Jednicka Oblastní sdružení ODS Praha 1 • www.odspraha1.cz • č. 6 • září 2013
Kdo vydělá na aukci energií? str. 3
Jaroslava Janderová kandiduje do Parlamentu str. 10 - 11
Fotograf Vano: Po Praze chodím s mapou str. 6 - 7
Aktuálně
Vážení čtenáři, Centrum je stále zamořeno reklamou. Kdy zdravím vás všechny opět po prázdninách, které nám z politického hlediska přinesly vše možné, jen ne klidný odpočinek. V polovině června rozpoutali státní zástupci a policisté akci, jejíž následky jsou už po několika měsících nedozírné. Padla koaliční vláda a situaci vzal pevně do svých rukou prezident Miloš Zeman, který rozehrál nebezpečnou hru. Na jedné straně hracího pole, kterým je Česká republika, stojí on se svými přáteli, na straně druhé stojí tak těžce vybudovaná parlamentní demokracie a svoboda. Uprostřed je potom deset milionů občanů, o jejichž budoucnost se hraje. Ti však nemusí jen čekat. Ve volbách si mohou vybrat, kam má naše země směřovat. Zda cestou demokracie, stability a odpovědnosti, nebo návratu možná až před listopad 89, případně naskočit na vlnu populistických experimentů, o kterých nikdo neví, kde mohou skončit. Jsem přesvědčena, že jsme na zásadní křižovatce. Od revoluce to bude v době voleb již téměř dvacet čtyři let. Za tu dobu se podařilo vybudovat opravdu mnoho, byť jistě ne všechno je dokonalé. Ale pevně věřím, že naše svoboda je tou nejvyšší hodnotou, o kterou stojí za to bojovat. Nedovolme nikomu, aby nám bránil v našich cílech a snech. Nenechme nikoho rozhodovat o našich životech. Rozhodněme se sami, svobodně a dle vlastního svědomí. Jde přece i o naše děti a jejich budoucnost.
Jaroslava Janderová předsedkyně ODS Praha 1 2
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
Historické centrum Prahy nenabízí očím svých obyvatel i návštěvníků pouze nádherné domy, paláce, kostely, věže, mosty a malebné uličky. Ze všech stran na nás vykukují reklamy všech možných typů, barev, velikostí a tvarů. Této záplavě zcela chybí řád a vkus a zároveň potřebná povolení. „V roce 2009 jsem inicioval zadání studie venkovní reklamy na území Prahy 1. Výsledky byly alarmující. Ukázalo se, že drtivá většina reklam je umístěna nelegálně. Bohužel po volbách už jsme neměli možnost posunout se dále,“ říká bývalý starosta, dnes zastupitel Prahy 1 Filip Dvořák (ODS). Zdá se, že by se však mohlo začít blýskat na lepší časy. Do boje konečně vytáhli památkáři. Když se rozhlédnete po jakékoli frekventovanější ulici v centru, zjistíte, že jsou reklamy všude. Ve výkladech obchodů, na sloupech veřejného osvětlení, autobusových zastávkách, na fasádách domů, nad vaší hlavou i pod vašima nohama. Podobně nepřehledná je i legislativa, která tuto oblast upravuje. To je zřejmě kombinace hlavních důvodů, proč se tento problém zatím nedaří řešit.
Památkáři do boje Možná vůbec nejrelevantnější institucí, která má s reklamou v historickém centru co do činění, je Odbor památkové péče pražského magistrátu. Prakticky všechna reklamní zařízení nebo stavby pro reklamu v centru totiž dle zákona vyžadují jeho povolení. Problém je, že ho vesměs nemají. Ani o něj nikdo nežádal. Proto teď památkáři přicházejí s rezolutním postupem. Vypracovali manuál, který by měl pomoci s nelegální reklamou skoncovat. „Cestu vidím jak v dobré komunikaci mezi magistrátem a městskými částmi, tak i ve zlepšení předávání informací mezi těmito institucemi,“ říká Jiří Skalický, ředitel magistrátního odboru památkové péče. Venkovní reklamou se totiž dle platné legislativy zabývá také například odbor živnostenský, dopravní nebo stavební úřady. Památkáři už zároveň začali vyzývat majitele reklamních zařízení, aby všechny nepovolené reklamy odstranili. Týká se to například i poutačů na sloupech veřejného osvětlení, které provozuje společnost Eltodo, nebo plachtových převěsů nad magistrálou. Úředníci budou podle vyjádření SkalicZÁŘÍ 2013
Reklamní smog se centra drží jako klíště
kého nekompromisní, a pokud nebudou zadavatelé a majitelé reklamních zařízení spolupracovat, hrozí jim vysoké pokuty.
Pokračování se nekoná Studie reklamy na území Prahy 1 měla odpovědět na několik klíčových otázek. Radní zajímalo, jaké instituce a úřady hrají hlavní roli v procesu povolování umístění reklam na území Prahy 1, a zda může celý proces ovlivnit městská část. Součástí studie byl rovněž popis postupu proti nelegálně umístěným reklamám a návrh na jeho vylepšení. V neposlední řadě materiál obsahoval rovněž terénní audit, který zkoumal, kolik procent reklamy v ulicích postrádá potřebná povolení. Výsledek? Zhruba 90 procent veškerých reklam je nelegálních. „Studie měla být začátkem procesu, na jehož konci by byla jasná a přehledná pravidla pro umisťování reklamy na území Prahy 1 včetně jednotné grafické podoby, jako je tomu v mnoha památkových centrech měst v západní Evropě,“ vysvětluje Dvořák, který je přesvědčen, že tento boj stojí za to vést a lze v něm zvítězit. „Nelze to zařídit přes noc. Bude to tvrdá práce, ale jde to. Naše studie ukázala, že i stávající legislativa dává dostatečné možnosti. Jde hlavně o vůli politiků, dobrou spolupráci všech dotčených úřadů a vyžadování dodržování zákonů,“
Aktuálně
se to konečně změní?
