Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad

Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad

Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovalo Asistenční centrum, a.s. v rámci realizace projektu Udržitelnost sociálního dialogu v ČR - rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů

leden 2012

Publikace neprošla jazykovou korekturou.

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................... 4 JIHOČESKÝ KRAJ .......................................................................................................................... 6 1 STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI ........................................................................... 6 1.1 Základní popis středního školství ................................................................................. 6 1.1.1 Základní přehled o síti středních škol v kraji ......................................................... 6 1.1.2 Počty žáků ve středních školách ............................................................................ 8 1.2 Demografický vývoj v kraji.......................................................................................... 10 1.3 Nově přijatí žáci v kraji ............................................................................................... 10 1.4 Absolventi v kraji ........................................................................................................ 15 2. TRH PRÁCE V ČR ................................................................................................................ 18 3 TRH PRÁCE V KRAJI ............................................................................................................ 20 3.1 Silné stránky regionu ................................................................................................. 20 3.2 Slabé stránky regionu ................................................................................................. 20 3.3 Zastoupení profesních tříd ......................................................................................... 21 3.4 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích ...................................................................... 22 3.5. Nezaměstnanost v kraji ............................................................................................. 24 3.6. Volná pracovní místa ................................................................................................. 24 3.7 Nezaměstnanost čerstvých absolventů v krajském pohledu ..................................... 25 4 IDENTIFIKACE DISPARIT A NÁVRHY JEJICH ELIMINACE ..................................................... 32 4.1 Srovnání nezaměstnanosti absolventů s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce v kraji .............................................................................................................. 36 PLZEŇSKÝ KRAJ ......................................................................................................................... 39 5 STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI ......................................................................... 39 5.1 Základní popis středního školství ............................................................................... 39 5.1.1 Základní přehled o síti středních škol v kraji ....................................................... 39 5.1.2 Počty žáků ve středních školách .......................................................................... 40 5.2 Demografický vývoj v kraji.......................................................................................... 41 5.3 Nově přijatí žáci v kraji ............................................................................................... 41 5.4 Absolventi v kraji ........................................................................................................ 46 6 TRH PRÁCE V ČR ................................................................................................................. 50 7 TRH PRÁCE V KRAJI ............................................................................................................ 52 7.1 Silné stránky regionu .................................................................................................. 52 7.2 Slabé stránky regionu ................................................................................................. 52 7.3 Zastoupení profesních tříd v Plzeňském kraji ............................................................ 53 7.4 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích ...................................................................... 53 7.5 Nezaměstnanost v kraji .............................................................................................. 55 7.6 Volná pracovní místa .................................................................................................. 55 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 2 / 70


7.7 Nezaměstnanost čerstvých absolventů v krajském pohledu ..................................... 56 8 IDENTIFIKACE DISPARIT A NÁVRHY JEJICH ELIMINACE ..................................................... 62 8.1 Srovnání nezaměstnanosti absolventů s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce v kraji ...................................................................................................................... 65 9 SEZNAM ZDROJŮ ............................................................................................................... 68 10 SEZNAM TABULEK............................................................................................................ 69 11 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................... 70

Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 3 / 70


ÚVOD Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad (dále jen „Analýza disparit“) se spolu se sedmi analýzami zpracovanými za další regiony NUTS II a souhrnnou analýzou zpracovanou za Českou republiku soustřeďuje na rozbor stávajícího stavu středního odborného vzdělávání ve vztahu k potřebám trhu práce. Jak název materiálu napovídá, jeho primárním cílem je identifikace „disparit“, tedy rozdílností, nesouladů mezi středním odborným vzděláváním v příslušném regionu, resp. jeho oborovou strukturou a produkcí absolventů všech typů a stupňů středoškolského studia, a potřebami místního trhu práce, které jsou reprezentovány prioritně poptávkou zaměstnavatelů po zaměstnancích, resp. nabídkou volných pracovních míst. Smyslem materiálu je poskytnout Svazu průmyslu a dopravy ČR vhodnou informační podporu pro navrhování adekvátních opatření týkajících se středního odborného vzdělávání a vzdělávacích politik, argumentaci v rámci jednání tripartity a připomínkování legislativních úprav. Primárními informačními zdroji pro zpracování této analýzy byly veřejně dostupné analytické a strategické dokumenty a statistiky – a to jak na krajské, tak celorepublikové úrovni. S ohledem na existenci celé řady relevantních aktuálních analytických a statistických zdrojů nebyla v rámci přípravy zpracovávání analýzy disparit realizována doplňková dotazníková šetření. S cílem získat ucelený obraz o stávajícím stavu středního odborného vzdělávání a trhu práce v regionu však proběhly v obou krajích NUTS II Jihozápad jednorázové konzultační akce, kterých se zúčastnili zástupci krajských odborů školství a zástupci zaměstnavatelů. Výstupy z těchto konzultačních akcí byly využity mj. pro identifikaci vhodných opatření, která by měla být realizována s cílem eliminovat zjištěné regionální disparity. Analýza disparit je vnitřně rozčleněna na samostatný rozbor situace ve dvou krajích, které tvoří NUTS II Jihozápad – tedy na rozbor situace v kraji Plzeňském a kraji Jihočeském. Analýzy jednotlivých krajů jsou pak rozpracovány do těchto konkrétních kapitol: 1. Střední odborné vzdělávání v kraji – přináší informace o dosavadním vývoji a stávající situaci středního odborného vzdělávání v kraji, pozornost je věnována mj. struktuře nově přijímaných žáků, struktuře absolventů a vlivům demografického vývoje. 2. Trh práce v ČR – s ohledem na nutnost vnímání informací o trhu práce v celorepublikovém kontextu obsahuje tato kapitola stručné představení situace na trhu práce v České republice jako takové. 3. Trh práce v regionu – přináší podrobné informace o konkrétních charakteristikách trhu práce v příslušném regionu (krajích), upozorňuje na jeho silné a slabé stránky, strukturu nabídky volných pracovních míst a v neposlední řadě se věnuje též nezaměstnanosti absolventů se středním odborným vzděláním.


str. 4 / 70


4. Identifikace disparit a návrhy jejich eliminace – tato kapitola propojuje nejvýznamnější zjištění kapitol 2 a 3, na jejich základě a na základě podrobného rozboru nabídky volných pracovních míst a nezaměstnanosti absolventů identifikuje nejvýznamnější disparity, které se v příslušném regionu objevují, zároveň definuje návrhy možných vhodných opatření, která by mohla být přijata s cílem takto identifikované disparity eliminovat.


str. 5 / 70


JIHOČESKÝ KRAJ 1 STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI 1.1 Základní popis středního školství Vzdělávání v Jihočeském kraji procházelo ve školním roce 2009/2010 rozsáhlými změnami, jejichž základem byla kurikulární reforma 1. Cílem bylo vytvoření efektivních školních vzdělávacích programů (ŠVP). Na podporu rozvoje škol, vybraných oborů a zkvalitnění výuky a práce učitelů podporoval Jihočeský kraj řadu projektů, pomocí kterých mělo ke změnám docházet. Tvorba nového kurikula byla zaměřena mj. na „rozvoj klíčových kompetencí, na zvládnutí metod získání, zpracování a aplikaci informací, na osvojování postojů a hodnot, zahrnuje i přípravu na systém hodnocení (evaluace) vzdělávání. Důraz je kladen na výuku cizích jazyků, informační, ekonomickou a občanskou gramotnost, diferenciaci a individualizaci vzdělávání, překonávání sociálních a zdravotních znevýhodnění.“ 2 1.1.1 Základní přehled o síti středních škol v kraji Převážná většina středních škol v Jihočeském kraji byla zřizována krajem. V posledních třech letech se celkový počet škol stabilizoval a aktuálně jsou jejich počty následující: Tabulka 1 Střední školy v Jihočeském kraji zřizovatel kraj soukromý zřizovatel obec církev Celkem

počet zařízení 77 15 2 2 96

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za 2009/2010

Podíl žáků, kteří odcházejí z 2. stupně základních škol do víceletých gymnázií je asi 10 %. Předpokládá se, že s nárůstem počtu dětí na 2. stupni ZŠ se bude postupně snižovat podíl žáků v šesti a osmiletých gymnáziích na příslušných ročnících ZŠ. Dle materiálu „Strategie

1

Kurikulární reformu je možné charakterizovat jako zásadní změnu vzdělávání i vzdělávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdělávání a efektivity výsledků vzdělávání. Její podstatou je změna cílů a obsahu vzdělávání směrem k utváření a rozvoji životních dovednosti (klíčových kompetencí) a k přípravě žáků pro praktický život. Změnou procházejí i procesy řízení vzdělávání, jeho průběžná diagnostika a způsoby hodnocení dosahovaných výsledků. 2 http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=343&par%5Blang%5D= Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 6 / 70


rozvoje školství Jihočeského kraje v horizontu do roku 2020“ 3 požaduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zachovat hranici 10% jako maximální v dalších letech. Strategie rozvoje školství dále předpokládá, že bude počet žáků od roku 2017 vstupujících do prvních ročníků středních škol pozvolně vzrůstat, maxima by měl dosáhnout v roce 2023. Bude se jednat o důsledek populačního vzrůstu mezi lety 2002 a 2008. Síť středních odborných škol a středních odborných učilišť zřizovaných krajem tvořily v jednotlivých okresech: Okres České Budějovice · · · · ·

6 gymnázií střední zdravotnická škola 4 průmyslové školy 7 středních škol 3 střední odborné učiliště

okres Český Krumlov · · ·

2 gymnázia 2 střední odborné školy střední umělecko-průmyslová škola

okres Jindřichův Hradec · · · · ·

3 gymnázia 2 obchodní akademie střední zdravotnická škola 5 středních škol 3 střední odborné učiliště

okres Prachatice · · ·

2 gymnázia 2 střední školy 1 střední odborné učiliště

okres Strakonice · · · ·

gymnázium 2 průmyslové školy 4 střední školy střední odborné učiliště

okres Tábor · · · · · ·

2 gymnázia obchodní akademie střední zdravotnická škola střední průmyslová škola 6 středních odborných škol 2 odborné učiliště

okres Písek · · · · ·

3

2 gymnázia obchodní akademie střední zdravotnická škola 4 střední školy 2 střední odborné učiliště

http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=343&par%5Blang%5D=


str. 7 / 70


1.1.2 Počty žáků ve středních školách Ve školním roce 2009/2010 dle Výroční zprávy se ve středních školách všech zřizovatelů vzdělávalo v denní formě celkem 33 413 žáků. Největší zájem byl tradičně o obory zakončené maturitní zkouškou. Tabulka 2 Celkový počet žáků ve středních školách dle stupně vzdělání stupeň dosaženého vzdělání

meziroční počty žáků 2008/2009 2009/2010 rozdíl střední vzdělání s maturitní zkouškou 26 034 25 727 - 307 z toho nástavbové obory 1 369 1 276 - 93 střední vzdělání s výučním listem 7 936 7 686 - 250 celkem 33 970 33 413 - 557 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010

Ve školním roce 2009/2010 se ve středních školách všech zřizovatelů vzdělávalo v jiných formách vzdělávání celkem 2 225 žáků - 2 151 žáků v dálkové formě, 74 žáků ve večerní formě. Rok 2011 zaznamenává meziroční demografický propad v počtech žáků vstupujících do středních škol. Od roku 2001, tedy od vzniku kraje, ubývá počet škol a školských zařízení zřizovaných Jihočeským krajem. V roce 2001 jejich počet činil 189 škol, zřízených krajem, v lednu roku 2011 je jejich počet pouze 136 škol. Dle informací ze Strategie rozvoje, kdy sběr dat o absolventech probíhal za školní rok 2009/2010, více než 70 % absolventů maturitních oborů pokračuje v dalším vzdělávání na terciární úrovni, tj. na VŠ, případně na VOŠ. Zaměříme-li se pouze na absolventy gymnázií a lyceí, jejichž studium na střední škole je všeobecně zaměřeno a je především přípravou k dalšímu studiu, jde téměř o 87 % absolventů odcházejících na VŠ a 4 % na VOŠ. Co se týká absolventů ostatních oborů, pak jich 52 % pokračuje na VŠ a 13 % na VOŠ. Z dostupných podkladů jsou pouze 3 % absolventů v evidenci úřadů práce. Vedle gymnázií a lyceí již i střední odborné školy z velké části připravují absolventy na vstup do terciárního vzdělávání, méně již na vstup na pracovní trh a tím postupně při snižujícím se počtu žáků ztrácejí charakter profesních škol. Na základě konzultační akce, která se uskutečnila v rámci přípravy zpracování analýzy regionálních disparit dne 22. listopadu 2011 v Českých Budějovicích, vyplývá názor, že školství nepokrývá potřeby trhu práce, zástupci KÚ Jihočeského kraje se však s tímto názorem neztotožňují, dle jejich vyjádření je hlavním problémem situace, kdy se absolventi nechají zaměstnat v jiném než studovaném oboru. Existuje pouze malé procento absolventů, kteří chtějí dělat konkrétní výrobní pozici a kteří svou profesi skutečně umějí. Problémem zůstává sice slušná teoretická znalost, avšak malá praktická.


str. 8 / 67


S ohledem na další demografický pokles může nastat situace, že takřka každý absolvent, který úspěšně dokončí maturitní obor, bude pokračovat ve studiu na VŠ nebo VOŠ, což je neudržitelný stav, neboť by se nadále snižoval počet absolventů ve věkové hranici 19 až 24 let vstupujících na pracovní trh oproti průměru zemí OECD a EU. Je třeba snížit počet škol s maturitními obory, aniž by došlo k ohrožení dostupnosti a oborové nabídky těchto středních škol. Co se týče učňovského vzdělávání, ČR se dlouhodobě potýká s nedostatkem absolventů, jejichž počet neodpovídá současným potřebám ekonomiky. Je potřeba doplnit a zajistit další generace technicky vzdělaných a kvalifikovaných budoucích zaměstnanců. Z konzultační akce, která se k problematice regionálních disparit uskutečnila dne 22. listopadu 2011 v Českých Budějovicích, vyplývá, že je chyba viděna ve strategii státu, resp. systému jako takového. Se zvyšujícím se zájmem o studijní obory a dostatečnou kapacitou středních škol v oborech vzdělání s maturitní zkouškou se mění poměr žáků mezi obory zakončenými výučním listem a maturitní zkouškou. V roce 2001 byl z celkového počtu žáků poměr studijních a učebních oborů 65:35 ve prospěch studijních oborů, ve školním roce 2009/2010 to bylo již 75:25 a ve školním roce 2010/2011 je poměr 76:24. V souvislosti s demografickým poklesem se dá předpokládat další snížení zájmu o obory s výučním listem, a proto je cílem Jihočeského kraje především podpora rozvoje počtu žáků učebních oborů v maximální možné míře, popřípadě snaha o minimální úbytek těchto žáků a zachování poměru počtu žáků studijních a učebních oborů na současné hodnotě.“ Na školách v Jihočeském kraji byly zastoupeny téměř všechny skupiny oborů vyjma skupiny vzdělání oborů Hornictví a hornická geologie, která je charakteristická spíše pro oblasti, kde se vyskytuje těžký průmysl a Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. Tato skupina nemá ve zmiňovaném kraji tradici. Žáci dávali přednost zejména technicky, ekonomicky a pedagogicky zaměřeným oborům. Žáci upřednostňovali školy veřejné před soukromými. Mezi vyhledávané skupiny oborů patří zejména Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Stavebnictví, geodézie a kartografie, Zemědělství a lesnictví, Ekonomika a administrativa, Gastronomie, hotelnictví a turismus, Obecně odborná příprava. Tento trend určuje zájem žáků, ale i ráz analyzovaného kraje. Nízký zájem byl projevován zejména o skupiny oborů Technická chemie a chemie silikátů, Textilní výroba a oděvnictví, Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie. Jedná se o obory, ve kterých je obtížné najít v tomto kraji uplatnění.


str. 9 / 70


1.2 Demografický vývoj v kraji Významným faktorem ovlivňující školství a trh práce je demografický vývoj. Pro provádění úvah týkajících se směrů rozvoje soustavy středního vzdělávání v kraji je proto nezbytně nutné zabývat se trendy v počtu narozených dětí, které jsou určující pro optimální nastavení kapacit o zefektivnění chodu institucí poskytujících vzdělávání. Tabulka 3 Počty narozených dětí v Jihočeském kraji od roku 1971 rok počet dětí

narozených

rok počet dětí

narozených

1971

1973

1975

1977

1979

1981

1983

1985

1987

1989

8966

10591

11109

10921

10400

8952

8430

8222

8073

7935

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

8039

7455

6040

5649

5608

5554

5736

6137

6922

7027

zdroj: ČSU

Jak je vidět v přehledné tabulce, od roku 1979 docházelo k poklesu počtu narozených dětí. K opětovnému navýšení dochází až po roce 2006. Podle informací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 4 byl Jihočeský kraj jedním z mála krajů, kde docházelo v předešlých letech k mírnému nárůstu počtu nově přijatých do oborů vzdělání s výučním listem, a to díky vývoji přijatých do oborů vzdělání skupiny H. Tento nárůst byl zapříčiněn mj. i nárůstem počtu absolventů základních škol. Nárůst, nebo alespoň zmírnění byl očekáván i v roce 2008/09. Od roku 2009/10 však již byl vývoj počtu přijatých do těchto oborů vzdělání ovlivněn prudkou demografickou změnou. Po roce 2011/12 a dále lze opět předpokládat stabilizaci počtu nově přijatých do těchto oborů vzdělání, možný je i dokonce nárůst počtu přijatých.

