Jednicka. Oblastní sdružení ODS Praha 1 říjen 2016

Jednicka Oblastní sdružení ODS Praha 1 • www.odspraha1.cz • říjen 2016

Klára Štěpánová: Kdo nepadá, jezdí pod své možnosti str. 8 - 9 Nedovolíme omezit parkování rezidentů

str. 4 - 5

Problematika graffiti? Pracujeme na tom

str. 14 - 15

Editorial

Vážení čtenáři, po dlouhém a klidném létě už nezadržitelně nastoupil podzim a s ním začal i volební maraton. V příštích jedenácti letech nás každý rok čekají nějaké volby. Letos byla Praha volebního humbuku do značné míry ušetřena, probíhaly zde pouze volby ve třech senátních obvodech. Hlavní pozornost se soustředila na volby krajské. Ty vyhrálo Babišovo ANO. K volbám ale přišlo jen cca 30 % voličů. To znamená, že 5,5 milionů voličů zůstalo doma. Důvody si můžeme domýšlet. Občanští demokraté se konečně odrazili ode dna a připsali si dle mého názoru poměrně solidní výsledek. Ale stále nemůžeme být spokojeni. Musíme apelovat na všechny členy a sympatizanty ODS, aby se nestyděli za svou značku, a naopak ji zviditelňovali s tím, že musíme lépe voličům vysvětlovat, co nová ODS přináší a jak pracuje. Mám totiž pocit, že voliči již pochopili, že jsme se skutečně očistili od problémů minulosti, ale ne zcela rozumí, jakou politiku chceme dělat. To musíme napravit. Nadcházející volební klání, které i Prahu 1 čekají v příštích letech, totiž mohou nenávratně změnit polistopadový vývoj u nás. Stojíme na velmi zásadní křižovatce, ze které můžeme pokračovat buď rovně po cestě standardní parlamentní demokracie s normálními výkyvy doprava a doleva, nebo z této cesty uhneme a necháme se zvábit lákadly populismu, extremismu a sliby oligarchů. Jsem životní optimistka, a proto neochvějně věřím, že obyvatelé České republiky, Prahy a jejího centra zvlášť, si důležitost této volby uvědomí. Už jsme se mohli přesvědčit, že nic se „prostě nezařídí“. Úspěšnou budoucnost nám i našim dětem zajistí jen tvrdá práce, svoboda, obrana našich tradic a demokratických hodnot a podpora všech poctivých a pracovitých lidí. Věřím, že se nám společně podaří jít cestou standardní parlamentní demokracie a její hodnoty, které jsou dnes ohrožené, společně uchráníme. JUDr. Jaroslava Janderová předsedkyně ODS Praha 1

2

MAGAZÍN ODS PRAHA 1

Téma Jednicka

Zachraňme Divadlo Komedie Svět kolem nás se neustále mění. To je fakt, který musíme přijmout. Co ovšem nesmíme potichu akceptovat, je, aby se měnil k horšímu. Typickým příkladem, který se bytostně týká nejen Prahy 1, je osud Divadla Komedie. Této tradiční divadelní scéně, která do centra Prahy patří desítky let, totiž hrozí kvůli špatně aplikovanému grantovému systému zánik. Považuji za svou povinnost, abych tímto způsobem oslovila veřejnost a požádala o připojení se k tlaku na záchranu divadla. Se zánikem Komedie by totiž byla zničena jedna velká divadelní tradice, na jejímž budování se podílelo několik generací skvělých režisérů, herců, scénografů, techniků a dalších divadelních profesí, i tisíce diváků, kteří do Komedie chodili za neopakovatelnými kulturními zážitky. V prostorách Divadla Komedie fungovala řada provozovatelů, posledním bylo Divadlo Company.cz, které muselo skončit kvůli nepřidělení čtyřletého grantu od hlavního města Prahy. Od dubna 2016 je tak prostor prázdný. Od podzimu tohoto roku se tam má dočasně přesunout soubor Divadla Na zábradlí. Je otázka, zda zde vůbec bude moci hrát, protože prostor je v havarijním stavu. Hlavní město Praha má do roku 2030 řádnou nájemní smlouvu, v níž je vymezen účel a předmět nájmu, ale i to, že pronajímatel je povinen udržovat prostory ve stavu, které vyplývají z uzavřené nájemní smlouvy, nebo umožnit nájemci příslušné opravy, které již nejsou svým charakterem běžnou údržbou. Vlastníkem nemovitosti, kde jsou prostory Divadla Komedie, je stát. Dříve byla nemovitost svěřena do správy Ministerstvu financí přímo, nyní Generálnímu finančnímu ředitelství, které pod Babišovo ministerstvo spadá. Tato instituce ale s hlavním městem dlouhodo-

Jaroslava Janderová zastupitelka hl. m. Prahy

bě vůbec nekomunikuje, nereaguje na maily ani výzvy k jednání. Hlavní město nabízelo, že by budovu odkoupilo nebo směnilo za jiný majetek. Generální finanční ředitelství opět nereagovalo. Naopak reagovalo údajně tak, že by vyměnilo tuto budovu za podíl HMP v Kongresovém Centru Praha. To je z mého pohledu pro hlavní město naprosto nepřijatelné a nevýhodné. Celá situace budí dojem, že má někdo zájem dostat prostory do stavu, který už nebude pro provoz divadla vhodný. Hrozí tak zánik kulturního stánku, kde mj. působil i Vlasta Burian. Považuji za naprosto skandální, že ministerstvo, dnes GFŘ vůbec neprojevuje zájem o vyřešení této, z mého pohledu naprosto nesložité situace. Snad ale ještě není pozdě. Stejně jako se povedlo zachránit Divadlo v Řeznické či jsme bojovali o pomoc pro Divadlo na Fidlovačce, budu bojovat i za zachování Divadla Komedie. Držte mi palce. Tradiční scéna by neměla skončit podivným handlem. Jaroslava Janderová

Jednicka Téma

Léto bylo ve znamení rekonstrukcí Už se stává téměř tradicí, že léto v Praze 1 netrávíme lenošením, ale především tvrdou prací. Letošní rok tak nebyl v tomto ohledu ničím výjimečný. I letos jsme pracovali na tom, aby se děti měly po prázdninách na co těšit. Zbrusu novou podobu tak dostalo například hřiště v Jirchářích a děti z MŠ Revoluční se dočkaly nových sociálních zařízení. Hřiště v Jirchářích se proměnilo v motýlí zahradu Zanedbané hřiště, které bylo od revoluce v pronájmu církevní Mateřské školy sv. Voršily, bude nyní sloužit potřebám Mateřské školy Národní. Vzniklo zde kompletně nové dětské hřiště. „Hřiště měla v bezúplatném pronájmu dlouhou dobu školka sv. Voršily, která ale své venkovní prostory má, a naše školka Národní si musela pronajímat prostory jiné, což mi přišlo naprosto nespravedlivé. Rozhodla jsem se tedy jednat, zadat projekt a těšit se na výsledek. Jsem ráda, že hřiště budou moci nyní využívat naše děti,“ říká iniciátorka rekonstrukce, radní pro školství Eva Špačková (ODS). Vlastní rekonstrukce začala začátkem června a slavnostní otevření proběhlo v pondělí 26. září. Pro děti zde vznikla nová výuková místnost i s galerií, pergola s lavičkami, pískoviště, pirátská věž se skluzavkou a pro děvčata speciální domeček na hraní. „V dnešní době je spousta dětských hřišť z betonu a děti nemají ve městě moc kontaktu

Radní Eva Špačková během kontrolního dne na ZŠ Curieova

s přírodou. Z tohoto důvodu se architekta celého projektu rozhodla zakomponovat zde i obrázky a podobizny některých zvířat. Celé hřiště se pak díky věrným napodobeninám motýlů promění doslova v motýlí zahradu,“ doplňuje Špačková. MŠ Revoluční dostane novou podobu Mateřské škole v Revoluční se podařilo získat nové prostory v budově a dojde tak k rozšíření celé školky. Rekonstrukce probíhala celé léto a děti se tak vracely po prázdninách do „nového“. Díky novému prostoru tak mohly vzniknout dvě nové jídelny, přičemž jedna z nich je zachována v novorenesančním stylu. Během prázdninových oprav došlo k vybudování také třech nových sociálních zařízení a dvou výdejen jídla. Do budoucna se děti mohou těšit ještě na polytechnickou a keramickou dílnu.

