Natura 2000
LAICKÁ ZPRÁVA projekt LIFE08 INF/CZ/000443 Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko
Natura 2000 LAICKÁ ZPRÁVA projekt LIFE08 INF/CZ/000443 Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko
Úvod Když jsme před čtyřmi lety spouštěli projekt Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko, oprávněně jsme se obávali náročnosti při zvládání všech bezmála čtyř desítek aktivit, ke kterým jsme se spolu s partnery v projektu zavázali. Ale všechny projektové aktivity se nám podařilo beze zbytku naplnit, všechny úkoly zrealizovat. Prostřednictvím projektu byl zajištěn účinný tok informací v oblasti ochrany přírody a zpřístupněny informace o stavu a vývoji v této oblasti odborné i laické veřejnosti. Na projektu, jehož hlavním realizátorem a administrátorem byl Moravskoslezský kraj, se partnersky podílely Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Lesy České republiky, s.p., Občanské sdružení Hájenka, ZO ČSOP Salamandr a Actaea – společnost pro přírodu a krajinu. Projekt dosáhl na dotaci z Evropské unie v rámci programu LIFE, zaměřeného na podporu projektů v oblasti životního prostředí. Dotace z Evropské unie byla ve výši 356.500 EUR, což představuje 43,8 % celkových nákladů projektu (813 900 EUR). Moravskoslezský kraj se finančně podílel na projektových nákladech ve výši 13 % (105 800 EUR). Zbývající část, tj. 43,2 % připadlo na kofinancování partnerů (351 600 EUR).
2
3
Otevírání NS Velká kotlina.
Jeden z nových panelů na Rejvízu.
A jaké vlastně má projekt konkrétní výstupy? Výsledkem projektových aktivit jsou jak celokrajské výstupy (publikace, film, výukový CD‑ROM, internetové stránky), místy i s přesahem za hranice kraje, tak lokální výstupy (informační panely k chráněným územím včetně evropsky významných lokalit, zpravodaje, brožury nebo informační letáky). Předkládaná brožura má pak za cíl seznámit vás s nejzajímavějšími výstupy našeho projektu.
Největším soustem projektového roku 2012 bylo pořádání celkem šestnácti kulatých stolů, které byly zaměřeny na implementaci soustavy NATURA 2000 a zvláště na území s plánovaným vyhlášením evropsky významnou lokalitou. Soustava NATURA 2000 je totiž nejen klíčový nástroj pro zachování biodiverzity na evropské úrovni, ale také umožňuje vlastníkům a správcům pozemků dotační podporu na zachování výjimečného přírodního dědictví na jejich pozemcích.
K nejzdařilejším projektovým aktivitám patřilo pravidelné vydávání zpravodajů s tematikou ochrany životního prostředí nebo otevření naučných stezek v údolí Bílé Opavy a Velké kotlině v Jeseníkách či na Godule v Beskydech.
Poslední rok realizace projektu, tj. 2013, přinesl jeden z vrcholných projektových výstupů, a to velkou obrazovou publikaci o přírodě Moravskoslezského kraje. Distribuce knihy, stejně jako většina ostatních projektových výstupů, byla směřována zejména na školy, knihovny a na obce. Záměr popularizovat přírodní bohatství jednoho z nejlidnatějších krajů v zemi se setkal s nezvyklým zájmem. Možná proto, že Moravskoslezský kraj je v očích laika synonymem pro lokalitu přírodě dosti vzdálenou. O tom, že opak je pravdou, svědčí všechny aktivity a výstupy projektu Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko.
Na první pohled rozpačitou odezvu měla billboardová kampaň proti nelegálnímu motorismu, kdy reagovala řada zanícených vyznavačů jízdy v přírodě a nevybíravě odmítli celou kampaň jako útok proti sportovnímu vyžití, ba dokonce i cíleně ničili billboardy instalované kolem cest. I tyto negativní reakce však patří k očekávaným výsledkům. Dokládají, že billboardy nezůstaly bez povšimnutí. Naopak velmi pozitivní ohlas má dokumentární film Natura 2000, který přibližuje problematiku ochrany přírody, zejména evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, velmi přívětivou formou určenou širokému spektru diváků.
4
5
Křest knihy Příroda a krajina Moravskoslezského kraje.
Publikace Příroda a krajina Moravskoslezského kraje
PŘÍRODA A KRAJINA
Příroda a krajina Moravskoslezského kraje
Vůbec nejvýznamnějším výstupem projektu je 200stránková kniha, která zachycuje v maximální možné šíři krásu přírody a krajiny Moravskoslezského kraje. Text zpracovávali odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a je doprovázen fotografiemi od více než 50 autorů. Kniha vyšla v nákladu 4000 ks.
Moravskoslezského kraje
Obálka a dvoustrana publikace Příroda a krajina Moravskoslezského kraje.
