k návrhu Vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

Příloha UN: Nad návrhem vyhlášky o kariérním růstu

Předkládací zpráva k návrhu Vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

Na základě rozhodnutí porady vedení ze dne 5. dubna 2005 byl návrh vyhlášky předložen do vnějšího připomínkového řízení. K vypořádání připomínek se na MŠMT uskutečnila dne 6. května 2005 porada, jíž se zúčastnili především zástupci připomínkových míst, která uplatnila k návrhu zásadní připomínky. Na tomto jednání se podařilo naprostou většinu zásadních připomínek vypořádat. Rozpor přetrvává nadále pouze s ČMOŠ PŠ k § 9 a s Libereckým krajem také k § 9 návrhu vyhlášky. K jednotlivým rozporům uvádíme následující: Rozpor s ČMOS PŠ a Libereckým krajem k § 9 Tato připomínková místa požadují rozšířit okruh specializovaných činností. ČMOS PŠ navíc ještě navrhuje změnit formulaci tohoto ustanovení v tom smyslu, že absolvováním studia podle § 9 získává jeho absolvent specializaci v základním oboru, která je předpokladem pro výkon specializované metodologické činnosti zaměřené na koordinaci metodických, metodologických a dalších odborných postupů uplatňovaných jednotlivými pedagogickými pracovníky určitého oboru vzdělávání. Stanovisko MŠMT: Akceptování této připomínky by znamenalo značné finanční zatížení, neboť za výkon těchto činností náleží pedagogickým pracovníkům příplatek podle § 9a zákona o platu (1000 – 2000 Kč měsíčně). Návrh ustanovení § 9 je kompromisem vzniklým po dlouhých jednáních a v současné době nemohly být uspokojeny všechny zájmové skupiny. Získání specializace v základním oboru je předpokladem pro zařazení pedagoga do 13. platové třídy; pedagogický pracovník by při akceptaci této připomínky mohl být zařazen do 13. platové třídy a k tomu ještě pobírat příplatek podle § 9a zákona o platu; metodik ICT by měl ještě snížen týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle NV č. 75/2005 Sb.. Verze VYHLÁŠKY o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, kterou MŠMT předkládalo Legislativní radě vlády Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 6, § 28 odst. 2 a § 29 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: ČÁST PRVNÍ

DRUHY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ §1 Druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Druhy dalšího vzdělávání jsou: a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, b) studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů, c) studium k prohlubování odborné kvalifikace. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů §2 Studium v oblasti pedagogických věd (1) Studiem získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedagogických, speciálně pedagogických nebo psychologických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace. (2) Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. (3) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §3 Studium pedagogiky (1) Studiem pedagogiky1) získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedagogických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace. (2) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §4 Studium pro asistenty pedagoga (1) Studiem pro asistenty pedagoga3) získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedagogických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace. (2) Studium se uskutečňuje v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v délce trvání nejméně 120 vyučovacích hodin. (3) Studium se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §5

Studium pro ředitele škol a školských zařízení (1) Studiem pro ředitele škol a školských zařízení4) získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení školství a v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, včetně ochrany zdraví, které jsou kvalifikačním předpokladem pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení. (2) Studium v délce trvání nejméně 100 vyučovacích hodin se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. (3) Za studium pro ředitele škol a školských zařízení se považuje též studium pro vedoucí pedagogické pracovníky podle § 7. §6 Studium k rozšíření odborné kvalifikace (1) Studiem k rozšíření odborné kvalifikace získává jeho absolvent a) způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu školy nebo na jiném stupni školy, nebo b) způsobilost vyučovat další předměty. (2) Studium podle odstavce 1 písm. a) se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 200 vyučovacích hodin. (3) Studium podle odstavce 1 písm. b) se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. (4) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů §7 Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky (1) Studiem pro vedoucí pedagogické pracovníky získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, zejména znalosti teorie a praxe školského managementu, práva, ekonomiky, pedagogiky, psychologie, bezpečnosti a ochrany zdraví, komunikace a informačních technologií. (2) Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 350 vyučovacích hodin. (3) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §8 Studium pro výchovné poradce (1) Studiem pro výchovné poradce získává jeho absolvent specializaci v základním oboru5)

zaměřenou na oblast pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. Tato specializace je předpokladem pro výkon specializované metodologické činnosti výchovného poradce. (2) Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. (3) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §9 Studium k výkonu specializovaných činností (1) Studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, kterými jsou: a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií, b) tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol, c) prevence sociálně patologických jevů, d) specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy, e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených. (2) Studium v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Studium k prohlubování odborné kvalifikace § 10 Průběžné vzdělávání (1) Průběžné vzdělávání je zaměřeno na aktuální teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. (2) Obsahem průběžného vzdělávání jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky, vědních, technických a uměleckých oborů a jejich oborových didaktik, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků. (3) Formy průběžného vzdělávání jsou zejména účast na kurzu a semináři. Délka trvání vzdělávacího programu průběžného vzdělávání činí nejméně 4 vyučovací hodiny. (4) Dokladem o absolvování průběžného vzdělávání je osvědčení. ČÁST DRUHÁ AKREDITAČNÍ KOMISE

§ 11 Složení akreditační komise (1) Akreditační komise6) (dále jen "komise") má 25 členů, skládá se z předsedy, 3 místopředsedů a dalších členů. Komise se člení na pracovní sekce, které vedou její místopředsedové. (2) Funkční období člena komise je pětileté. Funkci člena komise je možno vykonávat nejdéle ve 2 po sobě následujících funkčních obdobích. (3) Jednání komise organizačně a administrativně zabezpečuje tajemník komise, který není jejím členem. § 12 Činnost komise (1) Komise zasedá podle potřeby na základě písemných žádostí o vydání akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu. (2) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. (3) Komise posuzuje žádosti o akreditaci vzdělávacích programů a vzdělávacích institucí na základě stanoviska pracovních sekcí. (4) Stanovisko komise má charakter doporučení, o kterém tajemník komise vyhotoví protokol. Protokol obsahuje vždy a) číslo jednací, b) název vzdělávací instituce a její adresu, c) název vzdělávacího programu, d) stanovisko komise a jeho zdůvodnění, e) místo, datum a podpisy předsedy a jednoho místopředsedy. ČÁST TŘETÍ KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ § 13 Podmínky zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů (1) Kariérní systém jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků se stanoví v příloze č. 1 až 9 k této vyhlášce. (2) Pedagogičtí pracovníci se zařazují do kariérních stupňů podle a) složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané činnosti, b) vykonávané specializované činnosti a

c) plnění odborné kvalifikace a dalších kvalifikačních předpokladů. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 Společné ustanovení Vyučovací hodina trvá 45 minut. Za vyučovací hodinu se pro účely této vyhlášky považuje též hodina odborné stáže. § 15 Přechodná ustanovení (1) Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny. Studium zahájené před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadních předpisů. (2) Absolventi specializačního studia pro výchovné poradce podle § 6 vyhlášky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a absolventi kvalifikačního studia podle přílohy k vyhlášce č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců, se považují pro účely této vyhlášky za absolventy studia podle § 8. (3) Absolventi bakalářského studijního programu Specializace v pedagogice ve studijním oboru Školský management a bakalářského studijního programu Pedagogika ve studijním oboru Pedagogické poradenství a školský management se považují pro účely této vyhlášky za absolventy studia podle § 7. (4) Absolventi programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou zaměřeného na organizaci a řízení školství nebo studenti, kteří toto studium zahájili přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a toto studium úspěšně ukončí, se považují pro účely této vyhlášky za absolventy studia podle § 7. (5) Absolventi funkčního studia podle § 7 vyhlášky č. 61/1985 Sb. se považují pro účely této vyhlášky za absolventy studia podle § 5. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2005.

Příloha č.1 UČITEL MATEŘSKÉ ŠKOLY Ka- základní činnost riér-ní stupeň 1. Výchovně vzdělávací činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v mateřských školách podle vzdělávacího programu 2.

3.

4.

5.

speciali-zovaná odborná kvalifikace činnost nebo specializace v základním oboru ne § 6 z.

(8. platová třída) Tvorba vzdělávacího programu třídy ne mateřské školy. Aplikace výchovných metod včetně individuální práce s dětmi se speciálním vzdělávacími potřebami (9. platová třída) Tvorba vzdělávacího programu třídy ano mateřské školy. Aplikace výchovných metod včetně individuální práce s dětmi se speciálním vzdělávacími potřebami (9. platová třída) Tvorba vzdělávacího ano programu mateřské školy a tvorba speciálních vzdělávacích programů a individuálních vzdělávacích programů v rámci mateřské školy (10. platová třída) Stanovování koncepce rozvoje vzdělávacích programů mateřských škol včetně jejich koordinace v regionu

ano

další kvalifikační předpoklady ne

§ 6 z.

1 rok praxe

§ 6 z.

§ 9 v. 1 rok praxe

§ 6 z.

§ 9 v. 3 roky praxe

§ 6 z.

§ 7 a § 9 v. 4 roky praxe

(11. platová třída) Příloha č.2 UČITEL ZÁKLADNÍ ŠKOLY, ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY, STŘEDNÍ ŠKOLY, KONZERVATOŘE, VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY, JAZYKOVÉ ŠKOLY S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKy a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (S VÝJIMKOU UČITELE PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ A ODBORNÉHO VÝCVIKU) Ka- základní činnost speciali-zovaná odborná další riér-ní činnost nebo kvalifikace kvalifikační stuspecializace předpoklady peň v základním oboru

1.

2.

3.

Výchovně vzdělávací činnost zaměřená na ne získávání vědomostí a dovedností a rozvíjení talentu žáků ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech podle učebních dokumentů a dalších metodických doporučeních z oblasti pedagogiky a psychologie (11. platová třída) Komplexní výchovně vzdělávací činnost a ne tvorba vlastních učebních dokumentů v rámci schválených učebních dokumentů ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech a individuální přístup k žákům spojený s aplikací nových netradičních a speciálně pedagogických metod výuky (12. platová třída) Komplexní výchovně vzdělávací činnost a ano tvorba vlastních učebních dokumentů v rámci schválených učebních dokumentů ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech a individuální přístup k žákům spojený s aplikací nových netradičních a speciálně pedagogických metod výuky.

§ 7 a 8, § 9 ne odst.1,2,6, § 10, § 11 odst. 1,4, § 12 a 14 z. § 7 a 8, § 9 1 rok praxe odst.1,2,6, § 10, § 11 odst. 1,4, § 12 a 14 z.

§ 7 a 8, § 9 § 9 v. odst.1,2,6, 3 roky praxe § 10, § 11 odst. 1,4, § . 12 a 14 z.

Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná pedagogům a tvorba preventivních programů 4.

5.

(12. platová třída) Stanovování koncepce rozvoje studijního oboru ano nebo výchovně vzdělávacího programu a tvorba zásadních učebních dokumentů včetně jejich obsahového zaměření nebo specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace v základním oboru (13. platová třída) Tvorba koncepcí celostátních nebo mezinárodních programů vzdělávání (14.platová třída)

ano

§ 7 a 8, § 9 § 7 nebo § 8 odst.1,2,6, nebo § 9 v. § 10, § 11 odst. 1,4, § 12 a 14 z.

a 4 roky praxe

§ 7 a 8, § 9 § 9 v. odst.1,2,6, 5 roků praxe § 10, § 11 odst. 1,4, § 12 a 14 z.

Příloha č. 3 UČITEL PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ A ODBORNÉHO VÝCVIKU Kazákladní činnost speciali-zovaná odborná další riér-ní činnost nebo kvalifikace kvalifikační stuspecializace předpoklady peň v základním oboru 1. Výchovně vzdělávací činnost v odborném ne § 9 odst. 3, 4 a ne

výcviku při přípravě na povolání zakončené závěrečnou zkouškou.

5, § 11 odst. 2 a 3 z.

Výchovně vzdělávací činnost v předmětech, jejichž obsahovou náplní je řízení silničních motorových vozidel, zaměřená na přípravu žáků k získání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel 2.

(9. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost při praktickém vyučování studijních oborů nebo odborném výcviku náročných učebních oborů

ne ano

§ 9 odst. 3, 4 a ne 5, § 11 odst. 2 a 3 z. § 9 v. § 9 odst. 3, 4 a 2 roky praxe 5, § 11 odst. 2 a 3 z.

(10. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost při praktickém vyučování studijních oborů nebo odborném výcviku náročných učebních oborů 3.

(10. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost při praktickém vyučování náročných studijních oborů

ne ne

(11. platová třída)

§ 9 odst. 3, 4 a 5, § 11 odst. 2 a 3 z.

Komplexní koordinace výuky v praktickém vyučování nebo v odborném výcviku ve škole se znalostmi a dovednostmi z jiných studijních nebo učebních oborů a s teoretickým vyučováním 4.

(11. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost při praktickém vyučování náročných studijních oborů

ano ano

(11. platová třída) Komplexní koordinace výuky v praktickém vyučování nebo v odborném výcviku ve škole se znalostmi a dovednostmi z jiných studijních nebo učebních oborů a s teoretickým vyučováním 5.

§ 9 odst. 3, 4 a ne 5, § 11 odst. 2 a 3 z. 3 roky praxe

(11. platová třída) Tvorba koncepcí rozvoje učebního oboru ano nebo praktického vyučování studijního

§ 9 odst. 3, 4 a § 9 v. 5, § 11 odst. 2 a 3 z. 2 roky praxe § 9 odst. 3, 4 a § 9 v. 5, § 11 odst. 2 a 3 z. 3 roky praxe

§ 9 odst. 3, 4 a § 7 nebo § 9 v. 5, § 11 odst. 2

oboru nebo skupiny příbuzných oborů.

a 3 z.

3 roky praxe

Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná pedagogům a tvorba preventivních programů (12. platová třída) Příloha č. 4. VYCHOVATEL Ka- základní činnost riér-ní stupeň 1.

Vychovatelská činnost zaměřená na rozvoj osobnosti dítěte nebo žáky, jeho zájmů, znalostí a tvořivých schopností probíhající podle vzdělávacího programu.

speciali-zovaná odborná činnost nebo kvalifikace specializace v základním oboru ne § 16 z.

další kvalifikační předpoklady ne

Výchovně vzdělávací činnost zaměřená na vytváření a rozšiřování vědomostí, dovedností a návyků klientů zařízení sociální péče nebo v záchytných zařízeních včetně rozvíjení jejich zájmové činnosti s využitím pedagogických metod 2.

(8. platová třída) Komplexní vychovatelská činnost ve školách a ne školských zařízeních rozvíjející zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti dětí a mládeže nebo ano specificky rozvíjejí osobnosti dítěte nebo žáka včetně usměrňování variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti. Odborné usměrňování zájmových aktivit specializovanými metodami výchovné práce, například vůči problémovým dětem. Komplexní výchovně vzdělávací činnosti ve školách nebo v zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče zaměřená na specifické potřeby žáků (9. platová třída) Komplexní vychovatelská činnost ve školách a školských zařízeních rozvíjející zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti dětí a mládeže nebo specificky rozvíjejí osobnosti dítěte nebo žáka včetně usměrňování variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti.

§ 16 z.

ne

§ 16 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

Odborné usměrňování zájmových aktivit specializovanými metodami výchovné práce, např. vůči problémovým dětem. Komplexní výchovně vzdělávací činnosti ve školách nebo v zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče zaměřená na specifické potřeby žáků (9. platová třída) 3.

Komplexní výchovná, vzdělávací, diagnostická ne a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti a na socializaci, resocializaci a ano reedukaci včetně navrhování cílených opatření k optimalizaci výchovně vzdělávacího procesu v rámci školy nebo školského zařízení.

§ 16 z.

ne

§ 16 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

Koordinace protidrogové prevence v rámci příslušného zařízení. Koordinace činnosti vychovatelů ve výchovných skupinách ve školách a školských zařízeních (10. platová třída) Komplexní výchovná, vzdělávací, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti a na socializaci, resocializaci a reedukaci včetně navrhování cílených opatření k optimalizaci výchovně vzdělávacího procesu v rámci školy nebo školského zařízení. Koordinace protidrogové prevence v rámci příslušného zařízení. Koordinace činnosti vychovatelů ve výchovných skupinách ve školách a školských zařízeních 4.

(10. platová třída) Samostatné zajišťování výchovně vzdělávací ne činnosti při uplatnění speciálně pedagogických postupů. Samostatné provádění specifických ano pedagogických vyšetření a dalších vysoce náročných pedagogických činností. Vytváření programů integrace a inkluze dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v daném zařízení, poskytování pedagogických konzultačních činností (11. platová třída)

§ 16 z.

ne

§ 16 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná vychovatelům, tvorba výchovně vzdělávacích dokumentů, evaluačních nástrojů a preventivních programů. Preventivní, primárně diagnostická a konzultační činnost, koordinace aplikace speciálně pedagogických postupů, nových výchovných metod a metod z jiných odvětví. Samostatné zajišťování výchovně vzdělávací činnosti při uplatnění speciálně pedagogických postupů. Samostatné provádění specifických pedagogických vyšetření a dalších vysoce náročných pedagogických činností. Vytváření programů integrace a inkluze dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v daném zařízení, poskytování pedagogických konzultačních činností (11. platová třída) 5.

Stanovování a aplikace účinných diagnostických ne a výchovných metod a postupů v diagnostických ústavech a v diagnostických odděleních ústavů ano sociální péče ve spolupráci s pediatry, neurology, psychiatry a psychology. Stanovování diagnostických a výchovných postupů při výkonu náhradní výchovné péče a asistenční vzdělávání a výchovné práce s adolescenty, spojené s řešením problémů osob v krizových a mezních životních situací ve spolupráci s odborníky z jiných odvětví (12. platová třída) Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná pedagogům a tvorba preventivních programů. Stanovování a aplikace účinných diagnostických a výchovných metod a postupů v diagnostických ústavech a v diagnostických odděleních ústavů sociální péče ve spolupráci s pediatry, neurology, psychiatry a psychology. Stanovování diagnostických a výchovných postupů při výkonu náhradní výchovné péče a asistenční vzdělávání a výchovné práce s adolescenty, spojené s řešením problémů osob v krizových a mezních životních situací ve spolupráci s odborníky z jiných odvětví

§ 16 z.

2 roky praxe

§ 16 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

6.

(12. platová třída) Stanovování koncepce rozvoje studijního oboru ano nebo výchovně vzdělávacího programu a tvorba zásadních učebních dokumentů včetně jejich obsahového zaměření nebo specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace v základním oboru

§ 16 odst. 1 § 7 nebo § 9 písm. a) a b) v. z. a 4 roky praxe

(13. platová třída) Příloha č. 5 PEDAGOG VOLNÉHO ČASU Ka- základní činnost riér-ní stupeň 1.

2.

Výchovně vzdělávací činnost dětí a mládeže nebo dospělých v oblasti volného času se všeobecným zaměřením na rozvoj jejich zájmů, znalostí, tvořivých schopností, probíhající podle výchovně vzdělávacího programu (8. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost dětí a mládeže nebo dospělých v oblasti volného času s odborným zaměřením na jejich celkový i specifický rozvoj.

speciali-zovaná činnost nebo specializace v základním oboru ne

odborná další kvalifikace kvalifikační předpoklady § 17 z.

ne

ne

§ 17 z.

ne

ano

§ 17 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

Provádění informační a konzultační činnosti a odborné pomoci v oblasti volného času pro předškolní zařízení, školy, školská zařízení, občanská sdružení a další zájemce. Organizace soutěží, přehlídek, soustředění, pobytů a táborové činnosti pro děti, mládež a dospělé (9. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost dětí a mládeže nebo dospělých v oblasti volného času s odborným zaměřením na jejich celkový i specifický rozvoj. Provádění informační a konzultační činnosti a odborné pomoci v oblasti volného času pro předškolní zařízení, školy, školská zařízení, občanská sdružení a další zájemce. Organizace soutěží, přehlídek, soustředění, pobytů a táborové činnosti pro děti, mládež a dospělé 3.

(9. platová třída) Komplexní pedagogická, primárně diagnostická ne

§ 17 z.

ne

a preventivní činnost v oblasti volného času včetně prevence sociálně patologických jevů a prevence bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a mládeže.

ano

§ 17 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

Tvorba programů, poskytování metodické a konzultační činnosti a specializované odborné pomoci subjektům působícím v oblasti zájmového vzdělávání a volného času. Zajišťování péče o talenty (10. platová třída) Komplexní pedagogická, primárně diagnostická a preventivní činnost v oblasti volného času včetně prevence sociálně patologických jevů a prevence bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a mládeže. Tvorba programů, poskytování metodické a konzultační činnosti a specializované odborné pomoci subjektům působícím v oblasti zájmového vzdělávání a volného času. Zajišťování péče o talenty 4.

(10. platová třída) Tvorba obecných celostátních forem a metod ve ne výchově a vzdělávání v oblasti volného času dětí a mládeže. ano

§ 17 z.

ne

§ 17 z.

§ 9 v.

Komplexní metodická a koordinační činnost v oblasti výchovy a vzdělávání a dalšího vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží

2 roky praxe

(11. platová třída) Tvorba obecných celostátních forem a metod ve výchově a vzdělávání v oblasti volného času dětí a mládeže. Komplexní metodická a koordinační činnost v oblasti výchovy a vzdělávání a dalšího vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží 5.

(11. platová třída) Metodická a specializovaná poradenská činnost ano poskytovaná pedagogům a tvorba preventivních programů. Tvorba celostátní koncepce rozvoje jednotlivých oblastí volného času dětí a mládeže - oblast spontánních aktivit a prevence sociálně patologických jevů, oblasti zájmových aktivit a pobytových akcí a environmentálního

§ 17 z.

§ 9 v. 3 roky praxe

vzdělávání 6.

(12. platová třída) Tvorba komplexní koncepce rozvoje oblasti volného času

ano

§ 17 z.

§ 9 v. 5 roků praxe

(13. platová třída) Příloha č. 6 SPECIÁLNÍ PEDAGOG Ka- základní činnost riérní stupeň 1. Kontaktní činnosti zaměřené na jedince, skupiny dětí a mládeže se zdravotním postižením, se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobním a sociálním vývoji.

speciali-zovaná odborná činnost nebo kvalifikace specializace v základním oboru ne § 18 z.

další kvalifikační předpoklady ne

Provádění speciálně pedagogických nápravných, edukačních, reedukačních a kompenzačních činností s jedinci i skupinami dětí a mládeže. Speciálně pedagogická poradenství v oblasti nápravných, edukačních, reedukačních a kompenzačních postupů, prevence poruch chování, negativních jevů v sociálním vývoji a v oblasti vzdělávací dráhy a vedení programů prevence sociálně patologických jevů. Příprava a odborné vedení speciálně pedagogických výcvikových, preventivních, vzdělávacích a dalších programů osobnostního rozvoje. Etopoedické, logopedické, somatopedické, psychopedické, tyflopedické a další specializované vyšetření dětí a mládeže se zdrav. postižením a provádění nápravy nebo psychoterapeut. činností zaměřených na odstraňování nebo zmírnění poruch učení a chování. Zpracovávání programů integrace a inkluze dětí a mládeže se spec. vzdělávacími potřebami 2.

