Školy p r o m l á d e ž zrakově postiženou
K PROBLEMATICE INTEGRACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ Alena
Keblovd
Základním požadavkem při realizaci integrace zrakové postiženého jedince je, aby celý j e h o vývoj a všechna opatření učiněná v jeho prospěch směřovaly k přijetí postiženého zdravou veřejností jako rovnocenného partnera. Ze strany zrakové postižených to znamená úsilí o samostatnost a nezávislost na pomoci jiných a snahu zbavit se nedůvěry vůči zdravým, na strané zdravých to znamená vcítit se do situace zrakově postižených, tolerovat jejich nezáviděnou nevýhodnost, poskytovat jim v nutných případech nezištnou pomoc nesnižující lidskou důstojnost zrakově postiženého. Uplatnění těchto zásad vede k vyrovnaným vztahům zdravých a zdravotně postižených občanů. Naše školství nemá s integrací zrakově postižených dětí do škol běžného typu dosud žádnou zkušenost, a proto pro řešení této problematiky bude vhodné využít zkušeností s integrací v jiných státech. Integrace zrakově postižených dětí a mládeže v současných světových školských systémech j c stále rozšířenější. Integrace však není univerzálním lékem při řešení potíží postižených dětí, j a k o j e nepřipravenost k řešení životních situací, citové strádání při internátní výchově apod. Proto j e nezbytné zkoumat individuální potřeby dítěte a podle nich volit takovou formu výuky, která mu bude nejvíce vyhovovat. Ze zkušeností zemí s rozvinutou výukou zrakově postižených vyplývá, že je nutné brát v úvahu celou škálu výchovných a vzdělávacích forem přizpůsobených potřebám a zájmu dětí: výuka ve speciálních školách pro zrakově postižené -
výuka ve speciálních třídách zřízených v běžných školách
-
výuka ve speciálních třídách zrakové postižených zřízených v běžných školách se zavedeným kooperujícím programem mezi zrakově postiženými žáky a spolužáky z paralelních tříd (dějepis, zeměpis apod.) výuka zrakově postižených žáků ve třídě běžných škol (pouze výjimečně jsou žáci vyučováni v oddělených učebnách např. Brailleovu písmu, čtení Optaconem, psaní na stroji, orientaci a mobilitě, popř. dalším předmětům)
27
-
plně integrovaná výuka zrakově postižených žáků, kde učitel určený školskou institucí pro vyučování integrovaných žáků tyto žáky navštěvuje v bčžné škole tak často, jak často j e h o pomoc žáci potřebují.
Existují však i jiné organizační formy zajištění integrovaného vyučování, a to s tzv podpůrným vyučováním s pomocným učitelem, který bčhem vyučovací hodiny pomáhá vyučujícímu ve třídě. Jen výjimečné jsou zejména žáci s těžším postižením vyučováni mimo třídu, aby nebyli ostatní žáci rušeni. Další formou p o d p ů r n é h o vyučování je doučování postiženého žáka učitelem specialistou nebo pomocným učitelem ihned po vyučování. T a t o forma má m n o h o výhod: diskuse o p r o b í r a n é látce probíhá bezprostředně, lze provést kontrolu pochopení učiva a n e p o c h o p e n é učivo ihned vysvětlit. Pochopeni učiva zvyšuje sebedůvěru a žák se aktivněji zapojí do výuky. Forma doučování p ř e d vyučováním, kdy j e žákům předem vysvětlena látka, která má být probírána, m u ž e vést k nesoustředěnosti při výkladu nové látky, která již byla žáku j e d n o u vysvětlena, a proto se používá jen výjimečně. Doučování p o vyučování i před vyučováním je časové náročné a osvědčilo se zejména ve vyšších ročnících. Zřizování speciálních tříd v běžných školách j e dávána přednost v Dánsku, Finsku, Irsku, Maďarsku, Norsku, Polsku, Německu (částečně) a Švédsku. Integrované vyučování zrakovč postižených v běžných školách s podpůrným vyučováním se uskutečňuje ve Finsku, Polsku, Německu (částečně) a ve Švédsku. Zkušenosti evropských států z integrované výuky prokázaly, že pro zrakovč postižené je umístění d o tříd zdravých dětí, při nesplnění určitých podmínek, faktickým znevýhodněním, neboť zvládnutí obsahu výuky, plnění úkolů a práce ve stejném rytmu se zdravými spolužáky je pro ně mnohem obtížnější. Školské zákony našeho státu