SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS G 15 (1971)
DAGMAR
K
CAHOVA, MIROSLAV
GREGOR
N Ě K T E R Ý M OTÁZKÁM HODNOTOVÉ O R I E N T A C E SEDMNÁCTILETÉ MLÁDEŽE
Málokterá sociální vrstva budí dnes tolik pozornosti jako právě m l á d e ž . To se t ý k á — přirozeně z j i n ý c h hledisek a v j i n ý c h souvislostech — m l á deže v socialistických i kapitalistických zemích. R ů z n é formy života mla d ý c h lidí, jejich chování a jednání, se stávají s t ř e d e m pozornosti širší ve řejnosti i p ř e d m ě t e m v ý z k u m ů pedagogů, p s y c h o l o g ů i s o c i o l o g ů . Ú s t ř e d n í m p r o b l é m e m s o u d o b ý c h v ý z k u m ů m l á d e ž e se přitom ve stále větší míře stávají otázky ž i v o t n í c h hodnot m l a d ý c h lidí, jejich ž i v o t n í c h cílů a aspirací. K tomuto zaměření s o u d o b é sociologie m l á d e ž e p o d n ě c u j e jak společenská praxe, tak i rozvoj v ě d e c k é teorie společnosti. K o n k r é t n ě k tomuto zaměření vede dialektika v z t a h ů mezi h o d n o t o v ý m s v ě t e m spo lečnosti d o s p ě l ý c h a h o d n o t o v ý m s v ě t e m současné generace m l á d e ž e , Zkušenosti s p o l e č e n s k é praxe i v ý s l e d k y v ě d e c k ý c h v ý z k u m ů nasvědčují tomu, ž e si mládež, jako svérázná v ě k o v á sociální skupina, v y t v á ř í svoji osobitou subkulturu; to jest s v ů j — od d o s p ě l ý c h odlišný — s v ě t hodnot, norem a vzorů chování a jednání. H o d n o t o v ý s v ě t m l a d ý c h lidí byl i ú s t ř e d n í m p r o b l é m e m v ý z k u m u , k t e r ý byl u s k u t e č n ě n ve š k o l n í m roce 1969—1970 v J i h o m o r a v s k é m kraji. Sou střeďoval se na zkoumání života p ř e d e v š í m patnáctileté a s e d m n á c t i l e t é mládeže, zjišťoval h o d n o t o v é orientace m l a d ý c h lidi r ů z n ý c h sociálních vrstev, vlivy rodiny a š k o l y na mládež, její vztah k práci a její v o l n ý čas. Pokud jde o hodnoty, v y c h á z e l v ý z k u m teoreticky z Marxova pojetí hodnot jako produktu univerzálního přisvojování světa č l o v ě k e m . Hodnoty 1
2
3
4
5
1
2
3
4 s
O rostoucí pozornosti pracovníků různých vědních oborů k problematice mládeže svědčí mj., že na VII. kongresu Mezinárodní sociologické asociace, který se konal v roce 1970 ve Varně, pracovala zvláštní sekce, věnovaná otázkám sociologie mlá deže. Současně například také kongres Světové organizace zdravotní výchovy, kte rý se konal v téže době v Moskvě, stanovil jako ústřední téma příštího kongresu právě otázky péče o zdraví mládeže. V socialistických zemích byla tomuto problému věnována zvýšená pozornost. Z mar xistického hlediska je nejšíře tato problematika probírána ve sborníku Mlodziež epoki przemian, Warszawe 1965. Dagmar Cahová, K vymezení místa mládeže v sociální struktuře společnosti, Pře hled, roč. 1966, č. 1, Praha. Dyoniziak Ryszard, Mlodziežowa „podkultura", Warszawa 1965. Dagmar Cahová, Miroslav Gregor, Jan Macků, Předběžná zpráva o sociologickém výzkumu života a práce mládeže v Jihomoravském kraji, v tomtéž čísle sborníku.
38
D A G M A H CAHOVA, MIROSLAV GREGOR
určitých p ř e d m ě t ů nebo j e v ů jsou v tomto smyslu p o d m í n ě n y jak jejich objektivními kvalitami, tak kvalitami hodnotících subjektů, to jest jedinců, sociálních skupin, z e j m é n a tříd, a příslušné společnosti jako celku. Hod noty jsou tak p o j í m á n y jako určité s p o l e č e n s k é vztahy. K a ž d é sociální s k u p i n ě a d a n é společnosti je vlastní určitá hierarchie hodnot, která je základem celého h o d n o t o v é h o s y s t é m u . H o d n o t o v ý s y s t é m lze tedy pojímat jako hierarchicky uspořádaný s t r u k t u r o v a n ý soubor vzta h ů určité sociální skupiny k m a t e r i á l n í m a d u c h o v n í m statkům, zásadám, n o r m á m a ideálům. Hodnoty i celý h o d n o t o v ý s y s t é m jsou přitom v ž d y kon krétně historicky p o d m í n ě n y . S p o l e č n o s t či sociální skupina si vytvářejí s v ů j s y s t é m hodnot v procesu historického dění, přičemž v ž d y n o v é ge nerace tyto s y s t é m y v í c e či m é n ě d ů s l e d n ě přejímají, přetvářejí, případně v souladu se z m ě n a m i sociálních p o d m í n e k v y t v á ř e j í s y s t é m y n o v é . Otázky h o d n o t o v é h o s v ě t a se tak stávají j e d n í m z ústředních problémů socializace m l a d ý c h l i d í . Dosavadní v ý z k u m y h o d n o t o v ý c h orientací m l á d e ž e nasvědčují tomu, že na j e d n é straně existují