2014
Jiří z Poděbrad husitský král – přítel míru v unikátních dokumentech Národního archivu
2014
Ladislav Pohrobek, uherský a český král, vévoda rakouský (22. 2. 1440 – 23. 11. 1457, v Čechách vládl od roku 1453), syn Albrechta II. Habsburského, římského, uherského a českého krále a Alžběty, dcery císaře Zikmunda Lucemburského. Miniatura s ideálním (fiktivním) Ladislavovým portrétem z rukopisu Kroniky české Přibíka Pulkavy z Radenína, kopie z roku 1607 podle originálu z doby kolem 1530. (NA, ČDK, inv. č.1483, RKP 2452, kniha 149, fol. 105r. /102r./) Ladislaus the Posthumous, King of Hungary and Bohemia, Duke of Austria (born 22 February 1440 – died 23 November 1457, reigned in Bohemia from 1453), the only son of Albert II, King of the Romans, Hungary and Bohemia, and Elizabeth, daughter of the Holy Roman Emperor Sigismund of Luxembourg. The miniature of Ladislaus’ fictitious portrait from the manuscript of the Chronicle of Bohemia by Přibík Pulkava of Radenín, the copy made in 1607 according to an original from ca 1530 (NA, ČDK, inv. no. 1483, RKP 2452, book 149, fol. 105r. /102r./)
Za bezvládí (1439–1453) stála v Čechách proti sobě dvě mocensko-politická seskupení: kališnické, tvořené hlavně východočeskými pány, rytíři a městy, od roku 1444 vedené Jiřím z Poděbrad a katolické, složené z panstva, v čele s jihočeským velmožem Oldřichem z Rožmberka. Mocenskou převahu získal Jiří – roku 1448 obsadil Prahu a v letech 1452 až 1458 řídil království jako „zemský správce“, uznaný a respektovaný zemskými sněmy i králem Ladislavem.
2014 leden
1
2 3 4
5
6 7 8 9 10 11
12
13 14 15 16 17 18
19
20 21 22 23 24 25
26
27 28 29 30 31
Pečeť krále Jiřího z Poděbrad se znaky zemí České koruny (průměr 62 mm). Ve středu pečetního obrazu je znak Českého království, ozdobený korunou. Nad ním je umístěn znak Moravského markrabství, vlevo Slezského vévodství, vpravo vévodství Lucemburského, dole znak markrabství Dolní Lužice. Dva ptáci vedle středního znaku drží v zobácích pásku s opisem: „georgius . dei . gracia . rex . bohemie . ec“. (NA, AČK, inv. č. 1734) Seal of King George shows the coats of arms of the Lands of the Crown of Bohemia (diameter 62 mm). In the middle of the seal the coat of arms of the Kingdom of Bohemia is placed on a shield surmounted by a crown. Above the shield, the coat of arms of the Margraviate of Moravia is visible, on the left the arms of the Duchy of Silesia, on the right the arms of the Duchy of Luxembourg, below is the coat of arms of the Margraviate of Lower Lusatia. Two birds accompany the central shield and hold a scroll with the legend: “georgius . dei . gracia . rex . bohemie . ec” in their beaks. (NA, AČK, inv. no. 1734)
Za pobytu v Praze, 23. 11. 1457, náhle zesnul král Ladislav; moderní antropologický výzkum jeho pozůstatků prokázal, že zemřel na leukémii. Volební sněm Českého království, zasedající na Staroměstské radnici, zvolil 2. 3. 1458 českým králem kališníka Jiřího z Poděbrad – „pana správce“. Korunovace proběhla 7. 5. 1458. Nepochybně již po svém zvolení si Jiří nechal pořídit typář (pečetidlo) své královské pečeti, patrně u některého ze staroměstských zlatníků.
2014 únor
1
2
3 4 5 6 7 8
9
10 11 12 13 14 15
16
17 18 19 20 21 22
23
24 25 26 27 28
Fridrich a Vilém, saští vévodové, se vzdávají ve prospěch českého krále Jiřího nároků na Most, Duchcov, Osek a na některá léna České koruny, 1459 duben 25, Cheb. (NA, AČK, inv. č. 1630) Frederick and William, Dukes of Saxony, renouncing their claims to Most, Duchcov, Osek and some other fiefdoms of the Crown of Bohemia in the favour of King George; 1459 April 25 , Cheb. (NA, AČK, inv. no. 1630)
Král Jiří se snažil o vnitřní konsolidaci českého státu, jeho hospodářskou obnovu, posílení ústřední královské moci a postavení českého krále a českého státu ve střední Evropě. Především usiloval o uznání legality své královské hodnosti v Říši. V dubnu 1459 se Jiří setkal v Chebu s výše uvedenými saskými vévody a společně vyřešili letité územní a právní spory. Tohoto politicky významného sjezdu se účastnila i další přední říšská knížata, Fridrich falckrabí rýnský, vévoda Ota Bavorský, braniborský kurfiřt Fridrich a Albrecht Braniborský, s nimiž český král uzavřel přátelské a spojenecké smlouvy.
2014 březen
1
2
3 4 5 6 7 8
9
10 11 12 13 14 15
16
17 18 19 20 21 22
23
24 25 26 27 28 29
30
31
Jiří, český král a Ludvík, falckrabí rýnský a vévoda bavorský, uzavírají dohodu o případné kandidatuře krále Jiřího na královský trůn Svaté říše římské; 1460 říjen 8 /bez místa/. (NA, AČK, inv. č. 1673) George, King of Bohemia, and Louis, Count Palatine of the Rhine and the Duke of Bavaria, conclude an agreement on King George’s possible candidacy to the throne of the Holy Roman Empire; 1460 October 8 /without a place/. (NA, AČK, inv. no. 1673)
Jiřímu se úspěšně dařilo rozvíjet říšskou politiku. Ze strany císaře Fridricha III. a říšských knížat dosáhl uznání legitimity svého královského důstojenství, spojeného s hodností prvního kurfiřta – volitele Říše a říšského arcičíšníka. (31. 7. 1459 v Brně přijal od císaře “regalia“ a složil mu lenní přísahu.) S říšskými kurfiřty a knížaty, saskými Wettiny, bavorskými i falckými Wittelsbachy a braniborskými Hohenzollerny uzavíral přátelské a spojenecké dohody i svatební smlouvy svých dětí. Za této situace se v Říši vynořila myšlenka na Jiřího volbu za římského krále, který by lépe čelil úpadku Říše než pasivní císař.