(11. platová třída) Provádění komplexní speciálně pedagogické ne diagnostiky, náročných nápravných, reedukačních a kompenzačních činností s dětmi a mládeží se zdravotním postižením a náročného speciálně pedagogického poradenství při řešení problémů ve vývoji a vzdělávání dětí a mládeže se zdravotním

§ 18 z.

1 rok praxe

postižením ve škole a v rodině. Metodická a koordinační činnost v oblasti speciálně pedagogických preventivních a poradenských služeb ve školství. Samostatná aplikace logopedických, etopedických, somatopedických, psychopedických, tyflopedických a dalších diagnostických postupů a metodik stimulace, edukace, reedukace, kompenzace a poskytování specializované péče osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním rehabilitačními metodami a ve spolupráci a v návaznosti na jiná odvětví 3.

(12. platová třída) Provádění komplexní speciálně pedagogické ano diagnostiky, náročných nápravných, reedukačních a kompenzačních činností s dětmi a mládeží se zdravotním postižením a náročného speciálně pedagogického poradenství při řešení problémů ve vývoji a vzdělávání dětí a mládeže se zdravotním postižením ve škole a v rodině.

§ 18 z.

§ 9 v. 2 roky praxe

Metodické a koordinační činnosti v oblasti speciálně pedagogických preventivních a poradenských služeb ve školství. Samostatná aplikace logopedických, etopedických, somatopedických, psychpedických, tyflopedických a dalších diagnostických postupů a metodik stimulace, edukace, reedukace, kompenzace a poskytování specializované péče osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním rehabilitačními metodami a ve spolupráci a v návaznosti na jiná odvětví 4.

5.

(12. platová třída) Tvorba zásadních koncepcí systému speciálně ne pedagogických preventivních a poradenských služeb ve školství a sestavování prognóz včetně případného poskytování nejnáročnějších speciálně pedagogických služeb -speciálně pedagogická diagnostika, tvorba a uplatňování nových speciálně pedagogických metod (13. platová třída) Tvorba zásadních koncepcí systému speciálně ano pedagogických preventivních a poradenských služeb ve školství a sestavování prognóz včetně případného poskytování nejnáročnějších speciálně pedagogických služeb - speciálně pedagogická diagnostika, tvorba a uplatňování nových

§ 18 z.

3 roky praxe

§ 18 z.

§ 7 nebo § 9 v. 5 roků praxe

speciálně pedagogických metod (13. platová třída) Příloha č. 7 PSYCHOLOG Ka- základní činnost speciali- odborná riérzovaná kvalifikace ní stučinnost peň 1. Kontaktní činnosti zaměřené na jedince a skupiny se ne § 19 z. zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů nebo vzniku problémů v osobním a sociálním vývoji. Provádění individuálních a skupinových psychologických vyšetření dětí a mládeže podle stanovených postupů.

další kvalifikační předpoklady ne

Vedení výcvikových a dalších programů osobnostního rozvoje a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Psychologické poradenství související se vzdělávací dráhou dětí a mládeže 2.

(11. platová třída) Poskytování krizové intervence v obzvláště náročných ne životních situacích.

§ 19 z.

1 rok praxe

§ 19 z.

§ 9 v.

Samostatné provádění náročných kontaktních činností zaměřených na jedince a skupiny se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobním a sociálním vývoji. Samostatné provádění individuálních a skupinových psychologických vyšetření dětí a mládeže. Tvorba metodických a koncepčních materiálů z oblasti psychologického poradenství a prevence ve školství.

3.

Provádění komplexní psychologické diagnostiky a náročného psychologického poradenství při řešení problémů ve vývoji a vzdělávání dětí a mládeže ve škole a v rodině (12. platová třída) Poskytování krizové intervence v obzvláště náročných ano životních situacích. Samostatné provádění náročných kontaktních činností zaměřených na jedince a skupiny se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobním a sociálním vývoji. Samostatné provádění individuálních a skupinových psychologických vyšetření dětí a mládeže. Tvorba metodických a koncepčních materiálů z oblasti

2 roky praxe

psychologického poradenství a prevence ve školství. Provádění komplexní psychologické diagnostiky a náročného psychologického poradenství při řešení problémů ve vývoji a vzdělávání dětí a mládeže ve škole a v rodině 4.

(12. platová třída) Poskytování nejnáročnějších psychoterapeutických ne služeb včetně psychologického poradenství, například řešení obzvláště složitých případů rodin ohrožených sociální patologií, rodin zasažených nezaměstnaností, domácím násilím, rodin pečujících o těžce zdravotně postižené děti i rodin ohrožených syndromem týraného, zneužívaného či zanedbávaného dítěte.

§ 19 z.

3 roky praxe

§ 19 z.

§ 7 nebo § 9 v.

Tvorba, koordinace a hodnocení nejsložitějších projektů z oblasti vzdělávání a pedagogicko-psychologické péče o psychický a sociální vývoj, vzdělávání a volbu životní dráhy jednotlivců a skupin dětí a mládeže. Tvorba zásadních koncepcí systému preventivních a poradenských služeb ve školství 5.

(13. platová třída) Poskytování nejnáročnějších psychoterapeutických ano služeb včetně psychologického poradenství, například řešení obzvláště složitých případů rodin ohrožených sociální patologií, rodin zasažených nezaměstnaností, domácím násilím, rodin pečujících o těžce zdravotně postižené děti i rodin ohrožených syndromem týraného, zneužívaného či zanedbávaného dítěte.

5 roků praxe

Tvorba, koordinace a hodnocení nejsložitějších projektů z oblasti vzdělávání a pedagogicko-psychologické péče o psychický a sociální vývoj, vzdělávání a volbu životní dráhy jednotlivců a skupin dětí a mládeže. Tvorba zásadních koncepcí systému preventivních a poradenských služeb ve školství (13. platová třída) Příloha č.8 ASISTENT PEDAGOGA Ka- základní činnost speciali-zovaná odborná kvalifikace riér-ní činnost nebo stuspecializace peň v základním oboru 1. Pomocné výchovné práce zaměřené na ne § 20 písm. e) z. zkvalitnění společenského chování dětí a žáků. Pomocné výchovné práce zaměřené na vytváření základních

další kvalifikační předpoklady ne

pracovních, hygienických a jiných návyků 2.

3.

4.

5.

(4. platová třída) Výchovné práce zaměřené na ne zkvalitnění společenského chování dětí a žáků. Výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků (6. platová třída) Výklad textu, popřípadě učební látky a ne individuální práce s dětmi podle stanovených osnov a pokynů (7. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost podle ne přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele zaměřená na specifické potřeby dítěte nebo žáka nebo skupiny dětí nebo žáků ve třídě nebo výchovné skupině (8. platová třída) Výchovně vzdělávací činnost podle ano přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele zaměřená na specifické potřeby dítěte nebo žáka nebo skupiny dětí nebo žáků ve třídě nebo výchovné skupině

§ 20 písm. a) až d) ne z.

§ 20 písm. a) až d) ne z.

§ 20 písm. a) až d) ne z.

§ 20 písm. a) až d) § 9 v. z.. 2 roky praxe

(8. platová třída) Příloha č.9 Trenér Ka- základní činnost speciali-zovaná odborná kvalifikace riér-ní činnost nebo stuspecializace peň v základním oboru 1. Zajišťování odborné trenérsko ne § 21 z. metodické činnosti a usměrňování sportovní přípravy instruktorů sportu

další kvalifikační předpoklady ne

2.

(10. platová třída) Odborná trenérsko metodická ne činnost při řízení sportovní přípravy instruktorů sportu

§ 21 z.

ne

3.

(11. platová třída) Komplexní řízení trenérsko metodického procesu instruktorů sportu včetně světové a evropské

§ 21 z.

ne

ne

úrovně (12. platová třída) Komplexní řízení trenérsko metodického procesu instruktorů sportu včetně světové a evropské úrovně

4.

ano

(12. platová třída) Komplexní tvorba, koordinace a ano usměrňování trenérsko metodických koncepcí a procesu instruktorů sportu nejvyšší světové a evropské úrovně -vedoucí trenér

5.

§ 21 z.

§ 9 v.

§ 21 z.

§ 7 v. 2 roky praxe

(13. platová třída) Vysvětlivky: z … zákon č. 563/2004 Sb. v … vyhláška č. …/2005 Sb. praxe .... výkon přímé pedagogické činnosti Odůvodnění Obecná část I. Zhodnocení platného právního stavu, nezbytnost právní úpravy Oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků upravuje v současné době obsahově značně zastaralá vyhláška č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Vyhláška, která stanoví organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, je poplatná době svého vzniku (1985) a nezohledňuje potřeby a nároky, které jsou kladeny na pedagogické pracovníky v současnosti. II. Odůvodnění hlavních principů Další vzdělávání pedagogických pracovníků je postaveno na principu:    

rovného přístupu k osobnostnímu a profesionálnímu rozvoji pedagogických pracovníků, nabídky odpovídajícího dalšího vzdělávání pro realizaci kariérního růstu, akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů (garance kvality a kontrola), povinné certifikace (tj. vydávání osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti) vydané akreditovanou vzdělávací institucí.

III. Soulad se zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů : Navrhovaná vyhláška je plně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Nově navrhovaná vyhláška vychází ze zmocnění uvedeného v ustanovení § 24 odst. 6, § 28 odst. 2 a § 29 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. Podle

výše uvedených ustanovení je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zmocněno stanovit prováděcím právním předpisem druhy a podmínky DVPP a způsob jeho ukončování, složení akreditační komise a pravidla její činnosti a dále podmínky pro realizaci kariérního systému pedagogických pracovníků, tj. zejména podmínky pro zařazení pedagogického pracovníka do konkrétního kariérního stupně, včetně popisu činností, délky pedagogické praxe a podmínek získání osvědčení o způsobilosti jakožto dalších kvalifikačních předpokladů. Zcela nově je návrhem vyhlášky upraven kariérní systém jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků, který jim umožní postup v povolání v tzv. kariérních stupních. Kariérní systém vychází z obecných zásad a pravidel stanovených zákonem o pedagogických pracovnících, to znamená, že obecné principy společné pro všechny kategorie pedagogických pracovníků (upravené zákonem) jsou v návrhu vyhlášky konkretizovány pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků. Návrh vyhlášky obsahuje kariérní systém těchto kategorií pedagogických pracovníků:  

      

učitelů mateřských škol, učitelů základních škol, učitelů všeobecně vzdělávacích, odborných a odborných uměleckých předmětů středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, jazykových škol, základních uměleckých škol a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, učitelů praktického vyučování a praktického výcviku, vychovatelů, speciálních pedagogů, pedagogů volného času, psychologů, asistentů pedagoga, trenérů.

Kariérní stupně jsou ve vyhlášce charakterizovány, resp. určeny především činnostmi, jež budou muset pedagogičtí pracovníci v příslušném kariérním stupni vykonávat, odbornou kvalifikací a dalšími kvalifikačními předpoklady, kterými se rozumí pedagogická praxe a osvědčení o způsobilosti k výkonu některých činností. Zařazení pedagogických pracovníků do jednotlivých stupňů kariérního systému vychází rovněž z principu nejvyššího dosaženého vzdělání požadovaného zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Tato zásada se promítá zejména do kariérního systému těch kategorií pedagogických pracovníků, kteří získávají odbornou kvalifikaci nejen vysokoškolským vzděláním, ale i vyšším odborným či úplným středním vzděláním. Navržený postup v rámci kariérních stupňů však vychází z některých omezujících faktorů, a to zejména z nutnosti: 



respektovat zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a na něj navazující katalog prací s 16 třídní tabulkou odměňování zaměstnanců společnou pro státní a veřejnou správu, ve které je pro pedagogické pracovníky vyčleněno rozpětí pouze mezi 8. – 13. platovou třídou (do 14. platové třídy bude možné pedagogické pracovníky zařadit jen zcela výjimečně a 4., 6. a 7. platová třída je určena pouze pro asistenty pedagoga), respektovat platný zákoník práce.

IV. Soulad s právem Evropských společenství Návrh není s právem ES/EU v rozporu. Komunitární ani unijní právo tuto oblast nereguluje. V. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah

Z navrhované vyhlášky vyplývá nárok na příplatek za výkon specializovaných činností podle § 9a zákona č. 143/1992 Sb. (dále jen "specializační příplatek") těm pedagogickým pracovníkům, kteří budou vykonávat po splnění dalších kvalifikačních předpokladů specializované činnosti stanovené navrhovanou vyhláškou. Tento nárok přinese postupný dopad do veřejných rozpočtů, výrazněji se však projeví až v období let 2007 – 2010. Základem, z nějž bilance dopadu vycházela, je předpoklad, že tyto činnosti bude v cílovém horizontu, jímž by měl být rok 2010, vykonávat cca 1/3 všech pedagogických pracovníků (tj. cca 50 000 zaměstnanců) a průměrná výše specializačního příplatku dosáhne 1500 Kč/měsíc. Náběh tohoto systému bude postupný, takže dopad bude rozložen do období 5 až 6 let od nabytí účinnosti zákona. V roce 2005 bude dopad nulový a dopad v roce 2006 ve výši cca 30-42 mil. Kč, bude moci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy substituovat úsporami vyplývajícími z úbytku výkonů základního i středního školství, nad rámec predikce reformy veřejných financí. Z tohoto titulu lze konstatovat, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebude uplatňovat dopady v rámci rozpočtového výhledu 2004-2006. Postupný náběh bude limitován kapacitou akreditovaných vzdělávacích institucí, která se nezvýší najednou, ale bude postupně narůstat. Ustanovení § 29 zákona o pedagogických pracovnících zakládá právo pedagogickým pracovníkům se vzdělávat, avšak o tom, kde a jak se pracovník bude vzdělávat, bude rozhodovat ředitel školy, který další vzdělávání pedagogických pracovníků včetně kariérního růstu organizuje. Četnost tohoto vzdělávání bude tedy podmíněna potřebami škol a školských zařízení. První studenti budou do příslušného druhu specializačního studia přijati nejdříve v září 2005, jelikož nejdříve musí proběhnout akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. Z reálných možností systému vyplývá, že první studium zahájí maximálně 5 tisíc osob. Studium bude trvat alespoň jeden rok. První nároky na specializační příplatek se tedy dají očekávat až od září roku 2006, což znamená dopad maximálně 41,1 mil. Kč (1500,- za 4 měsíce pro 5 tis. osob, + 0,37 % prostředků na zákonné odvody). V dalších letech se očekává postupný nárůst o cca 10 tisíc studujících ročně. Dopad na celý rok 2007 pro 5 tisíc osob činí 123,3 mil Kč + další 4 měsíce pro dalších 10 tisíc osob 82,2 mil. Kč, tj. celkem 205,5 mil. Kč. Za předpokladu, že až do roku 2010 by přibývalo ve studiu každoročně 10 tisíc osob a výše specializačního příplatku by zůstala po celou dobu nezměněna, úhrnný dopad za roky 2006 až 2010 by činil cca 1233 mil. Kč. Hrubý odhad ročních nákladů na činnost akreditační komise činí cca 400 tis. Kč. Vychází se z předpokladu, že akreditační komise bude zasedat 4krát ročně, počet členů akreditační komise je 25, každý z nich bude posuzovat v průměru na jednom zasedání 100 akcí. Za jednu akci má člen AK sjednánu na základě dohody o pracovní činnosti odměnu ve výši 30 Kč. Jelikož Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hodlá k úhradě nákladů, které budou vyplývat ze zavedení kariérního systému pedagogických pracovníků, využít větší část stávajících finančních prostředků určených na další vzdělávání pedagogických pracovníků, pokryje se těmito prostředky i část dopadu v letech 2007 a dále. Další náklady budou spojeny s vlastním studiem pedagogických pracovníků (každoroční nárůst 10 000 studujících na vysokých školách nebo jiných akreditovaných vzdělávacích institucích) a

s náklady spojenými se zastupováním studujících pedagogů, cestovními náhradami apod. Tyto náklady jsou hrazeny z prostředků poskytovaných v rámci republikového normativu na DVPP. Další vzdělávání pedagogických pracovníků bude zahrnovat i projekty spolufinancované z ESF. Ředitel školy, který odpovídá za řádné využití účelově přidělených finančních prostředků, organizuje DVPP podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení tohoto plánu přihlíží ke studijním zájmům pedagogických pracovníků a k potřebám a rozpočtu školy. Účelově přidělené finanční prostředky na DVPP (normativně nebo v rámci rozvojového programu DVPP) ředitel školy použije na vzdělávací programy DVPP (hrazení kurzovného), příp. na zastupování za pedagogické pracovníky, kteří se účastní těchto vzdělávacích programů. Ředitel školy volí vzdělávací programy v rámci DVPP z nabídky programů, které získaly akreditaci MŠMT. Seznam akreditovaných programů je zveřejňován ve Věstníku MŠMT a na internetových stránkách ministerstva. Navrhovaná vyhláška nebude mít dopad na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele. Nepředpokládají se ani sociální dopady a dopady na životní prostředí. Zvláštní část K§1 Ustanovení § 1 vymezuje druhy dalšího vzdělávání a to: - studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, - studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů, - studium k prohlubování odborné kvalifikace. Celkovou studijní zátěž vyjádřenou počtem vyučovacích hodin a vzdělávací instituce, v nichž se DVPP uskutečňuje, stanoví pro jednotlivá studia § 2 až 10. Studia, u kterých návrh nestanoví, kde se realizují, může realizovat jakákoliv vzdělávací instituce, která obdrží od MŠMT akreditaci. K§2 Návrh upravuje studium v oblasti pedagogických věd, kterým si pedagogičtí pracovníci mohou doplnit v rámci programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou ke své odborné způsobilosti také způsobilost pedagogickou, která je součástí jejich odborné kvalifikace. K§3 Ustanovení § 3 upravuje studium pedagogiky, kterým si některé kategorie pedagogických pracovníků stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (např. učitelé odborných předmětů, učitelé praktického vyučování, vychovatelé, pedagogové volného času) mohou doplnit pedagogickou způsobilost. K§4 Ustanovení upravuje studium pro asistenty pedagoga, kteří mají pouze základní vzdělání. Tito asistenti, kteří vykonávají pomocné výchovné práce, musí absolvovat akreditovaný vzdělávací

program uskutečňovaný v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. K§5 Ustanovení upravuje studium pro ředitele škol a školských zařízení, které je podle § 5 zákona č. 563/2004 Sb. nezbytným předpokladem pro výkon funkce. K§6 Návrh upravuje také studium k rozšíření odborné kvalifikace pedagogických pracovníků, které uskutečňují vysoké školy v programech celoživotního vzdělávání. Toto studium umožňuje pedagogickým pracovníkům rozšířit si svoji odbornou kvalifikaci, čímž se podstatně zvyšuje možnost jejich uplatnění a využití v praxi. K§7 Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, mezi které patří i ředitelé škol a školských zařízení, je nepovinné (narozdíl od studia podle § 5, které je zákonem stanoveným předpokladem pro výkon funkce ředitele). Jeho úspěšné absolvování však umožňuje postup do vyšší platové třídy, resp. do vyššího kariérního stupně. K§8 Studium výchovného poradenství je dalším kvalifikačním předpokladem pro výkon funkce výchovného poradce. Studium uskutečňují vysoké školy v programu celoživotního vzdělávání. K§9 Ustanovení § 9 upravuje studium k výkonu specializovaných činností. Za výkon těchto činností bude pedagogickým pracovníkům příslušet „specializační příplatek“ podle § 9a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. K § 10 Ustanovení paragrafu 10 upravuje průběžné vzdělávání, kterým si pedagogičtí pracovníci prohlubují svoji odbornou kvalifikaci zejména o nové poznatky z oblasti pedagogiky, psychologie, oborových didaktik apod. K § 11 až 12 Ustanovení těchto paragrafů upravují složení a činnost akreditační komise, kterou si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřizuje jako svůj poradní orgán pro udělování akreditací vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. K § 13 Ustanovení § 13 upravuje podmínky zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů. Podmínkou pro zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně je výkon činností stanovených pro konkrétní kariérní stupeň a splnění odborné kvalifikace, popř. dalších kvalifikačních předpokladů. K § 14

Z ustanovení § 14 vyplývá, že za vyučovací hodinu se pro účely této vyhlášky rozumí též hodina odborné stáže. K § 15 Z přechodných ustanovení vyplývá, že další kvalifikační předpoklady, které získali pedagogičtí pracovníci v rámci DVPP před účinností vyhlášky, zůstávají nedotčeny. Přechodná ustanovení dále vymezují studia, jejichž absolventi se považují pro účely vyhlášky za absolventy studií upravených navrhovanou vyhláškou. K § 16 Navrhuje se zrušit vyhláška č. 61/1985 Sb. K § 17 Účinnost vyhlášky se navrhuje stanovit na 1. září 2005. K příloze 1 až 9 V těchto přílohách je stanoven kariérní systém jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků. Kariérní systém umožní pedagogickým pracovníkům postup v tzv. kariérních stupních. Každý kariérní stupeň je v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. určen - popisem činností, které musí pedagogický pracovník v konkrétním kariérním stupni vykonávat, - odbornou kvalifikací, - dalšími kvalifikačními předpoklady (délka praxe a osvědčení, resp. studium, které je předpokladem k výkonu specializované, metodické, metodologické nebo řídící činnosti). Vyhodnocení vnějšího připomínkového řízení návrhu vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Od: MPSV

k§ 01

Připomínka Zapracování V platových předpisech se používá pojmu kvalifikační akceptováno předpoklady a požadavky pro stanovení kvalifikačních podmínek pro výkon prací, činností. Studiem však získává osoba (zaměstnanec) kvalifikaci, kterou tyto kvalifikační předpoklady naplní, nikoliv získávají. Doporučujeme místo navrhovaného znění písmen a) a b) tento text: „a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů,

MV

b) studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů,“. 02 1 Ustanovení je v rozporu s § 24 odst. 1 zákona, které vypořádáno nehovoří o získávání dalších znalostí a dovedností. Zákon hovoří o obnovování, upevňování a doplňování kvalifikace. Požadujeme uvést do souladu s § 24 odst.