Úvodní obrázek kapitoly Louky a pole
6
Publikace Příroda a krajina Moravskoslezského kraje je neprodejná, což je v souladu s pravidly projektu, v rámci kterého byla vydána. Bude ovšem dostupná k zapůjčení v knihovnách Moravskoslezského kraje a v elektronické podobě je ke stažení na internetových stránkách projektu: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda_msk_web.pdf
Poodří Pohraniční pohoří na severu České republiky se táhnou jako souvislý pás a přecházejí v mohutný Karpatský oblouk. V místě, kde na sebe navazují, je hradba lesů a hornatin přerušena bránou, kterou lze vstoupit do nitra. Pohled ze Starojického hradu k severovýchodu, po Odře dolů – vlevo přímá linie prudkých svahů Nízkého Jeseníku, vpravo vlnící se hřbety pahorkatin v Podbeskydí a na obzoru namodralý horizont Beskyd. Moravská brána a v její nejnižší části široká niva řeky Odry – Poodří. Rozhraní mezi dvěma geologickými celky – v západním směru Český masiv s historií sahající do prvohor, na východě
›
převážně třetihorní Karpaty. Vlevo rozlehlé větrné plošiny a hluboká lesnatá údolí, vpravo mladý reliéf ostrých vrcholů a členitých horských hřbetů. Mezi nimi pás prosluněných pahorkatin a měkké nivy Odry. Karpatským horotvorným pochodům tady docházel dech. Příkopová propadlina Oderské brány, jak se nazývá severnější část Moravské brány, byla zalita třetihorním mořem, pak zakryta čtvrtohorním pevninským ledovcem. Z geologického pohledu vlastně epizody, tvářnost krajiny však ovlivnily významně. Ledovcový jazyk ze severu kontinentu se zastavil na samém okraji Poodří někde před rozvodím. Ne ledajakým, ale hlavním evropským – pomyslná čára prochází celou Evropou
Jarní rozliv Odry proniká do lužního lesa. Odra during spring, spilling into a floodplain forest.
‹ Říjnové svítání na loukách – z mlhy pomalu vystupují tvary solitérních stromů. An October dawn comes to the meadows – solitary trees slowly take form in the fog.
34
35
7
Další publikace pro Moravskoslezský kraj V rámci projektu však byly vydány i tematicky vyhraněnější publikace. První z nich představuje Evropsky významné druhy Moravskoslezského kraje (náklad 1 500, vydání 2012) a jsou v ní prezentovány 2 rostlinné druhy a celkem 17 druhů živočišných. Publikace je ke stažení pod odkazem zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/evropsky-vyznamne-druhy.pdf Druhá je zaměřena na unikátní území z hlediska ochrany ptáků: Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší (náklad 1 000, vydání 2012). Publikace prezentuje 3 druhy, které jsou zde především předmětem ochrany: bukáčka malého (lxobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula). Publikace je ke stažení pod odkazem zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/po-stav.pdf Třetí publikace se jmenuje Jak neškodit přírodě a věnuje se péči o jednotlivé typy přírodních prostředí (drobné vodní toky, louky, lesy, zeleň a zahrady). Publikace vyšla v nákladu 1 000 ks je ke stažení zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/ assets/jak-neskodit-prirode.pdf Čtvrtá publikace se na celkem 24 stranách věnuje nejvýznamnějším invazním druhům a především pak postupům jejich likvidace (včetně návazných biotechnických opatření). Publikace je ke stažení zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/inv-druhy.pdf A poslední pátá publikace je zaměřena na tvorbu zelené páteře krajiny, která se odborně nazývá územní systém ekologické stability. Publikaci lze nalézt pod aktivitou C26 zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/Projektove_aktivity/ uses_final-web.pdf 8
9
Obálky a vnitřní strany publikací prezentující lokality soustavy Natura 2000 a problematiku invazních druhů druhů rostlin.
Publikace pro CHKO Beskydy Pro Chráněnou krajinnou oblast Beskydy byly ČSOP Salamandr vydány celkem 2 publikace. První má název „Beskydy, ptáci a Natura 2000“ s podtitulem: „Informace (nejen) pro vlastníky lesa v CHKO Beskydy“. Jedná se o útlou brožuru v rozsahu 12 stran, formátu A5, která pojednává o ptačích druzích významných na úrovni Evropské unie a obsahuje řadu dalších souvisejících informací. V elektronické podobě je ke stažení zde: http://infoms. kr-moravskoslezsky.cz/assets/beskydy--ptaci-a-natura-2000.pdf Druhou publikací jsou Vzácné rostliny Beskyd, které vyšly v nákladu 1000 výtisků (82 stran prodloužený formát A5). V publikaci je prezentováno celkem 64 druhů rostoucích v lesích, na lukách, pastvinách, mokřadech i polích. Publikaci lze nalézt v elektronické podobě pod následujícím odkazem: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/vzacne_rostliny_beskyd.pdf
Beskydy, ptÁcI a natUra 2000 Informace (neJen) pro vlastníky lesa v cHko Beskydy
Publikace pro CHKO Jeseníky Obdobně jako u Beskyd byly i pro Jeseníky vydány celkem 2 brožury tematicky orientované jako průvodce po naučných stezkách, které vznikly v rámci projektu. Tyto brožury zajistilo občanské sdružení Actaea a první z nich byla věnována okolí Bílé Opavy. Vyšla v celkovém nákladu 2 500 ks a informace v průvodci lze získat nejen v českém, ale i anglickém, německém a polském jazyce. Druhá brožura byla zaměřena nejen na jesenický, ale i český unikát - Velkou kotlinu. Je rovněž provedena jako průvodce po naučné stezce a informace jsou také dostupné ve čtyřech jazycích. Obě brožury lze získat na Správě CHKO Jeseníky, v informačním centru v Karlovicích (provozovaném o. s. Actaea) nebo v elektronické podobě pod následujícími odkazy: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/pruvodce-ns-bila-opava.pdf, http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/pruvodce-vk.pdf 10
1 / Informace pro vlastníky lesa v cHko Beskydy
Velká kotlina / 1
1
VZÁCNÉ ROSTLINY BESKYD
Bílá Bílá Opava / 1 / 10 Opava
Bílá Opava / 11
K udržení čistoty vody, pramenů i celé rezervace můžeSkorec vodní te přispět i vy tím, že zde po sobě nezanecháte žádné
Welcome to the Bílá Opava nature trail The Bílá Opava nature trail is 6 km long and has 13 stopping-off points. It goes through unique, centuries-old mountain forests along the Bílá Opava river and ends at the cottage Barborka. You will see rapids, many waterfalls and centuries-old original spruce forests. Your guide on the trail will be the White-throated Dipper, whose home is found here. The waterfall in front of you is man-made, formed from a water channel overflow.
