K O M P L E X N Í P O Z E M K O V Á Ú P R A V A

PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ České Budějovice, Staroměstská 1, 370 04 www.geopozem.cz POZEMKOVÉ ÚPRAVY

K O M PLEXN Í PO ZE M K O VÁ ÚPR A VA

KPÚ Břilice k.ú.

Břilice (okres Jindřichův Hradec);615021

M I N I S T E R S T V O ZE M Ě D Ě L S T V Í - P O Z E M K O V Ý Ú Ř A D

JINDŘICHŮV HRADEC

7. PLÁN SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ

č. kopie: Vypracoval: Ing. Daniel Valenta V Českých Budějovicích, 8/2012

KPÚ Břilice – 7. Plán společných zařízení GEOPOZEM v.o.s. 2012

OBSAH: 7.A TECHNICKÁ ZPRÁVA 7.A.1 Ú V O D N Í 7.A.1.1 7.A.1.2 7.A.1.3 7.A.1.4

Č Á S T ..........................................................................................................................2

Výchozí podklady.....................................................................................................................................3 Účel a přehled navrhovaných opatření..................................................................................................6 Zásady zpracování plánu společných zařízení ......................................................................................7 Zohlednění podmínek stanovených správními úřady............................................................................8

7.A.2 O P A T Ř E N Í S L O U Ž Í C Í K E Z P Ř Í S T U P N Ě N Í P O Z E M K Ů .................................................................................................................................... 12 7.A.2.1 7.A.2.2 7.A.2.3 7.A.2.4 7.A.2.5

Zásady návrhu dopravního systému.................................................................................................... 13 Kategorizace a základní parametry prostorového uspořádání cest ................................................. 15 Základní parametry prostorového uspořádání polních cest.............................................................. 18 Objekty na polní cestní síti................................................................................................................... 66 Přehled cestní sítě – rekapitulace, náklady........................................................................................ 68

7.A.3 P R O T I E R O Z N Í O P A T Ř E N Í P R O O C H R A N U P Ů D N Í H O F O N D U .......................................................................................................... 70 7.A.3.1 7.A.3.2 7.A.3.3 7.A.3.4 7.A.3.5

Zásady návrhu protierozních opatření k ochraně ZPF...................................................................... 71 Přehled navrhovaných opatření k ochraně před vodní erozí a posouzení jejich účinnosti............. 91 Přehled navrhovaných opatření k ochraně před větrnou erozí a posouzení jejich účinnosti ......... 92 Přehled dalších opatření k ochraně půdy........................................................................................... 92 Náklady na protierozní opatření k ochraně ZPF ............................................................................... 92

7.A.4 V O D O H O S P O D Á Ř S K Á

O P A T Ř E N Í ..................................................... 93

7.A.4.1 Zásady návrhu vodohospodářských opatření..................................................................................... 94 Podrobné vymezení hydrografické sítě a CHARAKTERISTIKA VODNÍCH POMĚRŮ v povodích........... 99 7.A.4.2 Přehled navrhovaných vodohospodářských opatření...................................................................... 102 7.A.4.3 Vodohospodářská opatření – rekapitulace, náklady........................................................................ 105 7.A.5. O P A T Ř E N Í K T V O R B Ě A O C H R A N Ě Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í ........................................................................................................................... 106 7.A.5.1 Zásady návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí.................................................... 107 7.A.5.2 Kostra ekologické stability krajiny..................................................................................................... 108 7.A.5.3. Chráněná území.................................................................................................................................. 109 7.A.5.4 Základní parametry plánu ÚSES....................................................................................................... 109 7.A.5.5 Výpis prvků ÚSES................................................................................................................................ 110 7.A.5.6 Návrh opatření k zajištění plné funkce ÚSES................................................................................... 113 7.A.5.7 Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí – rekapitulace, náklady..................................... 114

7.B PŘEHLED O VÝMĚŘE POZEMKŮ POTŘEBNÉ PRO SPOLEČNÁ ZAŘÍZENÍ 7.C SOUPIS ZMĚN DRUHŮ POZEMKŮ 7.D DOKLADY O PROJEDNÁNÍ PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ 7.E GRAFICKÉ PŘÍLOHY 7.F DOKLAD O PŘEDLOŽENÍ ZPRACOVANÉHO PSZ DOTČ. ÚŘADŮM

1


7.A TECHNICKÁ ZPRÁVA

7.A.1 ÚVODNÍ ČÁST

2


7.A.1.1 Výchozí podklady Při zpracovávání plánu společných zařízení byly využity následující podklady: a) Podklady majetkoprávní a mapové

SGI katastru nemovitostí • Mapy KN • Mapy zjednodušené evidence

SPI katastru nemovitostí

Tématické a účelové mapy: • Státní mapa 1:5000 (elektronicky) • Základní mapa ČR 1:10 000 - rastrová, ZABAGED (elektronicky) • Základní vodohospodářská mapa 1:50 000 (elektronicky)

Ostatní mapová díla: • Digitální vektorová mapa BPEJ 1:5000 • Ortofotomapa (elektronicky a CUZK) • Mapové podklady ÚSES (elektronicky) • Mapy s vyznačením PHO/OPVZ (elektronicky) • Lesnické účelové mapy • Mapy digitální báze vodohospodářských dat – DIBAVOD • Výškopisná data – 3D digitální vektorové vrstevnice ZABAGED

Výsledky měřických činností v řešeném území – zaměření polohopisu a výškopisu.

b) Podklady územního plánování a stavebního řádu

Úroveň obce • Územní plán obce: Územní plán sídelního útvaru Třeboň z roku 1994 • Změna územního plánu obce: ÚPSU změna č.1 až 5 • Rozbor udržitelného rozvoje území obce Třeboň (2010)

Úroveň kraje / velkého územního celku (VÚC) • ÚP VÚC není zpracován • Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (A+U DESIGN spol. s r.o.) • Územní studie Novohradsko Třeboňsko (AD s.r.o. 2009) • Územně analytické podklady Jihočeského kraje – podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (materiály online, 2011) • Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje (EKOTOXA, s.r.o.; 2009) • Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje (ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o.; únor, 2007)

Úroveň státu • Politika územního rozvoje ČR

c) Podklady z oboru ochrany přírody a krajiny • Dokumentace místních územních systémů ekologické stability (AOPK, Třebon)

3


Dokumentace o obecné ochraně přírody • Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP AOPK ČR)

Dokumentace o ochraně krajinného rázu • Území studie Novohradsko Třeboňsko (AD s.r.o. 2009) • Územně analytické podklady Jihočeského kraje – podklady pro rozvoj udržitelného rozvoje území • Generel krajinného rázu Jihočeského kraje (Atelier V, EIA SERVIS s.r.o., 2009)

Dokumentace o zvláště chráněných územích

Výtopa Rožmberka CHKO Třeboňsko (mapy a informace od správy CHKO Třeboňsko)

d) Podklady z oboru vodního hospodářství

Dokumentace ochrany vod. zdrojů • Ochranná pásma: nejsou ochranná pásma • CHOPAV: CHOPAV Třeboňská pánev (nařízení vlády 85/1981 o CHOPAV)

Koncepční dokumenty vodního hospodářství • Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2009 (Povodí Vltavy, státní podnik; září 2010) • Plán oblasti povodí Horní Vltavy (Povodí Vltavy, státní podnik; prosinec 2010) • Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (Hydroprojekt, listopad 2007)

e) Podklady z oboru dopravy • Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje (MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o.; březen 2011) • Dokumentace připravovaných staveb: v řeš. k.ú. nejsou aktuálně připr. stavby • Pasport komunikací: pouze zákres místních komunikací • Generel cyklotras, cyklostezek: http://www.trebonsko.cz/cyklotrasy-mapy f) Podklady z oboru zemědělství a lesnictví • Digitální mapa bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) • Registr půdních bloků (LPIS) • Mapové podklady Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) g) Podklady z ostatních oborů • Správa a provoz technické infrastruktury: Informativní zákresy sítí tech. infrastruktury dodané jejich vlastníky či správci • Ochrana památek: Informace Archeologického oddělení Jihočeského muzea • Těžba nerosů: Informace Obvodního báňského úřadu v Příbrami a České geologické služby (GEOFOND) h) Metodické podklady

Z oboru pozemkových úprav: • Metodický návod k provádění pozemkových úprav (MZE – ÚPÚ, 2010) • Technický standard plánu společných zařízení v pozemkových úpravách (MZE – ÚPÚ, 2010)

4


• Metodický návod pro pozemkové úpravy a související informace (Dumbrovský, Mezera, VÚMOP PRAHA, 2000) • Postupy a činnosti při projektování pozemkových úprav (Mazín et al., ČMKPÚ, 2007)

Z oboru protierozní ochrany a vodního hospodářství: • Predicting rainfall erosion losses – a guide to conservation planning (Wischmeier, Smith, 1978) • Metodika studie širších územních vazeb ochrany půdy a vody v komplexních pozemkových úpravách (Uhlířová, Mazín, VÚMOP v.v.i., 2005) • Metodika Ministerstva životního prostředí k navrhování protipovodňových opatření v ploše povodí, které současně řeší obnovu vodního režimu a snižování vodní eroze • Návrh a hodnocení účinnosti systému komplexních opatření v pozemkových úpravách pro snížení škodlivých účinků povrchového odtoku - metodický návod (VÚMOP, v.v.i., 2008) • Voda a pozemkové úpravy – sborník z konference (Sdružení vodohospodářů ČR, 1995) • Možnosti stanovení účinnosti ochrany před povodněmi retencí krajiny – výstup výzkumného záměru (VÚMOP, v.v.i., 2005) • Revitalizační úpravy drobných vodních toků (Ehrlich, Gergel, Ondr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2003) • Identifikace potenciálních zdrojových lokalit plošného zemědělského znečištění standardizovaný podklad pro projektování komplexních pozemkových úprav (VÚMOP, v.v.i., 2008) • Ochrana krajinného prostředí pomocí malých vodních nádrží (VÚMOP, 1992) • Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček et al., VÚMOP, v.v.i., 2007) • Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček et al., ÚVTIZ, 1992) • Ochrana půdy před erozí (Pasák et al., SZN, 1984) • Protierozní ochrana zemědělských pozemků (Hydroprojekt, 1985) • Projektová příprava protierozních opatření (VÚZZP Praha, 1990) • Protierozní osevní postupy (ÚVTIZ, 1989) • Biotechnické možnosti sanace erozních škod na zemních cestách a lesních půdách (Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1993)

Z oboru tvorby a ochrany životního prostředí: • Tvorba a ochrana krajiny (Mezera et al., 1979) • Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (Maděra, Zimová, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně, 2005) • Územní zabezpečení ekologické stability, teorie a praxe (Míchal et al., MŽP, 1991)

Z oboru projektování dopravního systému cest • Metodika generelu cestní sítě v rámci procesu pozemkových úprav (Mazín, OPÚ Plzeň, 1998) • Katalog vozovek polních cest

5


7.A.1.2 Účel a přehled navrhovaných opatření

Návrh plánu společných zařízení představuje soubor opatření, které mají zabezpečit naplnění jednoho z hlavních cílů KPÚ stanovených zákonem, že pozemkovou úpravou se vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření a k zabezpečení ochrany přírodních zdrojů. Cílem těchto opatření je:

zpomalení nebo potlačení degradačních procesů na zemědělské půdě, především minimalizování škod způsobovaných vodní a větrnou erozí, ochrana a zúrodnění půdního fondu vč. optimálního prostorového a funkčního uspořádání druhů pozemků,

zlepšení vodního režimu území vč. kvality povrchových a podzemních vod, řešení vodohospodářských poměrů vč. povodňové ochrany a ochrany vodních zdrojů,

zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí. Opatření zahrnuje řešení ÚSES na úrovni plánu, řešení tvorby a ochrany krajinného rázu, podpory biodiverzity krajiny, udržení estetických hodnot, obnovy tradičních a kulturních hodnot území,

řešení zemědělského dopravního systému, tj. zpřístupnění pozemkových tratí i jednotlivých pozemků a zvýšení prostupnosti krajiny.

Navrhovaná opatření se vzájemně prolínají. Prvky ÚSES i dopravní síť mohou současně plnit funkci protierozní, krajinotvornou aj. Neodmyslitelnou součástí naší kulturní krajiny jsou rybníky a vodní nádrže, které napomáhají řešit optimalizaci vodohospodářských poměrů svou funkcí ochrannou, retenční, akumulační, protierozní, čisticí, hygienickou a estetickou a přispívají tak k ochraně a tvorbě krajiny a životního prostředí. Podrobný popis účelu jednotlivých navrhovaných opatření je popsán v kapitolách 7.A.2 až 7.A.5. Návrh společných zařízení obsahuje celkovou bilanci výměry půdního fondu, kterou je nutno vyčlenit k jeho provedení včetně bilance použitých pozemků ve vlastnictví státu a ve vlastnictví obce, popřípadě rozsah, kterým se na potřebné výměře půdního fondu podílejí poměrnou částí vlastníci pozemků, nelze-li pro tyto účely použít jen pozemky ve vlastnictví státu a pozemky ve vlastnictví obce. Přehled opatření: V území jsou navrženy pozemky: • pro 43 polních cest. Jsou zde cesty stávající, navržené pro rekonstrukci a nové. • Nejsou navržena protipovodňová opatření • pozemek pro lokální biokoridory a biocentra, které je v obvodu KPÚ. • protierozní opatření – přerušení délky svahu cestou • Vodní režim krajiny je dostatečně zabezpečen množstvím rybníků a toků. U toků je důležité dbát na údržbu a čištění usazenin.

6


7.A.1.3 Zásady zpracování plánu společných zařízení Při návrhu plánu je nutné v prvé řadě respektovat základní krajinotvorné, ekologické, půdoochranné či jiné ekologické aspekty, dané potřebou zajištění polyfunkčnosti jednotlivých navržených prvků v závislosti na přírodních podmínkách. V tomto případě není možné vždy akceptovat veškeré náměty a přání vlastníků. K námětům a přáním je potřeba diferencovaně přihlížet v případě, že neodporují ekologickým a funkčním zásadám. Pouze na základě návrhu optimálního prostorového a funkčního vymezení společných zařízení a po odsouhlasení tohoto velmi důležitého koncepčního institutu je možné začít s umístěním nově vytvořených půdně ucelených hospodářských jednotek, případně nově vyčleněných pozemků. Podrobné zásady zpracování konkrétních druhů opatření plánu společných zařízení jsou popsány v jednotlivých kapitolách, které o nich pojednávají. Významné podklady zpracování plánu společných zařízení Návrh plánu společných zařízení je zejména ovlivněn následujícími podklady a požadavky:

Územně plánovací dokumentace: • UPSÚ Třeboň– především vymezení zastavitelného území a dalších ploch a záměrů pro uspořádání území obce

Odborné studie: • ÚSES

Technické předpisy, metody dimenzování prvků PSZ: • ČSN 73 6109 Projektování polních cest • ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic • ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací • Katalog vozovek polních cest • ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy • TNV 75 2102 Úpravy potoků • ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků • ČSN 75 2405 Vodohospodářské řešení vodních nádrží • ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže • ČSN 75 4210 Hydromeliorace. Odvodňovací kanály

Požadavky pozemkového úřadu na zpracování KPÚ: • Pozemkový úřad nevznesl žádné speciální požadavky, které by významně ovlivnily návrh tohoto plánu společných zařízení.

Požadavky a návrhy sboru zástupců a vlastníků pozemků

Zásadní podmínky a požadavky DOSS a správců dotčených zařízení

7


7.A.1.4 Zohlednění podmínek stanovených správními úřady

Následující strany obsahují citace požadavků, podmínek a připomínek orgánů státní správy, sdělených zpracovateli od zahájení pozemkové úpravy do dokončení dokumentace plánu společných zařízení. V plném znění jsou uvedeny v dokumentaci o přípravě řízení o pozemkových úpravách. Všechny podmínky a připomínky správních úřadů a stanoviska zpracovatele budou v průběhu KPÚ aktualizovány a doplněny.

DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY:

Citovaný dokument: Typ: vyjádření k ochraně zájmů Čj: Ze dne:

Národní památkový úřad STANOVISKO ORGÁNU:

Chráněné objekty jsou mimo obvod KPU. Kaple –Břilice náves.

STANOVISKO ZPRACOVATELE:

8


STANOVISKA SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ

DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY:


Město Třeboň- životní prostředí STANOVISKO ORGÁNU: Konzultovat změnu odtokových poměrů, Ozelenění polních cest, Minimální narušení struktury ZPF, Konzultovat změnu kultur, přírůstky lesa změnit na kulturu les.