KZPS

MPSV

1. Připomínka platí obdobně pro i pro § 3 až 6 03 2 Studium pedagogiky dle § 3 odst.2) písm. a) v rozsahu akceptováno 120 hodin je vyhláškou stanoveno i pro učitele praktického vyučování a odborného výcviku střední školy - to je nad rámec zákona o pedagogických pracovnících a v rozporu s jeho ustanovením § 22 odst. 1) písm. a) , kde ve výčtu pracovníci těchto funkcí chybí! (Zákon uvádí pouze učitele praktického vyučování a odborné praxe na VOŠ.) 05 K § 5, § 7,§ 9,§ 10 a § 16 akceptováno částečně vysvětleno, že § 9 Národní akční program v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na léta 2004 – 2006 schválený vymezuje okruh usnesením vlády č.767 ze dne 17. srpna 2004 mimo specializovaných činností, jiné ukládá : za které bude pedagogickým pracovníkům příslušet  zefektivnit systém výchovy a vzdělávání příplatek podle § 9a k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zákona o platu; § 16 od základního až po vysoké školství včetně obsahuje názvy studijních systému celoživotního vzdělávání, programů, které nelze  zohledňovat požadavky bezpečnosti a ochrany měnit přechodným zdraví při práci při přípravě a tvorbě návrhů ustanovením vyhlášky právních předpisů. V souvislosti s těmito úkoly po dohodě se Stálým výborem pro vzdělávání, výzkum a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – poradním orgánem Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci požadujeme upravit znění následujících ustanovení návrhu takto: 









v § 5 odst. 1 za slova „…rozvoje lidských zdrojů“ vložit slova „včetně bezpečnosti a ochrany zdraví“ v § 7 odst. 1 na konci odstavce za slovy „z oblasti pedagogiky, psychologie“ doplnit slova „a bezpečnosti a ochrany zdraví ,ve školách a školských zařízeních.“ v § 9 odst. 1 doplnit nové písmeno f) takto: „f) specializovaná činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.“ v § 10 odst. 2 v první větě za slova „uměleckých oborů“ vložit slova „včetně bezpečnosti a ochrany zdraví“ v § 16 odst. 4 za slova „řízení školství“ vložit slova „rozšířeného o program bezpečnosti a ochrany zdraví“.

Zásadní připomínka .

Hospodářská 05 1 § 5, odst. 1: za slova „rozvoje lidských zdrojů“ doplnit akceptováno komora ČR slova „včetně ochrany zdraví“ Liberecký 07 1 Studiem pro vedoucí pedagogické pracovníky získává akceptováno kraj jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení školství, v oblasti řízení právnické osoby vykonávající

D

činnost školy nebo školského zařízení, zejména teorie a praxe školského managementu, práva a ekonomiky, včetně znalostí z oblasti pedagogiky a psychologie, komunikace a informačních technologií.. Hospodářská 07 1 § 7, odst. 1: mezi slovy „pedagogiky a psychologie“ akceptováno komora ČR vypustit spojku „a“, nahradit ji čárkou a za slovo „psychologie“ doplnit slova „a ochrany zdraví“ použita jiná formulace SMO ČR 08 Podle bodu 2.16.2 přílohy nařízení vlády č. 469/2002 vypořádáno Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, je výchovný poradce (pedagog – metodolog) po splnění všech kvalifikačních požadavků zařazen do 13. platové třídy. Ředitel školy naproti tomu je často zařazen do 12. platové třídy, pokud nemá splněny kvalifikační předpoklady. Rozsahem vykonávaných prací ředitele školy a výchovného poradce vzniká v tomto platovém zařazení velký nepoměr v neprospěch ředitele. Ředitel školy se musí pro splnění kvalifikačních požadavků specializovat na výchovné poradenství nebo speciální pedagogiku nebo školský management, aby dosáhl 13. platové třídy. MPSV

09

Tato připomínka je zásadní. U pojmu specializovaných činností je uveden odkaz na akceptováno poznámku pod čarou č. 6, který se odvolává na § 9a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platu“). Tento odkaz znamená, že by tento zákon měl obsahovat vymezení specializovaných činností. Zákon o platu však specializované činnosti nevymezuje(naopak odkazuje na zákon č. 563/2004 Sb.), a proto je nutno odkaz zrušit. Okruh specializovaných činností nemůže vymezovat platový předpis. Otázkou, kterou by se měly zabývat legislativní orgány, zůstává, zda může zákon o platu obsahovat vymezení příplatku za skutečnosti, které jsou dány předpisem nižší právní síly (nařízením vlády); tento stav je nepřípustný – zákon o platu nemůže odkazovat na nařízení vlády. Podle tohoto závěru by pak bylo nutno § 9a zákona o platu zrušit.

Liberecký kraj D

09

Zásadní připomínka. Navrhujeme rozšířit navrhované specializované činnosti o následující: a) uvádění začínajících učitelů – vzhledem ke skutečnosti, že řada vyučujících je v současné době starších padesáti let, je nezbytné, aby do škol nastupovali mladí absolventi. Navíc dochází ke

neakceptováno Akceptování této připomínky by znamenalo značné finanční zatížení, neboť za výkon těchto činností náleží

zvýšení porodnosti, což se projevuje již nedostatkem kapacit v oblasti předškolního vzdělávání;

ČMOS PŠ

09

b) tvorbu a realizaci dalšího vzdělávání – náš kraj cíleně usiluje o vyšší zapojení SŠ a VOŠ do poskytování dalšího vzdělávání. Vyučující však na práci s dospělými nejsou vždy připraveni, obory andragogika či vzdělávání dospělých nejsou příliš frekventované a jejich absolventi nejsou kvalifikováni pro výuku na školách. Předpokládáme, že zařazení vzdělávání dospělých mezi specializované činnosti by podpořilo rozvoj DV na školách (v srovnání s EU v této oblasti výrazně zaostáváme); navíc jsou (zejména v oblasti poskytovatelů DV) stále silnější snahy po certifikaci lektorů, resort školství by si tímto opatřením zajistil sobě určitý prvenství a současně by významně podpořil činnost škol a prestiž vyučujících. §9

pedagogickým pracovníkům příplatek podle § 9a zákona o platu. MŠMT musí náklady spojené s realizací § 9 pokrýt z vlastního rozpočtu.

neakceptováno

Akceptování této připomínky by znamenalo značné finanční zatížení, §9 neboť za výkon těchto činností náleží Studium k výkonu specializovaných činností pedagogickým pracovníkům příplatek (1) Studiem získává jeho absolvent specializaci 5) v základním oboru zaměřenou na oblast pedagogiky podle § 9a zákona o platu. a psychologie. Tato specializace je předpokladem pro MŠMT musí náklady spojené s realizací § 9 výkon specializované metodologické činnosti pokrýt z vlastního zaměřené na koordinaci metodických, rozpočtu. metodologických a dalších odborných postupů uplatňovaných jednotlivými pedagogickými Navíc získání specializace pracovníky určitého oboru vzdělávání. v základním oboru je (2) Studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpokladem pro zařazení pedagoga do 13. předpoklady pro výkon specializovaných činností 6) , platové třídy; kterými jsou: pedagogický pracovník by při akceptaci této a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních připomínky mohl být technologií, zařazen do 13. platové třídy a k tomu ještě a) koordinace tvorby školních vzdělávacích programů pobírat příplatek podle § a vzdělávacích programů vyšších odborných škol, 9a zákona o platu; metodik ICT by měl ještě b) koordinace metodických, organizačních a dalších snížen týdenní rozsah odborných postupů uplatňovaných jednotlivými přímé pedagogické pedagogickými pracovníky školy a školského zařízení činnosti podle NV č. v rámci předmětu nebo skupiny předmětů nebo v 75/2005 Sb. rámci příbuzných výchovných a vzdělávacích činností, Navrhujeme § 9 doplnit takto:

c) prevence sociálně patologických jevů, d) specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy,

e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených, f) specializovaná činnost v oblasti řízení pedagogických činností pedagogického pracovníka zařazeného v 1. kariérním stupni. Hospodářská 09 1 § 9, odst. 1: doplnit nový bod f) tohoto znění: vypořádáno komora ČR „f) specializovaná činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ Hospodářská 10 2 § 10, odst. 2: za slova „…uměleckých oborů“ doplnit akceptováno komora ČR slova „včetně ochrany zdraví“ MV 11 3 Toto ustanovení požadujeme vypustit, neboť je nad akceptováno rámec zmocnění. MV 11 4 Navržená právní úprava je v rozporu s čl. 76 odst. 1 akceptováno Ústavy ČR, neboť kompetence (kompetence ministra při jmenování tajemníka) lze stanovit pouze zákonem. Proto požadujeme ustanovení vypustit. MV 12 4 Navrhovaná úprava není v souladu s § 28 odst. 4 akceptováno zákona, které stanoví, že akreditační komise zpracuje stanovisko k žádosti. Požadujeme proto znění tohoto ustanovení uvést do souladu se zněním zákona. MV 13 Požadujeme vypustit. Neboť je v rozporu se zákonným akceptováno zmocněním. Navíc je toto ustanovení s ohledem na § 28 zákona, který stanoví, že ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování akreditací podle § 25 až 27 nadbytečné. MPSV 14 2 K § 14 odst. 1 písm. a) akceptováno Jako zvláštní právní předpis, který stanovuje činnosti, podle kterých se pedagogičtí pracovníci zařazují do kariérních stupňů, se odkazuje v poznámce č. 8 na nařízení vlády č. 469/2002 Sb. Toto nařízení vlády však žádné činnosti s vazbou na kariérní stupně nestanoví, ale stanoví zařazení prací do platových tříd. Zásadním hlediskem pro vymezení prací je jejich složitost, odpovědnost a namáhavost, což nejsou hlediska pro zařazování pedagogických pracovníků do kariérních stupňů, a proto vzhledem ke zcela odlišným principům (charakter vymezení, hlediska stupňování) nelze katalog prací pro uvedené účely využít. Překážkou jsou i legislativně technické důvody, kdy se může znění jednotlivých bodů katalogu prací v čase měnit nebo mohou být označeny jiným způsobem, a pak by byly návaznosti této vyhlášky porušeny. Z výše uvedeného důvodu požadujeme z § 14 odst. 1 písm. a) vypustit slova „stanovené zvláštním právním předpisem“. ČMOS PŠ

Zásadní připomínka. 14 2 § 14 odst. 2

akceptováno

Upozorňujeme, že do kariérního systému není zařazena kategorie pedagogických pracovníků v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, a to nejen stálých, ale i externích, tzn. vedoucích metodických kabinetů při vzdělávacích zařízeních. Považujeme za žádoucí zařadit tyto pracovníky do stávajících kategorií uvedených v příloze. Hospodářská 16 4 § 16, odst. 4: za slova „… řízení školství“ doplnit komora ČR čárku a slova „rozšířeného o program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ Zdůvodnění:

ČMOS PŠ

17

Sdružení 3 učňovských Zařízení + KZPS

vypořádáno § 16 obsahuje názvy studijních programů, které nelze měnit přechodným ustanovením vyhlášky

Ochrana zdraví je skutečnost, která by měla být člověku vlastní a které by se měl učit, tzn. seznamovat se s jejími principy, od předškolního věku. V průběhu studia, zejména v průběhu přípravy na povolání, by měla být ochrana zdraví doplněna i o základy bezpečnosti při jakékoliv činnosti, aby se každému člověku, tj. absolventovi jakéhokoliv studia, staly základní principy ochrany zdraví včetně bezpečnosti práce nedílnou součástí jeho vzdělanosti a chování v soukromí i na pracovišti. § 17 akceptováno Upozorňujeme, že předpisy uvedené v tomto zrušovacím nařízení byly již zrušeny vyhl. č. 48/2005 Sb.. Studium pedagogiky dle § 3 odst.2) písm. a) v rozsahu akceptováno 120 hodin je vyhláškou stanoveno i pro učitele praktického vyučování a odborného výcviku střední školy- to je nad rámec zákona o pedagogických pracovnících a v rozporu s jeho ustanovením § 22 odst. 1) písm. a) , kde ve výčtu pracovníci těchto funkcí chybí!

( zákon uvádí pouze učitele praktického vyučování a odborné praxe na VOŠ). Sdružení Ob. Je nezbytné vyhláškou upřesnit a vymezit, vypořádáno učňovských které z navrhovaných způsobů studia může, musí nebo nesmí být uskutečňováno formou samostudia ( ve vazbě na čerpání 12 dalších pracovních dnů ve Zařízení školním roce dle § 24 odst.7) zákona č.563/2004 Sb. + Odůvodnění: KZPS V případě, že žádné studium z vyhláškou navrhovaných nemůže (nesmí) být organizováno tak, že pracovník si bude muset čerpat ( nebo mu bude uloženo) volno v rámci samostudia, je zřejmé, že ped. pracovníci budou studovat v době, kdy bude probíhat vyučování žáků. To bude znamenat

zabezpečit vzdělávání žáků suplováním, čímž se výrazně zvýší mzdové náklady na úhradu nadúvazkových hodin. Sdružení Ob. Finanční prostředky na zabezpečení studia v rozsahu vypořádáno učňovských uvedeném v čl. V. důvodové zprávy jsou zcela nedostatečné a neobsahují zejména: Zařízení a) prostředky, které budou muset školy uhradit na uvolňování ped. pracovníků dle vyhlášky MŠMT + č.140/1968 Sb., KZPS b) finanční prostředky škol nutné na úhradu plata a příplatku za vyučovací hodiny studujících a ve škole nepřítomných ped. pracovníků dle § 8a zákona č.143/1992 Sb.- tzv. nadúvazkové hodiny ( 1 průměrná nadúvazková hodina se pohybuje v rozsahu 265 340Kč ) c) prostředky , které školy budou muset uhradit na poplatcích ( školné, kurzovní poplatek, atp.) vysokým školám nebo akreditovaným společnostem za každého studujícího, - prostředky za ped. pracovníky, kteří podle platných předpisů nesplňují požadovanou kvalifikaci a tito pracovníci ji budou chtít získat do konce r.2009 z důvodů zachování pracovního poměru . Tyto prostředky budou muset dle § 126 odst.1 plně hradit školy. Sdružení Ob. V důvodové zprávě vyhlášky je uvedeno, že učňovských prostředky na DVPP budou poskytovány v rámci republikového normativu na DVPP. Vyhláška o krajských normativech, ani současný systém Zařízení normativního financování nestanovuje povinnost zvláštního normativu na DVPP a tyto prostředky + jsou údajně zahrnuty a rozepisovány v rámci normativu tzv. přímých ONIV. Tento KZPS normativ

vypořádáno

vysvětleno, že finanční prostředky, které jsou uvedeny v odůvodnění, neznamenají konečnou sumu, kterou bude MŠMT na DVPP uvolňovat (jde o vyčíslení, resp. rozepsání nákladů, které s sebou byl v r. 2005 stanoven MŠMT u věkové kategorie 15- aplikace vyhlášky v praxi 18 let ( kapitola 3.8 materiálu MŠMT čj.10 150/2005- přinese) 45) průměrem 1200,-Kč na žáka ročně. Jeho výše však nepostačuje ani ke krytí základních výdajů na vzdělávání žáka vyplývajících z učebních dokumentů, natož na krytí výdajů nutných na další vzdělávání ped. pracovníků. ( Příklad 1) Přímé ONIV na žáka 3letého učebního oboru při stanovené výši 1200,-Kč činí za dobu jeho studia 3600,-Kč. Pouze náklady např. na svařečský průkaz ( je-li stanoveno jeho získání učebními dokumenty jako povinné - činí více než 5000,-Kč ). Pokud MŠMT předpokládá v r.2005 vydat na

vzdělávání DVPP pouze cca 41,1 mil Kč, což bude představovat při celkovém počtu žáků v ČR ( 1,8 mil) navýšení normativu ONIV pouze o cca 22,-Kč na žáka ročně, v r. 2006 potom cca 120,-Kč ročně, což na úhradu nákladů DVPP ( škola s 500 žáky obdrží cca 60 tis. Kč ročně) bude zcela nedostatečné. Dosud jedinými účelově plošně vymezenými prostředky bylo zabezpečováno SIPVZ. Hlavní Ob. Vyhláška neřeší postavení učitelů uměleckých vypořádáno město Praha odborných předmětů v základní umělecké škole, kteří svou příslušnou odbornou kvalifikaci získali v jiném vyučovacím jazyce než českém. Odůvodnění: Již zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, nezařadil v § 4 tyto pedagogické pracovníky do skupiny těch, u kterých není prokázání znalosti českého jazyka vyžadováno. V § 10 odst. 2 umožňuje tento zákon řediteli základní umělecké školy jako zaměstnavateli rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, ale již ne analogicky rozhodnout o možnosti učitele vyučovat odborné umělecké předměty, i když nezískal vzdělání v českém jazyce. Očekávali jsme, že tento problém bude nějakým způsobem řešit alespoň vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, zejména proto, aby tito učitelé mohli prokázat znalost českého jazyka právě v programech DVPP, a nejen zkouškou na vysoké či jazykové škole.

MF

Tuto připomínku považuje hlavní město Praha za zásadní. Ob. Finanční požadavky, související se akceptováno zabezpečením navrhované prováděcí vyhlášky dosahují v dlouhodobém horizontu do roku 2010 více odůvodnění upraveno než 1,3 mld Kč, z toho platy cca 900 mil.Kč. Za nedostatek považujeme, že i když návrh vyhlášky předpokládá tak masivní dopad do státního rozpočtu není uveden způsob, ani zdroj krytí. Potřebné zdroje bude nutné zajistit v celkových bilancích státního rozpočtu i v případě variantního poskytování tohoto příspěvku, tzn. ze státního rozpočtu, resp. z rozpočtu krajů a obcí. Zastáváme názor, že pokrytí rozpočtových dopadů je možné alespoň částečně zajistit cestou hledání dalších rezerv uvnitř Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to zejména v souvislosti s optimalizací sítě škol. Resort by také mohl efektivněji využít stávající finanční prostředky určené na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Výdaje na další léta po roce 2007 musí být zahrnuty do příslušných střednědobých výhledů státního rozpočtu a střednědobých výdajových rámců.

Zásadní připomínka. MF

MPSV

Ob. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se akceptováno charakterizuje jako celoživotní vzdělávání. V této souvislosti by však měl materiál odůvodnění upraveno obsahovat zdůvodnění, za jakých podmínek bude toto vzdělávání poskytováno. To znamená, zda bude poskytováno zdarma nebo za úplatu (školné, kurzovné apod.). K tomu poznamenáváme, že jestliže se za toto vzdělávání bude platit bude to znamenat finanční dopad do rozpočtů jednotlivých škol a školských zařízení nebo dopad na jednotlivé pracovníky, kterým zaměstnavatel nebude moci kurzovné uhradit. V této souvislosti to může znamenat i dopad do rozpočtů obcí a krajů jako zřizovatelů škol a školských zařízení. Zásadní připomínka. Příl. K přílohám č. 1 až 9

akceptováno

1. V návaznosti na naši připomínku k § 14 požadujeme z legendy tabulek vypustit slova uvedená ve druhém sloupci tabulek „(činnost podle katalogu prací)“ a v dalších řádcích tohoto sloupce vypustit číselné označení z katalogu prací. Zásadní připomínka .

2. Činnosti stanovené v jednotlivých kariérních stupních využívají znění z katalogu prací, a proto je nutno upozornit, že se tento katalog bude v souvislosti s novými právními předpisy v oblasti školství měnit. I tímto bude tato podobnost mezi platovým systémem a kariérním systémem pedagogických pracovníků zrušena. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A KARIÉRNÍ RŮST

Předchozí pokusy zkrachovaly na nedostatku peněz, tentokrát se „s nezbytnými prostředky“ už počítá Garanty vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků byli vedoucí oddělení DVPP JITKA MIKLOVÁ a vedoucí oddělení péče o pedagogické pracovníky a správní činnosti MICHAL TRUNDA, oba z odboru organizačně správních činností a DVPP MŠMT.

Proč se na tuto normu čekalo tak dlouho, vlastně víc než 10 let, kdysi existoval projekt Učitel a jeho mnoho variant. Kde je zakopaný pes? J. Miklová: Všechny předchozí pokusy narážely na nedostatek finančních prostředků. Vezměte si, že zmíněný projekt Učitel byl z hlediska připomínkování pedagogickou veřejností připraven, ale neuskutečnil se právě kvůli nedostatku peněz. Politická vůle přijmout kariérní systém pedagogických

pracovníků a odměňovat činnosti, které vykonávají, sice existovala, ale prostě nebyly peníze, bez kterých se z projektu stává bezzubá norma. Jaká je nyní situace? Nemůže se stát, že celá vyhláška zase skončí v legislativní radě vlády? M. Trunda: Doufáme, že ne. Návrh vyhlášky včetně odhadu finančních nákladů byl již projednám ve vnějším připomínkovém řízení a s prostředky nezbytnými na její realizaci se počítá. J. Miklová: Konečně, s těmito penězi počítal již zákon o pedagogických pracovnících. Tentokrát by tedy v tom, že bude nedostatek plánovaných peněz, problém být neměl. Navíc oproti předchozím snahám má vyhláška oporu v nově přijatém zákonu o pedagogických pracovnících, což pochopitelně zvyšuje její šanci na úspěch. Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu patřila ve „vyhláškové smršti“ k nejočekávanějším. Přesto přichází jako jedna z posledních… M. Trunda: Připravit tuto vyhlášku nebylo jednoduché. Aktuální návrh je již třetí… Předchozí varianty bylo nutné upravovat. Museli jsme najít podobu, která by byla akceptována našimi partnery. Není to tedy tak, že by se na ní nepracovalo. J. Miklová: Vždyť jsme na jejím znění začali pracovat již v době, kdy se připravoval zákon o pedagogických pracovnících, aby bylo možné obě normy předložit současně. Pak ale bylo nutné kvůli připomínkám zapracovat do zákona změny, které vyvolaly potřebu zásadně zasáhnout i do vyhlášky. A pak už se hledal kompromis, který by byl přijatelný. M. Trunda: Zvlášť v oblasti studia k výkonu specializovaných činností, na které navazuje možnost získání „specializačního“ příplatku, bylo složité najít soulad mezi zájmy různých skupin ve školství, které se k vyhlášce vyjadřovaly. Mluvili jsme s představiteli některých menších asociací a ti si stěžovali, že nebyli zahrnuti mezi připomínková místa. M. Trunda: Ministerstvo školství má zhruba 50 standardních připomínkových míst a kromě toho jsme při této vyhlášce oslovili okolo dalších 40 institucí, mezi kterými byly samozřejmě i školské asociace. Takže k návrhu se mohla skutečně vyjádřit široká škála odborníků. Podle informace z ÚIV neexistují statistiky, které by DVPP sumarizovaly, analyzovaly, rozebíraly… Není problém sestavit takovou vyhlášku bez statistické opory, bez informací o ekonomických nákladech v minulém období? J. Miklová: Důvodová zpráva k vyhlášce pracuje s kvalifikovaným odhadem. Kromě znalosti situace například v současném funkčním studiu, počtu výchovných poradců nebo koordinátorů ICT jsme vycházeli z celkového počtu pedagogů a také ze záměru ministerstva školství, které touto cestou prosazuje svou představu o tom, kolik pracovníků by mělo projít například studiem k výkonu specializovaných činností, aby to mělo pro školy smysl. To by měla být ve výsledku zhruba třetina pedagogů. A pochopitelně jsme se také pohybovali v ekonomických mantinelech. Není seznam činností, za které budou moci pedagogové díky vyhlášce získat specializační příplatek, příliš malý? M. Trunda: To je velmi komplikovaná otázka. Paragraf 9 je skutečně z celé vyhlášky asi nejproblematičtější. Původně jsme měli v seznamu 12 činností, které se ale z ekonomických důvodů musely zredukovat na současných pět. Předpokládáme, že se bude v příštích letech okruh těchto činností postupně rozšiřovat.