odpadky. Skorec žije při mělkých a bystrých vodních tocích převážně ve vyšších polohách a na kamenitém dně pod Zvažte své síly vodou si hledá larvy hmyzu, měkkýše, rybkymnožství a jinou Náročná cesta kolem vodopádů vyžaduje potravu. V divokých vodách se u dna nedržíVžádné sesil. Sami zvažte, zda jich máte dostatek. každém dimenty a zároveň bohaté kyslík, turistictakže případě je dobréjsou mít velmi na tuto trasu na vhodnou zdekou žijeobuv. velké Na množství vodního hmyzu, a červů, Barborku či Ovčárnu se pulců můžete dostat cožtaké skorcům velmituristické vyhovuje.značce, Na jeden kilometr toku po modré která je jednodušší většinou připadá jeden pár skorců, ale hustota osídlení a schůdnější. závisí hlavně na počtu vhodných mělkých míst, kde se ptáci mohou dobře potápět. O víkendu jedním směrem O víkendech a pěkných prázdninových dnech je stezka Mladý skorec se velmi brzyvyužívána. důvěrně seznamuje vodkolem vodopádů hojně Pro svou sbezpečnost nímzvolte prostředím učí se dřívekolem plavatvodopádů než létat.raději V tétopro v tuto adobu cestu době má šedohnědé Dospělý skorec vodníI má výstup a sestupteopeření. po modré turistické značce. tam vás zářivě bílézajímavé hrdlo, jinak je celý čekají výhledy dohnědý údolí aa vzhledem na protějšítak svahy. trochu připomíná kosa. Pohlaví nejsou navzájem nijak rozlišená. Skorec hnízdí většinou jednou ročně, na vejcích sedí pouze samičky, které v době toku i zpívají. Skorci jsou věrní svému hnízdišti, často i partnerovi, v průměru jsou spolu partneři 2–3 roky, pak se rozloučí. Jsem tady, přímo před vámi! Jmenuji se skorec vodní. Budu vaším průvodcem po této naučné stezce. Znám vody Bílé Opavy dobře nejen ze vzduchu. Dovedu se potopit i pod vodu, kde lovím larvy hmyzu, drobné korýše, plže a malé rybky. Budu vám o všem vyprávět. A když se budete pozorně dívat, také leccos uvidíte.
Willkommen am Lehrpfad Bílá Opava Der Lehrpfad Bílá Opava (deutsch: Weiße Oppa) ist 6 km lang und hat 13 Haltepunkte. Er führt durch einzigartige, jahrhundertealte Gebirgsurwälder entlang der Weißen Oppa und endet an der Baude Barborka. Sie erblicken hier Stromschnellen, Kaskaden und Wasserfälle, aber auch jahrhundertealte Fichtenurwälder. Geführt werden Sie auf diesem Pfad von der Wasseramsel, die hier zu Hause ist. Der Wasserfall vor Ihnen ist künstlich und entstand durch den Überlauf aus einem Wassergraben. Witamy na ścieżce dydaktycznej Bílá Opava Ścieżka dydaktyczna Bílá Opava wynosi 6 km i składa się z 13 przystanków. Jest to niezwykły spacer po pierwotnych lasach górskich liczących setki lat. Trasa ciągnie się wzdłuż rzeki Bílá Opava a kończy się przy Barborce. Po drodze można podziwiać progi skalne, kaskady i wodospady, jak również stuletnie pierwotne lasy świerkowe. Naszym przewodnikiem będzie ptak pluszcz zwyczajny, który występuje na tych terenach. Wodospad przed nami nie jest dziełem natury, powstał na skutek przelewania się wody z młynówki (niewielki ciek wodny o dużym spadku).
Víte, že … Údolí Bílé Opavy přitahovalo lidi již v počátcích turistiky na konci 19. a začátku 20. století? Cesta údolím byla pro lepší schůdnost upravována. Tuto naučnou stezku navštíví až 70 tisíc turistů ročně? mosty na Bílé Opavě
Brožury CHKO Beskydy a Jeseníky. Průvodce mají cizojazyčná shrnutí.
