JOURNAL NA SLOVENSKU JE CHUŤ HLEDAT NOVÉ CESTY # 02 TÜV SÜD. 37 TÜV SÜD Slovakia

T Ü V SÜD

JOURNAL M: KÉ ÚSPORY FIRE #17 ENERGETIC které jsme společně 7 klí čových dotazů, na našli odpověď ODA POWER #24 DOOSAN ŠK nemohli existovat Bez certifikací bychom TOCYKLŮ #29 MĚŘENÍ MO né novinky př ináší letos význam

#200162

37 | TÜV SÜD Slovakia

NA SLOVENSKU JE CHUŤ HLEDAT NOVÉ CESTY

Ùvodní slovo

MILÉ ČTENÁŘKY A MILÍ ČTENÁŘI, tentokrát se musím hned v úvodu pochlubit jedním opravdu skvělým výsledkem – časopis, který držíte v ruce, vyhrál první místo v kategorii Nejlepší firemní periodikum v sektoru Průmysl a strojírenství, a to v rámci prestižní soutěže Zlatý středník 2016 českého PR Klubu. Takové ocenění nás opravdu těší, protože je jasným potvrzením toho, že jsme se při jeho tvorbě vydali správnou cestou. Je také dokladem faktu, že moderní firemní časopis již dávno není jenom sborníkem vysoce odborných článků, ale společenským prostorem pro sdílení aktuálních témat v širším kontextu. Co vás tedy čeká v tomto nejnovějším čísle? Speciálně vás chci upozornit na rozhovor, který najdete na konci časopisu. Kolega Martin Tichý, který se v letošním roce stal prokuristou naší dceřiné společnosti TÜV SÜD Slovakia, popisuje situaci v oblasti kvality u našich sousedů a také to, v čem jsou slovenské firmy pro české podniky inspirující. Článků o zkušenostech ze sousedních zemí budeme v budoucnu připravovat více. Ptáte-li se proč, pak je to právě pro sdílení zajímavých a mnohdy inspirativních zkušeností a příběhů z trhů, které jsou v něčem tak podobné a zároveň tak jiné. Ale vaši pozornost si zasluhují i další články – například pohled na uhlíkovou stopu, kterou všichni necháváme za sebou, nebo fotostory společnosti Faurecia. Také jsme pro vás vyzpovídali pana Martina Košackého, finančního ředitele firmy, které se podařilo udělat si z Latinské Ameriky svůj další „domácí trh“ – Doosan Škoda Power.

1. MÍSTO

A také jsme si položili otázku: Kolikrát za život se člověku podaří oslavit výročí 150 let od založení firmy, ve které pracuje? Nám se to stalo právě letos. A přivedlo nás to k zamyšlení nad tím, co je vlastně klíčem k dlouhověkosti firmy. Zdá se, že kromě dobrého produktu je to především schopnost firmy přizpůsobit se aktuálním trendům. Vždyť si představte, jak odlišná byla doba první „parní“ průmyslové revoluce od dnešního digitálního prostředí. Jak rozdílné byly a jsou vztahy firma X zaměstnanec. Vítěz je ale v každé době jen ten nejlepší, nejrychlejší a také vysoce inovativní.

TÜV SÜD Journal Česká republika Číslo 02/2016 Vydává: TÜV SÜD Czech s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, IČ: 63987121 Náklad: 2 300 výtisků Design: ideasfirst, s.r.o. Povoleno MK ČR E 19526 Redakční uzávěrka: 13. června 2016 Kontakt: [email protected]

2 TÜV SÜD Journal

Oleg Spružina Generální ředitel TÜV SÜD Czech s.r.o.

Ilustrace na titulu: HTT/JUMPSTARTFUND/OMEGABYTE

Proto vám přeji nadstandardní míru flexibility a spoustu kreativních nápadů. A nejenom těch v oblasti PR. A hezké počtení.

Noví lidé

Noví lidé Lukáš Rákosník Od dubna nastoupil na pozici zkušebního technika do oddělení DYCOT. Jeho úkolem bude zajišťovat přípravu a provádění dynamických zkoušek účinnosti zádržných systémů a kvality komponent.

Obsah Pavel Hrubý Nastoupil v březnu do divize Industry Service jako specialista pro životní prostředí. Jeho hlavní pracovní náplní je certifikace udržitelnosti biopaliv jak podle české legislativy, tak podle standardu ISCC EU. Bude se též podílet na zpracování environmentálních due diligence a poradenstvím pro environmentální značení výrobků.

Marek Špinar Po stipendijním programu absolvovaném během studia posledního ročníku VŠ nastoupil v únoru na pozici inspektora elektrických zařízení. Náplní jeho práce je inspekce elektrických zařízení uváděných na trh nebo do provozu včetně posuzování jejich shody.

Jitka Krausová Nastoupila v březnu do podatelny centrály společnosti v Praze. Jejím hlavním úkolem je evidence a distribuce veškeré došlé pošty a zpracování pošty odchozí. Současně má na starosti správu přijatých faktur. V budoucnosti bude také příležitostně vypomáhat na recepci.

Iva Kůlová V březnu nastoupila do oddělení Speciální projekty v Mladé Boleslavi na pozici koordinátorky projektů, kde se bude podílet na zajišťování procesu zkoušek přístrojových desek a dalších souvisejících komponentů.

Jelena Haplová Od poloviny letošního února zastává pozici asistentky managera divize Industry Service. Její pracovní náplň tvoří administrativní a organizační podpora divize Industry Service a především pak jejího ředitele.

Úvodní slovo

2

Noví lidé

3

Aktuality

4–5

Před 150 lety: V zajetí válek – Jak šel čas pro naši firmu

6–8

Uhlíková stopa a jak jí (o)věřit?

9–11

FAURECIA: Funkčnost a bezpečí nad zlato

12–16

Energetické úspory firem: 7 klíčových dotazů, 17–19 na které jsme společně našli odpověď V Číně roste gigantický projekt pod dohledem TÜV SÜD

20–21

Inspekce třetí stranou podporuje investice českých firem do energetiky

22–23

Doosan Škoda Power: Bez certifikací bychom nemohli existovat

24–28

Měření motocyklů přináší letos významné 29–31 novinky Doprava budoucnosti: Testování baterií do elektromobilů zvyšuje bezpečnost

32–34

Nové směrnice vás nesmí překvapit

35–36

Radim Vojtíšek

#37

V dubnu posílil tým expertů v divizi Auto Service. Zaměřuje se na oblast pasivní bezpečnosti a částečně na podporu projektu hodnocení ojetých vozidel pro výrobce nákladních vozidel. Jeho budoucím cílem je stát se expertem zkušební laboratoře.

TÜV SÜD Slovakia: Na Slovensku je chuť hledat nové cesty Statistika certifikátů 2015

40–41

E-learning

42

Semináře

43

TÜV SÜD Journal 3

Aktuality

Cena za nejlepší časopis pro Průmysl a strojírenství je doma

Foto: TÜV SÜD Czech

V profesní soutěži Zlatý středník, která hodnotí různé typy firemních médií, se časopis TÜV SÜD Journal společnosti TÜV SÜD Czech umístil na prvním místě v sektoru: Průmysl a strojírenství.

Foto zleva: Markéta Gsöllhoferová, Cristina Muntean, Ivana Kroupová, Štefánia Recskyová

Vyhodnocení 14. ročníku soutěže Zlatý středník proběhlo 28. dubna v Praze. O vítězi rozhodla porota složená z profesionálů v oboru komunikace. Porota hodnotila jak celkovou úroveň média, tak jeho obsahovou i grafickou podobu. „Velice si vážíme tohoto ocenění. Hodnocení poroty a pozitivní reakce našich čtenářů nás motivují pokračovat v naší práci a inovovat naše tvůrčí přístupy, s cílem stát se referenč-

ní publikací v oblasti inspekce, certifikace a podpory kvality českých výrobků a služeb na místním trhu i po celém světě“, říká Štefánia Recskyová, PR&Marketing manažerka společnosti TÜV SÜD Czech. Do poroty hodnotící sektor Průmysl a strojírenství patřil Vladimír Bystrov, partner, Bison & Rose, Pavel Heřmanský, PR manažer, PwC Česká republika, Ondřej Holoubek, tiskový mluvčí, Provident Financial, Barbora Krásná, ředitelka, Blue Event, Kateřina Straková, redaktorka, Mediaguru.cz, Petra Štěpánová, PR Director, Bisnode, a grafický designér Michal Kořán, Reflex. „Porotci oceňovali především minimalistkou grafiku, u periodik velkých firem schopnost povznést se nad korporátní jazyk, u neziskového sektoru schopnost přirozenou cestou přidat zajímavý lidský příběh. V mnoha periodikách se projevuje trend převahy kvalitně podané vizuální informace nad množstvím textu. Ukázalo se také, že nejenom ty největší a bohaté firmy dokáží připravit kvalitní periodikum, ale že stejně dobré může vzniknout i ve veřejné správě či v neziskovém sektoru,“ prohlásila v oficiálním rozhovoru Gabriela Bechynská, místopředsedkyně pořádajícího PR Klubu. Profesní soutěž Zlatý středník se poprvé uskutečnila v roce 2002. Hodnotí firemní periodická i neperiodická média určená k reprezentaci společnosti, prezentaci výrobků a služeb vůči zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům. Dále hodnotí i původní české texty a PR texty otištěné ve firemních tiskovinách či ve veřejných médiích. Kompletní přehled přihlášených a oceněných médií a další podrobnosti o soutěži jsou uvedeny na www.zlatystrednik.cz.

Energetické úspory – velké téma letošního roku Odborná snídaně TÜV SÜD Czech na téma novely zákona 406/2000 o hospodaření energií poskytla cenné odpovědi hojným dotazům českých podnikatelů. Novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií, která nabyla účinnosti 1. července 2015, přinesla pro české podniky spoustu novinek. Bohužel, překvapených firem na trhu neubývá. Stále se objevují firmy, které teprve zjišťují, že nějaký zákon zabývající se energetickou náročností existuje, a že jim z něj plynou povinnosti. Jako přední autorita na poli inspekcí a certifikací, včetně oblasti systému energetického managementu dle ČSN EN ISO 50001 a energetického auditu, se TÜV SÜD Czech pokusila najít efektivní řešení pro všechny partnery hledající odpovědi spojené s novelou zákona. Proto

4 TÜV SÜD Journal

v rámci odborné snídaně konané 6. května 2016 poskytla diskusní platformu, kde se přední firemní a státní odborníci setkali, diskutovali a osvětlili si doposud nevyjasněné aspekty regulace. Na odborné snídani vystoupili Ing. Marcela Juračková, ředitelka odboru kontroly Státní energetické inspekce (SEI), Ing. Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Ing. Jiří Špička, ředitel divize Management Service a Ing. Tomáš Chadim, manažer oddělení Průmyslová Energetická Efektivita, oba ze společnosti TÜV SÜD Czech. Detailní odpovědí na vybrané otázky účastníků najdete v TÜV SÜD Journalu na stránkách 17-19 – článek Energetické úspory firem: 7 klíčových dotazů, na které jsme společně našli odpověď.

Aktuality

crash.tech 2016: pasivní bezpečnost je stále důležitá


Z konference crash.tech se stala akce, jejíž návštěva je pro špičky v oblasti integrované bezpečnosti vozidel na světě nezbytností.

Systém DYCOT (Dynamické testování komponentů)

Tyto skupiny se v dubnu sešly v Mnichově na konferenci organizované společností TÜV SÜD. Mezi ústřední témata letošní konference patřila budoucnost bezpečnosti vozidel a její posuzování, následky zásahů integrovaných systémů do pasivní bezpečnosti a ochrana nejzranitelnějších účastníků provozu (chodců, cyklistů a motocyklistů). Konference však také neopomněla zmínit směřování legislativy a vývoj spotřebitelských testů NCAP, stejně jako klást důraz na co nejvyšší efektivitu a plauzibilitu testování. Systém DYCOT (Dynamické testování komponentů), kterým společnost TÜV SÜD bude disponovat od posledního čtvrtletí tohoto roku, je tím správným příkladem.

Írán vyvolává čím dál větší zájem českých exportérů 23. března 2016 proběhla v Brně konference ÍRÁN – EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ. Konference byla pořádána společnostmi Raiffeisenbank, EGAP, TÜV SÜD Czech a Havel, Holásek & Partners a přinesla souhrnné informace o exportním financování za účasti odborníků z jednotlivých stran. Obzory českých exportérů se v posledních letech výrazně rozšiřují. Tradiční evropský trh již přestává být dostačující a úspěšné firmy proto čím dál častěji začínají přicházet na chuť obchodování na vzdálenějších a exotičtějších trzích, kde spatřují stále nevyužitý potenciál. V souvislosti s postupným ukončováním sankčních režimů vůči Íránu a opětovným připojováním tamních bank k systému SWIFT se tato asijská země dostává do popředí zájmu mnoha světových, ale i českých firem. O velkém zájmu českých firem svědčí nedávná návštěva podnikatelské delegace šedesáti tuzemských firem, které se v lednu letošního roku do Íránu vypravily navázat obchodní vztahy. V rámci odborné konference řečníci včetně zástupců pořadatelských firem hovořili o současném sankčním režimu země, struktuře íránského dovozu a vývozu, specificích uzavírání obchodních smluv dle íránského práva, roli inspekční společnosti v projektech financovaných exportním úvěrem nebo třeba o způsobech realizace projektů v rizikových teritoriích.


Ukliďme Česko 2016

Společnost TÜV SÜD Czech se zúčastnila celorepublikové dobrovolnické akce, jejímž cílem bylo uklidit nelegálně vzniklé černé skládky a nepořádek. Letos probíhal již třetí ročník tohoto projektu a zapojilo se do něj okolo 65 000 dobrovolníků. Firemního úklidu TÜV SÜD Czech se zúčastnili také zaměstnanci, kteří posbírali ve Velkém háji, kolem budovy společnosti, půl kontejneru odpadků a nepořádku.

