Metodika kurzů sociokulturní orientace

Metodika kurzů sociokulturní orientace AHOJ JAK SE MÁŠ DOBRÝ DEN NASHLEDANOU KDE JE PROSÍM VÁS NÁDRAŽÍ TO JE DNESKA ALE KRÁSNĚ TADY SE NEKOUŘÍ PANE MOHU MLUVIT S VAŠÍM NADŘÍZENÝM GULÁŠ SE ŠESTI ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SMRT CIZINECKÁ POLICIE LÍSTEK NA TRAMVAJ PROMIŇTE KOLIK JE HODIN KDE JE TU NEJBLIŽŠÍ NEMOCNICE ŠKODA AUTO MOHU VÁM NĚJAK POMOCI NA ČERVENOU SE NECHODÍ TEN LÉK JE JEN NA PŘEDPIS SVÍČKOVÁ NA SMETANĚ KDE DOMOV MŮJ TOHLE JE MŮJ NOVÝ KOLEGA TĚŠÍ MĚ LOUKY LESY ŘEKY HORY SILNICE PIVO VEZMEŠ SI MĚ ČESKÁ TELEVIZE JASNÁ PÁKA PARLAMENT SLIVOVICE VEČERNÍČEK KAREL IV. UHLÍ TELČ ŠALINA SKOČÍME NA JEDNO PANE BOŽE SUPER FILM NEDÁ SE SVÍTIT TOBĚ TO DNESKA SLUŠÍ NAZDAR CHLAPI RUKU NA TO PARÁDA MORAVSKÝ KRAS VÍNO MASARYK VLTAVA NEBYL BY DROBÁČEK JITRNICE TO MĚ NEZAJÍMÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ DO DRUHÉ NOHY PSI KAREL GOTT

Vyvinuto v rámci projektu „Sociokulturní orientace“ (EIF 2008–42) spolufinancového Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí

Metodika kurzů sociokulturní orientace AHOJ JAK SE MÁŠ DOBRÝ DEN NASHLEDANOU KDE JE PROSÍM VÁS NÁDRAŽÍ TO JE DNESKA ALE KRÁSNĚ TADY SE NEKOUŘÍ PANE MOHU MLUVIT S VAŠÍM NADŘÍZENÝM GULÁŠ SE ŠESTI ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SMRT CIZINECKÁ POLICIE LÍSTEK NA TRAMVAJ PROMIŇTE KOLIK JE HODIN KDE JE TU NEJBLIŽŠÍ NEMOCNICE ŠKODA AUTO MOHU VÁM NĚJAK POMOCI NA ČERVENOU SE NECHODÍ TEN LÉK JE JEN NA PŘEDPIS SVÍČKOVÁ NA SMETANĚ KDE DOMOV MŮJ TOHLE JE MŮJ NOVÝ KOLEGA TĚŠÍ MĚ LOUKY LESY ŘEKY HORY SILNICE PIVO VEZMEŠ SI MĚ ČESKÁ TELEVIZE JASNÁ PÁKA PARLAMENT SLIVOVICE VEČERNÍČEK KAREL IV. UHLÍ TELČ ŠALINA SKOČÍME NA JEDNO PANE BOŽE SUPER FILM NEDÁ SE SVÍTIT TOBĚ TO DNESKA SLUŠÍ NAZDAR CHLAPI RUKU NA TO PARÁDA MORAVSKÝ KRAS VÍNO MASARYK VLTAVA NEBYL BY DROBÁČEK JITRNICE TO MĚ NEZAJÍMÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ DO DRUHÉ NOHY PSI KAREL GOTT

Vyvinuto v rámci projektu „Sociokulturní orientace“ (EIF 2008–42) spolufinancového Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí

Metodika kurzů sociokulturní orientace Autor: Martin Punčochář Organizace: Sdružení občanů zabývajících se emigranty Rok: 2010 Vyvinuto v rámci projektu „Sociokulturní orientace“ (EIF 2008–42) spolufinancového Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí

Metodika kurzů sociokulturní orientace

Martin Punčochář

SOZE 2010

Vyvinuto v rámci projektu „Sociokulturní orientace“ (EIF 2008–42) spolufinancového Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí

Obsah

Obsah Obsah ..........................................................................................................7 1. Předmluva ...............................................................................................9 2. Pojem sociokulturní orientace ............................................................11 3. Realizace kurzu .....................................................................................13 4. Rozsah kurzu .........................................................................................15 5. Předpoklady pro absolvování kurzu ....................................................17 6. Role vyučujícího v kurzu .......................................................................19 7. Koncepce kurzu .....................................................................................21 8. Témata ...................................................................................................23 9. Pomůcky ................................................................................................27 10. Struktura a cíle lekce .........................................................................29 11. Literatura .............................................................................................31 12. Poznámky ............................................................................................39 Ukázkové lekce .........................................................................................45 Práce .......................................................................................................47 Restaurace, jídlo, pití ............................................................................55 Ubytování ...............................................................................................61

–7–

1. Předmluva

Kurzy sociokulturní orientace se v českém prostředí jakožto specifický fenomén objevují spolu se zřízením regionálních center na podporu integrace cizinců, které fungují od r. 2009 s finanční podporou Evropského integračního fondu.1 Nelze však říci, že by se problematika sociokulturní integrace do té doby v České republice neobjevila – pouze nikdy nebyla řešena samostatně prostřednictvím speciálních kurzů.2 Obsah těchto kurzů nebyl nijak direktivně stanoven, očekávalo se pouze „zajištění kurzů socio-kulturní orientace pro minimálně 300 cizinců v každém z center v daném roce“,3 bylo tedy na každém z provozovatelů center, jakým způsobem k zajištění kurzů sociokulturní integrace přistoupí. Sdružení občanů zabývajících se emigranty (dále SOZE) jakožto zajišťovatel této aktivity v Jihomoravském kraji v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců ze třetích zemí zvolilo cestu, která se odlišuje od ostatních krajských center na podporu integrace cizinců,4 a sice cestu hledání a navržení, ověření a formulování svébytné koncepce těchto kurzů. Kořeny procesu vývoje metodiky kurzů sociokulturní orientace v rámci SOZE lze sledovat již v obdobích předcházejících myšlence krajských center na podporu integrace cizinců, které si tuto metodiku explicitně vyžádaly, zejména ji pak lze zasadit do období zpracování metodiky úvodních kurzů pro azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany v letech 2005–2007, jejíž doporučení – a zejména učební materiály5 – byly používány průběžně v řadě projektů.6 Díky úzké spolupráci jak s vyučujícími v jednotlivých kurzech,7 tak se sociálními pracovnicemi SOZE, bylo možné v průběhu let pozorovat a analyzovat celou řadu situací, které nesly – tak či onak – příznak sociokulturního nedoro-

–9–

zumění: řada z nich se přímo či nepřímo odráží v následujících kapitolách. Tato metodika není jakkoli preskriptivní, nejde o vytyčení jediné správné cesty, naopak: snaží se být maximálně otevřená, jejím cílem je zprostředkovat inspiraci pro jednotlivé kurzy sociokulturní orientace, z nichž každý – podobně jako kurzy češtiny pro cizince či jakékoli jiné kurzy – je individuální, se svými specifiky a svébytnými potřebami. Tato metodika by dále nevznikla díky studentům v řadě kurzů, které jsem vedl od r. 2006: děkuji jim za jejich trpělivost s mými experimenty a za pozitivní zpětnou vazbu.

V Brně v červnu 2010, Martin Punčochář

– 10 –

2. Pojem sociokulturní orientace

Fenomén sociokulturní orientace není dosud v českém prostředí příliš zaveden, a to ani lexikálně, ani prakticky. Kromě ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky8 přejatého obecného vymezení široce chápaných jazykových kompetencí a jejich poměrně obecné aplikace do české praxe existují učební či metodické materiály spíše sporadicky.9 Ani v akademickém prostředí není tento problém příliš zkoumán.10 Vycházíme tedy převážně z poznatků formulovaných právě společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, který se k fenoménu jazykového vzdělávání a používání jazyka vůbec vyjadřuje následovně: „Užívání jazyka, včetně učení se jazyku, představuje úkony prováděné lidmi, kteří si jako jednotlivci a jako členové společnosti rozvíjejí rejstřík kompetencí, a to jak kompetencí obecných tak obzvláště komunikativních jazykových kompetencí. Užívají kompetence, které mají k dispozici v různých kontextech a za různých podmínek a omezení, aby se zapojili do jazykových činností obsahujících jazykové procesy, jejichž cílem je vytvářet či přijímat texty vztažené k tématům v určitých oblastech užívání jazyka, a přitom aktivizují ty strategie, které se zdají nejpříhodnější pro úspěšné provedení úloh. Monitorování těchto úkonů účastníky procesu vede k posílení nebo pozměnění jejich kompetencí.“11 Cílem tohoto textu je poskytnout metodický rámec pro aktivity vedoucí právě k rozvíjení souboru těchto kompetencí, přičemž klíčovou kompetencí je samozřejmě kompetence sociokulturní. „Z hlediska studenta,12 který se učí jazyku, je velmi důležité, aby získal též potřebné sociokulturní znalosti o společnosti a kultuře určitého společenství,

– 11 –

které daným jazykem hovoří. Rysy, které výrazně charakterizují určitou společnost a její kulturu, se vztahují zejména k životním podmínkám, každodennímu životu, mezilidský vztahům, hodnotám, postojům, společenským konvencím, rituálům a obyčejům. Vedle těchto znalostí je zapotřebí, aby student získal i dovednosti potřebné k efektivní komunikaci v dané oblasti. Soubor znalostí a dovedností, které jsou zapotřebí ke zvládnutí společenských dimenzí užívání jazyka, je označován jako sociokulturní kompetence.“13 Sociokulturní kompetenci nelze tedy izolovat od ostatních kompetencí a rozvíjet ji samostatně, jedná se o „široký pojem začínající u vhodnosti správnosti použití určitého pozdravu, jdoucí přes vyplňování složenek a formulářů končící v sociálních nuancích, které nejsou vlastní ani mnohému z rodilých mluvčích.“14 Právě proto, že sociokulturní kompetenci nelze izolovat od kompetencí ostatních (lingvistická, pragmatická), doporučujeme ji také na pozadí dalších plánů vyučovat. Jakkoli nepřikládáme premise figurativnosti jakožto přirozeného fenoménu jazyka zásadní význam, souhlasíme s názorem Svatavy Škodové, že „programy češtiny jako cizího jazyka by měly věnovat prostor aspektům idiomatičnosti, polysémie, sémantické extenze a metaforické tradici a potencialitě češtiny jako cílového jazyka.“15 Řadu cvičení lze postavit právě na uvedených prvcích (víz níže ukázkové lekce).

