JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Brno 2015

Lukáš Kobrle

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Dramatická umění Divadlo a výchova

DIPLOMOVÁ PRÁCE

UMĚLECKÁ AGENTURA AMBROZIA

Lukáš Kobrle

Vedoucí práce: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Silva Macková Datum obhajoby: 31. 1. 2015 Přidělovaný akademický titul: MgA.

2

ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN BRNO THEATRE FACULTY Dramatic Arts Drama in Education

DIPLOMA THESIS

ART AGENCY AMBROZIA

Lukáš Kobrle

Supervisor: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Objector: prof. PhDr. Silva Macková Date of counsel: 31. 1. 2015 Assigned academic degree: MgA.

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma

Umělecká agentura Ambrozia

vypracoval(a) samostatně pod odborným vedením vedoucího práce a s použitím uvedené literatury a pramenů.

Brno, dne ........................

4

.................................... podpis diplomanta

Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování Mgr. Jarmile Hrabalové, Ph.D. za její cenné rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Díky patří i prof. PhDr. Silvě Mackové za inspirativní oponenturu první verze mé práce, která vedla k obohacující reflexi mnoha témat. Rovněž bych chtěl poděkovat Mgr. Andree Binarové a mnoha dalším spolupracovníkům Umělecké agentury Ambrozia za jejich práci, pomoc a podporu.

..........................................................

5

NÁZEV: Umělecká agentura Ambrozia AUTOR: Lukáš Kobrle KATEDRA (ÚSTAV) Ateliér Divadlo a výchova VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D.

ABSTRAKT: Práce si klade za cíl představení fungování Umělecké agentury Ambrozia o.p.s. v oblasti uměleckého neformálního vzdělávání dětí a mládeže v oborech: divadlo, film, muzikál, pohyb a tanec, moderování a dabing. Práce představuje desetiletou tradici Ambrozie, její filosofii, náplň a cíle, využité formy, lektorské zázemí a směřování do budoucna. Dále se dotýká i organizačního fungování – forma společnosti, financování, marketing a provoz. Práce si klade za cíl obhájit důležitost uměleckého vzdělávání a pokusí se začlenit aktivity Ambrozie do kontextu současného uměleckého vzdělávání dětí a mládeže v ČR. Práce chce nabídnout mnoha učitelům, pedagogům a umělcům důkaz toho, že v oblasti neformálního vzdělávání lze v dnešní době provozovat neziskovou společnost, která je ekonomicky nezávislá na grantech a dotacích a je schopna kvalitně naplňovat své umělecko-výchovné cíle.

KLÍČOVÁ SLOVA: Ambrozia, volnočasové umělecké vzdělávání, divadlo, film, muzikál, tanec, moderování

6

TITLE: Artistic Agency Ambrozia AUTHOR: Lukáš Kobrle DEPARTMENT: Drama in Education SUPERVISOR: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D.

ABSTRACT: The aim of this thesis is to show the operation of Artistic Agency Ambrozia, specialising in informal artistic education of children and youth in the fields of theatre, film, musical, movement and dancing, presenting and dubbing. This thesis represents a ten-year-long tradition of Ambrozia, its philosophy, content and objectives, forms of teaching, tutor support, and future orientation. Furthermore it deals with organisational structure - company type, financing, marketing and operation. The thesis aims to highlight the importance of artistic education and tries to incorporate activities of Ambrozia into the contest of contemporary art, education of children and youth in the Czech Republic. This thesis is aimed at teachers, educators and artists, providing evidence of the possibility of running a non- profit organisation which is economically independent from grants and subsidies while capable of fulfilling its artistic and educational goal. Ambrozia, leisure and art education, theatre, film, musical, dance, presenting

KEYWORDS: Ambrozia, leisure and art education, theatre, film, musical, dance, presenting

7

Obsah: Úvod…………………………………………………………………………………..10 1. Důležitost uměleckého vzdělávání………………………………………11 1.1 Vědecké a umělecké poznání…………………………………………………………………………11 1.2. Důležitost umělecké výchovy a emocionálního poznávání………………………….12 1.3. Stručná historie uměleckého vzdělávání u nás…………………………………………….15 1.4. Umělecká výchova očima nadnárodních institucí………………………………………….16

2. Současný stav uměleckého vzdělávání v ČR…………………………18 2.1. Formální vzdělávání……………………………………………………………………………………….18 2. 2. Zájmové a neformální vzdělávání………………………………………………………………..24 2.2.1. Zájmové vzdělávání………………………………………………………………………….24 2.2.2. Neformální vzdělávání………………………………………………………………………25 2.3. Informální vzdělávání…………………………………………………………………………………….30

3. Ambrozia jako společnost neformálního vzdělávání………………32 3.1. Umělecká agentura Ambrozia – základní údaje……………………………………………32 3.2. Obecně prospěšná společnost jako organizační rámec………………………………..33

4. Pedagogický rámec Ambrozie…………………………………………….36 4.1. Základní filosofie Ambrozie……………………………………………………………………………36 4.2. Obsah vzdělávacího programu Ambrozie………………………………………………………42 4.2.1. Charakteristika a organizace uměleckého vzdělávání Ambrozie……42 4.2.2. Pedagogická východiska uměleckého vzdělávání……………………………43 4.2.3. Cíle uměleckého vzdělávání…………………………………………………………….44 4.2.4. Klíčové kompetence uměleckého vzdělávání v UA Ambrozia…………44 4.2.5. Umělecké obory vzdělávacího programu Ambrozia………………………..45 4.2.6. Výukové metody……………………………………………………………………………….53 4.3. Vzdělávací formy Ambrozie……………………………………………………………………………55 4.3.1. Celoroční kurzy…………………………………………………………………………………55 4.3.2. Jednorázové kurzy……………………………………………………………………………57 4.3.3. Organizační formy pro ostatní cílové skupiny………………………………..67 4.4. Pedagogičtí pracovníci……………………………………………………………………………………67 4.4.1. Hlavní vedení turnusů………………………………………………………………………68 4.4.2. Lektoři……………………………………………………………………………………………….68 4.4.3. Oddíloví vedoucí……………………………………………………………………………….75

8

4.4.4. Profesní posun a emocionální vazby……………………………………………….76 4.5. Hodnocení jako zdroj kvalitativního posunu…………………………………………………77 4.5.1. Hodnocení účastníků……………………………………………………………………….77 4.5.2. Hodnocení pedagogického personálu………………………………………………79

5. Marketingová koncepce Ambrozie………………………………………81 5.1. Marketingový mix…………………………………………………………………………………………..81 5.2. Produkt……………………………………………………………………………………………………………82 5.3. Místo na trhu a cílová skupina……………………………………………………………………….82 5.4. Cenová politika Ambrozie a distribuce………………………………………………………….84 5.5. Distribuce produktů Ambrozie…………………………………………………………………….. 88 5.6. Propagace produktů Ambrozie……………………………………………………………………….89 5.6.1. Propagační prostředky související s internetem………………………………89 5.6.2. Ostatní propagační prostředky…………………………………………………………93 5.6.3. Efektivita propagačních strategií…………………………………………………….97

6. Provozní fungování Ambrozie…………………………………………….99 6.1. Celoroční sídlo a propojení se základní školou………………………………………………99 6.2. Prostory na turnusech Ambrozie…………………………………………………………………..99 6.3. Stravování na kurzech Ambrozie………………………………………………………………..102 6.4. Zdravotník…………………………………………………………………………………………………….103 6.5. Praktikant……………………………………………………………………………………………………..105 6.6. Doprava…………………………………………………………………………………………………………105 6.7. Technika……………………………………………………………………………………………………….106

7. Zmapování podobných organizací……………………………………..107 8. Směřování Ambrozie do budoucna…………………………………….110 Závěr………………………………………………………………………………..111 Seznam literatury……………………………………………………………….114

9

Úvod V naší zemi je dlouhá a bohatá tradice uměleckého vzdělávání. Tato práce si klade za cíl odůvodnit důležitost uměleckého vzdělávání v současné době s důrazem

na

důležitost

neformálního

uměleckého

vzdělávání.

Neformální

umělecké vzdělávání se v současnosti potýká na jedné straně s kritikou mnohých odborníků z důvodu nedostatečné kontroly kvality, na straně druhé je klienty hojně využíváno a evropským trendem je hledání cest k jeho uznávání. Práce si klade za cíl poodhalit tuto problematiku a zaujmout k ní stanovisko Hlavní částí práce je popis činnosti Umělecké agentury Ambrozia o.p.s., která se od roku 2003 pohybuje v oblasti neformálního volnočasového uměleckého vzdělávání a působí v několika regionech České republiky. Práce chce představit její myšlenkové principy, vzdělávací program, portfolio nabízených služeb a také její cenovou, distribuční a propagační politiku. Práce si klade za cíl na příkladu Ambrozie ověřit, zda je v současných legislativních podmínkách ČR možné založit a vést subjekt, který realizuje umělecké vzdělání dle svých představ o kvalitě, působí nezávisle na formálním školském systému a je ekonomicky soběstačný.

10

1. Důležitost uměleckého vzdělávání 1.1 Vědecké a umělecké poznání „Vědy je zapotřebí, ale kdyby Newton byl ležel někde jinde a nepadla mu na nos hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo jinej. Za minutu, za vteřinu, za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl. Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší, protože umění je komunikace.“ Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) Dnešní postmoderní svět se potýká s mnoha problémy: extrémně chudé části světa, veškerý světový majetek v rukou 1 procenta obyvatel, terorismus, z něj vycházející strach, který upevňuje moc vlád, mediální manipulace, války, neřešení dlouhodobých problémů – stárnutí populace, nemoci, přelidnění, zadlužování… atd. Lidstvo stojí dle mnoha odborníků na hraně propasti. Doufáme, že nastupující generace nepovedou války, nebudou vynalézat další a další zbraně, ale že budou aktivně a smysluplně řešit výše uvedené problémy. Jakým způsobem ale děti vychováváme k těmto nelehkým úkolům budoucnosti? Učíme je ve školách zpaměti poučky a definice, nutíme je memorovat se vědomosti, místo, aby se v nich rozvíjela tvořivost, kritické myšlení, morálka, empatie, soucit, duše… Právě takové věci budou potřebovat více než fyzikální či chemické vzorečky nebo data narození a úmrtí slavných spisovatelů. Vzdělávací systém vyspělých států stále žije rozporem mezi racionálním a emocionálním poznáváním – tedy mezi vědou a uměním. Navzdory tomu, že už T. G. Masaryk před více než sto lety řekl, že umělecké poznávání je právě tak důležité jako poznávání vědecké… stačí se podívat na rozvrh jakékoli české základní školy, abychom zjistili, který způsob poznání výrazně převažuje.

11

1.2. Důležitost umělecké výchovy a emocionálního poznávání Bez pěstování duše, je i splachovací záchod marným výmyslem. Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost. Martin Heidegger (Citáty slavných osobností, 2007) Myšlenky dvou velkých humanistů a vrstevníků minulého století uvedly tuto kapitolu. Krátké citáty mají ušetřit mnoho odborných slov a nastavit úhel vnímání následujícího textu. Ten se bude snažit (oproti současné převažující praxi) obhájit důležitost emocionálního (tedy zejména uměleckého) vzdělávání. Bude se snažit najít a obhájit jeho rovnocenné místo vedle vzdělání racionálního (tedy vědeckého). Umělecká výchova jako jeden ze zdrojů kulturnosti celé společnosti První argument pro posilování uměleckého vzdělávání lze nalézt už v dávné historii. V antickém Řecku, jehož společnost dodnes považujeme v mnohém za vzor, byla krása považována za jednu z nejvyšších hodnot a umění bylo vnímáno jako vyjadřování nejvznešenějších idejí a citů. Bylo to jen zákonitým důsledkem toho, že múzická výchova byla vedoucí složkou tehdejší výchovné koncepce. Opačným příkladem byl novodobý pedagogický utilitarismus, který viděl v umění jen prvek zábavy pro volné chvíle. Bylo tedy pochopitelné, že ve vzdělávací soustavě byla estetická výchova jen doplňkem složek ostatních. A se stejnou důležitostí bylo vnímáno i umění a kultura ve většině společnosti. Umělecká výchova pomáhá vytvářet celkový pozitivní přístup člověka ke kultuře a umění. To je důležité nejenom pro člověka samotného, ale hlavně pro kulturnost celé společnosti. Zakladatel české teorie estetické výchovy Otakar Hostinský chápe umění jako kulturní jev, jehož existence je zdůvodněna několika funkcemi. Umění je činitelem hospodářským, neboť v každém státě zaměstnává část obyvatelstva. Má významnou funkci zábavní, udržuje naše styky s minulostí a s jinými národy, neboť každá doba vkládá do uměleckých děl své názory na svět. Umění vede i k našemu sebezdokonalování a nelze popřít i funkci mravní, kdy na nás umění působí buď přímo (kladným vzorem nebo odstrašujícím příkladem), nebo nepřímo tím, že umělecké dílo vytváří povědomí o nutnosti řešit nějaký problém. (Hostinský, 1956)

12

Umělecká výchova jako obrana proti komerci a povrchnosti Život dnešní společnosti by se bez umění jistě stal suchopárným a vyprahlým. „K životu totiž nepotřebujeme jenom účelné věci a zařízení, ale potřebujeme, aby vedle funkce, které tyto věci plní, byly současně i krásné a přinášely nám také estetický zážitek.“ (Bruntal, 2012, s.28) Estetická kritéria zasahují stále více do života všech lidí na Zemi a ovlivňují mnoho oborů lidské činnosti. Je to právě estetické cítění, podle kterého si část lidí vybírá partnery. Je to estetické cítění, podle kterého lidé upravují a přetvářejí své životní prostředí. Podle estetického cítění (a často ne podle logiky rozumu) vybíráme své auto, svůj oděv, nábytek, ozdoby, nádobí atd. Žijeme v komerčním světě, ve kterém se na vzhled čehokoliv klade velký důraz. Komerční sféra staví svůj úspěch na důrazu na vzhled, přičemž svým působením ovlivňuje (často negativně) estetické vnímání lidí. Vzhled, potažmo reklama na něm založená, prodává zboží, lobuje v politice, posouvá kariéry lidí. Žijeme v době masmédií, která vytvářejí názory, hodnoty a vkus. Mnohým lidem vnucují, co a kdo je právě populární, kdo udává tempo aktuální módě, který druh umění, sportů, zájmových činností preferují tzv. celebrity. Masmédia nabízejí masám z velké části podprůměrná umělecká díla, která prezentují jako standart vkusu. Dá se bez nadsázky říci, že z tohoto úhlu pohledu estetika disponuje obrovskou celosvětovou hospodářskou silou. A právě i z těchto důvodů je umělecká a estetická výchova v této době nepostradatelná. Umělecká výchova v rodině, školách i kulturních institucích by měla ovlivňovat dnešní mladou generaci, její estetické cítění, a nastavit zrcadlo agresivní, povrchní a komerční době. Umělecká výchova by neměla být jen výukou zpěvu a malování, ale měla by žáky vést k tomu, aby cítili potřebu kulturně žít, aby měli úctu k hodnotám, které nám zanechaly předcházející generace, aby tyto hodnoty dokázali rozpoznat a aby sami měli touhu nové hodnoty budovat.

Umělecká výchova jako zdroj obohacení duševního života jedince Umělecká výchova se vyznačuje především výchovným charakterem. Mladí lidé by se měli naučit chápat umění jako prostředek k obohacení svého života a k rozvoji osobnosti, zejména její citové stránky. Umělecká výchova by měla mladým lidem pomoci vnímat, chápat, prožívat a hodnotit uměleckou i mimouměleckou krásu. Žáci by měli pochopit řeč umění a umět touto řečí komunikovat se světem. Umělecká výchova by měla v mladých lidech rozvíjet tvořivost a kreativitu a touhu po vlastní umělecké produkci.

13

Umělecká výchova jako způsob rozvoje konkurenceschopnosti Peníze

Evropské

unie

v posledních

letech

směřují

do

vzdělávání

pro

konkurenceschopnost. Jednou z hlavních složek osobnosti konkurenceschopných jedinců je právě jejich kreativita. Někdo je kreativní více, někdo méně, ale je prokázáno, že kreativitu lze aktivizovat – například pomocí umění. Umělecké vzdělávání se významně podílí na „rozvoji obecné tvořivosti nebo poznávací senzitivity a jejich transferu do jiných oborů. (Lázňovská, 2011) Umělecká výchova jako prevence sociálně patologických jevů Umělecká výchova se také v mnoha tématech setkává s výchovou etickou – učí lidi se k sobě lépe chovat, tvoří a upevňuje názory a postoje. Zkušenosti z rozvojových

zemí,

kde

byly

do

uměleckých

projektů

zařazeny

děti

z nejchudšího a kriminálního prostředí, ukazují zásadní změny jejich chování k lepšímu. Často citovaným argumentem pro estetickou výchovu a umělecké vzdělávání vůbec je vhodná náplň volného času mládeže a vzbuzení zájmu o něco prospěšného. Umělecká výchova ve volném čase (to, že děti tvoří divadlo, hudební skupinu, internetové rádio atd.) tak může působit jako prevence sociálně patologických jevů.

V umělecké výchově se dá více než v některých

jiných předmětech uplatnit skupinová práce, která navíc pomáhá se socializací žáků. Důležitost umělecké výchovy pro děti ve školách Umělecká tvorba je také šancí uspět pro žáky, kteří si nevedou tak dobře ve škole v naukových předmětech. Žáci zde pochopí různost nadání a setkávají se s významem různosti ve společnosti. Z hlediska růstu osobnosti hrají umělecké předměty

specifickou

roli.

„Měly

ji

vždy,

ale

dnes,

kdy

stoupá

počet

psychologicky nevyrovnaných dětí, jejich význam stoupá (…) Umělecké předměty jsou častými, někdy i jedinými předměty, při nichž se žáci zcela otevřeně vyjadřují o sobě a svém okolí

(Piťha, 2011, s.96). Umělecká výchova ve

vzdělávacím systému pomáhá mnoha dětem snáze překonat propast mezi školkou a školou – tedy přechod od hraní si k práci. Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.“ Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007)

14

1.3. Stručná historie uměleckého vzdělávání u nás

Umělecké vzdělávání v českých zemích má velkou tradici a například sítí základních uměleckých škol a počty žáků, kteří je navštěvují je Česká republika stále na špici Evropy. Pro pochopení souvislostí v následujícím textu je jistě vhodné alespoň stručně nahlédnout do historie uměleckého vzdělávání v našich zemích V 17. a 18. století byly střediskem kulturního života kláštery a koleje, kde studovali budoucí kantoři, skladatelé i jiní hudebníci. O chrámovou hudbu v klášterech a kolejích pečovali vybraní kněží – skladatelé. Velký význam pro rozvoj hudebnosti v nejširších vrstvách české společnosti 18. století měla škola. Hudba patřila k hlavním vyučovacím předmětům, což vyplývalo ze závislosti škol na církvi a šlechtě, která se kvůli zvýšení společenského lesku obklopovala hudbou. Všeobecný školní řád z 6. 12. 1774 zaváděl na hlavních a normálních školách také předmět kreslení jako praktickou výchovu k řemeslu. Císařským dekretem z 10. 9. 1799 byla zřízena Kreslířská akademie, která zahájila svou činnost roku 1800 jako nejstarší umělecká škola v českých zemích (nyní AVU). V Praze 18. století je znám cech tanečních mistrů, kteří jako jediní měli právo držet veřejné tančírny, a také tanci vyučovali. Roku 1788 bylo v Praze takových tanečních mistrů deset. V roce 1811 byla pod patronací Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách založena Pražská konzervatoř, která patřila k prvním školám tohoto druhu v Evropě. Leoš Janáček inicioval založení brněnské hudební a dramatické konzervatoře sloučením varhanické školy, hudební školy Besedy brněnské a hudební

školy

Vesna.