určité rozdíly mezi h o d n o t o v ý m s v ě t e m mla d ý c h a převládajícím s y s t é m e m hodnot dospělých, na d r u h é straně však ani h o d n o t o v ý s v ě t m l a d ý c h lidí není j e d n o t n ý . Tak jako existují různé v ě k o v é a sociální vrstvy mládeže, tak také existují určité modifikace hod n o t o v ý c h s y s t é m ů příslušníků t ě c h t o vrstev. Tento poznatek naznačila i pilotáž, u s k u t e č n ě n á v B r n ě v prvé p o l o v i n ě roku 1969. Pilotáž zahrnula čtyři skupiny osob: m l a d é d ě l n í k y ve v ě k u 17 až 25 let (Dm), dospělé d ě l n í k y (Dd) ve v ě k u 40 až 45 let, dále pak studenty (S) ve v ě k u rovněž 17 až 25 let a k o n e č n ě skupinu v y s o k o š k o l s k ý c h u č i t e l ů (U) ve v ě k u přibližně s t e j n é m v ě k u d o s p ě l ý c h dělníků. V š e m č l e n ů m těchto náhodně v y b r a n ý c h skupin byla položena tato otázka: „Níže je uvedeno několik ž i v o t n í c h hodnot. Zamyslete se nad t í m , k t e r é z nich mají pro v á s n e j v ě t š í v ý z n a m a označte čísly (1, 2, 3) pořadí tří, které z nich p o v a ž u j e m e za nejdůležitější". Dotazovaní m ě l i volit z těchto d e v í t i ž i v o t n í c h hodnot: přátelství, vzdělání, v e ř e j n ě prospěšná činnost, zdraví, náboženská víra, peníze, ú s p ě c h v práci, s p o k o j e n ý rodinný život, dostatek v o l n é h o času. Srovnání provedeno pomocí bodovacího s y s t é m u tak, ž e hodnota zařazená na prvé m í s t o získala 3 body, na druhé místo dva body a na třetí m í s t o jeden bod. V ý s l e d k y u 25 příslušníků z každé z v ý š e u v e d e n ý c h skupin jsou uvedeny v tabulce na str. 39. Srovnání svědčí o tom, ž e na n ě k t e r é hodnoty m á zřejmě rozhodující vliv v ě k a životní zkušenosti respondentů. To neplatí např. o oceňování v ý z n a m u v e ř e j n ě prospěšné činnosti, j e ž byla hodnocena pouze příslušníky obou skupin dospělých, d ě l n í k y i učiteli. Naproti tomu je hodnota přátel ství ceněna mnohem v ý š e o b ě m a skupinami mládeže, m l a d ý m i dělníky i studenty. Na pořadí j i n ý c h hodnot v naší stupnici m á zřejmě větší vliv sociální příslušnost, resp. charakter povolání. To platí z e j m é n a o h o d n o t ě 6
7
6
7
Této problematice byla věnována odborná konference, která se konala v Liblicích v listopadu 1969. Zde byli také za účasti našich i zahraničních sociologů mládeže podrobně prodiskutovány otázky hodnotových orientací mladých lidí. Předneseno v prosinci 1969 v přednáškovém cyklu brněnské odbočky Čs. sociolo gické společnosti na filosofické fakultě.
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM HODNOTOVÉ ORIENTACE SEDMNÁCTILETÉ MLÁDEŽE
Dm
S
Dd
39
U
Životní hodnoty
přátelství vzdělání veř. prosp. činnost zdraví náboženská víra peníze úspěch v práci spokojený rodinný živ. dostatek volného času
body
pořadí
body
pořadí
body
pořadí
body
pořadí
43 39 0 25 0 0 18 25 0
1 2
36 1 0 5 0 31 12 25 0
2 6
18 6 6 54 2 15 4 45 0
3 5—6 5—6 1 8 4 7 2
15 40 7 47 0 0 5 36 0
4 2 5 1
3—4 5 3—4
1 3 5 4
6 3
vzdělání, která je v ý š e kladena jak studenty tak i učiteli. Přitom je pozoru hodné, ž e si vzdělání v í c e cení dospělí dělníci, n e ž dělnická mládež. Pro v ý z k u m h o d n o t o v ý c h orientací m l a d ý c h lidí v J i h o m o r a v s k é m kraji bylo m o ž n o na základě této pilotáže přistoupit k ověření h y p o t é z y , podle níž je m l á d e ž v naší společnosti velmi silně s p o l e č e n s k y diferencována. Pokud jde o mládež, je její sociální diferenciace dána p ř e d e v š í m ro d i n n ý m prostředím a p o v o l á n í m , do n ě h o ž jsou mladí lidé začleňováni, nebo na jehož v y k o n á v á n í se připravují, ať již ve škole nebo v u č e b n í m p o m ě r u . Protože na v y t v á ř e n í h o d n o t o v é h o s v ě t a m l a d ý c h lidí m á tradičně p ř e v á ž n ý vliv rodina, a protože na dotváření s y s t é m u hodnot m l a d ý c h lidí působí v s o u č a s n é době společnost p ř e d e v š í m prostřednictvím školy, bylo c í l e m z m í n ě n é h o v ý z k u m u také zjištění j a k ý m z p ů s o b e m modifikují sy s t é m y hodnot m l a d ý c h lidí rodina a typ školy. V ý z k u m zkoumal ž á k y d e v á t ý c h tříd Z D Š , tedy ve v ě k u , v n ě m ž u mno ha m l a d ý c h lidí vrcholí puberta, a kde se současně rozhoduje o příštím povolání. Druhou vrstvou mládeže, j e ž byla zkoumána, tvořili učni a stu denti d r u h ý c h ročníků škol d r u h é h o cyklu. Š l o tedy v podstatě o v ý z k u m patnáctileté