– 12 –

3. Realizace kurzu

V této publikaci popsaná metodika kurzů sociokulturní orientace je určena především krajským centrům na podporu integrace cizinců, v jejichž rámci kurzy sociokulturní orientace běží. Mohou ji však využít i jazykové školy, individuální lektoři nebo studenti. Minimální, ani maximální počet osob v kurzu není nijak stanoven: záleží zcela na uvážení a schopnostech lektora a samozřejmě na kapacitách učebny. Jako rozumná svrchní hranice počtu osob v kurzu se při zapojení jednoho lektora jeví počet 25 osob.16 Cílem kurzu je paralelní rozvíjení jazykových schopností a kompetencí spolu s rozšiřováním a prohlubováním znalostí sociokulturních specifik české společnosti. Tyto znalosti jsou podávány jednak jakožto fakta (historická, kulturní, místní atp.), jednak jde o praktický nácvik praktických dovedností, simulace konkrétních situací a umění v nich adekvátně obstát. Kurz lze realizovat de facto na zelené louce: kromě vyučující/ho a jeho/jejích materiálů, není zapotřebí ničeho dalšího.17

– 13 –

4. Rozsah kurzu

Ke stanovení rozsahu kurzu sociokulturní orientace je vhodné přistoupit ještě před započetím kurzu, v okamžiku sestavování harmonogramu kurzů, před jejich propagací. Kurz lze samozřejmě – dovolí-li to okolnosti či poptávka – prodlužovat. Maximální délka kurzu je s ohledem na jeho charakter a praktickou neomezenost témat de facto nekonečná, minimální délku je vhodné stanovit v rozsahu 25–50 hodin.18 V Jihomoravském centru na podporu integrace cizinců jsou kurzu sociokulturní orientace realizovány Sdružením občanů zabývajících se emigranty v rozsahu 30 hodin (2×3 vyučovací hodiny týdně, celkem 5 týdnů). Kurzy SKI navazují na kurzy češtiny jako cizího jazyka. Tyto jsou realizovány v rozsahu 72 hodin, 2×3 vyučovací hodiny týdně, celkem tedy tři měsíce. Kurzy jsou otevírány na třech komunikačních úrovních: A1, A2 a B1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Tříměsíční trvání kurzu bylo zvoleno s ohledem na specifický jev, který provází bezplatné kurzy češtiny nabízené neziskovými a charitativními organizace, a sice relativně značná „úmrtnost“ osob.19 Navazující kurzy SKI vede v ideálním případě tentýž lektor jako základní kurz češtiny. Nedovoluje-li situace, aby v kurzu pokračoval tentýž lektor, je zapotřebí, aby se lektor navazujícího kurzu se skupinou seznámil již před započetím kurzu SKI a aby konzultoval její složení, potřeby a individuální situaci každého z frekventantů také s lektorem, po němž skupinu přejímá. Znalost skupiny je základním předpokladem pro úspěšnou realizaci kurzu.

– 15 –

5. Předpoklady pro absolvování kurzu

Minimální nutnou úrovní, na které lze kurz absolvovat, je úroveň A1, doporučuje se však začínat až od vyšších úrovní (A2 či B1). Platí totiž, že čím pokročilejší skupina, tím hlubších výsledků může lektor/ka ve zvoleném časovém rozsahu dosáhnout. Na druhou stranu, určitý sociokulturní rámec je potřebný od samého počátku Kurz sociokulturní orientace je tak určen především absolventům kurzů češtiny na úrovni A2, tj. těm, kteří již disponují schopností „orientovat se v základních situacích každodenního života s převažujícím podílem předem předvídatelného a jednoduchého způsobu jazykového vyjadřování“.20 V případě, že vyučující hovoří jazykem skupiny, kterou vede, je možné v případě přednáškových (faktografických) lekcí pracovat i se studenty na nižších úrovních (jakkoli v tomto případě již nelze beze zbytku pracovat se zde nastíněnou metodikou, neboť kombinace nácviku jazykových a sociokulturních kompetencí před dosažením min. úrovně A2 není příliš myslitelná).

– 17 –

6. Role vyučujícího v kurzu

Osoba lektora/lektory je klíčovým prvkem úspěšně zvládnutého kurzu. Je to právě lektor/ka – s ohledem na otevřený koncept kurzů SKI (viz kapitola 7. Koncepce kurzu) –, kdo vybírá témata, sestavuje plán lekce a vede ji žádoucím směrem. „Úspěšnost celého procesu však bude záviset především na učitelích, kteří by měli být na výuku dobře připraveni. Je zapotřebí, aby byli vybaveni znalostmi o kultuře země, z které cizinci přicházejí, o jejich tradicích a zvycích. Pedagog by měl sledovat i neverbální projevy, rozdíly mezi přímým a nepřímým vyjadřováním apod. Osvojení si optimálních sociokulturních kompetencí je tak pro dnešního učitele nezbytným předpokladem k úspěšné integraci žáků-cizinců do českého vzdělávacího systému.“21

Vyučující by měl splňovat následující předpoklady – komunikativnost – schopnost sestavit individualizovaný učební plán jak celého kurzu, tak jednotlivých lekcí – schopnost improvizace – všeobecný kulturní přehled

Zkušenost s výukou češtiny jako cizího jazyka je vítaná, jelikož i samotné kurzy češtiny jako cizího v sobě inherentně zahrnují také výuku sociokulturních dovedností. Vyučující by měl být obeznámen se základní literaturou k tématu (viz kapitola 11. Literatura).

– 19 –

7. Koncepce kurzu

S ohledem na obrovské množství témat a nespočet způsobů, jak se zhostit jejich prezentace, pracuje tato metodika s otevřeným konceptem kurzu. Poskytuje tedy pouze rámcové vodítko, jakým způsobem volit témata, jakým způsobem skloubit sociokulturní problematiku s jazykovou výukou, jakým způsobem sestavit a vést lekci. Naplnění tohoto rámce obsahem je však již úkolem lektora/lektorky v kurzu (inspirací mohou být ukázkové lekce uvedené v závěru této metodiky). Základním metodickým principem, který tvoří páteř přístupu vyučující/ho k vedení kurzu, je symbiotické propojení gramatického výkladu, který studenti – zejména na pokročilejších úrovních – očekávají, se sociokulturními tématy (viz níže kapitola 8. Témata). Na pozadí sociokulturních prvků je zpracován konkrétní gramatický jev, či opačně řečeno: určitá gramatika slouží jako podklad pro výklad sociokulturních aspektů výuky. V každém komunikátu lze totiž identifikovat celou řadu gramatických kategorií (jednotlivé pády jmenných slovních druhů, slovesné kategorie, rozmanité druhy číslovek, neohebné slovní druhy atp.22 Z těchto lze však vždy – dle potřeby konkrétního kurzu a dle uvážení vyučující/ho – vybrat jeden jev ak jeho zvládnutí/procvičení přizpůsobit učební materiál na danou lekci. Výběr gramatického (či obecněji: jazykového jevu) k procvičení provádí vyučují na základě pokročilosti skupiny, jejího složení (země původu a jazyková rodina studentů), jejích preferencí (vyjádří-li se většina skupiny ve prospěch konverzačního/komunikačního pojetí kurzu, netřeba tolik akcentovat gramatiku, a naopak), příp. dle externích požadavků (v případě kurzů na zakázku dle požadavků zadavatele).

– 21 –

Metodu výuky lze zvolit dle složení skupiny, převažující země původu a daného tématu, konkrétně na škále „klasická kurzová hodina“ (cvičení, nácvik situací, akce–reakce) – „přednáška“, doporučujeme však takové pojetí výuky, ve kterém činí podíl aktivity studentů min. 60 % (zahrnuje jak mluvení – monologické či dialogické, tak čtení či psaní), výklad lektora a jeho aktivita by měly být v menšině, zvláště u témat, která nevyžadují znalosti, nýbrž dovednosti: tam je nácviková, aktivní práce studenta klíčová.

