JMÉNA KONÍ V ČESKÝCH CHOVECH NAMES OF HORSES IN CZECH HORSE- BREEDING

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

Katedra českého jazyka a literatury

Studijní program:

Specializace v pedagogice

Studijní obor

český jazyk - anglický jazyk

(kombinace):

JMÉNA KONÍ V ČESKÝCH CHOVECH NAMES OF HORSES IN CZECH HORSEBREEDING Bakalářská práce: 10–FP–KČL–B–49 Autor: Šárka Štullerová

Podpis:

Adresa: Kunratická 2862 Česká lípa 47001

Vedoucí práce: Konzultant: Počet stran 46

doc. PhDr. Naděžda Kvítková, CSc.

grafů 0

V Liberci dne: 10. 4. 2012

obrázků 0

tabulek 4

pramenů 24

příloh 0

Čestné prohlášení Název práce: Jména koní v českých chovech Jméno a příjmení autora: Šárka Štullerová Osobní číslo: P09000923

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 10. 4. 2012

Šárka Štullerová

Poděkování Chtěla bych poděkovat především vedoucí mé práce doc. PhDr. Naděždě Kvítkové, CSc., která mi po celou dobu pomáhala a poskytovala hodnotné rady. Děkuji také Janu Chýlemu za zprostředkování informací o jeho rodinném chovu a rady v oblasti chovatelství koní.

Anotace Bakalářská práce Jména koní v českých chovech je zaměřena na sledování systémů pojmenování a jejich pravidel u plemen koní nejčastěji chovaných v České republice. Jsou zde podrobena analýze vybraná jména chovných koní pocházejících ze Sportovní stáje Chýle, která sídlí v severočeském městečku Zákupy. Zkoumána je motivace jednotlivých pojmenování a jsou porovnávány podoby zoonym oficiálních a domácích. Výzkum probíhal v letech 2010 – 2012. Klíčová slova Systémy pojmenování koní, motivace pojmenování, zoonyma oficiální a domácí Annotation The bachelor paper Names of Horses in the Czech Horse - breeding focuses on defining various systems of appellation which are applied to fine horses bred in the Czech Republic. Several horse names have been chosen from a small stud – Chýle stable – located in town Zákupy. The paper inquires into the motivation for giving a particular name to a horse and compares the formal name to the familiar name used for the purpose of calling a horse. The research was in progress between years 2010 – 2012. Key words Systems of appellation of horses, motivation for giving a name, formal and familiar names

Šárka Štullerová: Jména koní v českých chovech

Obsah 1

Seznam zkratek .................................................................................................. 3

2

Úvod .................................................................................................................... 4

3

Onomastika ......................................................................................................... 5 3.1

Členění proprií ...................................................................................................... 5

3.1.1

4

Principy pojmenování hříbat k uchovnění..................................................... 6 4.1

6

Společné znaky v pojmenovávání koní u plemen chovaných v ČR .............. 6

4.1.1

Hřebci v linii .................................................................................................. 6

4.1.2

Klisny v linii ................................................................................................... 9

4.1.3

Současný stav................................................................................................. 9

4.2

5

Jména koní...................................................................................................... 5

4.1.3.1

Pojmenování hříběte po matce ................................................................ 9

4.1.3.2

Pojmenování hříběte po otci .................................................................. 10

Systémy pojmenování u jednotlivých plemen v ČR ...................................... 10

4.2.1

Český teplokrevník (ČT) ............................................................................ 10

4.2.2

Kůň Kinský (KK) ......................................................................................... 11

4.2.3

Anglický plnokrevník (A1/1).................................................................... 12

4.2.4

Slovenský teplokrevník (CS) ..................................................................... 14

4.3

Plemena chovaná v německých zemích........................................................... 15

4.4

Shrnutí .................................................................................................................. 17

Sportovní stáj Chýle (SS Chýle) ..................................................................... 18 5.1

Historie chovu ..................................................................................................... 18

5.2

Současný chov ..................................................................................................... 19

Koně z chovu SS Chýle ................................................................................... 20 6.1

Klisny .................................................................................................................... 21

6.1.1

Troja .............................................................................................................. 21

6.1.2

Valuta ............................................................................................................ 22

1


6.1.3

Alpaka........................................................................................................... 24

6.1.4

Citadela ......................................................................................................... 26

6.2

Hřebci.................................................................................................................... 27

6.2.1

Amio.............................................................................................................. 27

6.2.2

Cool Paradise ............................................................................................... 28

6.2.3

Pompano Beach ........................................................................................... 30

6.3

Potomci po Troje ................................................................................................. 31

6.3.1

Eféb................................................................................................................ 33

6.3.2

Lolita ............................................................................................................. 34

6.3.3

Antigona ....................................................................................................... 35

6.4

Potomci po Alpace .............................................................................................. 36

6.4.1

Jiskra.............................................................................................................. 36

6.4.2

Athos ............................................................................................................. 37

6.5

Potomci po Citadele ............................................................................................ 38

6.5.1

Annie ............................................................................................................. 38

6.5.2

Cyrano .......................................................................................................... 39

6.6

Shrnutí .................................................................................................................. 41

7

Závěr .................................................................................................................. 42

8

Použitá literatura ............................................................................................. 44

9

Elektronické zdroje .......................................................................................... 46

2


1 Seznam zkratek A 1/1 - anglický plnokrevník ASCHK – Asociace svazů chovatelů koní CS – slovenský teplokrevník ČR – Česká republika ČSCHPMDK - Český svaz chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní ČT – český teplokrevník ev. č. – evidenční číslo it. – italský KK – kůň Kinský PGKK – podíl genu koní Kinských PK – plemenná kniha PKČT – Plemenná kniha českého teplokrevníka PKKK – Plemenná kniha koní Kinských SCH – svaz chovatelů SCHCS – Svaz chovatelů slovenského teplokrevníka SCHČT – Svaz chovatelů českého teplokrevníka SRN – Spolková republika Německo SS Chýle – Sportovní stáj Chýle SsZ – Státní statek Zákupy USA – The United States of America

3


2

Úvod Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zoonym (jmen zvířat).

Konkrétně se zabývám vlastními jmény koní a jejich hypokoristiky (neoficiálními podobami vlastních jmen). Problematika zoonym byla u nás dlouho opomíjena, avšak z posledních dob známe práce Ivy Zatloukalové Vliv genetiky na jména sportovních koní a Petry Romanovské Vlastní jména zvířat a jejich hypokoristika ve Slavkově u Brna a okolí, případně obecněji pojaté články Evy Hájkové a Naděždy Kvítkové. Byly nashromážděny a analyzovány údaje pouze z jednoho chovu v severních Čechách. Materiálovou základnu poskytla kniha hříbat Státního statku Zákupy (dále jen SsZ). Výzkum je založen výhradně na spolupráci s chovatelem, majiteli i ošetřovateli koní, dále na dohledávání informací v plemenných knihách a práci s odbornou literaturou. Práce je rozdělena do pěti základních částí. První obsahuje obecný úvod i rozdělení onomastiky jako vědecké disciplíny a zařazení jmen koní do systému proprií (vlastních jmen). Druhá část je zaměřena na charakteristiku jednotlivých plemen a výklad pravidel pojmenování chovných koní, která stanovují svazy chovatelů příslušných plemen. Následující kapitola je věnována historii a současnému chovu SsZ. Poslední oddíl přechází již k analýze vybraných jmen koní právě ze zákupského chovu. Zde je pozornost věnována nejprve motivaci pojmenování jednotlivých koní jak jménem evidovaným v plemenných knihách, tak jménem volacím. Poté uvádím, jakým způsobem vznikla konkrétní volací jména vzhledem k jazyku a oblasti, ve které jsou tvořena.

4


3 Onomastika Onomastika zkoumá propria (vlastní jména). Již z názvu plyne, že vlastní jméno přísluší vždy jedinečnému objektu. Mají za poslání odlišit od sebe objekty stejného druhu a specifikovat je v dané skupině.

3.1 Členění proprií Podle R. Šrámka jsou propria rozdělena do tří hlavních skupin, které zaštiťují další pododdíly. Vlastní jména jsou rozdělena podle druhu do jednotlivých systémů:  Geonymický 

Toponyma: pojmenovávají objekty na a pod povrchem země



Kosmonyma: jména útvarů ve vesmíru

 Bionymický Všechny podskupiny systému bionymického udávají jména živým, anebo zdánlivě živým objektům. 

Antroponyma: jména lidí



Pseudoantroponyma: jména pohádkových a mytologických

postav 

Zoonyma: jména zvířat

 Chrématonymický: pojmenování objektů, které vznikly lidskou činností (např. pojmů a institucí, uměleckých děl, či jídla a pití).

3.1.1 Jména koní Výše naznačené schéma začleňuje vlastní jména koní do systému bionymického a jeho pododdílu zoonyma.

5


4 Principy pojmenování hříbat k uchovnění Pojmenovat hříbě není pro chovatele lehký úkol. Jestliže chce nechat zapsat koně do plemenné knihy, musí se řídit pravidly svazu chovatelů plemene, které rozmnožuje. Výběr jména závisí ale na více faktorech, než jsou jen směrnice pro zapsání do plemenné knihy. Záleží hlavně na rodičích hříběte a systému pojmenování, jež si jednotlivá chovatelská stáj zvolila (více v kapitole 4.2).

4.1 Společné znaky v pojmenovávání koní u plemen chovaných v ČR Většina chovatelů či chovatelských stájí vybírá jména, je-li to možné, originální a výstižná. Snaží se často o to, aby se jména koní (hlavně klisen a hřebců působících současně v plemenitbě) neopakovala a třeba i vystihla jejich charakter, vzhled nebo požadovanou vlastnost. Avšak pokud chce chovatel dodržet systémové pojmenování linie hříbat po úspěšném plemeníkovi, většinou dává hříběti naprosto totožné jméno, ale kůň má jiné evidenční číslo (dále jen ev.č.) a další náležité údaje.