2014 duben
1 2 3 4 5
6
7 8 9 10 11 12
13
14 15 16 17 18 19
20 21
22 23 24 25 26
27
28 29 30
Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471, vládl od roku 1458). Miniatura s královým ideálním (fiktivním) portrétem z Kroniky české Přibíka Pulkavy z Radenína, kopie z roku 1607 podle originálu z doby kolem 1530. Jiřího vyobrazení nese některé jeho skutečné, charakteristické rysy – širší tvář, typicky zastřižené kníry, dlouhé vlasy. (NA, ČDK, inv. č. 1483, RKP 2452, kniha 149, fol. 109r. /106r./) George of Poděbrady (born 23 April 1420 – died 22 March 1471, ruled from 1458). The miniature of a fictitious portrait of the king from the manuscript of the Chronicle of Bohemia by Přibík Pulkava of Radenín, the copy made in 1607 according to an original from ca 1530. George’s appearance shows some of his real characteristics – broad face, a typically clipped moustache, and long hair. (NA, ČDK, inv. no. 1483, RKP 2452, book 149, fol. 109r. /106r./).
Jiří z Poděbrad pocházel z předního českého aristokratického kališnického rodu pánů z Kunštátu a z Poděbrad, s moravskými kořeny. Eneáš Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II., který se s Jiřím setkal roku 1451, uvádí, že byl „postavy krátké, těla čtverhranného, pleti bílé, očí jiskrných, mravů líbezných“ a vynikal „ neuvěřitelnou pílí a neúnavnou péčí, duchem nikdy neodpočívajícím“. Jiří měl zavalitou postavu; značná otylost mu na sklonku života znemožnila pohyb.
2014 květen
1
2 3
4
5 6 7
8
9 10
11
12 13 14 15 16 17
18
19 20 21 22 23 24
25
26 27 28 29 30 31
Fridrich III., římský císař, uděluje českému králi Jiřímu za vojenskou pomoc proti vzbouřeným vídeňským měšťanům a rakouským pánům zvláštní milosti, jimiž fakticky doplňuje a upravuje některá ustanovení tzv. Zlaté buly sicilské z roku 1212; 1462 prosinec 21, Vídeňské Nové Město. (NA, AČK, inv. č. 1698) Frederick III, the Holy Roman Emperor, grants King George special benefits for his military assistance against the rebellious burghers of Vienna and Austrian lords, by which he effectively complements and modifies some provisions of the Golden Bull of Sicily from 1212; 1462 December 21, Wiener Neustadt. (NA, AČK, inv. no. 1698)
Na prosbu císaře Fridricha, obleženého s rodinou od 5. 10. 1462 ve vídeňském hradě vzbouřenci, Jiří vojensky zasáhl a v prosinci zprostředkoval uzavření kompromisní dohody mezi znepřátelenými stranami. Císař z vděčnosti upravil ve prospěch českých králů jejich vztah k římským panovníkům. Jiřímu daroval 20.000 zlatých, připsal mu další platy a příjmy, a také jmenoval jeho syny Viktorina, Jindřicha a Hynka říšskými knížaty. Důležité bylo, že slíbil zasáhnout u papeže v Jiřího prospěch (Pius II. 31. 3. 1462 zrušil platnost kompaktát, jimiž basilejský koncil povolil Čechům kalich.)
2014 červen
1
2 3 4 5 6 7
8
9 10 11 12 13 14
15
16 17 18 19 20 21
22
23 24 25 26 27 28
29
30
Zlatá pečeť – bula císaře Fridricha III., přivěšená k listině z 21. prosince 1462 (průměř 75 mm). Líc (averz): postava císaře na trůně (v majestátu). Po straně císařovy hlavy se vlevo nachází znak Svaté říše římské, vpravo znak Štýrska, níže znaky Rakouska a Tyrol. Rub (reverz): stylizovaná věžovitá architektura s branou, symbolizující Řím jako vládnoucí hlavu světa. (NA, AČK, inv. č. 1698) Golden Seal – the golden bull of the Emperor Frederick III, attached to the charter of 21 December 1462 (diameter 75 mm). The obverse shows the Emperor enthroned (in Majesty), the upper shield next to the Emperor’s head on the left side bears the coat of arms of the Holy Roman Empire, on the right the coat of arms of Styria, and below these are the coats of arms of Austria and Tyrol. The reverse displays stylized architecture with towers and a gate, symbolising Rome as the ruling head of the world. (NA, AČK, inv. no. 1698)
V opisu lícové strany a na blance nad střední věží rubní strany pečeti jsou písmena „A.E.I.O.V“. Jde o zkratku Fridrichova hesla (devízy) „Austriae est imperare orbi universo“ – „Alles Erdreich ist Österreich untertan.“ (Rakousko nechť vládne celému světu.) Fridrich Habsburský (1415–1493), od roku 1440 římský král, podnikl jako poslední římsko – německý panovník císařskou korunovační jízdu do Říma, kde byl 19. 3. 1452 papežem Mikulášem V. korunován na císaře.
