Jednou mi zavolal bratr Pavel Titûra Jaroslav & Marta Pípalovi

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 33

a táhne zároveÀ. Atmosféra? Zájem a vstfiícnost ze strany studentÛ i vedení? NedokáÏi najít to správné slovo. Vím ale jistû, Ïe bych pfiála kaÏdému uãiteli, aby se mu uãilo tak dobfie, jako mnû. I problémy se lépe fie‰í tam, kde se ãlovûk cítí dobfie. Co pfiát ‰kole dál. Pomohu si v tomto smûru trochu klasikem. Pfii svatbû mi jeden z kamarádÛ popfiál v˘rokem Vergilia Mara „Durate et vosmet rebus servate secundis!“, coÏ by mûlo laicky pfieloÏeno znamenat „Vytrvejte a zachovejte se pro dobré ãasy“. Na závûr bych mûla pfiání i já. Myslím si, Ïe si mohu dovolit toto pfiání vyslovit i za ostatní uãitele na této ‰kole. Moc si pfieji, aby studenti ve svém zamûstnání v dobrém vzpomínali na to, co jsme se jim jako uãitelé snaÏili pfiedat a bylo jim to ku prospûchu. A pokud jsme je nûãím obohatili i v jejich osobním Ïivotû, pak mohu jen zvolat: „Hueréka!“ Tû‰ím se na v‰echny.

Jednou mi zavolal bratr Pavel Titûra Jaroslav & Marta Pípalovi Jednou, v záfií 1991, ve ãtvrtek veãer, se na biblické hodinû na‰eho sboru v Olomouci objevili dva ho‰i z Brna – Robert Krejãí a Honza Kuklínek. Vidût je bylo pro mne mil˘m pfiekvapením, ale vÛbec jsem si nedokázal v tu chvíli vysvûtlit, co dûlají ve veãerních hodinách v Olomouci. Po biblické hodinû jsem je oslovil, se zámûrem nejen je pozdravit, ale také zjistit pfiíãinu jejich náhlé náv‰tûvy sboru. Po mé otázce, co tady dûlají, odpovûdûli, Ïe studují na Biblické ‰kole. To bylo pro mne je‰tû vût‰ím pfiekvapením – Ïe v Olomouci je Biblická ‰kola. Ten veãer jsem se s Robertem a Honzou rozlouãil aÏ pozdû veãer – na pÛdû Biblické ‰koly. ManÏele Titûrovy jsem dosud osobnû neznal. Îivû jsem je poprvé vidûl, kdyÏ na‰i republiku nav‰tívila sestra Joni Eareckson Tada s manÏelem. To bylo v roce 1983 v Praze. Tenkrát jsem si nemyslel, Ïe s tímto Ïiv˘m, stále usmûvav˘m bratrem a s jeho manÏelkou budu spolupracovat a bojovat na modlitbách víry na Biblické ‰kole. V roce 1991 jsem pracoval v Okresní knihovnû, kde jsem mûl na starost ekonomické oddûlení. Po tom, co jsem se dozvûdûl, Ïe v Olomouci existuje Biblická ‰kola, touÏil jsem poznat osobnû ty, ktefií na‰li odvahu otevfiít ‰kolu, kde studují pouze mladí kfiesÈané. Netrvalo to dlouho, kdy mi bylo umoÏnûno se s manÏeli Titûrov˘mi setkat. Vûnovali mi ãas, seznamovali mne s tím, co se na ‰kole studuje, odkud jsou studenti, jak˘mi cestami ‰kola vznikla apod. Po nûkolika takov˘ch krátk˘ch náv‰tûvách jsem zjistil, Ïe manÏelé Titûrovi jsou lidmi Ïivé víry, která v nesnázích a pfiekáÏkách Ïije a roste, lidmi vroucí lásky k mlad˘m lidem, které touÏili pfiipravit do Ïivota,a a lidmi pevné nadûje – protoÏe práce, do které se pustili, byla nároãná. Jednoho dne mnû na stole v práci zazvonil telefon. Ve sluchátku se po mém pfiedstavení ozval hlas br. Titûry. To mne potû‰ilo, ale jeho zpráva, Ïe ‰kola hledá údrÏbáfie – ‰kolníka, mne v té chvíli uvrhla do stavu marného listování v pamûti, kdo by se pro tuto práci hodil. Hovor jsme ukonãili tím, Ïe jsem bratra ujistil, Ïe co bude v m˘ch silách,

33

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 34

udûlám. KdyÏ jsem tuto záleÏitost v krátké modlitbû pfiedal Pánu, pfii‰el mi na mysl br. Macek. Byl uÏ v dÛchodu, ale stále ve svém oboru aktivní. Za nûjak˘ ãas byl br. Macek zamûstnan˘ ve ‰kole. Netrvalo to dlouho, kdy se znovu ve sluchátku mého telefonu ozval br. Titûra. Prosba, se kterou se na mne obrátil, mne uvedla ve zmatek je‰tû vût‰í: „·kola, bratfie, hledá ekonoma na poloviãní úvazek…“ Hovor jsme ukonãili m˘m sdûlením: „…popfiem˘‰lím, ale velkou nadûji Vám nedávám…“. Sehnat ekonoma – kfiesÈana a na poloviãní úvazek, to není jednoduché. Nikoho takového jsem ve svém okolí neznal. V té dobû mne vÛbec nenapadlo, Ïe bych to mohl b˘t já – vzhledem k poÏadavku poloviãního úvazku. S manÏelkou jsme uÏ tehdy mûli ãtyfii dûti. Za nûjak˘ t˘den se br. Titûra znovu v telefonu ozval s otázkou, kam jsem v hledání ekonoma dospûl. Musel jsem ho zklamat sdûlením, Ïe tentokrát nemám pro ‰kolu Ïádn˘ návrh. Bratr se nenechal odb˘t a zeptal se: „A co, bratfie, dûlበty?“ KdyÏ jsem mu sdûlil, Ïe ekonoma, upadl ve smích. „Tak, ty se pfiede mnou skr˘vá‰...?“, ptal se dále. Nûco jsem zamumlal o malém úvazku. To bratra neodradilo a pozval mne do ‰koly. Dal‰í dvû náv‰tûvy manÏelÛ Titûrov˘ch ve ‰kole se odvíjely v jiné rovinû. KdyÏ mnû br. Titûra fiekl, abych váÏnû uvaÏoval o sluÏbû ekonoma-tajemníka ve ‰kole (skloubení tûchto dvou funkcí by vy‰lo na cel˘ úvazek), neupadl jsem do vnitfiního jásotu, Ïe se naplnila má nejtajnûj‰í touha pracovat s kfiesÈany, ale do modlitebního zti‰ení, abych nabyl jistoty, Ïe to je BoÏí vÛle. Mûl jsem strach, abych v té nároãné sluÏbû obstál a nezklamal jak Pána, tak manÏele Titûrovy. Za nûjak˘ ãas jsem dostal vnitfiní uji‰tûní a br. Titûrovi jsem odpovûdûl, Ïe do ‰koly nastoupím. Nikdy jsem nelitoval, Ïe jsem tuto sluÏbu pfiijal. V roce 1995 pfii‰la do ‰koly také k mé radosti moje manÏelka. TouÏil jsem, aby poznala prostfiedí, ve kterém pracuji. I její pfiíchod do ‰koly Pán fiídil a naãasoval tak, abychom se s ãist˘m svûdomím vyrovnali se zaji‰tûním dûtí. Tfii uÏ chodili do ‰koly a ãtvrt˘ Kubík mûl 4 roky a s radostí se ho na dopoledne, kdy manÏelka byla ve ‰kole, ujala babiãka. Díky studentÛm se na ‰kole neustále vracíme do svého mládí. Na ty, ktefií jiÏ ‰kolu absolvovali, s láskou a modlitbou s manÏelkou vzpomínáme a tûm, ktefií na ‰kole studují, se snaÏíme v lásce vycházet vstfiíc se snahou, aby byli dobfie pfiipraveni pro nároãnou sluÏbu k BoÏí slávû. Spolu s manÏelkou obdivujeme pfiíklad vûrné sluÏby a pracovního nasazení manÏelÛ Titûrov˘ch. Mohli jsme se od nich mnohému nauãit, strávili jsme mnoho spoleãn˘ch chvil pfii práci, ve sdílení, na modlitbách, ve spoleãném úsilí dotváfiet to, co bylo s BoÏí pomocí a poÏehnáním zapoãato. Stali jsme se svûdky toho, jak se na nich naplnily ver‰e Îalmu 92, 14–16 „Ti, kdo v domû Hospodinovû jsou zasazeni, kdo rostou v nádvofiích na‰eho Boha, je‰tû v ‰edinách ponesou plody, zÛstanou statní a svûÏí, aby hlásali, Ïe Hospodin je pfiím˘, skála má, a podlosti v nûm není!“

34

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 35

STUDENTI Jaroslav Pípal

Studenti pfiicházející a odcházející Nevíme, jak tuto kapitolku budeme psát za dal‰ích deset ãi dvacet let nebo nûkdo po nás za sto let. Nyní, kdyÏ si pfiipomínáme desetileté v˘roãí ‰koly, lze studenty roz‰katulkovat do rÛzn˘ch pfiehledÛ – vzhledem k charakteru (PMS, VO·), poslání (sociální a teologick˘ smûr) a pÛsobnosti ‰koly (âechy, Morava), i kdyÏ to dnes uÏ podle zákona o ochranû osobních údajÛ není bezpeãné. S kaÏd˘m nov˘m roãníkem pfii‰ly do ‰koly zhruba dvû desítky mlad˘ch lidí s rÛzn˘mi pohledy, názory, zvyky; z rÛzn˘ch církví a rodin. S tûmito lidmi pfii‰ly také nové podnûty práce a sluÏby, nové písnû, projevy víry. To v‰e s touhou oslavit Pána. Ke studiu na ‰kole jsou pfiijímáni uchazeãi s ukonãen˘m stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním a jednou z podmínek pfiijetí, které si osobnû velice váÏím, je Ïivá víra v Pána JeÏí‰e jako osobního Spasitele a Pána. Tuto podmínku vedení ‰koly nikdy nechápalo jako omezující, ale jako základní pfiedpoklad pro kvalitní pfiípravu absolventÛ rÛzn˘ch typÛ stfiedních ‰kol k nároãné práci s lidmi v oblasti sociální, morální i duchovní. Taková práce vyÏaduje celého ãlovûka (tûlo, du‰i i ducha).

PÛsobnost ‰koly ·kola má celostátní pÛsobnost a má ekumenick˘ charakter – je otevfiena uchazeãÛm i z jin˘ch církví, pokud splní podmínky pro pfiijetí ke studiu. Na ‰kole studovali a studují studenti z tûchto církví: Apo‰tolská církev (AC) Bratrská jednota baptistÛ (BJB) Církev adventistÛ s.d. (CASD) Církev bratrská (CB) âeskobratrská církev evangelická (âCE) Evangelická církev metodistická (ECM) Jednota bratrská (JB) KfiesÈanské sbory (KfiS) KfiesÈanské spoleãenství (KS) ¤ímskokatolická církev (¤KC) Slezská církev evangelická a.v. (SCE) Ostatní spoleãenství (ost.)

35

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 36

PÛsobnost ‰koly v âechách, na Moravû a Slovensku: Rok absolvování 1993 1194 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Souãas. stud. 3. roã. Souãas. stud. 2. roã Souãas. stud. 1. roã Celkem

Poãty absolventÛ 22 15 3 18 19 17 15 18 18 11 15

âechy 7 9 2 4 2 2 3 4 4 2 3

Morava 8 5 3 14 16 15 12 14 14 9 12

Slovensko 7 1

171

41

121

9

1

Z tabulky je patrné, Ïe v prvním roce, kdy je‰tû existovala nerozdûlená âSFR, bylo ze Slovenska studentÛ nejvíce. Zájem o studium ze slovenské strany postupnû stagnoval nejen kvÛli vzniku dvou samostatn˘ch republik, ale také proto, Ïe evangelikální církve na Slovensku otevfiely studium teologie pfii katedfie katechetiky Pedagogické fakulty v Banské Bystrici. Také v Praze vznikl poãátkem 90. let Evangelikální teologick˘ semináfi Církve bratrské, kter˘ je spádov˘ pro studenty z âech. Po dvou letech od otevfiení ‰koly tvofií studenti z âech zhruba ãtvrtinu v‰ech studentÛ. Zastoupení absolventÛ a studentÛ podle církví Roky Celkem AC BJB CASD CB 1993 22 1 19 1994 15 11 1 1995 3 1 1996 18 8 1 1997 19 8 2 2 1998 17 8 1 1999 15 4 1 2000 18 2 3 3 3. roã. 18 4 3 4 2. roã. 11 2 1 2 1. roã. 15 2 1 1 Celk. 171 4 66 11 15

âCE

2 2 2 1 4 2 1 1 3 18

JB

1 1 1 1

3

KfiS 2 1

KS

3 3 4 3 6 2 1

2

25

SCE

¤KC Ost.

2 1 1

1 2 1

1 1 1 4

1 2 2 9

1 1 3 9

1 1 1 1 1 2 7

Z pfiehledu lze vypozorovat, Ïe do ‰koly pfiicházejí mladí lidé pfiedev‰ím z protestantsk˘ch církví, a to zejména ze sborÛ evangelikálního typu. Vedení ‰koly si uvûdomuje duchovní rÛznost studentÛ, ale je rovnûÏ svûdkem vzájemného obohacení a tolerance tûchto mlad˘ch lidí. Studenti se tak uãí respektovat teologick˘ názor druhého.

36

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 37

Jedním ze specifik, které je patrné jiÏ od poãátku, je zastoupení absolventÛ a studentÛ podle pohlaví a studijního zamûfiení. Zájem absolventÛ o studijní zamûfiení a rozdûlení podle pohlaví: Zamûfiení Sociální Teologické Dívky Chlapci

1993 22 13 9

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 12 3 12 3

2 1 3

12 6 14 4

19 16 3

15 2 13 4

11 4 10 5

16 2 16 2

3.

2.

roã. roã. 16 9 2 2 16 8 2 3

1.

Celk.

roã. 12 3 9 6

146 25 130 41

Zcela evidentnû je zájem dívek proti chlapcÛm v souhrnu více neÏ trojnásobn˘, tím je rovnûÏ ovlivnûn poãet studujících v jednotliv˘ch studijních zamûfieních, protoÏe o teologick˘ smûr projevují vût‰í zájem chlapci a o sociální smûr pfieváÏnû dívky. Nedostatek studentÛ teologické ãinnosti je poznat nejvíce ve tfietím roãníku, kdy se roãník díky uωí specializaci dûlí podle zamûfiení. V roce 1996, kdy pro teologické zamûfiení ve tfietím roãníku byli pouze dva studenti, rozhodlo vedení ‰koly vyslat tyto studenty teologie na roãní stáÏ do zahraniãí na teologické semináfie, kde podle dohody se také vzdûlávali. V podmínkách na‰í zemû taková stáÏ nebyla moÏná. V následujícím roce pak byla skupina teologÛ poãetnûj‰í.