Vedle

toho

existovalo

množství

hudebních

škol

soukromých. První státní umělecká škola u nás byla založena r. 1885 v Praze pro výchovu odborníků v oblasti užitého umění – dnes Umělecko-průmyslová škola v Praze. Roku 1887 byla zřízena německá Hudební škola v Bečově na Karlovarsku, podporovaná Říšskou radou i rakouskou vládou, s úmyslem vytvořit z ní německou konzervatoř. První městskou hudební školou byla Česká hudební škola v Českých Budějovicích založená roku 1903. Po ní následovaly další školy v Táboře, Plzni, Pardubicích a jinde. Do roku 1945 u nás nebyla žádná umělecká vysoká škola. Teprve 27. 10. 1945 byla zřízena pražská Akademie múzických umění (AMU), která sdružuje fakulty

15

hudební, divadelní a filmovou. Poté následovala roku 1946 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze. Následně roku 1947 začala fungovat Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně. V roce 1961 byly městské hudební školy přejmenovány na Lidové školy umění (LŠU). Lidové školy umění byly přejmenovány v roce 1990 na základní umělecké školy (ZUŠ) a vyhláškou Ministerstva školství z roku 1991 o organizaci základního uměleckého školství byl zpřesněn statut a pojetí ZUŠ. Po roce 1989 vzniká také množství soukromých základních uměleckých škol a jiných institucí, které se zaměřují na umělecké vzdělávání. Právě jim se bude věnovat větší část této práce. V rámci všeobecného školství se tradičně vyučuje výtvarná a hudební výchova. Po roce 1990 začínají pokusy o zavedení nejprve dramatické výchovy, později i dalších druhů umění.

1.4. Umělecká výchova očima nadnárodních institucí Po stručném ohlédnutí do minulosti uměleckého vzdělávání v Českých zemích, zaměřme naši pozornost na současný postoj k uměleckému vzdělávání ve světě. V současnosti zažíváme i v nadnárodním měřítku období zvýšeného zájmu o problématiku umělecké výchovy. O významu kulturní výchovy veřejnosti se pozitivně vyjadřují aktuální mezinárodní dokumenty UNESCO. Koncepční rámec hlavních směrů pro uměleckou výchovu na nadnárodní úrovni přinesla první světová konference o umělecké výchově konaná roku 2006 v Lisabonu. V roce 2010 se konala druhá světová konference v korejském Soulu. Této konference, pořádané z iniciativy UNESCO, se zúčastnilo více než 650 vedoucích představitelů a odborníků na uměleckou výchovu z 95 zemí. Soulský program vyzývá členské státy UNESCO, občanskou společnost, profesní organizace a komunity, aby uznaly jeho hlavní cíle a uplatňovaly navrhované strategie. Cíle rozvoje dle Soulského program o umělecké výchově (2010) 

Zajistit, aby umělecká výchova byla dostupná jako základní a udržitelná součást vysoce kvalitní obnovy vzdělávání.



Zajistit vysokou kvalitu koncepce a realizace aktivit a programů umělecké výchovy.

16



Využít zásady a praktiky umělecké výchovy s cílem přispět k řešení sociálních a kulturních výzev, jimž čelí současný svět.

Jednotlivé cíle mají samozřejmě mnoho podcílů a také navrhovaných opatření pro realizaci. Pro naši práci však zatím stačí zmínit tyto hlavní myšlenky. Také v dokumentech Evropské unie najdeme pasáže věnované uměleckému vzdělávání. Jedná se zejména o tzv. Zelenou knihu, která zdůrazňuje posílení vazby mezi kulturou a vzděláváním tak, aby se lidé naučili využívat a rozvíjet svůj tvůrčí potenciál. Česká republika se na výzvy snaží reagovat. Zvýšený zájem o umělecké, kulturní a estetickovýchovné snahy můžeme v naší zemi pozorovat od roku 1990, kdy došlo k velkým změnám v celé naší společnosti. Na tyto změny zareagoval i vzdělávací systém. Nastal odklon od jednotného způsobu výuky směrem k myšlenkám humanizace a demokratizace, kde začaly mít estetickovýchovné snahy

své

místo.

Ministerstvo

kultury

a

ministerstvo

školství

se

snaží

spolupracovat s cílem plnění mezinárodních výzev – tedy posilování kvality i kvantity uměleckého vzdělávání v naší zemi. Některé konkrétní kroky budeme rozebírat a hodnotit v dalších kapitolách.

17

2. Současný stav uměleckého vzdělávání v ČR „Umělecké vzdělávání je v ČR realizováno několika způsoby. V Memorandu EU o celoživotním učení (listopad 2000) se hovoří o všeživotním učení („lifewide“), které obrací pozornost na rozšíření učení tak, aby probíhalo bez ohledu na životní etapu, místo, čas a formu učení. Memorandum také v rámci celoživotního učení rozlišuje vzdělávání formální, neformální a informální. Všechny tyto oblasti hrají v rámci celoživotního učení významnou úlohu a jsou si co do významu rovnocenné. Formální vzdělávání se realizuje ve vzdělávacích institucích, jeho funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Takovouto typickou vzdělávací institucí je škola. Formální vzdělávání zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny buď celé populaci (např. základní povinné vzdělávání), nebo určitým skupinám (např. středoškolské a vysokoškolské vzdělávání). Absolvování tohoto vzdělávání je potvrzováno certifikátem. Neformální vzdělávání je veškeré vzdělávání, které nevede k ucelenému školskému vzdělání. Realizuje se mimo formální vzdělávací systém. Je zaměřené na určité skupiny populace a organizují je různé instituce (instituce pro vzdělávání dospělých, podniky, kulturní zařízení, nadace, kluby apod.). Pojem „non-formal adult education" dle výkladu UNESCO, zahrnuje vzdělávací programy a kurzy, které nevyžadují, aby byli účastníci do tohoto kurzu oficiálně zapsáni. Tento typ vzdělávání není ukončován předepsanou formou. Informální učení je proces získávání vědomostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních zkušeností, z prostředí, kontaktů. Jedná se o vzdělávání neinstitucionální, probíhající v rodině, mezi vrstevníky, v práci, ve volném čase, při sledování TV či rozhlasu apod. Na rozdíl od formálního vzdělávání či neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované.“ (Strategie celoživotního učení, 2006)

2.1. Formální vzdělávání Formální vzdělávání zajišťuje školský systém (dotovaný a kontrolovaný státem) jednak přípravou expertů a výkonných umělců v jednotlivých uměleckých

18

oborech, jednak všeobecným vzděláváním populace prostřednictvím tvůrčích činností, vycházejících z jednotlivých druhů umění – hudby, výtvarného umění, dramatického umění, filmu/audiovize a tance. „Za specifické cíle formálního uměleckého vzdělávání je možné považovat: -

rozvíjení tvořivých, poznávacích a komunikačních dispozic

-

rozvíjení schopnosti vnímat, reflektovat a interpretovat umělecké nebo estetické fenomény

-

rozvíjení předpokladů umělecké symbolizace a utváření stylu

-

získávání technologických a řemeslných schopností

-

získávání znalostí o vývoji umění v kulturním, historickém a sociálním kontextu

-

pěstování schopností kritické reflexe umělecké, kulturní a společenské“

(Tichá, 2011) Formální umělecké vzdělávání je zastoupeno ve

všech

úrovních – počínaje

předškolním vzděláváním a konče vzděláváním vysokoškolským. Dnešní škola pravděpodobně pro většinu dětí a studentů není místem, kde by spontánních uměleckých zážitků získávaly nejvíce, ale má nezastupitelnou funkci v tom, že živelné zážitky z jiných oblastí dokáže systematizovat a přetvářet je na určité hodnoty a postoje. Mateřské školy „Mateřské školy neposkytují stupeň vzdělání. Kurikulárním dokumentem na státní úrovni je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Výtvarné, hudební, pohybové a dramatické aktivity jsou realizovány v rámci pěti vzdělávacích oblastí :Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.“ (Tichá,2011) V praxi má umělecká výchova v současném školském systému jedny z nejlepších podmínek právě v mateřských školách. Už jen proto, že na rozdíl od ostatních škol zde výchovné cíle převládají nad cíly vzdělávacími. V mateřských školách jsou zastoupeny prakticky všechny složky umělecké výchovy: hudební výchova a zpěv, literární výchova (předčítání, umělecké vyprávění), taneční a pohybová výchova, výtvarná výchova (malování, kreslení, vystřihování a další základní výtvarné techniky), dramatická výchova (vstupování do rolí v různých situacích a příbězích), divadelní výchova (např. maňáskové divadlo) a filmová výchova

19

(promítání dětských filmů). Estetické cítění se zde rozvíjí ale i v mimoumělecké oblasti a dá se říci, že prostupuje celým systémem mateřské školy (inspirace přírodou, prostředí školky, chování a vystupování dětí, stolování atd.) Ne ve všech školkách a ne všemi učitelkami je tento ideální stav uváděn do praxe. Práce učitelky mateřské školy vyžaduje velmi všestrannou připravenost. V praxi se setkáváme s tím, že učitelky ovlivňují děti tou uměleckou oblastí, která je jim osobně blízká. Existují tak školky, kde jsou děti šikovné ve výtvarné oblasti, jinde zase dobře zpívají, jinde umějí dobře vyprávět a dramatizovat. Cílem však je, aby školky nabídly dětem všeobecnou základnu estetické výchovy, třeba i s pomocí externích odborníků. Základní školy Základní školy mají možnost umělecky vychovávat celou společnost díky povinné docházce. Na rozdíl od vyšších i nižších typů škol, od ZUŠ i od volnočasových kroužků základní školy navštěvuje ze zákona 100% populace. „Kurikulárním dokumentem na státní úrovni je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Oblast Umění a kultura je jednou z devíti vzdělávacích oblastí . Zahrnuje vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Umění a kultura je v podobě vyučovacích předmětů zařazen jako povinná součást vzdělávání v 1. – 9. ročníku základní školy. Dramatická výchova, Filmová/Audiovizuální výchova a Taneční výchova jsou zařazeny do Doplňujících vzdělávacích oborů. Jejich vzdělávací obsah je možné realizovat na úrovni školních vzdělávacích programů jako další, nepovinný vyučovací předmět, modul nebo kurz, případně jej integrovat do jiných vyučovacích předmětů.“ (Tichá, 2011) Ve většině současných základních škol se ale stále vyučují pouze tradiční hudební výchova a výtvarná výchova. Často se také vyučují pouze tradičním způsobem, který příliš nereflektuje dnešní možnosti estetickovýchovné oblasti. Divadlo, film nebo tanec jsou nespravedlivě opomíjeny na úkor hudby a výtvarného umění. Pokud se základní škola jmenuje tak, jak se jmenuje, měla by poskytovat základní vzdělání ve všech oblastech – tedy i ve všech uměleckých oblastech – a to všem žákům. Takový požadavek vznesla mimo jiné i Soulská konference o uměleckém vzdělávání (2010). Školy často nedostatek odborných pedagogů na umělecké předměty kompenzují využíváním služeb kulturních institucí (návštěvy

20

divadel, galerií atd.) a nebo si zvou přímo na školu externí pedagogy s různými tematickými projekty. Pro vylepšování uměleckého vzdělávání na ZŠ sice stát vytvořil formou RVP ZV podmínky, ale nevytvořil žádnou motivaci, aby jich učitelé a ředitelé školy chtěli naplňovat. Umělecké vzdělávání je tak stále vnímáno jako něco druhořadého, jako „pouhá výchova“. Všeobecně se očekává, že všichni žáci budou mít bez velkého úsilí jedničku, což je diskriminující vůči talentovaným jedincům, jejichž práce není vyzdvižena nad ostatní (na rozdíl od práce např. nadaných matematiků nebo fyziků v jiných předmětech)

Střední školy Střední školy jsou ideálním místem pro rozvoj umělecké výchovy díky tomu, že studenti už jsou schopni chápat tematicky i formálně náročnější umělecká díla, narůstají jejich životní zkušenosti i historická orientace a stále častěji mají potřebu vyjadřovat se uměleckými formami. Na středních školách však nestudují povinně všichni a dochází zde k větší specializaci oborů dle zájmu studentů. Uměleckým oborům se tak mohou výrazněji věnovat pouze studenti, kteří se přihlásí na patřičné školy. S uměleckými snahami se lze v největší míře setkat na konzervatořích a dalších uměleckých školách, na středních pedagogických školách nebo na všeobecných gymnáziích. Konzervatoře poskytují stupeň vzdělání v rámci odborného uměleckého vzdělávání v hudebním, dramatickém a tanečním oboru. Připravují žáky na profesní kariéru v oblasti umění jako výkonné umělce, učitele v ZUŠ apod., případně na studium na vysokých školách s uměleckým zaměřením či na pedagogických fakultách. Gymnázia

realizují

úplné

střední

vzdělávání

všeobecného

charakteru.

Kurikulárním dokumentem na státní úrovni je Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G). „Oblast Umění a kultura je jednou z devíti vzdělávacích oblastí . Vzdělávacími obory na oblasti Umění a kultura jsou Hudební a Výtvarný obor. Tyto obory jsou zařazeny jako povinná součást vzdělávání do 1. a 2. ročníku čtyřletého cyklu, 6. a 7. ročníku osmiletého cyklu a 4. a 5. ročníku šestiletého cyklu, přičemž žák si volí jako povinný jeden z oborů. Součástí vzdělávacího obsahu Umění a kultura je integrující téma Umělecká tvorba a komunikace, jehož obsah je povinný pro všechny žáky. Vyučovací předměty vycházející z oblasti Umění a kultura mohou být zařazovány i do vyšších ročníků gymnázia a je možné, aby z těchto předmětů žáci v rámci školní části maturity

21

vykonávali maturitní zkoušku. Dramatucký obor a Filmový/Audiovizuální obor jsou zařazeny do Doplňujících vzdělávacích oborů. Jejich vzdělávací obsah je možné realizovat na úrovni školních vzdělávacích programů jako další, nepovinný vyučovací předmět, modul nebo kurz, případně jej integrovat do jiných vyučovacích předmětů“ (Tichá, 2011) .Na rozdíl od RVP ZV není v RVP G zastoupen jeden druh umění – a to tanec. Střední odborné školy, lycea a učiliště poskytují stupeň vzdělání v rámci odborného vzdělávání. „Podle typu odbornosti zařazují buď odborné vzdělávání přímo v daném uměleckém oboru (Umění a užité umění), či pedagogické vzdělávání (střední pedagogické školy a lycea), nebo tzv. Estetické vzdělávání jako všeobecný základ pro poznávání umění a kultury a pro upevňování a prohlubování vědomostí z této oblasti získaných na základní škole (především z literatury a obecně kulturního přehledu)“ (Tichá, 2011). Je však třeba upozornit na fakt, že v praxi existuje mnoho středoškolských i učňovských oborů, kde je umělecká výchova spíše upozaďována. Je to bohužel většinově na školách, kam chodí právě studenti či žáci, kteří se jinde než ve škole s uměním jako předmětem zájmu setkají jen velmi zřídka, pokud vůbec.

Vysoké školy Vysoké školy s uměleckým zaměřením, případně pedagogické fakulty poskytují stupeň vzdělání. Absolventi se uplatňují v uměleckých profesích (výkonní umělci – interpreti , výtvarníci, skladatelé, sbormistři, herci apod.) či jako pedagogové uměleckých oborů na různých typech škol. Jak bylo výše zmíněno RVP mnoha škol doporučuje zavedení předmětů souvisejících s uměním, ale vysokoškolská soustava stále bohužel nabízí minimum možností pro přípravu učitelů těchto předmětů (kromě tradičních oborů - výtvarné a hudební výchovy). Do nedávné doby neexistovala žádná nabídka VŠ ani VOŠ studia například v oblasti taneční a pohybové výchovy. Průlomovou změnou v této situaci přineslo až bakalářské studium na pražské HAMU s názvem pedagogika tance. Tato jediná možnost rozhodně nepokryje potřebu mnoha základních škol v ČR. Se získáním vzdělání pro výuku doplňkového předmětu filmová/audiovizuální výchova to je podobně komplikované a kapacitně nedostatečné. Pedagogiku filmové tvorby nebo fotografie zájemci nemají kde studovat. Asi nejlépe je na tom dramatická výchova, ve které se mohou zájemci vzdělávat na DAMU, JAMU a dalších několika vysokých školách, zejména na jejich pedagogických fakultách, ale i to je relativně málo. Obor označený jako estetika u nás nabízejí jen čtyři vysoké školy

22

- Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Výuka tohoto oboru však není směřována k pedagogické praxi absolventů. Základní umělecké školy Na pomezí mezi školním vzděláváním a volnočasovou aktivitou jsou v očích veřejnosti vnímány základní umělecké školy (bývalé lidové školy umění). „Základní umělecké školy neposkytují stupeň vzdělání. Poskytují základy vzdělání v hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém oboru. Přestože připravují žáky na studium v středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na studium na konzervatořích. ZUŠ připravují rovněž žáky na neprofesionální uměleckou činnost.“ (Tichá, 2011) Studium na ZUŠ je sice placené, ale školné je z velké části dotováno státem. Stát také určuje jednotnou koncepci vzdělávání. Kurikulárním dokumentem na státní úrovni je Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké školy (RVP ZUŠ). Do studia příslušného oboru jsou přijímání žáci na základě prokázaných předpokladů. Vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň, navštěvovat ZUŠ nyní mohou i dospělí. Studium daného stupně uměleckého oboru je zakončeno závěrečnou zkouškou, která může mít podobu absolventského vystoupení nebo vystavení výtvarných prací. U učitelů jsou kladeny požadavky na odpovídající vzdělání a celý vzdělávací proces podléhá kontrolám České školní inspekce. Jak již bylo v úvodu práce zmíněno, systém základního uměleckého vzdělávání v ČR je pro zbytek Evropy v mnoha aspektech vzorem. Asi nejdůležitější je velká rozšířenost ZUŠ. V ČR jich působí téměř 500, a jsou tak dostupné pro velkou část populace. Přesto se však jedná o školy výběrové a nemůžeme tedy říci, že by zcela

naplňovaly

požadavek

Soulského

programu

(2010)

po

uměleckém

vzdělávání celé populace. Základní umělecké školy ve většině případů také bohužel

nereflektují

požadavky

na

zavádění

nových

digitálních

a

jiných

vznikajících uměleckých forem (film, videoklip, muzikál, moderování – rádio, televize, fotografie, digitální úprava, design). Některé stávající obory ZUŠ jsou nelogicky propojovány (Např. Literárně-dramatický obor) a nebo zbytečně zužovány jejich náplně (výuka pouze herectví místo komplexního uvažování o divadle atd.).

23

2. 2. Zájmové a neformální vzdělávání „Je důležité to, co umíme a dokážeme, a ne, kde jsme se to naučili.“ Lenka Lázňovská (2011) „Kromě formálního vzdělávání existuje i vzdělávání neformální a zájmové. Zájmové a neformální vzdělávání významně zasahuje do oblasti naplňování volného času jedince, a je zvláště důležité pro děti a mládež. Volný čas je významnou

sociologickou,

ekonomickou a

pedagogickou

kategorií

a

jeho

smysluplné využívání přispívá k rozvoji osobnosti jedince, jeho zájmů a nadání. Často může pozitivně ovlivnit i budoucí profesní dráhu jedince a je významným prostředkem prevence rizikového chování, především dětí a mládeže.“ (Zájmové a neformální vzdělávání, MŠMT, 2013). 2.2.1. Zájmové vzdělávání „Zájmové

vzdělávání

je

právně

ukotveno

v zákoně

č.561/2004

Sb.,o

předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a je zde definováno v § 111 jako vzdělávání poskytující účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání jsou dle vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání součástí výchovně vzdělávací soustavy České republiky. Zájmové vzdělávání neposkytuje stupeň vzdělání, zabývá se však aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou zátěž ze školy, zajišťuje duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent, upevňuje sociální vztahy. Ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání pracují kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci dle zákona č. 563/2004 Sb. (vychovatelé, učitelé, pedagogové volného času), což je garancí kvality a odbornosti vzdělávání v oblasti volného času. Každé školské zařízení pro zájmové vzdělávání má v souladu s § 5 odst. 2 školského zákona zpracován svůj školní vzdělávací program, který má přímou vazbu na rámcové vzdělávací programy - pro předškolní vzdělávání, pro základní vzdělávání, pro gymnázia, střední odborné školy atd., a prostřednictvím ŠVP pomáhá naplňovat vzdělávací cíle stanovené rámcovými vzdělávacími

24

programy (RVP). Jedná se především o průřezová témata RVP – osobnostní a sociální

výchovu,

výchovu

demokratického

občana,

výchovu

k myšlení

v evropských a globálních souvislostech, multikulturní, environmentální, mediální a etickou výchovu.“ (Zájmové vzdělávání, MŠMT, 2013) 2.2.2. Neformální vzdělávání „Neformální vzdělávání se podobně jako vzdělávání zájmové uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace (NNO), školská zařízení pro zájmové vzdělávání – především střediska volného času, vzdělávací agentury, kluby, kulturní zařízení a další.“ (Neformální vzdělávání, MŠMT, 2013) Založit organizaci, která bude moci poskytovat neformální vzdělávání může dle dnešní legislativy téměř kdokoli (pokud splňuje nejzákladnější podmínky jako např. trestní bezúhonnost) a to téměř ze dne na den. Neformální vzdělávání poskytuje v ČR podstatně více institucí než to zájmové. Také počet vzdělávaných osob je v rámci této formy vyšší. Organizace neformálního vzdělávání nemají tak výhodný přístup k přísunu státních peněz jako organizace zájmového vzdělávání. Na rozdíl od zájmového vzdělávání zde ale také není zákonnými prostředky příliš kontrolována kvalita ve smyslu podmínek založení organizace, tvorby vzdělávacích plánů či kvalifikace pedagogických pracovníků. Z toho důvodu se kolem otázky uznávání a podpory neformálního vzdělávání vedou mnohé diskuze. Vzhledem k hlavnímu tématu práce je nutné těmto diskuzím věnovat v rámci této kapitoly prostor. Problematika kontroly kvality neformálního vzdělávání U pracovníků s dětmi a mládeží vždy existuje určitý stupeň formální kontroly. V rámci formálního i zájmového vzdělávání musejí učitelé předkládat potvrzení o pedagogickém

vzdělání

(případně

pedagogického

minima).

