JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra účetnictví a financí

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra účetnictví a financí

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodně podnikatelský obor

Daň z přidané hodnoty ve stavebnictví

Vedoucí bakalářské práce

Autor

Ing. Jarmila Křížová

Veronika Dušáková

2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Daň z přidané hodnoty ve stavebnictví vypracovala samostatně na základě vlastních zjištění a materiálů, které uvádím v seznamu použité literatury.

Dále prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou na veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách.

V Českých Budějovicích 15. 4. 2008

……………………. Veronika Dušáková

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Jarmile Křížové za její připomínky a rady, které mi poskytla.

Zároveň bych chtěla poděkovat společnosti XYZ s. r. o. za poskytnutí informací a podmínek pro zpracování mé bakalářské práce.

Dále bych ráda poděkovala členům rodiny a přátelům za podporu, kterou mi poskytovali v průběhu celého studia. Děkuji.

OBSAH 1.

ÚVOD....................................................................................................................... 3

2.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ............................................................................... 5 2.1

Ekonomická činnost........................................................................................... 5

2.2

Předmět daně a osvobozená plnění .................................................................... 6

2.3

Daňové subjekty ................................................................................................ 7

2.4

Daňové doklady ................................................................................................. 8

2.5

Základ daně........................................................................................................ 9

2.6

Sazby daně ....................................................................................................... 10

2.7

Plátce daně a registrace plátce ......................................................................... 11

2.7.1

3.

4.

Dobrovolná registrace............................................................................. 12

2.8

Zdaňovací období ............................................................................................ 12

2.9

Intrakomunitární plnění ................................................................................... 13

2.9.1

Dodání zboží do jiného členského státu ................................................. 14

2.9.2

Pořízení z jiného členského státu............................................................ 15

2.9.3

Poskytování služeb ................................................................................. 15

SPECIFIKA DPH V OBLASTI STAVEBNICTVÍ ............................................... 17 3.1

Sociální bydlení ............................................................................................... 17

3.2

Sazba daně u sociálního bydlení ...................................................................... 18

3.3

Sazby daně od 1.1. 2008 .................................................................................. 19

3.4

Veřejnoprávní subjekt...................................................................................... 20

METODIKA VÝPOČTU DAŇOVÉ POVINNOSTI ............................................ 22 4.1

Metody výpočtu DPH ...................................................................................... 22

4.2

Daň na vstupu a daň na výstupu ...................................................................... 23

4.2.1

Daň na vstupu ......................................................................................... 23

4.2.2

Daň na výstupu ....................................................................................... 23

4.3

Postup výpočtu daňové povinnosti a nadměrného odpočtu............................. 24

4.4

Krácení daně na vstupu.................................................................................... 24

1

5.

6.

VLASTNÍ VÝPOČET DPH ZA ROK 2006 .......................................................... 26 5.1

Lhůta pro podání daňového přiznání ............................................................... 29

5.2

Vytýkací řízení................................................................................................. 29

MOŽNOSTI ÚPRAVY (SNÍŽENÍ) DAŇOVÉ POVINNOSTI ............................ 32 6.1

Ohlášení řemeslné živnosti pro právnické osoby se sídlem na území České republiky .......................................................................................................... 32

7.

6.2

Výpočet DPH při rozšíření své činnosti .......................................................... 34

6.3

Uplatnění DPH při dodání stavby.................................................................... 38

VYHODNOCENÍ OPTIMALIZACE DAŇOVÉ POVINNOSTI U PLÁTCE DPH .................... ........................................................................................................... 41

8.

ZÁVĚR ................................................................................................................... 45

9.

SUMMARY............................................................................................................ 46

10. LITERATURA ....................................................................................................... 47 11. POUŽITÉ ZKRATKY 12. SEZNAM TABULEK 13. PŘÍLOHY

2

1. ÚVOD Státní rozpočty stále více spoléhají na příjmy z nepřímých daní, jako jsou např. daň z přidané hodnoty (DPH) nebo daň za zboží a služby. Vláda již několik let snižuje zatížení firem v oblasti daně z příjmu. Tím se země snaží být atraktivnější pro zahraniční investory.

Zatímco sazby daní z příjmu právnických osob za posledních šest let klesají, sazby nepřímých daní zůstávají víceméně stabilní. V České republice je základní sazba daně z přidané hodnoty 19 %, více má například Finsko, Slovensko, Rakousko nebo Polsko. Nejmenší sazba je v Japonsku či Panamě (5 %).

V roce 2005 bylo z důvodu změny registračního limitu ze 2 000 000 Kč na 1 000 000 Kč podáno celkem 3 017 107 daňových přiznání k DPH, tedy nejvíce od vzniku samostatné České Republiky do roku 2007. Narozdíl od roku 1993, kdy daňových přiznání k DPH bylo v počtu 1 084 908 podáno nejméně.

Stavebnictví zahrnuje budovy a infrastrukturu (dálnice, železnice). Stavební práce stimulují hrubý domácí produkt a vytvářejí základ pro možný budoucí ekonomický růst. Nové továrny, silnice, letiště a podobně se totiž po svém dokončení stanou zdrojem dalšího růstu produkce a blahobytu. Stavebnictví je proto též významným indikátorem celkového stavu hospodářství a jeho dalšího vývoje.

Důležitou součást stavebnictví tvoří bytová výstavba. Pravidelně prováděná šetření zachycují stavební výrobu v České republice a umožňují spolu s výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 získat velmi podrobný přehled o stavu domovního i bytového fondu v České republice, a usnadnit tak rovněž návrhy na řešení problémů spojených s bytovou výstavbou a s problematikou bydlení vůbec.

3

V této bakalářské práci je vysvětleno, co je daň z přidané hodnoty, o jakou daň se jedná, co je předmětem daně, v jaké výši se pohybují sazby daně, jaké používáme daňové doklady, co je základ daně, kdo je plátcem daně atd.

Tato práce je zaměřena také na specifika DPH ve stavebnictví a tato specifika jsou vysvětlena v kapitole 3. Především se jedná o sociální bydlení, které je v této kapitole upřesněno a také jsou zde uvedeny sazby daně.

Dále je zde vysvětlen výpočet daňové povinnosti resp. nadměrného odpočtu společnosti XYZ s. r. o., tyto termíny jsou podrobně popsány spolu s metodami výpočtu DPH v kapitole 4.

Jedním z cílů této bakalářské práce je zaměřit se na specifika DPH ve stavebnictví a optimalizovat daňovou povinnost u plátce DPH podnikajícího v oboru stavebnictví. Tato optimalizace je vysvětlena v kapitole 6 včetně popisu veškerých úkonů nutné pro snížení daňové povinnosti společnosti XYZ s. r. o.

4

2. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Jedná se o univerzální a nepřímou daň ze spotřeby, tzn. že na plátce dopadá nepřímo. Platí ji pouze plátce daně na účet poplatníka, který daň předem vybere, např. formou přirážky k ceně. Mezi nepřímě daně dále patří spotřební daně (daň z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu a lihovin, z vína a piva, z tabáku a tabákových výrobků a daně ekologické).

DPH zatěžuje konečného spotřebitele, ale odvádí ji podnikatelský subjekt, tj. fyzická či právnická osoba, která uskutečňuje zdanitelná plnění v rámci podnikání, tj. plátce DPH. Na každém stupni zpracování se zdaňuje jen to, co je na daném stupni přidáno tzv. přidaná hodnota, nikoli celý obrat.

Každý subjekt, který se k DPH registruje (viz kapitola 2.7), má povinnost zdanit svou veškerou produkci a každému subjektu je umožněno, aby daň, kterou odvede státu, mohl snížit o tu, jenž sám zaplatil v cenách nákupů pro svoji produkci.

Přidaná hodnota je hodnota přidaná zpracováním, tedy hodnota, kterou podnikatel přidá svým úsilím k hodnotě nakupovaných meziproduktů (zejména zásob, služeb).

2.1 Ekonomická činnost Za ekonomickou činnost se považuje soustavná činnost výrobců, obchodníků, osob poskytující služby, dále i využití hmotného a nehmotného majetku za podmínky, že se jedná o soustavné využívání majetku. Nájem nemovitostí je ze zákona o DPH osvobozen od daně. Pouze plátce daně může jinému plátci nájem zdaňovat, pokud je nájem určen pro uskutečňování ekonomické činnosti.

5

Činnost zaměstnanců, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, není považována za ekonomickou činnost [1].

2.2 Předmět daně a osvobozená plnění Předmět daně vymezuje plnění, která jsou předmětem daně, a také podmínky, za kterých se tato plnění stávají předmětem daně.

Předmětem daně je: a) dodání zboží nebo převod nemovitosti, b) poskytnutí služby, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (EU) uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Dodání zboží a poskytnutí služby je předmětem daně pouze za předpokladu, že k němu došlo v rámci ekonomické činnosti a zároveň je místo plnění v tuzemsku.

Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelným plněním, pokud nejsou od daně osvobozena. Osvobození znamená, že plátce není povinen a ani oprávněn uplatnit daň na vstupu.

Osvobozená plnění se dělí na dvě skupiny: a) Osvobozená plnění bez nároku na odpočet – plátce nárok na odpočet na vstupu ztrácí. Jedná se o většinu plnění v tuzemsku.

Mezi osvobozená plnění bez nároku na odpočet patří poštovní služby, služby rozhlasového a televizního vysílání, finanční a pojišťovací činnosti, převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, výchova a vzdělávání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc a další dle § 51 zákona o DPH.

6

b) Osvobozená plnění s nárokem na odpočet – (plnění do jiného členského státu) U tohoto plnění je nárok na odpočet daně na vstupu zachován, a pro plátce to znamená zpravidla daňovou úsporu.

Do osvobozených plnění s nárokem na odpočet řadíme dodání zboží do jiného členského státu nebo pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží nebo poskytnutí služby do třetí země, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží a přeprava osob do jiného členského státu EU nebo třetí země [2].

Jestliže se poskytují služby nebo dodává zboží do jiných států EU nebo do třetích zemí, jedná se o intrakomunitární plnění (viz kapitola 2.9).

2.3 Daňové subjekty Mezi daňové subjekty patří osoby povinné k dani a osoby osvobozené od uplatňování daně.

Za osobu povinnou k dani se považuje každá právnická (PO) nebo fyzická osoba (FO), která na jakémkoli místě České republiky uskutečňuje samostatnou ekonomickou činnost. Osobou povinnou k dani může být nejen tuzemská osoba, ale také osoby z jiných členských států EU nebo osoby ze třetích zemí, které uskutečňují ekonomickou činnost.