4.1.1 Hřebci v linii Tento způsob pojmenování zaznamenáváme téměř u všech plemen chovaných v ČR. Kupříkladu trakénský plemeník z Ruska Quoniam (ev.č. 2951), který byl v ČR využíván k akceleraci (šlechtění) chovu především anglického plnokrevníka (dále jen A1/1) a českého teplokrevníka (dále jen ČT), zanechal spoustu potomků ve své linii se stejným jménem, ale jiným evidenčním číslem, případně i přídomkem. Jedni z těchto hřebců, kteří byli dále uchovněni, jsou 30 Quoniam- 118 a 2140 Quoniam- 117. Číslo uvedené před jménem je tedy avizovaný údaj pro evidenci koně v plemenné knize. Základní jména koní jsou však uváděna

6


(třeba v soutěžích) bez evidenčního čísla, proto je nutné, aby měl hřebec ještě číslo rodné, což je údaj za jménem koně. Jelikož rodná čísla těchto dvou hřebců stojí v numerické řadě přímo vedle sebe, lze poznat, že koně náleží do stejné linie po Quoniamovi, ale také že jsou buď narozeni ve stejném roce, nebo jsou pravými bratry (tzn. mají i stejnou matku). V tomto případě jsou to tedy hříbata stejného ročníku (1972), první po matce 139 Eluše a druhý po 99 Fruta. Pro srovnání zmíníme ještě dalšího potomka v linii: 93 Quoniam - 161. Rodné číslo tohoto plemeníka nám napovídá, že pravděpodobně nebude narozen ve stejném roce jako dva uvedení koně a nebude mít ani stejnou matku. Narodil se klisně 212 Furioso XXXVII v roce 1975. Další způsob pojmenování hřebců v linii je použit tehdy, když se stanou pepiniéry tj. státem uznávanými hřebci, kteří zakládají novou linii1. Pepiniérem je hřebec uznán pro vysoké kvality exteriéru a vlastností. Po ruském plemeníkovi Quoniamovi jsou to například odchovanci slavného státního hřebčína Albertovec (dnes Hřebčín Albertovec s.r.o. v majetku Josefa Hájka), který se specializoval na chov trakénských, plnokrevných a polokrevných koní. Jsou jimi Quoniam I – A (základní jméno 2979 Quoniam – 17) a Quoniam II – A (základní jméno 2858 Quoniam- 23). Tito dva hřebci byli po narození pojmenováni klasicky pomocí rodného čísla (viz. základní jména). Po výkonnostních zkouškách hřebců byli ohodnoceni a uchovněni jako pepiniéři. Rodné číslo je tedy nahrazeno římskou číslicí, která označuje číslo nové linie. Písmeno A se u těchto koní objevuje z propagačních důvodů, aby již z pouhého jména koně bylo poznat, kde hřebec působí, případně kde začal svou pepiniérskou dráhu. Je to zkratka hřebčína Albertovec. Po těchto dvou hřebcích mohou být potomci pojmenováváni opět celým jménem otce a 1

ZATLOUKALOVÁ, Iva. Vliv genetiky na jména sportovních koní. Ústí nad Labem, 1999.

Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. S. 20.

7


rodným číslem. Po Quoniamovi II- A vzešli plemeníci: 1033 Quoniam II-1, 105 Quoniam II – 147, 12 Quoniam II – 51, ale také pepiniéři: Quoniam VI (základní jméno 71 Quoniam II – 125), Quoniam VIII (základní jméno 234 Quoniam II – 254) a další. Tito plemeníci již nemají označení „A“, poněvadž začali třeba svou pepiniérskou dráhu jinde (často v hřebčíně Kladruby nad Labem). Možný způsob, jak pojmenovat plemeníka, chce-li chovatel zachovat jméno otce daného koně, je pomocí toponomastického označení místa narození nebo místa, kde začal svou chovnou dráhu.2 Je tomu tak u potomků po 30 Quoniam- 118 působících ve SsZ:

178

Quoniam

zákupský,

334

Quoniam zákupský - 2 s.v. Zkratka s. v. znamená soukromně vybrán, jde tedy o hřebce, který byl sice odchován SsZ, ale poté byl prodán a působil v soukromém chovu. Přídomek nemusí značit pouze umístění chovné stanice, ale třeba i jméno majitele. Například Josef Kubišta vlastnil nádherného hřebce plemene holandský teplokrevník jménem 366 Taarlo. Po tomto plemeníkovi a teplokrevné klisně 67 Kareně vzešli dva nesmírně hodnotní hřebci, kteří mají totožné jméno jako jejich otec a jsou rozlišeni přídomkem Kubišta. Jelikož jsou vlastními bratry, jeden je 525 Taarlo Kubišta s.v. a druhý 2712 Taarlo Kubišta – 2. Chovatelé někdy zvolí i jiné jméno pro plemeníka významného kmene, které má však shodné počáteční písmeno jména slavného otce, jako je třeba Quoniam. Do závorky pak dají pouze začáteční písmeno kmene, příslušnou linii a rodné číslo. Quoniam III (základní jméno 2517 Quoniam II238 s.v.) má potomky 2662 Quartet (Q III - 47), 2624 Quentin (Q III - 29), 2625 Quintet (Q III - 40). 2

Zatloukalová, I., pozn. 1, s. 20.

8


4.1.2 Klisny v linii U klisen, které přísluší kmenu slavných plemeníku, se pojmenování nedodržuje tak striktně jako u hřebců zařazovaných do plemenitby. Pokud se chovatel rozhodne pojmenovat klisnu stejně jako otce, klisna již nemusí dostat rodné číslo, ale je možné ji identifikovat podle čísla evidenčního nebo zástupného (sportovního) jména, jež však nemusí být uvedeno v oficiální plemenné knize. Zůstaneme-li u kmene Quoniam, lze pro ilustraci uvést některé z mnoha klisen po tomto hřebci: 466 Quoniam, 119 Quoniam, 532 Quoniam – 99, 354 Quoniam (Furažka), 305 Quoniam (Bobina), 326 Quoniam - 122 (Demise). Stejně jako u hřebců klisna může být pojmenována libovolně (často však jméno začíná shodným písmenem jako jméno matky) a do závorek se uvede zkratka kmene, případně rodné číslo. Po pepiniérovi Quoniam II – A nalezneme chovné klisny: 766 Venezia (Q II) po matce 642 Venezuela, 3348 Terka (Q II - 252) po matce 658 Tobrok – 8.

4.1.3 Současný stav Všechny zmíněné postupy byly ve 20. století hojně praktikovány ve velkých chovech jako Národní hřebčín Kladruby nad Labem, státní Hřebčín Albertovec, Zemský hřebčinec Písek, Hřebčín Netolice státní podnik, Hřebčín Napajedla. V soukromých chovech se většinou dávala jména jiná i koním s dobrým původem. Dnes se od tradičního pojmenování koní, kteří patří do určitého slavného kmene, ustupuje. Chovatelé se zaměřují spíše na originalitu jména a jen se snaží, aby začáteční písmeno jména hříběte bylo totožné s počátečním písmenem jména jednoho z rodičů.

4.1.3.1 Pojmenování hříběte po matce Častějším jevem než pojmenování pro dodržení linie je u určitých plemen pojmenování hříběte v tzv. rodině (více v kapitole 4.2). Nicméně

9


v chovu ČT se tento způsob praktikuje, pokud je klisna úspěšná ve sportu nebo dává hříbata s vysokou sportovní výkonností. Hříbě (většinou kobyla) nese jméno, jehož začáteční písmeno je stejné jako začáteční písmeno jména matky. Vynikající klisna 795 Dietward - 81 (Ducinda) po známém hannoverském plemeníkovi Dietwardovi (základní jméno 2360 Dietward II) stála ve stáji EQUI Bořeň-Svinčice spol s.r.o, kde udala jméno zatím pěti plemenným klisnám: 37/126 Damia, 37/127 Dilona, 37/134 Duna, 37/138 Duma, 37/142 Domina.

4.1.3.2 Pojmenování hříběte po otci Hřebci ČT bývají ve sportu úspěšnější a výkonnější oproti chovným klisnám, potomstvo se tedy v ČR pojmenovává častěji podle otce. Například plemeník 704 Amio, kterému byla z 80% připouštěna zmíněná 795 Dietward - 81 (Ducinda), dával mimo svinčický chov hříbata s počátečním písmenem A: Air Lady, Alexis, Amona, Angola, Annie, Antigona, Antika, Avatar.

4.2 Systémy pojmenování u jednotlivých plemen v ČR Z velké části záleží na tom, jaké jsou zásady pojmenování u jednotlivých plemen. Všechny svazy chovatelů (dále jen SCH) spadají pod správu Asociace svazů chovatelů koní (dále jen ASCHK). Tato instituce každoročně aktualizuje řády plemenných knih (dále jen řád PK). Pravidly vydanými ASCHK se musí řídit všichni chovatelé jednotlivých plemen. SCH pak vypracují dodatky ke společnému řádu PK pro svoji plemennou knihu a také šlechtitelský řád svého plemene.

4.2.1 Český teplokrevník (ČT) SCHČT nepředepisuje chovateli, jak má pojmenovat chovnou klisnu, nemusí se řídit ani rodokmenem, ani ročníkem narození. Dnes tedy není nutné, aby jméno uchovněné klisny začínalo stejným písmenem jako jméno

10


jednoho z rodičů (např. klisna 35/298 Járy je po hřebci 41 Radikál s.v. a matce 40/195 Zajra). Nicméně zkušenější, či profesionální chovatelé pojmenují klisnu zpravidla alespoň po jednom z rodičů (viz kapitola 4.1.3). U plemenných hřebců uchovněných pro PK ČT už existují určité restrikce: „Při zápisu do PK obdrží každý hřebec jméno, které má stejné začáteční písmeno jako jméno otce, pokud jeho jméno tuto zásadu nerespektuje, nebo pokud má stejné jméno jako jiný hřebec již v této PK zapsaný. Již jednou udělené jméno nějakému hřebci se nesmí použít pro jiného hřebce s výjimkou jeho vlastního bratra, a to s dodatkem I, II, atd. Stejné jméno bez dodatku smí být použito u jiného hřebce po uplynutí alespoň dvou generací. U importovaných plemenných hřebců se jméno zpravidla nemění.“3 Příklady jsou uvedeny v kapitole 4.1.1 a 4.1.3.2.