1.3 Nově přijatí žáci v kraji Současní žáci a studenti Jihočeského kraje potvrzují trend současné České republiky v preferování maturitních oborů. Tento trend neklesá v posledních pěti letech, jak je níže zobrazeno v grafu a tabulce. Ráz Jihočeského kraje však nabízí solidní uplatnění i žákům, kteří obdrželi výuční list. Jejich počty se drží těsně za žáky maturitních oborů. Nízký počet žáků po vyučení pokračuje v nástavbovém studiu. Velmi nízké je zastoupení ukončení školy bez maturity i výučního listu.

4

www.msmt.cz/file/8144_1_1/


str. 10 / 70


Tabulka 4 Podíly nově přijatých žáků v Jihočeském kraji (denní studium)

2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 rozdíl šk. rok 2009/2010 a 2010/2011

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

celkem

4545 4185 4149 3872 3483

818 790 734 658 587

122 99 73 131 126

4663 4647 4635 4600 4060

1733 1577 1647 1548 1484

11881 11298 11238 10809 9740

-389

-71

-5

-54

-64

-1069

Graf 1 - Podíl nově přijatých žáků v Jihočeském kraji (denní studium)

zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání Vysvětlivky: Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL Střední vzdělání s výučním listem - H, E NV Nástavbové vzdělání - L/5 SVsMZaOV Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0 VOV Vyšší odborné vzdělání - N SV Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D DS Denní studium SOVsMZ Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M JFS Jiné formy studia (např. dálkové) GV Gymnaziální vzdělání – K)

Tabulka 5 zachycuje počty a podíly nově přijatých žáků v kraji v uvedeném školním roce, rozčleněné podle jednotlivých vzdělanostních kategorií a podle skupin oborů vzdělání. Pro srovnání jsou rovněž uvedeny relativní hodnoty vztahující se k celé České republice. Barevně jsou pak vyznačeny nejvýraznější rozdíly mezi podíly nově přijatých žáků v kraji a průměrnými podíly za celou ČR. Červeně jsou označeny případy, kdy je v kraji přijímán výrazně větší podíl žáků než v České republice, modře případy, kdy je podíl v kraji výrazně Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 11 / 70


menší – vždy v dané kategorii vzdělání. Modré pole ukazuje případy, kdy v kraji v dané skupině oborů není přijímán žádný žák, i když v ČR jsou v dané kategorii a dané skupině oborů žáci přijímáni. Tabulka vychází ze zdrojů ÚP ČR.


str. 12 / 70


Tabulka 5 Počty a podíly nově přijatých žáků v Jihočeském kraji ve školním roce 2010/11 (stav k 30. 4. 2011) Jihočeský kraj Skupina oborů

16 Ekologie a ochr. ŽP 18 Informatické 21 Hornictví, hutn.a 23 Strojírenství a 26 Elektr., telekom.a 28 Tech.chemie a 29 Potravinářství a 31 Text.výr.a 32 Kožed.a obuv.33 Zprac.dřeva a 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 Zemědělství a 43 Veterinářství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a 66 Obchod 68 Právní a 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a 75 Pedag.,učitel.a 78 Obecně odborná 82 Umění a užité Celkem

SVsVL počet

podíl

381 157

16,3 6,7%

114

4,9%

139 4 274 9 15 346

6,0% 0,2% 11,7 0,4% 0,6% 14,8

SVsMZaOV ČR

0,0% 18,2 6,4% 0,3% 6,3% 0,5% 0,1% 6,1% 0,4% 12,4 0,2% 0,5% 8,7%

poče t

82 105

podíl

17,8 22,8

SV ČR

poče t

podíl

SOVsMZ ČR

87

5,2%

18,9

podíl

ČR

počet

podíl

ČR

45 214

1,5% 7,2%

45 214

0,8% 3,7%

126 225

4,3% 7,6%

589 487

10,2 8,4%

21

0,7%

135

2,3%

27 16 221 82

0,9% 0,5% 7,5% 2,8%

1,3%

247 63 271

8,3% 2,1% 9,2%

1,2% 8,2% 0,1% 5,1% 5,7% 0,9% 0,5% 0,4% 0,0% 0,5% 0,5% 6,3% 2,4% 0,3% 4,3% 0,9% 7,8%

166 44 495 91 102 593 63 271

2,9% 0,8% 8,5% 1,6% 1,8% 10,2 1,1% 4,7%

0,6% 4,2% 0,1% 11,0 7,1% 0,6% 2,7% 0,4% 0,0% 2,7% 0,9% 8,0% 1,3% 1,8% 5,6% 0,5% 4,2%

3,0%

561

19,0

19,4

561

9,7%

9,9%

0,6% 14,9 18,9 0,7%

1,2% 6,1%

17,1 0,4%

0,5%

497 168

21,3 7,2%

23,1 6,0%

56 56

12,1 12,1

11,5 10,3

211

9,0%

9,1%

42

9,1%

14,8

49 17

0,7%

0,7%

9

2,0%

3,3%

2332

100%

100%

461

100%

100%

166

5,6%

111

3,8%

8,2% 0,1% 5,7% 0,4% 5,7% 11,1 4,6%

719 224 111 253 25 124 296 194

12,4 3,9% 1,9% 4,4% 0,4% 2,1% 5,1% 3,3%

14,2 3,3% 2,9% 4,9% 0,2% 3,1% 6,7% 2,9%

1,7% 92,6 0,3%

25 124 247 168

0,8% 4,2% 8,3% 5,7%

100%

2960

100%

100%

5802

100%

100%

1,2%

0,4%

49

100,0 100%

NV

počet

0,3%

24

Celkem - po ZŠ poče t

podíl

VOV (vč. konzerv) ČR

poče t

podíl

ČR

16

2,0%

0,5%

18 51

2,5% 7,2%

8,5% 6,3% 0,1% 0,3%

97 72

12,0 8,9%

2,8% 4,5% 0,3% 0,6%

30

4,2%

61

7,5%

0,6%

15 31

2,1% 4,4%

2,8% 0,2% 2,5% 2,1%

49

6,0%

26

3,7%

1,5%

66

8,1%

88

10,9

162

20,0

70

8,6%

40

4,9%

2,5% 14,8

0,6%

89

11,0

11,2

100%

810

100%

100%

439 73 23

62,2 10,3 3,3%

0,4% 64,1 7,9% 1,3%

1,7% 1,0% 1,9% 2,2% 20,7 0,2% 14,1 4,9% 7,4% 0,9% 7,0%

1,3%

706

100%

Poznámka: (Červená značí ty případy, kdy je podíl nově přijatých žáků v kraji ve srovnání s ČR výrazně větší; modrá značí ty případy, kdy je podíl nově přijatých žáků v kraji výrazně menší.) Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání s využitím dat Ústavu pro informace ve vzdělávání Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 13 / 70


Z hlediska oborové struktury žáků je patrné, že u oborů s výučním listem byl největší podíl nově přijatých žáků zaznamenán u oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus (21,3%), Strojírenství a strojírenská výroba (16,3%) a Zemědělství a lesnictví (14,8%). Situace je dána zaměřením regionu, a to tak, že území kraje mělo vždy spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Podle výběrových šetření pracovních sil je v hospodářství kraje zaměstnáno přes 300 tis. osob, z toho téměř třetina v průmyslu, 12 % v obchodu a opravách spotřebního zboží, 10 % ve stavebnictví. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2008 činil 5,1 %. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba potravin a nápojů a výroba dopravních prostředků a zařízení. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci (na produkci v ČR se podílely 4,4 %). U maturitních oborů drží ve školním roce 2010/2011 prvenství obory Ekonomika a administrativa (19.0%), Informatické obory (7,2%), Elektr., telekomunikace a VT (7,6%), Stavebnictví (7,5%), Zemědělství a lesnictví (8,3%), Obecně odborná příprava (8,3%). Na základě výsledků ve výše uvedené tabulce, lze konstatovat, že v některých oborech nastoupilo na analyzovaném území větší podíl žáků než na území České republiky. Jedná se o tyto: Střední vzdělání s výučním listem: · Doprava a spoje · Zemědělství a lesnictví Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou · · · ·

Zpracování dřeva Zemědělství a lesnictví Veterinářství Publicita, knihovnictví a informační zdroje


str. 14 / 70


1.4 Absolventi v kraji Graf 2 - Podíly absolventů v Jihočeském kraji (denní studium)

Z přiloženého grafu ze zdrojů NUOV je patrné, že převyšuje zájem o obory ukončené maturitní zkouškou. Tento trend je udržován nepřetržitě v zobrazovaných letech 2006-2010. Absolventů oborů s výučním listem je velmi podobné zastoupení jako v případě celé České republiky. Velice nízký zájem byl o absolvování oborů, které nejsou zakončeny ani maturitní zkouškou ani dokladem o vyučení. Koncepční materiál Strategie rozvoje školství vytipovává několik návrhů na optimalizaci učebních oborů vzhledem k trhu práce: - Zachovat komplexní nabídku učebních oborů, pokud to bude finančně možné. - Utlumovat obory, jejichž absolventi výrazně převyšují průměr kraje v míře nezaměstnanosti. - Nerozšiřovat nabídku stejných nebo příbuzných oborů v dalších místech kraje, pokud nelze doložit předpokládanou potřebu trhu práce. - Zvyšovat uplatnitelnost absolventů učebních oborů na trhu práce možností absolvování i druhého příbuzného učebního oboru (např. truhlář, čalouník) prodloužením studia o jeden školní rok, ev. formou zkráceného studia


str. 15 / 70


Tabulka 6 Počty a podíly absolventů v Jihočeském kraji v roce 2010 Jihočeský kraj Skupina oborů 16 Ekologie a ochr. ŽP 18 Informatické obory 21 Hornictví, hutn. a slév. 23 Strojírenství a str. výr. 26 Elektr., telekom. a VT 28 Tech. chemie a ch. sil. 29 Potravinářství a p. ch. 31 Text. výr. a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. - plast. 33 Zprac. dřeva a hud.a 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g. a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec. a interd. ob. 41 Zemědělství a lesn. 43 Veterinářství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron., hotel. a tur. 66 Obchod 68 Pránví a veřejn. činn. 69 Osobní a prov. sl. 72 Public., knihov. a inf. 75 Pedag., učitel. a soc. p. 78 Obecně odborná př. 82 Umění a užité umění Celkem

SVsVL SVsMZaOV SV počet podíl% pod-NP% počet podíl% pod-NP% počet podíl%

409 156

20,9 8,0

16,3 6,7

71 8

3,6 0,4

4,9

126 17 186 9

6,5 0,9 9,5 0,5

190

9,7

6,0 0,2 11,7 0,4 0,6 14,8

138 54

37,9 14,8

17,8 22,8

5,2 8 30

24

2,2 8,2

6,6

22,1 7,9

21,3 7,2

61

16,8

12,1 12,1

181

9,3

9,0

43

11,8

9,1

0,7 100%

0,7 100%

6 364

1,6 100%

196 319 6 40 13

6,4 10,4 0,2 1,3 0,4

4,3 7,6

35 22 234 41

1,1 0,7 7,6 1,3

0,9 0,5 7,5 2,8

257 62 258

8,4 2,0 8,4

8,3 2,1 9,2

655 104 198

21,4 3,4 6,5

19,0

95

3,1

3,8

27 88 262 98 3059

0,9 2,9 8,6 3,2 100%

0,8 4,2 8,3 5,7 100%

0,7

18,9

432 155

13 1953

SOVsMZ Celkem - po ZŠ pod-NP% počet podíl% pod-NP% počet podíl% pod-NP% 49 1,6 1,5 49 0,9 0,8 7,2 3,7

2,0 100%

24

100

100

24

100%

100%

5,6

počet

NV podíl%

pod-NP%

2,5 7,2

743 529 6 111 21

13,8 9,8 0,1 2,1 0,4

10,2 8,4

11 32

2,6 7,6

2,3

8

1,9

161 39 420 58 30 447 62 258

3,0 0,7 7,8 1,1 0,6 8,3 1,1 4,8

2,9 0,8 8,5 1,6 1,8 10,2 1,1 4,7

11

2,6

4,2

12 26

2,9 6,2

2,1 4,4

679 104 630 216 95 224 27 88 286 117 5400

12,6 1,9 11,7 4,0 1,8 4,1 0,5 1,6 5,3 2,2 100%

9,7 12,4 3,9 1,9 4,4 0,4 2,1 5,1 3,3 100%

3,7

286 33

68,3 7,9

62,2 10,3 3,3

419

100%

100%

Poznámka: (Červená - podíl nově přijatých žáků v kraji (pod-NP) je ve srovnání s podílem absolventů výrazně větší; modrá - podíl nově přijatých žáků v kraji je výrazně menší.) Zdroj: NÚV s využitím dat Ústavu pro informace ve vzdělávání


str. 16 / 70


Bereme-li v úvahu oborovou strukturu, pak v roce 2010 absolvovalo nejvíce žáků v následujících skupinách oborů: · · · ·

Strojírenství a strojírenská výroba se 743 žáky Elektronika, telekomunikace a VT s 529 žáky Gastronomie, hotelnictví a turismus s 630 žáky Ekonomika a administrativa s 679 žáky

Největší počet absolventů u oborů střední vzdělání s výučním listem: · Strojírenství a strojírenská výroba s 409 žáky · Gastronomie, hotelnictví a turismus s 432 žáky U středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou a s odborným výcvikem jsou to následující skupiny oborů: · Strojírenství a strojírenská výroba se 138 žáky V případě středního vzdělání s maturitou jsou to následující skupiny oborů: · Ekonomika a administrativa s 655 žáky · Elektronika, telekomunikace a VT s 319 žáky · Obecně odborná příprava s 262 žáky


str. 17 / 70


2. TRH PRÁCE V ČR Aktuální situace na trhu práce v České republice ke dni 30. září 2011 je dle informací získaných z webových stránek Úřadu práce České republiky následující: V průběhu září 2011 došlo k poklesu míry registrované nezaměstnanosti na 8,0 %, celkový počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 1,3 % na 475 115 a počet volných pracovních míst poklesl o 2,4 % na 39 795. Jejich počet byl o 6 420 nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 poklesl o 25 366. Z tohoto počtu bylo 458 156 dosažitelných uchazečů o zaměstnání 5. Bylo to o 7 812 méně než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl jejich počet nižší o 29 195 osob. V průběhu září bylo nově zaevidováno 70 457 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o 18 614 osob více a v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 4 621 osob méně. Z evidence v září odešlo celkem 76 877 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Bylo to o 20 985 osob více než v předchozím měsíci a o 786 osob více než v září 2010. Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo 44 747 osob, tj. o 11 447 více než v předchozím měsíci a o 2 375 méně než v září minulého roku, 32 130 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v 64 okresech – největší pokles byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,4 %), Prachatice (o 6,2 %), Žďár nad Sázavou (o 4,8 %) a Plzeňměsto (o 4,3 %). Ke konci září evidoval ÚP ČR 246 418 žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů byl 51,9 %. V evidenci bylo 62 042 osob se zdravotním postižením, což představovalo 13,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. K 30. 9. 2011 bylo evidováno 35 313 nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet vzrostl ve srovnání s předchozím měsícem o 7 350 osob a ve srovnání s měsícem září 2010 byl nižší o 3 999 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 7,4 % (srpen 2011 – 5,8 %, září 2010 – 7,9 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září 101 193 uchazečů o zaměstnání, tj. 21,3 % všech osob vedených v evidenci (srpen 2011 – 23,2 %, září 2010 – 25,6 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,7 %), Bruntál (14,2 %), Děčín (13,2 %) a Karviná (13,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,4 %), Praha-západ a hl. m. Praha (shodně 4,0 %), Prachatice (4,6 %), Mladá Boleslav (4,7 %) a Benešov (4,9 %). Míra registrované nezaměstnanosti mužů zůstala na hodnotě 6,8 % a žen se snížila na 9,7 %. 5

Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazečky, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.


str. 18 / 70


Níže uvedený graf zachycuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Z grafu lze zjistit enormní nárůst počtu uchazečů o zaměstnání od poloviny 90. let. K poklesu došlo v roce 2008, ale následující tři roky opět nezaměstnanost rapidně stoupala. Nezaměstnanost je v České republice ovlivňována mj. celkovou ekonomickou situací státu. Graf ilustruje vývoj v posledních dvaceti letech. (zdroj: ÚP ČR).

osoby, místa v tis.