Hřiště V Jirchářích po rekonstrukci

Rekonstrukce v Curieovce jde do finále O projektu půdní vestavby v ZŠ Curieova, kde vznikne sedm nových světlých učeben, tři kabinety pro vyučující a moderní sociální zařízení, jsme vás již informovali v minulém čísle. Celý projekt má nyní za sebou veškeré bourací práce, které probíhaly nad očekávání dobře. Vše svědčí o vysoké řemeslné úrovni, se kterou byla budova postavena. Práce budou nyní pokračovat položením podlahy, izolací a odhlučněním. Jednat se bude ale už pouze o „čistou práci“ a k částečnému provozu čtvrtého patra by mohlo podle stavbyvedoucího dojít už v průběhu září. Dokončovací práce pak budou trvat zhruba do ledna roku 2017. O veškerém průběhu prací byli rodiče informováni během poslední Redakce schůzky 22. srpna 2016.

MŠ v Revoluční MAGAZÍN ODS PRAHA 1

3

Doprava Jednicka

Nedovolíme omezit parkování rezidentů Od konce srpna dochází k postupnému rozšiřování zón placeného stání (ZPS) o další městské části. Koncem srpna byly spuštěny ZPS v Praze 5 a 6, na podzim pak budou následovat Praha 3 a 8. Pro celé území Prahy pak byly zřizovatelem nastaveny nové podmínky. Původních zón, mezi které se řadí také Praha 1 (Praha 2 a 7), se změny v ZPS dotknou až v příštím roce. Městské části Praha 1 pak konkrétně až od října 2017. Do té doby bude platit stávající stav, tedy staré zóny se stejnými pravidly. Přesto se však v novém konceptu ZPS objevují změny, které by se občanů Prahy 1 do budoucna mohly výrazně dotknout. Které to budou, jsme se zeptali místostarosty Richarda Bureše (ODS).

Richard Bureš

V rámci nového konceptu ZPS se objevuje nová charakteristika modré zóny. Řeknete nám k tomu více? Přestože jsme v rámci přípravy nových ZPS jednali o všech možnostech a připomínkovali je, došlo k některým změnám, se kterými jsme nesouhlasili a stále nesouhlasíme. Jednou z nich je právě nová charakteristika modré zóny, která nyní říká, že návštěvníci mohou v modré zóně parkovat kdekoliv na dobu 3 hodin a po nalezení místa zaplatí přes virtuální parkovací hodiny (webová aplikace). To je změna, která by mohla do budoucna výrazně ovlivnit parkování rezidentů v Praze 1.

Ale vždyť již dnes může nerezident využít stírací losy a zaparkovat tak v modré zóně. Není to tak? Ano, stírací losy jsou jedna z věcí, kterou jsem sám historicky prosazoval a byl bych rád, kdyby pro Prahu 1 platily i nadále. Je potřeba zmínit, že stírací losy, které mají lidé už koupeny, budou platit až do září 2017 bez ohledu na to, jak se situace vyvine. Nyní však zpět k tématu. Mezi stíracími losy a virtuálními parkovacími hodinami je velký rozdíl. Stírací losy je potřeba si pořídit předem a dotyčný tak cestu na Prahu 1 plánuje z jasných důvo4


dů (řemeslníci, dodavatelé služeb, návštěvy atd.). Oproti tomu nový parkovací systém říká všem: „Přijeďte do centra, hledejte místo na parkování i v čistě rezidenčních uličkách Prahy 1, kam nyní nikoho ani nenapadne zajet, a pak si mobilem zaplaťte.“ Návštěvníkům restaurací a barů ve večerních hodinách pak vlastně říká: „Přijeďte si vlastním autem, zaparkujte a večer si zavolejte odvoz vozu.“ Bojím se, že by tak občané naší městské části neměli kde parkovat.

Takže s tou změnou zásadně nesouhlasíte? Ano, nesouhlasím, protože navržený model koncepce ZPS a především pak možnosti parkování nerezidentů bez regulace zcela rezignuje na původní důvod zavádění zóny placeného stání v centru Prahy. Tím byla především ochranná funkce místních tam, kde z charakteristiky uliční sítě a zástavby pro ně vyplývá nedostatek parkovacích míst. Ochranná funkce zóny je nyní nahrazována snahou o maximalizaci výnosu. To může přinést nejen zhoršení parkování rezidentů, ale především i zvýšení zátěže v centru města. Lidé by logicky jezdili ulicemi a hledali místo úplně všude. Je třeba také zmínit, že nově zřízované ZPS mají provozní dobu od 8.00 do 20.00 hod.

Jednicka Doprava

a na tuto dobu je také nasmlouvána jejich kontrola speciálním vozem. I to je pro Prahu 1 nepřijatelné.

Jaký postoj tedy Praha 1 nyní k celé problematice zaujme? Praha 1 bude ve zbylém období do zavedení nového konceptu i na území své městské části prosazovat provozní dobu zóny od 8.00 do 6.00 hod.; zrušení možnosti parkování nerezidentů kdekoliv v modré zóně; ponechání možnosti parkování nerezidentů pouze na nynějších zelených a oranžových zónách s tím, že i tam by mohli parkovat rezidenti; další výstavbu podzemních garáží.

Jak se rozšíření ZPS v jiných městských částech projevuje v Praze 1? Bohužel, chybějící P+R parkoviště mají na centrum negativní vliv. Středočeši byli vyhnáni z Prahy 5 a 6 na okraj a tam jim obchodní domy logicky zpoplatnily parkování. Při neexistenci alternativy tak mnozí z nich znovu zamířili svými vozy do centra, kam mnoho let nejezdili. Následkem je viditelný nárůst aut s mimopražskou registrační značkou v ulicích centra a v případě nějaké uzavírky či špatného počasí pak totální kolaps dopravy. Tak tomu bylo například v prvním říjnovém týdnu, kdy souběh opravy plynovodu u Národního divadla, špatného počasí a nárůstu mimopražských aut v centru úplně zastavil provoz. V městských částech, kde jsou nově zřízeny zóny placeného stání, evidujeme negativní reakce od některých podnikatelů. Městská část Praha 1 vnímá specifika svého území oproti jiným městským částem. S ohledem na dlouhodobou spolupráci Prahy 1 s Hospodářskou komorou Praha 1, která je nám nápomocna při posuzování a přípravě návrhů, nás zajímal její názor i na toto téma. Hospodářská komora zveřejnila na svých webových stránkách (http://www.hkpraha1.cz) stanovisko k diskutované problematice, ze kterého nyní citujeme: „Hospodářská komora Praha 1 považuje stávající systém organizace parkování na území Prahy 1 za vyvážený a po mnoho let „usazený“. Je podle našeho názoru

přijatelným jak pro obyvatele, tak i dodavatele služeb. Jsme však přesvědčeni, že uvažovaná změna systému, který by učinil modrou zónu na území Prahy 1 „otevřenější“, by ve svém důsledku postihla jak obyvatele, tak zmiňované dodavatele služeb. Pružnější možnost zaparkovat v modré zóně jde proti smyslu organizace dopravy v pražské památkové rezervaci. Pokud je zde vůle ze strany magistrátu umožnit pružnější možnost parkování, pak stačí, aby se chopil příležitosti a konečně zbudoval podzemní parkoviště, která tuto možnost nabídnou. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek jednoznačně prohlásil, že jakékoli změny v parkování na území městských částí se odehrají pouze na základě iniciativy příslušné radnice a pokud si městská část změny nepřeje, bude takové stanovisko respektováno. Obrátili jsme se proto na Městskou část Praha 1 s žádostí o vyslovení jasného stanoviska k budoucnosti parkování na území Prahy 1. Jsme připraveni nabídnout Redakce odborníky ke zpracování jeho návrhu.“