Je skutečně nezbytné, aby se přínos vyhlášky odsouval až na rok 2006/2007? M. Trunda: Získání předepsaného vzdělání pro činnosti, které zakládají nárok na zařazení do vyšší tarifní třídy nebo specializační příplatek, není záležitostí jednoho dne. Záleží na tom, jak která akreditovaná vzdělávací instituce nastaví průběh studia, jehož rozsah může být až 350 hodin - může se jednat třeba o čtyřsemestrové studium. Proto první absolventi budou dostávat tento příplatek až v době, kterou jsme v důvodové zprávě uvedli. A co pedagogové, kteří již studium, které vyhovuje požadavkům zachyceným ve vyhlášce, již absolvovali dříve? M. Trunda: Z přechodných ustanovení vyhlášky vyplývá, že příslušné studium pro výchovné poradce a studium pro vedoucí pedagogické pracovníky (funkční studium II), které bylo realizováno podle dosud platných pravidel, bude uznáno jako vzdělání podle této vyhlášky a pokud budou tito pracovníci příslušnou činnost také vykonávat, budou mít na vyšší platové zařazení nárok. A co ICT koordinátoři, preventisti negativních jevů a další profese uváděné u specializačního studia? M. Trunda: Nikdo z nich nemá za sebou studium v rozsahu vyhláškou požadovaných 250 hodin. Na příplatek tedy budou mít nárok po jeho absolvování. Ovšem akreditovaná instituce, která bude toto vzdělávání poskytovat, jim může některé moduly, které doposud vystudovali, uznat. Do toho nebude ministerstvo školství mluvit. Vyhláška v různých paragrafech hovoří o 80, 100, 150 až 250 hodinách studia. Jak jste k těmto číslům došli? J. Miklová: U studia výchovných poradců a u funkčního studia (tzv. F I a F II) jsme vycházeli z průměrné délky tohoto studia, jak v současné době probíhá. U funkčního studia v rámci pilotního projektu v bývalých pedagogických centrech (F I) a na pěti vysokých školách (F II). U dalších činností stanovuje délku studia sám zákon (například u asistentů pedagoga). M. Trunda: Konečně – studium v oblasti pedagogických věd, studium pedagogiky a některá další pedagogické fakulty běžně nabízejí, není to nic nového. Vyhláška v návaznosti na zákon o pedagogických pracovnících pouze stanoví, že tento typ studia může být dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, což dříve nebylo. Jde tedy o studium, na jehož úhradu je možné využít prostředky na DVPP. Bude toto dosavadní studium uznáváno, i když bude kratší než požaduje vyhláška? M. Trunda: Pokud půjde o studium, které je uvedeno v přechodných ustanoveních, bude uznáno i tehdy, když bude mít menší hodinový rozsah, pokud pedagog zahájil studium tohoto kurzu před účinností vyhlášky. Jaký bude mít pro pedagoga ekonomický přínos studium k prohlubování odborné kvalifikace, které musí být nejméně čtyřhodinové? M. Trunda: Nejen pedagogický pracovník, ale každý zaměstnanec má ze zákoníku práce povinnost průběžně se vzdělávat a prohlubovat kvalifikaci, aniž by mu z toho plynul jakýkoliv vyšší příjem. Pedagogičtí pracovníci nejsou výjimkou a nemohou tedy ani oni očekávat, že za každou absolvovanou hodinu dalšího vzdělávání budou mít nějaké ekonomické výhody. Může tedy absolvovat sto kurzů po čtyřech hodinách a nemůže žádat o nic. Nicméně některé předchozí modely kariérního růstu s ohodnocením tohoto studia počítaly…

M. Trunda: Když se připravoval zákon o pedagogických pracovnících, mělo ministerstvo školství snahu prosadit samostatný model odměňování pedagogických pracovníků, který by umožnil vytvořit systém kariérního růstu, který by pedagogické pracovníky lépe motivoval. Tehdy ale byla tato představa ve vnějším připomínkovém řízení ministerstvem práce a sociálních věcí a některými dalšími připomínkovými místy odmítnuta. Jsme tedy svázáni zákonem o platu a systémem platových tříd. Úspěchem bylo, že se podařilo alespoň prosadit specializační příplatek. Kdyby byl náš systém tehdy přijat, vaše otázka by vlastně ani nepadla. Nicméně – budeme se o změnu systému i nadále snažit, aby lépe odpovídal situaci ve školství. J. Miklová: Problém je v pohledu MPSV na učitele – z jejich hlediska je to stále učitel, ať se vzdělává, nebo ne, ať si prohlubuje kvalifikaci, nebo ne. Pro učitele jsou k dispozici tři platové třídy a tím to končí. Proto se tak obtížně sestavoval dostatečně motivující kariérní systém. Není akreditační komise zbytečně příliš veliká? M. Trunda: Pětadvacet lidí oproti současným patnácti se zdá hodně, ale pochopte, že jde o velice širokou oblast a že o akreditaci může požádat jakákoliv instituce. V programu průběžného vzdělávání jsou i čtyřhodinové programy, a těch je velmi mnoho. Činnost současné akreditační komise je paralyzovaná množstvím žádostí. Nyní bude muset ministerstvo školství navíc respektovat při udělování akreditací správní řád a stodvacetidenní lhůtu pro vydání rozhodnutí. Mluvíte o správním úkonu, ale stanovisko akreditační komise je přitom pouze doporučující… J. Miklová: Komise doporučí ministerstvu školství udělení či neudělení akreditace. Konečné rozhodnutí je na MŠMT, které vydá v zákonem stanovené lhůtě písemné rozhodnutí. Skutečnost, že se udělení akreditace stalo správním aktem, znamená pro žadatele větší jistotu, že jejich žádost bude vyřízena v zákonném termínu 120 dnů. Ze strany nově vniklých krajských institucí zabývajících se DVPP zazněla obava, aby měly v akreditační komisi své zastoupení. Je oprávněná? M. Trunda: O složení akreditační komise rozhoduje ministryně. Nicméně počítáme s tím, že i tato skupina bude mít v akreditační komisi své zastoupení. Předpokládá se, že v ní budou zástupci MŠMT, přímo řízených organizací, odborníci z vysokých škol, ze vzdělávacích institucí… V rámci připomínkového řízení se objevil názor, že bychom mohli definovat jednotlivé členy akreditační komise již ve vyhlášce. Podle našeho názoru je lepší model, kdy členy akreditační komise vybírá ministryně školství – nehrozí nebezpečí, že by se ve striktně daném textu na někoho zapomnělo a pak bychom hledali složité cesty nápravy. Vyhláška hovoří o akreditované instituci a akreditované akci… Stává se organizace, která má akreditované nějaké programy, automaticky akreditovanou institucí? M. Trunda: Zákon o pedagogických pracovnících stanoví, že se další vzdělávání může uskutečňovat pouze v akreditovaných institucích. Tedy každá vzdělávací instituce, která chce poskytovat akreditované DVPP, musí požádat o svou akreditaci. A tuto akreditaci může získat pouze instituce, která má nějaký akreditovaný program. V praxi to tedy vypadá tak, že instituce, která chce získat pro sebe akreditaci, o ni požádá a zároveň požádá o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu. V okamžiku, kdy je akreditovanou institucí, může žádat o akreditace pro další vzdělávací programy. Existuje termín, do kterého se musí po přijetí vyhlášky instituce akreditovat? J. Miklová: Akreditace je průběžnou záležitostí, není dán jeden termín, který je nutné splnit. Platnost akreditace pro instituci trvá šest let, pro jednotlivý program 3 roky. Příloha k vyhlášce přináší devět tabulek s vyznačením kariérních stupňů a k nim požadovaného

vzdělání a praxe. K tomu je z katalogu prací převzatý popis činností, které musí člověk vykonávat, aby měl možnost tohoto stupně dosáhnout. Častá připomínka byla – proč mají některé kategorie pětistupňový a jiné šestistupňový kariérní systém? M. Trunda: Jak jsme již říkali, jsme vázáni zákonem o platu a dalšími platovými předpisy, které bohužel v současné době příliš nevyhovují podmínkám ve školství. Pro různé kategorie pedagogických pracovníků je k dispozici různý počet platových tříd. Někde proto platová třída kopíruje kariérní stupeň, jinde se v rámci jedné platové třídy uplatní třeba dva kariérní stupně – jejich odlišení se pak váže na specializační příplatek, k jehož získání je nezbytné absolvování studia podle § 9 vyhlášky. J. Miklová: Ideální by bylo, kdyby všichni, kdo vystudují předepsané vzdělání, měli nárok i na příslušný příplatek – prostě proto, že vynaložili určitou práci, která směřuje ke zvýšení jejich odbornosti a kvalifikace. Bohužel, není to možné, není tolik peněz. Jak se díváte na představu odborů na rozložení kariérního systému u všech pedagogických profesích do šesti stupňů? M. Trunda: Přiznávám, že toto členění má svoji logiku, problém ale je, jak jsem říkal, v tom, že této logice neodpovídá tarifní systém, který platí i pro školství. Proč se nebere trochu „jiný metr“ v kariérním systému na lidi, kteří kromě standardního ukončení vysokoškolského vzdělání složili úspěšně v pedagogickém oboru rigorózní zkoušky a získali akademický titul? J. Miklová: Zákon o pedagogických pracovnících stanoví odbornou kvalifikaci pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků. Například pro učitele příslušné magisterské studium. Současný systém odměňování však nebere ohled na vyšší než požadovanou kvalifikaci. Proto ani doktorský titul nemůže být brán za současného právního rámce jako podklad pro vyšší odměnu. Učitel s doktorátem je podle zákona o platu pořád „pouze“ učitel. Budou si pedagogové své studium platit sami, nebo bude moci být hrazeno školou z prostředků na DVPP? M. Trunda Všechny druhy DVPP mohou být hrazeny z prostředků určených na DVPP. To však současně nevylučuje situaci, kdy si vzdělávací akci hradí pedagogický pracovník buď částečně nebo zcela ze svého. Rozhodnutí je na řediteli školy, který DVPP na škole organizuje podle plánu DVPP – přihlíží při tom zejména ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. S jakými rozpory jde vyhláška do Legislativní rady vlády? M. Trunda: Ministerstvo školství předkládá vyhlášku o DVPP a kariérním systému do pracovních komisí Legislativní rady vlády se dvěma rozpory – jde o rozporné stanovisko s ČMOS PŠ a Libereckým krajem. Oba mají odlišnou představu o paragrafu 9, tedy o okruhu specializovaných činností. RADMIL ŠVANCAR NA SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTECH JSME SE S MŠMT NEDOHODLI,

říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství FRANTIŠEK DOBŠÍK

Jaký je podle vás přínos vyhlášky o DVPP? Můj dojem z této vyhlášky je poněkud rozpačitý. Je zní cítit, že uchopit oblast DVPP je velmi složitá záležitost. Chápu proto vyhlášku jako jeden z prvních kroků na této cestě, který by mohl ukázat, jak dál v této oblasti pracovat. Jestliže však při připomínkovém řízení slyšíme od ministerských úředníků, jak je všechno limitováno nedostatkem finančních prostředků, pak mám obavu, aby nebylo výsledkem pouze vzdělávání pro vzdělávání, bez dostatečné ekonomické motivace. Doufal jsem, že vyhláška bude impulzem pro kantory a vychovatele, kteří mají zájem se vzdělávat, pokud mají vnitřní hlad po informacích a po zlepšování své práce, pak se to významně projeví i na jejich příjmu. Ve vyhlášce je ale pořád několik významných „ale“. Mluvíte o tom, že jde o první krok. Takových „prvních kroků“ tu však bylo za posledních patnáct let mnoho. Ve vlnách se myšlenka pravidel pro systém DVPP opakovaně vrací… Máte pravdu, že to není první krok v této snaze. Je to ale první krok, který má podobu legislativního návrhu, který má reálnou šanci, že bude přijat. Má zakotvení v zákonu o pedagogických pracovnících, který vymezuje DVPP rámec. Není to jen snaha v rovině úvah nebo studií či analýz. Prvním krokem jsem myslel skutečnost, že je vytvořena kostra, na kterou by se měla nabalovat další ustanovení, která budou mít základ ve zkušenostech z praxe. Mělo by se nějak měnit členění vyhlášky? Zákon o pedagogických pracovnících rozděluje další vzdělávání pedagogických pracovníků na dvě samostatné skupiny. Jednou je vzdělávání povinné. Do ní patří další vzdělávání, kterým si pedagogičtí pracovníci obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. Druhou skupinou je vzdělávání dobrovolné. Pedagog má i na toto vzdělávání právo. Podle zákona jde o další vzdělávání, kterým si pedagog zvyšuje kvalifikaci. To znamená, že ji získává, nebo si ji rozšiřuje. Toto rozčlenění by měla respektovat i vyhláška, aby oba dokumenty vzájemně nekolidovaly. Stávající text návrhu by totiž mohl vést k nepřehledné situaci v druzích dalšího vzdělávání, jak je definuje zákon na straně jedné a vyhláška na straně druhé. Navíc návrh vyhlášky používá střídavě pojmy ze zákona č. 563/2004 Sb. (získání kvalifikace) a ze zákoníku práce (prohlubování kvalifikace). To taky snižuje přehlednost navržených druhů dalšího vzdělávání. Co vyhlášce z vašeho hlediska schází? S ministerstvem školství jsme se například nedohodli na znění paragrafu 9 (jedná se specializované činnosti, pozn. red.). Podle nás by se v seznamu specializovaných činností mohly objevit aktivity, které již nyní existují (koordinace předmětových činností, mezipředmětové vztahy na velkých školách), naráží to ale na nedostatek finančních prostředků. Přitom jde bezpochyby o činnosti, které by se měly v tomto paragrafu alespoň v nějaké obecné poloze objevit. Chceme o tom ještě s ministerstvem školství jednat a věřím, že se na nějakém kompromisu domluvíme. Do legislativní rady vlády však by měla jít tato vyhláška s rozporem v tomto bodu, tedy se zněním, které navrhuje MŠMT, a se zněním, které navrhujeme my. Pro specializované činnosti se však počítá s 250 hodinovém vzděláním. Mělo by být potřebné vzdělání v tomto rozsahu i pro zmiňované metodiky? To je věc, o které ještě budeme jednat. Nepřinese vyhláška pouze práci navíc, nebo i nějaké odpovídající peníze? Práci to určitě přinese těm, kteří budou muset suplovat za pracovníky, kteří se budou vzdělávat. Pro ty, kteří budou studovat, kteří si budou rozšiřovat kvalifikaci a prohlubovat vzdělání, by zapojení do systému DVPP a kariérního růstu mělo být přínosem. Pokud takový člověk bude uplatňovat v praxi

svou vyšší kvalifikaci, pak by měl získat příplatek ve výši 1000 až 2000 korun měsíčně, který je uveden v zákonu. To by mohlo trochu motivovat k tomuto vzdělávání. Je to dostačující a motivující částka? Berme to jako začátek. Kdyby se v zákonu objevily jiné, vyšší částky, mám obavu, že by se to vůbec nepodařilo prosadit. Připomeňme ale, že se v důvodové zprávě objevuje informace, že ministerstvo školství počítá s tím, že by se vlastně tyto příplatky měly poprvé objevit až v roce 2006/2007 a v první vlně by se mělo jednat o celkovou částku okolo 46 milionů korun. Kdyby se mělo jednat o vyšší částky, blokační snahy ze strany ministerstva financí by byly podstatně silnější. Nicméně vnímám tuto situaci a nastavené parametry jako základ sněhové koule. Je dobře, že existuje a že se bude postupně nabalovat. Řešili jste souvislosti navazující na práci akreditační komise? Myslím, že pravidla akreditace a práce akreditační komise korespondují s charakteristikami práce podobných komisí i v jiných rezortech. Snad bylo možné jasněji definovat termíny, ve kterých by měla akreditační komise rozhodnout, aby nebylo možné jednání o jedné akreditaci zbytečně protahovat. Toto omezení by bylo žádoucí. Uvědomme si, že tato vyhláška bude mít přece jen platnost po určitou nezanedbatelnou dobu a bylo by dobré, aby i tato komise byla zavázána konkrétními a kontrolovatelnými termíny pro svoje rozhodnutí. Aby bylo například možné odvolat se proti doporučujícímu stanovisku akreditační komise. Nezpochybňujeme rozhodující roli ministerstva školství v této oblasti. Pokud nebudou chtít poskytnout nějakému programu akreditaci, je to jejich právo. Jeho úředníci by však měli být schopni se za své rozhodnutí postavit a zdůvodnit ho. Nevadí vám, že první přínos do odměňování pedagogů vyhláška přinese až skoro za dva roky, až ve školním roce 2006/2007 – výraznější uplatnění specializačních příplatků bude až v roce 2010? Bylo by dobré, kdyby přechodná ustanovení, která by uznávala doposavad dosažené rozšiřující vzdělání, byla širší, než v návrhu vyhlášky najdeme. Už v očekávání předchozích snah ve formulování pravidel v této oblasti (třeba často zmiňovaný program Učitel) získávali učitelé a vychovatelé za svoje další vzdělávání různé certifikáty a bylo by dobře, kdyby je nyní mohli uplatnit. Na druhé straně chápu ekonomické limity, před kterými autoři vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků stojí. Pokud by byly jejich požadavky vyšší, byl by ekonomický dopad vyhlášky vyšší a hrozilo by reálné nebezpečí, že se ji nepodaří přijmout ani v této podobě. Berme to tak, že se nastavuje kostra do budoucna, byť jde o normu s ne zcela zřetelnými mantinely, budeme se dalšími jednáními snažit dosáhnout toho, že přínos pro ekonomickou motivaci pedagogů v dalšímu sebevzdělávání poroste. Důvodem, proč nejdeme v případě této vyhlášky do většího střetu, je i to, že v současnosti je pro nás prioritou celková úroveň odměňování pracovníků ve školství. Nechceme honit příliš mnoho zajíců a žádného nechytit. Věřím, že motivace v odměňování se v souvislosti s DVPP bude postupně zvyšovat. Zmínil jste se o lidech, kteří už prošli řadou často časově rozsáhlých a obsahově náročných kurzů a kteří podle současné vyhlášky o vyšší ocenění těžko můžou žádat… Pokud se ve zmiňovaných výjimkách nenajdou, rozhodně to není dobře. Byl by to hazard s osobní iniciativou a ten si ani ve školství, ani nikde jinde nemůžeme dovolit. Určitě to stojí za další vyjednávání a za hledání možných cest do budoucna. Nechtěl bych, aby vyhláška byla suchou a neměnnou právní normou. Podle mého je nutné, aby šlo o živý organizmus, na kterém se bude dál pracovat, který bude zaznamenávat změny podle toho, co bude v praxi potřeba.

Upozorňujete také ve svých připomínkách k vyhlášce, že vůbec nepočítá se zohledněním akademického titulu, které někteří pracovníci školství dosáhli… To patří mezi body, které chceme při jednáních připomínat. Myslíme si, že je to věc, která se úzce vztahuje k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, a určitě by to stálo za samostatný paragraf, který by byl do této normy zapracován. Je podle vás dobře zpracovaná příloha, která hovoří o kariérních stupních a o zařazení pracovníků do tarifních tříd? Nechápeme, proč některé školské profese mají mít pět kariérních stupňů a proč jsou jiné šestistupňové. Myslím, že by všichni měli mít srovnatelné možnosti kariérního růstu. Podobných připomínek bychom měli určitě víc, ale přistupujeme k této části vyhlášky tak, že aktuálně bude přijímána a schvalována její paragrafová část a o příloze bude možné ještě jednat. Tato část prostě potřebuje ještě doladit. Logické by ale bylo, kdyby všechny školské profese měly stejnou strukturu kariérních stupňů: 1. stupeň – začínající pracovník, 2. stupeň – zapracovaný pracovník, 3. stupeň – zapracovaný pracovník se specializovanou činností ve škole, 4. stupeň – zapracovaný pracovník se specializovanou koncepční činností ve škole, 5. stupeň – zapracovaný pracovník se specializovanou koncepční činností na úrovni regionu (např. metodik při zařízeních DVPP), 6. stupeň – zapracovaný pracovník se specializovanou koncepční činností na úrovni - národní a mezinárodní. Navíc příloha vychází z katalogu prací. Při jeho zpracovávání jsme naráželi na nevůli ministerstva práce a sociálních věcí řešit kolizi pojetí – katalog prací je postaven na činnostech, ale my usilovali o to, aby další vzdělání jako průprava ke specializované činnosti bylo předpokladem pro postup v platovém systému. Dá se s touto kolizí aktuálně něco dělat? Aktuálně – moc ne. Musíme ale být připraveni jednat s ministerstvem práce a sociálních věcí, aby bylo možné díky získané kvalifikaci například postoupit v platových stupních. Aby pedagog věděl, že pokud na sobě bude skutečně pracovat, bude to mít vliv i na jeho kariéru. Bude to ale velmi složité jednání. Od začátku totiž ministerstvo práce dávalo najevo, že pro něho je tento přístup naprosto nepřijatelný. Vyhláška přece jen přináší určitý základ pro kariérní růst pedagogických pracovníků a stojí za to ho dál rozvíjet. Ať se ale snažíme o jakýkoliv krok, vždycky narážíme na problém nedostatečných financí. Pokud bychom totiž byli při vyjednávání úspěšní a platový postup by byl nárokový, bude to mít dopad na státní rozpočet, což vždycky u nás vyvolává komplikace. Nicméně já bych se ani toho nebál. Pokud se ve všech dokumentech mluví o nezbytnosti a užitečnosti investic do vzdělávání,mělo by jít v první řadě o investice do lidí, kteří toto vzdělávání poskytují, do nositelů tohoto vzdělávání. Jinak všechny reformy ve školství, nejen reformy související s novými zákony, skončí na papíře. Za pár let pak zjistíme, že se nic nezměnilo, že je situace ve školství pořád stejně špatná. RADMIL ŠVANCAR

Další připomínky Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k vyhlášce o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků:  









 





  



obsahuje malý rozsah kariérních stupňů pro učitele, je žádoucí, aby dalším vzděláním ve smyslu navrhované vyhlášky dosáhli pedagogičtí pracovníci postup do vyšší platové třídy nejen pouze možnost získat příplatek za výkon specializovaných činností, chybí realizace kariérního postupu pro učitele zvyšující si kvalifikaci v oboru s výjimkou specializací, uvedených v § 9 odst. 1, obsahuje vysoký podíl pravomoci ředitele na organizování vzdělávání pedagogických pracovníků (§ 6, § 9, § 10) a je tak popřen princip rovného přístupu k osobnostnímu a profesionálnímu rozvoji, viz II. Odůvodnění hlavních principů, není zohledněna dosud získaná kvalifikace v akreditovaných kurzech od roku 1990 (lidé se neustále školí na PC i pedagogických fakultách), rovněž získání PhDr., PaedDr. ap. není zohledněno v kariérním růstu, nedostatek finančních prostředků jednak z hlediska DVPP a jednak z hlediska zastupování studujících, kteří mají zájem o zvyšování kvalifikace, vysoká časová dotace studia pro některé specializované činnosti, tabulka sice uvádí některé požadavky, ale neřeší dopad při jejich naplnění, např. zvýšení platu, třídy, příplatek atd., sice se v odůvodnění uvádí specializační příplatek po 1 500,-, ale školy budou potřebovat posílit mzdové prostředky na zastupování pracovníků účastnících se dalšího vzdělávání. Předpokládali jsme, že vzdělávání pedagogických pracovníků bude vedeno ve dvou rovinách, 1. vzdělávání vedoucích pracovníků škol, 2. vzdělávání v odborné způsobilosti učitelů jednotlivých předmětů a tomu odpovídající finanční ohodnocení (tento bod zcela chybí), je zcela nedoceněna práce pracovníků na zařízeních DVPP, a to ve všech kategoriích, externí metodici radí a pomáhají ostatním kolegům, ale finanční prostředky na ně, vyčleněny nejsou, platy pedagogických pracovníků stoupají, ale úroveň platů ostatních pracovníků ve školství zůstává téměř nezměněna, ředitel a jeho zástupce jsou většinou zařazeni jako nepedagogičtí pracovníci do 11. platové třídy a přitom na některých zařízeních DVPP nejsou pouhými organizátory, vykonávají koncepční činnost na úrovni regionu, vedou metodické sbory, lektorují.