Dále ji může být právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže za úplatu dodává zboží nebo poskytuje služby, popř. uskutečňuje převod nemovitosti, tedy uskutečňuje ekonomickou činnost.

Osoba povinná k dani, pokud má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku platí, že je osvobozena od uplatňování daně, tedy od povinnosti se

7

registrovat jako plátce daně, pokud obrat osoby povinné k dani nepřesáhne za nejbližších 12 předchozích po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč.

Tento registrační limit obratu neplatí pro osoby registrované k dani v jiném členském státě a pro zahraniční osoby povinné k dani. Ty jsou povinny přiznat daň, zaplatit ji a registrovat se k DPH v tuzemsku při uskutečňování zdanitelných plnění bez ohledu na výši dosaženého obratu [3].

2.4 Daňové doklady Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, musí vystavit daňový doklad na vyžádání buď ihned nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud přijetí platby předchází uskutečnění zdanitelného plnění. Údaje o dani a o základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně.

Uskutečnění plnění u dodání zboží: a) jedná se o den dodání podle kupní smlouvy v rámci ekonomické činnosti mezi ekonomickými subjekty, b) nebo den převzetí při prodeji zboží spotřebiteli.

Uskutečnění plnění při poskytování služeb: a) den poskytnutí služby, b) nebo vystavení daňového dokladu a to tím dnem, který nastane dříve.

Daňový doklad může mít mnoho forem např.:


běžný daňový doklad (jedná se o základní typ daňového dokladu)




souhrnný daňový doklad (používá se pokud bylo uskutečněno postupně několik zdanitelných nebo osvobozených plnění s nárokem na odpočet)

8




splátkový kalendář (nájemné smlouvy a smlouvy o finančním pronájmu)




celní prohlášení ( jedná se o doklad u vývozu zboží do třetích zemí)

Plátce má povinnost uchovávat veškeré daňové doklady po dobu 10 let, a to od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo, a to na plátcem určeném místě. Plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost obsahu, jejich čitelnost a je povinen umožnit správci daně na jeho žádost přístup k těmto dokladům bez zbytečného odkladu [4].

2.5 Základ daně Základem daně se rozumí peněžní částka, kterou jako úplatu má plátce obdržet nebo již obdržel za uskutečněné zdanitelné plnění, snížená o daň.

Základ daně zahrnuje také cla, dávky a další poplatky spojené s dovozem, vedlejší související výdaje jako poštovné a balné, dotace k ceně, spotřební daň. Není-li úplata za zdanitelné plnění v penězích je základ daně stanoven podle zákona o oceňování. Tato cena se použije v případech bezúplatných převodů, nepeněžitých plnění nebo při použití zboží nebo služby pro účely, které nesouvisejí s ekonomickou činností plátce [2].

Pokud vznikne plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň z přijaté platby, která předchází zdanitelnému plnění, může být částka daně z přijaté platby vypočtena z přijaté platby, jako z částky včetně daně nebo i z částky sjednané tak, že se vychází z částky v úrovni bez daně [1].

Schéma základu daně:

ZÁKLAD DANĚ = CENA PRODEJNÍ VČETNĚ DPH – DPH = CENA BEZ DPH

9

2.6 Sazby daně Sazby daně u zdanitelného plnění, tj. u zboží, služeb a nemovitostí je základní sazba stanovena ve výši 19 % a snížená sazba daně platná od 1.1. 2008 ve výši 9 %. Do 31.12. 2007 byla snížená sazba ve výši 5 % [2].

Abychom byly schopni aplikovat správnou sazbu daně, je ze všeho nejdříve nezbytné, zařadit zboží podle Harmonizovaného systému a služby podle Standardní klasifikace produkce. Základní sazba se používá pro případy, které nejsou výslovně uvedeny v přílohách zákona o dani z přidané hodnoty. Pro zboží, které je uvedeno v příloze č. 1 (viz příloha č. 1 této bakalářské práce) a u tepla a chladu se používá snížená sazba daně, tak jako v příloze č. 2 (viz příloha č. 2 bakalářské práce) pro služby. Snížená sazba je obecně aplikována na zboží a služby sociální a kulturně sociální povahy jako např. základní potraviny, léky a zdravotnický materiál, knihy, noviny a časopisy, sociální a zdravotní služby, vstupné na kulturní a sportovní akce, apod. [5].

Snížená sazba daně se uplatní u převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu. Dále se snížená sazba uplatní u dodání bytového domu, rodinného domu a bytu a to i nedokončených, včetně stavebních a montážních prací spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací atd.

U stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí, modernizací a opravami nebytových prostor bytových a rodinných domů se uplatní základní sazba daně.

Snížená sazba je také aplikována u tzv. sociálního bydlení (viz kapitola 3.1), kde je stanovena maximální výměra plochy pro uplatnění snížené sazby DPH.

Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž veškeré podlahové plochy všech místností a prostorů připadá víc jak polovina na byty. Rodinný dům je taktéž stavba pro

10

bydlení, kde více než jedna polovina podlahové plochy místností a prostorů je určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení[1].

Důvod, proč existuje více sazeb daně je zmírnění regresivního dopadu zdanění. Snížené sazby mají také podporovat daňové výnosy státu. Snížené sazby se aplikují např. na zdanění služeb, které ze zdanění často a snadněji unikají [5].

2.7 Plátce daně a registrace plátce Osoba povinná k dani, která překročí registrační limit 1 000 000 Kč je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tento limit překročila. Plátce daně se musí registrovat u příslušného finančního úřadu a odvádět DPH za zdanitelná plnění. Pokud nesplní registraci, stává se plátcem na základě rozhodnutí správce daně [6].

Plátce daně:


s místem podnikání v ČR –

ze zákona (obrat musí přesáhnout částku registračního limitu)

–

dobrovolný (přihlašuje se dobrovolně, registrace plátce umožňuje vyšší obraty, např. vývozci, stavebniny a stavební firmy, zemědělci), viz kapitola 2.7.1




s místem podnikání mimo ČR

Rozlišujeme dva druhy osob: a) osoby povinné platit – DPH platí všichni při nákupu zboží a platbách za služby, b) osoba povinná k dani tj. plátce daně – každá osoba, která samostatně vykonává ekonomickou činnost, osoba mající sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v České republice a odvádějící DPH [1].

11

Plátce je povinen uvádět své daňové identifikační číslo (DIČ) ve struktuře kód země CZ a kmenová část, kterou tvoří obecný identifikátor (DIČ CZ12345678) [9].

Obecně se místní příslušnost finančního úřadu řídí u fyzické osoby místem jejího bydliště a tím se rozumí místo trvalého pobytu. Pokud fyzická osoba nemá na území České republiky bydliště, řídí se její místní příslušnost místem, kde se převážně zdržuje, tzn. pobývá v něm nejvíce dnů v roce.

U právnických osob se místní příslušnost řídí jejím sídlem zapsaným v obchodním rejstříku, u těch právnických osob, které nejsou v obchodním rejstříku zapsány, pak sídlem uvedeným ve zřizovací listině, statutu, stanovách apod. [10].

2.7.1 Dobrovolná registrace Plátcem daně se osoba povinná k dani může stát i na základě vlastního rozhodnutí, a to za podmínek stanovených v § 95 odst. 7 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení se osoba povinná k dani může zaregistrovat jako plátce v případě, že její obrat nedosahuje obratu pro povinnou registraci, tj. nepřesáhne 1 000 000 Kč za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců [2].

2.8 Zdaňovací období Zdaňovací období je u nepřímých daní vždy kratší než kalendářní rok a může být:


měsíční (základní zdaňovací období)

Měsíční zdaňovací období nastává, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok přesáhl 10 000 000 Kč.


čtvrtletní

Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč.

12

Plátce, jehož obrat přesáhl částku 2 000 000 Kč za předcházející kalendářní rok má možnost zvolit si dobrovolně jako zdaňovací období kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí.

Pokud dojde ke změně zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je plátce oprávněn provést tuto změnu nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Dále plátce musí tuto změnu zdaňovacího období oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku [1].

2.9 Intrakomunitární plnění Základní pojmy:


Tuzemsko - v našem případě Česká republika.




Území Evropské unie - jedná se o plnění, kde poskytovatel nebo příjemce mají sídlo nebo místo výkonu ekonomické činnosti v jiném státu EU, pak mluvíme o tzv. intrakomunitární zóně resp. o intrakomunitárním plnění.




Zbytek světa nebo-li třetí země - nejsou členy EU a mluvíme o tzv. zahraničních osobách tj. o osobách, které nemají na území EU sídlo, místo podnikání nebo provozovnu.

Vstup České republiky do Evropské unie (1. května 2004) přinesl do zahraničního obchodu zásadní změny. Zrušení vnitřních hranic a vytvoření jednotného celního prostoru ukončilo nutnost sledování pohybu zboží uvnitř Evropské unie. Tradičně používané pojmy „dovoz a vývoz“ byly při vzájemném obchodování mezi státy unie nahrazeny pojmy „dodání zboží do“ nebo „pořízení zboží z“ jiného členského státu Evropské unie.

Dodání zboží do jiného členského státu je považováno za osvobozené plnění s nárokem na odpočet v případech kdy pořizovatel zboží je v jiném členském státě registrován k dani z přidané hodnoty, tzn. že mu bylo přiděleno daňové identifikační

13

číslo (DIČ) pro účely DPH a zároveň zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou.

Osvobození nebude možno uplatnit v případě, že bude dodáváno zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě nebude předmětem daně. Pro účel uplatnění osvobození od daně bude dodavatel povinen uvést a zkontrolovat platnost DIČ svého zákazníka, které mu bylo vydáno v jiné členské zemi Evropské unie [11].

U intrakomunitárního plnění je důležité vědět, kdo dodává zboží, kdo je příjemcem zboží, o jaký druh plnění se jedná, dále se musí určit, zda vznikla daňová povinnost, komu vznikla daňová povinnost přiznat a odvést daň a kdo má nárok na odpočet.

