Příručka pro kurzy v rámci projektu Internet pro třetí generaci společnosti Venkovský prostor o.p.s.
Škola internetu pro třetí generaci 4. Síť sítí Jan Tandler Březen 2005
Tato příručka je studijní pomůckou pro kurz „Internet pro třetí generaci“ v rámci projektu podpořeného z programu EU Phare 2002 – Podpora aktivního života seniorů realizovaného společností Venkovský prostor o.p.s. Hlavním úkolem projektu je seznámit uživatele, zejména ze seniorské věkové skupiny, se základy práce s Internetem. V závislosti na možnostech a znalostech cílové skupiny obsahuje text publikace informace nejen o používání Internetu ale i o funkci počítače, práci v textovém editoru Microsoft Word a o struktuře dat v osobním počítači a operačním systému Microsoft Windows. 2
OBSAH: Síť sítí .....................................................................................................4 Definice................................................................................................4 Připojení k Internetu .............................................................................4 Internet Explorer ..................................................................................4 Internetové stránky...............................................................................6 Odkazy.................................................................................................8 Elektronická pošta................................................................................8 Zajímavé odkazy v českém Internetu: ................................................... 10 Použitá literatura: .................................................................................. 12
3
Síť sítí Definice Internet, zvaný také Síť sítí, je celosvětově rozšířenou počítačovou sítí poskytující informační služby prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti.
Připojení k Internetu Připojení k Internetu lze uskutečnit několika způsoby. V domácnostech k nejtradičnějším patří připojení pomocí tzv. modemu, zařízení umožňující připojení počítače k internetu pomocí běžné telefonní linky. V tomto případě jsou poplatky za Internet podobné jako za telefonování, jen o něco nižší. Jejich vyúčtování je pak součástí pravidelné faktury za telefonní služby. Podobné připojení, pouze o něco rychlejší a kvalitnější, probíhá pomocí vylepšené telefonní linky zvané ISDN. Připojení k Internetu je možné v současné době i bezdrátově a to buď pomocí mikrovlného připojení a nebo přes mobilního operátora.
Internet Explorer Pro prohledávání informací obsažených na Internetu se používají programy zvané Internetové prohlížeče. V současné době se používají dva nejrozšířenější – Microsoft Internet Explorer a Netscape Navigator – přičemž o něco známější je zejména první uvedený. Proto se tato příručka řídí zvyklostmi tohoto programu. Microsoft Internet Explorer – v současné době verze 5 a 6 – je prohlížečem, který je spolu s programem pro elektronickou poštu, Microsoft Outlook, součástí každého operačního systému Microsoft Windows a je volně šiřitelný. Další práce na Internetu je závislá mimo jiné na znalosti prostředí programu Internet Explorer. Jak již bylo naznačeno, většina programů systému Windows má podobný vzhled a liší se pouze některé části okna programu – textové menu a panel nástrojů.
4
U Internet Exploreru je důležitá znalost zejména panelů nástrojů, neboť ten obsahuje většinu v Internetu potřebných funkcí. Panel se dá rozdělit na tři části: horní obsahuje zmíněné hlavní funkce Internetu, pak následuje pole Adresa, ve kterém má uživatel možnost zjistit, na jaké adrese se nalézá zobrazená internetová stránka, popřípadě adresu změnit. Ve spodní části se pak obvykle nalézá panel Odkazů s tlačítky uživatelem zvolených, nejčastěji navštěvovaných internetových stránek.
K panelu nástrojů zbývá ještě vysvětlit internetové funkce v jeho horním řádku. Jedná se zejména o: Zpět, Vpřed, Aktualizovat, Domů a Tisk. Program Internet Explorer má pro urychlení práce v Internetu paměť, do které si zapisuje postupně všechny internetové stránky, které uživatel po jeho spuštění navštívil. V této „historii“ se lze pohybovat pomocí tlačítek Zpět a Vpřed. Pokud se tedy po spuštění programu objeví jako první stránka www.seznam.cz, pak se uživatel přesune na stránku www.vlak.cz a následně na www.knihy.cz, prvním kliknutím na tlačítko Zpět se přesune o krok zpátky, tedy na stránku jízdních řádů. Druhým kliknutím se dostane na první spuštěnou stránku – www.seznam.cz. Jestliže by v tuto chvíli kliknul na tlačítko Vpřed, přesune se dopředu, opět na stránku www.vlak.cz a dalším kliknutím opět na stránku knižního obchodu. Takto se dá neomezeně pohybovat v celém řetězci navštívených stránek při jednom spuštění Internet Exploreru. Aktualizovat je tlačítko, které by mělo pomoci, pokud se stránka nenahrála v pořádku nebo celá. Kliknutí na něj vyvolá znovu nahrání obsahu internetové stránky. Po kliknutí na tlačítko Domů se uživatel přesune zpět na první stránku, která se mu zobrazí vždy při zapnutí programu Internet Explorer. Obyčejně to bývá stránka oblíbeného vyhledávače, je však možné si ji zvolit zcela dle vlastního zájmu. Druhou specifickou částí okna programu Internet Explorer je Stavový řádek v jeho spodní části. V kapitole Operační systém bylo řečeno, že Stavový řádek má informovat uživatele o dění v programu. Stejně tak je 5
tomu i v tomto případě. V levé části řádku je tedy uvedeno, co program právě provádí. Jestliže nahrává ze serveru stránku, je zde napsáno buď „Probíhá stahování…“ nebo „Otevírání stránky…“ a vedlejší zvětšující se modrý obdélník naznačuje jaká část stránky je již nahrána. Pokud jsou stažena všechna potřebná data, je políčko prázdné nebo je v něm nápis „Hotovo“.
