AKTUÁLNÍ SITUACE KONÍ BEZ PLEMENNÉ PŘÍSLUŠNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE Actual situation in the horse breeding in Czech Republik for horses without pedigree Bihuncová, I., Jiskrová, I., Sobotková, E., Kosťuková, M., Černohorská, H., Oravcová, I., Oddělení chovu, šlechtění koní a agroturistiky, Ústav chovu a šlechtění zvířat, Mendelova univerzita v Brně e-mail:
[email protected] Abstrakt Cílem naší práce byla analýza počtu a rozdělení koní bez plemenné příslušnosti. V posledních letech je skupina koní bez plemenné příslušnosti nejpočetnější skupinou v celé populaci equidů. Koně bez plemenné příslušnosti nespadají pod žádný chovatelský svaz, který by o nich vydával situační zprávu, tito koně jsou pouze evidováni a chovatelé jsou informováni pouze o jejich počtu. Naše práce se řadí mezi první svým rozsahem, která se touto problematikou vzrůstajícího počtu koní bez plemenné příslušnosti zabývá. Z Ústřední evidence koní ve Slatiňanech jsme obdrželi data, která obsahovala (n=23 751) koní nezařazených do žádné z plemenných knih. Do databáze byli zařazeni koně narození od roku 1972 do 31.12.2013 a koně registrováni od roku 1987 do 31.12.2013. Data jsme zpracovávali v programu Excel a dále jsme vyhodnotili výsledky v grafech. Největší zastoupení v této skupině tvoří teplokrevný typ 46% (n=10 994), pony typ 29% (n=6 944), chladnokrevný typ 13% (n=3 102) a koní neuvedených je 12% (n=2 711). V Průkazu koně má zaznamenáno 22% koní bez plemenné příslušnosti otce (n=5 320), zbylých 78% této populaci není otec (n=18 431) zapsán. Matek je evidováno (n=9 298) 39% a 61% je neuvedených (n=14 453). Klíčová slova: kůň, plemeno, koně bez plemenné příslušnosti, registrace, potomstvo Abstract The purpose of our work was analysis of number and distribution of horses without pedigree. In the last years , this group of horses become the largest in the whole population of equides. This horses don´t belong to any breeder´s association, which would be releasing any progress report, this horses are only registered and the breeders are only informed about their number. Our study belongs among the biggest with its volume, of horse studies, who are wathing the problematics of increasing number of horses with no pedigree. We reciered the data from the Central registry of horses in Slatiňany. Thy were incluing (n=23 751) horses not classified to any studbook. To this database, we include horses from the data of birth in 1972 fill 31.12.2013 and horses registered from 1987 fill 31.12.2013. The data were processed with the Excel programme and sorted in graphes. The biggest number in this group is represented by the warmblood type 46% (n=10 994), pony type 29% (n=6 944), cold-blood 13% (n=3 102) and horses not included in any type 12% (n=2 721). In the identification document of the horse 25% has father (sire) without pedigree (n=5 320), the rest 78% no father is written in (n=18 431). Mothers written in the (n=9 2298) 39% and no mother 61%. Keywords: horse, breed, horses with undefined breed, registration, offspring
ÚVOD Koně bez plemenné příslušnosti se stávají v posledních letech častým tématem v chovu koní. Kam chov zvířat zejména s dlouhým generačním intervalem může tímto směrem pokračovat? Nesystematické křížení koní není přínosem pro chov koní. Množitelé těchto zvířat se stali konkurencí na trhu pro opravdové chovatelé koní. Tento typ koní je finančně dostupný a dostačující běžnému uživateli (jezdci). Dnes nacházejí koně uplatnění ve sportovní sféře, ve využívání volného času a k využívání spásání pastevních ploch. Posledních 150 let systém chovu přecházel od metod experimentálních k přístupům vědeckým. Požadavky na chov a jeho produkci se v poměrně krátkých časových odstupech měnily podle různých společenských požadavků. Do roku 1989 řídila chov koní plemenářská organizace Státní plemenářský podnik v Praze. Zemský chov byl spravován prostřednictvím hřebčinců Písek a Tlumačov. Na základě rozpadu plemenářské organizace, vznikem chovatelských svazů a jejich sdružením vznikla na začátku 90.let Asociace svazů chovatelů koní (ASCHK). Ta převzala odborné pracovníky z hřebčinců. Jednotlivé svazy vznikly podle chovaných plemen a podle regionů (Dušek, 1999) Po roce 1989 začaly stavy koní v ČR klesat, nárůst koní nastal až od roku 1996. Od tohoto data se počet koní v ČR stále zvyšuje (Machek, 2006). Trend vzrůstající obliby koní a s tím spojený nárůst jejich počtu nadále trvá. V posledních letech se zvyšuje zájem o koně jakožto volnočasovou aktivitu a tím pádem prudce narůstá počet koní, zvláště těch bez plemenné příslušnosti, a to především díky neerudovaným chovatelům. Dnes se na území České republiky vyskytuje více než 81.000 evidovaných koní. Nejvyšší zastoupení dosahuje skupina koní bez plemenné příslušnosti a to 29 % z celkového počtu chovaných koní. Zmíněná skupina je pouze evidována v Ústřední evidenci koní, nespadá ale pod žádný chovatelský svaz. Jednotlivé chovatelské svazy pravidelně informují chovatele a příznivce koní o vývoji a chovu daného plemene. Nejpočetnější skupinou se žádný chovatelský svaz nezabývá a neinformuje chovatelskou veřejnost. Cílem naší práce bylo zpracovat přehled skupiny koní bez plemenné příslušnosti.
