. O . K A. . S é Žlut
íh n l e d iva d í d á uv
ru
Jaromír Berák: Prvn í český dadaista z příborského gymp lu
Divadelní soubor Žluté S.A.K.O. uvádí hru na motivy skutečné historické osobnosti
JAROMÍR BERÁK, PRVNÍ ČESKÝ DADAISTA Z PŘÍBORSKÉHO GYMPLU Scénář: Režie:
Jakub Klein, Zdeňka Bizoňová Veličková, Petr Horák Zdeňka Bizoňová Veličková
Osoby a obsazení Švejk:
Pavel Táborský
Jaromír Berák:
Tadeáš Koblížka
Student Tatrák: Student Ponožkář Břéťa:
Vladislav Schwarz Tomáš Fendrich
Helga: Důvěrnice Marie: Důvěrnice Vlasta:
Barbora Jílková Anežka Frühbauerová Jana Hradilová
Ředitel: Tělocvikář: Učitelka krasopisu: Učitelka češtiny Jaroslava: Učitelka hudební výchovy Jarmilka:
Josef Číp Martin Myška Tereza Kvitová Sabina Holaňová Tereza Hasserová
Uklízečka:
Kateřina Teglová
Pěvecký sbor:
Barbora Balážová, Zuzana Brandejsová, Petra Dinhová, Magdalena Divišová, Natálie Minarčíková, Kateřina Šindlová
Kotel:
Catherine Verbíková
Kostýmy: Kulisy:
jednotliví členové souboru Žluté S.A.K.O. Xenie Valušáková
Všestranná podpora:
Magdalena Divišová
Slovo spoluautorky o hře Úvod hry nás vrhá do válečných let, někdy kolem roku 1917, kdy se na půdě naší školy náhodně objeví Švejk. Švejk je dezertér, a proto se skupina mladých gymnaziálních studentů v čele s Jaromírem Berákem rozhodne, že jej musí schovávat (nejen) před učitelským sborem v kotelně. V rámci dramatu se tak odehrávají v podstatě dvě vývojové linie – jednu tvoří osud Švejka a studentů a studentek gymnázia s jejich problémy, druhou linii tvoří průchody či promluvy učitelů gymnázia s jejich problémy. Oba světy jsou však natolik vzdálené, že se v rámci hry neprotínají. Pojďme se podívat na první linii, kde dominuje Švejk a studenti gymnázia. Švejk je tedy dezertér, který je na příborském gymnáziu a studenti jej schovávají v místní kotelně. Všem však hrozí, že se dostanou před popravčí četu, se kterou, jak říká Švejk, mají lidé vesměs špatné zkušenosti. Proto je rozhodnuto, že Švejk bude odvezen zpátky do Prahy. Auto má shodou okolností jeden ze studentů k dispozici, chybí jen peníze na benzín. A jediný, kdo by jej mohl zaplatit, je
bohatá německá studentka na českém gymnáziu, recitátorka Helga. A jediný možný způsob, jak ji „sbalit“, je napsat jí báseň. Poněvadž ty ona k smrti miluje. Po dohodě je k tomuto úkolu vyvolen Jaromír Berák, a to i přes to, že se vždy v literárních soutěžích umisťuje jako čtvrtý. Za pomoci svých kamarádů napíše báseň, kterou však Helga nepřijímá. Dopis nezabere. Zklamaný Berák se nevzdává a je odhodlán použít pro psaní básní nový přístup. S tím mu pomáhá Švejk se slovy: „taková slova, to se musí sázet pěkně jako brambory do řádků“. Berák tedy bere klobouk, vybírá z něj náhodně útržky původního dopisu, který Helga roztrhala, a vytváří tak zcela novou báseň. Báseň skrz naskrz dadaistickou! A zcela náhodou se tato dadaistická báseň dostane k Helze a ta se do Beráka bezbřeze zamiluje. Závěrečná scéna již oslavuje Helgu a její hrdinský čin. Helga totiž sehnala peníze na benzín, aby Švejk mohl být odvezen do Prahy. V této části hry názorně vidíme, jakou moc má (dadaistická) poezie!