2014
červenec 1 2 3 4
56
7 8 9 10 11 12
13
14 15 16 17 18 19
20
21 22 23 24 25 26
27
28 29 30 31
Zástupci francouzského krále Ludvíka XI., Hugo z Bournasel a Robert Biote, obnovují s posly českého krále Jiřího všechny přátelské a spojenecké smlouvy uzavřené mezi českými a francouzskými králi; 1464 červenec 18, Dieppe. (NA, AČK, inv. č. 1710) Hugo of Bournasel and Robert Biote, representatives of Louis XI, King of France, and envoys of King George renew all treaties of friendship and alliance between the kings of Bohemia and the kings of France; 1464 July 18, Dieppe. (NA, AČK, inv. no. 1710)
Z iniciativy krále Jiřího vznikal od roku 1462, za spolupráce jeho rádce Antonia Mariniho z Grenoblu, návrh spolku evropských panovníků, s cílem mírově, politicky řešit jejich rozpory a spojit síly k boji s tureckým nebezpečím. Projekt počítal se sněmem evropských panovníků, stále zasedajícím kongresem i právním dvorem. Hlavním důvodem vzniku návrhu však byla Jiřího snaha neutralizovat vliv papeže na evropskou politiku, obhájit proti němu legalitu českého utrakvismu (kalicha), případně zabránit křížové výpravě. Jednání o prosazení návrhu vyvrcholila roku 1464 vysláním poselstva k francouzskému králi Ludvíkovi XI. Pod tlakem papežské kurie poselstvo neuspělo, došlo však k obnovení přátelských smluv.
2014 srpen
1 2
3
4 5 6 7 8 9
10
11 12 13 14 15 16
17
18 19 20 21 22 23
24
25 26 27 28 29 30
31
Opis listu „starých Bratří“ z Jednoty bratrské v Kunvaldu mistru Janovi z Rokycan, z roku 1469 nebo 1471, v němž odpovídají a ohražují se proti jeho listu, ve kterém je prohlásil za kacíře, a který byl čten kališnickými faráři při kázání. (NA, AUF, foliant II., fol. 24v. – 25r.) Copy of the letter from “old Brethern” of the Unity of the Brethren in Kunwald to Master John of Rokycany from the year 1469 or 1471. They answer and oppose his letter, in which he declared them to be heretics. The letter was read by Calixtine parsons during their preaching. (NA, AUF, volume II, fol. 24v.–25r.)
V konfesijně rozdělených českých zemích král Jiří vládl „dvojímu lidu“, jak většinovým kališníkům, v čele s voleným arcibiskupem Janem Rokycanou, tak i menšinových katolíkům. Král chápal závazek tajné přísahy netrpět kacíře jako povinnost zasahovat proti různým sektám. Proto se objektem perzekuce stala skupina kolem bratra Řehoře, působící v Praze a od roku 1457 (1458) ve vsi Kunvaldu (u Žamberka), jež měla původně blízko k Rokycanovi. Z této komunity se v roce 1467 (ve vsi Lhotce) ustavila Jednota bratrská jako samostatná církev, nezávislá na utrakvistické církvi; tím ztratila Rokycanovy sympatie.
2014 září
1 2 3 4 5 6
7
8 9 10 11 12 13
14
15 16 17 18 19 20
21
22 23 24 25 26 27
28
29 30
Pius II., římský papež, oznamuje Hanušovi z Kolovrat, že po poradě s kardinály nevyhověl žádosti poslů českého krále Jiřího o povolení přijímat pod obojí způsobou. Nabádá ho, aby zůstal při obřadu katolické církve, a sděluje mu, že v této záležitosti posílá do Čech svého legáta Fantin de Valle; 1462 duben 9, Řím. (NA, APA-L, inv. č. 57) Pope Pius II announces to Hanus of Kolovraty that after a consultation with Cardinals he does not comply with the request of the envoys of King George asking for permission to practice communion of both kinds. He urges him to follow the practices of the Catholic Church, and tells him that in this matter sends his legate Fantina de Valle to Bohemia; 1462 April 9, Rome. (NA, APA-L, inv. no. 57)
Před korunovací složil král Jiří s manželkou Johanou do rukou dvou uherských biskupů, instruovaných papežskou kurií, tajnou přísahu, že bude zachovávat poslušnost papeži a římské církvi, bránit křesťanskou víru a netrpět kacíře. Obecné formulace přísahy umožňovaly odlišný výklad. Jiří považoval kališníky za pravověrné křesťany a usiloval o potvrzení kompaktát – legalizujících přijímání z kalicha – papežem. Pius II. viděl v přísaze závazek sjednotit poddané českého krále s katolickou církví. Tento papež zrušil 31. 3. 1462 zrušil platnost kompaktát, které Jiří nepřestal hájit, a 16. 6. 1464 vyhlásil na českého krále půhon pro podezření z kacířství. Dne 23. 12. 1466 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za kacíře, sesadil ho z trůnu a jeho poddané zbavil přísahy věrnosti.
2014 říjen
1 2 3 4
5
6 7 8 9 10 11
12
13 14 15 16 17 18
19
20 21 22 23 24 25
26
27
28
29 30 31
Stanislav z Ostrogu, vojvoda kališský a Jakub z Dubna, podskarbí Polského království a krakovský starosta, vyslaní polským králem Kazimírem IV., uzavírají příměří do 26. května 1468 mezi českým králem Jiřím z jedné strany a preláty, slezskými vévody, českými pány, městy Vratislaví, Plzní, Olomoucí, Brnem, Znojmem, Jihlavou a dalšími účastníky, ze strany druhé; 1468 leden 25 /bez místa/. (NA, AČK, inv. č. 1734) Stanislaus of Ostrog, Voivode of Kalisz, and James of Debno, Grand Treasurer of the Polish Crown and Starosta of Kraków, the envoys of Casimir IV, King of Poland, agree on an armistice between George, King of Bohemia, from one part and prelates, dukes of Silesia, Bohemian lords, the cities and towns of Wroclaw, Plzeň, Olomouc, Brno, Znojmo, Jihlava and other participants from the other part till 26 May 1468; 1468 January 25 /without a place/ (NA, AČK, inv. no. 1734).