LITERÁRNÍ PŘEHLED Plemenitba koní je definována jako záměrné rozmnožování těchto zvířat podle konkrétních chovných záměrů (Misař a Jiskrová, 2008, Dušek, 1999). Plemeno je označení pro skupinu zvířat stejného druhu. Zvířata mají stejný fylogenetický původ, jsou si vzájemně podobní a svými shodnými morfologickými a fyziologickými znaky se výrazně odlišují od jiné skupiny stejného druhu. Tyto vlastnosti se za předpokladu stejných životních podmínek přenáší na potomstvo (Kapitzke, 2008; Misař a Jiskrová, 2008). Plemena koní vznikala na základě chovu řízeném lidmi (Kapitzke, 2008). Systematická plemenitba v chovu koní je nedílnou součástí dalšího vývoje těchto lichokopytníků. Oficiálním dokladem plemene je plemenná kniha. Plemenná kniha obsahuje Řád plemenné knihy, který obsahuje chovný cíl, stanovuje podmínky pro zápis koní do plemenné knihy a dále řeší problematiku selekce. Plemenné knihy jsou rozděleny dle několika kritérií: uzavřené plemenné knihy, plemenné knihy s velmi přísným řádem, plemenné knihy s přísným řádem a plemenné knihy s otevřeným řádem (Misař a Jiskrová, 2008). V České republice je evidovaných 13 chovatelských sdružení pro 22 plemen koní (Gaudníková, 2014). Maršálek a kol. (2014) poukazuje na závažnost velkého počtu koní bez plemenné příslušnosti pro chov a šlechtění, ekonomiku a budoucnost chovu koní v ČR.
MATERIÁL A METODIKA Databáze byla zprostředkována Ústřední evidencí koní ve Slatiňanech. Data obsahovala pouze údaje o koních, kteří nejsou zapsaní v žádné plemenné knize a spadají do skupiny koní bez plemenné příslušnosti. K 31.12.2013 bylo evidováno 23 751 jedinců. Do databáze byli zařazeni koně narození od roku 1972 do 31.12.2013 a koně registrováni od roku 1987. Zdrojová data obsahovala interní číslo, identifikační číslo, narození, pohlaví, typ, číslo otce, jméno otce, plemeno otce, číslo matky, jméno matky, plemeno matky, matka v plemenné knize, import matky, datum registrace koně, číslo průkazu, kód majitelů koní, komentáře a popřípadě poznámky. Data byla zpracována v programu Excel, jejich zápis se prováděl pouze pro účel evidence a nikoliv pro další zpracování. Hodnotili se zvláště matky a otcové potomstva bez plemenné příslušnosti, typ koní, pohlaví bez plemenné příslušnosti, registrace a narození těchto koní. VÝSLEDKY A DISKUSE Současná situace v chovu koní si vyžádala zpracování a přehled skupiny koní bez plemenné příslušnosti. Můžeme se zamyslet, kam chov koní směřuje s nesystematickým záměrem mnohých neerudovaných chovatelů. V posledních letech se v České republice ve velké míře rozšiřuje spektrum chovaných plemen koní (Gaudníková, 2014). Netradiční plemena jsou lákadlem pro mezi plemenné křížení. Dnes jsou pro české chovatele velkou konkurencí nejen importovaní koně, ale často koně bez plemenné příslušnosti. Současně se objevuje stále silnější poptávka po koních s klidným temperamentem a vyrovnaným charakterem, kteří by byli využitelní pro rekreační ježdění. Tak se setkáváme s kříženci westernových plemen APH, APPAL, QH, kdy tito hřebci tvoří v Průkazu koně 24% otců (n=1 299) z uvedených 5 320 otců. Jedinci bez plemenné příslušnosti jsou ve velké míře výsledkem mezi plemenného křížení, kdy je klisna připuštěná hřebcem, který není akceptován její plemennou knihou, dalším nejčastějším důvodem bývá, kdy jsou klisny připuštěny hřebci, kteří nejsou zapsáni v Ústředním registru plemeníků a jedná se o tak zvanou ,,černou plemenitbu“ (Maršálek a kol., 2014). Důvodů pro zápis koní do této skupiny je mnoho dále např. matka není zapsaná v žádné plemenné knize, hříbata z inseminace nemají stanovený genetický typ či dojde k opožděnému ohlášení narozeného hříběte. Pokud dojde