TÜV SÜD Journal 5

Seriál – Před 150 lety

1914: Válečné zvraty

V zajetí válek – Jak šel čas pro naši firmu 1913: Kontrola výtahů je standard

Vyhlášení války Německem Rusku a Francii v srpnu 1914 je velkou částí německé veřejnosti přijímáno s nadšením. Brzy se však projevují ničivé následky války, i s ohledem na revizní spolky: práce v Mezinárodním svazu, který existuje od roku 1888, končí. I normalizační komise svou práci pozastavuje. Mnoho znalců bylo krátce po vypuknutí války povoláno do vojenské služby, nebo se přihlásilo dobrovolně. To samé se týká i odborného personálu členských firem. Technické know-how klesá, zatímco se současně provádí stále méně kontrol. Následkem jsou havárie, jako například v prosinci 1916 v Norimberku. Tam kvůli chybě obsluhy exploduje vodní kotel velké elektrárny, tři lidé umírají. Celé město zůstává skoro celý den bez proudu. Až v roce 1921 je nově založena zastřešující organizace - nyní jako německý svaz.

Revizní spolky kontrolují elektrické výtahy od roku 1907 (Bádensko) a 1908 (Bavorsko). Zpočátku je však na uvážení provozovatele, jak často a zda vůbec se kontroly provádějí. To se v Bádensku mění s vyhláškou zemské vlády z léta 1912, která předepisuje prohlídku osobních výtahů každé dva roky, nákladních výtahů každé čtyři roky. Všichni inženýři Bádenského revizního spolku jsou ministerským usnesením jmenováni znalci pro přepravní techniku. Potom se v roce 1913 poprvé konají celoplošné kontroly výtahů v Bádensku. Nová oblast obchodní činnosti je dobyta.

8. srpna 1914: První světová válka – vojska odjíždějí z hlavního nádraží ve Fürthu Výtah v r. 1913

(Bavorsko)

1921: První kroky pro ochranu životního prostředí

Ukazatel podlaží ve starém výtahu

6 TÜV SÜD Journal

Ochrana před emisemi není vynálezem osmdesátých let minulého století. Bavorský revizní spolek se tomuto tématu začíná daleko více věnovat již krátce po svém založení. Již v roce 1879 poskytuje svaz poradenské služby magistrátu města Mnichov v oblasti prevence spalin z topenišť parních kotlů. Ve výroční zprávě za rok 1912 mobilizují bavorští znalci proti trendu stále nižších komínů. Ty mají být, podle pokrokového stanoviska svazu, „kvůli škodlivým složkám spalin […] s ohledem na osoby, zvířata a rostliny v okolí […] nepřípustné“. V roce 1921 vypracuje Bavorský revizní spolek posudek o zatížení prachem z topných zařízení. I zde požaduje dodržení minimální výšky komínů.


1930: Létající atrakce Mnichovský Oktoberfest se na konci dvacátých let minulého století stal zdaleka největší lidovou slavností v Bavorsku. Od konce 19. století jsou jeho součástí i poutě, dosud se však systematicky nekontrolují. Protože jsou konstrukce stále smělejší a nebezpečnější, vydávají bavorská ministerstva zahraničí, vnitra a zemědělství a práce v létě 1929 vyhlášku: Bavorský revizní spolek má pravidelně kontrolovat „Létající konstrukce“ v jižním Bavorsku. V roce 1930 poprvé vyrážejí tři inženýři spolku do terénu, aby podrobili tři horské dráhy, tři tobogány a jednu „autodráhu“ kontrole jejich slabin. Díky opakované činnosti na největší lidové slavnosti na světě rozvíjejí mnichovští inženýři přední a jedinečnou kompetenci v oblasti „létajících atrakcí“, která je žádána dodnes.

1920 (cca) - Pánové Zeller a Rüster z Bádenského revizního spolku posuzují stavební plán

1923: Hyperinflace Členské příspěvky a poplatky za kontroly tvoří odjakživa základ financování revizních spolků. Tento základ padá, když se hodnota říšské marky propadá do nekonečna. Aby zabránil hrozícímu bankrotu, zvyšuje bádenský spolek své členské příspěvky v roce 1923 nejdříve na 500násobek, pak na 1 000násobek a nakonec na 3 000násobek původní výše. Znehodnocení peněz však postupuje daleko rychleji: „Delší služební cesta, započatá s dostatečnými peněžními prostředky, se často musela přerušit, protože peníze, které si pracovník vzal s sebou, zmizely otočením ruky, a peníze posílané dodatečně poštou čekal stejný osud ještě dříve, než se dostaly ke svému příjemci.“ Až po zavedení „rentenmarky“ v listopadu 1923 se mohly revizní spolky vrátit k solidnímu hospodaření. Mobilní konstrukce: Horská dráha v Mnichově 1908.

1938: Nový řád a usměrnění

1923: Hyperinflace – žena pálí ban-

Dopis z hlavního bavorského archivu,

kovky, protože mají nižší hodnotu, než

dle kterého je situace Bádenského

materiál ke spalování.

revizního spolku již zřejmá.

Hned po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem 30. ledna 1933 začínají národní socialisté rozbíjet demokratický právní stát. Nezávislé spolky a instituce se „usměrňují“, klíčové pozice se obsazují příznivci národně socialistické ideologie. Tento osud postihuje i revizní spolky. K tomu dochází k „vlastnímu usměrnění“. Bavorský revizní spolek hned na začátku nařizuje používat hitlerovský pozdrav, židovští a jinak politicky smýšlející zaměstnanci jsou ze spolku vypuzeni. V březnu 1938 dochází k základní změně organizace technické kontroly v Německu: Z dosavadních 37 institucí na území Říše vzniká 14 regionálních kontrolních spolků, které se poprvé nazývají jednotně TÜV (Technické kontrolní spolky). Na místo individuálních stanov nastupují jednotné stanovy. Pro společnosti, které provozují zařízení podléhající povinnosti kontroly, je členství v příslušném TÜV povinné. Tak se systém technické kontroly modernizuje a sjednocuje na národní úrovni. Cena za to je vysoká: Spolky ztrácejí svou nezávislost a tedy jednu ze svých nejdůležitějších hodnot. TÜV SÜD Journal 7


Pohled na zničené město Mannheim na konci války.

1948: Založení nové společnosti na západě Mapa reorganizace oblasti technické kontroly po reformě v roce 1938, zveřejněná ve výroční zprávě TÜV München 1941

1943: Bombardování

Zatímco je technická bezpečnost v sovětské okupační zóně věcí státu, mohou se na západě znovu etablovat kontrolní spolky. Nejprve pracují ve velmi nejasné právní pozici bez oficiálního uznání, avšak trpěné aliančními okupačními úřady. Ještě před založením Spolkové republiky je v letech 1948 a 1949 většina regionálních organizací znovu zapsána do rejstříku spolků. Na základě nových stanov se západoněmecké společnosti TÜV vracejí k samosprávě. Místo nuceného členství zavedeného v roce 1938 se navrací princip dobrovolnosti.

Hitlerem rozpoutaná 2. světová válka se rokem 1943 vrací zpět do Německa. Stále častější nálety aliančních bombardovacích svazů zasahují vedle četných průmyslových zařízení především civilní obyvatelstvo ve velkých německých městech. V prostředí „totální války“ je řádná technická kontrola prakticky nemožná. Nejen členské společnosti, ale i spolky samotné jsou dotčeny ničením. V Mannheimu utrpí hlavní správa kontrolního spolku příslušného pro Bádensko a Württembersko v roce 1943 několik zásahů bombou. Do konce války utrpí vážné škody i budovy spolků v Augsburgu, Mnichově, Norimberku, Stuttgartu, Ulmu a Würzburgu. Regionální činnost TÜV tak naprosto končí.

Odborníci TÜV na venkovní misi (cca 1950-1970)

Pokračování v příštím čísle TÜV SÜD Journalu Administrativní budova TÜV Mannheim zničená bombardováním, 11. září 1943.

8 TÜV SÜD Journal

Uhlíková stopa

UHLÍKOVÁ STOPA a jak jí (o)věřit?

Průzkumy spotřebitelského chování naznačují vzrůstající zájem spotřebitelů o informace o vlivu výrobků a služeb na klimatické změny. Na druhou stranu však také vypovídají o poměrně skeptickém přístupu k vlastním tvrzením a značení výrobců a prodejců, kteří se tímto způsobem snaží deklarovat environmentální přínos svých výrobků. Soňa Hykyšová, manažerka oblasti Životní prostředí a gestor pro ověřování emisí skleníkových plynů, email: [email protected]

P

optávka po výrobcích a službách s nízkou uhlíkovou stopou je na vzestupu, nehledě na aktuální ekonomické klima. Spotřebitelé si uvědomují, že za výrobou, distribucí, prodejem a konečnou fází životního cyklu výrobků, které nakupují, se skrývají environmentální dopady včetně emisí skleníkových plynů. Proto čím dál více požadují, aby výrobci nabízeli environmentálně příznivější varianty výrobků a snižovali tak uhlíkovou stopu spojenou s jejich nakupováním. Průzkumy provedené zejména ve Velké Británii a USA ukazují, že spotřebitelé v této oblasti skutečně mění své chování. Výstupem jednoho z průzkumů bylo zjištění, že 45 % spotřebitelů by přestalo nakupovat výrobky svých oblíbených značek, pokud by se tyto odmítly zavázat k měření uhlíkové stopy výrobků. Spotřebitelé by dávali přednost výrobkům označeným informací o uhlíkové stopě, zejména v případě, že ostatními parametry by byly výrobky srovnatelné. Menšina spotřebitelů by dokonce

Uhlíková stopa Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí, především na klimatické změny. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku a je tak nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, či na úrovni podniku, výrobku, služby, nebo dokonce události jakou může být olympiáda nebo konference.

TÜV SÜD Journal 9

Uhlíková stopa

byla ochotna zaplatit za výrobek s významně nižší uhlíkovou stopou vyšší cenu. Přední společnosti na tyto změny reagují monitorováním a snižováním emisí skleníkových plynů a zapojením spotřebitelů do debaty. K dobrovolnému reportování emisí skleníkových plynů a k jejich snižování se v České republice zavazují především společnosti se zahraničním vlastníkem, jak vyplývá z průzkumu Uhlíková stopa českého byznysu provedeného společností CI2, o.p.s. mezi 50 nejvýznamnějšími firmami působícími v ČR dle tržeb za rok 2013. Cíle snížení emisí skleníkových plynů promítají do svých strategií, akčních plánů či politik např. společnosti ČEZ, a.s. (která v roce 2013 přispívala k celkovým emisím ČR zhruba 25 %), ŠKODA AUTO a.s., Veolia Voda Česká

Zajímavý je také prozatím ne zcela využitý potenciál obalů výrobků pro environmentální osvětu. Z jednoho průzkumu vyplynulo, že 70 % tazatelů by bylo ochotno řídit se jednoduchými radami k úsporám energie umístěnými na obalech výrobků. Zejména

Závazek EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů EU se zavázala snížit emise skleníkových plynů o minimálně 40 % do roku 2030. Potenciál EU, stejně jako potřebné snížení emisí dle výpočtu vědců, jsou však vyšší – minimálně na úrovni 55 %.

energie (elektřiny, tepla, páry a chlazení). Jde o nepřímé emise ze zdrojů, které podnik přímo nekontroluje. • Scope 3 (další nepřímé emise) zahrnuje emise, které jsou následkem aktivit podniku a které vznikají ze zdrojů mimo kontrolu či vlastnictví podniku, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 emise. Příkladem jsou služební cesty dopravními prostředky, které podnik přímo nevlastní ani nekontroluje, ukládání odpadů na skládku, nebo spotřeba materiálu a paliv. Výpočtem uhlíkové stopy zjistila řada společností, že nejvýznamnějším zdrojem emisí skleníkových plynů jejich výrobků není vlastní výroba v jejich závodě, ale emise, které vznikají v dodavatelském řetězci před nimi a za nimi, včetně využití výrobku spo-

»Výpočtem uhlíkové stopy zjistila řada společností, že nejvýznamnějším zdrojem emisí skleníkových plynů jejich výrobků není vlastní výroba v jejich závodě, ale emise, které vznikají

v dodavatelském řetězci před nimi a za nimi, včetně využití výrobku spotřebitelem.« republika, a.s., Shell Czech Republic a.s. nebo RWE Supply & Trading CZ a.s. Někteří výrobci a prodejní řetězce ve svém portfoliu nabízí výrobky se spočítanou uhlíkovou stopou. Ve většině případů nebyly tyto snahy iniciovány primárně z důvodu zvýšení podílu na trhu odlišením od konkurence, ale více obecnou snahou demonstrovat příspěvek společnosti ke snižování dopadu na klimatické změny, případně se jednalo o část širších aktivit v rámci korporátní společenské odpovědnosti. Implementace uhlíkové stopy je však velmi dobrým nástrojem pro identifikaci významných zdrojů emisí v rámci celého životního cyklu výrobku a tudíž vodítkem pro potenciály k úsporám, které se týkají zejména energií. Funguje to samozřejmě i naopak, pokud společnost realizuje úsporná opatření v rámci svého systému hospodaření s energiemi, snižuje tím současně i emise skleníkových plynů, což jsou informace, které řada společností umí marketingově „zhodnotit“. 10 TÜV SÜD Journal

v případě elektrických přístrojů tvoří emise skleníkových plynů spojené s fází využívání výrobku největší podíl a výrobci si toho jsou vědomi. Spotřebitelé vytvářejí tlak na výrobce a prodejce a tito se naopak mohou stát nejen těmi, kteří nabízejí šetrnější alternativy výrobků nebo služeb, ale i těmi, kteří udávají trendy a plní roli do určité míry „eko-výchovnou“. Stopování emisí v dodavatelském řetězci

Podniky nejčastěji stanovují uhlíkovou stopu v souladu s postupem Protokolu GHG, který rozděluje emise do 3 kategorií podle původu: • Scope 1 (přímé emise) zahrnuje aktivity kontrolované a probíhající přímo v daném podniku, při kterých jsou uvolňovány emise do ovzduší. Zahrnují například emise z kotlů, automobilů vlastněných podnikem nebo emise z průmyslových procesů. • Scope 2 (nepřímé emise z energie) zahrnuje emise spojené se spotřebou nakupované

třebitelem. V terminologii GHG Protokolu, jednoho z mezinárodních standardů pro výpočet uhlíkové stopy, se jedná o tzv. Scope 3. Tyto nepřímé emise mohou být někdy i 20násobně vyšší, než emise produkované přímo danou společností. Toto zjištění zá-

Které plyny působí na skleníkový efekt? Hlavními skleníkovými plyny jsou oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela perfluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF 6). Jednotlivé skleníkové plyny mají různou schopnost vyvolávat skleníkový efekt a různou životnost v atmosféře. Proto se emise jednotlivých plynů přepočítávají na tzv. CO2e prostřednictvím faktoru potenciálu globálního ohřevu (GWP).