Graf 3 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v ČR

uchazeči o zaměstnání

volná pracovní místa

Zdroj: Úřad práce ČR


str. 19 / 70


3 TRH PRÁCE V KRAJI Jihočeský kraj 6 leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolního Rakouska. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, na severu se Středočeským krajem, na severovýchodě s krajem Vysočina, na východě má kratičký úsek společné hranice s Jihomoravským krajem. Na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousko, na jihovýchodě s Dolním Rakouskem a na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko. Krajina Jihočeského kraje je známa řadou rybníků a malebných vesnic ve dvou pánvích uprostřed kraje, Českobudějovické a Třeboňské. Okolo se vypínají kopce: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, na hranicích s Rakouskem Novohradské hory a na jihozápadní hranici druhé nejvyšší pohoří v Čechách, Šumava. Nejvyšším bodem kraje je vrchol hory Plechý (1378 m), nejnižším hladina Orlické přehrady (350 m). Průměrná nadmořská výška činí 400-600 m. Ke 30. červnu 2010 v kraji žilo 637 723 obyvatel. Nejlidnatějším okresem je okres České Budějovice (187 127), nejméně lidnatým okres Prachatice (51 534). Průměrná měsíční mzda v kraji činí 20 053 Kč (stav 1.-2. Q. 2010). Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy kraje (37 %). Proto mělo v minulosti pro Jihočeský kraj velký význam lesnictví a dřevařský průmysl. Vzhledem k nalezištím křemene a křemenného písku zde vznikl také průmysl sklářský. Dalším důležitým odvětvím bylo rybářství a zemědělství. Přírodní podmínky a odlehlost však neumožnily vytvoření dostatečné dopravní infrastruktury a bránily tak dalšímu růstu již existujících výrobních odvětví.

3.1 Silné stránky regionu · · · · · · ·

Výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem Vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci republiky Zvyšující se intenzita bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst Vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu Tradice lázeňství Rozvoj cyklistických stezek Rozvíjející se síť neziskových organizací

3.2 Slabé stránky regionu Problémy na trhu práce jsou mj. způsobeny řadou problémů v regionu, které by bylo potřeba taktéž postupně odstranit: · Socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje;

6

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiho%C4%8Desk%C3%BD_kraj


str. 20 / 70


· Nedostatečná podpora přílivu investic a omezená disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu; · Nízký podíl technicky vzdělaných absolventů vysokých škol a chybějící pracovní síly pro technické profese; Malý zájem o studium technických oborů; · Nedostatečná nabídka technického vysokoškolského vzdělávání; · Nevyhovující technický stav některých regionálních železničních tratí; · Velký podíl ekonomicky slabých obcí s malým počtem obyvatel; · V současnosti netransformovaná síť sociálních služeb z hlediska místní, časové a ekonomické dostupnosti; · Nedostatek nových technologických zařízení pro přednostní materiálové a energetické využívání či odstraňování komunálních odpadů.

3.3 Zastoupení profesních tříd Jihočeský kraj je nejvíce zastoupen profesní třídou technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, následovaných zástupci řemeslných profesí. Graf 4 - Zastoupení profesních tříd v Jihočeském kraji

Vysvětlivky ke grafu: 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 Vědečtí a odborní pracovníci 3 Techničtí, zdravotní a pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě

6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 8 Obsluha strojů a zařízení 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci


str. 21 / 70


3.4 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích Nejvyšší zaměstnanost je shledávána v průmyslovém odvětví, za obstojnou se dá označit v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravárenství motorových vozidel, stavebnictví, veřejná správa, sociální zabezpečení, vzdělávání a zdravotní péče. Nízká zaměstnanost je v zemědělství, lesnictví a rybářství, i když došlo v posledních letech ke zlepšení a ve vědeckých profesích. Graf 5 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Jihočeském kraji

Zdroj: ČSÚ

Vysvětlivky ke grafu: 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 Vědečtí a odborní pracovníci 3 Techničtí, zdravotní a pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci)

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 8 Obsluha strojů a zařízení 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci


str. 22 / 70


Zemědělství, lesnictví a rybářství Přes velmi silné průmyslové vlivy převládá nebo hraje důležitou roli (vzhledem k udržování rázu krajiny) na většině území Jihočeského kraje zemědělství. Do vývoje zemědělství v minulosti zasáhla výrazně kolektivizace a družstevnictví, které mělo výrazný negativní vliv na vývoj krajiny, na druhou stranu pozitivně ovlivnilo produktivitu v zemědělské prvovýrobě. Celkově se zde vytváří zhruba 11% zemědělské produkce celé republiky. Toto odvětví je výrazně ovlivněno sezónním efektem, zaměstnanost v tomto odvětví je nízká v porovnání např. se zpracovatelským průmyslem. Zpracovatelský průmysl Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. Z odvětvového hlediska převažuje výroba potravin a nápojů a dále výroba dopravních prostředků a zařízení. Výrazné navýšení svých zaměstnanců zaznamenaly firmy vyrábějící elektroniku a elektronické součástky, zejména pak ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, s.r.o., VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. (s pracovištěm v Prachaticích, Volarech a Přešticích), prachatická InTiCa Systems s.r.o., TESLA Blatná a.s., společnost s ručením omezeným LEXA & POSEL sídlící na jindřichohradecku. Velký nárůst zaměstnanců zaznamenala ve sledovaném roce kaplická firma se zahraniční účastí Engel strojírenská spol. s r.o. zabývající se povrchovou úpravou a zušlechťováním kovů. Stavebnictví Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci. Na produkci v ČR se podílely 4,4%. Stavebnictví však bylo významným způsobem zasáhnuto celosvětovou krizí, což se odrazilo mj. na zaměstnanosti v oboru. Zájemci o obor jsou často odrazováni nízkou mzdou a nevýhodnými pracovními podmínkami. Zdravotní a sociální péče Nízkou zaměstnanost vykazuje oblast zdravotní a sociální péče. K významnější redukci svých zaměstnanců z organizačních důvodů přistoupila dvě zdravotnická zařízení v Jihočeském kraji – Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. a BH – Nemocnice Vimperk, a.s. Na druhé straně přijala do pracovního poměru nové zaměstnance Nemocnice České Budějovice, a.s., a to zejména do odborných profesí – lékař, zdravotní sestra, ošetřovatelka.


str. 23 / 70


Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel V automobilovém průmyslu došlo k nárůstu počtu zaměstnanců u firem zabývajících se výrobou komponentů pro automobilový průmysl jako např. písecká Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o. a blatenská DURA Automotive CZ, k.s.. Vzdělávání Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v kraji, z hlediska největšího meziročního přírůstku pracovních sil, patřila Jihočeská univerzita, která v roce 2010 přijala do zaměstnání nové pedagogické i vědecké pracovníky v souvislosti s otevřením nové Fakulty rybářství a ochrany vod se sídlem ve Vodňanech.

3.5. Nezaměstnanost v kraji Na základě informací získaných z ÚP ČR evidovaly úřady práce v Jihočeském kraji ke dni 30. září 2011 celkem 22 810 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 690 uchazečů méně než v předchozím měsíci, oproti září předchozího roku to bylo o 836 uchazečů méně. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo evidováno celkem 21 782 tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což bylo o 708 méně než v měsíci srpnu. Ve srovnání se zářím roku 2010 to bylo o 897 osob méně.

3.6. Volná pracovní místa Ke konci září meziměsíčně poklesl počet evidovaných volných pracovních míst, proti konci srpna o 314 míst. Celkem bylo v Jihočeském kraji evidováno 2 355 hlášených volných pracovních míst, na jedno takové pracovní místo tak připadalo 10 uchazečů. V meziročním srovnání bylo v letošním září evidováno o 247 volných pracovních míst více. Ve sledovaném měsíci byl zaznamenán největší zájem o řidiče aut (převážně dálková nákladní doprava), kuchaře, prodavače do směnných provozů a o kvalifikované strojírenské profese. I přes přetrvávající příznivé počasí byl ve sledovaném měsíci zaznamenán mírný pokles v poptávce po sezónních profesích (jako např. zedník, číšník a servírka). Ke konci měsíce září míra nezaměstnanosti v kraji poklesla o 0,2 % na hodnotu 6,4 %. Z pohledu meziročního porovnání Jihočeský kraj eviduje míru nezaměstnanosti nižší o 0,3 % než v září roku 2010. Jihočeský kraj evidoval v září druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci 14 krajů České republiky. Míra nezaměstnanosti meziměsíčně poklesla ve všech okresech Jihočeského kraje. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v okresech Prachatice, Strakonice a Tábor (o 0,3 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci Jihočeského kraje byla evidována v okrese Tábor – 8,5 %. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okrese Prachatice – 4,6 %.


str. 24 / 70


3.7 Nezaměstnanost čerstvých absolventů v krajském pohledu Ke konci září bylo evidováno 1 963 absolventů a mladistvých, což bylo o 347 více než v předchozím měsíci, ale o 317 méně než ve stejném měsíci předchozího roku. Častými důvody uváděnými zaměstnavateli, proč nepřijímají na volné pozice absolventy, jsou zejména: -

Nedostatečná připravenost na trh práce. Nedostatečná obeznámenost s pracovně-právními vztahy a pracovní morálkou. Nízká motivace k aktivnímu hledání práce. Nízké nebo naopak přílišné sebevědomí. Nezodpovědnost, neaktivní přístup.

V následujícím přehledu Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu k 30. 4. 2011 jsou shrnuty počty nezaměstnaných absolventů škol, počty absolventů podle kategorie vzdělání (střední vzdělání s výučním listem, gymnaziální vzdělání, střední vzdělání odborné s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a nástavbové vzdělání, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou). Pro srovnání jsou rovněž uvedeny míry nezaměstnanosti absolventů za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2011. Tabulka 7 Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu (k 30. 4. 2011) Jihočeský kraj rok

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Gymnaziální vzdělání - K

Abs

NZ

kraj

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, nástavbové vzdělávání - L0, L5

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

ČR

Abs

NZ

kraj

ČR

Abs

NZ

Abs

NZ

kraj

ČR

kraj

2006

2834

321

11,30%

15,70%

1809

57

3,20%

4,40%

1052

113

10,70%

14,00%

2865

249

8,70%

11,00%

2007

2545

184

10,50%

10,50%

1555

44

2,80%

3,20%

972

71

7,30%

11,10%

3054

198

6,50%

7,80%

2008

2414

106

6,90%

6,90%

1546

50

3,20%

2,50%

966

51

5,30%

7,80%

3167

173

5,50%

5,70%

2009

2264

296

13,40%

13,40%

1578

53

3,40%

2,40%

939

109

11,60%

11,80%

2826

268

9,50%

7,80%

2010

2220

368

19,40%

19,40%

1556

58

3,70%

3,00%

913

145

15,90%

19,30%

3029

318

10,50%

10,60%

2011

1953

311

18,70%

18,70%

1540

49

3,20%

3,20%

783

109

13,90%

18,20%

3060

322

10,50%

11,40%

Pozn.

Abs. – počet absolventů NZ – počet nezaměstnaných absolventů Zdroj: NÚV

Aktuální nezaměstnanost absolventů ke dni 30. 9. 2011 zobrazují níže uvedené tabulky podle úrovně vzdělání. Tabulky vychází z informací z ÚP ČR a jsou členěny podle jednotlivých okresních měst. Na základě nich lze konstatovat, že: Tábor je charakterizován vyšší mírou nezaměstnanosti oproti Českým Budějovicím, čemuž i odpovídá délka a počet těchto absolventů evidovaných na ÚP ČR. Déle než 5 měsíců jsou v evidenci absolventi tohoto druhu vzdělání v celkovém počtu 10 osob, České Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 25 / 70

ČR


Budějovice v téže délce evidují pouze 4 osoby. O něco lepší je situace u absolventů středního odborného vzdělání s výučním listem kategorie H, kdy prvenství v počtu absolventů opět drží města České Budějovice (137) a Tábor (85). Déle než 5 měsíců jsou v evidenci absolventi z Českých Budějovic v počtu 24, v Táboře došlo ke zlepšení na 19 osob. Počty absolventů středního odborného vzdělání bez maturity i výučního listu kategorie J jsou v tomto kraji spíše nulové. Nejméně absolventů maturantů v evidenci ÚP ČR pochází z gymnázií, což je částečně dáno i tím, že pokračují ve studiu na vysokých školách. Dle analýzy provedené Hospodářskou komorou lze říci, že je Jihočeský kraj rozložením firem velice různorodý. Firmy nejsou výrazně centralizovány. Výraznější zastoupení je kolem krajského města, Českých Budějovic. Většinu firem postihla hospodářská krize, která se projevila snížením produkce a částečným propouštěním. Podniky mají obvykle max. několik stovek zaměstnanců a jejich případné problémy se projeví pouze lokální nezaměstnaností. Největší počty evidovaných uchazečů podle informací z ÚP ČR a podle Zprávy o stavu trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2010 byly v průběhu roku v následujících profesích: · · · · · · · ·

administrativní pracovník, sekretářka prodavač v jednosměnném provozu kuchař / kuchařka číšník, servírka řidič, zejména v dálkové nákladní dopravě pomocný nekvalifikovaný dělník v průmyslu pomocný a nekvalifikovaný pracovník ve službách (uklízeč) stavení dělník zednických prací, zedník

Jihočeský kraj je dlouhodobě poznamenán absencí dostatečně kvalitní a kapacitní páteřní dopravní infrastruktury. Proto je pozornost veřejnosti i politiků soustředěna na tak zásadní dopravní stavby, jakou je dálnice D3 a její pokračování rychlostí komunikací R3, na rychlostní komunikaci R4 a její napojení na silnici I/4 a na IV. tranzitní železniční koridor. Příprava a realizace jednotlivých etap těchto dopravních staveb, důležitých nejen pro JČK, ale i pro celou ČR, nenaráží pouze na problémy financování, ale též na problémy plynoucí z územních plánů jednotlivých obcí, odporu části veřejnosti apod. Většinu firem postihla hospodářská krize, která se projevila snížením produkce a částečným propouštěním. Profesní struktura absolventů evidovaných na úřadech práce v Jihočeském kraji do značné míry odpovídá struktuře kraje. Převažují zde absolventi administrativně – ekonomických oborů dále kuchaři, prodavači, ale i např. automechanici, truhláři, kadeřníci a kosmetičky, pekaři, cukráři nebo zedníci. Jihočeský kraj se snaží podpořit učňovské vzdělávání a za tímto účelem vyhlásil v březnu roku 2009 Stipendijní program pro učňovské obory. Program zahrnuje podporu Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 26 / 70


celkem 12 učebních oborů řemeslného charakteru - zámečník, nástrojář, klempíř, obráběč kovů, lakýrník, pekař, čalouník, kominík, tesař, zedník, pokrývač a farmář. Cílem grantového programu Stipendijní program pro učňovské obory není jen zvýšení zájmu o dané učební obory, ale také motivace žáků ke zlepšení docházky, minimalizaci neomluvené absence, zlepšení studijních výsledků a zabránění předčasnému ukončení vzdělávání. Na základě níže uvedených tabulek o počtech absolventů, nezaměstnaných absolventů a míry nezaměstnanosti absolventů podle jednotlivých skupiny oborů vzdělání za roky 2010 a 2011 je možno provést porovnání a konstatovat několik rozdílů oproti roku 2010. Obory středního vzdělání s výučním listem - v celkovém počtu došlo ke snížení počtu absolvujících žáků o 267 osob a klesl počet nezaměstnaných absolventů o 57 osob. - procentně klesla míra nezaměstnanosti 0,7%, činí tedy 15,9%, což je v porovnání s Českou republikou nižší údaj, kde obory středního vzdělání s výučním listem vykazují nezaměstnanosti na úrovni 18,7%. - pouze u skupin oborů Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie, Stavebnictví, geodézie a kartografie a Umění a užité umění došlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů, u ostatních skupin oborů byly počty nezaměstnaných absolventů sníženy. - nejvyšší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Strojírenství a strojírenská výroba (409 osob) · Gastronomie, hotelnictví a turismus (432 osob) · naopak nejnižší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Textilní výroba a oděvnictví (8 osob) · Doprava a spoje (9 osob) · Umění a užité umění (13 osob) Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, nástavbové vzdělávání - v celkovém počtu došlo ke snížení absolvujících žáků o 130 osob a klesl počet nezaměstnaných absolventů oproti předešlému porovnávanému roku o 36 osob. - procentně klesla míra nezaměstnanosti o 2% a činí tedy 13,9%, což je stále nižší údaj v porovnání s celou Českou republikou, kde obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, nástavbové studium vykazují nezaměstnanost na úrovni 18,2%. - ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů · Potravinářství a potravinářská chemie Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 27 / 70


