Jifií Teper Îabky na Labi
Jifií Teper Îabky na Labi
I
© Jifií Teper, 2005 © Mûsto Nymburk, 2005 Layout & Illustrations © Karel Haloun a Ludûk Kubík [Side2], 2005 ISBN 80-86757-57-46-3
T˘nská kavárna
Ta kterou nepozvali
V kavárnû u T˘na a kde v‰ude je‰tû sedí moje vzpomínky hezké i o‰klivé a zvednout se nemohou
KdyÏ pfii‰ly dobré sudiãky o tv˘ch ústech nebylo sporu
Dokud za nû nezaplatím
AÈ má ústa jak bohynû Ale do koutkÛ bude smutek sedat jak˘ bohové neznají!
AÏ na tu poslední tu nepozvanou:
Znám ji A mnû zas pfiisoudila: Nebude‰ tím kdo smutek slíbá Tak pofiád chodí po svûtû a ãistou vodu kalí Ta kterou nepozvali
6
7
Dívce, která otálí s náv‰tûvou
Kolotoã
Zme‰kala jsi slavíky. Zme‰kበi lekníny?
V my‰lenkách trhav˘ch jak let bûláska do‰lo mi náhle co v‰echno bez tebe A bylo to dûsné a jak˘ má smysl zÛstávat na kolotoãi dní kdyÏ nebude‰ abych se zachytil pevnû z oãí do oãí Hlava se mi zatoãí a klesne
8
9
Koãka a loì
Kormoráni
Koãka mourovatá pû‰inku si spletla a místo ze vsi do polí dostala se k fiece
Labe studí od pohledu a vítr si lepí na hladinu listí jak do ‰kolního se‰itu
K ãemu ale pfiirovnat to vytrÏení v oãích koãky která vidí loì
UÏ brzo pfiiletí od severu kormoráni a ãern˘mi kfiíÏi napí‰ou po obloze Ïe jsou hor‰í zimy neÏ ta na‰e
Není to my‰ a není to mlíãko nejsou to vrabci na stfie‰e nûco mezi nebem a zemí pluje po fiece Slova scházejí kdyÏ podobበse koãce která vidí loì
10
11
Elektrárna
***
Dnes jako v dûtství z elektrárny za mûstem jde na mû bázeÀ a stesk V kostele vûãnû liduprázdném voní tam olej a rybina a Kaplanova turbína pohanské vodû káÏe
Hejna ‰paãkÛ hork˘m vzduchem vífií a krajina prostfiená jak o posvícení
12
13
A stejnû zas odletí Stejnû nezÛstanou Kdybychom na stÛl cokoliv snesli
Elektrárna II
Vlãí máky
I teì se rád nakloním z mÛstku pfies zdymadla Pode mnou Labe se pûní jak za zádí velké lodi
Vlãí máky v koleji‰ti, rozluãme se, rychlík svi‰tí. UÏ vám trhá z kvûtÛ plátky, uÏ vás s sebou odváÏí.
V dûtství jsem odplouval tam kde jsem je‰tû nebyl A teì tam kam uÏ se nepodívám
Vrátíte se nûkdy zpátky na nymburské nádraÏí?