S podporou papežské kurie se proti králi Jiřímu vytvořila opozice českých katolických pánů, kteří se 28. 11. 1465 ustavili v tzv. Zelenohorskou jednotu. Dne 14. 4. 1467 král veřejně přečetl „Apelaci“ - odvolání proti rozhodnutí papeže, a poté opověděl nepřátelství panské jednotě. Dne 26. 4. 1467 vyhlásil papežský legát ve Vratislavi křížové tažení proti Jiřímu. V březnu 1468 do války s českým králem vstoupil jeho bývalý zeť, uherský král Matyáš Korvín, který postupně obsadil Moravu, Slezsko, Horní a Dolní a Lužici. Dne 3. 5. 1469 v Olomouci byl Matyáš zvolen a přijat katolickou opozicí za českého krále.
2014 listopad
1 2 3 4 5 6 7 8
9 10
11 12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22
23
24 25 26 27 28 29
30
Vladislav II. Jagellonský, uherský a český král (1456 – 13. 3. 1516, v Čechách vládl od roku 1471, v Uhrách od 1490), syn polského krále Kazimíra IV. a Alžběty, sestry krále Ladislava Pohrobka. Miniatura s Vladislavovým ideálním (fiktivním) portrétem z Kroniky české Přibíka Pulkavy z Radenína, kopie z roku 1607 podle originálu z doby kolem 1530. (NA, ČDK inv. č. 1483, RKP 2452, kniha 149, fol. 114v. /112v./) Vladislaus II Jagiello, King of Hungary and Bohemia (born 1456 – died 13 March 1516, reigned in Bohemia from 1471, in Hungary from 1490), the son of Casimir IV, King of Poland, and Elisabeth, a sister of King Ladislaus the Posthumous. The miniature of Vladislaus’s fictitious portrait from the manuscript of the Chronicle of Bohemia by Přibík Pulkava of Radenín, the copy made in 1607 according to an original from ca 1530 (NA, ČDK, inv. no. 1483, RKP 2452, book 149, fol. 114v./112v./)
Jiří se vzdal představy o založení vlastní královské dynastie. V červnu 1469 český zemský sněm schválil jeho návrh, aby po něm nastoupil na trůn Vladislav, syn polského krále Kazimíra IV., pokud se ožení s jeho dcerou Ludmilou. Návrh se neuskutečnil, došlo však k trvalému sblížení s polským královským dvorem. Po smrti krále Jiřího (22. 3. 1471) byl Vladislav Jagellonský proti uherskému a českému králi Matyášovi zvolen českým králem a korunován. Válka skončila až roku 1479.
2014
prosinec 1 2 3 4 5 6
7
8 9 10 11 12 13
14
15 16 17 18 19 20
21
22 23
24 25 26
27
28
29 30 31
Jiří z Poděbrad, husitský král – přítel míru, v unikátních dokumentech Národního archivu Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471), „husitský král“, „přítel míru“, a také politik, diplomat a státník evropského rozměru, náleží k velkým osobnostem českých dějin. Na rok 2014 připadá 550. výročí návrhu tohoto českého krále na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků. Právě v roce 1464 vyvrcholilo Jiřího úsilí o prosazení mírového projektu (připravovaného již od roku 1462), vysláním poselstva k francouzskému králi Ludvíkovi XI., který ovšem pod tlakem papežské kurie tak dalekosáhlý návrh nepřijal. Národní archiv (NA) připravil k uvedenému výročí ve výstavním sále svého sídla v Praze 4 - Chodovci výstavu vybraných unikátních dokumentů, vztahujících se především k zahraniční politice krále Jiřího. Užší výběr z nich zpřístupňuje digitálními reprodukcemi tento kalendář. Jedná se především o historicky mimořádně závažné listiny z archivního souboru „Archiv České koruny“ (AČK), národní kulturní památky. Tyto listiny doslova prošly rukama samotného krále Jiřího, jeho sekretářů i vynikajících zahraničních poradců – Martina Maira, Antonia Mariniho z Grenoblu a Řehoře z Heimburku. Přátelskou a spojeneckou smlouvu s francouzským králem Ludvíkem XI., vydanou 18. 7. 1464 na závěr neúspěšného jednání o přijetí mírového projektu, Jiřímu přivezl vedoucí jeho poselstva, diplomat Albrecht Kostka z Postupic. Vzácné listiny jsou trvale uloženy v rozsáhlém podzemním trezoru, přiléhajícím k budově 1. oddělení NA, při stálé teplotě 15°C a 55 % relativní vlhkosti. Nacházejí se ve speciálních průhledných, otevřených ochranných pouzdrech, zavěšených na kovových konstrukcích. K těmto unikátům se řadí další významná listina: bula papeže Pia II. z 9. 4. 1462, jež pochází z archivního fondu „Archiv pražského arcibiskupství“ (APA–L). Tento archivní soubor je ve vlastnictví Arcibiskupství pražského. Unikátní rukopis s opisy jednoho z listů zaslaných mistru Janu Rokycanovi „starými Bratřími“, z nichž vznikla Jednota bratrská, tvoří druhý svazek souboru třinácti foliantů, známých pod označením „Acta Unitatis fratrum – Akta Jednoty bratrské“ (AUF), pořízených Jednotou bratrskou v letech 1547 až 1589. Svazky obsahují opisy různých dokumentů a náboženských traktátů vzniklých v letech 1437 až 1589. Vlastníkem foliantů je Unitätsarchiv (Moravien Archives) Herrnhut ve Spolkové republice Německo. Reprodukce archiválií v kalendáři doplňují zvětšeniny miniatur s ideálními (fiktivními) portréty českých králů Jiřího z Poděbrad, Ladislava Pohrobka a Vladislava II. Jagellonského. Miniatury pocházejí z rukopisu vzniklého roku 1607, podle originálu z doby kolem roku 1530, na příkaz minstrberského knížete Karla II., přímého potomka krále Jiřího. Rukopis náleží do archivního fondu „Česká dvorská kancelář“ (značka ČDK).