– 22 –

8. Témata

V rámci kurzu lze zpracovat jakékoli téma, které se jakýmkoli způsobem pojí s Českou republikou nebo českým jazykem. Témata lze rozdělit do několika okruhů, každé z témat může mít řadu podtémat. Pokud jde o volbu témat, jde vždy o kompromis mezi novým a důležitým. Témata se mohou krýt s výčtem rysů, které dle SERR výrazně charakterizují evropskou kulturu, a mohou se tedy vztahovat k:

1. Každodennímu životu, např. • jídlu a pití, obvyklému času pro jednotlivá denní jídla, pravidlům stolování; • státním svátkům; • pracovní době a obvyklému pracovnímu režimu; • činnostem ve volném čase (koníčkům, sportům, čtenářským návykům, médiím).

2. Životním podmínkám, např. • životní úrovni (s přihlédnutím k regionálním, třídním a etnickým odlišnostem); • podmínkám k bydlení; • systému sociální péče.

3. Mezilidským vztahům (včetně vztahů moci a solidarity), např. se zřetelem k: • třídní struktuře společnosti a vztahům mezi společenskými třídami; • vztahům mezi pohlavími (genderové rozdíly, intimita);

– 23 –

• struktuře rodiny a příbuzenským vztahům; • vztahům mezi generacemi; • vztahům v pracovním prostředí; • vztahům mezi veřejností a policií, úředníky atd.; • vztahům mezi rasami a společenstvími; • vztahům mezi politickými a náboženskými skupinami.

4. Hodnotám, víře a postojům ve vztahu k takovým faktorům jako: • společenská třída; • pracovní seskupení (akademické a manažerské seskupení, oblast veřejných služeb, kvalifikovaná a manuální pracovní síla); • majetek (pocházející z příjmu, z dědictví); • různé regionální kultury; • bezpečnost; • instituce; • tradice a společenská změna; • dějiny (obzvláště význačné historické osobnosti a události); • menšiny (etnické, náboženské); • národní identita; • cizí země, státy, národy; • politika; • umění (hudba, výtvarné umění, literatura, divadlo, populární hudba a písně); • náboženství; • humor.

– 24 –

5. Řeči těla. Znalosti těchto konvencí, které vyžadují určité chování, tvoří součást sociokulturní kompetence uživatele jazyka i studenta, který se jazyku učí.

6. Společenským konvencím, např. se zřetelem k poskytování a přijímání pohostinství: • dochvilnost; • dárky; • oblečení; • občerstvení, pití, jídlo; • pravidla chování a konverzace a tabu v těchto oblastech; • délka pobytu; • loučení.

7. Rituálům a obyčejům v takových oblastech jako jsou: • náboženské obřady a liturgie; • narození, manželství, smrt; • chování posluchačů a diváků v průběhu veřejných představení a obřadů; • oslavy, festivaly, taneční zábavy, diskotéky atd.23 Tyto rysy, resp. témata lze považovat za průřezová24 a v kurzu se odrazí vždy nutně výběrově.

Témata lze individualizovat dle aktuálních potřeb kurzu. Základním kritériem pro zvolení žádoucí koncepce kurzu je sociokulturní blízkost/vzdálenost cílové skupiny od českých reálií. – Neslovany s neindoevropskou mateřštinou, bez zkušenosti se středoevropskou realitou

– 25 –

– Neslovany s indoevropskou mateřštinou, bez zkušenosti s flexivním jazykem, ale se znalostí středoevropské reality – Neslovany s indoevropskou i neindoevropskou mateřštinou a s komunikační kompetencí dosaženou na úrovni A1 v některém ze slovanských jazyků (se zkušeností se středoevropskou realitou) – Slovany (s mateřštinou češtině velmi blízkou a se znalostí středoevropské reality) V případě, bude-li skupina tvořena převážně anebo výhradně vietnamskými státními příslušníky, je vhodné do běhu kurzu zařadit také téma č. 5, které není nutné zpracovat, budou-li ve skupině převažovat např. Ukrajinci či Rusové. Témata je vhodné zpracovávat rámcově dle podobné osnovy (viz kapitola 10. Struktura a cíle lekce), pouze u témat znalostních (zvláště téma č. 2 a 4, ale také 1, 3 a 6) doporučujeme posílit složku přednášková (jednak formou studijních materiálů, jednak formou vkladu vyučujících: ten by však i tak neměl přesáhnout 40 % trvání lekce). U témat dovednostních (zvláště téma č. 5, ale také 6 či 7) bude naopak akcentována složka nácviková. Na pozadí výuky sociokulturní orientace jsou tak rozvíjeny i jazykové schopnosti, a to na všech čtyřech úrovních: mluvení (to zejména), čtení (porozumění čtenému textu), psaní (zejména takových komunikátů, se kterými se cizinec nejčastěji setkává: formuláře, oznámení, odpověď na inzerát atp.), poslech (nácvik konkrétních situací).

– 26 –

9. Pomůcky

Díky otevřenému konceptu výuky v kurzech sociokulturní orientace lze použít jakýkoli předmět, jakýkoli text či jakýkoli podnět. Nutná je však příprava, která sestává z nalezení vhodného podnětu a jeho skloubení s jazykovou problematikou či určitým tématem. Mezi základní zdroje patří: – vybrané části učebnic češtiny jako cizího jazyka (poslechová cvičení či texty, nikoli cvičení věnovaná nácviku konkrétního jazykového jevu) – vlastní příprava/texty – autentické texty, jako např. – novinové články – úryvky z knih – básně – písňové texty (ideálně s hudebním doprovodem) – slovníková hesla25 – audiovizuální díla, jako např. – ukázky z českých filmů (dovoluje-li to čas, prostor nebo chuť účastníků, tak i celé filmy) – umělecká díla nebo jejich reprodukce – ukázky ze záznamu divadelního představení – přizvaní hosté (významné osobnosti regionu, umělci, hudebníci atp.), umožňuje-li to situace – okolí místa výuky (bezprostřední nebo širší, vhodné jsou vycházky, na nichž lektor/ka působí jako průvodce/průvodkyně

– 27 –

Pomůcky volíme podle jejich vhodnosti k určenému cíli lekce (viz níže kapitolu 10. Struktura a cíle lekce).

– 28 –

10. Struktura a cíle lekce

Lekce má 3×45 minut s 15minutovou přestávkou. Volit lze samozřejmě i jiné řešení (1×45 minut, 2×45 minut s 15minutovou přestávkou, ale třeba 6×45 minut pro případ nárazové blokové výuky: potom je však vhodné pro druhou polovinu téma obměnit, příp. zpracovat téma důkladněji a více do hloubky). Každou lekci je dobré věnovat jednomu okruhu témat (netříští se pozornost a téma lze probrat a adekvátně vyčerpat), každé z témat lze členit následujícím způsobem: – připomenutí minulého tématu (pouze v případě, že jde o navazující lekci, nelze samozřejmě realizovat při prvním setkání) – úvod, seznámení s tématem – vstupní text: četba a rozbor – cvičení k textu – ústní cvičení (nácvik situací) – poslech a/nebo reakce na mluvenou řeč – shrnutí tématu – konverzace – anticipace budoucího tématu

Cílem lekce je na jedné straně nácvik a praktické osvojení jednotlivých prvků a jevů sociokulturní kompetence , seznámení se základními strukturami fungování ČR (instituce, úřady, státní a soukromá sféra atp.) a samostatná orientace v nich, na straně druhé nácvik a procvičení konkrétního jazykového/gramatického jevu.

– 29 –

– 30 –

11. Literatura

Níže následuje soupis relevantních zdrojů, ať již výukových nebo studijních (odborných, teoretických), z nichž lze čerpat jak praktická cvičení a užitečná doporučení k jednotlivým jazykovým jevům, tak inspiraci k dalšímu hlubšímu vzdělávání. Literatura je rozdělena podle toho, komu je určena (děti × vyučující), podle druhu (jazykové učebnice × odborné stati, příručky), zaměření (začátečníci, mírně pokročilí, středně pokročilí, pokročilí, resp. dle přibližných jednotlivých úrovní Společného evropského referenčního rámce pro jazyky) a širšího kontextu („čistě“ jazykové učebnice, učební materiály se zaměřením na multikulturní aspekty).

11.1 Základní učební materiály určené dětem-cizincům Balkó, I., Zimová, L.: O jazycích, zemích a kultuře našich spolužáků. Ústí nad Labem 2005. Hrubá, J.: Čeština pro děti cizinců. Metodika výuky českého jazyka dětí z minoritních skupin. Brno, Katedra sociální pedagogiky Pedagogické fakulty MU v Brně a Kabinet multikulturní výchovy při Pedagogické fakultě MU v Brně ve spolupráci s MSD 2004. Čechová, M. – Millerová, Z. – Zimová, L.: Metodická příručka o práci s žáky-imigranty ve výuce. Ústí nad Labem 2006. Čemusová J., Dolečková P., Štindlová B., Štindl O.: Manuál pro učitele českého jazyka pro cizince bez znalosti latinky. Praha, Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s. 2005. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http://www.varianty. cz/index.php?id=16&item=46

– 31 –

Matula, O.: Český den – materiály pro učitele češtiny jako cizího jazyka. Praha, Člověk v tísni, o.p.s. 2007. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http:// www.varianty.cz/index.php?id=16&item=37 Škodová, S. – Štindlová, B.: „Modifikace principů přímé metody pro potřeby výuky gramatiky češtiny jako cizího jazyka.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) 2006–2007. Praha, Akropolis 2007

11.2 Vzdělávání dětí-cizinců z hlediska multikulturalismu 11.2.1 Základní literatura Buryánek, J. (ed.): Interkulturní vzdělávání I., II. Doplněk k publikaci Interkulturní vzdělávání nejen pro středoškolské pedagogy. Člověk v tísni, o.p.s., Praha 2002, 2005. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http://www.varianty. cz/index.php?id=16&item=73 Moree D. & Varianty (kol.): Než začneme s multikulturní výchovou. Od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Praha, Člověk v tísni, o.p.s. 2008. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http://www.varianty.cz/index. php?id=16&item=63 Publikace přinášející jednak teoretické ukotvení fenoménu multikulturalismu, jednak stručné shrnutí dosavadního vývoje vzdělávacího systému v České republice, s důrazem na školskou reformu probíhající od roku 2005.