STANOVISKO ZPRACOVATELE: Navržena výsadba u nových cest mimo odvodněné plochy. Struktura zpf bude ponechána a doplněna novými cestami pro zpřístupnění pozemků. Změny kultur a odtokové poměry budou předloženy v dokumentaci a projednány společně se sborem zástupců.


DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY: Město Třeboň- odbor územního plánování


STANOVISKO ORGÁNU: Vytvořit trasy pro koridory cyklostezky popsané ve vyjádření.

STANOVISKO ZPRACOVATELE: Byli navrženy trasy polních cest dle zákresu ve vyjádření využitelných i jako cyklotrasa.

9



DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY: Agentura Ochrany přírody a krajiny , CHKO Třeboňsko


STANOVISKO ORGÁNU: Rozšířit pozemky pro cesty a potoky kvůli dosadbě doprovodné zeleně.Převést pozemky státu a AOPK na chráněná území.Zlepšit prostupnost krajiny.

STANOVISKO ZPRACOVATELE: Dle možností a konfigurace terénu budou navrženy parcely cest dostatečně široké pro případnou dosadbu zeleně. Při tvorbě nových parcel v místě chráněných území budou pozemky AOPK a Státu budou po dohodě s vlastníky přesunuty do těchto oblastí. Prostupnost krajiny zlepšena navržením nových cest a uspořádáním pozemků.

DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY: Česká geologická služba,GEOFOND


STANOVISKO ORGÁNU: Nejsou žádné lokality s chráněnými zájmy. Bez požadavků.

STANOVISKO ZPRACOVATELE:

10



DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY: Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Vltavy, JH


STANOVISKO ORGÁNU: Vyřešit vlastnické vztahy u otevřených vodných toků ve správě ZVHS.

STANOVISKO ZPRACOVATELE: Pozemky vyznačených otevřených vodotečí budou po dohodě se současnými vlastníky převedeny na správce toku. Je bráno v úvahu zrušení ZVHS a pozemky proto budou převedeny na Povodí Vltavy nebo Lesy ČR.

DOTČENÝ ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY: Povodí Vltavy-státní podnik Horní Vltava


STANOVISKO ORGÁNU: Podél vodních toků a vodních zdrojů navrhovat v maximální možné míře travní porosty. Úpravy navrhovat tak, aby došlo k pozitivnímu ovlivnění vodohospodářských poměrů. Zachovat přístup k tokům ve správě Povodí Vltavy. Vyznačit záplavová území. STANOVISKO ZPRACOVATELE: TTP kolem vodních toků budou zachovány. Úpravy navrženy s ohledem na vodohospodářské poměry. Záplavová území se nevyskytují.

11


7.A.2 O PAT Ř E N Í S L O UŽ Í C Í KE ZPŘÍSTUPNĚNÍ POZ EMKŮ

12


Úkolem plánu společných zařízení v oblasti cestní sítě je zabezpečení zpřístupnění nově navržených pozemků a mimo jiné i zprůchodnění krajiny pro místní obyvatele, eventuálně i rekreanty. Cestní síť ze všech liniových zařízení ovlivňuje nejvýrazněji organizaci půdního fondu. Kromě dopravní funkce plní se svými příkopy i funkci protierozní ochrany a spolu s doprovodnou zelení dotváří ráz krajiny. Ze všech těchto aspektů je nutno posuzovat stávající cestní síť a uplatnit je i při návrhu cestní sítě nové. Při stanovení šířkových parametrů cest je brána v úvahu její současná šířka, četnost využívání cesty a při návrhu rekonstrukce i její ekonomická zdůvodnitelnost. Smyslem stanovení šířky a trasy cesty je vytvoření parcely, na které se bude moci uskutečnit případné vybudování a rekonstrukce cesty.

7.A.2.1 Zásady návrhu dopravního systému OBECNÉ ZÁSADY NÁVRHU DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Návrh cestní sítě musí respektovat kritéria dopravní, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická. Konkrétně musí návrh cestní sítě splňovat následující kritéria:

zabezpečit propojení sousedních obcí,

umožnit přístup na pole, které ze zemědělského hlediska tvoří základní výrobní jednotku,

umožnit propojení zemědělských podniků nebo farem vzájemně mezi sebou,

umožnit dopravu mezi zemědělským podnikem nebo farmou a místem odbytu zemědělských výrobků,

umožnit zpřístupnění krajiny a prostupnost zemědělského území, vedení značených turistických cest, cyklistických stezek, příp. běžeckých tratí,

vytvořit důležitý krajinotvorný polyfunkční prvek s funkcí ekologickou, půdoochrannou, vodohospodářskou a estetickou,

využít polních cest jako základního liniového tvaru vhodného pro stanovení nové hranice pozemku nebo nové hranice k. ú.,

zajistit návaznost na stávající lesní cesty,

umožnit přístup k vodohospodářským stavbám, k lokalitám s těžbou nerostů a surovin, ke skládkám tuhého komunálního odpadu,

odpovídat i obecně vodoochranným zásadám, aby nedošlo k ovlivnění či ohrožení jakosti vod (haváriemi apod.).

Při návrhu cestní sítě z pohledu plánu společných zařízení je vhodné dodržovat tyto zásady:

Při základním posouzení vycházet z tvaru území, konfigurace terénu a umístění zastavěné části obce uvnitř k.ú. V rovinatém území lze navrhovat rovnoběžnou síť pravidelných tvarů, naopak v členitém terénu je nutné respektovat odtokové poměry, protierozní požadavky a většinou centrálně umístěnou obec.

Zemědělská doprava se musí zcela vyloučit ze sídlišť a ze silnic hlavní sítě.

Svozová plocha pro hlavní polní cestu se uvažuje cca 100 - 150 ha, pokud jde pouze o zemědělskou dopravu.

13


Pozemky o výměře do 20 ha na rovině a do 5 ha v kopcovitém terénu mohou být zpřístupněny jen z jedné strany.

Síť cest by měla být vedena v terénu tak, aby nevytvářela pozemky menší výměry než 3 ha. Pod touto výměrou je vysoká nepracovní délka pojezdu zemědělských mechanizmů.

Navržená cestní síť by měla vyloučit nebo v maximální míře omezit věcná břemena.

Zpřístupnění pozemků v luční trati řešit pokud možno letními, nezpevněnými cestami v rámci scelovacího plánu. Plán společných zařízení tyto cesty pouze naznačí.

Při návrzích je žádoucí se vyhnout místům s potřebou zářezů, násypů, odvodnění neúnosných půd, křížení s podzemním vedením a ostatními komplikacemi.

TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při navrhování dopravního systému je nutné dodržovat následující platné technické normy a předpisy:

ČSN 73 6109 Projektování polních cest

ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic

ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací

Katalog vozovek polních cest

NAPOJENÍ CESTNÍ SÍTĚ NA SÍŤ SILNIC , MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ A LESNÍCH CEST Připojení polních cest na pozemní komunikaci se nepovažuje za křižovatku ve smyslu ČSN 73 6102, ale považuje se za sjezd podle ČSN 73 6101. Vždy je potřeba provést posouzení rozhledových poměrů. Úrovňové křižovatky s jinými cestami je možné navrhnout v místech, kde lze dodržet rozhledové podmínky. Při návrhu je třeba upřednostňovat křižovatky s úhlem křížení od 60°do 90°. Křižovatka nemá být navrhována ve směrovém ani výškovém oblouku a ani tam, kde má polní cesta velký podélný sklon nivelety. Křižovatka nesmí být navržena na vnitřní straně oblouků o malých poloměrech do 30 m, pokud není zajištěn rozhled. Sjezdy slouží k vjezdu a výjezdu zemědělských mechanizmů: (a) z pozemní komunikace na polní cestu a naopak, (b) z polní cesty na přilehlé pozemky a naopak. POSTUP A VÝSLEDKY PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Návrh dopravního systému je projednáván se sborem zástupců, s orgány státní správy, obcí a jednotlivými vlastníky. Výsledky tohoto projednávání jsou zapracovány do konečného návrhu plánu společných zařízení a následně do návrhu komplexní pozemkové úpravy. Doklady o projednávání jsou následně uvedeny v části 7.D – Doklady o projednání plánu společných zařízení.

14


7.A.2.2 Kategorizace a základní parametry prostorového uspořádání cest Druh a kategorii polních cest určí zpracovatel nebo objednatel návrhu. Kategorie se rozlišují podle prostorového uspořádání v příčném profilu a podle návrhové rychlosti, závislé od terénních podmínek. Charakterizují se zlomkem, ve kterém čitatel vyjadřuje volnou šířku koruny v metrech a jmenovatel návrhovou rychlost v km.h-1. KATEGORIE POLNÍCH CEST Polní cesty hlavní - soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších, jsou napojeny na místní komunikace nebo na silnice, nebo přivádějí dopravu z přilehlých pozemků přímo k zemědělské farmě-usedlosti. Polní cesty hlavní jsou doporučeny navrhovat jako dvouproudové a nebo jednoproudové s výhybnami. Předpokládá se u nich celoroční sjízdnost, proto jsou navrhovány jako zpevněné. Polní cesty vedlejší – podchycují dopravu z přilehlých pozemků nebo farem a jsou napojeny na polní cesty hlavní, mohou být napojeny i na místní komunikace, silnice III. třídy, výjimečně na silnice II. třídy. Polní cesty vedlejší jsou vždy jednoproudové, výhybny jsou doporučené. Polní cesty doplňkové – vytvářejí sezónní komunikační propojení v rámci propojení půdních celků jednoho vlastníka nebo tvoří hranice mezi vlastnickými pozemky. Polní cesty doplňkové jsou vždy jednoproudové, výhybny ani obratiště se neuvažují, jsou jen sezónně sjízdné. Navrhují se zatravněné bez podélného a příčného odvodnění. NÁVRHOVÉ KATEGORIE POLNÍCH CEST Polní cesty *) Hlavní Vedlejší **) dvojpruhové jednopruhové jednopruhové P 4,5/30 P 5,0/30 P 7,0/50 P 4,0/30 **) P 4,5/30 **) P 6,5/50 **) P 6,0/40 P 4,0/30 P 3,50/30 *)

Doplňkové ***) jednopruhové P 3,5/30 P 3,0/30 --

U zpevněných polních cest se navrhuje krajnice 2 x 0,50 m a šířka vozovky je doplňkem do volné šířky cesty. Doporučená kategorie pro tento typ cesty. ***) Doplňkové polní cesty se navrhují zpravidla bez krajnic. **)

15


ROZMĚRY PRVKŮ KORUNY POLNÍCH CEST PODLE KATEGORIÍ Šířka [m] zpevněná Kategorie jízdní pruh krajnice P 7,00/50 2,75 0,50 P 6,50/50 2,75 0,50 P 6,00/40 2,50 0,50 P 5,00/30 3,50 0,50 P 4,50/30 3,50 0,50 P 4,00/30 3,00 0,50 P 3,50/30 3,00 0,25 P 3,50/30 3,50 P 3,00/30 3,00

nezpevněná krajnice 0,25

0,25

Šířkové uspořádání polních cest U hlavních polních cest dvoupruhových se doporučuje šířka koruny 6,50 m, z toho šířka vozovky 5,50 m a zpevněné krajnice 2 x 0,50 m. U hlavních polních cest jednopruhových se doporučuje šířka koruny 4,00 - 4,50 m, z toho šířka vozovky (zpevnění) 3,00 - 3,50 m a šířka zpevněných krajnic 2 x 0,50 m. Vedlejší polní cesty se doporučuje navrhovat jednopruhové o šířce koruny 4,50 - 3,50 m s jízdním pruhem 3,50 - 3,00 m. V případě, že vedlejší polní cesta prochází pozemky jednoho nebo malého počtu vlastníků, lze navrhovat šířku koruny 3,50 - 3,00 m bez krajnic. Návrhová rychlost na vedlejších polních cestách se doporučuje 30 km.h-1. Doplňkové polní cesty jsou navrhovány obvykle o šířce 3,50 - 3,00 m bez krajnic. Návrhová rychlost Návrhová rychlost na hlavních polních cestách dvoupruhových se doporučuje 30 - 60 km.h-1, přičemž 60 km.h-1 se považuje za krajní mez. U jednopruhových polních cest se návrhová rychlost doporučuje 30 km.h-1. Krajnice Krajnice jsou vždy zhutněné, obyčejně nezpevněné. V úsecích, kde se předpokládá časté potkávání rozměrnějších vozidel, se pro bezpečnost dopravy navrhne zpevnění krajnic, případně snížení rychlosti při současném zajištění rozhledu pro zastavení vozidla. Únosnost zpevněné části krajnice musí odpovídat potřebě občasného využívání jako jízdního pruhu. Minimálně se musí navrhovat na 1/3 zatížení vozovky nebo na jiné v projektu zdůvodněné zatížení, při němž je vyloučen vznik trvalých deformací v krátkém časovém období. U polních cest s podélným sklonem větším jak 3 % je krajnice vždy zpevněná, do sklonu 3 % může být krajnice ze zhutněné zeminy. Tímto se zabraňuje vodní erozi. Polní cesta má mít v celé délce znaky jedné kategorie. V obtížných poměrech je možné snížit návrhovou rychlost na 50 % původní návrhové rychlosti. Snížení rychlosti je potřebné označit dopravní značkou. Polní cesta, na kterou se připojuje lesní odvozní cesta, se navrhuje minimálně podle třídy a kategorie této lesní cesty. Kategorie lesních odvozních cest jsou 1L a 2L s návrhovou rychlostí 30 km.h-1.

16


OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ V CESTNÍ SÍTI Z objektů se nejčastěji u polních cest vyskytují propustky a hospodářské sjezdy. Propustky se navrhují při křížení cesty a vodního toku, kanálu nebo příkopu. Hospodářské sjezdy slouží k vjezdu a výjezdu zemědělských mechanizmů ze silnice nebo polní cesty na přilehlé pozemky. Sjezdy se umísťují ve vzdálenostech max. 300 m. Minimální šířka sjezdu je 4 m, obyčejně 6 - 8 m. Sjezd má zabezpečit vjezd všech používaných vozidel a strojů. Hospodářské sjezdy jsou buď s propustkem, nebo bez propustku.

hospodářské sjezdy s propustkem se navrhují s čely z lomového kamene nebo betonu. Čela jsou buď kolmá, lomená, šikmá. Při šířce sjezdu 6 m je světlost propustku 0,4 m. Při šířce 6 - 10 m a při sklonu přes 2 % je světlost propustku 0,60 m. Při šířce přes 10 m a při sklonu do 2 % je světlost propustku 0,80 m. Uspořádání sjezdu je dáno typovým podkladem. Zpevnění krytu sjezdu k silnici je vždy asfaltové, jakož i část cesty do pole v délce 50 m.

hospodářské sjezdy bez propustku se navrhují zejména tam, kde je třeba překonat výškový rozdíl mezi niveletou cesty a úrovní pole a je třeba provést zpevnění nájezdové rampy. Zpevnění je obvykle štěrkové. Tyto sjezdy je možno navrhovat i v ostatních běžných případech, kdy slouží sjezd jako ochrana krajnice vozovky před libovolným rozjížděním a rozoráváním.

Přesná poloha umístění sjezdů bude řešena v projektové dokumentaci jednotlivých cest.