George of Poděbrady, Hussite King – friend of peace, in the unique documents of the National Archives George of Poděbrady, Hussite King – friend of peace, (born 23 April 1420 – died 22 March 1471), was also a politician, diplomat and statesman of European stature. He is considered among great personages of Czech history. The 550th anniversary of his proposal for the creation of a peace organization of Christian European rulers will fall in the year 2014. In 1464 George’s effort to assert his peace proposal (its preparation started in 1462) culminated in sending his delegation to Luis XI, King of France, who, under pressure from the papal curia, rejected the far-reaching project. The National Archives arranged an exhibition of selected unique documents, first of all related to King George’s foreign policy, to commemorate the above mentioned anniversary. The calendar represents a selection of these documents via digital reproductions. The selection represents the historically most important documents of the Archive of the Crown of Bohemia (AČK), the national heritage. The charters passed through the hands of King George, his secretaries and eminent foreign advisors – Martin Mair, Antonio Marini of Grenoble and Gregory of Heimburg. The treaty of friendship and alliance with King Louis XI of France, issued on 18th July 1464 in conclusion of unsuccessful negotiations on acceptance of the peace project, was carried to George by the diplomat Albrecht Kostka of Postupice, the leader of his delegation. The precious documents are permanently deposited at constant temperature of 15 °C and relative humidity of 55 % in a huge basement vault, adjoined to the premises of the 1st Department of the National Archives. They are stored in special transparent open protective covers, fixed in metal hangers. Another important document is also included among the unique ones: Pope Pius II’s bull of 9th April 1462, which originates from the Archive of the Archbishopric of Prague (APA-L). The archival collection is in the possession of the Archbishopric of Prague. A unique manuscript with a copy of one of the letters sent to Master John of Rokycany by the “old Brethren”, who formed the Unity of Brethren, creates the second part of the complex of thirteen volumes, known as “Acta Unitatis Fratrum” (AUF), made by the Unity of Brethren in 1547–1589. The volumes include copies of different documents and religious tracts from 1437 to 1589. They are in the possession of the Unitätsarchiv Herrnhut (Moravian Archives) in the Federal Republic of Germany. Reproductions of the archival documents are completed with enlargements of miniatures of fictitious portraits of the Kings of Bohemia George of Poděbrady, Ladislaus the Posthumous, and Vladislaus II Jagiello. The miniatures create a part of the manuscript of 1607. The manuscript was made according to an original from the period of ca 1530 and by order of Charles II, Duke of Minsterberg, a lineal descendant of King George. The manuscript belongs to the archival holding of “Česká dvorská kancelář” (the Court Chancellery of Bohemia; the abbreviation ČDK).
Texty a výběr archiválií: Denko Čumlivski Překlad: Helena Sedláčková Foto: Martin Hrubeš Redakce: Emilie Benešová Grafické zpracování: Anna Benešová Tisk: Garamon s. r. o. © Národní archiv, Praha 2014 EMBA, spol. s r.o. Paseky nad Jizerou CZ 512 47 http://www.emba.cz
2014 Jiří, český král a Ludvík, falckrabí rýnský a vévoda bavorský, uzavírají dohodu o případné kandidatuře krále Jiřího na královský trůn Svaté říše římské; 1460 říjen 8 /bez místa/. (NA, AČK, inv. č. 1673)
Fridrich a Vilém, saští vévodové, se vzdávají ve prospěch českého krále Jiřího nároků na Most, Duchcov, Osek a na některá léna České koruny, 1459 duben 25, Cheb. (NA, AČK, inv. č. 1630)
Ladislav Pohrobek, uherský a český král, vévoda rakouský (22. 2. 1440 – 23. 11. 1457, v Čechách vládl od roku 1453), syn Albrechta II. Habsburského, římského, uherského a českého krále a Alžběty, dcery císaře Zikmunda Lucemburského. Miniatura s ideálním (fiktivním) Ladislavovým portrétem z rukopisu Kroniky české Přibíka Pulkavy z Radenína, kopie z roku 1607 podle originálu z doby kolem 1530. (NA, ČDK, inv. č.1483, RKP 2452, kniha 149, fol. 105r. /102r./) Ladislaus the Posthumous, King of Hungary and Bohemia, Duke of Austria (born 22 February 1440 – died 23 November 1457, reigned in Bohemia from 1453), the only son of Albert II, King of the Romans, Hungary and Bohemia, and Elizabeth, daughter of the Holy Roman Emperor Sigismund of Luxembourg. The miniature of Ladislaus’ fictitious portrait from the manuscript of the Chronicle of Bohemia by Přibík Pulkava of Radenín, the copy made in 1607 according to an original from ca 1530 (NA, ČDK, inv. no. 1483, RKP 2452, book 149, fol. 105r. /102r./)
Seal of King George shows the coats of arms of the Lands of the Crown of Bohemia (diameter 62 mm). In the middle of the seal the coat of arms of the Kingdom of Bohemia is placed on a shield surmounted by a crown. Above the shield, the coat of arms of the Margraviate of Moravia is visible, on the left the arms of the Duchy of Silesia, on the right the arms of the Duchy of Luxembourg, below is the coat of arms of the Margraviate of Upper Lusatia. Two birds accompany the central shield and hold a scroll with the legend: “georgius . dei . gracia . rex . bohemie . ec” in their beaks. (NA, AČK, inv. no. 1734)
Za bezvládí (1439–1453) stála v Čechách proti sobě dvě mocensko - politická seskupení: kališnické, tvořené hlavně východočeskými pány, rytíři a městy, od roku 1444 vedené Jiřím z Poděbrad a katolické, složené z panstva, v čele s jihočeským velmožem Oldřichem z Rožmberka. Mocenskou převahu získal Jiří – roku 1448 obsadil Prahu a v letech 1452 až 1458 řídil království jako „zemský správce“, uznaný a respektovaný zemskými sněmy i králem Ladislavem.