Podmínky

odborném pro

práci

vzdělání ve

a

absolvování

formálních

vzdělávacích

institucích jsou stále přísnější a mnoho učitelů s praxí již kvůli nim muselo ve školách skončit. Kvalita pedagogické činnosti je zde kontrolována i pomocí hospitací na výukových aktivitách vedením škol či Českou školní inspekcí. Naopak u pracovníků neformálních vzdělávacích institucí (např. vedoucí dětských táborů) je formální kontrola minimální. Neformální vzdělávání je obvykle vedeno

25

lidmi, kteří mají zkušenost s příslušnou volnočasovou aktivitou. Potvrzení o schopnosti pracovat s dětmi vydává obvodní lékař a kontroluje ho nanejvýš pracovník Krajské hygienické stanice, pokud se dostaví na namátkovou kontrolu. Formální kontrola pedagogické a odborné kvality práce zde neexistuje. V ČR není žádná instituce, která by se zabývala tím, zda lektoři a vedoucí kroužků mají potřebné předpoklady pro výkon své (byť často dobrovolné) činnosti – tedy znalosti v oblasti vývojové psychologie, psychologie osobnosti a pedagogiky. Kritika neformálního vzdělávání často vychází ze zcela logického argumentu, pod který by se jistě podepsala většina rodičů – a to, že přece nemůže děti vychovávat úplně každý. Navzdory neexistenci státem organizované formální kontroly kvality však neformální vzdělávací instituce existují a často mají velké množství klientů. Nabízí se tedy otázky, jaké jsou důvody tohoto jevu? Proč rodiče svěřují své děti institucím, u nichž nikdo nehlídá kvalitu (kromě jich samých). 1. Vnitřní motivace účastníků jako kontrolní mechanismus. Pro pochopení tohoto stavu nám pomůže např. pochopení pojmů vnitřní a vnější motivace. Formální vzdělávání je obvykle pro jeho účastníky povinné. Pokud povinné není, tak motivací k jeho absolvování je obvykle vnější - tedy snaha o získání určitého stupně vzdělání, nikoli vnitřní – tedy pozitivní vztah k procesu, tématům výuky či k jednotlivým učitelům. Naproti tomu neformální vzdělání nenabízí žádné výhody v podobě získání stupně vzdělání, často je navíc zpoplatněno. Nabízí pouze možnost věnovat čas něčemu, co účastníci samotní považují za smysluplné. Vnitřní motivace zde výrazně převyšuje nad tou vnější. Instituce neformálního vzdělávání si musejí často vybojovat zájem svých klientů. Přízeň a účast dětí (či jiných vzdělávaných osob) si lektor či vedoucí musí zajistit ne potvrzením o svém formálním vzdělání, ale hlavně svými odbornými a osobními kvalitami, nadšením, odhodlání a obětavostí. Kvalitu tak ověřují samotní účastníci, event. jejich rodiče dle svých měřítek. 2. Problematika efektivity formální kontroly kvality. Potřeba určité kontroly kvality je bez diskuze, ale musíme se zamýšlet i nad skutečnou funkčností a efektivitou oficiálních kontrol realizovaných v rámci formálních vzdělávacích institucí. Pro výuku na školách potřebují učitelé doklad o svém pedagogickém vzdělání. Zde bychom mohli otevřít diskuzi o

26

kvalitách

současného

vysokoškolského

vzdělávacího

systému

v oblasti

pedagogiky. Diskuzi o tom, zda je správně, že pedagogické fakulty jsou finančně motivovány státem, aby realizovali výzkumy, vytvářely články a publikace a přitom se trochu zapomíná, že jejich hlavním účelem je vychovávat budoucí učitele (a to nikoli ve smyslu kvantity, ale kvality). Systémové problémy školského systému tak způsobují, že do praxe, vybaveni titulem Mgr. a diplomem, se občas dostávají i lidé, kteří nemají základní potřebné předpoklady pro práci s dětmi. Těmto lidem se navíc často podaří v rámci formálního školství dlouho existovat, protože ani na školách nefunguje příliš efektivně systém kontroly kvality výuky. Dalo by se říci, že i velmi slabý učitel je schopen si jednou za rok připravit a zrealizovat kvalitní hodinu pro účely hospitace vedením školy či školní inspekcí. Toto tvrzení není sice pro potřeby této práce podloženo žádnými výzkumy, ale domníváme se, že se jedná o obecně vžitý fakt, se kterým se může ztotožnit každý, kdo prošel formálním vzdělávacím systémem a v rámci něj se setkal s alespoň jedním nekvalitním učitelem. Můžeme tedy konstatovat, že to, že formální kontrola v rámci formálního vzdělávání existuje je správně. Na druhou stranu, její realizace v praxi se potýká s mnoha problémy, zejména v oblasti efektivity. Kontrola v rámci formálního vzdělávacího systému často neodhalí nekvalitního pedagoga. Z tohoto úhlu pohledu má šanci odhalit nekvalitního pedagoga spíše rámec neformálního vzdělávacího systému – prostě tak, že k němu přestanou žáci chodit. 3. Profesionálové a jejich důvody angažování se v neformálním vzdělávání. V rámci neformálního vzdělávání se často angažují i profesionálové, kteří zde nacházejí podmínky (kvalitativní nebo finanční), které jim formální vzdělávací systém není schopen nabídnout. Již jsme

zmiňovali

nedostatečnost nabídky uměleckých oborů

v rámci

vzdělávání na ZŠ i ZUŠ. V praxi najdeme mnoho učitelů ZUŠ nebo Středních pedagogických škol, kteří si stěžují i na podobu RVP, podle kterých musí vzdělávat své žáky či studenty. Nespočet pedagogů si stěžuje na nepochopení svých oborů vedením škol, neexistenci vhodných podmínek pro výuku. Mnoha učitelům také vadí přílišná administrativní zátěž, která existuje v rámci

27

formálního i zájmového vzdělávání. Také finanční hodnocení pedagogické práce v rámci formálního vzdělávání je pro mnoho učitelů demotivující. Tato velká skupina (často kvalitních) a nespokojených pedagogů se proto celoročně lépe živí v jiných oborech a neformální vzdělávání jim umožňuje alespoň občas (v rámci nějakého kurzu nebo tábora) využít své odborné a pedagogické dovednosti a vzdělání ve prospěch dětí. 4. Spolupráce mezi formálním a neformálním vzděláváním Příkladem dobré praxe z poslední doby je velký rozvoj nestátních neziskových organizací, které připravují umělecké vzdělávací programy pro školy a suplují tak nedostatek učitelů umění v institucích formálního vzdělávání. Jedná se například tzv. Dramacentra. Tyto organizace sdružují pedagogy, kteří chystají pro žáky základních a středních škol lekce dramatické výchovy zaměřené na různé problematiky (často se jedná i o konkrétní zadání připravené na klíč pro danou školu). Dramacentra se stále rozšiřují a jsou dobrou cestou, jak nabídnout žákům něco, co jejich učitelé sami nabídnout nemohou. Sledování lekcí pod vedením odborníků je přínosné a inspirativní i pro učitele navštívených škol. Podobná centra by se měla více rozvíjet i v dalších druzích umění, aby se do škol více dostaly i nabídky lekcí zaměřených např. na film nebo na tanec. 5. Snaha o uznávání neformálního vzdělávání Současným

trendem

jsou

snahy

o

uznání

společenské

prospěšnosti

neformálního vzdělávání, tj. (nejen) dobrovolné činnosti, jakou je práce s dětmi a mládeží ve volném čase, dále jde také o uznání ze strany zaměstnavatelů a vzdělavatelů i formální uznání výsledků neformálního vzdělávání. V neposlední řadě jde však o uznávání samotného účastníka vzdělávání – jeho sebepoznání a sebeuznání v souvislosti s tím, co se naučí v průběhu různých akcí, aktivit, praxe, kurzů, kroužků, školení apod. „Zajištění toho, aby i neformální vzdělání bylo viditelně uznáváno, je neoddělitelnou součástí zajišťování kvality poskytovaného vzdělávání“ (Cesty k uznávání, 2012) 6. Výzkum o důležitosti neformálního vzdělávání pro zaměstnavatele „O úspěchu v životě – včetně kariéry – stále více než formální kritéria či společenská prestiž začíná rozhodovat efektivní využití osobních předpokladů.

28

V budoucnu bude zaměstnavatele stále více zajímat, co lidé umějí, než to, kde se to naučili. Mnohem více se budou uznávat skutečné znalosti a dovednosti. Kvalifikace žádané zaměstnavateli jsou již nyní popisovány v Národní soustavě kvalifikací potřebnými znalostmi a dovednostmi. Každý, kdo příslušnou kvalifikaci chce získat, musí složit zkoušku podle jednotného standardu u nezávislé komise. A je úplně jedno, jak a kde se to zkoušený naučil. Důležité je to, co předvede u zkoušky. Svou národní soustavu kvalifikací má většina evropských zemí, jsou navzájem propojené a většinou i navzájem uznávané. Právě to je šance i pro uznávání neformálního vzdělávání.“ (Sada minimálních kompetenčních profilů, 2011) Argumentem pro tuto snahu jsou i výsledky kvantitativního a kvalitativního šetření

„Analýza

postoje

vzdělavatelů

a

zaměstnavatelů

k

uznávání

neformálního vzdělávání“ (2011). Účastnili se ho zástupci zaměstnavatelů a vzdělávacích subjektů. „Zaměstnavatelé zvolení pro sběr dat zastupovali primární sektor (5 %), sekundární sektor (39 %), terciární sektor (24 %) i kvartérní sektor (32 %). Vzdělavatelské subjekty byly reprezentovány středními školami (50 %), vysokými školami (10 %) a vzdělávacími agenturami (40 %). Vybrané organizace či instituce pocházely z některého z pěti vybraných krajů České republiky (Pardubický, Olomoucký, Vysočina, Praha,

Moravskoslezský).

Výzkum

byl

realizován

společností

PROCES,

Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Národním institutem dětí a mládeže v rámci projektu Klíče pro život. Jedním z výsledků bylo konstatování zaměstnavatelů, že formální vzdělávání je ve skutečnosti méně důležité než vzdělání neformální kombinované s praxí na konkrétní pozici. „Že neziskové organizace jsou strategickou rezervou demokracie, to víme již nějaké to století. Kdykoli vládní struktury selhávají, nastupují dobrovolníci. Bez nich bychom neměli Národní divadlo – a to jsme museli stavět hned dvakrát.“ (Erazim Kohák, Citáty slavných osobností, 2007) Výše uvedené argumenty obhajují existenci neformálního vzdělávacího systému. Popisují ho jako zdravě fungující organismus pružně reagující na potřeby obyvatel i podnikatelské sféry, který nabízí často srovnatelnou profesionalitu a hlavně efektivitu. Oblastí neformálního vzdělávání, zvyšováním jeho kvality a uznáváním se poprvé v České republice začal systematicky zabývat Národní institut dětí a mládeže

29

v roce 2009 prostřednictvím národního projektu „Klíče pro život“. Za čtyři roky jeho trvání v rámci klíčové aktivity „Uznávání neformálního vzdělávání“ vzniklo mimo jiné „Memorandum o podpoře uznávání výsledků neformálního vzdělávání při práci s dětmi a mládeží“. První signatáři Memorandum podepsali na celostátní „Konferenci o uznávání neformálního vzdělávání“. Tento dokument otevírá další možnosti k intenzivnějšímu jednání o záměrech do budoucna začít uznávat neformální vzdělávání a tím podpořit v lidech samotných vnitřní motivaci k celoživotnímu učení. Uznáváním neformálního vzdělávání se zabývá také další národní projekt s názvem „K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání“, jehož realizátory jsou opět ministerstvo školství a Národní institut dětí a mládeže (NIDM) a je spolufinancován ze zdrojů ESF a státního rozpočtu České republiky. Téma uznávání neformálního vzdělávání je stále aktuálnější nejen u nás, ale i v okolních státech Evropské unie. Na jednání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport ve dnech 26. a 27. listopadu

2012

bylo

ministry

školství

„Doporučení Rady o uznávání neformálního

členských

států

EU

vzdělávání a informálního

přijato učení“

Oblastí uznávání neformálního vzdělávání se zabývají také na Slovensku. V současnosti realizuje Slovenský institut mládeže – IUVENTA projekt zaměřený právě na toto téma pod názvem „Kompetence pro praxi“ Důležitým

cílem

je

garance

kvality

vzdělání,

které

je

získané

v rámci

neformálního vzdělávání a zajištění uznatelnosti kvalifikace pracovníků napříč různými právními a organizačními formami.

2.3. Informální vzdělávání Třetí důležitou složkou celoživotního vzdělávání je informální vzdělávání. Každý z nás se v průběhu svého života naučí velké množství věcí, získá mnoho kompetencí mimo školní (formální) vzdělávání, ale i mimo vzdělávání neformální. Jednoduše tím, že vykonává určité činnosti (v práci, ve svém volném čase, v rodině). Učíme se, aniž bychom si toho byli vědomi, učíme se svou vlastní činností, učíme se od druhých. Rodina má asi nejvíce možností k ovlivňování jedince – a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Otakar Kádner (1925) přišel už ve 20. letech minulého století s myšlenkou, že se má s estetickou výchovou začínat už v předškolním

30

věku v rodině a to tak, že směřujeme pozornost dítěte k přírodním krásám, obklopujeme ho vkusnými předměty a podněcujeme ho k vlastní jednoduché a spontánní umělecké činnosti. Otokar Chlup (1956) považuje vlastní tvůrčí uměleckou činnost za možnou až od určitého věku, ale už předtím by se mělo dítě na tuto činnost připravovat tím, že na něj budeme záměrně působit prostředky krásy věku přiměřenými na smysly, cit, rozum a vůli. Dítě podvědomě vnímá a napodobuje schémata chování, která v rodině sleduje. V rodině si dítě utváří první podněty kulturní povahy – ať už se jedná o mezilidskou komunikaci, vzhled, bydliště, návštěvy kulturních institucí. V dětech lze vypěstovat zájem o cokoli – tedy i o umění, ale nutné je, aby tento zájem a potřebu měli i samotní rodiče. Místem, kde na člověka cíleně působí mnoho uměleckých vjemů jsou také kulturní instituce. Česká republika má relativně širokou a kvalitní síť kulturních zařízení (divadla, kina, muzea, galerie, objekty památkové péče, knihovny aj.). Uměleckovýchovný vliv těchto institucí na mládež lze výrazně posílit tím, že bude jejich činnost koordinována s činností škol, ale samozřejmě i rodiny. Soulský program (2010) žádá po členských zemích, aby školy podporovaly účast žáků na mimoškolních uměleckých programech. Kulturní zařízení může plnit svou estetickovýchovnou funkci pouze v případě, že do něj dítěti někdo ukáže cestu, zaujme ho, pomůže mu vše vnímat, pochopit a prožít. V případě nevhodného přístupu rodiny či učitele lze velmi jednoduše dětem návštěvy kulturních zařízení dlouhodobě znechutit. „Pro děti a mládež nemá význam, jestli je kultura vrcholná nebo populární, stará nebo nová. To, na čem záleží, je naleznutí správného „oslovení“ a odhadnutí toho správného tónu, abychom s dětmi a mladistvými vstoupili do dialogu. To je základ pro kooperativní umění zprostředkování. Chuť na kulturu, pozornost a výdrž při společné práci – ta pak přijde sama od sebe.“ (Völckers, 2013)

31

3. Ambrozia jako společnost neformálního vzdělávání V další části práce se budeme věnovat jedné konkrétní společnosti, kterou díky své formě a vzdělávacímu zaměření můžeme zařadit do sekce neformálního uměleckého vzdělávání. Představíme si její fungování a kriticky ho zhodnotíme na

základě

výše

uvedených

úvah

o

místě

neformálního

vzdělávání

ve

vzdělávacím systému.

3.1. Umělecká agentura Ambrozia – základní údaje Umělecká agentura Ambrozia při Základní škole Pouchov Hradec Králové o.p.s. (dále jen Ambrozia) oficiálně existuje od roku 2008. Do rejstříku obecně prospěšných společností vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové byla zapsána 11.12.2008 pod identifikačním číslem (IČO) 275 51 008. Od toho dne také funguje dle stanov, které upravují její náplň a organizační a kontrolní struktury. Tyto stanovy jsou v souladu s aktualizací zákona 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Sídlo Ambrozie je v budově Základní školy Hradec Králové – Pouchov, K Sokolovně 452. Dle svých stanov naplňuje následující cíle. 

zabezpečování široké nabídky volnočasových aktivit pro organizované i neorganizované děti a mládež



výchova a rozvoj mládeže v kulturních oblastech - dramatická, hudební, pěvecká, taneční, výtvarná, filmová a další umělecká tvorba, vyhledávání a rozvoj talentovaných dětí



rozvoj komunikačních dovedností mládeže a výuka mediální výchovy vedoucí k novinářské, rozhlasové a televizní tvorbě



provoz internetového rádia, které slouží jako nástroj činnosti žáků mediální výchovy



rozvoj žáků v práci s moderními komunikačními technologiemi - tvorba internetových stránek, práce s rozhlasovou, divadelní a filmovou technikou atd.



realizace

a

moderování

kulturních

akcí

-

divadelních

představení,

komponovaných večerů, festivalů, přehlídek, hudebních večerů a vernisáží

32



rozvoj, podpora a prezentace kultury - tvorba a realizace amatérských divadelních

představení

a

filmů,

podpora

vzniku

nových

kulturně

využitelných prostorů 

pořádání vzdělávacích akcí - další vzdělávání pedagogů - semináře pro učitele ZŠ a SŠ zejména v oblasti výuky dramatické a mediální výchovy

Už od roku 2003 (ještě před založením o.p.s.) nabízí Ambrozia mladým lidem v Hradci Králové volnočasovou výuku divadelního, filmového a muzikálového herectví, tance, zpěvu a moderování. Kromě pravidelné celoroční výuky pořádá pod názvem Ambroziáda letní a zimní několikadenní umělecké kurzy, kterých se účastní mladí lidé z celé ČR. Ambrozia spolupracuje také s mnoha školami a firmami - realizuje školení pro učitele a zaměstnance (v oblasti prožitkové pedagogiky a komunikace)

nebo

pomáhá

s technickým a

programovým

zajištěním různých akcí.

