K problematice konspiračních teorií JF 8. 4. 2015, LS, Mgr. Zuzana Orságová, FF UP V Olomouci, zuzana.skrepska(at)gmail.com
CT nejvíce rozšířeny a tematizovány v USA, dáno místními specifiky dnes ale CT celosvětovým jevem – do popředí hlavně po událostech 9/11 i v ČR v USA uvažování o CT po atentátu na JFK (1963), obecně po světových válkách v epoše tzv. studené války (* NWO) objevují se v uzavřených i otevřených společnostech problematika definice - otázka, zda se CT ve 2. polovině 20. stol. změnily, či nikoliv teorie nového světového řádu vs. illuminátský mýtus (1776 - 1785 - reálné působení illuminátů)
proč zkoumat konspirační teorie? - míra proliferace v USA - (Sunstein 2014) - 21 % Američanů věří v existenci mimozemských civilizací - 37 % se domnívá, že teorie o změně klimatu je hoax - více než polovina Američanů věří nějaké konspiraci (Oliver & Wood 2014) - mezi nejčastější CT patří teorie 9/11, teorie o záměrném zatajování WHO relevantních informací ohledně léčby a diagnostiky karcinomu, teorie o "skutečném" Obamově rodišti a přesvědčení, že za ekonomickou recesí z r. 2008 stojí centrální banka USA - koncept paranoidní kultury (Knight 2000) - průnik CT do populární kultury a jejich komercionalizace - př. The X Files a The Outer Limits series - popularizace a banalizace CT - potenciální škodlivost - u politických CT na globální i lokální úrovni - prohlubování nedůvěry ve správní orgány a obecně abstraktní systémy až možné teroristické útoky - prohlubování skupinové polarizace - některé CT oproti tomu zcela neškodné - mimikry - žánr CT většinou není intuitivně rozeznatelný podle formálních rysů - možná záměna za zpravodajský žánr daná způsobem prezentace CT - časté směšování žánrů - CT ve srovnání se zpravodajstvím postrádají aktuálnost - jsou nadčasové nebo predikují budoucnost - v ČR - problematický postoj médií k CT obecně - způsoby tematizace, velikost prostoru, který je CT věnován - u médií veřejné služby zvláště - dramaturgie ČT24 Hyde Park Civilizace
definice široká: způsob vysvětlování některých událostí poukázáním na zákulisní machinace mocných lidí, kteří navíc zvládli zůstat v utajení (Sunstein 2014) - možné kritérium škodlivosti CT - záměr uškodit - agens ve smyslu konatele nemusí být lidský, ale je tak uvažován - jsou mu připisovány intencionální stavy - definice pragmatická (Shermer 2010) – strukturované, rozsáhlejší a komplexní sdělení v narativní formě, které obsahuje: - A) pattern – šablonu – nutné kauzální propojení jednotlivých událostí - B) konatele, kteří za konspirační teorií stojí a kteří disponují nadlidskými schopnostmi - C) mlčenlivost všech zúčastněných - přeceňování lidských schopností - v otevřených společnostech snaha o transparenci - D) tvrzení o existující snaze kontrolovat, ovládat něco: národ, ekonomiku, politický systém – čím komplexnější celek, tím menší pravděpodobnost, že se teorie slučuje se skutečností - E) struktura CT počíná na jednotlivých událostech, které mohou být pravdivé, ovšem kauzálním propojením vzniklé komplexní celky pravdivost zjevně ztrácejí - F) zvýznamňování nesignifikantních jevů – často mají klíčovou úlohu v argumentačním postupu zastánců CT - např. Georgia Milestones, nápis na státní pečeti USA, flash bulb memories jako argument - G) volné kombinování faktů se spekulacemi - H) podezřívavost bez omezení (objektem privátní skupiny i vládní úřady) -> není důležité, jak to bylo, ale že to bylo jinak, než se oficiálně má za to - vede až k příklonu ke vzájemně si odporujícím CT - I) dogmatismus – odmítání protikladné evidence – konfirmační biasy – snaha použít protikladnou evidenci ve svůj prospěch – přepólování důkazu, který statut důkazu vlastně ani nemá – faktická neschopnost odpůrců CT argumentovat - textový typ CT (podle Chatmana) - narativní, argumentační - deskripce jen okrajově - intuitivnost narativu coby kognitivní formy oproti holé deskripci - argumentace narativem obecně problematická - žánrové vymezení - CT je možné považovat za žánr v rámci současného folkloru - otázka formy, šíření, autora - specifika nových ICT - z hlediska komunikační intence: - ve struktuře CT často přítomny pseudovědecké explanace a prvky popiračství politické, totální CT - podobnost s městskými legendami a pomluvami - hlavně lokální a privátní CT
