Jaroslav' Šůla
Jaroslav Šůla
Kronikář
Eduard Alliger
Starší generaci vlastivědných pracovníků zabývajících se dějinami Orlických hor je dobře známé jméno Eduard Alliger. Byl to kronikář Neratova, který se zajímalo dě jiny Orlických hor a celého českokladského pomezí vů bec, a jehož některé články otiskly německé časopisy v Čechách i Kladsku. Alliger zanechal po sobě dílo, které je v současné době sice málo známé, ale které ještě dnes může posloužit vlastivědným badatelům. Úkolem tohoto článku je seznámit badatelskou veřejnost se životem a dílem Eduarda Alligera a stručně jeho dílo charakterizovat. Eduard Alliger se narodil 30. září 1841 jako první dítě sedláka Františka Alligera v Neratově.! Alligerové byli Němci, nepatřili tedy k původnímu obyvatelstvu Orlických hor. Přistěhovali se sem někdy během třicetileté války a sice - jak se domnívá Ernst Míchalitschke? nikoliv z Kladska nebo Slezska, ale z alpských zemí, patřili k příslušníkům dřevařské kolonizace z Tyrol. 3 Nacházíme je nejprve usazené v Bartošovicích. Předek Eduarda Alligera se přestěhoval roku 1779 do Neratova na rokytnickém panství, kam se přiženil na zahradnickou usedlost. Mladý Eduard Alliger chtěl studovat, ale musel roku 1869 převzít selský grunt. Lásku ke knihám a vědění si však nesl po celý svůj život. Kupoval si množství knih, jejichž čtením si rozšiřoval duševní obzor. Stal se z něho propagátor pokrokových metod v zemědělství, který prosazoval pěstování lnu a včelaření. Roku 1872 spoluzakládal první hospodářský spolek v Orlických horách a byl dlouhá léta jeho předsedou, r. 1897 založil v Neratově hospodář skou záložnu. Byl členem dalších četných hospodářských a kulturních spolků, od r. 1869 členem obecní rady v Neratově a okresního zastupitelstva v Rokytnici, od r. 1883
299
Orlické hory Podorlicko 6
300
členem okresní školní rady v Žamberku, v letech 1890 až i908 byl starostou Neratova. Za svoji veřejnou činnost byl r. 1908 vyznamenán zlatým záslužným křížem. Byl mužem mnoha zálib a zájmů, velmi miloval hudbu. Ovládal četné hudební nástroje jako aktivní muzikant, mimo jiné i klavír a varhany, působil jako flétnista v kostelním chóru. Miloval i divadlo, a proto založil v Neratově Spolek divadelních ochotníků. Skládal i básně v místním dialektu, z nichž některé sám zhudebnil. Často býval zván na svatby jako družba. Osud mu dopřál, aby sám se svou manželkou Marií Terezií oslavil zlatou svatbu.' Svůj bohatý život dokonal 2. dubna 1924. Záliba ve čtení a láska ke knihám, mezi kterými byly pochopitelně i dějepisné práce, ho přivedly na myšlenku zpracovat minulost rodné vsi a okolí. Začal se pídit po starých listinách, navštěvoval obecní, městské a farní archívy, býval častým hostem zámeckých archívů v Rokytnici, Rychnově n. Kn., Opočně a Žamberku, kde si opisoval listiny vztahující se k dějinám rodné krajiny. Seznámil se s četnými vlastivědnými pracovníky, i čes kými - spolupracoval např'. i s autorem žamberských dějin Dr. Eduardem Albertem. Ve snaze shromáždit co nejvíce dokumentů neváhal zajet i do kladských archívů - do Mezilesí, Bystřice i samotného Kladska. Při svitu svíčky či pouze měsíce opisoval brkem svým charakteristickým drobným písmem četné listiny, které v pozděj ších letech neušly zkáze. Podle údajů literatury tak prý vzniklo patnáctisvazkové dílo, které však bylo zničeno: "Alle seine zahlreichen, handgeschriebenen Bůcher, die bei seinem Sohne in Halbseiten aufbewahrt waren, wurden in dem Schreckensjahre 1945 von Fremden geraubt und vernichtetv.f Tato informace, mající vzbudit dojem o českém vandalství v horách roku 1945, nás přiměla k pátrání po osudu Alligerových rukopisů. Ukázalo se, že tvrzení v sudetoněmeckém sborníku o zničení těchto rukopisů je tendenční a nepravdivé a bylo psáno se záměrem .budit u odsunutých obyvatel německé národnosti, žijících v NSR, protičeskoslovenskouzášť a nenávist. Zjistili jsme, že existují tyto rukopisy Eduarda Alligera :
1. U
1. 2. 3. 4.
současného kronikáře
obce Neratova jsou:
Hauptbuch der Chronik von Biirnwald. 1. Chronik von Biirnwald. II. Der Weltkrieg 1914-1918. Gedenkbuch der Gemeinde Biirnwald II.