Změny v MHD si občané Prahy 1 chválí Dopravní změny, ke kterým došlo koncem prázdnin, jsou z pohledu občanů Prahy 1 jednoznačně pozitivní, neboť přinesly hned dvojí nové spojení Starého a Nového Města s Malou Stranou. V půlce července vyjel na svou první prodlouženou trasu minibus linky 194, která nyní spojuje stanice metra Florenc a Malostranská. Od konce

srpna mohou obyvatelé Prahy 1 využívat také tramvajového spojení Náměstí Republiky s Malostranskou v podobě nově zavedené linky číslo 15. „O obou změnách jsem dlouho osobně jednal se společností Ropid. Reagoval jsem na podněty občanů a šlo mi především o to, aby lidé nemuseli při cestě z Malé Strany na Staré či Nové

Město složitě přestupovat. Věřím, že tato nová dopravní spojení ulehčí našim spoluobčanům jejich cesty z jedné strany řeky na druhou, a slibuji jim, že i nadále budeme pracovat na tom, abychom jim jejich každodenní cesty co nejvíce ulehčili,“ řekl iniciátor této změny místostarosta pro dopravu Richard Bureš (ODS). Redakce MAGAZÍN ODS PRAHA 1

5

Téma Jednicka

Jak si užily léto děti z Prahy 1?

Opečený buřt patří k létu

O tábor Hasičů Prahy 1 je obrovský zájem

Děti si prohlédly filmové lokace na Malé Straně

Eva Špačková přišla pozdravit malé tenisty

6


foto: Natálie Faltýnová

Příměstské tábory si během posledních let získávají stále více příznivců. Ideální jsou pro děti, které nemohou z nějakého důvodu vyjet mimo Prahu a tráví letní prázdniny v hlavním městě. „Snažíme se o to, aby i tyto děti měly během prázdnin zajištěno sportovní či jiné vyžití. Díky finanční podpoře v dotacích na volnočasové aktivity umožňuje radnice Prahy 1 různým organizacím a spolkům uspořádat příměstské tábory. Děti zde tráví celý den a navečer se pak vracejí domů,“ říká radní Eva Špačková (ODS), mezi jejíž kompetence spadá kromě spolků také školství. Během léta jsme navštívili příměstský tábor dobrovolných hasičů Prahy 1, tenisový tábor a také filmový tábor Muzea Karla Zemana. Na to, jak si děti tábory užily, se můžete podívat v krátké fotoreportáži. Redakce

Jednicka Téma

Ustoupí Praha tlaku buskerů? Vedení hlavního města Prahy zadalo za 350 tisíc korun bez DPH vytvoření dotazníkového šetření, kterým chtělo zjistit, jak jsou lidé spokojeni s regulací pouličního umění a zda je takzvaný busking ruší. To všechno poté, co byla stanovena a schválena jasná pravidla. „Vůbec nechápu, proč se tento průzkum, který prosadila primátorka Krnáčová, dělal. Kromě toho, že je to nesmyslné vyhazování peněz, mi vadí, že se nejprve a pod vytrvalým tlakem MČ Praha 1 schválila pravidla, která, jak se již dnes ukázalo, jsou funkční a jejich dodržování značně ulevilo obyvatelům a občanům pracujícím v centru Prahy 1, kteří trpěli díky neustálému hluku přímo pod jejich okny. Následně, na základě tlaku buskerů a jejich kamarádů, se tato pravidla začala opět relativizovat,“ uvedla předsedkyně Kontrolního výboru magistrátu Jaroslava Janderová (ODS). Janderová je kulturní fanynkou, dlouhé roky provozuje jazz-bluesový klub, má pochopení i pro pouliční umění, ale ve formě, která neničí kvalitu života lidí bydlících v okolí.

Staroměstské náměstí je rájem buskerů

„Asi nikdo nechce pouliční umělce zcela vyhnat, ale oni musí mít pochopení pro rezidenty Prahy 1 a občany, kteří zde pracují. Není přece možné, aby někomu den co den celé hodiny pod okny zněly zvuky bubínků nebo hlasitá hudební produkce. V takovém prostředí se nedá žít ani pracovat,“ vysvětlila Janderová.

Pouliční produkce je v ulicích Prahy povolena více než dva roky. K první změně ve vyhlášce sáhlo město loni. Tehdy vznikl seznam 18 míst, kde je busking zakázán, nebo částečně omezen. Takzvané tiché umělecké činnosti, jako jsou třeba pantomima nebo živé sochy, jsou na těchto mísRedakce tech povoleny.

Martin Skála: Co takhle zavést noční policii Pro obyvatele Prahy 1 je to smutný evergreen. V nočních hodinách se zejména některé lokality centra promění v pouliční party prostor pro podnapilé a hlučné turisty. Bez ohledu na to, že v okolí bydlí lidé, kteří se chtějí normálně vyspat. „Zejména v Dlouhé a okolí, ale i na jiných místech, je situace doslova katastrofální. Musí přijít opravdu jasné řešení,“ říká zastupitel Prahy 1 Martin Skála (ODS). Tím by podle Skály neměly být plošné restrikce spočívající například v zavření restaurací ve 22.00 hod. „Je nesmysl trestat podnikatele a slušné lidi, kteří se chtějí jít večer pobavit. Musíme se zaměřit na ty, kteří dělají problémy. Ono jich není zase tolik, jen jsou tak hluční, že je-

Martin Skála

den vydá za deset,“ vysvětluje Skála, podle nějž je třeba posílit represi i prevenci. „Praha 1 dlouhodobě žádá

navýšení poštu městských policistů, což naráží na finanční možnosti. Měli bychom se zamyslet, zda specificky neposílit hlídky ve večerních a nočních hodinách. A hlučné pijáky tvrdě pokutovat,“ vysvětluje Skála. Současně by měla Praha změnu přístupu velmi silně akcentovat ve své komunikaci zaměřené na zahraniční návštěvníky. „Spousta turistů k nám přijíždí s tím, že Praha je ideální místo pro mejdany. Musí se dozvědět, že se zde mohou pobavit v barech, ale pokud budou dělat nepořádek na ulicích, stihne je velmi rychle tvrdý trest. Je jasné, že to nezafunguje ze dne na den, ale pokud budou strážníci opravdu hlídat a pokutovat, během pár měsíců se to po Evropě rozkřikne,“ je Redakce přesvědčen Martin Skála. 7 MAGAZÍN ODS PRAHA 1