17


7.A.2.3 Základní parametry prostorového uspořádání polních cest Místní síť komunikací je tvořena:

státními silnicemi, krajskými silnicemi

polní cestní sítí.

místními komunikacemi

Plán společných zařízení komplexní pozemkové úpravy řeší pouze polní cestní síť. Základní parametry prostorového uspořádání jednotlivých cest vychází z obecných zásad návrhu dopravního systému, platných technických norem, podrobného průzkumu a zaměření skutečného stavu a výsledků projednávání dopravního systému s obcí, sborem zástupců, orgány státní správy i jednotlivými vlastníky. Po posouzení výškopisu bylo zjištěno,že cestní síť prochází převážně rovinatým územím. Pro stanovení záboru půdy na nová nebo rekonstruovaná společná zařízení se použijí vzorové příčné řezy ve složitějších případech u budou spočteny podélné a příčné řezy. Pro existující funkční prvky PSZ bylo pro určení velikosti pozemků také využito zaměření skutečného stavu v terénu. Jako výhybny lze využít i míst připojení jednotlivých polních cest. Při křížení cest s hlavním odvodňovacím zařízením je doporučeno vybudovat trubní propustek a zachovat tak funkci odvodnění. U drobnější systematické drenáže je vhodně napojit drenáž do odvodňovacího prvku cesty (příkop nebo drenáž). Pozemky cest na hrázích zůstanou současným majitelům. Podrobný přehled polní cestní sítě obsahuje následující text. Související přílohy: vzorové příčné profily mapa cestní sítě – technické řešení podélné a příčné profily v nutném rozsahu

18


PODROBNÝ PŘEHLED CESTNÍ SÍTĚ – POLNÍ CESTNÍ SÍŤ

jednopruhová

HPC1

ponechat

P4,5/30

Označ. ve výkresu Umístění (lokalita):

Návrhové opatření

Kategorie cesty

Délka v KPÚ 1947 Jízdní pruh 3,5 Zpev. krajnice 2x 0,5 Nezpev.krajnice 2x 0 Parametry cesty

m m m m

Asfaltová cesta od Břilice na východ kolem rybníku Červenka a dále ke statku Dvorce.Tvoří páteřní komunikaci v blocích orné půdy a luk.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: Kryt: Odvodnění: Ozelenění: Doplňková fce:

-

OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)

Objekty: Tech. Infra: Komunikace:

P3 plynovod DPC1, VPC6, HPC2, S15512, S1/34

VÝKRESY: Situace: Podélný profil: Vzor. Příč. Řez:

7.5.1 -

19



jednopruhová

HPC2

rekonstrukce

P4,5/30

Označ. Ve výkresu Umístění (lokalita):


Kategorie cesty

Délka v KPÚ 1181 Jízdní pruh 3,5 Zpev. Krajnice 2x 0,5 Nezpev.krajnice 2x 0 Parametry cesty

m m m m

Cesta odbočuje z HPC 1 u první křižovatky u Břilice. Ačkoliv má podobné šířkové parametry a příkopy jako HPC 1 její povrch je značně poničený. U lesního komplexu nedaleko Prelátského rybníka z ní odbočuje VPC 9. Dále pokračuje jako lesní cesta NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příčný řez P4,5/30, příkopy Kryt: asfaltobeton Odvodnění: stávající příkopy Ozelenění: stávající zeleň Doplňková fce:

krajinotvorná


Objekty: Tech. Infra: Komunikace: VÝKRESY: Situace: Podélný profil: Vzor. Příč. Řez:

P15 HPC1, VPC8, VPC24, VPC9 7.5.1 - P4,5/30 s příkopy

20



dvoupruhová

HPC3

ponechat

P6/40



Kategorie cesty

Délka v KPÚ Jízdní pruh Zpev. Krajnice 2x Nezpev.krajnice 2x Parametry cesty

591 5 0,5 0

Komunikace na rozhraní zastavitelného území Nové Břilice dle ÚP Třeboně.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: Kryt: Odvodnění: Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


VN nadzemní, plynovod, datový kabel, kanalizace VPC20, S24


7.5.1 -

21

m m m m



dvoupruhová

HPC4

ponechat

P6,5/50



Kategorie cesty


94 5,5 0,5 0

Odbočka z S 1/24 k zemědělskému statku Gigant.



VPC30,S24


7.5.1 -

22

m m m m



jednopruhová

HPC5

ponechat

P4,5/30



Kategorie cesty


180 3,5 0,5 0

Cesta v jihozápadní části k.ú. lesní cesta. Dále pokračuje směrem do Spolí.



P46,P16 VPC2 7.5.1 -

23

m m m m



jednopruhová

HPC6

ponechat

P4,5/30



Kategorie cesty


193 3,5 0,5 0

Krátká odbočka ke statku Dvorce ze silnice S1/34.



datový kabel S34


7.5.1 -

24

m m m m



dvoupruhová

HPC7

ponechat

P6/40



Kategorie cesty


168 5 0,5 0

Krátká odbočka k zemědělskému statku v lokalitě „Za Kravínem“.



S15512, VPC18


7.5.1 -

25

m m m m



jednopruhová

VPC1

rekonstrukce

P4/30



Kategorie cesty


328 3 0,5 0

m m m m

Cesta odbočuje ze silnice S.I/34 v jihovýchodní části území. Původně vedla v úvozu, nyní je vyjetá nově po poli kde ji ničí eroze. Bude provedena celková rekonstrukce nově vyjeté a používané cesty po poli, úvoz bude na základě požadavku AOPK zachovám v nezměněné podobě a využit jako interakční prvek. Po posouzení rozhledových poměrů na silnici č. 34 bylo zjištěno, že nejsou vyhovující. Z tohoto důvodu tato cesta nebude dopravně připojena na silnici č. 34, ale pouze na polní cestu VPC28. Nenavrhujeme rekonstrukci stávajícího sjezdu na silnici č. 34. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: Kryt: Odvodnění: Ozelenění:

CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příč. řez P4,0/30. Nenavrhuje se rekonstrukce stávajícího sjezdu na silnici č.34. penetrační makadam podélná drenáž navržená, zaústěna do rybníka Horní Zlatník využití okolní vegetace

Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


datový kabel, VN nadzemní S34


7.5.1 7.5.2a -P4/30 drenáž

26



jednopruhová

novostavba/ rekonstrukce

VPC2 Označ. Ve výkresu Umístění (lokalita):

P4/30


Kategorie cesty

Délka v KPÚ 1316 Jízdní pruh 3 Zpev. Krajnice 2x 0,5 Nezpev.krajnice 2x 0 Parametry cesty

m m m m

Úzká cesta až pěšina po louce. Je značená také jako naučná stezka a cyklotrasa. Za rybníkem dolní zlatník pouze vyjeté koleje po poli. Dále pokračuje kolem lesa na sever směrem k VPC3.Navrženo zpevnění a mírná změna trasy v souvislosti konfigurace okolního terénu. Cestu nelze napojit na soukromou VPC 3,proto je navržena v souběhu a použit existující sjezd. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA / CELK. REKONSTRUKCE – vzor. příč. řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: Podélná drenáž navržená, zaústěná do příkopu Ozelenění: využití okolní zeleně a lesa Doplňková fce:

krajinotvorná



P43n, P48n VN nadzemní HPC5, VPC28


7.5.1 -P4/30 drenáž

27



jednopruhová

VPC3

ponechat soukromá

P4/30



Kategorie cesty


424 3 0,5 0

m m m m

Cesta odbočuje ze silnice SI/34 Zpevněná cesta po soukromých pozemcích k manipulační a skladovací ploše. Bude zachována původnímu vlastníkovi a nebude do ní zasahováno.



datové kabely S34, VPC2


-

28



jednopruhová

VPC4

rekonstrukce krytu

P4/30



Kategorie cesty


696 3 0,5 0

m m m m

Cesta odbočuje k rybníku Svět ze silnice SI/34 naproti statku Dvorce. Povrch poškozen výmoly, vyjeté koleje.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: REKONSTRUKCE KRYTU – viz vzor. příč. řez P4,0/30, s příkopy Kryt: asfaltobeton Odvodnění: stávající příkopy Ozelenění: využití stávající aleje Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)




7.5.1 - P4/30 příkopy

29



jednopruhová

VPC5

ponechat

P4/30



Kategorie cesty


m m m m

Cesta vede od statku Dvorce směrem na západ. Až na občasné výmoly je dobře průjezdná. Dále kříží VPC 9 a pokračuje do sousedního k.ú.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: Kryt: štěrkový Odvodnění: Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


HPC1, VPC9


7.5.1 -

30



jednopruhová

VPC6

ponechat

P4/30



Kategorie cesty


242 3 0,5 0

m m m m

Odbočuje z HPC 1 nedaleko statku Dvorce směrem na východ k rybníku Verfle. Po přejetí hráze se je možné napojit znova na HPC 1 přes louku.



HPC1


7.5.1 -

31



jednopruhová

VPC7

rekontrukce

P4/30



Kategorie cesty


623 3 0,5 0

m m m m

Zarostlá polní cesta v lokalitě u rybníka svět. Odpojuje se od VPC 4 u rybníka Svět. Cesta včetně příkopů je zarostlá vegetací a z velké části neprůjezdná.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příč. řez P4,0/30, s příkopy Kryt: štěrkový Odvodnění: stávající příkop –zaústění do rybníka Svět Ozelenění: prořezávka dřevin rostoucích v cestě Doplňková fce:

krajinotvorná, protierozní



P21,P22 VPC4 7.5.1 -P4/30 příkopy

32



jednopruhová

VPC8

rekonstrukce

P4/30



Kategorie cesty


697 3 0,5 0

m m m m

Odbočuje z HPC 2 směrem k rybníku Stružky, přechází přes hráz a pokračuje až ke komplexu lesa.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příč. řez P4,0/30, Kryt: štěrkový Odvodnění: Podélná drenáž navržená, svedená do rybníka Ozelenění: využita stávající zeleň Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


HPC2, VPC24, VPC31


7.5.1 -P4/30, drenáž

33



jednopruhová

rekonstrukce/ novostavba


P4/30


Kategorie cesty


m m m m

Propojuje VPC 5 a HPC2.U prelátského rybníka je těžko sjízdná a podmáčená prosakující hrází. Dále vede jen jako vyjetá v orné půdě směrem k Markovskému rybníku. Poté pokračuje jako částečně zpevněná štěrkem k S.I/34. Vzhledem k nedostatečným rozhledovým poměrům na stávajícím sjezdu na silnici I/34 byl sjezd přeložen východněji. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ:

Kryt: Odvodnění: Ozelenění:

NOVOSTAVBA/CELK. REKONSTRUKCE – vzor. příč. řez P4,0/30; na částech úseku podélný příkop penetrační makadam Podélný příkop stávající zeleň

Doplňková fce:

krejinotvorná

Konstrukce:



P27 VN nadzemní HPC2, VPC 25, VPC 5, sil. č.34


7.5.1 -P4/30 příkop zeleň

34



jednopruhová

VPC10

rekonstrukce

P4/30



Kategorie cesty


523 3 0,5 0

m m m m

Odbočuje v zatáčce v lokalitě U lesa ze silnice SIII/15512. Přes louku je těžko průjezdná kvůli zamokření dále k lesu jako prašná cesta.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příčný řez P4,0/30, s příkopem Kryt: štěrkový Odvodnění: Podélný příkop navržený - svedeno do příkopu u silnice Ozelenění: Doplňková fce:

krajinotvorná



plynovod S15512


7.5.1. -P4/30 příkop

35



jednopruhová

VPC11

rekonstrukce

P4/30



Kategorie cesty


233 3 0,5 0

m m m m

Odbočka ze silnice III/15512 k Travnému ryb a dále směrem k lesu. Zpočátku zpevněná štěrková, v dalším úseku jen travní.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: Ozelenění:

Podélná drenáž navržená, zaústěna do příkopu u silnice. Stávající příkop k silnici. stávající

Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


plynovod S15512


7.5.1. -P4/30 štěrk

36



jednopruhová

VPC12

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


446 3 0,5 0

m m m m

Odbočka ze silnice S.III/15511 směrem k rybníku Nový u Břilic a na přilehlá pole. Pouze pro doplnění cestní sítě, cesta nemá prioritní důležitost výstavby.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30, s podélnou drenáží Kryt: štěrkový Odvodnění: Podélná drenáž navržená, zaústění do rybníka Ozelenění: Stávající zeleň Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)




7.5.1 -P4/30 drenáž

37



jednopruhová

VPC13

rekonstrukce krytu

P4/30



Kategorie cesty


130 3 0,5 0

Odbočka ze silnice S3/15512 k hnojišti a plochy orné půdy u rybníka Velký Toušný.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: REKONSTRUKCE KRYTU – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: penetrační makadam Odvodnění: stávají příkopy Ozelenění: stávající zeleň Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


datové kabely S15512


7.5.1 -P 4/30 příkop

38

m m m m



jednopruhová

VPC14

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


793 3 0,5 0

m m m m

Dočasně vyjetá trasa kolem rybníka Nový u Břilic a Malý Toušný. Navrhuje se propojit s VPC 16 a umožnit tak prostupnost této oblasti od silnice 15511 k silnici 15512.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: penetrační makadam Odvodnění: Podélná drenáž svedená do rybníka a sklon vozovky Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


P52n datové kabely, plynovod VPC 16, VPC 15, VPC 12, S15511


7.5.1 7.5.2 -P4/30 asfalt

39



jednopruhová

VPC15

ponechat

P4/30



Kategorie cesty


736 3 0,5 0

Cesta po Hrázi rybníků Malý a Velký Toušný.



VPC14


7.5.1 -

40

m m m m



jednopruhová

VPC16

rekonstrukce

P4/30



Kategorie cesty


171 3 0,5 0

m m m m

Odbočuje ze silnice SIII/15512 směrem k rybníku Malý Toušný. Vede kolem strouhy a poté ji u rybníka překračuje přes propustek. Vedla až na hráz rybníka Malý Toušný, ale je v současné době rozoraná. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ REKONSTRUKCE – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: penetrační makadam Odvodnění: využit okolní příkop do rybníka a sklon vozovky Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


datové kabely VPC14,S15512


7.5.1. -P4/30 asfalt

41



jednopruhová

VPC17

nová

P4/30



Kategorie cesty


Cesta pro přístup na parcely v oblasti východně od statku Dvorce. Souběžně se silnicí I/34.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: Stávající příkopy u silnice Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


HPC5


7.5.1 -P4/30 zpevněná

42

m m m m



jednopruhová

VPC18

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


665 3 0,5 0

m m m m

Napojena v místě sávajícího sjezdu z S15511. Slouží jako propojení HPC7 a silnice. V oblasti V Zabinčení u zemědělského statku. Kolem ohrady s dobytkem. Zabezpečení přístupu na pozemky v této oblasti. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: Navržený příkop svedený k HPC 7 Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


datové kabely S15511


7.5.1 -P4/30 štěrk

43



jednopruhová

VPC19

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


615 3 0,5 0

m m m m

Cesta navržena od Břilice směrem na sever v souběhu s umělým vodním tokem ke Kaňovskému rybníka V současnosti používaná jen jako vyjeté koleje.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: souběh se stávajícím umělým vodním tokem (HMZ) Ozelenění: doprovodná zeleň vodního toku Doplňková fce:

krajinotvorná



P14 VPC 20 7.5.1 -P4/30 štěrk

44



jednopruhová

VPC20

novostavba

P4,5/30



Kategorie cesty

Délka v KPÚ 1239 Jízdní pruh 3,5 Zpev. Krajnice 2x 0,5 Nezpev.krajnice 2x 0 Parametry cesty

m m m m

Propojovací komunikace skrz rozlehlý blok orné půdy severně od sídla Břilice. Propojení s15511, VPC21 u Gigantu. Při návrhu trasy zohledněn část zákresu komunikace v územním plánu. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,5/30 Kryt: asfaltobetonový Odvodnění: využití současných umělých toků a příkopů v území, sklon vozovky Ozelenění: liniová výsadba Doplňková fce:

krajinotvorná, cyklotrasa, IP



P10, P49n,P50n plynovod, DPC8, DPC6, VPC19, VPC21, VPC 22, S 15511


7.5.1 -P4,5/30 asfalt

45



jednopruhová

Rekonstrukce, novostavba


P4/30


Kategorie cesty


596 3 0,5 0

m m m m

Odbočuje ze silnice SI/24 u statku Gigant v lokalitě Obůrka. Z jedné strany je vjezd vraty, kde je cesta panelová a dále přechází ve zpevněnou prašnou až štěrkovou. Je navrženo její prodloužení a napojení na nově budovanou VPC 20. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: REKONSTRUKCE, část NOVOSTAVBA – vzor. příčný řez P4,5/30 Kryt: penetrační makadam Odvodnění: Nenavrhuje se – těleso cesty nebude vystaveno škodlivému působení vod Ozelenění: stávající doprovodná zeleň Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


S24, VPC20


7.5.1. -P4/30 asfalt

46



jednopruhová

VPC22

novostavba

P3/20



Kategorie cesty


711 3 0,5 0

m m m m

Upravená trasa historické cesty navržená v lokalitě Přes záhony do lokality Obůrka. Vede od zastavěné části Břilice směrem k rybníku Toušný uprostřed velkého bloku orné půdy v místě historické cesty. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: (travní cesta) Kryt: travní Odvodnění: Nenavrhuje se – travní cesta, dostatečné vsakování vody Ozelenění: Nenavrhuje se Doplňková fce:

-



VPC20


7.5.1 -P3/20 travní

47



jednopruhová

VPC23

ponechat

P4/30



Kategorie cesty


56 3 0,5 0

m m m m

Cesta do oblasti Obůrka v severo-východní části území. Krátký úsek od silnice I/24 k železničnímu přejezdu. Asfaltový povrch.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: Kryt: Odvodnění: Ozelenění: Doplňková fce:

