Říkanky
z peří: Teper Jiří
Říkanky z peří: Teper Jiří
Martince, když byla malá a říkanky si říkávala
Copyright © Jiří Teper, 2003 Illustrations © Petr Říha, 2003 Layout © Karel Haloun a Luděk Kubík, 2003 ISBN 80–7276–03–0
8/9
Od ptáků... / Říkanky z peří
Od ptáků nás dělí výšky. A dobře tak, že dělí. Nahlédni však do té knížky. Zdá se, že přiletěli…
10 / 11
Jak je to se skřivánky / Říkanky z peří
Skřivánci na nebi, věc je jistá, při zpěvu se nehnou z místa. Je to těžko k pochopení. Jsou snad k nebi přilepeni?
Jak je to se skřivánky
Nebo je tam drží síla sluníčka, když zasvítí? Podle pana Bohumila skřivánci visí na niti.
12 / 13
Na slovíčko, vlaštovičko / Říkanky z peří
Vítej doma, vlaštovičko, zastavíš se na slovíčko? Já ti povím, jak se žilo, když tu v zimě bylo bílo a na střechách rampouchy a celý kraj bez mouchy. Ty zas řekneš, jak se létá na výlety přes půl světa,
Na slovíčko, vlaštovičko
na výlety k pyramidám přes moře a pohoří, vlaštovičko, rád tě vídám, s tebou se to švitoří!
16 / 17
Kdy to klape u čápa / Říkanky z peří
Jak vám to mám říci zkrátka? Račte tedy věděti: Čáp nenosí nemluvňátka! Čáp tu není pro děti!
Kdy to klape u čápa
Čáp je stvořen proto, aby pro čápata lovil žáby. A když žáby načapá, tak to klape u čápa!
18 / 19
Co kukačka nepoví
Co kukačka nepoví / Říkanky z peří
Pojeďme zase na luka! Kukačka mně tam zakuká, jestli se dožiju do sta let. Já se to musím dozvědět. Kuku, kuku, hloupý kluku, kukačka se ozve z buku. Nevěř, co ti nakukám, jednou se to dozvíš sám!
20 / 21
Když strakapoud zabloudí
Když strakapoud zabloudí / Říkanky z peří
Podívej na strakapouda, on to není žádný louda, po stromech se šplhá prudce, hledá v kůře červy škůdce. To je úděl strakapoudí, být doktorem stromů. A když při tom někdy zbloudí, ne a ne se trefit domů, zobákem na suchý kmen, zabuší jak na buben, zabuší jak na tamtam: Poraďte mi, kudy kam! A pak doma v rodině jedí červy na kmíně.
22 / 23
Netopýr má křídla taky / Říkanky z peří
Netopýr není z ptačí říše a podobá se spíše myši.
Netopýr má křídla taky
Myši, která všechno slyší. Však křídla má, jak měli draci. A umí na nich létat tiše, stejně jak sovy, noční ptáci.
26 / 27
Kdy má kachna husí kůži / Říkanky z peří
Každá kachna na to věří, že musí mít mastné peří, aby mohla vesele užívat si koupele. Když si peří nepromastí dvakrát denně aspoň zčásti, hned se, celá zmáčená, hrne z vody kačena,
Kdy má kachna husí kůži
naskočí jí husí kůže! Sama si však za to může, že vypadá velice jako zmoklá slepice.
28 / 29
O stydlivé července
O stydlivé července / Říkanky z peří
V šeru lesa tiše skáče, nožky jako vřeténka, co je zač to drobné ptáče? Přece červenka! Poznáte ji podle jména. Maličko se totiž stydí, a když přijde mezi lidi, hned se pěkně začervená.
30 / 31
Dudek filuta
Dudek filuta / Říkanky z peří
Křídla jako z krajkoví, korunka mu zdobí hlavu. Celkem skromně - na své šaty, žije dudek chocholatý. Jiný by byl hotový letět někam na oslavu, avšak dudek filuta sedí ani nedutá. Prý by řekli (tomu věřím), že se chlubí cizím peřím!