1
2 3 4
5
6 7 8 9 10 11
12
13 14 15 16 17 18
19
20 21 22 23 24 25
26
Frederick and William, Dukes of Saxony, renouncing their claims to Most, Duchcov, Osek and some other fiefdoms of the Crown of Bohemia in the favour of King George; 1459 April 25 , Cheb. (NA, AČK, inv. no. 1630)
George, King of Bohemia, and Louis, Count Palatine of the Rhine and the Duke of Bavaria, conclude an agreement on King George’s possible candidacy to the throne of the Holy Roman Empire; 1460 October 8 /without a place/. (NA, AČK, inv. no. 1673)
Král Jiří se snažil o vnitřní konsolidaci českého státu, jeho hospodářskou obnovu, posílení ústřední královské moci a postavení českého krále a českého státu ve střední Evropě. Především usiloval o uznání legality své královské hodnosti v Říši. V dubnu 1459 se Jiří setkal v Chebu s výše uvedenými saskými vévody a společně vyřešili letité územní a právní spory. Tohoto politicky významného sjezdu se účastnila i další přední říšská knížata, Fridrich falckrabí rýnský, vévoda Ota Bavorský, braniborský kurfiřt Fridrich a Albrecht Braniborský, s nimiž český král uzavřel přátelské a spojenecké smlouvy.
Jiřímu se úspěšně dařilo rozvíjet říšskou politiku. Ze strany císaře Fridricha III. a říšských knížat dosáhl uznání legitimity svého královského důstojenství, spojeného s hodností prvního kurfiřta – volitele Říše a říšského arcičíšníka. (31. 7. 1459 v Brně přijal od císaře “regalia“ a složil mu lenní přísahu.) S říšskými kurfiřty a knížaty, saskými Wettiny, bavorskými i falckými Wittelsbachy a braniborskými Hohenzollerny uzavíral přátelské a spojenecké dohody i svatební smlouvy svých dětí. Za této situace se v Říši vynořila myšlenka na Jiřího volbu za římského krále, který by lépe čelil úpadku Říše než pasivní císař.
Pečeť krále Jiřího z Poděbrad se znaky zemí České koruny (průměr 62 mm). Ve středu pečetního obrazu je znak Českého království, ozdobený korunou. Nad ním je umístěn znak Moravského markrabství, vlevo Slezského vévodství, vpravo vévodství Lucemburského, dole znak markrabství Horní Lužice. Dva ptáci vedle středního znaku drží v zobácích pásku s opisem: „georgius . dei . gracia . rex . bohemie . ec“. (NA, AČK, inv. č. 1734)
Za pobytu v Praze, 23. 11. 1457, náhle zesnul král Ladislav; moderní antropologický výzkum jeho pozůstatků prokázal, že zemřel na leukémii. Volební sněm Českého království, zasedající na Staroměstské radnici, zvolil 2. 3. 1458 českým králem kališníka Jiřího z Poděbrad – „pana správce“. Korunovace proběhla 7. 5. 1458. Nepochybně již po svém zvolení si Jiří nechal pořídit typář (pečetidlo) své královské pečeti, patrně u některého ze staroměstských zlatníků.
leden 2014 27 28 29 30 31
1
2
3 4 5 6 7 8
9
10 11 12 13 14 15
16
17 18 19 20 21 22
23
únor 2014
24 25 26 27 28
1
2
3 4 5 6 7 8
9
10 11 12 13 14 15
16
17 18 19 20 21 22
23
březen 2014
24 25 26 27 28 29
30
31
1 2 3 4 5
6
7 8 9 10 11 12
13
14 15 16 17 18 19
20 21
duben 2014
22 23 24 25 26
27
28 29 30
Fridrich III., římský císař, uděluje českému králi Jiřímu za vojenskou pomoc proti vzbouřeným vídeňským měšťanům a rakouským pánům zvláštní milosti, jimiž fakticky doplňuje a upravuje některá ustanovení tzv. Zlaté buly sicilské z roku 1212; 1462 prosinec 21, Vídeňské Nové Město. (NA, AČK, inv. č. 1698) Frederick III, the Holy Roman Emperor, grants King George special benefits for his military assistance against the rebellious burghers of Vienna and Austrian lords, by which he effectively complements and modifies some provisions of the Golden Bull of Sicily from 1212; 1462 December 21, Wiener Neustadt. (NA, AČK, inv. no. 1698)
Zlatá pečeť – bula císaře Fridricha III., přivěšená k listině z 21. prosince 1462 (průměř 75 mm). Líc (averz): postava císaře na trůně (v majestátu). Po straně císařovy hlavy se vlevo nachází znak Svaté říše římské, vpravo znak Štýrska, níže znaky Rakouska a Tyrol. Rub (reverz): stylizovaná věžovitá architektura s branou, symbolizující Řím jako vládnoucí hlavu světa. (NA, AČK, inv. č. 1698)
Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471, vládl od roku 1458). Miniatura s královým ideálním (fiktivním) portrétem z Kroniky české Přibíka Pulkavy z Radenína, kopie z roku 1607 podle originálu z doby kolem 1530. Jiřího vyobrazení nese některé jeho skutečné, charakteristické rysy – širší tvář, typicky zastřižené kníry, dlouhé vlasy. (NA, ČDK, inv. č. 1483, RKP 2452, kniha 149, fol. 109r. /106r./) George of Poděbrady (born 23 April 1420 – died 22 March 1471, ruled from 1458). The miniature of a fictitious portrait of the king from the manuscript of the Chronicle of Bohemia by Přibík Pulkava of Radenín, the copy made in 1607 according to an original from ca 1530. George’s appearance shows some of his real characteristics – broad face, a typically clipped moustache, and long hair. (NA, ČDK, inv. no. 1483, RKP 2452, book 149, fol. 109r. /106r./).