DLOUHÉ ČEKÁNÍ NA VYHLÁŠKU

Krajské instituce zabývající se po zrušení pedagogických center dalším vzděláváním pedagogických pracovníků čekají na vyhlášku o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků skoro netrpělivě. Většina z jejich vedoucích pracovníků návrh vyhlášky z vnějšího připomínkového řízení znala, ačkoliv nebyli mezi osobami, které se k ní měly přímo vyjadřovat. Jejich názory se však na ministerstvo školství přesto většinou dostaly. Prostřednictvím krajů, které využily jejich znalostí v této oblasti. Zeptali jsme se proto několika z ředitelů těchto institucí, co si o vyhlášce, jejích problémech i jejích přínosech praxi myslí.

PETR HABRNÁL, Krajské vzdělávací a informační centrum, Nový Jičín Očekávali jsme, že nová vyhláška určí pravidla hry jednak pro vzdělávací instituce bez ohledu na zřizovatele (i pro soukromé), jednak že určí i úlohu státu. Čekal jsem, že jasně řekne, co je to státní

zakázka, což pořád není zcela jasné. A to není dobré. Vyhláška měla stanovit daleko přesněji kariérní řád kantorů. Z mého pohledu to je naprosto formální. A navíc vyhláška obsahuje v tomto bodu zásadní nedostatek – objevuje se tu problém, že dva stupně kariérního růstu odpovídají jedné tarifní třídě. To přitom už řešil projekt Učitel, který jsme kdysi připomínkovali a na jehož vzniku jsme se podíleli. Jde o naprosto nemotivační prvek. Souhlasím s tím, že vyhláška mluví o průběžném vzdělávání a určuje čtyřhodinovou délku těchto kurzů. Problém ale je v tom, že průběžné vzdělávání nemá žádnou vazbu na kariérní řád, do kariérního systému vůbec nevstupuje. Očekávali jsme přitom, že i dosavadní formy dalšího vzdělávání budou do kariérního systému zapracovány. Že učitel, který se dosud aktivně vzdělával, nyní své vzdělání zúročí. Vyhláška to ale neřeší. DVPP, které se vyvíjelo dvanáct, třináct let, jako by bylo pryč. Systém, který nastavuje vyhláška, není motivační. Jestliže si učitel udělá jeden dlouhodobý kurz (třeba stohodinový), není pak po zbytek života motivován k dalšímu vzdělávání. Z hlediska pravidel, které přináší návrh vyhlášky, má vystaráno. Soukromé firmy přitom mají propracované celoživotní systémy vzdělávání. Schází nám ve vyhlášce i jasné slovo, co musí instituce udělat, aby byla akreditována, nejsou definována přesná pravidla pro tuto akreditaci. Není řečeno, která instituce je akreditovaná a která je pouze s akreditacemi. Očekával jsem na druhé straně, že si stát bude chtít „usurpovat“ pro svou organizaci vzdělávání navázané na postup v kariérním systému. Přitom například u studia pedagogiky se hovoří o tom, že ho poskytují zařízení pro DVPP. Pokud si tedy kraj zřídil například příspěvkovou organizaci, která je v síti škol a školských zařízení a pokud bude mít tato organizace akreditovaný kurz v rozsahu 120 hodin, pak může toto studium poskytovat. O tom, kdo může poskytovat studium pro ředitele, dokonce vyhláška nemluví vůbec, z čehož vyplývá, že ho může vlastně poskytovat každý. Ministerstvo školství si ale jistě pohlídá, aby to všichni nebyli… S uspokojením kvituji, že je tu jasně napsáno, že vyučovací hodina trvá 45 minut. Konečně skončí debaty s finančními a dalšími kontrolami. JIŘÍ CAIS, Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola, Plzeň Vyhláška se mi líbí. Je dostatečně objektivní, umožňuje zapojení všech vzdělávacích subjektů do DVPP, neobsahuje žádné preference. Samozřejmě, vzdělání, které zakládá kvalifikaci, budou dál poskytovat vysoké školy. Naše zařízení se chce uplatnit v nabídce studia pedagogiky a psychologie s rozsahem 80 a 120 hodin. Co se akreditační komise týče, mělo by podle mého být řečeno, z jakých oblastí hodnotitelé budou, zda v ní budou i zástupci krajských vzdělávacích institucí. Měli jsme možnost vyjádřit se k vyhlášce (osloven byl kraj a my své připomínky posílali právě kraji). Bylo mezi nimi například upozornění na skutečnost, že u specializovaného studia (§ 9) asi nelze pro všechny uvedené kompetence stanovit délku trvání „nejméně 250 hodin“ paušálně. MŠMT již například vydalo Standard dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě, kde je předepsáno celkem 92 hodin. Výčet kompetencí je také podle nás poněkud zúžen, za zvážení by stálo například rozšířit specializované činnosti o třídního a uvádějícího učitele. JAN MUSIL, Pedagogické a vzdělávací centrum Karlovarského kraje, o.p.s.

Je to další krok nesprávným směrem. Vyhláška měla být připravena podstatně dřív a měla odpovídat potřebám terénu, což se nestalo. Vyhláška nutí organizace v jednotlivých krajích, které převzaly po zrušených PC úlohu zabezpečování široké škály programů DVPP, zajistit si ve velmi krátké době zařazení do sítě škol a školských zařízení a získání statutu zařízení dalšího vzdělávání. A to platí i pro nás, ačkoliv jsme komerční o.p.s. Pokud to neučiníme, staneme se plátci DPH, tedy všechny aktivity budou výrazně dražší. A tato složitá změna přichází v době, kdy se připravuje nová nabídka. Chci upozornit i na přechodná ustanovení vyhlášky, která by měla jednoznačně stanovit, od které doby jsou uznávány formy studia pro ředitele škol. Formy funkčních studií před vstupem škol do právní subjektivity jsou těžko relevantní. JAROSLAV BORSKÝ, Středisko služeb školám, Kladno Dlouho už na tuto vyhlášku čekáme. Verze, která šla do vnějšího připomínkového řízení a kterou jsme četli, neodpovídá tomu, co bylo původně navrhováno. Podle nás měla být tato vyhláška připravena jako jedna z prvních. Měla by přinést jasnější pravidla v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů, a to nejen pro nás, jako instituce poskytující DVPP, ale i pro školy. Vyhláška měla více respektovat existující nebo připravované projekty – například jsem členem skupiny, která připravuje obsah vzdělání pro začínající ředitele. Připravili jsme zhruba šedesátihodinový kurz, pak jsme zjistili, že vyhláška předepisuje nejméně stohodinové vzdělání. Nikdo nás na to neupozornil. Museli jsme honem přepracovávat celý projekt, pochopitelně se změnil jeho rozpočet. Ale i to souvisí s tím, že měla být vyhláška připravena podstatně dřív, pak by takový rozpor nenastal. Za nedotažený považuji i výčet specializovaných činností, které přináší paragraf 9. Nicméně chápu, že jde stále o návrh – a nyní jak my, tak školy čekají, jaké možnosti a jaké povinnosti z vyhlášky vyplynou. HANA KROJZLOVÁ, Pedagogické středisko Hodonín K vyhlášce mám spoustu připomínek. Odklonila se totiž od toho, co se od ní v počátku očekávalo. Mnoho věcí v ní chybí. Například v části, kde se mluví o činnosti akreditační komise, je mnoho nejasností. Říká se například, že komise zasedá podle potřeby. Není ale řečeno, podle čí potřeby – podle potřeby ministerstva školství, nebo podle potřeby naší? Myslím, že by se komise měla scházet pružně, alespoň pětkrát ročně. Aby podle potřeby neznamenalo dvakrát ročně. To by celý průběh akreditací zkomplikovalo a prodloužilo. Už takhle trvá hrozně dlouho, než dostaneme vyjádření, zda akce, o jejíž akreditaci jsme žádali, ji získala, nebo ne. Navíc současný systém akreditací je vlastně jen předepsané slohové cvičení, na jehož sepsání záleží, zda bude akreditace poskytnuta, nebo ne. Vím o situacích, kdy ta samá vzdělávací akce sepsaná dvěma různými organizátory v jednom případě akreditaci získala a ve druhém nikoliv. Podle jakých pravidel se tedy o udělování akreditace rozhoduje? A vyhláška přesnější pravidla pro tuto oblast nepřinesla. Dobře ale je, že se ve vyhlášce objevuje požadavek na akreditaci vzdělávacího zařízení. Je potřeba, aby ministerstvo školství mělo přehled a garanci dlouhodobějšího zájmu té které instituce o oblast DVPP. Snad jen – když už je nějaká instituce DVPP zařazena do sítě škol, měla by mít k akreditaci jednodušší přístup. Mělo by se této instituci víc věřit, neměla by mít povinnost akreditovat každou

jednotlivou akci. Ať raději jsme pod přísnější kontrolou České školní inspekce, ať zjišťuje dopad příslušných akcí. Ale žádat o akreditaci instituce i každé akce je nadbytečné. Ať jsou akreditace institucí na kratší dobu, ať jsou pod přísnou kontrolou, ať se zjišťuje spokojenost učitelů s kurzy této instituce, ale ať se odbourá administrativní zátěž nepružného schvalování každé jednotlivé akce. Vždyť schválení jedné akce trvá někdy až čtyři měsíce, když do toho přijdou prázdniny, tak i půl roku. Velmi mi ve vyhlášce chybí i jednotnost kariérního růstu. Existují tak kategorie vychovatelů a pedagogů volného času, které mají šest stupňů kariérního růstu, ostatní mají pouze pět stupňů. Podle mého názoru by všechny profese měly mít srovnatelné podmínky. Například první stupeň – začínající učitel, pak zapracovaný pracovník, třetí stupeň zapracovaný pracovník se specializovanou činností, čtvrtý stupeň by předpokládal koncepční činnost školy, pátý koncepční činnost v rámci regionu, kraje (sem by mohli patřit například i metodici při zařízeních DVPP, protože jejich role do této oblasti patří a dneska je naprosto nedoceněná) – a šestý kariérní stupeň by pak byl pro pracovníky tvořící celorepublikové či nadnárodní koncepce. Hovořit by se dalo určitě i o specializovaných činnostech – jsou do nich zahrnuti například koordinátor školního vzdělávacího programu, ale například vedoucí metodického sdružení nebo předmětové komise na základní škole, což jsou mimořádně důležité činnosti pro školu, v přehledu v paragrafu 9 zahrnuto není. I vedení předmětového kabinetu by mělo být zahrnuto do kariérního systému. Vůbec se tu nemluví o uvádějícím učiteli, o učiteli,ke kterému chodí studenti kvůli pedagogické praxi. To přece nemůže být „obyčejný“ učitel, i tito pedagogové by měli mít specializované vzdělání, aby u něho mohli studenti tuto praxi konat. Vždyť určitě chceme, aby se mladí učitelé dostali ke kvalitnějšímu vzdělávání. Zmínit bych se měla určitě o pracovnících v zařízeních DVPP, kteří jsou už dlouho špatně zařazeni. Ani vyhláška tento problém neřeší. Vůbec nepočítá s tím, že i on i by měli mít svůj kariérní růst. Souvisí to s tím,že nejsou počítáni mezi pedagogické pracovníky, čemuž nerozumím. Jednotni v tomto pohledu nejsou ani právníci – v nařízení vlády o přímé vyučovací povinnosti je uveden ředitel zařízení pro DVPP má mít tři hodiny přímé vyučovací povinnosti. Jak jí mám ale plnit, když nejsem zařazena jako pedagogický pracovník – a přitom se na mě vztahuje povinnost funkčního studia, které se má vztahovat pouze na pedagogické pracovníky… Nebylo by už dobré udělat i v této oblasti pořádek? Vyhláška mluví i o průběžném vzdělávání, které se našeho zařízení pochopitelně úzce dotýká. Je to ale pouze jakési zájmové vzdělávání, které není nijak napojeno na kariérní systém. Jsem překvapena – všechny předchozí připravované systémy kariérního růstu pedagogických pracovníků s tím počítaly – a tento se od tohoto trendu odklonilo. Vím, že se tehdy mluvilo o nebezpečí honby za kredity. Pokud by se ale zkombinovalo i toto vzdělávání s jeho využitím v práci, nebylo by špatné, aby se i s průběžným vzděláváním vázala nějaká finanční odměna. ROMAN KŘIVÁNEK, Pedagogické centrum Vysočina Řada dopadů vyhlášky o DVPP se projeví až v praxi. Nicméně na setkání představitelů krajských vzdělávacích institucí zazněla obava, že ve vyhlášce v paragrafu 5 není řečeno, kdo by měl zajišťovat vzdělávání ředitelů (zvykli jsme si říkat funkční studium). V ostatních případech se mluví o vysokých školách, o institucích poskytujících DVPP. Až v komentáři je napsáno, že pokud není žádná instituce uvedena, pak je záležitostí ministerstva školství, zda budou tu kterou instituci akreditovat. Je to až podezřele benevolentní. Dřív se čekalo, že toto vzdělávání bude zajišťovat pouze jedna instituce. Obáváme se sice, zda vyhláška nebude příliš volná, ale další pravidla (v září by se údajně měly objevit další standardy a metodický pokyn) budou nastavena tak přísně, že na toto studium instituce našeho typu nedosáhnou. Chceme proto, aby byly zajištěny rovné podmínky v získávání akreditací. Co se průběžného vzdělávání týká, myslím, že jde jen o jakýsi výstřel do prázdna. I tady by měly být

rozsáhlejší kurzy (i když rozsah a kvalita nemusí být vždy totožné) s výstupem s garantovanou kvalitou. To jsem ve vyhlášce nenašel. Protože toto vzdělávání není zahrnuto do systému kariérního růstu, mám dojem, jako by bylo do vyhlášky zařazeno skoro zbytečně. Je pochopitelné, že učitelé budou mít zájem především o vzdělávání s výstupy, které je budou motivovat. A to tady schází. Otázkou zůstává postavení krajských institucí v systému dalšího vzdělávání pedagogů. Existuje Národní institut pro další vzdělávání, který se zabývá vládními prioritami. Jenže co je vládní priorita? Třeba tvorba školních vzdělávacích programů. A ať uděláte jakékoliv předmětové vzdělávání, dá se naformulovat jako součást tvorby školního vzdělávacího programu. Mám prostě dojem, že prostor „mimo vládní priority“ se neúměrně zužuje. Zůstává tedy otázka, zda je monopolním poskytovatelem tohoto vzdělávání je NIDV, nebo zda to může poskytnout stejně kvalitně jiná instituce – krajská, soukromá… Čekal jsem, že vyhláška přinese jasno ve vymezení kompetencí. A to jsem v ní bohužel nenašel. RADMIL ŠVANCAR Liberecký kraj navrhuje rozšířit specializované činnosti

Připomínkovými místy k návrhu vyhlášky o DVPP byly také kraje. Kromě Prahy se však se zásadní připomínkou přihlásil jen Liberecký kraj. Ten navrhl rozšířit okruh specializovaných činností, pro které se může pedagog kvalifikovat, o dvě – o uvádění začínajících učitelů a o tvorbu a realizaci dalšího vzdělávání. Ministerstvo školství ale tento návrh neakceptovalo s odůvodněním, že by to znamenalo značné finanční zatížení.

Uvádějící učitel „Specializované činnosti, které v tomto paragrafu navrhuje ministerstvo školství – například specializovanou činnost pro oblast environmentální výchovy – nevidíme jako zásadní problém pro školství a vzdělávání,“ řekl pro UN vedoucí odboru školství Libereckého kraje ROBERT GAMBA. „Naším velkým problémem je dvacet procent neaprobovaných učitelů a velmi vysoký počet kantorů starších padesáti let. Přirozeně chceme, aby mladý pedagog získal jistotu v zaměstnání, aby byl uveden, naučil se pedagogickou práci a školu za rok či dva neopouštěl. Uvádění mladých učitelů proto považujeme za velice důležitou specializovanou činnost, druh pedagogiky, který může změnit situaci ve školství. Před pedagogickými fakultami smekám, ale praxe je praxe.“ R. Gamba v této souvislosti připomíná také oblast předškolní výchovy – i ta by si prý zasloužila větší péči o uvádění pedagogů. „Dětí v předškolním věku pomalu přibývá a absolventky středních pedagogických škol obvykle odcházejí rovnou na vysokou školu. Může se proto brzo stát, že podobný problém, který máme s pedagogy-vysokoškoláky, vznikne i na mateřských školách,“ dodal. Vzdělávání dospělých Podle vedoucího odboru by specializace na tvorbu a realizaci dalšího vzdělávání podpořila rozvoj nabídky celoživotního vzdělávání na středních a vyšších odborných školách, která prý v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie výrazně zaostává. Hovoří z něj čerstvé zkušenosti, které Liberecký kraj načerpal z projektu Centra vzdělanosti, díky němuž se na vybraných krajských školách vytvořila koordinovaná síť nabídky nejrůznějších kurzů celoživotního vzdělávání.

„Pedagogika dospělých, respektive metodika celoživotního vzdělávání pracuje s jinými zejména motivačními faktory, než je tomu u vzdělávání náctiletých. Kantoři přitom nejsou na práci s dospělými vždy dobře připraveni – musejí umět dospělého během vyučovacího procesu motivovat, aby studium dokončil, aby ho bavilo. Přitom obory andragogika či vzdělávání dospělých nejsou příliš frekventované a jejich absolventi nejsou kvalifikováni pro práci ve školách. Navíc jsem přesvědčen, že by tato specializace kantorům pomohla i při výuce žáků a studentů. Dost často se chováme k postpubescentům jako k malým dětem, což si nezaslouží. A konečně – v poslední době dochází ke stále silnějším snahám o certifikaci lektorů, proto by školský rezort díky této specializaci mohl získat určité prvenství, podpořil by činnost škol i prestiž vyučujících,“ uvedl R. Gamba. K vyhlášce jako celku dodal: „Je dobře, že se někdo tímto tématem vůbec začal zabývat. Bylo by ale ideální, kdy by měla přímou návaznost na kariérní řád, na platy. To by posunulo oblast dalšího vzdělávání výrazně kupředu. Možná bychom pak nemuseli řešit jako zásadní problém jejího financování. Pokud by učitel věděl, že když se bude dlouhodobě vzdělávat, tak si i finančně polepší, myslím, že by se našla motivace i pro jeho spoluúčast na financování tohoto vzdělávání.“ PETR HUSNÍK Školská komise asociace krajů podle slov své předsedkyně Jaroslavy Wenigerové o návrhu vyhlášky ještě nejednala. Prý tak učiní na svém nejbližším zasedání, které se uskuteční v druhé polovině června. PRVNÍ ABSOLVENTI NOVÝCH PROGRAMŮ BUDOU NEJDŘÍVE NA JAŘE

O názor na vyhlášku o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu jsme požádali i JIŘÍHO NEKOLU, ředitele Národního institutu pro další vzdělávání, který má svá detašovaná pracoviště v každém kraji.

Připadá mi trochu předčasné vyjadřovat se k vyhlášce ve chvíli, kdy ještě nenabyla platnosti. Takže spíše obecná poznámka k její potřebnosti. Vyhláška je potřebná v tom smyslu, že umožní akreditovat programy DVPP, které budou mít přímý vliv na výkon funkce ředitele nebo výkon některé ze specializovaných činností (například koordinátor tvorby školního vzdělávacího programu). Teprve poté, až budou takové vzdělávací programy akreditovány, bude možné je začít realizovat a nabízet. Kde vidíte prostor pro uplatnění NIDV při realizaci DVPP a kariérního růstu podle nové vyhlášky? Prostor vidíme rozhodně v oblastech týkajících se DVPP, v prioritách státní vzdělávací politiky. V intencích Bílé knihy a Dlouhodobého záměru půjde rozhodně o maximální podporu kurikulární reformy, podporu odborného růstu řídících pracovníků, zvyšování počítačové gramotnosti a prevence sociálně-patologických jevů. Chtěl bych ale říct, že slovo „prostor“ může implikovat pocit hrací plochy, na které se odehrává konkurenční boj více týmů. To si myslím, že je špatné pojetí. Naším cílem je podílet se v síti spolupracujících institucí, jejímž cílem by měl být především přínos pro pedagogy. Myslím, že hlavní problém současného DVPP spočívá právě v tom, že je zde určitá roztříštěnost. Podle mne i školy uvítají systém, který by danou oblast vzdělávání stabilizoval a vedl v dlouhodobém horizontu k zvýšení kvality. Jako pozitivní tedy vnímám trendy směřující ke spolupráci. Je neproduktivní postupovat jinak. Ale tuto problematiku žádná vyhláška nevyřeší, protože je to především o lidech. Přinese vyhláška pedagogům peníze a vyučování vyšší kvalitu?

Současným problémem pedagogické kariéry jsou především její úzké možnosti. Můžete buď dělat učitele, zástupce ředitele nebo ředitele. Takže pro pedagogy potřebujeme spíše nový zákon, který by stanovil širší tarifní stupnici s více stupni. O tom, jestli kvalitně připravený vzdělávací program znamená přínos pro vzdělávání není třeba dlouze přemýšlet. Myslím, že hlavním smyslem naší práce musí být právě heslo: Učením ke kvalitě. Kdy budou první absolventi z vašich kurzů? Po schválení vyhlášky se musí nové programy připravit, akreditovat a nabídnout. Pokud na podzim zahájíme první běhy školení, lze první absolventy čekat nejdříve po odškolení řádově desítek hodin studia. Tj. první absolventi mohou být u některých akcí již na jaře, jinde samozřejmě později, úměrně počtu hodin. an Největší problém vyhlášky? JEJÍ Finanční zajištění,

říká P. Lacina O připomínkách, které k návrhu vyhlášky o DVPP vznesly školské asociace pod hlavičkou Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace zaměstnavatelských svazů, hovoříme s PETREM LACINOU, místopředsedou Unie školských asociací – CZESHA, předsedou Sdružení učňovských zařízení a ředitelem SOU technického a nábytkářského v Praze 5.