Základní principy uplatnění daně:


Dodání zboží do jiného členského státu EU (dříve vývoz) osvobozuje dodavatele od povinnosti uhradit DPH. Tuto daň vykáže a uhradí pořizovatel ve výši platné v místě plnění. Ke splnění zákonem stanovených daňových podmínek je také třeba, aby pořizovatelem byla osoba registrovaná k DPH ve státě plnění a zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu dodavatelem, pořizovatelem nebo jimi zmocněnou třetí osobou.




Podobně i pořízení zboží z jiného členského státu EU (dříve dovoz) zbavuje povinnosti uhradit DPH dodavatele. Tuto daň opět vykáže a uhradí pořizovatel ve výši platné v místě plnění.

2.9.1 Dodání zboží do jiného členského státu Rozlišuje se, zda pořizovatel je plátce daně nebo osoba, která není registrovaná k dani. V případě, že osoba není registrovaná k dani nebo není splněna některá z podmínek, uplatňuje se princip země původu.

14

V případě, že osoba registrovaná k dani je a zboží je dodáváno v rámci ekonomické činnosti, dále dodání zboží je v zemi příjemce zdanitelným plněním a přeprava byla dokončena, pak se uplatňuje princip země určení. Všechny tyto podmínky musí být splněny společně. Pak plátce daně, který dodává zboží osobě registrované, uskutečnil osvobozené plnění s nárokem na odpočet a příjemci vznikne povinnost přiznat a odvést daň, zpravidla bude mít i nárok na odpočet [2].

2.9.2 Pořízení z jiného členského státu Plátce je povinen do daně na výstupu zahrnout daň z tohoto plnění. Pokud pořizujeme zboží od plátce, musíme si stanovit částku bez DPH a DPH uplatnit na výstupu. Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od DPH jen za situace, kdy by dodání zboží v tuzemsku bylo osvobozeno od daně a nebo by se jednalo o osvobození při dovozu zboží [2].

2.9.3 Poskytování služeb Obecně platí, že poskytnutí služby bude podléhat DPH ve státě, ve kterém je místo podnikání nebo sídlo poskytovatele služby. Uplatňuje se princip původu. Existují služby, které se shrnují pod označení „reverse-charge“ mezi tyto služby patří: a) převod autorského nebo průmyslové práva (patent, licence atd.), b) reklamní služby, c) poradenská činnost (právní, účetní….), d) nájem movité věci (s výjimkou dopravních prostředků).

Jedná se o služby poskytované přes hranice. Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani v jiném státě EU, která nemá sídlo, místo výkonu ekonomické činnosti

15

v tuzemsku, místem plnění je místo, kde má sídlo nebo místo podnikání příjemce služby.

Např. česká firma, plátce DPH, poskytuje účetní služby mimo jiné i klientům ze Slovenska. Pokud je slovenská firma registrovaná k DPH na Slovensku a účetní služby mají místo plnění na Slovensku, tato česká společnost nebude v tuzemsku zahrnovat DPH do ceny služby. Daň se vybere na Slovensku, prostřednictvím příjemce služby [2].

16

3. SPECIFIKA DPH V OBLASTI STAVEBNICTVÍ Do specifik DPH v oblasti stavebnictví lze zahrnout sociální bydlení a stavební práce uvedené v SKP 45 (viz příloha č. 4).

Do sociálního bydlení se zahrnují byty, rodinné domy a bytové domy, které mají určenou podlahovou plochu v m2 tak, aby mohly být zahrnuty do sociálního bydlení.

3.1 Sociální bydlení Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu. Místností se rozumí prostor s podlahovou plochou, stropem, uzavřenou pevnými stěnami. Jako místnost není považována například terasa, prosklené lodžie, balkony apod.

Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

Bytovým domem pro sociální bydlení je bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. Za příslušenství rodinného domu či bytového domu je považována drobná stavba sloužící rodinnému či bytovému s max. jedním nadzemním podlažím a plochou nepřesahující 16 m2 a výškou max. 4,5 m [12].

17

Snížená sazba DPH u prací na bytech je upravena dle přílohy III Směrnice Rady 2006/112/ES.

Do způsobu definování pojmu sociálního bydlení nemůže Evropská komise jednotlivým zemím zasahovat.

Zde jsou vyjmenované další stavby pro sociální bydlení: a) byt pro sociální bydlení, b) rodinný dům pro sociální bydlení, c) bytový dům pro sociální bydlení, d) ubytovací zařízení určená pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů, e) zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby, f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, h) zvláštní dětská zařízení, kterými jsou kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku, i) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči, j) speciální lůžková zařízení hospicového typu domovy péče o válečné veterány [13].

3.2 Sazba daně u sociálního bydlení Při poskytování stavebních a montážních prací, které jsou spojeny s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby se uplatňuje snížená sazba daně. Na konstrukce, materiály, stroje a zařízení, které se stavebními a montážními pracemi do stavby pro sociální bydlení zabudují nebo zamontují jako její součást, se také uplatňuje snížená sazba daně.

18

Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt, nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení [13].

3.3 Sazby daně od 1.1. 2008 Sníženou sazbu DPH je možno uplatňovat na byty a rodinné domy i po roce 2007, nejpozději však do 31. 12. 2010. Od 1. 1. 2011 bude § 48 zákona o DPH pozbývat platnost. Výše snížené sazby od 1. 1.2008 činí 9 %. Možnost použití snížené sazby daně z přidané hodnoty u dodávek, výstavby a přestavby staveb, které jsou součástí sociální politiky státu, vyplývá z Přílohy H Šesté směrnice Evropských společenství. Snížená sazba daně z přidané hodnoty pro bytovou výstavbu je v České republice umožněna na základě výjimky, která byla ČR udělena na přechodné období do 31. 12. 2007 na základě Přístupové smlouvy k EU.

Na příkladu je ukázáno, co se stane se sníženou sazbou daně, pokud plátce přijme v období do 31. 12. 2007 platbu na stavební práce spojené s výstavbou bytu, uplatní z této přijaté platby sníženou sazbu daně 5 %. Pokud bude plátce v roce 2008 účtovat provedení stavebních prací spojených s výstavbou bytu, uplatní DPH ze základu daně, který stanoví jako rozdíl celkové částky základu daně a základů daně z přijatých plateb, u nichž již vznikla povinnost přiznat daň. Při vyúčtování základu daně po 1. 1. 2008 uplatní plátce pro stavební práce prováděné v rámci výstavby bytu pro sociální bydlení, rodinného domu pro sociální bydlení

nebo bytového domu pro

sociální bydlení sníženou sazbu daně ve výši 9 %. Pro stavební práce prováděné v rámci výstavby bytu, rodinného domu nebo bytového domu, které nesplňují vymezení bytů a staveb pro sociální bydlení, se uplatní základní sazba daně 19 %.

Dojde-li u převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu, které nesplňují podmínky stavby pro sociální bydlení, k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, uplatní se snížená sazba daně ve výši 9 %.

19

Právním účinkem vkladu se rozumí zápis nemovitosti do katastru nemovitostí [14].

Dále je zde uveden příklad společnosti ABC s. r. o., která koupila pozemek v hodnotě 10 milionů Kč. Kupní smlouva byla uzavřena 25. 11. 2007, návrh na vklad byl doručen na katastrální úřad 5. 12. 2007. Katastrální úřad provedl zápis vkladu 16. 2. 2008 a rozhodnutí o právních účincích vkladu bylo doručeno společnosti ABC s. r. o., a současně prodejci 20. 2. 2008. Společnost zaplatila kupní cenu 15. 1. 2008.

V tomto případě společnost ABC s. r. o., musí zařadit pozemek k 5. 12. 2007 do účtové skupiny 03 na zvláštní analytický účet oproti závazku a do inventární karty vyznačí skutečnost, že právní účinky změny vlastnictví dosud nenastaly. Tuto skutečnost uvede účetní jednotka také v příloze k účetní závěrce sestavené k jejímu rozvahovému dni 31. 12. 2007 (účetní závěrka byla schválena k 30. 1. 2008).

V praxi dochází často k záměně mezi datem přechodu vlastnictví a dnem uskutečnění zdanitelného plnění pro účely daně z přidané hodnoty. Vlastnictví přechází dnem doručení návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji nemovitosti nastává dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právního účinku vkladu do katastru nemovitostí. V uvedeném případě je tímto datem 20. 2. 2008 [15].

3.4 Veřejnoprávní subjekt Za veřejnoprávní subjekty se pro účely DPH považuje stát, kraje, obce a také právnické osoby. Pokud veřejnoprávní subjekty vykonávají pouze činnost při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, nejsou považovány za osoby povinné k dani.

20

Veřejnoprávní subjekt však bude osobou povinnou k dani, jestliže bude splněna některá z následujících podmínek: a) veřejnoprávní subjekt bude při výkonu působností v oblasti veřejné správy provádět činnosti, který by narušovaly podle rozhodnutí příslušného orgánu závažně pravidla hospodářské soutěže, b) veřejnoprávní subjekt se považuje za osobu povinnou k dani vždy, když uskutečňuje ekonomickou činnost, c) veřejnoprávní subjekt se považuje za osobu povinnou k dani vždy, pokud uskutečňuje např. tyto činnosti jako je dodávání určitého vyjmenovaného zboží jako vody, plynu, elektřiny, páry, poskytování služeb v oblasti telekomunikací, dopravy zboží, přepravy cestujících, činnosti reklamní, skladovací, pořádání veletrhů, služby cestovních kanceláří.

Jestliže veřejnoprávní subjekt překročí z příjmů či výnosů za výše uvedené činnosti registrační limit obratu, stane se plátcem DPH ze zákona [16].

V příloze č. 3 je uveden seznam plnění, při jejichž provádění se veřejnoprávní subjekt považuje vždy za osobu povinnou k dani.