11
Letáky v Moravskoslezském kraji (mimo CHKO Beskydy a Jeseníky) Ne ke všem významným lokalitám Natury 2000 bylo v rámci projektu možné vyrobit vlastní brožurky. Proto byla pro propagaci přírodního dědictví zvolena forma letáků. O co jednodušší, o to k více k lokalitám. V Moravskoslezském kraji (mimo CHKO Beskydy a Jeseníky) tak byly vyrobeny letáky celkem k 35 lokalitám. A jsou mezi nimi takové přírodní perly jako Niva Morávky, Hraniční meandry Odry či Štramberk. Všechny letáky můžete v elektronické podobě nalézt pod odkazem: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/cz/projektove_aktivity/aktivity-28723/ u aktivity C7. Letáky však byly věnovány nejen nejkrásnějším a nejzajímavějším kouskům přírody našeho kraje. Další byly zaměřeny spíše obecněji, na aktuální ochranářské zájmy. První z nich byl zaměřen na Naturu 2000 (http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/natura-2000-na-web_1.pdf), další pak na ošetřování dřevin (http://infoms.kr-moravskoslezsky. cz/assets/osetr-drev.pdf) nebo tvorbu ÚSES – zelené páteře krajiny (http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/letak-uses.pdf)
Letáky v CHKO Beskydy a Jeseníky
12
Také v rámci obou CHKO byly vydány letáky ke zdejším významným přírodním fenoménům. V CHKO Beskydy byly vydány letáky prezentující následující témata: Lysá hora, průvodce historií, přírodou a naučnou stezkou; Chráněná území v CHKO Beskydy – Co skrývají luční památky a rezervace; Chráněná území v CHKO Beskydy – Co skrývají lesní památky a rezervace; Pulčínské skály, průvodce po přírodních zajímavostech; Co můžete udělat pro beskydské motýly? – Zásady andělské péče a Tajemný obyvatel beskydských luk (chřástal polní). Uvedené letáky jsou rovněž v elektronické formě ke stažení pod odkazem http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/cz/projektove_aktivity/aktivity-28723/ u aktivity C5. V CHKO Jeseníky pak vyšly 2 typy letáků. Tématem prvního z nich jsou jesenické hole zaměřené na nejvyšší polohy Jeseníků – alpínské bezlesí (http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/c6_letak_bezlesi_1.jpg). Druhý leták je pak zaměřen na Jesenické smrčiny a v elektronické podobě ho můžete nalézt zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/ assets/letak-smrciny.pdf
13
Venkovní panely
Chráněná krajinná oblast
Naučné stezky nebo jednotlivě stojící informační panely jsou velmi oblíbeným zdrojem informací pro návštěvníky chráněných území. Z tohoto důvodu jim byla i v projektu věnována zasloužená pozornost. V CHKO Beskydy bylo nově instalováno či zrekonstruováno celkem 71 panelů. Velké informační panely k CHKO Beskydy jsou k vidění třeba na Velkém Javorníku, Pustevnách a na Portáši. Co se týče naučných stezek, vznikly nebo byly obnoveny panely na Lysou horu, na Radhošti nebo Hradisku.
zajímavosti z přírody a z historie
Louky na hřebeni, kdysi mnohem rozsáhlejší, jsou pozůstatkem po valašské pastvě ovcí a koz. takových horských luk už v Beskydech moc není. Přitom jsou domovem mnoha zajímavých a mizejících květin.
Je ho jako šáfránu
Velevzácnou květinou Javorníků je šafrán karpatský. Kvete brzy z jara, ještě když taje sníh. Na Slovensku není až tak vzácný, ale v České republice neuvidíte nikde jinde víc šafránů karpatských, než právě tady, blízko Portáše.
CHráNěNá KraJiNNá oBLaSt a eVroPSKy VýZNaMNá LoKaLita BeSKyDy Nacházíte se v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Slouží k ochraně přírody a krajiny Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků.
V CHKO Jeseníky byly vybudovány naučné stezky Velká kotlina a Rejvíz. Dále byly umístěny panely do dalších chráněných území, např., např. Pod jelení studánkou, Rabštejn nebo Šerák – Keprník. Celkem bylo v Jeseníkách nově vyrobeno a zrekonstruováno 59 informačních panelů.
Celá CHKo je součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. ta chrání rostliny, zvířata a přírodní stanoviště, která jsou ohrožená v rámci celé evropské unie. Některá z nich najdete i na tomto panelu. Jsou označené logem Natura 2000.
Portáši toto místo získalo název od portášů, ozbrojeného sboru určeného k ochraně hranic i bezpečnosti v pohraničí. Na blízkém vrchu Stolečný měli portáši jedno ze svých stanovišť.
Létání na Portáši
Jen v Javorníkách
Vzácný motýl
Na moravské straně Javorníků zůstává už jen jediná lokalita chrpy javornické. Javorníky jsou také jediným místem u nás, kde tato květina ještě roste.
Jasoň dymnivkový je jedním z nejvzácnějších motýlů Beskyd. V Čechách už nežije vůbec, na Moravě jen na několika místech. Nedaleko Portáše je jediné místo jeho výskytu v CHKo.
Les na Stolečném vrchu
Rezervace Makyta
Dnes už by asi nikdo neočekával, že se na hřebeni Javorníků létalo. Zásluhu na tom mělo aktivní amatérské letecké hnutí v Novém Hrozenkově, které velmi propagovalo bezmotorové létání. V polovině 20. století se tady konalo několik leteckých akcí, některé dokonce i s exhibicí zahraničních vojenských letadel, které však musely startovat dole v údolí.
evropsky významná lokalita Beskydy slouží např. k ochraně velkých šelem, květnatých luk nebo přírodních lesů. Dekujeme, že se zde chováte ohleduplně.
Jedlobukové lesy v okolí Portáše jsou zařazené do 1. zóny CHKo, mezi místa s nejvyšší ochranou. Jsou podobné původním lesům, které před příchodem člověka rostly na celých Javorníkách.