-



S 24


7.5.1 -

48



jednopruhová

VPC24

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


495 3 0,5 0

m m m m

Nově navržená cesta v oblasti u ryb. Stružky. Propojení HPC 2 a VPC 8. Zajišťuje přístupnost pro nově navržené pozemky orné půdy.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P 4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: Návrh podélné drenáže, zaústění do příkopu HMZ Ozelenění: Doplňková fce:

krajinotvorná



P39 HPC2, VPC8


7.5.1 -P4/30 drenáž

49



jednopruhová

VPC25

rekonstrukce

P4/30



Kategorie cesty


623 3 0,5 0

m m m m

Cesta podél lesa u Prelátského rybníka. Napojení na VPC 9 a VPC 27. Současná parcela v KN určená pro cestu se nevyužívá a jezdí se po orné půdě. U Prelátského rybníka oblast zamokřená a využívá se několik tras. Navržena je rekonstrukce cesty a její odvodnění svodným příkopem. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: CELKOVÁ RESKONSTRUKCE – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: Navržený podélný příkop, zaústěn do rybníka Ozelenění: cesta probíhá kolem lesa Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


P40n VPC27, VPC9 7.5.1 -P4/30 štěrk

50



jednopruhová

VPC26

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


649 3 0,5 0

m m m m

Nově navržená cesta, ale podle existující parcely v orné půdě. Umožňuje zpřístupnit pozemky jednotlivých vlastníků v lokalitě Amerika západně od Markovského rybníka.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P 4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: Podélná drenáž navržená, svedená do příkopu u VPC 9 Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


P41n VPC9, VPC27 7.5.1. -P4/30 štěrk

51



jednopruhová

VPC27

rekonstrukce povrchu

P4/30



Kategorie cesty


979 3 0,5 0

m m m m

Cesta kolem lesa západně od Markovského rybníka. Napojuje se na síť lesních cest. Značně zanesené příkopy v některých částech zapříčiňují podmáčení tělesa cesta a přilehlých zemědělských pozemků. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: REKONSTRUKCE POVRCHU – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: stávající příkopy pročistit Ozelenění: Nenavrhuje se - přilehlý les Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


P28 VPC25, VPC 26 7.5.1 -P4/30 štěrk příkop

52



jednopruhová

VPC28

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


350 3 0,5 0

m m m m

Nově navržená cesta v jihozápadní části území v oblasti mezi silnicí S1/34 a loukami kolem rybníku Dolní Zlatník. Pro zpřístupněné pozemků. Průběh kolem existujícího příkopu. Propojení VPC2 a VPC1. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: Stávající příkop Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


VPC2, VPC1


7.5.1 - P4/30 štěrk

53



jednopruhová

VPC29

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


646 3 0,5 0

m m m m

Nově navržená cesta pro zlepšení přístupnosti pozemků v oblast kolem statku Dvorce. Propojení HPC1 a cestní sítě v okolí rybníků v k.ú. Třeboň.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: Nenavrhuje se – těleso cesty není ohroženo škodlivým působením vod Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


HPC1


7.5.1 - P4/30

54



jednopruhová

VPC30

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


m m m m

Cesta pro umožněné přístupu na všechny pozemky v oblasti mezi silnicí S1/24 a železniční tratí. Napojuje se na HPC4 v oblasti u zemědělského podniku Gigant.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrkový Odvodnění: stávají příkopy u S1/24 Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


plynovod, souběh telekomunikační kabel HPC4


7.5.1 - P4/30 štěrk

55



jednopruhová

VPC31

novostavba

P4/30



Kategorie cesty


846 3 0,5 0

m m m m

Obnovená část historické a současně sezoně používané cesty. Trase vede v západní části území od r. Stružky směrem k S15512. Cesta navržena pro umožnění přístupu na pozemky v oblasti Dlouhý západně od Břilic. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: příkop Ozelenění: Výsadba doprovodné zeleně Doplňková fce:

krajinotvorná



P38 plynovod VPC8, VPC 10


7.5.1. - P4/30 štěrková

56



jednopruhová

DPC1

nová

P3/20



Kategorie cesty


400 3 0 0

m m m m

Doplňková cesta v trase současné parcely. Pouze pro sezónní přístup na louky v oblasti u statku Dvorce.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: (travní cesta) Kryt: Odvodnění: Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


P26 HPC1 -

57



jednopruhová

DPC2

nová

P3/20



Kategorie cesty


568 3 0 0

m m m m




dpc1


-

58



jednopruhová

DPC3

nová

P3/20



Kategorie cesty


791 3 0 0

m m m m




VPC9, VPC6


-

59



jednopruhová

DPC4

nová

P3/20



Kategorie cesty


330 3 0 0

m m m m

Doplňková cesta v trase současné parcely. Pouze pro sezónní přístup na louky v jihozápadní oblasti u r. Zlatník.



VPC2


-

60



jednopruhová

VPC32

nová

P4/30



Kategorie cesty


551 3 0,5 0

m m m m

Cesta v trase současné parcely. Nyní pouze pro sezónní přístup na louky v jihovýchodní oblasti u S34. Plánovaná jako hlavní přístupová cesta k areálu nového golfového hřiště.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: NOVOSTAVBA – viz vzor. příčný řez P4,0/30 Kryt: štěrková Odvodnění: drenáž Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


sdělovací kabely

- P4/30 štěrk

61



jednopruhová

DPC6

nová

P3/20



Kategorie cesty


930 3 0 0

Cesta souběžně s biokoridorem kolem Kaňovského potoka severně od Břilice.



VN nadzemní VPC20, HPC3


-

62

m m m m



jednopruhová

DPC7

nová

P3/20



Kategorie cesty


657 3 0 0

Cesta pro přístup na parcely v oblasti severně ad r. Verfle. U nouzové přistávací plochy.



HPC1, HPC2


-

63

m m m m



jednopruhová

DPC8

nová

P3/20



Kategorie cesty


369 3 0 0

V oblasti u rybníka Toušný navazuje na VPC20.



P44 VPC20, -

64

m m m m



jednopruhová

DPC9

ponechat stav

P3/20



Kategorie cesty


369 3 0 0

V oblasti u statku Dvorce navazuje na HPC6.

NAVRŽENÁ OPATŘENÍ: Konstrukce: Kryt: štěrková Odvodnění: Ozelenění: Doplňková fce: OBJEKTY V TRASE, KŘÍŽENÍ SE ZAŘÍZENÍMI TECH. INFRASTRUKTURY, NAPOJENÍ CEST (přehled objektů – kap. 7.A.2.4)


HPC6


-

65

m m m m


Důležité: Trasy vedení tech. Infrastruktury zakreslené ve výkresové dokumentaci PSZ a jejich popis (např. staničení) v této technické zprávě mají pouze informativní charakter. Při realizaci projektové dokumentace stavby je potřeba zajistit aktuální vyjádření a souhlas jejich správců a přesné vytyčení v terénu. Rozhledové poměry: Byli posouzeny u napojení cest na silnice I až III. tř. U cesty VPC1 a VPC9 jsou ztížené u vjezdu na S1/34. U ostatních cest VPC4, 10, 11, 12, 14, 16, 17, 18, 20, 21, 31 byli shledány vyhovující. Rozhledové poměry byly projednány s policii ČR D.I. J.H.

7.A.2.4 Objekty na polní cestní síti PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ NA POLNÍ CESTNÍ SÍTI – MOSTY: Označení Popis

PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ NA POLNÍ CESTNÍ SÍTI – PROPUSTKY: Označení Typ Popis P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20

kamenný oblouk trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní profilový trubní trubní trubní trubní profilový trubní trubní trubní trubní trubní trubní

pod silnicí SIII / 15512- stará kamená kontrukce- stav funkční pod silnicí SIII / 15512 – stav funkční pod hpc1 na místní komunikaci u Břilice pod silnicí SIII / 15511 pod silnicí SIII / 15511 pod silnicí SIII / 15511 na VPC 20 umožňuje přejezd HMZ na VPC 20 umožňuje přejezd Kaňovského potoka na VPC 21 u VPC 20 umožňuje přejezd Kaňovského potoka u VPC 20 umožňuje přejezd Kaňovského potoka na HPC 3 u Břilice vjezd na pole na HPC2 na HPC 5 u rybníka Dolní Zlatník – vjezd na hráz na VPC2 u rybníka Svět- vjezd na louku na VPC 7

66

Stav funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční poškozen funkční


P21 P22 P23 P24 P25 P26 P27 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41

trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní trubní d0,6m trubní d0,3m trubní d0,4m

P43 P44 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52

trubní d0,6m trubní profilový trubní trubní d0,4m trubní d0,6m trubní d0,4m trubní trubní r 0,6m

na VPC 7 na VPC 7 pod silnicí SI/34 pod silnicí SI/34 pod VPC 5 ve vjezdu na DPC1 na VPC 9-převádí vodu z výpusti rybníka Prelátský pod VPC 27 přejezd přes strouhu od HPC 2 do r. Verfle přejezd přes příkop od r. Stružky přejezd přes příkop od r. Stružky pod silnicí SIII / 15512 pod silnicí SIII / 15512 pod silnicí SIII / 15512 ve vjezdu z VPC 11 na louku přejezd přes příkop k r. Malý Toušný pod silnicí SIII / 15511 na převedení vody pod VPC 31 do HMZ pod VPC 24 přes příkop do r. Stružky pod VPC 25 převod vody z příkopů do ryb. Prelátský ve vjezdu na VPC 26 na VPC 2 pro přejezd příkopu od výpusti ryb. Dolní Zlatník na DPC 8 u r. Káňov na HPC 5 přes Spolský potok pod silnicí SI/34 na vpc2 na vpc 20 na vpc 20 na VPC 16 na VPC 14

PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ NA POLNÍ CESTNÍ SÍTI – BRODY: Označení Popis -

67

funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční zaneseno funkční funkční funkční rekonstr návrh návrh návrh funkční funkční funkční návrh návrh návrh funkční návrh


7.A.2.5 Přehled cestní sítě – rekapitulace, náklady cesta ozn.

kategorie dle LV délka(m) ČSN 736109 m

HPC1 HPC2 HPC3 HPC4 HPC5 HPC6 HPC7 VPC1 VPC2 VPC3 VPC4 VPC5 VPC6 VPC7 VPC8 VPC9 VPC10 VPC11 VPC12 VPC13 VPC14 VPC15 VPC16

P4,5/30 P4,5/30 P6/40 P6,5/50 P4/30 P4,5/30 P6/40 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30

1947 1181 591 94 180 193 168 352 1322 424 696 1051 242 623 697 1664 523 233 446 130 793 736 171

plocha záboru m2

povrch bm živič. bm

štěrk. bm

9735 1947 5905 1181 3841,5 591 658 94 810 180 965 193 1092 168 1584 352 5022 1322 1908 424 3132 696 4729,5 1051 1089 242 2803,5 623 3136,5 697 7488 1664 2353,5 523 1048,5 233 2007 446 585 130 3568,5 793 3312 736 769,5 171

68

trav. bm

výhybny

hosp. sjezdy

ks

ks

výsadba

dotčená zařízení

doplňující informace

2

rek. vn, plyn, tel.

tel tel, VN vn tel tel

nová nová rek.

tel tel tel, plyn

rek. rek. rek. rek. rek. nová rek. nová

tel

rek.

1 vn

1

cena Kč celkem

rok kalkulace 2012

plyn.

1

cena v Kč/m

0 2000 0 0 0 0 0 6000 3000 3000 0 0 2000 2000 2500 2000 2000 3000 2000 4000 0 2000

0 2362000 0 0 0 0 0 2112000 3348000 0 2088000 0 0 1246000 1394000 4160000 1046000 466000 1338000 260000 3172000 0 342000


VPC17 VPC18 VPC19 VPC20 VPC21 VPC22 VPC23 VPC24 VPC25 VPC26 VPC27 VPC28 VPC29 VPC30 VPC31 VPC32 DPC1 DPC2 DPC3 DPC4 DPC6 DPC7 DPC8 DPC9 celkem

P4/30 P4/30 P4/30 P4,5/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20

1144 665 615 1239 596 711 56 495 623 649 979 350 646 1328 846 551 400 568 791 330 930 657 369 187 29537

5148 1144 2992,5 665 2767,5 615 6195 1239 2682 596 3199,5 711 252 56 2227,5 495 2803,5 623 2920,5 649 4405,5 979 1575 350 2907 646 5976 1328 3807 846 2479,5 551 1600 400 2272 568 3164 791 1320 330 3720 930 2628 657 1476 369 945 945 135031 9700 15839 4756

69

tel 2 1

plyn.

1

plyn, tel plyn tel

vn

nová nová nová nová rek. nová nová rek. nová rek. nová nová nová nová nová nová nová nová nová nová nová nová

2500 2500 2500 4000 2000 500 0 2500 2000 2500 2000 2500 2500 2500 2000 2000 500 500 500 500 500 500 500 0

2860000 1662500 1537500 4956000 1192000 355500 0 1237500 1246000 1622500 1958000 875000 1615000 3320000 1692000 1102000 200000 284000 395500 165000 465000 328500 184500 0 51 593 500,00 Kč


7.A.3 PR OT I ER OZ NÍ OPAT Ř E NÍ PRO OCHRANU PŮDNÍHO FONDU

70


Eroze půdy je přirozená činnost vody, větru a ledu, spočívající v rozrušování půdního povrchu a v přemisťování uvolněné hmoty. Příčinami erozních jevů v našich podmínkách jsou: výskyt přívalových dešťů, náhlé jarní tání sněhu a silné větry. Podle těchto příčin se dělí eroze na vodní a větrnou. Erozní procesy, probíhající v nenarušených přírodních podmínkách velmi pozvolna bez škodlivých důsledků, se v zemědělsky intenzivně využívané krajině mnohonásobně zrychlují. Se zvyšováním ekonomické aktivity člověka v krajině narostlo potenciální nebezpečí poškození, popřípadě až degradace, jednotlivých složek přírodního prostředí. Eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější část – ornici, zhoršuje fyzikálněchemické vlastnosti půd, zmenšuje mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu, poškozuje plodiny a kultury, znesnadňuje pohyb strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv a sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují vodní zdroje, zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin a velké povodňové průtoky poškozují budovy, komunikace, koryta vodních toků apod. V případě větrné eroze jde o narušování zejména klíčících rostlin, znečišťování ovzduší či škody navátím ornice. Podmínky pro výskyt erozních procesů v naší republice jsou specifické, neboť při přechodu na velkovýrobní způsob zemědělského obhospodařování a při další intenzifikaci zemědělské výroby, byl problém eroze u nás značně podceněn. Nyní je situace taková, že i navzdory proběhlé privatizaci zemědělské půdy je rozhodující podíl ploch fyzicky stále scelen a obděláván velkými zemědělskými subjekty v rozsáhlých půdních blocích. Na převážné ploše erozí ohrožených ploch není prováděna potřebná komplexní a systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy na zatím stanovené přípustné hodnoty, tím méně na hodnoty, které by bránily dalšímu snižování mocnosti půdního profilu a ovlivňování kvality vod v důsledku pokračujícího procesu eroze.

7.A.3.1 Zásady návrhu protierozních opatření k ochraně ZPF Opatření navrhovaná pro ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) lze obecně rozdělit do následujících kategorií:

opatření proti vodní erozi

opatření proti větrné erozi

další opatření (asanace strží, rekultivační opatření proti proudové erozi, aj.)

