Length of the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic

Sylvia 46 / 2010

Délka hnízdní sezóny ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v České republice Length of the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic Pavel Čech 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Blanická 1299, CZ-258 01 Vlašim; e-mail: [email protected] Čech P. 2010: Délka hnízdní sezóny ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v České republice. Sylvia 46: 53–61. Příspěvek předkládá nové poznatky o  hnízdní sezóně ledňáčka říčního evropského (Alcedo atthis ispida) v  České republice. Sledování průběhu hnízdění v  různých oblastech České re­ publiky ukázalo, že hnízdní sezóna ledňáčků říčních je delší než se uvádí v odborné literatuře. Obsazení hnízdišť párem ledňáčků, budování nových nebo úprava starých nor probíhá již na začátku března. Se snůškou vajec mohou tito ptáci začít již na počátku druhé dekády března. Krmení mláďat v norách bylo pozorováno ještě koncem září. Hnízdní sezóna ledňáčka říčního u nás pak trvá od začátku března do konce září. Pozdní případy hnízdění se týkají párů, které hnízdily v  sezóně čtyřikrát, ale také jen dvakrát nebo třikrát. Při následném hnízdění může probíhat kladení vajec a sezení na nové snůšce ve stejné noře, kde jsou odchovávána dorůs­ tající mláďata, v noře nové nebo na novém hnízdišti, kam se hnízdící pár přemístil. Na snůšku mohou ledňáčci nasedat ještě před snesením posledního vejce. Mláďata jsou pak nerovnoměr­ ně vyvinutá, nejmladší jedinci mohou hnízdní noru opustit i za osm dní po vylétnutí starších sourozenců. The paper brings new recent data on the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic. The study carried out in different parts of the country showed that the breeding season in the Common Kingfisher is longer than given in the literature. Occupation of breeding territories and digging of new or adjustment of old burrows was re­ corded already in early March. Egg laying can be started at the beginning of the second tenday period of March. Feeding of the young in burrows was observed as late as at the end of September. In the Czech Republic, breeding season of the Common Kingfisher thus lasts from early March till late September. The cases of late breeding are related to pairs which laid four clutches during the season, but also to those who had only two or three clutches. During subsequent breeding events, egg laying and incubation of the new clutch can occur in the same burrow where the young from the previous clutch are being reared, or in a new burrow, or at a new breeding site to which the pair had moved. Incubation can be started already before the last egg is laid. The juveniles are then unevenly developed, the youngest can leave the burrow up to eight days after their older siblings had fledged. Keywords: breeding season, multiple-brooded species, reproduction, timing of breeding

53

Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis)

ÚVOD Na území střední a  severní Evropy se vyskytuje poddruh ledňáčka říčního – ledňáček říční evropský (Alcedo atthis ispida). Středoevropská populace to­ hoto ledňáčka se dělí na jedince stálé a  tažné. Obsazování hnízdního teritoria stálými samci probíhá za normálních podmínek zimy již od konce února. Pro evropskou populaci se uvádí jako datum začátku hnízdní sezóny měsíc březen (Velká Británie) až květen (Švédsko; Fry et al. 1999). V  České republice se za za­ čátek hnízdní sezóny ledňáčka říčního považuje období kolem poloviny břez­ na (Hladík & Kadlec 1964). Kopulace probíhá v  blízkosti hnízdní nory něko­ likrát denně, nasednutí na snůšku za­ číná od posledního sneseného vajíčka, někdy také od sneseného čtvrtého vej­ ce (Massny 1983). Většina párů ledňáč­ ků říčních hnízdí dvakrát do roka, ale jsou známy i  případy čtyř zahnízdění během jedné hnízdní sezóny (Novotný 1994, Čech 2001, 2006a, b, 2007c, 2009). Vícerá hnízdění jednoho páru následují po sobě s krátkými přestávkami nebo se překrývají (v  jedné noře dokrmují mla­ dé, v druhé sedí na nové snůšce). Doba inkubace trvá 18–22 dní, na vejcích sedí oba ptáci, kteří se v sezení nepravidelně střídají (Hamilton 1997). Mláďata jsou do věku pěti až sedmi dní zahřívána jedním, někdy i oběma rodiči najednou (Gandolfi & Pavese 1992). Péče o  mlá­ ďata v  noře trvá 23–27 dní. Po vylétnutí z  nory  krmí a učí lovit staří ptáci mladé ledňáčky v teritoriu hnízdiště kolem pěti dní a pak je z něho vyženou (Glutz von Blotzheim & Bauer 1980, Gandolfi & Pavese 1992). Délka hnízdního období ledňáčka říč­ ního u  nás je uváděna nejednotně: od dubna po červen (Mlíkovský 2003), od dubna po červenec (Hudec & Šťastný 2005), ale také od května po červenec 54