Na Javornickém hřebeni pod vrcholem Makyta najdete největší rezervaci Zlínského kraje. rys patří mezi její stálé obyvatele.
Portáš
V Moravskoslezském kraji (mimo zmíněné CHKO) byla pozornost zaměřena především na evropsky významné lokality. Bylo nově vyrobeno celkem 35 panelů, které byly umístěny v 17 lokalitách.
Při pravém spodním okraji leteckého snímku z roku 1937 je možné vidět část luk mezi Portášem a Kohútkou. Zajímavé je nejen to, kolik malých polí bylo v údolích Malá a Velká Vranča, ale také jak blízko hřebene některé z políček byly.
a změnit pořadí fotek: 1-1 2-6 3-3 4-8 5-4 6-2 7-5 8-7
Před tím, než byl hotel Portáš postavený, sloužilo turistům menší občerstvení....
... a takto vypadal hotel brzy po dokončení v roce 1933.
měsíčnice vytrvalá
hlavinka horská
česnek medvědí
sněženka podsněžník
pětiprstka žežulník a vemeník vratička měsíční dvoulistý
Hotel Portáš a jeho okolí v průběhu 40. - 60. let 20. století. Více se o přírodě a krajině CHKo Beskydy dozvíte na www.valasskakrajina.cz informační systém o přírodě Beskyd pro vás vytváří Správa CHKo Beskydy (www.beskydy.ochranaprirody.cz) tento panel byl vyroben v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUtS ii Moravskoslezsko”. Projekt je realizován s přispěním finančního nástroje evropského společenství LiFe. Spolufinancováno Moravskoslezským krajem. vyrobil ČSoP Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / fotografie: Marie Popelářová, Petr Konupka, Peter štefanovie, Jaroslav Műller, Petra Kutílková, František Jaskula, Marie Popelářová, František Bittner, archiv manželů Václavkových, archiv Marie Popelářové, archiv Valašského sboru portášského / historický letecký snímek: archiv Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce / současný letecký snímek: vytvořila Správa CHKo Beskydy, 2010, datový podklad MŽP, © Geodis Brno, spol. s_r.o. / mapa: tématický obsah © Správa CHKo Beskydy 2010, mapový podklad © ČÚZK 2007, © datový sklad aoPK Čr 2010 / grafika: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) / tisk: Velkoplošný tisk / 2010
Náhledy všech panelů můžete nalézt pod odkazem http://infoms.kr-moravskoslezsky. cz/cz/projektove_aktivity/aktivity-28723/ u aktivit C11, C12 a C13.
PŘÍRODNÍ REZERVACE RADIM
MIMOŘÁDNÝ SESUV PŮDY V OBLASTI GÍROVÉ (Lesní správa Jablunkov)
Vážení návštěvníci, státní podnik Lesy České republiky zajišťuje v rámci své hospodářské činnosti také odbornou správu řady maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), která jsou mnohdy součástí evropského systému ochrany přírody NATURA 2000. Péče o tato MZCHÚ vychází ze schválených plánů péče, což jsou odborné dokumenty vypracované dle zákona o ochraně přírody a krajiny v návaznosti na předmět ochrany daného MZCHÚ. V rámci územní působnosti Lesů České republiky, s. p., se právě nacházíte na Lesní správě Město Albrechtice, kde zajišťujeme hospodaření na 14 483 ha hospodářských lesů, 83 ha lesů ochranných a 2348 ha lesů zvláštního určení. Na naší lesní správě evidujeme ke konci roku 2012 tři přírodní rezervace.
14
Čelní val sesuvu
15
Sesuvem zcela zničená část lesní komunikace Fabrůvka
Květen 2010 se zapsal do historie zdejšího kraje jako měsíc mimořádných srážek. Důsledkem těchto srážek byly povodně, které si bohužel opět vybraly krutou daň, a to i v podobě lidských životů. Materiální ztráty se počítaly na miliardy.
Zajímavosti
Ani Jablunkovsko nebylo ušetřeno přívalů vod. Jenom pro zajímavost: na meteorologické stanici v Nýdku dosáhl celkový měsíční úhrn srážek za měsíc květen výše 546 mm, na stanici Jablunkov pak 436 mm. To jsou hodnoty, které tvoří více než polovinu celkového průměrného srážkového úhrnu za celý rok. Kritické dny nastaly od 16. 5. do 18. 5. V těchto dnech se denní úhrn srážek pohyboval i nad 100 mm, např. v Třinci napadlo z neděle 16. 5. na pondělí 17. 5. 186 mm! Takto obrovský příval vody nemohl zůstat bez následků. Rozvodněné horské potoky na mnoha místech Beskyd podemílaly břehy a ničily mosty. Neprůjezdné zůstaly četné údolní komunikace, jejichž povrch v délce i několika desítek metrů odplavila voda. Na lesních cestách zaříznutých ve svazích se objevily nebezpečné nátrže a sesuvy.
V podrostu květnatých bučin rostou typické druhy, jako je např. svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Vzhledem k nadmořské výšce a kontaktu s dubohabřinami na protějších svazích se objevují současně také druhy horských bučin, např. věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). Hojné jsou také druhy níže navazujících dubohabřin a kyselých bučin, např. jaterník podléška (Hepatica nobilis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia) aj. Zajímavostí keřového patra je výskyt obou druhů našich zimolezů – zimolezu černého (Lonicera nigra) a zimolezu obecného (Lonicera xylosteum).