11.2.2 Doplňující literatura Varianty (kol.): Dovedu to pochopit? Výukový materiál pro multikulturní výchovu. Člověk v tísni o.p.s., Praha 2007. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http://www.varianty.cz/index.php?id=16&item=53 Košťálová, H. (ed.): Interkulturní výchova ve školním vzdělávacím programu. Praha, Kritické myšlení a Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s. 2005. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http://www.varianty.cz/index.php?id=16&item=44

– 32 –

Průcha, J.: Multikulturní výchova; problémy spojené s její realizací. [cit. online 11. 2. 2010], dostupné z: http://ludum.rvp.cz/clanek/53/32 11.2.3 Vzdělávání cizinců (dětí-cizinců) z hlediska sociokulturní orientace Bischofová, J.: Socio-kulturní aspekty při výuce češtiny jako cizího jazyka. Praha 2005. Šindelářová, J.: Socio-kulturní zázemí žáků a studentů-imigrantů přicházejících ze zemí s odlišnou kulturou. Ústí nad Labem 2005.

11.3 Učebnice češtiny pro cizince Zde lze nalézt přehled učebních materiálů češtiny pro cizince; valná část z nich je určena dospělým, avšak řadu cvičení (zejména těch, které se týkají výslovnosti a jednotlivých jazykových jevů) lze použít i pro děti, přinejmenším jako inspiraci. Materiály určené přímo dětem jsou uvedeny výše (8.1 Základní učební materiály určené přímo dětem-cizincům).

11.3.1 Výukové materiály 11.3.1.1 Pro úrovně A1 a A2 Andrášová, H., Podepřelová, A. & kol.: Na cestě za češtinou. Inspirativní náměty pro učitele češtiny jako cizího jazyka. Praha, Klett 2008. Cvejnová, J.: Česky, prosím. Praha, Karolinum, 2008. Hádková, M.: Čeština pro cizince a azylanty A1 a A2. Praha, MŠMT 2005 (učebnice, cvičebnice a metodika). Holá, L.: Czech Express I, II. Praha, Akropolis 2006. Nývltová, D. – Pinková, J.: Česky v Česku pro studenty se znalostí ruštiny I, II (učebnice, manuál pro učitele, gramatické tabulky, celkový slovník). Praha, Akropolis ve spolupráci s ÚJOP UK 2008 (úroveň A1+). Štindlová, B. & kol: Česky v Česku I, II (učebnice a manuál pro učitele). Praha, Akropolis ve spolupráci s ÚJOP UK 2008.

– 33 –

Beneš, E. & kol.: Metodika cizích jazyků – angličtiny, francouzštiny, němčiny. Praha, SPN 1970. Bremel, N.: „Spisovnost a nespisovnost v učebnicích češtiny pro cizince.“ Čeština doma a ve světě, 2002, č. 1, s. 52–63. Přel. Ivana Bozděchová. Cvrček, V.: „Rozdíl mezi psanou a mluvenou češtinou – kde je místo obecné češtiny?“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2006–2007. Praha, Akropolis 2007, s. 171–180. Čechová, M. – Styblík, V.: Didaktika češtiny. Praha, SPN 1989. Čemusová, J. „Pilotní projekt výuky lektorů českého jazyka a kurzů češtiny pro cizince.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2006–2007. Praha, Akropolis 2007, s. 199–202. Čmejrková, S.: „Spisovnost a nespisovnost In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005–2006. Praha, Akropolis 2006, s. 59–80. Elman, J.: V kouzelné zahradě jazyků aneb Jak studovat cizí jazyky. Praha, Sobotáles 2006. Hádková, M. „Popis referenční úrovně A1 pro češtinu – může sloužit učiteli?“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005–2006. Praha, Akropolis 2006, s. 17–22. Hendrich, J. & kol.: Didaktika cizích jazyků. Praha, SPN 1988. Herciková, B. – Hoffmannová, V.: „Projekt CALLC&S - Online courseware for learners of Czech and Slovak.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2006–2007. Praha, Akropolis 2007, s. 209–211. Hrdlička, M.: Cizí jazyk čeština. Praha, ISV nakladatelství 2002. Hrdlička, M.: Předložky ve výuce čeština jako cizího jazyka. Praha, Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2000. Choděra, R.: Didaktika cizích jazyků. Úvod do vědního oboru. Praha, Academia, 2006. Choděra, R. – Reis, L.: Výuka cizích jazyků na prahu nového století (metadidaktika, humanizace). Ostrava, Ostravská univerzita 1999.

– 34 –

Kalhous, Z. – Obst, O. & kol.: Školní didaktika. Praha, Portál 2002. Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J.: Encyklopedický slovník češtiny. Praha, NLN 2002. Komárek, F.: „Referenční rámec a jeho praktické uplatnění při výuce cizích jazyků.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005– 2006. Praha, Akropolis 2006, s. 45–56. Liškař, Č.: Cíl, obsah a metody vyučování cizím jazykům. Brno, Universita J. E. Purkyně 1973. Lukášová, J.: „Obecná čeština z pohledu studentů - českých i nerodilých mluvčích.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2006–2007. Praha, Akropolis 2007, s. 181–188. Poldauf, I. – Šprunk, K.: Mluvnice současné češtiny jako cizího jazyka. Hláskosloví a tvarosloví základní češtiny. Praha, SPN, 1965. Průcha, J.: Vzdělávání a školství ve světě. Základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Praha, Portál 1999. Ryndová, J.: „Obecná čeština v souvislosti s výukou bohemistu v Polsku. Zkušenosti z dvouletého lektorského působení na Slezské univerzitě v Katovicích.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2006–2007. Praha, Akropolis 2007, s. 189–195. Svobodová, J. & kol.: Didaktika českého jazyka s komunikačními prvky. Počáteční fáze výuky mateřštiny. Ostrava: Ostravská univerzita – PF 2003. Skalková, J.: Obecná didaktika. Praha, ISV 1999. Soltys, O.: „K některým otázkám češtiny jako cizího jazyka. In: Tax, J. (ed.): Čeština jako cizí jazyk I. Materiály z první metodologické konference Ústavu slovanských studií filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Praha, Univerzita Karlova 1985. Tax, J. (ed.): Čeština jako cizí jazyk I. Materiály z první metodologické konference Ústavu slovanských studií filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Praha, Univerzita Karlova 1985.

– 35 –

Štindl, O.: Easy Czech Elementary. Praha, Akronym, 2008 (s CD).

11.3.1.2 Pro úroveň B1 Hrdlička, M. – Bischofová, J.: Čeština pro cizince a azylanty B1 (učebnice, cvičebnice a metodika). Praha, MŠMT 2005.

11.3.1.3 Pro úroveň B2 Hrdlička, M. – Adamovičová, A. – Bischofová, J. – Hasil, J. – Hádková, M.: Čeština pro cizince a azylanty B2. Brno, SOZE 2008 (spolufinancováno Evropským sociálním fondem).

11.3.1.4 Na základě angličtiny Adamovičová, A. – Ivanovová, D.: Basic Czech I. Praha, Karolinum 2007. Davies, B. – Hejduková, J.: 401 Czech Verbs. Praha, Bruce Davies 2006. Nováková, J. – Parolková, O.: Czech for Foreigners. Praha, Bohemika – Olga Paroulková 2001. Rešková, I. – Pintarová, M.: Communicative Czech – Elementary Czech. Brno, Ivana Rešková 2006 (učebnice a workbook a CD). Rešková, I. – Pintarová, M.: Communicative Czech. Intermediate Czech. Brno, Ivana Rešková 2004, 2. vydání.

11.3.1.5 Na základě jiných jazyků Čechová, E. – Trabelsiová, H.: Do you want to speak Czech? Liberec: Harry Putz, 2002 (+ další jazykové mutace: RJ, NJ, FJ, PJ...).

11.3.1.6 Bez mediačního jazyka Bořilová, P.: „První lekce pouze česky? (Ukázka výuky bez zprostředkujícího jazyka na bázi učebnice Czech Express 1).“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005–2006. Praha, Akropolis 2006, s. 201–209.

– 36 –

11.3.2 Odborné texty k problematice 11.3.2.1 Společný evropský referenční rámec pro jazyky Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme. Olmouc, Univerzita Palackého 2002. Dostupné online z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/evropskyreferencniramec.zip [cit. online 11. 2. 2010] M. Hádková – J. Línek – K. Vlasáková: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň A1. Olomouc, Univerzita Palackého 2005. Dostupné online z: http://www.msmt.cz/ uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/cestinaA1.pdf [cit. online 11. 2. 2010]. M. Čadská – V. Bidlas – H. Confortiová – M. Turzíková: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň A2. Praha, Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy 2005. Dostupné online z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/cestinaA2.pdf [cit. online 11. 2. 2010]. M. Šára & kol.: Prahová úroveň – čeština jako cizí jazyk (B1). Rada Evropy 2005. J. Holub a kol.: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň B2. Praha, Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy 2005. Dostupné online z: http://www. msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/cestinaB2.pdf [cit. online 11. 2. 2010]. Cvejnová, J.: „Úroveň B1 – Prahová úroveň.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005–2006. Praha, Akropolis 2006, s. 27–38. Čadská, M.: „K metodologickým východiskům a obsahovému zaměření popisu / Čeština jako cizí jazyk - Úroveň A2.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005–2006. Praha, Akropolis 2006, s. 23–26.