14
15
***
Dvanáct zlat˘ch panen
V obrubû z rÛÏí krvav˘ch a tepaného plÛtku Panenko Marie svat˘ Jene jste jako prsteny prsteny vskutku do staré dlaÏby zasazené
I kdyby stálo pfiede mnou dvanáct zlat˘ch panen a jedna jak druhá já bych se nespletl To nad tvou hlavou mot˘lek se zatfiepá ve vÛni sena a medu v dalek˘ch pralesích rozefivou se tygfii stáda slonÛ rozduní zem a pfiitaÏlivostí vy‰‰í stfielky v‰ech kompasÛ ze‰ílí Poznal bych tû poznal ve chvíli
16
17
V kraji tv˘ch nohou
Island‰tí koníãci
Tvé nohy vyrostly kdesi na ‰Èavnaté louce a Ïádn˘ stín jim nepfiekáÏel aby se vypjaly rovnû k nebi
Island‰tí koníãci fazolky strakaté jaké to zázraky s vámi se dûjí
V tom kraji ãasto pr‰elo a blahodárn˘ dé‰È se stfiídal se sluncem které hfiálo a zlatilo
V pÛlnoãním sluníãku kdyÏ domÛ spûcháte ti bílí zrÛÏovûjí
v kraji tv˘ch nohou
18
19
Muzeum Tiché noci
BoÏí tûlo
Ve mûstû Halleinu v zemi salcburské mají muzeum jediné písnû Muzeum Tiché noci
Ve mûstû venkov se nenosí Na asfalt padají lupínky z pivonûk o BoÏím tûle na Královsk˘ch Vinohradech
I u nás bychom mohli a kolik bylo by náv‰tûvníkÛ v Muzeu lásky které je ‰koda
Jen tak se dotknout tûla tvého a sesypat se ti‰e k zemi jak lístky rÛÏí dozrál˘ch
20
21
Bio InvalidÛ
Blues o bíl˘ch tygrech
Minutu pfied koncem zaznûl zvonek v Biu InvalidÛ Milenci pozor! Rozsvítí se!
Bílá tygfiátka v liberecké zoo na která uÏ se nestihneme podívat co jim popfiejeme?
Byl to pûkn˘ zvyk a zmizel v tûch laskav˘ch ãasech i s biografem NakloÀ se ke mnû stiskni mi ruku NeÏ zazvoní a rozsvítí
Aby z nich vyrostli velcí bílí tygfii proÏili velkou tygfií lásku a na jejich dûti stihli se podívat jinaãí dva neÏ ty a já
22
23
Hejnice
Blues Václavského námûstí II
Podívej se na ten kefi! Je pln˘ Ïiv˘ch kvûtÛ. Zatleskejme mot˘lÛm a jizerskému létu.
Jsem jak ta ãervená tramvaj na Zlatém kfiíÏi MÛÏete do ní nastoupit usednout i kávu si dát ale koleje chybûjí
AÏ foukne vítr severák a kefi zÛstane hol˘, kde bude konec baboãkám? Nevím. To ménû bolí.
PÛjdu tam nahoru kde Národní muzeum otvírá náruã v‰emu co zkamenûlo
Jen admirál kfiídla nesloÏí, je taÏn˘ jako pták. Pfieletí hory a pfieletí mofie. A neptej se mne jak. MoÏná se fiídí podle hvûzd a odpoãívá na ãervánku. NeÏ spatfií dole pod sebou pfiístav Casablanku. A to uÏ bude v Hejnicích zima jako na vlasci. Podívej, z mrakÛ olovûn˘ch slétají první bûlásci.
24
25
*** … a je‰tû se mi o tobû zdává jako beznoh˘m Ïe utíkají
26
II
*** Dnes fieka se podobá dívãí pleti a staãilo jí k tomu málo Z topolÛ chm˘fií na hladinû ten krásn˘ obraz pfiivolalo
*** Kocourci moji z dûtství mého uÏ pochytali v‰echny my‰i a oddechli si ode v‰eho Teì krokem tich˘m a je‰tû ti‰‰ím jdou mnû vstfiíc a já je sly‰ím
28
29
Jaro mû hledá po mûstû Jaro mû hledá po celém mûstû, já váhám – mám se ukázat? Rok jsme se spolu nevidûli. A kaÏd˘ rok je na mnû znát. Kdo dfiív by si to pomyslel a kdo by to byl fiekl. Jaro mû hledá po mûstû a já se toho lekl.
U Rudolfina U Rudolfina, v‰ak víte kde, mají tam v zadním lokále vysoké okno do dvora. KdyÏ okno bylo otevfiené, i to se nûkdy pfiihodilo, zahlédl jsem balkon s bfieãÈanem, drátûnou klecí, suchou palmou a ptáãkem ze dfieva. A dokonce, ale to uÏ musela b˘t útrata, i drobnou Ïenu v ãern˘ch ‰atech, jak opfiela se o tepanou mfiíÏ. Praha jí byla tûsná, patfiila na jin˘ vzduch. A drobná Ïena povzdechla si ti‰e, jak vrabãák ze spaní.