(Klápště 2008). Tento příspěvek si klade za cíl popsat průběh hnízdění ledňáčka říčního v Čechách a na Moravě a ukázat, že jeho hnízdní sezóna je delší než uvá­ dí odborná literatura. Součástí řešené problematiky je také porovnání hnízdní biologie naší populace ledňáčka říční­ ho s  populací na severu Polska. Vedle upřesnění poznatků o  hnízdní biologii populace ledňáčka říčního na území České republiky (střední Evropy) jsou výsledky šetření důležité pro ochranu jeho hnízdišť. Případné úpravy svislých stěn břehů, kde tento druh hloubí své nory, by měly být prováděny mimo jeho hnízdní sezónu. MATERIÁL A METODIKA K  řešení stanoveného cíle byla pou­ žita  data z  projektů programu ČSOP Ochrana biodiverzity z jihovýchodní čás­ ti středních Čech (Podblanicko a  střed­ ní Povltaví) získaná v  pětiletém období 2005–2009 a výsledky projektů řešených na Českolipsku, Karvinsku, Plzeňsku a  Rožnovsku v  letech 2007–2009. Za za­ čátek hnízdní sezóny ledňáčka říčního bychom měli považovat obsazení hníz­ diště párem, budování a  úpravu nory spojenou s tokem a následnou kopulací. Aby byly vyloučeny chyby vzniklé ne­ jednotným výkladem chování ledňáčků na začátku hnízdní sezóny a  případný subjektivní výklad výsledků sledování na hnízdištích, byl v  předkládaném pří­ spěvku zvolen jako začátek hnízdní se­ zóny termín snesení prvního vejce. Další průběh hnízdění byl dokladován v pen­ tádách až do vyvedení mláďat z hnízdní nory. Na základě dlouhodobých poznat­ ků z  hnízdní biologie ledňáčka říčního a pro možnost snadného zadávání údajů do tabulek bylo stanoveno, že jednot­ livé části hnízdění trvají: kladení vajec 4–7  dní (podle počtu vajec), inkubace 20 dní, krmení mláďat a péče o ně v noře

Sylvia 46 / 2010

25 dní (Kucharski 1998, Čech 2006a, Čech 2007a, Kucharski & Čech 2009). Záznam jednotlivých fází průběhu hníz­ dění byl proveden na základě zjištěného stavu v  noře (počet vajec, stáří mláďat), sledování aktivit hnízdících ptáků u nory (vynášení skořápek, počátek a konec kr­ mení mláďat v noře), pozorování čerstvě vylétlých mláďat, u  odchycených hníz­ dících jedinců také podle stavu hnízdní nažiny. V případě nutnosti se jednotlivé fáze průběhu hnízdění zpětně odvodily podle stáří mláďat v den jejich kroužko­ vání na hnízdě (Čech 2007b). Hnízdící ptáci a  jejich potomci byli podle mož­ ností pozorovatele označeni kroužky Kroužkovací stanice NM Praha. Celkem bylo kontrolováno 203 párů ledňáčka říčního a  367 případů jeho hnízdění. Při vyhledávání hnízd a  pro potvrzení hnízdění byla použita metoda platná pro monitoring ledňáčka říčního v soustavě Natura 2000 (Čech & Hora 2006). Pro srovnání délky hnízdění ledňáčka říčního v  odlišných zeměpisných šíř­ kách byl proveden se stejnou metodikou v  období 2005–2008 výzkum průběhu hnízdění ledňáčka říčního v  severopol­ ském regionu Bory Tucholské na úze­ mí dvou chráněných oblastí – parků Tucholského a  Wdeckého, řeky Brdy a Wdy. Vzdálenost míst šetření v Polsku a střední pozicí oblastí výzkumu v České republice je v  severojižní ose přibližně 500 km (Kucharski & Čech 2009). VÝSLEDKY V hnízdní sezóně 2005–2009 jsem pozo­ roval na Podblanicku a středním Povltaví 109 párů ledňáčka říčního a  199 přípa­ dů jeho hnízdění. Dále byly do řešení problematiky zařazeny výsledky pozo­ rování z  projektů programu Ochrana biodiverzity v  období 2007–2009 na území Plzeňska, Českolipska, Rožnovska a Karvinska, kde bylo monitorováno cel­