„Chtěl bych předeslat, že samozřejmě podporujeme, aby se pedagogičtí pracovníci vzdělávali systémovým způsobem. A vyhláška si tento cíl klade. Jejími dvěma kardinálními problémy jsou však z pohledu škol jednak sporná možnost další vzdělávání finančně vůbec zabezpečit, jednak omezená kapacita poskytovatelů vzdělávací služby,“ řekl UN Petr Lacina. Iluzorní finanční předpoklady Místopředseda Unie školských asociací – Czesha začíná výčet připomínek k návrhu vyhlášky zmínkou o článku V. její důvodové zprávy, který rozebírá předpokládaný hospodářský a finanční dosah (viz str. X). „Finanční prostředky na zabezpečení dalšího vzdělávání pedagogů jsou zcela nedostatečné. Například vůbec neobsahují výdaje vyplývají z dosud platné vyhlášky MŠMT č. 140/1968 Sb., podle níž jsou poskytovány učitelům cestovní náhrady. Tyto náhrady jako nutné další výdaje škol se vůbec neřeší a školy tyto peníze nemají, mohou je uvolnit pouze z provozních prostředků, což však napjaté rozpočty neumožňují.“ Na to se váže druhý finanční problém – jestliže se pracovník vydá za vzděláním, pak jedinou možností, jak zajistit hlavní činnost školy, je suplování. „Jde o finanční prostředky škol nutné na úhradu platu a příplatku za vyučovací hodiny studujících a ve škole nepřítomných pedagogických pracovníků. Jedna nadúvazková hodina se pohybuje v rozmezí 265 až 340 korun podle věku pedagogického pracovníka. Násobte tyto peníze hodinami, které pedagog stráví mimo školu studiem – a vyjde vám enormní nápor na mzdové prostředky. Bylo by iluzorní myslet si, že se lidé budou vzdělávat o sobotách a nedělích, protože ani akreditovaná pracoviště nebudou vzdělávat jindy než ve standardní pracovní době. A pokud by se vzdělávání

pedagogů přesouvalo do prázdnin, objeví se problém s čerpáním dovolené.“ Kurzovné? Pěkný balík V důvodové zprávě podle P. Laciny chybí časový rozklad, kolik lidí by se mělo vzdělávat (předpoklad je zhruba 50 tisíc pedagogů), v jakých kapacitách učeben i počtech vyučujících a také - v jakých akreditovaných pracovištích. Mimochodem, pracoviště soukromých právnických osob, které záhy získají akreditaci podle nové vyhlášky, běžně nabízejí kurzy s denní taxou kolem 3000 korun. Měli by si kantoři na své vzdělání připlácet? A kolik? Levné přitom nejsou ani veřejné vysoké školy. Například jeden semestr tzv. DPS, doplňkového pedagogického studia (podle zákona o pedagogických pracovnících jde o „studium pedagogiky“), které absolvují většinou učitelé (inženýři) odborných předmětů a učitelé odborného výcviku (dříve mistři odborné výchovy), ještě v roce 2003 stál kolem 3200 korun. V loňském roce už to bylo 3750 korun... „Navíc učitelé odborného výcviku se ptají, proč by měli absolvovat tři semestry DPS, které je uznávanou kvalifikací pouze ve školství, když za tuto dobu budou mít za sebou polovinu bakalářského studia, jež jim bude uznáváno ve všech odvětvích. Je v tom ale další háček. Jestliže si učitel bude chtít doplnit kvalifikaci a podá si přihlášku na veřejnou vysokou školu, ještě nemá vyhráno. Nemusí být přijat, a tak se může rozhodnout pro náhradní řešení – pro soukromou školu. To ale nebude pro ředitele jednoduchá a hlavně levná záležitost. Například jeden semestr studia na soukromé vysoké škole pro učitele odborného výcviku stojí až 20 tisíc korun. Šest semestrů krát 20 tisíc rovná se 120 tisíc jen za jednoho pracovníka!“ Zahájit studium... a také úspěšně ukončit Příkladem o doplňkovém pedagogickém studiu jsme se dostali na půdu zákona o pedagogických pracovnících, respektive těch jeho částí, které předepisují učitelům kvalifikaci – i ty ale úzce s dalším vzděláváním souvisejí. „Ze zákona vzniká povinnost těm učitelům, kteří nesplňují kvalifikační požadavky, zahájit a také úspěšně do konce roku 2009 dokončit studium, jímž potřebný kvalifikační předpoklad dalšího zaměstnání ve funkci učitele získají. Školy budou muset hradit prostředky nejen na tato studia, ale i na pokrytí nadúvazkových hodin. Pokud se podíváme znovu na učitele odborného výcviku, začneme řešit jejich bakalářské vzdělání, které jako kvalifikační znak předepisuje zákon. Pokud by se bakalářské vzdělávání mělo stát masovou záležitostí – vždyť mistrů máte kolem 7,5 tisíce – pokud by jich začalo studovat najednou několik stovek, pak se obávám, že na vysokých školách nebudou kapacity, které by takový nápor zvládly. Nemluvě o tom, kdo bude za tyto pracovníky učit. Dnes školy přece nezaměstnávají nějaké pedagogy navíc, kteří by jen suplovali nebo byli náhradníky v případě nemocenské.“ Podle P. Laciny ministerstvo školství tuto připomínku smetlo ze stolu s poukazem, že pracovníci bez kvalifikace musí do roku 2009 pouze příslušné kvalifikační studium zahájit nikoli ukončit. „Zahájit je málo. Přečtěte si zákon.“ Chyba v zákoně, chyba ve vyhlášce Ministerstvo školství v rámci připomínkového řízení uznalo ze zásadních připomínek jako oprávněnou pouze jedinou, a to, že „studium pedagogiky dle § 3 odst. 2), písm. a) v rozsahu 120 hodin je vyhláškou stanoveno i pro učitele praktického vyučování a odborného výcviku střední školy, což je nad rámec zákona o pedagogických pracovnících a v rozporu s jeho ustanovením § 22 odst. 1), písm. a), kde ve výčtu pracovníci těchto funkcí chybějí!“.

„Jde o chybu v zákoně, který uvádí pouze učitele praktického vyučování a odborné praxe na VOŠ, čímž v podstatě rozděluje učitele na dvě kategorie: jednu, která musí studium pedagogiky absolvovat, a druhou, pro níž to neplatí. Vyhláška chybu napravit nemůže,“ míní P. Lacina. Dlužno dodat, že sporná část z posledního znění návrhu vyhlášky vypadla. Nicméně problém jako takový může změnit pouze novela zákona. Prázdný normativ Vraťme se zpátky k penězům. „V důvodové zprávě vyhlášky je uvedeno, že prostředky na další vzdělávání pedagogů budou poskytovány v rámci republikového normativu na DVPP. Vyhláška o krajských normativech, ani současný systém výkonového normativního financování prostřednictvím tzv. agregovaných normativů nestanovuje povinnost zvláštního normativu na DVPP. Tyto prostředky jsou údajně zahrnuty a rozepisovány v rámci normativu tzv. přímých ONIV,“ pokračuje P. Lacina. „Tento normativ byl v roce 2005 stanoven MŠMT u věkové kategorie 15 - 18 let průměrem 1200 korun na žáka ročně. Jeho výše však nepostačuje ani na krytí základních výdajů na vzdělávání žáka vyplývajících ze státem stanoveného obsahu učebních dokumentů, natož na krytí výdajů nutných na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Já ani řada mých kolegů tuto situaci řešit neumíme. Jestliže dostaneme na žáka dejme tomu učebního oboru za dobu jeho tříletého studia 3600 korun – což je třikrát 1200 korun – jak z toho potom můžeme hradit další vzdělávání učitelů, když jen svářečský průkaz, je-li jeho získání stanoveno jako povinné, stojí více než 5000 korun? O řidičáku nemluvě. V důvodové zprávě by se měly objevit všechny nároky na státní rozpočet. Když si ji přečtete, zjistíte, že ministerstvo školství pro tento rok předpokládá vydat na další vzdělávání pedagogů jen 41,1 milionu korun, což při celkovém počtu asi 1,8 milionu žáků bude představovat navýšení normativu ONIV asi o 22 korun na žáka za rok. V příštím roce se tato částka zvýší na 120 korun, což na úhradu vzdělávacích nákladů pedagogů průměrné školy s pěti sty žáky – v jejím případě půjde o zhruba 60 tisíc ročně – zdaleka nemůže stačit. Jiný příklad. Studium určené ředitelům a jejich zástupcům je nejen náročné časově, nýbrž i finančně. Kolegové ředitelé se často ptají - když začnu připravovat svého zástupce nebo sebe, veškeré peníze na další vzdělávání okamžitě vyčerpám, a co dalších šedesát kantorů? Myslím si, že schovávat se za to, že v normativu ONIV peníze na další vzdělávání ředitel najde, je špatné. Navrhujeme proto, aby peníze na další vzdělávání pedagogů byly takzvaně omašličkovány, aby bylo naprosto jasno, že škola dostane na žáka 100, 200... korun a pro kontrolní orgán nebude problém ověřit, jak bylo s těmito prostředky naloženo. Je zapotřebí systémového zajištění, které bude podobné zatím jedinému systému účelově vymezených prostředků, jímž je SIPVZ.“ Ministerstvo školství na tuto připomínku reagovalo šalamounskými slovy: „...finanční prostředky, které jsou uvedeny v odůvodnění, neznamenají konečnou sumu, kterou bude MŠMT na DVPP uvolňovat (jde o vyčíslení, resp. rozepsání nákladů, které s sebou aplikace vyhlášky v praxi přinese).“ Těžko se spokojit s takovým vysvětlením, jelikož o ničem jiném než právě o dopadech vyhlášky provázané se zákonem o pedagogických pracovních přitom v připomínce nešlo. Otazníky kolem samostudia „Vyhláška by měla aspoň částečně vymezit rozdíl mezi samostudiem, které definuje § 24 odst.4, písm b)zákona o pedagogických pracovnících, a dalšími formami vzdělávání pedagogických pracovníků podle vyhlášky, nebo podle zákona. Jde zejména o vazbu na zákonem vyčleněných 12 volných pracovních dnů na samostudium. Kladu si otázku, co to je samostudium? Zatím ho vnímám

jako nedefinovaný pojem, pod kterým si může kdokoli představit cokoli. Pracovníkovi za něj vzniká nárok na volno, ale na jiné formy studia se žádné volno nevztahuje. Všechny druhy tohoto vzdělávání však musí být plánovány. Kdy se tedy pracovníci budou vzdělávat jinak než samostudiem? Mohou se formy vzdělávání popsané vyhláškou odehrávat i formou samostudia? Chtěli jsme, aby tento pojem byl zpřesněn, ale ministerstvo školství to bohužel odmítlo,“ říká P. Lacina. „Navíc bez jasného vymezení může dojít i ke zneužití. Myslím si, že se ředitelé začnou velmi bránit tomu, aby si například tělocvikář neodjel na týden k moři nebo na mistrovství světa v hokeji pod záminkou samostudia. Autoři zákona i vyhlášky se měli poučit ze zkušeností sousedního Německa, kde úplně stejný problém vyřešily až firmy, které vytvořily vlastní systém školení. Zasadím-li otázku samostudia do obecnějších souvislostí, které popisuje zákon o pedagogických pracovnících, jenž jinými slovy předpokládá, že slušný ředitel školy se svými učiteli domluví na plánu jejich dalšího vzdělávání, vyjde mi, že bude velký problém, kdy se budou moci školit a kdo za ně bude učit. Proto každý den, který učitel bude chybě t- navíc ještě z důvodu samostudia - škola finančně pocítí,“ řekl P. Lacina Vzniká také otázka uznání doby volna jako doby strávené samostudiem. „Samostudium musí být dle mého názoru průkazné, to znamená, že učitel by měl doložit jeho výstup, ať už nějaký pracovní text, nebo například osvědčení o absolvování průvodcovského kurzu v případě jazykáře. Samostudium je práce nejen na sobě, ale do jisté míry i pro školu. Bohužel ani zákon ani vyhláška tuto věc nijak neošetřují. Myslím si, že to nadělá v budoucnu spoustu problémů. Další potíže mohou vznikat především v oblasti vybírání dovolených o prázdninách.“ K akreditaci P. Lacina říká, že některé školy upozorňují na to, že vyhláška je příliš liberální, že neříká, kdo vlastně bude další vzdělávání organizovat, zda vysoké školy, nebo jen některé. „Osobně si nejsem jist, že by to mělo být upravováno vyhláškou. Podle mě stačí podmínka akreditace vzdělávacích programů... Spíš mi vadí, že pro řadu učitelů odborných předmětů dosud nenaleznete žádný vhodný akreditovaný kurz. Pro učitele základních škol a všeobecně vzdělávacích předmětů je přitom nabídka velmi pestrá.“ Etika V poslední době se dost hovoří o etice vzdělávání. P. Lacina zmiňuje jeden námět ke zvážení – vyhláška by mohla, alespoň rámcovým způsobem, definovat morální předpoklady pro výkon „komisaře“, který usedne v akreditační komisi. Mohlo by jít také o minimální ochranu proti možné korupci. Je přitom přinejmenším podivné, že z poslední verze návrhu vyhlášky, která vznikla až po vnějším připomínkovém řízení, vypadl odstavec kladoucí nárok na členy akreditační komise. V něm se říkalo: „Členy komise mohou být jen osoby, u kterých není pochybnost o jejich podjatosti.“ Síto „Myslím si, že nebude problém v tom, že se lidé nebudou chtít vzdělávat. Nedovedu si ani představit, že by v době rychlých změn v technologiích kantoři na sobě nepracovali. To prostě nejde. A pokud se tak stane, je jen otázkou času, než je ředitel vymění za jiného, protože se stanou pro školu brzdou,“ dodává P. Lacina PETR HUSNÍK Ve společném stanovisku Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace

zaměstnavatelských svazů se objevila mimo jiné tato zásadní připomínka: Je nezbytné vyhláškou upřesnit a vymezit, které z navrhovaných způsobů studia může, musí nebo nesmí být uskutečňováno formou samostudia (ve vazbě na čerpání 12 dalších pracovních dnů ve školním roce dle § 24 odst.7) zákona č.563/2004 Sb. Odůvodnění: V případě, že žádné studium z vyhláškou navrhovaných nemůže (nesmí) být organizováno tak, že pracovník si bude muset čerpat (nebo mu bude uloženo) volno v rámci samostudia, je zřejmé, že pedagogičtí pracovníci budou studovat v době, kdy bude probíhat vyučování žáků. To bude znamenat zabezpečit vzdělávání žáků suplováním, čímž se výrazně zvýší mzdové náklady na úhradu nadúvazkových hodin.

Školské odbory navrhují, aby další vzdělávání popsané vyhláškou bylo svázáno s postupem vzdělávajícího se učitele do vyšší platové třídy. P. Lacina se ptá: „Za co je zaměstnanec placen? Za to, že se vzdělává, nebo za odvedenou práci? Existuje rozpor mezi státní sférou, která mnohem více zohledňuje kvalifikace, a sférou soukromou, kde je mnohdy úplně jedno, jakého člověk dosáhne vzdělání. To je otázka, kterou jsme nevyřešili dodnes.“

Některé školské asociace vyjádřily obavu, že nebude možné zpětně dohledat a kontrolnímu orgánu doložit, že třeba před pěti šesti lety dotyčný pracovník absolvoval kurz, který skutečně měl příslušnou akreditaci a tudíž na něj bylo možné čerpat peníze. Vyhláška totiž neupravuje formu certifikátu tak, aby z něj bylo patrné, že byl vydán na základě akreditace. Informaci o akreditovaných zařízeních by však měl ředitel získat jinde než ve vyhlášce, a to v zákonu o pedagogických pracovnících, který říká: „Ministerstvo školství vede seznam všech akreditovaných vzdělávacích institucí a programů, který zveřejňuje vždy k počátku školního roku ve Věstníku ministerstva a na internetových stránkách ministerstva...“

Ze stanoviska Asociace vyšších odborných škol §1 Ve Vyhlášce jsou monopolizovány ve vzdělání vysoké školy a jsou opomíjeny další stupně školských zařízení poskytující další kvalifikační předpoklady a prohlubování odborné kvalifikace - Střední pedagogické školy a Vyšší odborné školy pedagogické. §2 Z návrhu není zřejmé, kdo bude toto studium organizovat, zda všechny vysoké školy, nebo jen některé. Návrh neřeší, zda se budou nově otevírat učitelská studia na VŠ, nebo pouze programy v rámci celoživotního vzdělávání. Doposud další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) organizují pouze některé fakulty - a hlavně se úplně zapomíná na učitele vyšších odborných škol, u kterých by kromě pedagogického vzdělání bylo potřebné se orientovat na metodiku výuky se zaměřením na praxi. Proč se studiem získávají pouze znalosti a dovednosti z oblasti pedagogických, speciálně

pedagogických nebo psychologických věd? Doporučujeme nahradit psychologické vědy společenskými vědami. §3 Z návrhu není zřejmý zásadní rozdíl mezi § 2 a § 3. Podle § 22 zákona č. 563/2004 Sb. se studiem pedagogiky rozumí vzdělání získané v akreditovaném vzdělávacím programu v oblasti pedagogických věd uskutečňované zařízením dalšího vzdělávání... Proč se mají akreditovat nová zařízení, když máme tolik vysokých škol, středních pedagogických škol a VOŠ pedagogických, které žádnou další akreditaci nepotřebují? Proč jsou opět zmiňováni jen učitelé odborné praxe VOŠ a nikoli všichni? Návrh vyhlášky neřeší v jaké formě studia bude toto vzdělání poskytováno (denní, dálkové, kombinované, distanční...) §4a6 Návrh opět nezmiňuje možnost studia na středních pedagogických školách a VOŠ. § 10 Návrh nezmiňuje, kdo bude organizovat kurzy a semináře v tzv. průběžném vzdělávání. Kariérní systém pedagogických zaměstnanců Podle odůvodnění v části V. - Předpokládaný hospodářský a finanční dosah - bude sice podle § 29 Zákona o pedagogických pracovnících vznikat pedagogům právo se vzdělávat, ale o tom, kdo, kde a jak se může vzdělávat, bude opět rozhodovat ředitel školy limitovaný finančními prostředky na DVPP, na osobní výdaje školy v rámci rozpočtu, dlouhodobým záměrem budoucího rozvoje školy v závislosti na rozhodnutí zřizovatele atd. Ředitel musí navíc zabezpečit časový harmonogram organizace školního roku. Vzniká možnost vzniku pracovně právních konfliktů na školách. Návrh neřeší, podle jakých kritérií bude republikový normativ na kariérní růst do škol přidělován.

Další vzdělávání a kariérní růst pedagogických pracovníků – teze Unie školských asociací ČR CZESHA Zatím proběhlo vnější připomínkové řízení vyhlášky o dalším vzdělávání a kariérním růstu pedagogických pracovníků a zákonitě pokračují diskuze na toto téma v asociacích i odborné veřejnosti. Zajímavý bude například diskuzní okruh o dalším vzdělávání na výroční konferenci SKAV, která se uskuteční 16. června 2005. Bylo by proto předčasné vtěsnat probíhající výměnu názorů do konečného stanoviska, ale otevřené otázky a úskalí celého systému jsou zřejmé: 1. Existuje nebezpečí formalizace celého systému, pokud půjdeme cestou příliš taxativního vymezování oprávněných institucí, rozsahu i obsahu dalšího vzdělávání. 2. Potřeba zajistit chod škol a vytížení učitelů v průběhu školního roku by nás mělo dovést k upřednostňování diferenčních a jiných alternativních forem. S ohledem na tuto skutečnost je potřebné najít dostatečně pružnou definici obsahu i rozsahu dalšího vzdělávání.

3. Důležitou otázkou, která ovlivní chod školy i účast v celém systému, bude míra pravomoci ředitele v rozhodování o účasti učitelů s ohledem na konkrétní potřeby školy a zajištění výuky na straně jedné a na druhé straně míra autonomního rozhodnutí učitele ve věci dalšího vzdělávání. 4. Zásadní otázkou bude financování celého systému ve dvou rovinách: - v odměňování pracovníků podle kariérních stupňů, - v úhradě významných nákladů, které v souvislosti s dalším vzděláváním na škole vzniknou. 5. Samostatné úvahy si zaslouží zařazení do kariérních stupňů odborníků přicházejících z praxe a zhodnocení jejich nenahraditelných a často specifických znalostí získaných vzděláváním, které není spojeno s příslušnou formou akreditace. Stejně musí systém umožnit odborné vzdělávání reagující na inovační trendy, které často není akreditováno obvyklým způsobem, s adekvátním zařazením do kariérních stupňů. Stojíme tedy i zde na rozcestí. Buď vytvoříme dostatečně kreativní a motivační systém dalšího vzdělávání učitelů, anebo nastartujeme další kola honby za formálními osvědčeními, která budou málo odpovídat skutečným potřebám pedagogů a škol. Myslím, že i tato otázka zůstává otevřená. Jaroslav Ponec předseda Unie školských asociací - CZESHA samotný počet „studijních“ hodin nestačí

Protože ze zákona předkládají ministerstva poslanecké sněmovně pouze návrhy zákonů, nemuseli být poslanci s návrhem vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků seznámeni. Položili jsme jim proto otázku, která vychází z připomínek praxe: MÁ SE KARIÉRNÍ RŮST ODVÍJET VÍC OD POČTU HODIN, V NICHŽ SE UČITELÉ VZDĚLÁVAJÍ, NEBO OD HODNOTÍCÍHO POHLEDU JEJICH ŘEDITELE?