Kdo vydělá na aukci elektřiny a plynu? V Praze 1 proběhla elektronická aukce na dodávky elektřiny a plynu. Pode starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09), který aukci výrazně propagoval, měl projekt přinést významné úspory pro obyvatele i živnostníky. Výsledkem byl však velmi nízký zájem občanů a otazníky, které po akci zůstávají. Byznys je byznys
uvádí Dvořák. Právě politická vůle však může být slabinou. Když se po volbách vyměnilo vedení radnice Prahy 1, na předchozí práci se nenavázalo a věc usnula. Teď se zdá, že do boje aktivně nastoupili památkáři.
Zkušenosti předků Vždy, když si panovník potřeboval ohlídat, že poddaní sami dohlédnou na správnou činnost jeho úředníků, tak k takové činnosti přiřadil i daň. Zářným příkladem pro současnost může být František I., který jednak vydal patent pro přesné zaměření pozemků, na jehož základě dodnes existují katastrální mapy, ale pro kontrolu, že zeměměřiči pracují řádně a úředníci vše správně evidují, zároveň přiřadil k změřenému majetku i daňovou povinnost. A kdo by chtěl platit víc, než je správné? Nikdo. Jednoduchý kontrolní mechanizmus. Proto by snad mohla být i jedna z cest k jednoduché kontrole reklamy ve veřejném prostoru její zatížení daní. Uvalení daňové povinnosti na šiřitele reklamy. Vlastní daň by nemusela být nijak finančně náročná, ale bylo by to jednoduché vnesení evidence do reklamního chaosu. Jen na okraj. Pokud budete někdy pobývat v Itálii, všimněte si. I každý plakát na sobě už mnoho let musí nést evidenční nálepku příslušného úřadu. REDAKCE
Základní myšlenka je srozumitelná. Jednotlivci se spojí do skupiny a společně pak mají větší šanci na vyjednání výhodnější ceny elektřiny a plynu. V případě Prahy 1 bohužel veškerá srozumitelnost a logika končí. Elektronickou aukci v Praze 1 zajišťovala společnost eCentre. Pro tuto firmu je to standardní byznys, kdy zisk společnosti přinášejí provize od vítězů aukcí. Jinými slovy, vítězný dodavatel získá prostřednictvím aukce penzum nových zákazníků a o zisk, který mu přinesou, se podělí se zprostředkovatelem. Nejde o žádnou charitu či veřejně prospěšnou činnost, je to čirý obchod. Kdo na něm nejvíce vydělá, je otázka první. Lze předpokládat, že dobře mají svůj zisk spočítaný dodavatelé, kteří v aukci nabízejí své ceny. Pravděpodobně netratí ani společnost eCentre, pro kterou je zprostředkovávání těchto obchodů předmětem podnikání. U občanů, kteří se do aukce přihlásí, už situace tak jasná není. Přihláška do aukce totiž s sebou nese povinnost podepsat neodvolatelnou plnou moc k uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem na 2 roky s fixací ceny, aniž by bylo známo, jaká firma to bude, jaké jsou její obchodní podmínky a jaká bude vysoutěžená výše slevy. Martin Eisner, konzultant poradenské společnosti Ena, pro server iDnes uvedl, že zákazníkům hrozí vysoké poplatky, nebo sankce za odstoupení od smlouvy. Podomní prodej podle slov Eisnera skomírá a toto je další byznys pro přetahování klientů, k němuž jsou využíváni starostové. ZÁŘÍ 2013
Lomeckého podpora? Druhou a neméně závažnou otázkou tak v této souvislosti je, z jakého důvodu se v aukci tak vehementně angažoval starosta Lomecký a radnice Prahy 1. Toto angažmá radnice je zajímavé minimálně ze dvou důvodů. Komunikace a propagace aukce včetně článku v Měsíčníku Prahy 1 a umístění kontaktního místa společnosti eCentre v prostorách radnice totiž svým vyzněním jednoznačně mohla u občanů vyvolat mylný dojem, že je městská část pořadatelem, popřípadě garantem projektu. To samozřejmě zvyšuje důvěryhodnost akce a její šanci na úspěch. Faktem ovšem zůstává, že radnice nemá žádné páky, kterými by mohla ovlivnit výsledné smlouvy občanů s dodavateli, případně se jich zastat v okamžiku jakéhokoli problému. Proto také řada radnic občany velmi výrazně upozorňuje, že nejsou organizátorem aukce. Současně je na místě ptát se na důvody a podmínky evidentní podpory, kterou radnice organizátorovi akce zajistila. Předně je otázkou, jakým způsobem získala právo pořádat aukci v Praze 1 právě společnost eCentre. Firem, které tyto aukce pořádají, je celá řada. Dále za jakých podmínek dostávala firma tak výraznou podporu radnice a zda měl projekt přínos i pro městskou část. V opačném případě by se jednalo o bezprecedentní podporu vybraného podnikatelského subjektu.
