JESENICKO Analýza příčin regionálních disparit ve vazbě na CR dílčí část projektu MMR ČR
Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního regionu Jesenicka
Jan Havrlant Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity
Obsah z
Úvod Metodologické přístupy ve výzkumu cestovního ruchu
z z z z z
Specifika území a historicko-geografické příčiny vzniku regionálních disparit Specifika cestovního ruchu v regionu Jesenicka Nabídka atraktivit a služeb CR Podnikatelské aktivity v CR Poznatky z dotazníkového šetření a analýza poptávky Profil návštěvníků regionu Jesenicka Průzkumy spokojenosti návštěvníků s infrastrukturou a službami CR
z
Závěr
Metodologické přístupy ve výzkumu CR v regionu Počátky vědeckých přístupů k problematice cestovního ruchu - 60. léta min. stol. - rozvoj geografických pracovišť v Brně, Ostravě, Olomouci z 1. studie, prostorové analýzy, hodnocení předpokladů pro CR zaměřeně na využití rekreačního potenciálu v zázemí měst a průmyslových oblastí - Gardavský, V., Mariot, P., ad. z V zájmovém území SMSl - studie S. Šprincové (1960, 1969) a M. Havrlanta (1977) z
z
S. Šprincová: Geografie cestovního ruchu v Jeseníkách (1969)
komplexně pojatá geografická studie s teoreticko-metodologickými aspekty a hodnocením podmínek území k rozvoji CR z M. Havrlant: Zázemí ostravské průmyslové oblasti, jeho funkce a možnosti využití pro rekreační účely (1985) - studie s hodnocením přírodního potenciálu krajiny pro cestovní ruch a rekreaci ve vtahu k specifickým formám rekreace individuální a vázané v oblasti beskydské, aj. Hodnocení únosnosti území na základě použití matematických metod intenzity a hustoty rekreačního ruchu, indexu rekreační zástavby
Geografický ústav AV ČR, ESF MU Brno z
Vystoupil, J.: Možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace v okrese Frýdek – Místek (1993) na základě faktorových analýz - navržena promyšlená koncepce rozvoje cestovního ruchu
z
Vystoupil, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (2007) hodnocení rekreačního potenciálu všech obcí v ČR
z
Vystoupil, J. a kol. : Atlas cestovního ruchu ČR (2006)
z
Vystoupil, J., Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka (analytická studie o j. regionu )
Aktivity agentur, ústavů a institutů z
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v TR Severní Moravy a Slezska (2002) - Institut
rozvoje podnikání, s.r.o. (vč. dotazníkového šetření návštěvnosti MS kraje) z
J. Bína a kol.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (2002), Ústavu
územního rozvoje Brno - teoreticko-metodologická práce s kartografickými výstupy, hodnocení potenciálu CR území jednotlivých obcí z hlediska přírodních, kulturně-historických předpokladů a jejich využitelnosti pro cestovní ruch;
- hodnocení územních jednotek - důležitým segmentem pro
veřejnou správu, územní plánování, marketing a pro stanovení rozvojových možností obcí
Výzkum CR na KSG RR PřF OU z
Havrlant, J. : Beskydy - transformace česko-slovenskopolské pohraniční oblasti cestovního ruchu (1998-9) interní projekt Ostravské univerzity, zaměřený na možnosti rozvoje TR v beskydském příhraničí
z
Havrlant, J. Mikroregion Třinecko , geografická analýza MR, Postavení pohraničí v regionálním rozvoji ČR se zřetelem k zapojení do evropských struktur, grantový projekt GAČR, SÚ AV ČR, PřF OU