Uhlíková stopa

roveň ukazuje na velký potenciál skrývající se ve snižování emisí v rámci dodavatelského řetězce. Proto také velké nadnárodní společnosti kladou velký důraz na zapojení svých dodavatelů do svých cílů v rámci snižování emisí skleníkových plynů. Značným zdrojem emisí je rovněž spotřeba elektrické energie a tepla, na což řada významných společností reaguje zvyšováním podílu energie získané z obnovitelných zdrojů. Společnosti jako je BMW, P&G nebo Google se zavázaly k dosažení dlouhodobého cíle 100% energie získané z obnovitelných zdrojů. Poptávka po důvěryhodném „eko-značení“

Poptávka po informacích o dopadu výrobků a služeb na klimatické změny a obecně na životní prostředí vytváří nový trh pro značky informující o uhlíkové stopě, ale i dalších environmentálních ukazatelích. Někteří výrobci jsou v tomto směru velmi kreativní a proklamují informace svým vlastním způsobem, mnohdy bohužel netransparentním nebo dokonce zavádějícím, ať už záměrně, anebo z nedostatečné znalosti příslušných standardů. Spotřebitelé jsou vůči informacím deklarovaným přímo výrobci nebo prodejci nedůvěřiví, jsou již množstvím různých rádoby „ekoznaček“ přesyceni a dávají přednost nezávisle ověřeným informacím. Vzrůstá tak poptávka po důvěryhodném značení a ověřených informacích. Zatímco povinné vykazování emisí skleníkových plynů v rámci EU-ETS (evropský systém obchodování s emisními povolenkami fungující od roku 2005 a zahrnující nejvýznamnější emitenty emisí jakými jsou elektrárny, teplárny, cementárny, ocelárny apod.) je velmi striktně regulované a vyžaduje ověření výsledných emisí skleníkových plynů nezávislou třetí stranou akreditovanou dle normy ISO 14065, oblast dobrovolného vykazování emisí a výpočtu uhlíkové stopy je sférou do značné míry neregulovanou, kde ověření třetí stranou není povinně vyžadováno. Přitom výpočet kompletní inventarizace emisí skleníkových plynů společnosti, která se rozhodne pro dobrovolné monitorování emisí nebo pro výpočet uhlíkové stopy svých výrobků nebo služeb, je mnohem komplexnější než výpočet emisí zařízení spadajících pod systém EU-ETS. Výpočet zahrnuje všechny skleníkové plyny a v mnoha případech také požaduje „vystopování“ emisí v rámci celého dodavatelského řetězce, zahrnutí dopravy nebo fáze využívání a ukončení životnosti výrobku. Ověření nezávislou třetí stranou garantuje úroveň přesnosti deklarovaných emisí a zajišťuje, že získané údaje jsou správné, úplné, jednotné, transparentní a prosté významných chyb nebo opomenutí. Informaci o ověření třetí stranou je pak zpravidla možné najít přímo na výrobku. Např. společnost TÜV SÜD Czech, která je akreditovaným subjektem dle normy ISO 14065 pro ověřování výkazů emisí skleníkových plynů zařízení v rámci EU-ETS a současně subjektem se zkušenostmi s ověřováním uhlíkové stopy společností, výrobků i služeb, uděluje k úspěšnému ověření uhlíkové stopy právo k užívání zkušební značky (známého modrého oktagonu) přímo na konkrétních výrobcích. Ověření zvyšuje důvěryhodnost vlastního výroku o skleníkových plynech nebo jiného environmentálního tvrzení a poskytuje tak výrobci nejen

Mezinárodní standardy pro výpočet a ověření uhlíkové stopy • ISO 14064-1 - zahrnuje požadavky pro plánování, provedení, řízení a správu, vykazování a ověřování emisní inventury skleníkových plynů pro organizace. • ISO 14064-2 - upravuje požadavky na monitoring a vykazování dosaženého snížení emisí či zvýšení propadů skleníkových plynů prostřednictvím projektů a/nebo projektově orientovaných činností. • ISO 14064-3 - stanovuje zásady a požadavky pro ověřování inventarizací skleníkových plynů a pro validování a ověřování projektů na skleníkové plyny. • ISO/TS 14067 - stanovuje požadavky pro výpočet uhlíkové stopy výrobků. • PAS 2050 – britské dobrovolné schéma pro výpočet uhlíkové stopy výrobku nebo služby. • PAS 2060 – britské dobrovolné schéma. Jedná se o jakousi nadstavbu schématu PAS 2050 určenou těm subjektům, které chtějí dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality. • GHG Protokol – nejrozšířenější mezinárodní kalkulační nástroj pro stanovení emisí GHG nabízející zdarma ke stažení celou řadu návodů a kalkulačních nástrojů k implementaci managementu emisí skleníkových plynů.

potvrzení správnosti a zpětnou vazbu ve vztahu k jeho metodologii výpočtu uhlíkové stopy nebo inventarizace emisí, ale také marketingovou výhodu. Uhlíková neutralita

V některých oborech již pouhý výpočet uhlíkové stopy a její snižování nestačí. Společnosti mají zájem deklarovat, že jejich emise skleníkových plynů jsou nulové a tudíž jejich provoz, výrobek nebo služba je tzv. uhlíkově neutrální. Ve velmi ojedinělých případech je toho možné dosáhnout vlastními projekty na snižování emisí, které zahrnují i zalesňování, vlastní výrobu energie z obnovitelných zdrojů apod. Ve většině případů je však nutné vyrovnané uhlíkové bilance dosáhnout nákupem tzv. offsetů, tedy finanční podporou projektů, které většinou na jiném koutě zeměkoule prokazatelně snižují emise skleníkových plynů. Zájem o certifikaci uhlíkové neutrality je znát především v polygrafickém průmyslu. Označení „carbon neutral“ na výsledné tiskovině je především na západním trhu konkurenční výhodou. V oblasti uhlíkové neutrality nabývá nezávislé ověření třetí stranou velkého významu, jelikož projektů na snížení emisí skleníkových plynů je na světovém trhu celá řada. Aby měla společnost jistotu, že investovala do správného projektu, je nutné prověřit si, zda je tento projekt ověřen nezávislou třetí stranou. Co vše z toho vyplývá? Pokud společnosti nezačnou nabízet výrobky a služby s nižší uhlíkovou stopou nebo celkově nižším dopadem na životní prostředí a tyto informace nebudou, pokud možno co nejtransparentněji, deklarovat, riskují, že budou za chvíli „opodál“. A to si, obvykle, žádná z firem nepřeje. TÜV SÜD Journal 11


Zajištění bezpečného provozu strojních a jiných výrobních zařízení je jednou z velkých výzev výrobních firem. V oblasti bezpečnosti strojů jsou jejich vlastníci a provozovatelé povinni zajistit, aby instalovaná zařízení byla navržena a provozována v souladu s aktuálně platnými normami a předpisy. Manažeři jednotlivých továren jsou si vědomi svých povinností poskytnout svým pracovníkům nejenom bezpečné podmínky pro práci se strojem, ale také rizik, která jsou spojena s případným odstavením stroje a přerušením výroby. Jak se však v záplavě norem vyznat a zajistit svým zaměstnancům bezpečné pracovní prostředí? Jak zajistit, aby stroje splňovaly lokální předpisy v jednotlivých zemích a zároveň přísné koncernové požadavky platné jednotně na globální úrovni? Jedním z klientů společnosti TÜV SÜD Czech, jenž jde v této oblasti výrazně nad rámec platných lokálních předpisů, je skupina FAURECIA, pro kterou specialisté skupiny TÜV SÜD kontrolují bezpečnost výrobních strojů a technologií v souladu s lokálními normami v jednotlivých zemích a interními předpisy skupiny. Pojďme se společně podívat, jak taková inspekce dvou strojů, realizovaná zkušeným expertem TÜV SÜD, panem Jaroslavem Vyškovským, probíhá.

Foto: Bedrin / Shutterstock.com

FAURECIA: FUNKČNOST A BEZPEČÍ NAD ZLATO

8:45 Bakov nad Jizerou. Přijíždíme do továrny Faurecia Emission Control Technologies. Továrna se nachází uprostřed průmyslové zóny na hlavním tahu do Mladé Boleslavi. Tato továrna je jednou z několika provozoven, které skupina FAURECIA v okolí centra českého automobilového průmyslu provozuje.

8:52

9:10 Po přivítání je jedním z prvních kroků inspekce předložení výkresové dokumentace strojů, jejichž shodu s platnými bezpečnostními předpisy budeme dnes kontrolovat. 12 TÜV SÜD Journal

Stejně jako všichni ostatní návštěvníci se zapisujeme na recepci při vstupu do areálu. Přísná pravidla týkající se bezpečnosti práce se vztahují i na nás, a tak po zápisu do návštěvní knihy dostáváme osobní ochranné prostředky společnosti.


9:31 V doprovodu pana Martina Maliny HSES Managera Faurecia Exhaust Systems, s.r.o. procházíme výrobními prostory na pracoviště prvního stroje, který dnes posuzujeme – číslicově řízené (CNC) ohýbačky trubek.

9:44 Pan Malina seznamuje inspektora TÜV SÜD s pracovním prostorem stroje.

9:56 Před zahájením vlastní kontroly je nutné, aby nám byla představena kompletní funkčnost ohýbačky.

10:34 Tvoříme prvotní záznam vizuálně identifikovaných zjištění provedených na místě. Probíhá také tvorba poznámek pro pozdější vyhotovení inspekční zprávy a dalších reportů.

TÜV SÜD Journal 13


10:52 Je nutné, abychom detailně zkontrolovali všechny přístupné prostory ohýbačky.

11:16 Kontrola funkčnosti stroje: během této fáze posoudíme případná nebezpečí, která mohou ohrozit zdraví a život jeho operátora.

Společnost Faurecia je 6. největším světovým dodavatelem pro automobilový průmysl, se zastoupením ve 34 zemích světa (více než 320 výrobních závodů a 30 R&D center). V ČR má Faurecia 7 závodů s více než 3200 zaměstnanci. Zákazníkům nabízí vysoce kvalitní inovativní řešení, která přinášejí vozům větší bezpečnost, spolehlivost, komfort a konkurenceschopnost. Cílem společnosti je uspokojení požadavků co největšího počtu zákazníků, ale i celé společnosti a jejich zaměstnanců.

14 TÜV SÜD Journal

11:39 Součástí naší inspekce je i kontrola řídicího systému, ze kterého pořizujeme fotodokumentaci pro tvorbu inspekční zprávy a dalších reportů. Reporty TÜV SÜD jsou vždy doplněny fotografiemi kontrolovaného zařízení a doplněny potřebným popisem.


11:50 Inspekce vnitřních prostor vypnutého stroje. Pracovníci TÜV SÜD vždy dbají na bezpečnost svou a všech přítomných osob.

Faurecia Exhaust Systems v Bakově nad Jizerou patří do skupiny Emissions Control Technologies. Mezi hlavní zákazníky patří automobilky Škoda Auto, VW, Opel, Volvo, Audi, KIA, Mercedes a řada dalších. Výroba byla v Bakově zahájena v lednu 2000 a v současné době závod zaměstnává více než 550 zaměstnanců.

12:26 Ve speciálním softwaru TÜV SÜD sestavujeme záznam inspekce a jednotlivých zjištění. Software je vždy modifikován a optimalizován dle rozsahu inspekce a požadavku zákazníka.

12:40 Zahajujeme inspekci druhého stroje, který dnes budeme kontrolovat – automatického ohýbacího lisu. TÜV SÜD Journal 15


12:58 Jaroslav Vyškovský se detailně zaměřuje na kontrolu speciálního bezpečnostního prvku – dvojité optické ochrany s programovatelným otvorem v hlídaném prostoru.

13:33 Prohlídka speciálního bezpečnostního prvku – dvojité optické ochrany s programovatelným otvorem v hlídaném prostoru.

14:10 Kontrola druhého stroje je u konce. Jak vlastně naše kontrola dopadla? HSES Managera společnosti Faurecia, p. Malinu, seznamujeme s předběžným výsledkem kontroly obou strojů. Nicméně, jak úsměv obou zúčastněných napovídá, díky prevenci, na kterou v této továrně kladou důraz, nebyly zjištěny žádné zásadní nedostatky a neshody s platnými legislativními požadavky. Finální report TÜV SÜD, jehož strukturu si definoval zákazník sám, bude Faurecii pro oba stroje dodán v anglickém jazyce během několika dní… 16 TÜV SÜD Journal

Energetická efektivita

Energetické úspory firem:

klíčových dotazů, na které jsme společně našli odpověď



Odborná snídaně TÜV SÜD Czech na téma novely zákona 406/2000 o hospodaření energií, která se konala 6. května 2016, poskytla cenné odpovědi hojným dotazům zástupců českých firem. Na odborné snídani TÜV SÜD Czech vystoupili Ing. Marcela Juračková, ředitelka odboru kontroly Státní energetické inspekce (SEI), Ing. Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Ing. Jiří Špička, ředitel divize Management Service a Ing. Tomáš Chadim, manažer oddělení Průmyslová Energetická Efektivita, oba ze společnosti TÜV SÜD Czech.

1

Proč vůbec novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií vznikla?