· Stavebnictví, geodézie a kartografie · Doprava a spoje · Speciální a interdisciplinární technické obory · Ekonomika a administrativa · Osobní a provozní služby - naopak ke snížení počtu nezaměstnaných absolventů došlo v této studijní kategorii u skupin oborů: · Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika · Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů · Speciální a interdisciplinární technické obory · Podnikání v oborech, v odvětvích · Gastronomie, hotelnictví a turismus · Obchod - nulové změny v počtu nezaměstnaných absolventů byly u skupin oborů: · Strojírenství a strojírenská výroba · Umění a užité umění - nejvyšší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Strojírenství a strojírenská výroba (149 osob) · Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (86 osob) · Podnikání v oborech, v odvětvích (286 osob) - naopak nejnižší počty absolventů vykázaly skupiny oborů: · Potravinářství a potravinářská chemie (8 osob · Umění a užité umění (6 osob) · Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (11 osob) · Stavebnictví, geodézie a kartografie (12 osob) Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou - v celkovém počtu došlo ke snížení počtu absolventů o 31 osob, počet nezaměstnaných absolventů se však nepatrně zvýšil, a to o 4 osoby. - procentně se míra nezaměstnanosti nezměnila, zůstává na hodnotě 10,5%, což je jen nepatrně nižší údaj než jaký se udává za celou Českou republiku – 11,4%. - ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů došlo v těchto studijních kategorií u skupin oborů: · Potravinářství a potravinářská chemie · Textilní výroba a oděvnictví · Doprava a spoje · Ekonomika a administrativa · Gastronomie, hotelnictví a turismus Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 28 / 70


· · · ·

publicistika, knihovnictví, informatika Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Umění a užité umění

- Ke snížení počtu nezaměstnaných absolventů došlo v těchto studijních kategorií u skupin oborů: · Ekologie a ochrana životního prostředí · Strojírenství a strojírenská výroba · Technická chemie a chemie silikátů · Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů · Veterinářství a veterinární prevence · Zdravotnictví · Podnikání v oborech, v odvětvích · Právo, právní a veřejnosprávní činnost · gymnaziální vzdělání - nulové změny v počtu nezaměstnaných absolventů byly zaznamenány u skupin oborů: · Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika · Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie · Stavebnictví, geodézie a kartografie · Zemědělství a lesnictví - Nejvyšší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Gymnaziální vzdělání (1540 osob) · Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (319 osob) · Ekonomika a administrativa (655 osob) - naopak nejnižší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Technická chemie a chemie silikátů (6 osob) Tabulky na následující stránce, ze které vychází předchozí rozbor oborů, zachycují počty a podíly absolventů v kraji v uvedeném školním roce, rozčleněné podle jednotlivých vzdělanostních kategorií a podle skupin oborů vzdělání. Pro srovnání jsou rovněž uvedeny relativní hodnoty vztahující se k celé České republice. Barevně jsou pak vyznačeny nejvýraznější rozdíly mezi podíly absolventů v kraji a průměrnými podíly za celou ČR. Červeně jsou označeny případy, kdy je v kraji výrazně větší podíl absolventů než v České republice, modře případy, kdy je jejich podíl v kraji výrazně menší – vždy v dané kategorii vzdělání. Tabulka vychází ze zdrojů ÚP ČR.


str. 29 / 70


Tabulka 8 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Jihočeském kraji k 30. 4. 2010 Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/O; Nástavbové vzdělání - L/5


Jihočeský kraj

Skupina oborů (kód, název)

16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slevárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zpracov. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje

Počet absolv entů (2009)

Počet nezaměstn aných absolvent ů (2009)

Míra nezamě stnanos ti v %

ČR %


66 Obchod 68 Právo, právní veřejnosprávní činnost

72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Gymnaziální vzdělání - K


Míra nezam ěstnan osti v %

ČR %

52

9

17,3%

12,6%

15,4%

20,8%

59

15,4%

16,8%

127

7

5,5%

15,1%

206

14

6,8%

12,7%

221

28

12,7%

14,2%

146

23

15,8%

16,3%

321

34

10,6%

10,5%

19,8% 107

18

16,8%

20,7%

8

3

37,5%

27,3%

11,7% 4

0

0,0%

8,5%

25,0%

36

5

13,9%

14,3%

28,8%

12

1

8,3%

15,6%

6,3%

9,4%

138

22

15,9%

21,4%

20

1

5,0%

11,9%

203

26

12,8%

22,5%

8

0

8

3

37,5%

24,8%

13 29

45

17,6%

31

10

32,3%

23,6%

51

5

9,8%

17,0%

21,3%

15

0

0,0%

10,7%

0,0%

17,1%

231

15

16,3%

10,9%

3

23,1%

13,0%

37

3

8,1%

12,0%

4

13,8%

15,8%

18

2

11,1%

14,1%

18,6%

232

36

15,5%

16,2%

63

7

11,1%

11,9%

222

23

10,4%

5,5%

20,2%

13,8% 23

3

13,0%

23,8%

656

63

9,6%

9,6%

375

64

17,1%

21,5%

120

24

20,4%

14,0%

157

12

7,6%

12,8%

515

100

19,4%

22,1%

51

10

19,6%

21,4%

173

34

19,7%

20,6%

73

16

21,9%

19,6%

a

69 Osobní a provozní služby

Celkem

ČR %


382

256

43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví, turismus


10,7%

39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví



8,4% 113

179

28

15,6%

17,5%

25

4

16,0%

17

15,0%

22,5%

12,1% 6,5%

23

5

21,7%

11,3%

88

7

8,0%

10,1%

259

20

7,7%

6,4%

10

1

10,0%

13,5%

8

0

0,0%

21,3%

101 1,556

13 58

12,9% 3,7%

11,3% 3,0%

2220

368

16,6%

19,4%

913

145

15,9%

19,3%

3,029

318

10,5%

10,6%


str. 30 / 70


Tabulka 9 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Jihočeském kraji k 30. 4. 2011 Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Jihočeský kraj


16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slevárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zpracov. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje

Počet absolv entů 2010

Počet nezaměstn aných absolventů 2010

Míra nezaměs tnanosti v%

ČR %

43 Veterinářství veterinární prevence

Počet absolv entů 2010


Míra nezaměst nanosti v %

3,8 45

11,0

13,9

149

7

4,7

156

19

12,2

13,0

86

15

17,4

18,9 71

14

19,7

21,9

8

2

25,0

23,0

ČR %

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Počet absolv entů 2010


Míra nezamě stnanos ti v %

ČR %

49

4

8,2

16,9

5,7

409

8

2

25,0

10, 7 14, 6 21, 7 30, 8 19, 8

13,6 196

12

6,1

10,2

319

34

10,7

10,5

6

1

16,7

9,1

40

9

22,5

15,7

13

5

38,5

18,2

33,3

27,3

126

22

17,5

22,9

17

2

11,8

12,3

186

31

16,7

24,7

12

1

8,3

9

1

11,1

14,6

34

2

5,9

30

1

3,3

39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/O; Nástavbové vzdělání - L/5

190

39

20,5

11

3

27,3

18,2

29, 3 15, 8 15, 8 13, 1 13, 8 22, 6

a

53 Zdravotnictví

23,3

35

2

5,7

19,4

22

0

0,0

18,2

234

15

6,4

12,7

41

10

24,4

13,8 8,0

257

36

14,0

15,6

62

5

8,1

10,8

258

20

7,8

8,2

655

68

10,4

11,6

104

18

17,3

12,8

198

20

10,1

13,4

61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví, turismus 66 Obchod 68 Právo, právní veřejnosprávní činnost

24

6

25,0

286

48

16,8

432

81

18,8

22,3

33

4

12,1

155

21

13,5

19,2

61

10

16,4

18, 9 21, 7 19, 3 21, 2

a


95 181

28

15,5

17,5

43

10

23,3

78 Obecně odborná příprava 13

5

38,5

12,4

6

0

1953

311

15,9

18,7

783

109

0,0

18, 2

13,9

18,2

Gymnaziální vzdělání - K Celkem

16

16,8

22, 0

72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

82 Umění a užité umění

10,9 13,7 8,1 27

2

7,4

13,1

88

6

6,8

11,4

262

22

8,4

7,5

99

17

17,2

13,4

1549

49

3,2

3,2

3060

322

10,5

11,4


str. 31 / 70


4 IDENTIFIKACE DISPARIT A NÁVRHY JEJICH ELIMINACE Z informací prezentovaných v předchozích kapitolách, stejně tak jako z řady dalších informačních zdrojů a v neposlední řadě i ze strany názorů zástupců veřejné i soukromé sféry v Jihočeském kraji vyplývá vyšší poptávka po zaměstnancích vyučených v technických (řemeslných) oborech obdobně jako je tomu v rámci celé České republiky. Tento stav je v podstatě neměnný i v období kolísavého vývoje hospodářství, resp. v období stávající přetrvávající hospodářské krize. Podle informací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 7 byl Jihočeský kraj jedním z mála krajů, kde docházelo v předešlých letech k mírnému nárůstu počtu nově přijatých do oborů vzdělání s výučním listem, a to díky vývoji přijatých do oborů vzdělání skupiny H. Tento nárůst byl zapříčiněn mj. i nárůstem počtu absolventů základních škol. Nárůst, nebo alespoň zmírnění byl očekáván i v roce 2008/09. Od roku 2009/10 však již byl vývoj počtu přijatých do těchto oborů vzdělání ovlivněn prudkou demografickou změnou. Po roce 2011/12 a dále lze opět předpokládat stabilizaci počtu nově přijatých do těchto oborů vzdělání, možný je i dokonce nárůst počtu přijatých. Zaměstnavatelé však často kromě teoretických znalostí požadují praktické dovednosti, kterým se často žákům nedostává v dostatečné míře.

7

www.msmt.cz/file/8144_1_1/


str. 32 / 70


Název disparity

Popis disparity

Význam disparity 8

Doporučení pro její eliminaci

Nezájem absolventů ZŠ o studium technicky orientovaných oborů na SŠ a současná neschopnost trhu práce uspokojit poptávku firem po technicky kvalifikovaných pracovnících především s maturitní zkouškou.

Stejně jako v celé České republice, tak i na úrovni Jihočeského kraje je dlouhodobě zaznamenávána neschopnost trhu práce uspokojovat potřeby místních zaměstnavatelů na úrovni technicky kvalifikovaných pracovníků. V Jihočeském kraji se jedná především o technické obory zakončené maturitní zkouškou. Existuje faktická neprovázanost reálných kompetencí uchazečů o zaměstnání (vč. absolventů technických oborů středních škol) s požadavky zaměstnavatelů. I přes proklamaci nedostatku praxe a zkušenosti u absolventů firmy (vyjma velkých zaměstnavatelů) tuto praxi aktivně neřeší (pro drobné a malé podnikatele jsou zde neúměrné vysoké náklady s jejím zajištěním).

národní

Je nezbytný průběžný přenos informací na úrovni kraj (zřizovatel většiny škol) – úřad práce (informace o trhu práce) – zaměstnavatelé (coby stěžejní subjekty ovlivňující zaměstnanost v kraji). Svou aktivní roli může v tomto směru sehrávat samozřejmě i Svaz průmyslu a dopravy ČR, případně i místně významní aktéři sdružující zaměstnavatele v kraji. Z dlouhodobého hlediska se též jako efektivní jeví strategie podpory informovanosti dětí (a jejich rodičů) o charakteru práce v technických oborech od jejich nejútlejšího věku. Ve vztahu k lepší provázanosti spektra kompetencí žáků středních škol s potřebami zaměstnavatelů je potřeba nadále rozvíjet systém odborných praxí přímo u zaměstnavatele v průběhu jejich studia a zároveň vytvářet pro zaměstnavatele takové informační a celkově podpůrné zázemí (vč. zázemí legislativního – např. daňové úlevy) tak, aby byli ochotni do systému odborných praxí žáků středních škol aktivně vstupovat a tyto zároveň nepředstavovaly omezení pro jejich primární činnost.

8

Význam disparity je posuzován na úrovni jejího charakteru dvojím způsobem. Disparita „národního“ představuje nesrovnalost / nesoulad, který je charakteristický pro situaci na úrovni středního odborného školství, resp. jeho (ne)souladu s trhem práce na úrovni celé České republiky. Disparita „regionální“ identifikuje nesrovnalost / nesoulad, který je dán místními specifiky daného kraje / regionu. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 33 / 70


Nezájem absolventů ZŠ o studium oborů nacházejících uplatnění v zemědělství

V kraji je zaznamenávána diskrepance trhu práce na úrovni oborů nacházejících uplatnění v zemědělství. Tento problém plyne především z nezájmu žáků o studium zemědělských oborů.

regionální

Vysoké počty absolventů ZŠ vstupujících do studia netechnických oborů na středních školách a současná neschopnost trhu práce absorbovat absolventy těchto oborů

Přes přijímaná opatření kraje na podporu studia ve vybraných technických / řemeslných oborech, vstupuje v kraji stále velmi významné procento absolventů ZŠ na střední školy do studia oborů „službového“ charakteru, na jejichž úrovni zároveň statistiky nezaměstnanosti ukazují, že absolventi těchto oborů získávají uplatnění mnohem obtížněji než absolventi technických oborů.

národní / regionální


str. 34 / 70

Velmi významná je podpora informovanosti rodičů (ti ve své podstatě rozhodují o výběru střední školy svých dětí). V oblasti informovanosti, především v přenosu informací má svoji má svoji aktivní roli Agrární komora ČR. Cesta k eliminaci disparity v podobě všeobecného zájmu absolventů ZŠ o studium oborů, jež jim následně nenabízejí adekvátní uplatnění na trhu práce je přímo provázána s doporučeními, která byla specifikována na úrovni výše uvedené „opoziční“ disparity v podobě nezájmu absolventů ZŠ o studium technicky orientovaných oborů. Jako jedna z mála cest jak usilovat o eliminaci této disparity je důsledná osvěta dětí, jejich rodičů o reálných potřebách a možnostech uplatnění se na trhu práce, stejně tak jako o charakteru reálného obsahu práce v rámci „službových“ či technických / řemeslných oborech ideálně již od předškolního věku – jen tak budou moci děti získat k potenciálu svého budoucího rozvoje dostatečně kritický odstup. Osvěta by samozřejmě měla být dále efektivně rozvíjena i na půdě základních škol, kde by jejími cílovými příjemci neměli být „pouze“ děti – žáci, ale i výchovní poradci a obecně všichni pedagogičtí pracovníci, kteří by měli být schopni budoucím absolventům ZŠ poskytovat relevantní informace o potenciálu, který jim studium konkrétních oborů na střední škole může do budoucna přinést. V této fázi je potřeba již zapojení zaměstnavatelů při prezentaci potřebných oborů, jelikož prezentace zaměřená jen na žáky SŠ, již neřeší případný nedostatek nových žáků v těchto oborech.


Stoupající míra nezaměstnanosti absolventů (i celková) ve vybraných technických oborech (především zakončených závěrečnou zkouškou)

Vlivem přetrvávající ekonomické krize a nepříznivého vývoje na úrovni některých oborů na úrovni kraje začala v kraji stoupat nezaměstnanost v oborech jako je např. stavebnictví či strojírenství, které až donedávna vykazovaly nedostatek pracovníků především na úrovni dělnických profesí.

regionální


str. 35 / 70

Tato disparita má ve své podstatě spíše partikulární platnost, jelikož vychází se stávajících nepříznivých ekonomických podmínek způsobených ekonomickou krizí. Poptávka po kvalifikované technicky vzdělané pracovní síle bude na trhu práce i v budoucnu. Je však potřeba důsledně dbát na provázanost specifikovaných oborů, resp. v jejich rámci předávaných obecných kompetencí, znalostí a dovedností s reálnými požadavky zaměstnavatelů. Cesta k eliminaci tak opět vede skrze průběžný přenos informací na úrovni kraj (zřizovatel většiny škol) – úřad práce (informace o trhu práce a jeho vývoji) – zaměstnavatelé (stěžejní subjekty ovlivňující zaměstnanost v kraji).