a s e d m n á c t i l e t é mládeže. P ř i t o m rozsáhlejší vzorek, k t e r ý spo l e h l i v ě reprezentoval m l á d e ž kraje, tvořili právě sedmnáctiletí mladí lidé. U nich se totiž již v ý r a z n ě j i projevují z m í n ě n é sociální rozdíly, v y p l ý v a jící z jejich b u d o u c í h o povolání, resp. p ř í p r a v y na n ě . V ý b ě r vzorků byl z á m ě r n ý a s k u p i n o v ý . Byla vybrána přibližně každá s e d m á třída, a to tak, aby byly r o v n o m ě r n ě pokryty v š e c h n y okresy a v š e chny typy škol. Celkem byly získány informace od 2355 s e d m n á c t i l e t ý c h m l a d ý c h lidí. V ý z k u m potvrdil vhodnost v ý b ě r u vzorků. Ukázal, ž e geo grafické vlivy mají na postoje a názory m l a d ý c h lidí podstatně slabší vliv než jiní činitelé, např. rodiče a typ školy, kterou n a v š t ě v u j í . Vedle z m í n ě n ý c h souborů patnáctileté a s e d m n á c t i l e t é m l á d e ž e byl pro veden současně v ý z k u m u dvou souborů m l a d ý c h lidí, kteří odešli ze Z D Š , tedy v patnácti letech, přímo do zaměstnání. V ý z k u m , jehož n ě k t e r é v ý s l e d k y dále u v á d í m e , byl k o n á n pomocí do tazníků. V ý s l e d k y dotazníkového šetření byly o v š e m k o n f r o n t o v á n y s po znatky z í s k a n ý m i a n a l ý z o u d o k u m e n t ů státních orgánů, z v l á š t ě š k o l s k ý c h referátů J i h o m o r a v s k é h o K N V a n ě k t e r ý c h okresních národních v ý b o r ů ,
40
D A G M A R CAHOVÁ, MIROSLAV GREGOR
8
v případě v ý z k u m u hodnot, z e j m é n a z rozborů dosavadních v ý z k u m ů . Za z m í n k u stojí, ž e se podařilo dík dobré spolupráci se š k o l s k ý m odborem J m K N V a učiteli škol získat zpět v š e c h n y předložené dotazníky. D ř í v e n e ž přistoupíme k rozboru v ý s l e d k ů z m í n ě n é h o v ý z k u m u , pokud se týkají h o d n o t o v é h o s v ě t a m l a d ý c h lidí, p o v a ž u j e m e za potřebné u v é s t několik v y s v ě t l u j í c í c h p o z n á m e k ke způsobu, jímž jsme h o d n o t o v é orien tace s e d m n á c t i l e t ý c h m l a d ý c h lidí zjišťovali. Z dosavadní literatury jsou z n á m y obtíže při zjišťování h o d n o t o v é h o světa m l a d ý c h lidí. V podstatě jsou p o u ž í v á n y dva základní typy postupů. Nejčastěji jsou mladí lidé ž á dáni, aby určili v ý z n a m n o s t určitých hodnot pro s v ů j život. M é n ě častý je t a k o v ý postup, při n ě m ž se m á respondent ztotožnit s n ě k t e r ý m z typů, které se v ý z n a m n ě liší právě hodnotovou orientaci. V n a š e m v ý z k u m u jsme volili modifikaci postupu p r v é h o typu, protože se d o m n í v á m e , ž e teprve na základě z j i š t ě n ý c h v ý s l e d k ů je m o ž n é stanovit určité typy h o d n o t o v ý c h orientací. Rozšířili jsme také podstatně hodnotovou škálu vůči t ě m škálám, které b ý v a j í o b y č e j n ě d o t a z o v a n ý m předkládány. Byli jsme přitom vedeni sna hou postihnout hlouběji h o d n o t o v ý s v ě t m l a d ý c h lidí. Hodnotová orientace byla z k o u m á n a devatenácti položkami. Každá ob sahovala určitou životní hodnotu, u které se m ě l dotazovaný rozhodnout pro jeden ze šesti stupňů, k t e r ý by určoval v ý z n a m této hodnoty pro spo k o j e n ý život respondenta. Žádný v ý z n a m byl o z n a č e n nulou, nej vyšší v ý 9
10
Pořadí
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 10. 17. 18. 19. 8
9
10
Životní hodnoty
Být tělesně a duševně zdravý Mít dobrý vztah k rodičům, rodině Mít dobře placené zaměstnání Mít kamarády, na které je spolehnutí Být ženat (vdaná) Mít děti Vykonávat zajímavou práci Mít dostatek volného času k zábavo Činit ostatní lidi šťastné Vynikat ve svém povolání Mít vyšší vzdělání Být hezký, mít pěkný zevnějšek Být fyzicky zdatný Vynikat ve sportu Mít vedoucí místo na svém pracovišti Vynikat v kulturní činnosti Mít auto Být veřejně činný Mít náboženskou víru
Průměrný počet bodů 4,60 4,44 4,03 3,89 3,87 3,84 3,76 3,69 3,68 3,56 3,54 3,26 3,18 2,94 2,53 2,50 2,26 2,18 1,67
Kubíčková, M. — Prudký, L., Přehled sociálních výzkumů mládeže, studijní mate riál, vydaný Ministerstvem pro mládež a tělesnou výchovu ČSR, Praha 1970. Srovnej například polemiky s generalizacemi hodnotového světa mladých, které jsou obsaženy v práci Helmuta Schelsky-ho, Die skeptische Generation; jak je při náší práce Andreas Flitner-a, Soziologische Jugendforschung, Heidelberg 1963, a řada dalších autorů. Např. Jacques Duquesne, Les 16-24 ans, Paris 1963.