Ing. Vladimír Sochor, MPO: Podstatou novely zákona 406/2000 je podnítit náš zájem o to, jakým způsobem spotřebováváme energii, co nás to stojí, a jestli zde není prostor k úsporám. Zavedení systému hospodaření s energií je poté nástrojem, který má vést k efektivnímu chování. Vhodnou cestou by mohla být podpora toho, aby se uvažovalo o úsporách energie přirozeně, aby motivací k dosahování úspor energie nebyly dotace, ale úspory budoucích provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. Hlavní motivací novely zákona hospodaření energií však byla nutnost implementace pravidel z evropské směrnice o energetické účinnosti do české legislativy. Ing. Tomáš Chadim, TÜV SÜD Czech: Na trhu je mnoho subjektů, které se do současné doby například vůbec nezajímaly o to, kde a kolik platí za spotřebu energií. Pronájem svých prostor hradily v ceně za metr čtverečný, přičemž někdy měly v ceně nájmu i energii nebo vodu, někdy ne. Firmy vzaly tuto fixní položku, rozúčtovaly a zaplatily, ale do příchodu novely zákona 406/2000 vůbec neuvažovaly, zda se chovají racionálně či efektivně. Tento způsob myšlení je pro mnoho firem zcela nový, ale z dlouhodobého hlediska je velkým přínosem jak pro firmy, tak pro českou ekonomiku.

2

Proč je tak málo času na implementaci právních povinností vyplývajících z novely zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií?

Ing. Vladimír Sochor, MPO: V návaznosti na Směrnici o energetické účinnosti, která vznikla před koncem roku 2012, se začaly připravovat kroky k implementaci dané směrnice do českého prostředí. Spolu s tím se připravovala novela zákona 406/2000, ovšem při schvalování návrhu novely došlo k podstatným časovým posunům, které dohnaly její účinnost až k 1. 7. 2015. Z obsahu novely mimo jiné vyplývá, že v prosinci 2015 měly být hotovy energetické audity nebo zavedeny systémy energetického managementu. Jsme si vědomi, že období pro splnění této podmínky bylo velmi krátké, ale prosincový termín nebylo možné posunout, protože datum je napevno stanoveno v uvedené směrnici a posun termínu by byl zcela jistě důvodem pro sankce. Na druhou stranu, máme zde legislativně platnou normu, a teď jde o to, jak s ní nejlépe zacházet. Lze dodat, že je očekávána další novelizace vyhlášek, a dokonce i zákona 406. Čeho se budou novely týkat, ještě 18 TÜV SÜD Journal

není navrženo, ale pro všechny oblasti novel budou sestaveny pracovní skupiny, ve kterých budou příslušná témata diskutována. Pokud ale jde o samotnou vyhlášku, která řeší energetické audity, z naší pozice jsme měli zájem a snahu, aby vznikla už v loňském roce. Bohužel se tak nestalo, návrh novely prošel mezirezortním připomínkovým řízením a teď procházíme náročnou prací zapracování mnoha vznesených připomínek do návrhu novely. A teprve v návaznosti na to bude možné dokončit legislativní proces. Od kdy bude novela účinná v této chvíli nelze odhadnout. Proto je dnes nezbytné vycházet ze současně platné podoby legislativy.

3

Jaký hrozí postih za to, že jsme nestihli splnit své povinnosti dle novely zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií do 5. prosince 2015?

Ing. Marcela Juračková, SEI: Co se týče našeho postupu, lhůta pro splnění povinností, které ze 406 vyplývají, prošla již 5. 12. 2015. Situace nebyla šťastná, datum bylo pevně dáno Směrnicí a nebylo možné jej měnit. Náš ústřední ředitel však po dohodě a debatách s MPO, vydal prohlášení, že dokud nedostaneme impulz z trhu, že již bylo dostatek času na splnění povinností, uplatníme jakousi ochrannou lhůtu, kdy nebudeme chodit na kontroly této povinnosti z vlastní iniciativy. Tato ochranná lhůta sice zatím platí, ale již se rozběhl průzkum trhu, který by měl indikovat stav naplňování povinností. Je tedy možné, že rok od vstoupení novely zákona v účinnost, budou již kontroly v běžném rozsahu zahajovány. Inspektoři SEI nyní směřují svou kontrolní aktivitu do jiných oblastí. U energetických auditů se pak snažíme přinášet spíše osvětu a říkat firmám, jaké mají povinnosti, které ze zákona vyplývají, a jak je mají naplnit tak, aby byly s tímto zákonem v souladu. Nicméně, stále jsme kontrolním orgánem a máme své povinnosti. Proto, pokud nám přijde podnět na kontrolu nějakého podniku, pak tento podnět prošetřit musíme. Na tomto místě je vhodné říct, že podněty nám skutečně chodit začaly. Nevím, jestli je to v rámci konkurenčního boje, ovšem dle toho, jak je nastaven právní řad v České republice, pokud jste právnická osoba a zákonné povinnosti nesplňujete, nelze neudělit pokutu. Ve firmách, kam chodíme na základě podnětů, se tak alespoň snažíme zjišťovat takzvané liberační důvody. Pokud nám opravdu v plné míře prokážete, že jste měli snahu, že máte sepsané smlouvy, že do určitého data budete mít hotový energetický audit nebo se připravujete a už implementujete nějakou normu, tak tyto polehčující okolnosti bereme v úvahu, když stanovujeme výši pokuty. Bohužel ale nelze pokutu neudělit. Nebavíme se o milionových pokutách, ale některé budou.

4

Jak zjistím, zda jsem velký či malý podnik a jaké povinnosti mi vyplývají z novely zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií?

Ing. Marcela Juračková, SEI: Když se podíváme na definice malého a středního podnikatele, o kterém je v zákoně 406 hovořeno, nalezneme zde konkrétní odkaz na doporučení Komise z roku 2003, které jasně definuje, kdo je malý a střední podnik. Zároveň MPO používá toto doporučení pro výklad k tomu, komu poskytuje dotace, což je


důvodem, proč množina malých a středních podnikatelů vychází stejně. Výklad MPO je k dispozici na stránkách CzechInvest a velmi přehledně zpracovává jednotlivé případy, které mohou v praxi nastat. Tím, že se v zákoně 406 otáčíme do negace – říkáme, kdo není malým a středním podnikem – je pak docela těžké si v praxi uvědomit, že musíte splňovat kritéria, která jsou v doporučení, a jakmile je nesplňujete, jste automaticky velkým podnikem. Kromě toho, že jsou zde uvedena tři kritéria definice malého a středního podnikatele – dvě finanční a jedním z nich je počet zaměstnanců – doporučení Komise, které bylo zpracováno v aplikačním výkladu, říká, kdo dále nemůže být hodnocen jak střední a malý podnikatel. Jako střední a malý podnikatel nemusí být hodnocen ten, který má další návaznosti. Existují tři druhy podniků, které doporučení Komise definuje. Je to samostatný podnik – firma, která nemá návaznost na nikoho a svá kritéria si započítává za sebe – a dále další dva druhy podniků: partnerský nebo propojený / spojený podnik. Tam, v případě, že podnik je z nějaké části vlastněn jakoukoliv jinou firmou, například když jiná firma ovládá hlasovací práva nebo jakýmkoliv jiným způsobem vstupuje do firmy menší, je potřeba nejprve posoudit, z kolika procent je tento vliv uplatňován. Například, pokud jste celkově vlastněni větší firmou, i když třeba sídlící v zahraničí, jste spojeným podnikem. Tím pádem, i když tu máte jen 30 lidí v jednom rodinném domku, který používáte jako kancelář, spadáte do kategorie velkého podniku. Důvodem je to, že vaše zahraniční matka velkým podnikatelem je a vy si proto musíte započítávat všechna kritéria své matky – a tím pádem spadáte do definice velkého podnikatele. Tam, kde je percentuálně vliv nižší, například nějaká firma vlastní 30 procent vašich akcií, započítává se 30 procent údajů / kritérií partnerské firmy. Pokud ale máte zahraniční matku, která je velkým podnikem, jednoznačně jste také velkým podnikatelem.

5

Podle čeho bude měřena naše spotřeba energií?

Ing. Tomáš Chadim, TÜV SÜD Czech: Historicky zákon 406 spolu s prováděcí vyhláškou 480 ve smyslu energetických auditů vždy směřoval k určité spotřebě – nad 700 GJ. Tak to bylo vnímáno: pokud někde existuje objekt, který spotřebuje energii více než 700 GJ, má povinnost energetického auditu. Dnes, po novele zákona 406, se vnímání této povinnosti pootočilo tak, že ji nemají objekty s konkrétní spotřebou, ale firma jako taková. Proto má daný podnik povinnost provést energetický audit nebo zavést systém energetického managementu. A i my musíme k celé problematice přistupovat ne z pohledu spotřeby, ale z pohledu podniku jako takového. To znamená, jakou energii nakupuje, kolik toho nakupuje, od koho – dnes je standardem, že všechny podniky sídlící na různých místech kupují energii od jednoho dodavatele. Podnik by proto měl mít jasnou informaci, kolik energií přesně nakupuje. Centrální nákup energií je základ, ze kterého vycházíme, a ten potom rozdělíme mezi jednotlivé spotřebiče. Dle toho se pak řeší podrobněji objekt nad 700 GJ, a méně podrobně pod 700 GJ. Vy ale máte jistotu, že máte v auditu všechny objekty, a víte přesně, kde spotřebováváte více či méně než 700 GJ.

Otevřená diskuze přinesla hodně zajímavých informací.

6

Spadáme do kategorie velkého podniku, přesto nic nevlastníme – vše tu máme v pronájmu. Měli bychom také mít energetický audit?

Ing. Marcela Juračková, SEI: Zákon hovoří o vlastníkovi nebo uživateli. Pokud nevlastníte objekt, tak jej přinejmenším užíváte. Proto spadáte do kategorie uživatele. Teď je otázkou, zda pronajímáte celý objekt nebo jen část objektu – třeba jen jedno patro. Definice energetického hospodářství tak, jak je v zákoně uvedená, říká, že energetické hospodářství je soubor technických zařízení a budov. Pro účely kontroly SEI jsme si vyložili definici energetického hospodářství tak, že pokud se užívá jen část objektu, nepovažujeme to za energetické hospodářství podle definice zákona, a tudíž by se sem neměly vztahovat zákonné povinnosti. To je ale jen náš právní názor za SEI.

7

Jaký je hlavní rozdíl mezi energetickým auditem a energetickým managementem?

Ing. Tomáš Chadim, TÜV SÜD Czech: ISO 14 001 je systém, stejně jako ISO 50001. Systém nestačí mít zavedený, musí být certifikovaný. To znamená, že na začátku absolvujete certifikační audit, potom dozorový, re-certifikační a pak zase dozorový audit. Existuje zde určitá periodicita a kontrola, která ovlivňuje způsob, jak se firmy chovají v čase. To neplatí u energetického auditu, který je zaveden každý čtvrtý rok, a proto je statičtější. Podstatou novely zákona je donutit firmy zamýšlet se pravidelně nad energetickými úsporami. Energetický audit je jen nástroj, který má sloužit v průběhu procesu, neměl by se ale stát procesem sám o sobě. TÜV SÜD Journal 19

Stavební dozor & bezpečnost při práci

V ČÍNĚ R GIGANT

pod dohledem TÜV

Skupina TÜV SÜD poskytuje nezávislé ověřování v oblasti stavebního dozoru a bezpečnosti při práci v rámci výstavby největší továrny pro výrobu polovodičů na světě. Rozměry stavby jsou gigantické, projektový záměr je v globálním měřítku unikátní: v čínském městě Xi’an již téměř rok probíhá výstavba největší továrny pro výrobu polovodičů na světě. V třísměnném provozu se na staveništi pracuje 24 hodin denně, zaměstnáno je tu celkem 15 000 pracovníků. Každý den se instaluje materiál o hodnotě téměř osm milionů dolarů. Samotná střecha haly, určena k výrobě čipů do mobilních telefonů, má rozpětí 72 metrů a celková výška činí 77 metrů. Kromě toho je výrobní linka nastavena na výrobu platin pro zakřivené displeje. Michal Svrček s podporou (Dipl.-Psych.) Claudie Budeck, TÜV Hessen , Business Development Manager, email: [email protected]


Stavební dozor & bezpečnost při práci

ROSTE TICKÝ PROJEKT I

V SÜD

nvestora při realizaci projektu podporuje několik stovek odborníků. Od podzimu 2013 doprovázela bezproblémovou výstavbu několika továren také skupina expertů ze skupiny TÜV SÜD. Desítky odborníků se vydaly na cestu na Dálný východ, aby doplnily tým specialistů v roli manažerských konzultantů. Velikost projektu si vyžadovala značnou míru znalostí a odbornosti k provádění požadovaných prací. V početné skupině pracovníků byli odborníci TÜV SÜD díky jim přiděleným bílým přilbám snadno rozeznatelní. Hlavním úkolem bylo podporovat investora co do zajišťování kvality v situacích, kdy bylo nutné objasnit rozdíly ve vztahu k mezinárodním předpisům a poukázat na možná řešení a optimalizovat přidanou hodnotu bezpečnosti s ohledem na bezpečí člověka, životní prostředí a kvalitu.

Foto: TÜV SÜD Hessen

V roli supervizora: Dohled nad dodržováním norem

Většinu času se pracovníci inspekční společnosti věnovali dozoru nad realizací stavby. Dodržel dodavatel sjednané normy? Odpovídají tyto normy místním zákonům či mezinárodním předpisům? Před uvedením jednotlivých zařízení do provozu museli odborníci zkontrolovat, zda různé stavební dílce byly řádně vyrobeny a následně také správně zabudovány. Odborníci TÜV SÜD věnovali zvláštní pozornost provedení bodů spojení, jako například svárů, přírubových i elektrických spojů. Pokud byly zjištěny neshody nebo závady, tyto byly zaneseny do protokolu, takzvaného Non Conformity Reports (NCR). V rámci pravidelných setkání (Counterpart Meetings) byly tyto protokoly projednány s inženýry stavebníka a byla předložena konkrétní doporučení. Tato doporučení obsahovala způsob odstranění kvalitativních závad v souladu s mezinárodními předpisy. Vedle vlastní inspekční činnosti v Číně provedlo naše školící centrum v Mnichově interní školení pro 30 inženýrů s cílem zvýšit odborné znalosti na téma mezinárodních předpisů. Další důležitou oblastí, do níž naší zaměstnanci zasahovali, byla bezpečnost při práci. Na staveništi byl zaveden systém Lifeline se zachytávačem pádu pro práce ve výškách a také ochranná opatření, jejichž dodržování se pravidelně ověřuje. Tento projekt opět dokázal, že TÜV SÜD je schopen sestavit efektivní tým odborníků a zavést mezinárodní vysoké bezpečnostní a ekologické normy do provozu. TÜV SÜD Journal 21

Generální inspekce stanovených výrobků

INSPEKCE TŘETÍ STRANOU

Foto: www.touteleurope.eu

podporuje investice českých firem do energetiky

Římské smlouvy byly jedním ze základů pozdější evropské integrace. Signatářské státy v roce 1957 byly: Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko.