FAQ Existoval skutečně Jaromír Berák a byl prvním českým dadaistou? Ano. Nakolik je hra historicky přesná? Jistě víme jen to, že Jaromír Berák byl prvním českým dadaistou a že navštěvoval zdejší gymnázium. Jiná ve hře podávaná fakta jsou záležitostí literární fikce. Kdo to byl Jaromír Berák? Jaromír Berák se narodil v Kroměříži a pocházel z významné rodiny – jeho otec byl po dlouhou dobu ředitelem Učitelského ústavu v Příboře. Nás však může zajímat především proto, že studoval na příborském gymnáziu, a to v letech 1912-1920. O jeho dalším životním směřování máme však prozatím velmi kusé informace. A v podstatě i ony mohou tvořit určitý dadaistický text, nespojitý, nahodile nalezený, nahodile spojený. Položme tedy ony útržky jako dadaistický text vedle sebe a nechme je vyznít.
„Fascinován možnostmi filmového plátna a filmové vizuality tvrdí Berá k mj.: „Celý svět je ohromným projekčním plátn em, básníci jsou organismy, které učleňují všechno dění. Projekční aparát, řekl bych.“ Zaznamenává též spoji tosti mezi filmem a literaturou, přičemž film prohlašuje za „nejinternacionálnější umění“, za jehož hlavní znaky označuje dram atičnost a bezprostřednost a jako ideální prostředí pro něj vnímá město jako prostor, v němž se pohybuje mod erní člověk: „Umění, které nedovoluje pracovat i naší obrazotvorností a neuvede v pohyb naše myšlenky, je nudné, a tudíž není uměním. (Zásada exprese a dadaismu.) Americký film to zná, a proto vítěz í. Scény nejsou zachyceny v uzav řených skleněných kabinetech, nýbrž přím o na ulici“ Berákovy aktivity však nepř ekročily rámec několika dílčích náběhů; posv ém zatčení v lednu 1921 se mlad ý student práv od avantgardy odklání a zpět ně konvertuje ke katolicismu. Ve třicátých letech se vypracoval na jednoho z našich předníc h národohospodářských odborník ů, aby nakonec jako poslanec Československé strany lidové zastá val vysoké pozice v politickém establishmentu Československa padesátých a šedesátých let.“ (MALÍNEK, Vojtěch. Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy: Časopis Den a jeho role při formování české avantgardy. s. 195.) Z a jí m a v ý je č lá n e k v časop ise Den. J Dadaism a ro m ír a B e rá je n jedno „Hma us je v n ka u tateln v ěm k rátkém listopad ost české u 1920. Berákov zmiňován literárn dopadu Be ě článk Jd člena m í prostř p ra v d rákový u z ladé ge e sice o prvn ě e c í zmínku nerace, do sta p o d o b n o s t dí však zůsta h snah na hrubou ko sá od m m t ečno í m in p te la ila x t je vša s nejvě cí před Tzary. u od im á ln Jedním k jen e P tš v o e ší í í sl m z e v a d prací Tr ní od st nen pozorno aktivit z mála dokla u an i me av e istan sti, jedn zi mla a š la tv dů Berá tak kro á se toti c je však ho a o d a ně rb ý k m u o m ž : dn ě neč o původ vých li i. kolika terá etn ní Berák ý „A tak se pokus o vu ů zůsta pu blikov an é korespon rních zd ýc dence ly dad aisté á, že přichází se v n doba, o ich pře právě jeho h be let rist , dob a které sn člá ick vítěznéh dstavu o nejm í o života zma tku, avša je jako nky ze Dne. ých o k dob a , neboť doba, B V přeh dernější um život je c h c e te ění, ze osoba se zá erák ledové -l zm jm společn i re v o lu jmem své p m člá atek: ost nku „B éna dada rv c a film. rázdou jsou spo i a umění, neb í v p o li ti c e , tomuto otině pro lu o D ť d ta h e tř a i tyto po nutí ve k úzce sp n d hodin, sv je h o jmy lkou b , předpovíd aismu“, ojeny ě z udouc á Berá TOMAN tlo a tma.“ Jaro , jako dnes 24 předst á jm u v e n o k s , Jindřic t. Dom m avova s t a t íc ír B e rák h. inantu lo um http:/ h ze Vojtěc / d a d a Teď to vidíš, te (Srov.: ě h D ď už ne east.c dada/3 středn . Uděláme ní filmové .“ n e v š a k . 5 í Evro z 0.html) Prahu /cz/c (MALÍN py: Č formo eskeh E la K a v , ním m sopis vání č D eské a vantg en a jeho ěstem ardy. s . 