Téma Jednicka

Kdo nepadá, jezdí pod své možnosti Čtyřiadvacetiletá Karla Štěpánová reprezentuje Českou republiku ve sportu, který rozhodně není určen pro žádné slečinky. Většinu svého času tráví s nohama v pedálech a od hlavy až k patě pokrytá bahnem. Říkáte si, co tato sympatická slečna dělá? Karla je úřadující dvojnásobná mistryně České republiky v olympijském cross-country. Jak se k tomuto sportu dostala a za jakým cílem míří? To se dozvíte v následujícím rozhovoru. Mohla bys našim čtenářům úvodem přiblížit, co si mají představit pod disciplínou olympijské cross - country? Olympijské cross-country se jezdí na okruhu, který se během závodu absolvuje hned několikrát. Je to disciplína, která není jen o fyzičce, ale je hodně o technice. Specifikum cross-country je, že jedete od začátku až do konce naplno. Není kdy si odpočinout. Obsahuje náročné technické skoky, které jsou čím dál těžší. Na druhou stranu je to cyklistická disciplína, kde se naučíte nejvíce věcí. Myslím si, že oproti jiným cyklistickým disciplínám je cross-country pro diváky hodně atraktivní, protože mohou bikera vidět v různých částech trati a při jiných situacích. Jedná se také o jedinou bikovou disciplínu, která je olympijskou disciplínou. K cyklistice ses dostala až v poměrně pozdním věku, pociťuješ to jako určitý handicap? Má to své výhody i nevýhody. Tím, že jsem začala s cyklistikou až později, mám pořád chuť závodit. Mnohdy mám větší chuť trénovat než holky, které trénují už od svých 10 let. Já jsem začala jezdit až v 18 a díky tomu jsem si užila školu, mám hodně zážitků i ze života mimo závody a nic mi tak neuteklo. Velkou nevýhodou, ales8


poň z počátku, bylo obrovské kilometrové manko, které jsem oproti ostatním závodnicím měla. Musela jsem si nejdříve vybudovat základnu, na které jsem mohla začít stavět. Kvůli nedostatku zkušeností jsem každý závod v hlavě hrozně řešila a brala ho jako by byl můj poslední. Co tě k cyklistice přivedlo a proč ses rozhodla právě pro tento sport? Před 5 lety, než jsem se k závodění dostala, mě hodně bavilo běhat. Pořídila jsem si chrta a pak byla zklamaná z toho, že se mnou dvouměsíční štěně nechce běhat deset kilometrů. Běhala jsem čím dál tím delší tratě, ale pak přišlo zranění kolena a doktor mi doporučil jízdu na kole. Už dříve jsem se ráda dívala na cyklistiku v televizi. Jezdit jsem ale začala až poté, co jsem dostala od táty k narozeninám kolo. Začali jsme s tátou objíždět závody a mě to strašně bavilo. Zlomovým okamžikem pro mou kariéru bylo, když jsem na jednom ze závodů potkala Libora Oplta (pozn. redakce: ex-trenér a zároveň objevitel Karly). Jeho natolik nadchlo mé zapálení pro věc, že mě vzal do týmu a začal mě trénovat. Co tě na cyklistice jako sportu nejvíce přitahuje? Nejvíce mě baví, že na kole toho zažiješ hrozně moc a navíc jsi obklopená přírodou. Poslední dobou moc ráda

Jednicka Rozhovor zkouším, co ještě vydržím. Mohu říct, že čím víc mě to bolí, tím víc mě to baví. Myslíš si, že cyklistika jako sport je vhodná pro ženy? Pociťuješ jako žena občas i diskriminaci? Dříve jsme měly na výhrách o hodně menší peníze než chlapi, což se naštěstí už srovnalo. Je to ale ženský sport, a proto je celkově ohodnocený méně. Většina lidí raději kouká na mužský sport, i když nechápu proč. Například holky na kole přece nevypadají zle (smích). Horská cyklistika je pro holku docela těžká. Je to dřina a je tam hodně pádů. Ne nadarmo se říká, že kdo nepadá, jezdí pod své možnosti. Myslím si, že horské cyklistky bývají jedny z nejtvrdších holek. Ať je jakékoliv počasí – prší nebo sněží, tak musíme nasednout na kolo a ten závod odjet. Jede se za každého počasí. Pro holku je to drsný sport, ale myslím si, že o to větší obdiv pak u chlapů má. Hlavně, když jim ještě během závodu ujede (smích). Cyklistiku jako sport doprovázejí časté dopingové skandály. Jaký je na to tvůj názor? Přestože nejsem ve světové špičce, tak jsem i já několikrát do roka testována. Testuje se na většině závodů. Myslím si, že oproti jiným sportům je to nefér, ale cyklisti mají zkrátka nálepku těch, co dopují. Tak to prostě je. Dopuje se ale ve všech sportech. Jen v nich sportovci nejsou tak často podrobováni testům. Celá situace je hodně zkreslená silniční cyklistikou, kde je hodně peněz a na závodníky je z řad sponzorů vyvíjen ohromný tlak. Závody jsou mediálně hodně sledované a všichni chtějí zajet co nejlépe. V důsledku toho je pak velice snadné sklouznout k dopingu. Stejně jako existují vývojáři na léky, tak ve sportu existují vývojáři na dopingové látky. Myslím si, že nikdy nebude existovat sport bez dopingu, protože je to velmi komerční záležitost. Jaký byl prozatím tvůj největší sportovní úspěch? Pro mě osobně hodně znamenají dva tituly mistryně republiky, které jsem získala. Letos bych ale zařadila ještě výš úspěch, kterého se mi podařilo dosáhnout na mistrovství světa v cross-country. To se jelo v létě v Novém Městě na Moravě a mně se tu podařilo zajet krásné dvacáté místo. Byla tu úžasná atmosféra, spousta fanoušků, kteří mě hnali dopředu. To byl pro mě zatím nej sportovní zážitek.

Jaký je tvůj největší sportovní sen? Určitě je to olympiáda a dostat se co nejvýš na mistrovství světa. Umístit se do top pěti nejlepších cyklistek je pro mě říše snů. Vím, že je to spousta dřiny, ale člověk by měl mít velké cíle a sny. Myslím si, že to není nereálné. Pokud se mi bude takhle dařit na mistrovství světa, tak olympiáda pak přijde sama. Jaké máš plány po ukončení sportovní kariéry? Ráda bych zůstala u sportu. Nejsem si ale jistá, jestli formou trenérství. Jsem trochu cholerická a nevím, jestli bych na to měla nervy. Ráda bych pomáhala s přípravou holkám, které si chtějí splnit svůj sen. I mně hodně lidí pomohlo si svůj sen splnit, a tak bych to cyklistickému sportu chtěla takto vrátit. Co tě v budoucnu čeká zajímavého a na co se těšíš? Těším se na novou výzvu v podobě přestupu do nového týmu. Čeká na mě nový trenér, nový manažer, fyzioterapeut. Domluvili jsme se, že některé věci změníme a posuneme dál. Věřím, že by mi do budoucna tato spolupráce mohla mnoho přinést. Čím výš se chceš dostat, tím víc potřebuješ peněz a lidí kolem sebe. Tak to ve sportu chodí. Tradiční otázka na závěr, jaký máš vztah k Praze 1? Dá se říct, že s Prahou 1 mám spojeny své sportovní začátky, protože jsem začínala v týmu, který měl klubovnu na Praze 1. Poté jsem se na Prahu 1 přestěhovala a žila tu celé 4 roky. Během nich jsem se s Prahou 1 neskutečně sžila. Je tu mnoho možností, všude to máš blízko. Po tom drilu z kola se tu člověk krásně zrelaxuje. Na druhou stranu musím říct, že pro mě jako pro vesničana to byl velký šok. Nyní už bydlím v jiné městské Redakce části, ale na Prahu 1 se pořád ráda vracím. MAGAZÍN ODS PRAHA 1

9

Téma Jednicka

V roce 2017 segwaye již na chodnících Prahy 1 nepotkáte O regulaci vozítek segway toho bylo řečeno hodně a podle stavu přípravy regulace si kdekdo připisuje zásluhy. Aktuálně se mluví o pochybení úředníků Magistrátu hlavního města Prahy nebo městských částí. Zeptali jsme se proto, jaká je realita toho kdo o dané problematice ví nejvíce – místostarosty Prahy 1 Richarda Bureše (ODS).