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM HODNOTOVÉ ORIENTACE SEDMNÁCTILETÉ MLÁDEŽE
41
znam pěti body. Uvedeme n e j d ř í v e přehled, v n ě m ž jsme uspořádali hod noty podle p r ů m ě r n é h o p o č t u bodů za celý soubor s e d m n á c t i l e t é m l á d e ž e : (viz tabulka na str. 40). I tyto v ý s l e d k y — i když ne tak výrazně, jako v ý s l e d k y dřívějších v ý z k u m ů — ukazují, ž e si dnešní mladí l i d é vysoce cení určitých materiál n í c h hodnot, ať již jde o hodnoty biologické (být t ě l e s n ě a d u š e v n ě zdravý), nebo e k o n o m i c k é (mít dobře p l a c e n é zaměstnání). Z m í n ě n é hodnoty je m o ž n é podle jiného třídění označit rovněž za hodnoty spiše individuální. S o u č a s n ě však nelze říci, ž e by u m l a d ý c h lidi n e m ě l y v ý z n a m hodnoty sociální. Je to p ř e d e v š í m vysoce o c e ň o v a n ý vztah k rodičům, dále pak přátelství. Jestliže v ý z k u m h o d n o t o v é h o s v ě t a m l á d e ž e v J i h o m o r a v s k é m kraji potvrdil v ý š e z m í n ě n ý v ý s l e d e k pilotáže, ž e totiž u m l a d ý c h lidí je přátelství kladen větší v ý z n a m , n e ž u dospělých, pak v j i s t é m s m ě r u je vztah k rodičům poznatkem n o v ý m . Je nadto podtržen i n ě k t e r ý m i dal šími v ý s l e d k y k o m p l e x n í h o v ý z k u m u m l á d e ž e v J i h o m o r a v s k é m kraji, který ukázal, ž e vliv rodiny na m l a d é lidi je stále rozhodující, n e p o m ě r n ě větší, n e ž vliv š k o l y . P o z o r u h o d n é v ý s l e d k y dává přehled souvislostí mezi v ý z n a m y , které přikládají dotazovaní j e d n o t l i v ý m h o d n o t á m . Těsnost souvislostí jsme měřili koeficienty pořadové korelace. V n a š e m p ř e h l e d u u v á d í m e pouze souvislosti, pro které je koeficient pořadové korelace (RS) větší n e ž 0,330, ačkoli pro z k o u m a n ý soubor je již RS = 0,1 v ý z n a m n é na hladině a = 0,001 %. Hodnocení vlivu pohlaví a typu školy bylo z k o u m á n o pomocí testu x a koeficientu kontingence, souvislost se složitostí práce a v z d ě l á n í m rodičů, jakož i velikostí obce, ve k t e r é d o t a z o v a n ý trvale bydlí, byla m ě ř e n a koeficienty pořadové korelace podle Spermana (RS). Rozbor jed n o t l i v ý c h hodnot podle z m í n ě n ý c h z p ů s o b ů zkoumání u v á d í m e n y n í v tom pořadí, jak byly uvedeny v dotazníku. Fyzickou zdatnost („být fyzicky zdatný") oceňují podstatně v ý š e hoši než d í v k y . Tato relace je v ý z n a m n á na hladině a = 0,1 %. Přitom ji hod notí p o n ě k u d v ý š e děti, jejichž otcové v y k o n á v a j í m a n u á l n í práci, zatímco děti vysoce k v a l i f i k o v a n ý c h pracovníků hodnotí fyzickou zdatnost m é n ě než ostatní. Přirozené je, ž e relativně v y s o k é hodnocení zdatnosti těsně souvisí s o c e n ě n í m z e v n ě j š k u (RS = 0,336) a s v y n i k á n í m ve sportu (RS = 0,370). P r á v ě o p a č n ý vztah ve srovnání h o d n o t o v é h o s v ě t a chlapců a dívek se projevil v o c e ň o v á n í fyzické zdatnosti a p ě k n é h o z e v n ě j š k u („být hezký, mít pěkný zevnějšek"). Zatímco chlapci oceňovali v ý š e fyzickou zdatnost, pro d í v k y z n a m e n á v í c e p ě k n ý z e v n ě j š e k (a = 0,1 %). Také u této hod noty klesá zdůrazňování vzhledu se z v y š o v á n í m složitosti práce otce (a — 2 %). Z a j í m a v é je, ž e ti mladí lidé, kteří přikládají v e l k ý v ý z n a m z e v n ě j š ku, hodnotí rovněž vysoko v y š š í příjmy (RS = 0,356), vlastnictví auta a j i n é materiální hodnoty. 1 1
12
13
2
J1
12
1:1
Srovnej zejména výzkumy konané na Slovensku, jako je např. Lahita Štefan a kol., Aktuálně problémy mládežníckej organizácie, Bratislava 1968. Dále pak práce čet ných autorů ve sbornících O problémech výzkumu osobnosti vysokoškolského stu denta, Olomouc 1965, 1966, 1967. Některé výsledky zmíněného výzkumu týkající se rodiny přinesl článek „Krize ro diny?" ve 12. čísle časopisu Věda a život v roce 1970 Hladina 0,330 byla zvolena arbitrárně, aby byly odlišeny jen nejvýznamnější sou vislosti od souvislostí méně pozoruhodných.
42
DAGMAR CAHOVA, MIROSLAV GREGOR
Skupina hodnot, které se t ý k a l y biologické sféry (fyzická zdatnost, p ě k n ý vzhled) byla doplněna otázkou o zdraví („být tělesně a duševně zdráv"). Zdraví získalo i v tomto v ý z k u m u — obdobně jako ve z m í n ě n é pilotáži a v ě t š i n ě j i n ý c h v ý z k u m ů , k o n a n ý c h u n á s i v cizině — p r v é m í s t o . Na vy soké hodnocení zdraví n e m á patrný vliv ž á d n ý ze s l e d o v a n ý c h demogra fických faktorů. Ocenění zdraví nevykazuje pozoruhodnější souvislost se žádnou jinou hodnotou. Zdraví je tedy chápáno jako univerzální základní hodnota, která je jen v ý j i m e č n ě zastíněna jinou hodnotou. Z hodnot, které vyjadřují vztah m l a d ý c h lidí k u r č i t ý m sociálním sku pinám, tedy ze sociálních hodnot, byla n e j v ý š e hodnocena rodina („mít dobrý vztah k rodičům, rodině"). Celkově zaujala tato hodnota druhé m í s t o hned za zdravím. I k d y ž se v y s o k é hodnocení rodiny objevovalo u dívek i u chlapců, přesto mají rodinné vztahy důležitější m í s t o v ž i v o t ě děvčat (a = 0,1 %). Zatímco bylo m o ž n é souvislost mezi o c e ň o v á n í m rodiny a po h l a v í m v podstatě očekávat, je