IVANA LEVÁ (KSČM) Neměl by spočívat výhradně na jednom ani na druhém. Hodnocení ředitele je subjektivní, i když by měl dbát na to, aby měl ve škole ty nejlepší kantory. Ani to, že učitel stráví hodiny na školení, neznamená, že se naučil to, co se naučit měl. Kariérní řád by měl být souhrnem mnoha hledisek. Především děti by měly pocítit, že se učitel vzdělává, že na sobě pracuje. Že neučí podle toho, co se sám naučil někdy před dvaceti lety. Dobrý ředitel pozná, který učitel je ochoten dát dětem něco navíc, a kdo jim látku suše odříká. Proto by se v kariérním růstu měly vzdělávání učitelů a pohled ředitele prolínat. Jako pojistka by mohla fungovat školská rada. ANNA ČURDOVÁ (ČSSD) Bojím se lidského faktoru. Pokud jsou na pracovišti dobré vztahy, měl by mít ředitel vliv na kariérní růst učitelů. Praxe bohužel není ideální, i když to neradi přiznáváme. V učitelské profesi se kvalita prokazuje těžko. Proto by kariérní růst měl být opřen o kombinaci vzdělávání, které je prokazatelné, a o hodnocení vedení školy. Rozhodně bych ho ale nevztahovala pouze na jednu osobu. Čím víc lidí se do něj zapojí, tím větší je jistota, že se i nefungující vztahy ohlídají. TAŤÁNA FISCHEROVÁ (klub US-DEU)

Určitě by to měla být kombinace obou pohledů. Dobrý ředitel umí učitele objektivně zhodnotit, nekvalitní ho může i poškodit. Ani samotný počet hodin strávených při vzdělávání není směrodatný. Kvalita by se měla poznat především podle toho, jak školu hodnotí rodiče, jak děti umějí, zda se zajímají o to, co jim učitelé vysvětlují, zda chodí do školy rády. Vím, že to všechno je špatně hodnotitelné, ale není možné stále setrvávat u právně pozitivistického pohledu na svět. Jiný ukazatel, než že se děti hlásí k některému učiteli, že výsledky jeho žáků jsou většinou dobré, nenajdete. Dokud se budeme vymlouvat, že to nebo ono nelze zhodnotit, k ničemu se nedobereme. MICHAELA ŠOJDROVÁ (KDU-ČSL) Máte na mysli vyhlášku o dalším vzdělávání, že? Protože se vztahuje ke kariérnímu systému danému zákonem, musí se opírat o prokazatelná kritéria. Považuji za důležité, aby se do hodnocení pedagogů dostalo i jiné kritérium, ale zákon a tudíž ani vyhláška, která z něj vychází, s tím nepočítá. Ne každý, kdo si rozšíří vzdělání, ještě umí učit. Proto by měl být pedagogický výkon hodnocen. Postihnout by ho mělo to, co zatím v zákoně není a nazvala bych to atestací pedagogických schopností. Osobně to považuji za velmi důležité, i když to není součástí zadání, které zákon vyhlášce dává. Walter bartoš (ODS) Kariérní růst učitele má být na prvním místě závislý na tom, jakou práci ve škole odvádí. Nejsem pro centrální kariérní řád s pevně stanovenými kritérii. Nikde totiž není řečeno, že musí vyhovovat potřebě konkrétní školy. V takto daném kariérním postupu vidím nebezpečí, že lidé budou jezdit po seminářích, ve školách se za ně bude suplovat a oni získají automaticky nárok na zvýšení platu, aniž by prokázali, že jsou kvalitními učiteli. Proto bych opřel kariérní postup především o hodnocení ředitele. Konečně je i v jeho zájmu, aby se učitelé dále vzdělávali. JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ PAU k návrhu Vyhlášky o DVPP

PAU, o.s. jako jedna z členských organizací SKAV již několikrát zveřejnila své stanovisko k návrhu Vyhlášky o DVPP. Sdělím proto jménem VV PAU a myslím, že i drtivé většiny členů a příznivců PAU, o.s. stručně následující skutečnosti: 1. PAU, o.s. velmi uvítalo a výrazně oceňovalo snahu autorů vyhlášky umožnit spolupráci nad obsahem textu dalším partnerům, zejména těm, kteří mají dlouholeté značné zkušenosti v oblasti různých forem dalšího vzdělávání. 2. Pro další rozvoj DVPP, zejména z hlediska požadavků nových zákonů ve školství, očekáváme, že vyhláška jasně vymezí pravidla pro podmínky, organizaci a kontrolu kvality DVPP, platná pro všechny zájemce. Kdo bude kontrolovat kvalitu programu (splnění formálních náležitostí to nezajistí)? To návrh vyhlášky zatím postrádá. 3. Vyhláška by měla jasně sdělit, že DVPP je součástí CŽV a děje se tak za jasných finančních podmínek a pravidel. Dále by měla rozlišit jednotlivé druhy a typy DVPP (od povinného kvalifikačního studia podle kariérního řádu až k zájmovým aktivitám nepovinným). 4. Není jasné, co se míní navrhovaným termínem „vzdělávací instituce“. Zda je rozhodující program vzdělávání nebo spíše institucionální zajištění (aparát, účetnictví, prostory apod.). Rozhodně by měly být garantovány stejné podmínky pro všechny uchazeče s akreditovanými nabídkami DVPP. 5. Vyhláška by měla reagovat na současnou situaci a měla by jasně vymezit, co se očekává od pregraduálního studia na VŠ a co má být obsahem funkčních studií DVPP. 6. Rozhodně by vyhláška neměla preferovat státní instituce před ostatními „vzdělavateli“ s akreditovanými programy, což by bránilo volné konkurenci podle kvality. Jde o vymezení jasných podmínek pro tuto činnost.

7. Myslíme si, že vzhledem k současné praxi, je finančními zásahy blokován zájem o DVPP ve školách, protože školy berou peníze z DVPP na zajištění předražených suplovacích hodin (na řadě škol si tak vedením školy vybraní učitelé dobře přivydělají), samostudijní dny se rozplynou ve dnech vedlejších prázdnin pro děti a ředitel tak má malé možnosti zařazení vzdělávání celého sboru, nepostradatelného pro přípravu ŠVP, do běžného pracovního cyklu školy. Proč o samostudijních dnech nemůže rozhodnout ředitel školy s ohledem na prospěch celé školy a sboru? 8. Myslíme si, že by odborná komise pro DVPP měla být povýšena na rozhodující orgán a nikoliv jen doporučující ministerským úředníkům pro jejich rozhodnutí. 9. PAU, o.s. je otevřenou organizací a své zkušenosti z DVPP je připraveno rozvinout při podpoře smysluplného systému DVPP pro zajištění nejen kurikulární reformy českého školství. Karel Rýdl předseda PAU, o.s. ŠPATNÝ JE UŽ ZÁKON, VYHLÁŠKA NEMŮŽE BÝT JINÁ

Jak vidí vládní návrh vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků Asociace ředitelů základních škol, jsme si povídali s jejím prezidentem KARLEM BÁRTOU s viceprezidentkou HANOU STÝBLOVOU.

Převažují podle vás ve vyhlášce klady nebo zápory? K. Bárta: Za špatný považuji už zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Vyhláška, která z něj vychází, nemůže být jiná. První patro postavené na chybných základech se dřív nebo později zbortí. Návrh vyhlášky přináší další legislativní zmatek do školství, které je už beztak přetíženo množstvím právních předpisů. Nejen školských, ale i těch, které mají obecnou platnost – ať už je to bezpečnost práce, ekonomika, financování… Je třeba zvážit, jestli školství takové množství vyhlášek potřebuje. Zda bychom se neměli víc dívat na to, co potřebují děti. Podle mého názoru je tato vyhláška zbytečná. Když už by měla vyjít, stačil by jediný paragraf. Myslím § 10, který říká, že pracovníci se mají průběžně vzdělávat. Domníváte se, že délka studijních hodin pro získání dalších kvalifikačních předpokladů je postačující? K. Bárta: Copak stačí absolvovat stovky hodin přednášek? Člověk musí mít vlohy, talent a hlavně musí chtít. Vadí mi, že je kariérní růst postaven na množství odposlouchaných hodin, jako tomu bylo před padesáti lety. Ale my už jsme na začátku 21. století. Učitelé se mohou vzdělávat samostudiem, o čemž mluví i zákon o pedagogických pracovnících. Další poznatky mohou získávat výměnou zkušeností, návštěvou v zahraničí, výměnnými pobyty. To vyhláška vůbec neřeší. Je zaměřena pouze na klasické školení, předávání hotových informací, což je v rozporu i s intencemi Rámcového vzdělávacího programu. Jako učitelé máme vést žáky, aby si vyhledávali informace, pracovali s nimi, aby pracovali v týmech – ale další vzdělávání pedagogů je postaveno naopak. Je klasickým příkladem administrativního a byrokratického přístupu státu, dokladem toho, jak by další vzdělávání nemělo vypadat. A to vůbec nemluvím o tom, že vyhláška nepočítá s tím, že by ředitel školy měl posoudit, zda učitel nebo vychovatel, který se vzdělává, přináší nové poznatky do vyučování. To jsou připomínky k vyhlášce jako celku. A co jednotlivé paragrafy? H. Stýblová: Je tam řada nejasností, například § 2 věnovaný studiu v oblasti pedagogických věd a § 3 – Studium pedagogiky se vzájemně prolínají. Obojí slouží k získání odborné kvalifikace - § 2 na

vysoké škole s 250 hodinami, § 3 v zařízení pro DVPP se 120 hodinami. Ale výstup je shodný, obojí studium končí obhajobou závěrečné práce. Kromě toho se § 2 odkazuje na zákon o pedagogických pracovnících, v podstatě zákon jen cituje, to je zbytečná duplicita. Nebo § 4 – Studium pro asistenty pedagoga. Když se vzdělává v kurzu, který má 120 hodin, ukončuje studium závěrečnou zkouškou před komisí, když studuje 80 hodin, má studium ukončené obhajobou závěrečné písemné práce a zkouškou u komise. Podobných nesrovnalostí je víc. K. Bárta: Nevidím navíc důvod, proč by se měli asistenti pedagoga zvlášť vzdělávat. Domnívám se, že toto zařazení je pro ně spíš přechodná záležitost, určitě ne cíl. Měli by to být lidé, kteří se připravují ke studiu na pedagogické fakultě. Funkce asistenta pedagoga by měla být něco jako nultý ročník. Aby si mladí vyzkoušeli, zda opravdu chtějí být učiteli. Aby nahlédli profesi pod pokličku. Stejně tak mne zaráží, že je v § 9 - Studium specializačních činností uveden koordinátor tvorby školního vzdělávacího programu. Považuji to za naprosté nepochopení. Vzdělávací program je třeba nejen vytvořit, ale hlavně postupně uvádět do praxe. Až ŠVP ve škole vznikne, bude mít podle vyhlášky koordinátor vystaráno. H. Stýblová: Ani složení a činnost akreditační komise, jak ji popisuje návrh vyhlášky, který jsme dostali k připomínkování, nepovažujeme za rozumný. Počítá s tím, že akreditace budou čtyřikrát do roka, přičemž každý z 25 členů komise bude posuzovat v průměru na jednom zasedání 100 akcí. Výsledek nemůže být jiný než formální. Jak jste spokojeni s návrhem pro studium ředitelů? K. Bárta: Je nejasné. Porovnejte § 5 – Studium pro ředitele škol a školských zařízení a § 7 - Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky. Splývají. Kdo je ředitel a kdo vedoucí pracovník? Bude to do výkladu přinášet jenom zmatek. Zásadně mi vadí, že se studium opět ukončuje závěrečnou prací. Bude tato práce něčemu sloužit, nebo se bude jako kdysi kdesi ukládat do archivů? H. Stýblová: Předpokládala bych, že se v § 9, který vyčísluje specializované činnosti ve škole, objeví vedle koordinátorů ICT, koordinátorů environmentální výchovy a podobně také specializace pro ředitele školy. Když se podíváte do přílohy, tak na naplnění 4. kariérního stupně je zapotřebí splnit § 7 a § 8. Ale § 5, který se vztahuje na ředitele školy, tam není. Jeho činnosti náplň práce vůbec neodpovídá. Ano, může mít jako učitel některou ze specializací zmíněných v § 9, ale jako ředitel ani jednu z nich ve své funkci neuplatní. Práce ředitele školy je v současné době velice náročná a hlavně rozsáhlá, přičemž vyhláška s ní výrazně nepočítá. Přivítala bych dokonce změnu katalogu práce. Bylo by zapotřebí, aby již někdo zmapoval a posléze jasně definoval náplň práce ředitele školy, tak jako ji my vypracováváme pro každého zaměstnance školy. Ředitelé ji mají stanovenou jen výjimečně. Začíná se objevovat i to, že se ji snaží stanovit zřizovatelé, ovšem bez znalosti věci, bez odborného pohledu. A toho bych se bála. Ať se stát, který nás alespoň zčásti pověřuje výkonem státní správy, pokusí definovat naši náplň práce tak, aby tam byly zařazeny všechny složky manažerské činnosti, včetně zodpovědnosti a kompetencí. S kariérním růstem pedagogických pracovníků tedy nejste spokojeni? H. Stýblová: Ale vždyť vyhláška o slibovaném kariérním růstu vůbec není. Není tudíž ani motivující. Dejme tomu, že ředitel splní požadavky, podle nichž by měl být zařazen do 13. platové třídy. Nárok na ni sice ze zákona mít bude, ale nikde není psáno, že do ní musí být zařazen. Zdaleka ne každý zřizovatel to udělá, naše zkušenosti jsou v tomto bodě velmi tristní. V souvislosti s platovou tabulkou mi přijde návrh vyhlášky jako plácnutí do vody. Populismus. Udělají se platové třídy, platová tabulka, na kterou chybějí peníze. Skoro nic nemáme na ocenění vynikajících kantorů. Chceme po nich, aby tvořili ŠVP, ale nemáme možnost je ohodnotit. Do toho krajské normativy rubají osobní ohodnocení i volitelné předměty. A my dostaneme do rukou vyhlášku, která se opírá výhradně o hodiny odsezené na školení. Napsali jste tohle všechno do připomínek?

K. Bárta: Tentokrát jsme odmítli reagovat. A nejen proto, že byl termín jako vždycky šibeniční. Ke všem návrhům zákonů i vyhlášek jsme podávali řadu zásadních připomínek. Úplně zbytečně, nikdo je nebral v potaz. Stejně jako naše varování týkající se realizace projektu Internet do škol. Až po čtyřech letech ministerstvo dochází k závěru, že kdyby dalo na naše slova, mohly být školy vybaveny výpočetní technikou daleko lépe, levněji a ve vyšší kvalitě. Náš čas je vzácný na to, abychom jím plýtvali na něco, co stejně nebude akceptováno. JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ JE V KRIZI

Nad návrhem vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, který dostala v rámci vnějšího připomínkového řízení k posouzení Asociace pedagogů základního školství, jsme hovořili s předsedou asociace JOSEFEM VONDRÁČKEM a místopředsedou JINDŘICHEM KITZBERGEREM.

J. Vondráček: Začal bych od dalšího vzdělávání učitelů obecně. Vždycky bylo samozřejmostí, že ti, kteří si chtěli rozšiřovat a prohlubovat své vědomosti, tu možnost měli. Dnes se jejich další vzdělávání stalo tvrdě komerční záležitostí, výhodným jobem pro nejrůznější instituce. Protože ale školám nikdo peníze nenavýšil, dostávají se do situace, kdy jim finance na další vzdělávání chybějí. To je alarmující. Nemám nic proti tomu, že se na dalším vzdělávání podílejí i různé právní subjekty, pokud se věnují dílčím oblastem – například jednotlivým vyučovacím předmětům, psychologii, metodice – a pokud zůstanou cenami v reálné rovině. Ovšem, pokud jde o tak zásadní témata, jako je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání nebo tvorba školního vzdělávacího programu, tam už mělo být dobře před dvěma lety jednoznačně zavedeno ústřední školení. Aby se učitelé mohli v tak významné oblasti, která do budoucna ovlivní české školství, vzdělávat buď za velmi nízké ceny, nebo úplně zdarma. Tady mohla hrát velkou roli pedagogická centra, kdyby je ministerstvo nezrušilo. Učitelé už mohli být na tvorbu ŠVP připraveni. Proč se domníváte, že školitelé pro tuto oblast vzdělávání by měli být zvlášť schváleni? Protože filozofie RVP, která tvoří osu našeho školství, musí být vykládána jednoznačně. Tohle není jen formální záležitost. Není přece možné, aby si RVP každý vykládal jinak. Aby na jedné škole měl školní vzdělávací program tisíc stránek a na druhé pár listů hozených do šuplíku. Doufám, že tohle všechno se bude řešit prostřednictvím projektu Koordinátor. Podle posledních informací, které máme, by se měl rozjet v září. Školení by mělo být pro účastníky zdarma. Semináře, které dnes školy dost draze platí, mohou i pozbýt význam. Nikdo nemá přehled, co kdo na téma ŠVP přednáší. Ostatně o kritické situaci v dalším vzdělávání učitelů, kterému chybějí finance, jsme psali otevřený dopis panu premiérovi (pozn. red.: viz UN č. 22). Že školy nemají dost peněz na další vzdělávání učitelů, se přece ví už dávno. J. Vondráček: Jejich situaci ale ještě víc ztížil zákon o pedagogických pracovnících, když řekl, že přesčasovým hodinám náleží dvojnásobek učitelova průměrného hodinového výdělku. Vede to k tomu, že se školy brání vysílat učitele za vzděláváním, když na ně mají nějakým způsobem doplácet. Renonc vidím také v § 24, který v odst. 4 b) říká, že další vzdělávání se mimo jiné uskutečňuje také samostudiem a v odst. 7 k tomu dodává, že pedagogickým pracovníkům přísluší ve školním roce volno na samostudium v rozsahu 12 pracovních dnů. Naše asociace navrhuje, aby zákon konstatoval pouze to, že pedagogickým pracovníkům přísluší na další vzdělávání pracovní volno 12 dní. Záleželo

by na ředitelích, jak s tím naloží. Tím by byl problém vyřešen. J. Kitzberger: Problém je v tom, že zákon pouze konstatuje nárok učitelů na 12 dní samostudia. Ředitel školy však není oprávněn ukládat jim na zmíněné dny žádné úkoly. Například že se budou vzdělávat v té a té oblasti, protože to škola potřebuje. V tom momentě se může 12 dní určených na samostudium proměnit ve 12 dní dovolené navíc. Ředitel totiž není ani oprávněn samostudium učitelů kontrolovat, ani si získávat informace o tom, co, jak a kde učitel studoval. Nemá žádnou možnost samostudium svých podřízených ovlivňovat. Přitom podle výkladu MŠMT je má vzít v potaz v plánu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, což je nesmysl. Je to naprosto nevyužitá možnost. Škole toto opatření blokuje skoro veškeré vedlejší prázdniny, které jsme dosud využívali právě na další vzdělávání pedagogického sboru jako celku. Tato možnost se teď zredukovala téměř na nulu, protože z 16 dnů vedlejších prázdnin si můžeme 12 dní, na které má učitel právo, rovnou odečíst. V kombinaci s drahým suplováním jsme tak přišli o jednu z mála příležitostí, kdy se může škola vzdělávat jako tým. O to, co podle filozofie RVP nyní potřebuje nejvíc. Zbývají už jen tzv. „ředitelské dny“, kdy žáci dostanou volno, aby se učitelé mohli vzdělávat. Setkala jsem se s námitkami, že vyhláška nezohledňuje to, zda učitel využívá další vzdělávání v praxi. J. Kitzberger: To je pravda. Vyhláška sice zavádí tzv. kariérní systém, ale pro pedagogy bude zklamáním. Kromě vedení školy a pěti vyjmenovaných funkcí ve škole, jako je výchovný poradce, preventista, metodik ICT nebo environmentální výchovy apod., se kariérní řád nikoho dalšího netýká. Od systému, který jsme kdysi jako asociace uvažovali a hodně o něm debatovali, je to hodně vzdálené. V čem váš návrh spočíval? J. Kitzberger: Šlo o to, že učitel, který se bude vzdělávat v různých kurzech, bude sbírat bodové ohodnocení. Po dosažení určité sumy bodového ohodnocení se platově může posunout o kus dál. Součástí onoho posunutí mělo být hodnocení ředitele, který posoudí, jestli je příslušný učitel schopen to, čemu se naučil, použít v praxi. Znamenalo by to, že platový postup už by nebyl závislý jen na věkovém automatu. Učitelé by byli motivováni nejen k dalšímu vzdělávání, ale i k inovaci své práce s žáky. Bohužel, systém nastartovaný zákonem o pedagogických pracovnících a upřesněný vyhláškou, tohle neumožňuje. Torzo, které z dobrých myšlenek zbylo, se naprosté většiny pedagogů vůbec nebude týkat. J. Vondráček: Problém je i v tom, že učitelé, kteří svůj kariérní růst vidí v ředitelské funkci, teď prakticky nemají možnost se v průběhu své učitelské dráhy postupně připravovat na dráhu ředitele. Jestliže se do studia pro ředitele škol zapojí, až když zvítězí v konkurzu a nastoupí do funkce, je to pozdě. Nehledě k tomu, že na tuto činnost by měly studenty připravovat zřejmě už pedagogické fakulty. J. Kitzberger: Teoretickou možnost připravovat se studiem na funkci ředitele zákon sice dává, ale praxe je jiná. Zájem o funkční i bakalářské studium je tak velký, že jsou do něj přijímáni v podstatě jen ředitelé ve funkcích a jejich zástupci. Pouhý učitel, který se chce v tomto oboru vzdělávat z vlastního zájmu, téměř nemá šanci. Ještě víc mi vadí, že vidinu posunu mimo věkový automat nemají učitelé, kteří nechtějí stanout ve vedoucích funkcích, chtějí „jenom“ dobře učit. Po zkušebním roce zůstanou ve 12. platové třídě navždy. Navzdory tomu, že se vzdělávají, že ve svém oboru dosahují vysoké kvality. Těm vyhláška kariérní růst neumožňuje. Objevilo se to, o čem mluvíme, v připomínkách asociace? J. Vondráček: Nějaké připomínky jsme dávali, ale už to je dlouho, ani vám neřeknu, ke které verzi byly. Přišlo jich několik poměrně krátce za sebou a to v době, kdy jsme dostávali k připomínkám několik vyhlášek najednou. Byl v tom zmatek. Přitom tohle není žádná formální záležitost, jde přece

o úroveň vzdělávání. Vím, že k návrhu vyhlášky je hodně připomínek, ale teď už ji asi těžko změníme. Přesto se domnívám, že by si novelu zasloužila. Možná by MŠMT mělo svolat představitele profesních skupin a rozumně s nimi probrat, co vyhlášce chybí. Vždyť by se úprava mohla udělat s platností od začátku školního roku 2005-2006. Konečně měla platit už od 1. ledna 2005. JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ JAK SI SVÉ DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDSTAVOVALI UČITELÉ

Asociace pedagogů základního školství České republiky vypracovala už v roce 1997 svůj návrh vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

NÁVRH VYHLÁŠKY O dalším vzdělávání pedagogů a pedagogických atestacích §1 a) Povinností každého pedagoga je v průběhu své pedagogické praxe neustále rozšiřovat a doplňovat svoji pedagogickou i odbornou úroveň, aby vzdělání, které poskytuje svěřeným žákům bylo v souladu s nejnovější úrovní lidského poznání a zároveň bylo poskytováno takovými formami a metodami, které odpovídají úrovni soudobé pedagogické vědy. b) Formy tohoto dalšího vzdělávání nemohou být přesně vymezeny. §2 Vzdělávací instituce pro další vzdělávání pedagogů a) Další vzdělávání pedagogů, hrazené z prostředků školství je organizováno zařízeními, která jsou pro tyto účely akreditována. b) Tuto akreditaci uděluje MŠMT na základě písemné žádosti. c) Žádost o akreditaci obsahuje: .... §3 Financování dalšího vzdělávání pedagogů a) Pro finanční zabezpečení dalšího vzdělávání pedagogů je v rozpočtu kapitoly školství vyčleněna částka, která je normativní metodou při sestavování rozpočtu jednotlivých škol Školskými úřady v případech jimi řízených škol a VÚSC, příp. MŠMT v případě jimi řízených škol zakomponována do rozpočtu ostatních neinvestičních nákladů na další vzdělávání pedagogů. b) Tato částka garantuje minimální potřebné finanční pokrytí nákladů na další vzdělávání pedagogů. c) Dále je možno po dohodě se zřizovatelem použít pro pokrytí odůvodněných potřeb dalšího vzdělávání prostředků z rozpočtu zřizovatele.