3.2. Obecně prospěšná společnost jako organizační rámec Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou. Jedná se o neziskovou společnost – podobně jako jsou například občanská sdružení nebo nadace. Obecně prospěšná společnost poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení „obecně prospěšná společnost” nebo jeho zkratku „o. p. s.”. Založení Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Obecně

prospěšná

společnost

vzniká

dnem

zápisu

do

rejstříku

obecně

prospěšných společností Návrh na zápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. K návrhu na zápis musí být přiložena zakládací listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li právnickou osobou. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení obecně prospěšné společnosti.

33

Ředitel Ředitel je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenž řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn se zúčastnit jednání správní rady a dozorčí rady s hlasem poradním Správní rada Správní rada má nejméně tři členy. Počet členů správní rady musí být dělitelný třemi. Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům. V pracovněprávním vztahu k dané obecně prospěšné společnosti může být nejvýše jedna třetina členů správní rady. Funkční období členů správní rady je tříleté. Dozorčí rada Dozorčí rada je nejméně tříčlenná. Počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady. Dozorčí rada 

přezkoumává řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti



nejméně jedenkrát ročně podává zprávu řediteli a správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti,



dohlíží na to, že obecně prospěšná společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou obecně prospěšné společnosti.

Finance Výsledek hospodaření (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správou obecně prospěšné společnosti.

34

Výroční zpráva Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období. Účelem výroční zprávy je informovat o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti. Výroční zpráva kromě náležitostí stanovených zákonem upravujícím účetnictví musí obsahovat také informace o: 

všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných služeb a doplňkové činnosti a jejich zhodnocení



lidských zdrojích



výnosech v členění podle zdrojů



vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni



stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře



celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost

obecně

prospěšné

společnosti,

včetně

výše

nákladů

na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady 

změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k nimž došlo v průběhu účetního období.

Ambrozie ve svém fungování dodržuje všechny povinnosti dané zákonem a zatím vždy úspěšně prošla všemi kontrolami z magistrátu města, kraje i finančního úřadu.

35

4. Pedagogický rámec Ambrozie Následující, asi nejdelší, kapitola této práce se věnuje představení filosofie společnosti, jejího vzdělávacího plánu, vzdělávacích forem a pedagogických pracovníků.

4.1. Základní filosofie Ambrozie Každé sdružení v oblasti práce s dětmi a mládeží je jiné, každé má své vize, strategii, cíle, svou specifickou cílovou skupinu, zaměřuje se na rozvoj těch kompetencí, které považuje pro své účastníky za nejdůležitější. Na rozdíl od jasně definovatelných vzdělávacích programů institucí formálního vzdělávání, je jakékoli závazné škatulkování pro neformální vzdělávání spíše krokem zpět. Dle publikace

Sada

podporované

vzdělávacích

ministerstvem

programů školství

je

a

příkladů

právě

dobré

flexibilita,

praxe

(2012)

rozmanitost

a

nezaškatulkovatelnost neformálních vzdělávacích institucí často jejich silou a výhodou. Právě absence nesvazujících pravidel umožňuje neziskovému sektoru daleko pružněji reagovat na požadavky současnosti, aktuální trendy v oblasti vzdělávání, změny na trhu práce atd. Výše zmíněná publikace se snaží neziskovým organizacím vzdělávajícím děti a mládež poradit, jak vytvořit vzdělávací programy jako určité interní směrnice pro kontrolu kvality vzdělávání. Je zde zdůrazněno, že se jedná o inspiraci, nikoli o závazná pravidla. Pro mnohé dětské tábory a kroužky jsou takové vzdělávací programy pravděpodobně nadbytečné a nefunkční (tábor organizovaný dlouhá léta úzkou skupinou osob nemá zapotřebí definovat písemně to, co je všem aktérům zcela zřejmé). Ambrozia se však vzhledem ke své velikosti, počtu klientů i zaměstnanců rozhodla vzdělávací program vytvořit. Cílem programu je napomoci externím lektorům lépe pochopit filosofii a cíle společnosti, na jejíž činnosti se podílejí. Vzdělávací program tvořila Ambrozia s podporou výše zmíněné publikace a v kruhu

odborných

lektorů,

kteří

mají

praxi

a

vysokoškolské

vzdělání

v pedagogických i uměleckých oborech. Ambrozia vychází ve své činnosti z několika základních principů, které ovlivňují přístup k uměleckému vzdělávání a odlišují Ambrozii od některých ostatních subjektů. Tyto principy vznikly ještě před vytvořením komplexního vzdělávacího plánu a týkají se všeobecné filosofie společnosti. Právě tyto principy byly východiskem pro tvorbu vzdělávacího plánu.

36

Nejprve tvorba, poté reflexe a ukotvení do systému znalostí Přístup Ambrozie k uměleckému vzdělávání Ambrozie vychází z artefiletiky – tedy z reflektivního, tvořivého a zážitkového pojetí vzdělávání a výchovy. Pojem je odvozen z latinského ars, artis = umění, a řeckého slovního kořene -fil-, který vyjadřuje vztah anebo příznivý postoj (např. mít rád). V oblasti metod artefiletika staví na spojení umělecké výrazové hry s tzv. reflektivním dialogem. Artefiletika pokládá vlastní uměleckou tvorbu žáků za první poznávací krok, na nějž má navazovat krok druhý; reflexe a dialog mezi žáky jako zdroj nového poznání. (Slavík, 2001). Lektoři seznamují žáky s kritérii, která by měla pomoci interpretovat a hodnotit umělecké jevy. Klienti Ambrozie během kurzu absolvují několik projektů, ze kterých prezentují výstupy na večerních programech. Důležitou složkou je následná zpětná vazba – tedy porota odborníků, která hodnotí umělecké snažení klientů. Zapojení moderních uměleckých forem, využití digitální techniky Soulská konference

(2010) vyjádřila požadavek, aby umělecká výchova

využívala nových digitálních a jiných vznikajících uměleckých forem. Ambrozie se snaží tento požadavek reflektovat a umožňuje klientům kurzů pracovat i s moderní digitální

technikou

(v

rámci

výuky

filmu,

fotografie,

dabingu,

moderování, muzikálu atd.). Umělecká výchova by neměla být stavěna do opozice ke světu počítačů a techniky. To díky kabelům a svém osobnímu počítači často vidíme probouzet se rozličné talenty i tam, kde bychom před lety talent nenašli. Na kurzech Ambrozie se mohou účastníci setkat s obory, které základní umělecké školy ani jiné instituce obvykle nenabízejí. Ambrozia také má možnost začleňovat tyto nové obory a přístupy daleko rychleji než je dokáží zavádět např. základní umělecké školy. Role procesu a produktu Ambrozia vnímá celou činnost na svých kurzech jako proces. V rámci uměleckého vzdělávání dětí je i veřejné vystoupení, kterým obvykle kurzy vrcholí, pouhým dalším krokem procesu. Mezi lektory Ambrozie (jak bude dále uvedeno) je i mnoho výkonných umělců, kteří jsou zvyklí být hodnoceni za umělecké výsledky. Mohou tedy mít tendence klást přehnaný důraz na kvalitu prezentovaných děl žáků a hledat přímou úměru mezi touto kvalitou a svými pedagogickými schopnostmi. Prezentace bývá

37

v běžné umělecké realitě většinou cílem umělcova snažení. V Ambrozii však platí, že cílem uměleckého vzdělávání by vždy měl být celý tvůrčí proces a radost z něj, nikoli netvořivé štvaní se za prezentací pro rodiče. Veřejná prezentace, jak bylo řečeno je důležitým krokem procesu v určité fázi práce se skupinou. „Veřejné vystavení či předvedení výsledků práce žákům přináší pocit úspěchu a motivaci pro další tvorbu. Také žáky naučí dokončovat práci a nést za její výsledky odpovědnost.“ (Machková, 1998, s. 38). Klienti kurzů si uvědomí více než na zkouškách, že umění je živé a že v něm funguje komunikace mezi vystupujícími a diváky. Uvědomí si, že mezi hledištěm a jevištěm probíhá předávání jistého sdělení a také společné sdílení zážitků, že zde funguje velmi silná vzájemná interakce. Mnoho klientů se cestou vystupování před publikem učí odbourávat trému, která často lidem komplikuje i dospělý profesní život. A proti trémě není mnoho jiných obran než trénink toho, co nám dělá problém. Veřejná prezentace by však měla být chápána žáky i učitelem opravdu jako jedna ze závěrečných fází procesu a nikoli jako stěžejní část, ke které je směřováno snažení celého kurzu. Lektoři vědí, že závěrečná prezentace může být třeba pouhou ukázkou práce z hodin, nikoli představením. A pokud lektor usoudí, že pro určitou skupinu není veřejná prezentace žádoucí, není k tomu ničím a nikým nucen. Zde se Ambrozia svým přístupem vymezuje proti mnoha školám a školským zařízením, kde jsou veřejná vystoupení a jejich termíny (a občas i témata) nařizována lektorům vedením. Umělecké vzdělání pro všechny Ambrozia se snaží umožnit účast na svých kurzech co nejširšímu spektru mladých lidí. Nepodmiňuje přijetí na kurz složením talentových zkoušek. Na kurzy se mohou hlásit lidé, kteří se svým oborům věnují celoročně, ale i úplní začátečníci. Díky cenám jsou kurzy Ambrozie dostupné i pro střední sociální třídu. Úvahy o profesionální umělecké kariéře Ambrozia se snaží motivovat účastníky pro umění nikoli kvůli slávě, ale kvůli zájmu o obor jako takový a jeho podstatu. Jedním z hlavních cílů je oslabování vnější motivace žáků (stát se slavným seriálovým hercem) a posilování vnitřní motivace (např. chtít dobře zahrát určitou roli).

38

Na svých kurzech Ambrozia prostřednictvím svých lektorů mladé klienty upozorňuje, že pouze velmi malé procento z nich má šanci se uživit jako profesionální umělci. Ambrozia nabízí svým účastníkům možnost setkat se a pobavit se tváří v tvář s lidmi, kteří se ve svých oborech pohybují už mnoho let v celorepublikové špičce V oblasti herectví to byli např. Tomáš Töpfer, Petr Kostka, Ondřej Vetchý, Miloš Mejzlík, Alena Antalová, atd. Tato setkání a rady od opravdových osobností mohou účastníky kurzů velmi ovlivnit (byť třeba i odradit od profesionální umělecké kariéry). Cílem Ambrozie je představit klientům profesionální umělecký svět se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Pokud se na základě těchto informací klienti (či jejich rodiče) rozhodou, že se chtějí pokoušet o profesionální uměleckou kariéru, Ambrozia nabízí přípravu na talentové zkoušky na herecké školy i informační servis o aktuálních pracovních nabídkách profesionálního uměleckého světa. Ambrozia je díky velkému počtu dětských účastníků zajímavým partnerem pro produkce a televize, které shánění dětské herce. Ambrozia nefunguje jako castingová

agentura,

děti

nijak

nezastupuje

ani

z jejich

případného

profesionálního angažmá nijak neprofituje. Nicméně pomocí facebooku a emailu informuje své klienty celoročně o možnostech (castingy), které v profesionálním světě mají a které mohou a nemusí využít. Nový pohled na umělecké obory Ambrozie se snaží díky výběru lektorů z profesionální sféry a z různých uměleckých líhní nabízet mnoho pohledů na umění. Pluralita názorů je důležitá pro mladé účastníky, kteří zatím nepoznali více než jednoho učitele. Nejeden účastník, který např. na malém městě chodí na literárně-dramatický obor na ZUŠ nebo hraje v amatérském souboru, je na kurzech Ambrozie překvapen jaké další formy např. divadla jsou možné. Chápání umění jako nástroje komunikace a rozvoje kreativity Kurzy Ambrozie by měly klienty vést ke schopnosti a touze vyjadřovat své subjektivní pocity a názory prostřednictvím hudebních, tanečních, dramatických a dalších uměleckých oborů. Jedním z hlavních cílů by tedy mělo být, aby žáci porozuměli řeči umění a uměli prostřednictvím uměleckého díla komunikovat s okolím. Důležitá je vždy myšlenka, kterou považuje skupina za natolik aktuální, že má touhu ji sdělovat někomu dalšímu (ať už prostřednictvím tance, divadla nebo filmu). Ambrozia předem vylučuje metody netvořivé, jako jsou pamětní

39

učení, kopírování, přejímání hotových forem, napodobování aj. Ambrozia se snaží otevírat oči a podněcovat k dalšímu uměleckému hledání. Kurzy Ambrozie se snaží fungovat tak, aby posilovaly kreativní a inovativní schopnosti jednotlivců (tvorba vlastních projektů, aktivní zapojení celé skupiny). Soulská konference (2010) definovala jako ideální výsledek působení umělecké výchovy kreativního občana. Komplexní přístup k oborům Na rozdíl od základních uměleckých škol se Ambrozia snaží v rámci svých kurzů účastníkům nabízet komplexní přístup k oborům. V rámci taneční školy se např. na Ambroziádě učí žáci moderní i výrazový tanec a zkoušejí si i propojení tance s příběhem formou natáčení tanečního videoklipu. V divadle se nevyučuje pouze herectví, ale také stavba inscenace jako celku a výkon mnoha dalších divadelních profesí. Ve filmové tvorbě se žáci učí tvořit scénář, hrát před kamerou, natáčet, svítit, zvučit, stříhat atd. Motivace pro soustavnou činnost Smyslem výuky na kurzech Ambrozie není předání informačního

minima o

umění, nahrazování nedokonalého vědění dokonalejším, spíše by mělo jít o vzbuzení zájmu o umění. Lektor by měl dětem ukázat cestu k umění a vzbudit u nich zájem o další umělecký rozvoj. Cílem je, aby klienti kurzů Ambrozie v uměleckém vzdělávání pokračovali celoročně. Ambrozia nechce pouze to, aby se vraceli na její kurzy, ale motivuje žáky i k přihlášení se na základní uměleckou školu či jinou celoročně fungující instituci v místě jejich bydliště. Neformální atmosféra Ambrozia se snaží nabídnout klientům alternativu ke způsobu učení, na který jsou zvyklí z běžné školy. Klíčový význam zde má (kromě interaktivní práce na projektech) také neformální uvolněná atmosféra, principy vzájemné úcty a spolupráce. Lektoři berou své svěřence jako spolupracovníky, se kterými mají společnými silami zrealizovat určitý projekt. Mezi lektory a klienty funguje tykání a dobré vztahy často přetrvají i mimo probíhající kurzy. Učení se umění uměním o umění Pokud bych parafrázoval výrok S. Mackové, že dramatická výchova je učením se

40

divadlu, divadlem a o divadle, dalo by se říci, že Ambrozie se snaží učit umění, uměním a o umění. Na kurzech Ambrozie se klienti učí: 

umění – tedy pomocí práce na projektech prakticky realizovat nejrůznější umělecké formy a tvary.



uměním – pomocí vhodně vybíraných témat se rozvíjí osobnostně-sociální složka klientů. Soulská konference (2010) ve svých doporučeních připomíná, že „prostřednictvím umělecké výchovy lze podporovat schopnost reagovat na závažné globální výzvy od míru až po udržitelnost. Umělecká práce s vhodně zvolenými tématy tak klientům pomáhal tříbit názory a upevňovat postoje nejen ve vztahu k umění, ale i v tematice světonázorové, politické a mravní.“ Z osobnostně – sociálního rozvoje zde dochází pak zejména k posilování schopnosti

empatie,

tolerance,

spolupráce,

komunikace,

argumentace,

kritického myšlení, sebepoznání a zdravého sebepojetí. Zároveň je však třeba varovat před nebezpečím, aby osobnostně-sociální cíle nepřevážily nad těmi uměleckými. Protože zdokonalení se v uměleckých oborech je důvodem, proč se klienti na kurzy Ambrozie hlásí. Část z nich zná velmi dobře tzv. utilitaristické vedení výuky ze svých základních a středních škol. Učitelé estetickovýchovných

předmětů

někdy

vnímají

umělecké

dílo

jen

jako

prostředek k tomu, aby naučili nějakou znalost, dovednost nebo vytvořili nějaký postoj, tzn. stavbu si prohlédneme, abychom na ní našly prvky daného slohu, báseň přečteme, abychom se naučili recitovat, obrázek si prohlédneme, abychom si z něj odnesli poučení atd. Jaromír Uždil (1974, s.12) říká, že „umělecké dílo je často využíváno pouze jako názorná ukázka určitého jevu nebo

období.“

Umělecké

formy

by

neměly

pouze

sloužit

k

dosažení

vzdělávacího cíle nebo vytvoření žádoucího postoje k určitému tématu. 

o umění – klienti získávají (byť v menší míře) i informace o teorii a historii oboru, kterému se na kurzech Ambrozie věnují. Vzhledem ke krátkému času se však většinou jedná buď o jednorázové přednášky „Úvod do oboru“ a nebo o poznámky lektorů přímo v průběhu tvůrčí práce.

Ovlivnění budoucí kultury a umění Ambrozia se na svých kurzech snaží spoluvytvářet aktivní a tvořivé lidi, ale také kultivované a vnímavé diváky. Snaží se budovat celkový pozitivní přístup člověka ke kultuře a umění. To je důležité nejenom pro člověka samotného, ale pro kulturní vývoj celé společnosti. Pouze generace lidí, která si bude vážit kultury a umění minulosti a současnosti, může napomoci k budování kultury budoucnosti.

41

4.2. Obsah vzdělávacího programu Ambrozie Jak již bylo výše uvedeno, není povinností institucí neformálního vzdělávání mít vytvořen vzdělávací program. Vzhledem k tomu, že neexistuje státem nastavená kontrola kvality, zbývá, aby kvalitu kontrolovaly (krom účastníků a jejich rodičů) samotné instituce. Kvalitu lze kontrolovat, pokud je jasně stanoveno a zapsáno, co je považováno za normu a co je považováno za výchylku od normy. Vzhledem k tomu, že přístupy ke vzdělávání (obsah, cíle, formy) jsou v různých institucích různé, Ambrozia připravila pro své lektory vzdělávací plán, který by se jim měl stát určitou pomůckou při plánování projektů. Vzdělávací plán vytvořila Ambrozia v roce 2014, takže před létem 2015 ho lektoři dostanou poprvé do ruky a budou s ním pracovat. Lze předpokládat, že zde uvedená první verze bude ještě několikrát modifikována. Níže uvádíme jednotlivé části programu. 4.2.1. Charakteristika a organizace uměleckého vzdělávání Ambrozie

Charakteristika uměleckého vzdělávání UA Ambrozia poskytuje v rámci svých akcí základy vzdělání v jednotlivých uměleckých

oborech

–

divadelním,

filmovém,

tanečním,

muzikálovém,

moderátorském. Toto umělecké vzdělávání není součástí systému uměleckého vzdělávání v ČR. Umělecké vzdělávání rozvíjí a kultivuje umělecké nadání širokého okruhu zájemců. Umělecké vzdělávání neposkytuje stupeň vzdělání, ale základy vzdělání v uměleckých oborech. V systému uměleckého vzdělávání mohou představovat tyto základy východisko pro další studium zaměřené na uměleckou

činnost.

Vzdělávání

probíhá

v souladu

se

vzdělávacími

plány

jednotlivých oborů a vždy v souladu se základní filosofií Ambrozie. Organizace uměleckého vzdělávání Ambrozia poskytuje vzdělávání v celoročních, týdenních prázdninových nebo víkendových kurzech. Umělecké vzdělávání Ambrozia se člení na vzdělávání pro klienty mladšího školního věku a staršího školního věku. Vzdělávání klientů mladšího věku 8 – 10 let zahrnuje poznávání, ověřování a rozvíjení předpokladů žáků a jejich zájmu o umělecké vzdělávání. Žáci jsou vedeni k základním návykům a dovednostem, které jsou důležité pro jejich další umělecký vývoj. Pro tuto věkovou skupinu je zaměřen vlastní - přípravný obor.

42

Vzdělávání klientů staršího věku 11 – 18 let je zaměřeno na rozvíjení individuálních dispozic žáků. Progresivní vzdělávání připravuje klienty především na neprofesionální umělecké aktivity, ale i na vzdělávání ve středních školách uměleckého či pedagogického zaměření a na konzervatořích. 4.2.2. Pedagogická východiska uměleckého vzdělávání 

Z hlediska výchovy a vzdělávání se edukační umělecký proces snaží primárně směřovat k rozvoji jedincových postojů prostřednictvím prožívání uměleckého díla, prostřednictvím aktivní role v uměleckém procesu, tedy tím, že je klient součástí tvorby a aktivním hráčem. Dochází tedy k uspokojování potřeba a zájmů klienta. Dochází k rozšiřování vědomostí a to nejen z hlediska představ, ale i pojmů a názvů, k prohloubení dosavadních dovedností. Konkrétněji o této oblasti hovoří vzdělávací plány jednotlivých oborů níže.