faktory inklinace k CT - zdůvodňování po způsobu CT je podmíněno množstvím faktorů - na úrovni individuální a kognitivní psychologie - v začátcích přesvědčení, ze víra v CT je patologická - spojováno s paranoiou v širším slova smyslu, narcismem, víra v CT chápána jako kompenzace osobní bezmocnosti (Hofstadter 1965) - není vždy patologická - vysledovatelný posun v uvažování o CT od patologie k přirozenosti - uvažování o paranoie v základu víry v CT souvisí s tzv. spotlight efektem - self-astarget bias (Gilovitch, Medvec & Savitsky 2000) - součást obecnějšího egoncentrického biasu - přesvědčení, že jsme objektem většího zájmu okolí, než ve skutečnosti jsme - předpoklad naivního realismu - neadekvátní hodnocení sociálních situací - víra v CT ve skutečnosti není věcí patologickou - inklinace k CT je přirozená některé faktory ji mohou posilovat - malá sebedůvěra, pocity bezmocnosti, anomie (Abalakina-Paap, Stephan et al. 1999) - víra v CT pomáhá získat zdání orientace ve složitém světe a pocit informačního náskoku - skutečnost je ale jiná - politický cynismus, odmítání autorit (Swami, Chamorro-Premuzic & Furnham 2009) - víra v paranormální jevy - mimosmyslové vnímání, prekognice, psychokineze ap. (Darwin, Neave & Holmes 2011) - ochota sám konspirovat (Douglas & Sutton 2011) - obecně patrná tendence k držení vícero iracionálních přesvědčení, tendence přijímat další po přijetí jednoho - ne vždy uvědomovaná - CT ve struktuře podobné víře v jakékoliv supranaturální entity – často představují specifický „velký příběh“ – nějakou filosofii dějin - prostředek k výkladu okolního světa - uplatňuje se teleologický princip - kognitivní predispozice pro CT - koncept „patternicity“ (Shermer 2011) - vytváření vzorců – tendence nacházet významuplné vzorce jednak tam, kde nějaký smysl je, ale také ve smysl postrádajícím zmatku - člověk evolučně disponován k vytváření, k nacházení vzorců – byla to nutnost pro přežití - v základu stojí asociační učení - prokázáno i u jiných živočišných druhů - šelest větví mohl být způsobený větrem, ale také přítomností predátora – vytvoření vzorce - šelest větví -> predátor je blízko -> je lepší zmizet - když původcem hluku je vítr a my se chováme podle vzorce - chyba v kognici typu 1 false positive – vztah falešné kauzality - když původcem hluku je predátor a my ignorujeme vzorec – chyba v v kognici - typu 2 – false negative – vztah domnělé absence kauzality - vytváření vzorců se uplatňuje podle Shermera vždy, když chyba č. 1, false positive,
znamená pro nás menší ztráty, než by ve stejné situaci znamenala chyba č. 2. - ti, co se podle vzorců v těchto situacích řídili, tak měli větší naději na reprodukci – mechanismus přirozeného výběru - jsme potomky těch, kteří byli nejschopnější ve vynalézání vzorců, zákonitostí – nejschopnější v asociačním učení – důsledkem je např. i pověrčivost ap. - paternicitu doplňuje agenticita („agenticity“) - schopnost naplnit vzniklé vzorce významem a vložit do nich nějakého konatele s nějakým záměrem - souvisí s konceptem teorie mysli a intencionálních postojů (Dennett 1987) - jsou intuitivní a "po ruce" - tendence vysvětlovat behaviorální projevy druhých (a také neživých věcí) připsáním intencionálního postoje - záměrnost