vycházející p o roce 1945 dávaly postiženým právo na vzdělání pouze ve školách p r o děti vyžadující zvláštní péči. Proklamativně zajišťovaly právo na vzdělání každému podle schopností, ale vycházely z rozšířeného názoru, že v běžných školách nelze zajistit speciální péči, kterou postižení p r o svůj rozvoj potřebují. I bez právních podkladů však v ojedinělých případech integrovaná výuka zrakově postižených ve školách běžného typu probíhala. Ve většině případů důvodem zařazení zrakově postižených žáků byla nepostačující síť speciálních škol a dále pak to, že někteří rodiče si nepřáli zařazení svého dítěte do internátního zařízení speciálních škol pro zrakově postižené. K dispozici však nebyly žádné statistické údaje o celkovém stavu
28
Na základě požadavků pedagogů pracujících v oblasti speciální pedagogiky, především však rodičů zrakově postižených žáků, žádajících legislativní úpravy školských dokumentů, které by umožňovaly výuku postižených dětí v běžných školách, namísto ve speciálních školách převážně s internátním pobytem, byla provedena novelizace školského zákona, která obsahuje integrační prvky ve výchovně vzdělávacím systému. Následně i vyhláška M Š M T ČR č. 291/1991 Sb z. o základní škole ze dne 14. 6. 1991 v části "Základní škola", paragraf 5, stanoví: "Ředitel školy může zřizovat speciální třídy pro sluchově postižené žáky, zrakově postižené žáky, tělesně postižené žáky, mentálně postižené žáky a pro žáky s vadami řeči." Legislativní úpravy umožňují zfizování speciálních tříd zrakové postižených žáků v základních školách běžného typu. K zjištění stavu integrované výuky zrakovč postižených žáků bylo výzkumnou skupinou speciální pedagogiky V U P ° p o zahájení školního roku 1991/92 provedeno šetření, v němž byly použity následující metody: dotazník, rozhovor s pedagogickými pracovníky základních škol se zřízenými speciálními třídami i učiteli tříd a individuálně zařazenými zrakově postiženými žáky a hospitace ve speciálních třídách běžných základních škol. Z e získaných údajů vyplývá, že zrakové postižení žáci, plnící povinnou školní docházku, navštěvují buď speciální základní školy pro zrakové postižené, speciální třídy pro zrakově postižené v základních školách běžného typu, třídy v základních školách, ve výjimečných případech jsou žáci vyučováni individuálně Ve speciálních třídách základních škol běžného typu jsou společné vychováváni a vzděláváni žáci s různým druhem a stupněm zrakového postiženi. V některých případech jsou individuálně zařazeni též nepostižení sourozenci zrakově postižených žáků. K 1. září 1991 bylo v Č R deset speciálních základních škol pro zrakové postižené (segregovaná výuka) a by'y zřízeny čtyři speciální třídy pro zrakovč postižené v základních školách (bez kooperujícího programu). Třídy v běžných základních školách navštěvují šedesát tři zrakově postižení žáci (z toho dva nevidomí), dva zrakově postižení žáci plní povinnou školní docházku individuálním způsobem. Jednou z forem realizačních snah integrované výuky j e zřizování speciálních tříd, kde se vyučují postižení žáci bez ohledu na druh a stupeň zrakového postižení Bez
° Výzkumný Ustav pedagogicky (Praha)
29
kooperujících programů s třídami běžné základní školy však i lato forma z n a m e n á segregaci zrakově postižených. Dalším stupněm integrované výuky je zařazování zrakové postižených d o tříd běžných škol. T a t o forma integrované výchovy a vzdélávání však předpokládá speciální materiální a personální opatření, neboť pro výuku zejména těžce zrakově postižených j e nezbytné používání speciálních pomůcek a uplatňování speciálních vyučovacích metod. Vzhledem k tomu, že v současné ekonomické situací nelze zajistit finančně náročné vybavení speciálními pomůckami pro všechny základní školy, do nichž by měli být zrakové postižení žáci integrováni, je tato forma dosud legislativně i technicky těžko řešitelná. Speciální třídy pro zrakově postižené zřízené v běžných školách byly zřízeny na žádost