Z hlediska edukačních cílů dochází k rozvoji individuálních cílů klienta a v rámci skupiny pak k naplnění společných cílů – společné tvorbě uměleckého procesu. Konkrétněji je tato oblast popsána ve filosofii společnosti a vzdělávacích plánech oborů.



Z hlediska

edukačních

činitelů –

lektoři,

pedagogové,

působící

v Ambrozii si kladou za úkol klienty motivovat k umělecké práci, ukázat jim možnosti prožitku a tvořivosti. Protože se jedná nejen o teoreticky vybavené pedagogy, ale především o osobnosti z praxe z jednotlivých uměleckých oborů, nechybí zde ani předávání zkušeností, vkusová výchova, ale i vzor vlastním příkladem. Klienti pak jako činitelé procesu přicházejí se svými představami, touhami, potřebami a vyhraněnými zájmy. Dochází ke kooperaci mezi potřebami klientů a lektorů. Práce by měla klienta především těšit a ne frustrovat. O lektorech je více informací níže v kapitole o pedagogických pracovnících. 

Z hlediska edukačních prostředků vytváří Ambrozia podnětné prostředí pro výuku uměleckých předmětů a to mnohdy i v podmínkách, které k nim nejsou ideální – vytváření divadelního nebo tanečního sálu, dabingového

43

studia v podmínkách běžný typů škol, či rizikové svěření dětem drahé filmové techniky. V rámci výuky pak je hlavním prostředkem hra a tvorba v kolektivu. Lektoři využívají k naplňování výchovných a vzdělávacích cílů celou řadu metod, které jsou popsány níže v samostatné kapitole. 

Z hlediska edukačních forem se jedná o formu volnočasové, mimoškolní aktivity. Z hlediska periodicity jsou akce pořádané v každém „volném čase“ dětí, tedy o prázdninách a volných částech dne v rámci celého kalendářního roku. Jedná se o týdenní, víkendové či celoroční kurzy. Z hlediska délky trvání vyučovacích bloků se vždy vychází z konkrétních potřeb daného oboru. Výuka je obvykle hromadná (cca 15 klientů ve skupině), ale využívá se i výuka individuální. O jednotlivých formách se podrobněji zmíníme v samostatné kapitole níže.

4.2.3. Cíle uměleckého vzdělávání Pro umělecké vzdělávání si Ambrozia stanovuje tyto základní cíle: 

utvářet a rozvíjet klíčové kompetence klientů, kultivovat tím jejich osobnost po stránce umělecké a motivovat je k celoživotnímu učení



poskytnout klientům základy vzdělání ve zvoleném uměleckém oboru s ohledem na jejich potřeby a možnosti



motivovat žáky k učení a spolupráci vytvořením příznivého sociálního, emocionálního a pracovního klimatu



připravovat klienty po odborné stránce pro vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatořích, případně pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením

4.2.5. Klíčové kompetence uměleckého vzdělávání v UA Ambrozia Ambrozia se snaží dle svých možností pomáhat naplňovat některé Klíčové kompetence stanovené v RVP ZV a RVP ZUV. Klíčové kompetence jsou formulovány jako společné pro všechny umělecké obory uměleckého vzdělávání. Kompetence k umělecké komunikaci Klient:

44



Disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření



Proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu

Kompetence osobnostně sociální Klient: 

Disponuje pracovními návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci



Účelně se zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo

Kompetence kulturní Klient: 

Je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence

4.2.5. Umělecké obory vzdělávacího programu Ambrozia V

rámci

vzdělávacího

program

Ambrozia

je

klientovi

nabídnuta

volba

uměleckých oborů – přípravný obor, herecký obor, filmový obor, muzikálový obor, taneční obor a moderátorský obor. V rámci každého oboru jsou rozvíjeny umělecké oblasti, které s daným oborem souvisí, tím tedy vzdělávací program Ambrozia nabízí v jednotlivých oborech široký a neokleštěný záběr. Každý obor je uveden svojí charakteristikou a očekávanými výstupy, hodinová dotace se dále volí dle formátu konkrétní akce. 1. Přípravný obor Charakteristika přípravného oboru Přípravný obor je zaměřen na nejmladší klienty, tedy na věkovou skupinu 8 – 10 let. Je chápán jako seznámení nejmladších klientů se širokou škálou uměleckých oblastí.

Tito klienti jsou často nevyhranění k určitému uměleckému oboru a

chtějí si vyzkoušet všechno, protože je trochu baví hrát, trochu zpívat, tancovat či by se jim líbilo natočit si film. V tomto duchu se tedy nese přípravný obor. Děti

45

mají možnost si v rámci jednotlivých uměleckých oblastí vyzkoušet tvořivou práci. Umělecké oblasti přípravného oboru 1.

Herectví – krátký divadelní tvar, většinou propojen se zpěvem a tancem

2.

Filmová tvorba – krátký film či videoklip

3.

Zpěv – hlasová a pěvecká výchova

4.

Tanec a pohyb – základní pohybová výchova

Očekávané výstupy 1. Herectví 

Osvojuje si základní divadelní pojmy (divadelní prostor, štronzo, divadelní role, živý obraz, základy improvizace…)



Realizuje krátký divadelní tvar zaměřený na tématiku dané věkové skupiny



Učí se pracovat v neznámém prostředí a kolektivu, prostřednictvím rolí pak řeší a obhajují svoje postoje a názory



Vnímá divadelní tvar a je jeho aktivním tvůrcem

2. Filmová tvorba 

Zná základní pojmy z oboru film



Zvládá základních technické parametry (obraz, zvuk) s dopomocí lektora



Aktivně se podílí na scénáři krátkého filmu či videoklipu

3. Zpěv 

Získá poznatky o správném dechu a fonaci a uplatňuje je při mluvě i zpěvu



Samostatně vytváří hlasovou rozcvičku, chápe zásady hlasové hygieny

4. Tanec a pohyb

46



Využívá základní pohybové vzorce při představení



Spoluvytváří skupinové choreografie

2. Herecký obor Charakteristika hereckého oboru Herecký obor nabízí klientům náhled do herecké práce a to nejen divadelní, ale i filmové či dabingové. Jedná se převážně o skupinovou práci, kde je prioritou společná tvorba divadelního inscenace a v rámci ní rozvíjení jednotlivých aspektů divadelní tvorby. Herecký obor dále nabízí ukázku širšího spektra herecké práce – vnímání rozdílů, mezi filmovým a divadelním herectvím, práce s hlasem a vstupy do hereckých rolí prostřednictvím dabingu. Umělecké oblasti hereckého oboru 1. Divadelní inscenace 2. Improvizace, jevištní pohyb, mluva 3. Filmové herectví – dílčí herecká cvičení před kamerou 4. Dabingové herectví – individuální práce ve studiu

Očekávané výstupy 1. Divadelní inscenace 

Vstupuje do role a herecky ztvárňuje své prožitky



Osvojuje si nové divadelní pojmy



Osvojuje si divadelní postupy a zákonitosti



Tvoří a spolupodílí se na divadelní inscenaci ve všech složkách práce



Zpracovává lektorem dané podněty a pracuje s nimi

2. Improvizace, jevištní pohyb, mluva 

Osvojuje si základy práce s dechem a fonace



Učí se správně artikulovat a rozmlouvat se



Prohlubuje povědomí o zásadách hlasové hygieny



Učí se jak správně rozehřát pohybový aparát



Osvojuje si zásady správného držení těla



Rozvíjí kreativitu, spolupráci a herecký výraz formou improvizačních technik

3. Filmové herectví 

47

Učí se vnímat rozdíl mezi divadelním a filmovým herectvím



Osvojuje si základní pravidla hraní před kamerou



Zpracovává herecky scénářem dané situace

4. Dabingové herectví 

Osvojuje si základní pojmy dabingu



Správně aplikuje zásady hlasové přípravy



Učí se práci s mikrofonem



Dokáže využít hereckou praxi, vstupem do jednotlivých rolí, tedy její

zvukovou stránku

3. Filmový obor Charakteristika filmového oboru Filmový obor je mimořádnou možností pro klienty, kteří by si chtěli ve filmu nejen zahrát, ale vyzkoušet si i jednotlivé filmové profese, poznat jak vzniká film po technické stránce a co všechno k tomu musí vědět a znát. Pod vedením lektora postupují v práci od začátku - tedy od námětu filmu až po jeho konečnou fázi -

premiéru. Závěrečný produkt je tedy kolektivním dílem, což je důležité

pro motivaci klienta k další filmové práci. Zájemci mohou vytvářet i zcela samostatný projekt „film o filmu“ a nebo vytvářet grafiku plakátů chystaného filmu. Umělecké oblasti filmového oboru 1. Filmová tvorba - v rámci této umělecké oblasti absolvuje odborné přednášky o filmové tvorbě a prakticky si dané postupy vyzkouší 2. Filmové herectví - zpracování scénáře do herecké podoby 3. Pohybová a hlasová výchova - příprava na práci v projektech, rozhýbání se a rozmluvení se prostřednictvím her a vhodných cvičení Očekávané výstupy 1. Filmová tvorba 

Učí

se

jednotlivé

přednášek:

Úvod

filmové do

pojmy

filmové

prostřednictvím

tvorby,

Seminář

s kamerou, Zvuk a světla, Střih a postprodukce

48

těchto

odborných

scenáristiky,

Práce



Prakticky aplikuje získané poznatky

2. Filmové herectví 

Absolvuje základní seminář filmového herectví



Prakticky si dané situace vyzkouší



Hraje před kamerou pod vedením režiséra



Osvojuje si základy herecké improvizace

3. Pohybová a hlasová výchova 

Osvojuje si základy práce s dechem a fonace



Učí se správně artikulovat a rozmlouvat se



Učí se jak správně rozehřát pohybový aparát



Osvojuje si zásady správného držení těla

4. Muzikálový obor Charakteristika muzikálového oboru Muzikálový obor je kompletní praktickou ukázkou toho, jak v reálném uměleckém prostředí probíhá zkoušení muzikálu ve všech jeho složkách. Nabízí rozvoj pěveckých talentů v sólovém či sborovém zpěvu. Tvoří se taneční choreografie šité na míru zkušenostem klientů. Východiskem pro práci je téma (příběh), které účastníci ztvárňují herecky. Muzikál, jako jedna z nejtěžších disciplín má prioritu vytvořit komplexní muzikálové dílo s maximálním využitím potenciálu klientů a jejich dovedností a dosavadních zkušeností. Umělecké oblasti muzikálového oboru 1. Muzikálový projekt – tvorba muzikálu a. Zpěv – pěvecká sóla a sborové pasáže daného projektu b. Herecká tvorba – propojení projektu hereckou dějovou linkou c. Taneční

choreografie

– vyjádření

dramatických

situací

prostřednictvím tance (Výuka probíhá formou syntézy uvedených složek) 2. Pohybová a hlasová výchova - příprava na práci v projektu, rozhýbání se a rozmluvení se prostřednictvím her a vhodných cvičení, rozezpívání a krátká intonační cvičení

49

Očekávané výstupy Muzikálový projekt – zpěv 

Osvojuje si zásady správné dechové přípravy a fonace



Učí se využití správných prostředkům pěveckého projevu



Učí se pracovat s textem a danou melodií



Reprodukuje melodii a následně ji interpretuje



Individuálně na sobě pracuje a připravuje se na sólové i sborové party



Učí se kooperaci při sborovém zpěvu



Osvojuje si zpěv na mikroport

Muzikálový projekt – herecká tvorba 

Učí se práci v divadelním prostoru



Vstupuje do hereckých rolí a jedná v nich



Je aktivním členem při tvorbě scénáře

Muzikálový projekt – taneční choreografie 

Osvojuje si základní pohybovou průpravu



Prohlubuje pohybovou paměť při učení se tanečních choreografií



Tancem vyjadřuje emoce

Pohybová a hlasová výchova 

Osvojuje si základy práce s dechem a fonaci



Učí se správně artikulovat a rozmlouvat se



Prohubuje povědomí o zásadách hlasové hygieny



Zdokonaluje pěveckou techniku pomocí rozezpívání



Učí se správně rozehřát pohybový aparát



Osvojuje si základy taneční průpravy

5. Taneční obor Charakteristika tanečního oboru Obor nabízí široký náhled na tanec a pohyb. Většina klientů má zkušenost s jedním stylem tance – převážně moderním či úplně klasickým, ale již neměli

50

možnost pracovat ve více stylech, či si natočit taneční videoklip. Vzdělávací program tohoto oboru takovýto typ práce umožňuje a otvírá tím pomyslnou bránu pro další zájem klienta o tanec a pohyb. Cílem je tedy nejen vytvořit taneční představení, ale umožnit klientovi nahlédnout do pohybu komplexně a naučit se ho vnímat jako prostředek ke komunikaci myšlenek. Umělecké oblasti tanečního oboru 3. Moderní tanec – tvorba tanečního představení ve stylech moderního tance 4. Výrazový tanec - tvorba tanečního představení 5. Taneční videoklip - tvorba tanečního videoklipu s příběhem 6. Pohybová výchova - příprava na práci v projektech, rozhýbání se a rozehřátí velkých svalových skupin prostřednictvím her a vhodných cvičení Očekávané výstupy 1. Moderní tanec 

Zdokonaluje pohybovou paměť



Učí se orientovat v hudební předloze



Učí se tančit v konkrétních formacích, využívat konkrétní techniky



Je aktivním členem tvorby choreografie

2. Výrazový tanec 

Vnímá tanec jako výrazový prostředek



Dokáže pohybem zprostředkovat emoci, náladu, situaci



Zapojuje se ve scénickém řešení choreografického díla (návrzích kostýmů, osvětlení, rekvizit…)

3. Taneční videoklip 

Učí se vnímat specifika tance před kamerou



Aktivně se zapojuje při tvorbě choreografií



Podílí se na výběru vhodných lokalit, stylizace, kostýmů a rekvizit



Podílí se na zpracování natočeného materiálu

4. Pohybová výchova

51



Učí se správně rozehřát pohybový aparát



Osvojuje si základy taneční průpravy



Rozpoznává a kultivuje svá pohybová specifika



Vnímá hudbu a je schopen na zadané téma improvizovat

6. Moderátorský obor Charakteristika moderátorského oboru Klienti si vyzkoušejí práci televizního moderátora a reportéra prostřednictvím originálně vytvářených reportážních vstupů z pořádané akce. Dále pak si utvoří komplexní představu o tvorbě proudového vysílání v rádiu, vyzkouší si tvorbu rozhlasového pořadu. Učí se specifika moderování živých akcí. Moderují i živé akce (večerní programy, závěrečný program pro rodiče a veřejnost.) Umělecké oblasti moderátorského oboru 1. Televizní moderování – tvorba Minut z Ambroziády (dokumentace průběhu akce) 2. Rozhlasové moderování – příprava vysílání rádia 3. Moderování živých akcí – příprava na moderování večerních programů 4. Pohybová a hlasová výchova Očekávané výstupy 1. Televizní moderování 

Připravuje scénář reportážního televizního vysílání



Osvojuje si specifika moderace před kamerou



Učí se správné zásady mluveného projevu a držení těla na kameru

2. Rozhlasové moderování 

Učí se správné práci se statickým mikrofonem



Osvojuje si správné zásady fonace



Učí se pracovat s textem, zpracovávat jej a tvořit zprávy



Vhodně volí obsahy i slovní zásobu vzhledem k cílové skupině

3. Moderování živých akcí

52



Učí se správné práci s mikrofonem v ruce nebo mikroportem



Učí se komunikaci a interakci s publikem



Spoluvytváří scénář k moderování pořadů

4. Pohybová a hlasová výchova 

Osvojuje si základy práce s dechem a fonace



Učí se správně artikulovat a rozmlouvat se



Učí se jak správně rozehřát pohybový aparát



Osvojuje si zásady správného držení

4.2.6. Výukové metody Lektoři

Ambrozie

jsou

v rámci

pravidelných

školení

seznamováni

s

pedagogickými a psychologickými disciplínami, jejichž znalost je pro výkon funkce lektora Ambrozie nezbytná. Lektoři, kteří mají pedagogické vzdělání si opakují a případně se spolupodílejí na vedení školení, ti ostatní se učí. Jednou z nezbytných znalostí lektora Ambrozie je znalost široké škály výukových metod, jejichž aplikací může naplňovat edukační cíle. Metody (a jim podřízené techniky) je nutno během výukového procesu často střídat. Jejich výběr je vytvořen na základě mnoha pedagogických příruček s ohledem na využití pro vzdělávací potřeby Ambrozie. 1. Metody dramatické Jak již bylo uvedeno, Ambrozia ve svém přístupu ke vzdělávání klade důraz na prožitkové učení. Nejenom herectví (ale i další obory), tak využívají metody dramatické výchovy – hru v roli, improvizaci a interpretaci. 2. Vyprávění Monologická slovní metoda. Typická je poutavost obsahu. Často se využívá k vyprávění osobních zážitků. Schopnost zapamatování si je vysoká, pokud jsou žáci do vyprávění emocionálně angažování. Nejsou vyloučeny dotazy žáků. 3. Vysvětlování Od vyprávění se liší důrazem na systematičnost při zprostředkování učiva žákům. Při vysvětlování je nutné respektovat věk žáků a aktuální stav jejich znalostí. 4. Práce s textem

53

Nejedná se o pouhé čtení z učebnice či knihy. Jde spíše o interaktivní záležitost, kdy je žákům předložený text doplněn dalšími úkoly, které z textu vycházejí. 5. Rozhovor - reflexe Jádrem rozhovoru je často výměna zkušeností a hledání odpovědí ve vztahu k edukačním cílům. Komunikaci obvykle řídí a usměrňuje lektor. Rozhovor je jednou z forem reflexe po nově prožitých aktivitách. 6. Názorně – demonstrační metody Pomocí nich zapojujeme více emocionální a smyslové receptory žáků (vjemy, prožitky). Jedná se o předvádění, pozorování nebo praktická instruktáž k činnosti. 7. Dovednostně – praktické metody Pomocí nich vytváříme dovednosti – tedy připravenost žáka pro výkon určité činnosti. Možno využívat zejména u technických oblastí uměleckého vzdělávání. Jde např. o napodobování, experimentování a samostatnou realizace zadaného praktického úkonu. 8. Aktivizující metody Typická je pro ně výrazná aktivita žáků samotných. Jde například o samostatné řešení problémů, samostatná inscenační práce, didaktické hry atd. 9. Projektová výuka Jde o řešení komplexní praktické úlohy – projektu. V rámci uměleckého vzdělávání je zde zapojena často hra v roli, improvizace a interpretace. 10. E-learning Jedná se o výuku podporovanou počítačem. Aktivitu na počítačích vykonávají sami žáci. Lze využít při práci na technických oblastech uměleckých oborů – střih audia a videa, úprava fotografií, příprava světelného provedení divadelní scény atd. 11. Hromadná (frontální) výuka Styl přednášky se využívá velmi zřídka. Často při úvodu do jednotlivých oborů.

54

Přednáška je vždy doplněna o audiovizuální prezentaci a netrvá déle než 30 minut. 12. Kooperativní výuka Žáci pracují ve skupinách, které jsou vytvořeny dle různých kritérií.

Výuka je

založena na spolupráci (kooperaci) žáků mezi sebou při řešení různě náročných problémů a úloh, ale i na spolupráci skupin s lektorem. 13. Samostatná práce žáků a individuální výuka Žáci získávají poznatky vlastním úsilím, relativně nezávisle na cizí pomoci a vnějším vedení. Jejím určujícím znakem je postupné přebírání odpovědnosti za výsledky učebního procesu žákem samým. Tuto metodu není vhodné zařazovat na začátek práce, je nutné dopředu znát specifika jednotlivých žáků. 14. Metoda bezděčného vnímání Není metoda v pravém slova smyslu. Bezděčné vnímání žáků může učitel do jisté míry připravit, takzvaně nastražit - nastraží-li na ně ve výukovém prostoru nějaký obraz, text apod. a očekává, že si jich sami všimnou. Výše uvedené metody jsou obecně platné pro všechny vyučované obory. Jednotlivé obory mohou mít i metody vlastní - specifické. Metody je dále nutno rozvíjet pomocí řady konkrétních technik. Pro jejich specifikaci však v této práci není prostor.