Na prosbu císaře Fridricha, obleženého s rodinou od 5. 10. 1462 ve vídeňském hradě vzbouřenci, Jiří vojensky zasáhl a v prosinci zprostředkoval uzavření kompromisní dohody mezi znepřátelenými stranami. Císař z vděčnosti upravil ve prospěch českých králů jejich vztah k římským panovníkům. Jiřímu daroval 20.000 zlatých, připsal mu další platy a příjmy, a také jmenoval jeho syny Viktorina, Jindřicha a Hynka říšskými knížaty. Důležité bylo, že slíbil zasáhnout u papeže v Jiřího prospěch (Pius II. 31. 3. 1462 zrušil platnost kompaktát, jimiž basilejský koncil povolil Čechům kalich.)
2 3
4
5 6 7
8
9 10
11
12 13 14 15 16 17
18
19 20 21 22 23 24
25
květen 2014
26 27 28 29 30 31
1
2 3 4 5 6 7
8
9 10 11 12 13 14
15
16 17 18 19 20 21
22
Hugo of Bournasel and Robert Biote, representatives of Louis XI, King of France, and envoys of King George renew all treaties of friendship and alliance between the kings of Bohemia and the kings of France; 1464 July 18, Dieppe. (NA, AČK, inv. no. 1710)
Z iniciativy krále Jiřího vznikal od roku 1462, za spolupráce jeho rádce Antonia Mariniho z Grenoblu, návrh spolku evropských panovníků, s cílem mírově, politicky řešit jejich rozpory a spojit síly k boji s tureckým nebezpečím. Projekt počítal se sněmem evropských panovníků, stále zasedajícím kongresem i právním dvorem. Hlavním důvodem vzniku návrhu však byla Jiřího snaha neutralizovat vliv papeže na evropskou politiku, obhájit proti němu legalitu českého utrakvismu (kalicha), případně zabránit křížové výpravě. Jednání o prosazení návrhu vyvrcholila roku 1464 vysláním poselstva k francouzskému králi Ludvíkovi XI. Pod tlakem papežské kurie poselstvo neuspělo, došlo však k obnovení přátelských smluv.
V opisu lícové strany a na blance nad střední věží rubní strany pečeti jsou písmena „A.E.I.O.V“. Jde o zkratku Fridrichova hesla (devízy) „Austriae est imperare orbi universo“ – „Alles Erdreich ist Österreich untertan.“ (Rakousko nechť vládne celému světu.) Fridrich Habsburský (1415–1493), od roku 1440 římský král, podnikl jako poslední římsko – německý panovník císařskou korunovační jízdu do Říma, kde byl 19. 3. 1452 papežem Mikulášem V. korunován na císaře.
Jiří z Poděbrad pocházel z předního českého aristokratického kališnického rodu pánů z Kunštátu a z Poděbrad, s moravskými kořeny. Eneáš Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II., který se s Jiřím setkal roku 1451, uvádí, že byl „postavy krátké, těla čtverhranného, pleti bílé, očí jiskrných, mravů líbezných“ a vynikal „ neuvěřitelnou pílí a neúnavnou péčí, duchem nikdy neodpočívajícím“. Jiří měl zavalitou postavu; značná otylost mu na sklonku života znemožnila pohyb.
1
Zástupci francouzského krále Ludvíka XI., Hugo z Bournasel a Robert Biote, obnovují s posly českého krále Jiřího všechny přátelské a spojenecké smlouvy uzavřené mezi českými a francouzskými králi; 1464 červenec 18, Dieppe. (NA, AČK, inv. č. 1710)
Golden Seal – the golden bull of the Emperor Frederick III, attached to the charter of 21 December 1462 (diameter 75 mm). The obverse shows the Emperor enthroned (in Majesty), the upper shield next to the Emperor’s head on the left side bears the coat of arms of the Holy Roman Empire, on the right the coat of arms of Styria, and below these are the coats of arms of Austria and Tyrol. The reverse displays stylized architecture with towers and a gate, symbolising Rome as the ruling head of the world. (NA, AČK, inv. no. 1698)
červen 2014
23 24 25 26 27 28
29
30
2014
červenec 1 2 3 4
56
7 8 9 10 11 12
13
14 15 16 17 18 19
20
21 22 23 24 25 26
27
28 29 30 31
1 2
3
4 5 6 7 8 9
10
11 12 13 14 15 16
17
18 19 20 21 22 23
24
srpen 2014
25 26 27 28 29 30
31
Opis listu „starých Bratří“ z Jednoty bratrské v Kunvaldu mistru Janovi z Rokycan, z roku 1469 nebo 1471, v němž odpovídají a ohražují se proti jeho listu, ve kterém je prohlásil za kacíře, a který byl čten kališnickými faráři při kázání. (NA, AUF, foliant II., fol. 24v. – 25r.) Copy of the letter from “old Brethern” of the Unity of the Brethren in Kunwald to Master John of Rokycany from the year 1469 or 1471. They answer and oppose his letter, in which he declared them to be heretics. The letter was read by Calixtine parsons during their preaching. (NA, AUF, volume II, fol. 24v.–25r.)
Stanislav z Ostrogu, vojvoda kališský a Jakub z Dubna, podskarbí Polského království a krakovský starosta, vyslaní polským králem Kazimírem IV., uzavírají příměří do 26. května 1468 mezi českým králem Jiřím z jedné strany a preláty, slezskými vévody, českými pány, městy Vratislaví, Plzní, Olomoucí, Brnem, Znojmem, Jihlavou a dalšími účastníky, ze strany druhé; 1468 leden 25 /bez místa/. (NA, AČK, inv. č. 1734)
V konfesijně rozdělených českých zemích král Jiří vládl „dvojímu lidu“, jak většinovým kališníkům, v čele s voleným arcibiskupem Janem Rokycanou, tak i menšinových katolíkům. Král chápal závazek tajné přísahy netrpět kacíře jako povinnost zasahovat proti různým sektám. Proto se objektem perzekuce stala skupina kolem bratra Řehoře, působící v Praze a od roku 1457 (1458) ve vsi Kunvaldu (u Žamberka), jež měla původně blízko k Rokycanovi. Z této komunity se v roce 1467 (ve vsi Lhotce) ustavila Jednota bratrská jako samostatná církev, nezávislá na utrakvistické církvi; tím ztratila Rokycanovy sympatie.