rodičů postižených žáků, aby tito žáci nemuseli do speciálních škol dojíždět, popř. bydlet v internátě, odloučeni od rodičů. D v ě třídy pro zrakově postižené byly zřízeny v základní škole s vysokým p o č t e m paralelních tříd běžné populace v Českých Budějovicích, z toho j e d n a třída p r o nevidomé, d r u h á pro slabozraké žáky. Ve třídě pro nevidomé se vyučují žáci prvního a d r u h é h o ročníku, ve třídě pro slabozraké žáci prvního a čtvrtého ročníku. Budova školy není dosud plně dostavěna, během výstavby byly provedeny architektonické úpravy interiéru učeben pro zrakově postižené žáky. Integrovaná výuka ve speciálních třídách probíhá bez kooperujících programů, o jejichž zavedení učitelé speciálních tříd v dohledné době neuvažují. Zatím byly neúspěšné pokusy o společném stravování zrakově postižených a ostatních žáků školy. Vzhledem k velké kapacitě jídelny byl v jídelně hluk, který byl příčinou neadekvátního chování zrakově postižených. Dvě speciální třídy byly zřízeny pro zrakově postižené žáky 1. a 2. ročníku v základní škole v Hradci Králové. Třídy navštěvují žáci tupozrarí, šilhaví, slabozrací, žák se zbytky zraku i žák bez zrakového postižení a žák sluchově postižený. Žáci obou tříd se zúčastňují některých akcí (návštěvy divadelních a filmových představení, besídek apod.) společně se svými vrstevníky z paralelních tříd, p o p ř . z ostatních tříd školy. V e všech zřízených speciálních třídách zajišťují výuku speciální pedagogové, za použití speciálních vyučovacích metod i prostředků. Zajištění výuky speciálními p o m ů c k a m i je na dobré úrovni. Ve třídách se zařazenými tupozrakými a šilhavými žáky zařazují učitelé b ě h e m
30
výuky pleoptická cvičení. Pleoplická a ort optická cvičení provádějí zdravotní sestry v průběhu výuky (třikrát týdně) v oddělené místnosti. Je n u t n é zvážit, zda pro zřizování speciálních tříd pro zrakové postižené jsou vhodnější školy s větším počtem paralelních tříd, které poskytují větší možnost společné výuky některých předmětů, nebo třídy ve školách s nižším počtem žáků a tříd. Dosavadní zkušenosti ukazují, že vhodnější je škola s nižším počtem žáků, která dává více možností ke společným činnostem a ke komunikaci se zdravými vrstevníky. Jak již bylo uvedeno, realizuje se u nás integrace zrakově postižených v základních školách ve dvou formách; výuka ve speciálních třídách pro zrakově postižené zřízených na základních školách běžného typu a ve třídách základních. V současné době se získávají prvé zkušenosti, na jejichž základě bude možné posoudit, které z forem integrované výuky zrakově postižených žáků, uplatňovaných v evropských státech, by bylo možno realizovat v podmínkách našeho školství.
VÝVOJ Z R A K O V Ě POSTIŽENÉHO DÍTĚTE JAKO MODELOVÁ SITUACE -1. část Magda Vágnerová Vývoj zrakové postiženého dítěte probíhá stejně tak jako u dítěte zdravého, prostřednictvím řady zákonitých, na sebe navazujících změn. Vlivem odchylky v jedné funkci organismu, která v tomto případě vytváří situaci trvalé senzorické dcprivace, eventuálně subdeprivace, dochází k určitým změnám. V průběhu vývoje se mohou objevit určité nápadnosti, disproporce z hlediska časové lokalizace i charakteru jejich projevu. Psychický vývoj může být v závislosti na sumaci a interakci nepříznivých p o d m í n e k nějak deformován. Diferenciace psychických procesů sice probíhá přibližně ve stejných fázích, ale může být v některé oblasti zpomalena ä změněna. T o se děje fakticky neustále a přitom se psychické procesy musí integrovat, harmonizovat, aby osobnost postiženého dítěte natolik dozrála a vytvořila si svou vlastní identitu, která bude určovat charakter jeho prožívání i způsobu vnějších projevů, chování. (Pojem identity je definován jako schopnost uchování základní kontinuity a konzistentnosti osobnostního systému v rámci běžných změn vnějších i vnitřních podmínek v životě člověka.) (Broughton 1987). Psychický vývoj je
charakterizován
31
dosahováním
stále větší autonomie
a