4.3. Vzdělávací formy Ambrozie Tato

kapitola

podrobněji

popisuje

vzdělávací

formy

Ambrozie.

Představí

jednotlivé typy nabízených kurzů – z hlediska obsahu, struktury, kapacit i vývoje v jednotlivých letech existence.

4.3.1. Celoroční kurzy Celoroční kurzy byly (krom amatérského divadelního souboru) první aktivitou Ambrozie, která je realizována na školách v Hradci Králové od školního roku 2004/2005. Ambrozia nabízí podobnou vzdělávací formu jako základní umělecké

55

školy s tou výhodou, že žáci nemusejí každý týden na hodiny dojíždět do ZUŠ, ale lektoři Ambrozie jezdí za dětmi na jejich základní školy. Tuto výhodu Ambrozie oceňovali zejména rodiče mladších dětí, kteří se báli pouštět děti samotné dojíždět na ZUŠ. Ambrozia v průběhu let posilovala svou oborovou nabídku celoročních kurzů: 

Divadelní herectví – několik kurzů pro žáky různých věkových kategorií



Moderní tanec – děleno do skupin dle věku a výkonností



Muzikálové herectví – fungující jako nadstavba pro studenty zpěvu a herectví



Populární zpěv – individuální hodiny s lektorem



Moderování – individuální hodiny s lektorem



Příprava na přijímací zkoušky na umělecké školy – kurz, který probíhá každou neděli v dlouhých odpoledních blocích a několik lektorů se snaží připravit malou skupinku účastníků na přijímací zkoušky na střední nebo vysoké herecké školy. Prezentaci kurzu viz v příloze 3.



Provoz internetového rádia – během jednosemestrálního kurzu projdou zájemci blokovou výukou moderování v rádiu pod vedením zkušených rozhlasových moderátorů a poté vytvářejí či doplňují moderátorský tým internetového rádia Ambrozia, kde samostatně fungují a vysílají pod vedením starších a zkušenějších kolegů.

Jednotlivé kurzy byly v průběhu let otevírány dle aktuálního zájmu klientů – na různých školách v různém počtu skupin. V nejsilnějších letech 2008/09 a 2009/2010 působila Ambrozia s celoročními kurzy na sedmi základních školách a počet účastníků se blížil dvěma stům. Systematická práce v kurzech je doplněna účastní na festivalech, přehlídkách, soutěžích dle zaměření oboru a soustředěními. Od školního roku 2012/2013 už Ambrozia své celoroční kurzy kvůli udržení utlumuje a soustředí je výhradně do svého sídla na ZŠ Pouchov. Důvodem je, že v oblasti celoročních kurzů je pro soukromou společnost těžké konkurovat státem dotovaným základním uměleckým školám. Vzhledem k tomu, že celoroční kurzy měly vždy minimální podporu od města (cca 5000 – 10000 Kč ročně) bylo složité udržet ceny nižší než má ZUŠ a nabízet vyšší nebo alespoň srovnatelnou kvalitu (tj. zaplatit dobré lektory a prostory). Základní školy, kde kurzy fungovaly sice obvykle vycházely vstříc snížením nájmu, ale sehnat za nabízený honorář kvalitní

56

lektory pro celoroční práci s tak malým úvazkem bylo stále složitější. Ambrozia činnost těchto celoročních kurzů musela proto dotovat ze svých jiných ziskových aktivit. Po pochopení faktu, že cesta celoročních kurzů je ekonomicky neúnosná se Ambrozia začala více profilovat v pořádání týdenních a víkendových jednorázových kurzů. 4.3.2. Jednorázové kurzy V pořádání týdenních prázdninových a víkendových uměleckých kurzů pro děti a mládež našla Ambrozia od roku 2008 svou hlavní náplň. Pořádání těchto kurzů má oproti těm celoročním tyto výhody: 

Nabídka Ambrozie nekonkuruje nabídkám státem dotovaných ZUŠ, které přes prázdniny

a

o

víkendech

obvykle

nefungují.

Ambrozia

se

ocitá

v

konkurenčním prostředí státem nepodporovaných soukromých subjektů – herecké tábory, kurzy pořádané castingovými agenturami atd. V této rovné konkurenci se už Ambrozii podařilo vybudovat si silnou pozici a renomé. 

Ambrozia nabídku základních uměleckých škol optimálně doplňuje, protože dokáže na týdenních prázdninových kurzech nabídnout klientům tak zajímavé lektory z praxe, které by ani Ambrozia ani ZUŠ na výuku celoročních kurzů nezískala, protože jsou příliš zaneprázdnění. Na prázdninových kurzech Ambrozie mohou účastníci obohatit svůj pohled na obor spoluprácí s aktivními umělci (herci z divadel, moderátory z rádií a televizí atd.) z různých míst ČR.



Další výhodou jednorázových kurzů je výrazné rozšíření cílové skupiny. Zatímco na celoroční kurzy mohli pravidelně docházet pouze lidé z Hradce Králové a okolí, na jednorázové akce přijíždějí klienti z různých částí republiky.

Následuje přehled jednorázových akcí, které jsou v nabídce Ambrozie. Víkendové workshopy První aktivitou v oblasti jednorázových akcí byl víkendový workshop pod názvem Vánoční Ambroziáda 2007. Od toho roku vznikla tradice této akce, která probíhá vždy o posledním předvánočním víkendu (v letech 2010 a 2011 byly z důvodu velkého zájmu dokonce dva prosincové víkendy). Princip Vánoční Ambroziády spočívá v tom, že se účastníci dopředu hlásí do určité tvůrčí dílny, ve které pak

57

po celý víkend pracují pod vedením lektora a v neděli večer prezentují výstupy z dílny svým rodičům. Vánoční Ambroziáda má stále nejširší oborový záběr ze všech aktivit Ambrozie – účastníci se mohou hlásit do dílen: divadla, filmu, moderování, alternativního herectví,

muzikálu,

výtvarného

umění,

fotografie,

tance,

dabingu,

DJ,

populárního zpěvu, divadelní improvizace, tvůrčího psaní, uměleckého přednesu atd. Vánoční Ambroziáda nemá zpracovaný vlastní oborový vzdělávací plán kvůli délce svého trvání a šíři oborové nabídky. Graf 1 Počty účastníků na Vánoční Ambroziádě

250 200 150

Počty účastníků na Vánoční Ambroziádě

100 50 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: vlastní tvorba

Klesající graf počtu účastníků má vykazuje odlišnou tendenci než ostatní jednorázové kurzy Ambrozie, u kterých je trend opačný. První výchylku směrem dolů v roce 2009 způsobil tehdy odvážný krok přechodu od papírových k elektronickým přihláškám, bezhotovostním platbám atd. Část konzervativní společnosti na to ještě nebyla připravena, ale po rychlém překlenutí prvotního úbytku zájmu se tato modernizace ukázala jako prospěšná a udržela Ambrozii v této oblasti náskok před některými jinými institucemi neformálního vzdělávání. Poklesy návštěvnosti v letech 2012 a 2013 jsou výsledkem cílené snahy Ambrozie, aby se klienti účastnili hlavně týdenních akcí o podzimních a jarních prázdninách, které se v těchto letech objevily v nabídce. V letech 2012 až 2014 není Vánoční Ambroziáda příliš propagována. Od roku 2014 je snaha o její „vzkříšení“ jako akce, kde se slaví narozeniny Ambrozie a převažuje zde sociální aspekt setkání všech lektorů a dětí v předvánočním čase nad uměleckovzdělávacím. Vedle Vánočních Ambroziád, které nabízejí tradičně mnoho dílen a velké kapacity, začaly vznikat v roce 2011 i menší Víkendové workshopy. Ty vždy

58

nabízejí jednu konkrétní dílnu pod vedením jednoho lektora pro omezenou skupinku zájemců. Probíhají zatím výhradně v Hradci Králové. Letní Ambroziáda Od léta 2009 se na portfoliu služeb Ambrozie objevují týdenní umělecké kurzy, které se v následujících letech stávají hlavním a nejúspěšnější formou. Nabídka týdenních prázdninových kurzů se v letech 2009 až 2014 neustále rozšiřuje. Pro pochopení konkrétního průběhu akce uvádíme podrobnější popis jednoho týdenního turnusu. První den týdenního kurzu jsou účastníci rozděleni do tříd po maximálně 15ti lidech zhruba stejného věku. Každá třída má svůj rozvrh vytvořený na základě volby klienta a vzdělávacího programu Ambrozie. Podle rozvrhu klienti po celý týden pracují v jednotlivých předmětech s různými lektory. Poslední den kurzu probíhá veřejná prezentace ukázek práce pro rodiče a přátele účastníků. Během týdne čeká účastníky také relaxace v podobě tradičních letních aktivit (koupání, grilování, sport) a umělecky zaměřené večerní programy (diskotéka, pěvecké, herecké, taneční a improvizační programy atd.) Na Letní Ambroziádu přijíždějí také herci, kteří s účastníky pobesedují a poskytnou řadu cenných rad. Takovými hosty byli například Tomáš Töpfer, Ondřej Vetchý, Miloslav Mejzlík, Petr Kostka, Tomáš Savka, Alena Antalová a další. Účastníci si v průběhu pobytu mají možnost vyzkoušet nanečisto, jak probíhají přijímací zkoušky na hereckou konzervatoř, DAMU nebo JAMU. Zájemci vystoupí před porotou s jedním monologem a jednou básní, které se naučí zpaměti interpretovat ještě před příjezdem na kurz a porota složená z lektorů poté zadává různé variace a úkoly. Letní Ambroziáda probíhá v budovách škol. Výuka dále probíhá v sálech, zkušebnách a dabingovém studiu. Na Letní Ambroziádě jsou kromě odborných lektorů i vedoucí tříd, kteří přebírají za nezletilé účastníky plnou zodpovědnost 24 hodin denně a starají se o ně mimo výuku. Účastníci jsou ubytováni přímo v prostorách školy v upravených školních třídách. Spaní je ve vlastních spacácích. Strava je formou plné penze. Samozřejmostí je celodenní pitný režim. Účastníkům je k dispozici i dobře vybavený bufet. Doprava na akci je individuální.

59

Vedení Ambrozie se snaží po celou dobu fungování Letní Ambroziády reflektovat její vzdělávací úroveň a posouvat ji směrem vzhůru. Ke koncepčním změnám dochází vždy na základě námětů lektorů, účastníků a jejich rodičů. Ambrozia má na rozdíl od formálních vzdělávacích institucí možnost reagovat na veškeré podněty pružně – z roku na rok. V letech 2009 a 2010 bylo hlavní myšlenkou akce nabídnout účastníků vhled do co nejvíce druhů umění. Účastníci byli rozděleni podle věku do skupin po cca 15ti lidech. Všechny skupiny pak dle rozvrhu prošly výukou pěti hlavních oborů: Divadlo, Film, Zpěv, Tanec, Moderování. Přičemž předměty Divadlo a Film měly mírně vyšší hodinovou dotaci než ostatní tři předměty. Tato koncepce byla jednoduchá z organizačního hlediska – bylo snadné rozdělit skupiny dle věku, vytvořit úvazky lektorům a vytvořit rozvrh. Problémy se však začaly jevit při práci na projektech. Umělecké obory jako jsou například moderní tanec a moderování jsou od sebe svým založením relativně vzdáleny. Někteří účastníci tak v jednom předmětu byli skvěle motivováni a z druhého byli otráveni, protože jim nešel a ani se ho nechtěli učit. Tato demotivace jedinců ovlivňovala pak celou skupinu i lektora – nutila ho vždy snižovat úroveň práce na stupeň nejslabších jedinců, což zase nevyhovovalo těm zdatnějším. Druhý problém, na který lektoři upozorňovali byl v nízké hodinové dotaci jednotlivých předmětů. Na koncepci prvních dvou ročníků by se dalo aplikovat rčení o chytání mnoha zajíců na jednou. Lektoři požadovali, aby měli možnost se zájemci o obor stihnout více než pouhou povrchní ochutnávku. Někteří lektoři cítili, že není dostatečně využita jejich odbornost. Vedení Ambrozie tedy vyslyšelo volání po větší specializaci a rok 2011 znamenal jistý mezikrok. Předměty na Letní Ambroziádě byly rozděleny na hlavní (s větší hodinovou dotací) a vedlejší (s menší hodinovou dotací). Účastníci si předem v přihláškách vyplňovali, o jaké obory mají zájem. A skupiny byly rozděleny nejen podle věku, ale také podle oborového zájmu členů. Každá skupina přitom měla jiné hlavní a jiné vedlejší předměty. Od léta 2012 se Ambrozia rozhodla pro největší krok směrem ke specializaci oborů. Účastníci se mohou dopředu v přihláškách hlásit do jednotlivých škol. V nabídce je Herecká škola, Filmová škola, Muzikálová škola, Taneční škola a Moderátorská škola. Účastníci se během kurzu seznámí s daným oborem v podobě několika předmětů (každý veden jiným lektorem), což je více popsáno ve vzdělávacím programu Ambrozie. Tato nová koncepce je podstatně složitější pro organizátory - tvorba rozvrhů turnusů a úvazků lektorů je komplikovanější.

60

Na druhou stranu dává nová koncepce možnost věnovat se jednotlivým projektům více do hloubky a pracovat s maximálně motivovanými klienty (dělají jen složky oboru, který je baví a na který se hlásili). Proti nové koncepci se v roce 2012 v evaluačních dotaznících ozývaly protestní hlasy ze strany účastníků i jejich rodičů. Vedení Ambrozie však tento krok připravovalo natolik dlouho a pečlivě, že se nenechalo odradit protestními hlasy, ač změna odradila část klientů. Odradila totiž právě ty děti, které chtěly jezdit na kurzy Ambrozie jako na zájmový tábor kvůli kamarádům a jiným sociálním vztahům. Na druhou stranu v předchozích letech jistě stará koncepce odradila mnoho talentovaných dětí nízkou úrovní práce a povrchností. Tyto děti sice nebyly slyšet v dotaznících ani stížnostech rodičů, ale prostě v tichosti přestaly jezdit, protože chtěli jet na vzdělávací kurz a ne na tábor. Ambrozia dala tedy od roku 2012 jasně najevo, že nepořádá tábory, ale vzdělávací kurzy, že nedá přednost kvantitě přihlášek před kvalitou a že má zájem o motivované klienty, kteří se chtějí učit a pracovat na uměleckých projektech a ne o „dovolenkáře“. K zatím poslední inovaci pojetí výuky došlo v roce 2014, kdy Ambrozia rozhodla udělat od nové koncepce mírný krok zpět tím, že klienti mladší 10 let se sice hlásí na konkrétní obor, ale jejich vzdělávací plán je sestaven tak, aby se setkali i s obory ostatními (tedy tak, jak to bylo před rokem 2012). Důvodem je, že malé děti obvykle nejsou oborově vyhrazené a je pro ně přínosné seznámit se s více uměleckými obory, aby si později mohly vybrat ten pro ně pravý. Zatímco starší účastníci už více vědí, čemu se chtějí věnovat, takže jim specializace vesměs vyhovuje. Zájem o Letní Amboroziádu ze strany klientů je relativně velký a rok od roku nutil vedení Ambrozie k rozšiřování kapacit. V létě 2009 probíhal jeden týdenní turnus v Hradci Králové. V letech 2010 a 2011 probíhaly dva po sobě jdoucí turnusy v Hradci Králové. V roce 2012 začala územní expanze – proběhly 4 turnusy (2 v Hradci Králové, 1 v Jihlavě a 1 v Domaželicích u Přerova). V létě 2013 už bylo v nabídce 5 turnusů (2 v Hradci Králové a po jednom v Brně, Přerově a Jihlavě). V létě 2014 už 7 turnusů. Ke stávajícím místům přibyly ještě turnusy v Ústí nad Labem a Plzni. Při pohledu na mapu ČR je v roce 2014 rozložení turnusů optimální, aby ze všech míst republiky byly na jednotlivé turnusy pro klienty přijatelné dojezdové vzdálenosti. Jednotlivé turnusy mají kapacitu cca 100 osob.

61

Obr. 1 Zobrazení turnusů Letní Ambroziády 2014

Zdroj: vlastní tvorba

Graf 2 – Vývoj počtu účastníků na Letní Ambroziádě

700 600 500 400 300 200 100 0

Počty účastníků na Letní Ambroziádě

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní tvorba

Letní Ambroziáda u moře V roce 2011 přidala Ambrozia do portfolia svých produktů týdenní letní pobyt u moře s uměleckým zaměřením. První ročník proběhl v itálii ve spolupráci s cestovní kanceláří BK tour. Od roku 2012 se podařilo domluvit cenově výhodnější a bližší Chorvatsko. Ambrozia zde nevyužívá služeb cestovní kanceláře, ale pronajímá si ubytovací kapacity napřímo od majitelů (cestovní agentura), čímž se podařilo snížit náklady a tedy i výslednou cenu pro klienty. Stejně tak autobusovou dopravu řeší Ambrozia bez zprostředkovatelů. Letní Ambroziáda u moře není tak intenzivně umělecky zaměřena jako Letní Ambroziáda v ČR. Umělecké projekty zde tvoří zhruba polovinu času, druhou půlku tvoří tradiční letní aktivity.