195.) role při u o l no ě v lem m j e zř ko byl by l i ě n o u ny té le s d i č ík a e ř i to dad s o u s t dalším tuš Čern i š tí však o í r a ím ; e , A n u u a r Č to k a „ á o a rd n menu Berá 900-82) i s liter není pin a zapo u jí c í a v a n tg n ím t s k u tného 1 d s takřk p e je n tu o ta, ( studen l toho kovi, s d l s y a u li m n o sa Ka on b ni že lce yl v I „Osob á k h u b v Berá se . ě í h ic k í, n n š o jš vě B e rá Zde -53), v […] B po prv ). Berák ném ajímal t e s z a jí m a i J a ro m ír o ří byl i. c sam 900 ů, kte práva zii, z g e n e ra h venkovan rahy (Příbor, nějším (1 pi racem ámo o al poe i s m u s , 920 s la a c jh P s ý 1 n ne as zn že z mlad na studia do že p p r e s i o l as i oku y ho čí i to, ají c i sta se r kontakt mno ě toho, ž svěd žil ex m lo e e a č dostáv vé ge nera z ž c ý o 0 n o , 2 k m u 9 o c é 1 s o m c k r n is a k do ajova me a, z ov.: se ve torem dada ém létě EK, Vojtěch. ě v k a rz n t o b u h r u v S gá o ic LÍN to : t ]“ ( propa unis erníkem .“ (MA e. Evropy á za z Mn s A. Č adaistickou tem střední kom si l nav dikály ván [… eď už n ké s e spolu d č s a t o r ě u ř í c e , t i n e k m k á íš b e o v o m š s ím o id n p ý u vy ov ce ov ři form u hlav Česko levic tčen a h. Teď t z / c z / e Prah jeho role p s m lá ě c a Ud za dřic e a s t . byl is Den , Jin Časop rdy. s. 195.) MAN / d a d a O a T avantg ml) p:/ h t t /350.ht a d da
Co to vlastně ten/ta/to dadaismus je? „Dada chtělo vytrhnout lidstvo z ubohé neschopnosti. Dada si hnusilo rezignaci. Hovořit o zmatenosti a nereálnosti dada a neuvědomovat si jeho převažující reálnost, znamená postihnout jenom fragmenty. Dada nemělo smysl frašky.“ Hans Arp Hnutí dada vstoupilo na uměleckou scénu v době první světové války – právě v ní byly otřeseny veškeré lidské hodnoty jako láska, pravda, krása, spravedlnost a logika… Hnutí se stalo jakýmsi intelektuálním protestem proti všem dosavadním lidským konvencím, stalo se šokující vzpourou. Základní principy dadaismu byly: ? Využití náhody a nelogických souvislostí ? Provokativně vyhrocená absurdita ? Znevažování doposud platných norem a odmítavý postoj k estetickým hodnotám ? Odmítání práce s podvědomím (tím se odlišovalo od surrealismu) ? Odpor proti civilizaci, která zabíjí umění ? Snaha burcovat, šokovat, provokovat ? Dadaistická báseň měla být tvořena pomocí rozstříhaného textu z novin, který se vložil do klobouku. Odtud se poté vytahovaly jednotlivé útržky, které vytvářely dadaistickou báseň. Proč ve hře vystupuje Švejk? Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v sobě spojuje různé slohové útvary – jako jsou dopisy, novinové články a vojenské texty – a působí tak dojmem gargantuovské literární koláže. S touto technikou byl Hašek velmi dobře obeznámen. Od roku 1904, dlouho před dadaismem a Švejkem, připravoval fotografické montáže pro pražský časopis Svět zvířat. I další epizody z jeho života mají příchuť dadaistických happeningů. V roce 1911 založil „Stranu mírného pokroku v mezích zákona“, ironizující hnutí předstírající účast na volbách toho roku konaných. Tato „Strana“ nastartovala svou vlastní volební kampaň setkáními s voliči, projevy a vyzrazením svého absurdního volebního programu, jehož hlavním bodem bylo zrušení profese domovníka. Anály této „Strany“ patří k nejvýznamnějším Haškovým dílům. (Srov.: TOMAN, Jindřich. Teď to vidíš, teď už ne. http://dadaeast.cz/cz/ceskedada/350.html; nestránkováno) Kdo je to Ponožkář Břeťa a proč má na sobě tolik ponožek? Postava Ponožkáře Břeti odkazuje na tradici výroby ponožek v městě Příbor, která sahá až do roku 1882. Břeťa je student gymnázia, jehož maminka pracuje v Lonce, továrně na ponožky a neváhá ve správný čas nabídnout pomocnou ruku (či chcete-li ponožku). Kdo je Tatrák? Tatrák je taktéž gymnaziální student, jehož otec pracuje v továrně na automobily a také neváhá ve správný čas nabídnout pomocnou ruku (či chcete-li automobil). Do jakého období je hra situována? Do roku 1917.