zjištění v ý z n a m n é souvislosti mezi o c e ň o v á n í m r o d i n n ý c h v z t a h ů a složitostí práce otce dosti n e o č e k á v a n é . Podle našeho zjištění je rodinný život hodnocen t í m m é n ě , č í m je větší složitost práce otce. P o d o b n ě působí i velikost obce: s r ů s t e m počtu obyvatel klesá v ý z n a m rodiny (a = 0,1 %). S v y s o k ý m h o d n o c e n í m r o d i n n ý c h v z t a h ů souvisí i o c e ň o v á n í rodičov ství. Jestliže se rodinné vztahy u m í s t i l y na d r u h é m místě, pak se rodičov ství („mít děti") umístilo celkově na š e s t é m m í s t ě . P ř i t o m se tato hodnota řadí u d í v e k hned za dobré rodinné vztahy na třetí místo, u h o c h ů je až na d e v á t é m m í s t ě . Mezi o c e ň o v á n í m dětí a p o h l a v í m je m i m o ř á d n ě v ý z n a m n á souvislost (a = 0,001 %). Je zajímavé, ž e hodnocení rodičovství není z á vislé na složitosti práce otce. P ř i t o m je pozoruhodné, ž e studenti, zvláště žáci S V V Š , hodnotí rodičovství velmi vysoko, zatímco m a n ž e l s t v í považují za m é n ě v ý z n a m n é . Rozdíly v pohlaví také značně o v l i v ň u j í odpovědi, které se týkají o c e ň o vání manželství („být ženat, vdaná"). D ě v č a t a považují sňatek obecně za důležitější n e ž hoši. Rozdíl je vysoce v ý z n a m n ý (a = 0,01 %). Složitost práce otce m á — podobně jako při hodnocení vztahu k rodičům — nega tivní vliv i na hodnocení m a n ž e l s t v í : s r ů s t e m složitosti práce klesá po někud ocenění m a n ž e l s t v í (a = 1 %). Mezi hodnoty, které lze řadit mezi hodnoty sociální, patří také přátel ství („mít kamarády, na které je spolehnutí"), které se v hierarchii hodnot objevuje na 4. m í s t ě . Přitom, jak bylo uvedeno v ý š e v souvislosti se z m í něnou pilotáží, je přátelství obvykle v í c e c e n ě n o mládeží n e ž dospělými. Přátelství je jen nepatrně v í c e o c e ň o v á n o chlapci n e ž dívkami, jeho cena není o v l i v ň o v á n a složitostí práce otce. P o n ě k u d klesá s rostoucím v z d ě l á n í m obou rodičů. Z a j í m a v ý je vztah mezi v y s o k ý m o c e n ě n í m přátelství a kladnvm h o d n o c e n í m z a j í m a v é práce (RS = 0,350) a v o l n é h o času (RS = 0,331). Vliv rodinného prostředí a socioprofesionální přípravy m l a d ý c h lidí se dost v ý r a z n ě promítl ve dvou otázkách, které se t ý k a l y povolání, resp. budoucí práce m l a d ý c h lidí. V ý s l e d k y v ý z k u m u v J i h o m o r a v s k é m kraji, ukázaly, ž e s r ů s t e m složitosti práce otce a s r ů s t e m vzdělání obou rodičů roste i oceňování zajímavosti práce (a = 0,1 %). Pro studenty m á zajíma vost práce větší hodnotu n e ž pro učně.
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM HODNOTOVÉ ORIENTACE SEDMNÁCTILETÉ
43
MLÁDEŽE
P r á v ě o p a č n ý m s m ě r e m se projevuje vliv rodinného prostředí a socioprofesionální p ř í p r a v y v o c e ň o v á n í hodnoty „mít dobře placené zaměst nání". V ý z n a m dobrého platu k l e s á s rostoucí složitostí práce otce a s do s a ž e n í m v y š š í h o v z d ě l á n í obou rodičů (a = 0,1 %). D o b r ý plat považují za d ů l e ž i t ý p ř e d e v š í m učni, n e j v í c e jej cení žáci z e m ě d ě l s k ý c h učilišť. Stu denti S W Š a p r ů m y s l o v ý c h škol přikládají v ý š i platu značně m e n š í v ý znam n e ž ostatní — jak jsme viděli, hodnotí v ý š e zajímavost práce. Tento v ý s l e d e k odpovídá v podstatě h o d n o c e n í „peněz", jak se projevuje v relaci mezi m l a d ý m i d ě l n í k y a v y s o k o š k o l s k ý m i studenty. Pokud jde o rozdíly v pohlaví, neprojevují se při oceňování zajímavosti práce, která je z ř e j m ě přitažlivá pro chlapce i děvčata stejně. Naproti tomu h o š i v p r ů m ě r u oceňují v y š š í příjem v povolání v í c e n e ž d í v k y (a = 0,1 %). V y s o k é hodnocení p e n ě z a v tomto případě k o n k r é t n ě „dobře pla c e n é h o z a m ě s t n á n í " souvisí zvláště t ě s n ě s h o d n o c e n í m z e v n ě j š k u (RS = 0,356), s v l a s t n ě n í m auta (RS = 0,383) a r o v n ě ž s h o d n o c e n í m v o l n é h o č a s u (RS = 0,411). V souvislosti s r o z d í l n ý m h o d n o c e n í m zajímavosti práce a dobře place n ý m m í s t e m se přímo nabízí interpretace z n ě k t e r ý c h j i n ý c h v ý z k u m ů , totiž, ž e lidé, jejichž h o d n o t o v á orientace je p ř e v á ž n ě konzumní, oceňují i v povolání v í c e v ý š i platu, n e ž z a j í m a v o s t práce, zatímco lidé orientovaní teoreticky (ocenění vzdělání p ř e v a ž u j e nad h o d n o c e n í m peněz) v ž d y si v í c e váží toho, k d y ž v y k o n á v a j í z a j í m a v o u práci, i k d y ž je m é n ě p l a c e n á . N a z n a č e n ý rozdíl v typech h o d n o t o v ý c h orientací potvrzují i v ý s l e d k y rozboru o d p o v ě d í na další otázky. Rostoucí složitost práce otce jen ne patrně o v l i v ň u j e o c e ň o v á n í auta („mít auto"). Z n a č n é rozdíly jsou zde opět mezi ž á k y S V V S a z e m ě d ě l s k ý m i učni. Auto hodnotí v ý š e učni, kteří rov něž v ý š e hodnotili dobrý plat. V y s o k é ocenění vlastnictví auta t ě s n ě sou visí tedy s o c e ň o v á n í m platu (RS = 0,383) a s h o d n o c e n í m v e d o u c í h o m í s t a v povolání (RS = 0,390). Pokd jde o rozdíly mezi