4.2.2 Kůň Kinský (KK) Chov KK má na českém území zásluhou hraběte Kinského také svou tradici. Toto plemeno bylo vyšlechtěno především za účelem honů a překážkových závodu. Dnes je zařazeno mezi plemena teplokrevná (dříve uznáváni jako polokrevní koně tj. jeden z rodičů plnokrevník a jeden teplokrevník). KK je specifický svou barvou, a tou je tzv. isabela (žlutobéžová barva srsti, bílá hříva a ocas), nebo plavák (žlutobéžová až světle hnědá barva srsti, černá hříva a ocas). Do plemenné knihy Kinských (dále jen PKKK) se může zařadit pouze kůň s minimálně pětiprocentním podílem genu koní Kinských (dále jen PGKK) v krvi. Nemusí být tedy nutně barvy plavé, ani isabela. Kvůli akceleraci chovu se ale do knihy připisují i čeští teplokrevníci nebo angličtí plnokrevníci bez PGKK. Principy pojmenování koní vedených v PKKK udržují tradici rodin. Jméno hříběte začíná stejným písmenem jako jméno matky bez ohledu na 3

SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online]. Aktualizace 16. 8. 2011 [vid. 2011-08-

16]. Dostupné z: http://www.schct.cz.

11


pohlaví. Koně barvy isabela, nebo plavák mohou dostat přídomek Kinský. Například klisna 52/939 Britney Kinská je po slavném hřebci 2712 Taarlo Kubišta – 2, matce 31/343 Brazílie a má barvu isabela, tedy byla zařazena do PKKK, pojmenována podle stanov chovu a díky své barvě dostala i přídomek. Klisna Čálka po otci 366 Taarlo má klisny barvy isabela v původu po tři generace zpátky, tudíž byla zařazena do PKKK i přesto, že je sama ryzka bez PGKK. Do chovu přispěla jedním přínosným hřebcem 1244 Česarion Kinský 3 a klisnou 43/739 Čokora, která už má také dceru v chovu 43/22 Čarmena. Rodina po Čálce se tedy drží již po tři generace.

4.2.3 Anglický plnokrevník (A1/1) Koně tohoto plemene původem z Velké Británie se chovají hlavně v Hřebčíně Napajedla pro dostihový sport. Jsou to však víceúčeloví lehcí koně, kteří se využívají také k parkurovému skákání. Pro jejich lehkost a prokázanou výkonnost jsou využíváni ke šlechtění teplokrevných plemen: „Zařazením plnokrevníka do šlechtitelského programu sledujeme zvýšení podílu plnokrevné krve ve stádě klisen českého teplokrevníka. Dlouhodobě snižující se procento plnokrevníka v teplokrevném chovu (nejen v našem) vyhodnotila Rada plemenné knihy ČT jako negativní. Použití plnokrevníka v teplokrevném chovu formou plemenitby zvané přilití krve sleduje mimo zlepšení konstituce a dodání výkonnosti i zlepšení užitkových vlastností souvisejících s temperamentem, charakterem a formováním exteriéru.“4 Pojmenování hříbat A1/1 má mnohem přísnější pravidla než ČT. Jelikož koně byli velmi často importováni v první řadě z britských ostrovů, USA a SRN, jsou jména plnokrevníků ve velké míře cizojazyčná. V evidenci Českého svazu chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní (dále jen ČSCHPMDK) nalezneme v roce 2011 hříbata s anglickými jmény: Charming 4

SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online], pozn. 3.

12


Dream, Fascinating Hill, Genny Live Forever, Wyoming, India, Ecologically Art, Cheri Tiger, Rainstorm; s francouzskými: La Charlotte, Maquia; s italskými:

Ravienna, Stormico, Armanno, Fermio. Ojediněle najdeme i

česká jména: Veselý Jarda, Vůně, Zápalka, Liberka, Kaskája 2011, Čáryrejka, Bouřka.5 U A1/1 se dodržuje systém pojmenování hříbat v rodině. Například Charming Dream je po matce Charming Heights a otci Scyrisovi, Veselý Jarda má matku Vaharii a otce Look Honey, Rainstorm je po klisně Redarmoně a hřebci Egertonovi. Dodržení rodin v pojmenování koní A1/1 je rovněž velmi dobře vidět v rodokmenu kupříkladu importované klisny Eneidy, která byla využívána ke šlechtění ČT. Systém tabulky je následující: jméno hřebce je vždy uvedeno nad jménem klisny, která mu byla připuštěna, tzn. Mosquino je otcem Prunisora, Palmira jeho matkou atd.6 původ otce Firdaussi Mosquito My Lass Prunisor II

Brownhylda Finglas Mysis Cordon

Argus Palmira

(FR) Arsita

Penicilina

5

Pharos

Martalóoz Pana

Výtah jmen z: Český svaz chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní [online].

Aktualizace 30. 8. 2011 [vid. 2011-08-30]. Dostupné z: http://www.dostihychov.cz/web/index.php/hribata/hribata-2011. 6

Rodokmen z: SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online], pozn. 3.

13

Rouge


původ matky

Peris (RUM) Ghid Garofita II Eforie Wizjer Epava Energia

Firdaussi Poor Relation Rival Garoafa III Sonnenorden Via Doria Boern Eleda

Protože rodiče jsou řazeni k plemeni A1/1, je zde dodržen systém pojmenování v rámci obou rodin: EledaEnergiaEpavaEforiaEneida PanaPenicilinaPalmiraPrusinor II Stejné pravidlo bylo uplatněno u většiny ostatních koní v původu Eneidy: Garoafa IIIGarofita IIGhid /ArsitaArsus

4.2.4 Slovenský teplokrevník (CS) Od roku 1995 byla v ČR uznána dvě teplokrevná plemena: ČT a CS. Koně CS jsou velmi podobní ČT, ale jsou poněkud temperamentnější než povětšinou klidní koně ČT. Jejich chov se rozvíjel v Národním žrebčíně Topoľčianky, š.p. a v ČR hlavně v Hřebčinci Nemošice. CS jsou dnes velmi oblíbení sportovní koně, kteří byli vyšlechtěni na podkladu spíše plnokrevné krve, tzn. především kmen Furioso (je i označením pro teplokrevné plemeno s plnokrevnými předky) a North Star, také kmen Gidran (anglický polokrevný kmen s arabskými předky) a Przedswit. ČT se také šlechtilo pomocí těchto kmenů, ale k připouštění byli využíváni i jedinci mohutnějších

14


plemen jako fríští a oldenburští hřebci, a proto je CS mnohem lehčí a má menší tělesnou konstituci. Pro pojmenování plemenných hřebců CS platí stejná pravidla jako u ČT (viz kapitola 4.2.1). U chovných klisen tohoto plemene udává SCHCS v ČR jen doporučení pro chovatele: „Rozhodnutí o pojmenování plemenných klisen přísluší chovateli, doporučuje se, aby při pojmenování klisen zapsaných v PK začínalo jméno klisny stejným písmenem jako jméno matky.“7

4.3 Plemena chovaná v německých zemích V současné době se k akceleraci chovu zvyšuje podíl krve koní německých plemen, a to předně holštýnského, hannoverského a trakénského koně. Na chov těchto koní se v ČR specializují soukromé stáje Stáj Mustang s.r.o. a Stáj Fischer. Pojmenování se řídí německou tradicí, jelikož koně mají z velké části německý původ. V SRN je většinou běžným postupem, že hřebci, pokud jsou zařazeni do chovu, drží linii a klisny zachovají rodinu (viz kapitoly 4.1.1 a 4.1.3.1). Pro doložení můžeme sledovat rodokmen dnes známé chovné klisny hannoverského plemene Charisma. Systém tabulek je stejný jako v kapitole 4.2.3.

7

Svaz chovatelů Slovenského teplokrevníka v ČR [online]. Aktualizace 24. 8. 2011 [vid. 2011-08-

24]. Dostupné z: http://www.studbookcs.cz/doc/rad2.pdf

15


Charisma8 Lord

Lorendo

Retina

Laptop

Calypso II

Candy

Gery

2805 Le Patron

Drosselklang Donna Wolfspur

Watzmann

Charisma

2521 Wattegate

Don Carlos Forstlady Wolfsburg Weilerliebe Weingau Flachsinsel Angelo xx

Anoris

Rebecka

H

16032 Chvala

2023 Kordon Kordon – 15 Chata

407 Div 435

SM

Blýskač

1539 xx

Chvojka

SM

1338

Chlorinka

8

Rodokmen z: Stáj MUSTANG s.r.o. [online]. Aktualizace 31. 8. 2011 [vid. 2011-08-31].

Dostupné z: http://staj-mustang.cz/cz/2011/01/02/charisma-8-let/.

16


4.4 Shrnutí V dnešní době se zpravidla uplatňují dva způsoby pojmenování plemenných koní, a to buď po matce, anebo po otci. Chovatel je zavázán jednak příslušnými pravidly, jednak jistou vybudovanou tradicí v daném chovu. Na základě nashromážděných údajů bylo vypozorováno, že kmenové pojmenování koní je značně na ústupu. Chovatelé spíše vítají, když jsou jména různorodá.

17


5 Sportovní stáj Chýle (SS Chýle) SS Chýle sídlí v Zákupech u České Lípy a chová sportovní koně plemene ČT. Majitel chovatelské stáje je Jan Chýle, který velmi ochotně poskytl výchozí materiál pro tuto práci.

5.1 Historie chovu V roce 1967 byla v Zákupech založena Tělovýchovná jednota SsZ. Do vedení statku se dostal v roce 1974 pan Miloslav Chýle, který spoluzaložil dnes poměrně významný hřebčín a dostihovou stáj v Mimoni, kde vedl chov plnokrevných koní. Před nástupem do Mimoně a na SsZ působil v hřebčinci Chomutov, který zanikl v roce 1965, a M. Chýle odtud převzal teplokrevné koně a také šest plnokrevných klisen. Tito koně pak zakládali chov v Zákupech. SsZ navázal na mimoňský chov, který spravoval vojenské hříbárny založené v první polovině 20. století. M. Chýle započal tzv. rozmnožovací chov, což znamená, že SsZ měl své chovné klisny, nechával je připouštět různým

plemeníkům

a

každým

rokem

se

narodilo

10-20

hříbat.

Specializoval se především na víceúčelové sportovní koně plemene ČT. Po roce 1989 se stal M. Chýle majitelem objektu a statek byl přejmenován

na

CHEVAL

SERVIS

CHÝLE.