62

Turnusy u moře jsou určeny pro děti a teenagery od 8 do 18 let se zájmem o umění. Po celý pobyt jsou účastníci v oddílech podle věku. Program se přizpůsobuje potřebám všech věkových kategorií. Do Chorvatska se jede společně luxusním klimatizovaným autobusem. Na výběr jsou 4 nástupní místa: Praha, Hradec Králové, Brno a Bratislava. Cesta trvá asi 12 hodin. Již třetím rokem se v Chorvatsku jezdí na stejné místo. Istrijský poloostrov se nachází v nejsevernější části chorvatského pobřeží. Istrie patří vůbec k nejnavštěvovanějším oblastem Chorvatska. Ubytování je zajištěno v chatkách v kempu Pineta, který je kousek od rybářského městečka Fažana. Pineta je spíše menší kemp, který je zhruba ze třetiny obsazen českými klienty. Ubytování je zajištěno v dřevěných chatách. Ty mají celkem tři místnosti, přičemž v každé jsou 2 – 3 lůžka. Do chat je zavedena el. energie. Každá chata je vybavena nádobím a ledničkou. Sociální zařízení (WC, sprchy, umývárny s teplou i studenou vodou) jsou společné. Stravování je formou plné penze. Po zkušenostech z Itálie, kdy ne všechny děti jedly místní jídla má Ambrozia v zahraničí svého českého kuchaře. Účastníci si už v přihláškách označí, o jaké umělecké obory mají zájem a dle této volby jim je sestaven vzdělávací plán. Výuka probíhá každý den ve dvou blocích (cca hodina a půl). Kromě práce na uměleckých projektech čekají účastníky také tradiční letní aktivity (koupání, opalování, míčové hry, závody na člunech, petangue, badminton, stavění hradů, výlety atd.) a umělecké večerní programy. V nabídce jsou dva fakultativní výlety. Jeden večerní do historického města Pula s prohlídkou kolosea a návštěvou trhů. Druhý výlet je plavba lodí s fishpiknikem a koupáním na ostrově. Graf 3 – Vývoj počtu účastníků na Letní Ambroziádě u moře

400 300 Počty účastníků na Letní Ambroziádě u moře

200 100 0 2011 Zdroj: vlastní tvorba

63

2012

2013

2014

Podzimní Ambroziáda Podzimní Ambroziáda vznikla jako nabídka na týdenní podzimní prázdniny v roce 2010. První dva ročníky se jednalo pouze o Podzimní filmovou školu, kde účastníci byli rozdělení na jednotlivé filmové štáby, určili si role a sami řídili celé natáčení vlastního malého filmu. Všechny štáby dostaly stejný námět a bylo zajímavé pozorovat, jak každý štáb postupoval jinak. Ze stejného námětu vzniklo několik odlišných filmů. S přibývajícím počtem zájemců o tanec přibyla v roce 2012 ve stejný termín i Podzimní taneční škola, kde se účastníci věnovali nejrůznějším formám tance. Od roku 2013 v rámci sjednocující koncepce dostala Podzimní Amboroziáda stejný ráz jako Ambroziáda letní (tedy výběr z pěti oborů – film, herectví, tanec, muzikál, moderování), tak jak je to popsáno ve vzdělávacím programu Ambrozie. První tři ročníky Podzimní Ambroziády probíhali pouze v sídle Ambrozie v Hradci Králové. Ročník 2013 už probíhala akce souběžně v Hradci Králové a v Jihlavě. Graf 4 – Vývoj počtu účastníků na Podzimní Ambroziádě

140 120 100 80

Počty účastníků na Podzimní Ambroziádě

60 40 20 0 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní tvorba

Zimní Ambroziáda v Orlických horách Zimní Ambroziáda probíhá od roku 2010, vždy o jarních prázdninách okresu Hradec Králové. Po celou dobu probíhá na stejném místě – v horské chatě Radost nedaleko města Deštné v Orlických horách. Jarní prázdniny mají oproti ostatním prázdninám z pohledu Ambrozie značnou nevýhodu

v tom, že různé regiony ČR je mají v různých termínech. V prvních

dvou letech byl pořádán vždy pouze jeden turnus Zimní Ambroziády. V roce 2012 proběhl pokus o organizaci tří turnusů – tedy oslovení i klientů z jiných částí ČR. Obsazování pobytů na horách se však ukázalo jako nejvíce problematické, proto Ambrozia od roku 2013 od více turnusů upustila a vrátila se k modelu jednoho

64

„hradeckého turnusu“, kde se i díky účasti žáků celoročních kurzů udržuje standardní počet účastníků. Společně s útlumem turnusů v Orlických horách ale Ambrozia v roce 2012 nabídla nový produkt pro náročnější klientelu – totiž pobyt v Alpách (viz níže). V roce 2015 byl pobyt v Orlických horách dočasně stažen z nabídky. Zimní Ambroziáda má koncepci odlišnou než letní a podzimní akce. Je svým pojetím nejvíce podobná pobytům u moře. Účastníci zde polovinu času tráví výukou herectví a natáčením filmu a druhou polovinu se věnují zimním sportům (lyže, snowboard). Pro nelyžaře je možnost zcela uměleckého programu (příprava večerních programů – moderování, chystání diskotéky, soutěží atd.) Po příjezdu se účastníci ubytují v pokojích a jsou rozděleni do několika skupin (po cca 10 lidech), ve kterých absolvují pod vedením lektorů výuku herectví, natáčet film a lyžují. V závěru týdne probíhá prezentace filmů, které účastníci natočili. Akce je určena pro děti a mladé lidi se zájmem o film a herectví od 9 do 19 let. Chata, kde kurz probíhá, je vybavena dvěma společenskými místnostmi (se světelnou a zvukovou technikou, mikrofony pro mluvené slovo a zpěv a filmovou projekcí). Ubytování je zajištěno ve dvou až šestilůžkových pokojích na hlavní budově. Postele jsou vybaveny lůžkovinami. Stravování má formu plné penze a probíhá přímo v chatě. Lyžovat se jezdí každý den do nedalekého skiareálu Deštné v Orlických horách (permanentka je v ceně). Do Deštného se děti dopravují (cca 10 minut jízdy) vlastním autobusem, který je Ambrozii po celý týden k dispozici. Pro lyžaře a snowboardisty začátečníky je možnost lyžování na nedaleké mírné sjezdovce Špičák. Zájemci – začátečníci se mohou naučit lyžovat nebo snowboardovat. Doprava do lokality a zpět je zajištěna společně autobusem z Hradce Králové.

Graf 5 – Vývoj počtu účastníků na Zimní Ambroziádě v Orlických horách

70 60 50 40

Počty účastníků na Zimní Ambroziádě v Orlických horách

30 20 10 0 2010

2011

2012

Zimní Ambroziáda v Alpách

65

2013

2014

Týdenní pobyt v Alpách přidala Ambrozia do svého portfolia produktů v roce 2013. Jedná se o nejdražší produkt Ambrozie, čemuž odpovídá i cílová skupina. Akce je náplní podobná Zimní Ambroziádě v ČR. Velkým rozdílem je, že na tuto akci (jako na jedinou) mohou jet s dětmi i rodiče. Důvodem je velká vzdálenost od ČR a obava rodičů pustit mladší děti samotné. Zimní Ambroziáda v Alpách probíhá ve francouzském středisku Puy St. Vincent. Ubytování je zajištěno ve dvou až šestilůžkových apartmánech. Součástí každého apartmánu je vlastní sociální zařízení se sprchou či vanou a venkovní terasa. Apartmán dále obsahuje vybavenou kuchyňku a televizi se satelitem. Umělecký program je tvořen natáčením filmových projektů na zadaná témata pod vedením lektorů. Druhá půlka dne je věnována lyžování s instruktory. Lyžařské středisko Puy Sant Vincent se rozprostírá na kraji národní parku Les Ecrins. Středisko nabízí celkem 78 km sjezdových tratí. Jedná se zejména o červené a modré (tedy středně náročné) sjezdovky. Ve středisku lze využívat 7 lanovek a 5 vleků. Akce není vhodná pro úplné lyžařské začátečníky. Účastníkům je k dispozici i venkovní vyhřívaný bazén. Doprava je společná luxusním autobusem z Hradce Králové, Prahy a Brna. Zimní Ambroziáda v Alpách je určena nejenom tradičně pro děti a mládež ve věku od 8 do 18 let, ale také pro celé rodiny. Rodiče mohou být ubytováni se svými dětmi v apartmánu. Dospělí nejsou nijak svazováni programem. Dospělí a další přidružení účastníci mají navíc celodenní skipas a mohou si buď vařit samostatně ve svém apartmánu nebo mohou využívat společného stravování Graf 6 – Vývoj počtu účastníků na Zimní Ambroziádě v Alpách

50 40 30 Počty účastníků na Zimní Ambroziádě v Alpách

20 10 0 2013

2014

Zdroj: vlastní tvorba

4.3.3. Organizační formy pro ostatní cílové skupiny

66

Ambrozia kromě uměleckých kurzů pro děti nabízí i jiné aktivity. Pro školy 

Výchovné programy pro MŠ, ZŠ a SŠ (v oblastech divadlo, hudba, mediální výchova, film, dabing atd.). V příloze 9 viz katalog pro školy.



Školení pro pedagogy základních a středních škol v oblasti využití divadelních technik ve výuce

Pro firmy 

Školení

a

individuální

kurzy

pro

zaměstnance

(v

oblasti

rétoriky,

komunikace atd.) 

Teambuildingy pro firmy na klíč (s využitím divadelních technik)



Venkovní i vnitřní promoakce, hostesky, moderátoři



Firemní večírky, diskotéky, plesová kapela



Pronájem techniky atd.

Veškeré tyto aktivity jsou personálně i materiálně připraveny k okamžité realizaci. Ale přesto jich je využíváno jen sporadicky. V tuto chvíli chybí jim chybí dostatečná propagace a distribuce.

4.4. Pedagogičtí pracovníci Celoroční fungování Ambrozie zajišťuje úzký tým lidí. Dříve to byl ředitel společnosti a jeho zástupkyně. V roce 2013 dochází k větší decentralizaci zodpovědností – Ambrozia využívá celoročně práce ředitele a jeho tří stálých asistentek s různou náplní práce, dále externě využívá IT specialistu, SEO specialistu, účetní firmu a správce techniky. Do přímého styku s klienty ale přicházejí hlavně pracovníci jednotlivých turnusů vzdělávacích kurzů. V roce 2014 se jedná o cca 150 externích spolupracovníků, kteří jsou na dohody o provedení práce či na umělecké smlouvy domlouváni na jednotlivé turnusy. V prvé řadě se jedná o pedagogické pracovníky - lektory oborů a oddílové vedoucí. V dalších kapitolách se zmíníme i o pozicích pracovníků nepedagogických.

67

Pro pochopení systému fungování turnusů jsou v následujícím textu stručně představeny jednotlivé pozice působící na kurzech Ambrozie. V roce 2015 Ambrozia pracuje na vytvoření komplexních manuálů pro výkon jednotlivých pozic s využitím inspirace z publikace Kompetence v neformálním vzdělávání (2012). 4.4.1. Hlavní vedení turnusů Hlavní vedení turnusu Ambroziády se obvykle skládá ze dvou osob – Hlavního vedoucího (HV) a Zástupce hlavního vedoucího (ZHV). Do širšího vedení se pak počítá i Vedoucí praktikantů a zdravotník. Pracovníky hlavního vedení, ač někdy sami nepůsobí jako lektoři, řadíme mezi pedagogické pracovníky, protože svým konáním pedagogický proces zásadně ovlivňují. Hlavní vedoucí se zodpovídá řediteli Ambrozie. Nese zodpovědnost za celkový chod akce: za bezpečnost účastníků, dodržení kvality realizace pedagogického procesu, výběr personálu a finanční a provozní stránku turnusu. Je přímým nadřízeným

ZHV,

lektorů,

oddílových

vedoucích,

vedoucího

praktikantů,

zdravotníka, kuchaře, uklízečky. Určuje rozdělení povinností mezi sebe a ZHV. Zástupce hlavního vedoucího se zodpovídá hlavnímu vedoucímu. V případě nepřítomnosti HV přebírá jeho pravomoci. Ambrozia vybírá do hlavního vedení vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří mají bohaté zkušenosti s vedením týmu zaměstnanců i s organizací provozu. Ve většině případů jsou vybíráni hlavní vedoucí, kteří mají zároveň nějaké vztah k umění. Vzhledem k tomu, že vytvářejí rozvrhy a program celé akce musí mít jistou představu o fungování uměleckého vzdělávání. Důležitou podmínkou je, že hlavní vedoucí musí mít nejenom zkušenosti z hlavního vedení z jiných firem, ale musí nejprve v jiné pozici projít i samotnou Ambroziádou, aby poznal její specifika. Cestou k pozici hlavního vedoucí je také obvykle úspěšné absolvování pozice zástupce hlavního vedoucího. 4.4.2. Lektoři Lektoři hlavních oborů (divadlo, film, muzikál, tanec, moderování) mají za úkol profesionálně odvézt výuku svých předmětů dle předem stanoveného rozvrhu s určenými skupinami. Lektoři si na základě vzdělávacího samostatně připravují

68

pro své skupiny projekty, které konzultují s vedením turnusů. Jak již bylo zmíněno, Ambrozia podporuje spolupráci jednotlivých lektorů a také spolupráci mezi lektory a oddílovými vedoucími. Lektoři mají za úkol zapojovat oddílové vedoucí jednotlivých skupin do práce na projektech jako své asistenty, dávat jim dílčí pedagogické úkoly, vést jim praxi a v závěru turnusu na jejich práci sepsat hodnocení. Kromě příprav na výuku tradičních hlavních předmětů přijímá Ambrozia i inovátorské nápady lektorů. Každoročně se díky lektorům dostanou do rozvrhů nové a originální workshopy či předměty, díky nimž jdou kurzy Ambrozie s dobou a reflektují trendy moderního umění (v roce 2014 v rozvrhu Muzikálové školy nově předmět Akční zpěv a v rozvrhu Herecké školy předmět Site speciffic atd.). Kritéria pro výběr nových lektorů jsou stále přísnější s ohledem na kvalitu. V roce 2007 byl lektorský tým složený spíše ze skupiny nadšenců, kteří byli ochotni učit bez nároku na honorář. Často to byli studenti uměleckých škol, učitelé ze ZUŠ nebo herci z amatérských souborů či moderátoři z regionálních rádií. S nárůstem kapacit akcí se také lektorský tým postupně rozrůstal a profesionalizoval pomocí výběrových řízení na nové lektorské pozice (což je spojeno i s navyšováním financí na výplaty lektorů). Lektoři jsou vedením Ambrozie vybíráni a oslovováni pro spolupráci podle několika kritérií: 1) Profesionální umělecká praxe v oboru 2) Pedagogické vzdělání a praxe 3) Umělecké vzdělání 4) Mediální popularita 5) Dobré reference Osobnost lektora Ambrozie Lektor Ambrozie musí plnit hned několik sociálních rolí; roli pedagoga (funkce iniciátora, aktivisty, experta), roli psychologa (tvůrce kolektivu, ovlivňuje mentální hygienu), roli umělce (tanečníka, herce, filmaře atd.) a v neposlední řadě role osoby uspokojující své potřeby.

69

Známé rčení říká, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Lektor by měl by být schopen motivovat třídu – každou hodinu vždy znovu vzbudit u žáků zájem a aktivitu něco nového se naučit. Měl by zůstávat mentálně mladý. Lektor by neměl dělit žáky na talentované a netalentované. Lektor by měl u klientů pěstovat schopnost umělecké dílo nejen vytvářet, ale i vnímat, prožívat, chápat a hodnotit. Práce na projektech by neměla žákům způsobovat stres. Mnoho žáků zejména v citlivém věku dospívání může mít stres z veřejného vystupování. Takové situace musí umět dobrý pedagog citlivě zvládat, nenutit žáky, ale hledat individuální cesty k překonání těchto bloků. Lektor by si měl být schopen stanovit reálné očekávané cíle, plánovat a řídit výukové bloky, udržovat řád a systém. Zásada soustavnosti patří mezi klasické pedagogické zásady. Vzhledem k velkému prostoru pro tvořivost žáků by neměl lektor dogmaticky trvat na dodržení svého plánu, pokud jeho porušení má smysl pro žáky. Takovou situací by se učitel neměl nechat zaskočit a měl by být schopen improvizovat. Lektor musí mít stále na mysli, že nejdůležitější je zaujmout žáky a udržet jejich pozornost střídáním různých činností v rámci vyučovací hodiny. To platí dvojnásob, pokud výukový blok trvá několik hodin. Jeden student kdysi řekl: „Knihu jsem neotevřel do chvíle, dokud mě nepobídl kamarád, a ne učitel.“ V Ambrozii by právě lektor měl být kamarádem, který pobízí. Vytváření příznivých podmínek pro výuku a klimatu ve třídě je úkolem lektora. Měl by umět navodit v pracovním prostředí atmosféru vzájemné důvěry, zájmu a vnést do interakce se žáky pocit rovnocenného partnerství. Lektor by měl naslouchat dětem a reagovat na ně, měl by být vždy ochotný spolupracovat. Lektor by měl dávat najevo vážnost ve vztahu k žákům, aktivitám a tématům, nezlehčovat je z pohledu dospělého. Naopak by mu nemělo dělat problém neformální chování - kdykoli si sednout na zem, zapojit se do hry.

70

Ač na kurzy Ambrozie jezdí klienti dobrovolně, i zde je třeba udržovat určitá pravidla spolupráce mezi lektorem a skupinou. Někteří lektoři oplývají tzv. přirozenou autoritou, jiní si musí respekt vydobýt. Lektor musí stále balancovat na tenké hranici mezi přílišnou autoritou, která vyvolává strach blokující tvůrčí činnost, a příliš liberálním vedením. Oba tyto extrémy jsou zásadní překážkou ve smysluplné práci. Lektor, pomyslné mantinely,

se

který může

na

začátku kurzu nestanoví

setkat

s kázeňskými

priority

a

problémy. Seznámí-li

lektor žáky s pravidly hned na začátku a bude jejich plnění systematicky vyžadovat, velmi si usnadní práci. Pro žáky nepřínosný je takový lektor, který se nedokázal profesně uplatnit jako výkonný umělec, a tak si své „životní selhání“ kompenzuje v pedagogické praxi. Snaží se vytvořit z dětí nástroj svých uměleckých ambicí, režíruje jim amatérské divadlo, trénuje s nimi taneční sestavy. Hlavním cílem učitele musí vždy být všestranný rozvoj žáka. Při motivaci žáků může pomoci učitelova názorná umělecká ukázka. Ta se však nesmí stát návodem jak a co dělat, ale ani vzorem, ke kterému se žáci mají co nejvíce přiblížit. „Každý vzor svazuje a omezuje tvořivost.

Čím

je

vzor

kvalitnější,

tím

více

tvořivost

potlačuje,

neboť

pozorovatelům se zdá, že by to stejně dobře nedokázali.“ (Machková, 1998) Bruce Lee řekl: „Dobrý učitel chrání žáky i před svým vlastním vlivem.“ Jedno z pravidel divadelní improvizace zase říká: „Opusť svůj vlastní geniální nápad, přijmi hloupý nápad někoho druhého, měj z toho radost a společným úsilím z něj udělejte geniální divadlo.“ Pokud lektor dokáže opustit své vlastní vize o tom, jak by měl výsledek vypadat, a dá žákům svobodný prostor k tvorbě, je často překvapen, s jak kreativními nápady přicházejí. Však také staré židovské přísloví říká: „Každý učitel tě něčemu naučí a nejvíce tě naučí vlastní žáci.“ Dobrý lektor by se měl nechat učit. Následující tabulka znázorňuje 38 lektorů Ambrozie napříč vzdělávacími obory. Nejedná se o všechny lektory, kteří kdy v rámci kurzů Ambrozie učili. Výběr je na základě těchto kritérií: 1) působí v Ambrozii doposud (12/2014) 2) účastnili se více než jednoho kurzu U těchto lektorů je uvedeno, kterému oboru (oborům) se věnují a dále jejich pedagogické a umělecké vzdělání a praxe. Kritérium vzdělání je zvýrazněno barevně.

71

JMÉNO Martina

OBOR

UMĚLECKÉ

VZDĚLÁNÍ

VZDĚLÁNÍ

Herecký

Bezoušková Tomáš

PEDAGOGICKÉ

NE Filmový

Magnusek

DAMU, Praha -

Česká televizní a

činoherní

filmová herečka,

herectví

pedagožka DAMU

UJAK (spec. Pedagogika)

PRAXE

Český filmový a NE

televizní režisér, herec a scénárista

Michaela

Muzikálový

Doubravová

Leona Černá

Muzikálový

Státní konzervatoř

Státní

Česká televizní a

Praha

konzervatoř

muzikálová

Praha

herečka, zpěvačka.

Konzervatoř

Konzervatoř

Česká zpěvačka a

Jaroslava Ježka,

Jaroslava

muzikálová

Praha

Ježka, Praha

herečka. Pedagožka gymnázia.