4.1 Srovnání nezaměstnanosti absolventů s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce v kraji S cílem nahlédnout situaci v Jihočeském kraji ještě ve větších detailech byla realizována též analýza volných pracovních míst dle metodiky CZ-ISCO a nezaměstnanosti absolventů škol dle skupin všech oborů KKOV, které jsou na středních školách v kraji vyučovány (obě dvě skupiny údajů byly zjišťovány s platností k 30. 9. 2011). Byly vypracovány podrobné tabulkové přehledy, které tvoří elektronickou přílohu této analýzy. Tyto tabulkové přehledy stojí na přímé souvztažnosti nezaměstnanosti absolventů v konkrétních skupinách oborů KKOV 9 (např. skupiny oborů 23 - Strojírenství a strojírenská výroba), resp. zaměstnání, které mohou v teoretické rovině absolventi těchto skupin oborů po ukončené svého vzdělávání na střední škole (v maturitním či učebním oboru – tzn. kategorií vzdělání označených písmeny M a L, resp. E a H) vykonávat a nabídce všech volných pracovních míst na úrovni těch zaměstnání dle jejich klasifikace metodou CZ-ISCO, které svým charakterem příslušné skupině oborů odpovídají. Porovnáním těchto dvou skupin údajů lze definovat hypotetický stav, který by na trhu práce nastal v momentě plné zaměstnanosti absolventů všech skupin oborů vyučovaných na středních školách v kraji – výsledkem porovnání je přehled o situaci v jednotlivých skupinách oborů z pohledu schopností absolventů škol naplňovat příslušné potřeby místního trhu práce. Je nutné podotknout, že zjištěné údaje na této úrovni mají pouze orientační vypovídací hodnotu a postupy, které vedly k jejich zjištění nelze brát jako exaktní metodu, jelikož zjišťování informací bylo předmětem přímého vyhledávání a vyhodnocování dat – situaci na úrovni trhu práce však ve vztahu k (ne)potřebnosti některých oborů vzdělávání situují velmi dobře 10. Na následujících dvou stránkách jsou uvedeny grafy 6 a 7, které ilustrují výše uvedené skutečnosti na úrovni maturitních a učebních skupin oborů. K ucelenému nahlédnutí situace doporučujeme využít již výše avizované elektronické přílohy této analýzy.

9

V tabulkových přehledech není sledována nezaměstnanost absolventů gymnaziálních a lyceálních oborů (skupiny oborů KKOV 78 a 79), jelikož u absolventů těchto typů středních škol je předpokladem další studium na VŠ (či VOŠ), navíc hodnoty nezaměstnanosti absolventů jsou v případě těchto skupin oborů velmi nízké. 10 Největší zkreslení je vnímáno na úrovni skupiny oborů 66 (Obchod) a 63 (Ekonomika a administrativa), k nimž byly jako potenciálně vhodná zaměstnání přiřazena též zaměstnání typu „Obchodní zástupce“, „Odborný pracovník v oblasti pojišťovnictví“ (pojišťovací agent) apod. Po těchto zaměstnáních je na trhu práce silná poptávka v podstatě ve všech krajích České republiky – avšak neznamená to, že ideálními uchazeči o tyto posty jsou právě absolventi uvedených skupin oborů.


str. 36 / 70


Graf 6 - Výsledek porovnání počtu volných pracovních míst s počtem nezaměstnaných absolventů v Jihočeském kraji dle předdefinovaných skupin maturitních oborů (stav k 30. 9. 2011)

0

0

16

16


0

7

11

41 Zemědělství a lesnictví

0

4

33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

0

3


-1

1

32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 43 Veterinářství a veterinární prevence 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie

-1

31 Textilní výroba a oděvnictví

-2

16 Ekologie a ochrana životního prostředí

-2

39 Speciální a interdisciplinární obory

-7

21 Hornictví, hutnictví a slévárenství

-8

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 65 Gastronomie, hotelnictví a turismu 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie

-10

53 Zdravotnictví

-11

26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

-11 18 Informatické obory

-80

-14 37 Doprava a spoje

-60

-52 68 Právní a veřejnosprávní činnost

-40

-61 23 Strojírenství a strojírenská výroba

-20

-124 -86 63 Ekonomika a administrativa

0

66 Obchod

20

64 Podnikání v oborech, odvětvích

40

-100 -120 -140 Poznámka: kladné hodnoty = počet absolventů, kteří v podstatě nemají šanci najít na trhu práce v kraji v jimi absolvovaném oboru zaměstnání; záporné hodnoty = počet volných pracovních míst v příslušných skupinách oborů, v nichž existuje potenciální šance pro absolventy nalézt vhodné zaměstnání, nulová hodnota = v převážné většině případů je nulová hodnota identifikována u skupin oborů, které v kraji vykazují jen minimální počty nabízených pracovních míst, resp. minimální počty absolventů a nezaměstnaných absolventů (jen ve vzácných případech je nulová hodnota známkou „vyrovnané situace na trhu práce“). K možnosti uceleného nahlédnutí všech souvztažností doporučujeme využít již výše avizované elektronické přílohy této analýzy. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 37 / 70



26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika


68 Právní a veřejnosprávní činnost

53 Zdravotnictví

-5

-4

-3

-1

0

0

0

0

0

0

11

1


33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

-6


-7

16 Ekologie a ochrana životního prostředí 43 Veterinářství a veterinární prevence 72 Publicistika, knihovnictví a informatika

-30

18 Informatické obory

-31

63 Ekonomika a administrativa

-42


-47

32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů

-75


-76

34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 28 Technická chemie a chemie silikátů

-77

66 Obchod


65 Gastronomie, hotelnictví a turismu

37 Doprava a spoje

-375 -181 -152 -130 23 Strojírenství a strojírenská výroba

60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180 -200 -220 -240 -260 -280 -300 -320 -340 -360 -380 -400

29 Potravinářství a potravinářská chemie

Graf 7 - Výsledek porovnání počtu volných pracovních míst s počtem nezaměstnaných absolventů v Jihočeském kraji dle předdefinovaných skupin učebních oborů (stav k 30. 9. 2011)

Poznámka: kladné hodnoty = počet absolventů, kteří v podstatě nemají šanci najít na trhu práce v kraji v jimi absolvovaném oboru zaměstnání; záporné hodnoty = počet volných pracovních míst v příslušných skupinách oborů, v nichž existuje potenciální šance pro absolventy nalézt vhodné zaměstnání, nulová hodnota = v převážné většině případů je nulová hodnota identifikována u skupin oborů, které v kraji vykazují jen minimální počty nabízených pracovních míst, resp. minimální počty absolventů a nezaměstnaných absolventů (jen ve vzácných případech je nulová hodnota známkou „vyrovnané situace na trhu práce“). K možnosti uceleného nahlédnutí všech souvztažností doporučujeme využít již výše avizované elektronické přílohy této analýzy. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 38 / 70


PLZEŇSKÝ KRAJ 5 STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI 5.1 Základní popis středního školství Základním nástrojem pro zvyšování konkurenceschopnosti je podpora vzdělávání mládeže. Charakter společnosti je určován právě vzdělanostní strukturou svých obyvatel, proto je velmi důležité investovat do vzdělání po všech stránkách. Výše dosaženého vzdělání má zásadní vliv na uplatnění na trhu práce, a to jak na českém, tak i evropském. Obecně platí, že čím vyššího vzdělání osoba dosáhne, tím větší šance má při hledání svého preferovaného pracovního místa. 5.1.1 Základní přehled o síti středních škol v kraji Jak uvádí „Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2009/2010“ 11, bylo v Plzeňském kraji zřízeno krajem celkem 47 středních škol: Tabulka 10 Střední školy v Plzeňském kraji Zřizovatel kraj obec soukromý zřizovatel církev

počet zařízení 47 5 9 2

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2009/2010

Převážná většina škol v Plzeňském kraji byla zřizována krajem. Vzdělávací nabídka škol je Výroční zprávou charakterizována jako dostatečná a rozmanitá, počet nabízených míst ve školách byl vyšší než počet vycházejících žáků ze základních škol.

11

http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=41360


str. 39 / 70


Síť středních odborných škol a středních odborných učilišť zřizovaných krajem tvořily v jednotlivých okresech: · · · ·

okres Domažlice: · 3 střední odborné školy · gymnázium · 2 střední odborné učiliště

7 gymnázií 4 střední odborná učiliště 1 umělecko-průmyslová škola konzervatoř

okres Klatovy · 6 středních odborných škol · gymnázium · střední odborné učiliště

Okres Plzeň-sever · 2 střední odborné školy · gymnázium · střední odborné učiliště

okres Plzeň-jih · gymnázium · 2 střední odborné školy

okres Rokycany · 3 střední odborné školy · 2 gymnázia · střední odborné učiliště

okres Plzeň- město · 12 středních odborných škol

5.1.2 Počty žáků ve středních školách Co se týče celkového počtu žáků studujících na výše zmíněných školách, Výroční zpráva uvádí za studijní roky 2009 – 2010 snižující se celkové počty. Ke dni 31. srpna 2010 se jednalo celkem o 26 600 žáků ve všech formách studia, z toho bylo 25 090 žáků denního studia k tomuto datu. Tabulka 11 Celkový počet žáků ve středních školách: rok celkový počet

2008/2009 27 816

2009/2010 26 600

rozdíl - 1216

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2009/2010

Dle informací z Výroční zprávy bylo do přijímacího řízení ve všech kolech přihlášeno celkem 16 075 zájemců o studium, z toho 797 v jiné než denní formě studia. K 31. 8. 2009 bylo přijato celkem 7 852 žáků, to představuje 48,9 % z přihlášených. Dle Výroční zprávy se však, tak jako v předchozích letech nepodařilo zcela naplnit učební obory. Mezi priority zřizovatele škol tohoto kraje patří technické obory, proto se pozornost škol soustředí na zkvalitňování výuky tímto směrem. V rámci snah o zkvalitnění výuky a tím lepšího uplatnění na trhu práce se investuje do strojní a stavební oblasti. Velkým přínosem byla podpora tohoto záměru Plzeňským krajem, který vyhlásil program „Motivace pro technická vzdělávání mládeže Plzeňského kraje v roce 2009“, projekt HK Plzeň "Aktivní motivace žáků ZŠ = jistota


str. 40 / 70


pro budoucnost technických oborů" a soutěž hejtmanky Plzeňského kraje s názvem „Řemeslo má zlaté dno“. Podíl absolventů škol s maturitní zkouškou z celkového počtu absolventů ve všech školách Plzeňského kraje činil, dle Výroční zprávy, 69,3 % ( v minulém školním roce 67,6 %), podíl absolventů s výučním listem klesl z 27,7 % ve školním roce 2008/2009 na 26,1 % ve školním roce 2009/2010.

5.2 Demografický vývoj v kraji Významným faktorem ovlivňující školství a trh práce je demografický vývoj. Pro provádění úvah týkajících se směrů rozvoje soustavy středního vzdělávání v kraji je proto nezbytně nutné zabývat se trendy v počtu narozených dětí, které jsou určující pro optimální nastavení kapacit o zefektivnění chodu institucí poskytujících vzdělávání. Tabulka 12 Počty narozených dětí v Plzeňském kraji od roku 1971 rok počet dětí

narozených

rok počet dětí

narozených

1971

1973

1975

1977

1979

1981

1983

1985

1987

1989

7918

9754

10312

9674

9029

7563

7338

7084

6852

6942

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

6666

6304

4975

4616

4957

4774

4934

5445

6100

6412

zdroj: ČSU

Jak je vidět v přehledné tabulce, největšího počtu živě narozených dětí dosáhl rok 1974. Poté následoval enormní úbytek porodnosti vrcholu dosahujícího v letech 1995 – 2001. Opětovné zvyšování narození je zaznamenáváno až po roce 2001. Od tohoto roku se počet opět navyšuje, nedosahuje však hodnot ze 70. let 20. století.

5.3 Nově přijatí žáci v kraji V letech 2006 – 2011 bylo nejvíce žáků přijímáno do učebních oborů s výučním listem a do studijních oborů středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou. Nejméně žáků mělo zájem o studium oboru bez výučního listu i maturity, jak je patrné z tabulky a grafu dle informací z NUOV 12. Dle níže uvedené tabulky lze konstatovat, že dochází k postupnému snižování počtů nově přijatých žáků k dennímu studiu na střední školy, a to u všech způsobů ukončení studia.

12

http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Krajsky_web/Zaci_a_absolventi/04_Plzensky_zaci_abs_2010_1 1.pdf Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 41 / 70


Tabulka 13 Počty nově přijatých žáků v Plzeňském kraji - denní studium 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 rozdíl šk. rok 2009/2010 a 2010/2011

SVsVL 2603 2351 2159 2212 1845

SVsMZaOV 494 414 574 532 455

SV 57 59 49 49 50

SOVsMZ 2836 2678 2684 2769 2358

GV 1124 1075 1116 1029 976

celkem 7114 6577 6582 6591 5684

-367

-77

1

-411

-53

-907

Zdroj: NUOV

Grafické znázornění níže ze zdrojů NUOV srovnává vývoj podílů žáků nově přijímaných do jednotlivých kategorií vzdělání v porovnání s příslušnými podíly v České republice. Z grafu lze dovodit zájem žáků nejen o maturitní obory (které je například velmi preferováno v hl. m. Praha), ale i obory, jejichž absolvování je podložené výučním listem. Tradičně nízký je zájem o obory, které nejsou zakončeny ani maturitou, ani výučním listem. Tento trend je patrný nejen ve zmiňovaném analyzovaném kraji, ale též je charakteristický pro celou Českou republiku. Graf 8 Podíly nově přijatých žáků v Plzeňském kraji – denní studium

Zdroj: NUOV

Vysvětlivky ke grafu Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL Střední vzdělání s výučním listem - H, E NV Nástavbové vzdělání - L/5 SVsMZaOV Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0 VOV Vyšší odborné vzdělání - N SV Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D DS Denní studium SOVsMZ Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M JFS Jiné formy studia (např. dálkové) GV Gymnaziální vzdělání – K


str. 42 / 70


Následující tabulka ze zdrojů NUOV zachycuje počty a podíly nově přijatých žáků v kraji v uvedeném školním roce, rozčleněné podle jednotlivých vzdělanostních kategorií a podle skupin oborů vzdělání. Pro srovnání jsou rovněž uvedeny relativní hodnoty vztahující se k celé České republice. Barevně jsou pak vyznačeny nejvýraznější rozdíly mezi podíly nově přijatých žáků v kraji a průměrnými podíly za celou ČR. Červeně jsou označeny případy, kdy je v kraji přijímán výrazně větší podíl žáků než v České republice, modře případy, kdy je podíl v kraji výrazně menší – vždy v dané kategorii vzdělání. Modré pole ukazuje případy, kdy v kraji v dané skupině oborů není přijímán žádný žák, i když v ČR jsou v dané kategorii a dané skupině oborů žáci přijímáni.


str. 43 / 70


Tabulka 14 Počty a podíly nově přijatých žáků v Plzeňském kraji ve školním roce 2010/2011 (stav k 30. 4. 2011): SVsVL Skupina oborů 16 Ekologie a ochr. ŽP 18 Informatické obory 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr., telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 Potravinářství a p.ch. 31 Text.výr.a oděvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dřeva a hud.a. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 Zemědělství a lesn. 43 Veterinářství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veřejn.činn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,učitel.a soc.p. 78 Obecně odborná př. 82 Umění a užité umění Celkem

počet

podíl

SVsMZaOV ČR

401 106 5 106 3

21,7% 5,7% 0,3% 5,7% 0,2%

85

4,6%

161 7 11 182

8,7% 0,4% 0,6% 9,9%

0,0% 18,2% 6,4% 0,3% 6,3% 0,5% 0,1% 6,1% 0,4% 12,4% 0,2% 0,5% 8,7%

11

0,6%

0,5%

počet

84 59

podíl

18,5% 13,0%

SV ČR

počet

podíl

SOVsMZ ČR

19,8%

podíl

ČR

počet

podíl

ČR

19 271

0,8% 11,5%

19 271

0,4% 5,8%

0,6% 14,9% 18,9% 0,7%

99 153

4,2% 6,5%

0,3%

12

0,5%

584 318 5 106 15

12,4% 6,8% 0,1% 2,3% 0,3%

85

1,8%

280 165 101 313 16 181

5,9% 3,5% 2,1% 6,6% 0,3% 3,8%

0,6% 4,2% 0,1% 11,0% 7,1% 0,6% 2,7% 0,4% 0,0% 2,7% 0,9% 8,0% 1,3% 1,8% 5,6% 0,5% 4,2%

516

11,0%

9,9%

119 158

5,0% 6,7%

1,3%

131 16 170

5,6% 0,7% 7,2%

1,2% 8,2% 0,1% 5,1% 5,7% 0,9% 0,5% 0,4% 0,0% 0,5% 0,5% 6,3% 2,4% 0,3% 4,3% 0,9% 7,8%