Rozmnožovací

chov

nedosahoval již takových rozměrů, avšak pokračoval na podkladě výběrových klisen ze SsZ. Od roku 2000 nese stáj název Sportovní stáj Chýle. V této době docházelo i ke značné obměně chovného materiálu.

18


5.2 Současný chov Jan Chýle převzal vedení statku po svém otci. Chovný materiál je však dnes z velké části jiný, klisny z chovu SsZ již postupně vymírají a hříbata jsou většinou prodávána do jiných stanic. V současné době se ve SS Chýle narodí asi 3 hříbata ročně.

19


6 Koně z chovu SS Chýle Z hlediska pojmenovávání koní je chov SsZ velmi zajímavý a výjimečný. Jak je zmíněno v předchozí kapitole, statek v Zákupech navázal na mimoňský chov, který měl pod správou i vojenské hříbárny. Právě systém pojmenování armádních koní převzal M. Chýle i do svého chovu. Tento způsob pojmenování byl v chovech koní mimo armádu ojedinělý. Každý ročník hříbat měl přidělen písmeno, kterým budou začínat jména všech koní v daném roce. Šlo to podle abecedy, tedy první ročník od A, druhý od B, třetí od C atd. Jelikož zákupský chov již navazoval na ten v Mimoni, první ročník hříbat narozený na statku v Zákupech byl již čtvrtým ročníkem vzhledem k výchozímu chovu, tedy jména nezačínala od A, ale od D. V knize hříbat SsZ jsou evidováni koně narozeni v letech 1974-1992. Rok 1974 je D-ročník, 1992 je A-ročník. Jsou vynechána písmena J, Q, Š, W. Po roce 1992 se pokračovalo v tomto pojmenování pravděpodobně do roku 1996, poté se začalo pojmenovávat většinou podle otce a trvá to dodnes. Pro příklad je uveden seznam některých hříbat z knihy SsZ: D-ročník 1974: Dita, Dakota, Dana, Dálka, Dena, Dálava. G-ročník 1977: Geroj, Galie, Gida, Gema, Grácie, Géva, Granada, Garda, Gita, Gera, Gong, Gzom, Gosudar, Gordon, Golf, Garant, Gerona, Galon. L-ročník 1981: Lomikar, Lana, List, Ladný, Láska, Laďka, Lovec, Lada, Láva. R-ročník 1986: Rýn, Rytmus, Rubín, Rekord, Roxy, Roj, Rejnok, Réva, Roma, Rival, Ria, Radav. Z-ročník 1990: Záře, Zaila, Zambie, Zeus, Zita, Zair, Zenit, Záboj, Zábava, Zuzana, Ženeva, Zoro, Žák, Zorka, Zubr.

20


6.1 Klisny Pro chov jsou pochopitelně nejdůležitější kvalitní plemenné klisny, u kterých je předpoklad dobrých hříbat, a proto se narození hřebečci po odstavení od matky často prodávali, ale výběrové klisny se v chovu nechávaly. K analýze máme k dispozici čtyři jména klisen působících úspěšně v plemenitbě a odchovaných v Zákupech.

6.1.1 Troja Klisna 1806 Troja se narodila v květnu 1988 matce Freska (ročník 1976). Tento ročník byl dle abecedního členění ročníkem T, navíc ale všechna hříbata kromě jednoho byla po hřebci 214 Taifun. Shodou okolností tak jména začínají stejným písmenem jako jméno alespoň jednoho z rodičů, což je z pohledu dnešního chovatele žádoucí jev. Hříbata tohoto ročníku jsou dále: Tapeta, Talisman, Tuje, Tercie, Tambov, Triton, Tamara, Tajfun. Inspirace pro

pojmenování

Troji pramení

v antických bájích,

konkrétně v eposu o Trojské válce, jež byla nazvána podle místa svého konání- města Trója. Chovatelem je stále Jan Chýle a klisna působí v SS Chýle. Majitelkou je Michala Nováková. Oba uvedli, že od začátku se Troje říká Trója, protože zoonymum Troja je podobné toponymu Trója a lidé znalí řecké mytologie automaticky ztotožní jméno klisny se jménem bájného města. Mimo jiné změna kvantity centrální samohlásky, která však je pro češtinu netypická, údajně zjednodušuje výslovnost. Označení Trója je chápáno jako neutrální podoba jména, majitelka jej používá většinou při komunikaci s ostatními lidmi, kteří se kolem klisny pohybují, tedy jen když se hovoří o Troje. Pokud ovšem oslovuje přímo klisnu, používá kromě apelativ plnících funkci

21


hypokoristik9 pro domácí mazlíčky, jako je princezna, beruška, také dvě další volací jména: Trójuška a Jurášek. Všechna uvedená jména vyjadřují kladné citové zaujetí mluvčího. První hypokoristikon vzešlo procesem derivace (odvození) ze jména Trója, postupem sufixace (tvoření příponami). Označení Trójuška vzniklo modifikací jména Trója ze slovotvorného základu Trój- pomocí přípony –uška. Tento slovotvorný typ je velmi produktivní při tvoření ženských deminutiv (zdrobnělin), hlavně v případě antroponym a jejich hypokoristik (Marie- Maruška, Ludmila- Liduška, Alžběta- Bětuška, Kateřina- Katuška, Milena- Miluška, Petra- Petruška ad.) a uplatňuje se značně i u zoonym. Motivaci pro druhé jméno poskytla česko-německá televizní pohádka Popelka, především fakt, že hrdinka vlastní krásného bělouše jménem Jurášek. Toto proslavené jméno prošlo převážně v některých malých a středně velkých stájích severních Čech (Liberecký a Ústecký kraj) procesem apelativizace (ze jména vlastního se stane jméno obecné). Jurášek označuje bělouše. Majitelé či ošetřovatelé tak někdy oslovují své bílé koně. Troja je rovněž bělka, tedy motivací pro toto jméno byla její barva.

6.1.2 Valuta Tato klisna byla zařazena do hlavní plemenné knihy, kde je evidována jako 31/199 Valuta. Narodila se v červnu roku 1990 matce 1808 Koruna (ročník 1979). Společně s Valutou se v tomto roce narodila hříbata: Verona, Valona, Var, Vulkán, Vestern, Visla, Verva, Veronika, Vesuv, Volter, Varin, Václav, Vltava, Vendeta, Víla, Varuna, Viking. 9

ROMANOVSKÁ, Petra. Vlastní jména zvířat a jejich hypokoristika ve Slavkově u Brna a okolí

[online]. Aktualizováno 12. 4. 2008 [vid. 2011-07-07]. Brno: Masarykova univerzita, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/105094/pedf_m/Diplomova_prace.pdf. S. 76.

22


Systém pojmenování v chovu SsZ v tom roce vyžadoval jména s počátečním písmenem V, ročník narození je tudíž prvotní motivací pro jméno klisny. Z celkové plemenitby její matky Koruny lze pak vysledovat, že podnětem pro pojmenování hříbat po této klisně byl i lexikální význam jejího jména. Koruna je název pro českou měnu a 80 % potomků klisny Koruny dostalo jméno, jehož význam nějak souvisí s platidly nebo placením: 2-608 Unce (ročník 1989), 31/372 Cena (ročník 1994), 31/199 Valuta. Unce je sice jednotka hmotnosti a objemu, ale byla také mincí v antickém Řecku a je základní jednotkou pro obchodování se zlatem, jelikož na burze se uvádí cena zlata za unci. Tento drahý kov odnedávna považujeme za platidlo. Jméno Cena vzniklo na základě myšlenky, že téměř za vše hmotného charakteru platíme určitou cenu, která je většinou uvedena v nějaké měně. Pro pojmenování Valuty se chovatel inspiroval apelativem valuta, které označuje bankovky a mince cizích měn. Ošetřovatelé klisny používali dvě hypokoristické podoby jména Valuta: Valunka, Valča. Při tvoření těchto volacích jmen byl redukován samotný kořen slova (valut-). Kdyby byl zachován, klisně by se říkalo zdrobněle Valutko, nicméně nikdy tomu tak nebylo. Podoba prvního hypokoristika vznikla připojením formantu –nka k slovotvornému základu Valu-. Slovotvorným procesem je opět derivace a onomaziologickou kategorií modifikace. V rámci modifikovaných slov patří Valunka ke zdrobnělým názvům. U druhého hypokoristika Valča lze jednoznačně určit, že vyjadřuje kladnou expresivitu, což je sice v první rovině funkce deminutiv, ale v tomto případě vzešla domněnka, že jde jednoduše o zkrácenou podobu základního jména, nikoliv o jeho zdrobnělinu. Přípona –ča se často objevuje při tvoření hypokoristik z vlastních jmen lidí: Jana- Janča, Monika- Monča, Anna- Anča,

23


Lenka- Lenča, Daniela- Danča, Veronika- Verča, Barbora- Barča. Pokud jsou lidé v přátelském nebo rodinném vztahu, neoslovují se většinou úplnými křestními jmény, ale právě zkrácenými nebo zdrobnělými podobami jmen. Způsoby tvoření hypokoristik antroponym aplikujeme přirozeně i na zoonyma,

což

je

možné

z nejfrekventovanějších

sledovat

sufixů

-ča,

právě pomocí

u

jména kterého

Valuta. jsou

Jeden tvořena

hypokoristika ženských antroponym, je uplatněn i na takto netypické jméno. Třeba vzorově podle jména Veronika, kdy se podoba jména redukuje pouze na Ver- a připojí se sufix –ča, se vytvořilo i hypokoristikon Valča, zkrácením slovního základu na Val- a přidáním –ča.

