VÝVOJ PROBLEMATIKY POŠKOZENÍ SMRKŮ PICHLAVÝCH (STŘÍBRNÝCH) V ČR A PODPŮRNÁ OPATŘENÍ
Ing. Josef Mertelík, CSc. – Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice, Odbor fytoenergetiky a biodiverzity;
[email protected] Ing. Jan Liška – Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Jíloviště – Strnady, Lesní ochranná služba;
[email protected]
KOMENTÁŘ
V roce 2015 došlo v řadě oblastí Česka k intenzivnímu přemnožení mšice smrkové (Elatobium abietinum /Walker/ syn. Liosomaphis abietina /Walker/), což v komplexu s abiotickými vlivy způsobilo extrémně silné poškození starších ročníků jehličí smrku pichlavého, který je hlavním hostitelem mšice. Podrobný rozbor problematiky stavu smrků, bionomie a škodlivosti mšice a možností ochranných a podpůrných opatření, byly uvedeny v časopise Rostlinolékař č. 5 a č. 6 /2015 a na webových stránkách VÚKOZ, v.v.i, VÚLHM, v.v.i. a UKZÚZ. Hlavním cílem poskytnutých informací bylo omezit použití neúčelných, nepodložených a unáhlených postupů v oblasti ochrany poškozených smrků (aplikace pesticidů) i v oblasti zajištění provozní bezpečnosti (odstraňování poškozených smrků). Na základě široké odezvy odborné i laické veřejnosti se mediálně poněkud rozbouřená atmosféra kolem „poškození/odumírání“ smrků pichlavých v ČR postupně uklidnila. I přes další teplou zimu 2015/2016, neobvykle rozsáhlý areál přemnožení mšice a vysokou úroveň opadu poškozeného jehličí, proběhl následný vývoj mšice i smrků více-méně v souladu s odborným předpokladem, který vycházel z výsledků sledování dřívějších lokálních přemnožení mšice na smrku pichlavém ve veřejné zeleni v průběhu cca dvou posledních dekád.
STAV MŠICE SMRKOVÉ
výsledky vychází z průběžného sledování vývoje problematiky v různých oblastech, kde v roce 2015 došlo k masivnímu přemnožení mšice, i v oblastech, kde byl výskyt mšice naopak pouze ojedinělý potenciální změna vývojového cyklu mšice, která by mohla způsobit výrazné zvýšení její škodlivosti, tak jak tomu je v oblastech s atlantským klimatem, nenastala k opakovanému přemnožení mšice v jarním období 2016 nedošlo a výskyt mšice na kontrolovaných stanovištích byl prakticky nulový ojedinělý, lokální výskyt mšice smrkové na smrku pichlavém nelze zcela vyloučit, s vysokou mírou pravděpodobnosti by ale jeho úroveň měla být pod prahem škodlivosti
STAV SMRKŮ PICHLAVÝCH
v průběhu zimního období 2016 došlo více-méně k dokončení propadu poškozeného jehličí a nejsilněji opadané části zavětvení (zpravidla spodní a vnitřní) tak vizuálně působí „prázdným“ dojmem (Obr. 1) z hlediska aktuálního potenciálu revitalizace je ale podstatný stav loňských výhonů (Obr. 2) 1
na poškozeném smrku lze rozlišit tři kategorie větviček a loňských výhonů (Obr. 3) A – větvičky bez vytvořeného obrostu loňských výhonů zcela odumřelé - nejčastěji se vyskytují uvnitř koruny, nebo v místě zápoje koruny s okolní vegetací B – loňské výhony na chřadnoucích odumírajících větvích (prožloutlé až světle hnědé) C - nepoškozené sytě zelené loňské výhony s živými, někde již prorůstajícími pupeny - jeden vrcholový a několik bočních jako základ nového obrostu (Obr. 4) vodivost jednotlivých větví a celkovou vitalitu smrku bude možné posoudit podle stavu letorostů 2016, přičemž odlišná ranost a intenzita prorůstání letorostů může být výsledkem genotypové a stanovištní rozdílnosti smrků a nemusí být přímým ukazatelem vitality nahodilé proschnutí některých větví, nebo jejich částí s neopadaným rezavo-hnědým jehličím bývá následkem lokálního abiotického poškození (zlomy, vodní a teplotní stres atp.), častěji se vyskytuje u smrků s převislým zavětvením, je více-méně obecným symptomem a přímo nesouvisí s loňským poškozením mšicí, ani neindikuje sníženou vitalitu smrku (Obr. 5)
PODPŮRNÁ OPATŘENÍ
vzhledem k výše uvedenému stavu mšice a smrků, by mělo být hlavním cílem provedených opatření ve vegetaci 2016 podpora růstu a vývoje druhého ročníku letorostů, jako nutné obnovy asimilačního aparátu poškozených smrků protože výskyt mšice na hranici škodlivosti v roce 2016 není přítomen, ošetření smrků insekticidními látkami neprovádět, tzv. preventivní ošetření je neopodstatněné a má jednoznačně negativní dopad na společenství přirozeného hmyzu, který je z hlediska smrku neškodný a obecně užitečný v případě zjištění lokálního výskytu neokřídlených, nymfálních stádií mšice smrkové, která mají jasně zelenou barvu a červené oči (Obr. 6), je potřebné konzultovat stav a nutnost přímé ochrany na lokálně příslušných pracovištích ŽP a UKZUZ, nebo s autory příspěvku z biologického hlediska, má smrk pichlavý jako druh, velmi dobré regenerační schopnosti