kem 94 párů a  168 případů jejich hníz­ dění. Klimatické podmínky byly během pozorování proměnlivé: mírná zima (2006/2007, 2007/2008), dlouhá zima se silnými mrazy (2005/2006, 2008/2009), jarní a  bleskové letní povodně (2006, 2009), chladné období v předjaří (2008). Jejich různorodost a střídání zhruba ko­ píruje přirozené klima, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje hnízdění led­ ňáčka říčního u nás. Snášení vajec prvního hnízdění pro­ bíhalo od třetí pentády března (zejm. po mírné zimě 2006/2007), s  vrcholem v  polovině dubna. Během pětiletého sledování (2005–2009) v  březnu začalo se snůškou 15 párů, tj. 7,4 % z celkového počtu sledovaných párů. Začátek hníz­ dění může přes mírnou zimu ovlivnit ochlazení v  březnu a  počátkem dubna (např. 2008). Nástup do druhého hníz­ dění byl nejednotný. Pokud u pozorova­ ných párů došlo k prolínání hnízdění, za­ čínaly s druhou snůškou v úvodu května, s  vrcholem v  jeho šesté pentádě. V  pří­ padě přestávek mezi prvním a  druhým hnízděním byly pozorovány nové snůšky až koncem června. Snášení vajec třetího a  čtvrtého hnízdění probíhalo v  průbě­ hu července a začátku srpna. Posledním termínem snášení vajec byla v pětiletém sledovacím cyklu druhá pentáda srpna. Po dobu výzkumu sedělo na vejcích nebo krmilo mladé v noře během srpna a  září 106 (52,2 %) sledovaných párů. V  září krmilo mladé v  norách ještě 28 párů (13,8 % z  celkového počtu sledo­ vaných párů). Například v roce 2007 šlo na Podblanicku o  čtvrté hnízdění páru u  Hubenova (ÚN Slapy), třetí hnízdění páru u  Mrače (Benešovský potok), dru­ hé hnízdění páru u  Štěpánovské Lhoty (Štěpánovský potok), v roce 2008 o dru­ hé hnízdění páru u  Smršťova (Blanice), v roce 2009 o třetí hnízdění páru u Sejcké Lhoty (ÚN Slapy) a čtvrté hnízdění páru u  Poříčka (Křešický potok) a  v  Sázavě 55

70 Ostatní zdroje

60

ČSOP Alcedo

50 40 30 20 10

1.8.-10.8.

21.7.-31.7.

11.7.-20.7.

1.7.-10.7.

21.6.-30.6.

11.6.-20.6.

1.6.-10.6.

21.5.-31.5.

11.5.-20.5.

1.5.-10.5.

21.4.-30.4.

11.4.-20.4.

1.4.-10.4.

21.3.-31.3.

0 10.3..-20.3.