Vůbec největší škodu napáchala velká voda na porostech lesní správy Jablunkov v podobě sesuvů půdy. V noci z úterý 18. 5. 2010 na středu 19. 5. 2010 se dal do pohybu jižní svah v oblasti Gírové. Vzniklý sesuv patří svým rozsahem a objemem sesutých hmot k největším sesuvům zdokumentovaným v historické době na území České republiky.
Z ohrožených dutinových druhů ptáků zde hnízdí datel černý (Dryocopus Martius), holub doupňák (Columba oenas), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva) a žluna šedá (Picus casus). Mrtvé dřevo je životním prostředím mnoha vzácných druhů bezobratlých živočichů, které jsou úzce specializovány právě na rozkládající se tlusté dřevo. Jesenický ekotyp modřínu byl v minulých staletích (a je i dnes) proslulý vynikající kvalitou svého dřeva. Proto máme mnoho historických pramenů, které dokládají původnost modřínu v regionu jesenického podhůří, na rozdíl od ostatních oblastí ČR, kde je pokládán až na několik výjimek za uměle vnesenou dřevinu. (zdroj: Plán péče; autor fotografií: Milan Košulič)
Přírodní rezervace Radim Výměra: 19,25 ha Nadmořská výška: 430–557 m Přírodní lesní oblast: 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku
Lesní vegetační stupeň: 4 – bukový (bohatá bučina, lipová bučina, obohacená bučina) Předmět ochrany: zbytky květnaté jedlobučiny s autochtonním jesenickým modřínem na suti. Cíl ochrany: • podpora bohaté věkové a prostorové rozrůzněnosti porostů s vysokým podílem mrtvých stojících (doupných) i ležících stromů • podpora přirozené obnovy žádoucích dřevin (buk, jedle, modřín, javor klen i mléč, lípa) • vyloučit skupinovitě přimíšený smrk • jednotlivě přimíšený smrk tolerovat
Letecký pohled na část sesuvu
Podle historických materiálů je oblast Gírové (Jablunkovské mezihoří) k sesuvům velmi náchylná. Příčinou jejich vzniku v této oblasti jsou velmi silné vrstvy půd bohatých na jíl, které když se nasytí vodou, začnou sjíždět po špatně propustném pískovcovém podloží. Přesně k tomu zde taky došlo. Svah o průměrné šířce 300 m se doslova utrhnul z hrany jižního svahu masivu Gírová a dal se do pohybu. V době od 18. 5. do 25. 5, kdy je možné pozorovat určitou stabilizaci posunu, dosáhla celková délka sesuvného území více než 1 km. Samotný sesuv začíná v nadmořské výšce 730 m n. m. a končí v 570 m n. m. Plošný rozsah sesuvu je cca 20 ha. Většina svážného území je majetkem státu a jedná se vesměs o pozemky určené k plnění funkcí lesa. Pouze malá část (cca 2 ha) svážného území je ve vlastnictví soukromých osob. Rychlost postupu sesuvu byla ze začátku značná. V prvních dnech dosahovala neuvěřitelných 150–200 m za den! Z počátku panovaly velké obavy, že dojde k bezprostřednímu ohrožení jediné veřejné přístupové komunikace do obce Hrčava. Naštěstí se tak nestalo a čelo sesuvu o mocnosti 1–5 m se zastavilo asi 400 m od této komunikace na louce Fabrůvka, kde došlo ke stržení sloupů elektrického vedení. Kromě toho došlo k přerušení lesní cesty ze Studeničného k chatě Gírová a ke kompletnímu zničení části lesní odvozní komunikace Fabrůvka, která vedla napříč trasou sesuvu. Podstatné však bylo, že nedošlo ke zranění osob, ani k poškození lidských obydlí.
Lesní porosty nacházející se na svážném území byly co do věku, ale i dřevinné skladby dosti různorodé. Nejstarší porost byl ve věku 125 let se zastoupením dřevin: smrk 80 %, buk 15 %, dub 5 %, nejmladší pak v prvním věkovém stupni. Plošně největší zastoupení zde měly smíšené mýtní porosty smrku s příměsí jedle a buku. Průměrná zásoba těchto porostů byla kolem 550 m3 b. k. na 1 ha. Tyto porosty byly téměř celoplošně zmlazeny především bukem s nadějnou příměsí jedle. Lesní správa Jablunkov v této oblasti prováděla v mýtních porostech cíleně jemné zásahy v podobě clonných sečí a uvolňování kotlíků, které tak umožnily nastartovat přirozenou obnovu zdejších porostů. Mohutný sesuv doslova pohřbil tisíce m3 dřeva. Kmeny stromů byly rozlámané, pokroucené a doslova roztrhané na kusy, často zmizely pod nánosy zeminy. Většina dřevní hmoty tak zůstala nezužitkována a s jejím využitím se do budoucna ani nepočítá.
Při pohledu na tuto zkázu jistě každého lesníka napadne otázka: „A co dál?“ Musíme zde pokorně uznat, že síla přírody je obrovská a ne vždy člověk určuje, jaké záměry na dané lokalitě bude prosazovat. Způsob hospodaření si zde na dlouho dopředu stanovila příroda sama. My, lidé, budeme jenom nestranní pozorovatelé.
Sesuv způsobil změnu odtokových poměrů, vznikly tak četné tůňky a mokřady
Jednotlivě stojící informační panely jsou oblíbeným zdrojem informací pro návštěvníky chráněných území.