3,0%

516

21,9%

19,4%

17,1% 0,4%

470 75

25,5% 4,1%

23,1% 6,0%

77 56

16,9% 12,3%

11,5% 10,3%

208

11,3%

9,1%

57

12,5%

14,8%

1,2%

14

0,8%

0,4%

1,7% 92,6% 0,3%

24 112 222 116

1,0% 4,7% 9,4% 4,9%

100%

2358

100%

50 1845

100%

NV

počet

1,2% 6,1%

90

Celkem - po ZŠ

0,7%

32

7,0%

3,3%

100%

455

100%

100%

50

100,0% 100%

97

4,1%

123

5,2%

8,2% 0,1% 5,7% 0,4% 5,7% 11,1% 4,6%

644 131 123 265 24 126 272 148

13,7% 2,8% 2,6% 5,6% 0,5% 2,7% 5,8% 3,1%

14,2% 3,3% 2,9% 4,9% 0,2% 3,1% 6,7% 2,9%

100%

4708

100%

100%

počet

podíl

VOV (vč. konzerv) ČR

počet

podíl

ČR

0,5%

68 49

10,3% 7,4%

8,5% 6,3% 0,1% 0,3%

13

2,0%

12

1,8%

2,8% 0,2% 2,5% 2,1%

33

6,4%

0,6% 41

7,9%

23

4,5%

125

24,2%

109 77

21,1% 14,9%

28

5,4%

20,7% 0,2% 14,1% 4,9% 7,4% 0,9% 7,0%

52

10,1%

2,5% 14,8%

0,6%

28

5,4%

11,2%

100%

516

100%

100%

1,5%

468 48

71,1% 7,3%

2,8% 4,5% 0,3% 0,6%

0,4% 64,1% 7,9% 1,3%

1,7% 1,0% 1,9% 2,2%

1,3%

658

100%

Poznámka: (Červená značí ty případy, kdy je podíl nově přijatých žáků v kraji ve srovnání s ČR výrazně větší; modrá značí ty případy, kdy je podíl nově přijatých žáků v kraji výrazně menší.) Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání s využitím dat Ústavu pro informace ve vzdělávání Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 44 / 70


Z hlediska oborové struktury žáků je patrné, že u oborů s výučním listem byl největší podíl nově přijatých žáků zaznamenán u skupin oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus (25,5%) a strojírenství a strojírenská výroba ( 21,7%) U maturitních oborů drží ve školním roce 2010/2011 prvenství skupina oborů Ekonomika a administrativa (21,9%), kterou následuje zájem o informatické obory (11,5%). Na základě výsledků ve výše uvedené tabulce je možné konstatovat, že v některých oborech nastoupil na analyzovaném území větší podíl žáků, než na území České republiky. Lze zmínit tyto skupiny oborů: Střední vzdělání s výučním listem: · doprava a spoje · pedagogika, učitelství a sociální péče Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou s odborným výcvikem: · umění a užité umění Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou: · doprava a spoje · publicistika, knihovnictví a informatika Situace je ovlivněna charakterem kraje. K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony. Rozvíjí se i vlastní výzkum a obchodní společnost. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: Dioss Nýřany a.s., který se zabývá především výrobou akumulátorů a baterií; Okula Nýrsko a.s., výrobce brýlových obrub a zpracování plastických hmot; Lasselsberger ČR a.s., který reprezentuje keramický průmysl, a který tvoří společnosti Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Sklárna Heřmanova Huť a.s. orientující se především na výrobu nápojového skla. Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. vyrábějící televizory. K významným zahraničním firmám se řadí YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl; firma VISHAY ELECTRONIC s.r.o. zabývající se výrobou elektronických součástek; Alcoa Fujikura Czech s.r.o. s výrobou elektrických zařízení a Borgers CS s.r.o. s výrobou plastových výrobků; MD ELMONT spol. s r.o. s výrobou izolačních vodičů a kabelů; Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou a opravami průmyslových chladících a vzduchotechnických zařízení. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 45 / 70


Porovnáme-li jednotlivá průmyslová odvětví z hlediska objemu tržeb v kraji, zaujímá významné postavení průmysl potravinářský a elektrotechnický.

5.4 Absolventi v kraji Z níže uvedeného grafu ze zdrojů NUOV lze dovodit, že zájem o absolvování maturitních oborů byl nejvyšší v roce 2009, v následujícím roce došlo k mírnému poklesu. Obory zakončené výučním listem mají klesající charakter ve sledovaných letech 2006 – 2010, obdobná je situace v celé České republice, jak znázorňuje graf. Graf 9 Podíly absolventů v kraji – denní studium

Zdroj: NUOV vysvětlivky: Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL Střední vzdělání s výučním listem - H, E NV Nástavbové vzdělání - L/5 SVsMZaOV Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0 VOV Vyšší odborné vzdělání - N SV Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D DS Denní studium SOVsMZ Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M JFS Jiné formy studia (např. dálkové) GV Gymnaziální vzdělání – K


str. 46 / 70


Tabulka 15 Počty a podíly absolventů v Plzeňském kraji podle skupin oborů Plzeňský kraj Skupina oborů 16 Ekologie a ochr. ŽP 18 Informatické obory 21 Hornictví, hutn. a slév. 23 Strojírenství a str. výr. 26 Elektr., telekom. a VT 28 Tech. chemie a ch. sil. 29 Potravinářství a p. ch. 31 Text. výr. a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. - plast. 33 Zprac. dřeva a hud.a 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g. a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec. a interd. ob. 41 Zemědělství a lesn. 43 Veterinářství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron., hotel. a tur. 66 Obchod 68 Pránví a veřejn. činn. 69 Osobní a prov. sl. 72 Public., knihov. a inf. 75 Pedag., učitel. a soc. p. 78 Obecně odborná př. 82 Umění a užité umění Celkem

SVsVL SVsMZaOV SV počet podíl% pod-NP% počet podíl% pod-NP% počet podíl% 5 353 111 8 100 24

0,3 21,2 6,7 0,5 6,0 1,4

21,7 5,7 0,3 5,7 0,2

96

5,8

4,6

148

8,9

142

8,5

8,7 0,4 0,6 9,9

82 121

69

20,7 30,6

17,4

18,5 13,0

SOVsMZ Celkem - po ZŠ pod-NP% počet podíl% pod-NP% počet podíl% pod-NP% 21 1,0 0,8 21 0,5 0,4 11,5 5,8 5 0,1 123 5,6 4,2 558 13,1 12,4 240 10,9 6,5 472 11,0 6,8 8 0,2 0,1 100 2,3 2,3 16 0,7 0,5 40 0,9 0,3

19,8

0,6

399 88

24,0 5,3

25,5 4,1

52

13,1

16,9 12,3

191

11,5

11,3

60

15,2

12,5

0,8 1665

100%

100%

12 396

3,0 100%

7,0 100%

20

100

100

20

100%

100%

125 151 15 90

5,7 6,9 0,7 4,1

5,0 6,7

171

7,8

466 137 116

21,2 6,2 5,3

21,9

89

4,1

5,2

28 80 249 77 2194

1,3 3,6 11,3 3,5 100%

1,0 4,7 9,4 4,9 100%

5,6 0,7 7,2

4,1

NV podíl%

pod-NP%

34 33

7,8 7,6

10,3 7,4

11

2,5

počet

96

2,2

1,8

5

1,2

2,0

273 151 84 232

6,4 3,5 2,0 5,4

6 25

1,4 5,8

1,8

171

4,0

5,9 3,5 2,1 6,6 0,3 3,8

466 137 515 140 89 251 28 80 269 89 4275

10,9 3,2 12,0 3,3 2,1 5,9 0,7 1,9 6,3 2,1 100%

11,0

3 251 38 28

0,7 57,8 8,8 6,5

71,1 7,3

434

100%

100%

13,7 2,8 2,6 5,6 0,5 2,7 5,8 3,1 100%

Poznámka: (Červená - podíl nově přijatých žáků v kraji (pod-NP) je ve srovnání s podílem absolventů výrazně větší; modrá - podíl nově přijatých žáků v kraji je výrazně menší.) Zdroj: NÚV s využitím dat Ústavu pro informace ve vzdělávání


str. 47 / 70


Bereme-li v úvahu oborovou strukturu, pak v roce 2010 absolvovalo nejvíce žáků v následujících skupinách oborů: · · · ·

Elektronika, telekomunikace a VT s 472 žáky Strojírenství a strojírenská výroba s 558 žáky Ekonomika a administrativa s 466 žáky Gastronomie, hotelnictví a turismus s 515 žáky

Největší počet absolventů u oborů střední vzdělání s výučním listem: · Strojírenství a strojírenská výroba s 353 žáky · Gastronomie, hotelnictví a turismus s 399 žáky U středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou a s odborným výcvikem jsou to následující skupiny oborů: · Elektronika, telekomunikace a VT s 121 žáky V případě středního vzdělání s maturitou jsou to následující skupiny oborů: · Ekonomika a administrativa s 466 žáky · Elektronika, telekomunikace a VT s 240 žáky · Obecně odborná příprava s 249 žáky V Plzeňském kraji je velká poptávka po zaměstnancích s nižší kvalifikací. Je to dáno především velkým podílem montážních hal. Společnosti tuto problematiku řeší pomocí personálních agentur. Např. jeden z největších zaměstnavatelů v kraji společnost Panasonic zaměstnává 2000 zaměstnanců stálých a od velkého množství personálních agentur odebírá 8000 – 12000 externích zaměstnanců – dle objemu zakázek. Problém nastává i s mobilitou zaměstnanců. Jako další nedostatek vnímají velcí zaměstnavatelé absenci cizojazyčných vzdělávacích institucí pro rodiny výše postavených manažerů. Manažeři tuto situaci řeší denním dojížděním do Prahy, kde mají rodiny ubytovány. Tento problém způsobuje neosobní jednání manažerů vzhledem k investicím do kraje a upřednostňování např. středočeského kraje pro případné další investice. Školy vytvářejí řadu projektů v rámci svého kraje, aby podpořily zájem o učební obory. I přesto je však preferováno spíše vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Taktéž se školy zabývaly kariérovým poradenstvím svých žáků, jejichž součástí byly i návštěvy na úřadech práce a konzultace s odborníky.


str. 48 / 70


Příklad dobré praxe: V obci Horšov byl otevřen ojedinělý penzion. Jak uvedl Domažlický deník, penzion vyprojektovali, vybudovali a budou ho provozovat sami žáci Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Horšovský Týn. Penzion s restaurací, který se nachází na jednom z posledních školních statků v republice, bude sloužit také jako vzdělávací centrum, kde se budou žáci školy učit. V podstatě ve všech krajích přetrvává poptávka po technicky kvalifikovaných pracovnících, což je v podstatě neměnné i v období kolísavého vývoje hospodářství, resp. v období hospodářské krize. Výzkumy nezávislých společností, např. studie společnosti Manpower věnovaná deseti nejhledanějším pracovním pozicím na světě (http://www.manpower.cz/studie.php) potvrzují, že poptávka po pracovnících v technických či řemeslných oborech je konstantní.


str. 49 / 70


6 TRH PRÁCE V ČR Na základě informací Úřadu práce došlo v průběhu září 2011 k poklesu míry registrované nezaměstnanosti na 8,0 %, celkový počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 1,3 % na 475 115 a počet volných pracovních míst poklesl o 2,4 % na 39 795. Jejich počet byl o 6 420 nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 poklesl o 25 366. Z tohoto počtu bylo 458 156 dosažitelných uchazečů o zaměstnání 13. Bylo to o 7 812 méně než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl jejich počet nižší o 29 195 osob. V průběhu září bylo nově zaevidováno 70 457 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o 18 614 osob více a v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 4 621 osob méně. Z evidence v září odešlo celkem 76 877 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Bylo to o 20 985 osob více než v předchozím měsíci a o 786 osob více než v září 2010. Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo 44 747 osob, tj. o 11 447 více než v předchozím měsíci a o 2 375 méně než v září minulého roku, 32 130 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v 64 okresech – největší pokles byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,4 %), Prachatice (o 6,2 %), Žďár nad Sázavou (o 4,8 %) a Plzeň-město (o 4,3 %). Ke konci září evidoval ÚP ČR 246 418 žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů byl 51,9 %. V evidenci bylo 62 042 osob se zdravotním postižením, což představovalo 13,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. K 30. 9. 2011 bylo evidováno 35 313 nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet vzrostl ve srovnání s předchozím měsícem o 7 350 osob a ve srovnání s měsícem září 2010 byl nižší o 3 999 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 7,4 % (srpen 2011 – 5,8 %, září 2010 – 7,9 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září 101 193 uchazečů o zaměstnání, tj. 21,3 % všech osob vedených v evidenci (srpen 2011 – 23,2 %, září 2010 – 25,6 %). Míra registrované nezaměstnanosti k 30. 9. 2011 dosáhla hodnoty 8,0 % (srpen 2011 – 8,2 %, září 2010 – 8,5 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,7 %), Bruntál (14,2 %), Děčín (13,2 %) a Karviná Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazečky, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 13


str. 50 / 70


(13,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,4 %), Praha-západ a hl. m. Praha (shodně 4,0 %), Prachatice (4,6 %), Mladá Boleslav (4,7 %) a Benešov (4,9 %). Míra registrované nezaměstnanosti mužů zůstala na hodnotě 6,8 % a žen se snížila na 9,7 %. Níže uvedený graf zachycuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Z grafu lze zjistit enormní nárůst počtu uchazečů o zaměstnání od poloviny 90. let. K poklesu došlo v roce 2008, ale následující tři roky opět nezaměstnanost rapidně stoupala. Nezaměstnanost je v České republice ovlivňována mj. celkovou ekonomickou situací státu. Graf ilustruje vývoj v posledních dvaceti letech.

osoby, místa v tis.

Graf 10 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

uchazeči o zaměstnání

volná pracovní místa

zdr oj: ÚP Č R


str. 51 / 70


7 TRH PRÁCE V KRAJI Plzeňský kraj 14 leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě. Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb. Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %. K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu. Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova. Dříve se zde těžilo uhlí a uran.

7.1 Silné stránky regionu15 · · · ·

výhodné dopravní spojení s Německem a Prahou pozitivní výhled oborů elektronika, automatizace, informační technologie exportní orientace řady firem nižší náklady na podnikání, např. levnější lidské zdroje

7.2 Slabé stránky regionu · špatný demografický vývoj · nevhodné nájemní prostory a budovy pro investory · nedostatek připravených průmyslových zón

14 15

http://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%BD_kraj http://www.rera.cz/index.php?documentID=111


str. 52 / 70


· rozdíly mezi Plzní a bezprostředním okolím · nedostatečná podpora vědy a výzkumu ze strany vedení kraje

7.3 Zastoupení profesních tříd v Plzeňském kraji V Plzeňském kraji jsou hodnotně zastoupeny profesní třídy technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, dále řemeslníků, zpracovatelů, výrobců, opravářů, obsluhovačů strojních zařízení. Dobře jsou zde zastoupeny i další profesní třídy, mezi nimi vědečtí pracovníci, provozní pracovníci ve službách, nižší administrativní pracovníci. Nejméně zastoupenou třídou dělníci v zemědělství a lesnictví. Graf 11 Zastoupení profesních tříd v Plzeňském kraji

Vysvětlivky ke grafu 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3 Techn., zdravot. a pedagog. prac. (vč. příbuz. oborů) 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6 Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) 7 Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři 8 Obsluha strojů a zařízení 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

7.4 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích Nejvyšší zaměstnanost podle odvětví je evidována ve zpracovatelském průmyslu. Ostatní odvětví jsou na zhruba stejné úrovni, pouze v pohostinství a v ubytovací oblasti je zaměstnanost nízká. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 53 / 70


Graf 12 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Plzeňském kraji

Vysvětlivky ke grafu A Zemědělství, lesnictví a rybářství C Zpracovatelský průmysl F Stavebnictví G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. Vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství M Profesní, vědecké a technické činnosti O Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče

Zpracovatelský průmysl Lokalita je častým cílem investorů. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr Další významné firmy působící v kraji jsou například Dioss Nýřany a.s., který se zabývá především výrobou akumulátorů a baterií; Okula Nýrsko a.s., výrobce brýlových obrub a zpracování plastických hmot; Lasselsberger ČR a.s., který reprezentuje keramický průmysl, a který tvoří společnosti Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Sklárna Heřmanova Huť a.s. orientující se především na výrobu nápojového skla, Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. vyrábějící televizory, firma VISHAY ELECTRONIC s.r.o. zabývající se výrobou elektronických součástek; Alcoa Fujikura Czech s.r.o. s výrobou elektrických zařízení a Borgers CS s.r.o. s výrobou plastových výrobků; MD ELMONT spol. s r.o. s výrobou izolačních vodičů a kabelů; Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou a opravami průmyslových chladících a vzduchotechnických zařízení.


str. 54 / 70


Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel V oblasti působí významná strojírenská firma Škoda Plzeň, vzhledem k jejímu působení je možno nalézt zaměstnání v oblasti motorových vozidel. K významným zahraničním firmám se řadí YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl. Ubytování, stravování a pohostinství Z oblasti stravování jsou významné firmy vyrábějící alkoholické nápoje – Bohemia Sekt starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj.