„Vzestup a pád studenta Biblické ‰koly“

37

zlom/2

2.5.2001 13:45

38

Stránka 38

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 39

Studenti a jejich sluÏba Romské dûti Budova ‰koly je situována na malém, tichém námûstí, na nûmÏ si dennû hrály romské dûti. V prvních letech docházelo ze strany studentÛ ke kontaktu s tûmito dûtmi jen nahodile, ale brzy se z tûchto kontaktÛ vytvofiila cílevûdomá a pravidelná ãinnost. V roce 1994 nastoupil na ‰kolu student TomበHrstka, kter˘ se zaãal spolu s nûkter˘mi dal‰ími studenty vûnovat romsk˘m dûtem pravidelnû. Od té doby s nimi mûli studenti spoleãná setkání v jídelnû ‰koly, pfiipravovali pro nû hry, uãili je písniãky a pfiedev‰ím se snaÏili pfiedat jim pfiístupnou formou evangelium. Dvakrát roãnû pro nû pfiipravovali spoleãné v˘lety nebo víkendové pobyty v pfiírodû. Po Tomá‰ovi pfii‰li dal‰í studenti, ktefií se vûnovali této práci. Po tfiech letech se nûkteré romské rodiny z námûstí odstûhovaly a postupnû se tato aktivita utlumila. V souãasné dobû jsou na námûstí jen jedinci. Péãe o romské dûti byla nároãná. Její v˘sledky nejsou hned zfiejmé, ale studenti i vedení ‰koly si uvûdomovali, Ïe tato sluÏba bliÏním znamenala oboustrann˘ pfiínos. PostiÏené dûti Dal‰í pravidelnou mimo‰kolní aktivitou studentÛ byla pomoc rodiãÛm s dûtmi postiÏen˘mi mycopolysacharidosou (jedná se o vrozené, dûdiãnû podmínûné onemocnûní látkové v˘mûny, které je zpÛsobeno chybûním konkrétního Ïivotnû dÛleÏitého enzymu). Studenti se k této pomoci dostali prostfiednictvím dr. Kujy z Palackého Univerzity, kter˘ sdílí stejnou kanceláfi s dr. Michalíkem, otcem takto postiÏené dcery. SdruÏení rodiãÛ a pfiátel dûtí postiÏen˘m touto nemocí Jana Schieferdeckerová pod vedením dr. Michalíka pofiádá víkendové pobyty v Dûtském centru Olomouc pro tyto rodiny, kter˘ch se úãastnili zpravidla 3 studenti ‰koly. Studenti se vûnovali dûtem a rodiãe se mohli úãastnit pfiedná‰ek, a pfiedev‰ím odpoãívat. Léãebna dlouhodobû nemocn˘ch Na tuto léãebnu (LDN) ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde 1. roãník vykonává kaÏdoroãnû svou první praxi, dochází pravidelnû skupinka studentÛ, která se vûnuje star˘m lidem. Studenti vykonávající praxi na LDN brzy poznali, Ïe stafií lidé odloÏení na závûr svého Ïivota do tohoto ústavu nepotfiebují jen zdravotní péãi, ale také péãi du‰evní a duchovní. Jak sklíãenou tváfi dokáÏe rozjasnit byÈ jen pohlazení nebo úsmûv. Studenti zde mají velmi silné proÏitky a jsou svûdky velké radosti a vdûãnosti tûchto lidí. Ostatní aktivity V rámci kfiesÈanského sdruÏení YMCA pofiádají studenti akce pro dûti z Dûtského domova. Dvû studentky jiÏ nûkolikát˘ rok pravidelnû nav‰tûvují stacionáfi pro postiÏené dûti – Dûtské centrum v Olomouci, aby dûti seznamovaly vhodnou formou s Biblí a uãily

39

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 40

je dûtské duchovní písnû. Dal‰í studentky se stfiídavû vûnují tûlesnû postiÏené studentce UP v zaji‰tûní jejího denního reÏimu. To jsou stfiípky té Ïivotodárnû neutuchající aktivní ãinnosti mlad˘ch kfiesÈanÛ. Máme upfiímnou radost z toho, Ïe se mnozí z tûch, ktefií se pfii‰li na ‰kolu vzdûlávat, zapojili takto dobrovolnû do práce a sluÏby bliÏním, aby uplatnili ve svém praktickém Ïivotû poznatky z Písma i ostatních pfiedmûtÛ, a tak Ïili Ïivot k BoÏí slávû. Zpûvy a pûveck˘ kvartet „Já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, kter˘ je má spása.“ Abakuk 3,18 Je pfiirozené, Ïe mladí kfiesÈané mají ke zpûvu velmi blízko. VÏdy s nov˘mi studenty pfii‰ly nové písnû, noví hudebníci, noví nad‰enci. Nelze mi zapomenout na období, kdy na ‰kole vyuãoval Star˘ zákon br. Nohavica (1993–96). Dovedl nadchnout studenty nejen pro studium Bible, ale i pro zpûv hebVystoupení v KfiesÈanském sboru v Brnû. rejsk˘ch písní, kter˘ byl snad prvními hodi- Zleva (A. Pokorná, P. Kazíková, K. Mücková, nami hebrej‰tiny na ‰kole. Hebrejsk˘ jazyk R. Dolej‰í) (kvûten 1996) nebyl je‰tû v té dobû v uãebních osnovách, nicménû vedení ‰koly se zafiazením jeho v˘uky váÏnû uvaÏovalo. KdyÏ uÏ se hebrej‰tina nevyuãovala, tak se alespoÀ zpívaly hebrejské písnû. Z tohoto nad‰ení se vyvinul mal˘ pûveck˘ soubor, kter˘ pod taktovkou br. Nohavici vystupoval na rÛzn˘ch kfiesÈansk˘ch setkáních v Olomouci. KdyÏ v roce 1994 nastoupila na ‰kolu KáÈa Mücková a Apolenka Pokorná a o rok pozdûji Renatka Dolej‰í a PeÈka Kazíková (obû byly absolventkami stfiední pedagogické ‰koly), zaãaly se jedna o druhou zajímat. Nejdfiíve vznikl duet Renata&Petra, kter˘ zaujal v‰echny, a zvlá‰tû br. Titûru, coÏ uÏ nûco znamenalo, protoÏe br. fieditel, aã byl dobr˘m zpûvákem, nijak zpûvu na ‰kole ve vût‰í mífie nefandil. Dbal pfiedev‰ím na to, aby se studenti fiádnû pfiipravovali do v˘uky, aby mûli na sv˘ch pokojích pofiádek a aby duchovnû rostli. Ani nevím, jak se tento duet spojil s o rok star‰ími spolustudentkami, ale jedno vím, Ïe se z tûchto ãtyfi dûvãat vyvinul pûveck˘ kvartet velkého formátu, leã pouze na dobu dvou let. Do svého repertoáru zafiadily tzv. klasiku; pustily se dokonce do velmi star˘ch písní, snad z 16. století. Zpívaly v ãe‰tinû, latinû, angliãtinû. I ony vystudovaly a ze ‰koly ode‰ly na rÛzné strany. ZÛstaly tak vzpomínkou nejen v na‰ich myslích, ale i na videu. Jsme vdûãn˘mi svûdky toho, jak˘m zpÛsobem si Pán mÛÏe pouÏít ochotná srdce k rÛznorodé sluÏbû – zpûvem a hudbou. VÏdyÈ se slu‰í jásotem oslavovat Hospodina.

40

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 41

ABSOLVENTI UÎ TAKÉ VZPOMÍNAJÍ… A DAL·Í ZáÏitek z praxe v nemocnici Michal Novotn˘ Jako zfiejmû úplnû v‰ichni jsem mûl pfied zaãátkem na‰í praxe velk˘ strach a obavy z mého pÛsobení v nemocnici. Ale na‰tûstí jsem hned jeden z prvních veãerÛ, kdy jsem si teprve zvykal na styk s pacienty a proÏíval nejistotu pfii v‰ech úkonech na‰í sluÏby, uãinil zajímavou zku‰enost s jedním pacientem, která mû k pacientÛm o velk˘ kus pfiiblíÏila a pomohla mi je pochopit. Bylo pÛl osmé veãer, chystal jsem se k odchodu ze sluÏby a zrovna jsem se chtûl pfievléci, kdyÏ vtom na mû na chodbû pfied pokoji zavolal jeden ze stafiíkÛ: „Haló, vy, pÛjdete si se mnou zahrát ‰achy?“ Nemohl jsem fiíci ne, a tak zanedlouho jsme jiÏ sedûli v jeho pokoji proti sobû nad ãernobíl˘mi ãtvereãky. Rozpoutala se vyrovnaná bitva, pfii které ‰ly v‰echny ohledy stranou a asi za hodinu byl osud mého protivníka zpeãetûn. Jeho král padl. S leknutím jsem v‰ak zjistil, Ïe se tato prohra velice negativnû promítla do jeho zdravotního stavu. Pacient zbledl, ruce se mu zaãaly chvût a já pochopil, Ïe je zle. V tomhle stavu nemohl jít spát. OkamÏitû jsem pfiistoupil na odvetu a postavil figurky. Napûtí povolilo, neboÈ v˘sledek tohoto zápasu mi byl jiÏ pfiedem dokonale znám. Bojoval jsem v‰ak stateãnû aÏ do konce a pokornû pfiijal svoji poráÏku. Pacientovi se viditelnû ulehãilo a já ho mohl jiÏ klidnûj‰ího opustit s pfiáním dobrého spánku. Ten veãer jsem se nauãil nûãemu dÛleÏitému – je potfieba vzdát se nûãeho svého pro blaho druh˘ch. Pomohlo mi to i pfii dal‰ích zku‰enostech v kontaktu s lidmi. Láska bliÏnímu zle neuãiní...

Na Biblickou ‰kolu vzpomíná Marta Vodáková Dva roky po mém „setkání“ s JeÏí‰em Kristem jsem nastoupila na Biblickou ‰kolu. Byl to pro mû zázrak, Ïe jsem se dostala, a také, Ïe se mû moji nevûfiící rodiãe rozhodli finanãnû podporovat. Pfii‰la jsem upevnit se ve vífie a duchovnû rÛst. Tfii roky jsem mûla moÏnost objevovat a zkou‰et nové pravdy evangelia, ale také bolest, kdyÏ jsem poznávala sama sebe, také radost ze Ïivota v kolektivu spoluÏákÛ a spoluÏaãek. Byly to roky pfiípravy na budoucí povolání. Dûkuji Bohu, Ïe takové místo existuje. Dûkuji manÏelÛm Titûrov˘m za odstartování této práce, ale i za osobní pomoc, kdyÏ mi bylo úzko, nebo kdyÏ se mi nedostávalo moudrosti. Dûkuji m˘m uãitelÛm, ktefií vepisovali mnoho praktick˘ch znalostí, ale pfiedev‰ím víru do mého srdce. Dûkuji spoluÏákÛm i spoluÏaãkám za místo ke konfrontacím i spoleãnému Ïivotu. A já vím, Ïe dílo, které BÛh zapoãal, povede také zdárnû dál, a to je také má modlitba.

41

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 42

Ahoj, noví prváãci Radka RÛÏiãková (roz. ÎiÏková) toto místo je‰tû nedávno patfiilo nám a ode dne‰ka je uÏ va‰e. Dobfie je opatrujte! Pfieji Vám poÏehnané chvíle pfii studiu, ale hlavnû v obecenství. VyuÏijte kaÏdé chvíle, abyste nûco pfiijali nebo dali. Nejvíce bolí, kdyÏ ãlovûk odchází s pocitem, Ïe vyuÏil a udûlal málo. Mûjte se tu krásnû a buìte vdûãni, Ïe máte své místo v „domû na skále“. Dnes zaãínáte a nevíte, co je pfied Vámi. My uÏ jsme skonãili a víme, Ïe tu necháváme svá srdce, protoÏe nejvzácnûj‰í perlou v na‰ich Ïivotech je právû tahle ‰kola. Je tedy Va‰e matka – alma mater – Vy jste její dûti. VyuÏijte tyto dny...

Jak Biblická ‰kola zmûnila mÛj Ïivot Magda Kucová (roz. Franková) KdyÏ si vzpomenu na zaãátek mého studia, vybaví se mi str˘ãek (ruzumûj = bratr fieditel), jak se nám s velk˘m úsilím snaÏí vysvûtlit, jak má vypadat ten „správn˘ student“. Jeho pfiedstava byla jasná: „Uãit se, uãit se, uãit se...a mít pofiádek.“ Tato slova nám byla pfiipomínána nûkdy i kaÏd˘ den. Str˘ãek bedlivû sledoval na‰e poãínání a dával pozor, aby se nám v na‰ich hlavách neusadilo i nûco jiného, neÏ církevní dûjiny, vûrouka a zdravotní nauky. Jeho snaha v‰ak byla marná. Utíkaly t˘dny, mûsíce, a v mysli a srdci nejedné studentky a nejednoho studenta zaãalo klíãit nûco, co nemûlo se studiem vÛbec nic spoleãného. Str˘ãek tûmto neÏádoucím zájmÛm vyhlásil tvrd˘ boj. Nakonec to s námi ale vzdal. Tentokrát studenti vyhráli. A tak jste uÏ marnû shánûli Ditu. Samozfiejmû, kdyÏ nebyla Dita, chybûl i Robert. Lucka sice na pokoji vût‰inou byla, ale pofiád mûla náv‰tûvu (pánskou). KdyÏ se pak ve ‰kole objevila Pavlínka, nebyl k sehnání uÏ ani Martin. Na pokoji tak sedûl sám jen jeho pfiítel DáÀa a tomu nakonec nezbylo nic jiného, neÏ se téÏ po nûkom poohlédnout. Seznamka na Biblické ‰kole fungovala bezvadnû. Michal s Lidu‰kou vydrÏeli b˘t „fiádn˘mi studenty“ skoro aÏ do konce. Své „ano“ si fiekli pfied odjezdem. Biblická ‰kola zmûnila Ïivoty mnoh˘ch z nás víc, neÏ jsem ãekali. Dala nám kromû maturitního vysvûdãení taky ãlovûka, se kter˘m jsme se rozhodli jít spoleãnû Ïivotem. Ti, ktefií sem pfii‰li uÏ se závazky, sedûli zasmu‰ile nad knihami a z jejich smutného rozjímání je vytrhlo pouze zvonûní telefonu. Kdo bude mít ‰tûstí tentokrát? „Eviãkóóó!“, rozlehlo se chodbami. „Ach jo, zase Eviãka...“ Ostatní se vrátili ke kníÏkám. „Tak snad pfií‰tû to budu já.“

Z dopisu absolventky – soc. pracovnice ve vesniãce SOS Dubí – Karlovy Vary. Ester Nováková (roz. Pospí‰ilová) 17. ledna 1995, Karlovy Vary Milá tetiãko a str˘ãku, sedám si k psaní, abych se s Vámi podûlila o to, co jsem proÏila minul˘ mûsíc. Nejdfiíve Vám ale chci fiíct, Ïe na Vás vzpomínám a myslím. St˘ská se mi po Vás, po mil˘ch lidech ve ‰kole. (Pfiiznávám, Ïe po uãení jiÏ ménû).