hochy a dívkami, lze konstatovat, ž e hoši touží po autě v í c e n e ž d í v k y (a = 0,001 %), s t e j n ě jako v ý š e hodnotí i úspěch v povolání („vynikat ve svém povolání"). U chlapců bylo v y n i k n u t í v po volání hodnoceno p r ů m ě r n ě 3,67 bodů, zatímco u dívek činil průměr 3,41 (« = 0,1 o/o). Z hlediska v ý š e u v e d e n ý c h v z t a h ů mezi složitostí práce otce a v y š š í m v z d ě l á n í m rodičů na j e d n é straně a s o c e ň o v á n í m zajímavosti práce a na opak n i ž š í m h o d n o c e n í m p e n ě z na druhé straně nepřekvapuje, ž e s růstem složitosti z a m ě s t n á n í otce se snižuje hodnota „ v y n i k a t ve s v é m povolání". Děti vysoce k v a l i f i k o v a n ý c h pracovníků chtějí m í t spíše z a j í m a v o u práci, než vynikat ve s v é m povolání. Hodnocení p o l o ž k y „ v y n i k n o u t v povolání" souvisí p ř e d e v š í m silněji s o c e n ě n í m v e d o u c í h o m í s t a (RS = 0,434) a platu (RS = 0,363). V této souvislosti je o v š e m zajímavé, ž e hodnota „mít vedoucí místo na svém pracovišti" se ukazuje pro n á š soubor s e d m n á c t i l e t ý c h velmi m á l o důležitá. Je až na p a t n á c t é m m í s t ě v c e l k o v é m žebříčku hodnot. Větší sou vislost v hodnocení v e d o u c í h o m í s t a je s předchozí hodnotou „ v y n i k a t 14
15
14
] 3
Viz. například některé výsledky prací, které koordinuje Ostav sociálního výzkumu Pedagogické fakulty KU. Srovnej též Arnošt Bláha, Sociologie inteligence, Praha 1937.
44
DAGMAR CAHOVA, MIROSLAV GREGOR
v povolání" (RS = 0,434), s v l a s t n ě n í m auta (0,390) a v e ř e j n o u činností (0,382). M é n ě výrazná souvislost se zde jeví se v z d ě l á n í m (0,360). Velmi v ý r a z n ě se rodinné prostředí, z e j m é n a složitost práce otce a v ý š e vzdělání obou rodičů, projevují ve v y s o k é m ocenění vzdělání. Se v z d ě l á n í m rodičů roste jeho o c e ň o v á n í dětmi (a = 0,001 %). Také vliv typu školy, to jest vliv přípravy na z v o l e n é zaměstnání, se zde silně projevuje. N e n í n á hodné, ž e vzdělání n e j v í c e hodnotí žáci S V V S . V c e l k o v é m hodnocení je větší souvislost mezi v z d ě l á n í m a v y n i k á n í m v povolání (RS = 0,372) a v e d o u c í m m í s t e m (0,360), vcelku nižší je souvislost vzdělání s o c e ň o v á n í m rodiny a dětí. To n a s v ě d č u j e tomu, ž e mladí c h á p o u vzdělání s k u t e č n ě v í c e jako kvalifikaci pro budoucí povolání a nikoli jako hodnotu, která by jim umožnila v y š š í ú r o v e ň trávení v o l n é h o času i v ý c h o v y dětí. Proti j i n ý m h o d n o t á m se zdála m l a d ý m lidem formulace položky „být veřejně činný" m é n ě konkrétní a jasná. Zdá se, jak ukázaly v ý s l e d k y roz h o v o r ů s m l a d ý m i lidmi o h o d n o t o v ý c h škálách, ž e často spojovali v e ř e j nou činnost s kulturní angažovaností. Tomu by n a s v ě d č o v a l o i to, že existuje t ě s n ý vztah mezi h o d n o c e n í m v e ř e j n é činnosti a mezi opravdu aktivní kulturní či u m ě l e c k o u činností m l a d ý c h lidí. V hodnocení této položky není rozdíl mezi hochy a děvčaty, zato je v ý z n a m n ý vztah mezi složitostí práce otce a v e ř e j n o u činností (a = 0,01 %) — děti m a n u á l n í c h pracovníků si v e ř e j n é činnosti v í c e váží. Ve v ě t š í c h m ě s t e c h je v e ř e j n á práce o c e ň o v á n a m é n ě n e ž na v e n k o v ě (a = 0,01 %). Hodnocení v e ř e j n é činnosti n e j v í c e souvisí s položkou „vynikat v kul turní činnosti" (RS = 0,521): kdo hodnotí v ý š e v e ř e j n o u činnost, hodnotí v ý š e i v y n i k á n í v kultuře. N a d p r ů m ě r n á je i souvislost s h o d n o c e n í m ve doucího p o s t a v e n í v zaměstnání (0,382). Pro m l a d é lidi se zdá o v š e m v y n i k á n í v kulturní oblasti p o n ě k u d m á l o atraktivní. Hodnota „ v y n i k a t v kulturní činnosti" není t é m ě ř o v l i v ň o v á n a ž á d n ý m z demografických činitelů, které jsme sledovali. Tomuto jevu by vcelku odpovídalo, ž e i v oblasti trávení v o l n é h o času dávají mladí lidé přednost p a s i v n í m u k o n z u m o v á n í m a s o v é kultury před aktivní činností v n ě k t e r é m oboru umění. Hodnocení ú s p ě c h u v kultuře také velmi málo souvisí s ostatními hodnoceními. Pozoruhodnější je pouze souvislost s vy n i k á n í m ve sportu (RS = 0,343) a zvláště se z m í n ě n o u již v e ř e j n o u čin ností (0,521). Položky, které se týkaly hodnocení kulturní činnosti a sportu, byly za m ě ř e n y na v y n i k n u t í („vynikat ve sportu") a nikoliv na sportovní aktivitu vůbec. To m ě l o přirozeně vliv i na oceňování této hodnoty vcelku, kde se v žebříčku umístila na čtrnáctém místě, před v e d o u c í m m í s t e m na praco višti a před v y n i k á n í m v kulturní činnosti. Značný rozdíl se zde jeví mezi h o d n o c e n í m h o c h ů a děvčat (a = 0,001 %). N e j v ě t š í cenu m á v y n i k á n í ve sportu pro ty m l a d é lidi, kteří sou časně hodnotí vysoko fyzickou zdatnost (RS = 0,370) a ú s p ě c h y v kulturní činnosti (RS = 0,343). Určitá tendence ke konkrétnosti, která je příznačná pro současnou mla dou generaci ovlivnila zřejmě také odpovědi na abstraktně položenou 16
Vývoj poválečných generací mládeže v ČSSR, Praha, sborník autorů, Mladá fronta 1967.