V rámci návrhu plánu společných zařízení je posuzována erozní ohroženost zemědělských pozemků v rámci erozně uzavřených celků, s ohledem na nové uspořádání pozemků. Posouzení vychází z analýz a rozborů řešeného území, z podrobného zaměření skutečného stavu krajiny a konkrétních výpočtů erozní ohroženosti. OBECNÉ ZÁSADY NÁVRHU OPATŘENÍ PROTI VODNÍ EROZI Nejrozšířenějším a nejvážnějším degradačním projevem na půdě v rámci ČR je vodní eroze půdy. Jedná se o plíživý, někdy progresivní degradační trend, který lze obtížně vyhodnotit. Příčinami tohoto jevu jsou zlikvidovaná prostorově funkční struktura zemědělské krajiny a paušálně aplikovaná technologie velkoplošné zemědělské výroby. Vodní eroze má u půd za následek nejen snižování orniční vrstvy smyvem, ale i zhoršování fyzikálních a chemických vlastností, a tím zhoršování vodního režimu v půdě. Snížením

71


sorpční schopnosti erodované půdy dochází i k menšímu využití živin v půdě. Smyvem půdy se dostávají do vodních toků spolu s pevnými zemitými částicemi i chemické látky používané ke hnojení a k ochraně rostlin. Dešťové kapky dopadající na nechráněný půdní povrch rozrušují svou kinetickou energií půdní agregáty a uvolňují půdní částice. Je-li intenzita a úhrn deště větší než vsakovací schopnost půdy, dochází po zaplnění mikroakumulačních prostor na povrchu půdy k povrchovému odtoku. Na nerovných a svažitých pozemcích se stékající voda postupně soustřeďuje a na vegetací nedostatečně chráněné půdě působí erozně a vytváří v ní drobné rýžky, rýhy až strže. Snížením sklonu terénu nebo rozptýlením povrchového odtoku klesá jeho unášecí síla a dochází k sedimentaci unášených půdních částic. Zemědělskou půdu na svazích je potřeba chránit před vodní erozí vhodnými protierozními opatřeními. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy a nutná ochrana objektů (vodních zdrojů, toků a nádrží, intravilánů obcí atd.) při respektování zájmů vlastníků půdy, ochrany přírody, životního prostředí a tvorby krajiny. Ve většině případů jde o komplex organizačních, agrotechnických a technických opatření: PŘEHLED PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ PROTI VODNÍ EROZI DLE ČSN 75 4500 PROTIEROZNÍ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY: Typ opatření Druh opatření Vliv na faktor USLE 1) C Tvar a velikost pozemků C, P (dodržení náv. parametrů) Delimitace kultur C Opatření organizační Protierozní rozmisťování plodin L Pásové střídání plodin C Protierozní osevní postupy

Opatření agrotechnická

Opatření technická

1)

Protierozní agrotechnika, tj. zejména zpracování a příprava půdy, setí, hrázkování, důlkování, C, P mulčování, sklizeň a nakládání s posklizňovými zbytky. Terénní urovnávky Terasy Příkopy Průlehy Vsakovací pásy Sedimentační pásy Zatravněné údolnice Ochranné hrázky Asanace erozních výmolů a strží Ochranné nádrže Polní cesty s protierzoní funkcí

S S, L L L L L C (pouze místně) L (vyloučí erozi) (lokální opatření) L

Model USLE Wischmeiera-Smithse – viz kap. „Posouzení ohroženosti ZPF vodní erozí“

72


ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ Organizační opatření jsou základem kvalitní protierozní ochrany půdy a jejich návrh následně ovlivňuje navrhování opatření agrotechnických a technických. Organizační opatření umožňují následující postupy:

Ovlivnění tvaru pozemku je vhodné zejména přerušením jeho délky vhodným protierozním opatřením.

Změnou druhu pozemku (delimitací) do TTP nebo zalesněním lze vyřešit erozi zejména na mělkých a svažitých půdách, zamokřených půdách a v lokalitách vodohospodářsky významných. Kritéria, podle kterých byly stanoveny půdy určené k zatravnění, jsou tato: - půdy na svazích nad 12° (21%), mělké (30 – 10 cm) - středně skřetovité půdy na pevných substrátech a svazích 7°-12° (12-21%). - zamokřené glejové, glejové rašelinové a zasolené půdy a jíly, - nemeliorované oglejené půdy v klimatických regionech mírně chladných a chladných (MCH, CH), - severní expozice svahů 7°-12° (12-21%) v chladném klimatickém regionu (CH), - katény půd s nepříznivými vlastnostmi, půdy v nadmořské výšce nad 800 – 850 m. Zatravnění se projeví snížením faktoru C v USLE na hodnotu 0,005. Do lesního půdního fondu je třeba převést půdně-ekologické jednotky na svazích větších než 17° (30%). Dále půdy glejové zrašeliněné, různé hydromorfní a semihydromorfní půdy. Tyto půdy jsou z hlediska porušení vodního režimu a z hlediska obhospodařování nevhodné pro zemědělské využití. Jedná se o mělké strže, půdy znehodnocené dřevinným náletem, pozemky, které nelze připojit k pozemkům okolním, ale s dostatečnou výměrou a tvarem umožňujícím obhospodařování a ochranu nově vzniklých porostů, půdy s nevyvinutým půdním profilem.

Protierozní rozmisťování plodin na orné půdě se řídí jejich protierozním účinkem. Podle rozdílného stupně ochrany půdy proti vodní erozi lze rámcově rozdělit některé pěstované plodiny do těchto skupin: - plodiny s vysokým protierozním účinkem po celou dobu vegetace (travní porosty, jetelotrávy, jeteloviny), - plodiny s dobrou PEO půdy po větší část vegetačního období (obiloviny, meziplodiny, luskoviny), - plodiny s nedostatečnou PEO půdy po převážnou část vegetačního období (kukuřice, brambory, cukrovka). Uvedené skutečnosti se využívají při protierozním rozmístění na svazích, kdy se doporučuje následující postup: • na pozemcích mírně ohrožených erozí, tj. do 3° (5%): širokořádkové plodiny, především okopaniny a kukuřici, k nimž u svahů delších než 300 m se používá protierozní agrotechnika příp. zasakovací travní pásy. Ostatní plodiny se pěstují klasickým způsobem; • na pozemcích středně ohrožených erozí, tj. do 7° (12%): úzkořádkové plodiny, k nimž se volí s ohledem na délku svahu a výskyt drah soustředěného odtoku vhodná agrotechnická protierozní opatření, příp. technická v podobě průlehů;

73


• na pozemcích výrazně ohrožených erozí, tj. do 12° (21%): pouze úzkořádkové plodiny za použití minimálního zpracování půdy ve speciálních osevních postupech s vysokým podílem víceletých pícnin. Využívá se bezorebné setí meziplodin; • svahy nad 12° (21%) se zatravňují; • svahy nad 17° (30%) se zalesňují. Účinek těchto opatření se projeví ve snížení hodnoty faktoru C v USLE.

Pásové střídání plodin sleduje snížení erozního účinku vložením různě širokých pásů s plodinami erozně méně ohroženými (travní porost, vojtěška, jetel, příp. obilovina) na pozemek s pěstovanou erozně ohroženou plodinou. Pásové střídání plodin ovlivňuje velikost hodnoty faktoru P a C v USLE.

AGROTECHNICKÁ OPATŘENÍ Navrhování i praktické provádění těchto opatření navazuje na vyřešená opatření organizační, zejména delimitaci kultur, osevní postupy a organizaci půdního fondu s optimální velikostí pozemků. Pokud nejsou organizační opatření dořešena, potom je provádění agrotechnických opatření technicky i finančně nákladnější. Pro ochranu orné půdy vegetačním krytem je důležité, jak jsou porosty pěstovaných plodin vyvinuty v období ohrožení půdy erozí, tj. v době tání sněhu a především v době výskytu přívalových dešťů. Z údajů o rozdělení průměrné roční hodnoty faktoru R vyplývá, že v našich klimatických podmínkách je výskyt přívalových dešťů soustředěn na období od poloviny května do počátku září. Vlastní protierozní agrotechnika, tj. způsob obdělávání zemědělské půdy, v prvé řadě směr orby, setí a všechny ostatní kultivační i sklizňové operace by měly být vždy prováděny, pokud to sklon a systém mechanizačních prostředků dovolí, ve směru vrstevnic nebo nejvýše s malým odklonem od tohoto směru. Zpracování půdy ve směru vrstevnic snižuje smyv půdy na svahu o sklonu 2-7% o 40%, na svahu 7-12% o 30%, na svahu 12-18% o 10%. V pásmu protierozní ochrany se velmi účinně uplatňují podsevy a meziplodiny, které se vysévají po sklizni hlavní plodiny. K tomu se hodí například hořčice, svazenka apod., jejichž porosty přes zimu vymrznou. Bezorebné setí obilovin snižuje smyv půdy na třetinu až desetinu a přitom spotřeba energie na bezorebné setí je poloviční. Mezi základní doporučená agrotechnická opatření patří:

Opatření na orné půdě • Vrstevnicové obdělávání • Výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků • Hrázkování a důlkování povrchu půdy

Opatření na trvalých travních porostech • Protierozní organizace pastvy • Protierozní ochrana drnu

Opatření ve speciálních kulturách • Protierozní směr výsadby • Zatravnění meziřadí • Krátkodobé porosty v meziřadí

74


• Hrázkování a důlkování povrchu půdy v meziřadí (BIO)TECHNICKÁ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Biotechnické liniové prvky PEO je možno chápat jako trvalou překážku napomáhající zejména rozptýlenému povrchovému odtoku a jsou navrhovány tak, aby svou lokalizací determinovaly způsob hospodaření jakéhokoliv zemědělského subjektu. Systém liniových protierozních prvků v kombinaci se zelení může fungovat v krajině jako ekologický prvek. K navrhování a výstavbě těchto technických protierozních opatření se přistupuje zpravidla teprve tehdy, když byly vyčerpány možnosti snížení erozního smyvu opatřeními organizačními a agrotechnickými. Biotechnická opatření pak tvoří kostru protierozních opatření v řešeném území. Mezi základní biotechnická opatření patří:

systém protierozních mezí,

zasakovací pásy,

asanace drah soustředěného povrchového odtoku,

protierozní manipulační pásy,

protierozní příkopy,

protierozní nádrže.

DIFERENCIACE PRODUKČNÍCH SCHOPNOSTÍ NA SVAŽITÝCH POZEMCÍCH Svažité pozemky je možno rozdělit na tři základní zóny - zóna infiltrační (eluviální) náhorní rovina včetně části svahu přecházející z náhorní roviny postupně v erozí nejvíce poškozovanou zónu transportní - (může mít průběh lineární, konkávní, konvexní či kombinovaný), která přechází do zóny podsvahového deluvia - zóny akumulační. Výsledky výzkumu prokázaly, že u svažitých pozemků nad 15 % (zejména u mělkých půd) dochází k výrazné diferenciaci produkční schopnosti v rámci těchto jednotlivých zón. K nejvýraznějšímu snížení výnosů dochází v zóně přechodu z části infiltrační do transportní (na této části se zpravidla vedle poškození erozí projevuje jako další nepříznivý faktor vláhový deficit - tato část bývá často vysýchavá, protože srážková voda rychle odteče a nemá už na ni odkud voda přitéci). Zónu transportní je možno rozdělit na část blíže eluviu (od středu nahoru) a na část blíže podsvahovému deluviu (od středu dolů). Porovná-li se produkční schopnost těchto dvou částí, jeví se z hlediska produkční schopnosti jako příznivější část svahu blíže podsvahovému deluviu, protože přejímá zvolna sediment a vláhu z výše ležících částí svahu. V zóně akumulační výnosová šetření jednoznačně prokázala nejvyšší produkční schopnost (dochází k jejímu obohacování vláhou a živinami z výše ležících přilehlých ploch). Tyto skutečnosti je potřeba vzít v úvahu při návrhu nového uspořádání pozemků. ZÁKONNÉ POVINNOSTI VLASTNÍKŮ POZEMKŮ VE VZTAHU K VODNÍM POMĚRŮM A EROZNÍ OHROŽENOSTI VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONNÝCH PŘEDPISŮ [1] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

75


Podle §27 zákona [1] jsou vlastníci pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis, např. [2] jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů či odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. Zákon [1] ukládá obecné povinnosti vlastníkům pozemků při ochraně vodních poměrů, které směřují zejména ke zlepšení erozní odolnosti a retenční schopnosti krajiny a v konečném důsledku k ochraně koryt vodních toků před zanášením splavovanou půdou či jiným materiálem a zhoršováním jakosti povrchové vody vodního toku. Účelem je i omezování degradace půdy. Uvedenou skutečnost lze v rámci PSZ realizovat. Výše uvedené právní předpisy mohou také pomoci při prosazování navrhovaných opatření, při jejich posuzování a schvalování.

76


POSOUZENÍ OHROŽENOSTI ZPF VODNÍ EROZÍ Výchozím podkladem pro návrh protierozních opatření je výpočet míry erozního ohrožení zemědělské půdy v řešeném území a jeho vyhodnocení: Posouzení ohroženosti vodní erozí pomocí rovnice Wischmeier-Smithovy (USLE) Kvantitativní účinek hlavních faktorů, ovlivňujících vodní erozi způsobenou přívalovými dešti, vyjadřuje tzv. univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků erozí, kterou stanovili Wischmeier a Smith (model USLE – Universal Soil Loss Equation): G=RxKxLxSxCxP, kde je: G – ztráta půdy v t/ha a rok R – faktor erozní účinnosti deště, která přibližně odpovídá přívalovým dešťům s periodou 1, opakujícím se na území ČR jednou za rok. K – faktor náchylnosti půdy k erozi, hodnoty počítány podle zastoupení bonitovaných půdně ekologických jednotek v posuzovaném profilu. L – faktor délky svahu S – faktor sklonu svahu, pro vyjádření změn topografického faktoru LS při různých typech svahů a jejich délky C – faktor agrotechniky a vegetačního krytu, pro posouzení se vycházelo z používaného osevního postupu P – faktor účinnosti protierozních opatření obdělávání pozemků se předpokládá ve směru přímém a nepravidelném Při posuzování míry ohroženosti pozemků je třeba vycházet nejen ze stavu obhospodařování půdy na jednotlivých pozemcích, ale i z posouzení většího územního celku (týkající se zejména reliéfu terénu), kam vyšetřované pozemky patří, tzn. celého povodí, resp. dílčího povodí. Na erozně ohroženém pozemku, tj. takovém, kde vypočtený průměrný smyv půdy je vyšší než přípustný smyv, je nutno realizovat protierozní opatření. Určení hodnoty R faktoru Průměrná roční hodnota faktoru R je v našich podmínkách vlastně hodnotou faktoru R za vegetační období, neboť přívalové deště, vyvolávající na poli smyv půdy, se vyskytují pouze od konce dubna do počátku října. Faktor R se určí na základě vypočítaných hodnot pro jednotlivé srážkoměrné stanice, v případě nedostatku podkladů se použije průměrná hodnota. Hodnota R faktoru byla v souladu s nejnovějšími poznatky VÚMOP určena jako R=40 (průměr ČR). Určení hodnoty K faktoru Vlastnosti půdy ovlivňují infiltrační schopnost půdy a odolnost půdních agregátů proti rozrušujícímu účinku dopadajících kapek deště a transportu povrchově odtékající vodou. Hodnota K faktoru je ve výpočtu určena dle HPJ pro každou zkoumanou odtokovou linii zvlášť. V řešeném území se převážně vyskytují tyto HPJ:21, 23,29,47,50,52,56,65. Určení hodnoty faktorů L a S (neboli topografického faktoru LS) Faktor L je určen délkou odtokové linie, faktor S představuje sklonitost její trasy.

77


Určení hodnoty C faktoru Hodnota C faktoru byla odvozena z osevního postupu. Osevní postup byl zpracován variantně:

VARIANTA 1 – KONVENČNÍ OSEVNÍ POSTUP S KUKUŘICÍ (JIHOČESKÝ REGION) Plodina Prům. roční faktor C 1. jetel luční na píci 0,015 2. pšenice ozimá 0,103 3. kukuřice na siláž 0,538 4. pšenice ozimá 0,120 5. ječmen ozimý 0,170 6. řepka ozimá 0,220 7. pšenice ozimá 0,123 8. ječmen jarní s podsevem 0,170 Celkem 1,459 Průměrný faktor C1 = 1,459 / 8 = 0,183

VARIANTA 2 – KONVENČNÍ OSEVNÍ POSTUP S VYLOUČENÍM KUKUŘICE Plodina Prům. roční faktor C 1. jetel luční na píci 0,015 2. pšenice ozimá 0,103 3. ječmen ozimý 0,170 4. řepka ozimá 0,220 5. pšenice ozimá 0,123 6. ječmen jarní s podsevem 0,170 Celkem 0,801 Průměrný faktor C2 = 0,801 / 6 = 0,133

VARIANTA 3 – OSEVNÍ POSTUP S VYLOUČENÍM ŘEPKY (OBILNÁŘSKÝ) Plodina Prům. roční faktor C 1. jetel luční na píci 0,015 2. pšenice ozimá 0,103 3. ječmen ozimý 0,170 4. oves 0,170 5. pšenice ozimá 0,123 6. ječmen jarní s podsevem 0,170 Celkem 0,751 Průměrný faktor C3 = 0,751 / 6 = 0,125

78


VARIANTA 4 – PROTIEROZNÍ OSEVNÍ POSTUP Plodina Prům. roční faktor C 1. travní porost 0,005 2. travní porost 0,005 3. travní porost 0,005 4. pšenice ozimá 0,103 5. ječmen ozimý 0,170 6. řepka 0,220 7. pšenice ozimá 0,123 8. ječmen jarní s podsevem 0,170 Celkem 0,801 Průměrný faktor C4 = 0,801 / 8 = 0,100 VARIANTA 5 – TRVALÝ TRAVNÍ POROST (PROTIEROZNÍ ZATRAVNĚNÍ) Faktor C5 = 0,005 Určení hodnoty P faktoru V řešeném k. ú. nejsou aktuálně aplikována žádná protierozní opatření, proto je faktor účinnosti současných protierozních opatření P=1. V případě aplikace opatření je hodnota P uvedena a zdůvodněna ve výpočtech u jednotlivých erozních profilů.