7.5 Nezaměstnanost v kraji Na základě informací získaných z ÚP ČR bylo ke dni 30. 9. 2011 v Plzeňském kraji evidováno celkem 21 574 uchazečů o zaměstnání, což je o 467 méně než v minulém měsíci a o 2 795 méně než ve stejném období loňského roku. ÚP ČR uvádí, že z tohoto počtu bylo 20 923 uchazečů dosažitelných, tedy takových, kteří mohli okamžitě nastoupit do zaměstnání. V porovnání s minulým měsícem bylo dosažitelných uchazečů o 515 méně a v porovnání se stejným obdobím loňského roku došlo k poklesu o 2 580 osob. Během září 2011 bylo v Plzeňském kraji nově evidováno 3 575 uchazečů, což je o 1 000 více než v minulém měsíci, ale o 521 méně než v září 2010. Vyřazeno bylo 4 042 uchazečů, tedy o 1 097 více než minulý měsíc, ale o 374 méně než ve stejném období roku 2010. Do nového zaměstnání během sledovaného období nastoupilo 2 205 osob, což je o 413 více než v minulém měsíci, ale o 363 méně než ve stejném období loňského roku. Bez umístění bylo vyřazeno 1 837 uchazečů. K 30. 9. 2011 bylo v Plzeňském kraji v evidencích kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR celkem 11 620 žen, tedy 53,9 % všech nezaměstnaných. Zároveň bylo v evidenci 3 027 osob se zdravotním postižením, tedy 14,0 % všech nezaměstnaných.

7.6 Volná pracovní místa K 30. 9. 2011 bylo na kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR v Plzeňském kraji evidováno celkem 2 518 volných pracovních míst, což je o 120 více než v minulém měsíci a o 310 více než v září předchozího roku. Na jedno volné pracovní místo připadá 8,6 uchazečů. Ke konci září kontaktní pracoviště rovněž evidovala 135 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné místo tak připadalo 22,4 uchazečů se ZP. Volných míst pro absolventy a mladistvé bylo evidováno 294 a na jedno místo tak připadá 5,2 absolventů. Ke konci září bylo v rekvalifikacích 126 uchazečů. Od počátku roku pak bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno 2 236 uchazečů a 38 zájemců o zaměstnání.


str. 55 / 70


Mezi aktuálně požadované profese září 2011, které bylo možné nalézt na internetových stránkách ÚP ČR, byly zejména tyto: seřizovač technologie, obráběč strojů, obráběč kovů, technolog, číšník, barman, kuchař, zedník, skladník, frézař, soustružník, obkladač, tesař, strojírenský kontrolor. Jak je možné zjistit, jedná se převážně o manuální profese, požadavky zaměstnavatelů jsou tedy spíše výuční list a manuální zručnost, spíše než maturitní vysvědčení. Na základě konzultační akce, která se uskutečnila k projektu regionálních disparit lze však tvrdit, že zájem je spíše o maturitní obory, zejména pak o gymnaziální studium. Určitou zodpovědnost nese stát na úrovni vzdělání. Situace na trhu práce se jistě zlepší, až budou řemeslníci vydělávat finanční obnos srovnatelný s osobami s vyšším vzděláním. Bylo by vhodné zavést více praktického vyučování, které by vyvážilo teoretické a zvýšit propagaci oborů a motivaci žáků v posledních ročnících základní školy vstoupit do učňovského vzdělávání. Snahou Plzeňského kraje je snížit nezaměstnanost v kraji. Za tímto účelem realizuje Plzeňský kraj projekty, které mají za cíl snižování nezaměstnanosti, řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, pomoc při návratu na trh práce, pomoc absolventům. Jedná se zejména o tyto projekty: · · · · · ·

S pomocí za prací Aktivně do práce Rodina není hendicap Začni znovu Využijme zkušeností Portfolio absolventa

Bližší informace o projektech je možno nalézt na stránkách ÚP ČR. 16

7.7 Nezaměstnanost čerstvých absolventů v krajském pohledu ÚP ČR uvádí, že ke konci září bylo v evidencích registrováno 1 517 absolventů a mladistvých, což je o 330 více než minulý měsíc, ale o 398 méně než v září minulého roku. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podílejí 7,0 %. V minulém měsíci tento podíl činil 5,4 % a v září loňského roku podíl absolventů a mladistvých činil 7,9 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září celkem 4 880 uchazečů o zaměstnání, tedy 22,6 % všech nezaměstnaných. Častými důvody uváděnými zaměstnavateli, proč nepřijímají na volné pozice absolventy, jsou zejména: ·

16

Nedostatečná připravenost na trh práce

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/regionalni_individualni_projekty


str. 56 / 70


· · · ·

Nedostatečná obeznámenost s pracovně-právními vztahy a pracovní morálkou Nízká motivace k aktivnímu hledání práce Nízké nebo naopak přílišné sebevědomí Nezodpovědnost, neaktivní přístup

V následujícím přehledu Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu k 30. 4. 2011 jsou shrnuty počty nezaměstnaných absolventů škol, počty absolventů podle kategorie vzdělání (střední vzdělání s výučním listem, gymnaziální vzdělání, střední vzdělání odborné s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a nástavbové vzdělání, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou). Pro srovnání jsou rovněž uvedeny míry nezaměstnanosti absolventů za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2011. Tabulka 16 Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu (k 30. 4. 2011), míra nezaměstnanosti v kraji Plzeňský kraj rok


kraj

ČR

Gymnaziální vzdělání - K

Abs

NZ

kraj

ČR

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, nástavbové vzdělávání - L0, L5


Abs

ČR

Abs

NZ

Abs

NZ

NZ

kraj

kraj

ČR

2006

2231

171

7,7%

15,7%

1074

50

4,7%

4,4%

750

53

7,1%

14,0%

2142

158

7,4%

11,0%

2007

2174

139

6,4%

10,5%

950

16

1,7%

3,2%

735

52

7,1%

11,1%

2217

125

5,6%

7,8%

2008

2137

89

4,2%

6,9%

983

23

2,3%

2,5%

793

44

5,5%

7,8%

2413

86

3,6%

5,7%

2009

1835

223

12,2%

13,4%

999

26

2,6%

2,4%

807

67

8,3%

11,8%

2288

153

6,7%

7,8%

2010

1665

248

14,9%

19,4%

985

30

3,0%

3,0%

765

99

12,9%

19,3%

2301

172

7,5%

10,6%

2011

1665

195

11,7%

18,7%

1045

26

2,5%

3,2%

830

87

10,5%

18,2%

2199

186

8,5%

11,4%

Pozn.

Abs. – počet absolventů NZ – počet nezaměstnaných absolventů Zdroj: NÚV

Z tabulkových informací z ÚP ČR k nezaměstnanosti absolventů je zřejmé, že nejvyšší nezaměstnanost absolventů nižšího středního odborného vzdělání kategorie E evidovaných ÚP ČR déle než 5 měsíců byla v Plzni-město. Absolventi se středním odborným vzděláním s výučním listem kategorie H evidovaní déle než 5 měsíců jsou v celkovém počtu srovnatelní pro celý kraj, jejich počty se pohybují v rozmezí 6 – 11 osob. V tomto kraji nebyli evidováni za dané období absolventi středního odborného vzdělání bez maturity i bez výučního listu. Středoškolské obory s maturitní zkouškou evidují nezaměstnané absolventy v obdobných počtech jako absolventy s výučním listem. Nejnižší počet jich je za Plzeňský kraj z řad gymnaziálních studentů, což je zčásti dáno i tím, že tito absolventi pokračují ve studiu na vysokých školách. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 57 / 70


Mezi hlavní problémy lze jmenovat dlouhodobou nezaměstnanost a obtížné začleňování dlouhodobě nezaměstnaných zpět na trh práce. Častým problémem je střed nabídky a poptávky na trhu práce, kdy se různí představy zaměstnavatelů a budoucích zaměstnanců. Největší zaměstnavatelé Plzeňského kraje poptávají spíše uchazeče vyučené v oboru, převyšuje však počet absolventů maturitních oborů. Na základě níže uvedených tabulek o počtech absolventů, nezaměstnaných absolventů a míry nezaměstnanosti absolventů podle jednotlivých skupin oborů vzdělání za roky 2010 a 2011 je možno provést porovnání a konstatovat několik rozdílů: Obory středního vzdělání s výučním listem - v celkovém počtu nedošlo ke změně v počtu absolventů, ale počet nezaměstnaných absolventů klesl o 53 osob. - procentně klesla míra nezaměstnanosti o 3,2% a činí tedy 11,7%, což je nižší údaj v porovnání s celou Českou republikou, kde obory středního vzdělání s výučním listem vykazují nezaměstnanost na úrovni 18,7%. - ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů Potravinářství a potravinářská chemie a Stavebnictví. geodézie a kartografie - ke snížení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů Strojírenství a strojírenská výroba, Textilní výroba a oděvnictví, Zemědělství a lesnictví, Gastronomie, hotelnictví a turismus, Obchod a Osobní a provozní služby - nejvyšší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Strojírenství a strojírenská výroba s 353 žáky · Gastronomie, hotelnictví a turismus s 399 žáky - naopak nejnižší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Hornictví, hutnictví a slévárenství s 5 žáky · Technická chemie a chemie silikátů s 8 žáky Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, nástavbové vzdělávání - v celkovém počtu došlo ke zvýšení počtu absolventů o 65 osob, ale počet nezaměstnaných absolventů klesl o 12 osob, činí tedy 87 nezaměstnaných absolventů. - Procentně míra nezaměstnanosti klesla o 2,4%, činí tedy 10,5%, což je v porovnání s celou Českou republikou hodnota nižší, ČR vykazuje 18,2%. - ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika, Speciální a interdisciplinární technické obory. - ke snížení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů Strojírenství a strojírenská výroba, Doprava a spoje, Podnikání v oborech, v odvětvích, Gastronomie, hotelnictví a turismus, Osobní a provozní služby Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 58 / 70


- nejvyšší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Podnikání v oborech a odvětvích s 251 žáky · Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika s 154 žáky - nejnižší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů s 5 žáky · Stavebnictví, geodézie a kartografie s 6 žáky Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou - v celkovém počtu došlo ke snížení celkového počtu absolventů o 102 osob, došlo však ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů o 14 osob, počet nezaměstnaných absolventů tedy činí 186 osob - procentně se zvýšila míra nezaměstnanosti o 1%, činí tedy 8,5%, což je v porovnání s celou Českou republikou hodnota nižší, ČR vykazuje 11,4% - ke zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů Textilní výroba a oděvnictví, Stavebnictví, kartografie a geodézie, Zdravotnictví, Ekonomika a administrativa, Podnikání v oborech a odvětvích, Právo, právní a veřejnosprávní činnost, Publicistika, knihovnictví a informatika, Pedagogika učitelství a sociální péče, Umění a užité umění - ke snížení počtu nezaměstnaných absolventů došlo u skupin oborů Ekologie a ochrana životního prostředí, Strojírenství a strojírenská výroba, Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika, Doprava a spoje, Gastronomie, hotelnictví a turismus, Obecně odborná příprava, Gymnaziální vzdělání. - nejvyšší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Gymnaziální vzdělání s 1045 žáky · Ekonomika a administrativa s 466 žáky · Elektronika, telekomunikace a VT s 240 žáky · Obecně odborná příprava s 249 žáky - nejnižší počty absolvujících žáků vykázaly skupiny oborů: · Speciální a interdisciplinární technické obory s 15 žáky · Textilní výroba a oděvnictví s 16 žáky


str. 59 / 70


Tabulka 17 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Plzeňském kraji k 30. 4. 2010 Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Plzeňský kraj


16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slevárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zpracov. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství veterinární prevence 53 Zdravotnictví


Počet nezaměstn aných absolventů (2009)


ČR %

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/O; Nástavbové vzdělání - L/5 Počet absolv entů (2009)

Počet nezaměst naných absolvent ů (2009)


ČR %

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Počet absolv entů (2009)



ČR %

48

3

6,3%

12,6

9

0

0,0

10,7

15,4

20,8

319

37

11,6

16,8

83

9

10,8

15,1

131

12

9,2%

12,7

148

15

10,1

14,2

151

11

7,3

16,3

250

9

3,6%

10,5

13

11

7,7

19,8

11,7

8,5

106

16

15,1

20,7

25,0

14,3

17

4

23,5

27,3

28,8

34

2

5,9%

6,3 86

13

15,1

15,6 9,4

21,4

9

0

0,0

11,9

23,6

17,0

21,3

10,7

136

22

16,2

22,5

6

0

0,0

17,1

126

6

4,8%

10,9

25

4

16,0

24,8

28

2

7,1

13,0

170

19

11,2%

12,0

27

3

11,1

15,8

23

2

8,7%

14,1

18,6

162

14

8,6%

16,2

131

20

15,3

20,2

a

11,9 13,8

176

8

4,5%

5,5

61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví, turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Gymnaziální vzdělání - K Celkem

20

1

5,0

23,8

412

32

7,8%

9,6

236

46

19,5

21,5

96

11

11,5%

14,0

125

14

11,2%

12,8

377

72

19,1

22,1

43

7

16,3

214

92

9

9,8

20,6

71

7

9,9

19,6

8,4 103

206

1,665

35

248

17,0

14,9

17,5

71

10

14,1

11

10,7%

22,5

13,5

20

3

15,0

21,3

19,4

765

99

12,9

19,3

12,1 6,5

24

0

0,0%

11,3

77

7

9,1%

10,1

262

12

4,6%

6,4

82 985 2,301

9 30 172

11,0% 3,0 7,5

11,3 3,0 10,6

Připravil NÚV s využitím dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu pro informace ve vzdělávání. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 60 / 70


Tabulka 18 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Plzeňském kraji k 30. 4. 2011 Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Plzeňský kraj


16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slevárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zpracov. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství veterinární prevence 53 Zdravotnictví




ČR %

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/O; Nástavbové vzdělání - L/5 Počet absolv entů (2010)

Počet nezaměst naných absolvent ů (2010)


ČR %

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Počet absolv entů (2010)



ČR %

21

2

9,5

16,9

5

0

0,0

3,8

5,7

353

26

7,4

13,9

116

3

2,6

10,7

123

8

6,5

10,2

111

10

9,0

13,0

154

14

9,1

14,6

240

7

2,9

10,5

8

1

12,5

18,9

100

19

19,0

21,9

24

0

0,0

23,0

11

5

45,5

13,6

21,7

9,1

30,8

15,7

19,8

16

3

18,8

33,3 96

13

13,5

27,3

22,9

5

0

0,0

12,3 148

142

29

16

19,6

11,3

18,2

29,3

19,4

15,8

18,2

24,7

6

0

0,0

15,8

125

10

8,0

12,7

14,6

25

1

4,0

13,1

151

16

10,6

13,8

69

7

10,1

13,8

15

1

6,7

8,0

22,6

90

9

10,0

15,6

18,2

a

10,8 23,3

171

11

6,4

8,2

61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví, turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Gymnaziální vzdělání - K Celkem

3

1

33,3

18,9

466

34

7,3

11,6

251

33

13,1

21,7

137

23

16,8

12,8

121

10

8,3

13,4

399

57

14,3

22,3

38

5

13,2

19,3

88

6

6,8

19,2

80

7

8,8

12,2

10,9 89

191

1665

18

195

9,4

11,7

17,5

60

9

15,0

17

19,1

22,0

12,4

12

1

8,3

18,2

18,7

830

87

10,5

18,2

13,7 8,1

28

5

17,9

13,1

80

5

6,3

11,4

249

11

4,4

7,5

77 1045 2199

14 26 186

18,2 18,2 8,5

13,4 13,4 11,4

Připravil NÚV s využitím dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu pro informace ve vzdělávání. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 61 / 70


8 IDENTIFIKACE DISPARIT A NÁVRHY JEJICH ELIMINACE Z informací prezentovaných v předchozích kapitolách, stejně tak jako z řady dalších informačních zdrojů a v neposlední řadě i ze strany názorů zástupců veřejné i soukromé sféry v Jihočeském kraji vyplývá vyšší poptávka po zaměstnancích vyučených v technických (řemeslných) oborech obdobně jako je tomu v rámci celé České republiky. Tento stav je v podstatě neměnný i v období kolísavého vývoje hospodářství, resp. v období stávající přetrvávající hospodářské krize. Situace je ovlivněna charakterem kraje. K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Po uchazečích po zaměstnání jsou považovány nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti a aktivní přístup v práci, které často nekorespondují s představami zaměstnavatelů. Šance na získání zaměstnání v profesích, na které se vztahuje výuční list, se v řadě případů dají označit za průměrné, k rozvoji však velkou měrou přispívá zájem investorů a dobrá poloha kraje. U středního vzdělání s maturitní zkouškou jsou lze tyto šance označit za spíše podprůměrné.


str. 62 / 70


Název disparity

Popis disparity

Význam disparity 17

Doporučení pro její eliminaci

Nezájem absolventů ZŠ o studium technicky orientovaných oborů na SŠ a současná neschopnost trhu práce uspokojit poptávku firem po technicky kvalifikovaných pracovnících především s maturitní zkouškou.