Kdy nám doopravdy přestanou segwaye komplikovat život v ulicích Prahy 1? Reálně se tak stane v prosinci tohoto roku, což znamená, že v příští sezóně se již s tímto problémem občané Prahy 1 setkávat nebudou. Někomu se to může zdát pozdě, ale se znalostí všech souvisejících problémů jsem rád, že problematika bude konečně vyřešena. Je pravda, že jsme si na regulaci museli nějakou dobu počkat. Co vedlo k tomuto zdržení? O segwayích a jejich regulaci se mluví již léta. Ministerstvo dopravy, magistrát ani parlament se zrovna dvakrát „nepřetrhly“, aby Praze 1 tuto problematiku pomohli řešit. V průběhu roku 2015 se mi podařilo přesvědčit koaliční partnery, že situaci je třeba řešit změnou zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, protože všechny ostatní pokusy ztroskotaly. Ministerstvo dopravy však naše snahy nevyslyšelo a v novele zákona v podstatě zlegalizovalo dosavadní stav, tedy že segwaye smí jezdit po chodníku. Po diskuzi s koaličními partnery jsem připravil pozměňující návrh, který si následně poslanec koaličního partnera osvojil. Návrh byl schválen, stejně jako i celý zákon, a tím, že 5. února 2016 vyšel ve Sbírce zákonů, byl splněn první krok pro budoucí regulaci. Mluvíte o prvním kroku, co vše dalšího bylo tedy pro regulaci potřeba? Zákonem byl definován osobní přepravník (segway) a obcím dána možnost jeho pohyb regulovat. Je třeba 10


zdůraznit, že regulace musí být doplněna dopravní značkou. Bylo také potřeba novelizovat i příslušnou vyhlášku o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, která příslušnou značku zavedla, a technický předpis, který upravuje její používání. Až poté mohla obec, v našem případě tedy hlavní město Praha, přistupovat k projednání a nařízení rady, kterým je provoz osobních přepravníků zakázán. Právě v této chvíli se začaly vést vášnivé diskuze o tom, že došlo k velkému zdržení. Čí je to vlastně vina? Řečeno bylo mnoho, ale důležitá jsou následující fakta. Dne 31. května byl schválen záměr vymezit místa se zákazem, 15. června bylo zahájeno připomínkové řízení všech městských částí a 19. července Rada hlavního města Prahy přijala nařízení HMP 14/2016. Od tohoto momentu již šlo o „úředničinu“, kde k určitému prodlení došlo. Říkáte, že došlo k určitému prodlení. Můžete být konkrétnější? Původně byla zvažována regulace v zóně památkové rezervace, která je již od roku 1971 vymezena a má jasné hranice. To, že se tato zóna rozšiřovala na základě požadavků jednotlivých městských částí, problémem nebylo. Problémem bylo, že Praha 6 s návrhem nesouhlasila a nechala z něj své ulice vyjmout. Tím velmi zkomplikovala přípravu projektu, který pro umístění dopravních značek musel být zpracován. Skutečnost, že to není jednoduchý proces, dokládá fakt, že tento projekt má jen v obrazové části 160 stran.

Jednicka Téma

Mluvilo se o nějakém dočasném řešení, které Praha 1 odmítla? Ano, namísto soustředění se na realizaci schváleného nařízení se objevil návrh na omezení pohybu vozítek jen na Staroměstském náměstí a v ulicích Celetná a Karlova. To Praha 1 odmítla ze dvou důvodů. Prvním z nich bylo, že šlo o vymezení přenosnými značkami, jejichž vymahatelnost je problematická. Druhým důvodem pak bylo, že omezení pohybu segwayů jen na jedno náměstí nebylo přáním obyvatel Prahy 1. Navíc by takový krok zcela jistě skončil u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, neboť by bylo realizováno něco jiného než ve schváleném nařízení. Jaká je situace nyní? Jsou již všechny problémy překonány? Ano, nyní již jsou. Dne 3. října byla na úřední desce magistrátu vyvěšena veřejná vyhláška – „Oznámení o návrhu opatření obecné povahy pro stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích a výzva k uplatnění připomínek nebo námi-

tek“. Tím byl spuštěn proces, který má jasné lhůty, po jejichž naplnění a uplynutí bude možno dopravní značení umístit a nařízení se tak stane nejen platným, ale i účinným a vymahatelným. Hrozí reálně ještě nějaký problém, který by mohl celý proces pozdržet? Jediné, co nevím, je, zda TSK objednala dopravní značky a zda jsou již ve výrobě. Pokud ano, značky se budou moci umísťovat již v rámci běžících lhůt a po jejich uplynutí již budou platné a nařízení vymahatelné. S ohledem na to, jak byla celá věc medializována, věřím, že si TSK nedovolí otálet. A nehrozí, že i po rozmístění dopravního značení bude zákaz ze strany provozovatelů segwayů porušován? Pevně věřím, že ne. V novele zákona byl totiž současně změněn i zákon o přestupcích, který dal Městské policii jasnou pravomoc jakékoliv porušení sankcionovat. Redakce

Projekt umístění dopravního značení MAGAZÍN ODS PRAHA 1

11

Téma Jednicka

Petr Fiala: Ještě jednou děkuji všem voličům, kteří nás podpořili. Blahopřeji úspěšným kandidátům a všem děkuji za aktivní kampaň!

Nad výsledky nejásáme, bereme je střízlivě, ale vidíme potvrzení trendu: vrátili jsme se jasně do pozice nejsilnější strany na pravici, proti posledním parlamentním volbám jsme ve všech regionech dosáhli lepšího výsledku, jako vůbec jediná opoziční strana jsme proti volbám z roku 2013 posílili. Srovnávat naše výsledky s rokem 2010 nebo 2012 by mohl jen někdo, kdo nežije v této zemi. Byla jiná politická situace, ODS byla nejsilnější vládní strana, nebyli

zde někteří političtí soupeři, je „ODS před“ a „ODS po“ všichni víte, co mám na mysli. Nepřežili jsme jen svou „smrt“, teď už je jasné, že postupujeme strategicky a systematicky vzhůru, máme dobrý program a mnoho osvědčených i nových osobností, které ho garantují. Krajské a senátní volby ukončily jednu etapu obnovy ODS. Představují dobré východisko pro parlamentní volby, kde chceme uspět mnohem výrazněji. Zjednodušme Petr Fiala to: tyto volby ukázaly, že na to máme!