k opožděnému ohlášení je možnost požádat svaz o povolení pro přeřazení do PK. Nezkušeným a neinformovaným chovatelům často chybějí základní chovatelské znalosti a značná část původových koní skončí v této skupině zcela zbytečně. V práci jsme se zaměřily na roztřídění koní bez plemenné příslušnosti. V posledních letech je zavedeno uvádět při popisu koní bez plemenné příslušnosti označení typu: typ chladnokrevný, typ teplokrevný, typ pony. Největší zastoupení koní bez plemenné příslušnosti má jednoznačně teplokrevný typ s 46 %, dále pony 29 %, chladnokrevný typ 13 %. Koně, kteří nejsou uvedeni v typu tvoří 12 % viz Graf č. 1. Graf č. 1 Rozdělení koní bez plemenné příslušnosti podle typu
neuvedeno 11% teplokrevný typ 46% chladnokrevný typ 13% pony typ 29%
Z
Grafu č.2 lze vyvodit skutečnost, že nejpočetnějším zastoupením ve sledovaném celkovém souboru podle pohlaví jsou klisny, téměř s polovinou 48%, což odpovídá (n=11 387). Podíl hřebců v počtu (n=4 403) tvořil 18,5%, valaši (n=7 961) představovali zbylých 33,5%. Problém nastává v opětovné reprodukci jedinců, u valachů nehrozí žádné takové riziko, pokud před vlastní kastrací nepřipustili klisnu. V chovatelském kruhu byly zmíněny i návrhy, že by se nepůvodoví koně sterilizovali, aby se zabránilo dalšímu zvyšování počtu nepůvodových koní. Tento radikální návrh by do jisté míry snížil další nárůst bez původových hříbat, ale jistě by nezabránil mezi plemennému křížení.
Graf č.2 Zastoupení koní bez plemenné příslušnosti podle pohlaví
hřebci 18,5% valaši 33,5% klisny 48%
Všichni koně musí být dle Zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (Plemenářský zákon) č. 154/2000Sb. evidováni v Ústřední evidenci koní, ačkoliv nespadají pod žádný svaz (Misař a Jiskrová, 2008). V Grafu č. 3 není započteno 1 741 koní, u kterých nebylo poznačeno datum zápisu. (Registrace v Grafu č. 3 znázorňuje zelenou plnou čarou s trojúhelníkovými body). V roce 2010 bylo registrováno doposud nejvíce koní bez plemenné příslušnosti (n=2007). Pravděpodobně to souvisí s povinným zaváděním Registru hospodářství, v jehož rámci musejí být evidována hospodářská zvířata a mnozí chovatelé doposud neměli Průkaz koně, což je povinností každého majitele zajistit vlastněnému koňovitému tento dokument. Rok narození (v Grafu č. 3 modrá čára se čtvercovými body) není uveden u 142 jedinců. Od roku 2001 počet narozených koní bez plemenné příslušnosti ročně narůstá cca o 1 300 – 1 400 koní. V posledním roce sledování 2013 je počet těchto koní téměř poloviční n=668. Takto nízké číslo bylo v roce 1995 (n=635). Je velmi pravděpodobné, že v roce 2014 se opožděně koně narození v roce 2013 zaregistrují. Chovatel – majitel má povinnost nechat označit hříbě před odstavem tak, aby byl vydán průkaz koně nejpozději do 31. prosince roku narození koně, nebo během 6 měsíců od data narození podle toho, který z těchto termínů nastal později. V roce 2010 byl zaznamenán největší počet narozených jedinců a to n=1487 a zároveň v daném roce největší počet registrovaných koní n=2007. Od tohoto roku je výhled na klesající křivky jak u narozených, tak u registrovaných koní bez plemenné příslušnosti. Zatím můžeme doufat, zda neerudovaní chovatelé-množitelé nezaregistrují o několik let později narozené koně po roce 2010. Gaudníková (2014) očekává stále se zvyšující počty narozených koní bez plemenné příslušnosti a i jejich vysoké procentuální zastoupení i v dalších letech. Problematiku černé plemenitby řešili inspektoři chovu koní i Česká plemenářská inspekce nejprve varováním a v opakovaném případě finančními sankcemi. Dnes jsou již postihy přísnější. Finanční sankce jsou rozdílné u fyzických a právnických osob.