42

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 43

KdyÏ jsem pfiijela do VarÛ, tak jsem se dozvûdûla, Ïe místo na vesniãce SOS jisté není. Vedoucí asi poãítal s tím, Ïe budu pfiijata. Na pfiijímací rozhovor jsem jela do Prahy na Hrad 5. ledna. Rozhovor probûhl v klidu a v pfiíjemném prostfiedí. VyuÏila jsem pfiíleÏitosti, abych ‰la na obûd do vládní jídelny. Pfiipadala jsem si jako vesniãan ve velkomûstû. Díky Bohu, v‰e dopadlo dobfie. Do vesniãky jsem nastoupila 9. ledna. Nejtûωí práce je na úseku mezilidsk˘ch vztahÛ. Umût se domluvit je opravdové umûní. ZaÏila jsem první pfiijímání dûtí z dûtského domova, takÏe mám „své“ dûti. Dnes jsem byla se star‰ím chlapcem ve ‰kole, aby si zapamatoval cestu. Vyfiizuji Ïádosti o obãanství a pas, chodím se dívat do nûkter˘ch rodin, jestli nûco nepotfiebují. Práce je rÛznorodá. Jsem Pánu Bohu vdûãná za toto místo, protoÏe jinak jsou místa sociálních pracovnic obsazená. Vûfiím, Ïe se nezlobíte, Ïe jsem napsala záÏitky bezprostfiednû bez vût‰í oficiality. AÈ Vám Pán BÛh Ïehná a chrání Vás.

Pár stfiípkÛ vdûãnosti Daniel Kuc Na Biblickou ‰kolu jsem pfii‰el v roce 1991 z Evangelické teologické fakulty UK. Asi to nejvût‰í, co mi tato zmûna pfiinesla, byly úplnû jiné vztahy. V Praze jsem se, díky tomu, Ïe jsem nesehnal ubytování na koleji, potkával se sv˘mi spoluÏáky jen na pfiedná‰kách. V Olomouci jsme byli spolu od rána do veãera – spolu jsme studovali, spolu jsme si vafiili, spolu trávili svÛj voln˘ ãas. Druháci nás do této rodinné atmosféry vtáhli velice rychle. ¤editeli jsme mezi sebou fiíkali dûdeãek, zástupkyni tetiãka. Bratr Titûra nás nejednou zavolal i kvÛli osobním zcela ne‰kolním vûcem do fieditelny „na kobereãek“ a sestra nás pak pastoraãnû dávala „dohromady“. Skvûlé byly rÛzné modlitební skupinky, kde jsme chválili Boha, modlili se jeden za druhého a vzájemnû se sdíleli o sv˘ch zápasech. V tûchto chvílích se budoval nበvztah k Bohu a vzniklo i nejedno krásné pfiátelství. Pro mne dokonce to nejkrásnûj‰í – s mou nynûj‰í manÏelkou Magdou. Jako velikou misijní pfiíleÏitost jsme tenkrát pfiijali na‰e ubytování na uãili‰ti spojÛ. A tak mnoho mlad˘ch nevûfiících lidí mohlo sly‰et o Bohu. Asi pût z nich mu otevfielo své Ïivoty a my se pak s nimi scházeli k vyuãování základÛ a k modlitbám. Uvûfiily i netefi jedné vychovatelky a dcera profesora, kter˘ nám pfiedná‰el pedagogiku. Obohacující byla zku‰enost s olomouck˘mi katolíky, zvlá‰È nádherné pfiátelství nûkter˘ch z nás se sestrou Monikou od vor‰ilek. Ale i vyuãování Michaela Lundina ze Slova Ïivota a jeho veãerní biblická ‰kola. Velk˘ vliv na nás teology mûl urãitû místní evangelick˘ faráfi a starozákoník bratr Nohavica. Ze zaãátku jsme mûli rozpaky nad nûkter˘mi liberálními my‰lenkami, ale brali jsme jeho stál˘ úsmûv, humor, zájem o kaÏdého a nakonec i mnohé velice srozumitelnû pfiedáváné názory a postoje. Dal‰í vûcí, kterou jsem ocenil pfii pfiíchodu z prostfiedí fakulty, byla praxe. Zaãalo to takov˘m kfitem ohnûm – prací s umírajícími lidmi na LDN a pokraãovalo fiadou dal‰ích pfiíleÏitostí, hlavnû s postiÏen˘mi dûtmi. Uãili jsme si váÏit Ïivota, zdraví, lidí kolem sebe. Mûli jsme moÏnost zaãít chápat co je nemoc, utrpení, smrt. Uãili jsme se soucitu, ale i praktické pomoci.

43

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 44

Za co dnes vdûãím Biblické ‰kole asi nejvíc, nejsou ty informace, které mám v peãlivû uschovan˘ch se‰itech, ale právû to, Ïe jsme mûli úÏasnou pfiíleÏitost zrát do sluÏby.

Biblická ‰kola – ‰kola provokující? Martin Kocanda „Podoba upoceného absolventa

Je toho hodnû, na co musím myslet a co se mi honí snaÏícího se napsat pfiíspûvek do almanachu“ hlavou, kdyÏ vzpomínám na 2,5 roku stráven˘ch na Biblické ‰kole v Olomouci. Lámu si hlavu tím, co je dÛleÏité, co si pfiipomenout a na co nezapomenout. Hlavou se mi honí rÛzné my‰lenky, tváfie spoluÏákÛ i uãitelÛ. AÈ pfiem˘‰lím jak pfiem˘‰lím, nemÛÏu sv˘m my‰lenkám dát konkrétní podobu a pospojovat je do souvislého dûje – vÏdyÈ mám pfied oãima tolik lidí, na kter˘ch mi záleÏí, a já nechci na nikoho zapomenout. Ale dost, takhle uÏ to dál nejde, spoluÏáci i uãitelé promiÀte, musím na to jinak. Dobfie si vybavuji teplé záfií roku 1992, na trÏnici pod ‰kolou mûli skvûlé hroznové víno a já jsem po docela únavné cestû vstupoval do dvefií budovy, která mûla vedle vchodu nápis „Biblická ‰kola Bratrské jednoty baptistÛ v Olomouci“. Ve‰el jsem dovnitfi coby nov˘ student prvního roãníku této instituce, která jiÏ podruhé otvírala svou náruã studentÛm. Aãkoliv jsem se kolem sebe je‰tû zvûdavû rozhlíÏel a uvnitfi pfiem˘‰lel nad tím, co mû ãeká, mûl jsem uÏ v mnohém jasno: ãemu má správn˘ kfiesÈan vûfiit, jak rozumût Bibli a jak má vûfiící ãlovûk vypadat. Biblická ‰kola mûla mé porozumûní kfiesÈanství podpofiit a vybrousit k dokonalosti. RozhlíÏel jsem se kolem sebe a pozoroval nové tváfie, které také vstupovaly do budovy ‰koly. Bylo vidût, Ïe nûktefií se uÏ znají, a tak se nenucenû bavili o v‰em moÏném. Brzy jsem zjistil, Ïe seznamování nebude tak tûÏké. Bûhem pár chvil jsme se dohodli, kdo s k˘m bude bydlet a zaãali si zvykat, Ïe se na nûjakou dobu pro nás stane Olomouc druh˘m domovem. Jak uÏ to tak b˘vá, poznali jsme se celkem rychle. Byli jsme z rÛzn˘ch církví a sborÛ a já jsem zaãal nepfiíjemnû zji‰Èovat, Ïe nûktefií spoluÏáci mají úplnû jiné názory neÏ já. Nechtûli chápat, jak je to s tûmi nejpodstatnûj‰ími ãlánky kfiesÈanské víry jako pití piva, vytrÏení, tisícileté království a sestra ve vedení domácí skupinky. Pfiiznám se, Ïe mû to lehce znervózÀovalo. „Jak je moÏné, Ïe tomu nechtûjí rozumût, kdyÏ je to tak jasné. Kazatel nám to pfiece vysvûtlil, tak o ãem je‰tû pfiem˘‰let“, fiíkal jsem si v duchu. âas ubíhal a já se znovu a znovu musel setkávat s názory, které mû provokovaly a moÏná trochu popouzely. Stalo se v‰ak, co se v daném prostfiedí stát muselo – zaãal jsem pfiem˘‰let. Teì uÏ ne nad jin˘mi, ale sám nad sebou a nad sv˘mi názory. Dost pfiíleÏitostí k tomu bylo i bûhem pfiedná‰ek. Nebyly to jen názory spoluÏákÛ, které mû provokovaly, vÏdyÈ to, co jsem sly‰el z úst nûkter˘ch uãitelÛ, bylo v pfiesném protikladu ke v‰emu, ãemu jsem vûfiil. Dnes musím s vdûãností vzpomínat na vá‰nivé hádky, které jsme vedli v hodinách Nového zákona s bratrem Procházkou, kter˘ nás jiÏ pfiede‰el do Nebeského království. Byli to i mnozí dal‰í, ktefií mû vyprovokovali k tomu, abych si zaãal uvûdomovat, Ïe nejsem vlastníkem pravdy. Ta skuteãná pravda nás pfiesahuje a chce získat

44

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 45

nás, vÏdyÈ Pravda má moc ãlovûka osvobodit od nepodstatného k podstatnému. Zaãal jsem si uvûdomovat, na ãem stojí má víra – na takov˘ch ãi onak˘ch teologick˘ch názorech nebo na samotném Kristu? Myslel jsem si, Ïe jsem obráncem víry, ve skuteãnosti jsem v‰ak bránil náboÏenské pohodlí jednoduch˘ch fie‰ení. VÏdyÈ Kristus nepotfiebuje na‰i obranu, to jen my se bráníme tomu, co nás zneklidÀuje. Díky ti, Biblická ‰kolo, za Tvé provokování, které mû nûkdy zraÀovalo a zneklidÀovalo a moc Tû prosím, buì je‰tû dlouho Kristov˘m provokatérem tûm, ktefií vÏdy na podzim vstupují do Tv˘ch bran.

Jak tûÏké je vystihnout ty v‰echny chvíle, Jakub Pszczolka momenty tfií let do jednoho pohledu. Jsou to spí‰e zastavení v Ïivotû, kdy se ãlovíãek poohlédne zpût a zjistí, Ïe uÏ mu jednou bylo dáno projít si podobnou zku‰eností, Ïe uÏ jednou vidûl podobn˘ obraz, kter˘ je teì trochu jin˘. Jin˘ v barvách, v jiném svûtle, s jinou perspektivou, ale pofiád s jedineãn˘mi tahy stejného Mistra. Takové byly a jsou promûny m˘ch pohledÛ. Na poãátku mé cesty za Pánem to byla spí‰e pfiedstava o tom, jaké to asi je mít moÏnost strávit pár let v ãistû kfiesÈanském prostfiedí. Do té doby jsem si „uÏil“ co to znamená b˘t v prostfiedí (ne)ãistû kfiesÈanském. Byl to pohled „pfies hranice do zaslíbené zemû“, po které jsem tolik touÏil. Pohled, kter˘ zasliboval zemi „opl˘vající“ moÏnostmi b˘t s tûmi, co milují Pána, moÏností ponofiit se do BoÏího Slova a slouÏit naplno. První t˘dny na ‰kole byly jako bájeãn˘ sen, ze kterého jsem se nechtûl probudit. Probuzení v‰ak pfii‰lo docela vzápûtí, kdyÏ jsem zakusil zaslíbenou zemi jako zemi „hor a údolí“ (Dt 11:11) – zemi BoÏích vítûzství, ale taky proher, ztrát a slz. Po vítûzství nad Jerichem pfiichází prohra pro p˘chu nad mûstem Ai. „Biblická“ ãi podobnû zdomácnûlé názvy pro ‰kolu, byla a je místem bojÛ s Pánem snad ve v‰ech oblastech a na v‰ech frontách. Jako studenti jsme se museli vypofiádat s nejedním Goliá‰em (Církevní dûjiny,...), kter˘ na sebe bral mnohé podoby. Jednou to byl Goliበstrachu, jindy p˘chy ãi lenosti. Byl to opravdu boj s Pánem – to protoÏe ãasto to byl jenom Pán, kdo stál na na‰í stranû, kdo rozumûl, kdo mûl dostatek trpûlivosti k dal‰ímu odpu‰tûní, kdyÏ jsme se sami obraceli proti Nûmu. Za tûch pár let si ãlovûk pfiipadal docela jako ostfiílen˘ veterán (s nûjakou tou váleãnou jizvou), kter˘ mûl pfiíleÏitost nahlédnout do tajÛ poznání, duchovních zápasÛ, ale taky mezilidsk˘ch vztahÛ. Pfiátelství, vztahy a nesãetné chvíle spoleãného Ïivota „kÛÏe na kÛÏi“ ãi „Ïeleza o Ïelezo“, byly, a opût vûfiím, Ïe budou tím nejsilnûj‰ím, co takového absolventa formuje. Tuto malou retrospektivu mám moÏnost psát ze srdce jiÏní Indie (Madras), z misijního pole, kde pohledy a perspektivy ãeského studenta prochází „léãbou ‰okem“. Toho, ãeho se mi na Biblické ‰kole dostávalo po kapkách, tak abych to dokázal vstfiebat, porozumût a pouÏít k dobrému, se mi tady dostává pln˘mi dou‰ky. A vûfiím, Ïe podobnou

45

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 46

zku‰enost mají v‰ichni ti, co byli „vrÏeni“ do proudu sluÏby na sborech. V Pánu nacházíme uji‰tûní a novou sílu pro dal‰í krok, nové pozvednutí po dal‰ím zakopnutí a pádu, nové a nové v˘hry ve jménu Beránka, zrovna jako kdysi na ‰kole. Ale právû tak se znovu a znovu musíme pou‰tût do boje s hfiíchem, se slabostí a strachem. Nicménû v tom v‰em mÛÏeme jít se vztyãenou hlavou (i kdyÏ nûkdy na kolenou), protoÏe jsme se uÏ jednou na té na‰í staré dobré „Biblajdû“ nauãili jedné lekci – Pán to nakonec dotáhne do vítûzného konce. VÏdyÈ boj není ná‰, ale Hospodina zástupÛ! A zemi, kterou nám zaslíbil, nakonec obsadíme, protoÏe „na nás je upfien Jeho zrak“.