II. V Okresním archívu v Rychnově nad Archív obce Neratova, jsou rukopisy:
Kněžnou,
fond
1. Heimatkunde der Bezirkshauptmannschaft Se nftenberg. 2. Hauptbuch der Chronik von Biirnwald. II.
III. V Muzeu Orlických hor v
Rychnově
nad
Jaroslav Šůla
301
Kněžnou:
1. A poor tomme Gesiinqa (Text und Musik von Eduard Alliger in Biirnwald aus seiner Jugendzeit).
MOH, inv. č. 1081/66.
K dispozici badatelům je tedy 7 svazků Alligerova díla ..:.- o osudu zbývajících osmi nemůžeme nic říci, ani potvrdit, zda skutečně jich bylo tolik napsáno. Rovněž nemůžeme tvrdit - pouze se můžeme domnívat - že někte ré svazky jsou v rukách příslušníků kronikářovy rodiny t. Č. v NSR. Pro lepší orientaci všem zájemcům podáváme heslovitě obsah dochovaných rukopisů, poněvadž soudíme, že zájemci o dějiny Orlických hor musejí k nim přihlédnout a budou z nich také čerpat. Charakteristika těchto rukopisů spolu s publikováním jejich obsahu tak přispěje k jejich lepšímu využití. Ves Neratov všeobecně, jméno vsi, klima, teplotní a meteorologické poměry. Jména obyvatel, názvy rostlin a zvířat, lidové recepty, nářečí. Dějiny kostela, hřbitov, soupisy věří cích, dějiny lokalie, příjmy lokalisty, kostelní majetek, fara, výtah z kostelního řádu. Škola v Neratově, učitelé, příjmy učitele. Církevní poměry neratovské lokalie, sochy světců, kříže. Chudinství. Z dob kronikářova mládí. Pohraniční most přes Orlici. Majitelé rokytnického panství. Dědičná rychta v N eratově. Pohraniční spory s Kladskem v XVI. století. Čestní občané Neratova. Dějiny a majitelé jednotlivých gruntů v Neratově (část).
I - 1. Hauptbuch der Chronik von Biirnwalcl. I.
Škola - stavba, žáci, dějiny, posloupnost učitelů. Obecní majetek, obecní účty od r. 1750. Chudínství. Obyvatelé obce r. 1850. Robota na panském a její vznik, robotní seznamy. Krátké dějiny světové války od jejího počátku do konce května r. 1916.
1-2.
Rukopis doveden do r. 1920, zaznamenány výsledky mírové konference. Velice všeobecně pojatá práce, opírající se zejména o zprávy z novin; události místní jsou potlačeny ve prospěch zpráv všeobecných.
1-3.
Chronik von Biirruoald, II.
Der Weltkrieg
1914-1918
1-4. Gedenkbuch der Gemeinde Biirnwald. II.
II - 1. Heimatkunde der Bezirkshauptmannschaft Senftenberg
Dodatky ke kronice. Úvod, záznamy o počasí od r. 1869, dě jiny peněz a měny v Čechách, zprávy o zajímavých událostech v kraji (počasí, ceny) a o Neratově od r. 1540.