Graf č.3 Počet narozených a registrovaných koní registrace narození
2500
2000
1500
1000
500
0 2012 2010 2008 2006 2004 2002 2000 1998 1996 1994 2013 2011 2009 2007 2005 2003 2001 1999 1997 1995
V grafu č. 4 lze spatřit, že matky českého teplokrevníka mají největší zastoupení u potomstva koní bez plemenné příslušnosti. Potomků z matek ČT je zaznamenáno n=1 978. Druhé největší zastoupení potomstva je po matkách anglického plnokrevníka n=630. U chladnokrevných plemen, mají KBPP v Průkazu koně zapsáno matku 302 koní u plemene hafling, u ČMB je to 284 koní a u N 276 jedinců. Jsou zejména preferována plemena s klidným temperamentem pro jejich využití v agroturistickém podnikání. K dalším plemenům patří westernová plemena (APH, APPAL, QH) tato tři plemena mají zapsanou matku u 185 KBPP v původu. Potomků z matky hucula je n=227. U pony je nejvíce zapsáno matek ČSP n=2445 a SHP n=140. Graf č.4 Nejčetnější zastoupení plemenných matek zapsaných v původu koní bez plemenné příslušnosti
2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 ČMB 284
A1/1 630 ČT 1978
HF 302
ČSP 245 KLUS. 175 QH 100 N 276 H 227 SHP 140 Plemena matek
Graf č.5 vyobrazuje nejpočetnější zastoupení otců u potomstva zařazeného do skupiny koní bez plemenné příslušnosti. Potomků bez uvedení otce bylo evidováno n=18 431. Největšího zastoupení plemeníků u potomstva bez plemenné příslušnosti dosahovala skupina westernových koní celkem 1 299 equidů. Konkrétněji to je APH n=632, APPAL n=291 a QH n=376. Celkově jsou westernová plemena u řady rekreačních jezdců velmi oblíbená pro jejich mírný temperament, všestrannost a spolehlivost. Hřebci plemene ČT jsou zapsáni u 524 koní. Další v řadě s nejpočetnějším zastoupením otců je hafling s 321 jedinci a hucul s 290 KBPP. Koně v typu chladnokrevném má v původu otce českomoravského belgika 274 jedinců. Graf č.5 Nejčetnější zastoupení plemen otců zapsané v průkazu koní bez plemenné příslušnosti
700 600 500 400 300
Plemena otců
200 100 0 ČT 524 HF 321 H 290 HOLST 210 A 1/1 143 APH 632 QH 376 APPAL 291 ČMB 265 NS 165 OR 1/1 124
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI Snahou chovatelů by mělo být dále počty těchto koní nenavyšovat a zamezit v co největší míře reprodukci takto klasifikovaných koní. Jev vysokého zastoupení koní bez plemenné příslušnosti však není problémem jen ČR, na Slovensku je situace obdobná, kdy sledujeme nárůst počtu těchto koní, prokazatelně v důsledku zrušení příspěvku na původová hříbata. Z dat vyvstává vědomí nutnosti pozitivně motivovat chovatele k jejich vlastnímu zapojení do šlechtitelských programů a tím zvýšit produkci plemenných koní, kteří by byli schopni obstát v silné konkurenci zahraničních koní. Češi jsou národem záchranářů bezmocných a slabých zvířat. Pro Českou republiku je společensky nepřijatelné jateční zpracování koní (starých, kříženců, pohybově omezených, psychicky nevyrovnaných…). Pro budoucí chov a šlechtění koní je zapotřebí tvrdé selekce a pouze nejlepší koně dávat do chovu. Ke genetickému pokroku je zapotřebí realizace kontroly dědičnosti a její uplatňování v praxi. K tomuto účelu je nutné zajistit dostatečný počet prověřených potomků po jednotlivých plemenících. Tohoto cíle nejlépe dosáhneme využitím prověřených moderních reprodukčních metod – inseminace. Nejzávažnějším se jeví odpovídající vzdělání a dostatečná informovanost, jež jsou nezbytným předpokladem pro zamezení produkce koní mimo šlechtitelské programy uznaných chovatelských sdružení. Pořádání školení, seminářů a dalších vzdělávacích akcí je předpokladem pro rozvoj chovu koní v ČR. Velkou zásluhu na vzdělání budoucích a nynějších chovatelů má (kromě škol se zaměřením na