V čem je sama hra Jaromír Berák, první český dadaista z příborského gymplu dadaistiská? O představení v duchu dadaismu jsme se nesnažili jen zvoleným tématem, tedy osobností Jaromíra Beráka, který byl prvním českým dadaistou. Ale i samotná forma hry je v podstatě hravá, groteskní a neodbytně se v ní line odér absurdity, tolik příznačné pro dadaismus. Dadaistický je i výběr hudby, kdy vedle sebe stojí Óda na radost, píseň na motivy lidového nápěvu To ta Helga a konečně i veskrze moderní píseň Love is in the Air. I v kabaretu Voltaire, místu, kde započalo všechno Dada, se zpívaly písně a recitovaly básně různých druhů a jazyků, aniž by jejich spojení bylo jakkoliv logické – smysl byl spatřován právě v ne-smyslu. (srov.: KUNDERA, Ludvík. Dada. Jazzapetit 1983). V podstatě i samotná kompozice hry narušuje tradiční schéma expozice – kolize – krize – peripetie – katastrofa a i v tomto ohledu by mohla být považována za dadaistickou. Seznam užitých zdrojů: KUNDERA, Ludvík. Dadaismus. Jazzová sekce 1983. MALÍNEK, Vojtěch. Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy: Časopis Den a jeho role při formování české avantgardy. Časopis Česká literatura 2/2012. S. 173-202. NEZVAL, Vítězslav. Z mého života. NKL 1954. PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury pro výuku na středních školách. O.K.Soft 2008. TOMAN, Jindřich. Teď to vidíš, teď už ne. http://dadaeast.cz/cz/ceske-dada/350.html. VLAŠÍN, Štěpán et al. Avantgarda známá i neznámá: Od proletářského umění k poetismu 1919-1924. Svoboda 1971. Vytvořila: Zdeňka Bizoňová Veličková; 12/2012
Jaromír Berák (*15.3.1902, Kroměříž – †3.12.1964, Praha) Jaromír Berák pocházel z učitelské rodiny. Jeho otec, Jan Berák, působil jako profesor na Učitelském ústavu v Kroměříži, v letech 1907-1925 potom jako ředitel Učitelského ústavu v Příboře. Po studiích na Reálném gymnáziu v Příboře (1912-1920) odchází Jaromír Berák studovat práva do Prahy. Zde se setkává s čelními představiteli české avantgardy a iniciuje vznik první české dadaistické skupiny. S jeho tvorbou se můžeme setkat především na stránkách časopisu Den, kde seznamuje čtenáře s hnutím dadaismu a přestavuje moderní filmové umění. Jeho vlastní dadaistické počiny se až na několik fragmentů otištěných v časopise Den nedochovaly, sám autor je spálil a od svého avantgardního období se distancoval. Zvláště ve 30. letech vydal Jaromír Berák několik publikací zaměřujících se na národohospodářskou problematiku (Komentář k novele zákona o přímých daních: (Příručka pro podnikatele) /1937/ Příručka pro podnikatele k zákonu o příspěvku na obranu státu a o mimořádné dani ze zisků /1938/, Historický vývoj naší soustavy přímých daní /1939/). Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za Českou stranu lidovou. Jako poslanec působil až do roku 1964, kdy krátce po vyhraných volbách umírá. „[…] Jiří W olker […] Z kamarádů němu cho , kteří k dili na náv štěvu, se p nejvíc na amatuji Jaromíra B eráka, prv českého d ního ad demonstra aistu, který byl při cích v pro sinci 1920 na ulici a zatčen vězněn. P o svém za hodně zm tčení se ěnil a svoje někdejší d dada, jež ětské doprováze l vždy salv smíchu, na ami hradil náb oženským Byl dobrý, i zájmy. občas jezd íval na svá Příbora, od tky kud nám p osílal pohle do Vykřikova l někdy da dnice. daistické v nichž si pa erše, z matuji tyto : Všichni a jsou socia ndělé listé je anděl [… / Berák je anděl / K alista ]“ (Vítězsla v Nezval, života, s. 9 Z mého 3)
POZOR! Jedním z principů dadaismu je mystifikace, a proto fotka na této straně nezobrazuje Beráka anobrž Tristana Tzaru ve žlutém saku.