6.1.3 Alpaka Na rok 1992 připadlo písmeno A. Všechna hříbata narozená v tomto roce dostala jména s tímto počátečním písmenem. Společně s Alpakou přišli na svět Arleta, Alan, Arnika, Arabella, Armáda, Arizona, Allah, Adéla, Ambra, Alfa, Anton, Astra, Athos, Amigo, Adiže, Amazonka, Angora, Admirál, Ankáza, Alena II. Motivace pro pojmenování této klisny bohužel není známa, což je zrovna v tomto případě poněkud zvláštní, protože její matka je klisna 868 Nebraska (ročník 1983), po níž byla další dvě hříbata se jmény Nebraska II. a 31/689 Nevada (nar. 2001). V chovu najdeme i klisnu Dakotu (ročník 1974), jež měla dceru 899 Nevadu (ročník 1983), po které je výše zmíněná Arizona. Lze tedy usoudit, že pojmenování podle severoamerických států nebylo nic neobvyklého. Je s podivem, že chovatel neuplatnil stejný způsob i u Alpaky. Mohl ji kupříkladu pojmenovat Alabama, Arkansas, nebo Aljaška. Pak by alespoň jména příslušela stejnému sémantickému okruhu a dalo by se snadněji vyvodit, která klisna z chovu je matkou daného hříběte, jelikož

24


nebyl uplatněn ani jeden z běžnějších způsobů pojmenování zmíněných v kapitole 4. Dalším předpokladem pro toto pojmenování by mohla být barva srsti klisny. Alpaka je slitina, která má téměř bílou baru. Říká se jí také bílá mosaz. Jenže klisna je tmavá hnědka a nemá v původu žádného bělouše, nedalo se proto očekávat, že by byla bělka. Pravděpodobně se název chovateli líbil a využil ho pro pojmenování hříběte. Klisně se nikdy neříkalo plným jménem, využívala se tři volací jména: Alpi, Alpina, Alpuška. Všechna tři hypokoristika vznikla odvozením z redukovaného slovotvorného základu Alp-. Jak je zmíněno v předchozích kapitolách, přípona –uška se často využívá při tvoření volacích jmen ženského rodu a vyjadřuje pozitivní vztah k adresátovi. Stejně tak koncovka –i/y se poměrně hojně vyskytuje u volacích jmen zoonym: Ajda - Ajdi, Besyna - Besi, Esmeralda – Esmy, Rita – Riti, Ťapka – Ťapi 10,

ale také u antroponym: Šárka - Šáry, Zdena - Zdeni, Denisa - Deny, Eliška

- Ely, Monika - Mony. Jména vytvořená pomocí této koncovky lze hodnotit jako neutrální zkrácenou podobu oficiálních jmen. Záporný expresivní příznak však nese poslední hypokoristikon Alpina. Jména se zakončením –ina/yna působí těžce a přísně. Při porovnání výše uvedených antroponym a jejich hypokoristik se sufixem –ina/yna, anebo koncovkou –i/y je vypozorován patrný rozdíl v emotivním přístupu mluvčího: Šárka- Šáry- Šáryna, Zdena- Zdeni- Zdenina, Denisa- DenyDenyna, Eliška- Ely- Elina. Podoby s koncovkou vyjadřují spíše kladný, či

10

ROMANOVSKÁ, P., pozn. 9, s. 81.

25


nezaujatý postoj, kdežto ty s příponou záporné stanovisko. U jména klisny je tímto docíleno určitého zhrubění jejího volacího jména Alpi.

6.1.4 Citadela Klisna Citadela má velice dobrý a cenný původ koní kmene FuriosoNorth Star. Narodila se roku 1994 již v prostorách CHEVAL SERVIS CHÝLE. Koně toho ročníku byli pojmenováváni od písmene C, avšak tato hříbata byla nalezena jen ve výčtech plemeniteb klisen chovaných v Zákupech. Byli to například: Cimaron (po Troje), Cikáda (po 899 Nevadě), Cena (po Koruně). Jména všech těchto koní začínají písmenem C, což dokazuje, že se v chovu stále dodržovalo abecední pojmenování. Dnes je v majetku Jany Prokešové, která ji nechává připouštět pouze hřebcům, jejichž chovnou stanicí jsou Zákupy. Citadela se nikdy ve sportu výrazně neprosadila, ale je velice úspěšnou chovnou klisnou. Od chovatele nebyla zjištěna motivace pro toto jméno. Ovšem apelativum citadela označuje městské opevnění. Takže chovatel stejně jako u Alpaky a Valuty použil obecné jméno k pojmenování i této klisny. Citadela je oslovována buď volacím jménem Cita, Citunka, nebo Bílá. První hypokoristikon vzniklo derivací ze zkráceného jmenného základu Citpostupem konverze. Asi nelze uvažovat, že by jméno Cita bylo odvozeno nulovým sufixem, což uvádí Petra Romanovská ve své práci jako jednu z možností výkladu tvoření hypokoristik tohoto typu. Jméno podléhá flexi podle vzoru žena, tudíž považujeme a ve slově za koncovku. Z redukovaného jmenného základu bylo pomocí sufixu –unka vytvořeno rovněž volací jméno Citunka. Tato přípona základové slovo přemění na zdrobnělinu. Obě neoficiální jména jsou považována za pozitivně expresivní.

26


Přestože klisna není čistá bělka, ale červená bělka, neboli pstružák (tzn. na podkladě bílé srsti jsou červené drobné tečky), začala jí majitelka říkat Bílá. Motivací pro toto pojmenování byla tedy barva srsti klisny.

6.2 Hřebci Chov v Zákupech byl založen výhradně na kvalitních klisnách, pro které chovatel vybíral plemeníky. Dnes se SS Chýle stala stanicí i pro poměrně dobré hřebce, které sice nemá v majetku, ale vede jejich plemenitbu. V posledních letech zde působili Amio, Cool Paradise a Pompano Beach.

6.2.1 Amio Tento kůň je celorepublikově považován za prvotřídního plemeníka, po kterém nacházíme především klisny s vynikající sportovní výkonností, klidným charakterem a lehkou ovladatelností. Otec Amia 267 Amadeus je německý teplokrevník odchovaný VE Gestüt Ganschow a matka 836 Magika (plemene ČT) působí ve Svinčicích. Z původu hřebce tedy plyne, že je následována tradice pojmenování koní v SRN (viz kapitola 4.3), a jelikož veden jako kůň plemene ČT, pojmenování se též řídí pravidly SCHČT (viz kapitola 4.2.1) . Linie hřebců je u Amia dodržena po 5 generací: AbglanzArchimedesAdeptAdrianoAmadeusAmio11 Dle pravidel bylo nutné pojmenovat plemeníka jménem se začátečním písmenem A. Nicméně před tím, než byl Amio uznán k plemenitbě, byl evidován pod jménem Mio. Narodil se totiž v chovatelské stáji EQUI Bořeň-Svinčice spol s.r.o, kde se téměř striktně drží systém pojmenování v rámci rodiny (viz kapitola 4.1.3.1), protože zde vlastní velmi úspěšné a chovateli nesmírně ceněné klisny. Hřebec je v rodině Magiky, takže dostal jméno s počátečním písmenem M, ale aby mohl být po 11

Původ z: SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online], pozn. 3.

27


zkouškách hřebců uchovněn pro PKČT, musel svým jménem zachovat linii, nikoliv rodinu. Z toho důvodu ho chovatelé přejmenovali z Mia na Amia. Sportovní jméno hřebce zůstalo Mio. Přestože je to jméno cizího původu, což dokazuje ve slově obsažený diftong io, který česká slova nemají, bylo to i jedno z jeho nejčastěji používaných volacích jmen. Je totiž krátké, citově nezabarvené, jednoduše se v projevu skloňuje – podle vzoru pán – a dobře se vyslovuje, poněvadž v diftongu je prvním vokálem i a druhým o. V takových případech se mezi sousedící samohlásky vkládá tzv. hiátové j, jež je třeba i ve jméně Marie. Fonetická transkripce jména Mio je /mijo/. Čeští mluvčí tedy nemají žádné problémy s vyslovením tohoto jména.

6.2.2

Cool Paradise Hřebec je teprve pětiletý, byl zařazen do plemenné knihy v roce 2009

a s velmi vysokým ohodnocením uznán k plemenitbě. Je veden jako kůň plemene ČT, avšak jeho matka Papaya je westfálský kůň, otec 5151 Colman holštýnský kůň a oba jsou odchováni v SRN. Cool Paradise má sice kompletně německý původ, ale Papaya byla zakoupena k akceleraci chovu ČT významným chovatel koní Janem Vaňhou, který hřebce po zkouškách plemeníků umístil do SS Chýle. V roce 2011 se narodila první hříbata po tomto hřebci. Jan Vaňha pojmenoval hřebce tak, aby dodržel rodinu po Papaye. Základní jméno tohoto koně bylo před uchovněním jen Paradise. Podle stanov SCHČT však musí jméno plemeníka začínat stejným písmenem jako jméno otce. Jenže chovatel ho nechtěl úplně změnit, tak k němu přidal specifikující

adjektivum

cool,

čímž

došlo

k výraznému

ozvláštnění.

Výstřední není to, že použil pro pojmenování anglické slovo paradise (ráj), ale přidání zmíněného adjektiva, které je zde ve významu studený. V překladu zní celé jméno koně studený ráj, což rozhodně není obvyklá

28


kolokace. Slovo ráj evokuje spíše příjemné pocity spojené s teplem, krásou a klidem. Není však k dispozici žádné anglické slovo, jehož grafická podoba začíná písmenem c a je též antonymem slova studený. Volba tedy padla na anglické adjektivum cool nejen proto, že je velmi oblíbené i u českých mluvčích a stojí v angličtině v centru slovní zásoby, ale také kvůli barvě koně, který je tzv. smíšený bělouš (bílá srst s prokvetením šedých až černých chlupů po celém těle). Bíla a šedá jsou ve škále barev považovány za tzv. studené. Pro svou složitost se jméno v praxi neužívá, je pouze oficiálním jménem pro evidenci v PK. Hřebec má dvě volací jména: Kůl a Pepa. Přídavné jméno cool se foneticky zapíše /kúl/, je homofonem českého slova kůl. Přídomek se tedy začal užívat jako podstatné jméno, však nepodléhá flexi podle vzoru hrad pro neživotná maskulina, ale podle vzoru pán pro životná maskulina. Více se ale ujalo volací jméno Pepa. Pro praktické užití hledali ošetřovatelé pro hřebce vhodné jméno k oslovení, které bude začínat písmenem P jako paradise. Všichni se shodli na jedné z domácích podob antroponyma Josef - Pepa. Hypokoristikon Pepa je jedním ze tří typů domáckých forem tohoto jména, jak píše František Kopečný ve své publikaci Průvodce našimi jmény. Autor uvádí, že volací jméno Pepa vzniklo z italské podoby jména Josef – Giuseppe: „Pepa, Pepík, Pepek má (přes němčinu) původ v italských zkráceninách typu Beppo, Peppo, Beppe (z druhé půlky it. Giuseppe: Seppe se připodobněním první slabiky k druhé změnilo na Beppe).“12 Využívají se i obdoby tohoto hypokoristika, hlavně Pepíček, Pepča, Pepíno.