Pekař peče housky Pro porovnání je možné uvést příklad, kdy by radnici oslovil pekař s nabídkou, že pokud se mu skupina občanů zaváže odebírat chléb a housky po dobu dvou let, tak jim garantuje cenu nižší, než jsou ceny v pekařství na území Prahy 1. Propagoval by starosta tohoto pekaře, nechal ho provádět nábor v prostorách radnice a vyzýval občany k využívání jeho služeb? Na podmínky celé aukce se budeme ptát prostřednictvím interpelací a odpovědi se Vám pokusíme přinést v některé z příštích Jedniček. REDAKCE MAGAZÍN ODS PRAHA 1
3
Bezpečnost
Praha 1 potřebuje komplexní bezpečnostní řešení
Richard Bureš: Bezpečnostní problémy Prahy 1 vyřeší jen razantní změna
Bezpečnost obyvatel a ochrana veřejného pořádku v Praze 1 nesmí být politickým tématem, nad kterým bychom se měli střetávat. Na prvním místě musí být jednoznačně zájem občanů a odborné hledisko, navrhovaná řešení by měla být systémová. K tomu dospěli členové pracovního týmu, který vznikl v rámci Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality (BEKO) při přípravě strategie dalšího rozvoje bezpečnosti městské části. Cílem týmu bylo společně pracovat na materiálu, který by komplexně popsal stav bezpečností situace v Praze 1, posoudil efektivitu stávajících opatření a následně navrhl varianty budoucího řešení problematiky. Výsledkem uvedené činnosti je Analýza bezpečnosti jednotlivých ulic a míst na území Prahy 1. „Chtěli jsme, aby analýza byla komplexní, vycházela z postřehů a statistik Policie ČR a Městské policie, ale rovněž brala v potaz stížnosti a podněty občanů. Kladli jsme důraz nejen na obvyklou kriminální činnost, ale především se zaměřili i na problémy, které snižují kvalitu života obyvatel. Ty trápí noční hluk, graffiti a další jevy, které si zaslouží výraznou pozornost. Výstupem analýzy je samozřejmě i návrh řešení na řadu let dopředu, které díky využití komplexního přístupu i moderních technologií může dramaticky zlepšit bezpečnost a klid našich občanů“ vysvětluje místopředseda BEKO, zastupitel Richard Bureš (ODS). Říká se, že policie je za zločinci vždy o krok pozadu. Členové pracovního týmu se s tímto tvrzením nehodlají smířit. Naopak pracují na projektu bezpečnostního systému, který by měl v příštích letech situaci obrátit a dát náskok městské části. BEKO se dlouhodobě snaží o vylepšení bezpečnostní situace, spolupracuje s Policií ČR 4
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
i Městskou policií, reaguje na stížnosti občanů. Městská část investuje každoročně do rozšiřování kamerového systému, ale nyní padlo rozhodnutí přijít s projektem, který bude systémově řešit situaci na mnoho let dopředu.
Problémy Prahy 1 - drogy - bezdomovci - pouliční kriminalita - vandalismus - rušení nočního klidu - negativa turistického ruchu - nedostatek policistů
Na počátku padla dvě, pro možný úspěch klíčová, rozhodnutí. Prvním bylo, že se k problému bude přistupo-
ZÁŘÍ 2013
vat čistě odborně a apoliticky. Na tom se dohodli zastupitel Bureš (ODS), radní Ivan Solil (ČSSD), do jehož kompetence patří bezpečnost, prevence kriminality a veřejný pořádek, a z pozice předsedy BEKO i Zdeněk Skála (TOP09). Druhým důležitým rozhodnutím bylo jít cestou komplexního přístupu a zaměřit se, dle vzoru velkých evropských měst, nikoli jen na kvantitu, ale primárně na kvalitu a plné využití bezpečnostního systému. Komise BEKO proto dala na doporučení Bureše a zadala zpracování odborné Analýzy bezpečnosti jednotlivých ulic a míst na území Prahy 1 tak, aby bylo k dispozici objektivní hodnocení stávajícího stavu a relevantní podklady pro navrhovaná řešení. Výsledkem jsou pak dvě varianty řešení. První zohledňuje primárně policejní statistiky, požadavky, potřeby a doporučení. Druhá navíc zahrnuje přímo potřeby a zájmy občanů Prahy 1 a více se zabývá jevy, které svým charakterem nejsou tak významné
Bezpečnost v očích policie, ale zásadním způsobem znepříjemňují život obyvatelům. „Aktivně jsme spolupracovali se zhotovitelem analýzy a trvali na tom, abychom měli k dispozici i tuto druhou variantu. Pohled policistů je totiž logicky někdy jiný než pohled občanů. Chtěli jsme mít maximálně komplexní pohled, protože takové má být i řešení bezpečnostního systému v rámci Prahy 1,“ vysvětluje Bureš. Podle něj bylo důležité, aby nebyla opomenuta místa, která sice zatím nejsou terčem kriminality, ale v budoucnu se preventivní dohled nad nimi vyplatí. Příkladem je třeba Střelecký ostrov, který prochází revitalizací. Stejně tak existují v rámci Prahy 1 lokality, které jsou z hledis-
merového systému. Důležitou součástí nového bezpečnostního systému by mělo být vybudování multifunkčního dohledového centra s nepřetržitým provozem umožňujícím mnohem intenzivnější, rychlejší a efektivnější využití techniky i spolupráce s občany. Multifunkční centrum tzv. živého dohledu by mohli obsluhovat i civilisté za podmínky sledování pouze záznamu kamer v reálném čase. V zahraničí je běžnou praxí, že města v nich nabízejí pracovní uplatnění například tělesně postiženým občanům. Systém počítá rovněž s efektivnějším využíváním spojení moderních technologií a spolupráce s občany. Komplexnost systému by měla zajistit rychlejší reakci