Úvod. Popis Neratova. Hejtmanství Žamberk - geografické poměry, vodstvo, klima, zemědělství, suroviny, obyvatelstvo, národnostní poměry, doprava. Soudní okres Králíky, hospodářské poměry, místopis města, dějiny, privilegia, posloupnost majitelů panství, klášter. Dějiny a popis obcí Dolní, Pro-, střední a Horní Lipka, Heřmanice, Horní a Dolní Morava, Červená Voda, Horní a Dolní Orlice, Dolní Bořfkovice, Tě chonín, Lichkov, Mladkov, České a Německé Petrovice, Vlč kovice a Celné. Soudní okres Rokytnice, statistické údaje, dějiny od XIII. století do r. 1852, dějiny města i panství, posloupnost majitelů panství. Dějiny obcí Julinčino Údolí, Dolní Rokytnice, Prostřední Rokytnice, Rýnek, Horní Rokytnice, Panské Pole, Václavova Seč, Hanička, Údolíčko, sklárna u Václavovy Seči, spor o hranice s Kladskem v XVI. století, Vrchní Orlice, Hadinec, Malá Strana. Neratov - název, soupis rodů, výrobní poměry, geologické a povětrnostní poměry, dějiny kostela, hřbitov, fara a faráři, škola, posloupnost učitelů, dědičná rychta, hraniční most přes Orlici, váleč né události, požáry, mimořádné události. Podlesí, kaple sv. Anny na Anenském. vrchu. Bartošovice - statistická data, dějiny. Dějiny a popis vsí Nová Ves, Černá Voda, Kunštát, Říčky, Velká Zdobnice, Malá Zdobnice, Nebeská Rybná, Souvlastní, Kunčina Ves, Kačerov, Bělá, Rampuše, Proruby, Hláska, Liberk, Velký Uhřínov, Malý Uhřínov, Benátky, Buková, Jedlová, Bedřichovka, Jadrná. Soudní okres Žamberk - statistika, dějiny, majitelé panství. Dějiny jednotlivých vsí: Bohousová, Dlouhoňovice, Orlice, Jablonné, Kyšperk, Hejnice, Helvíkovice, Jamné, Kameničná, Klášterec, Kunčice, Kunvald, Líšnice, Litice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Pěčín, Písečná, Rotnek, Česká Rybná, Německá Rybná, Šedivec, Slatina, Sobkovice, Studené, Záchlumí, Žampach. Dluhy Neratova 1899. Statistika podorlických okresů podle sčí tání roku 1900, silnice Velká Zdobnice - Kamenec, založení obce Čihák, rodokmen Nostitzů. Hrady v hradeckém kraji, hrad Schnallenstein v Kladsku, hrad Lanšperk, Skuhrov. Dějiny města a panství Solnice a Lanškrouna. Dějiny Broumova - města, panství, kláštera. Dějiny města Rychnova n. Kněž. Dějiny vesnice Marienthal v Kladsku. Dějiny Neratova. Regesty ze starých gruntovních knih obce Neratov, Podlesí, Malá Strana, Vrchní Orlice, Nová Ves, Černá Voda, Rokytnice. Dějiny statku rodiny Alligerů v Bartošovicích. Gruntovní kniha obce Peucker v Kladsku. Obyvatelstvo na rokytnickém panství od r. 1666. Rodokmeny a životopisy některých rodů a osob (hrabat Nostitzů, Althanů, Dr. Eduard Langer, Dr. Julius Hanisch, básník Moritz Reich, spisovatel Ed. Kastner, biskup Tobiáš Becker, vynálezce Prokop Diviš, Hans Kudlich aj.). Popis údolí řeky Orlice, třicetiletá válka, dějiny vesnice Maríenthal v Kladsku.
II - 2. Hauptbuch der Chronik von Biirnwald.
II.
Dějiny
a majitelé jednotlivých gruntů v Neratově (dokonče ní). Daně. Jména starostů, radních, výboru a náhradníků v Neratově od r. 1861. .Vyvazování gruntů roku 1851. Obecní příjmy a vydání r. 1756. Opisy z matrik pro Neratov, Malou
----------
71
Stranu, Podlesí a Haničku od r. 1658. Pozemková kniha pro Neratov z r. 1652. Výpisy z dalších matrik, též pro Hadinec, Vrchní Orlici. Soupis obyvatel Neratova r. 1685. Soupisy obyvatelstva ze XVII.-XIX. století. Soupisy dobytka, různé údaje ze sčítání obyvatelstva v XIX. a XX. století. Požáry, požární spolky v Neratově a v ostatních německých obcích v Orlických horách. Výpisy z berní ruly pro Neratov a rokytnické panství, i z ostatních zemských katastrů. Dolování u Neratova. Ceny v letech 1796-1811. Výpisy z pozemkové daně. Robota, její vznik, robota v Neratově a na rokytnickém panství. Protirobotní hnutí na rokytnickém panství počátkem sedmdesátých let XVIII. století. Selské povstání roku 1775 v severovýchodních Čechách a na rokytnickém panství, odpírání roboty některými vesnicemi rokytnického panství v osmdesátých letech XVIII. století až do roku 1808, reluice roboty na panství. Rok 1848 všeobecně, vyvazování. Prodeje usedlostí v Neratově od poloviny XVII. století podle gruntovní knihy.