12

KOPEČNÝ, František. Průvodce našimi jmény. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Academia,

1991. S. 119.

29


Všechny tyto podoby vznikly derivací ze slovotvorného základu Pep-, příponami –íček, -ča, -íno. Jména vytvořená pomocí sufixů –íček a –ča jsou považovány za pozitivně emotivní, kdežto –íno za negativně emotivní.

6.2.3 Pompano Beach Jelikož čtyřletý Pompano Beach nebyl zatím zařazen do chovu a oba jeho rodiče byli importováni ze SRN, pojmenovali ho chovatelé dle německé tradice. Hřebec je po klisně Portě a osvědčeném plemeníkovi 577 Rock'n Rollovi. Svým jménem začínajícím na písmeno P drží rodinu. V dnešní době chovatelé velmi často využívají k pojmenování svých koní antroponyma, zoonyma, toponyma, ale i apelativa přejatá z angličtiny. Zvláště oblíbené jsou názvy měst či států v Severní Americe. Aktuálně v plemenitbě ČT najdeme například koně se jmény: Dakota (12x), Florida (11x), Nevada (8x), Philadelphia (5x), Nebraska (4x), Tennessee (3x), Kalifornia (3x), Oklahoma (2x), Virginia (2x). Dále zde nacházíme i klisny Lone Beach, Omaha Beach

13.

Jméno hřebce je také vybráno v tomto

sémantickém poli. Pompano Beach je město na Floridě. Plná podoba jména se však nepoužívá jako volací jméno, protože je dosti dlouhá, tudíž pro účel oslovení velmi nepraktická. Říká se mu Pompáno, Pompónek nebo Bombónek. Fonetická podoba první části celého jména posloužila jako jedno volací jméno (Pompáno) a odvodila se z ní i další dvě hypokoristika. Jméno Pompónek vzniklo odvozením z redukovaného slovotvorného základu Pomp- pomocí přípony -ónek. V tomto případě by bylo pravděpodobnější, že se hřebci bude říkat Pompánek, protože přípona –ánek je v češtině využívána k tvoření hypokoristik jak samčích zoonym, tak mužských antroponym.

13

Výběr jmen z: SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online], pozn. 3.

30


V příponě bylo ale á nahrazeno nezvyklým ó z toho důvodu, že hřebci se nejprve říkalo zkráceně Pompo, a tak se ve druhé slabice jména při tvoření zdrobněliny zanechal vokál o a změnila se kvantita samohlásky dle vzoru přípony –ánek. Volací jméno Bombónek vzniklo z hypokoristika Pompónek. Slovo Pompónek je formálně podobné deminutivu apelativa bonbón – bonbónek, protože konsonanty b a p jsou protějšky z hlediska znělosti, tudíž vztah je velmi blízký a místo tvoření téměř totožné. V obecné češtině je také používána nespisovná podoba slova bonbón, a to bombón. Prealveolární nazála n byla nahrazena bilabiální nazálou m. Při artikulaci se tyto dvě souhlásky liší pouze místem tvoření, proto jsou velmi dobře zaměnitelné. Hláska m je zde použita, poněvadž po ní ve slově následuje také obouretná souhláska b. Sousedství těchto dvou bilabiál ve slově umožňuje jeho jednodušší výslovnost.

6.3 Potomci po Troje Troja je ze čtyř jmenovaných klisen v chovu nejdéle. Stala se matkou celkem devíti koním zákupského chovu. Již jako pětiletá (tzn. v roce 1993) nosila první hříbě a dosavadním posledním potomkem je 31/47 Antigona narozená v roce 2006. Jelikož Troja působí celý svůj život ve stejné chovné stanici, na její plemenitbě lze nejlépe ilustrovat systémy pojmenování, které se zde uplatňovaly. Jak je zmíněno v kapitole 6, do roku 1996 se využíval abecední způsob, a poté nesou hříbata jméno po otci. Tento konkrétní příklad to jasně dokládá. Eféb, který je ročník 1996 a má otce Corveta Klíčanského, je ještě pojmenován v chovu abecedně, kdežto o rok mladší Lady of Troja následuje svým jménem linii otce (jinak by její jméno muselo začínat na písmeno F).

31


Údaje k jmenné analýze byly dohledány pouze u tří koní, a to u Eféba, Antigony a Lolity. Kompletní plemenitba klisny zahrnuje 14: Rok připuštění Datum

1993

Pohlaví

Jméno

Připuštěna

ohřebení

potomka

potomka

hřebcem

10.5. 1994

H

31/378

334 Quoniam

Cimaron

zákupský - 2 s.v.

1994

12.5. 1995

K

31/412 Dálka

334 Quoniam zákupský - 2 s.v.

1995

20.6. 1996

K

31/460 Eféb

373

Corvet

klíčanský 1996

25.8. 1997

K

31/498

Lady 623 Landprinz

of Troja 1998

1999

16.2. 1999

1.4. 2000

K

K

31/592

332

Husar

Hedviga

týnský s.v.

31/605

Blatec II

Broadway 2001

2003

6.1. 2002

26.3. 2004

K

K

31/758

2455 Mykonos

Malaga

- 22

31/896 Lolita

912 Loutanos Orion

2005

16.5. 2006

K

31/47

704 Amio

Antigona K= klisna ; H= hřebec ohřebení= narození hříběte 14

Tabulka dle údajů z: SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online], pozn. 3.

32


6.3.1 Eféb Eféb se narodil roku 1996, což byl v chovu již druhý E-ročník. Byla dohledána další dvě hříbata narozená tohoto roku v Zákupech, která nesou také jméno od písmene E: 31/458 Estokáda (po SČ 899 Nevadě) a 31/463 Estonia (po VČ 438 Giře). Rok narození udal tedy počáteční písmeno pro jméno koně. Jelikož motivace pro pojmenování jeho matky Troji pramení v řecké mytologii, chovatel se znovu inspiroval výrazy z antického Řecka, však tentokrát vybral apelativum eféb, které označuje dospělého mládence. Jako hřebec nesplňoval kritéria pro plemenitbu, takže byl již ve druhém roce života vykastrován, a tím vyřazen z chovu. Základní jméno valacha- Eféb- slouží k evidenci v plemenné knize, ale jen zřídkakdy se užívá jako volací. Z oficiálního jména vznikla tři hypokoristika: Efik/Efík, Fík a Fíba. První je odvozeno z redukovaného jmenného základu Ef- pomocí přípony –ik/ík, která se ukazuje jako jedna z nejproduktivnějších při tvoření hypokoristik ze samčích zoonym i mužských antroponym. Není tedy divu, že se uplatnila i u takto netypického jména. O častém výskytu této přípony při tvorbě volacích jmen se můžeme přesvědčit jednak v práci Petry Romanovské, která ji na základě nasbíraných údajů vyhodnotila jako nejfrekventovanější při tvoření hypokoristik ze zkráceného jmenného základu, a jednak v článku Naděždy Kvítkové Výzkum zoonym, kde nacházíme zoonyma: Toník, Žeryk, Čertík, Vilík, Bertík, Kubík, Pepík, Ferdík, Lojzík, Honzík15. Kromě zoonyma Žeryk a Čertík jsou tato jména odvozena 15

KVÍTKOVÁ, Naděžda. Výzkum zoonym. David, J., Čornejová, M., Harvalík, M., eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky: sborník příspěvků IV. české onomastické konference, Ostrava 15. – 17. září 2009 [online]. Aktualizováno 15. 1. 2010 [vid. 2011-09-15]. Praha Ostrava : Filozofická univerzita Ostravské univerzity v Ostravě – Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2010, s. 292–297. Dostupný z: http://www.ujc.cas.cz/publikace/kniznipublikace/mnohotvarnost-a-specificnost-onomastiky.html. S. 294, 295, 296.

33


z mužských antroponym: Antonín (Toník), Vilém (Vilík), Albert (Bertík), Jakub (Kubík), Josef (Pepík), Ferdinand (Ferdík), Alois (Lojzík), Jan (Honzík), což dokazuje i častý výskyt této přípony u antroponym. Volací jméno Fík vzešlo z prvního hypokoristika Efík, a to vynecháním první hlásky. Toto jméno se ujalo asi nejvíce, protože význam apelativa fík- plod fíkovníku- je většině populace znám, a když se užívá jako volací jméno koně, působí to komicky. Z podoby Fík se dále vytvořilo jméno Fíba zkrácením jmenného základu na Fí- , připojením sufixu –ba. Slovotvorný typ, který je v systému definován touto příponou, je omezeně produktivní, protože sem sice spadají slova jako malba, sudba nebo řežba, ale pro neutrální slovní zásobu bychom již slovo pomocí přípony –ba neutvořili. Nicméně tento sufix se uplatní při produkci slov na periferii slovní zásoby (například slangová slova kalba, pařba), jelikož jeho přítomnost slovo velmi ozvláštní. Právě aby bylo jméno Fíba nápadné, využila majitelka při jeho tvoření této nezvyklé přípony.

6.3.2 Lolita V PKČT současně najdeme 8 klisen tohoto jména, což svědčí o jeho značné popularitě. Tři Lolity jsou dokonce po holštýnském hřebci 912 Loutanos Orion: 13/110 Lolita, 17/814 Lolita, 31/896 Lolita. Klisna evidovaná pod číslem 31/896 je potomkem Troji. Jak je už několikrát zmíněno, v současném zákupském chovu hříbata svým jménem následují linii otce, takže pro tuto kobylku se hledalo jméno, které začíná písmenem L. Chovatel použil antroponymum literární postavy románu Lolita Vladimira Nabokova. K účelu oslovení byly ze základního jména odvozeny tři volací podoby: Lola, Loli a Lolinka. Všechna hypokoristika vznikla ze zkráceného jmenného základu Lol- příponami –a, -i a –inka. Zatímco podoby vytvořené

34


sufixy –a a –i jsou považována za neutrální, přípona –inka řadí poslední podobu jména mezi zdrobněliny.