z
Fialová, D., Vágner, J.: Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku (2004) - celostátní grantový projekt GAČR, PřF UK v Praze , spoluřešitel KSGRR PřF OU Havrlant, J. (2004): Vývoj druhého bydlení v oblasti Moravskoslezských Beskyd
Současný výzkum na KSG RR PřF OU (2007-2010) z
Rumpel, P. a kolektiv : Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního regionu Jesenicka, projekt MMR ČR
z
Cíle projektu: řešení rozvoje periferního regionu, eliminace disparit, vč. disparit a rozvoje cestovního ruchu
z
K tomuto účelu - analyzovány tvrdé i měkké faktory cestovního ruchu - s využitím anketních šetření, realizovaných v hlavních rekreačních střediscích i v dosud stagnujících turistických lokalitách
Vymezení zájmového území regionu Jesenicka
Specifika území a historicko-geografické příčiny vzniku regionálních disparit z
Rozvoj hospodářských aktivit - historicky spojen s přírodním potenciálem území a s vývojem obyvatelstva a sídel
z
Vazby na přírodní potenciál krajiny Jesenicka – zřejmé dodnes
z
Po roce 1945 - v důsledku odsunu německého obyvatelstva se radikálně snížil počet obyvatel; v souvislosti s nedosídlením příhraničního prostoru, většina obcí stagnovala, či dokonce chátrala
z
Jesenická sídla jsou migračně ztrátová především z důvodů nedostatku pracovních příležitostí
z
Uvedené okolnosti vedly k prohlubování regionálních a lokálních disparit, mj. i ve vývoji cestovního ruchu
Specifika periferního regionu Jesenicka z
území se slabým zastoupením výrobního sektoru; větší význam jen průmysl stavební, těžba vápenců a žuly
z
tradiční průmysl i zemědělství prošly od r. 1990 značným útlumem a transformací
z
Jeseník (12,4 tis. obyvatel) - slabou průmyslovou základnu; přes polovinu EA obyvatel pracuje v nevýrobním sektoru
z
Region s rostoucím významem cestovního ruchu, lázeňství a služeb vázaných na CR
z
Ve většině venkovských obcí regionu je ale zaměstnanost v III. podprůměrná (kolem 40%)
Současné problémy na trhu práce z
V důsledku transformačních procesů zde narostla míra nezaměstnanosti na vysokou hodnotu
z
i přes pozitivní posun v letech 2006-08 dosahuje nadprůměrné úrovně (v Jeseníku a Javorníku okolo 12%, v příhraničním prostoru až 24%)
z
S ohledem k periferní poloze, odlehlosti území od hlavních komunikačních tahů atd. - se nedá očekávat výrazné zlepšení situace na trhu práce v nejbližších letech, s výjimkou posílení nevýrobního sektoru ve vazbě na rozvíjející se cestovní ruch
Specifika cestovního ruchu v regionu Jesenicka z
Potenciál pro celoroční turistiku, rekreaci a lázeňství
Pěší turistika, cykloturistika, lyžařská turistika, sjezdové lyžování ad. sporty z podružné funkce – myslivost, agroturistika ad. měkké formy turismu – dosud málo rozvinuty z
z
Přestože má Jesenicko vcelku dobré podmínky pro celoroční využití, je zde značná sezónnost v návštěvnosti, výrazná zvláště v zimních a letních prázdninových měsících
z
Využití lůžkových kapacit – jen kolem 40 – 50 %
z
Nejnavštěvovanější lokality – obce v okolí Červenohorského a Ramzovského sedla a lázeňský prostor Jeseník – Lipová (mimo lokalit Malá Morávka - Praděd-Ovčárna v oblasti bruntálské)
Ramzovské sedlo mezi H. Jeseníkem a Rychlebskými horami