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM HODNOTOVÉ ORIENTACE SEDMNÁCTILETÉ MLÁDEŽE
45
otázku, jak mladí oceňují „činit ostatní lidi šťastné". Rozhovory ukázaly, že rozložení v ý z n a m ů pojetí této etické hodnoty bylo velmi široké od práce pro jiné, až po pojetí rodinné a partnerské. Z tohoto hlediska se přirozeně projevil z n a č n ý rozdíl v oceňování v ý znamu této hodnoty mezi hochy a dívkami. Zatímco u h o c h ů je tato hod nota na j e d e n á c t é m místě, objevuje se u citověji z a l o ž e n ý c h dívek na m í s t ě š e s t é m . Souvislost s j i n ý m i d e m o g r a f i c k ý m i faktory i s ostatními hodno tami je velmi slabá. P o n ě k u d výrazněji se jeví jen ve vztahu k přátelství a rodině. Hodnocení dostatku volného času k zábavě ukazuje, ž e si v o l n é h o času více cení hoši n e ž d í v k y (a = 1 %). Děti, jejichž otec m á m é n ě složitou práci, oceňují volný čas v í c e (a = 1 %). V y š š í souvislosti existují mezi o c e ň o v á n í m v o l n é h o času a dobře p l a c e n é h o místa (RS = 0,41) a o c e ň o v á n í m přátelství (0,331). Poslední hodnotou, na kterou byli mladí lidé dotazováni, bylo „mít ná boženskou víru". P o z o r u h o d n é je, ž e tato hodnota byla j e d n o z n a č n ě od sunuta celkově na poslední místo. To odpovídá i v ě t š i n ě j i n ý c h v ý z k u m ů , v nichž byla z k o u m á n a otázka v ý z n a m u této hodnoty pro život dnešních m l a d ý c h lidí v naší s p o l e č n o s t i . P o n ě k u d v y š š í je hodnocení ú l o h y n á b o ženství na v e n k o v ě . Tato souvislost je prokázána s vysokou v ý z n a m n o s t í (a = 0,001 %). Přitom se s t e j n ě v ý z n a m n ý rozdíl jeví i mezi hochy a d í v kami. N e j v ý š e je tedy náboženská víra hodnocena u dívek z venkova, i když se ani u nich n e d o s t á v á nikdy do horní poloviny h o d n o t o v é škály. Vztahy mezi h o d n o c e n í m náboženství a j i n ý c h hodnot jsou velmi slabé, korelační koeficienty jsou zde v ů b e c nejnižší v c e l é m námi s l e d o v a n é m h o d n o t o v é m poli. Určitá souvislost se projevuje jen ve vztahu k hodnocení rodiny a po ložky „činit ostatní lidi šťastné". P o n ě k u d p ř e k v a p u j e souvislost mezi n á b o ž e n s k o u vírou a o c e ň o v á n í m aktivní kulturní činnosti. 17
V ý z k u m potvrdil, ž e h o d n o t o v ý svět m l a d ý c h lidí není j e d n o t n ý pro v š e c h n y příslušníky této v ě k o v é sociální skupiny. Pokud jde o diferenciační kritéria, uplatňují se, jak je vcelku přirozené u biosociální skupiny jakou je mládež, velmi v ý r a z n ě faktory biologické. To ukazují č e t n é roz díly v oceňování j e d n o t l i v ý c h hodnot, které byly zjištěny mezi chlapci a d í v k a m i . Je přitom vcelku pochopitelné, ž e se vliv pohlaví n e u p l a t ň u j e s t e j n ě silně při oceňování v š e c h námi u v e d e n ý c h hodnot. K r o m ě z n á m ý c h souvislostí, jako je z e j m é n a v y š š í ocenění s ň a t k u a rodičovství mezi d í v kami, které rovněž více oceňují p ě k n ý zevnějšek, se projevují určité roz díly mezi o b ě m a p o h l a v í m i i v h o d n o t o v é orientaci ve vztahu k práci a ke z p ů s o b ů m trávení v o l n é h o času. Hoši oceňují v ý š e než d í v k y dobře placené zaměstnání, kladou v ý š e i sportovní zdatnost a provozování sportu a turis tiky ve v o l n é m čase. 18
V h o d n o t o v é m s v ě t ě m l a d ý c h lidí se projevují značné rozdíly i mezi pří s l u š n í k y j e d n o t l i v ý c h v ě k o v ý c h vrstev. To vyplynulo také ze srovnání stupnic hodnot patnáctileté a s e d m n á c t i l e t é mládeže. Srovnání žebříčku hodnot podle pořadí v y p a d á takto:
Sborník La montée des jeunes dans la communauté des générations, Paris 1962.