Rukopis obsahuje 239 stran a sbírku možno rozdělit na dvě skupiny: a) První část má 21 hudebních čísel (str. 2-22). Jsou zde písně s doprovodem klavíru, tance a hudební parodie. Větši na textů je v místním německém dialektu a písně se námětově přímo dotýkají Alligerova okolí ("Das schone Dórf., chen - Bárnwald", "Der Bárnwalder Fort", "Meine Heimat, mein Vaterhaus"), různých osob ("Tomme Dónger") a někte rých dějinných událostí ("Das Kriegsjahr 1917"). b) Druhou část nazval autor "Lieder des Adlergebirges" (str. 24-239). Zapsal zde kromě písní (většinou s průvodem klavíru) i tance, sbory a opisy nebo úpravy duchovních skladeb cizích autorů, směsi z operet, oper, hudební kuplety aj. Písně jsou námětově vsazeny do Alligerovi blízkého rodného kraje ("Das Erlitztal", "Eim Ritschka", "Neurode", "Kronstadt vor 60 Jahren", "Der Pferdeheimel in Wollsdorf bei Zčllney'', "Fortschritt von Rokitnitz - 1873", "Nach Bárnwald - 1908"). Další písně se vztahují k různým povoláním ("Holzmacherlied", "Die Schuster", "Der Schneider", "Der verliebte Schmied"). Zbytek tvoří písně milostné a satirické. Na str. 90-109 je opis zpěvných hlasů Haydnových "Pašijí" pro Květnou neděli a na str. 110-119 od téhož skladatele opis "Pašijí" pro Velký pátek. Obojí si Alliger opsal asi jako mladý zpěvák a hudebník místního chrámového sboru. Pak následuje oddíl komických scén z operet (O. Strausse, V. Leona, E. Simona, M. Legova a dalších). Celkově o této části rukopisu můžeme říci, že mimo několika zřejmě lidových a znárodnělých německých písní (,,0, du Iieber Augustin" ai.) se jedná všechno o umělé písně. Zde ovšem ani podle textů, ani podle nápěvů nebudeme moci bezvýhradně přiřknout Alligeroví autorství jednotlivých písní.
Máme-li stručně zhodnotit Al1igerovy rukopisy, je třeba že nesporně jde o cenné rukopisy, které mohou, budou-li kriticky používány, velice dobře posloužit ještě dnes i nám. Je ovšem třeba je brát kriticky. Alliger se na
říci,
Jaroslav Šůla
303
III - 1. A poor tomme
Gestinqa
Orlické hory Podorlicko 6
304
mnoha místech ve svých rukopisech opakuje. Většinou neuvádí, odkud opisované údaje či listiny pocházejí, a to ani v případě údajů přebíraných z literatury. Neuměl dost dobře česky (čehož sám velice litoval), mohl se opírat prakticky pouze o německé materiály a tištěné české knihy (staročeské písemnosti nepřečetl) a tak i v rámci možností své doby nemohl dosáhnout plného obrazu. Určitá nekritičnost v jeho díle plyne i z toho, že přes veškerou píli a snahu přece jen jde o dílo laika, neškoleného historika, navíc laika, který podléhá velkoněmeckým 1'0mantickým (u Alligera však nemůžeme mluvit o němec kém šovinismu!) nacionalistickým náladám a tezím o pů vodnosti německého obyvatelstva, které jako první osídlilo hory a to již ve XIII. století. V mnoha případech jde o smyšlené povídky Hájkova či Hůttelova typu, kterým však Alliger věří. Nebezpečné na těchto partiích Alligerova díla je, že na jedné straně JSQU dnes vítaným materiálem pro sudetoněmecké revanšistické publicisty v NSR.. kteří tak dokazují původní německé osídlení Orlických hor (z nich snad pouze Ernst Míchalitschke" se dokázal kriticky podívat na tyto osídlovací bajky a odmítnout je), na druhé straně nám tyto báchorky opisují dnešní čeští kroníkáři na Rokytnicku, když pořizují české kroniky a vypracovávají historické úvody z dějin obce. Zde bude třeba urychleně