Zbytečný atak na řidiče Každý, kdo žije na Praze 1, zažívá den co den neustávající nápor turistů i akcí, které se na území naší městské části pořádají. Je to nepříjemná, ale vcelku pochopitelná daň za bydlení v samém srdci Prahy. Co ovšem pochopit nehodlám, je sociální inženýrství, kterým se nám snaží omezit životní styl a vnutit svou představu o světě nejrůznější neziskové aktivistické organizace, podporované bohužel i některými politiky. O čem mluvím? Například o smutném výsledku odstranění parkoviště na Malostranském náměstí, kde namísto slibovaného života zbyl jen prázdný nevyužitý prostor. Také o akci „Den bez aut“, která uzavřením Národní třídy způsobila dopravní kolaps v centru a blízkém okolí a nejen rezidentům a občanům pracujícím v centru Prahy značně zkomplikovala život. Bylo nemožné v této lokalitě sednout do auta a odjet, kam potřebovali. Odvézt děti do 12


vzdálené školy či školky, odvézt např. nemocné rodiče k lékaři, přepravit se do zaměstnání mimo centrum bez komplikací. Toto jsou samozřejmě navíc pouze symboly, v jejichž pozadí neustávají zelené tlaky na uzavření Smetanova nábřeží či Malé Strany automobilům. Kdy už tito sociální inženýři pochopí, že na Praze 1 žijí lidé, kteří mají stejná práva jako ostatní? Proč mají například cyklofanatici místo ježdění na kole, pro které jim navíc magistrát neustále zlepšuje podmínky, potřebu útočit na lidi, kteří chtějí či potřebují jezdit autem? Lidé se zeleným viděním světa velmi často omílají slova jako tolerance a respekt. Jejich činy jdou však přímo proti jejich duchu. S tím já se smířit nehodlám. Budu i nadále bojovat za to, aby se každý mohl svobodně rozhodnout, zda se chce po městě, kde bydlí a platí daně, pohybovat pěšky, na kole, tramvají či v autě. Jaroslava Janderová

Jednicka Živnost

Zaměstnanec svým přístupem tvoří celou pobočku Čištění oblečení je pořádná věda. Do detailů musíte znát všechny druhy a vlastnosti materiálů nebo nejnovější trendy v čištění. Robert Štíbr se tomuto řemeslu věnuje už 9 let. Nápad otevřít si čistírnu měl před více jak 15 lety jeho otce, který má nyní čistírny v Praze 3. Pod názvem Royal clean provozuje Robert Štíbr celkem 3 pobočky (Praha 1 Myslíkova, Praha 6 Na Hutích, Praha 7 Milady Horákové) a dvě sběrná místa. Jak sám říká, nejdůležitější je příjem zboží a také to, aby byli jeho zaměstnanci spokojeni a odváděli dobře svou práci. Zaměstnanec totiž svým přístupem tvoří celou pobočku. Kdo služeb nejvíce využívá? Jsou to spíše cizinci, nebo občané? Služeb využívají především občané a zhruba tak 20 - 30 % klientely tvoří cizinci. Z cizinců nás navštěvují nejčastěji studenti z bohatších rodin, kteří nejsou zvyklí doma prát, a tak nám jednou za čas přinesou na vyčištění celý kufr oblečení. Obecně lze říci, že pro cizince je čistírna větší samozřejmostí než pro Čechy, pro které je to stále ještě dražší záležitost.

Provozovna v Myslíkově ulici

Jak moc lidé čistírny využívají a co si nejčastěji dávají čistit? Provozovatelé čistíren oděvů by samozřejmě chtěli, aby tato služba byla využívána více, ale obecně lze říci, že by každý člověk měl čistírnu několikrát za rok navštívit. Nejčastěji si k nám lidé dávají čistit kancelářské oblečení, jako jsou sako, kalhoty nebo sukně. Dá se říci, zda a kdy probíhá sezónní čištění oblečení? Ano, sezónní čištění probíhá ve dvou vlnách. První je od začátku října do poloviny prosince, kdy lidé vyndávají ze svých šatníků zimní oblečení a nechávají si je vyčistit před začátkem zimy. Ve druhé vlně, která trvá od konce března do poloviny června, naopak zimní oblečení ukládají zpět do šatníku. Oděvy by měly být po zimě uskladněny vždy stoprocentně čisté a nejlépe naimpregnované, aby byla zachována kvalita materiálu, zvláště pak u značkových výrobků. Rád bych čtenářům poradil, aby nenechávali čištění na poslední chvíli. Čistírny mají určitou kapacitu na daný počet kusů tak, aby byla zachována 100% kvalita.

Máte nějakou špatnou zkušenost s klienty? Bohužel ano. Občas se stává, že lidé využívají naší dobroty a dají k nám vyčistit oblečení, které už má nějakou skrytou vadu. Když si později přijdou pro vyčištěné zboží, snaží se poškození svést na nás. Na tyto případy musíme být připraveni, a proto je pro nás velice důležitý příjem zboží, kdy musíme oblečení opravdu důkladně prohlédnout a zákazníka na případné poškození předem upozornit. Co se za dobu, kdy čistírny provozujete, v tomto oboru změnilo? Začíná se pomalu přecházet na ekologické čištění, ale je to často na úkor kvality čištění. Z toho důvodu se spousta čistíren opět vrací ke starým způsobům čištění, s kterým mají dlouholeté zkušenosti. Máte čistírnu v Praze 1, a tak bych se ráda zeptala, jaký máte k naší městské části vztah? Velmi kladný. V Praze 1 jsem vyrostl a miluji to tu. Líbí se mi, jak centrum Prahy během posledních pár let ožilo. Přibylo hodně restaurací a moderních bister a člověk může stále objevovat nové a nové podniky. Před pár lety jsem chvilku bydlel mimo centrum, ale stejně jsem se sem vrátil. Co k tomu dodat… s centrem našeho krásného města jsem zkrátka sžitý.

Dopouštějí se zákazníci nějakých chyb, když si dávají prádlo do čistírny? Zákazníci si oblečení občas ošetřují už doma levnějšími prostředky dostupnými v drogeriích. Používají také různé triky, které se dočtou na internetu. Například k odstranění červeného vína používají bílé, na odstranění skvrn zkoušejí sodu nebo sůl a podobné „babské rady“. Tím, že používají tyto triky, se často stane, že se skvrna začistí a poškození je již nevratné. MAGAZÍN ODS PRAHA 1

13

Téma Jednicka

Čištění zdi si vyzkoušel i místostarosta Richard Bureš

Problematika graffiti? Pracujeme na tom! Graffiti jsou věčným problémem nejen Prahy 1, ale celého hlavního města. Touto problematikou se zabývá dlouhodoběji také místostarosta Prahy 1 Richard Bureš (ODS), který tvrdí, že klíčová je v tomto případě hlavně včasná reakce a efektivita celého procesu. Dle jeho názoru vypadají dnes některé ulice jako ráj sprejerů, kde je možné se vyřádit. Prahu 1 trápí kromě plnohodnotného graffiti spíše tzv. tagování, tedy jednoslovné nápisy či podpisy. Klasickým problémem je, že domy na území městské části jsou v různém vlastnictví. Praha 1 tak může majitele ostatních domů k nápravě pouze vyzývat. „Soukromé subjekty mají problém s pojišťovnou, a pokud budou hlásit pojistnou událost každý měsíc, pojišťovna jim brzy vypoví smlouvu. Pojistné události proto hlásí pouze jednou ročně, a graffiti tak „hyzdí“ jejich dům celý rok. To, spolu s tzv. „Syndromem rozbitého okna“ (viz vysvětlení v rámečku) přispívá ke zhoršení celého stavu,“ vysvětlil Bureš. Policie používá už nějakou dobu v boji proti sprejerům kamerový systém, díky němuž zaznamenala v chytání sprejerů více úspěchů. V únoru byli třeba při činu chyceni zahraniční turisté, když poškozovali sprejem zeď Karlova mostu. 14


Podle Bureše je v boji proti graffiti nutné postupovat systematicky. „Postup lze rozdělit do tří kroků. Prvním z nich je rychlé překrývání postižených míst. Když autor nápisů vidí, že jeho dílo bylo hned překryto, odradí ho to od jeho dalšího počínání. Druhou fází je rozšiřování kamerového systému a pokračování v testování čidel. Posledním krokem by pak měla být diskuze o účinnosti stávající legislativy,“ uvedl Richard Bureš. V současné době hrozí pachateli, způsobí-li škodu větší než 5 000 Kč, trest odnětí svobody až na jeden rok. U velké části případů jde ale o cizince, kteří bezprostředně poté odjedou ze země a trestu tak uniknou. Podle Bureše by bylo účinnější, pokud by vandal, který bude u sprejování chycen, musel podle závažnosti činu odsloužit určitý počet hodin obecně prospěšných prací.