Vzpomínání Michal Simon Jsem moc rád, Ïe také já mohu pfiispût sv˘m pfiíspûvkem do tohoto almanachu. Îe nevíte, kdo to k vám z tûchto fiádek mluví? Hned to napravím. Mé jméno je Michal Simon. Je mi 24 let, jsem nevidom˘ a na této ‰kole ani nestuduji, ani nepracuji, ale pfiesto k ní patfiím. Asi bych mûl vysvûtlit, jak jsem se na ‰kole ocitl a kdo vlastnû jsem. Tak nejprve k tomu druhému. ¤íkají mi „sekretáfi sekretáfiky“ (termín vymyslel br. zástupce Slab˘). Kromû toho, Ïe s radostí nav‰tûvuji mnohé pfiedná‰ky, totiÏ také ãas od ãasu vypomÛÏu, kde je potfieba, napfi. zvedáním telefonÛ a spojováním hovorÛ, pÛjãováním klíãkÛ od knihovny, pfiiná‰ením a odná‰ením rozmanit˘ch ‰kolních nezbytností, vãetnû po‰ty a nejrÛznûj‰ích vzkazÛ. Mimo tyto úkoly slouÏím také V· studentÛm, kdyÏ potfiebují sehnat nûjaké materiály, a uãím Braillovo slepecké písmo – a hromádka tûchto vûcí tvofií mÛj den. A teì k tomu, jak jsem se dostal na ‰kolu. Bylo to jedno prázdninové odpoledne, kdyÏ jsem u hlavního nádraÏí v Olomouci potkal dvojici vûfiících lidí. Tomá‰e Salamona a Verunku, tehdy Kováfiíkovou, nyní uÏ Salamonovu. Povídali jsme si a Verunka mi mimo jiné povûdûla o této ‰kole s tím, Ïe se mÛÏu pfiijít podívat. To nemusela fiíkat dvakrát. Pfii‰el jsem, a jak s úsmûvem fiíkám, rovnou jsem zde uÏ zÛstal. Zaãal jsem postupnû chodit do ‰koly kaÏd˘ den, ne sice na v‰echny pfiedmûty, ale skoro na v‰echny, aÈ uÏ to byla Praktická teologie tetiãky Titûrové, Star˘ zákon bratra Slabého, Praktická znalost Starého zákona bratra Pípala, Nov˘ zákon bratra Hlaváãka, Církevní dûjiny, které tehdy uãila sestra Vendulka Ry‰ánková, dfiíve Nováãková, Metody soc. práce paní Mgr. Dvofiákové, Sociální politika paní dr. Tamary Svobodové... . Poslední jmenovaná se mimochodem stala jednou z tûch, ktefií si obãas se zájmem poslechli moje zvuková pásma s historiemi rÛzn˘ch mûst a se zajímav˘mi rozhovory, a vÏdycky mi k tomu nûco povûdûla. Z toho jsem mûl nesmírnû velkou radost, Ïe moje pásky doma jen tak neleÏí, ale Ïe nûkomu poslouÏí. Brzo pfiikvaãily Vánoce. Christmas party, pfiátelé, to je skvûlá vûc. Na svoje první Vánoce na ‰kole nikdy nezapomenu. Na ‰kole mnû nûkdy b˘vala zima, a tak mû potû‰ilo, kdyÏ ke mnû pfiiputoval balíãek, na kterém bylo napsáno: „Aby ti uÏ u nás nikdy nebyla zima.“ A v nûm byl svetr, kter˘ mi tehdy „moji“ prváãci nadûlili. To bych vÛbec neãekal. Zahfiálo to ãlovûka u srdíãka. Pfiedmûty u prvákÛ, to nebylo v‰echno, kam jsem chodil. Nûkteré pfiedmûty i v jin˘ch roãnících byly natolik zajímavé, Ïe jsem tam nemohl nechodit. Napfi. hodiny Filozofie br. Vlastimila Zítka, biskupa âeskoslovenské církve husitské. Tohoto bratra

46

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 47

jsem mûl upfiímnû rád. Jednou se v hodinû zmínil o své kníÏce povídek, a kdyÏ jsem projevil zájem, bratr mi tu kníÏku napfií‰tû donesl a zeptal se mû: „Jak se jmenuje‰? – To abych ti tam mohl napsat vûnování.“ Tak jsem mu rád prozradil celé své jméno. Tato kníÏka patfií k m˘m nejoblíbenûj‰ím. To uÏ se blíÏíme k jaru, a tedy ke kvûtnu, kdy vût‰ina studentÛ mûla jet do ‰koly v pfiírodû. KdyÏ jsem si povídal s Lenkou Poskoãilovou, tehdy Pode‰vovou, zeptala se mû, co budu dûlat já. „To nevím“, odpovûdûl jsem. „Ví‰ co, jdeme se zeptat PípalÛ, jestli bys nemohl jet s náma.“ A bylo to. Mohl jsem jet. Byla to moje první ‰kola v pfiírodû. Asi nejvût‰ím záÏitkem pro mû bylo, kdyÏ mû Marta Vojtková, tehdy z 3. roãníku, vzala na skály zvané Perníãky. Teì se moÏná leknete, ale on se uÏ lekl kdekdo. JenÏe Marta je typ ãlovûka, kter˘ se hned tak nezalekne. Bylo to úÏasné, kdyÏ jsem mohl lézt aÏ nahoru. Ostatní se báli, Ïe to nezvládneme, ale Marta mûla v‰echno pod kontrolou. (Díky Pánu za to.) Pak pfii‰la absolutoria a ode‰el první absolventsk˘ roãník, kter˘ jsem na ‰kole zaÏil. Ale ani o prázdninách jsem nepfiestal na ‰kolu chodit. A tak jsem tam zastihl novou sekretáfiku – její jméno zní Petra Horáková. Nejprve mû nová tváfi (lépe fieãeno nov˘ hlas) celkem hodnû pfiekvapil. No ale ãasem jsme si zaãali s PeÈkou velmi dobfie rozumût. Pfii‰lo záfií a hurá, uÏ do 2. roãníku! Zaãalo to nanovo – ranní chvilky, chvály a biblické slovo, a také pfiedmûty, do kter˘ch jsem chodil uÏ minul˘ rok. Opût pfii‰ly Vánoce a Christmas party, kdy jsem mohl díky Bohu také slouÏit – opût písniãkou, jak uÏ se stalo m˘m zvykem. Spousta vûcí mezí tím – spousta zajímav˘ch pfiedná‰ek, krásn˘ch a mil˘ch setkání a také rÛzn˘ch oslav narozenin v‰ech moÏn˘ch lidiãek. Tfieba i moje narozeniny, které jsem se rozhodl oslavit na ‰kole. Sestry mi tehdy ochotnû pomohly pfiipravit obãerstvení asi pro 40 lidí (byla tam skoro celá ‰kola), veãer korunovala povídka br. Jindfiicha Slabého a pûvecké duo jmenovaného bratra se svou netefií. A dfiív neÏ jsem se nadál, byl tu konec ‰kolního roku. Tehdy odcházel roãník Moniky Ondryskové, PeÈulky BÛÏkové, Petry Maxiutové – pfiedtím Luke‰ové, Jirky Felcmana,... Louãení bylo pro mne velmi tûÏké. Pfiiznám se, Ïe jsem to hodnû obreãel, protoÏe jsem mûl tento roãník moc rád. KdyÏ pfii pfiedávání vysvûdãení a diplomÛ zaznûla v˘zva, Ïe chce-li nûkdo nûco fiíci, mÛÏe, nesmûle jsem vstal a k tûmto studentÛm promluvil o tom, Ïe dûkuji za milé pfiijetí a za to, Ïe jsem s nimi mohl trávit svÛj ãas. Po prázdninách pfii‰lo záfií a mÛj 3. rok na ‰kole. Zaãal jsem chodit hlavnû na teologické pfiedmûty – exegezi Starého zákona, exegezi Nového zákona, teologick˘ semináfi, kter˘ v 1. pololetí b˘val v podání br. Slabého a studentÛ, ktefií tam chodí. I já jsem zpracoval jedno téma – vyjití IzraelcÛ z Egypta. Teì uÏ se dostávám k souãasnosti. Mám radost z toho, Ïe mohu u nás na ‰kole slouÏit a Ïe se mohu aktivnû zapojovat do celého dûní na ‰kole. Napfiíklad i pfiípravou ranních chvílí. Je to povzbuzení a pevnû doufám, Ïe nejen pro mne, ale i pro ostatní. Co mám také rád – jsou to kaÏdoroãní ‰kolní „v˘jezdy“ do rÛzn˘ch církevních sborÛ v rÛzn˘ch mûstech na‰í republiky, které slouÏí k tomu, aby se ‰kola pfiedstavila. Celkem nedávno jsem byl se ‰kolou pfii v˘jezdu hned ve dvou sborech – CB a BJB v Brnû. Ale i v˘jezdy jiné, tj. náv‰tûvy na‰ich studentÛ v dobû, kdyÏ mají praxe, ty obstarává sestra Veronika. (Jeden takov˘ v˘jezd, do Zlína – do zafiízení Unie Kompas, jsem si nedávno „nadûlil“ k svátku – konal se totiÏ v den, kdy v‰ichni Michalové slaví svátek). Myslím si, Ïe kdyÏ pfiijdu na ‰kolu, je mû hned v‰ude plno, protoÏe si rád pûknû od plic zazpívám.

47

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 48

Na závûr chci této ‰kole popfiát, aby byla „Domem na Skále“ (tj. na JeÏí‰i Kristu), jak si to pfiál její zakladatel bratr Pavel Titûra, aby této ‰kole BÛh mocnû Ïehnal, aby ji utváfiel, aby sem posílal mladé lidi, ktefií touÏí po poznání i po prohloubení svého vztahu s na‰ím Pánem JeÏí‰em Kristem, a taky aby sem posílal plno lidí rÛznû obdarovan˘ch, ktefií by na této ‰kole slouÏili a pomáhali v jejím rÛstu. AÈ BÛh této ‰kole mocnû Ïehná a aÈ nevyschnou prameny nov˘ch studentÛ – to v‰e této ‰kole ze srdce pfieji. Dûkuji Vám za pozornost pfii ãtení tûchto fiádkÛ.

Tfii roky hledání Marta Vojtková Nastoupila jsem do 1. roãníku Biblické ‰koly. Nemûla jsem Ïádnou velikou vizi, Ïádné uji‰tûní, Ïe je to to pravé pro mÛj Ïivot. Toto uji‰tûní mi Pán dal aÏ po nûjakém ãase. Díky Mu. Pfies v‰echnu mou nedokonalost mnû Pán pfiipravil nádhern˘ ãas. Byla to doba, kdy jsem hledala v‰echno, co mû napadlo, ale pfiedev‰ím sama sebe. Díky rozliãn˘m praxím, aÈ v na‰í zemi, nebo v zahraniãí, jsem mûla moÏnost vyzkou‰et si práci s rÛzn˘mi skupinami obyvatel. V prÛbûhu Biblické ‰koly jsem také mûla moÏnost vycestovat na krátkodobé misijní pobyty. První v˘jezd byl do Turecka, kde jsem se podílela na ‰ífiení Bible. Dal‰í ãást léta jsem strávila nedaleko Petrohradu v Rusku mezi dûtmi, kde jsme pfiipravovali kfiesÈanské programy. A to uÏ pro mû pfii‰el ãas rozlouãit se se v‰emi z Domu na skále. Bylo fajn. „V‰echno na zemi má svÛj ãas. “ Kazatel 3,1 Po ukonãení studia jsem vycestovala do Lond˘na studovat angliãtinu na Abbey school, kde jsem pob˘vala 7 mûsícÛ. A znovu stfiídání „svûtÛ“ a druh˘ misijní pobyt v Rusku. KdyÏ jsem se vrátila do rodné vesnice, nedokázala jsem si vÛbec pfiedstavit, co bude dál. Zaãala jsem rámcovû plánovat dal‰í cestu do zahraniãí. Pán mû v‰ak chtûl mít tady a úplnû zázrakem mi dal i práci. Od 1. 9. 2000 pracuji jako kurátorka pro mládeÏ na Okresním úfiadû ve Vsetínû. Jsem vdûãná pfiedev‰ím Pánu, ale také vedení ‰koly, profesorÛm a studentÛm za to v‰echno, co jsem mohla skrze nû pfiijmout do svého Ïivota.

Biblická ‰kola – základ Ïivota Veronika Salamonová (roz. Kováfiíková) Dûkuji milému Pánu JeÏí‰i, Ïe se i mnû dal poznat a pfiivedl mû na tuto ‰kolu studovat i pracovat. Nastoupila jsem v nezvyklou dobu – 1. prosince, kdy uÏ ostatní studenti tûÏce „zafiezávali“. Pfied tím jsem 10 mûsícÛ pracovala v ostravské Armádû spásy (A. S.), nejprve mezi bezdomovci a posléze mezi seniory. Velmi se mi v A. S. líbilo, ale touÏila jsem zv˘‰it si kvalifikaci dal‰ím studiem, aby má sluÏba lidem mohla b˘t kvalitnûj‰í a ‰ir‰ího rozsahu. KdyÏ jsem se v listopadu t. r. (1993) dozvûdûla, Ïe v Olomouci existuje Biblická

48

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 49

‰kola (B·), kde se vyuãují pfiedmûty jako: zdravotní nauky, o‰etfiovatelství, kfiesÈanská etika, pastorace, katechetika, Star˘ a Nov˘ zákon,... (tedy pfiedmûty podle mne velmi blízké praktickému kfiesÈanskému Ïivotu), mé srdce mû tam okamÏitû zaãalo táhnout. Zajela jsem se tam podívat a setkala se s velice pfiátelsk˘m a srdeãn˘m pfiijetím manÏelÛ Titûrov˘ch, které jsem si v tom okamÏiku zamilovala. Navrhli mi, Ïe mû je‰tû pfiijmou do 1. roãníku (jako velkou v˘jimku), ale nejpozdûj‰í termín nástupu byl 1. prosinec. Aãkoliv se mi na ‰kole hned na první pohled moc líbilo, nechtûla jsem se unáhlenû rozhodnout, a tak jsem v‰e velmi intenzivnû pfiedkládala Bohu na modlitbách a hledala Jeho vÛli. „UkáÏu ti cestu, kterou pÛjde‰, budu ti radit, spoãine na tobû mé oko.“ Îalm 32,8 V mé práci se v‰e nûjak zamotalo a vypadalo to, Ïe budu uvolnûna ke studiu aÏ od února, kdy uÏ ov‰em na ‰kolu nastoupit nebylo moÏné. Bytostnû jsem vûdûla, Ïe na Biblickou ‰kolu patfiím, Ïe tam bude moje místo, ale chtûla jsem respektovat rozhodnutí autority, a tak jsem volala k Bohu a ãekala. „KaÏdá du‰e vrchnostem poddána buì... Kdo se vrchnosti protiví, BoÏímu zfiízení se protiví; ktefií se protiví, odsouzení sobû dobudou.“ ¤ímanÛm 13,3 Posledního listopadu mi pfiátelé a spolupracovníci z práce jeden pfies druhého zvûstovali radostnou novinu, Ïe druh˘ den mohu nastoupit na ‰kolu. Tak se i stalo. BÛh naplnil touhu mého srdce. Vrhla jsem se do uãení s takovou chutí, Ïe jsem sama sebe nepoznávala. (Vy, ktefií jste mezi studii také pracovali, asi rozumíte.) Dfiela jsem se nûmãinu, kterou mû tetiãka Titûrová douãovala; s nepfiedstíran˘m zájmem jsem proãítala Takovou dlouhou cestu a „·oltíka“ (Dûjiny kfiesÈanské církve), pfiedmût bratra Ka‰pera mû prostû uchvátil, a tak si nûktefií spoluÏáci hlasitû Èukali na hlavu a divili se, jak je tohle moÏné; hltala jsem MUDr. PraÏskou s jejími „chorobami“ a pfiem˘‰lela, kde mû co píchá; nechávala jsem se zcela pohltit burácením str˘ãka Titûry ve vûrouce a bratra Nohavicy ve Starém zákonû, jejichÏ láskyplné jednání s námi studenty pÛsobilo je‰tû mnohem více, neÏ jejich vytfiíbená mluva. A to zpívání s br. Nohavicou, vzpomínáte, jak ‰kolou znûla hebrej‰tina „·alom Jizrael Adonaj Elohénu Adonaj Echat“? Myslím, Ïe jsem nemûla nejmen‰í problém s tímto ver‰em z Písma: „Îádáme vás, abyste uznávali ty, ktefií mezi vámi pracují, jsou va‰imi pfiedstaven˘mi v Kristu a napomínají vás. Velmi si jich vaÏte a milujte je pro jejich dílo.“ 1. Tesalonick˘m 5,12 Velmi jsem milovala mnohé vyuãující a zÛstávají v mém srdci dodnes. B· BJB, jak jsme s oblibou fiíkávali, ãili Bajblskúl nebo prozaicky Biblická – mi darovala asi to, co je pro mne nejvzácnûj‰í, a to jsou vztahy. V první fiadû se upevnil mÛj vztah k Bohu (taky díky ranním chvilkám, ãili RCH, veãerním skupinkám s Janou Komorovou a jedineãn˘m spoleãn˘m zti‰ením nad Biblí spolu s vámi – Mí‰o, Kájo, Skoki,... díky). Dûkuji vám, pfiátelé, Ïe jste se „radovali s radující se a plakali s plaãící“, díky za hluboká pfiátelství, která jste mi dali (MarÈo, Esterko,...). Vztahy s váma byly a jsou k nezaplacení. „Pfiítel je slad‰í neÏ chtûní vlastní du‰e“. Pfiísloví 27,9 Nesmím zapomenout také podûkovat milé tetiãce Titûrové za to, Ïe kdyÏ mi bylo nejhÛfi, spolu se str˘ãkem se za mne modlili. Také to byli oni, ktefií mi po skonãení studia umoÏnili dál zÛstat na ‰kole. Stalo se to takto: Poté, co mi nevy‰ly moje plány jet do zahraniãí, hledala jsem si práci v Ostravû, kde mám rodinu, ale marnû. Jako vÏdy jsem se intenzivnû modlila (pozoruji na sobû zajímav˘ a asi dost obvykl˘ jev, Ïe ãím je mi hÛfi, tím víc se modlím. Jak jste na tom vy?)