79


Přípustný erozní smyv Jestliže vypočtená průměrná ztráta půdy přesáhne přípustnou hodnotu, je nutno ochranu pozemku zajistit protierozními opatřeními. Z hlediska úrodnosti půdy byla dlouhodobá průměrná přípustná ztráta půdy stanovena podle hloubky půdy: PŘÍPUSTNÁ ZTRÁTA PŮDY EROZÍ PODLE HLOUBKY PŮDY: Hloubka půdy Přípustná ztráta půdy erozí Kód HPJ / (t.ha-1.rok-1) (5. číslice kódu BPEJ) Mělká (do 30 cm) 1 (6, 7, 8, 9) Středně hluboká 4,0 (1, 4, 7) (30 – 60 cm) Hluboká (nad 60 cm) 10,0 (0, 2, 3) HLOUBKA PŮDY DLE OKRSKŮ BPEJ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Hloubka půdy půda hluboká půda hluboká až středně hlub. půda mělká půda hluboká až mělká

Zdroj dat: VÚMOP, v.v.i., 2012; http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_zchbpej

V řešeném území převažují středně hluboké maximální přípustná průměrná ztráta půdy tedy bude 4 t.ha-1.rok-1.

80


POSOUZENÍ OHROŽENOSTI ZPF VODNÍ EROZÍ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) hodnotí řešené k. ú. jako území minimálně ohrožené vodní erozí. V rámci rekognoskace terénu v řešeném území byly pozorovány minimální projevy vodní eroze. POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VODNÍ ÚZEMÍ

Eroze v t/ha 30,1 a více 20,1 - 30,0 12,1 - 20,0 10,1 - 12,0 8,1 - 10,0

4,1 - 8,0 3,1 - 4,0 2,1 - 3,0 1,1 - 2,0 1,0 a méně

Zdroj:VÚMOP, v.v.i., 2012- http://ms.sowac-gis.cz

81

EROZÍ V ŘEŠENÉM


Vlastní výpočet ohroženosti vodní erozí Výpočtu erozního smyvu předcházela analýza odtokových poměrů řešeného území, ze které jsou patrné dráhy největšího smyvu. Do těchto drah byly na blocích orné půdy vloženy erozní linie (trasy), pro které byl proveden výpočet erozního smyvu. Analýza odtokových poměrů a výpočty erozního smyvu byly provedeny nad digitálním modelem reliéfu (interpolace z výškopisu ZABAGED) v programu ATLAS DMT, polohopisné určení erozně ohrožených bloků bylo upřesněno ze zaměření skutečného stavu. Související grafické přílohy: 7.e 3.2 Mapa erozního ohrožení – tech. řešení – erozní linie – stav

Protokol výpočtu (ATLAS DMT):stav ********************************************************************** Název trasy: Eroze – trasa1 Délka svahu: 724.32 Faktor délky svahu: 5.72 Topografický faktor: 1.33 Faktor sklonu svahu: 0.23 Výpočtové intervaly: Sklon [%] Interval 1 Interval 2 Interval 3 Interval 4 Interval 5 Interval 6 Interval 7 Interval 8 Interval 9 Interval 10

2.8 2.6 2.0 3.3 2.3 2.5 3.1 2.7 3.2 2.3

Erozní účinnost deště: Protierozní opatření: Ochranný vliv vegetace: alt. 1 alt. 2 alt. 3 alt. 4 alt. 5

Faktor K

0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

0.13 0.13 0.13 0.13 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30

40.00 1.00 * Smyv půdy [t/ha/rok] * 2.534 1.842 1.731 1.385 0.069

Konvenční osevní postup s kukuřicí konvenční osevní postup s vyloučením kukuřice Osevní postup s vyloučením řepky (obilnářský) Protierozní osevní postup TTP (protierozní zatravnění) 82


********************************************************************** Název trasy: Eroze – trasa2 Délka svahu: 526.32 Faktor délky svahu: 4.88 Topografický faktor: 1.85 Faktor sklonu svahu: 0.38 Výpočtové intervaly: Sklon [%] Interval 1 Interval 2 Interval 3 Interval 4 Interval 5 Interval 6 Interval 7 Interval 8 Interval 9 Interval 10

2.9 5.9 6.4 4.5 3.5 3.8 3.5 4.4 5.2 3.0

Erozní účinnost deště: Protierozní opatření:

0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.28 0.28

40.00 1.00

Ochranný vliv vegetace: alt. 1 alt. 2 alt. 3 alt. 4 alt. 5

Faktor K

* Smyv půdy [t/ha/rok] *

0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

3.973 2.887 2.713 2.171 0.109

Konvenční osevní postup s kukuřicí konvenční osevní postup s vyloučením kukuřice Osevní postup s vyloučením řepky (obilnářský) Protierozní osevní postup TTP (protierozní zatravnění)

********************************************************************** Název trasy: Eroze – trasa 3 Délka svahu: 542.00 Faktor délky svahu: 4.95 Topografický faktor: 0.97 Faktor sklonu svahu: 0.18 Výpočtové intervaly: Sklon [%] Interval 1 Interval 2 Interval 3 Interval 4

2.4 3.1 3.3 2.7

Faktor K 0.30 0.30 0.30 0.30

83


Interval 5 Interval 6 Interval 7 Interval 8 Interval 9 Interval 10

1.9 2.0 2.2 1.2 1.4 1.6


40.00 1.00


0.30 0.30 0.30 0.28 0.28 0.28


0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

1.942 1.412 1.327 1.061 0.053


********************************************************************** Název trasy: Eroze – trasa 4 Délka svahu: 531.03 Faktor délky svahu: 4.90 Topografický faktor: 1.08 Faktor sklonu svahu: 0.21 Výpočtové intervaly: Sklon [%] Interval 1 Interval 2 Interval 3 Interval 4 Interval 5 Interval 6 Interval 7 Interval 8 Interval 9 Interval 10

3.7 1.9 3.4 2.7 2.4 2.0 2.8 2.3 1.7 2.3


Faktor K

0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.30 0.30

40.00 1.00 * Smyv půdy [t/ha/rok] * 2.161 1.570 1.476 1.181 0.059


84



2.0 0.8 1.1 1.2 0.7 1.8 2.2 2.2 1.8 1.7


0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30

40.00 1.00


Faktor K


0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

1.665 1.210 1.137 0.910 0.045


********************************************************************** Název trasy: Eroze – trasa 6 Délka svahu: 526.67 Faktor délky svahu: 4.88 Topografický faktor: 0.84 Faktor sklonu svahu: 0.19 Výpočtové intervaly: Sklon [%] Interval 1 Interval 2 Interval 3 Interval 4 Interval 5

1.4 1.2 0.8 1.0 1.2

Faktor K 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28

85


Interval 6 Interval 7 Interval 8 Interval 9 Interval 10

2.6 3.1 2.5 2.3 2.4


40.00 1.00


0.28 0.28 0.28 0.30 0.30


0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

1.917 1.393 1.309 1.048 0.052



2.5 1.0 0.5 2.7 1.2 0.4 1.0 0.9 1.1 1.1


Faktor K

0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28

40.00 1.00 * Smyv půdy [t/ha/rok] * 1.354 0.984 0.925 0.740 0.037


86



1.5 1.8 1.6 1.7 1.3 1.2 1.1 1.0 2.1 1.0


Faktor K

0.183 0.133 0.125 0.100 0.005

0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28

40.00 1.00 * Smyv půdy [t/ha/rok] * 0.990 0.720 0.676 0.541 0.027


87


OBECNÉ ZÁSADY NÁVRHU OPATŘENÍ PROTI VĚTRNÉ EROZI Větrná eroze půdy působí škodlivě tím, že rozrušuje půdní povrch mechanickou silou větru, odnáší částice půdy a ukládá je na jiném místě. Větrnou erozi ovlivňují zejména faktory meteorologické a půdní, které jsou zesilovány nebo tlumeny přímými zásahy člověka, tj. kultivací a volbou pěstovaných plodin. PŘEHLED PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ PROTI VĚTRNÉ EROZI DLE ČSN 75 4500 PROTIEROZNÍ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY: Typ opatření Druh opatření Protierozní rozmisťování plodin Pásové střídání plodin Opatření organizační Osevní postupy Tvar a velikost pozemků

Opatření agrotechnická

Opatření technická

Protierozní agrotechnika (zpracování a příprava půdy, setí, sklizeň a nakládání s posklizňovými zbytky) Zvýšení protierozní odolnosti půdy (zvýšení půdní vlhkosti, zlepšení fyzikálních vlastností půdy, stabilizace povrchu půdy) Přenosné zábrany Ochranné lesní pásy (větrolamy)

88


POSOUZENÍ OHROŽENOSTI ZPF VĚTRNOU EROZÍ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) hodnotí řešené k. ú. jako území bez ohrožení větrnou erozí. V rámci rekognoskace terénu v řešeném území nebyly pozorovány projevy větrné eroze.

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VĚTRNOU EROZÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Potenciální ohroženost ZPF větrnou erozí půdy nejohroženejší půdy silně ohrožené půdy ohrožené půdy mírně ohrožené půdy náchylné půdy bez ohrožení

Zdroj:VÚMOP, v.v.i., 2012- http://ms.sowac-gis.cz

89


TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při navrhování protierozních opatření je nutné dodržovat následující platné technické normy a předpisy: - ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy POSTUP A VÝSLEDKY PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ Návrh protierozních opatření je projednáván se sborem zástupců, s orgány státní správy, obcí a jednotlivým vlastníkům je předložen k nahlédnutí. Výsledky tohoto projednávání jsou zapracovány do konečného návrhu plánu společných zařízení a následně do návrhu komplexní pozemkové úpravy. Doklady o projednávání jsou následně uvedeny v části 7.D – Doklady o projednání plánu společných zařízení.

90


7.A.3.2 Přehled navrhovaných opatření k ochraně před vodní erozí a posouzení jejich účinnosti Na základě posouzení erozní ohroženosti byla navržena následující protierozní opatření: PŘEHLED NAVRŽENÝCH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ A POSOUZENÍ JEJICH ÚČINNOSTI Označení linie 2

Navržené opatření vrstevnicové obdělávání P=0,6

Smyv přípustný [t/ha/rok] 4

Smyv PŘED [t/ha/rok] 3,97

Smyv PO [t/ha/rok] 2,38

Účinnost všech navržených protierozních opatření byla prokázána, neboť po jejich aplikaci je erozní smyv na ohrožených liniích pod přípustným limitem. Vlastníci pozemků budou s navrhovanými opatřeními agrotechnického charakteru seznámeni v souladu s §9 odst. 4 vyhlášky 545/2002 Sb.

91


7.A.3.3 Přehled navrhovaných opatření k ochraně před větrnou erozí a posouzení jejich účinnosti Území není ohroženo opatření se nenavrhují.

7.A.3.4 Přehled dalších opatření k ochraně půdy

7.A.3.5 Náklady na protierozní opatření k ochraně ZPF (Náklady se vyčíslují pouze pro realizaci investic stavebního charakteru.)

92


7.A.4 V ODOH OS PO DÁŘ S K Á OPAT Ř E NÍ

93


Vodohospodářská opatření zahrnují zejména opatření navrhovaná ke zlepšení vodních poměrů v řešeném území, k odvádění povrchových vod z území, k ochraně před povodněmi, k ochraně povrchových a podzemních vod, k ochraně vodních zdrojů, opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích a staveb sloužících k odvodnění pozemků.

7.A.4.1 Zásady návrhu vodohospodářských opatření OBECNÉ ZÁSADY NÁVRHU VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ Vodohospodářská opatření lze obecně rozdělit do následujících skupin: Opatření ke zlepšení vodních poměrů Jedná se o opatření, jejichž cílem je zvýšení retenční schopnosti krajiny (zaměřeno zejména na zvýšení retenční schopnosti půdního profilu), zpomalení povrchového odtoku (jeho zadržení a případné převedení do půdního profilu), ale také zlepšení půdních vlastností na zamokřených pozemcích (odvodnění pozemků). Dále se jedná o zlepšení vodnosti drobných vodních toků a doplnění malých vodních nádrží do krajiny. Jedná se většinou o polyfunkční opatření (funkce protierozní a ekologická apod.). Vliv těchto opatření se projeví ve snížení přímého povrchového odtoku v případech dešťů s průměrnými dobami opakování, nemohou však mít výrazný vliv na extrémní odtokové situace (stoleté přívalové srážky). Opatření k odvádění povrchových vod z území Jedná se o opatření, která zajišťují převedení zachycených povrchových vod do stávajících recipientů. Opatření pro odvádění povrchových vod z území se navrhují až poté, co jsou vyčerpána veškerá opatření k zadržení a vsáknutí vody v území. Pokud to není v odůvodněných případech možné, navrhují se opatření k maximálnímu snížení velikost objemu odtoku z území. Až poté se přistoupí k návrhu opatření k odvedení povrchového odtoku. Mezi opatření k odvádění povrchových vod z území lze zahrnout svodné příkopy nebo průlehy. Dále sem patří např. příkopy podél cest či nově navrhovaná zařízení plošného povrchového odvodnění pozemků (otevřené odvodňovací příkopy a kanály, soustavy odvodňovacích příkopů, včetně objektů). Opatření k ochraně území před povodněmi U opatření k ochraně území před povodněmi je třeba rozlišovat, o jaké povodně z pohledu příčin se jedná. Pokud se jedná o povodně regionální na velkých vodních tocích, připadá v úvahu v rámci procesu pozemkových úprav návrh ochranných hrází, zkapacitnění toku, případně návrh retenčních nádrží na těchto tocích. Zohlední se zde již vypracované podklady, které mají zpravidla širší působnost, než je rozsah obvodu KPÚ. V případě lokálních povodní (extrémní přívalové srážky v kombinaci s morfologií, případně nasycením povodí apod.) přichází v úvahu opatření na vodních tocích (zejména drobných vodních tocích) nebo v povodí těchto toků bezprostředně nad ohrožovanou zástavbou. K opatřením na vodních tocích patří malá vodní nádrž s retenčním účinkem nebo poldr, případně zkapacitnění či ochranná hráz na drobných vodních tocích. Znovu platí, že se zohlední již vypracované podklady. Mezi opatření v povodí patří technická opatření sloužící k zachycení a převedení povrchových vod při extrémních přívalových srážkách nebo z rychlého tání, která chrání zastavěné území. Patří mezi ně záchytné a svodné příkopy nebo průlehy, ochranné meze s retenčním prostorem a malé vodní nádrže s retenčním účinkem.