Jednicka Téma Ty by mohly být prováděny ve výrazné kombinéze s vícejazyčným nápisem „vandal“. Během prací by měl za úkol uklidit například podchod ve Vrchlického sadech. „Myslím si, že ten, kdo by toto absolvoval, by sprej ani fixu už nikdy nevzal do ruky,“ je přesvědčen Bureš, který

plánuje v souvislosti s boji proti graffiti brzy spustit speciální projekt. „Rád bych, aby Praha 1 v problematice graffiti udělala tolik důležitý a potřebný krok a historické centrum Prahy bylo postupně tohoto nešvaru zbaveno,“ Redakce uzavřel zástupce starosty.

Takhle vypadala zeď na Kampě ještě nedávno

Po vyčištění je pohled o poznání hezčí

Na další útok sprejerů reagujeme obratem

Syndrom rozbitého okna Tento termín je dnes již běžně používán v oboru sociální psychologie a pochází ze Spojených států amerických. Sociální psychologové tam před časem v rámci svých výzkumů prokázali, že jedno rozbité a delší dobu nezasklené okno v jinak normální slušné ulici je signálem, že se tady okna smějí rozbíjet a takové chování je v místě nepsanou společenskou normou. Brzy tak k němu přibydou další. Poté se začnou objevovat poházené odpadky, na stěnách graffiti, poškozená auta,

nakonec pouliční gangy. I takzvaní slušní lidé mají větší toleranci k nepořádku a drobné kriminalitě a vandalové, zloději a další kriminálníci se začnou domnívat, že s rostoucí lhostejností společnosti se snižuje pravděpodobnost jejich dopadení. Zatímco v amerických městech se syndromem rozbitých oken začali už v 80. a 90. letech bojovat policisté i politici, u nás je netečnost k těmto zdánlivým maličkostem stále ještě poměrně charakteristická. MAGAZÍN ODS PRAHA 1

15

Téma Jednicka

Mohou se SVJ těšit na levné nákupy nemovitostí? Praha 1 schválila prodej samostatného domu na dvoře domu v ulici U Milosrdných tamnímu SVJ. Vzniklo tak zřejmě nové pravidlo, kdy tyto samostatné objekty má SVJ možnost koupit pod tržní cenou. Jinak si totiž nelze postup městské části vysvětlit. Domek na dvoře byl pouze jednou nabídnut k pronájmu. Nikdo se nepřihlásil, takže se okamžitě přistoupilo k prodeji nemovitosti. Sešly se celkem tři nabídky. Nejnižší z nich podalo právě zmíněné SVJ. A světe div se, nemovitost získalo. Bez ohledu na to, že ve hře byly dvě další nabídky, které byly vyšší. V obou případech se navíc jednalo o smysluplné projekty. ODS dlouhodobě podporuje privatizaci bytů jejich dlouhodobým obyvatelům. Ale aby se volné jednotky prodávaly pod tržní cenou SVJ, je nebezpečný precedent. Je totiž otázkou, co vše se tímto způsobem bude prodávat. Na základě tohoto případu se zřejmě mohou začít hlásit další SVJ, která mohou žádat o koupi objektu, možná i nebytového prostoru, protože schválený postup to, dle mého názoru a zásady rovného přístupu ke všem, umožňuje. Možná by ale bylo lepší, kdyby si všichni uvědomili, že peníze, které Praha 1 z prodeje svého majetku získává, patří všem občanům městské části. Používají se na granty, opravují se za ně chodníky, zvelebují školy, rozvíjí se Nemocnice Na Františku a řada dalších věcí. Městská část se musí chovat jako dobrý hospodář, což se v případě prodeje domku na dvoře v ulici U Milosrdných rozhodně nestalo. Michal Valenta

Michal Valenta

Praha 1 čelí problému s krátkodobými pronájmy Počet bytů, které jejich majitelé na území Prahy 1 využívají ke krátkodobým pronájmům, v posledních letech raketově roste. Stačí se podívat na nabídku serverů, na nichž lze krátkodobý pronájem najít. Tento druh podnikání s sebou pochopitelně nese i problémy, které obtěžují rezidenty. „Centrum Prahy je pochopitelně pro tento druh podnikání velmi atraktivní lokalitou, ze strany turistů je obrovský zájem. Ne všichni návštěvníci se ale dokáží chovat slušně, proto jsem přesvědčen, i když to slovo nemám rád, že by Praha 1 měla přemýšlet o nějaké formě regulace, abychom ochránili obyvatele naší městské části,“ řekl zastupitel a předseda finančního výboru Prahy 1 Martin Skála (ODS). Regulaci krátkodobých pronájmů již zavedl 16


německý Berlín. Pokud vlastník domu či bytu zde zároveň nemá trvalé bydliště a fyzicky nebydlí, platí několikanásobnou daň z nemovitosti. Tato cesta je však podle Skály příliš plošná. „Je to příklad řešení ze zahraničí, ale osobně bych se spíše zaměřil na postihování problémů, než trestat vyšší daní všechny, tedy i pronajímatele, v jejichž bytech žádné problémy nejsou. Ze svého podnikání platí jiné daně,“ vysvětlil Skála, podle nějž je třeba hledat legislativní možnosti, jak přimět pronajímatele, aby zajistili, že v bytech a domech bude zejména v nočních hodinách klid, a v opačném případě je účinně sankcionovat. „Je to i v zájmu pronajímatelů, aby s námi spolupracovali. Pokud bude problémů přibývat, zvedne se totiž odpor vůči tomuto podnikání obecně,“ uzavřel Skála.

Jednicka Téma

Hasiči změřili své síly na Petříně O tom, že jsou hasiči tvrdí chlapi, se přesvědčujeme dnes a denně. Jejich práce je fyzicky a často i psychicky velice náročná a rozhodně není pro každého. O fyzické zdatnosti našich hasičů se mohli v sobotu 17. září přesvědčit také všichni návštěvníci závodu IRON FIREMAN, který tento rok probíhal poprvé na divácky mnohem atraktivnějším místě na Petříně. Závod IRON FIREMAN má v České republice více jak desetiletou tradici a simuluje náročnou práci hasiče. Závodníci musí plnit velmi náročné úkoly, při kterých nejprve absolvují výběh do schodů a následně překonávají náročné silové disciplíny, jako je přeskok dvoumetrové bariéry nebo přenesení 80kg figuríny. Na startu bývá i několik žen, které závod absolvují ve stejném režimu jako muži. Své síly zde měří jak profesionální, tak dobrovolní hasiči z celé ČR. Chybět zde letos samozřejmě nesměli ani Dobrovolní hasiči Prahy 1, kteří byli i spolupořadateli celé akce. Jejich reprezentant skončil letos na krásném 18. místě z celkového počtu 91 účastníků. Gratulujeme! Redakce