jako mobilní kamery, které je možno jednoduše umisťovat v lokalitách, které jsou například dočasně problémové. Na ulicích by se měly objevit rovněž akustické detektory proti sprejerům, hlukové detektory či automatické detektory pohybu, které upozorní dohledové centrum na nestandardní aktivitu v jednotlivých oblastech. Celý systém má svou podstatou přispět k vyšší efektivitě procesu od detekce či nahlášení problému k jeho rychlému vyřešení a následně případnému potrestání viníků. „Jedná se o zásadní skok k lepšímu. Doposud jsme se snažili průběžně malými krůčky vylepšovat nedokonalé a věděli jsme, že to stále nestačí. Nyní chceme vytvořit kom-
Mapka ilustruje možné pokrytí Prahy 1 komplexním bezpečnostním systémem. Nově by mělo dojít k monitorování všech lokalit, kde opakovaně dochází k negativním jevům, jako je rušení nočního klidu, graffiti apod. ka policejních statistik klidné, ovšem obyvatele trápí například problém graffiti na fasádách domů. Na základě doporučení vzešlých z analýzy bude připraven projekt komplexního systému, který Prahu 1 posune na úroveň vyspělých evropských metropolí. Projekt bude vycházet z principů zvýšení ochrany obyvatel a majetku a kromě pořízení nových technologií se zaměřuje rovněž na efektivnější využívání stávajícího ka-
na podnět a lepší ochranu majetku i obyvatel. Občanům by potom systém měl zajistit vyšší informovanost i jistotu zpětné vazby na jejich potenciální stížnosti a podněty. V analýze se počítá se zvýšením počtu kamer, o které bude doplněn Městský kamerový systém, a rovněž s nahrazením některých stávajících, dnes již zastaralých kamer moderními přístroji s vysokým rozlišením. Součástí navrhovaného systému mají být i novinky
plexní fungující systém, který budeme následně plně využívat,“ vysvětluje zastupitel Bureš. Nový bezpečnostní systém by měl být kromě represe a ochrany majetku velmi výrazně orientován také na prevenci a zvýšení obecné bezpečnosti občanů. Proto jsou součástí analýzy například také nové bezpečné přechody u škol a školek, zdravotnických zařízení a míst s vyšším výskytem seniorů a pravidelným pohybem obyvatel Prahy 1. REDAKCE
ZÁŘÍ 2013
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
5
Foto: Tomáš Durňák
Robert Vano: Po Praze chodím s mapou Mistr a jeho učenlivý žák. Tak lze ve zkratce představit světoznámého fotografa Roberta Vana a jeho dřívějšího asistenta, který však již dnes pořádá výstavy vlastních fotografií, Tomáše Durňáka. O fotografiích, Praze i životních peripetiích jsme si s oběma pány povídali v trochu netradičním dvojrozhovoru. Pane Vano, vaši rodiče pocházejí z Maďarska, vyrůstal jste na Slovensku, poté jste několik desítek let žil ve Spojených státech a nyní již více než dvacet let žijete v Praze. Kde se cítíte být doma? R.V. Já to mám jednoduché. Doma se cítím vždy tam, kde spím, kde mám práci, kde mne lidé mají rádi a kde mám rád já je. Kvůli fotografování se dokážu přizpůsobit všude. Nerad cestuji, ale kvůli fotografování jsem projezdil půl světa.
Předpokládám, že fotografování Vás přivedlo i do Prahy. Jaké byly vaše začátky tady? R.V. Americká společnost zde založila módní časopis. Potřebovali lidi, kteří mluví česky nebo slovensky, ale zároveň pracovali pro společnost po světě. Já jsem se ocitl v Praze úplně poprvé. 6
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
Praha byla po revoluci krásná, taková zakletá, jak v pohádce. Nikde žádná barva, bylo to jak moje oblíbená černobílá fotografie. Připomínala černý Disneyland nebo San Francisco v šedesátých letech. Najednou zde byla spousta cizinců, tisíce Američanů. Oni možná odešli, já jsem zůstal. Cítil jsem se zde jako doma, měl jsem to i blíž k mamince, která ještě žila.
Řekl byste o sobě, že jste Pražák? R.V. To asi ne, to si netroufám. Sku-
teční Pražáci město opravdu znají, každý koutek. Já znám jen své cesty, po kterých se pohybuju, když jdu do práce. Chodím většinou pěšky a vždy mám s sebou mapu. Nemám řidičák, auto, ženu, děti ani psa. Jsem tím pádem absolutně nezávislý. Chodím si pěšky nebo jedu metrem a budu to tak dělat, dokud budu moct.
ZÁŘÍ 2013
Jste známý tím, že fotíte téměř výhradně černobíle. Jak to máte v životě, vadí vám, že se Praha za ta léta vybarvila? R.V. Vůbec ne, naopak. Myslím, že teď vypadá krásně. Ale když budu Prahu fotit, budu ji fotit černobíle. Já své fotky dodělávám ručně a černobílé umím nejlépe. Chci, aby to bylo moje dílo, do kterého jsem dal svůj osobitý vklad. Je to stejné u fotky, ale i u toho, když vaříte špagety nebo pečete chleba. Vždy chcete, aby to bylo nejlepší.