Počet hnízdění / No. of breeding events

Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis)

Obr. 1. Začátky snůšek ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v  období 2005–2009. ČSOP AlcedoPodblanicko a střední Povltaví: 109 párů ledňáčka říčního a 199 hnízdění. Ostatní zdroje-Plzeň­ sko, Českolipsko, Rožnovsko a Karvinsko: 94 párů a 168 hnízdění. Fig. 1. Initiation of egg laying in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in 2005–2009. The Blaník and central Vltava regions: 109 pairs and 199 breeding events. The other sources (Ostatní zdroje) – Plzeň, Česká Lípa, Rožnov and Karviná regions: 94 pairs and 168 breeding events.

nad Sázavou (Sázava). Začátky snůšek ledňáčka říčního v  období 2005–2009 ukazuje obr. 1, příklady vyvedení mláďat v září tab. 1. Podle výše uvedené metodiky byla nejkratší hnízdní sezóna ledňáčka říční­ ho ve sledovaných oblastech zazname­

nána v  roce 2006. Od snesení vajec po vyvedení mláďat z  nory trvala 140  dní. První snůšky byly pozorovány ve čtvrté pentádě dubna a  poslední případ vy­ vedení mláďat z  nory v  první pentádě září. Hlavní příčinou pozdního zahájení snůšek byla jarní povodeň, při které byla

Tab. 1. Případy vyvedení mláďat ledňáčka říčního (Alcedo atthis) na Podblanicku a středním Povltaví v průběhu září v letech 2001–2009. Table 1. Cases of fledging of the Common Kingfisher (Alcedo atthis) young in the Blaník and central Vltava regions during September of 2001–2009. lokalita locality

tok river / stream

Střechov Štěpánovský potok Štěpánovská Lhota Štěpánovský potok Hubenov Vltava, ÚN Slapy Mrač Benešovský potok Sázava n.Sázavou Sázava Smršťov Blanice Sejcká Lhota Vltava, ÚN Slapy Sázava n. Sázavou Sázava Poříčko Křešický potok

56

rok year 2001 2007 2007 2007 2007 2008 2009 2009 2009

výlet mláďat n mláďat hnízdění fledging date no. nestlings breeding event 25.9 12.9 15.9 11.9 7.9 21.9 26.9 22.9 20.9

6 6 6 7 7 5 5 7 7

čtvrté / fourth druhé / second čtvrté / fourth třetí / third čtvrté / fourth druhé / second třetí / third čtvrté / fourth čtvrté / fourth

Sylvia 46 / 2010

nedostupná nebo zásadně pozměněna místa hnízdních příležitostí ledňáčků. Nejdelší hnízdní sezóna proběhla v roce 2007; trvala 190 dní: od třetí pentády března po čtvrtou pentádu září. Brzký nástup ledňáčků do hnízdění umožnilo mírné počasí, díky kterému stálá část po­ pulace ledňáčka říčního na území České republiky přežila zimu. Průměrná délka hnízdění ledňáčka říčního za období 2005–2009 byla na sledovaném území 171 dní. Při vícerém hnízdění téhož páru v jed­ né sezóně většinou docházelo ke stří­ davému využívání nor. Tak může pro­ bíhat v  jedné noře dokrmování mláďat a  ve  druhé snášení a  sezení na vejcích. V  některých případech se prolínalo se­ zení na snůšce a krmení mláďat jednoho páru na dvou hnízdištích vzdálených od sebe i  několik kilometrů. V  roce 2008 jsem pozoroval také opakované vyhníz­ dění páru v  jedné noře, při kterém mu­ selo snášení a  sezení na snůšce spolu s  péčí o  odrůstající mláďata probíhat v  jedné hnízdní komůrce. Průběh hníz­ dění tohoto páru byl následující: prv­ ní hnízdění – začátek snášení 10. 4., odchováno pět mláďat; druhé hnízdě­ ní – začátek snášení 18. 5., odchováno sedm mláďat; třetí hnízdění – začátek snášení 24.  6., odchováno sedm mláďat. Počty hnízdění jednoho páru ledňáčka říčního na sledovaném území v  letech 2005– 2009 uvádí tab. 2.