17

Téma Jednicka

Koupí kalendáře pomůžete dobré věci Ve čtvrtek 6. října byla slavnostní vernisáží zahájena výstava fotografa Jiřího Píši v galerii Malostranské Besedy na Malostranském náměstí. Výstava, která obsahuje 49 velkoformátových fotografií Prahy pořízených převážně na Malé Straně, Hradčanech a Starém městě, potrvá do 17. listopadu. Společně s vernisáží byl zahájen také prodej kalendáře na rok 2017, jehož zakoupením přispějete na pomoc lidem se svalovou dystrofií. Z každého prodaného kalendáře totiž půjde 20 Kč na sbírkové konto organizace MDA RIDE. Kalendář si můžete zakoupit při návštěvě výstavy v Malostranské Besedě nebo na webové stránce: shop.prazskyfotograf.cz. Otevírací doba výstavy je ve všední dny od 14.00 do 20.00 a o víkendech a svátcích od 10.00 do 18.00. Redakce

Josef Kadeřábek s Jiřím Píšou

Podivuhodný případ jednoho reklamního sloupu Možná jste před pár měsíci zaznamenali zvláštní sloup na Václavském náměstí. Z jeho obrazovky na vás útočily reklamy, jedna z nich propagovala i hnutí ANO. Ptal jsem se na komisi obchodu a služeb, která projednává Tržní řád, co to je za sloup, a kdo ho povolil. Dostalo se mi odpovědi, že jde o dohledový, kamerový a informační sloup konzulátu Belize u jejich vyhrazených parkovacích míst. Slouží k tomu, aby je hlídal. Umístění sloupu prý povolili úředníci magistrátu. To mi samo o sobě přišlo poněkud bizarní, ale budiž. Co tam ale dělala reklama hnutí ANO? Jen pro upřesnění, honorární konzul Belize je zároveň provozovatelem Casina Šimek. To bude zřejmě jen náhoda. Reklamního nosiče si všimla MF Dnes; když na to upozornila Prahu 1, tak došlo k odstranění sloupu. Honorárních konzulátů sídlí na území Prahy 1 celá řada, takže se možná můžeme těšit na celé sloupořadí, které by naši městskou část zase o kousek zatraktivnilo. Michal Valenta 18


Jednicka Téma

Spanilá jízda Prahou

Václavské náměstí zaplnily motocykly a pomohly zdravotně postiženým Dolní část Václavského náměstí zaplnily v sobotu 18. června stovky naleštěných motocyklů. Důvod? Přijely podpořit MDA RIDE – největší motocyklovou charitativní akci v České republice, jejíž výtěžek jde na podporu lidem se svalovou dystrofií. Tato akce se konala již po osmé v řadě a záštitu nad ní převzal místostarosta Prahy 1 Richard Bureš (ODS). „MDA RIDE jsem kromě záštity podporoval i osobně. Jsem rád, že se mi podařilo zajistit pořádání akce na Václavském náměstí, a udělám vše pro to, aby se na Václavském náměstí konala i v příštím roce. Na rozdíl od jiných obdobných akcí, je totiž MDA RIDE pořádána skutečně na podporu dobré věci,“ říká Bureš. MDA RIDE letos získala pro potřeby nemocných rekordní částku, která činí více než milion

Hezké počasí přilákalo davy

korun (přesněji 1 005 508). To je výtěžek, který výrazně překonal všechny předcházející ročníky. „Když jsem loni sliboval, že pomohu uspořádat MDA RIDE 2016 na Václavském náměstí, vyřkl jsem nahlas přání a odhad, že by se na dobrou věc mohl vybrat i milion korun. A vidíte, povedlo se! Je to krásný pocit, když člověk může pomoci takto přínosné akci,“ dodává Richard Bureš. „Velice si vážím podpory Prahy 1, která nám dopomohla k letošnímu úspěšnému výsledku celé akce. Již nyní bych rád všechny pozval na příští, devátý ročník MDA RIDE, který se díky podpoře Prahy 1 uskuteční 17. června opět na Václavském náměstí,“ uzavřel Josef „Káďa“ Kadeřábek, hlavní organizátor akce a předseda spolku MDA RIDE. Redakce

Akce pomohla potřebným MAGAZÍN ODS PRAHA 1

19

Spolek Publicum commodum slaví desáté narozeniny

--

--------

--------

M PUBLICU M COMMODU---------

--------

Když jsem před deseti lety spolu se svými kolegy, např. Jiřím Vernerem, JUDr. Janem Žateckým a řadou dalších, zakládala tehdy občanské sdružení Publicum commodum, měla jsem již tenkrát jasnou představu o cílech naší činnosti. Cítila jsem spolu s kolegy prohlubující se informační vakuum především mladé generace v oblasti novodobé historie a totalitních režimů. Naším cílem bylo a je poukazovat na zásadní události novodobé historie, které pomalu upadají do zapomnění, ale které zásadně ovlivnily životy mnoha generací a celé naší společnosti. Typickým příkladem je holocaust a seznamování s osudy lidí, kteří přežili koncentrační tábory, aby je pak komunisté zavřeli do nových, komunistických koncentráků. Přibližujeme zejména mladým lidem osudy politických vězňů, pétépáků, připomínáme, co to byla Akce Kulak, kdo je soudce Vaš, jak trpký byl osud JUDr. Milady Horákové, opakujeme

význam 21. srpna 1968, 17. listopadu 1939 a 1989 a další události. Jsme tedy zaměřeni na připomínání společenských tragédií a událostí, které zásadně ovlivnily životy našich předků i nás samotných, a do budoucna mohou, při neznalosti naší

totalitní novodobé historie, ovlivnit i osudy našich dětí i dalších generací. Uspořádali jsme desítky až stovky různých kulturně edukativních akcí, pomohli jsme s institutem odškodnění všem, kteří byli totalitním režimem

perzekuováni či zavražděni. Samozřejmě i jejim rodinám. Při našich akcích nám udělalo radost mnoho dětí i generace, která totalitu prožila. Vždy nás jejich reakce ujistí, že svoji spolkovou práci děláme dobře. Po 66 letech byl zrušen rozsudek Rudého kata, prokurátora Vrchní vojenské prokuratory Karla Vaše, ve věci odepření vojenské služby Jurajem Stierankou z náboženských důvodů. Tento nespravedlivý rozsudek ještě posvětila sociální demokratka Marie Benešová. Dnes na základě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem rozhodl Nejvyšší soud 4. 10. 2016, že bylo porušeno právo, a po 66 letech odsuzující rozsudek zrušil. I tento právní, konečně spravedlivý akt je pro nás malé vítězství nad, v tomto případě komunistickou, totalitní zvůlí.

Závěrem si Vás dovoluji pozvat 17. listopadu na Václavské náměstí, kdy budeme všichni demokraté a svobodní občané slavit vítězství demokracie nad komunistickou totalitou a vzpomínat na události 17. listopadu 1939. Společně dejme najevo, že svoboda a demokracie jsou pro nás zásadní životní program, a nedovolme, aby náš národ znovu upadl do jiné totality, než byly ty předchozí, ale která by mohla být stejně devastující jako ty předchozí. JUDr. Jaroslava Janderová místopředsedkyně spolku Publicum commodum Více najdete na www.publicumcommodum.cz

Vydavatel: Občanská demokratická strana, Oblastní sdružení Praha 1, Truhlářská 9, 110 00 Praha 1, IČO: 16192656, DIČ: CZ16192656. Fotografie: Archiv časopisu Jednička a jeho spolupracovníci, e-mail: [email protected], EV. číslo MK ČR E 11785. Zdarma | Náklad: 18 000 ks Nevyžádané příspěvky nevracíme. Pokud dojde k otištění zaslaného příspěvku nebo fotografie, nevzniká autorovi nárok na honorář.

Jednicka. Oblastní sdružení ODS Praha 1 říjen 2016

Recommend Documents