11.3.2.2 Další Adamovičová, A. – Pešička, J.: „Běžně mluvený jazyk ve výuce češtiny pro cizince.“ In: Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), 2005– 2006. Praha, Akropolis 2006, s. 81–86.

– 37 –

Tax, J. (ed.): Čeština jako cizí jazyk II. Materiály z první metodologické konference Ústavu slovanských studií filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze. Praha, Univerzita Karlova 1985. Tax, Jaroslav (ed.): Čeština jako cizí jazyk III. Materiály z III. mezinárodního sympozia Český jazyk a literatura v zahraničí. Praha, Karolinum, Karlova Univerzita 1990.

– 38 –

12. Poznámky

1

V r. 2009 byla otevřena centra ve Zlínském, Západočeském, Moravskoslezském a Pardubickém kraji (pod Správou uprchlických zařízení, viz: www.integracnicentra.cz), dále pak v Ústeckém kraji (spravované Poradnou pro integraci, viz: www.centrumcizincu.cz) a Jihomoravském kraji (spravované Jihomoravským krajem ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům, Sdružením občanů zabývajících se emigranty, Charitou a od r. 2010 ZŠ Staňkova, viz: www.cizincijmk.cz). V roce 2010 byla pak otevřena centra v Jihočeském, Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji (pod Správou uprchlických zařízení).

2

Nelze samozřejmě vyloučit opak na individuální úrovni; explicitně se problematika sociokulturní orientace odrazila v nové koncepci a metodice úvodních kurzů pro azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany, kterou vyvinulo Sdružení občanů zabývajících se emigranty v letech 2005– 2007, v níž vedle jazykových učebních materiálů vznikla též učebnice autorské dvojice Milan Hrdlička, Jana Bischofová Sociokulturní minimum.

3

Výzva k předkládání návrhů projektů pro roční program 2008 Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR Datum vyhlášení výzvy: 5. prosince 2008.

4

Neformální spolupráce a výměna zkušeností byly navázány pouze s Poradnou pro integraci v Ústeckém kraji.

5

Mezi něž patří i Sociokulturní minimum, srov. pozn. 2.

6

Více viz: http://www.soze.cz/?page_id=53. .

– 39 –

7

V letech 2006—2009 bylo Sdružením občanů zabývajících se emigranty realizováno ve více než 200 kurzů přes 35 000 vyučovacích hodin pod vedením více než 130 lektorů.

8

Společný evropský referenční rámec pro jazyky. M. Hádková – J. Línek – K. Vlasáková: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň A1. Olomouc, Univerzita Palackého 2005. Dostupné online z: http://www. msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/cestinaA1.pdf [cit. online 11. 2. 2010]. M. Čadská – V. Bidlas – H. Confortiová – M. Turzíková: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň A2. Praha, Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy 2005. Dostupné online z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/cestinaA2.pdf [cit. online 11. 2. 2010]. M. Šára & kol.: Prahová úroveň – čeština jako cizí jazyk (B1). Rada Evropy 2005. J. Holub a kol.: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň B2. Praha, Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy 2005. Dostupné online z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/cestinaB2. pdf [cit. online 11. 2. 2010].

9

Kromě výše zmíněného Sociokulturnho minima Jany Bischofové a Milana Hrdličky neexistuje specializovaný materiály, sociokulturní dimenze je ovšem přítomna jako integrální součást rozmanitých učebních materiálů.

10

Jakkoli se zdá, že situace pozvolna zlepšuje, srov. sborník z konference z r. 2008 (Marie Čadská – Galina Balowska a kol. (ed.): Sociokulturní kompetence ve výuce cizího jazyka a SERR. Sborník příspěvků mezinárodní konference Sociokulturní kompetence ve výuce cizího jazyka a SERR a Společný evropský referenční rámec, Poděbrady 19. – 20. června 2008. Praha – Racibórz, Universita Karlova – PWSZ w Raciborzu 2008), který obsahuje řadu článků tak či onak spojených s problematikou soci-

– 40 –

okulturní orientace, jejich potenciální užitnost v praxi je však diskutabilní. Dále pak publikace Jaromíry Šindelářové: Socio-kulturní zázemí žáků a studentů-imigrantů přicházejících ze zemí s odlišnou kulturou. Ústí nad Labem 2005. „Sociokulturní aspekty při výuce češtiny arabsky mluvících žáků a studentů.“ In: Aspekty literárnovedné a jazykovedné. Ružomberok 2007. „Sociokulturní minimum pro učitele češtiny jako cizího jazyka.“ In: Vzdělávání v sociokulturním kontextu: Diverzita a vzdělávací bariéry. Ústí nad Labem 2008. 11

Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme. Olmouc, Univerzita Palackého 2002. Dostupné online z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mezinarodni_vztahy/evropskyreferencniramec.zip [cit. online 11. 2. 2010] – dále jen SERR, s. 9.

12

Podobně jako mj. Kateřina Vlasáková ve svém článku „Možnosti osvojování sociokulturní kompetence v cizím jazyce“ (in: Sociokulturní kompetence ve výuce cizího jazyka a SERR, s. 262) „výrazu student užíváme v souladu se SERR, mj. z toho důvodu, že čeština nedisponuje výrazem, který by odpovídal anglickému learner, tj. ten, kdo se učí. (…) Výrazy student a vyučující jsou užívány pouze v maskulinní podobě stejně jako zájmena k nim odkazující. Zahrnují ovšem jak studenty a studentky a vyučující muže i ženy.“

13

M. Čadská – V. Bidlas – H. Confortiová – M. Turzíková: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň A2.

14

Svatava Škodová: „Metafora jako prostředek osvojování sociokulturní kompetence ve výuce češtiny jako cizího jazyka.“ In: Sociokulturní kompetence ve výuce cizího jazyka a SERR., s. 241.

15

Svatava Škodová: „Metafora jako prostředek osvojování sociokulturní kompetence ve výuce češtiny jako cizího jazyka.“ S. 246.

– 41 –

16

V rámci jihomoravského centra se počet osob v kurzu pohyboval v rozmezí 8–24 osob.

17

Takto „holý“ kurz pak samozřejmě klade zvýšené nároky jak na vyučující/ho (ve smyslu kompenzace jednotlivých běžných náležitosti výuky: písně, básně, texty k poslechu může, není-li k dispozici přehrávač, prezentovat osobně, psaní na tabuli či flipchart lze do jisté míry a v menších skupinách nahradit detailní a přehlednou přípravou učebního materiálu atp.), tak na studenta (nutnost domácí přípravy, poslechu audiovizuálních děl, zvýšená nutnost soustředění). Jakékoli nedostatky oproti očekávané „normě“ lze vždy kompenzovat ve prospěch kurzu (příklad z praxe: výpadek elektrického proudu a nemožnost osvětlení učebny umožnila – díky pohotové reakci vyučujícího – prezentovat jednak tabuová témata, jako je sex, milostné vztahy atp., jednak umocnit efekt jazykových her, jako je např. slovní fotbal.

18

Hodinou se rozumí vyučovací hodina, tedy 45 minut.

19

Z průměrných 10 osob zapsaných na jeden kurz jich dokončí celý tříměsíční běh cca 60–80 %, bez ohledu na kvalitu lektora/lektorky, na složení kurzu (homogenní jazyková skupina: slovanská, vietnamská apod. × heterogenní skupina opírající se o shodnou komunikačně-kompetenční úroveň jednotlivých frekventantů). Důvodem jsou vedle osobních důvodů (onemocnění, péče o dítě) zejména požadavky ze strany zaměstnavatele studenta (nepravidelné střídání směn, časová náročnost práce, přesčasy atp.).

20

M. Čadská – V. Bidlas – H. Confortiová – M. Turzíková: Čeština jako cizí jazyk. Úroveň A2, s. 4. Podrobnější výčet cílů a jejich konkretizace viz tamtéž, s. 4–10. Důvodem doporučení úrovně A2 je také skutečnost, že „studenti na úrovni A2 by měli být schopni zacházet s poměrně velkým počtem jazykových funkcí a umět používat i celkem rozsáhtlý rejstřík pojmů – a to jak pojmů obecných, tak pojmů specifických.“ Tamtéž, s. 12.

– 42 –

21

Jaromíra Šindelářová – Marie Hádková: „SERR a sociokulturní kompetence.“ In: Sociokulturní kompetence ve výuce cizího jazyka a SERR, s. 229.

22

Pro potřeby výuky češtiny pro cizince dostačuje základ přehled gramatiky, jaký poskytuje např. Bohuslav Havránek – Alois Jedlička: Stručná mluvnice česká. Praha, Fortuna 2002. Netřeba cizince – nejde-li o studenta či aspiranta bohemistiky či slavistiky – zatěžovat akademickou mluvnicí, kterou představuje např. Mluvnice češtiny 1–3 (Praha, Academia 1986, 1987) či různé lingvistické, filozofické, logické či mezioborové přístupy. Na druhou stranu, čím lépe je vyučující takto vybaven/a, tím lépe.