veškerého chování - orientované jednání - znalost skriptů lidského chování opět získána evolučně - jejich znalost nutná ke kooperaci (Rosenberg 2011) -> aplikace těchto skriptů pak nastupuje i v případě neživých věcí - v případě CT jsou agens nečastěji ti mocní, kteří mají vůči ostatním nekalé záměry a navíc to skrývají - koncept crippled epistemology - zmrzačená epistemologie (Hardin 2002, Sunstein & Vermeule 2009, Sunstein 2014) - omezenost informačních zdrojů co do počtu, diverzity a kvality - u CT se uplatňuje konfirmační bias, hind-sight bias (Tversky & Kahneman 1974) - odmítání či vyhýbání se protikladné evidenci, vědomá či nevědomá selekce zdrojů (následná racionalizace selektivity) - snaha o vytvoření iluze konzistence postojů - distance či zkreslování, banalizace odlišných názoru držených v minulosti - na úrovni sociální psychologie - CT často in-group záležitostí - dohledávání evidence často není možné ani žádoucí, lidé jsou nuceni spoléhat se na úsudky druhých - významných druhých, opinion leaderů - koncept informačních, reputačních a emocionálních kaskád (Sunstein 2009, 2014) - fenomén racionální neznalosti - předpoklad nekritického přejímání víry v CT častější v úzkých a méně početných skupinách - jednotlivec, pokud nemá evidenci, má tendenci následovat názor ostatních individuální hranice pro přijetí přesvědčení se samozřejmě liší - podstatný pro rozhodování je počet lidí ve skupině, kteří zastávají konkrétní názor - není čas zkoumat na základě čeho - tedy jestli pro to mají evidenci
- přijetí CT je často motivované - princip reputační kaskády - fakticky podporuje šíření CT ve skupině - lidé se nechtějí vymykat názorové jednotě skupiny - takže buď souhlasí, nebo předstírají, že souhlasí, nebo mlčí - podobně argumentuje koncept spirály mlčení (Noelle-Neumann 1974) - emocionální kaskády - CT se často objevují v reakci na salientní události, které vyvolaly silné emoce (teroristický útok, válka) - fungují jako úlevné post-hoc racionalizace - jsou heuristické - heuristika reprezentativnosti - CT někdy chápány jako vyjádření snahy o zachování poměru mezi "velikou"událostí a její příčinou - nebo samy vyvolávají intenzivní emoce - podobně jako jiné žánry současného folkloru - tím jsou atraktivní a šíří se - prokázáno u městských legend - obecná vlastnost narativu - kanonicita, která byla narušena - objevuje se něco neobvyklého, co stojí za to poslat dál - atraktivita CT pro média - skupinová polarizace - tendence vyhledávat lidi se stejnými názory - dobře popsaný fenomén radikalizace názorů a přesvědčení sdílených jednotlivci ve skupině po proběhnuvší diskuzi, participaci na události (Moscovici & Zavalloni 2003) - tendence ostrakizovat nebo zesměšnit jedince s odlišnou sadou přesvědčení konfirmační bias - sociálně-teoretické vysvětlení CT - CT chápány jako integrální součást a zároveň rezultát procesů modernizace (Aupers 2012) - někdy sledována změna v CT (Knight 2000) - CT už se netýkají těch druhých ve smyslu polarizace okcident-orient ap., ale týkají se vlastně nás samých, naší společnosti - už nás neohrožují neznámí a nám vnější, nyní jsou mezi námi - inklinace k CT se vysvětluje jako forma magického myšlení - protože věda, která jej měla vymýtit a nahradit, toho (prý) není ze své povahy schopná - sekularizace západní společnosti nutně neznamená masivní příklon k vědeckému poznání - predikována dokonce ztráta dominantního postavení vědy - věda není intuitivní a je chápána jako méně vhodná báze pro dosažení ontologického bezpečí (výtky vůči probabilismu ap.) - důvěra v abstraktní systémy (symbolické a expertní) je přitom v dnešní sekularizované společnosti nutná - lidé se obracejí k alternativním způsobům výkladu světa - náboženství, New Age, pseudovědecká explanace, CT, ...