6.3.3 Antigona Šestiletá klisna je zatím posledním evidovaným potomkem klisny Troji. Její otec je hřebec Amio. Na rozdíl od Lolity klisna stále zůstává v prostorách SS Chýle, takže je pravděpodobné, že bude působit v rámci jejího chovu. Aby jméno zachovalo linii otce, musí začínat na písmeno A. Při pojmenování nastala obdobná situace jako u Eféba. Nabízelo se atraktivní antroponymum z oblasti antického Řecka, tentokrát z jeho mytologie. Chovatel použil jméno dcery thébského krále Oidipa. Oficiální jméno se neužívá jako volací, jelikož je k tomuto účelu příliš dlouhé. Nejprve se načas ujala podoba Antina (výslovnost /antina/, nikoli /anťina/), kdy se vypustila předposlední slabika go, jež se asi nejvíce podílela na cizojazyčném znění slova. Uživatelé se nepochybně snažili jméno počeštit a podvědomě identifikovali jednotlivé jeho části se známými morfémy. Derivování volacího jména začalo vlastně od konce, poslední tři hlásky –ina se staly příponou pro požadované jméno. Vycházelo se z tohoto sufixu pravděpodobně proto, že jméno ztotožňuje s dalšími hypokoristiky zoonym, která jsou odvozena z redukovaného jmenného základu. Přípona –ina/yna se objevuje v domácích podobách samičích jmen velmi často. Četný výskyt tohoto sufixu dokládá i Petra Romanovská, která ho vyhodnotila jako třetí nejfrekventovanější. I v článku Naděždy Kvítkové se setkáváme se jmény Micina, Bobina, Elina, Hafina, Bessyna, Čertina ad. V této práci je také zaznamenána jedna podoba jména s příponou –ina, a to Alpina. Následovně uživatelé kombinovali zbylé hlásky s výchozí příponou a vznikly varianty: Anina /aňina/, Atina /aťina/, Týna, Nýna. Jelikož podoby Anina a Atina

35


signalizují spíše negativní vztah, neujaly se. Záměr byl také, aby bylo jméno poutavé a originální, tudíž z výběru vypadla i varianta Týna, poněvadž se jedná o jednu z hojně užívaných domácích podob jména Kristýna. Klisně se tedy začalo říkat Nýna, případně Nýňa či Ňíňa. Účelnou palatalizací souhlásky n se docílilo velkého ozvláštnění, zároveň jméno působí jemně, mluvčí jím vyjadřuje důvěrný a pozitivní vztah ke zvířeti. Při vzniku volacího jména pro Antigonu docházelo k postupné eliminaci jednotlivých částí jejího základního jména a nahodilé kombinaci částí zbylých.

6.4 Potomci po Alpace Klisna byla zařazena do PK až v roce 1998, bylo jí tedy již 6 let (obvyklý věk pro zařazení jsou 3 roky). Její plemenitba eviduje dvě hříbata – 35/299 Jiskra, 35/326 Athos. Přestože sama je vysoce hodnocena pro chov, není úspěšnou chovnou klisnou, navzdory opakovaným pokusům donosila hříbě naposledy v roce 2001 a potomci se nevykazují žádnou sportovní výkonností, ani kvalitním chovným potenciálem. Doposud většinu analyzovaných jména lze považovat za víceméně originální, jelikož v plemenné knize jsou ojedinělá, a proto koně jednoznačně identifikují. Avšak není tomu tak u hříbat po klisně Alpace. Chovatel hříbata pojmenoval hojně využívanými jmény.

6.4.1 Jiskra V roce 1999 byla Alpaka připuštěna významnému plnokrevnému hřebci 641 Radikálovi s.v. a v květnu 2000 se narodila kobylka Jiskra. Ve svých třech letech byla zařazena do PK, ale pouze do sekce pomocných chovných klisen, protože postrádala dobrý exteriér, kvalitu chodu i sportovní

předpoklady.

Okolnosti

36

nevyžadovaly,

aby

byla

klisna


pojmenována ani po otci, ani po matce, majitel se proto rozhodl pro libovolné pojmenování. Dal klisně jméno s počátečním písmenem J. Motivace pojmenování bohužel není známá, ale předpokládá se, že chovatel využil jednoho z nejvíce používaných jmen pro koně. O oblíbenosti jména Jiskra svědčí především to, že v současné plemenitbě najdeme 38 záznamů klisen, které nesou toto jméno. Je to popularita značně nevídaná, jelikož velmi neobvyklým už shledáváme, když nalezneme více jak 10 záznamů koní se stejným jménem, natož skoro 40. Nejčastěji užívaná volací jména klisny jsou – Jiskra (základní jméno) a Jiskři. Substantivum jiskra podléhá morfonologické alternaci konsonantické korelační při flexi (dativ, lokál) i derivaci, v kořeni slova dochází k palatalizaci likvidy r. Hypokoristikon Jiskři bylo odvozeno ze zdrobněliny slova jiskra – jiskřička, a to eliminací deminutivní přípony –ička pouze na –i. Vzniklo tedy volací jméno Jiskři (je zanechán tvar kořene po prvotní derivaci).

6.4.2 Athos Dnes již 12letý valach Athos následuje svým jménem rodinu matky, jeho otec je totiž teplokrevný plemeník 394 Shagya uněšovský. Majitel hledat jméno s počátečním písmenem A. Nechal se inspirovat antroponymem literární postavy Athose z knihy Alexandra Dumase Tři mušketýři. Jako volací jméno sloužila podoba Atík, která vznikla derivací z redukovaného

jmenného

základu

hypokoristické přípony –ík.

37

At-

pomocí

velmi

produktivní


6.5 Potomci po Citadele Klisna byla poprvé připuštěna v roce 2006 a podruhé až v roce 2010. Dala tedy zatím dvě hříbata- kobylku Annie a hřebečka Cyrana.

6.5.1 Annie Tato kobyla je dnes čtyřletá, již vykonala zkoušky klisen a byla zařazena do PKČT pod ev.č. 31/93 s velmi vysokým hodnocením, jelikož díky svým vlastnostem je cenná pro následnou plemenitbu. Jejím otcem je výše zmíněný skvělý plemeník 704 Amio a majitelka kobylku pojmenovala právě podle hřebce (viz kapitola 0), jelikož v zákupském chovu se potomstvo pojmenovává v linii otce. Bylo tedy žádoucí, aby jméno hříběte začínalo stejným písmenem jako jméno otce, a zároveň majitelka hledala jednoduché, ne typicky české jméno. Volba tedy padla na ženské antroponymum anglického původu- Annie. Protože jméno se velmi dobře vyslovuje /ení/a jeho tvar se při flexi nemění, což je v projevu velmi výhodné, používá se i jako volací. Někteří ošetřovatelé si jméno přece jen snaží trochu počeštit a říkají klisně Enďa nebo Enýsek. Obě hypokoristika vznikla na základě fonetické podoby jména Annie. Jedno z plného slovotvorného základu Ený- sufixací –sek, druhé z redukovaného jmenného základu En- připojením -ďa. Jméno Annie je primárně antroponymum, takže se u něj uplatnily postupy tvoření hypokoristik od vlastních jmen. Lze vypozorovat, že přípona –ďa se vyskytuje při tvoření hypokoristik jak u ženských, tak u mužských vlastních jmen: Zbyněk- Zbynďa, Jana- Janďa, Renata- Renďa. Tato přípona mohla být odvozena z hypokoristik vlastních jmen, která vznikla derivací ze zkráceného jmenného základu připojením koncovky –a, kdy se na procesu podílí i hlásková alternace- palatalizace d: Bedřich- Béďa, Edita- Éďa, Radek, Radka- Ráďa. Annie zapadá do typu jmen, od nichž lze

38


vytvořit hypokoristikon pomocí sufixu -ďa, proto se podoba Enďa přirozeně ujala. Oproti tomu s příponou –(ý/í)sek se u domácích podob ženských českých jmen téměř nesetkáváme, jsou pomocí ní výhradně tvořena volací jména mužských antroponym českého původu např. Jakub- Kubísek, IvošIvísek, Vojta- Vojtísek, ale také hypokoristika samčích zoonym např. BenBenýsek, Ferda- Ferďásek16. Petra Romanovská uvádí ve své práci dvě samičí zoonyma vytvořená pomocí přípony –sek, nebo -šek: Megi- Megišek, LoliLolísek. Obě jména jsou primárně antroponyma opět anglického původu stejně jako Annie, dá se tedy uvažovat o tom, že tvoření hypokoristik pomocí přípon –sek, případně –šek, z vlastních jmen tohoto druhu je určitým způsobem profilové. Jako příklad uvedeme ještě pár typově podobných anglických jmen, která lze bez obtíží modifikovat pomocí přípony -sek: Amy /ejmi/- Ejmísek, Lori- Lorísek, Peggy- Pegísek, Wendy- Vendísek, PattyPatísek, Teri- Terísek, Lilly- Lilísek17.

6.5.2 Cyrano Hřebeček Cyrano /siráno/ se narodil v červnu 2011 a je jedním z prvních hříbat po nadějném Cool Paradisovi. Je považován za chovatelský úspěch, jelikož se zdá být exteriérově vyhovující pro následné uchovnění. Majitelka klisny se tedy rozhodla pojmenovat hříbě opět v linii otce, proto jeho jméno začíná na písmeno C.

16


17

Most Common Female First Names in the United States [online]. Aktualizace 21. 8. 2011 [vid.

2011-09-21]. Dostupné z: http://names.mongabay.com/female_names.htm.

39


Motivací pro pojmenování hříběte byla hra Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac se stejnojmenným hlavním hrdinou. Opět je tedy použito antroponymum, ale v tomto případě francouzského původu. Cyrano je pouze formální jméno (slouží k evidenci koně v plemenné knize), nevyužívá se jako volací, protože působí poněkud vznešeně. Majitelka hledala familiárněji znějící oslovení a začala vybírat mezi českými antroponymy. Nicméně se zaměřila jen na ta, která by alespoň zdánlivě připomínala jméno oficiální. Obvykle užívaná česká jména pro muže, jež začínají písmenem C, nebo Č, jsou pouze Cyril, Ctirad, Ctibor, Čeněk, Čestmír. Z těchto pěti jmen se mu nejvíce podobá jméno Cyril, protože první tři hlásky v obou jménech jsou totožné. Přesto však volba padla na jméno Čeněk a hříběti se začalo říkat domácí podobou tohoto jména- Čenda. Jazykovou hrou dále vznikly varianty Čeňous a Čeňour. Nejčastěji užívané hypokoristikon je Čenda. Vzniklo ze zkráceného jmenného

základu

Čen-

pomocí

přípony

–da.