Informační zpravodaje
Stejně tak i v CHKO Beskydy začala první čísla zdejšího zpravodaje vycházet už při vzniku CHKO Beskydy (od roku 1973). A do roku 1989 pak vycházelo vždy jedno číslo ročně. Pokus o jeho obnovu ze strany Správy CHKO Beskydy byl v roce 2003, kdy však vyšla pouze dvě čísla. Pravidelné vydávání se tak po dlouhé době podařilo ČSOP Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy od roku 2006. V rámci projektu pak zpravodaj vycházel čtyřikrát ročně, celkem tedy 16 čísel. Po vzoru obou CHKO pak vycházel rovněž zpravodaj s informacemi o ochraně přírody zaměřený na celý Moravskoslezský kraj. Jeho vydávání mělo na starost občanské sdružení Hájenka a vyšlo celkem 8 čísel. Všechny zpravodaje lze nalézt v elektronické podobě pod odkazem http://infoms. kr-moravskoslezsky.cz/cz/projektove_aktivity/aktivity-28723/ u aktivit C 17, C18 a C19.
zpravodaj chráněné krajinné oblasti
2/2013
Zpravodaje, které mají podobu časopisů vydávaných zpravidla několikrát ročně, mají v chráněné oblasti Jeseníky dlouhou tradici. První, ten jesenický, vyšel hned v prvním roce po vyhlášení CHKO – v roce 1970. Nesl název Campanula s odkazem na zvonek vousatý (Campanula barbata) erbovní rostlinu Jeseníků. Před počátkem projektu pak vyšlo v roce 2009 nulté číslo věnované 40. výročí založení CHKO Jeseníky. A díky projektu pak v průběhu čtyř let vyšlo ve spolupráci s občanským sdružením Actaea dalších 8 čísel.
1/2011
1
zpravodaj chráněné krajinné oblasti
Foto: J. Kondziolka
V
ážení čtenáři, v našem Zpravodaji se většinou zabýváme málo dotčenou přírodou, vzácnými druhy, rezervacemi, přírodními zákonitostmi a hospodařením v krajině. Tedy především tím, co můžeme najít takzvaně za humny. Jenže příroda, která nás obklopuje a se kterou jsme v nejčastějším styku, leží ještě blíže. Je v těsném sousedství našeho domu. Někdy je to zahrádka plná zeleniny, jindy pár starých lip na dvoře nebo pečlivě upravená skalka. A tato příroda na nás působí možná víc, než si připouštíme. Může být užitečná i krásná nebo třeba ošklivá a nudná. O její podobě přímo a každodenně rozhodujeme my sami. A jen na nás záleží, zda budeme mít za prahem domu zelenou poušť anglického trávníku bez jediné sedmikrásky, rozkvetlou louku plnou bzučících včel, vyrovnané řady podivných tújí lemujících hranici pozemku nebo sad provoněný ovocem. Protože často jediným vodítkem pro naše rozhodování bývají informace z televizních reklam Bédi Trávníčka, rozhodli jsme se ukázat, že to jde i jinak.
Naše zahrada zeleNé fleky Živá zahrada Túje paTří Na hřbiTov kdyŽ NeplaTí územNí pláN přírodNí rezervace ropice
BOTO – Beskydská oblast tmavé oblohy Rozhovor s patronkou BOTO Alenou Zárybnickou a s astronomem Jiřím Grygarem Beskydské „ď ůry“ Nebe bez hvězd je jako láska bez milenců
J
e vlahý večer, les rozehrává symfonii šelestů a tajuplných zvuků, vzduch je prosycený spoustou vůní a smysly vnímají okolní svět neobyčejně ostře. Ve svitu měsíce vstupuje na mýtinu srna. Její silueta vrhá podivuhodně zřetelný stín. Je to vůbec možné? Copak může měsíc vrhat stín? Pohled pomalu sklouzne k sametové obloze poprášené střípky hvězd. Ty hvězdy zachycují prastaré legendy a příběhy, které se nám do dnešních dnů uchovaly v podobě souhvězdí. Mezi nimi kraluje Velká medvědice a její jméno připomíná doby, kdy i v našich krajích žili běžně medvědi. Ty už v Beskydech potkáte stěží, ale ještě pořád máte šanci zažít v této úžasné krajině kouzlo temné noci se vším, co k ní patří. Zavítejte do Beskydské oblasti tmavé oblohy, nechte se obklopit opravdovou tmou, zvolněte své myšlenky a třeba zapřemýšlejte nad citátem velkého filozofa Immanuela Kanta: „Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“ František Jaskula
František Jaskula 1
Titulní strany zpravodajů mají výraznou grafickou úpravu.