Na pravé straně Stavového řádku je ještě uvedeno, odkud je zobrazená stránka nahrána. Jedná-li se o stránku staženou přímo z Internetu, je tam i odpovídající nápis. Je však také možné si data Internetu uložit na vlastním počítači a prohlížet si je odtud, pak bude v políčku uvedeno „Tento počítač“.
Internetové stránky Jakýkoliv „dokument“ obsažený v jednom okně programu Internet Explorer se nazývá internetová (webová, www) stránka. Každá internetová stránka má svou jedinečnou adresu, která je uvedená v poli Adresa internetového prohlížeče. Podoba internetové adresy se řídí určitými pravidly. Základní adresa vypadá následovně: http://www.firma.cz Internetová adresa jde rozdělit na čtyři části. První je označením tzv. protokolu a další pak doménami tří stupňů: - http:// - označuje, že po dvojitém lomítku následuje internetová adresa nějaké internetové stránky. Při změně adresy v poli Adresa není nutné tuto část psát. - www. – doména třetího stupně - firma – doména druhého stupně - .cz – doména prvního stupně – národní doména Doména třetího stupně 6
Nejrozdílnější částí základní internetové adresy je právě doména třetího stupně. Vzhledem k obrovskému nárůstu počtu internetových stránek nakonec došlo k ustoupení od výhradního používání zkratky www (World Wide Web) jako první části internetové adresy. Stále tedy sice platí, že by na začátku adresy mělo být www, ale jako pravidlo se toto již nedá stoprocentně využít. Některé servery totiž, např. www.webpark.cz, nabízejí zdarma internetové adresy k prezentaci vlastních informací komukoliv, kdo o to projeví zájem. Pokud bude chtít tedy pan Novák uveřejnit podrobnosti o svém pěstitelství orchidejí, může si bezplatně vytvořit stránku na adrese novak.webpark.cz. Doména druhého stupně Tato část adresy by měla maximálně vypovídat o tom komu internetová adresa, resp. server, patří. Proto se zde používá jméno nebo intuitivní zkratka firmy či organizace – např. www.csob.cz, www.sony.cz apod. Doména prvního stupně Text za druhou tečkou ve standardní internetové adrese je zkratkou země, ve které je obyčejně stránka, resp. server, umístěna. .cz tedy označuje Českou republiku, .at pak Rakousko apod. Spojené státy americké mají však jiný systém označení první domény. Jelikož vznikl Internet právě v této zemi a byl tam od počátku nejrozšířenější, bylo ustanoveno více označení: .com pro komerční internetové stránky, .org pro stránky institucí a organizací, .edu pro stránky vzdělávacích institucí a několik dalších. Pravidla použití znaků v internetové adrese: • není povoleno používat v adrese mezery • není povoleno používat písmena s diakritikou • většinou není povoleno používat některé zvláštní znaky jako dvojtečku, středník… Základním způsobem, jak změnit obsah hlavního okna Internet Exploreru je změnit adresu zobrazované internetové stránky. Adresu 7
změníme tak, že klikneme do pole Adresa. Text v něm obsažený se označí modře do bloku. Potom text smažeme Backspacem a vepíšeme adresu novou. Pro potvrzení napsané adresy stiskneme Enter. Informace obsažené na internetu mohou být několika druhů. Tím základním je text. Dále pak internetové stránky často obsahují obrázky, animace i zvuky.