DISKUSE Naši hnízdní populaci ledňáčků říčních tvoří ptáci stálí a  tažní (Čech 2007a, Klápště 2008). Stálí ptáci mohou u  nás při mírných zimách začínat s  obsazo­ váním hnízdišť a  úpravou nor již v  prv­ ní polovině března. V mírné a extrémně teplé zimě 2007/2008 dokonce na stálém hnízdišti potoka Chotýšanka pár led­ ňáčků navštěvoval a  čistil starou hnízd­ ní noru již 13. 1. Tažní ledňáčci však i v této mírné zimě obsazovali hnízdiště až v průběhu dubna (Čech 2009). Pro Českou republiku uvádí odborná literatura pro hnízdění ledňáčka říční­ ho různé termíny, např.: duben – čer­ ven (Mlíkovský 2003), duben – červenec (Hudec & Šťastný 2005), květen – červe­ nec (Klápště 2008). V  žádném z  těchto případů však nejsou uvedeny měsíce březen, srpen a  září. Během období 2005–2009 na sledovaném území v břez­ nu začalo se snůškou 7,4 % párů ledňáč­ ků. V srpnu a září sedělo na vejcích nebo krmilo mladé v  noře ještě 52,2 % sledo­ vaných párů (v  srpnu – 38,4 %, v  září – 13,8 %). Vezmeme-li za začátek hnízdní sezóny také obsazení hnízdiště párem ledňáčků, budování a  úpravu nory, po­ čátek snůšek a za konec poslední pozo­ rování péče o  mláďata na hnízdišti, trvá hnízdní období (sezóna) ledňáčka říční­ ho hnízdícího u  nás od začátku března do konce září (totéž Čech 2007a, Čech

Tab. 2. Počet hnízdění jednoho páru ledňáčka říčního (Alcedo atthis) během  jedné hnízdní sezóny v ČR. Table 2. Number of breeding events of the Common Kingfisher (Alcedo atthis) during one breeding season in the Czech Republic. počet hnízdění za rok no. breeding events per year 1× 2× 3× 4× celkem / total

2005

2006

2007

2008

2009

celkem total

%

24 36 8 0 68

30 17 2 0 49

24 22 15 4 65

37 45 12 0 94

27 30 5 2 64

142 150 42 6 340

41,8 44,1 12,3 1,8 100

57

Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis)

2009). Různou délku hnízdní sezóny však mají u nás ledňáčci stálí a vzhledem k  pozdějšímu návratu na hnízdiště je­ dinci tažní (početnost zimující populace v ČR je odhadována na 400 až 800 ptáků, Mlíkovský 2003). Sestavení párů ze stá­ lých a tažných jedinců může proběhnout až na začátku června (Čech 2009). Různě dlouhé jsou také hnízdní sezóny popu­ lací ledňáčka říčního hnízdící v  rozdíl­ ných oblastech Evropy. Pro populaci Velké Británie a  severozápadní Evropy se uvádí délka hnízdní sezóny v rozmezí březen až srpen, pro populaci východní Evropy duben až srpen, pro populaci Švédska květen až srpen (Cramp 1990, Fry et al. 1999). Na území Polska je hnízd­ ní sezóna ledňáčka říčního v  období březen–září (Kucharski 2004). Na sledovaném území činila minimál­ ní délka doby hnízdění ledňáčka říčního v  letech 2005–2009 (od snesení první­ ho vejce do vylétnutí mláďat z  nory) 140  dní a  nejdelší byla 190 dní (prů­ měr 171  dní). Se stejnou metodikou byl v  letech 2005–2008 proveden výzkum průběhu hnízdění ledňáčka říčního v se­ veropolském regionu Bory Tucholské na území dvou chráněných oblastí – parků Tucholského a  Wdeckého (řeky Brda a  Wda). V  Polsku činila minimální délka doby hnízdění ledňáčka 120 dní a  nejdelší 145 dní (průměr 136 dní). Rozbor výsledků šetření podle společ­ né metodiky ve stejném období ukázal vedle rozdílné délky doby hnízdění také na rozdíly v  rychlosti obsazování hnízd­ ních teritorií a  počátků prvních snůšek. V  ČR probíhalo snášení vajec prvního hnízdění více než měsíc, v Polsku pouze 15  dní. Podstatný rozdíl v  délce trvání této části hnízdění ledňáčka říčního na severu  Polska a  u  nás lze vysvětlit od­ lišností hnízdních příležitostí. V  údolí řek Brdy a  Wdy je hodně vysokých, stabilních břehových nátrží a  stěn s  no­ rami používanými mnoho let. Vysoké 58