ZPRAVODAJ
¡ OCHRANY PRÍRODY
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
16
17 EVL Ostravice
Zakázané èinnosti v lese
Lesnická typologie v ochrane ¡ ¡ prírody Paleontologické poklady z Bystrice ¡
2/2013
campanula
1/2011
1
campanula
1/2013
1
Ostatní výstupy Souhrn všech informací o projektu lze nalézt na internetových stránkách http://infoms. kr-moravskoslezsky.cz/. To ovšem nejsou jediné stránky zprovozněné v rámci projektu. Dalším cenným odkazem je http://prirodamsk.kr-moravskoslezsky.cz/, kde je umístěn informační portál ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje. Zde je umístěno maximum informací vázaných k tomuto tématu a jsou pravidelně aktualizovány. Ale vznikly i tematicky úžeji zaměřené stránky. Jedním z dosud nezmíněných témat je ilegální motokros. Tomuto tématu jsou věnovány stránky http://www.zakaz-vjezdu.cz/, a také na ně byla zaměřena billboardová kampaň se sloganem „Do lesa ne!“ Další billboardová kampaň byla zaměřena na podporu soustavy Natura 2000 a vévodil jí slogan „My všichni pomáháme chránit místa pro život“. Na podporu implementace soustavy Natura 2000 bylo uspořádáno 16 kulatých stolů. Cílovými skupinami bylo vedení dotčených obcí, majitelé a správci pozemků v předmětných územích, subjekty zabývající se ochranou přírody, ale i občané, kterým ochrana přírody není lhostejná. A tématem Natury 2000 se rovněž zabývá film, který můžete zhlédnout pod odkazem zde: http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/cz/vystupy-ke-stazeni-9222/ (aktivita C3). A co dodat jako závěrečnou aktivitu? Snad nejlépe filmy o celém projektu, které jsou k vidění pod následujícím odkazem (u aktivity F4): http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/ cz/projektove_aktivity/aktivity-28723/
nechte nás žít...
www.natura2000.cz
natura
2000
18
´ ´ chranit ´ ´ My vsichni pomahame mista pro zivot ˇ ˇ Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v nuts ii moravskoslezsko
www.kr-moravskoslezsky.cz
1. Úvodní stránka informační portálu, 2. Náhled billboardu kampaně proti ilegálnímu motokrosu, 3. Náhled billboardu kampaně Natura 2000
19
Projekt Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko (22-23) Projekt byl realizován v rámci programu LIFE +, oblast podpory Informace a komunikace v oblasti životního prostředí. Cílem projektu byl rozvoj efektivní komunikace a podpora cíleného šíření informací jako nástroje řešení vybraných problémů ochrany přírody a krajiny v Moravskoslezském kraji.
Dílčí cíle projektu byly následující: – zlepšení komunikace a výměna informací mezi klíčovými subjekty veřejné správy na úseku ochrany přírody v regionu – z vyšování povědomí prioritních cílových skupin o ochraně přírody a krajiny s cílem řešení vybraných problémů v této oblasti (nepovolené kácení dřevin, ničení biotopů rostlin a živočichů v chráněných územích, rušení fauny a podporování eroze v důsledku nelegálního motokrosu, rozšiřování invazních druhů rostlin)
Dosažené výsledky projektu:
Financování projektu: Celkový rozpočet
813 900 €
Finanční podpora Komise Evropských společenství
356 500 €
43,8 %
Finanční prostředky z rozpočtu kraje
105 800 €
13 %
Finanční prostředky přidružených příjemců
351 600 €
43,2 %
Příjemcem a administrátorem projektu byl Moravskoslezský kraj, partnery projektu pak: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Ministerstvo životního prostředí České republiky, Lesy České republiky, s.p., a občanská sdružení Hájenka, ČSOP Salamandr a Actaea.
– zajištění vstřícného postupu ze strany vlastníků, správců pozemků, samospráv i občanů; propagace předmětů ochrany v konkrétních lokalitách soustavy Natura 2000 – zlepšení toku informací a zlepšení spolupráce mezi subjekty veřejné správy na úseku ochrany přírody a krajiny – optimalizace péče o pozemky s pozitivním dopadem na ochranu ekosystémů, zvýšení zapojení samospráv a vlastníků do tvorby prvků ÚSES, zlepšení vztahu i chování návštěvníků k chráněným územím, omezení ohrožení fauny a eroze půdy vlivem nelegálního motokrosu 20
Termín realizace: 2010 - 2013
21
Přehled všech projektových aktivit
C16 Informační portál
A1
Řízení projektu
C17 Zpravodaj Beskydy
A2
Monitoring postupu
C18 Zpravodaj Jeseníky
A3 Audit
C19 Zpravodaj MSK
A4
C20 Film Jak neškodit přírodě
Komunikační plán
C21 Brožura Jak neškodit přírodě
22
C1
Komunikační strategie Natura 2000
C22 Brožura Invazní druhy
C2
Kulaté stoly Natura 2000
C23 Leták Ošetřování dřevin
C3
Film Natura 2000
C24 Leták ÚSES
C4
Letáky implementace Natury
C25 Workshop ÚSES
C5
Letáky Natura Beskydy
C26 Publikace ÚSES
C6
Letáky Natura Jeseníky
C27 Publikace o přírodě Moravskoslezského kraje
C7
Letáky Natura MSK
C28 Plakátovací tabule proti ilegálnímu motokrosu
C8
Brožury Natura Beskydy
C29 Internetové stránky proti ilegálnímu motokrosu
C9
Brožury Natura Jeseníky
C10 Brožury Natura MSK
E1
Monitoring dopadů projektu
C11 Panely Natura Beskydy
F1
Internetové stránky projektu
C12 Panely Natura Jeseníky
F2
Informační panely projektu
C13 Panely Natura MSK
F3
Laická zpráva
C14 Billboardy Natura MSK
F4
DVD projektu
C15 Infocentrum Natura Jeseníky
23
Vydal: Moravskoslezský kraj. Náklad: 700 ks. Tato publikace byla vytištěna v rámci projektu Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko. Projekt byl realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.