49

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 50

Prosila jsem Pána nebes i zemû, aby mi pomohl najít práci, vÏdyÈ pro Nûho to je maliãkost. V srdci jsem mûla 3 pfiání: pracovat s mlad˘mi lidmi, s kfiesÈany a od záfií, neboÈ jsem mûla prázdniny nabité kfiesÈansk˘mi pobyty. AÈ jsem pfiem˘‰lela jak chtûla, zdálo se to b˘t nereálné. Ale kdesi hluboko v srdci jsem stejnû jako pfied nástupem na B· vûdûla, Ïe tyto touhy jsou správné. Jednou veãer na konci ‰kolního roku 3. roãníku, kdyÏ se moji spoluÏáci nadobro rozjeli do sv˘ch domovÛ a já osifiela na privátû na Zikovce, modlila jsem se v úzkosti k Bohu za práci a budoucnost. „V‰echnu nadûji jsem sloÏil v Hospodina. On se ke mnû sklonil, kdyÏ o pomoc jsem volal. Vytáhl mû z jámy zmaru, z tÛnû bahna, postavil mé nohy na skálu, dopfiál mi bezpeãnû kráãet a do úst mi vloÏil novou píseÀ, chvalozpûv na‰emu Bohu.“ Îalm 40,2–4 Bûhem modlitby mû napadla my‰lenka, Ïe na B· se pfiece uvolnilo místo referenta po Robertu Krejãím. JenÏe já jsem tu my‰lenku okamÏitû potlaãila. Prostû jsem jí nevûnovala pozornost a zapomnûla na ni, jakoby nikdy nebyla. Druh˘ den jsem ‰la na B· vrátit klíãe a Titûrovi a Pípalovi se mû ptali, jestli uÏ mám práci. Vylíãila jsem jim situaci a vtom (tak si to alespoÀ vybavuji) obû sestry nûco po‰eptaly sv˘m muÏÛm, ti na chvilku vy‰li ven za dvefie kanceláfie a pak uÏ jsem nevûfiila vlastním u‰ím. Str˘ãek Titûra se vfiítil zpût a zeptal se mû: „Veroniãko, nechtûla bys pracovat tady?“ Pravdu dím a nelÏu, Ïe mû ta my‰lenka nikdy nenapadla, kromû té modlitby, která se mi v tom okamÏiku vybavila. Celá „vedle sebe“ jsem okamÏitû souhlasila, a bylo to. BÛh mi vyplnil v‰echna 3 pfiání – na B· studují mladí lidé, kfiesÈané a ‰kolní rok zaãíná aÏ v záfií. „Co oko nevidûlo a ucho nesly‰elo, co ani ãlovûku na mysl nepfii‰lo, pfiipravil BÛh tûm, kdo Ho milují.“ 1. Korintsk˘m 2,9 A je‰tû jeden poklad jsem na B· na‰la. Svého manÏela. Po roce práce jsem o prázdninách uvízla na B· „díky“ povodním. B· (dÛm stojící na skuteãné skále) byl nezasaÏen, a tak poskytl ubytování mlad˘m kfiesÈanÛm z rÛzn˘ch koutÛ republiky, ktefií pfiijeli pomáhat lidem postiÏen˘m velkou vodou. Mezi nimi se ocitl i Tom. A protoÏe B· funguje jako v˘borná seznamovací agentura, tak 25. listopadu 2000 jsme se vzali. „KdyÏ se naplní touha, je sladko v du‰i.“ Pfiísloví 13,19 A tak mi nezb˘vá neÏ znovu a znovu dûkovat Bohu za Jeho nádherné provázení Biblickou ‰kolou a dûkovat také tûm, ktefií v Jeho sluÏbách sly‰í Jeho hlas, poslouchají ho, a tak pomáhají takov˘m jako já jít dál ‰Èastnû Ïivotem. Pfieji této ‰kole, aby i nadále pevnû stála na skále, kterou je JeÏí‰ Kristus, tak jak si to pfiáli její zakladatelé manÏelé Titûrovi.

50

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 51

HODNOCENÍ STUDENTA B· NA PRAXI Marta Vojtková Jméno a pfiíjmení: lze doplnit jen urãitou osobu Konala praxi: od 5. 2. 2001 do 16. 2. 2001 Pracovi‰tû: OkÚ Vsetín 1. Vztah k práci: Chce pracovat, neboÈ na kaÏdém místû, v kaÏdém centru se neopomnûla zeptat, jestli nebudou pfiijímat nové pracovníky. Jinak sedûla na mé Ïidli a psala za mne záznamy ze ‰etfiení a zprávy k soudu a já jsem jen kontrolovala, opravovala pfiípadné nedostatky, dávala razítka – coÏ mne stále baví, a podepisovala. To se mi líbilo! A jen jsem si posteskla: Proã takové ‰ikovné praktikantky nemáme na oddûlení ãastûji!

„Student praktikující na Okresním úfiadu, kter˘ si neví rady s mnoÏstvím spisÛ“

2. Pfiístup ke klientÛm: Byla hodnû „mûkká“. Ode mne se tvrdosti nauãit nemohla, protoÏe já se k tomu ideálnímu stavu teprve dopracovávám. Jinak si udrÏovala zdrav˘ odstup. (I ode mne.) 3. Schopnost navázat kontakt: Jak jiÏ pfied lety, tak i teì jsme navázaly dobr˘ kontakt a moje kanceláfi se jen otfiásala duov˘m hlasit˘m smíchem, aÏ kvílením (jak za star˘ch dobr˘ch ãasÛ na Biblické), takÏe klienti se jí velk˘m obloukem vyhnuli v domnûní, Ïe tam zase nûkoho muãím. A mûly jsme klid. 4. Byla seznámena s tûmito v˘kony práce a z tûch vykonávala samostatnû: V‰echno to, co dûlám já a kolegové na na‰em patfie. Hlavní ãást praxe byla soustfiedûna na to, jak nepodlehnout syndromu vyhofiení. Také jsme se zamûfiily na obveselování a dûlání si legrace ze v‰eho a z kaÏdého, abychom si zpfiíjemnily jiÏ tak docela smutné osudy m˘ch klientÛ. 5. Celkové hodnocení praktikanta: Pokud bude Va‰e studentka i nadále pokraãovat v tom, co jsme tady zapoãaly, dále se utuÏovat v hlasitém smíchu a dûlat v‰echno pro to, aby se vyhnula velikánskou oklikou SYNDROMU OPU·TùNÍ BIBLICKÉ ·KOLY, tak mÛÏe b˘t bez pfiipomínek vyslána do Ïivota. Datum: 16. 2. 2001

podpis a razítko ‰kolící organizace: Marta Vojtková, DiS. Okresní úfiad Vsetín referát sociálních vûcí oddûlení sociální prevence

51

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 52

SPOLUPRÁCE ·KOLY S JIN¯MI ORGÁNY A ORGANIZACEMI Jaroslav Pípal Aãkoliv by se na první pohled mohlo zdát, Ïe se na‰e ‰kola ve své ãinnosti uzavfie do ulity ryze církevního prostfiedí a nebude ochotna vytváfiet aktivní spolupráci se sekulárními organizacemi nad tu povinnou, nestalo se tak. Vedení ‰koly si od poãátku uvûdomovalo, Ïe rozvíjení spolupráce s ostatními organizacemi k vzájemné prospû‰nosti je jedním z dobr˘ch a Ïádan˘ch cílÛ ‰koly.

Spolupráce s církvemi JelikoÏ uÏ od prvního roku ãinnosti ‰koly studovali na ‰kole studenti z rÛzn˘ch církví a rok co rok se spektrum církví, z nichÏ studenti pfii‰li, roz‰ifiovalo, povaÏovalo vedení ‰koly za dobré navázat spolupráci s církvemi, které studenty ke studiu doporuãily. Od kaÏdého uchazeãe o studium je vyÏadováno vyjádfiení a doporuãení církve. Vedení ‰koly tak chce aktivovat církve, aby studenty doporuãily, ale nejen to, aby se také podílely na spolupráci se ‰kolou bûhem jejich studia. KaÏdoroãnû se pofiádala setkání s kazateli a faráfii, na kter˘ch vedení ‰koly informovalo pfiítomné o ãinnosti ‰koly, o duchovním stavu a v˘voji studentÛ a pfiijímalo podnûty pro dal‰í intenzivnûj‰í a efektivnûj‰í ãinnost na ‰kole. Díky tûmto setkáním, zejména na poãátku ãinnosti ‰koly, se vytvofiila nejen úãinná spolupráce, ale i vztah dÛvûry a porozumûní, coÏ se ukázalo v dal‰ím v˘voji ‰koly v oblasti uchazeãÛ o studium. Úzká spolupráce se vytvofiila s místním sborem BJB, kter˘ má v budovû ‰koly modlitebnu – místo k setkávání v prÛbûhu pracovního t˘dne. V posledních pûti – ‰esti letech se jiÏ nezvou kazatelé sborÛ do ‰koly, ale vedení ‰koly se studenty nav‰tûvují sbory. Vidíme to jako úãinnûj‰í formu spolupráce. Nejedná se pouze o zviditelnûní ‰koly, ãi nabídky studia pro mladé kfiesÈany, i kdyÏ to je asi hlavní úãel tûchto aktivit, ale také o Ïiv˘ kontakt s bratry a sestrami z rÛzn˘ch církví na Moravû i v âechách. Málokdo si totiÏ dokáÏe objektivnû pfiedstavit, kdo na ‰kole studuje, jaké je vedení ‰koly, jaká je v˘uka, jaká teologie apod. MÛÏe se vydávat zpravodaj, psát dopisy na sbory, ale nejúãinnûj‰í je osobní kontakt.

Spolupráce s orgány ve ‰kolství Vedení ‰koly se podafiilo nad povinnou (úfiední) spolupráci vytvofiit neformální vztahy s nûkter˘mi pracovníky ·kolského úfiadu v Olomouci (dále jen ·Ú), M·MT a V˘zkumn˘m ústavem odborného ‰kolství v Praze (dále jen VÚO·). Se ·Ú zaãala spolupráce po zafiazení ‰koly do sítû ‰kol církevních. ·kola zaãala dostávat finanãní dotace, coÏ pro fieditele br. Pavla Titûru bylo milé pfiekvapení, protoÏe dosud témûfi v‰echny v˘daje byly hrazeny z dotací BJB. V dobû kolem roku 1992 i dále se stále na M·MT jednalo, jak budou církevní ‰koly dotovány. Nicménû po kaÏdé dotaci br. Titûra neváhal, zvedl telefon a rozpoãtáfice ·Ú Janû Slamencové dûkoval. Málokdo by vûfiil, jak krásn˘ vztah spolupráce se vytvofiil jen díky pár slovÛm podûkování. Vedení ‰koly potfiebovalo rady také v právní a organizaãní oblasti, kde velmi dobr˘ vztah spolupráce navázalo s právním oddûlením ·Ú dr. Mojmírem Holáskem, dr. Vûrou Jurá‰ovou a s organizaãním odborem v ãele s Mgr. Jindfii‰kou Navrátilovou.

52

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 53

RovnûÏ na M·MT, kde se leckterá ‰kola ocitne v roli poslu‰ného sluÏebníãka a pfiesného vykonavatele v‰ech pokynÛ ministrem poãínaje a posledním referentem tohoto úfiadu konãe, se vedení ‰koly podafiilo navázat nûkolik kvalitních vztahÛ a dobré spolupráce. ¤editel ‰koly br. Pavel Titûra dovedl svojí zdravou prÛbojností otevfiít dvefie na M·MT (a nejen tam) tak, Ïe byl v‰ude s úsmûvem vítán. Jeho zástupce Eva Titûrová pak dovedla vûcnû a srozumitelnû Ïádanou problematiku prokonzultovat. Mohu to smûle nazvat kouzlem osobnosti obou dvou. Sám jsem byl svûdkem toho, jak bratr Titûra dokázal vskutku neformálním zpÛsobem zastavit a oslovit na nádvofií ministerstva námûstka ministra a sdûlit mu problém ‰koly. Námûstek krátce projevil úãast, ale velmi brzy se z rozhovoru brilantnû vykroutil slovy, Ïe uveden˘ problém není v kompetenci jeho úseku fiízení. KdyÏ se pak uÏ sklíãen˘ fieditel obrátil pfiímo na ministra, za nûkolik t˘dnÛ dostal dopis s kladnou odpovûdí a pod dopisem podpis zmínûného námûstka. To je jeden z pfiíkladÛ neformální, leã letmé spolupráce. Jednalo se tenkrát o povolení konání absolutoria pro studenty, ktefií pfie‰li s pomaturitního studia do vy‰‰ího odborného studia a studium ukonãí jako absolventi vy‰‰í odborné ‰koly. Trvalej‰í vztah spolupráce byl vytvofien s Ing. Marií Kalábovou, které ‰kola úfiednû nepodléhala, ale vÏdy dovedla vedení ‰koly poradit. Dále s dr. Jarmilou Fuãíkovou, se kterou zaãalo vedení ‰koly spolupracovat od roku 1994. Nemohu v‰ak opomenout podíl úãinné pomoci ses. Mgr. Dagmar VychopÀové zejména v poãátcích – v období zafiazování ‰koly do sítû ‰kol. Zaãátkem roku 1994 vedení ‰koly konzultovalo zpracování uãebních osnov a uãebního plánu s VÚO· v Praze. ManÏelé Titûrovi konzultovali dokumenty s dr. Ka‰parovou, která vstfiícnû uvítala pfiedloÏené pedagogické dokumenty a stala se úãinnou pomocnicí pfii dotváfiení dokumentÛ, které pak M·MT schválilo. To ona pfiedloÏila vedení ‰koly my‰lenku dvoustupÀového pomaturitního studia, které pak bylo vhodn˘m odrazov˘m mÛstkem pro transformaci ‰koly na VO·. Znovu, kdyÏ se zpûtnû dívám na celou tu fiadu státních úfiedníkÛ, se kter˘mi se vedení ‰koly dostalo do kontaktu a spolupracovalo, vidím mocnou BoÏí ruku poÏehnání a vedení, která nebyla nik˘m a niãím omezena.