zpracovat okruh otázek souvisejících s dějinami osídlování hor a každý Alligerův údaj prověřovat, doplnit a uvést na správnou míru. Přes tyto výhrady je však vskutku úctyhodné Alligerovo dílo vzácným a ojedinělým dokladem lásky prostého sedláka k minulosti rodné vsi a Orlických hor.? Shromáždě ný materiál je pramenem, ke kterému - i když kriticky - musí přihlédnout každý badatel studující minulost bývalých německých vsí. Velmi vítaným pramenem se stane Alligerovo dílo zejména pro autory proponovaného historického místopisu Orlických hor a Podorlicka. Na závěr podáváme ještě bibliografické údaje několika Alligerových článků; bibliografie veškeré jeho literární produkce, která je roztříštěna v četných kladských i v Cechách vycházejících německých časopisech, novinách, ročenkách a kalendářích, se prozatím - vzhledem k jejímu velkému rozptylu a nedostupnosti těchto periodík - nedá sestavit. Bibliografie je rozdělena do dvou částí; do prvé části jsme zařadili původní články, orpisy listin a články, které neztratily svoji cenu. Do druhé části jsou zařazeny kompilační články a drobnosti, jejichž hodnota je pro dnešního badatele problematická, ale které jsme se rozhodli uveřejnit z důvodů kompletnosti.
----------
711
Jaros.lav
Šůla
K1'Onikář Eduard Alliger
Beitriiae zum Grenzstreite im Erlitzthale in der Grafschaft Glatz in der Mitte des XVI. Jahrhunderts. Sechzehnter J ahresbericht nebst Mitglieder-Verzeichnis des Glatzer Gebirgs-Vereins, umfassend die Zeit vom 1. April 1896 bis 1. April 1897. Glatz 1897, str. 70-76'. Urbarial-Streit der eilf Freirichter auf der Herrschajt Schnallenstein mit dem damaligen Besitzer Michael Freiherrn von Stilfried auf Neurode in den Jahren 17891800. Siebzehnter J ahresbericht nebst Mitglieder-Verzeichnis des Glatzer Gebirgs-Vereins, umfassend die Zeit vom 1. April 1897 bis1. April 1898. Glatz 1898, str. 53-58.
Sagen aus dem Erlitzthale des Adlergebirges. Das Riesengebirge in Wort und Bild. Roč. 18, 1898, str. 46-47. Das sogenannte Striezeltragen. Das Riesengebirge in Wort und Bild.
Roč.
18, 1898, str.
51.
Ein lcaiserliches Luftschloss:, Mittheilungen des N ordbčhmíschen Roč. 22, 1899, str. 91-93.
Excursions-Clubs.
Orgel. Mittheilungen des Nordbohmischen Roč. 22, 1899, str. 109.
Excursions-Clubs.
, Sagen aus dem Adlergebirge und dem Erlitzthale. Mittheilungen des N ordbčhmischen Excursions-Clubs, Roč. 22, 1899, str. 146-150. Weihnachtsspiele aus Biirnwald an der bohm.-schlesichen Greiize. Mitteilungen des N ordbohmischen Excursions-Klubs. Roč. 27, 1904, str. 238-242. Glashiiiien. im Adlergebirge. Mitteilungen des Nordbohmischen Excursions-Klubs. 30, 1907, str. 152-155.
Roč.
Ueber die Entstehungeiniger Ortsnamen des Senftenberger deutschen Bezirkes. Deutsche Grenzwacht. Roč. 7, Č. 11 (z 12. III. 1910), str. 6.
A.
Orlické hory Podorlicko 6
306
Kurzgefasste chronologische Kriegsereignisse in unserer Gegend im zweiten schlesischen Kriege. Deutsche Grenzwacht. Roč. 8, č. 2 (z 8. I. 1911), str. 1-2 č. 3 (z 14.1. 1911), str. 1-2 č. 4 (z 21. I. 1911), str. 1 .č. 5 (z 28. I. 1911), str. 1-2 č. 6 (z 4. II. 1911), str. 1 Kaiser Josef II. Í1n Adlergebirge. Deutsche Grenzwacht. Roč. 8, č. 9 (z 25. II. 1911), str. 1-2 Dreidings-Ordnung aus dem Jahre 1733. Deutsche Grenzwacht. Roč. 8, č. 35 (z 26. 8. 1911), str. 1-2 č. 36 (z 2. 9. 1911), str. 1-2 Alte Kriegsfahnen. Deutsche Grenzwacht. str. 2
Roč.