Fotíte módu, akty, zátiší, krajinu. Je vaším cílem zachytit svět jaký je, nebo spíš jak vy ho rád vidíte? R.V. Já rád fotím hezký věci. Chci,
aby se to, co vyfotím, líbilo mně i lidem. Teď všichni fotí namačkaný lidi v metru, to já bych doma mít nechtěl.
Rozhovor Doma bych chtěl mít spíš třeba tulipány. Na světě se děje každý den spousta ošklivých věcí, v Africe umírají děti hlady, v obchodě je na vás nepříjemná prodavačka a tak dále. Já chci svými fotkami dělat svět trochu hezčí.
Tento rozhovor je vlastně dvojrozhovor. Je tu s vámi také váš bývalý asistent Tomáš Durňák, který je dnes sám fotografem a chystá výstavu. Dozvěděl jsem se, že vaše začátky se podobají, fotografování jste odkoukali. Je to pravda? R.V. Asi ano. Já jsem v Americe by-
dlel u maďarské rodiny, učil jsem jejich syna maďarsky a on mě anglicky. Pracoval v kadeřnictví a nabídl mi tam práci. V tom kadeřnictví jsem se setkal s módní redaktorkou z Cosmopolitanu. Líbilo se jí, jak jsem ji ostříhal, tak mně nabídla, jestli bych nechtěl dělat účesy pro fotografy, a tak jsem se dostal k fotografům. Tohle jsem dělal asi deset let, postupně jsem se naučil nějaké triky a pak jsem se ve třiceti rozhodl, že bych také chtěl být fotografem. A začal jsem fotit.
T.D. Já jsem nikdy nefotil. Hrál jsem
původně fotbal, měl jsem dokonce našlápnuto k profesionální kariéře, ale přišlo těžké zranění. Tak jsem začal pomáhat otci v trafice, kam si chodil kupovat cigarety Robert Vano. Jednoho dne mi nabídl, jestli bych mu nepomohl při focení jako asistent. Něco přinést, odnést, podržet, vyměnit film. No a vydržel jsem u toho deset let. V průběhu času jsem dělal
asistenta i jiným fotografům. Sledoval jsem svět focení a líbilo se mi to čím dál víc. Nakonec jsem začal fotit taky. Dá se říct, že od Roberta jsem se naučil všechno, co umím. Učil jsem se od mistra. Proto taky lze říct, že fotím částečně podobně jako Robert. Také používám denní světlo, také fotím převážné černobíle, fotografie dodělávám ručně a používám k tomu stříbrnou nebo platinovou želatinu.
Společně jste nafotili výstavu Praha. V čem byl váš pohled na Prahu speciální? R.V. Praha je skvělá, ale já mám pro-
blém u takového focení, že vždy část fotky tvoří prázdná obloha. Přišla mi škoda plácat platinu na prázdnou oblohu, takže jsme hodně dlouho čekali na mraky. Čekali jsme pět let, měli jsme vytipovaná místa. Jednoho dne to přišlo, bouřka, blesky, mraky. Já se navíc bouřky bojím, ale věděli jsme, že toho musíme využít. Běhali jsme z místa na místo a výsledek je super.
T.D. Pro mne to byla vůbec první
výstava, tím to pro mne bude vždy speciální vzpomínka. Pamatuji si, že to bylo velmi brzo ráno. Vše bylo ve strašném spěchu, ale bylo to úžasné.
Jste na focení závislí, fotíte každý den? R.V. Ne, každý den nefotím. Já to-
tiž nikdy nefotím náhodně, nedělám reportážní ani turistické fotky. To ani neumím. Já dělám to, co umím, a k tomu potřebuju mít vše připraveno. Ale i když nefotím, tak se fotogra-
ARTP
(R)
PLATNOST DO: 31/10/2013
fováním zabývám nepřetržitě. Zvětšuji, vyvolávám, připravuju se na své workshopy nebo chodím na workshopy jiných, případně čtu o fotografii.
T.D. Určitě každý den nefotím, ale
každý den s fotkami pracuji. Upravuju, doupravuju, vybírám. Na tom, že děláme s Robertem vlastní výstavy je skvělé, že ten proces nikdy nekončí. Uděláte jednu výstavu, ale už chystáte další. Není to tak, že něco dodělám a řeknu si: Tak, a mám to za sebou. Je to nekončící proces a to mě na tom baví nejvíce.
Tomáši, Vy právě v této době máte v Praze putovní výstavu, která se jmenuje ARTP/NIKON MY COLLECTION. Můžete nám ji představit? T.D. Výstava se koná v Pálfyho paláci
v Praze 1 a jsem velmi rád, že nad ní Robert převzal záštitu. Všechny fotky jsou buď ve stříbře, nebo v platině. Obsahuje módní fotky, akty, portréty. Budou tam rovněž ukázky mé poslední tvorby, v níž kombinuji fotografii s grafikou, přičemž finále je opět ve stříbře nebo platině. Jde vlastně o kombinaci nejmodernější techniky s tou nejstarší.