Spolupráce s ostatními organizacemi Mezi ostatní organizace, s nimiÏ ‰kola navázala aktivní vztah dobré spolupráce, patfií Univerzita Palackého v Olomouci (dále jen UP), Asociace vzdûlavatelÛ v sociální práci (dále jen ASVSP) a Asociace vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol (dále jen AVO·). Spolupráce s UP se nerealizovala pouze v rovinû získávání vyuãujících pro ‰kolu z fiad vyuãujících Univerzity, i kdyÏ tûÏi‰tû této spolupráce bylo zejména v získávání vyuãujících. Z tabulky „struktura vyuãujících podle let 1991–1998“ je zfiejmé, jak rostl poãet vyuãujících z Univerzity. V lednu 1992 dostal br. Titûra nabídku doc. PhDr. Jaroslava Kysuãana a prof. PhDr. Václava Kováfiíãka z pedagogické fakulty, Ïe by se Biblická ‰kola BJB mohla vãlenit jako samostatná katedra do Univerzity v rámci fakulty. Vedení ‰koly nabídka velice potû‰ila, ale po zváÏení v‰ech v˘hod i nev˘hod a po konzultacích tohoto fie‰ení s jin˘mi odborníky z Univerzity nabídku odmítlo. Hlavním dÛvodem odmítnutí byly obavy ze ztráty identity ‰koly. V roce 1994 se ‰kola stala jedním ze zakládajících ãlenÛ ASVSP. Pfiedseda Asociace dr. Oldfiich Chytil velice uvítal iniciativu ‰koly vstoupit do ASVSP, kladnû zhodnotil její

53

zlom/2

2.5.2001 13:45

Stránka 54

pedagogické dokumenty z hlediska sociálnû–právního zamûfiení a doporuãil, aby se ‰kola stala fiádn˘m ãlenem ASVSP. Dal‰í asociace, která po otevfiení vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol v republice vidûla potfiebu sdruÏit tyto ‰koly v jeden funkãní celek, vznikla v roce 1996. ·kola se stala jejím ãlenem. AVO· pomáhá ‰kolám vhodn˘m zpÛsobem prosadit podnûty z praxe ‰kol do legislativy VO·. Probíhají semináfie s odborníky, na kter˘ch se fie‰í , které se t˘kají v‰ech ‰kol v oblasti inspekãních náv‰tûv, realizace ‰kolního roku, organizace v˘uky apod.

Spolupráce s organizacemi v zahraniãí Bratrská jednota baptistÛ mûla a dosud má dobré vztahy s baptisty v zahraniãí, zejména v USA. Br. Mgr. Pavel VychopeÀ, v té dobû tajemník ÚR BJB, získal od baptistÛ ze Severní Ameriky finanãní prostfiedky na zakoupení budovy ‰koly. Byla to úãinná finanãní pomoc, která vytvofiila ÚR BJB prostor financovat v poãáteãních letech také provoz ‰koly. V roce 1993 dostala ‰kola z jednoho Teologického semináfie z Kalifornie darem 3000 teologick˘ch knih. V témÏe roce dostala ‰kola prostfiednictvím br. dr. Barry Keisera darem faxov˘ pfiístroj. Bûhem existence ‰koly se také rozvinula pûkná spolupráce ‰koly s rÛzn˘mi semináfii v zahraniãí pro dal‰í studium studentÛ i absolventÛ ‰koly, napfiíklad s Institutem pro biblické studium v Heiligenkreuzu a s Mezinárodním kfiesÈansk˘m konferenãním a studijním centrem v Mittersillu – obû v Rakousku, kam jsou nûktefií studenti teologického zamûfiení vysíláni bûhem prázdnin a kam nûktefií absolventi ‰koly odcházejí pokraãovat ve studiu, dále s Teologick˘m semináfiem v Hamburku, kde strávil jeden student dobu jednoho roku studia a dal‰í. Také se ‰kole podafiilo vytvofiit nûkteré kontakty pro poskytování odborné praxe studentÛm. Napfiíklad George Cooke ze Skotska zprostfiedkovával kaÏdoroãnû odbornou praxi pro jednoho nebo dva studenty v Belfastu, praxe byla dále konána v SRN Stetten (Heime Heiligenkreuz - ãervenec 1999 und Ausbildungsstätten für Behinderte), Rakousku – Gallneukirchen (Diakoniewerk), v Armádû spásy ve Vídni a v Amsterodamu v Holandsku. V neposlední fiadû mohu do této skupiny zafiadit také ty, ktefií se zavázali finanãnû podporovat ekonomicky slabé studenty teologického zamûfiení. Patfií mezi nû napfiíklad baptistick˘ sbor v Hove ve Velké Británii.

54

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 55

DRUHÉ OHLÉDNUTÍ A VZPOMÍNKY Biblická ‰kola a církev Pavel Coufal, kazatel sboru BJB Olomouc Biblická ‰kola slaví své krásné desáté narozeniny. Má za sebou deset let Ïivota, deset let sluÏby církvi i spoleãnosti. (PromiÀte, Ïe nepouÏívám oficiální název VO· SaT, ale nûjak jsem si zvykl na to klasické oznaãení „Biblická ‰kola“, je to bliωí mému srdci.) Chci se zamyslet nad vztahem ‰koly a církve. Církev tuto ‰kolu zaloÏila, protoÏe ji potfiebuje. Církev za ní stojí a rÛzn˘mi zpÛsoby ji podporuje. MÛÏeme fiíci, Ïe ‰kola je souãástí církve. ·kola slouÏí církvi, vychovává, vzdûlává a pfiipravuje studenty, ãleny nejrÛznûj‰ích sborÛ a spoleãenství, pro sluÏbu. ·kola pomáhá církvi naplnit to velké poslání sluÏby tomuto svûtu, poslání, které církvi dal její Pán JeÏí‰ Kristus. MoÏná by se dal pouÏít i zde obraz tûla, ve kterém má kaÏdá ãást své obdarování, své specifické poslání, svÛj úkol, a pfiesto mÛÏe Ïít a existovat jen v celku, ve kterém si jednotlivé ãásti vzájemnû slouÏí. Asi to nepfieÏenu kdyÏ fieknu, Ïe ze v‰ech sborÛ a spoleãenství má nበolomouck˘ sbor Bratrské jednoty baptistÛ ke ‰kole nejblíÏe. Doslova. Kdysi jsem napsal ãlánek „Dva pod jednou stfiechou“. Tak blízko má spoleãenství na‰eho sboru do ‰koly – Ïijeme pod jednou stfiechou. KdyÏ se pfied více neÏ deseti lety zaãala uskuteãÀovat my‰lenka zaloÏení Biblické ‰koly, byla tu v té dobû jiÏ pfies dvacet let stanice ‰umperského baptistického sboru. Snad mohu fiíci, Ïe ‰kola na‰la urãité zázemí i v na‰em spoleãenství. Potom pfii‰el rok 1993, kdy do‰lo k zaloÏení samostatného olomouckého sboru. V té dobû jsme naopak my vdûãnû pfiijali podporu a zázemí Biblické ‰koly. Zvykli jsme si na to, Ïe Ïijeme ve vzájemné „symbióze“, jak to kdysi fiekl první fieditel ‰koly a souãasnû první kazatel sboru bratr dr. Pavel Titûra. Nûktefií ãlenové sboru pracovali a pracují ve ‰kole. Studiem na ‰kole pro‰lo nûkolik na‰ich bratrÛ a sester a vûfiíme, Ïe pfiibudou dal‰í. Jsme vdûãni za studenty, ktefií se zúãastÀují Ïivota na‰eho sboru. Jsou pro nás obohacením, jak pfii biblick˘ch hodinách, tak v nedûlním shromáÏdûní nebo na setkáních mládeÏe. JiÏ pravidelnû v na‰em sboru vykonávají odbornou praxi. Nabízíme jim moÏnost pouÏít své dary ve sluÏbû ve sboru jiÏ bûhem jejich studia. Postupem let nám aula ‰koly zaãala b˘t pfiíli‰ tûsná pro nedûlní shromáÏdûní, a tak se nyní scházíme v Teplotechnû na Legionáfiské ulici. Pfiesto aÏ dodnes nacházíme ve ‰kole útoãi‰tû a zázemí pro rÛzná sborová setkání, od dorostu po biblickou hodinu. Snad jsem dostateãnû dokumentoval skuteãnost, Ïe v církvi patfiíme jeden k druhému a vzájemnû si slouÏíme. Do dal‰ích let chci Biblické ‰kole popfiát nekonãící BoÏí poÏehnání, ochranu a vedení. „Jsme spolupracovníci na BoÏím díle“ (1. Korintsk˘m 3,9). AÈ BÛh tomuto dílu poÏehná.

55

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 56

Nûkdy poãátkem r. 1996 mi zavolal br. Pavel Titûra, Jindfiich Slab˘ zda bych se nechtûl podílet na v˘uce v Biblické ‰kole. Právû jsem skonãil sluÏbu ve sboru a slíbil profesoru Pokornému, Ïe po dobu jednoho roku vypomohu na biblické katedfie praÏské teologické fakulty. TakÏe jsem musel nabídku br. Titûry odmítnout. Ale se‰el se rok s rokem, skonãil jsem práci na fakultû a zaãal se ohlíÏet po novém uplatnûní. Zkusil jsem zavolat br. Titûrovi. – a ten zrovna hledal fieãtináfie. ¤ekl jsem mu, Ïe se mnou mÛÏe poãítat. Olomouc jsem z minulosti trochu znal. Pfiíjemnû mne pfiekvapilo, Ïe Biblická ‰kola je v historické ãásti mûsta, na tak pÛvabném námûstí. Ve ‰kole se mne hned ujal student Marek Ry‰ánek, kter˘ na první pohled planul touhou po studiu biblick˘ch jazykÛ. ProtoÏe po mém pfiedchÛdci, br. prof. Williamsovi, jsme nena‰li Ïádné uãební texty fieãtiny, probírali jsme se s Markem rÛzn˘mi uãebnicemi, aÏ jsme nakonec zvolili „Bartonû“, ze kterého se uãilo na teologick˘ch fakultách evangelické i obou katolick˘ch. O fieck˘ jazyk byl velk˘ zájem nejen ze strany tûch, kdo se pfiipravovali na kazatelské povolání, ale i ze strany „sociálÛ“. Nûktefií se do fieãtiny opravdu zabrali, jiní zjistili, Ïe takov˘ antick˘ jazyk není legrace a nechali toho. Tak se to rok co rok opakuje. BartoÀova uãebnice má tu v˘hodu, Ïe dalekosáhle uvádí pfiíklady z textÛ NZ. A tak jsem pomocí tûchto vût zaãal se struãn˘mi exkurzy do novozákonní teologie a exegeze, coÏ znaãnû zv˘‰ilo zájem studentÛ. Ani jsem netu‰il, Ïe budu mít brzo pfiíleÏitost zab˘vat se teologií a exegezí ve zvlá‰tních hodinách. A tak se mi mÛj akãní radius roz‰ífiil: o exegezi Nového zákona (NZ) a Starého zákona (SZ), o úvod do SZ, a – s ãím jsem nejménû poãítal – o hebrej‰tinu. Marnû jsem namítal, Ïe starozákonní disciplína není ta moje nejvlastnûj‰í. CoÏ jsem sám s oblibou recitoval ono Augustinovo: „Novum Testamentum in Vetere latet, Vetus Testamentum in Novo patet“ (NZ je skryt v SZ, SZ se otvírá v NZ). A tak mi nezbylo, neÏ abych pfiestal h˘ãkat fieãtinu na úkor hebrej‰tiny a rychle oprá‰il své hebrejské znalosti. K mému pfiekvapení to byla právû hebrej‰tina, která fiadu lidí mocnû pfiitahovala, takÏe se nás nad hebrejsk˘m textem scházelo mnohem víc neÏ tûch, pro které byla ve ‰kole povinnou disciplínou. A abych mûl opravdu co dûlat, pfiidalo mi vedení ‰koly je‰tû funkci zástupce fieditele a tfiídního uãitele v jednom roãníku, i pfies moje uji‰Èování, Ïe na administrativu jsem byl po cel˘ Ïivot velmi nepofiádn˘. Ve sluÏbách Pána JeÏí‰e jsem uÏ proÏil ledacos. Úhor i úrodné pole, zplanûlou i u‰lechtilou révu, ale v‰ude jsem smûl okou‰et milostivé BoÏí pÛsobení, jak z úhoru dovede udûlat úrodné pole, a nechce-li tomu tak, tak alespoÀ podaruje svého dûlníka bohat˘mi zku‰enostmi. Jsem vdûãn˘ svému Pánu za to, Ïe mi v podzimu mého Ïivota dopfiál pracovat právû na této ãásteãce své vinice, na Biblické ‰kole. Nezapomenutelné jsou pro mne chvíle se studenty nad studiem Slova BoÏího, úÏasné je b˘t svûdkem

56

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 57

prudkého duchovního rÛstu mnoha mlad˘ch lidí, naplÀuje mne radostí, kdyÏ se dovídám, jak vysoko jsou jinde hodnoceni „moji“ studenti, je milé proÏívat pfii sluÏbû v rÛzn˘ch sborech rÛzn˘ch denominací, Ïe Biblická ‰kola v Olomouci se tû‰í úctû, pfiízni i lásce a b˘t pfii tom ve vedení této ‰koly. Díky ‰kole s její pestrou denominaãní skladbou jsem se stal celkem pravideln˘m hostujícím kazatelem a pfiedná‰ejícím za hranicemi své vlastní deno„UÏ mi jde z té hlavy fieãtina kolem“ minace a roz‰ífiil si tak své ekumenické obzory. Pfiesto, Ïe se ‰kola dûlí na sociální a teologick˘ smûr, jsou oba smûry do znaãné míry propojeny. „Sociálové“ se dovûdí hodnû z biblistiky, vûrouky, církevních dûjin a praktické teologie, a „teologové“ se dovûdí hodnû z pfiedmûtÛ ze sociální oblasti. Nûkdy si studenti i uãitelé kladou otázku, zda je toto propojení kladem nebo záporem. Zprávy ze zahraniãí z obdobn˘ch typÛ ‰kol v‰ak pfiesvûdãivû mluví ve prospûch takovéto formy vyuãování. Studium na Biblické ‰kole je nároãné. Je pro pracovité. PováÏíme-li v‰ak, jak mnoho nám v‰em bylo svûfieno, víme také, Ïe od nás bude mnoho poÏadováno. Pán církve od nás ãeká, Ïe do Jeho sluÏeb postavíme v‰e, ãeho jsme schopni dosáhnout, v‰e, co jsme schopni si osvojit. Ne nadarmo se následovníci Pána JeÏí‰e naz˘vají v NZ - HOI MAThÉTAI – uãedníci. To slovo pochází od slova „uãit se“. To pfiednû znamená uãit se od Nûho. „Uãte se ode mne“ vzkazuje nám v‰em, studentÛm i uãitelÛm. Uãit o Nûm pokládám za nesmírné privilegium a velikou radost svého Ïivota.