Generální inspekce stanovených výrobků

Již takzvané Římské smlouvy, což je souhrnný název pro dvě smlouvy podepsané v Římě 25. března 1957, které jsou základním kamenem dnešní Evropské Unie, obsahovaly první pravidla pro společný hospodářský prostor z hlediska ochrany před rizikem při uvádění výrobků na trh. V současné době je proces zajišťování minimalizace rizik propracován daleko sofistikovaněji. Co vše zahrnuje? Radovan Svoboda, manažer pro oblast tlakových zařízení, email: [email protected]

Foto: ČEZ, a. s.

N

a rozdíl od pravidel provozních, která jsou v kompetencích jednotlivých členských států EU, je pro většinu zařízení s vysokým a velmi vysokým stupněm provozního rizika – tzv. stanovené výrobky – společným předpisem stanoven postup, který za účasti třetí nezávislé strany (autorizované/notifikované osoby) zajistí minimalizaci rizik plynoucích z jejich uvedení na trh, respektive do provozu. Celý proces posuzování shody stanovených výrobků dle společných standardů je prováděn soukromoprávními subjekty komerčního charakteru, a to na základě autorizace udělené pověřeným orgánem členského státu EU, a dále notifikace, tj. akceptace tohoto subjektu v rámci Bruselské procedury. Tento systém je vybudován na filozofii aktivní účasti těch subjektů, které mají na tomto procesu komerční zájem. Dřívější modely, kdy byl nositelem nákladů na tuto činnost přímo stát či jím určený státní orgán, nebyl z hlediska rozpočtení nákladů na nezúčastněné daňové poplatníky spravedlivý. Samozřejmě, že tyto činnosti je nutno ze strany státu dohlížet a vytváření volného trhu mezi evropskými notifikovanými osobami monitorovat, zpětně hodnotit a v případě potřeby přiměřeně zasahovat. TÜV SÜD Czech působí na trhu Autorizovaných osob/Notifikovaných osob v České republice, ale i v ostatních státech Evropské unie, od samotného počátku nových Evropských pravidel pro uvádění stanovených výrobků na trh. Více než desetiletá praxe v oblasti posuzování shody stanovených výrobků v oblasti investiční výstavby nejen v energetice nutí k zamyšlení a shrnutí poznatků a výsledků. TÜV SÜD Czech se jako partner generálního dodavatele podílel již na první obrovské investiční akci v energetice v ČR: komplexní obnově hnědouhelného zdroje Elektrárny Tušimice II. Je nutno podotknout, že v době, kdy tato akce začínala projektovou přípravou, nebyla v rámci evropského společného hospodářského prostoru pražádná zkušenost s aplikací výše uvedených systémů posuzování shody u stanovených výrobků v takovém rozsahu, v jakém existuje dnes. Metodiky byly vytvářeny v prostředí koordinačních porad autorizovaných/notifikovaných osob, a to přímo za pochodu. TÜV SÜD Czech přijal od generálního dodavatele odpovědnost a v průběhu celého procesu výstavby vykonával funkci tzv. „generálního inspektora“. Tato funkce investorovi smluvně zajistila komplexní servis nejen v problematice posuzování shody stanovených výrobků, ale i v další podmnožině činností týkajících se technických zařízení a činností. Model výkonu „generální inspekce“ byl od doby komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II prověřen a doplněn o další činnosti, které jsou požadovány zúčastněnými stranami a kde je vyžadován kredit třetí nezávislé strany a to nejen v technické oblasti, ale i v ob-

Elektrárna Tušimice II proběhla mezi roky 2007 a 2012 komplexní obnovou.

lasti ekonomické, při zajištění dohledu financování pro poskytovatele úvěrů. Stranou samozřejmě nemohou zůstat další problematiky jako životní prostředí, energetická náročnost atd.

»TÜV SÜD Czech přijal

odpovědnost a vykonával funkci tzv. ‚generálního inspektora‘.« Model výkonu „generální inspekce“ třetí nezávislou stranou se osvědčil postupně nejen na dalších energetických stavbách – např. Elektrárna Prunéřov II, Elektrárna Ledvice, ale i v dalších odvětvích, jako je například automobilový průmysl, chemie a petrochemie, doprava a další. Při propojení procesu inspekce se standardními certifikačními procesy je pro investora či generálního dodavatele možno třetí nezávislou stranou zajistit naprosto komfortní servis ušitý na míru jeho potřebám. Tato možnost zajišťuje minimalizaci dopadu rizik nejen při investiční činnosti. Co ale více, výrazně se snížení míry rizik projeví i při diferencování výše pojistných částek při sjednávání pojištění rizik, což je pro většinu firem naprosto klíčovým aspektem při rozhodování o dalších investicích. TÜV SÜD Journal 23


Foto: Doosan Škoda Power

Rozhovor s Michalem Košackým


Doosan Škoda Power

BEZ CERTIFIKACÍ BYCHOM NEMOHLI EXISTOVAT Patří mezi špičkové mezinárodní dodavatele zařízení pro elektrárny, především v oblasti vybavení strojoven parních turbín, které nabízí po celém světě. Má téměř desetiprocentní podíl na celosvětovém trhu parních turbín a takřka 90 procent turbín vyráběných v Česku vyváží. Vloni, podle slov jejího finančního ředitele Michala Košackého, mohla například Latinskou Ameriku prohlásit za další „domácí trh.“ Plzeňské firmě Doosan Škoda Power vstup zahraničního investora, korejské společnosti DOOSAN v roce 2009, udělal očividně dobře. Díky kombinaci důvěry, kterou má brand Škoda na tradičních evropských trzích, v postsovětských státech či v Latinské Americe, a reputaci značky

DOOSAN na asijských trzích, se Škodovce otevřel celý svět. Proto firma roste – v roce 2014 například utržila 9,1 miliardy korun, což je o 300 milionů korun více než v předcházejícím roce. Podobně optimistické výhledy má i pro letošní rok. Jedním z klíčů její úspěšnosti je i to, že je nekompromisní v oblasti kvality. „Naše výrobky musí vydržet 20-25 let, teprve potom si můžeme dovolit uvažovat o nějaké modernizaci,“ říká Košacký. S rekordním počtem certifikací i tam, kde by je nikdo ani nečekal – například v petrolejářství nebo v oblasti společenské odpovědnosti – Doosan Škoda Power nastavuje kvalitě českých exportérů vysokou laťku.



Jak byste hodnotil rok 2015 ve srovnání s rokem 2014 z hlediska ziskovosti společnosti Doosan Škoda Power?

Ekonomicky ze dvou pohledů. Ten, který je důležitý jak pro současnost, tak pro budoucnost, je příjem zakázek. Musím říct, že v roce 2015 jsme dosáhli takřka 9 miliard příjmů ze zakázek, což bylo velmi úspěšné. Stejně tak jsme se v roce 2015 dostali na některé trhy, o které jsme usilovali. Dnes už můžeme říci, že působíme v celé Latinské Americe, od Mexika až po Ohňovou Zemi, a tím prohlásit Latinskou Ameriku za takzvaný domácí trh. Stejně tak jsme začali získávat nové zakázky v jihovýchodní Asii – v Bangladéši, na Filipínách, v Malajsii a podobně. Z tohoto pohledu byl loňský rok velmi úspěšný. Také z hlediska finančních výsledků považujeme rok 2015 za velmi úspěšný.

Z výsledků dosažených realizací a také ziskovosti se potvrzuje, že Doosan Škoda Power patří k velmi efektivním společnostem. Vykázaný zisk odpovídající naší pověsti, abych pravdu řekl, nám dává čím dál větší práci. Jen pro ilustraci, majitelé očekávají ziskovost naší společnosti ve dvojciferných číslech, což dnes v těžkém strojírenství a v high-tech vyžaduje obrovské úsilí. Jakoukoliv akci, investici či zaměstnání nových lidí musíme velmi pečlivě zvažovat, abychom zůstali výkonní podle očekávání. Na co se chystáte v letošním roce z pohledu rozšíření portfolia zakázek či investic?

Co se týká stanovených cílů, měl by se objem získaných zakázek navyšovat. Jak majitelé, tak management předpokládají, že budeme zvyšovat svůj podíl na trhu a pro to děláme maximum. Některé celosvětové události nám však situaci komplikují. Jak byste celkově hodnotil spolupráci s českými státními institucemi na podporu exportních zakázek, jako je právě ČEB a EGAP?

Co se EGAP týče, vnímáme v posledních letech pozitivní změny, neboť se díky novému vedení podařilo z EGAP udělat ve srovnání s jinými zeměmi více konkurenceschopnou státní pojišťovnu. U ČEB různé zvěsti, co s ní má či nemá být, určitě podnikatelským záměrům moc nepřispívají. V tom český stát trochu tápe. Pokud se podíváme na Kana26 TÜV SÜD Journal


Co vám tento pozitivní rozvoj přináší?

du, která pomáhá zajišťovat obchod u U.S. konkurentů, či na Německo, nebo-li když se potkáme u nabídky s konkurencí, kde po technické stránce a výkonnosti celého zařízení jsme na absolutní špičce, a přesto někdo poptá nabídku pojištění nebo státní podpory u zahraničních poskytovatelů, může se tento fakt vůči naší firmě velmi silně projevit že české instituce nebudou srovnatelné s jinými zeměmi. Naštěstí na tomto procesu nejsme závislí – odhadujeme, že do 10 procent naší produkce financujeme nebo pojišťujeme, jinak až 90 procent obstaráváme sami. Celé finanční struktury většinou mají zajištěné investoři, a my se spíš staráme o to, abychom zajistili dodávky, a abychom nešli do nějakého neřiditelného rizika typu platební neschopnosti a podobně. Výjimkou jsou zakázky, kde někteří se státem spojení zákazníci, jak to v energetice bývá, poptávají financování skrz státní instituce, jako je například Česká exportní banka (ČEB). Trvalo to několik let, během kterých obě dvě státní

instituce procházely určitým vnitřním přerodem, aby se staly lépe fungujícími, a to se nakonec podařilo naplnit. Minulý rok jste prohlásili, že trhy jako Rusko, Indie nebo Čína vás zklamaly. Jak to?

V energetice jsme Rusko nikdy nepovažovali za nějaký významný trh a to z několika důvodů. Prvním důvodem je to, že zde volný trh prostě neexistuje. V Rusku je cenotvorba „netržní“ a v porovnání se světem má zborcené ceny technologií. Rusko saturuje svoji vnitřní potřebu z převážné většiny svými státními podniky, byť je jejich technologie zastaralá – za současnou technologií zaostává zhruba o 20 let. V době, kdy to vypadalo, že by měli zájem o moderní technologii – dokonce kvůli tomu před třemi lety vyšel prezidentský dekret - začali jsme vést jednání, včetně nabídky, o nějakém strukturovaném financování. To se týkalo zejména Sibiřských regionů, které jsou na elektřině a teple lokálně zcela závislé a jejich tech-


nologie je stará. Bohužel velmi záhy došlo k okupaci Krymu, k sankcím, a jakékoliv obchodní případy byly zmrazeny. Dokud se situace nezmění, nemyslím, že by tento trh mohl vůbec generovat poptávku – už jen z důvodu nedostatku finančních prostředků. Co nyní potichu probíhá je, že Rusko je postupně penetrováno Čínou – je veřejným tajemstvím, kolik území Ruska už ovládají Číňané, včetně podniků a licencí na těžbu. Proč tedy, pokud je Čína aktivní v sektoru energetiky, není pro vás klíčovým trhem?

Čína je na tom velmi podobně jako Rusko – po energetické stránce zásobuje do značné míry sama sebe. Pokud se podíváte do jakýchkoliv rozborů všech jejich aktivit, Čína je známá svou snahou technologii získat či ji, slušně řečeno, okopírovat. To naštěstí v našem byznysu příliš nejde, protože každá zakázka je jedinečná a každá je založena na sofistikovaném výzkumu a vývoji. Pokud ten nemáte, nelze si konkurovat s někým, kdo vše nadesignoval jako první a má vlastní hluboké technologické zkušenosti. Obecně Čínu za samotný trh nepovažujeme. Jediná poloha je v tom, že Číňané při své obchodní agresivitě, a to obzvláště proto, že jim klesá vnitřní spotřeba, se snaží být velmi aktivní v zahraničí, což jsme viděli nedávno i v Čechách. Takže se prosazují jako takzvaní dodavatelé na klíč (EPC), kteří organizují zakázky a to často při použití „západních“ technologií. Čínskou technologii velké množství investorů kupovat nechce, protože je opět zastaralá oproti tomu hi-tech, který je vyroben námi v Top Tier: což představuje Doosan Škoda Power, Siemens, General Electric a některé japonské společnosti. Rozvíjíme spolupráci s čínskými firmami, které většinou obstarávají zmíněnou dodávku na klíč a často financování projektů. My jim běžně nabízíme projekty celkem úspěšně a spolupracujeme na této úrovni, ale musíme si stále hlídat, aby se nedostali k materiálům technologického rázu, protože činnost Číny má řekněme výzvědný charakter a to je potřeba mít neustále na paměti. Jak to vypadá z pohledu dobývání dalšího masivního trhu, jakým je například Indie?

Co se týká Indie, její politická situace je stále jako na houpačce. Máme tam zastoupení formou dceřiné společnosti o 50 lidech. V Indii potřebujeme využívat co nejvíce

lokálních dodavatelů, vzhledem k dosažení přiměřených cen. Indie je zvláštní v tom, že kvalita výrobků, kterou požadují u energetických zařízení, je posunuta níž, což znamená nižší cenu. My jsme sice schopní takovou zakázku dodat, ale moc se nám do snižování kvality nechce. Navíc, po volbách, které proběhly před rokem, je indický trh opět nevyzpytatelný. My jsme připravení a sledujeme situaci na všech třech trzích. Pak jsou tu samozřejmě země, kde člověk neví, co lze a co nelze, jako například Irán, kde se dnes sankce zruší, a pak se za dva měsíce zase obnoví. V těchto podmínkách se obchoduje poměrně složitě. Jak to, že se Latinská Amerika stala, jak jste řekl, vaším domácím trhem?