R.V. Pokud chtějí lidé vidět krás-
né fotky, jaké ještě neviděli, tak by na Tomášovu výstavu měli určitě dorazit. Zároveň, pokud se někdo chce dozvědět víc o tom, co děláme, případně se od nás něco naučit, tak bych rád všechny pozval na naše fotografické kurzy, které společně od září otevíráme. REDAKCE
PUTOVNÍ VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ
POD ZÁŠTITOU ROBERTA VANA
TOMÁŠ DURŇÁK
ZÁŘÍ 2013
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
7
Živnost
Když děti zpívají dětem
Dětská opera Praha (DOP) je soubor dětských a mladých sólistů studujících zpěv. Založila ji v roce 1999 na základech své soukromé hudební školy sólistka opery Národního divadla v Praze a profesorka zpěvu na Pražské konzervatoři Jiřina Marková-Krystlíková. Co Vás inspirovalo k založení Dětské opery? Dětská opera vznikla samospádem při představení „Kantor a žáci“ při mé soukromé Škole hudby a zpěvu na Praze 1 v Týnské ulici. Děti z mé školy připravily pod vedením sólisty ND pana Maršíka toto představení v divadle Pod Palmovkou a moc je divadelní uvedení bavilo. Tak vznikla DOP, která letos oslaví 15 let činnosti.
žívání představení. Dospělý zpěvák již řeší více technických úkolů a samozřejmě náročnější hudební úkoly.
Kam je možné přijít na vaše představení? Momentálně máme pravidelná vystoupení na Nové scéně Národního divadla (ND), v divadle Kolowrat, v divadle Bez zábradlí a v rámci nově vytvořeného cyklu ND Opera nás baví na jeho scénách. Často vystupujeme na kulturních akcích pro Prahu 1, ale nebráníme se ani účinkování mimo Prahu.
Co je základ vašeho repertoáru?
Počet členů je 65 a to ve věku 7 až 19 let, někteří starší členové – dnes již studenti konzervatoře - se k nám připojují v sólových rolích. Jsem velmi ráda, že dětské opeře zůstala věrná i dnes již sólistka opery Barbora Perná.
My si musíme velmi dobře vybírat repertoár odpovídající pěveckým možnostem dětí. Zabýváme se jak českými, tak cizími skladateli. Takže můžete například slyšet veselou hudbu W. A. Mozarta, H. Krásy, Z. Svěráka a J. Uhlíře, B. Britten atd. Jedním z největších úkolů bylo pro nás nastudování 1. verze Prodané nevěsty B. Smetany a s tímto představením jsem letos v červnu sklidili velký úspěch na faktivalu Smetanova Litomyšl. A abych nezapomněla, tak v prosinci nás vždy čeká představení vánoční mše J. J. Ryby.
Čím se liší práce s dětskými zpěváky v porovnání s dospělými?
Kdo tvoří vaše publikum, jsou v něm hojně zastoupeny i děti?
Krásná je upřímnost, čistota dětských duší, jejich opravdové nadšení a pro-
Ano. Naší cílovou skupinou a posláním jsou představení pro rodiny s dětmi.
Kolik členů má váš soubor a v jakém jsou věku?
8
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
ZÁŘÍ 2013
Poslední dobou dostáváme i mnoho nabídek představení pro školy. Naše dramaturgie je jasná, cílem je vytvářet rodinná představení.
Vystupujete i v zahraničí, jaké je publikum v různých zemích? Se souborem DOP jsme hostovali v mnoha zemích a po pravdě musím říci, že ať Japonci, Italové, Němci či Francouzi, všichni velmi spontánně reagovali na naše představení. V Japonsku bylo dojemné, když jsme zpívali v japonštině Vltavu, tak Japonci tvrdili, že je to jejich píseň.
Na co byste pozvala naše čtenáře v nejbližší době? Určitě na Miniopery na Nové scéně, cyklus ND Opera nás baví, českou premiéru polokoncertního provedení Poslední vlak do zítřka v Obecním domě 14.10.2013 s Českým symfonickým národním orchestrem pod vedení světového skladatele samotného Carla Davise. V neposlední řadě Česká mše vánoční ve Stavovském divadle a v Divadle bez zábradlí. V listopadu nás čeká premiéra na Nové scéně s představením „Jedeme vlakem“. Snad ten náš pomyslný hudební vlak DOP bude dále vozit samou krásnou hudbu a zážitky pro naše milé diváky, aby se i další nastupující generace řídily mottem z dob našich předků „Co Čech to muzikant“. REDAKCE
Téma
Vítězství rozumu. Knihovna na Pohořelci znovu otevřena V pondělí 2. září byla znovu slavnostně otevřena pobočka Městské knihovny Hradčany na Pohořelci. Knihovna byla zavřena od 4. března kvůli rozhodnutí radnice Prahy 1, která odmítla provoz pobočky dotovat. Rozhodnutí tehdy vyvolalo obrovskou nevoli občanů i opozice, byla sepsána dokonce i petice. O problému jsme opakovaně informovali i v Jedničce. Pod tlakem se radnice rozhodla financování obnovit a knihovna tak byla zachráněna. „Je to vítězství občanů, zdravého rozumu a hlavně duše Prahy 1, která snad ještě přece jen zůstane místem k bydlení. Musíme udělat vše proto, abychom se nestali jen skanzenem pro turisty,“ uvedl při otevření zastupitel Martin Skála (ODS), který patřil k bojovníkům za zachování knihovny. Pobočka bude otevřena vždy čtyři dny v týdnu od pondělí do čtvrtka mezi dvanáctou a sedmnáctou hodinou. Pokračovat budou také oblíbená promítání, besedy a semináře, které se v knihovně tradičně budou konat vždy ve středu. Radost ze záchrany knihovny neskrýval při slavnostním
Zastupitel Martin Skála s Renátou Jíchovou z Městské knihovny v Praze
znovuotevření ani autor petice Petr Kučera, který uvedl, že by rád poděkoval všem, kteří pomohli dobré věci. Otázkou však zůstává budoucnost pobočky. Koaliční zastupitelé totiž odmítli návrh ODS, aby se Praha 1 zavázala zajišťovat ročně potřebných 500 tisíc korun na provoz. Místo toho bude pobočka financována z příspěvku magistrátu a různých grantů.