Lázně Jeseník a Lipová
Atraktivity CR lokalita Červenohorské sedlo
Lůžková kapacita a počet ubytovacích zařízení v obcích regionu Jesenicka v letech 1991 - 2007
Počet lůžek využitelných v CR na km2 na Jesenicku a Šumpersku (zdroj: Vystoupil, J., Šauer, M.,2008)
Frekventovaná hlavní hřebenová magistrála Jeseníků Ramzová – Šerák – Keprník – Červenohorské sedlo
Nabídka atraktivit a turistické infrastruktury z
Pěší + lyžařská turistika - na shodných cestách v hřebenové magistrále H. Jeseníku: Ramzovské sedlo – Šerák -
Keprník - Červenohorské sedlo - Praděd - Skřítek
z
z z z
z z
Ramzovské sedlo - ski areál : cca 7 sjezdovkami, nejdelší
upravovanou sjezdovkou v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska Vrchol Šeráku je zpřístupněn sedačkovou lanovkou Ostružná (ski areál - 6 vytýčených svahů) Petříkov (SA se 7 lehkými a středně náročnými sjezdovkami) Červenohorské sedlo - SA situován převážně na severních svazích V. Klínovce (1160 m) - 10 upravovaných, vzájemně propojených sjezdovek všech obtížností, vybavených vleky (zastaralými) Lipová - Miroslav lyžařské centrum se sedačkovou lanovkou, 4 převážně lehčími sjezdovými tratěmi, snowboardparkem Ostatní areály - svými přírodními, kapacitními, technickými ad. kvalitativními parametry zdaleka nevyrovnají výše uvedeným
Nabídka jiných rekreačních aktivit - omezená z
V regionu Jesenicka není k dispozici větší zimní stadion Otevřená ledová plocha - jen v Jeseníku
z
Petříkov - bobová dráha (1996): letní + mimo sezónní využití
Víceúčelové, kryté sportovní haly, tenisové haly pro celoroční využití jen v Jeseníku a Bělé z Jeseník - multifunkční hala, 3 tenisové areály, umělá lezecká stěna Léčebné lázně a.s. - celoročně možnosti lázeňských pobytů, vč. možností krátkodobých relaxačních wellness programů z
z
Bělá pod Pradědem - víceúčelový sportovní areál s hřišti a tenisovými kurty. Nové Relaxcentrum Bělá-Domašov nabízí krytý bazén ad. aktivity
z
Tenisové kurty – v Ramzové, Lipové-lázních, Filipovicích, Skorošicích, Vidnavě a Žulové
Podnikatelské aktivita v cestovním ruchu Intenzita podnikatelské aktivity na Jesenicku – nadprůměrná • Lokální disparity PA – odrážejí do značné míry rozdílnosti v turistické a rekreační atraktivitě funkční specializaci obcí • Nejvyšší intenzita PA – v horských obcích - s malým počtem obyvatel – zimní a letní sportovněrekreační centra - lázeňská centra (kumulují více funkcí – obytnou, obslužnou, výrobní ad.) •
• Dominantní význam CR – ve struktuře pracovních příležitostí v těchto obcích; nadprůměrná zaměstnanost v CR ve většině obcí
Tab.: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Název obce
Pořadí obce v rámci okresu
Počet podnikatelů v základních službách CR - pohostinství a ubytování na 1000 EA
2.
Bělá pod Pradědem
79,8
6.
Česká Ves
39,8
5.
Jeseník
57,2
3.
Lipová-lázně
68,4
1.
Ostružná
176,8
okres Jeseník
44,9
Olomoucký kraj
21,5
Pramen: ČSÚ
ČR
23,1
Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Zdroj: Vytoupil, J., Šauer, M. 2008
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v ubytování a pohostinství Pramen: ČSÚ
Pořadí obce v rámci okresu
Obec
% EA obyvatel v pohostinství a ubytování
5.
Bělá pod Pradědem
6,1
10.
Česká Ves
4,0
4.
Jeseník
6,3
3.
Lipová-lázně
6,8
1.