Stejně jako v celé České republice, tak i na úrovni Plzeňského kraje je dlouhodobě zaznamenávána neschopnost trhu práce uspokojovat potřeby místních zaměstnavatelů na úrovni technicky kvalifikovaných pracovníků. V Plzeňském kraji se jedná především o technické obory zakončené maturitní zkouškou. Přetrvává faktická neprovázanost reálných kompetencí uchazečů o zaměstnání (vč. absolventů technických oborů středních škol) s požadavky zaměstnavatelů. I přes proklamaci nedostatku praxe a zkušenosti u absolventů firmy (vyjma velkých zaměstnavatelů) tuto praxi aktivně neřeší (pro drobné a malé podnikatele jsou zde neúměrné vysoké náklady s jejím zajištěním).

národní

Nezájem absolventů ZŠ o studium oborů nacházejících uplatnění v zemědělství

V kraji je zaznamenávána diskrepance trhu práce na úrovni oborů nacházejících uplatnění v zemědělství. Tento problém plyne především z nezájmu žáků o studium zemědělských oborů.

regionální

Je nezbytný průběžný přenos informací na úrovni kraj (zřizovatel většiny škol) – úřad práce (informace o trhu práce) – zaměstnavatelé (coby stěžejní subjekty ovlivňující zaměstnanost v kraji). Svou aktivní roli může v tomto směru sehrávat samozřejmě i Svaz průmyslu a dopravy ČR, případně i místně významní aktéři sdružující zaměstnavatele v kraji. Z dlouhodobého hlediska se též jako efektivní jeví strategie podpory informovanosti dětí (a jejich rodičů) o charakteru práce v technických oborech od jejich nejútlejšího věku. Ve vztahu k lepší provázanosti spektra kompetencí žáků středních škol s potřebami zaměstnavatelů je potřeba nadále rozvíjet systém odborných praxí přímo u zaměstnavatele v průběhu jejich studia a zároveň vytvářet pro zaměstnavatele takové informační a celkově podpůrné zázemí (vč. zázemí legislativního – např. daňové úlevy) tak, aby byli ochotni do systému odborných praxí žáků středních škol aktivně vstupovat a tyto zároveň nepředstavovaly omezení pro jejich primární činnost. Velmi významná je podpora informovanosti rodičů (ti ve své podstatě rozhodují o výběru střední školy svých dětí). V oblasti informovanosti, především v přenosu informací má svoji má svoji aktivní roli Agrární komora ČR.

17

Význam disparity je posuzován na úrovni jejího charakteru dvojím způsobem. Disparita „národního“ představuje nesrovnalost / nesoulad, který je charakteristický pro situaci na úrovni středního odborného školství, resp. jeho (ne)souladu s trhem práce na úrovni celé České republiky. Disparita „regionální“ identifikuje nesrovnalost / nesoulad, který je dán místními specifiky daného kraje / regionu. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 63 / 70


Vysoké počty absolventů ZŠ vstupujících do studia netechnických oborů na středních školách a současná neschopnost trhu práce absorbovat absolventy těchto oborů

Přes přijímaná opatření kraje na podporu studia ve vybraných technických / řemeslných oborech, vstupuje v kraji stále velmi významné procento absolventů ZŠ na střední školy do studia oborů „službového“ charakteru, na jejichž úrovni zároveň statistiky nezaměstnanosti ukazují, že absolventi těchto oborů získávají uplatnění mnohem obtížněji než absolventi technických oborů.

národní / regionální

Stoupající míra nezaměstnanosti absolventů (i celková) ve vybraných technických oborech (především zakončených závěrečnou zkouškou)

Vlivem přetrvávající ekonomické krize a nepříznivého vývoje na úrovni některých oborů na úrovni kraje začala v kraji stoupat nezaměstnanost v oborech jako je např. stavebnictví či strojírenství, které až donedávna vykazovaly nedostatek pracovníků především na úrovni dělnických profesí.

regionální


str. 64 / 70

Jako jedna z mála cest jak usilovat o eliminaci této disparity je důsledná osvěta dětí, jejich rodičů o reálných potřebách a možnostech uplatnění se na trhu práce, stejně tak jako o charakteru reálného obsahu práce v rámci „službových“ či technických / řemeslných oborech ideálně již od předškolního věku – jen tak budou moci děti získat k potenciálu svého budoucího rozvoje dostatečně kritický odstup. Osvěta by samozřejmě měla být dále efektivně rozvíjena i na půdě základních škol, kde by jejími cílovými příjemci neměli být „pouze“ děti – žáci, ale i výchovní poradci a obecně všichni pedagogičtí pracovníci, kteří by měli být schopni budoucím absolventům ZŠ poskytovat relevantní informace o potenciálu, který jim studium konkrétních oborů na střední škole může do budoucna přinést. V této fázi je potřeba již zapojení zaměstnavatelů při prezentaci potřebných oborů, jelikož prezentace zaměřená jen na žáky SŠ, již neřeší případný nedostatek nových žáků v těchto oborech. Tato disparita má ve své podstatě spíše partikulární platnost, jelikož vychází se stávajících nepříznivých ekonomických podmínek způsobených ekonomickou krizí. Poptávka po kvalifikované technicky vzdělané pracovní síle bude na trhu práce i v budoucnu. Je však potřeba důsledně dbát na provázanost specifikovaných oborů, resp. v jejich rámci předávaných obecných kompetencí, znalostí a dovedností s reálnými požadavky zaměstnavatelů. Cesta k eliminaci tak opět vede skrze průběžný přenos informací na úrovni kraj (zřizovatel většiny škol) – úřad práce (informace o trhu práce a jeho vývoji) – zaměstnavatelé (stěžejní subjekty ovlivňující zaměstnanost v kraji).


8.1 Srovnání nezaměstnanosti absolventů s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce v kraji S cílem nahlédnout situaci v Plzeňském kraji ještě ve větších detailech byla realizována též analýza volných pracovních míst dle metodiky CZ-ISCO a nezaměstnanosti absolventů škol dle skupin všech oborů KKOV, které jsou na středních školách v kraji vyučovány (obě dvě skupiny údajů byly zjišťovány s platností k 30. 9. 2011). Byly vypracovány podrobné tabulkové přehledy, které tvoří elektronickou přílohu této analýzy. Tyto tabulkové přehledy stojí na přímé souvztažnosti nezaměstnanosti absolventů v konkrétních skupinách oborů KKOV 18 (např. skupiny oborů 23 - Strojírenství a strojírenská výroba), resp. zaměstnání, které mohou v teoretické rovině absolventi těchto skupin oborů po ukončené svého vzdělávání na střední škole (v maturitním či učebním oboru – tzn. kategorií vzdělání označených písmeny M a L, resp. E a H) vykonávat a nabídce všech volných pracovních míst na úrovni těch zaměstnání dle jejich klasifikace metodou CZ-ISCO, které svým charakterem příslušné skupině oborů odpovídají. Porovnáním těchto dvou skupin údajů lze definovat hypotetický stav, který by na trhu práce nastal v momentě plné zaměstnanosti absolventů všech skupin oborů vyučovaných na středních školách v kraji – výsledkem porovnání je přehled o situaci v jednotlivých skupinách oborů z pohledu schopností absolventů škol naplňovat příslušné potřeby místního trhu práce. Je nutné podotknout, že zjištěné údaje na této úrovni mají pouze orientační vypovídací hodnotu a postupy, které vedly k jejich zjištění nelze brát jako exaktní metodu, jelikož zjišťování informací bylo předmětem přímého vyhledávání a vyhodnocování dat – situaci na úrovni trhu práce však ve vztahu k (ne)potřebnosti některých oborů vzdělávání situují velmi dobře 19. Na následujících dvou stránkách jsou uvedeny grafy 13 a 14, které ilustrují výše uvedené skutečnosti na úrovni maturitních a učebních skupin oborů. K ucelenému nahlédnutí situace doporučujeme využít již výše avizované elektronické přílohy této analýzy.

18

V tabulkových přehledech není sledována nezaměstnanost absolventů gymnaziálních a lyceálních oborů (skupiny oborů KKOV 78 a 79), jelikož u absolventů těchto typů středních škol je předpokladem další studium na VŠ (či VOŠ), navíc hodnoty nezaměstnanosti absolventů jsou v případě těchto skupin oborů velmi nízké. 19 Největší zkreslení je vnímáno na úrovni skupiny oborů 66 (Obchod) a 63 (Ekonomika a administrativa), k nimž byly jako potenciálně vhodná zaměstnání přiřazena též zaměstnání typu „Obchodní zástupce“, „Odborný pracovník v oblasti pojišťovnictví“ (pojišťovací agent) apod. Po těchto zaměstnáních je na trhu práce silná poptávka v podstatě ve všech krajích České republiky – avšak neznamená to, že ideálními uchazeči o tyto posty jsou právě absolventi uvedených skupin oborů. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 65 / 70


1

1

1

3

4

6

6

19


0

11


0

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

0


0

16 Ekologie a ochrana životního prostředí

0


-1


-4

28 Technická chemie a chemie silikátů

-5


53 Zdravotnictví

-5

33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 43 Veterinářství a veterinární prevence 72 Publicistika, knihovnictví a informatika

23 Strojírenství a strojírenská výroba

-6


37 Doprava a spoje

-14

29 Potravinářství a potravinářská chemie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie

-18


-29

26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika 65 Gastronomie, hotelnictví a turismu

-32

66 Obchod

-190 -130 -64 63 Ekonomika a administrativa

40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 -80 -90 -100 -110 -120 -130 -140 -150 -160 -170 -180 -190 -200 -210


Graf 13 - Výsledek porovnání počtu volných pracovních míst s počtem nezaměstnaných absolventů v Plzeňském kraji dle předdefinovaných skupin maturitních oborů (stav k 30. 9. 2011)

Poznámka: kladné hodnoty = počet absolventů, kteří v podstatě nemají šanci najít na trhu práce v kraji v jimi absolvovaném oboru zaměstnání; záporné hodnoty = počet volných pracovních míst v příslušných skupinách oborů, v nichž existuje potenciální šance pro absolventy nalézt vhodné zaměstnání, nulová hodnota = v převážné většině případů je nulová hodnota identifikována u skupin oborů, které v kraji vykazují jen minimální počty nabízených pracovních míst, resp. minimální počty absolventů a nezaměstnaných absolventů (jen ve vzácných případech je nulová hodnota známkou „vyrovnané situace na trhu práce“). K možnosti uceleného nahlédnutí všech souvztažností doporučujeme využít již výše avizované elektronické přílohy této analýzy. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

str. 66 / 70


-6


29 Potravinářství a potravinářská chemie




75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

53 Zdravotnictví

-4

-3

-2

-2

0

0

0

0

0

0

16 Ekologie a ochrana životního prostředí 43 Veterinářství a veterinární prevence 72 Publicistika, knihovnictví a informatika

-7


-9

63 Ekonomika a administrativa

-20


-20

28 Technická chemie a chemie silikátů

-49


-58

34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů

-69 -61 41 Zemědělství a lesnictví

-73 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

66 Obchod

65 Gastronomie, hotelnictví a turismu 26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika

37 Doprava a spoje

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie

-549 -133 -119 -116 -101 -95 23 Strojírenství a strojírenská výroba

40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180 -200 -220 -240 -260 -280 -300 -320 -340 -360 -380 -400 -420 -440 -460 -480 -500 -520 -540 -560 -580


Graf 14 - Výsledek porovnání počtu volných pracovních míst s počtem nezaměstnaných absolventů v Plzeňském kraji dle předdefinovaných skupin učebních oborů (stav k 30. 9. 2011)

Poznámka: kladné hodnoty = počet absolventů, kteří v podstatě nemají šanci najít na trhu práce v kraji v jimi absolvovaném oboru zaměstnání; záporné hodnoty = počet volných pracovních míst v příslušných skupinách oborů, v nichž existuje potenciální šance pro absolventy nalézt vhodné zaměstnání, nulová hodnota = v převážné většině případů je nulová hodnota identifikována u skupin oborů, které v kraji vykazují jen minimální počty nabízených pracovních míst, resp. minimální počty absolventů a nezaměstnaných absolventů (jen ve vzácných případech je nulová hodnota známkou „vyrovnané situace na trhu práce“). K možnosti uceleného nahlédnutí všech souvztažností doporučujeme využít již výše avizované elektronické přílohy této analýzy.


str. 67 / 70


9 SEZNAM ZDROJŮ · Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010 · Celková nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2010 · Celková nezaměstnanost v Jihočeském kraji 2009 · Analýza trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2010 · Analýza trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2009 · Strategie rozvoje školství Jihočeského kraje v horizontu do roku 2020 · Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihočeského kraje 2008 · Statistiky absolventů na ÚP k 30.9.2011 · http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo · Celková nezaměstnanost v Plzeňském kraji 2010 · Celková nezaměstnanost v Plzeňském kraji 2009 · Vybrané ukazatele Plzeňského kraje 2011 · Struktura nezaměstnanosti Plzeňského kraje 2011 · Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje 2008 · Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2009/2010 · Zpráva o situaci na trhu práce v Plzeňském kraji 2011 · Průzkum a analýza potřeb zaměstnavatelů ve vybraných regionech a zpracování výstupů a návrh opatření, Hospodářská komora ČR, 2011 · Informace a příklad dobré praxe z Plzeňského kraje: První školní penzion v ČR: http://domazlicky.denik.cz/zpravy_region/prvni-skolni-penzion-zahajil-provoz-vhorsove.html a http://www.sos-souhtyn.cz/penzion · internetové stránky: MŠMT, NUOV (NUV), krajské úřady, ÚP ČR, UIV, ČSÚ


str. 68 / 70


10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Střední školy v Jihočeském kraji............................................................................................. 6 Tabulka 2 Celkový počet žáků ve středních školách dle stupně vzdělání................................................ 8 Tabulka 3 Počty narozených dětí v Jihočeském kraji od roku 1971 ...................................................... 10 Tabulka 4 Podíly nově přijatých žáků v Jihočeském kraji (denní studium) ........................................... 11 Tabulka 5 Počty a podíly nově přijatých žáků v Jihočeském kraji ve školním roce 2010/11 (stav k 30. 4. 2011)...................................................................................................................................................... 13 Tabulka 6 Počty a podíly absolventů v Jihočeském kraji v roce 2010 ................................................... 16 Tabulka 7 Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu (k 30. 4. 2011) ............................................................................................................................................................... 25 Tabulka 8 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Jihočeském kraji k 30. 4. 2010 ............................................................ 30 Tabulka 9 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Jihočeském kraji k 30. 4. 2011 ............................................................ 31 Tabulka 10 Střední školy v Plzeňském kraji .......................................................................................... 39 Tabulka 11 Celkový počet žáků ve středních školách: .......................................................................... 40 Tabulka 12 Počty narozených dětí v Plzeňském kraji od roku 1971.................................................... 41 Tabulka 13 Počty nově přijatých žáků v Plzeňském kraji - denní studium ........................................... 42 Tabulka 14 Počty a podíly nově přijatých žáků v Plzeňském kraji ve školním roce 2010/2011 (stav k 30. 4. 2011):................................................................................................................................................. 44 Tabulka 15 Počty a podíly absolventů v Plzeňském kraji podle skupin oborů ...................................... 47 Tabulka 16 Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu (k 30. 4. 2011), míra nezaměstnanosti v kraji ................................................................................................................ 57 Tabulka 17 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Plzeňském kraji k 30. 4. 2010 ............................................................. 60 Tabulka 18 Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Plzeňském kraji k 30. 4. 2011 ............................................................. 61


str. 69 / 70


11 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Podíl nově přijatých žáků v Jihočeském kraji (denní studium) ................................................. 11 Graf 2 - Podíly absolventů v Jihočeském kraji (denní studium) ............................................................ 15 Graf 3 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v ČR...................................... 19 Graf 4 - Zastoupení profesních tříd v Jihočeském kraji ......................................................................... 21 Graf 5 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Jihočeském kraji ........................................................ 22 Graf 6 - Výsledek porovnání počtu volných pracovních míst s počtem nezaměstnaných absolventů v Jihočeském kraji dle předdefinovaných skupin maturitních oborů (stav k 30. 9. 2011) ....................... 37 Graf 7 - Výsledek porovnání počtu volných pracovních míst s počtem nezaměstnaných absolventů v Jihočeském kraji dle předdefinovaných skupin učebních oborů (stav k 30. 9. 2011) ........................... 38 Graf 8 Podíly nově přijatých žáků v Plzeňském kraji – denní studium .................................................. 42 Graf 9 Podíly absolventů v kraji – denní studium.................................................................................. 46 Graf 10 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních mís .......................................... 51 Graf 11 Zastoupení profesních tříd v Plzeňském kraji ........................................................................... 53 Graf 12 Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Plzeňském kraji ....................................................... 54


str. 70 / 70

Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad

Recommend Documents