Důvodem prý jsou blížící se volby a neochota zavazovat budoucí vedení radnice. „Přijde nám to alibistické. ODS již v minulosti knihovnu podporovala a bude to dělat i nadále. Jsme přesvědčeni, že to je přesně ukázka projektu, který má radnice podporovat. Pokud se nám podaří uspět ve volbách, zajistíme stabilitu knihovny i do příštích let,“ říká zastupitelka Jaroslava Janderová (ODS). REDAKCE
Ze zastupitelstva Pocit za dvě stě tisíc korun
Pec nám spadla
Dva roky prázdnin
Občané Prahy 1 budou moci díky radnímu Hodkovi z ČSSD využívat prý unikátní aplikaci za 200 tisíc pro chytré telefony, která jim usnadní najít obchody a služby. Prý to bude užitečné. Prý to bude moci využívat většina občanů. Ptáte se, proč se ve všech větách vyskytuje slovo prý? Odpověď zní, protože se tento projekt zakládá pouze na pocitech autorů. Podle nich vlastní většina obyvatel Prahy 1 telefon značky Apple, takzvaný iPhone. Pouze pro něj je totiž aplikace určena. Podle nich je aplikace unikátní a její užitečnost vysoká. Realita je však taková, že většina telefonů na trhu pracuje s jiným operačním systémem a aplikaci nemohou využívat. Stejně tak je na trhu několik podobných aplikací. Zdá se tedy, že unikátní je bohužel pouze cena tohoto projektu. MARTIN SKÁLA
Kdopak nám ji postaví? Starý pecař není doma a mladý to neumí. Text této dětské písničky zná asi každý. Bohužel jej lze použít jako odlehčený popis přístupu radnice Prahy 1 k chátrajícím nemovitostem. Není jich málo a je na ně tristní pohled. ODS před lety spustila projekt Bolavá místa Prahy 1 a snažila se všemi prostředky o zlepšení jejich stavu. Po nás se však na radnici dostal mladý pecař, rozuměj TOP 09. Sliboval, jak všechno zlepší, napraví, opraví. A ejhle, on to neumí. To by ještě nebyla ta nejhorší zpráva. Vše se dá naučit, třeba i od squatterů. Ovšem vzhledem k tomu, že dům na Pohořelci 25, kde lekce proběhla, radnice ani nemá v seznamu chátrajících nemovitostí, obávám se, že se učit ani nechtějí. A to je pro Prahu 1 skutečná jobovka. FILIP DVOŘÁK
Takto luxusní oddech by si dopřál asi každý, ale u většiny jedinců se jedná o pouhý sen. Současné vedení radnice Prahy 1 si však sny evidentně plnit umí. Jinak si neumím vysvětlit reakci na mou interpelaci ze září roku 2011. Ta se týkala zoufalého stavu parku ve Vrchlického sadech, nechvalně proslulého Sherwoodu. Feťáci, bezdomovci, odpadky, injekční stříkačky a pronikavý zápach jsou bohužel pro toto místo před Hlavním nádražím typické. Přesto se po dobu dvou let, od již zmíněné interpelace, nestalo nic, co by alespoň připomínalo zlepšení situace. A tak jsem po dvou letech interpelovala znova. Tentokrát bylo uklizeno do 12 hodin od mé interpelace. Holt jsou volby za dveřmi. JAROSLAVA JANDEROVÁ
ZÁŘÍ 2013
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
9
Praha 1 nesmí být Disneyland říká kandidátka do Parlamentu Jaroslava Janderová 10
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
ZÁŘÍ 2013
Rozhovor Co vás přimělo ke vstupu do politiky a proč jste si vybrala právě ODS? Na tuto otázku odpovím najednou, neboť obé se váže k mému celoživotnímu postoji. Od útlého dětství jsem nesnesla jakékoliv neoprávněné omezování osobní svobody. Proto jsem také nenáviděla a nenávidím jakýkoliv totalitní systém, ničící každého jednotlivce, který mu není ochoten sloužit. Jsem bytostný demokrat a liberální konzervativec, kterým zůstanu, i kdyby zde znovu nastoupila nějaká totalita. Vstup do politiky byl tak v mém životě zcela přirozený. Po roce 1989 jsme se konečně mohli svobodně nadechnout. Vrhla jsem se do podnikání, založili jsme s manželem firmy, udělala jsem si advokátské zkoušky, cestovali jsme konečně s rodinou tam, kam nás bolševik nepustil. Vždy jsem byla volič ODS. Po tzv. Sarajavském atentátu v roce 1997 jsme pocítila, že mohu a chci pomoci tomu správnému křídlu v ODS zpět na pozici, kam patří. To je pozice lídra. Nějakým hnutím osudu se ale má přihláška ztratila. Novou jsem podala v roce 2005 a byla jsem přijata.