Latinská Amerika, nebo alespoň její část, jež není založená na vodním hospodářství, jako například Argentina nebo část Brazílie, které nemají až tak velké potřeby jiných energetických zdrojů, má objektivně stoupající životní úroveň a zásobování energií je zde jednou z největších forem byznysu. Čím efektivněji dokážete energii vyrobit, tím lépe. Získání energie prostřednictvím parní turbíny je nejefektivnějším způsobem výroby energie. Navíc, historicky na tomto trhu má Škodovka velmi dobré jméno: když se řekne Škoda nebo Česká republika, každý ví, o co jde. Jak to, že má Česká republika tak skvělou reputaci v jižní Americe?

Pokud je třeba dodávat tento druh produktu do prostředí s vyšší seizmickou aktivitou, způsobující dost zásadní pohyb, a turbína pořád dokáže fungovat, tak je to docela umění. Historicky jsme se podíleli na vývoji s chilskými univerzitami, a proto máme velmi dobré jméno a dobré zkušenosti. Latinská Amerika je zajímavá i z toho důvodu, že je oblastí, která je nesmírně vhodná pro solární instalace, a takových na světě moc není. Koncentrované solární elektrárny – to znamená ty, které ohřívají médium přes zrcadla, a z tohoto média se pak ohřívá pára, která roztáčí turbínu – patří na pouště, kde je také potřeba určitá hranice vlhkosti, aby se při vyšší vlhkosti nezanášela zrcadla. Na to je území Latinské Ameriky velice vhodné – například poušť Atakama a podobně. Latinskoamerické státy si uvědomují, že elektřinu potřebují, proto budují infrastrukturu,

Michal Košacký Finanční ředitel Doosan Škoda Power Michal Košacký se stal finančním ředitelem společnosti v roce 2012. V manažerských mezinárodních pozicích zaměřených mimo jiné i na finance působí od roku 1990. Má úspěšnou bilanci zejména v transformačních projektech, včetně úspěšných restrukturalizací, před-akvizičních due diligence a v obchodním vyjednávání v mezinárodním prostředí. Vystudoval ekonomiku a řízení na Mendlově Univerzitě v Brně či postgraduální studium korporátních financí na Vysoké Škole Ekonomické v Praze.

jsou poměrně sofistikované a po obchodní stránce jde o národy, se kterými lze seriózně obchodovat. Kde máte v současné době další velké projekty?

Z objemového hlediska máme obrovský projekt v Bangladéši, kde jsme byli jako jediní schopni splnit požadavky projektu díky nesmírně kvalitnímu servisu rekonstrukce a modernizace. Nyní pracujeme na projektu, kdy klientovi kompletně vyhořela celá strojovna, a Doosan Škoda Power celé dílo zpětně projektuje a rekonstruuje. To je obrovská zakázka ve velmi zvláštním prostředí. Dále z hlediska objemu to byly právě solární elektrárny, na kterých se podílel i TÜV SÜD jakožto inspekční společnost pro banku. Tyto projekty jsou nesmírně kvalitní. Na rozdíl od polí fotovoltaických solárních panelů, které nefungují, pokud nesvítí slunce, a pokud slunce svítí, tak vám rozhodí celou distribuční síť, tyto instalace fungují TÜV SÜD Journal 27


až 24 hodin denně, protože ohřívají solné médium jako „akumulátor“,. Dále máme projekty v exotických destinacích, třeba na Martiniku – o ten se projektoví manažeři perou, aby tam mohli jezdit jej zrealizovat, nebo v Panamě. Realizujeme tedy nesmírně zajímavé věci po celém světě. Když už máte tak různorodé projekty, jakým způsobem si hlídáte kvalitu dosažené práce po celém světě?

My nevyrábíme spotřební zboží. Například takovou ledničku prodávají s tím, že její životnost je půl života, ale hned po dvouleté

záruční době obvykle začíná mít problémy. My vyrábíme turbíny, které musí fungovat 20-25 let a teprve potom se přistupuje k modernizaci či rekonstrukci. Proto potřebujeme dbát na extrémní kvalitu. Z různých důvodů máme celkem 11 různých certifikací. Vedle základních certifikací, jako je například ISO 9001, máme i specifické certifikace, které po nás požadují individuální klienti z různých oborů průmyslůu a také některé státy. Řada certifikací nám prostě zvyšuje konkurenceschopnost – třeba v oblasti společenské odpovědnosti. My bychom bez certifikací nemohli existovat. Jako certifikovaná spo-

lečnost s vlastním výzkumem a vývojem musíme mít kvalitu naprosto pod kontrolou. Pokud bych se jako česká společnost chtěla stát dodavatelem zboží a služeb pro vaši firmu, jaké požadavky bych musela splňovat?

Jakákoliv společnost, která se chce stát naším dodavatelem, musí splnit přísná kritéria hodnocení: od finanční stability, referencí až po potřebné certifikace. Jako odběratel jsme velmi nároční, což odpovídá odpovědnosti naší firmy na splnění dodávky pro naše zákazníky. Stát se naším dodavatelem má v českém prostředí jednu zásadní výhodu – dodavatel, který splní své smluvní závazky, má u nás záruku včasné platby. Jaký je váš pohled na budoucnost českých výrobců komponent pro konvenční energetiku na globálním trhu? Jaký je vliv omezení pojišťování technologií pro uhelné elektrárny / obecně v segmentu konvenční energetiky?

Otázka je, co je konvenční a nekonvenční v dnešní době. Takzvaná karbonová stopa z hlediska ekologické náročnosti je jedním z faktorů, který pečlivě vyhodnocujeme. Z tohoto pohledu nejsou takzvané „uhelné“ elektrárny nutně ekologicky nevhodné – záleží na kvalitě a efektivitě. Aktivitu OECD o omezení financování se státní podporou uhelných elektráren považujeme za poněkud „zjednodušenou“ ve svých závěrech a nahrávající jen a pouze Čínským dodavatelům a Čínským finančním institucím. Každopádně – dopady na naši společnost jsou blízké nule – projektů s uhelným zdrojem realizujeme minimálně. Naopak jsme vysoce úspěšní například u konverzí těchto elektráren z uhlí na jiné medium.



Co byste doporučil českým firmám, co by měly zlepšit, aby následovaly úspěch Doosan Škoda Power a staly se ve svém oboru skutečným globálním hráčem?

V prvé řadě profesionální tým lidí s vysokou kulturou mezilidských vztahů. V práci trávíme velkou část života, a pokud fungují dobré pracovní vztahy, je to super. Dále staré známé makat, makat a makat – být proaktivní, nečekat, že se někdo jiný postará za vás. Hledat jak nabídnou zákazníkovi to nejlepší řešení, které splní jeho představy a pokud možno mu tyto představy ještě vylepšit. Mít sebevědomí a zároveň respekt vůči ostatním. A hlavně – splnit co slíbíte.

Ilustrace: dashadima / Shutterstock.com

Měření motocyklů

Měření motocyklů přináší letos

VÝZNAMNÉ NOVINKY Že bude současný rok významný pro inovace v automobilovém průmyslu, bylo zřejmé již na jeho počátku, kdy vstoupila v platnost nová homologační legislativa. Ta se týká i výrobců motocyklů. Celosvětová snaha o snižování emisí se projevuje také tím, že se pro nově vyráběné typy motocyklů zavedla nová, přísnější emisní norma, zjednodušeně nazývaná motocyklová Euro 4. Co tato nová norma obnáší? Luboš Trnka, ředitel Sekce vlivu vozidel na prostředí, email: [email protected]

D

řívější zkušební postupy, respektive homologační postupy, vycházely z relativně jednoduchých požadavků. Ty se koncentrovaly prakticky do jediné zkušební procedury, což byl tzv. základní jízdní test motocyklu či mopedu na válcové zkušebně emisí, přičemž se pro jízdní zatížení aplikoval modifikovaný jízdní cyklus odvozený od NEDC (viz obrázek). Je zřejmé, že v daném případě neodpovídá stylu jízdy s jakýmkoliv typem motocyklu. Snaha zákonodárců emisních předpisů tedy vyústila v přísnější a nutno říci i značně realističtější požadavky pro testování, které dnes obsahuje evropský předpis resp. nařízení 134/2014 resp. 168/2013.

Je dobré si připomenout, že do působnosti nového předpisu spadají nejen tradiční motocykly, ale také mopedy, motocykly s postranním vozíkem, tříkolky a čtyřkolky; z hlediska druhu pohonu jsou zahrnuty vesměs všechny současné možnosti: tradiční (benzin, etanol popř. nafta), hybridní elektrická, CNG nebo LPG popř. vodík, a čistě elektrický pohon. Počítá se i s tím, že na motocyklech mohou také být použita zdvojená kola (vepředu nebo vzadu). Z hlediska zkoušení v laboratoři se pro úroveň Euro 4 rozšířil počet prováděných zkoušek. Je evidentní, že zákonodárci našli inspiraci u požadavků na osobní vozidla. Stručný přehled toho, co se má u daného typu motocyklu vyzkoušet, vypadá následovně: TÜV SÜD Journal 29


• Emise z výfuku vozidla na válcové zkušebně po studeném startu • Emise z výfuku při volnoběžných otáčkách motoru • Emise plynů z klikové skříně • Emise způsobené vypařováním • Životnost zařízení pro snižování emisí • Emise CO2, spotřeba paliva, spotřeba elektrické energie a akční dosah na elektřinu • Zkouška funkce systému OBD • Výkonnost pohonné jednotky Určitou zvláštností je to, že prozatím chybí zkouška prováděná při nízké teplotě (-7°C), nicméně i tato by v budoucnou měla být doplněna.

120 km/h WMTC NEDC

90

60

30

Každý typ zkoušky vyniká určitou zajímavostí

Emise z výfuku na válcové zkušebně po studeném startu znamenají základní (a nejdůležitější) test, kterému motocykl musí vyhovět. Největší novinkou oproti dřívějšímu zkušebnímu postupu je nový, dynamičtější jízdní cyklus, který se částečně může odlišovat pro motocykly např. s nižšími výkony (pak má jízdní křivka nižší maximální rychlosti). Tento jízdní cyklus, označovaný jako WMTC (Worldwide Motorcycle Test Cycle) je založen na reálných řidičských návycích (oproti zastaralému jízdnímu cyklu) a jeho průběh je zachycen na přiloženém obrázku – při srovnání s původním cyklem NEDC jsou patrné značné rozdíly (svislá osa zachycuje rychlost v km/h, na vodorovné ose je čas v sekundách). Počátek testu resp. odběru emisí je zahájen ihned po spuštění motoru, podmíněném obvykle teplotou cca 23°C. Měřené emise (standardně CO, HC, NOx, případně pevné částice a vždy CO2) se při jízdní zkoušce jímají a analyzují běžným způsobem – tj. sběr

300

600

900

1 200

1 500

1 800 sek

Navazující test – emise z výfuku při volnoběžných otáčkách – je prakticky pouze kontrolou regulace volnoběhu, kdy se měří koncentrace spalin (emise CO a HC); provádí se po skončení předchozího základního testu, tzn. při motoru ohřátém na provozní teplotu. Další zkouška, emise z klikové skříně, slouží k ověření, zda nedochází k průniku spalin z bloku motoru do ovzduší (tedy, z pohledu motoru, zda nedochází k nežádoucímu průniku spalin především přes pístní kroužky do karteru, pod písty). Další a poměrně specifickou zkouškou je test výparných emisí. Ten se provádí za účelem ověření těsnosti palivového systému a funkce odvětrání palivové nádrže. Týká se motocyklů s pohonem na benzin a cílem je omezit výparné emise uhlovodíků (resp. těch s nižším bodem varu, které se odpařují při běžných okolních tep-

»Největší novinkou oproti dřívějšímu zkušebnímu postupu je nový,

dynamičtější jízdní cyklus. Tento jízdní cyklus, označovaný jako WMTC (Worldwide Motorcycle Test Cycle) je založen na reálných řidičských návycích.« spalin do vaků a jejich analýza po skončení emisní zkoušky. Celkově se tento základní test skládá z několika etap: příprava dynamometru, plnění paliva, odstavení a činnost motoru (jízdní test). Doba trvání zkušebního cyklu činí standardně 30 minut, v kterých se ujede cca 29 km. Zároveň se při této zkoušce stanoví produkce CO2 (v případě konvenčních pohonů), popř. ještě spotřeba elektrické energie (u elektrifikovaných vozidel). Spotřeba paliva je vypočítána na základě zjištěných škodlivin a vlastností paliva. Produkce CO2 je stanovena standardně v g/km; hodnota spotřeby paliva se obvykle udává v l/100 km. 30 TÜV SÜD Journal

lotách). Zajímavostí je, že na rozdíl od např. osobních vozidel, je k této hlavní zkoušce přidruženo také ověření propustnosti palivové nádrže, což se týká nádrží z nekovových materiálů: tento test obsahuje stabilizační odstavení s palivem (po dobu jednoho měsíce), po němž následuje základní zkouška propouštění (ztrát paliva). Pro ověření životnosti nádrže pak následuje cyklická tlaková zkouška, doplněná smáčením (omýváním) stěn nádrže palivem (počet „šplouchnutí“ je jeden milion). Zkouška výparných emisí, která následuje (a je prakticky shodná se zkoušením osobních automobilů), má dvě základní části:

Foto: TÜV SÜD AG


• 24hodinová zkouška (prolínání paliva) • zkouška ztrát u vozidla odstaveného za tepla Specifickou a u motocyklů novou zkouškou je ověření trvanlivosti z hlediska emisní životnosti, což zahrnuje požadavek na emisní stabilitu nejméně 35 tisíc km (u výkonných jednostopých motocyklů). Toto lze prokázat, podobně jako v případě osobních automobilů nebo motorů užitkových vozidel, dvěma resp. třemi cestami: • matematický způsob, resp. použití faktoru zhoršení, kdy se výsledky ze základní zkoušky znásobí koeficienty danými předpisem a výsledná hodnota se pak porovná s emisním limitem • fyzický reálný nájezd kilometrů (v provozu nebo na zkušebně) • fyzický nájezd jen části kilometrického nájezdu (tj. několika tisíc kilometrů) s následnou extrapolací ze změřených emisních hodnot Pro vývojáře motorů a řídicích jednotek je pak nelehkým úkolem implementovat palubní diagnostický systém (On-Board-Diagnostic). Nová zkouška OBD je pro motocykly Euro 4 nedílnou součástí požadavků týkajících se emisí. Vzhledem ke konstrukční náročnosti je rozdělena do dvou časových etap. V první etapě (platné již od letošního roku) je soubor požadavků jednodušší – sleduje se pouze neporušenost elektronických okruhů

monitorování komponent. Ovšem v přísnější úrovni (od r. 2018) se budou kontrolovat i parametry regulačního rozsahu jednotlivých okruhů. Ty zahrnují prakticky všechny součásti a systémy, které mohou nějakým způsobem ovlivnit chod motoru (spalování směsi) s následnou úpravou emisí, nebo ovlivňují emise nevýfukového charakteru (průnik spalin z klikové skříně nebo uvolněné výparné emise z palivové soustavy motocyklu). Za nejdůležitější prvky, které se sledují a musí být prozkoušeny, se považuje katalyzátor, lambda regulace, zapalování, vstřikování paliva a regulace uhlovodíkových výparů z nádrže (přes nádobu s aktivním uhlím). Rozsah sledovaných veličin je však i zde analogický k funkci OBD u osobních automobilů (s benzinovým pohonem). Největším rozdílem pro uživatele tak bude asi diagnostické rozhraní, které obnáší standardizovaný diagnostický konektor s pouze 6 piny (na rozdíl od tradičního automobilového, který je vybaven 16 pinovou normalizovanou zásuvkou). Výše uvedené požadavky v praxi pochopitelně znamenají intenzivní vývoj u výrobců motocyklů i jejich dodavatelů, zejména motorů a jejich řídicích jednotek. V neposlední řadě toto vše přináší i potřebu více zkoušet v patřičně vybavené, akreditované emisní laboratoři za účelem homologace motocyklu, což je komplexní činnost realizovaná společností TÜV SÜD Czech. TÜV SÜD Journal 31

Testování baterií

+

Doprava budoucnosti:

TESTOVÁNÍ BATERIÍ do elektromobilů zvyšuje bezpečnost Rozvojem elektromobility a s neustále se zvyšujícím počtem elektrických či hybridních vozidel v běžné dopravě se začínají klást také větší požadavky na testování a certifikaci trakčních baterií pro takováto vozidla. Proto také v polovině tohoto roku začne plně platit evropský Předpis EHK č. 100.02, jehož část II se nově zabývá homologací baterie jako komponentu.


Foto: TÜV SÜD AG

Lukáš Sedláček, nezávislý expert v oblasti schvalování vozidel, email: [email protected]

-


P

rvní elektromobily se objevily již koncem 19. století, ale jejich větší vývoj a rozmach přišel až o sto let později. V tu dobu také vycházejí první předpisy pro konstrukci a bezpečnost elektrických vozidel. Jmenujme si jen některé z nich. Mezi prvními je to např. norma EN 1987:1997, jež se skládá ze tří částí – skladování energie, funkční bezpečnost a ochrana uživatele před elektrickými riziky. V roce 1996 vchází v platnost evropský předpis EHK č. 100 pod názvem Jednotná ustanovení pro homologaci bateriových elektrických vozidel z hlediska zvláštních požadavků na konstrukci, funkční bezpečnost a emise vodíku. Obdobným standardem jako je EHK 100, co se testů baterií týče, jsou severoamerické normy SAE J1929 a SAE J2464. Tyto předpisy ale nejsou navzájem zaměnitelné – záleží tedy na výrobci, kterou normu a tím i cílový trh pro své dobíjecí systémy zvolí. Poslední dobou je velmi aktivní technická komise č. 69 spadající pod Mezinárodní Elektrotechnickou Komisi (zkr. IEC TC 69). Tato pracovní skupina již vydala nebo novelizovala několik „elektromobilních“ předpisů, které se ovšem zabývají spíše infrastrukturou než samotnými bateriemi. Evropský předpis pro elektromobily - EHK č. 100

Předpis EHK 100 je platný pro kategorii vozidel M a N (osobní a nákladní vozidla), vybavených elektrickým pohonem, jenž není trvale připojen na elektrickou síť. Tento předpis je vyžadován rámcovou směrnicí pro schvalování vozidel 2007/46/ES (také vlivem nařízení (ES) č. 661/2009). Série změn 02 předpisu EHK 100 (zkráceně jen EHK 100.02) vešla v platnost 15. července 2013, ale díky přechodným TÜV SÜD Journal 33

Foto: Franz Haag / CC BY-SA 3.0


Požadavky na baterie dle předpisu EHK č. 100.02 Technické požadavky pro trakční baterie použité ve vozidlech jsou popsané v odstavci 6 (neboli části II) předpisu EHK č. 100.02 a následně více do detailu rozepsány v příloze 8, jež obsahuje následující podkapitoly (jednotlivé zkoušky):

Rekonstrukce prvního (známého) německého elektromobilu výrobce Flocken z roku 1888

ustanovením (3 roky) začne plně platit až tento rok. Klíčovou novelizací v tomto předpise je uvedení části II – požadavky na nabíjecí elektrický systém uložení energie (zkr. REESS – Rechargeable Electrical Energy Storage System) z hlediska jeho bezpečnosti. Až doposud se v původním znění předpisu i jeho sérii změn 01 uváděla pouze jedna část, kde byly popsány požadavky na vozidlo z hlediska elektrické bezpečnosti (značení VN, ochrana před přímým a nepřímým dotykem, izolační odpor, funkční bezpečnost, emise vodíku). V praxi to tedy nově znamená, že před homologací nového typu vozidla dle části I, musí výrobce použít a nainstalovat do vozidla již zhomologovanou trakční baterii dle části II EHK 100.02. U stávajících typů vozidel, tzn. již dříve schválených dle EHK 100.01, stále platí tato homologace, pokud se nezmění technická specifikace REESS nebo jeho zástavba do vozidla. Pro úplnost je vhodné zmínit také předpis EHK č. 136, který je obdobou EHK 100, ale jenž je platný pro kategorii vozidel L (motocykly). Zkoušky probíhají na úplném REESS nebo příslušném subsystému (článek/modul/ pack resp. systém) dle posouzení laboratoře a konzultace s výrobcem. Po každé zkoušce se měří izolační odpor mezi trakční částí vozidla a jeho kostrou – nesmí být menší než 100Ω/V. Některé zkoušky je možné provést na vozidle nebo jen na jeho konstrukční části. V případě zkoušky na vozidle se ale homologace REESS omezuje jen na příslušný 34 TÜV SÜD Journal

typ vozidla. Zkoušky mechanického šoku a celistvosti se dají dokladovat také pomocí nárazových zkoušek na vozidle (dle Předpisů EHK č. 12, 94 a 95). Mezi tyto zkoušky jsou zahrnuty také možné emise plynů při obvyklém užívání trakční baterie. Ale vzhledem k tomu, že většina dnešních systémů jsou uzavřené typy, tak se považují za bezemisní. Zatím existuje jen málo bateriových laboratoří

V Evropě není mnoho specializovaných pracovišť pro testování baterií. Hlavním problémem takové laboratoře je v podstatě neustálé riziko požáru či výbuchu (v závislosti na typu testované baterie), ať už během zkoušky nebo po ní. Bateriovou zkušebnou na špičkové úrovni je testovací centrum TÜV SÜD Battery Testing GmbH v Garchingu u Mnichova. Hlavní částí této laboratoře je testovací bunkr, který se skládá ze tří navzájem nezávislých komor a kde lze realizovat téměř libovolnou zkoušku na přání zákazníka. Laboratoř je mimo jiné vybavena automatickým hasicím zařízením nebo čističkou dekontaminovaného vzduchu. Většina výše zmíněných zkoušek dle předpisu EHK č. 100.02 probíhá v Garchingu. Pouze mechanický náraz se provádí pomocí dynamické saňové zkoušky v laboratoři pasivní bezpečnosti v Oberpfaffenhofenu (nedaleko Mnichova), jež je k tomu speciálně přizpůsobena a nejedná se tedy o zcela běžnou „crashovnu“. Podobně vybavených laboratoří má společnost TÜV SÜD hned několik po

• 8A – zkouška vibrací, • 8B – zkouška tepelným šokem a cyklováním, • 8C – mechanický náraz (parametry se liší dle kategorie vozidla), • 8D – mechanická celistvost (vyžaduje se jen pro kategorie vozidel M1 a N1), • 8E – odolnost proti ohni (jen pokud REESS obsahuje vznětlivý elektrolyt nebo je jeho umístění na vozidle méně než 1,5m nad vozovkou), • 8F – vnější ochrana proti zkratu, • 8G – ochrana před přebíjením, • 8H – ochrana před nadměrným vybitím, • 8I – ochrana před přehřátím. Během zkoušky a po ní se sleduje zejména napětí a teplota baterie – většinou pomocí bateriového řídicího systému (BMS) a jeho komunikace přes sběrnici CAN. Při jednotlivých zkouškách nesmí dojít k úniku elektrolytu, trhlinám, požáru, explozi baterie či jejímu náznaku – v opačném případě se zkouška vyhodnotí jako nevyhovující. Po každé zkoušce se testovaný vzorek pozoruje po dobu jedné hodiny a po nedestruktivních zkouškách se navíc vykoná standardní cyklus vybíjení a nabíjení dle dodatku 1 přílohy 8.

celém světě – konkrétně je to v Kanadě, USA, Číně, Singapuru, Jižní Koreji a Japonsku. Účelem nových bateriových předpisů je zřejmá snaha zmírnění následků nehody elektrického vozidla. Počet těchto vozidel stále stoupá a bude tedy zákonitě stoupat také počet takovýchto nehod. Nutno podotknout, že homologace nabíjecího systému není zrovna levnou záležitostí a dá se tedy předpokládat, že výrobci (ať už vozidel nebo REESS) se nepohrnou do schválení každé varianty zástavby baterie. Přetrvá tedy jen několik opravdu osvědčených systémů. Na druhou stranu časem zmizí nejrůznější „garážové“ instalace baterií, které můžou být při nehodě velmi nebezpečné.

New Legislative Framework

Dne 1. ledna 2010 vstoupil v platnost nový legislativní rámec pro uvádění výrobků na trh Evropské Unie. Cílem nového legislativního rámce pro uvádění výrobků na trh (dále jen NLF neboli „New Legislative Framework“) bylo omezení množství výrobků, které mohou ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem. Změny, se kterými EU žije již šest let, jsou do naší legislativy zapracovány až nyní. A to přináší výrazné změny pro české výrobce. Rostislav Suchánek, regionální manažer, email: [email protected]

NOVÉ SMĚRNI vás nesmí překvapit

S

měrnice vydané v rámci pravidel NLF jsou v současné době transponovány do nových nařízení vlády k provedení nového Zákona č. 90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, s výjimkou směrnice 2013/29/EU (pyrotechnické výrobky), která je transponována samostatným zákonem o pyrotechnických výrobcích a nařízením vlády k provedení tohoto zákona a současně i s výjimkou směrnic 2009/48/ EU (bezpečnost hraček) a 2010/35/EU (přepravitelná tlaková zařízení), které již transponovány byly. Do budoucna lze očekávat postupné sladění právní úpravy technických požadavků na výrobky s novým legislativním rámcem ve většině regulovaných sektorů v EU a postupně bude převedeno i do práva v České republice.

Zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh je zpracován v souladu s uplatňováním pravidel nového legislativního rámce pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Zákon dále upravuje problematiku subjektů pověřených k výkonu činností posuzování shody tj. oznámených subjektů. Implementace předpisů EU týkajících se oznámených subjektů, bude nově zajištěna zákonem o posuzování shody, nikoli prostřednictvím zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády. Vzhledem k tomu je nutné, aby zákon č. 22/1997 Sb. neduplikoval ustanovení o oznámených subjektech, ale odkazoval na zákon o posuzování shody. Proto je současně se TÜV SÜD Journal 35

New Legislative Framework

Další cíle NFL: • Zlepšení pravidel pro dozor nad trhem, zlepšit ochranu spotřebitelů i podnikatelů před nebezpečnými výrobky, včetně výrobků dovezených ze třetích zemí. • Zpřesnění pravidel pro akreditaci subjektů posuzování shody. • Zpřesnění pravidel pro notifikaci subjektů posuzování shody. • Zakotvení NLF, ze kterého bude čerpat budoucí legislativa. Tím je zajištěno, že legislativa upravující jednotlivé sektory výrobků bude konzistentní a snadněji implementovatelná.

Zákonem č. 90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh předložen Zákon č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, které tyto změny upravují. Dalším cílem novelizace je zavést do zákona č. 22/1997 Sb. v praxi významné dělení českých technických norem na normy původní a převzaté (evropské a mezinárodní), včetně vyjmenování jednotlivých způsobů přejímání.

Tyto publikace byly následně doplněny o Směrnice Evropského parlamentu a Rady, které uplatňují principy definované v NFL. Jedná se o tyto směrnice: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy

Nový legislativní rámec tvoří tři základní publikované dokumenty v Úředním věstníku EU • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS. • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se ruší nařízení (EHS) č. 339/93. • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se ruší rozhodnutí č. 3052/95/ES. 36 TÜV SÜD Journal

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výzbroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES.

TÜV SÜD Slovakia

TÜV SÜD Slovakia:

NA SLOVENSKU JE CHUŤ HLEDAT NOVÉ CESTY

Foto: HTT/JUMPSTARTFUND/OMEGABYTE

8 minut místo hodiny? Americká společnost Hyperloop Transportation Technologies plánuje dopravu budoucnosti mezi Vídní a Bratislavou.