21

4. METODIKA VÝPOČTU DAŇOVÉ POVINNOSTI

4.1 Metody výpočtu DPH Výpočet koeficientu metodou „ZDOLA“

Případu, kdy se počítá daň, pokud je známa cena bez DPH, se říká metoda „ZDOLA“. Pro základní sazbu daně

K=

19 = 0,19 100

Pro sníženou sazbu daně do 31.12. 2007

K=

5 = 0,05 100

Pro sníženou sazbu daně od 1.1. 2008

K=

9 = 0,09 100

Daň se vypočte ze základu daně jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který je v případě základní sazby daně 0,19 nebo 0,05 (resp. 0,09 od 1. 1. 2008) v případě snížené sazby daně. Cenou včetně daně se rozumí součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Výpočet koeficientu metodou „SHORA“

Nyní následuje vysvětlení výpočtu daně, kde se tato metoda nazývá „SHORA“, v této následující metodě je známa cena s DPH. Pro základní sazbu daně

K=

19 = 0,1597 119

Pro sníženou sazbu daně do 31.12. 2007

K=

5 = 0,0476 105

22

Pro sníženou sazbu daně od 1.1. 2008

K=

9 = 0,0826 109

Daň může plátce dále vypočítat z částky za zdanitelné plnění včetně daně a koeficientu pro základní sazbu daně resp. sníženou sazbu daně. Cena bez daně se v tomto případě dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

4.2 Daň na vstupu a daň na výstupu 4.2.1 Daň na vstupu Daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou.

4.2.2 Daň na výstupu Daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou.

23

4.3 Postup výpočtu daňové povinnosti a nadměrného odpočtu

Výstup – Vstup =

Daňová povinnost

Nadměrný odpočet

(Výstup > Vstup)

(Výstup < Vstup)

4.4 Krácení daně na vstupu DPH na vstupu musí být za určitých zákonem stanovených podmínek krácena prostřednictvím zálohového a vypořádacího koeficientu.

Povinnost zkracovat nárok na odpočet daně má plátce pouze u osvobozených plnění bez nároku na odpočet používaných i ke zdanitelnému plnění. Poměrná část nároku na odpočet daně se vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu. V daňovém přiznání k DPH se celková částka nároku na odpočet daně u krácených plnění uvádí v řádku 550 (viz příloha č. 5).

Plátce nepočítá koeficient samostatně za každé zdaňovací období jak tomu bylo dříve, ale ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku odpočet daně krátí tzv. zálohovým koeficientem. Tento koeficient se vypočítá z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku zjištěných při vypořádání odpočtu daně v posledním zdaňovacím období tohoto roku. Pokud tyto údaje za předchozí kalendářní rok neexistují (např. u nově registrovaného plátce), stanoví se podle předběžného odhadu plátce. Správce daně je oprávněn výši koeficientu stanoveného odhadem ověřit v rámci vytýkacího řízení (viz kapitola 5.2).

24

Plátce má povinnost provést vypořádání nároku na odpočet daně v posledním zdaňovacím období kalendářního roku. Tato povinnost provést vypořádání nároku na odpočet daně platí také při zrušení registrace k DPH. Vypořádání nároku na odpočet daně se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období.

Částka vypořádání, která může být kladná či záporná, se uvádí v daňovém přiznání v řádku 560.

Povinnost provést vypořádání nároku na odpočet daně má i plátce při zrušení registrace. Období pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění je přitom od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace, neprovádí se již tedy od 1. ledna předchozího roku. Vypořádání uvede plátce do daňového přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením své registrace plátce, a to v řádku 560.

V případě opravy přijatých nebo uskutečněných plnění za zdaňovací období dosud nevypořádaného roku provede plátce krácení odpočtu daně zálohovým koeficientem, kterým nepřepočítává [17].

Výpočet koeficientu:

K – koeficient ZP – zdanitelné plnění

25

5. VLASTNÍ VÝPOČET DPH ZA ROK 2006 Pro bakalářskou práci na téma Daň z přidané hodnoty ve stavebnictví jsem si vybrala společnost, která se zabývá nákupem a prodejem zboží v oblasti stavebnictví. S touto firmou resp. majitelem jsem se domluvila, že nebudu uvádět jméno společnosti, proto jsem tuto společnost pro účely této bakalářské práce nazvala XYZ s. r. o. se sídlem v Českých Budějovicích, tzn. že správcem daně je Finanční úřad v Českých Budějovicích, jelikož zde má společnost XYZ s. r. o. sídlo.

Společnost XYZ s. r. o. je měsíčním plátcem daně z přidané hodnoty, jelikož obrat plátce za předcházející kalendářní rok přesáhl částku 10 000 000 Kč.

Na následujícím příkladu je ukázáno, jak se vypočítá daňová povinnost v měsíci lednu 2006. Nejdříve jsou vypočítány vstupy, což je nakoupený materiál a poté výstupy, které představují prodaný materiál.

Vstupy: Základ daně představuje 238 069 Kč, 19 % sazba. 238069 x 0,19 = 45233,11; po zaokrouhlení je daň ve výši 45 233 Kč

Základ daně je 3 916, snížená sazba daně ve výši 5 %. 3916 x 0,05 = 195,8; po zaokrouhlení činí daň 196 Kč

Celková výše vstupů je 45 429 Kč.

Výstupy: Základ daně je ve výši 227 925 Kč, 19 % sazba daně. 227925 x 0,19 = 43305,75; po zaokrouhlení je daň ve výši 43 306 Kč Výstupy jsou ve výši 43 306 Kč.

26

Aby byla zjištěna daňová povinnost resp. nadměrný odpočet, musí se vstupy odečíst od výstupů. 43 306 – 45 429 = - 2 123

Jelikož jsou vstupy vyšší než výstupy, jedná se o nadměrný odpočet, který je více vysvětlen a popsán pod tabulkou č. 1.

Daňová povinnost v ostatních měsících je uvedena v následující tabulce.

Výpočet DPH za rok 2006

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Vstup Základ Sazba daně daně 238069 19% 3916 5% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 311502 19%

Daň 45233 196 45429 Celkem výstup Základ Sazba Daň daně daně 59185 509031 19%

Daň 43306

Celkem vstup Základ Sazba daně daně 457221 19% 2397 5% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 328888 19% 2147 5% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 685453 19% 74738 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1033733 19%

59185 Celkem výstup Základ Sazba Daň daně daně 86872 602998 19% 120 86992 Celkem výstup Základ Sazba Daň daně daně 62489 647226 19% 107 62596 Celkem výstup Základ Sazba Daň daně daně 130236 1446913 19% 14200 74738 19% 144436 Celkem výstup Základ Sazba Daň daně daně 196409 1080593 19%

96716

Celkem vstup

196409 Celkem výstup

Základ daně 227925

27

Výstup Sazba daně 19%

Daň

43306

-2123 NP

Daň 96716 37531 VDP

Daň 114570 114570

27578 VDP

Daň 122973 122973

60377 VDP

Daň 274913 14200 289114

144677 VDP

Daň 205313 205313

8903 VDP

Základ Sazba daně daně 684044 19% Červenec 647 5% 483335 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 963163 19% Srpen 1551232 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1066963 19% Září 72672 19% 609257 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1032678 19% 1169 5% Říjen 711599 19% 737091 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1030180 19% Listopad 762 5% 488206 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 908374 19% Prosinec 888 5% 1434991 19% Celkem vstup

Základ Sazba Daň daně daně Daň 129968 1037495 19% 197124 32 483335 19% 91834 91834 221834 Celkem výstup 288958 Základ Sazba Daň daně daně Daň 183001 1482720 19% 281717 294734 1551232 19% 294734 477735 Celkem výstup 576451 Základ Sazba Daň daně daně Daň 202723 1620446 19% 307885 13808 72672 19% 13808 115759 609257 19% 115759 332289 Celkem výstup 437451 Základ Sazba Daň daně daně Daň 196209 4474027 19% 850065 59 711599 19% 135204 135204 737091 19% 140047 140047 471519 Celkem výstup 1125316 Základ Sazba Daň daně daně Daň 195734 3431451 19% 651976 39 488206 19% 92759 92759 288532 Celkem výstup 744735 Základ Sazba Daň daně daně Daň 172591 2365614 19% 449467 44 1434991 19% 272648 272648 445284 Celkem výstup 722115

67123 VDP

98716 VDP

105162 VPD

653797 VPD

456203 VPD

276831 VPD

Poznámka: NO – nadměrný odpočet = -2 122 Kč VDP – vlastní daňová povinnost = 1 934 942 Kč Tabulka č. 1 Výpočet DPH za rok 2006 [zdroj XYZ s. r. o.]

Pro předchozí výpočty, kde je známa cena bez daně, je použita metoda „ZDOLA“, aby byla zjištěna výše daně. Poté byla odečtena od daně na výstupu daň na vstupu a byla zjištěna vlastní daňová povinnost resp. nadměrný odpočet.

28

Z tabulky č. 1 je zřejmé, že pouze v měsíci lednu 2006 vznikl nadměrný odpočet ve výši 2 124 Kč, tzn. že odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. Tento přeplatek byl plátci vrácen správcem daně bez žádosti a to do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. V následujících jedenácti měsících firma měla vlastní daňovou povinnost, která vyjadřuje stav, kdy naopak daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období. Daň je nutné zaplatit ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Celkem společnost XYZ s. r. o. měla vlastní daňovou povinnost za celý rok 2006 ve výši 1 936 898 Kč.

5.1 Lhůta pro podání daňového přiznání Aby plátce věděl, v jakém období má daň na vstupu přiznat nebo daň na výstupu uplatnit, existují ustanovení, která definují den uskutečnění zdanitelného plnění. Plátci vzniká povinnost zahrnout daň do toho zdaňovacího období, ve kterém bylo zdanitelné plnění uskutečněno. U daně na výstupu je sledováno, aby daň nebyla do daňové povinnosti zahrnuta později, a naopak u daně na vstupu, aby nebyla zahrnuta dříve. Základní skutečnosti rozhodné pro vyměření daně musí plátce daně uvést v daňovém přiznání. Daňové přiznání musí plátce daně podat ve lhůtě 25 dní po skončení zdaňovacího období. Ke stejnému dni je daň také splatná [2].

5.2 Vytýkací řízení Vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání nebo dokladů, které jsou předloženy daňovým subjektem, nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, sdělí správce daně tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej, aby se k nim vyjádřil. Zejména, aby daňový subjekt neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil a nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů řádně prokázal. Ve výzvě musí správce daně své pochybnosti blíže konkretizovat (např. zda se jedná o pochybnosti o úplnosti příjmů

29

uvedených v daňovém přiznání, pochybnosti o správnosti nezdanitelných částek základu daně, pochybnosti o správnosti vykázaného nadměrného odpočtu apod.).