Jaké jsou vaše cíle? Co chcete prosadit a dokázat? Stojím vždy pevně oběma nohama na zemi, mou silnou povahovou vlastností je mimo jiné cílevědomost až urputnost při realizování reálných cílů. Vím, že ke všemu je potřeba mimo osobních schopností i nezbytná dávka pracovitosti, osobní zodpovědnosti a trocha štěstí. Vyznávám heslo, být připravena v pravý čas na správném místě. Politickým snem je realizovat to, co máme v našich
programových východiscích, tedy nedotknutelné soukromí, malý levný stát, nezadluženou budoucnost, solidaritu zodpovědných. Chci pomoci k návratu skutečně právního státu, cítím symptomy ohrožení v této oblasti. Prosazuji sebevědomé postavení malých živnostníků bez komplikací velkého byrokratického systému státní správy. Mohla bych dále pokračovat, ale vše by se nám do tohoto rozhovoru nevešlo.
V čem vidíte největší rozdíl mezi komunální a tzv. velkou politikou? Komunální politika je složitější. Je to řešení zdánlivě malých problémů, které ale mají na běžný život občana velký vliv a přímý dopad. Bezpečnost, pořádek, dětská hřiště, privatizace, čistota, životní prostředí. Je to doslova a do písmene řešení okopaných a počmáraných rohů a zdí, vytrhaných dlažebních kostek, děr v cestách a chodnících, sociálních problémů maminek samoživitelek, seniorů či těch, kteří se dostali do složitých životních situací, řešení, kam mohou pejskaři se svými miláčky do parku, ale i složité rozhodování o správnosti malých i milionových investic radnice, v mém případě Prahy 1. Takzvaná velká politika je o promítání těchto malých problémů do celé společnosti, do oblasti zákonodárství, školství, kultury apod. Je to transformace problémů a zkušeností z komunálu do celostátních výstupů. Vnímám jako zdravé až nutné, aby politik nejdříve prošel komunální praxí, realitou života ať podnikatelskou či zaměstnaneckou a pak teprve rozhodoval o záležitostech na celostátní úrovni. Považuji mnohdy za nešťastný přímý přechod kohokoliv ze školních lavic do Poslanecké
sněmovny. Podívejme se kolem sebe, co kindermanagementy bez možné korekce zkušených umí natropit.
Lze z pozice poslance konkrétně pomoci Praze 1? Jsem přesvědčena, že ano. Podstatou je efektivní spolupráce zákonodárců s komunálními politiky už při formulování jednotlivých zákonů. A to tak, aby zákony vycházely z potřeb občanů, nikoli zájmových a podnikatelských skupin. Praha 1 by neměla být jen jakýmsi Disneylandem, kam si všichni přijedou užít, ale čistým a bezpečným místem pro život. Tomu se pokusím podřídit svou činnost.
Čím jsou blížící se volby důležité, proč by občané měli přijít a dát někomu svůj hlas? Léta se pohybuji mezi účastníky II. a III. odboje. Jsou to lidé, a bohužel jich ubývá, kteří poznali doslova na vlastní kůži omezování osobní svobody totalitními systémy, německým fašismem počínaje a bolševickým komunismem, prozatím, konče. Bohužel vidím vzrůstající snahu o odklon některých levicových stran a různých iniciativ od stávající parlamentní demokracie. Viditelný začátek byly změny v Ústavu pro studium totalitních režimů, poté takzvaná Ištván gate a řada dalších. Právě od těchto lidí, kteří prošli koncentráky a komunistickými lágry, jsem dostala první varování. A nebylo to dnes ani včera. Dejme si pozor a pojďme všichni volit. Je to občanské právo a osobní povinnost každého, komu není jedno, kde a v jakém systému žije a komu záleží na budoucnosti jeho dětí a dalších generací. REDAKCE
ODS Praha 1 pořádá Den otevřených dveří Zveme Vás na Den otevřených dveří ODS Praha 1 za účasti našich kandidátů do Poslanecké sněmovny a členů zastupitelstva Městké části Praha 1. Setkání proběhne 3. října 2013 od 18.00 hodin na adrese Haštalská 22, Praha 1. Přijďte nám říci své názory a poslechnout si ty naše. ZÁŘÍ 2013
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
11
WWW.ODSPRAHA1.CZ
Křížovka
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
ZÁŘÍ 2013
Auta návštěvníků Prahy 1 by měla parkovat ...(TAJENKA)..., rezidenti tak získají nová parkovací místa v modrých zónách.
V tajence je ukryto dokončení jednoho z bodů volebního programu ODS Praha 1. Vyluštěnou tajenku zasílejte na adresu
[email protected]. První, kdo odpoví správně, od nás získá dvě vstupenky do Jazz clubu Ungelt.
Výherkyní z minulého čísla, která nám jako první zaslala správně vyluštěnou tajenku, je Monika Tosnerová a Stříbrnou ulici z naší rubriky Bolavá místa Prahy 1 poznala jako první Linda Klečková. Výherkyním gratulujeme!
Hrdinové 11.září byli uctěni na Kampě
Před dvanácti lety zaútočili teroristé na budovy Světového obchodního centra v New Yorku. Kromě civilistů, policistů a dalších obětí zahynuly i stovky newyorských hasičů. Proto jim a dalším obětem teroristického činu připravili členové Sboru dobrovolných hasičů Praha 1 i letos pietní vzpomínku na Kampě. Vydavatel: Občanská demokratická strana, Oblastní sdružení Praha 1, Haštalská 730/22, 110 00 Praha 1, IČO: 16192656, DIČ: CZ16192656. Fotografie: Archiv časopisu Jednička a jeho spolupracovníci, e-mail:
[email protected], EV. číslo MK ČR E 11785. Zdarma | Náklad: 20 000 výtisků Nevyžádané příspěvky nevracíme. Pokud dojde k otištění zaslaného příspěvku nebo fotografie, nevzniká autorovi nárok na honorář.