Nejen poohlédnutí Dobroslav Stehlík Rozhodování se, pfiijímací fiízení, nesmûlé seznamování se se ‰kolou, studium, pfiátelství, nafiíkání, zkou‰ky, radostné okamÏiky – to v‰e patfií neoddûlitelnû k formování osobnosti studenta kaÏdé ‰koly. Pokud se jedná o studenty Biblické ‰koly v Olomouci (aÈ VO· nebo dfiíve pomaturitního studia), pak si nelze odmyslet tuto ‰kolu bez duchovních zápasÛ, prohlubování osobní víry a lásky k Bohu. Nejen student, ale i uãitel se mÛÏe nejednou m˘lit. A pfiece je kam se vracet, je kde hledat v˘chodisko z tûÏké situace, lecjakého bloudûní. „Tvoje slovo je pravda“ – to není jen logo ‰koly, ale vyznání duchovní orientace. Slovo JeÏí‰e Krista je pevnou jistotou, které se smíme uchopit. MoÏná lépe fieãeno: Jím, JeÏí‰em Kristem – Slovem Ïivota, se smíme dát uchopit, uchvátit a tak b˘t zachránûni z v‰elijak˘ch vírÛ, které si chtûjí s ãlovûkem a jeho vírou nejednou pohrávat a zahrávat, aby ho nakonec strhly do nebezpeãen˘ch hlubin. Duchovní obecenství ãiní tuto ‰kolu mimofiádnou. Pokud by ztratilo na své kvalitû, ztratila by ‰kola nûco ze své podstaty, snad by ztratila i opodstatnûní pro svou existenci. Nejednou jsem byl pfiítomen pfii jednání Rady ‰koly, pfii pfiijímacím fiízení nebo absolutoriu. Smûl jsem vidût, jak se z ponûkud vystra‰en˘ch nováãkÛ formují vyspûlé osobnosti. Po dobu jednoho roku jsem mohl leccos proÏívat spoleãnû se studenty, pedagogy,

57

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 58

zamûstnanci ‰koly. Jsem vdûãn˘ Pánu Bohu nejen za krásné vztahy, ale pfiedev‰ím za to, Ïe jsme spoleãnû smûli b˘t svûdky BoÏí lásky a milosti. Pfieji v‰em absolventÛm, aby z jejich Ïivota nikdy nevymizela láska k Bohu a bliÏním, a to ani tehdy, kdyby zapomnûli leccos z toho, ãemu se ve ‰kole uãili. Pfieji souãasn˘m i budoucím studentÛm, aby se upevÀovala jejich víra i láska. Aby spoléhali na Slovo, které se stalo tûlem, s vûdomím, Ïe máme odpovûdnost nejen vÛãi lidem, ale pfiedev‰ím vÛãi Pánu Bohu. Abychom v‰ichni vyznávali: „Tvoje slovo je pravda“ a podle této pravdy Ïili k BoÏí slávû vÏdy a v‰ude.

SlouÏit a pomáhat jsou vlastnosti vzne‰en˘ch lidí Milu‰e Macháãková Pohled kfiesÈana zamûfien˘ do budoucnosti, k vûãnosti je‰tû nevyluãuje malá ohlédnutí zpût. Je dobré se nûkdy zastavit, zavzpomínat. Pro mû je toto zastavení pfiedev‰ím pfiipomenutím neobyãejného pfiíkladu sluÏby manÏelÛ Titûrov˘ch. Právû jejich osobní Ïivot, jejich abrahamovská víra a odhodlání vykroãit do neznáma jsou stále pro mne siln˘m motivem a uji‰tûním, Ïe práce, která je Bohem poÏehnaná, pfiiná‰í vzácné ovoce. Trpûlivost pfii budování základÛ Vy‰‰í odborné ‰koly sociální a teologické a laskav˘ pfiístup ke studentÛm i pracovníkÛm ‰koly jsou zdrojem, ze kterého budeme v‰ichni je‰tû dlouho ãerpat. Pfiála bych si, aby právû jimi ztûlesnûná nezi‰tná péãe o druhé, postavená na absolutní dÛvûfie v BoÏí vedení, byla nosn˘m pilífiem dal‰í v˘chovy a vzdûlávání mlad˘ch sociálních pracovníkÛ a teologÛ. A jak chtûjí naplÀovat jejich odkaz Ti nejmlad‰í? Zajímav˘m zpÛsobem své odhodlání vyjádfiila Alenka DÏubáková, studentka prvního roãníku studijního roku 2000 /2001. Cituji: „Hlouãek asi osmi lidí jde zasmu‰ile tmou a nikdo nemluví. V‰ichni jsou zvûdaví, co je ãeká a mají trochu obavy. Vstoupí do nemocnice. Pfievlékají se do bílého. Otevfiou dvefie na geriatrii. Do nosu je hned uhodí zvlá‰tní pach. Mnozí zblednou a roztfiesou se jim kolena. Tak takhle by se dal moÏná charakterizovat zaãátek na‰í první praxe… Tû‰ila jsem se. Ale nûkteré momenty byly docela ‰okující. Pfievléct celou postel, um˘t pacienta, vymûÀovat mísy, o‰etfiovat proleÏeniny. „VÏdyÈ ti lidé si musejí pfiipadat jako kus nábytku! Pfiijdou, vysvleãou je, odejdou, dvefie nechají otevfiené, vrátí se za pÛl hodiny… Nemají snad du‰i, Ïe s nimi takto zacházejí? Copak si myslí, Ïe uÏ nemají stud a sebeúctu?“… Rozná‰ím teplomûry, krmím, usmûju se, pohladím... Vtom se objeví na té smutné vrásãité, ale pfiitom milé tváfii, úsmûv. Takov˘ krásn˘ a moudr˘ úsmûv. Chodím z pokoje do pokoje. Povídáme si. Dozvím se zajímavé vûci. Spolu s babu‰kou se usmûjeme, aÏ se za bfiicha popadáme… Dal‰í pokoj. Dûdou‰ek se nemÛÏe h˘bat. Natfiesu pol‰táfi, dám napít, pohladím po tváfii, usmûju se… V oãích vidím ‰Èastná svût˘lka. Pokoj a dal‰í pokoj… Babiãka mû drÏí za ruku a tiskne, aÏ to bolí. „Ty moje zlatá holãiãko, pfiijì zase“ a mává… Odcházím z nemocnice vyãerpaná, ale zároveÀ ‰Èastná. UÏ se tû‰ím na pfií‰tí den, kdy uvidím ty milé a nûkdy smutné tváfie… „A snad jim fieknu nûco o Bohu, musím… urãitû je to potû‰í“ , fiíkám si a spûchám s radostí. Do toho si obãas poskoãím, aÏ se po mnû lidé otáãejí… snad si myslí – BLÁZEN... „Ale co, ‰Èastn˘ blázen“ a vesele poskakuju dál…“

58

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 59

Jak jsem se setkala se studenty Agnesa Mrázková Pfied nûkolika lety jsem byla oslovena paní Titûrovou, zda bych se ujala v˘uky studentÛ Biblické ‰koly, a to v pfiedmûtu Sociální práce s rodinou. Pfiicházela jsem do neznámého prostfiedí a setkala se s lidmi, ktefií mi byli dosud cizí. Byla jsem mile pfiekvapena, jak vfiele a laskavû jsem byla v‰emi pracovníky ‰koly pfiijata. A nejen to, ale i první setkání se studenty bylo velmi pfiíjemné, protoÏe, jak jsem rychle zjistila, byli plni zájmu o mé pfiedná‰ky, a také byli velmi aktivní. Mít zájem a b˘t aktivní je prvním pfiedpokladem pro úspû‰nou práci v kaÏdém oboru lidské ãinnosti. Pracujeme-li s lidmi v pomáhajících profesích, je to o to dÛleÏitûj‰í. Moji studenti, jak jsem jim fiíkala, byli a jsou stále zapáleni pro to, aby mohli pomáhat lidem. Chtûjí b˘t spojenci toho, kdo trpí, starat se o nûj, pomáhat mu. Tato láska k bliÏnímu bude v‰ak souãasnû jejich profesí a proto, aby dobfie obstáli nejen lidsky, ale i profesionálnû, jsem jim chtûla svou tro‰kou pfiispût. Má-li mít sociální pracovník vliv na své klienty, mûl by b˘t sám osobním pfiíkladem. Mûl by b˘t nositelem obecnû kladn˘ch vlastností, jako je poctivost, pracovitost, spravedlnost, pravdomluvnost apod. Jeho morální zásady mají b˘t pevné a pfiíkladné. Tyto vlastnosti si vût‰inou pfiiná‰íme do Ïivota ze své pÛvodní rodiny. Vyznat se v tom, co pfiiná‰íme do svého Ïivota a profese z rodinné v˘bavy pozitivního, a co naopak by nám mohlo b˘t zátûÏí, je v této práci velmi dÛleÏité. Snadno se totiÏ mÛÏe stát, Ïe se nám do pfiíbûhÛ a potfieb na‰ich klientÛ promítají na‰e vlastní modely a zku‰enosti. Pfiedmût, kter˘ vyuãuji, se tak stává nejen profesionální v˘bavou pro porozumûní fungování rodiny a jejich ãlenÛ, ale také pro porozumûní vztahÛm ve vlastní rodinû, které nás mohou v˘raznû ovlivÀovat. Domnívám se, Ïe studenti, které jsem v prÛbûhu minul˘ch let uãila, toto dvojí poslání plnû chápali. Vidím v tom pevn˘ most, po kterém mohou pfiejít od nad‰ení k profesionalitû. Zachovat si pÛvodní altruismus, b˘t zralou a vyváÏenou osobností, mít dobrou profesionální pfiípravu, je pevn˘ základ pro úspûch v práci sociálního pracovníka. Pfiála bych si, aby i pfií‰tí studenti pfiicházeli se stejnou dávkou nad‰ení, ale také i ochoty poznávat a uãit se. A nesmím zapomenout na to, aby byli obdafieni i humorem a láskou ke zpûvu a hudbû jako ti pfied nimi. K tomu jim dopomáhej BÛh!

Dítû je pfiece také ãlovûk Jarmila Koluchová Na jubilující ‰kole, která pro mne vÏdy byla a bude spojena jako ‰kola vskutku „biblická“ s pocitem pfiátelství, vzájemného pochopení a lásky, jsem pomáhala nûkolik rokÛ ve v˘uce psychologie. Dovolte, abych oslovila vás, s nimiÏ mû spojily nejen vyuãovací hodiny, ale i Ïivé debaty o problémech odborn˘ch i soukrom˘ch, i vás, které jsem nemûla moÏnost poznat. Vám v‰em chci pfiipomenout stále Ïivou a naléhavou problematiku dysfunkãních rodin, v˘znamu rodiny pro utváfiení osobnosti dítûte, posuzování biologického a psychologického rodiãovství, legální moÏnosti zbavení rodiãovské zodpovûdnosti ve zvlá‰È

59

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 60

závaÏn˘ch pfiípadech a svûfiování dûtí, které nemají perspektivu vrátit se do své pÛvodní rodiny, do peãlivû vybran˘ch a dále odbornû veden˘ch rodin náhradních. V dlouhodobém sledování nûkolika set pûstounsk˘ch rodin se prokázalo, Ïe i bez základu biologického rodiãovství vzniká dobré a trvalé psychologické rodiãovství a Ïe i vût‰í dûti si vytvofií hlubok˘ vztah k tûm, kdo je s rodiãovskou vfielostí pfiijmou. A pfiesto se stále objevují i mezi sociálními Zleva J. PraÏská, J. Koluchová, B. MrÀa pracovníky zastánci názoru, Ïe biologické a A. Mrázková (zahájení roku v záfií 1996) rodiãovství je nûco nezru‰itelného, v‰e omlouvajícího; i kdyÏ tedy rodina dítûti váÏnû ubliÏuje a nedává pfies ve‰kerou pomoc spoleãnosti záruku alespoÀ základní péãe o dítû, je snaha dítû tam udrÏet, nebo je tam po krat‰ích ãi del‰ích pobytech v ústavních zafiízeních vracet, i kdyÏ je to vÏdy dal‰í traumatizace a ohroÏení dítûte. RodiãÛm se dává stále nová ‰ance, zatím co dítû své ‰ance dostat se do nové rodiny postupnû ztrácí. V plnoletosti konãí ústavní v˘chova. PÛvodní rodina mnohého svûfience DD jiÏ vlastnû neexistuje, nemá o nûj zájem, nebo jej strhne na svÛj neÏádoucí zpÛsob Ïivota. Po mnoha letech v˘chovy v dûtském domovû tu stojí mlad˘ ãlovûk bez skuteãného domova. Vznikající rÛzné typy chránûného bydlení mohou usnadnit pfiechod do samostatného Ïivota, ale nemohou dát chybûjící model rodinného souÏití a plnû napravit proÏité útrapy z pÛvodní rodiny i neodstranitelné poznamenání ústavní deprivací. Tak dochází k transgeneraãnímu pfienosu ‰patného, selhávajícího rodiãovství. Zvlá‰È prÛkazné je to u krajní varianty psychické deprivace, jakou trpí dûti t˘rané a sociálnû izolované. Nepfiipomínám zde zku‰enosti dávno minul˘ch let. BohuÏel, dûti jsou stále t˘rány, ale mnohem rafinovanûji, a téÏ po stránce psychické, coÏ se obtíÏnû dokazuje. To, co jsem zde ve znaãnû zkratkovité podobû uvedla, bude zfiejmû blízké a pochopitelné tûm, kdo se zab˘vají sociálnû ohroÏen˘mi dûtmi. Mnozí sociální pracovníci v‰ak mají mezi sv˘mi klienty právû takové lidi, ktefií své dûti zanedbali, mnohdy o nich ani nevûdí, ale dovedou to pohotovû a témûfi pfiesvûdãivû racionalizovat. A tu se dá nûkdy sociální pracovník svést soucitem a ve snaze pomoci je nabádá k projevÛm zájmu o dítû, diktuje dopisy dítûti, i z vûzení, které jsou plné slibÛ a mohou b˘t dÛvodem, Ïe dítû fiadu let „ãeká“ v dûtském domovû, aÏ si jeho rodiãe odpykají trest. Jiní rodiãe, ktefií se také vÛãi sv˘m dûtem hrubû proviÀovali, jsou na svobodû a mohou b˘t také v evidenci nûjaké sociální instituce. V‰ichni tito lidé jistû potfiebují rÛzné formy sociální, psychologické i duchovní pomoci, i kdyÏ jsou pachatelé závaÏn˘ch provinûní vÛãi vlastním dûtem. Jejich zastánci vyuÏívají na jejich obranu rÛzné mezinárodnû uznávané právní dokumenty, zvlá‰tû Listinu základních práv a svobod – a právo na dítû se zde zvlá‰tû zdÛrazÀuje. Po dlouh˘ch letech práce v této oblasti v‰ak mohu vyjádfiit své pfiesvûdãení, Ïe proklamování nedotknutelnosti rodiny a biologického rodiãovství je v takov˘ch pfiípadech nesprávné a pro cel˘ dal‰í osud dítûte ‰kodlivé. VÏdyÈ dítû má také svá lidská práva, dítû je pfiece také ãlovûk.