Ve výzvě správce daně určí daňovému subjektu přiměřenou lhůtu k odpovědi, tato lhůta nesmí být kratší patnácti dnů. Ve výzvě musí být daňový subjekt rovněž poučen o následcích spojených s tím, jestliže pochybnosti neodstraní nebo nedodrží stanovenou lhůtu, tzn. zejména o možnosti stanovení daně podle pomůcek. Proti výzvě se nelze samostatně odvolat ani proti ní nelze uplatnit mimořádné opravné prostředky.

Je-li den podání daňového přiznání dnem počátku běhu lhůty pro rozhodnutí správce daně nebo pokud je počátek běhu lhůty od tohoto dne odvozován, běh lhůty se vydáním výzvy k odstranění pochybností přerušuje a nová lhůta počne běžet až ode dne, kdy jsou odstraněny pochybnosti vytýkané správcem daně ve výzvě.

Pro uzavření vytýkacího řízení nejsou správci daně stanoveny zákonem žádné lhůty, neboť vytýkací řízení může být v řadě případů velice složité, časově i odborně velmi náročné a může být prodlužováno i vinou daňového subjektu. Protože však výsledky vytýkacího řízení budou správcem daně použity pro vyměření daně (popř. pro dodatečné vyměření daně) a s vyměřením daně jsou spojeny některé důsledky jak pro správce daně, tak i pro daňový subjekt (vrácení daňového přeplatku, vrácení nadměrného odpočtu DPH aj.), stanovilo ministerstvo financí tyto pokyny:

Finanční úřady uzavřou vytýkací řízení do 3 měsíců ode dne, kdy a) vyhoví daňový subjekt plně výzvě správce daně, tj. předloží veškeré vyžadované podklady a poskytne potřebná vysvětlení, nebo b) je správci daně doručeno oznámení daňového subjektu, že je připraven vyžadované podklady předložit a potřebná vysvětlení poskytnout, pokud ve stanovené či dohodnuté lhůtě k předložení dokladů a podání vysvětlení, kterými daňový subjekt plně vyhoví výzvě správce daně, také skutečně dojde, nebo

30

c) je správcem daně protokolárně ověřeno nebo daňovým subjektem správci daně písemně sděleno, že daňový subjekt není schopen výzvě vyhovět, a to ani v prodloužené lhůtě.

Ve složitých a odůvodněných případech může stanovené lhůty prodloužit nejblíže vyšší správce daně na dvojnásobek původní lhůty s tím, že celková doba uzavření vytýkacího řízení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. V mimořádných případech (např. u případů s mezinárodním prvkem) může Ministerstvo financí prodloužit lhůty i nad rámec lhůt shora stanovených.

Lhůty neplatí, pokud daňový subjekt výzvy ve vytýkacím řízení nedbá nebo účel vytýkacího řízení maří.

Takto stanovené lhůty jsou vnitřními lhůtami, které byly veřejně publikovány tak, aby jejich dodržování mohla daňová veřejnost sledovat. Nejedná se však o lhůty zákonné, procesní, a jejich nedodržení tedy není spojeno se žádnými důsledky v daňovém řízení, nýbrž pouze s případnými pracovněprávními důsledky u správce daně [18].

Společnost XYZ s. r. o. podala veškerá daňová přiznání k DPH v zákonem stanovené lhůtě, tzn. do 25. dne následujícího měsíce a nebylo proti ní vedeno žádné vytýkací řízení.

31

6. MOŽNOSTI ÚPRAVY (SNÍŽENÍ) DAŇOVÉ POVINNOSTI Firma se zabývá pouze nákupem a prodejem stavebního materiálu, proto musí používat při prodeji zboží základní sazbu daně, která je 19 %. Aby společnost XYZ s. r. o. mohla používat sníženou sazbu daně, která pro rok 2006 činila 5 %, musela by nabízet určité služby, kde by na použitý materiál mohla použít sníženou sazbu daně. Služby, které podléhají snížené sazbě jsou následující, stavební a montážní práce zařazené v SKP 45 (viz příloha č. 4) spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.

Z výše uvedeného vyplývá, že by pro společnost XYZ s. r. o. bylo výhodné, kdyby svou stávající činnost (nákup a prodej zboží) rozšířila a poskytovala služby, týkající se stavebních prací. Tím pádem, by si firma snížila svou vlastní daňovou povinnost popř. by dosáhla nadměrného odpočtu. V kapitole 6.2 je uveden příklad, jak vypadá daňová povinnost při rozšíření činnosti o stavební práce.

6.1 Ohlášení řemeslné živnosti pro právnické osoby se sídlem na území České republiky Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Řemeslnou živnost ohlašuje subjekt, který je oprávněn k ohlášení řemeslné živnosti. V tomto případě se jedná o právnické osoby se sídlem území České republiky [7].

32

Jelikož společnost XYZ s. r. o. chce rozšířit svou stávající činnost nákup a prodej zboží o stavební práce (řemeslná živnost), musí mít odpovědného zástupce, který bude splňovat všeobecné podmínky, jako je dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.

Odpovědný zástupce společnosti XYZ s. r. o. se musí prokázat odbornou způsobilostí pro řemeslné živnosti. Odborná způsobilost se prokazuje např. výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru. Dále se odborná způsobilost k řemeslné živnosti prokazuje dle § 21 a § 22 zákona o živnostenském podnikání.

Ohlášení živnosti je možné podat osobně u příslušného živnostenského úřadu nebo zaslat tomuto úřadu poštou. Ohlášení se podá u živnostenského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, tzn. že odpovědný zástupce společnosti XYZ s. r. o. podá ohlášení na Magistrátu města České Budějovice - Obecní živnostenský úřad.

Ohlašovatel živnosti musí předložit živnostenskému úřadu doklady, jako jsou např. ohlášení živnosti, výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce, který nesmí být starší 3 měsíců (správní poplatek je ve výši 50 Kč). Dále předkládá doklad o zřízení nebo založení právnické osoby, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o zapsání právnické osoby do obchodního či obdobného rejstříku. Pokud již byl zápis proveden, předložený výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší 3 měsíců. Doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektu nebo prostorám, v nichž má právnická osoba sídlo, dále prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce a doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost [7].

33

V ohlášení právnická osoba uvádí zejména tyto údaje:


obchodní firmu nebo název,




sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo),




jméno a příjmení,




státní občanství,




rodné číslo,




prohlášení, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u nich trvá jiná překážka provozování živnosti,




způsob, jakým za právnickou osobu jednají, zda bylo této právnické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění a zda u ní trvá jiná překážka provozování živnosti.

Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení, pokud jsou všechny náležitosti splněny [7].

Společnost XYZ s. r. o. se sídlem v Českých Budějovicích již vlastní živnostenský list na koupi a prodej zboží, proto se nemusí znovu registrovat u Finančního úřadu v Č. Budějovicích, Správy sociálního zabezpečení a zvolené zdravotní pojišťovny.

6.2 Výpočet DPH při rozšíření své činnosti Jedinou činností společnosti je nákup a prodej zboží, proto je třeba rozdělit výstupy společnosti, které jsou k dispozici k nahlédnutí tak, že se ponechá 80 % výstupů z prodeje zboží a zbylých 20 % výstupů se použije na stavební práce. Společnost se stavebními pracemi nikdy nezabývala, proto se po konzultaci s majitelem společnosti stanovil tento poměr 8:2.

34

Vstupy zůstanou stejné, jen výstupy se vypočítají se základní sazbou (pro prodej zboží) a se sníženou sazbou pro stavební práce u nichž lze použít snížená sazba. Nyní můžeme srovnat tabulku č. 1 s tabulkou č. 3, kde jsou výstupy za každý měsíc rozděleny podle poměru, který byl stanoven. 20 % výstupů je počítáno pouze se sníženou sazbou daně a také k těmto 20 % nebyly připočítávány žádné peníze za provedenou práci. Aby výpočty byly přehledné, tak 20 % výstupů je uvažováno jako prodané zboží, které je zabudováno do staveb a je možno uplatnit sníženou sazbu daně a také cena za provedenou práci.

Na měsíci leden je podrobně ukázáno, jak jsou výstupy rozděleny. Tabulka č. 2 je část tabulky z tabulky č. 1.

Výpočet DPH za leden 2006

Leden

Vstup Základ Sazba daně daně 238069 19% 3916 5% Celkem vstup

Základ daně 227925

Výstup Sazba daně 19%

Daň 45233 196 45429 Celkem výstup

Daň Daň 43306 43306

-2123 NO

Tabulka č. 2 Výpočet DPH za leden 2006

Celkem daň vstupů v měsíci lednu za rok 2006 je ve výši 45 429 Kč. Se vstupy se nic nedělo, pouze výstupy jsou upraveny poměrem. U výstupů základ daně z tabulky

č. 2 činil 227 925 Kč a z toho připadá na prodej zboží 80 %, tzn. že základ daně je ve výši 182 340 Kč a následně vypočítaná daň je 34 645 Kč, u provedených stavebních prací je základ daně 45 585 Kč (tj. 20 % z částky 227 925 Kč) a daň je 2 299 Kč. Po sečtení daní za prodaný materiál a provedení práce vyjde celkový výstup 36 944 Kč. Poté je odečtena od daně na výstupu daň na vstupu a vyjde částka ve výši – 8 485 Kč. U obou tabulek vyšel v měsíci lednu nadměrný odpočet a nyní je možno porovnat nadměrné odpočty v tomto měsíci z tabulky č. 2 a č. 3.

35

Z tabulky č. 3 je patrné, že po rozšíření činnosti se nadměrný odpočet v měsíci lednu zvýšil oproti tabulce č. 1, tak jako vlastní daňová povinnost se snížila v následujících měsících.

Vlastní daňová povinnost resp. nadměrný odpočet je vypočten v následující tabulce.