32 / 33
Pohádka o labutích / Říkanky z peří
Pamatuješ začátek? Vyrostly z ošklivých kačátek.
Pohádka o labutích
Co je dále k vyprávění? Že nad jejich lásku není. A co konec, co ten skrývá? Jedna druhé píseň zpívá.
36 / 37
Trampoty se špačky / Říkanky z peří
Proč ti špačci tolik křičí před odletem na jih? Už se vidí v zahraničí! Těší se, jak v teplých krajích
Trampoty se špačky
budou zase špačkovat, nic jim není akorát!
38 / 39
Přiletěl k nám stehlíček
Přiletěl k nám stehlíček / Říkanky z peří
Přiletěl k nám stehlíček, zazpíval jak na klíček. Zašveholil, zazpíval, a hned zas, že letí dál. Kam tak rychle, stehlíčku, nechceš zůstat do oběda? Máme mísu knedlíčků! Na to ale stehlík nedá. K jídlu prý mu postačí pár semínek z bodláčí.
40 / 41
O sojčím pírku / Říkanky z peří
Vypadlo sojce pírko z křídla. Shýbni se pro něj a buď rád! Sama by ho nenabídla. To tak, ještě rozdávat. Komu však se poštěstí pírko z lesa přinésti, ten ať zvolá ejchuchů! Kdo modré pírko sojčí má,
O sojčím pírku
vidí svět jasnýma očima a nezestárne na duchu.
42 / 43
Ledňáček rybařík
Ledňáček rybařík / Říkanky z peří
Ledňáček dumá nad říčkou, co mu dnes přinese voda. Spokojil by se s běličkou. Kde nic, tu nic? Žádná škoda. Popolétne k jiné řece, rozhlédne se u rybníka, někde rybku chytí přece. Vždyť ho známe, rybaříka!
46 / 47
Kolik má koňadra příbuzných / Říkanky z peří
Kolik má koňadra příbuzných? Celé hejno, řekl bych. Modřinka, ta malinká, může být její tetinka. Pro sýkorku úhelníčka měli bychom roli strýčka.
Kolik má koňadra příbuzných
Parukářka, parádnice, nanejvýš je sestřenice, a sýkorka mlynařík chce být její nápadník!
48 / 49
O čem si vrabci čimčarají
O čem si vrabci čimčarají / Říkanky z peří
O čem si to čimčarají vrabci u nás na střeše? Že prý pejska dobře znají, co má blechu na bleše. Že ten pejsek smutně kňučí, jak ho blechy v srsti mučí. Jestli však si bude přát, můžou mu je vyzobat!
50 / 51
Racek jeden chechtavý / Říkanky z peří
Když se racek unaví, sedá sochám na hlavy. Pěkně je tam pozdraví od rybářů z Vltavy,
Racek jeden chechtavý
z únavy se zotaví a po chvilce zábavy křídla větru nastaví racek jeden chechtavý.
54 / 55
Starý havran / Říkanky z peří
Dopadl poslední list, snáší se první vločka. Kdo umí ve stopách číst, zakrátko už se dočká. Už bílá pláň je popsaná černými křížky sem a tam.
Starý havran
Podle stop poznáš havrana. Capkal tu sněhem, byl tak sám.
56 / 57
Co říkala pěnkava
Co říkala pěnkava / Říkanky z peří
Říkala mi pěnkavička, že jí táhne pod peříčka. Nejhůř bývá takhle v lednu, když je jaro v nedohlednu. Únor už nám uteče, jaro přijde, člověče!
58 / 59
Jak krátký... / Říkanky z peří
Jak krátký je čas veršovánek! Už končí dětská knížka. Odlétnou ptáci z jejích stránek. A zas nás dělí výška.
Obsah / Říkanky z peří
Obsah
Tiráž: Copyright © Jiří Teper, 2003 Illustrations © Petr Říha, 2003 Layout © Karel Haloun a Luděk Kubík, 2003 ISBN 80–7276–03–0