Ostružná
43,2
okres Jeseník
5,0
Olomoucký kraj
3,2
ČR
3,8
Disparity v zaměstnanosti v cestovním ruchu na Jesenicku a Šumpersku
Návštěvnost regionu z
Statistické údaje o realizované návštěvnosti v úrovni MR a obcí – nejsou k dispozici
z
Vcelku přesně lze analyzovat návštěvnost za kraje v hromadných ubytovacích zařízeních (HMZ – hotely, velké pensiony, turistické chaty apod. velká UZ)
z
Neúplné statistické údaje - ubytování privátní, v soukromých objektech DB, pensionech, chatových osadách apod. zařízeních
z
V MSK v letech 2002 – 2006 se ubytovalo v HUZ 616 tis. hostů ročně, (průměr), z toho 500 tis. (81%) domácích 116 tis. (19%) zahraničních návštěvníků V OLK v r. 2004 - 418 tis. hostů z toho 320 tis. (77 %) domácích 97 tis. (23%) zahraničních návštěvníků (ČSÚ, 2006)
Region Jesenicka – trvale přitažlivý zvláště pro Poláky – průměrně se za rok v HUZ SMS ubytuje 25 tisíc, Slováků - 24 tis. a Němců - 18 tisíc z Ostatní národnosti přijíždějí v mnohem menším počtu (ČSÚ, 2007) z
Podíly zahraničních hostů v HUZ podle regionů
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ČR, 2007 / Foreign guests at collective accommodation establishments, by region, 2007 Praha / Prague Středočeský kraj / Central Bohemia
6,5%
1,4%
Jihočeský kraj / Southern Bohemia
1,2%
Plzeňský kraj / Plzeň Region
2,0%
0,9%
Karlovarský kraj / Karlovy Vary Region
1,0%
Ústecký kraj / Ústí nad Labem Region
4,3%
Liberecký kraj / Liberec Region
3,2% 2,2%
60,0%
7,1%
Královéhradecký kraj / Hradec Králové Region Pardubický kraj / Pardubice Region Kraj Vysočina / Highland
2,5%
Jihomoravský kraj / Southern Moravia
4,7% 3,1%
Olomoucký kraj / Olomouc Region Zlínský kraj / Zlín Region Moravskoslezský kraj / Moravia-Silesian Region
Realizovaná a potenciální návštěvnost v regionu Jeseníků z
Po r. 2000 bylo v HÚZ J. ubytováno - kolem 400 tis. hostů – v okr. Jeseník, Šumperk a Bruntál tj. průměrně cca 1200 hostů denně (Vystoupil, J., 2008)
z
z z
z
při zvážení koeficientu 15:1 v poměru mezi denními návštěvníky a turisty - celková hodnota cca 20 tis. návštěvníků a turistů denně (tj. pouze 5 % naplnění kapacitní únosnosti stanovené Rajonizací CR (1982) při započtení rekreantů v objektech individuální rekreace – druhého bydlení - kolem 10 % naplnění kap. únosnosti celkově – poměrně značné kapacitní rezervy pro rozvoj CR v oblasti Jeseníků - ve vztahu k parametrům rajonizace CR Ale - značné sezónní a víkendové výkyvy v zimní sezóně, o víkendech přijíždí až 20-ti násobně vyšší počet návštěvníků
Očekávaný růst počtu zahraničních turistů - do ČR nutí zamyslet se nad některými aspekty, jež by umožnily eliminovat do jisté míry regionální disparity v CR • geografická poloha Jesenicka ad. faktory vytváří šance pro rozvoj CR • odstranění administrativních bariér pro návštěvníky ze zemí EU vstup do Schengenského prostoru odbourává bariéry a otevírá region pro větší pohyb lidí, kapitálu atd. • rostoucí poptávka po specializovaných produktech a komplexnějších produktových balíčcích CR, vycházejících s regionálních specifik • výrazně rostoucí skupina turistů středního věku a seniorů klidné, bezpečné destinace bez extrémních teplot, k nímž Jesenicko náleží • rostoucí poptávka po venkovském prostředí (venkovský CR, agroturistika apod.) • rostoucí poptávka po lázeňských a wellness produktech
Rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje z
rozvoj komunikačních technologií
z
tlak na poměr cena – kvalita
z
dostupnost finančních zdrojů ze strukturálních fondů v následujících letech, kdy je bude možné optimálně využít pro rozvoj zanedbané infrastruktury CR i lidských zdrojů
Dotazníkové šetření Profil návštěvníků Jesenicka * (200 respondentů) (v letní sezóně 2008 - 119, v zimní sezóně 2008 - 81)
z z z
Státní příslušnost: 170 Čechů, 25 Poláků, 3 Slováci , 2 Němci muži: 117, ženy: 83 Věkové skupiny ( v zimě – podíl věk.skupiny 21 – 40 let až 70%)
Profil návštěvníků z
Použitý dopravní prostředek k cestě na Jesenicko: vlastní automobil – 161 (80%) respondentů vlak 16, autobus 13, motocykl 1, kolo 2
z
Vzdálenost od trvalého bydliště:
Motivy návštěvnosti v letní sezóně
Motivy návštěvnosti v zimní sezóně
z
lokality Ramzovské sedlo – Ostružná - Petříkov
Lyžování 90 %, Rekreace 10 % z
lokalita Červenohorské sedlo
Lyžování 72 %, Rekreace 15% Lázeňský pobyt 7 % Pracovní cesta 4 % Pěší turistika 2%
Typ cesty, pobytu
(v exponovaných prázdninových a víkendových dnech - 2/3 respondentů
Četnost a pravidelnost návštěv stejné lokality (do lokalit kolem Ramzovského sedla přijíždí až 43% respondentů v zimní sezóně pravidelně a vícekrát)
Počet dnů pobytu na Jesenicku v letní a zimní sezóně (Ramzovské a Červenohorské sedlo) 8%
26%
66%
14,30%
1 - 2 dny 3 - 6 dnů 7 a více dnů
;
1-2 dny 3-6 dnů 7 a více dnů
85,70%
Druh využívaných ubytovacích zařízení
(V lok. Ramzové, Ostružné – ubyt. v privát. pensionech – 85%)
1,15,9 2,9
17,9
10,1
17,3 30,5 13,7
Privát Pension Turist. Chata Hotel Lázeňské zařízení Bungalov / Apartmán Zařízení podniku, klubu Objekt 2. bydlení
Volba ubytovacích zařízení a lokalit
z
Hlavní střediska jsou navštěvována většinou opakovaně, pravidelně sezónně. Více než 2 třetiny návštěvníků přijíždí hlavně za rekreací a sportem s rodinou či individuálně, převážně vlastním vozidlem
z
Při volbě ubytovacích zařízení v lokalitách Ramzovského sedla jsou využívány zvláště pensiony a privátní ubytování, na Červenohorském sedle hotel a turistická chata z důvodu absence soukromých pensionů
z
Ubytovací zařízení jsou u 1-2 třetin respondentů vybírány na základě doporučení známých anebo z vlastní zkušenosti. Jsou považovány většinou za průměrně kvalitní z hlediska vybavenosti
Přitažlivost turistických a rekreačních lokalit Jesenicka
0,5 21 Přitažlivé, atraktivní Atraktivní(s výhradami) Neatraktivní 78,4
Názory na úroveň vybavenosti využívaných zařízení (větší rozdíly mezi zimními a letními návštěvníky)
Vybavenost využívaných zařízení Červenohorské sedlo
Ramzovské sedlo a Petříkov
Analýza poptávky Spokojenost návštěvníků s poskytovanými službami a infrastrukturou CR
z
Relativně vysoká spokojenost se službami v zařízeních ubytovacích: (85 - 99%)
z
Vysoká spokojenost se stravovacími zařízeními
(téměř 90 %)
Spokojenost návštěvníků s ubytovacími a stravovacími službami
z
Spokojenost s úrovní dopravní infrastruktury a s dostupností lokalit (přes 70 % dotazovaných) - menší spokojenost – v zimě (63%) - avšak pouze vlastním vozidlem! - nikoliv veřejnou dopravou (přestože v regionu scházejí rychlostní komunikace)
z
Spokojenost se značením turistických cest, lyžařských tratí a cyklotras 98%
z