10, č. 15 (z 12. IV. 1913),
Sage von de'!' Entstehung der St. Annakapelle auf dem Ernestinenberge bei Biirnwald. Guda Obend, Glatzer Volkskalender fůr das Jahr 1914, Heimatliches Jahrbuch fůr die Graftschaft Glatz und ihre Nachbargebiete, IV, 1914, str. 86-87. Der Grenzstreit im Erlitztale. Guda Obend, Glatzer Volkskalender. Roč. VII, 1917, str. 114-116. Das Schicksal einer Krieqsstaruiarte. Deutsche Grenzwacht. Roč. 16, č. 21 (z 24. V. 1919), str. 3. Einige Rechtsfiille aus der guten alten Zeit. Deutsche Grenzwacht. Roč. 17, č. 2 (z 10. I. 1920), str. 5 Č. 3 (z 17. 1. 1920), str. 5 č. 4 (z 24. I. 1920), str. 5 č. 5 (z 31. 1. 1920), str. 5 č. 6 (z 7. II. 1920), str. 5 Ein Weihnachts- oder Deutsche Grenzwacht. č. 12 (z 20. III. 1920), č. 13 (z 27. III. 1920), č. 14 (z 3. IV. 1920),
Christkindelspiel. Roč. 17, str. 5 str. 5 str. 5
Die eh.emaliqeti Glashiitten im Adlergebirge. Deutsche Grenzwacht. Roč. 18, č. 2 (z 8. 1. 1921), str. 5 Č. 3 (z 15, 1. HZ1), str. 5 č. 4 (z 22. 1.1921), str. 5
Jaroslav
Šůla
307
Některé pověsti byly otištěny v knize: Sagen der Heimat. Herausgegeben vom Verlag Josef Czerny nach Beitragen der Lehrerschaft des Adlergebirges, Landskron 1940: In der Gewalt des bosen. Geistes (str. 49) Das Glockenloch im Eiebichbusehe (str. 69-70) Die Statue des Hl. Johann von Nepomuk (str. 80) Die ehemalige Krieqsstamdarte in der Kirche (str. 83-84) Die Salzjungfrau (str. 93-94) lm Grabe umversehrt (str. 115) Das Gespenst in der Kirche (str. 120)
Sage von der Entstehung der St. Annakapelle auf dem Ernestimenberqe bei Biirnwald. 'I'rostbárnla XII, 1964, str. 71-72 (přetištěno z Guda Obend IV, 1914). Die Deutschen in Boivmen: und im Adlergebirge. Deutsche Grenzwacht. Roč. 8, č. 20 (z 13. V. 1911), str. 1 č. 21 (z 20. V. 1911), str. 2 Č. 22 (z 27. V. 1911), str. 1 Č. 23 (z 3. VI. 1911), str. 2 Geschichte des Geldes und der W iihrungen. Deutsche Grenzwacht. Roč. 9, č. 13 (z 30. III.' 1912), str. 1-2 č. 14 (z 6. IV. 1912), str. 1-2 Č. 15 (z 13. IV. 1912), str. 1-2 Aphorismen aus der Geschichte Grulicha. Deutsche Grenzwacht. Roč. 16, č. 6 (z 8. II. 10919), str. 1-2 č. 7 (z 15. II. 1919), str. 1-2 An der WasseTscheide dreier Meere. Deutsche Grenzwacht. Roč. 16, č. 9 (z 1. III. 1919), str. 2 č. 10. (z 8. III. 1919), str. 2 Sitteii und Gebriiuche aus der Vorzeit. Guda Obend, IV, 1914, str. 83-84.
B.