46
DAGMAR CAHOVA, MIROSLAV GREGOR
Sedmnáctiletí Hodnoty pořadí být tělesně a duševně zdravý mít dobrý vztah k rodičům mít dobře placené zaměstnání mít kamarády, na které je spolehnutí být ženat (vdaná) mít děti vykonávat zajímavou práci mít dostatek volného času k zábavě činit ostatní lidi šťastné vynikat ve svém povolání mít vyšší vzdělání být hezký, mít pěkný zevnějšek být fyzicky zdatný vynikat ve sportu mít vedoucí místo na svém pracovišti vynikat v kulturní činnosti mít auto být veřejně činný mít náboženskou víru
1 2 3 4 5 6 7 8 Q 10
11 12 13 14 15 16 17 18 19
Patnáctiletí
počet bodů
pořadí
počet bodů
4,60 4,44 4,03 3,89 3,87 3,84 3,76 3,69 3,68 3,56 3,54 3,26 3,18 2,94 2,53 2,50 2,26 2,18 1,67
2 1 3 6 11 4 6 7 8 9 10 12 14 13 15 16 17 18 19
4,37 4,41 3,78 3,54 3,40 3,59 3,53 3,53 3,51 3,47 3,42 3,13 2,78 2.98 2,59 2,40 2,34 2,17 1,37
Srovnání, k t e r é jsme v ý š e uvedli, podtrhuje n ě k t e r é skutečnosti z n á m é z předcházejících v ý z k u m ů . U p o z o r ň u j e m e v této souvislosti ze j m é n a na to, ž e mladí lidé ve v ě k u patnácti let kladou dobrý vztah k rodi č ů m na prvé m í s t o vůbec, což koresponduje s n ě k t e r ý m i dalšími částmi v ý zkumu života m l á d e ž e v J i h o m o r a v s k é m kraji, k o n k r é t n ě např. s rozhodu jícím vlivem rodičů na volbu povolání patnáctiletých chlapců a děvčat. K r o m ě rozdílů d a n ý c h biologickými faktory, jako jsou pohlaví a v ě k , se o v š e m u m l a d ý c h lidí projevuje i sociální diferenciace. U s e d m n á c t i l e t ý c h je to v ý r a z n ě j š í n e ž u patnáctiletých, z e j m é n a pokud jde o vlivy související s přípravou na budoucí povolání. Proto se v oceňování hodnot námi p ř e d l o ž e n é škály projevovaly dosti v ý r a z n é odlišnosti v přisuzování v ý z n a m u j e d n o t l i v ý m h o d n o t á m u žáků r ů z n ý c h t y p ů škol druhého cyklu. N e j v ý r a z nější rozdíl se jevil mezi o c e ň o v á n í m j e d n o t l i v ý c h hodnot mezi žáky z S V V S a žáky z e m ě d ě l s k ý c h odborných učilišť. (Tabulka na str. 47). Jako n e j v ý r a z n ě j š í se n á m zde j e v í c e l k o v á tendence žáků z e m ě d ě l s k ý c h odborných učilišť mnohem v í c e preferovat materiální hodnoty, n e ž tomu je u žáků S V V S . To je patrné u t a k o v ý c h hodnot jako je dobře placené zaměstnání, m í t auto, ale i ve snaze m í t v e d o u c í m í s t o na pracovišti. S t í m kontrastuje — jako v mnoha j i n ý c h předcházejících v ý z k u m e c h — po m ě r n ě nižší hodnocení vzdělání. I k d y ž v c e l k o v é m rozboru h o d n o t o v é h o s v ě t a patnáctileté a s e d m n á c t i l e t é m l á d e ž e v J i h o m o r a v s k é m kraji, nebyly dosud a n a l y z o v á n y v š e c h n y získané v ý s l e d k y , přesto i z u v e d e n é h o je zřejmé, ž e nelze mluvit o na prosto j e d n o t n é subkultuře v e š k e r é m l á d e ž e jako v ě k o v é sociální skupině. Jestliže — jak n a s v ě d č u j e t é ž ú v o d e m citovaná pilotáž — je m o ž n é říci, ž e se v n ě k t e r ý c h s m ě r e c h projevuje v ě k o v ý faktor při oceňování určitých hodnot jako rozhodující, pak o v š e m nelze tento vztah generalizovat v tom
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM HODNOTOVÉ O R I E N T A C E SEDMNÁCTILETÉ MLÁDEŽE
Žáci SVVŠ
Hodnoty
1. Být tělesně a duševně zdravý 2. Mít dobrý vztah k rodičům, rodině 3. Mít dobře plaoenó zaměstnání 4. Mít kamarády, na které je spolehnutí 5. B ý t ženat (vdaná) 6. Mít děti 7. Vykonávat zajímavou práci 8. Mít dostatek volného času k zábavě 9. Činit ostatní lidi šťastné 10. Vynikat ve svém povolání 11. Mít vyšší vzdělání 12. Být hozký, mít pěkný zevnějšek 13. Být fyzicky zdatný 14. Vynikat ve sportu 15. Mít vedoucí místo na svém pracovišti 16. Vynikat v kulturní činnosti 17. Mít auto 18. Být veřejně činný 19. Mít náboženskou víru
47
Zemědělské odborné učiliště
pořadí
body
pořadí
body
1 2 9 6 8 4 5 11 7 10 3 12 13 15 16 14 17 18 19
4,64 4,45 3,69 3,93 3,87 4,14 4,00 3,56 3,87 3,60 4,20 3,06 2,93 2,51 2,32 2,57 2,02 1,94 1,62
1 2 3 4 7 í) 8 o 11 6 13 12 10 14 17 16 15 18 19
4,63 4,49 4,29 3,93 3,73 3,60 3,74 3,88 3,43 3,81 3,30 3,39 3,47 3,22 2,56 2,58 2,81 2,32 1,90
smyslu, ž e by se u m l a d ý c h lidí projevovala naprostá odlišnost hodnoto v é h o s v ě t a od s v ě t a d o s p ě l ý c h , ani v tom smyslu, ž e by neexistovaly v h o d n o t o v é m s v ě t ě m l a d ý c h rozdíly o v l i v n ě n é j i n ý m i faktory. Resumé The article contains some theoretical starting points and the results of a research of the orientation to values among juveniles of seventeen in the Southern Moravía Region in 1970, using a sample of 2350 persons. The effects of sex, of the size of the community, the type of school, the profession and education of parents upon the hierarchy of values have been analyzed and have been found to affect the way in which the individual values are appreciated quite considerably. The rank of values in the whole set is as f ollows: 1. To be physically and mentally healthy. 2. To have a good relation towards one's parents. 3. To have a well paid job. 4. To have friends that can be relied upon. 5. To be married. 6. To have children. 7. To have an interesting work. 8. To have sufficient leisure time. 9. To make other people happy. 10. To excell in one's profession. 11. To have higher education. 12. To look nice, to have a good outward appearance. 13. To be physically strong. 14. To excell in sport. 15. To have a leading position at work. 16. To excell in cultural activities. 17. To own a car. 18. To develop public activities. 19. To have religious faith.