Modifikaci

provází

depalatalizace souhlásky /ň/, s čímž se také setkáváme například u podobného antroponyma Zdeněk. Jedná se tedy o typické tvoření hypokoristik od mužských vlastních jmen, které končí slabikou –něk. U zoonym se tento sufix objevuje také: Felix – Felda, Garon – Garda, Jeryk – Jerda, Sony - Sonda18. Zde však nebyl vysledován žádný jazykový jev, který by vysvětlil užití této přípony, jak tomu je u výše zmíněných antroponym Čeněk a Zdeněk. Další dvě volací jména jsou výrazně expresivní, vyjadřují spíše záporné zaujetí mluvčího. Obě hypokoristika vznikla z redukovaného jmenného základu Čeň- pomocí sufixů -ous a –our. 18


40


6.6 Shrnutí Jednotlivé analýzy jednoznačně vykázaly velkou popularitu spíše jmen cizího původu pro evidenci koně v PK. Jména byla vybírána buď z oblasti apelativ (valuta, citadela, eféb, alpaka), anebo onym (Troja, Antigona, Pompano Beach, Athos, Annie). Avšak pokud jsou z těchto základních jmen tvořena hypokoristika, využívá se ryze českých sufixů. V případě, že se k tomuto účelu zvolí naprosto odlišné pojmenování, chovatelé nejčastěji uvažují o hypokoristické podobě českého antroponyma (Cool Paradise Pepa; Cyrano – Čenda).

41


7 Závěr Systémy pojmenování chovných koní jsou rozličné. Nejvýznamnější faktor, který ovlivňuje příslušné jméno koně, představuje chovatel. Ten se dále orientuje především dle původu koně a řádů jednotlivých PK. V zásadě se v rámci ČR uplatňují dva způsoby pojmenování hříběte – v rámci rodiny, nebo v linii otce. Výzkum ukázal, že u plemen sportovních koní, která jsou v zemi nejčastěji chována, je pojmenování po matce buď předepsané pro zařazení do PK (KK, A1/1), doporučené (CS), anebo určeno tradicí (německá plemena). Výjimku tvoří plemeno ČT, kde jméno klisny volí majitel libovolně, ten se pak většinou rozhoduje následujícím způsobem. Pokud otec hříběte je významný plemeník, zachová kobylka svým jménem linii. Jestliže matka je úspěšná chovná klisna, drží hříbě rodinu. V ČR existují tedy dvě plemena sportovních koní, jež připouští pojmenování pouze po matce (KK, A1/1). Ostatní (ČT, CS, německá plemena) předepisují pojmenování pouze pro chovné hřebce, a to jménem pro zachování linie. Nasbírané a analyzované údaje v mém výzkumu se ve velké míře neshodují se závěry, které uvedla v roce 1999 Iva Zatloukalová ve své obdobně orientované práci. Tvrdí, že pojmenování podle začátečního písmene matky již v ČR není produktivní a značně ustupuje. Současná situace vykazuje však jiné znaky: oba způsoby pojmenování jsou uplatňované srovnatelně, někdy se spíše preferuje pojmenování po matce. V chovu, na který jsem se zaměřila, byly vysledovány dvě zásadní změny, jedna v způsobu pojmenování a druhá v samotném výběru jmen. V dobách komunistického režimu byl uplatňován netradiční způsob pojmenování převzatý z armády a jako jména posloužila nejčastěji česká antroponyma, apelativa, řidčeji toponyma a výrazy z oblasti antického

42


Řecka. Avšak již 16 let chovatel pojmenovává všechna narozená hříbata výhradně jmény pro dodržení linie. Výběr jmen je častěji z oblasti cizích pojmenování, především z angličtiny. To je ale fenomén, jenž je poplatný na celém území ČR, jelikož chovatelé prodávají svá hříbata i za hranice republiky nebo akcelerují svůj chov pomocí koní zahraničních plemen. Je tedy žádoucí, aby jména měla mezinárodní znění. Především změny ve výběru jmen jsou podmíněny pochopitelně politickým uspořádáním, obměnou sociokulturního klimatu i otevřením trhu. Průzkum též ukázal, že majitelé koní často dávají cizojazyčná jména, jelikož jsou velmi atraktivní, avšak vedou je k tomu také praktické důvody. Taková jména se totiž vyskytují často jen jednou v současné PK, takže lze pomocí nich koně jednoznačně identifikovat. Jako volací jména ale slouží téměř výhradně české obměny zahraničních jmen nebo si je uživatelé počeští, protože většina respondentů uvedla, že je to pro ně přirozenější a působí to důvěrněni při kontaktu se zvířetem. V dnešní době sice stoupá zájem o problematiku zoonym, ale výzkumy se nejčastěji zabývají zvířaty chovanými v domácnostech, jako jsou psi, kočky, různí hlodavci či ptáci. Hospodářská zvířata, mezi která patří i kůň, nejsou povětšinou ve studiích zahrnuta. Má práce tedy přináší obohacení našeho poznání o tomto typu jmen.

43


8 Použitá literatura ČECHOVÁ, Marie. Čeština, řeč a jazyk. 2., přepracované vyd. Praha: ISV, 2000. DOKULIL, M., HORÁLEK, K., KNAPPOVÁ, M., HŮRKOVÁ, J., PETR, J. Mluvnice češtiny 1. Praha: Academia, 1986. GREPL,

Miroslav.

Příruční

mluvnice

češtiny.

Vyd

2.,

opr.

Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2008. KOPEČNÝ, František. Průvodce našimi jmény. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Academia, 1991. PASTYŘÍK, Svatopluk. Studie o současných hypokoristických podobách rodných jmen v češtině. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ROMANOVSKÁ, Petra. Vlastní jména zvířat a jejich hypokoristika ve Slavkově u Brna a okolí [online]. Aktualizováno 12. 4. 2008 [vid. 2011-07-07]. Brno: Masarykova univerzita, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka. Dostupné z: . ŠLOSAR, Dušan. Tisíciletá. Praha: Dokořán, 2005. Proč se Proškovi psi jmenovali Sultán a Tyrl? , s. 50-53. ŠRÁMEK, Rudolf. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ZATLOUKALOVÁ, Iva. Vliv genetiky na jména sportovních koní. Ústí nad Labem, 1999. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Studie a články: BAYEROVÁ, Naděžda. Několik poznámek k lexikologii hypokoristik. David, J., Čornejová, M., Harvalík, M., eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky: sborník příspěvků IV. české onomastické konference, Ostrava 15. – 17. září 2009 [online]. Aktualizováno 15. 1. 2010 [vid. 2011-09-15]. Praha - Ostrava : Filozofická univerzita Ostravské univerzity v Ostravě – Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2010, s. 46–52. Dostupný z:

44


http://www.ujc.cas.cz/publikace/knizni-publikace/mnohotvarnost-aspecificnost-onomastiky.html. HÁJKOVÁ, Eva. Jména pro české „domácí mazlíčky“. David, J., Čornejová, M., Harvalík, M., eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky: sborník příspěvků IV. české onomastické konference, Ostrava 15. – 17. září 2009 [online]. Aktualizováno 15. 1. 2010 [vid. 2011-09-15]. Praha - Ostrava : Filozofická univerzita Ostravské univerzity v Ostravě – Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2010, s. 172–178. Dostupný z: http://www.ujc.cas.cz/publikace/kniznipublikace/mnohotvarnost-a-specificnost-onomastiky.html. HASMANOVÁ, Jana. Jména koní v západních Čechách. Onomastický zpravodaj. 1987, roč. 28, č. 2, s. 121–122. KLIMEŠ, Lumír. Jména zvířat v Demlově Mohyle. Acta onomastika. 2007, roč. 68, č. 4, s. 267–268. KNAPPOVÁ, Miroslava. Osobní jméno jako fenomén sociolinvistický. Český jazyk a literatura. 1996/1997, roč. 47, č. 3-4, s. 52–57. KNAPPOVÁ, Miroslava. K funkčnímu pojetí systému vlastních jmen. Slovo a slovesnost. 1992, roč. 53, č. 3, s. 211–214. KVÍTKOVÁ, Naděžda. Výzkum zoonym. David, J., Čornejová, M., Harvalík, M., eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky: sborník příspěvků IV. české onomastické konference, Ostrava 15. – 17. září 2009 [online]. Aktualizováno 15. 1. 2010 [vid. 2011-09-15]. Praha - Ostrava : Filozofická univerzita Ostravské univerzity v Ostravě – Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2010, s. 292–297. Dostupný z: http://www.ujc.cas.cz/publikace/kniznipublikace/mnohotvarnost-a-specificnost-onomastiky.html. SPAL, Josef. Jména našich psů a koček. Zprávy kruhu přátel českého jazyka. 1965, leden, s. 11–17. TÉMA, B. Jména skotu a koní na východním Těšínsku. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1970, roč. 11, č. 1, s. 54–63.

45


Wahlberg, M. Systematized Name-giving in the Area of “Other Names” with Special Reference to Sweden. Acta onomastica. 2006, roč. 47, č. 4, s. 467– 474.

9 Elektronické zdroje Český svaz chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní [online]. Aktualizace 30. 8. 2011 [vid. 2011-08-30]. Dostupné z: http://www.dostihychov.cz/web/index.php/hribata/hribata-2011. Most Common Female First Names in the United States [online]. Aktualizace 21. 9. 2011 [vid. 2011-09-21]. Dostupné z: http://names.mongabay.com/female_names.htm. SCHČT: Svaz chovatelů českého teplokrevníka [online]. Aktualizace 16. 8. 2011 [vid. 2011-08-16]. Dostupné z: http://www.schct.cz. Stáj MUSTANG s.r.o. [online]. Aktualizace 31. 8. 2011 [vid. 2011-08-31]. Dostupné z: http://staj-mustang.cz/cz/2011/01/02/charisma-8-let/. Svaz chovatelů Slovenského teplokrevníka v ČR [online]. Aktualizace 24. 8. 2011 [vid. 2011-08-24]. Dostupné z: http://www.studbookcs.cz/doc/rad2.pdf

46

JMÉNA KONÍ V ČESKÝCH CHOVECH NAMES OF HORSES IN CZECH HORSE- BREEDING

Recommend Documents