30
31
***
Ulice Krále Václava
…a je‰tû si vzpomínám Ïe spali jsme jeden v druhém jak pávice s pávaty na pardubickém zámku
Smrt tam netrefila a v‰ichni byli k obûdu doma a nikdy nikdo nechybûl Na trávû pfii chodníku se pásli uhlífiovi konû a blízko bylo k jejich hfiívû v té ulici Krále Václava kde kralovalo moje dûtství moudfie a spravedlivû
32
33
Îabky na Labi
(Jifiímu ·. â.)
Zprudka jsi mr‰til a hleìme, jak skáãou! V‰ak kaÏd˘m skokem zeslábly. Jak je to v‰echno, docela v‰echno, podobné Ïabkám na Labi.
34
Îluté kosatce KdyÏ fieka uÏ ani nedoufala vyrostly u ní Ïluté kosatce Na mofii Ïlutá vlajka znamená nákazu ale to si vymysleli lidé KdyÏ u fieky rozkvetou Ïluté kosatce to jako kdyÏ ti milováním tváfie zãervenají
35
Bíl˘ papou‰ek kakadu
âínské karafiáty
To neb˘vá Ïádná legrace kdyÏ v ulicích zachrãí amplióny místního rozhlasu: Uletûl bíl˘ papou‰ek kakadu a chladná noc mÛÏe se mu stát osudnou
Na konci ãervna pfiinesly dûti z venkova kytice ãínsk˘ch karafiátÛ a mnû se lítostí sevfielo hrdlo
I já prosím o pomoc Moje srdce bezradnû poletuje kolem tebe a chladná noc se blíÏí
Musel jsem se spokojit s kupovanou rÛÏí Ale mladá paní uãitelka ji oplatila úsmûvem kter˘ hfiál víc neÏ jedniãka s hvûzdiãkou AÏ pozdûji mi svitlo Ïe té cizokrajné krásy byly na venkovû plné zahrádky A zÛstal jsem uÏ u rÛÏí a úsmûvÛ
36
37
âtrnáctá luneta
Andûlé
A b˘val pfiede mnou obzor bez konce jak ‰irokoúhlé plátno v kinû Teì plátno se ohnulo jak Al‰ova luneta a k Îalovu holka ukazuje víte která právû ta
Mil˘ PánbÛh mnû tak na srdci neleÏel ale co andûlé? Komu vlastnû patfií ty zlaté lokny a co se skr˘vá pod bílou fiízou? Bylo ticho po kostelích a mohl jsem házet korunou panna nebo orel Pravda se mi zjevila aÏ v reliéfu nad postranním vchodem nádraÏí Wilsonova Ke staré kulaté ãasomífie sletûli se tam dva andûlé Oblé dívãí kfiivky prvního z nich sleduje ten druh˘ s chlapeck˘m úsmûvem A do takového nebe mil˘ BoÏe koupil bych si lístek!
38
39
Herec R. R. ãte z mé kníÏky
Lístek z Provence
Herec Radan Rusev âte z mé první kníÏky Kleãí pfiitom na stole A zase vstává A lehá si na záda Pofiád na stole Zkrátka dûlá ‰a‰ky Pro mû A pro mé pfiátele A vesele plyne voda Pod restaurací Mánes
Bohatí ktefií zchudli olizují kost a vzpomínají na zvûfiinové hody ale na kaÏdém námûstí v Provence loupou se na slunci platany a já vidím jen ten jedin˘ u nás doma v parku z tfiicát˘ch let a v‰echny provensálské dívky voní mofiem Afrikou a levandulí ale já cítím jen tebe a tebe jen tebe
To bylo tenkrát Radane A teì povídej co dûlበdnes Co tam dûláte Vy v‰ichni Îe se nikdo VÛbec nikdo neoz˘vá
40
41
Den ve vile Tugendhat
Syrová krajina
Strávil jsem cel˘ den Ve vile Tugendhat I v loÏnicích V kuchyni V koupelnû i na toaletû A z kaÏdého rohu dívali se na mû Fritz a Greta Tugendhatovi Spí‰ útrpnû a smutnû ZaÏili uÏ toho tolik I nûmecké vojáky A ruské i s koÀmi A Brno bylo pode mnou Jen vzlétnout Ale mnû se stra‰nû zastesklo Hor‰í neÏ den bez tebe Je snad jen noc V té prázdné vile Tugendhat
Pod pust˘m hradem jizba selská a Ha‰ek mnichÛm do ·panûlska pí‰e, jak trpce vzpomíná, neb syrová je tu krajina.