stavy hladin toků na jaře zde hnízdiště ledňáčků nepoškozují, nejsou provádě­ ny protipovodňové úpravy břehů. Ptáci, kteří se vrátí na svá teritoria, mohou ihned obsadit hotové nory (Kucharski & Čech 2009). Výzkum hnízdění ledňáčka říčního na našem území probíhal v růz­ norodých podmínkách. Na stálých hníz­ dištích (pravidelně obsazovaných i  po desítky let, viz např. Podhorský & Váňa 1971, Čech 2007c) začínali ledňáčci hníz­ dit nejdříve a  přednostně vybírali staré nory (Čech 2006b, 2007a, c). V měnících se hnízdních podmínkách, kde dochází během zimy a  předjaří k  častému zbor­ cení původních hnízdních stěn a  zni­ čení nor, trvá nástup do hnízdění déle. Ledňáčci zde musejí nejdříve vyhledávat nové hnízdní příležitosti a budovat nory. Podle pozorování na tocích v  okresu Vsetín v  období 2001–2005 probíhalo hnízdění ledňáčků především v  nových norách (Straka & Grim 2007). Další z pří­ čin časnějšího začátku hnízdění ledňáč­ ků u  nás proti severnímu Polsku může být celoroční přítomnost stálých ptáků v  blízkosti hnízdiště. V  zimním období na severu Polska zůstávají dospělí ptáci jen ojediněle a jednoroční výjimečně, vý­ znamnou roli také hraje větší vzdálenost od hlavních zimovišť. Pozdější nástup ptáků na hnízdiště v Polsku a kladení va­ jec nejdříve v  poslední pentádě března je také důsledkem většího podílu mig­ rujících ledňáčků v  populaci. Společná pozorování v  letech 2005–2008 ukáza­ la i  na rozdílný konec hnízdní sezóny: v  ČR v  průběhu září a  na severu  Polska nejpozději koncem srpna (Kucharski & Čech 2009). Delší sezóna u  nás nabí­ zí větší příležitost pro několikanásob­ ná hnízdění. Na území střední a severní Evropy hnízdí ledňáček říční podle od­ borné literatury jednou až třikrát za rok (Fry et al. 1999, Kucharski 2001). Hudec & Šťastný (2005) uvádějí pro ČR pravi­ delné dvojí, někdy i  trojnásobné hníz­

Sylvia 46 / 2010

dění do roka. Podle výsledků projektů programu Ochrana biodiverzity (roky 2004–2008, n = 371 párů) hnízdil ledňá­ ček říční v podmínkách ČR během jedné sezóny nejčastěji dvakrát a až 13 % párů hnízdilo třikrát (Čech 2009). Několikrát však bylo u nás pozorováno i čtyřnásob­ né hnízdění páru v jedné hnízdní sezóně (Novotný 1994, Čech 1996, 2006a, 2009), podobně jako v Německu (Bunzel 1987). Srovnání severopolské a  naší populace ledňáčka říčního ukázalo rozdíly v  za­ stoupení párů s různým počtem hnízdě­ ní za rok. V ČR byl oproti severní oblasti Polska pozorován podstatně větší podíl ptáků, kteří hnízdili vícekrát než jednou za rok. Zejména se to týká 3. a dokonce 4. hnízdění v témže roce, které v prově­ řovaných oblastech ČR proběhlo u 14 % párů. V  Polsku jen 7 % párů hnízdilo třikrát za  rok a  čtyřnásobné hnízdění nebylo vůbec pozorováno (Kucharski & Čech 2009). Tento příspěvek tedy dokládá, že hnízdní sezóna a  průběh hnízdění led­ ňáčka říčního se různí podle země­ pisných šířek a  hnízdních příležitostí. U nás začíná obsazování hnízdišť párem ledňáčků v  úvodu března a  končí do­ krmováním mláďat pozdních hnízdění v závěru září. Jde o poznatek rozšiřující znalosti o  hnízdní biologii ledňáčka říč­ ního a  zároveň o  poznatek důležitý pro ochranu jeho hnízdišť. Povolené úpravy břehů v  místech, kde jsou známá hníz­ diště ledňáčka říčního, by měly probíhat pouze mimo jeho hnízdní sezónu, tedy v  období říjen až únor následujícího roku. Vzhledem k  prolínání hnízdění jednoho páru a často souběžnému hníz­ dění na dvou odlehlých lokalitách je pro správnost výsledků monitoringu hnízdě­ ní (zejména odhadu početnosti popu­ lace) na určitém území nutné hnízdící ptáky na začátku hnízdní sezóny značit kroužky a při následných šetřeních pro­ vádět kontrolní odchyty.