zemědělství) Česká společnost hipologická, která je první osvětou nejen v chovatelství, ale i v dalších směrech v chovu koní. Vzrůstajícího počtu koní bez plemenné příslušnosti nelze dále využívat v reprodukci, nýbrž při uplatňování stále více preferovaného mimo produkčního zemědělství – v rámci údržby krajiny pastvou koní a využití koní pro agroturistiku. Je třeba, aby český chov začal konkurovat chovům v západních vyspělejších státech. Nejvíce se za poslední roky importují westernová plemena, zejména pro jejich charakter a atraktivní zbarvení, těmito plemeny se pak dosti často kříží naše plemena s odůvodněním pro lepší charakter. Využití v agroturistice by tak mohli najít koně vyřazení ze sportovních disciplín, kteří mají ověřenou výkonnost, původ a daleko lépe by se uplatnili v chovu. Zkratky A1/1 – anglický plnokrevník APH – American Paint Horse APPAL - appaloosa ARAB - arabský kůň KBPP – koně bez plemenné příslušnosti ČMB – českomoravský belgik ČSP – český sportovní pony ČT - český teplokrevník HANN - hanoverský teplokrevník HF – hafling HANN – hanoverský kůň HOLST - holštýn KLUS - klusák OR 1/1 – arabský plnokrevník SHAG – shagya-arab SHP – shetland pony N – norik NS – slezský norik QH –American Quarter Horse WPBR – welsh part-bred PK - plemenná kniha ŘPK - řád plemnné knihy
SEZNAM LITERATURY BÍLEK, F. (1954): Chov koně a jeho čelná plemena, doplněné 1. vydání. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 162 s. DUŠEK, J. (1999):Chov koní dotisk 1. vydání. Brázda, Praha, 35 s. ISBN 80-209-0282-1. GAUDNÍKOVÁ, J.(2014): Situace v chovu koní v ČR. Strana 76-77 v Jezdectví, Praha, 98 s. KAPITZKE, G. (2008): Kůň od A do Z. Brázda, Praha, 411 s. ISBN 978-80-209-0363-1. MACHEK, J., GAUDNÍKOVÁ J. (2010): Situační a výhledová zpráva koně. Ministerstvo zemědělství, Praha, 34 s. MACHEK, J., ŠILHANOVÁ, D. (2008): Situační a výhledová zpráva koně. Ministerstvo
zemědělství, Praha, 96 s. MACHEK, J., ROUBALOVÁ M. (2006): Situační a výhledová zpráva koně. Ministerstvo zemědělství, Praha, 69 s. MARŠÁLEK, M., ZEDNÍKOVÁ, J., CIVIŠOVÁ, H. (2014): Současný chov koní v České republice. Strana 20-24 v Chov koní na Slovensku, Mojmírovice, Slovensko, 92 s. ISBN 978-80552-1173-2. MISAŘ, D. A JISKROVÁ, I., (2008): Chov a šlechtění koní. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 170 s. ISBN 978-80-7157-510-8.
Lektor 1: Práce představuje s ohledem na obsah informaci- studii pro chovatelskou veřejnost charakterizující neblahý trend v plemenitbě koní v ČR. Přesto, že nepředstavuje vědeckou publikaci, dodržuje vžité členění a to přispívá k dobré informovanosti čtenáře o řešeném problému – představuje dobré zpracování k přednesu na semináři-konferenci a je vhodnou formou k publikaci v odborném chovatelském časopise. S ohledem na společenskou situaci navrhovaná opatření nemají velkou šanci na realizaci. Po formální stránce doporučuji opravit gramatiku v anglickém abstraktu, stejně tak i precizovat zootechnickou nomenklaturu příspěvku v případě publikace.