23

Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme, s. 104–105.

24

K termínu „průřezové téma“ viz např.: „Průřezová témata – jejich smysl a místo v ŠVP“.Dostupné online z: www.metodiky.cz/download/vmegs_I_ ukazka.pdf [cit. online 11. 2. 2010]

25

Slovníky lze použít dle libosti, české či cizojazyčné výkladové (cizojazyčné nutno přeložit), odborné, obrázkové, tištěné či online. Základní české výkladové slovníky jsou k dispozici také online na adrese: http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=slovniky, resp. http:// lexiko.ujc.cas.cz/

– 43 –

Ukázkové lekce

Práce Restaurace, jídlo, pití Ubytování

– 45 –

Práce

Jak má vypadat správný životopis

Hledáte-li nové zaměstnání, většinou prvním krokem bývá vytvoření životopisu (curriculum vitae). Spousta lidí si s vytvořením životopisu láme hlavu, a přitom stačí dodržet několik zásad, díky kterým můžete velice ovlivnit vaši úspěšnost. Připravili jsme pro vás co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji několik rad, jak na to. Základní pravidla při psaní CV:

Úkoly pro studenty Přečtěte si text Odpovídejte na otázky/ diskutujte: - Jaký typ životopisu je vhodný? - Jaký je rozdíl mezi strukturovaným a volným životopisem? - Jaké jsou výhody každého z nich? - Co je to motivační dopis? Napište svůj vlastní životopis. Napište motivační dopis.

– Není to slohové cvičení. Určitě nepište životopis jako vyprávění. – Ideální životopis je strukturovaný. Dobrá je stručnost a konkrétnost – max. 2 stránky. Uvádějte do životopisu všechny vaše předešlé pracovní pozice a zkušenosti. Nemáte-li za sebou v životě mnoho zkušeností, měl by se váš životopis bohatě vejít na jednu stránku. Máte-li za sebou v životě dlouhou pracovní kariéru, je možné protáhnou životopis i na více stránek. – Pište bez chyby! Mělo by být samozřejmé, že životopis nebude obsahovat pravopisné a gramatické chyby. Po stylistické stránce doporučujeme zdržet se hovorových výrazů. Můžete používat od-

Pokyny pro lektora Diskuse: moderuje ji, minimální vstupy.

borné výrazy nebo zkratky, jejichž význam znáte. Tyto výrazy upevní přesvědčení o vaší odbornosti a zkušenostech. – Umět zaujmout na první pohled. Věřte, že o vámi vybranou pozici se uchází více zájemců, tedy se musíte snažit zaujmout již při psaní životopisu. Dejte si pozor na přehlednost a grafickou úpravu. Používáte-li hotové šablony životopisu (stažené s internetu, nebo

– 47 –

Úkoly pro studenty Ptejte se vzájemně na neznámá slova a vysvětlujte jejich význam. Nezná-li nikdo nějaké slovo, zeptejte se vyučujícího.

z MS Word) mohou být užitečné, protože jsou již dobře strukturované a personalisté se v nich dobře vyznají. Je ovšem dobré projevit vlastní iniciativu při úpravě vašeho životopisu – bude-li přehledná a budete-li dodržovat zmíněná pravidla, jistě zaujme více než běžná „šablona“. Nepoužívejte však více jak dva typy písem a nepoužívejte „exotická“ písma. Obdobná pravidla platí pro barevné provedení životopisu. Životopis posílaný poštou tiskněte na čistý bílý papír formátu A4. V dnešní době již ručně psaný životopis není vhodný. – Pište pouze pravdu. Při psaní životopisu má hodně lidí chuť vylepšit a upravit údaje uváděné o sobě, nebo své dosažené kariéře.

Konverzační cvičení Co si myslíte o přijímacích pohovorech? Simulujte přijímací pohovor: jeden student přebírá roli personalisty, druhý zájemce o místo.

Věřte, že nemá cenu nic skrývat, ani si přidávat do svého životopisu, dobrý personalista na nesprávnost životopisu může přijít, číms se pro něj stanete neseriózním zaměstnancem a vaše šance na úspěch se velice sníží.

Tip: Dejte své CV přečíst známým. Mohou odhalit to, co vy nevidíte, a upozornit vás na nejasnosti či nevhodnou formulaci. To se týká hlavně kontroly jazykové správnosti.

Zpracováno dle: http://www.zivotopis-cv.cz/zivotopis-vzor Pokyny pro lektora Diskuse: moderuje ji, minimální vstupy. Napsaná CV a motivační dopisy: individuální práce se studenty Na úrovních nižších než B1 neopravujte gramatické chyby, nejedná-li se o gramatiku právě probíranou či o „notoricky“ se opakující chyby.

– 48 –

Inzeráty

N : M  Ě

Úkoly pro studenty Odpovězte na inzerát - písemně (využijte zpracované CV) - telefonicky.

Popis: Naším klientem je významná zahraniční obchodní společnost se sídlem na Praze 10, pro kterou hledáme vhodného kandidáta/kandidátku na pozici „Manažer zákaznického oddělení“.

Náplň práce: – vedení týmu „prodejního oddělení“ – operativa, komunikace, reportování, podpora, zodpovědnost – proaktivní užití aplikací SAP a CRM se zaměřením na procesy „prodejního oddělení“, využití telefonní ústředny pro optimalizaci a kontrolu procesů

Požadujeme: – VŠ/ SŠ vzdělání – AJ na komunikativní úrovni – praxe na obdobné pozici podmínkou (zákaznický servis, call cent-

Pokyny pro lektora Hrajte roli personalisty na druhé straně telefonu (telefonní hovor, kde nelze sledovat „řeč těla“ – gesta, držení těla, výraz tváře a očí – lze simulovat komunikací zpoza dveří). Dle pokročilosti kurzu (od úrovně B1) lze zapojit hovorové výrazy.

rum, prodejní oddělení) – zkušenosti s vedením týmu – schopnost vést a motivovat – koncepční myšlení, asertivní, proaktivní, flexibilní přístup – výborné komunikační schopnosti – příjemnou, přátelskou a otevřenou osobnost

Nabízíme: – zajímavou a zodpovědnou práci v prosperující společnosti – motivující finanční ohodnocení – nástup dohodou

– 49 –

Úkoly pro studenty Jak se píše email se žádostí o místo (oslovení, obsah, rozloučení)? Jaký je rozdíl mezi prací na částečný a plný úvazek? Jaké znáte další druhy pracovního vztahu? Co znamená zkratka OSVČ?

Pokud máte zájem o tuto pozici a splňujete výše uvedené požadavky, prosíme vás o zaslání strukturovaného životopisu na email: personalni.oddeleni@firma.cz

Informace o pozici: Místo pracoviště:

Praha

Typ pracovního poměru:

Práce na plný úvazek

Délka pracovního poměru:

Na dobu neurčitou

Typ smluvního vztahu:

Pracovní smlouva

Požadované vzdělání:

Pokyny pro lektora Veďte hodinu ve smyslu úkolů pro studenty. Příprava nutná!

– 50 –

Středoškolské nebo odborné vyučení s maturitou

Požadované jazyky:

Angličtina

Zadavatel:

Personální agentura

PŘIJMEME ZAMĚSTNANCE NA POZICI SKLADNÍK – ZÁSOBÁŘ

Náplň práce: Zodpovídá za provoz skladu a řádnou evidenci pohybu skladových zásob. Zajišťuje závoz materiálu na místo realizace zakázky, vykonává dokončovací práce. Adresa skladu: Praha 10 - Uhříněves Požadujeme:

Úkoly pro studenty Jaký je rozdíl mezi „bílými“ a „modrými“ límečky? Jaká znáte manuální povolání? Jaké znáte kancelářská zaměstnání? Co všechno spadá do služeb?

Pečlivost, pracovitost - zručnost, naprostou spolehlivost. Výhodou je praxe v oboru podlahářství a osvědčení na vysokozdvižný vozík.

Pokud máte o nabízenou pracovní pozici zájem, zašlete nám životopis v českém jazyce spolu s kontaktními údaji e-mailem, případně nás kontaktujte telefonicky. Termín nástupu dohodou. Více informací při osobním pohovoru.

Informace o pozici: Místo pracoviště:

Praha

Typ pracovního poměru:

Práce na plný úvazek

Pokyny pro lektora Inzeráty vybírejte dle složení skupiny (vzdělání, žádané uplatnění na trhu práce atd.).

Délka pracovního poměru: Na dobu neurčitou Typ smluvního vztahu: Benefity:

Pracovní smlouva Mobilní telefon, Bonusy / prémie / 13. plat, Stravenky / příspěvek na stravování

Požadované vzdělání:

Odborné vyučení bez maturity

Zadavatel:

Zaměstnavatel

– 51 –

Práce načerno Úkoly pro studenty Přečtěte si text. Diskutujte o výhodách a nevýhodách legální práce a práce načerno.