Spokojenost se značením turistických objektů a zařízení 95 % spokojenost
Spokojenost s možnostmi parkování aj. doplňkovými zařízeními a službami (zdravotnickými, půjčovnami, servisy, hlídání dětí)
Spokojenost návštěvníků s doplňkovou infrastrukturou na
Ramzové - Ostružné – Petříkově a na Červenohorském sedle
(Ne)spokojenost s infrastrukturou a službami v zimních centrech z
Nižší spokojenost - s doplňkovými zařízeními a službami Větší polovina návštěvníků vyslovila nespokojenost se servisními, sportovně-rekreačními aj. službami. Značná nespokojenost je vyslovována k nabídce doplňkových volnočasových aktivit a produktových balíčků - a možnostem kulturně-společenského vyžití - zábavy
Nejzávažnější nedostatky ve střediscích: Ramzová – Ostružná – Petříkov
z z
- technické vybavení lyžařských areálů, staré typy lanovek a vleků - 3 existující typy pernamentek, vzájemně neplatných u konkurenčních provozovatelů - nedostatečné sociální zázemí, WC - neupravené parkovací plochy z
-
Červenohorské sedlo
nespokojenost s technickým vybavením lyžařského areálu absence umělého zasněžování svahů možnosti dalšího sportovního vyžití kulturně- společenské vyžití, možnosti večerní zábavy, zábava pro děti
Nespokojenost s infrastrukturou a službami v letních centrech
Spokojenost s maloobchodní síti a s nabízeným sortimentem zboží
Anketní šetření sledovalo rovněž
opakovaně navštívit stejné středisko za stejným druhem pobytu zájem respondentů
Přes uváděné problémy a nedostatky
- až 91 % návštěvníků znovu navštíví tyto rekreační lokality za stejným druhem pobytu - může je doporučit rovněž svým známým
Závěr z
Cestovní ruch patří k významným hospodářským odvětvím regionu
z
Jesenicko - atraktivní krajina s řadou přírodních pozoruhodností i kulturně historických památek - předpoklady pro rozvoj různých forem CR
z
S ohledem k CHKO je však masový rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu limitován. Proto je nutné zabývat se možnostmi rozvoje měkkých forem turismu, jež jsou ve znamení současných trendů v rekreačních oblastech
z
Cestovní ruch na Jesenicku - má značné rezervy Z hlediska vybavenosti, služeb, tvorby komplexních produktových balíčků nedosahuje region Jesenicka úrovně podobných regionů
Závěr
z
Rozdílné podmínky (Př, SE, Hist) byly v tomto regionu příčinou disparit v CR Disparity nebudou nikdy zcela eliminovány s ohledem k diferencovaným předpokladům pro CR
z
Pro řešení disparit je však možné využít tohoto odvětví a naopak lze i využít existujících disparit na Jesenicku pro rozvoj cestovního ruchu, podporujícího ekonomický rozvoj regionu
z
Důležitým faktorem - s dopadem na formování disparit, je kvalita poskytovaných služeb
z
Rovnoměrnější využití území a rozvoj periferního prostoru vede skrze zlepšení realizačních podmínek, spojených s rozvojem základní a zvláště doplňkové infrastruktury a širších služeb CR
z
Širší využití potenciálu CR a optimalizace rozvoje různých aktivit je z hlediska regionálního rozvoje prioritou - zejména v hůře vybavených prostorech, k nímž náleží zvláště příhraniční část Jesenicka Moderní infrastruktura, dobře fungující služby, marketingové ad. aktivity jsou základním předpokladem využitelnosti potenciálu území a rozvoje tohoto specifického regionu mnoha tváří, jakož i spokojenosti návštěvníků
Děkuji za pozornost