Výpočet DPH za rok 2006 při rozšíření činnosti

Leden

Únor

Vstup Základ daně Sazba daně 238069 19% 3916 5% Celkem vstup Základ daně Sazba daně 311502 19%

Výstup

Daň

Daň Základ daně Sazba daně 45233 182340 19% 196 45585 5% 45429 Celkem výstup

Daň 34645 2299 36944

-8485 NO

Daň Základ daně Sazba daně 59185 407225 19% 101806 5% 59185 Celkem výstup

Daň 77373 5090 82463

23278 VDP

Daň 91656 6030 97686

10694 VDP

Daň 98378 6472 104851

42255 VDP

Celkem vstup Základ daně Sazba daně Daň Základ daně Sazba daně 457221 19% 86872 482398 19% Březen 2397 5% 120 120600 5% Celkem vstup 86992 Celkem výstup Základ daně Sazba daně Daň Základ daně Sazba daně 328888 19% 62489 517781 19% Duben 2147 5% 107 129445 5% Celkem vstup 62596 Celkem výstup Základ daně Sazba daně Daň Základ daně Sazba daně 685453 19% 130236 1217321 19% Květen 74738 19% 14200 304330 5% Celkem vstup 144436 Celkem výstup Základ daně Sazba daně Daň Základ daně Sazba daně 1033733 19% 196409 864474 19% Červen 216119 5% Celkem vstup 196409 Celkem výstup Základ daně Sazba daně Daň Základ daně Sazba daně 684044 19% 129968 1216664 19% Červenec 647 5% 32 304166 5% 483335 19% 91834 Celkem vstup 221834 Celkem výstup

36

Daň 231291 15217 246507 102071 VDP Daň 164250 10806 175056 -21353 NO Daň 231166 15208 246374

24540 VDP

Základ daně Sazba daně 963163 19% Srpen 1551232 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1066963 19% Září 72672 19% 609257 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1032678 19% 1169 5% Říjen 711599 19% 737091 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 1030180 19% Listopad 762 5% 488206 19% Celkem vstup Základ Sazba daně daně 908374 19% Prosinec 888 5% 1434991 19% Celkem vstup

Daň Základ daně Sazba daně Daň 183001 2427162 19% 461161 294734 606790 5% 30340 477735 Celkem výstup 491500 13765 VDP Základ Sazba Daň daně daně Daň 202723 1841900 19% 349961 13808 460475 5% 23024 115759 332289 Celkem výstup 372985 40695 VDP Základ Sazba Daň daně daně Daň 196209 4738174 19% 900253 59 1184543 5% 59227 135204 140047 471519 Celkem výstup 959480 487961 VDP Základ Sazba Daň daně daně Daň 195734 3135726 19% 595788 39 783931 5% 39197 92759 288532 Celkem výstup 634984 346452 VDP Základ Sazba Daň daně daně Daň 172591 3040484 19% 577692 44 760121 5% 38006 272648 445284 Celkem výstup 615698 170414 VDP

Poznámka: NO – nadměrný odpočet = - 29 838 Kč VDP – vlastní daňová povinnost = 1 262 126 Kč Tabulka č. 3 Výpočet DPH za rok 2006 při rozšíření činnosti

Pro výpočet daně u stavebních prací je nutné použít sníženou sazbu daně 5 %, protože se jedná o daňovou povinnost za rok 2006.

Vlastní daňová povinnost, poté co společnost rozšířila svou činnost o stavební práce, činila v roce 2006 1 262 126 Kč. Z toho vyplývá že se společnosti snížila vlastní daňová povinnost o 674 772 Kč. Tato částka je rozdíl vlastní daňové povinnosti z tabulky č. 1, kde vyšla vlastní daňová povinnost 1 936 898 Kč a z tabulky č. 3.

37

Nadměrný odpočet u tabulky č. 3 v měsíci lednu a červnu za rok 2006 byl ve výši 29 838 Kč.

6.3 Uplatnění DPH při dodání stavby V této kapitole je vysvětleno, co se rozumí dodáním stavby. Dodáním stavby je vznik bytového domu, rodinného domu nebo bytu s výstavbou. Objednatel je prvním vlastníkem nové věci. Nejde však o případy, kdy stavební firma provede stavbu ve svém vlastnictví a poté ji převádí na objednatele.

Dále se jedná o rekonstrukce, modernizace a opravy bytového domu, rodinného domu a bytu, obvykle na základě smlouvy o dílo. Jinými slovy lze říci, že nevzniká nová věc, jde jen o stavební zásahy na majetku.

Snížená sazba daně se uplatní:


Pro zdanění stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací, opravami a údržbou bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně zabudovaných materiálů, výrobků a konstrukcí (zboží), tzn. že zboží se stane pevnou součástí stavebního díla. Jedná se o práce prováděné uvnitř vnějšího půdorysu bytového nebo rodinného domu, tj. nadzemní stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, součástí domu mohou být pouze ty podzemní prostory, které s domem konstrukčně a stavebně souvisí. Za součást vnějšího půdorysu domu se považují rovněž konstrukce připevněné na fasádě (okapy, dešťové svody), předložené schody umožňující vstup do budovy, rampa pro vstup tělesné postižených, zastřešení terasy náležející k domu, přístřešek nad vchodem. Snížené sazbě daně rovněž podléhají subdodávky stavebních a montážních prací provedené na stavbách pro bydlení.




Pro dodání strojů a zařízení spojené se zabudováním a pro rekonstrukci, modernizaci, opravu a údržbu stávajících strojů a zařízení zabudovaných do

38

rodinného, bytového domu, nebo bytu a tvořících jeho součást. Jedná se například o technologie osobního výtahu, centrálního vysavače, klimatizačního zařízení, dále o zabudované kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů, bojlery, kotle a radiátory ústředního topení, části tepelných čerpadel pevně zabudovaných do rodinného domu, žaluzie, rolety, markýzy, svítidla, podlahové krytiny apod. v bytovém domě, rodinném domě a bytě.




Pro stavební opravy a stavební údržbu bytového nebo rodinného domu, nebo bytu. Materiály a zařízení dodávané se stavební opravou, včetně výměny, pokud jsou součástí bytového nebo rodinného domu, nebo bytu se zdaňují stejnou sazbou jako oprava, např. opravy truhlářských a zámečnických výrobků pevně spojených se stavebním dílem, oprava dveří oken včetně zasklívání, opravy zámků, opravy vestavěného nábytku.

Sníženou sazbu daně nelze uplatnit:


Pro stavební a montážní práce prováděné při výstavbě, rekonstrukci, modernizaci, opravách a údržbě drobných a vedlejších staveb, byť tyto stavby pro účely převodu se považují za příslušenství stavby hlavní. Znamená to, že základní sazbě daně podléhá výstavba, rekonstrukce, modernizace, oprava a údržba staveb, které se nacházejí mimo vnější půdorys domu jako garáží, skladů, skleníků, kůlen, zahradních altánů, oplocení, studní, septiků, přístupových cest, přípojek inženýrských sítí, atd.




Pro činnosti nezbytné k přípravě a realizaci stavebních děl a zajištění přípravné fáze výstavby, jako jsou průzkumné a projektové práce, geologické, geodetické a kartografické práce včetně inženýrských prací (např. revize), které nejsou uvedeny v příloze č. 2 zákona o DPH a proto se zdaňují základní sazbou bez ohledu na druh výstavby. Takto se tyto služby zdaňují, pokud jsou samostatným zdanitelným plněním. Pokud jsou tyto služby poskytovány jako nedílná součást služby jiné, např. provedená revize v souvislosti s opravou elektroinstalace, jsou součástí ceny příslušné služby – oprava elektroinstalace a zdaňují se stejnou sazbou jako poskytnutá služba.

39




U stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí, modernizací a opravami výhradně nebytových prostor bytových a rodinných domů.

Pokud jsou prováděny stavební práce na společných částech bytového domu, (střecha, chodby, schodiště) uplatní se snížená sazba daně. Pokud jsou prováděny stavební práce výhradně v nebytovém prostoru (obchod), který je součástí bytového domu, uplatní se základní sazba daně. Základní sazba daně se také uplatní u stavebních prací prováděných výhradně v garážích umístěných v rodinných domech [19].

40

7. VYHODNOCENÍ OPTIMALIZACE DAŇOVÉ POVINNOSTI U PLÁTCE DPH Pro společnost XYZ s. r. o. je z hlediska placení DPH finančnímu úřadu výhodné, aby rozšířila svou stávající činnost nákup a prodej zboží o stavební práce, u kterých by mohla použít sníženou sazbu daně. Dle výpočtů z tabulky č. 1 a tabulky č. 2 vyplývá, že by společnost odváděla při rozšíření činnosti méně peněz do státního rozpočtu.

Nyní je možno porovnat následující tabulku č. 4 a č. 5 (zjednodušené tabulky č. 1 a 3), kde je přehledněji ukázáno, jak se mění výstupy před rozšířením činnosti a po rozšíření společnosti. Vlastní daňová povinnost by se po rozšíření společnosti o stavební práce snížila o částku 672 816 Kč. Odvod DPH za rok 2006

Měsíc

Vstupy Výstupy Nadměrný odpočet Vlastní daňová povinnost

Leden

45430

43308

Únor

59187

96719

37532

Březen

86995

114573

27578

Duben

62600

122982

60382

Květen

144442

289115

144673

Červen

196411

205317

8906

Červenec 221837

289961

68124

Srpen

477738

576457

98719

Září

332293

437457

105164

Říjen

471521 1125322

653801

Listopad

288536

744740

456204

Prosinec

448259

722118

273859

-2123

Tabulka č. 4 Odvod DPH za rok 2006

41

Odvod DPH za rok 2006 při rozšíření činnosti Daň Měsíc

Vstupy Výstupy Nadměrný odpočet Vlastní daňová povinnost

Leden

45429

36944

Únor

59185

82463

23278

Březen

86992

97686

10694

Duben

62596

104851

42255

Květen

144436

246507

102071

Červen

196409

175056

Červenec 221834

246374

24540

Srpen

477735

491500

13765

Září

332289

372985

40696

Říjen

471519

959480

487961

Listopad

288532

634984

346452

Prosinec

445284

615698

170414

-8485

-21353

Tabulka č. 5 Odvod DPH za rok 2006 při rozšíření činnosti

Jak je vidět z tabulek č. 4 a 5, tak dokonce v měsíci červnu se po rozšíření činnosti o stavební práce z vlastní daňové povinnosti, kdy se daň odvádí finančnímu úřadu, stal nadměrný odpočet, kdy příslušný finanční úřad peníze vrací.

Pokud by se firma začala více věnovat stavebním pracím, mohla by odvádět finančnímu úřadu méně než odvádí dosud a v lepším případě by měla nadměrný odpočet.

Jelikož se pracuje s údaji za rok 2006, kdy byla snížená sazba daně ve výši 5 %, vyšla vlastní daňová po rozšíření činnosti menší, než by byla nyní tj. v roce 2008, kdy je snížená sazba daně ve výši 9 %.