a podle zkušeností z dřívějších poškození mšicí smrkovou lze předpokládat, že u jedinců s dobrými letorosty 2016, dojde nejen k posílení vitality stromu, ale i k zlepšení celkového vzhledu vedle standardní tvorby obrostu z pupenů na loňských výhonech, má smrk pichlavý také velmi dobrou schopnost prorůstání náhradních pupenů, na nezastíněných starších částech větví (Obr. 7 a 8) zaměření podpůrných opatření, vhodných i pro druhou vegetaci po poškození > vyrovnávací závlaha – dostatek vody pro růst a vývoj letorostů > bioalgináty - podpora růstu kořenů a letorostů > mykorhiza – podpora sorpční funkce kořenů > zdravotní řez – prevence, oslabené smrky mohou být atraktanty pro oportunní škůdce
2
u stromů, kde byla na základě doporučení (viz informační zdroje uvedené v části komentář výše) některá podpůrná opatření aplikována již ve vegetaci 2015, je vhodné v systému pokračovat; níže uvedené podpůrné prostředky nelze při doporučeném ředění v podstatě předávkovat, naopak při aplikaci mykorhizy ke vzrostlým stromům, může být v některých stanovištních podmínkách její uchycení po první aplikaci nedostatečné, a je vhodné aplikaci zopakovat bioalgináty na letorosty -použít přípravky ALGASOL-PS, nebo BIOALGEEN-S90 v koncentraci 1:100 až 1:200; aplikovat postřikem rovnoměrně po celé ploše koruny, opakovaně 3× cca 10 dní; první aplikaci provést v době, kdy prorostou letorosty ven z pupenů, postřik provádět za podmračeného počasí nebo navečer (ne za přímého slunečního svitu) bioalgináty do kořenové zóny – přípravky a ředění jsou stejné jako na letorosty; podle podmínek zlepšit vsakování do kořenové zóny směrovanou zálivkou pomocí hrázdění, nebo pomyslné sítě 20 – 30 jamek, hlubokých cca 20 - 40 cm, jamky vytvořit opatrně s ohledem na zvláště silnější kořeny, dávka naředěného roztoku cca 40 – 50 litrů na jeden strom, aplikace nejlépe za podmínek jako při postřiku mykorhiza do kořenové zóny – použít přípravek ECTOVIT; např. na jeden vzrostlý strom použít 300g balení, připravit směs (100g složka A + 5 litrů vody + 200g složka B) a aplikovat formou jamek viz výše, a za stejných podmínek, přičemž půda by měla být přiměřeně vlhká; z praktického hlediska lze kombinovat aplikaci bioalginátů formou jamek s následnou aplikací mykorhizy odumřelé, nebo chřadnoucí větve, to je větve, které v roce 2015 nevytvořily letorosty, nebo došlo k jejich následnému poškození, a nevytvořily zdravé letorosty v roce 2016, je vhodné odstranit, z důvodu prevence před případnou hrozbou namnožení podkorního hmyzu v individuálních případech uvedeného projevu chřadnutí u celého stromu, zvláště pak, když zasahuje i do vrcholové části koruny, je vhodné konzultovat postup záměru odstranění stromu na lokálně příslušných pracovištích ŽP
ZÁVĚR
Rozsáhlé a neobvykle výrazné poškození obrostu jehličí smrků pichlavých (stříbrných), s následným narušením, až ztrátou jejich užitné hodnoty, vyvolalo velký zájem odborné i laické veřejnosti. Vzniklá situace současně zviditelnila vysokou četnost jeho zastoupení ve výsadbách a lokalitní významnost tohoto, z různých hledisek oblíbeného nebo naopak zavrhovaného druhu. Smrk pichlavý, byl z rostlinolékařského hlediska (až na výjimku epidemie houbové infekce kloubnatky smrkové v účelových výsadbách horských monokultur, tzv. náhradních porostech) dlouhodobě zdravotně bezproblémový druh a to i v silně zátěžových podmínkách. Přechodná, někde i trvalá ztráta jeho funkčnosti v důsledku vzniklého komplexního poškození (dlouhodobé abionózy a přemnožení mšice) a nutnost jejího obnovení, ukázala na potřebu více propojit rostlinolékařský výzkum, průběžnou terénní kontrolu a praktickou spolupráci se správou a údržbou zeleně v městských výsadbách.
3
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA (FOTO: obr. 1 – 5, 7, 8 Mertelík; obr. 6 Liška)
Obr. 1 – typický příklad silně poškozeného, ale vitálního smrku, se silným opadem starších ročníků jehličí
Obr. 2 – detailní pohled na opadanou, ale vitální větev se zdravými letorosty a pupeny 4
Obr. 3 – různá úroveň poškození větví
Obr. 4 – vitální výhony z roku 2015 s pupeny na větvích s neopadanými i opadanými staršími ročníky jehličí jsou základem regenerace obrostu v roce 2016
5
0br. 5 – nahodilé proschnutí některých větví v různých částech koruny
Obr. 6 – nymfální stádia mšice smrkové
6
Obr. 7 – prorůstání nových pupenů ze starších částí větví
Obr. 8 – letorosty různé velikosti na větvičkách smrku pichlavého, u nichž vlivem napadení houbou kloubnatkou smrkovou (Gemmamyces piceae /Borthw./ Casagr.) opakovaně nebyla vytvořena, nebo odumřela většina pupenů na jednoletých výhonech 7