Orlické hory podorlicko 6
v olksrezepte. Guda Obend, VII, 1917, str. 93
308
Mundartliche Sprichworter und Redensarten. Guda Obend, VII, 1917, str. 93 Der kluge Gemeindevorsteher. Guda Obend, VII, 1917, str. 93-94. A Moiersteckla. Guda Obend, VII, 1917, str. 94 Verwickelte Familfenverhiiltnisse. Guda Obend, VII, 1917, str. 94 Tschopa Guste. Guda Obend, VII, 1917, str. 94' Bilhm Benje; Guda Obend, VII, 1917, str. 94 Bota Hannes. Guda Obend, VII, 1917, str. 94-95 WinterHed. Aus dem ErHtztale. Text und Melodie im Jahre 1912 aufgezeichnet von Eduard Al1iger in Bárnwald. Guda Obend, VIII, 1918, text k m.ěsíci únoru Meine Haimt. Aus dem Erlitztale. Text und Melodie i. 1912 aufgezeichnet von Eduard Alliger, Barnwald.· Guda Obend, VIII, 1918, text k měsíci červenci
j:
Mundartliche Sprichworter usui RedensarienTrostbarnl;a. Heimat1iches Jahrbuch řůr die Deutschen Ostbohmens, Nordmahrens u. Schlesiens. I, 1921 (Mahrisch-Rothwasser und Mittelwalde), str. 65. Dos Kursbuch. Trostbarnla II, 1922, str. 82 A Poaschersteckla. Trostbiirnla II, 1922, str. 83 puschnatzker ... Trostbiirnla III, 1923, str. 81 Tinza J orcne. Trostbiirnla IV, 1924, str. 60
Herrliche Berge. Trostbárrila, V, 1925, str. 77
Pater H ornich. 'I'rostbárnla, V, 1925, str. 77-78 Životopisné údaje Eduarda Allígera jsou čerpány z článku: Rudolf Alltger, Eduard Alliqer, In: Erlitzta1. Heimat Adlergebirge, 4. Folge, 1962, str. 35-37. Jos. Wasel ve svém nekrologu (Eduard Ailiaer t. In: Trostbárrila. Heimatltches Jahrbuch fůr die Deutschen Ostbohmens, Nordrnahrens und Schlesiens. Roč. V. Máhrisch-Rothwasser und Mittelwalde 1925, str. 96) udává jako den narození datum 28. září 1841; Hubert H. Birke (Ein Adlergebirgler. In: Braunauer Bote. Jahrbuch fůr die deutsche Heimat. Braunau 1923, str. 80-81) však ve svém článku uvádí, že se narodil 29. září 1841. Považujeme ale údaj Rudolfa Allígera za přesnější a správnější. Další nekrolog napsali: B. Bírke, Eduard Alliger t. In: Glatzer Land, roč. IV, 1924, č. 4; Jos. Wasel - A. Walzel, Eduard 1
Alliger t. Ein Gedenkblatt jur unseren verstorbenen treuen Freund und Mitarbeiter. In: Guda Obend, roč. XV, 1925, str. 108-109. 2 Ernst Michaliischkc, Eduard Alliger. In: Erlitzta1. Heimat Adlergebir'ge, 4. Folge, 1962, str. 35. 3 O původu jména All iger srv.: Friedrich Graebisch, Mundartliches in den schriftsprachlichen Formen der Orts- und Familiennamen der GrafChaft Glatz und ihrer N achbargebiete. In: Glatzer Heimatblátter, roč. XX, 1934, str. 3. 4 Deutsche Grenzwacht, roč. XVI, č. 5, str. 7 Landskron 1. února 1919. , s Píše tak kronikářův vnuk Rudolf All iger v citovaném již životopisném článku (Rudolf AIHger, Eduard Alliger. In: Erlitzta1. Heimat Adlergebírge, 4. Folge, 1962, str. 37). (j Ernst Michalitschke, Die Rokitnitzer Eriitztaldčrter, In: Erlitzta1. Heimat Adlergebírge, 4. Folge, 1962, str. 84. 7 O jeho kronice vlastně rukopisném přehledu dějin -
obce Neratova přinesla již před lety informativní článek redakce německého časopisu Mittheilungen des Vereines řůr Geschichte der Deutschen in Bóhmen, roč. XVIII, 1879, str. 61-62 (Ein Gedenkbuch von Béirnwald). Rukopis článku byl dokončen na jaře r. 1972. Dne 9. VII. 1972 zemrel kronikář Neratova Josef Kreusel. Alligerovy rukopisy, které byly u něj (viz č. 1/1-4),; převzalo do svých fondů MOR v Rychnově n. Kn.
Jaroslav
Šůla
309
Poznámky