SUMMARY In 2005–2009, breeding of 203 pairs of the Common Kingfisher (Alcedo atthis ispida) was studied in six dissimilar regions of the Czech Republic (Blaník region – the southeastern part of central Bohemia, central Vltava region, Česká Lípa region, Karviná region, Plzeň region and Rožnov region). Altogether 367 breeding events were observed. Egg laying of the first clutch was recorded from the third five-day period of March onwards, peaking in mid April. The onset of second clutches was not uniform, ranging from early May till late June, and peaking in the sixth five-day period of May. Egg laying of the third and fourth clutches was recorded during July and in early August (the second five-day period of August). During September, 28 pairs (13.8 % of the total number of studied pairs) were still observed to feed their young in the burrows. In the study period, the longest breeding season of the Common Kingfisher in the Czech Republic lasted for 190 days, the shortest one for 140 days (mean 171 days). In comparison with a similar study in northern Poland (mean distance between the study sites being 500 km), the mean breeding season of the Common Kingfisher in the Czech Republic is 35 days longer. Therefore, the Kingfishers in this area can more often lay three or even four clutches during one breeding season (four clutches during one season have not yet been recorded in northern Poland). The results show that the breeding season of the Common Kingfisher, which also includes occupation of the breeding territory, adjustment of old burrows or digging of new burrows, starts in the Czech Republic in early March and finishes in late September (final feeding of the fledged young). 59

Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis)

PODĚKOVÁNÍ Poděkování patří všem realizátorům projektů, kteří se podíleli na získává­ ní dat potřebných k  sepsání této prá­ ce (abecedně): J. Brožek (Českolipsko), L.  Fusek (Rožnovsko), J. Hartl (Kar­ vinsko), J. Koleček (Rožnovsko), V. Ko­ vář a  spolupracovníci (Plzeňsko), O. Roz­točil (Českolipsko). Za cenné in­ formace z  hnízdní biologie zvláště dě­ kuji M. Čechovi z  Biologického cen­ tra AV ČR v  Českých Budějovicích a  R.  Kucharskemu, koordinátorovi vý­ zkumu ledňáčka říčního v Polsku a spo­ lupracovníku v mezinárodním výzkumu ledňáčka říčního. Za připomínky k ruko­ pisu práce děkuji také oběma anonym­ ním recenzentům. Program Ochrana biodiverzity Českého svazu ochránců přírody byl finančně podpořen MŽP ČR.

LITERATURA Bunzel M. 1987: Der Eisvogel (Alcedo atthis) in Mittelwestfalen. Dissertation, Fachbereich Biologie, Westfälische Univ., Münster. Cramp J. S. (ed) 1990: The Birds of the Western Palearctic. Vol. 4. Oxford University Press, Oxford. Čech P. 1996: Příspěvek k problematice hnízd­ ní biologie ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Bulletin Lampetra , ZO ČSOP Vlašim 2: 123–132. Čech P. 2001: Pták roku 2000 – ledňáček říční a jeho výskyt na Podblanicku v roce 2000. Pod Blaníkem 5: 10–11. Čech P. 2006a: Reprodukční biologie ledňáč­ ka říčního (Alcedo atthis) a možnosti jeho ochrany v současných podmínkách České republiky. Sylvia 42: 50–65. Čech P.  2006b: Ekoetologie ledňáčka říční­ ho (Alcedo atthis) v  podmínkách České republiky. In: Sborník referátů z  mezinárodního semináře Ledňáček říční (Alcedo atthis) – ochrana a  výzkum, 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: 11–32. Čech P.  2007a: Charakteristika populace led­ ňáčka říčního (Alcedo atthis) hnízdící na území České republiky. In: Čech P.  (ed):