42
43
Kostely na kopcích prostydly, jsou prázdná boÏí obydlí a zima uÏ podzimem zaãíná, neb syrová je tu krajina. Z údolí mlha vyvûrá. Ha‰ek své psaní nedopí‰e do ‰panûlského klá‰tera. Kamení padá z hradu ti‰e, ve vûtru svíãka zhasíná, neb syrová je tu krajina.
***
Kam odlétá slavík
V lipkách na Smetanovû nábfieÏí KdyÏ zrovna nejede tramvaj Huãí to sladce jak za vsí v aleji
Za nemocn˘m císafiem, kterému patfií ãínská zem.
Jednou jsem procházel zahradou Na Valech A váÏnû Z Hradu zavonûla svíãková A dívky na petfiínsk˘ch stráních Se opalují Îe by se babiãka kfiiÏovala Ale doma je doma A Prahu uÏ jsem prochodil Horem dolem
Smrtka mu sedí na pelesti a hladovû uÏ kostmi chfiestí, kdyÏ slavík náhle zaklokotá. A kouzelná je jeho nota. Smrt zmizí nûkam do v˘‰e a zapomene na vládce. Zkrátka jako v pohádce. Pan Andersen ji napí‰e.
Jen to ãíslo tramvaje do Michle Si je‰tû pamatuji Co kdyby jela kolem
44
45
Obsah I
T˘nská kavárna 6 Ta kterou nepozvali 7 Dívce, která otálí s náv‰tûvou Kolotoã 9 Koãka a loì 10 Kormoráni 11 Elektrárna 12 * * * 13 Elektrárna II 14 Vlãí máky 15 * * * 16 Dvanáct zlat˘ch panen 17 V kraji tv˘ch nohou 18 Island‰tí koníãci 19 Muzeum Tiché noci 20 BoÏí tûlo 21 Bio InvalidÛ 22 Blues o bíl˘ch tygrech 23 Hejnice 24 Blues Václavského námûstí II * * * 26
II
8
25
* * * 28 * * * 29 Jaro mû hledá po mûstû 30 U Rudolfina 31 * * * 32 Ulice Krále Václava 33 Îabky na Labi (Jifiímu ·. â.) 34 Îluté kosatce 35 Bíl˘ papou‰ek kakadu 36 âínské karafiáty 37 âtrnáctá luneta 38 Andûlé 39 Herec R. R. ãte z mé kníÏky Lístek z Provence 41 Den ve vile Tugendhat 42 Syrová krajina 43 * * * 44 Kam odlétá slavík 45
40
Jifií Teper Îabky na Labi Graficky upravili Karel Haloun a Ludûk Kubík [Side2] Sazba provedena písma Gill Sans Vydáno péãí Mûsta Nymburka v Nakladatelství ing. Ivan Ulrych, Vega-L, Nymburk v roce 2005 Odpovûdn˘ redaktor ing. Jifií âern˘ Vytiskla tiskárna .......... Knihafiské zpracování boxu Studio âinãera Papír xxxxx na vnitfiní ãást, Plike Red a Plike Black na box a vazbu dodala firma Special Paper Vydání první, 48 stran Náklad 750 v˘tiskÛ