Na ukázku je zde příklad jaká je daňová povinnost v měsíci lednu 2008 při 9% sazbě DPH u stavebních prací ve firmě XYZ s. r. o.

42

Pro lepší přehlednost je zde uvedena tabulka č. 2 ze strany 35.

Výpočet DPH za leden 2006

Leden

Vstup Základ Sazba daně daně 238069 19% 3916 5% Celkem vstup

Základ daně 227925

Výstup Sazba daně 19%

Daň 45233 196 45429 Celkem výstup

Daň Daň 43306 43306

-2123 NO

Tabulka č. 2 Výpočet DPH za leden 2006

Výpočet DPH za leden 2006 při rozšíření činnosti

Leden

Vstup Základ Sazba daně daně 238069 19% 3916 5% Celkem vstup

Výstup Základ Sazba Daň daně daně 45233 182340 19% 196 45585 5% 45429 Celkem výstup

Daň Daň 34645 2299 36944

-8485 NO

Tabulka č. 6 Výpočet DPH za leden 2006 při rozšíření činnosti

Výpočet DPH za leden 2008 při rozšíření činnosti

Leden

Vstup Základ Sazba daně daně 238069 19% 3916 9% Celkem vstup

Výstup Daň Základ Sazba Daň daně daně Daň 45233 182340 19% 34645 352 45585 9% 4102,65 45585 Celkem výstup 38747,65 -6838 NO

Tabulka č. 7 Výpočet DPH za leden 2008 při rozšíření činnosti

Z tabulek č. 2, 6 a 7 je vidět, jak se měnil nadměrný odpočet v lednu 2006 bez rozšíření činnosti o stavební práce a po rozšíření a jak by situace vypadala nyní v lednu 2008. Ve druhé tabulce je situace firmy, kdy se zaměřila pouze na nákup a prodej materiálu. V šesté tabulce je vidět, jak se nadměrný odpočet změnil po rozšíření činnosti

43

firmy v roce 2006. A nyní poslední tabulka č. 7, zde je patrné, co se stane, pokud se snížená sazba zvýší o 4 %. Nadměrný odpočet v tabulce č. 7 je stále vyšší než v tabulce

č. 2, kdy byla provozována pouze činnost nákup a prodej materiálu, ale nižší, než v tabulce č. 6, kdy byla snížená sazba daně pouze 5 %.

44

8. ZÁVĚR Všechny stanovené cíle této bakalářské práce byly splněny. Bylo nezbytné se detailně seznámit s rozsáhlou problematikou daně z přidané hodnoty včetně specifik DPH ve stavebnictví. Podařilo se snížit daňovou povinnost společnosti XYZ s. r. o. z původních 1 932 820 Kč na 1 232 288 Kč, což by společnosti umožnilo více investovat např. do reklamy, rozšíření skladových prostor a nabízeného sortimentu nebo zvýšit počet zaměstnanců a posílit tak svou pozici na trhu.

Daňová optimalizace byla provedena na základě dostupných daňových přiznání k dani z přidané hodnoty společnosti XYZ s. r. o. z roku 2006. Pokud společnost rozšíří svou činnost o stavební práce, které jsou uvedeny v SKP 45 (viz příloha č. 4) nebo bude stavět byty resp. rodinné domy pro sociální bydlení daňová povinnost společnosti XYZ s. r. o. se sníží. Snížení bylo provedeno za předpokladu, že cena za prodaný materiál na příslušné stavební práce je včetně ceny těchto prací. Ve skutečnosti by společnost za provedenou práci inkasovala peníze čímž by se celková daňová povinnost změnila. S velkou pravděpodobností by se zvýšil zisk společnosti XYZ s. r. o. V České republice je průměrná plocha nově dokončeného bytu zhruba 105 m2. U bytů v rodinných domech to je 152 m2 a u bytů v bytových domech zhruba 67 m2. Z uvedeného je zřejmé, že při stále rostoucím počtu postavených bytů resp. bytových domů je možnost rozšíření činnosti společnosti XYZ s. r. o. zcela reálná.

45

9. SUMMARY The Value Added Tax (VAT) forms one of the most important incomes of state budget. It is paid by every one at the purchase of most of the goods and services. Therefore it is also sometimes called a universal tax. The principle of the tax is that a supplier if being registered as the taxpayer has to deduct from the business a part of the value as far as the business is the subject of the tax. On the contrary, the consumer can under certain conditions ask for return of the tax he has paid to the supplier –the taxpayer.

In the Czech Republic, the basic tax rate amounting to 19 % and the lower tax rate amounting 9 % from 1. 1. 2008 are distinguished.

The aim of the bachelors work is to optimise the VAT in building industry. A selected company is concerned with purchase and sale of goods therefore the company has been proposed to extend its current activity – purchase and sale of goods for building works. Building works (listed in SKP 45 - see Appendix No.4) and social housing are subject to the lower tax rate. The lower tax rate can be used also for the material, which is used for building works.

If is considered that the company has extended its activity for building works, the company’s tax duty would be decreased for 2006. After mutual consultation with the owner of the company the company’s outputs were split by the proportion 8:2, i.e. 80 % of the company’s outputs were left for sale of material and the rest 20 % were used for building works. Inputs (purchase of the goods) remained unchanged, it is considered that the purchase of the goods or material is the same.

Key words: Value Added Tax, basic and lowered tax rate, inputs and outputs

46

10. LITERATURA [1]

Galočík, S., Paikert O. DPH 2007. Grada Publisching, a.s., 2007, 237 s. ISBN 978-80-247-1855-2

[2]

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

[3]

Rylová, Z., Tunkrová, Z., Šulc, I., Krůček, Z. Daňové zákony 2006. Brno: Computer Press, a.s., 2005, 174 s. ISBN 80-251-0903-8

[4]

Láchová, L., Vančurová, A. Daňový systém 2006 aneb učebnice daňového

práva. VOX, 2006, 324 s. ISBN 80-86324-60-5 [5]

Řeháková, D. Aplikace principu spravedlnosti v českém daňovém systému: diplomová práce. Praha: VŠE v Praze, fakulta financí a účetnictví, 2007

[6]

Kolektiv autorů: DPH a spotřební daně. Brno: Computer Press, 2005, 202 s. ISBN 80-25104-92-3

[7]

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

[8]

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

Internetové zdroje: [9]

[online] Dostupný z cit[11-03-05].

[10]

[online] Dostupný z cit[01-05-04].

[11]

[online] Dostupný z cit[22-01-08].

[12]

[online] Dostupný z cit[30-05-06].

47

[13]

[online] Dostupný z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/IIIIII_zmena_ZDPH_pdf.pdf> cit[30-05-07].

[14]

[online] Dostupný z cit[16-11-07].

[15]

[online] Dostupný z cit[29-11-07].

[16]

[online] Dostupný z cit[01-05-04].

[17]

[online] Dostupný z cit[01-05-04].

[18]

[online] Dostupný z cit[01-05-04].

[19]

[online] Dostupný z cit[20-10-07].

[20]

[online] Dostupný z cit[31-03-08].

48

11. POUŽITÉ ZKRATKY aj.

a jiný, a jiní, a jinak

atd.

a tak dále

č.

číslo

DPH

daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

FO

fyzická osoba

HDP

hrubý domácí produkt

K

koeficient

m

2

metry čtvereční

max.

maximum, maximální

např.

například

NO

nadměrný odpočet

PO

právnická osoba

popř.

popřípadě

resp.

respektive

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

str.

strana

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

takzvaný

VDP

vlastní daňová povinnost

ZP

zdanitelné plnění

12. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1

Výpočet DPH za rok 2006

str. 27 - 28

Tabulka č. 2

Výpočet DPH za leden 2006

str. 35, 43

Tabulka č. 3

Výpočet DPH za rok 2008 při rozšíření činnosti

str. 36 - 37

Tabulka č. 4

Odvod DPH za rok 2006

str. 41

Tabulka č. 5

Odvod DPH za rok 2006 při rozšíření činnosti

str. 42

Tabulka č. 6

Výpočet DPH za leden 2006 při rozšíření činnosti

str. 43

Tabulka č. 7

Výpočet DPH za leden 2008 při rozšíření činnosti

str. 43

Tabulka č. 8

Sazby DPH ve světě

Příloha č. 6

13. PŘÍLOHY Příloha 1: Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě Příloha 2: Seznam služeb podléhajících snížené sazbě Příloha 3: Seznam plnění, při jejichž provádění se veřejnoprávní subjekt považuje vždy za osobu povinnou k dani Příloha 4: Stavební práce SKP 45 Příloha 5: Přiznání k DPH Příloha 6: Přehled výše sazeb DPH ve světě

Příloha č. 1 Příloha č.1 k zákonu č. 235/2004 Sb. ve znění zákona č. 172/2007 Sb. Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě Číselný kód Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží 01-23, 25

Název zboží

Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním právním předpisem, živá zvířata, semena a rostliny, a přísady případně krmiva; voda. Mimo zboží zařazeného do číselných kódů: 2203-2208

28-30, 40, 48, 56, 61, 62

Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen používané pro zdravotní péči, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.

Ex - 4818

Dětské pleny

Ex - 6111

Dětské pleny

Ex - 6209

Dětské pleny

Ex - 49

Knihy, brožury, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě.

01- 96

Zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů, včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému zdravotnickému prostředku k ošetřování nemocných, vyjma zboží kapitoly 24.

48, 64, 66, 84, 85, 87,

Zboží pro osobní používání nemocnými ke

90, 91

zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem právních předpisů, a to: - Braille papír - Bílé hole pro nevidomé a částečně vidící osoby - Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Manipulační stroje a zařízení pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku - Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou - Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu,

a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu - Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma - Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami - Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami - Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby - Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby - Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby - Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovu a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby - Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby.

- Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží. 94

Dětské sedačky do automobilů.

06022090

Stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy

4401

Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů.

Příloha č. 2 Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. ve znění zákona č. 377/2005 Sb. ve znění zákona č. 545/2005 Sb. ve znění zákona č. 230/2006 Sb. ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Seznam služeb podléhajících snížené sazbě:


Opravy zdravotnických prostředků, uvedených v Příloze č. 1 k tomuto zákonu (viz Příloha č. 1)




Opravy invalidních vozíků, zařazené v SKP 35.43.92.




Shromažďování, úprava a rozvod vody zařazené v SKP 41, odvádění a čištění odpadních vod a ostatní služby zařazené v SKP 90.01.