Abecední seznam zdrojů: Stef Aupers, "'Trust no one': Modernization, paranoia and conspiracy culture," European Journal of Communication, No. 1 (2012): 22-34. Marina Abalakina-Paap, Walter G. Stephan, Traci Craig & W. Larry Gregory, "Beliefs in conspiracies," Political Psychology, No. 3 (1999): 637-647. Seymour Chatman,"Narativ a dva další textové typy," in Dohodnuté termíny, trans. Brigita Ptáčková, Luboš Ptáček (Olomouc: Univerzita Palackého, 2000), 14-28. Hannah Darwin, Nick Neave & Joni Holmes, "Belief in conspiracy theories. The role of paranormal belief, paranoid ideation and schizotypy," Personality and Individual Differences, No. 8 (2011): 1289-1293. Daniel Dennett, The Intentional Stance (Cambridge: MIT Press, 1987). Karen Douglas & Robbie Sutton, "Does it take one to know one? Endorsement of conspiracy theories is influenced by personal willingness to conspire," British Journal of Social Psychology, No. 3 (2011): 544-552. Thomas Gilovitch, Victoria H. Medvec & Kenneth Savitsky, "The spotlight effect in social judgment: An egocentric bias in estimates of the salience of one's own actions and appearance," Journal of Personality and Social Psychology, No. 2 (2000): 211-222. Russell Hardin, "The crippled epistemology of extremism," in Political Extremism and Rationality, eds. Albert Breton et al. (Cambridge: Cambidge University Press, 2002), 3-22. Richard Hofstadter, The Paranoid Style in American Politics and Other Essays (Cambridge: Harvard University Press, 1965). Peter Knight, Conspiracy Culture: From Kennedy to the X-Files (New York: Routledge, 2000). Serge Moscovici & Marisa Zavalloni, "The Group as a Polarizer of Attitudes," in Social Psychology, ed. Michael A. Hogg (London: Sage, 2003), 407-423. Elisabeth Noelle-Neumann, "The spiral of silence," Journal of Communication, Vol. 24 (1974): 43-51. J. Eric Oliver & Thomas J. Wood, "Conspiracy Theories and the Paranoid Style(s) of Mass Opinion," American Journal of Political Science, No. 4 (2014): 952-966. Alex Rosenberg, The Atheist's Guide to Reality: Enjoying Life without Illusions (W. W. New York: Norton & Company, 2011). Michael Shermer, "The Conspiracy Theory Detector. How to tell the difference between true and false conspiracy theories," Scientific American, Vol. 6 (2010): 102. Michael Shermer, The Believing Brain. From Ghosts and Gods to Politics and Conspiracies---How We Construct Beliefs and Reinforce Them as Truths (New York: Times Books 2011).
Cass R. Sunstein & Adrian Vermeule, "Conspiracy Theories: Causes and Cures," Journal of Political Philosophy, Vol. 2 (2009): 202-227. Cass R. Sunstein, Conspiracy Theories and Other Dangerous Ideas (New York: Simon & Schuster 2014). Viren Swami & Rebbeca Coles, "The Truth Is Out There," New Scientist, No. 7 (2010): 560-563. Viren Swami, Tomas Chamorro-Premuzic & Adrian Furnham, "Unanswered questions: A preliminary investigation of personality and individual difference predictors of 9/11 conspiracist beliefs," Applied Cognitive Psychology, No. 6 (2009): 749-761. Amos Tversky & Daniel Kahneman, "Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases," Sience, No. 4157 (1974): 1124-1131.