LIBERECKÝ KRAJ – Každý čtvrtý cizinec, kterého v prvním pololetí na severu Čech při práci kontrolovala celní správa, v Česku pracuje nelegálně. Celníci zkontrolovali 342 lidí, 82 nemělo pro práci povolení. „Nejčastěji to byli Vietnamci, Ukrajinci a Číňané,“ sdělil mluvčí ústeckých celníků Jiří Nejedlý. Čtyři Asiaté se do České republiky dostali bez víza. Opro-

Pokyny pro lektora Diskuse: moderuje ji, zdůrazněte potřebu a výhodnost legální práce.

ti loňsku nelegálně pracujících cizinců přibylo o čtvrtinu. I proto celníci začali kontrolovat častěji spolu s cizineckou policií. Celní kontroly si v Ústeckém a Libereckém kraji vybíraly namátkou z průmyslových a zemědělských firem, kontrolovaly i cizince na stavbách. Jednu z největších kontrol provedli celníci minulý víkend na okurkové plantáži na Lounsku, kde sklízelo okurky 46 cizinců z Asie. Patřičnou pracovní dokumentací se nemohli prokázat tři z nich. Pří-

Gramatika Najděte v slovesa v minulém čase. Sledujte shodu podmětu s přísudkem. Převeďte slovesné tvary z článku z jednotného do množného čísla. Napište volný životopis, ve kterém shrňte, kde jste se narodili, jakými školami jste prošli, co jste v životě dělali, jaké byly a jsou vaše zkušenosti. Přepište tento dopis do přítomného času.

pad bude dál řešit cizinecká policie a příslušný úřad práce. Asiaté pracující na plantáži přitom patřili k těm méně problémovým, procento nelegálních pracovníků bývá obvykle mnohem vyšší. V Libereckém kraji zase například v dubnu provedli českolipští celníci kontrolu stavby a rekonstrukce v České Lípě. „Stavební práce zde vykonávalo pět osob ukrajinské státní příslušnosti. Pouze jeden z nich měl vydané pracovní povolení,“ dodal Jiří Nejedlý. Oproti loňsku nelegálních pracovníků přibylo, alespoň těch odhalených. Za stejné období loňského roku zaznamenali policisté 66 nelegálních pracovníků, přičemž se výrazně zvedl i průměrný počet cizinců, kteří na jednu kontrolovanou firmu připadají.

– 52 –

Letos připadlo na jednu kontrolu 3,19 zaměstnance ze zahraničí, vloni to bylo jen 2,48. Vyšší poměr nelegálních pracovníků ku zbytku je v Ústeckém kraji, i v Libereckém kraji mělo ze 112 cizinců dokumenty v nepořádku 17 osob.

Zdroj: http://archiv.newton.cz/mf/2010/07/15/37a6f4e2153b0ea40757d4f81765218d.asp

– 53 –

Restaurace, jídlo, pití

JÍDELNÍ LÍSTEK RESTAURACE U PAVOUKA Sýry v různé úpravě 100

Smažený plněný sýr .............................................................. 54,-

120

Sýrová jehla se salámem osmažená v těstíčku .............. 68,-

120

Smažené tvarůžky ................................................................. 68,-

120

Hermelín smažený v bramboráku, zeleninová obloha ... 84,-

Drůbež 150

Černohorská pivní placka ....................................................139,-

Úkoly pro studenty Společné Přečtěte si jídelní lístek Vyhledejte neznámá slova. Pro úroveň A2 Zeptejte se vyučujícího, co znamenají. Pro úroveň B1 Snažte se odvodit jejich význam podle podobnosti s jinými slovy. Pokyny pro lektora Studenti čtou jídelní lístek. Po přečtení zjišťují významy neznámých slov.

(bramborák + kuřecí nudličky + zelenina) 150

Kuřecí steak a la PAVOUK .................................................139,(kuřecí prsa, anglická slanina, zelené fazolky, sýrová omáčka)

Játra v různé úpravě 150

Játra na roštu......................................................................... 79,-

150

Smažená játra ........................................................................ 79,-

Jídla na objednávku z hovězího masa 150

Biftek s vejcem, zeleninová obloha.....................................189,-

150

Roštěná na roštu, zeleninová obloha ..............................129,-

– 55 –

Jídla na objednávku z vepřového masa 150 Přírodní vepřový řízek na žampionech

109,-

150 FLAMENDR z vepřového masa

109,-

150 Smažený vepřový řízek 150 Husovický „OSTŘÁK“

99,119,-

(Řízek z kýty + lečo + feferonky + uzenina + křen) 150 Vepřový řízek „IDEÁL“

119,-

( Smažený v těstíčku se šunkou a sýrem)

Přílohy 200 Vařené brambory, Opékané brambory

24,-

200 Bramborová kaše

24,-

200 Bramborové knedlíky, Houskové knedlíky

24,-

200 Bramborový salát s majonézou

24,-

200 Americké brambory

28,-

200 Smažené bramborové hranolky

28,-

200 Smažené bramborové krokety

28,-

150 Dušená rýže

24,-

50 Tatarská omáčka, kečup

10,-

50 Okurek

10,-

150 Zelí dušené, špenát dušený

20,-

20 Máslo

8,-

30 Cibule, ocet, křen, Krenex

6,-

100 Chléb, houska

4,-

20 Citron

4,Váhy masa jsou uvedeny v syrovém stavu.

Za balení jídla do plastových obalů účtujeme 10,- Kč. „Děkujeme za Vaši návštěvu“

– 56 –

Zjistěte a napište recept na „vepřo-knedlo-zelo“

.......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... ..........................................................................................................................

Gramatika - číslovky (dle pokročilosti) - základní (operace: sčítání, odečítání) - řadové - druhové - násobné. Konverzační cvičení - práce ve dvojice (s lektorem či dalším studentem), objednávka u číšníka, placení, reklamace jídla, otázky po druhu a chuti jídla. Sociokulturní aspekty - spropitné (dýško, tringelt) - reklamace - časy objednávek (menu, hotová jídla, jídla na objednávku) – chování u stolu.

– 57 –

Co lze dělat v restauraci, co doma a co se nedělá? Gramatika Toto cvičení lze spojit s opakováním modálních sloves (moci, muset, nesmět).

Pochválit chuť jídla Zpívat Vypít tři piva Krkat Prdět Smrkat

Pokyny pro lektora Zdůrazněte rozdílnost kontextů na veřejnosti (kvalitní restaurace vs. pivnice někdejší čtvrté cenové skupiny). Rozšiřte cvičení dle podnětů cizinců. Sledujte a nechte studenty formulovat rozdíly mezi zvyklostmi v jejich zemi a v ČR

Mlaskat Plivat Plivat na zem Plivat do záchodu Oslovit cizí lidi ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................ ........................................................................................

– 58 –

Snídaně, oběd, večeře Rohlík, chleba, guláš, klobása, vejce na tvrdo, marmeláda, polévka, čokoláda, káva, čaj, knedlíky, buchta, koláč, svíčková na smetaně, kapr na divoko, brambory, smetana, jahody, jogurt, ovesné vločky, pivo, zmrzlina, šunka, vepřo-knedlo-zelo.

Úkoly pro studenty Rozdělte slova do skupin. Diskutujte o tom, co se jí při které příležitosti. Popiště svou vlastní snídani, svůj oběd, svou večeři. Hovořte o českých jídlech, jmenujte známá jídla.

Snídaně: .......................................................................... Oběd: .............................................................................. Večeře: ............................................................................

Tradiční česká jídla Španělský ptáček Vídeňský řízek Maďarský guláš

Pokyny pro lektora - studenti čtou jídelní lístek - po přečtení zjišťují významy neznámých slov. Gramatika Toto cvičení lze spojit s nácvikem/opakováním instrumentálu („chleba s marmeládou“, „rohlík s máslem“ atd.).

– 59 –

Ubytování

Bydlení: možnosti Nájem bytu Nájem bytu vzniká na základě nájemní smlouvy mezi pronajímate-

Úkoly pro studenty Přečtěte si text Vyhledejte neznámá slova. Jak bydlíte vy? V nájmu nebo podnájmu? Jaké jsou další možnosti?

lem bytu a nájemcem. Nájemní smlouva musí být písemná a uzavírá se na dobu určitou nebo neurčitou. V nájemní smlouvě musí být napsáno – komu byt patří (pronajímatel) a kdo v něm bude bydlet (nájemce), – označení bytu nebo domu (adresa, číslo bytu, počet místností atd.) a dalších místností, které může nájemce používat (chodba, sklep, balkón apod.) – jak vysoké bude nájemné a jak se bude platit za další služby, které souvisí s bydlením v tomto bytě (topení, plyn, elektřina, teplá voda, odvoz odpadků apod.). Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele najdete v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Pronajímatel musí zejména zajistit, abyste mohli v pronajatém bytě v klidu bydlet a aby vše fungovalo (aby tekla voda, neucházel plyn, svítila světla apod.). Drobné opravy

Pokyny pro lektora Vzhledem k důležitosti tématu a jeho faktickému charakteru se v této části maximálně soustředí pozornost na porozumění textu a na aktivity s tím spojené. Vysvětlujte neznámá slova.

(např. opravy podlahy, oken, výměna vypínačů, zásuvek a kohoutků) a běžnou údržbu bytu (čištění zařízení v bytě, vymalování, tapety apod.) platí nájemce. Pronajímatel má povinnost zaplatit větší opravy. Nájemce musí za bydlení platit včas nájemné. Pokud byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou, skončí nájem uplynutím této doby. Nájem bytu může skončit také výpovědí. Pronajímatel může dát výpověď z nájmu pouze v případech stanovených občanským

– 61 –

Úkoly pro studenty Odpovídejte na otázky: - co všechno musí být v nájemní smlouvě? - jaké jsou povinnosti pronajímatele bytu? - a jaké jsou povinnosti nájemce? - jak dlouhá je výpovědní lhůta?

zákoníkem a ve většině případů musí s výpovědí souhlasit soud. Pouze ve výjimečných případech, např. pokud nájemce hrubě porušuje pravidla slušného chování v domě, neplatí 3 měsíce nájemné nebo v bytě bez vážného důvodu nežije, může dát pronajímatel výpověď z bytu i bez schválení soudtu.