Ubytovací služby zařazené v SKP 55.




Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel zařazená v SKP 60, která zahrnuje osobní železniční a silniční dopravu, ostatní pozemní osobní dopravu, podzemní dopravu a dopravu lanovými dráhami včetně dopravy visutými lanovkami a lyžařskými vleky.




Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel zařazená v SKP 61, které zahrnuje osobní lodní dopravu cestujících a jejich zavazadel.




Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel zařazená v SKP 62, která zahrnuje osobní leteckou přepravu cestujících a jejich zavazadel.




Zdravotní péče, zařazená v SKP 85.1, pokud není osvobozena od daně podle §58.




Sociální péče, zařazená v SKP 85.32, pokud není osvobozena od daně podle §59.




Úklidové práce prováděné v domácnostech, zařazené v SKP 74.70.12 a 74.70.13.




Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany zařazené v SKP 85.3 nebo 95.0 - respitní péče.




Kulturní činnosti zařazené v SKP 92, které zahrnují vstupné na výstavy, koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, vyhlídkové věže, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a obdobné.




Umělecké a ostatní zábavné služby, zařazené v SKP 92.3, které zahrnují činnosti spisovatelů, skladatelů, herců, interpretů estrádních kabaretních, malířů, sochařů, řezbářů, cizelérů, výtvarníků a podobných samostatných umělců.




Pohřebnictví a související služby, zařazené v SKP 93.03, které zahrnují provoz pohřebních ústavů a krematorií, včetně dodání zboží přímo souvisejícího s poskytováním těchto služeb.




Sportovní činnost zařazená v SKP 92.6.




Ostatní rekreační činnost zařazena v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12. Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.

Pro uplatnění snížené sazby daně se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003.

Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 388/2000 Sb., Ministerstva dopravy a spojů o veřejné linkové osobní dopravě a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech.

Příloha č. 3 Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. ve znění zákona č. 635/2004 Sb. Seznam plnění, při jejichž provádění se veřejnoprávní subjekt považuje vždy za osobu povinnou k dani:


Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny.




Dodání nového zboží vyrobeného nebo nakoupeného za účelem dodání v nezměněném stavu.




Služby telekomunikační uvedené v kódu SKP 64.




Doprava pozemní a potrubní nákladní, doprava pozemní osobní uvedená v kódu SKP 60.




Doprava vodní osobní a nákladní uvedená v kódu SKP 61.




Doprava letecká pravidelná a nepravidelná osobní a nákladní doprava uvedená v kódu SKP 62.




Skladování, přístavní a letištní služby v kódu SKP 63.




Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby uvedené v kódu SKP 63.




Reklamní služby uvedené v kódu SKP 74.




Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů, uvedené v kódu SKP 74.




Služby prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen uvedené v kódu SKP 55




Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání ze zákona jiné než osvobozené od daně podle §53 zákona.




Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu.

Příloha č. 4 Stavební práce SKP 45 Kód

Název

SKP 45

Stavební práce

451

Příprava staveniště

4511

Demolice, příprava území a zemní práce

452

KPHS a jejích částí - pozemní a inženýrské stavitelství

4521

KPHS pozemních a inženýrských staveb

4522

Montáž střešních konstrukcí a pokrývačské práce

4523

KPHS komunikací, letištních a sportovních ploch

4524

KPHS vodních děl

4525

Specializované stavební práce

453

Stavební instalace

4531

Elektroinstalace

4532

Izolační práce kromě izolací proti vodě

4533

Instalační práce technického zařízení domů a budov

454

Kompletační a dokončovací práce

4541

Omítkářské práce

4542

Truhlářské a zámečnické kompletační práce

4543

Obkládání a pokládání podlahových krytin

4544

Sklenářské, malířské a natěračské práce

KPHS…..konstrukce a práce hrubé stavby

Příloha č. 5 Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny.

A. ODDÍL Finančnímu úřadu v, ve, pro

České Budějovice Daňové identifikační číslo

CZ12345678 řádné

X

opravné

dodatečné

Důvody pro podání dodatečného daňového přiznání zjištěny dne

otisk prezentačního razítka finančního úřadu

PŘIZNÁNÍ k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období : měsíc 1 1

Plátce daně § 94

3

Neplátce daně § 19/5,6 § 108

X

rok

čtvrtletí 2

2006

Osoba identifikovaná k dani § 96

Právnická osoba : Obchodní firma

XYZ s. r. o.

Fyzická osoba : Příjmení

Jméno

Titul

Sídlo právnické osoby nebo trvalé bydliště fyzické osoby : a) obec

České Budějovice d) ulice a č. orientační ( nebo část obce a č. popisné )

Česká 30 f) kraj

b) PSČ

37001

c) telefon

381 234 567 e) fax

381 234 567 g) stát

Česká republika Další údaje : Hlavní ekonomická činnost :

Koupě a prodej zboží

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, Bělohorská 39, Praha 6-Břevnov, www.aspekthm.cz 25 5401 Mfin 5401 vzor č.13 1

B. ODDÍL - daň z přidané hodnoty I. Proškrtněte (X) nevznikla-li daňová povinnost II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně Daň na výstupu

ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 210 se základní sazbou daně 215 se sníženou sazbou daně 2. pořízení zboží z jiného členského státu (§16 a §17 odst.6 písm e); mimo §19) 220 se základní sazbou daně 225 se sníženou sazbou daně

227 925

43 306

3. poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (§15 a § 13 odst. 8)

230 se základní sazbou daně 235 se sníženou sazbou daně 4. zasílání zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku ( § 18 ) 240 se základní sazbou daně 245 se sníženou sazbou daně 5. pořízení nového dopravního prostředku 250 od osob registrovaných k dani v jiném členském státě ( §19 odst. 3 ) 255 od osob neregistrovaných k dani v jiném členském státě ( §19 odst. 4 ) 6. dovoz zboží ( § 20 ) 260 se základní sazbou daně 265 se sníženou sazbou daně 7. poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani ( §15 a §13 odst. 8) 270 se základní sazbou daně 275 se sníženou sazbou daně

III. Nárok na odpočet daně z plnění za

Základ daně

Daň na Daň na vstupu vstupu (krácený nárok) (plný nárok)

1. přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 310 se základní sazbou daně 315 se sníženou sazbou daně 2. pořízení zboží z jiného členského státu (§16 a §17 odst.6 písm e); mimo §19) 320 se základní sazbou daně 325 se sníženou sazbou daně 3. poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (§15 a § 13 odst. 8) 330 se základní sazbou daně 335 se sníženou sazbou daně 4. dovoz zboží ( § 20 )

238 069 3 916

45 233 196

340 se základní sazbou daně 345 se sníženou sazbou daně 5. poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani ( §15 a §13 odst. 8 ) 350 se základní sazbou daně 355 se sníženou sazbou daně 6. pořízení nového dopravního prostředku 360 od osob registrovaných k dani v jiném členském státě ( §19 odst. 3 ) 365 od osob neregistrovaných k dani v jiném členském státě ( §19 odst. 4 ) 370 7. při změně režimu celková suma pro krácení nároku na odpočet daně 380 (ř.310+315+320+325+330+335+340+345+350+355+360+365+370) celková suma plného nároku na odpočet daně 390 (ř.310+315+320+325+330+335+340+345+350+355+360+365+370)

45 429

IV. Uskutečněná plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet

Částka za plnění

410 dodání zboží do jiného členského státu ( §64 mimo §64 odst. 2 a §17 odst. 2) dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ( §64 odst. 2) osobě 420 registrované k dani v členském státě dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ( §64 odst. 2) osobě 425 neregistrované k dani v členském státě 430 vývoz zboží ( § 66 ) 440 ostatní plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně

V. Uskutečněná plnění celkem 510 520 530 540 550 560 570 580

Částka za plnění

Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně ( § 72 odst. 2 písm a) až d) ) Uskutečněná plnění, která se nezapočítávají do výpočtu koeficientu (§ 76 odst. 3) z uvedených v řádku 510 Celková částka uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně ( § 51 ) Uskutečněná plnění, která se nezapočítávají do výpočtu koeficientu ( § 76 odst. 3 ) z uvedených v ř. 530 Koeficient Krácení, vypořádaní, úprava a vyrovnání odpočtu daně Vypočtená poměrná část odpočtu daně ( § 76 ) 1,00 Vypořádání odpočtu daně ( § 76 odst. 7 - 10 ) 1,00 Úprava odpočtu daně ( § 78 ) Vyrovnání odpočtu daně ( § 79 )

VI. Vrácení daně ( § 84 )

227 925

Změna odpočtu daně

Daň na výstupu

600 Vrácení daně

VII. Výpočet daňové povinnosti 710 Vypořádání daně na výstupu ( § 91 ) Daň na výstupu ( ř. 210+215+220+225+230+235+240+245+250+255 730 +260+265+270+275-600+710) 750 Odpočet daně ( ř.390+550+560+570+580 ) 753 Vlastní daňová povinnost ( ř.730-750 ) 754 Nadměrný odpočet ( ř.750-730 ) Změna daňové povinnosti při podání dodatečného přiznání (ř.730780 750)

VII. Doplňující údaje 1. Uvedení hodnoty při užití zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu ( § 17 ) 810 Pořízení zboží prostřední osobou 815 Dodání zboží prostřední osobou Údaje v přiznání se uvedou zaokrouhlené na celé koruny. 3

Odpočet daně

Daň na výstupu

43 306 45 429 2 123

C. ODDÍL PROHLAŠUJI, ŽE VŠECHNY MNOU UVEDENÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ. Osoba oprávněná k podpisu za daňový subjekt : příjmení

jméno

Novák

Jan

u právnické osoby : postavení vzhledem k právnické osobě

jednatel

14. 2. 2006

Otisk

Datum

razítka

Přiznání sestavil

Podpis

Dušáková Veronika

Telefon

381 333 211

Finanční úřad přiznanou daň vyměřil/dodatečně vyměřil podle § 46 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dne

ke dni

Podpis oprávněného pracovníka správce daně

4

Údaje o společnosti XYZ s. r. o. (sídlo společnosti, telefonní číslo a údaje o osobě oprávněné k podpisu) jsou fiktivní.

Příloha č. 6 Přehled výše sazeb DPH ve světě

Tabulka č. 8 Sazby DPH ve světě, zdroj [20]