Pius II., římský papež, oznamuje Hanušovi z Kolovrat, že po poradě s kardinály nevyhověl žádosti poslů českého krále Jiřího o povolení přijímat pod obojí způsobou. Nabádá ho, aby zůstal při obřadu katolické církve, a sděluje mu, že v této záležitosti posílá do Čech svého legáta Fantina de Valle; 1462 duben 9, Řím. (NA, APA-L, inv. č. 57) Pope Pius II announces to Hanus of Kolovraty that after a consultation with Cardinals he does not comply with the request of the envoys of King George asking for permission to practice communion of both kinds. He urges him to follow the practices of the Catholic Church, and tells him that in this matter sends his legate Fantina de Valle to Bohemia; 1462 April 9, Rome. (NA, APA-L, inv. no. 57)
1 2 3 4 5 6
7
8 9 10 11 12 13
14
15 16 17 18 19 20
21
září 2014
22 23 24 25 26 27
28
29 30
Před korunovací složil král Jiří s manželkou Johanou do rukou dvou uherských biskupů, instruovaných papežskou kurií, tajnou přísahu, že bude zachovávat poslušnost papeži a římské církvi, bránit křesťanskou víru a netrpět kacíře. Obecné formulace přísahy umožňovaly odlišný výklad. Jiří považoval kališníky za pravověrné křesťany a usiloval o potvrzení kompaktát – legalizujících přijímání z kalicha – papežem. Pius II. viděl v přísaze závazek sjednotit poddané českého krále s katolickou církví. Tento papež zrušil 31. 3. 1462 zrušil platnost kompaktát, které Jiří nepřestal hájit, a 16. 6. 1464 vyhlásil na českého krále půhon pro podezření z kacířství. Dne 23. 12. 1466 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za kacíře, sesadil ho z trůnu a jeho poddané zbavil přísahy věrnosti.
1 2 3 4
5
6 7 8 9 10 11
12
13 14 15 16 17 18
19
20 21 22 23 24 25
26
říjen 2014 27
28
29 30 31
Vladislav II. Jagellonský, uherský a český král (1456 – 13. 3. 1516, v Čechách vládl od roku 1471, v Uhrách od 1490), syn polského krále Kazimíra IV. a Alžběty, sestry krále Ladislava Pohrobka. Miniatura s Vladislavovým ideálním (fiktivním) portrétem z Kroniky české Přibíka Pulkavy z Radenína, kopie z roku 1607 podle originálu z doby kolem 1530. (NA, ČDK inv. č. 1483, RKP 2452, kniha 149, fol. 114v. /112v./)
Stanislaus of Ostrog, Voivode of Kalisz, and James of Debno, Grand Treasurer of the Polish Crown and Starosta of Kraków, the envoys of Casimir IV, King of Poland, agree on an armistice between George, King of Bohemia, from one part and prelates, dukes of Silesia, Bohemian lords, the cities and towns of Wroclaw, Plzeň, Olomouc, Brno, Znojmo, Jihlava and other participants from the other part till 26 May 1468; 1468 January 25 /without a place/ (NA, AČK, inv. no. 1734).
Vladislaus II Jagiello, King of Hungary and Bohemia (born 1456 – died 13 March 1516, reigned in Bohemia from 1471, in Hungary from 1490), the son of Casimir IV, King of Poland, and Elisabeth, a sister of King Ladislaus the Posthumous. The miniature of Vladislaus’s fictitious portrait from the manuscript of the Chronicle of Bohemia by Přibík Pulkava of Radenín, the copy made in 1607 according to an original from ca 1530 (NA, ČDK, inv. no. 1483, RKP 2452, book 149, fol. 114v./112v./)
Jiří se vzdal představy o založení vlastní královské dynastie. V červnu 1469 český zemský sněm schválil jeho návrh, aby po něm nastoupil na trůn Vladislav, syn polského krále Kazimíra IV., pokud se ožení s jeho dcerou Ludmilou. Návrh se neuskutečnil, došlo však k trvalému sblížení s polským královským dvorem. Po smrti krále Jiřího (22. 3. 1471) byl Vladislav Jagellonský proti uherskému a českému králi Matyášovi zvolen českým králem a korunován. Válka skončila až roku 1479.
S podporou papežské kurie se proti králi Jiřímu vytvořila opozice českých katolických pánů, kteří se 28. 11. 1465 ustavili v tzv. Zelenohorskou jednotu. Dne 14. 4. 1467 král veřejně přečetl „Apelaci“ - odvolání proti rozhodnutí papeže, a poté opověděl nepřátelství panské jednotě. Dne 26. 4. 1467 vyhlásil papežský legát ve Vratislavi křížové tažení proti Jiřímu. V březnu 1468 do války s českým králem vstoupil jeho bývalý zeť, uherský král Matyáš Korvín, který postupně obsadil Moravu, Slezsko, Horní a Dolní a Lužici. Dne 3. 5. 1469 v Olomouci byl Matyáš zvolen a přijat katolickou opozicí za českého krále.
1 2 3 4 5 6 7 8
9 10
11 12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22
23
listopad 2014
24 25 26 27 28 29
30
2014
prosinec 1 2 3 4 5 6
7
8 9 10 11 12 13
14
15 16 17 18 19 20
21
22 23
24 25 26
27
28
29 30 31