94


Nejnovějším trendem v oblasti vodního hospodářství je projekce a realizace tzv. přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPO). Tento trend vychází z faktu, že ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Změnou časového průběhu povodní ovlivněním rychlosti odtoku vody z povodí však lze významně omezit povodňové kulminační průtoky a tím snížit ničivost povodňové vlny. Základním principem přírodě blízkých protipovodňových opatření je zpomalení povrchového odtoku v povodí a zpomalení odtoku vody v korytech a nivách toků ve volné krajině. Voda, která dopadne při extrémní srážce do plochy povodí, je tak zadržena a zpomalena tam, kde nepůsobí žádné škody. Ve spojení s vhodnými ochrannými opatřeními v zastavěných územích tak přírodě blízká opatření tvoří nedílnou součást systému moderní protipovodňové ochrany a prevence, prosazovanému v celé Evropě. Přírodě blízká protipovodňová opatření v ploše povodí mají v podstatě charakter opatření proti vodní erozi. Opatření v korytech a nivách drobných toků mají podobu revitalizací. Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod Jedná se v podstatě o protierozní opatření – zmírnění snižování půdního profilu na místech s erozním smyvem a stabilizace transportního procesu v drahách soustředěného odtoku – zamezení výraznému smyvu a erozním rýhám a zároveň zpomalení a rozptýlení odtoku vody a jeho přeměna na infiltraci do formy podzemní vody. Tím dojde ke stabilizaci půdního prostředí a zlepšení celkové bilance vodního režimu v území pomocí asanace těch nejcitlivějších a rozhodujících míst infiltrace vody. Opatření k ochraně vodních zdrojů Jedná se o pásma hygienické ochrany (PHO), resp. ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ). Stávající opatření jsou do KPÚ převzata, navrhovaným opatřením bývá zpravidla zatravnění ochranného pásma I. stupně. Opatření u stávajících vodních děl, závlahových staveb a odvodnění pozemků Stávající zařízení melioračního detailu je součástí jednotlivých pozemků, a proto je nelze začlenit do společných zařízení. V rámci plánu společných zařízení jsou identifikovány plochy plošného zemědělského odvodnění, zjištěn technický stav prvků odvodnění a formulována doporučení vlastníkům pro další provoz těchto staveb. Z výše uvedených skupin je pak v rámci plánu společných zařízení KPÚ možné navrhnout následující druhy opatření:

Opatření zajišťující soustavné zlepšování hydropedologických vlastností Jedná se o opatření, která vedou ke zvyšování akumulační schopnosti půdního profilu (agrotechnika, odvodnění pozemků apod.).

Opatření sloužící ke zvýšení retenční schopnosti krajiny Jedná se o opatření, která zadržují vodu v krajině a povrchový odtok. Patří sem protierozní opatření, vymezení prostorové struktury mokřadních ekosystémů a návrhy revitalizace koryt drobných vodních toků.

Opatření ke zlepšení vodnosti toků Jde o zařízení k přerozdělení průtoků během roku s využitím určitého zásobního prostoru v povodí. Obvykle se jedná o návrh nových akumulačních vodních nádrží.

Krajinotvorné vodní nádrže Jedná se o návrh nových víceúčelových vodních nádrží, kde je mimo akumulační funkci kladen důraz na zvýšení ekologické stability krajiny a estetický přínos v zemědělské krajině.

95


Opatření k ochraně území před povodněmi Jedná se o stavby k ochraně území před povodněmi lokálního i regionálního charakteru (ochranné hráze, zvětšení průtočnosti toků, retenční nádrže a poldry).

Opatření na vodních tocích Jedná se o vodní nádrže s retenčním účinkem nebo poldry.

Opatření v povodí Jedná se o technická opatření sloužící k zachycení a převedení povrchových vod při extrémních přívalových srážkách nebo při rychlém tání sněhu, která chrání zastavěná území. Patří sem záchytné a svodné příkopy, průlehy, ochranné meze s retenčním prostorem a malé vodní nádrže s retenčním účinkem. Opatření jsou zpravidla navrhována v části povodí nad zastavěnou částí území – v přispívajících plochách tzv. kritických bodů, kde ústí dráhy soustředěného odtoku do prostoru intravilánu.

96


SOUHRNNÉ POSOUZENÍ OCHRANY VODY A PŮDY Problematiky erozních procesů na zemědělské půdě a vodního režimu v krajině jsou v přírodních podmínkách našeho státu neoddělitelně spjaty. Pro správné a komplexní posouzení erozní ohroženosti a vodohospodářských poměrů a následné navržení potřebných opatření je proto optimální řešit tyto problematiky společně, v rámci jednotek povodí. Návrh vodohospodářských opatření vychází především z podrobného rozboru vodních poměrů v řešeném území (resp. povodí), které je obsaženo v následujícím textu.

Vstupní rozbor – celková charakteristika území z hlediska vodohospodářského Vstupní rozbor vodohospodářských poměrů byl součástí komplexního zhodnocení řešeného území v rámci přípravné etapy zpracování KPÚ a je obsažen v dokumentaci „4. Rozbor současného stavu“. Tento rozbor vycházel z analýzy všech dostupných podkladů o území z mnoha oborů (uvedeny v kap. 7.A.1.1 této zprávy), doplněných o závěry z vyjádření dotčených orgánů státní správy. Z hlediska vodohospodářského jsou významné především tyto charakteristiky:

Klimatologická charakteristika řešeného území,

geomorfologické, geologické a půdní poměry, reliéf terénu,

všeobecné hydrologické poměry řešeného území,

současný stav přírody a krajiny, krajinný ráz, současné užívání půdního fondu,

informace o vodních zdrojích, jejich ochranných pásmech a předepsaných režimech v nich, příp. o vymezené chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV).

informace o vyhlášených záplavových územích na vodních tocích.

Vstupní rozbor je zdrojem zásadních informací pro vytvoření uceleného obrazu o vodních poměrech v území. Podrobný terénní průzkum hydrografické sítě Druhou navazující fází hodnocení vodních poměrů byl podrobný terénní průzkum stávajících povrchových vodních útvarů (vodních toků a nádrží) a jejich popis. Dále byl proveden orientační výpočet ohrožení zemědělské půdy vodní erozí pro stávající stav rozmístění kultur a funkční kostry krajiny. Výsledky těchto podrobných šetření jsou opět uvedeny v dokumentaci „4. Rozbor současného stavu“.

Zhodnocení rozboru:

Na základě těchto fází průzkumu byly stanoveny následující dílčí závěry pro další činnosti provedené v rámci návrhu vodohospodářských opatření: 1) Reliéf řešeného území je minimálně postižen působením vodní eroze. 2) Řešené k. ú. nespadá do rizikových oblastí z hlediska infiltrační zranitelnosti dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Řešení kritických zdrojových lokalit znečištění vod dusíkem proto není prioritní, v infiltračních oblastech (při rozvodnicích povodí) se v blocích orné půdy nevyskytují rizikové půdy z hlediska infiltrace. 3) Řešené území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev. Tohoto území se proto týkají omezení uvedené v nařízení vlády č.85/1981. 4) V řešeném území se nenachází ochranná pásma vodních zdrojů. 97


5) Na vodních tocích v řešeném území nejsou vyhlášena záplavová území. 6) Současná technická úprava drobných vodotečí a vodních nádrží má negativní vliv na vodní režim v krajině, nedostatečný odtok z některých částí území, kde dochází k podmáčení orné půdy. Tyto závěry byly podpořeny provedením následujících podrobných rozborů:

Systematické vymezení hydrografické sítě včetně rozvodnic povodí 4. řádu, podle potřeby dále jejich dílčích povodí, detailních mikropovodí a erozně uzavřených celků. Popis a charakteristika těchto povodí, také z hlediska retenční schopnosti. (poznámka: Rozbory vodních poměrů by neměly být prováděny v rámci správních jednotek (k. ú.), ale jednotek přírodních, tedy v rámci povodí). Upřesnění podrobného terénního průzkumu na podkladě dat ze zaměření skutečného stavu.

Identifikace drah soustředěného povrchového odtoku o malé hloubce z přívalových srážek pomocí modelu akumulace odtoku, upřesněného terénním průzkumem a zaměřením skutečného stavu.

Zhodnocení erozního smyvu na blocích orné půdy metodou průměrné ztráty půdy USLE (pro stávající i návrhový stav KPÚ).

Identifikace tzv. kritických bodů (KB) a ploch rozhodujících z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku z přívalových srážek a s nepříznivými účinky pro zastavěné části obcí. Kritický bod (KB) označuje místo průniku dráhy povrchového odtoku na zemědělském bloku se zastavěným územím

Vymezení půd odvodněných systematickou (plošnou) drenáží, zhodnocení technického a funkčního stavu systému.

98


Podrobné vymezení hydrografické sítě a CHARAKTERISTIKA VODNÍCH POMĚRŮ v povodích Pro posouzení širších územních vazeb v rámci rozboru vodohospodářských poměrů byla povodí 4. řádu rozdělena na další dílčí povodí: Název toku: Spolský potok

Součást povodí 4. 1-07-02-0431

Všeobecný popis: Severní přítok rybníka Svět.

Trvale zamokřená místa v OBPÚ: V okolí toku se vyskytují rašeliniště a podmáčené louky.

Současné degradační procesy a negativní jevy v OBPÚ: Na pozemcích orné půdy je mírná erozní činnost.

Současné úpravy hydrologického režimu povodí v OBPÚ: Na toku se nachází malý jez.

Název toku: Kaňovský potok

Součást povodí 4. 1-07-02-0491

Všeobecný popis: Začíná pod rybníkem Stružky a protéká do Břilického rybníka a potom pokračuje v severo-východní části území do Káňovského rybníka. V celé délce toku má charakter regulovaného toku bez meandrů.

Trvale zamokřená místa v OBPÚ: Závažnější se vyskytují se v okolí rybníků.

Současné degradační procesy a negativní jevy v OBPÚ: Podmáčení v okolí rybníků a vlivem zanesených příkopů některých cest např. VPC 27.

Současné úpravy hydrologického režimu povodí v OBPÚ: Regulace Kaňovského potoka. Systematické odvodnění na většině zemědělské půdy.

Poznámka: Vzhledem k převážně rovinatým terénním podmínkám řešeného území není účelné vymezovat další dílčí povodí.

99


ZHODNOCENÍ EROZNÍHO SMYVU NA BLOCÍCH ORNÉ PŮDY METODOU PRŮMĚRNÉ ZTRÁTY PŮDY (USLE) Viz kap. 7.A.3 Protierozní opatření pro ochranu půdního fondu. VYMEZENÍ PŮD ODVODNĚNÝCH SYSTEMATICKOU (PLOŠNOU) DRENÁŽÍ, ZHODNOCENÍ TECHNICKÉHO A FUNKČNÍHO STAVU SYSTÉMU Většina ploch zemědělské půdy v řešeném území je odvodněna plošnou systematickou drenáží. Plochy odvodněné systematickou drenáží jsou zakresleny v mapové části v příloze „7.2. Plán společných zařízení“ Lze konstatovat, že většina technických prvků odvodnění se nyní blíží hranici své životnosti a jejich účinnost se bude nadále snižovat. Povinnosti vlastníků pozemků směrem k údržbě prvků melioračního detailu jsou uvedeny v kapitole 7.A.4.2. IDENTIFIKACE KRITICKÝCH BODŮ Identifikace tzv. kritických bodů (KB) a ploch rozhodujících z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku z přívalových srážek a s nepříznivými účinky pro zastavěné části obce: Nebyly zjištěny žádné kritické body. Modelováním akumulace povrchového odtoku při minimální infiltraci pomocí software ATLAS DTM a GRASS GIS .

100


TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při navrhování opatření ke zlepšení vodních poměrů je nutné dodržovat následující platné technické normy a předpisy:

TNV 75 2102 Úpravy potoků

ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků

ČSN 75 2405 Vodohospodářské řešení vodních nádrží

ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže

ČSN 75 4210 Hydromeliorace. Odvodňovací kanály

POSTUP A VÝSLEDKY PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ Návrh vodohospodářských opatření je projednáván se sborem zástupců, s orgány státní správy, obcí a jednotlivými vlastníky. Výsledky tohoto projednávání jsou zapracovány do konečného návrhu plánu společných zařízení a následně do návrhu komplexní pozemkové úpravy. Doklady o projednávání jsou následně uvedeny v části 7.D – Doklady o projednání plánu společných zařízení.

101


7.A.4.2 Přehled navrhovaných vodohospodářských opatření Navržený komplex vodohospodářských opatření přispívá spolu s protierozními opatřeními ke zlepšení vodních poměrů v povodích zasahujících do řešeného území. 1. Opatření zajišťující soustavné zlepšování hydropedologických vlastností Doporučuje se údržba a pročištění stávajících umělých vodních toků v území, aby nedocházelo k přílišnému přemokřování zemědělské půdy a její následné degradaci při průjezdu zemědělské mechanizace. Nevztahuje se na oblasti s výskytem rašeliny. 2. Opatření sloužící ke zvýšení retenční schopnosti krajiny Území má vysokou retenční schopnost. Nové vodní nádrže nejsou v území potřeba.

3. Opatření ke zlepšení vodnosti toků Území je bohaté na rybníky. Nové vodní nádrže nejsou v území potřeba. 4. Krajinotvorné vodní nádrže Území je bohaté na rybníky. Nové vodní nádrže nejsou v území potřeba.

5. Opatření k ochraně území před povodněmi Území není ohroženo povodněmi. Ochrana před povodněmi lokálního charakteru – Území není ohroženo povodněmi lokálního charakteru.

6. Opatření na vodních tocích Doporučuje se údržba a pročištění stávajících umělých vodních toků v území.

7. Opatření v povodí k ochraně zastavěného území Nenachází se zde tzv. kritické body (KB) a nedochází k ohrožení zastavěného území soustředěným povrchovým odtokem vody. Není třeba navrhovat protiopatření.

8. Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod

V obvodu KPÚ nebyl identifikován žádný bodový zdroj znečištění povrchových či podzemních vod. Nadále musí být v území dodržována pravidla plynoucí z ochrany CHOPAV Třeboňská pánev.

9. Opatření k ochraně vodních zdrojů Území je zařazeno do CHOPAV Třeboňská pánev. Jiná ochranná pásma se nevyskytují.

10. Opatření u stávajících vodních děl, závlahových staveb a odvodnění pozemků Většina systematického odvodnění pochází z roku 1973 až 1989. Do PSZ byly zmapovány šachtice. Zamokření v terénu je především způsobeno vysokou hladinou podzemní vody nebo nesprávným vodním režimem rybníků hlavně na jaře. V normálních stavech odvodnění funguje dobře.

102


Upozorňujeme na zákonné povinnosti vlastníků: Na zařízení meliorační kostry se vztahuje ustanovení zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) - § 56: Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemku nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen a) strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemku nebo její část na svém pozemku, b) užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemku nebo jejich části, c) ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemku, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části, d) strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemku nebo její části. Podzemní stavby melioračního detailu jsou navíc součástí pozemku, vlastník pozemku je tedy vlastníkem tohoto zařízení. Povinnosti vlastníků těchto staveb jsou upraveny ve vyhlášce č. 225/2002 Sb. o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně. Upozorňujeme, že povinností vlastníka melioračních staveb je podle tohoto předpisu o ně pečovat, to znamená provádět udržovací prohlídky a údržbu těchto staveb. Tyto činnosti upravují především §3, §4 a §6 tohoto předpisu, z nichž jsou citovány následující výňatky: Péči o stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části provádí jejich vlastník údržbou těchto staveb. Údržba staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí se provádí za účelem zpomalení procesu fyzického opotřebení a zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu těchto staveb. Rozsah údržby vychází ze zápisu o udržovací prohlídce. Udržovací prohlídka se provádí za účelem zjištění stavu a funkčnosti těchto staveb nebo jejich částí pro posouzení nutnosti údržby. Podkladem pro udržovací prohlídku je dokumentace těchto staveb (včetně manipulačního a provozního řádu), popřípadě jiné okolnosti, které vlastník těchto staveb považuje za důležité pro zajištění účelu udržovací prohlídky. Udržovací prohlídka se provádí nejméně jedenkrát ročně. O výsledku udržovací prohlídky se pořizuje zápis o udržovací prohlídce, který se archivuje po dobu pěti let. Zápis o udržovací prohlídce obsahuje obecné náležitosti a soupis závad, zjištěných udržovací prohlídkou podle odstavce 2. Obecnými náležitostmi zápisu jsou název stavby, datum udržovací prohlídky a vymezení lokality stavby. Při udržovací prohlídce se ověřuje:

u kanálů a příkopů: • stav opevnění, popřípadě těsnění dna a svahů (nátrže) a souběžných ochranných hrázek, • stav nánosů v korytě, • stav travních porostů, doprovodných a břehových porostů křovin a dřevin, • výskyt řas a jiných vodních rostlin v korytě, • stav objektů (např. prahů, stupňů, skluzů, propustků, mostků, rozdělovacích objektů nebo hradicích zařízení),

103


• stav uzávěrů a dalších pohyblivých mechanizmů.

u trubního podzemního vedení a drenážní sítě: • výskyt vlhkých nebo zbahnělých míst, • stav nadzemních objektů (šachty, výústě, jímky, objekty regulační drenáže), • odtoky z drénů, stav recipientu v okolí vyústi drenážní sítě.