60

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 61

Proã uãím na zdej‰í ‰kole? Boris MrÀa KdyÏ jsem odcházel do dÛchodu a ponechával si jen ãásteãn˘ úvazek na univerzitû, stalo se nûjak mou nepozorností, Ïe mi paní sekretáfika domluvila v˘uku na této ‰kole. AÏ dosud jsem pracoval na státní univerzitû a o soukromé nebo církevní ‰koly jsem se nezajímal. Ov‰em dohody dodrÏuji a proto jsem se vypravil do ‰koly s rozhodnutím, Ïe „ten semestr to vydrÏím“. K mému pfiekvapení jsem ve ‰kole potkal pfiíjemné a pfiátelské vedení ‰koly a k je‰tû vût‰ímu pfiekvapení jsem ve tfiídû na‰el studenty, ktefií nejen jevili o pfiedná‰enou látku zájem, ale i diskutovali o vûcech, které se jim zdály v rozporu s tím, co dosud poznali a co se uãili. Prostû poznal jsem prostfiedí, kde jsem zjistil, Ïe rád uãím. Navíc jsem si uvûdomoval, Ïe ãtyfiicet let totality zanechalo v na‰em chápání spoleãensk˘ch problémÛ prostor zející prázdnotou. Spoleãnost je vykofienûná ze sv˘ch tisícilet˘ch kulturních tradic, desorientovaná protikfiesÈanskou kampaní nenachází Ïádné opory ve svém hledání a lidé vyplÀují tento prostor docela fantastick˘mi kulty a bÛÏky ve formû imaginárních „energií“, iracionálních sil a jin˘ch fantazijních jevÛ zcela v rozporu s evropsk˘mi kulturními tradicemi. Zdá se mi, jako by nás 40 let budování socialismu vrhlo 1200 let zpût, do pfiedkfiesÈanské doby bÛÏkÛ a magick˘ch sil. Popsan˘ proces postihl i zdravotnictví a sociální péãi, nechápáním a bagatelizací potfieb nemocn˘ch a trpících, pokud se nejedná pfiímo o samotnou biologickou stránku udrÏení Ïivota. JiÏ T. G. Masaryk ve svém spisu o sebevraÏdû pí‰e: Politické a hospodáfiské pomûry toho kterého národa jsou jenom zevní stránkou vnitfiního Ïivota du‰evního... a uvádí citaci G. Lichtenberga: „Vûfiím z hlubokosti své du‰e, Ïe uãení Kristovo je nejdokonalej‰í soustavou, která dovede ‰ífiit svûtem klid a blaÏenost nejrychleji a nejv‰eobecnûji“ (kráceno). Myslím, Ïe tento problém je u nás dnes naléhavûj‰í neÏ v dobû Masarykovû, zejména pokud jde o morálku a její dÛsledky v na‰í spoleãnosti, otázky zdravotnictví i o‰etfiovatelské péãe a sociálních sluÏeb. RovnûÏ si myslím, Ïe profil na‰ich absolventÛ má velk˘ smysl právû v moÏnosti prÛniku tûchto kfiesÈansk˘ch hodnot, stojících v kofienech evropské civilizace, do sekulárního Ïivota na‰í zemû. A proto ze zam˘‰leného jednoho semestru mého pÛsobení na na‰í dnes jubilující ‰kole se stala jiÏ pûkná fiada let.

Ze ‰kolních lavic Ve vyuãovací hodinû se hovofií o typologii ãlovûka. Vyuãující na závûr dodává: „Pfiedstavte si melancholika u pohfiební sluÏby. No, to by se uplakal.“ Vyuãující radí studentÛm: „KdyÏ uãitel nepfiijde na vyuãování, tak platí zásada, Ïe Ïáci mají b˘t potichu, aby nikdo nepfii‰el suplovat.“ Vyuãující se ve speciální pedagogice zmiÀuje o vadách v fieãi a jejich nápravû: „Jedna matka fiekla z pln˘ch plic nadávku, dítû ji opakovalo a pfiitom se nauãilo fiíkat „r“, ale ne vÏdy se to rodiãÛm podafií!“ Dodává: „... pak musí jít na logopedii.“

61

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 62

RÒZNÉ Jaroslav Pípal

V˘znamné dny na ‰kole „Nûkdo rozli‰uje dny, jinému je den jako den. “ ¤ 14,5 V Ïivotû ãlovûka existují v˘znamné dny, napfi. narození [tento den si nepamatujeme, ale existuje], ukonãení studia – maturita, státní zkou‰ka, nástup do zamûstnání, svatba apod.; v Ïivotû kfiesÈana existuje v˘znamn˘ den – okamÏik znovuzrození, den povolání do sluÏby, den v˘znamného vítûzství víry apod. Stejnû tak v Ïivotû ‰koly existují v˘znamné dny a chvíle. Zde jsou nûkteré z nich (chronologicky): Zahájení ‰kolního roku KaÏdoroãnû jsme zahajovali nov˘ ‰kolní rok v záfií slavnostním shromáÏdûním, na které byli pozváni vyuãující, zástupci zfiizovatele a dal‰í hosté. Samozfiejmû, Ïe tohoto zahájení se úãastnili studenti, kter˘m tímto dnem zaãínal první nebo dal‰í rok studia. Br. P. Titûra vÏdy v tento den kromû jiného studentÛm v‰tûpoval, Ïe ‰kola není prodlouÏená konference mládeÏe, Ïe ‰kola sleduje tfii základní cíle: duchovní rÛst, uãení a pofiádek, Ïe na ranních chvilkách zti‰ení bude 100%ní úãast atd. V tento den nastoupili a byli pfiedstaveni studenti prvního roãníku. Pfii zaãátku jednoho z posledních rokÛ pÛsobení manÏelÛ Titûrov˘ch se br. Titûra poÏádal studenty prvního roãníku, aby fiekli v jedné vûtû, co oãekávají v tûch tfiech letech studia na ‰kole. Jeden student z jiÏních âech – „duchovní zaãáteãník“ – odpovûdûl, Ïe na ‰kole oãekává mnoho dobrodruÏství. I kdyÏ bratra Titûru na chvíli vyvedl z míry, myslel to upfiímnû. Pfii zahájení roku byl dán prostor pro proslovy vyuãujícím, hostÛm a také studentÛm. Studenti si také pfiipravili písnû. Byl to vskutku v˘znamn˘ a slavnostní den, na jehoÏ závûru br. Titûra prohla‰oval: „SOLI DEO GLORIA“. Christmas party Dal‰ím v˘znamn˘m dnem ‰kolního roku byl bûÏn˘ den v posledním t˘dnu v˘uky pfied vánoãními prázdninami, dfiíve neÏ se studenti rozjeli do sv˘ch domovÛ a pracovníci ‰koly je nevidûli do konce kalendáfiního roku. Studenti se s vedením ‰koly dohodli na konání vánoãního veãera, jehoÏ anglick˘ název „Christmas party“ se ustálil jiÏ v poãátku. Snad proto, Ïe v poãátcích ‰koly bylo ve v˘uce zastoupeno nejvíce vyuãujících ze zahraniãí. Byl to jeden ze dnÛ, kdy mûli studenti mimofiádnou pfiíleÏitost prozradit svÛj hereck˘ talent. Hrály se nejrÛznûj‰í hry, v nichÏ nûktefií váÏení ãlenové pedagogického sboru prokázali smysl pro humor i za cenu ztráty svého image. KaÏd˘ úãastník této party dostal a zároveÀ daroval mal˘ dárek. Nechybûlo poho‰tûní, na jehoÏ pfiípravû se podíleli pfiedev‰ím studenti. I tento veãer mûl svoji „váÏnou“ ãást, kdyÏ se ãetlo z BoÏího slova, zpívaly se písnû ve vûdomí zvûsti radostné zprávy o JeÏí‰i Kristu, která je urãena v‰em lidem. Závûr studia Tento poslední v˘znamn˘ den v Ïivotû studentÛ na ‰kole byl témûfi pro v‰echny dnem úÏasné radosti z úspû‰ného zavr‰ení studia a zároveÀ dnem smutku, Ïe musí ‰kolu, ve které proÏili nezapomenutelné chvíle, opustit. Atmosféru tûchto dnÛ neurão-

62

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 63

valo ani tak vedení ‰koly, ale pfiedsedové zku‰ební komise. Vût‰inou se podafiilo vybrat takové pfiedsedy a pfiedsedkynû, ktefií vypÛsobili dobrou atmosféru, ale chtûli, aby studenti ze sebe dali maximum. A tak se také objevil jeden pfiedseda, kter˘ vypÛsobil dobrou, ale pfiísnou atmosféru a jeden student, kter˘ nepodal témûfi Ïádn˘ v˘kon, protoÏe nemûl z ãeho. Tito dva se, Ïel, setkali v tomto posledním dni studia; pfiedseda z toho vy‰el nepo‰kozen˘, zato ‰tudentík zkou‰ku opakoval. Pilní studenti poznávali, jak jim Pán v tento poslední den pomáhal odpovídat ve stresu a trémû na otázky zku‰ební komise, a my jsme rádi, Ïe tûch piln˘ch studentÛ byla vût‰ina.

Finanãní zaji‰tûní ‰koly Rozbûh ‰koly v roce 1991 po finanãní stránce zaji‰Èoval zfiizovatel ‰koly – Bratrská jednota baptistÛ dvûma cestami: • dotacemi z Ústfiedí BJB • dary a pfiíspûvky z jednotliv˘ch sborÛ a od pfiátel ‰koly. Také studenti se urãitou ãástkou podíleli na finanãním krytí potfieb ‰koly. Od roku 1993, jak je patrné z následující tabulky, finanãnû kryjí potfieby ‰koly zejména dotace státu. Finanãní zdroje ‰koly v %: PoloÏka Dotace ·Ú Pfiísp. BJB Dary Ostatní zdroje

1991 10 67 19 4

1992 60 24 11 5

1993 84 6 10

1994 77 2 18 5

1995 83 1 10 5

1996 1997 1998 1999 2000 85 84 82 80 80 1 7 6 5 3 4 7 10 13 16 16

Dotace ze státního rozpoãtu prostfiednictvím ·Ú Díky tomu, Ïe ‰kola poÏádala M·MT o zafiazení do sítû ‰kol, a díky Bohu, mohla ‰kola dostávat státní dotace na zaji‰tûní v˘uky i provozu. V období roku 1991, kdy byla ‰kola zafiazena jako soukromá, poskytnul ·Ú ‰kole mimofiádnou dotaci na rozbûh ‰koly. Z hlediska hospodafiení ‰lo vlastnû o ãtyfii mûsíce (záfií – prosinec). Pak jiÏ byly dotace udûlovány podle normativÛ. Nûkdy ·Ú „vy‰krábal“ z rezerv a pfiispûl na opravu stfiechy, jindy administrativním fie‰ením chtûl fieditel ·Ú pokrátit ‰kole dotaci o 50%. Pfii jednání se ·Ú, kde byli pfiítomni v‰ichni fieditelé stfiedních ‰kol v Olomouckém okrese, vystoupil v této souvislosti br. Titûra a fiekl: „Pane fiediteli, Biblická ‰kola není jen církevní záleÏitost, je prospû‰ná celé na‰í spoleãnosti. “ Na to zareagoval fieditel ·Ú slovy k rozpoãtáfice: „SniÏte to o 25%.“ I v této oblasti financování ‰koly (ze státního rozpoãtu) jsme zakou‰eli zvlá‰tní BoÏí pfiízeÀ, kdy nበPán naklonil ty, ktefií o financích rozhodovali a dílo tak mohlo jít dopfiedu. Nikdy jsme nemohli Ïít a ani jsme neÏili v pfiedstavû, Ïe ‰kolu bude stát neustále dotovat. Proto máme dÛvod k neustálé vdûãnosti i v tûchto tak ryze praktick˘ch vûcech.

63

zlom/2

2.5.2001 13:46

Stránka 64

Dary a pfiíspûvky KdyÏ rozhodnutím církve byla ‰kola zfiízena, nikdo tehdy nevûdûl, zda a kolik finanãních prostfiedkÛ dostane ‰kola od státu. Proto církev vybídla své sbory, aby se organizovaly sbírky pro ‰kolu. Br. Titûra zaloÏil v rámci SdruÏení pfiátel ‰koly „Projekt 300x1000“. V praxi to znamenalo, Ïe kaÏd˘ rok se 300 kfiesÈanÛ – pfiátel ‰koly zaváÏe, Ïe pfiispûje na provoz ‰koly 1000 Kã. âásteãnû se to podafiilo pouze v roce 1994. Dary a pfiíspûvky, které ‰kola dostávala od poãátku existence ‰koly, byly: • dary sborÛ – církví, • dary pfiátel ‰koly, • dary pfiátel ze zahraniãí. Tyto finanãní prostfiedky umoÏÀovaly ‰kole v prvních letech hradit náklady na stavební úpravy budovy ‰koly a v pozdûj‰ích letech zaji‰Èovat pfiedev‰ím technick˘ rozvoj. V souãasné dobû jsou ve‰keré stavební úpravy budovy ‰koly a technick˘ rozvoj závislé na darech a pfiíspûvcích. V prvních letech existence ‰koly bylo dárcÛ více, protoÏe se nevûdûlo, jak˘ bude v˘voj financování ‰koly. KdyÏ ‰kola zaãala dostávat pravidelnû státní dotace, okruh dárcÛ se tak sníÏil na nûkolik desítek vûrn˘ch. V‰em tûmto pravideln˘m i obãasn˘m dárcÛm moc dûkujeme. Ostatní zdroje Do této kategorie patfií pfiíspûvky studentÛ. Vedení ‰koly hned v poãátku rozhodlo, Ïe se také studenti budou finanãnû podílet na zabezpeãení hospodáfiského chodu ‰koly. Nebyly a nejsou to velké finanãní ãástky, protoÏe vedení ‰koly si uvûdomovalo ekonomickou situaci mnoha rodin, jejichÏ dítû na ‰kole studuje. Studenti pfiispívají na úhradu nákladÛ spojen˘ch se zaji‰Èováním jejich ubytování – jedná se zejména o provozní náklady. V dal‰í poloÏce – ‰kolné – je zahrnut˘ pfiíspûvek na pofiízení uãebních pomÛcek a také financování rozvoje ‰koly. Urãit˘ zdroj ‰kole plyne také z pronájmu prostor ‰koly místnímu sboru BJB a dal‰ím církevním organizacím.

Budova ‰koly a její promûny

Budova ‰koly pfied jejím otevfiením – kvûten 1991

64

Budova ‰koly je situována v klidové ãásti stfiedu mûsta, je jednou z posledních budov postaven˘ch na masivu skály b˘val˘ch olomouck˘ch mûstsk˘ch hradeb. Stoletá budova v historické ãásti Olomouce. Kdokoliv by mohl namítnout, co se dá ve staré budovû zmûnit. A mûl by ãásteãnû pravdu. Jednou do ‰koly pfii‰el architekt a prohlásil, Ïe budova má tak ‰patné situaãní fie‰ení, Ïe se na ní nedá mnoho zmûnit. I on mûl ze svého úhlu pohledu pravdu. Máte-li trpûlivost a chcete-li se dovûdût jaké promûny nastaly, pokraãujte ve ãtení dále. Br. Titûra prohla‰oval, Ïe Pán BÛh ve své vûãné radû rozhodl, aby v Olomouci vznikla Biblická ‰kola