Odkazy Zvláštním prvkem internetové stránky jsou odkazy. Ty jsou spojnicemi internetových stránek. Kliknutím na odkaz na jedné internetové stránce se uživatel přemístí na stránku jinou. Odkazy se mohou na internetové stránce objevit v několika formách. Odkazem může být text, obrázek nebo jen jeho část. Podoba obrázku nebo text samotný by měl vždy dobře popisovat internetovou stránku, na kterou se dá pomocí odkazu přemístit. Nejjednodušším způsobem jak rozpoznat na stránce odkaz je přesunout na část internetové stránky, kde se předpokládá odkaz kurzor myši a pokud se tento změní ze standardní šipky na „ručičku“, jde s jistotou o odkaz. Toto pravidlo platí vždy, ať je odkaz ve formě obrázku či textu. U textu lze použít i druhé nepsané pravidlo, které však v poslední době nemá stoprocentní pravdivost. Pokud je na internetové stránce podtržený text, měl by to být odkaz. Jestli to odkaz je, zjistíme opět přesunutím kurzoru myši nad daný text. Může se však výjimečně stát, že text je podtržený a přesto to není odkaz nebo naopak, že text podtržený není a přesto to odkaz je.
Elektronická pošta Druhou službou počítačové sítě Internet je elektronická pošta. Ta je elektronickou obdobou klasického poštovního styku. Uživatel sítě Internet si může vytvořit svou elektronickou adresu a z ní odesílat dopisy – e-maily – na adresu jiného uživatele. Obsahem dopisu může být text, obrázek, zvuk i část videonahrávky.
8
Pro psaní i čtení elektronických zpráv jsou využívány speciální internetové stránky, které tyto funkce nabízejí. Druhou možností je využití některého z poštovních programů (Microsoft Outlook, Microsoft Express či Pegasus Mail). V příkladu 4 bude popsán první jmenovaný způsob a to pomocí internetové stránky www.post.cz. Ačkoliv může elektronická pošta využívat internetových stránek, není na nich závislá. Podobně jako se klasický dopis pohybuje mezi poštovními úřady i elektronická zpráva hledá adresáta u určitého poštovního serveru. V případě, že zjistí, že je hledaný adresát přihlášený do „poštovního obvodu“ daného serveru, zanechá zprávu v něm uloženou a ta čeká na vyzvednutí uživatelem. Výhodou elektronické pošty je, že od odeslání zprávy odesílatelem do uložení zprávy na poštovním serveru adresáta uplyne jen nejvýše několik minut nezávisle na tom, ve které zemi se server nachází. Pokud má tedy adresát v tu chvíli přístup na Internet, může si dopis přečíst a ihned na něj odpovědět. Je tedy zřejmé, že z časového hlediska je elektronická pošta mnohonásobně rychlejší než klasická. Je však na druhou stranu omezena tím, že vše co chce uživatel poslat e-mailem, musí být možno převést do elektronické podoby. Zatím není tímto způsobem uskutečnitelné poslat něco hmotného. Dalším specifikem elektronické pošty je elektronická adresa. Ta má částečně jinou stavbu než adresa internetových stránek. Hlavním rozdílem je použití tzv. zavináče - @ - uvnitř adresy. Standardní elektronická adresa má tedy následující podobu:
[email protected] První část – uzivatel – si při registraci může zvolit každý vlastní, ovšem tak, aby byla jedinečná v rámci serveru – firma, který služby elektronické pošty nabízí. Není tedy přípustné, aby adresu
[email protected] měli dva uživatelé. Při vytváření a používání e-mailových adres platí podobné zásady jako u adres internetových stránek. Není povoleno používat diakritiku, mezery ani některé speciální znaky. V adrese však nikdy nesmí chybět „@“. Tento znak lze na anglické klávesnici nalézt pod kombinací Shift a čísla „2“. Při psaní s českou klávesnicí je kombinace složitější, skládá se z Ctrl, Alt a písmene „v“.
9
Zajímavé odkazy v českém Internetu: Internetové vyhledávače
www.seznam.cz www.centrum.cz www.atlas.cz www.google.cz www.quick.cz www.altavista.com
E-mailové servery
www.post.cz www.email.cz www.hotmail.com www.yahoo.com
Prodejny na Internetu www.knihy.cz www.quelle.cz www.obchodnidum.cz Inzertní stránky
www.tipservis.cz www.jarmark.cz www.annonce.cz www.byty.cz
10
Ostatní zajímavé stránky
phone.quick.cz – telefonní seznam www.dpml.cz - jízdní řády MHD Liberec www.justice.cz - obchodní rejstřík www.mapy.cz - elektronická mapa ČR a plány některých měst www.maporama.com - mapy Evropy www.idnes.cz - Zpravodajství – prozkoumávání pomocí odkazů www.liberec.cz - stránky města Liberce www.hradek.cz - stránky Hrádku nad Nisou www.chrastava.cz - stránky města Chrastavy www.jvpmesto.cz - stránky Jablonného v Podještědí
11
Použitá literatura: Baranovič, Roman – Internet pro střední školy, Computer Press, 1999 Hlavenka, Jiří - Nový výkladový slovník výpočetní techniky - 2.vydání, Computer Press, 1995 Monadjemi, Peter – Windows NT - Co je to?, Unis Publishing, 1993 Tandler, Jan – Tvorba WWW stránek, KVTČVŠM spol. s r.o., 2000
12