Údržba staveb k odvodnění pozemku podzemním odvodněním (trubním podzemním vedením a drenážní sítí) se provádí: • čištěním trubních kanálů a potrubí drenážní sítě (propláchnutí vodou, čištění drátem, soutyčím, tlakovým čističem), • čištěním nadzemních objektů na síti i jejich jednotlivých částí od nánosů a zarůstání (zejména vyústění, šachty, objekty regulační drenáže), • udržováním krycích poklopů

104


7.A.4.3 Vodohospodářská opatření – rekapitulace, náklady

105


7.A.5. O PAT Ř E N Í K T V O R B Ě A O C H R A N Ě ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

106


Dnešní kulturní krajina je výsledkem tisíciletého působení člověka v přírodě, je tedy mozaikou ekosystémů do různé míry ovlivněných jeho činností. V zemědělské krajině převažují ekosystémy méně stabilní a nestabilní – polní kultury, uměle zakládané louky i hospodářské lesy, vyznačující se sice vysokou produkcí, ale sníženou biodiverzitou. Po desetiletích zemědělské velkovýroby a scelování navíc často vymizel tradiční ráz krajiny a snížily se její kulturní a estetické hodnoty. Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí zahrnují zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí, tj. řešení územního systému ekologické stability (ÚSES) na úrovni plánu, dále řešení tvorby a ochrany krajinného rázu, podporu biodiverzity krajiny, udržení estetických hodnot a obnovu tradičních a kulturních hodnot území.

7.A.5.1 Zásady návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí OBECNÉ ZÁSADY NÁVRHU OPATŘENÍ K OCHRANĚ A TVORBĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený a systematicky uspořádaný soubor přirozených i člověkem pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentra, biokoridory a interakčními prvky. Může mít nadregionální, regionální či lokální úroveň. Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci druhů anebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Interakční prvek je další nepostradatelný krajinný segment obvykle ekotonového charakteru, který zprostředkovává zpravidla na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jsou to lokality zabezpečující dílčí a základní životní funkce živočichů – např. okraje lesa, porosty na mezích a kamenicích. Zásady tvorby funkčního ÚSES: - Je potřeba dbát na dodržení funkčních prostorových parametrů ÚSES, daných metodickými předpisy pro jeho vymezování. - V případě navrhování biocentra lokálního významu na rozloze blízké minimální potřebné velikosti biocentra je důležitý také tvar biocentra. Z funkčního hlediska je ideální maximální poměr plochy biocentra k jeho obvodu – tedy tvar kruhovitý. Vzhledem k potřebám obhospodařování zemědělských pozemků je však tento teoretický tvar v praxi obtížné prosazovat. - Specifické postavení v rámci ÚSES mají interakční prvky. Jejich funkcí je zprostředkovávat příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Pro interakční prvky nejsou stanoveny žádné limitující prostorové parametry ani žádné jiné požadavky, které by omezovaly jejich konečnou podobu. Interakční prvky tedy mohou mít velice rozmanitý charakter.

107


7.A.5.2 Kostra ekologické stability krajiny Kostra ekologické stability krajiny je existující soubor ekologicky relativně stabilnějších krajinných segmentů. Charakteristika přírodních podmínek řešeného území, kostra ekologické stability a chráněné části krajiny byly popsány již v části 4. Rozbor současného stavu. Koeficient ekologické stability krajiny hodnotí řešené území jako Přírodě blízké: Ekologická stabilita krajiny a příčiny jejího narušení Míra ekologické stability území může být vyjádřena pomocí koeficientu ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability byl vypočítán jako podíl stabilních ekosystémů ku nestabilním ekosystémům pro současný stav a celé řešené katastrální území. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků (kultury) z evidence KN.

za stabilní ekosystémy byly brány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, a ½ (stabilních) položek z kategorie ostatní plochy,

za nestabilní plochy byly brány: orná půda, zastavěné plochy, a ½ (nestabilních) položek z kategorie ostatní plochy.

Rozmezí KES ≤ 0,10 0,10 < KES ≤ 0,30 0,30 < KES ≤1,00 1,00 < KES < 3,00 3,00 < KES < 5,00 KES ≥ 5,00

Charakteristika území s maximálním narušením přírodních struktur území se zřetelným narušením přírodních struktur území intenzivně využívané území relativně vyvážené území přírodní území přírodě blízká

Výpočet KES k.ú. Břilice: STABILNÍ PLOCHY [ha]

zahrada ovocný sad TTP lesní pozemek vodní plocha ost.plocha / 2 suma KES = 0,68

NESTABILNÍ PLOCHY [ha]

13,4 orná půda 0 zastav.plocha 60,2 ost.plocha / 2 369 70 46 558,6 suma

754 21,3 46

821,3

území intenzivně využívané

Území tvoří především orná půda, vodní plochy a lesní pozemky. Nestabilní plochy tvoří cca 60%. Do pozemkové úpravy jsou zařazeny právě tyto nestabilní plochy orné půdy, ale i řada stabilních kromě lesů. Vzhledem k celkové velikosti k.ú. mají plochy orné půdy na stabilitu významný vliv.

108


7.A.5.3. Chráněná území CHRÁNĚNÉ ČÁSTI ÚZEMÍ DLE ZÁKONA 114/1992 SB. Zvláště chráněná území – velkoplošná: Zvláště chráněná území – maloplošná: Natura 2000 - Ptačí oblasti: Natura 2000 - Evropsky význam. lokality: Přírodní parky: Památné stromy: Významné krajinné prvky (VKP)

chko Třeboňsko nevyskytují se ptačí oblast Třeboňsko Třeboňsko –střed (n.v. 132/2005Sb.) nenachází se Dub u dolního zlatníka neregistrované

Dle §3 zákona 114/1992 Sb jsou před poškozováním a ničením chráněny VKP., tedy lesy, údolní niva, rybníky a vodní toky v řešeném území. Rovněž jsou chráněny prvky ÚSES. Omezení vtahující se k soustavě NATURA 2000. ptačí oblasti, jsou stanoveny v příslušném nařízení vlády a zákoně 114/1992 Sb. AGROENVI OPATŘENÍ 2004-2013 - TRAVNÍ POROSTY Ptačí lokality na travních porostech – chřástal Ptačí lokality na travních porostech – bahňák Podmáčené louky Mezofilní a vlhkomilné louky Horské a suchomilné louky Druhově bohaté pastviny

nevyskytuje se nevyskytuje se ne ano – viz systém LPIS ne ne

POSTUP A VÝSLEDKY PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU OPATŘENÍ K OCHRANĚ A TVORBĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Návrh opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí je projednáván se sborem zástupců, s orgány státní správy, obcí. Výsledky tohoto projednávání jsou zapracovány do konečného návrhu plánu společných zařízení a následně do návrhu komplexní pozemkové úpravy. Doklady o projednávání jsou následně uvedeny v části 7.D – Doklady o projednání plánu společných zařízení.

7.A.5.4 Základní parametry plánu ÚSES

109


7.A.5.5 Výpis prvků ÚSES Číselné označení a charakteristika převzato od AOPK Třeboň (gis data). Prostorové umístnění bude převzato z podkladů územního plánu a upraveno dle zaměření skutečného stavu a nově navržených parcel v KPU. Č.

2

NÁZEV PRVKU

EKOLOGICKÝ VÝZNAM

Stará řeka

NRBC

11020

Vimperky

LBC

11279

Prelátský rybník

LBC

Velký a Malý Toušný 11275

11274

2253

11282

Travný rybník

Starý-Svět

U sosny

CHARAKTERISTIKA EKOTOPU A BIOTY

rozsáhlé chráněné území s velmi pestrou stanovištní skladbou, vodní plochy, mokřady, louky, lesy

NÁVRH OPATŘENÍ Ponechat bez změny

rašeliniště, rozptýlená zeleň, les, louka, vodní plocha, břehový porost, mokřad, zvláště chráněné území, významný krajinný bez změny, KOSENÍ 2X ROČNĚ, lesní prvek hospodářský plán vodní plocha, břehové porosty, mokřad, rozptýlená zeleň, zvláště Ponechat bez změny chráněné území, významný krajinný prvek vodní plocha, břehové porosty, mokřad, rozptýlená zeleň, louka, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

Ponechat bez změny

vodní plocha, břehové porosty, mokřad, rozptýlená zeleň, louka, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

Ponechat bez změny

vodní plocha, břehový porost, mokřad, rozptýlená zeleň, orná půda, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

změna kultury, zatravnění, KOSENÍ 2X ROČNĚ, dosadba stromů, dosadba keřů

louka, břehový porost, rozptýlená zeleň, zvláště chráněné území

změna kultury, zatravnění, KOSENÍ 2X ROČNĚ, dosadba stromů, dosadba keřů

LBC

LBC

LBC

LBC

110


LBC Nové 112xx U dlouhé role

2312

Spolský potok

LBC

rozptýlená zeleň, orná půda,vodní plocha, břehový porost, významný krajinný prvek

LBK

vodní tok, břehový porost, louka, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

2313

Svět IIC

LBK

2392

Břilické rybníky 1

2351

Břilické rybníky 3

2356

Nový u Břilice

2350

Potok pod Travným r.

LBK

2309

Svět IIA

LBK

2385

Beranský potok

LBK

vodní plocha, břehový porost, louka, rozptýlená zeleň, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek vodní tok, vodní plocha, břehový porost, mokřad,rozptýlená zeleň, orná půda, louka, zvláště chráněné území

Změna kultury, zatravnění, KOSENÍ 2X ROČNĚ. Vzhledem k odvodnění okolních pozemků drenáží není doporučena výsadba stromů a keřů v oblastech svodů, aby nedošlo k poškození funkce meliorace. Kosení 2x ročně, bez změny Kosení 2x ročně, bez změny, návrh na sloučení s 11020 změna kultury, zatravnění, kosení 2x ročně

LBK LBK

vodní tok, orná půda, louka, břehový porost, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

změna kultury zatravněním, kosení 2x ročně,dosadba keřů a stromů

LBK

vodní plocha, vodní tok, břehový porost, mokřad, rozptýlená zeleň, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

bez změny

vodní tok, vodní plocha, břehový porost, louka, rozptýlená zeleň

bez změny, kosení 2x ročně,dosadba stromů a keřů

břehový porost, rozptýlená zeleň, louka, zvláště chráněné území Kosení 2x ročně 2x ročně, bez změny vodní tok, les, zvláště chráněné území, významný krajinný prvek

111

bez změny,lesní hospodářský plán


INTERAKČNÍ PRVKY: Žádné stávající interakční prvky nejsou v území zaregistrovány, ale v územním plánu je vyznačeno několik oblastí kolem silnic, vodních toků a rybníků jako IP. Za interakční prvky se mohou považovat navržené a stávající liniové zeleně podél cest a silnic nebo stromová a lesní společenstva v okolí rybníků a potoků. Celé území je registrováno jako CHKO Třeboňsko.

112


7.A.5.6 Návrh opatření k zajištění plné funkce ÚSES K zajištění funkčnosti ÚSES se nenavrhuje žádné nové opatření. Existující prvky budou upraveny dle hranic nově navržených parcel. Prvky ÚSES Prvek LBC LBK LBK LBC

Č.

Název

11282 U sosny Břilické rybníky 2351 3 Břilické rybníky 2353 2 nové

Navržené pozemky v KPU zajišťující funkci ÚSES Výměra m2 42619

Výměra m2

Druh Využití Ochrana

Režim hospodaření, výsadby a další opatření, poznámky zatravnit, výsadba

18614

zatravnit, výsadba

19939

zatravnit

29591

zatravnit

NRBC … nadregionální biocentrum RBC … regionální biocentrum RBK … regionální biokoridor LBC … lokální biocentrum LBK … lokální biokoridor IP L … interakční prvek liniový IP P … interakční prvek plošný Výměra plošného prvku ÚSES uvádí výměru jeho části zasahující do obvodu KPÚ.

113


7.A.5.7 Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí – rekapitulace, náklady

Prvky ÚSES Prvek LBC LBK LBK LBC

Č.

Název

11282 U sosny Břilické 2351 rybníky 3 Břilické 2353 rybníky 2 nové

Výměra m2 42619

Navržené pozemky v KPU zajišťující funkci ÚSES cena Režim hospodaření, výsadby opatření(tisíce) a další opatření, poznámky 800 až 5000 zatravnit, výsadba

18614

500 až 2500

zatravnit, výsadba

19939

100

zatravnit

29591

150

zatravnit

Orientační ceny opatření včetně tříleté péče. Reálné ceny stanoví projektant úses při realizaci dle potřebné hustoty sazenic a terénních úprav.

114

7.B PŘEHLED O VÝMĚŘE POZEMKŮ POTŘEBNÉ PRO SPOLEČNÁ ZAŘÍZENÍ

Výměra pozemků pro cestní síť cesta ozn. kategorie dle ČSN 736109

HPC1 HPC2 HPC3 HPC4 HPC5 HPC6 HPC7 VPC1 VPC2 VPC3 VPC4 VPC5 VPC6 VPC7 VPC8 VPC9 VPC10 VPC11 VPC12 VPC13 VPC14 VPC15 VPC16 VPC17 VPC18 VPC19 VPC20 VPC21 VPC22 VPC23 VPC24 VPC25 VPC26 VPC27 VPC28 VPC29

P4,5/30 P4,5/30 P6/40 P6,5/50 P4/30 P4,5/30 P6/40 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4,5/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30 P4/30

délka

plocha záboru

m

m2

1947 1181 591 94 180 193 168 352 1322 424 696 1051 242 623 697 1664 523 233 446 130 793 736 171 1144 665 615 1239 596 711 56 495 623 649 979 350 646

9735 5905 3841,5 658 810 965 1092 1584 5949 1908 3132 4729,5 1089 2803,5 3136,5 7488 2353,5 1048,5 2007 585 3568,5 3312 769,5 5148 2992,5 2767,5 6195 2682 3199,5 252 2227,5 2803,5 2920,5 4405,5 1575 2907

Navržená plocha v m2 v KPÚ státní krajská obecní soukromá m2

m2

m2

m2

9735 5905 3841,5 658 810 965 1092 1584 5949 1908 3132 4729,5 1089 2803,5 3136,5 7488 2353,5 1048,5 2007 585 3568,5 3312 769,5 5148 2992,5 2767,5 6195 2682 3199,5 252 2227,5 2803,5 2920,5 4405,5 1575 2907

VPC30 VPC31 VPC32 DPC1 DPC2 DPC3 DPC4 DPC6 DPC7 DPC8 DPC9 celkem

P4/30 P4/30 P4/30 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20 P3/20

1328 5976 846 3807 551 2479,5 400 1600 568 2272 791 3164 330 1320 930 3720 657 2628 369 1476 945 187 29537

134834

5976 3807 2479,5 1600 2272 3164 1320 3720 2628 1476 945 0

0

132925,5

1908

Výměra pozemků na lokální ÚSES označení

2351 nové 11020 2313 2312 2392 11274 11279 11282 2350 11275 2353 2356 2385 2

typ

LBK LBC LBC LBK LBK LBK LBC LBC LBC LBK LBC LBK LBK LBK NRBC

Název

Břilické rybníky 3 U dlouhé role Vimperky Svět IIC Spolský potok Břilické rybníky 1 Travný rybník Prelátský rybník U sosny Potok pod Travným r. Velký a Malý Toušný Starý-Svět Nový u Břilice Beranský potok Stará řeka

plocha prvku

Navržená plocha v m2 v KPÚ státní krajská obecní soukromá

m2

m2

42200 29095 11800 36997 4500 94101 39550 5663 42619 14302 175501 19990 29008 426 16000

42200

m2

m2

m2

29095 11800 36997 4500 94101 39550 5663 42619 14302 175501 19990 29008 426 16000

Pozn: Číslování prvků dle jednotného systému AOPK.

Pro společná zařízení je celkem potřeba 13,6 ha pro cesty a 11,1ha na ÚSES. Použijí se pozemky vlastnictví státu nebo obce. Stát vlastní pozemky použitelné pro PSZ o rozloze 17,7 ha obec 104ha. Z obecního majetku proto bude třeba použít 7 ha. Výměra je dostačující a pozemky jiných vlastníků proto nebudou třeba. Podrobnější vyčíslení je možné až po ukončení návrhu nových parcel pozemkové úpravy.

7.C SOUPIS ZMĚN DRUHŮ POZEMKŮ

KPU Břilice - Změny druhu pozemků (k.ú. Břilice)

7.D DOKLADY O PROJEDNÁNÍ NÁVRHU PL ÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ

7.F DOKLAD O PŘEDLOŽENÍ ZPRACOVANÉHO PL ÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ DOTČENÝM ORGÁNŮM

K O M P L E X N Í P O Z E M K O V Á Ú P R A V A

Recommend Documents