60

Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a  výzkum. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 34. 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: 12–21. Čech P.  2007b: Určování věku a  pohlaví led­ ňáčka říčního. In: Čech P.  (ed): Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a  výzkum. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 34. 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: 46–50. Čech P.  2007c: Ledňáček říční (Alcedo atthis) na Podblanicku. Sborn. vlast. prací z Podblanicka 44–47: 107–126. Čech P.  2009: Příspěvek k  poznání hnízdní biologie ledňáčka říčního (Alcedo atthis). In: Sborník referátů z  II. mezinárodního semináře Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a  výzkum. 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: 38–51. Čech P.  & Hora J. 2006: Metodika monitorin­ gu ledňáčka říčního (Alcedo atthis). In: Metody monitoringu druhů přílohy I směrnice ES o ptácích, AOPK a ČSO, Praha. Fry C. H., Fry K. & Harris A. 1999: Kingfishers, Bee-eaters and Rollers. Helm Identification Guides, Londýn. Gandolfi A. & Pavese M. P. 1992: Die Brut aus dem Dunkeln. GEO 6: 128–138. Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. 1980: Handbuch der Vögel Mitteleuropas, Band 9. Akademische Verlagsgesellschaft, Wiesbaden. Hamilton C. J. 1997: Kingfishers. Colin Baxter, Grantown-on-Spey. Hladík B. & Kadlec O. 1964: Výsledky krouž­ kování ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v Československu. Zool. listy 13: 1–8. Hudec K. & Šťastný K. (eds) 2005: Fauna ČR. Ptáci II/2. Academia, Praha. Klápště J. 2008: Ledňáček říční. In: Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum, Praha: 254–257. Kucharski R.1998: Metody oceny liczebności par lęgowych zimorodka (Alcedo atthis). Not. Orn. 39: 105–111. Kucharski R . 2001: Wybiórczość siedlisko­ wa i ekologia rozrodu zimorodka (Alcedo atthis) w Borach Tucholskich w latach 1992–1998. Not. Orn. 42: 1–14.

Sylvia 46 / 2010

Kucharski R . 2004: Alcedo atthis (L. 1758) – zimorodek. In: Gromadzki M. (ed) Ptaki (część II). Poradnik ochrony siedlisk i  gatunków Natura 2000 – podręcznik metodyczny. Ministerstwo Środowiska, Warszawa. Kucharski R. & Čech P.  2009: Srovnání prů­ běhu hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v Čechách a na severu Polska v ob­ dobí 2005–2008. In: Sborník referátů z II. mezinárodního semináře Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a  výzkum. 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: 52–59. Massny H. 1983: Nistkasten für Eisvogel. Der Falke 30: 114–121. Mlíkovský J. 2003: Ornitologické tabulky. Metodika Českého svazu ochránců přírody č.27. 02/09 ZO ČSOP, Vlašim.

Novotný K. 1994: Čtyři hnízdění ledňáčka říč­ ního (Alcedo atthis) v jedné sezóně. Sylvia 30: 148–151. Podhorský V. & Váňa F. 1971: Výskyt ledňáčka říčního a skorce vodního na Podblanicku. Sborn. vlast. prací z Podblanicka 12: 7–14. Straka O. & Grim T. 2007: Výběr hnízdního prostředí u  ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Sylvia 43: 109–122.

Došlo 14. dubna 2010, přijato 25. srpna 2010. Received 14 April 2010; accepted 25 August 2010. Editor: M. Šálek

61