TÜV SÜD Slovakia

Martin Tichý, 34, pochází ze slovenské Žiliny a dnes žije pod Vysokými Tatrami, v Popradě. V České republice studoval, žil a pracoval uplynulých 15 let, z toho posledních 5 let na pozici ředitele sekce bezpečnosti vozidel a elektroniky ve společnosti TÜV SÜD Czech. Loni přijal nabídku skupiny TÜV SÜD, aby se vrátil na Slovensko na pozici zástupce jednatele a prokuristy společnosti TÜV SÜD Slovakia. Zároveň je projektovým manažerem pro oblast Automotive, jednoho z nejdynamičtějších průmyslů na Slovensku. Martin Tichý popisuje svá překvapení, radosti a výzvy v nové pozici. Největší inspirací podle něho je, že slovenské firmy jsou čím dál agilnější: aby mohly přežít v celosvětovém konkurenčním prostředí, musí být schopné rychle se přizpůsobit. Tento přístup se jim očividně vyplácí: nedávno Slovensko přilákalo velkou investici Jaguar Land Rover a dokonce až futuristický projekt dopravy Bratislava - Vídeň americké společnosti Hyperloop Transportation Technologies. Všechny tyto projekty vedou k většímu sebeuvědomění slovenské společnosti a k většímu tlaku na kvalitu. Což je pro TÜV SÜD Slovakia skvělý vítr do plachet: jako největší společnost v oblasti certifikace a inspekce na slovenském trhu firma dobře ví, že nemůže zklamat. Noblesse oblige.

Co vás nejvíce překvapilo, když jste se seznámil se specifiky slovenského trhu v oblasti inspekcí a certifikace?

Nejvíce mě překvapilo, že my, jako společnost TÜV SÜD Slovakia, zde máme unikátní pozici. Jsme totiž v odvětví inspekcí a certifikací největší společností na trhu, a zároveň jsme všeobecně považováni za takový etalon na trhu, jak z hlediska odborností, které tato společnost má, tak i z hlediska obratovosti a rozsahu služeb v rámci technických inspekcí a certifikací manažerských systémů.

Rover nebo americké společnosti Hyperloop Transportation Technologies, což je takový start-up, za kterým stojí Elon Musk, majitel Tesla Motors nebo SpaceX, a díky kterému doufáme, že v budoucnu budeme moci cestovat z Bratislavy do Vídně během několika minut, ne za hodinu. Technologie Hyperloop je absolutně unikátní a celý její vývoj je postaven na zelené louce. Hyperloop si vybral Slovensko, protože má zde velkou podporu vlády a státních organizací. Zároveň je tu kvali-

Martin Tichý, zástupce jednatele a prokuristy TÜV SÜD Slovakia

tost kvality, a celá společnost tlačí na to, aby měla přístup ke kvalitním službám. Myslím si, že je cítit trend ze západní Evropy, který přichází i na Slovensko, že celá společnost očekává vyšší kvalitu ve všech oblastech života. Vidíte nějakou oblast, která je pionýrská z pohledu zlepšení kvality služeb?

Za posledních pár let se značně zlepšila kvalita služeb ve veřejné dopravě, obzvlášť železniční. Kvalita dopravy je na Slovensku velké

»Slovenský trh je nastavený tak, že lidé jsou zvyklí

využívat každou příležitost« Prostě jsme nejlepší, a to je výborný výchozí bod, na kterém stavíme naši následující vizi. Slovenský trh nás vnímá jako garanta nejvyšší možné míry bezpečnosti a nejkvalitnějších služeb a v tom si nemůžeme dovolit zklamat ani krátkodobě, ani v budoucnu. Když se díváte na slovenský trh z pohledu kvality, mohl byste popsat, v čem spočívá konkurenceschopnost slovenských výrobků na celosvětovém trhu?

Slovenský trh je nastavený tak, že lidé jsou zvyklí využívat každou příležitost. To se projevuje jednak tím, že na Slovensko se daří lákat zahraniční investory – dobrým aktuálním příkladem je investice Jaguar Land 38 TÜV SÜD Journal

fikovaná pracovní síla, což byl přesvědčivý argument i pro Jaguar Land Rover. Dále máme mnoho vysokých škol a výzkumných ústavů, které se chtějí spolupodílet na těchto nových projektech. Na Slovensku je dnes chuť hledat nové cesty, jak inovativně podnikat. To zní velmi slibně. Jak ale vidíte kvalitu slovenských služeb v současnosti?

Z pohledu kvality služeb si myslím, že Slovensko je standardní krajinou v regionu střední Evropy. Jsou oblasti, kde je stále co zlepšovat, např. zdravotnictví a školství. Zároveň je ale vidět, že kvalita služeb rok od roku posiluje. Lidé si uvědomují důleži-

téma díky pomalu se rozšiřující síti dálnic. Železniční osobní doprava se tak stala velmi atraktivní alternativou k té silniční. Potřeby dnešní společnosti dobře reflektuje i rostoucí poptávka po lepší kvalitě v oblastech ochrany informací a životního prostředí. Bezpečnost informací ve finančním, veřejném nebo IT sektoru může být velmi dobře řízená díky normě ISO/IEC 27001, podobně jako péče o životní prostředí ve firmách se zavedeným environmentálním managementem. Certifikace systémů environmentálního manažerství podle ISO/IEC 14001 je po certifikaci systémů manažerství kvality podle ISO/IEC 9001 nejžádanější certifikací na Slovensku.

TÜV SÜD Slovakia

v Nitře. Čili pro Jaguar Land Rover zde existuje určitá záruka, že když tu vybuduje závod, bude mít nejen dodavatelskou síť, ale i dřívější zkušenost, že z té fabriky budou vycházet automobily, které budou na špičkové úrovni. To je hlavní motivace Jaguaru. Známe už motivace nových investorů na Slovensku. Jak to ale vypadá u tradičních slovenských firem, v čem spočívá jejich výjimečnost, kterou by se mohly třeba i české firmy inspirovat?

Foto: Jaguar Land Rover

Na českém i na slovenském trhu je způsob myšlení velmi podobný. Slovenské společnosti se snaží být lepší, než jejich konkurenti, a to je základní předpoklad, aby tu byl hlad po inovacích a neustálém zlepšování. Tento přístup je opravdu velmi podobný jak na Slovensku, tak v Česku. To, v čem by se mohly české firmy od slovenských inspirovat, je agilita. Aby prospívaly a uspěly, slovenským firmám nezbývá nic jiného, než se rychle přizpůsobit aktuálním potřebám trhu. Může to být tím, že náš trh je menší, s převládající „automotive mentalitou“. Společnost Jaguar Land Rover potvrdila, že bude první britskou automobilkou, která otevře výrobní závod na Slovensku. Oznámení následuje po dohodě mezi společností a vládou Slovenské republiky o výstavbě nové továrny v západoslovenské Nitře.

Jsem hrdý na to, že i díky TÜV SÜD Slovakia se systematicky snižují environmentální dopady spojené s fungováním organizací. Jak vidíte roli společnosti TÜV SÜD Slovakia při podpoře trendů, které popisujete?

Naše role je být pro slovenský průmysl kompetentním partnerem, který je schopný nabídnout řešení, která ukážou, jakou cestou se vydat právě v těchto pionýrských oblastech – ať je to certifikace nebo technická inspekce inovativních technologií, v souladu s aktuálními trendy. To, že jsme partnerem a ne policajtem nebo úřadem je naše fundamentální přidaná hodnota.

vána produkce 300 000 Land Roverů ročně a který zaměstná přes 2 800 lidí. Samozřejmě to bude velký byznys pro společnosti, které budou schopné samotný závod vybudovat – tedy pro stavební průmysl – a také pro technologické firmy, které umí dodat technologie pro výrobu. Paralelně s automobilkou Jaguar Land Rover bude možnost spolupracovat i s Tier 1 a Tier 2 dodavateli, protože i tyto budou potřebovat podobné záležitosti – stavební práce a technologie. V tom okamžiku se vytvoří prostor pro celý region.

Jaké podnikatelské příležitosti vnímáte na slovenském trhu, které by mohly být zajímavé i pro české firmy?

O co Jaguaru šlo, když se firma rozhodla investovat na Slovensku? Byly to nízké ceny zdrojů, strategická pozice Slovenska na mapě Evropy, nebo něco jiného? Lépe řečeno: jaká by byla, podle vás, konkurenční výhoda, kterou by mohly nabídnout české firmy, pokud by se chtěly stát subdodavateli Jaguaru?

Obrovskou příležitostí je investice do továrny Jaguar Land Rover v Nitře. To je velká příležitost jak pro slovenský, tak pro český průmysl. V příštích měsících začíná výstavba závodu za 1,5 miliardy eur, kde je pláno-

Jaguar sám říká, že to, co jej lákalo na Slovensko, je vysoká míra zručnosti zdejších lidí a vysoká odbornost v oblasti technologicky náročných vozidel. V Bratislavě firma již vyrábí podobná auta, jaká bude vyrábět

Jaké jsou plány vašeho týmu na Slovensku? Jaké jsou perspektivy růstu a na co se budete zaměřovat letos i v příštích letech?

Letos je naším cílem optimalizace interních procesů. Výrazně více se chceme zaměřovat na marketing a na to, jakým způsobem komunikujeme nejen směrem navenek – se zákazníky či s dodavateli – ale i interně, s našimi zaměstnanci. Další výzva, která nás čeká, je, že do roku 2020 chceme vyrůst ze současných 95 lidí zhruba na 150. Chceme se rozšířit do nových regionů, například do Žiliny, a zároveň růst v nových oblastech, např. v Automotive. To vše nás bude zaměstnávat nejen letos, a to je perspektiva, na kterou se osobně velice těším.

TÜV SÜD Slovakia Společnost založená 2003 Sídlo Bratislava Pobočky Bratislava, Nitra, Banská Bystrica, Košice Počet zaměstnanců 96 Obrat 6,1 mil EUR údaje z roku 2015


Statistika certifikátů 2015

Počty vydaných certifikátů (Výstupy Autorizované osoby) Stavební výrobky Jaderná zařízení

120

Jednoduché tlakové nádoby 1

Stroje 20

73

Prostředky lidové zábavy

170

4106 2231 Lanovky a vleky 2

Transportní tlaková zařízení

Hluk 25

Výtahy

870

Počet platných certifikátů TS (88) ISO 9001 (203)

VDA (13)

IFS Food (6) SCC (7) BRC food (13)

TMS

(TÜV Management Service) FSSC 22000 (11) ISO 14001 (10) ISO 9001 (1383)

TCZ

(TÜV SÜD Czech)


GMP (67) SCP (1)

Tlaková zařízení

Statistika certifikátů 2015

FSC® certifikáty

0 Početf FSC® certifikátů 2010

357 Početf FSC® certifikátů 2015

FSC® certifikáty v jednotlivých zemích Čína Vietnam Německo Česká republika Itálie Srbsko, Bosna, Hercegovina Hong Kong Slovensko Rumunsko Rakousko Singapur Indonésie Malajsie Velká Britanie

— 153 — 43 — 36 — 26 — 21 — 20 — 13 — 13 — 12 — 10 —4 —2 —2 —1

ISO 22000+HACCP (53) ISO 9001 + ISO 3834 (43)

ISO 14001 (462)

OHSAS 18001 (205)

ISO 27001 (31)

IFS (8) FSC® (360)

PEFC (51)


E-learning

Nové směrnice nízkého napětí LVD (2014/35/EC) a elektromagnetické kompatibility EMC (2014/30/EC) Využijte možnosti seznámit se s požadavky nových výrobkových směrnic LVD (2014/35/EC) a EMC(2014/30/EC), které jsou v platnosti od 20.4.2016. E-learningový kurz je výtahem z evropských směrnic 2014/35/EU (LVD) a 2014/30/ EU (EMC), jehož cílem je srozumitelnou formou

a stručným výkladem zvýraznit rozdíly mezi starými a novými směrnicemi. E-learningový kurz je určen pro techniky a inženýry zabývající se posuzováním shody a značením CE u výrobků, kurz předpokládá základní znalost staré směrnice LVD - 2006/95/ES

www.tuv-sud.cz/elearning

E-learning


Semináře

2016

SEMINÁŘE

KVALITA Modul IV. - Poradce IMS, 11.-12. 7. 2016 8D - metoda řešení problémů, 18.-19. 7. 2016 Modul II. - Interní auditor IMS, 8.-9. 8. 2016 Interní auditor kvality, 1.-2. 9. 2016 Interní auditor ISO/TS 16949 - zdokonalovací, 29.-30. 8. 2016 Metrologie I., 05. 09. 2016 Interní auditor ISO/TS 16949 - základní, 12.-14. 9. 2016 Modul III. - Manažer IMS, 26.-27. 9. 2016 FMEA v praxi, 5.-6. 10. 2016

TECHNIKA Posuzování a snižování rizik strojních zařízení, 21. 06. 2016 Základy technického kreslení, 29. 06. 2016 Bezpečnost strojních zařízení, 06. 09. 2016

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Interní auditor EMS, 7.-8. 9. 2016 Energetická náročnost budov, 12.-14. 9. 2016

BEZPEČNOST Koordinátor BOZP na staveništi - školení, 21.-23. 6. 2016 Koordinátor BOZP na staveništi - zkouška, 14. 07. 2016 Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS, 15.-16. 8. 2016 Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS - zdokonalovací, 20. 09. 2016


Neusněte na vavřínech. TÜV SÜD pro vás přípravil dva nástroje, kterými lépe zvládnete přechod na nové normy ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015 efektivně a včasně. DELTΔ audit je speciální nástroj vyvinutý v TÜV SÜD, který zjišťuje a řeší rozdíly nebo „mezery“ mezi Vaším stávajícím systémem řízení kvality/životního prostředí a novými požadavky normy ISO 9001:2015/ISO 14001:2015. E-learningové školení na ISO 9001:2015 je určeno primárně pro všechny, kteří znají normu ISO 9001 a chtějí se seznámit se změnami a prokázat své doškolení v této oblasti.

TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783 [email protected] www.tuv-sud.cz

JOURNAL NA SLOVENSKU JE CHUŤ HLEDAT NOVÉ CESTY # 02 TÜV SÜD. 37 TÜV SÜD Slovakia

Recommend Documents