Podnájem Kromě bydlení v nájmu existuje i možnost bydlet v podnájmu. Znamená to, že bydlíte v nájemním bytě, který vám do podnájmu dá jeho nájemce. S podnájmem musí souhlasit majitel bytu, jinak je smlouva o podnájmu neplatná. Podle knihy Pavla Pořízka Socioprávní minimum.

SIPO - Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva SIPO je obstaravatelská činnost České pošty, s.p., spočívající v inkasování plateb od fyzických osob ve prospěch právnických a dalších osob, které s poštou uzavřely smlouvu o obstarávání SIPO. SIPO slouží k úhradě např. nájemného, elektřiny, plynu, vody, rozhlasových a televizních poplatků, kabelové televize, předplatného tisku, ale i stavebního spoření, životních i jiných pojistek atd. Pro více informací můžete volat Kontaktní centrum České pošty: 840 111 244 (v pracovních dnech od 7:00 do 19:00 hod. a v sobotu od 8:00 do 12:00 hod.) - linka je zpoplatněna tarifem (pevná linka - 1,33 Kč; O2 - 4,62 Kč; T-Mobile - 4,03 Kč; Vodafone - 4,62 Kč) bez DPH za minutu - nebo pište na e-mailovou adresu [email protected]

Výhody pro plátce SIPO SIPO Vám umožní sdružit všechny pravidelné platby (voda, plyn, ná-

– 62 –

jem, telefon, pojistné, předplatné novin atd.) do jedné jediné platby.

Každý měsíc samozřejmě dostáváte podrobný výpis jednotlivých

Úkoly pro studenty

předepsaných plateb, takže máte kontrolu, za co a kolik platíte. SIPO

Odpovídejte na otázky: - znáte SIPO? - používáte SIPO

je moderní platební nástroj, který vám šetří čas, starosti a peníze.

Dobrá dostupnost Zájemci o službu SIPO mohou požádat o přidělení spojovacího čísla na kterékoli poště. Spojovací číslo obdrží na počkání. Na kterékoli poště můžete požádat o trvalé nebo časově omezené zřízení tzv. kontaktní adresy, na kterou vám budeme doklady SIPO zasílat (např. do místa přechodného bydliště). Na kterékoli poště můžete požádat o vystavení náhradního nebo částečného platebního dokladu SIPO (potřebujete jakýkoli doklad SIPO, kde je vaše spojovací číslo uvedeno).

Osobní spojovací číslo Spojovací číslo, které máte nebo nově získáte, již nebude vázáno na adresu a místo bydliště, ale na vaši osobu. Pokud se přestěhujete, změníte příjmení apod., spojovací číslo vám zůstane. Výhodou neměnnosti spojovacího čísla je, že na něj můžete navázat všechny platby, které hradíte prostřednictvím SIPO kdekoliv v České republice, a tím je soustředit do jednoho platebního dokladu (např. odběr elektřiny v bytě i odběr elektřiny na chatě).

Informace o aktuální platbě Každý měsíc obdržíte přehled soustředěných plateb. Plátci v hotovosti obdrží Platební doklad SIPO. Kdo hradí SIPO inkasem ze svého bankovního účtu, obdrží Rozpis bezhotovostní platby SIPO. Tento Rozpis můžete obdržet v papírové podobě a nebo vám jej zašleme e-mailem.

– 63 –

Úkoly pro studenty Nalezněte neznámá slova a pokuste se odvodit jejich význam (nepodaří-li se to, obraťte se na vyučujícího). Nalezněte v textech zkratky. Odpovězte na inzerát - písemně (jakoby emailem) - telefonicky.

Inzeráty

Byt k pronájmu / 3+1 / Praha typ bydlení: Byt k pronájmu kraj: Praha preference: Nezáleží zda muže či ženu celkový počet místností: 3+1 velikost: 100 m2 lokalita: Vinohrady k nasěhování od: ihned cena + poplatky: 19000 + 3000 kontaktní jméno: Novotná kontaktní email: toleration () toleration.cz kontaktní tel.: popis: Krásný slunný 3+hala+kk u nám.Jiřího z P.,metro A, pokoje neprůcho-

Pokyny pro lektora Hrajte roli osoby na druhé straně telefonu (telefonní hovor, kde nelze sledovat „řeč těla“ – gesta, držení těla, výraz tváře a očí – lze simulovat komunikací zpoza dveří). Zapojte obvyklé fráze spojené s odpovídáním na inzerát týkající se bydlení („je to ještě volné?“, „kdy by vám vyhovovala prohlídka?“ atp.) Dle pokročilosti kurzu (od úrovně B1) lze zapojit hovorové výrazy.

zí, zařízené, koupelna s vanou, 2xWC, 2xbalkon, kuchyň linka, sporák, lednička, pračka, úklidová služba, možnost parkování pod uzavřením poznámka: vhodné pro rodinu nebo pro 3 spolubydlící

Spolubydlení Nabízíme spolubydlení v bytě 3+kk, k dispozici je velký světlý pokoj a společné prostory (kuchyň, obývák, toaleta). Pokoj je nezařízený/po dohodě lze zařídit. V bytě bydlí pár (23 Slovenka, Čech). Hledáme ideálně jednu osobu. Klademe důraz na čistotu, pořádek a dobré vztahy. Nekuřáci, bez zvířat. Skvělá lokalita: zastávka Zborovská (na Anděl minutu pěšky, na Václavák 8 minut tramvají). Pokoj je volný ihned.

– 64 –

Ubytovna Praha 3 - Žižkov

Úkoly pro studenty Rozdělte vybavení v bytě podle rodů-

– levné ubytování v Praze - Ubytovna Praha Koněvova se nachází na Žižkově, kousek od centra Prahy – ubytovna pro turisty, studenty, zaměstnance firem působící v Praze – levná ubytovna od 145 Kč/noc – tel.: 777 666 555

Jaké vybavení máte v bytě? Mužský rod: .................................................................... Ženský rod: .....................................................................

Pokyny pro lektora Diskuse: moderuje ji, zdůrazněte potřebu a výhodnost legální práce.

Střední rod: ....................................................................

Popiště bydlení svých snů ......................................................................................... ......................................................................................... ......................................................................................... ......................................................................................... ......................................................................................... .........................................................................................

Gramatika Odpovědi na inzeráty lze spojit s nácvikem - čtvrtého pádu (cvičení: „hledám – byt, bydlení, pokoj ubytovnu, potřebuji lednici, postel“atd.) - šestého pádu („o čem to mluvíš“)

......................................................................................... ......................................................................................... ......................................................................................... ......................................................................................... ......................................................................................... .........................................................................................

– 65 –

Úkoly pro studenty Vyřiďte telefonicky reklamaci spotřeby elektrické energie, plynu nebo vody. Jaké můžou být důvody reklamace?

Reklamace Podání reklamace na měření spotřeby plynu, stanovenou výši záloh, vyúčtování spotřeby ZP, chybné fakturační údaje, postup při řešení obchodního případu vyplývajícího ze smluvního vztahu. Provozní doba E.ON Zákaznické linky: pracovní dny od 7:00 do 20:00 hodin

Na uvedené telefonní číslo můžete volat odkudkoli z České republiky pouze za cenu místního hovoru do sítě Českého Telecomu.

Pokyny pro lektora Hrajte roli osoby na druhé straně telefonu.

– 66 –

Metodika kurzů sociokulturní orientace Autor: Martin Punčochář Organizace: Sdružení občanů zabývajících se emigranty Rok: 2010 www.soze.cz Vyvinuto v rámci projektu „Sociokulturní orientace“ (EIF 2008–42) spolufinancového Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí

AHOJ JAK SE MÁŠ DOBRÝ DEN NASHLEDANOU KDE JE PROSÍM VÁS NÁDRAŽÍ TO JE DNESKA ALE KRÁSNĚ TADY SE NEKOUŘÍ PANE MOHU MLUVIT S VAŠÍM NADŘÍZENÝM GULÁŠ SE ŠESTI ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SMRT CIZINECKÁ POLICIE LÍSTEK NA TRAMVAJ PROMIŇTE KOLIK JE HODIN KDE JE TU NEJBLIŽŠÍ NEMOCNICE ŠKODA AUTO MOHU VÁM NĚJAK POMOCI NA ČERVENOU SE NECHODÍ TEN LÉK JE JEN NA PŘEDPIS SVÍČKOVÁ NA SMETANĚ KDE DOMOV MŮJ TOHLE JE MŮJ NOVÝ KOLEGA TĚŠÍ MĚ LOUKY LESY ŘEKY HORY SILNICE PIVO VEZMEŠ SI MĚ ČESKÁ TELEVIZE JASNÁ PÁKA PARLAMENT SLIVOVICE VEČERNÍČEK KAREL IV. UHLÍ TELČ ŠALINA SKOČÍME NA JEDNO PANE BOŽE SUPER FILM NEDÁ SE SVÍTIT TOBĚ TO DNESKA SLUŠÍ NAZDAR CHLAPI RUKU NA TO PARÁDA MORAVSKÝ KRAS VÍNO MASARYK VLTAVA NEBYL BY DROBÁČEK JITRNICE TO MĚ NEZAJÍMÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ DO DRUHÉ NOHY PSI KAREL GOTT