§4 Ředitel školy a) Zodpovídá za personální rozvoj organizace a tím i za vytváření optimálních podmínek pro další vzdělávání pedagogů. b) Zajišťuje informovanost pedagogů o možnostech dalšího vzdělávání c) Usměrňuje další vzdělávání pedagogů tak, aby co nejvíce odpovídalo potřebám školy. Vytváří koncepci dalšího vzdělávání na škole. Spolu s pedagogickým sborem vytyčuje priority. d) Zabezpečuje, aby vzdělávací možnosti omezené množstvím prostředků i možností zastupování byly dány všem pedagogům projevujícím zájem. e) Bere v úvahu při rozhodování o odměňování pracovníků dosažený stupeň atestace. §5 Atestace a) Jednou z nepovinných forem dalšího vzdělávání pedagogů je atestační řízení. b) Udílené atestace jsou dvojího stupně. c) První atestace – prokazující schopnost pedagoga získávat další poznatky svého oboru a pedagogické vědy a aplikovat je v praxi. d) Druhá atestace – prokazující schopnost pedagoga tvůrčím způsobem zhodnocovat nabyté poznatky a zkušenosti v oboru, pedagogice, psychologii a především pedagogické praxi §6 První atestace a) O první atestaci může pedagog požádat po 3 letech pedagogické praxe. b) K písemné žádosti o udělení první atestaci doloží:  

  





Doklad o pedagogickém vzdělání Kladné vyjádření ředitele k jeho dosavadnímu působení se zvláštním zřetelem na zhodnocení jeho praktické dovednosti vyučovat předmětům svého oboru. V tomto vyjádření je ředitel povinen vzít v úvahu též poznatky ČŠI, pokud u žadatele hospitovala. Přehled absolvovaných vzdělávacích akcích s uvedením názvu akce a její bodové hodnoty. Jako přílohu tohoto přehledu fotokopie potvrzení o účasti či certifikátu o absolvování. O atestaci může požádat pedagog, jenž se zúčastnil vzdělávacích akcí na akreditovaných pracovištích a dosáhl nejméně 200 bodů. Bodová hodnota akcí je uvedena na každém udělovaném potvrzení o účasti na akci či certifikátu. Bodová hodnota je odvozena od časové náročnosti akce v relaci 1 hod.= 1 bod

(rada: nebude to honba za hodinami? Co koeficient-škola, školství) §7

Vzdělávací centra s akreditací MŠMT ČR a) Jsou povinna ve všech svých nabídkových materiálech uvádět jako závaznou a pravdivou informaci bodovou hodnotu nabízení vzdělávací akce podle §6,písm.b) b) Jsou povinna vydat každému účastníkovi potvrzení o absolvovaném vzdělávání s uvedením bodové hodnoty a to nejen číslicí, ale i slovy. c) Dodržování §7,písm.a,b) bude pracovníky MŠMT a NKÚ namátkově kontrolováno a při zjištění závažného porušení tohoto paragrafu hrozí příslušnému zařízení odebrání licence. Druhá atestace a) O udělení druhé atestace může pedagog požádat ...roků po absolvování první atestace. V případě, že se jedná o pedagoga s praxí ve školství delší než 15 let není první atestace podmínkou. b) K písemné žádosti o druhou atestaci žadatel předloží: Povinně:  



Zaměstnavatelem potvrzený průběh zaměstnání Profesiogram . přehled o svém odborném vývoji se zachycením všech důležitých bodů své pedagogické dráhy. Přehled o své publikační činnosti

Dále některé z níže uvedených:   

Popis a doklady o své lektorské činnosti. Doklady osvědčující odbornou činnost (poradní sbory, metodické a odborné komise apod.) Další doklady osvědčující tvůrčí pedagogickou činnost nad rámec vlastní školy.

Např.: - Účast na tvorbě zásadních pedagogických dokumentů (Standardy, vzdělávací programy, evaluační kritéria) - tvorba učebnic, metodických příruček, učebních pomůcek (posuzují se vydané učebnice či příručky, vyráběné a používané pomůcky – ne jejich návrhy) - Metodické návody publikované v pedagogickém tisku, katalozích, samostatných či sborníkových publikací. - Vydané, distribuované a používaní počítačové programy. - Podíl na tvorbě a zpracování projektů rezortního výzkumu, nikoli jen zadání a sběr dat. - Projekty rozvoje školství přesahující rámec jedné školy, které byly přijaty a úspěšně realizovány. - Potvrzení o zahraniční stáži a doklady o aplikaci nabytých poznatků v našich podmínkách. §8 Udílení atestací

a) K udělení atestace prvního stupně je kompetentní příslušný Školský úřad. b) K udělení atestace druhého stupně je kompetentní školský úřad příslušného VÚSC. c) O udělení atestace prvního stupně rozhodne atestační komise do 30 dnů od doručení žádosti. d) Jednání atestační komise se žadatel zpravidla neúčastní, může však být k jednání přizván, vzniknou-li pochyby a nejasnosti nebo považuje-li to komise za nutné pro zajištění objektivity atestačního řízení. Toto jednání má charakter zjištění potřebných informací pro kvalifikované rozhodování, nikoli charakter zkoušky. e) O udělení atestace druhého stupně rozhodne komise do 60 dnů od doručení žádosti. f) Jednání atestační komise se žadatel zúčastní vždy. Jednání má charakter odborné diskuse, zaměřené na problematiku, kterou se žadatel odborně zabýval. S ohledem na to je též sestavena atestační komise. §9 Atestační komise První atestace a) Atestační komisi pro atestační řízení prvního stupně jmenuje ředitel příslušného Školského úřadu okresu. b) Atestační komise je pětičlenná doplněná tajemníkem komise, který je zpravidla úředníkem Školského úřadu. Tajemník nemá rozhodovací pravomoc. c) Složení atestační komise: - odborný referent příslušného Školského úřadu pro příslušný typ školy - pedagog s druhou atestací z jiného okresu - tři pedagogové s druhou atestací (metodici) d) Komise rozhoduje prostou většinou hlasů. e) Náklady na atestační řízení hradí ze svého rozpočtu Školský úřad. Školský úřad může vyměřit žadateli správní poplatek v přiměřené výši. Druhá atestace a) Atestační komisi pro atestační řízení druhého stupně jmenuje ředitel Školského úřadu VÚSC. b) Atestační komise je pětičlenná doplněná tajemníkem komise, který je zpravidla úředníkem Školského úřadu VÚSC. Tajemník nemá rozhodovací pravomoc. c) Složení atestační komise: - odborný referent ŠÚ VÚSC pro příslušný typ školy nebo pracovník ŠÚ okresu, kterého ŠÚ VÚSC do této komise jmenuje jako svého zástupce.

- dva pedagogové s druhou atestací. - dva odborníci v oboru či oborech, které jsou předmětem žadatelova odborného zájmu. d) Komise rozhoduje prostou většinou hlasů. e) Náklady na atestační řízení hradí ze svého rozpočtu Školský úřad VÚSC. Školský úřad VÚSC může vyměřit žadateli správní poplatek v přiměřené výši. § 10 Ustanovení přechodná a závěrečná Po dobu rozběhu tohoto systému je nutné nejprve vytvořit atestační komise pro udílení atestací druhého stupně z uznávaných odborníků v oboru, jejichž odborné kvality jsou zřejmé a nepochybné a kterým na základě návrhu příslušného Školského úřadu udělí druhou atestaci přímo MŠMT ČR. Bude se jednat o minimální, nezbytně nutný počet odborníků, který umožní zahájení chodu celého systému. Poznámky z diskuse: 

 

 



Nutno doplnit kariérním řádem pro učitele – jde nejenom o získání bodů. Ale o možnost funkčního růstu a využití schopných pro funkce. stanovit podmínky pro ustavení do funkce – roky praxe, vzdělání, další vzdělání, atestace stanovit jednotná pravidla pro platové zvýhodnění atestovaných (buď přímo v tarifních platech nebo i nadtarifních). Zvažovat nejen atestaci, ale její dopad v práci. především u druhé atestace by měl platový řád umožnit postup do vyššího platového stupně stanovit přesné podmínky pro výkon funkce (zást., ředitel, ŠÚ, inspektor, vzděl. centra,výzkum. ústav, MŠMT) toto by mělo jednoznačně navazovat na platový řád.

Málo specializovaných činností, SCHÁZÍ SUPERVIZE

O dopadu vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a o kariérním růstu jsme hovořili také s představiteli asociací pracovníků v pedagogicko - psychologickém poradenství a speciálně pedagogických center. Ani jedna z těchto institucí nebyla vybrána jako připomínkové místo v rámci vnějšího připomínkového řízení.

JIŘÍ KNOLL, předseda Asociace poradenských pracovníků ve školství říká, že doufali, že vyhláška pomůže vyřešit některé problémy, se kterými se nyní potýkají. Co očekáváte od vyhlášky o DVPP? Tato vyhláška je nutná. Až příliš dlouho se na ni čekalo – vždyť od ní se odvíjí veškeré další vzdělávání pedagogických pracovníků, měla by přinést systém kariérního růstu, očekává se definování manažerského vzdělávání pro ředitele… Bohužel, naše asociace nebyla vybrána jako připomínkové místo, nemohli jsme tedy přímo její obsah ovlivnit. Jak se díváte na vazbu vyhlášky a školního poradenství? Poradenství se týká vlastně jen malá část vyhlášky. Pár slov se v ní objevuje o pedagogickopsychologickém poradenství, v příloze najdeme tabulky s požadavky pro zařazení speciálních

pedagogů a psychologů do tarifních tříd. Jsou podle vás návrhy týkající se poradenství dostačující? Dikce vyhlášky v této oblasti nijak nevybočuje z trendu předchozích pokusů o definování DVPP, alespoň co se týká psychologů a speciálních pedagogů. Navazuje na materiál, na jehož vzniku jsme se jako asociace podíleli a který vznikl před časem v Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Tehdy se v něm ale nemohly objevit kariérní stupně nebo zařazování do tarifních tříd. Jaký je váš názor na výběr činností, ke kterým se po splnění určitých požadavků váže specializační příplatek? Podle mého není dobře, že se například do této skupiny nedostal výchovný poradce. Okruh specializovaných činností je příliš úzký a vypadá to, jako by byl pouze nahodilý, bez vnitřní koncepce. V poradenství fungoval i doposud celkem dobře systém dalšího vzdělávání, pro speciální pedagogy a zejména pro psychology existovala řada možností k získání různých certifikátů. Neměla nová vyhláška tyto již dosažené odbornosti ocenit? To je problém přesahující tuto vyhlášku. V současné době řešíme otázku vzdělání odborníků, kteří mohou v poradenství pracovat. V zákonu o pedagogických pracovnících je to striktně dané – musí mít magisterské vzdělání v oboru speciální pedagogika, nebo psychologie. V řadě poraden pracují pedagogové, kteří mají vystudované učitelství a k tomu často řadu doplňujících forem dalšího vzdělávání v oblasti speciální pedagogiky – hledáme cestu, zda tyto diplomy, různá osvědčení, často podložené mnohahodinovým (například tříletým „postgraduálním“) studiem, by bylo možné uznávat jako kvalifikaci pro práci v poradenství. Trochu jsme doufali, že nám právě vyhláška o DVPP právě v tomto problému pomůže. To se ale nestalo. Jak se díváte na způsob, kterým se vyhláška vyrovnává se zařazování pracovníků v poradenství do tarifních tříd? Zřizovatelem poraden jsou kraje, ty de facto rozhodují o zařazení poradenských pracovníků do tarifních tříd. Někde jsou například do 13. tarifní třídy zařazeni ředitelé, jinde jsou všichni ve 12. platové třídě, někde dokonce v souvislosti se zmíněnými problémy s uznáváním kvalifikace jsou speciální pedagogové zařazováni do nižší tarifní třídy. Jde tedy o to, jak zaměstnavatel jejich práci posoudí. Tabulky v příloze vyhlášky by snad mohly dát jasnější pravidla pro zařazování do jednotlivých tarifních tříd při dosažení určitých kariérních stupňů. Na druhé straně se mi zdá, že ředitelé tu mají stále příliš velikou kompetenci při rozhodování o přiznání jednak potřebného studia pro pracovníka a pak i zařazení do tarifní třídy. Což je na jedné straně pozitivní, na straně druhé je to i velká zodpovědnost, navíc ne úplně legislativně podložená. . Myslím, že zřizovatel poradny by měl toto zařazování ve svých organizacích kontrolovat a eventuelně ředitele upozornit na to, že pracovníkům nejsou přiznány tarifní třídy, jejichž podmínky splňují. *** Předseda Asociace pracovníků speciálně pedagogických center PETR HANÁK se k připomínkování vyhlášky připojil, ačkoliv nebyl oficiálně vyzván. Vypracoval seznam činností, za které by měl být přiznán specializační příplatek… Od specializovaných činností, které vyhláška přináší, jsme si hodně slibovali. Mohl to být průlom v systému DVPP, zásadní přínos kariérnímu růstu, který mohl přinést pro poradenské pracovníky i určitou finanční motivaci. MŠMT ale řeklo, že na to nemá peníze a že snad bude přidávat po určité

době po jedné specializované činnosti. Pokud by to mělo být každý rok jedna nová specializovaná činnost, pak je to výhled na deset let. Mezitím se změní vláda a pohled na věc může být zcela jiný. Z čeho jste vycházeli v návrhu na specializované činnosti? Přestože jsme nebyli vybráni jako připomínkové místo, vytvořili jsme jako celostátní odborná asociace přehled činností, na které by se podle nás mohl specializační příplatek vztahovat. Jde o vysoce odborné činnosti, které vyžadují specializaci, které nemůže dělat každý, pouze ten, kdo projde potřebným vzděláváním. Snažili jsme se zahrnout do těchto činností všechny pédie, tedy péči o všechny postižené. Bohužel, jak jsem říkal, narazili jsme na finanční limity. Z téměř dvaceti speciálních činností se do návrhu vyhlášky dostala pouze jedna. Je prostorová orientace v oblasti zrakově postižených (která byla vybrána) nějak výjimečná oproti ostatním, které jste navrhovali? Není. Je to činnost na stejné úrovni jako ostatní. Nicméně jsme požádali odboráře, aby se pokusili prosadit některé další položky do tohoto paragrafu. Například by bylo dobré, kdyby se tu objevil třeba videotréning interakcí nebo bazální stimulace těžce mentálně postižených. Schází vám něco v návrhu vyhlášky? Supervize - ta by se měla stát součástí dalšího vzdělávání všech pedagogických, nejen poradenských pracovníků. Je odbornou podporou, poradenskou pomocí jednotlivým odborníkům, odborným týmům, organizacím a jejich ředitelům. Jejím cílem není kontrolovat a hodnotit, ale pomoci při nacházení efektivních řešení problémů a situací, se kterými se jednotlivci i týmy setkávají při výkonu svých odborných nebo řídících činností, poskytnout kvalitní zpětnou vazbu jejich práce a vytvořit prostor k případným změnám. To je úkolem supervizorů, vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří jsou pro poskytování supervize speciálně připravováni. Ve většině států EU je supervize nezbytnou podmínkou profesionálního růstu pracovníků ve všech pomáhajících profesích. RADMIL ŠVANCAR Inspektoři budou zjišťovat, jestli je DVPP plánované

Výběr kurzů je však plně v kompetenci ředitele Vztah vyhlášky k České školní inspekci je potřeba vnímat ve dvou rovinách. Pokud jde o její bezprostřední vliv na pracovníky ČŠI (jejich systém vzdělávání nebo kariérní růst), žádný zde není. Důvod je jednoduchý. Inspektoři a samozřejmě ani kontrolní pracovníci nejsou pedagogickými pracovníky, ale státními úředníky. Proto jejich systém vzdělávání je v mnoha směrech odlišný, taktéž dosažení nějaké specializace neznamená stejné platové zařazení jako u učitelů. Ovšem v oblasti hodnocení a kontroly naopak půjde o předmět zájmu inspekce.

DVPP nesmí být nahodilé „Úroveň dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) je ukazatelem toho, jak se škola rozvíjí a jak ji ředitel řídí,“ komentuje HANA ŽUFANOVÁ, ředitelka odboru metodiky ČŠI, a pokračuje: „Jak škola plánuje i naplňuje DVPP budeme ověřovat v rámci podmínek, ve kterých škola pracuje. Budeme se zajímat o to, zda je DVPP akreditované, plánované a jestli jde o řízenou, nikoliv jen nahodilou činnost. S tím samozřejmě souvisí i kontrola finančních výdajů, které jdou na DVPP ze státních prostředků. V čem by se měli pracovníci dané školy vzdělávat, je plně v kompetenci ředitele.

Ředitel ví sám nejlépe, jaké další vzdělávání je pro učitele nejdůležitější. V žádném případě by však neměl ředitel postupovat ve stylu – máme finance a máme nabídku DVPP, vyberte si, kam se chcete podívat. Výsledek bude většinou ten, že dalšímu vzdělávání se budou věnovat dva tři lidi ze školy. ČŠI se tedy bude zajímat také o to, zda není DVPP jen pouhým formalismem.“ Inspektoři však nebudou při svých hospitacích zohledňovat to, zda někdo prošel příslušným dalším vzděláváním, nebo nikoliv. Jinak řečeno, ten, kdo by měl mít díky DVPP lepší předpoklady ke kvalitní výuce, nebude inspekcí posuzován přísněji. „Naše nové metodické nástroje nejsou nastaveny tak, aby se jejich prostřednictvím hodnotil výkon pedagoga (to přísluší řediteli školy), ale tak, abychom poznali, jaký přínos má výuka pro žáka,“ vysvětluje Žufanová. Srozumitelnost – hlavní požadavek ČŠI ČŠI byla také jedním ze subjektů, který se zúčastnil první fáze připomínkového řízení k DVPP. Připomínky měla k paragrafu 9 (studium k výkonu specializovaných činností) a 10 (studium k prohlubování odborné kvalifikace). „Přiklonili jsme se spíše k jednodušším formulacím specializovaných činností. Takovéto pojetí považujeme za přehlednější a srozumitelnější. Například vzdělávání týkající se školních vzdělávacích programů bylo původně rozděleno do několika bodů. Vzdělávání by však mělo být komplexní.“ U průběžného vzdělávání se v jedné z navrhovaných variant objevil pojem supervize. „Požadovali jsme vysvětlení tohoto termínu, protože se pod ním můžeme představit velice širokou škálu činností. Myslíme si navíc, že jde o specifikum, které je lepší řešit v rámci samotného vzdělávání než ho svazovat právním předpisem.“ Pojem supervize se v současné pracovní verzi vyhlášky již neobjevil. Bezpečnost je specifické téma V rámci dalšího připomínkového řízení se objevila řada výhrad a návrhů. K některým z nich jsme o stanovisko také ještě požádali ředitelku odboru metodiky ČŠI. Jedním z problémů je absence pedagoga ve vyučování kvůli DVPP. „Myslím si, že pro vzdělávání by měli učitelé především využívat vedlejší prázdniny. V této době pedagog vlastně dovolenou ani nemá. Problém je však v tom, že tomuto režimu by se musely více přizpůsobit i akreditované agentury, které DVPP poskytují.“ Z mnoha připomínkových míst zazněl požadavek na doplnění vyhlášky o problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví. „Vzdělávání týkající se bezpečnosti je velice specifické. Alespoň jeden z pracovníků školy by měl mít vzdělání v této oblasti, týká se to však spíše technicko hospodářských pracovníků školy. Myslím si, že tato problematika nemusí být ošetřena vyhláškou o DVPP. Může být součástí podmínek přijetí zaměstnance školy, kde by navíc mělo být specifikováno, o jaký rozsah zajištění bezpečnosti jde – jiné požadavky jsou samozřejmě pro malou mateřskou školu a jiné pro velké střední odborné učiliště. Vzdělávání v oblasti bezpečnosti není garantováno ministerstvem školství, ale Českým úřadem bezpečnosti práce (Institutem bezpečnosti práce).“ Role pedagogických fakult je nezastupitelná Ve vyhlášce je přímo taxativně určen počet hodin pro jednotlivé kategorie studia pedagogiky. Pro učitele odborných předmětů na středních školách a učitele dalších speciálních oblastí je stanoveno 120 hodin. „Vypadá to, že jde o velké množství hodin určených na vzdělávání, když ho ovšem vztáhneme k tomu, co by člověk měl získat během standardního vysokoškolského studia, je to poměrně málo času,“ myslí si Žufanová. Liberecký kraj přišel v rámci dalšího připomínkového řízení s návrhem rozšířit specializované činnosti mimo jiné i o „uvádění začínajících učitelů“.

„Ředitelé škol si velmi často stěžují, že čerství absolventi školy vůbec neznají problematiku chodu školy a s tím i spojené na učiteli vyžadované administrativní úkony, někteří mají problém i s přípravou jednotlivých hodin, neumí připravit písemnou práci nebo nemají odhad jak nastavit klasifikaci. Toto všechno pak je musí naučit uvádějící učitel. Proto je voláno po specializovaném studiu k uvádění začínajících učitelů. Na výkon učitelského povolání by však měla připravit vysoká škola, buď v rámci seminářů nebo praxí. Tyto činnosti by mohl studenty naučit fakultní učitel, který se o ně stará v rámci povinných praxí,“ vyjadřuje se ředitelka odboru metodiky. Liberecký region také usiluje o větší zapojení SŠ a VOŠ do poskytování dalšího vzdělávání. Proto by uvítal také specializaci „tvorba a realizace dalšího vzdělávání“. „V současné době tuto oblast nepovažujeme za aktuální. Navíc je zde otázka, zdali školy mají vůbec tvořit a realizovat programy dalšího vzdělávání. Jde o něco, co je mimo základní rámec jejich činnosti a mohlo by se to negativně odrazit v plnění úkolů školy,“ uzavírá Žufanová. LUKÁŠ DOUBRAVA

1) § 9 a 10, § 12, § 16 a 17, § 20 a § 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o z měně některých zákonů. 3) § 20 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb. 4) § 5 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. 5) Bod 2.16.2. přílohy nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 28 zákona č. 563/2004 Sb.