Libor

Moderátors

Baselides

ký a

Kamil Koula

Pedagogické

JAMU Brno,

Český televizní

minimum

činoherní

moderátor (Tv

herecký

herectví

Nova, Tv Relax)

Herecký

JAMU Brno,

Český divadelní a

činoherní

televizní herec

NE

herectví Jakub

Herecký

Chromeček

Státní konzervatoř

Státní

Český divadelní a

Praha

konzervatoř

televizní herec

Praha Karla

Herecký a

Štaubertová

muzikálový

ANO

HAMU Praha –

Česko-německá

Konzervatoř

obor Operní

divadelní a

Pardubice – obor

režie

rozhlasová

zpěv

režisérka, pedagožka konzervatoře

Andrea

Muzikálový

Binarová

UHK, Hradec Králové – učitelství pro

Zpěvačka hudební NE

1.stupeň Zdeněk

Herecký

Stejskal Jana Machalíková

72

učitelka ZŠ Vyšší odborná

Český divadelní

škola herecká,

herec (Horácké

Praha

divadlo, Jihlava)

DAMU, Praha –

DAMU, Praha –

Prezidentka České

dramatická výchova

Dv

improvizační ligy

NE Herecký

skupiny Kapky,

Petr

Herecký a

Macháček

muzikálový

Renata

Herecký

Vordová

Státní konzervatoř

Státní

Český divadelní

Praha

konzervatoř

herec a zpěvák,

Praha

učitel ZUŠ

DAMU, Praha –

DAMU, Praha –

Divadelní režisérka

dramatická výchova

dramatická

a lektorka

výchova Marek

Moderátors

Dobrodinský

ký

Český televizní NE

NE

bavič, herec a moderátor

David

Filmový

Macháček

NE

Vyšší odborná

Televizní a filmový

škola Michael,

kameraman

Praha – kamera, zvuk Tomáš

Herecký

Andrášik

MU, Brno – učitelství pro SŠ

Člen improvizační NE

ligy, lektor improvizace

Jana

Herecký

Turčanová Lukáš Kobrle

Herecký a moderátors

DAMU, Praha –

DAMU, Praha –

Lektorka sdružení

dramatická výchova

dramatická

D, učitelka střední

výchova

pedagogické školy

DAMU, Praha –

DAMU, Praha –

Rozhlasový

dramatická výchova

dramatická

moderátor, učitel

výchova

Dv na ZŠ a VŠ

NE

Lektorka tance

ký Lenka

Taneční

NE

Šubrtová

v BDS Academy

Kateřina

Herecký a

Šildová

muzikálový

Martin

Herecký

Státní konzervatoř

Státní

Česká divadelní

Praha

konzervatoř

herečka a

Praha

zpěvačka

JAMU, Brno –

Učitel ZUŠ

JAMU, Brno - režie

Domkář

Divadlo a výchova

Jan Hubáček

Filmový NE

UTB, Zlín –

Filmař na volné

Filmová režie a

noze, učitel ZUŠ

scenáristika Tomáš Hron

Herecký

DAMU, Praha – NE

student

alternativní divadlo

Lukáš Kladníček

73

Filmový

NE

UTB, Zlín –

Filmař na volné

střih a zvuk

noze

Michaela

Moderátors

Jadrná

ký

Roman

Vyšší odborná škola

Vyšší odborná

Programová

herecká, Praha

škola herecká,

ředitelka rádia,

Praha

učitelka na VOŠH

UTB, Zlín –

Filmař na volné

animovaná

noze, studen

Filmový

Kejklíček

NE

tvorba Dominik

Taneční

NE

NE

Mráz Marek

Lektor taneční školy Bonstep

Taneční

NE

NE

Lektor TS Oliver

Vyšší odborná škola

Vyšší odborná

Produkční,

herecká, Praha

škola herecká,

lektorka,

Praha, DAMU

studentka

FAMU, Praha –

Střihač České

režie

televize

FAMU, Praha -

student

Fiedler Kateřina

Herecký a

Hradílková

muzikálový

Marek

Filmový

NE

Sajdok Šimon

Filmový

NE

Štefanides Janet

režie Herecký

NE

Prokešová

Divadelní herečka

dramaturgie a

a rozhlasová

režie

moderátorka

DAMU, Praha –

Divadelní a

Tomáš

Herecký a

Vaněk

muzikálový

činoherní

televizní herec,

obor

herectví

zpěvák

DAMU, Praha –

Muzikálový herec

Jaroslav

Muzikálový

NE

JAMU, Brno –

NE

Slánský

činoherní herectví

Lenka

Herecký

Helemiková

DAMU, Praha –

DAMU, Praha –

Učitelka na VŠ a

dramatická výchova

dramatická

SŠ pedagogické

výchova Tomáš Berka

Jakub

Herecký

DAMU, Praha – Dv,

DAMU, Praha –

Zdravotní klaun,

UHK – učitelství pro

dramatická

učitel SŠ

SŠ

výchova

Filmový

Šenkeřík Karolína

Herecký a

Kalinová

taneční

UTB, Zlín -

Filmař na volné

NE

kamera

noze, učitel ZUŠ

DAMU, Praha –

DAMU, Praha –

Učitelka na VŠ a

dramatická výchova

dramatická

VOŠ

výchova

74

Z 38 lektorů nemá odpovídající pedagogické vzdělání 18, což je téměř polovina. Tito lidé tedy správně nemohou učit v rámci formálních vzdělávacích institucí jako jsou ZUŠ. Někteří z nich však na ZUŠ učí (vztahují se na ně výjimky) a nebo učí na vysokých školách (často pedagogických), pro něž paradoxně není pedagogické vzdělání podmínkou. Umělecké vzdělání nemá pouze 7 lektorů z 38. Jedná se převážně o lektory tance. Potvrzuje se tím výše uvedená kritika formálního vzdělávacího systému, který téměř neumožňuje získat vzdělání v rámci moderních tanečních stylů. Ambrozia se snaží přistupovat k lektorům bez předsudků a hodnotit je podle jejich aktuálních pedagogických a uměleckých výsledků. V duchu myšlenky Lenky Lázňovské (2011) „Je důležité to, co umíme a dokážeme, a ne, kde jsme se to naučili.“ Ambrozia se zároveň snaží sama pořádat pro lektory školení, kde mohou zvyšovat své kvality. Školení se týkají buď inovací v jejich oborech (nové taneční a filmové trendy, technika atd.) nebo se jedná o školení pedagogická. Tato školení vedou vždy zkušení pedagogové (ředitelé a učitelé základních škol s mnohaletou praxi). O vyhodnocování kvality lektorů je více v kapitole o hodnocení. Ambrozia je často obviňována z povrchnosti za to, že se mezi lektory nacházejí i tzv. celebrity (Doubravová, Magnusek atd.). Tito lidé mají stejnou šanci ukázat své kvality ve vzdělávacím procesu jako ostatní (neznámí) lektoři. Některým se to daří více, jiným méně. Velkou výhodou mediálně známých osobností však je, že pouhou svou přítomností na akci nadchnou mladé lidi pro umělecký obor, což je jeden z cílů Ambrozie. Nelze zapomínat, že pedagog by měl být sám dobrým příkladem. A úspěšný aktivní umělec je v tomto směru lepším příkladem než např. učitel ZUŠ, kterého žáci aktivně dělat umění nikdy neviděli. Nepřísluší této diplomové práci hodnotit, co je skutečný úspěch, nebo proč společnost z toho či onoho člověka vytvořila či nevytvořila tzv. celebritu. 4.4.3. Oddíloví vedoucí Jsou mladí plnoletí lidé, kteří na akcích Ambrozie mají na zodpovědnost své skupiny. Zatímco lektoři chodí z hodiny na hodinu a pracují postupně i s několika skupinami, každý oddílový vedoucí se stará pouze o jednu skupinu.

75

Hlavní úkoly: 

Oddílový vedoucí zajišťuje bezpečnost svěřených osob 24 hodin denně. Dohlíží na dodržování pravidel akce (večerky, budíčky, včasné příchody na výuku, stravování a společné programy). Oddílový vedoucí hlídá sociální klima ve skupině. Měl by být pro svou skupinu nejbližší osobou pro případné rady a konzultace ohledně čehokoli na Ambroziádě. Organizuje čas skupiny mimo výuku a na společných programech



Oddílový vedoucí také působí jako asistent všech lektorů, kteří s jeho skupinou pracují. Takže by měl mít i v oboru, ve kterém se učí jeho skupina určité zkušenosti. Konzultuje s lektory projekty, aktivně se účastní výuky, přijímá od lektora dílčí úkoly v průběhu výuky. Je zodpovědný za plnění úkolů, které skupině zadá lektor z hodiny na hodinu. Během kurzu má obvykle i příležitost samostatně organizovat část programu – např. pomáhat své skupině při přípravách na společné soutěžní večerní programy.

Z popisu práce oddílového vedoucího jasně vyplývají i dvě hlavní kritéria pro přijímání nových vedoucích. První je kritérium pedagogické (schopnost zajistit bezpečnost svěřených osob)

a druhé

umělecké (stát se

plnohodnotným

asistentem lektora při realizaci výuky konkrétní oboru). Ambrozia se v rámci své personální politiky snaží vychovávat si z oddílových vedoucích budoucí schopné lektory. Proto oddílovými vedoucími tanečních tříd jsou plnoletí tanečníci, vedoucími hereckých tříd jsou plnoletí studenti konzervatoří, VOŠH, JAMU či DAMU atd. Jak již bylo zmíněno mnoho oddílových vedoucích jsou bývalí účastníci Ambroziád, kteří akce důvěrně znají. O personálu nepedagogickém, který je taktéž nepostradatelný pro zajištění chodu kurzů Ambrozie, budou informace v dalších kapitolách 4.4.4. Profesní posun a emocionální vazby V personální

strategii

Ambrozie

je

důležitá

možnost

profesního

růstu

zaměstnanců. Lektoři vychovávají oddílové vedoucí, kteří jim při výuce asistují. Tito oddíloví vedoucí pak postupně přecházejí do pozic lektorů. Vedoucí i lektorům jsou navíc k dispozici školení z oblasti jejich oborů, souvisejících oborů či pedagogiky. Ambrozia se tak snaží vychovávat nové generace lektorů.

76

Schopní lektoři mají nejenom motivaci finančního růstu, ale jsou povyšováni i do hlavního vedení jednotlivých turnusů a mohou se podílet na koncepčních věcech. U mnohaletých lektorů je investováno do možnosti pracovat ve dvojici s kolegou za cílem učit se vzájemně a eliminovat své slabé stránky. Například lektor filmu technického zaměření je dán dohromady s divadelníkem, který má cit pro tvorbu příběhu.

Profesionální

výkonný

umělec

je

dán

dohromady

se

schopným pedagogem, od kterého se může učit, jak své zkušenosti předávat. Mnoho lektorů se i na Ambroziádách naučilo nové věci, které pak využili ve své profesní dráze (například divadelní herci se zde naučili dabovat nebo režírovat a stříhat film atd.). Mezi lektory dochází také často k domlouvání profesní spolupráce i mimo turnusy Ambrozie. Důležité je, aby kurzy Ambrozie všichni zaměstnanci vnímali jako příjemný pobyt, na který se těší a nikoli jako práci. Faktor emocionální sounáležitosti s firmou je pro Ambrozii zásadní. Způsobuje to, že děti chtějí jezdit později jako praktikanti, umělecky a pedagogicky nadané děti se později stávají oddílovými vedoucími a ti nejlepší poté lektory. V létě 2014 poprvé jako lektoři působili dva lidé, kteří začínali v roce 2007 jako účastníci a nyní se svou pílí dostali na FAMU a DAMU.

4.5. Hodnocení jako zdroj kvalitativního posunu Hodnocení a vyhodnocování pomáhá udržet kvalitu akcí Ambrozie. Hodnocení probíhá v několika rovinách: Účastníci jsou hodnoceni za svou práci v hodinách lektory, lektoři a další zaměstnanci Amborzie jsou hodnoceni za svou práci vedením turnusu a odbornými supervizory a konečně účastníci hodnotí celý turnus prostřednictvím anonymních evaluačních dotazníků. 4.5.1. Hodnocení účastníků Lektor má k dispozici celou řadu prostředků k usměrnění a ovlivnění činnosti účastníků. Podle Skalkové (1971, str.95) můžeme hodnocení chápat jako: „zaujímání a vyjadřování činnostem

a

kladného

výkonům žáků

při

nebo

záporného

vyučování,

které

stanoviska může

mít

k různým v

praxi

nejrůznější formy. Od souhlasného nebo nesouhlasného pokývnutí hlavou, přísného

pohledu,

tónu

hlasu,

kladné

či

negativní poznámky,

zájmu

o

osobnost žáka, pochvaly či napomenutí, odměny či trestu až po známku, případně analýzu výkonu včetně závěrečného hodnocení soudu aj.“

77

Na rozdíl od hodnocení ve škole neexistuje na Ambroziádě (vzhledem k její volnočasové povaze) hodnocení známkami. O to intenzivněji mohou lektoři využívat ostatních zmíněných prostředků. Ať už přímo v hodinách a nebo formou hodnocení účastníků odbornou porotou na večerních programech. „Podstatou školního hodnocení je zjištění stavu vědomostí, dovedností a postojů a formulace hodnotících soudů na základě porovnání skutečného stavu se stavem předpokládaným – formulovaným jako cíle výuky“. (Kalhous, 2001, s.151) Hodnocení

aktivit

žáka

v uměleckých

předmětech

je

však jistém

ohledu

komplikovanější. Žáci jsou výukou obohacováni z velké části po citové, názorové a postojové stránce. Míru rozvoje v těchto směrech lze často hodnotit až s časovým odstupem (pokud vůbec). V rámci hodnocení na Ambroziádě je posuzována více než kvantita kvalita. Při využití sportovní analogie - je daleko jednodušší posuzovat výsledek hokeje než např. krasobruslení. A stejné je to i s hodnocením uměleckých výsledků či talentu. Problematika hodnocení talentu „Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říkal ředitel klaunovi: "Klaune, proč ten kůň nezpívá?" A klaun odpoví: "Není mu dáno." A ředitel řekne: "Tak mu dejte!" A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá.“ Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) Klienti by na Ambroziádě neměli být hodnoceni podle míry svého talentu. Jak již bylo řečeno výše, hlavním cílem předmětu není kvalita produktu, ale kvalita procesu. Tvůrčí činnost žáků lze hodnotit, spíše však s ohledem na přínos příspěvku k řešenému tématu než hodnocením jeho technického zvládnutí. Lektor by měl ocenit individuální vklad každého jednotlivce, nalézat pozitivní momenty i v méně zdařilých uměleckých pokusech. Pedagog by měl hodnotit zejména ty proměnné, které žák může ovlivňovat: jeho přístup k práci, schopnost spolupracovat s ostatními a soustředěnost na téma práce. Hodnocení by vždy mělo spíše porovnávat konkrétního žáka v jeho vývoji,

78

než ho srovnávat s ostatními. Při hodnocení je třeba žáka co nejvíce chválit, dbát na pozitivní ladění, dodávat sebedůvěru a motivovat ho k další činnosti. Chvála samozřejmě nesmí být nekritická a za cokoli. I práce s chybou má pro žáka velký smysl. Učitel by při slovním hodnocení měl volit takové formulace, kterými žákům spíše popisuje, co vidí, než určuje, co je dobře a co špatně. Měl by také hodnotit činnost žáka v určitém úkolu a ne žáka jako osobnost. Velkým nebezpečím je přehnané motivování účastníků a vzbuzování v nich klamných nadějí na „hvězdnou slávu“. Některé konkurenční agentury tímto způsobem na děti působí a způsobují tím přílišné upjetí velkého množství dětí k profesionální umělecké dráze… a samozřejmě následná zklamání. Ambrozia nechce děti odrazovat od cílů stát se profesionálním umělcem, ale snaží se prostřednictvím lektorů poukázat na fakt, že uplatnit se v uměleckém světě je velmi těžké. Účastníci Ambroziád jsou hodnoceni jako skupina i za výsledek společné práce na projektech. Na některých akcích se v závěru turnusu k proběhlým prezentacím vyjadřuje odborná porota. 4.5.2. Hodnocení pedagogického personálu Hodnotícím mechanismem samozřejmě prochází i personál turnusů. Cílem je zmapovat kvalitu jednotlivých pracovníků v různých oblastech s cílem jejich vhodného umístění (či neumístění) do příštích turnusů, případně vypracování plánu (spolupráce s jiným lektorem) jak eliminovat slabá místa. Lektoři jsou hodnoceni hlavním vedením turnusu prostřednictvím hospitací na hodinách a pozorováním mimo výuku. Hlavní vedoucí nebo zástupce hlavního vedoucího známkují lektora z několika kritérií: 1) Pedagogické schopnosti řídí a organizuje výuku systematicky dle plánu, je na hodiny připraven střídá aktivity v hodině přiměřeně dle věku skupiny zapojuje rovnoměrně celou skupinu do práce zapojuje vhodným způsobem asistenta do práce v hodinách dokáže účastníky motivovat komunikuje s účastníky přiměřeným způsobem

79

2) Umělecké schopnosti zvolil vhodně téma pro věkovou skupinu pracuje s tématem tvůrčím způsobem závěrečná prezentace je umělecky hodnotná 3) Další kritéria Zapojuje se aktivně do večerních programů Vychází dobře s ostatními lektory a zaměstnanci Ve vztahu k Ambrozii se chová diskrétně a profesionálně Je dochvilný V pracovní době reprezentuje firmu vždy střízlivý a dobře oblečený Vyhodnocování spolupráce s lektory probíhá v rámci závěrečné reflexe při individuálních pohovorech s lektory. Zde hlavní vedoucí s lektorem společně hodnotí s čím byli či nebyli vzájemně spokojeni a nastavují si cíle do budoucna. Oddíloví vedoucí jsou hodnoceni jednak hlavním vedením turnusu a jednak lektory. Hlavní vedení si všímá zejména jejich organizační práce (schopností zorganizovat skupinu ve smyslu dochvilnosti a dodržování rozvrhů). Lektoři, kterým oddíloví vedoucí dělají asistenty si všímají jejich schopností uměleckých a pedagogických. Důležitou složkou hodnocení na Ambroziádách je hodnocení ze strany dětí. V závěru turnusu dostanou všichni účastníci k vyplnění anonymní evaluační dotazníky. V nich odpovídají na otázky týkající se slabých a silných stránek turnusu, hodnotí své lektory i oddílové vedoucí. Veškerá hodnocení z turnusů jsou během roku průběžně vyhodnocována a jsou brána jako podklad pro personální i programové změny s cílem zvyšování kvality akcí.

80

5. Marketingová koncepce Ambrozie Říká se, že nejlepší reklamou je kvalita. Ale ani sebevětší kvalita náplně kurzů by Ambrozii bez kvalitně zvládnutého marketingu nezajistila tak velký růst během tak krátkého času. Většina lidí si pod pojmem „marketing“ představí pouze reklamu a snahu prodat. Je to zcela běžný jev vyplývající z množství reklam, které je všude kolem nás. Reklama a prodej jsou sice dvě marketingové funkce, ale často ne ty nejdůležitější.

Marketing

musíme

v

moderním

pojetí

chápat

nikoli

jako

„přesvědčit a prodat“, ale jako schopnost uspokojit potřeby zákazníka. Zatímco k prodeji výrobku dochází až po té, co je vyroben, k marketingu dochází už dávno před tím a pokračuje během celého životního cyklu produktu. Marketing ve svém důsledku prostupuje všemi složkami firmy. Vychází z trhu, z nabídky a poptávky, mapuje konkurenci, navrhuje produkty, cenovou politiku, ovlivňuje personální, provozní, distribuční a propagační strategii firmy. 5.1. Marketingový mix „Marketingový

mix

je

souborem

taktických

marketingových

nástrojů

–

výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu“ (Kotler, 2004, s. 105). Aby obchodníci na trhu dosáhli co největšího úspěchu používají marketingové nástroje, jež vytvářejí marketingový mix. „Marketingový mix je tedy tvořen souhrnem všech nástrojů, které vyjadřují vztah podniku k jeho vnějšímu okolí, tzn. k zákazníkům, dodavatelům, médiím, distribučním a dopravním organizacím, zprostředkovatelům apod.“ (Hálek, 2010, s. 75). O marketingovém mixu můžeme hovořit jako o tzv. „4P“ a patří sem: 

produkt (Product);



cena (Price);



místo, distribuce (Place);



propagace (Promotion).

Dle těchto čtyřech kritérií bych se pokusil dále popisovat fungování Ambrozie.

81

5.2. Produkt Při vyslovení slova výrobek při běžné řeči si většina lidí vybaví něco hmotného, co prošlo výrobním procesem. Marketing však chápe produkt jako jakýkoli objekt podnikatelské či nepodnikatelské aktivity, tj. vše, co lze prodat a koupit. Chápe ho komplexně, tedy předpokládá, že výrobek není nakupován jenom pro jeho základní funkci, např. proto, že chladnička chladí, mikina hřeje, lampa svítí, nýbrž pro celou škálu dalších vlastností, které produkt může nabídnout. Každá úspěšná firma musí mít nejprve tzv. Podnikatelský záměr. Jedná se o základní plán podnikání. Je to nápad, jakým způsobem by se daly na trhu vydělat peníze. Úspěšnost podnikatelského záměru závisí na praktickém provedení a kvalitě záměru. Při tvorbě podnikatelského záměru musíme sledovat dva aspekty: místo na trhu a cílovou skupinu.

5.3. Místo na trhu a cílová skupina Místo na trhu Prvotně si firma musí položit otázku, zda je na trhu po výrobku či službě poptávka. Dále zda je schopna na trhu konkurovat a zda se bude od konkurenčních podniků něčím lišit. V případě, že firma nedokáže na všechny tři otázky odpovědět kladně, je vhodné, aby na trh raději nevstupovala. Ambrozia hledala své místo na trhu poměrně obtížně. Zejména pro to, že v dobách začátků ji zakládali vysokoškolští studenti, kteří ji vnímali částečně jako volnočasovou aktivitu, která měla uspokojovat jejich vlastní zájmy a záliby (a ty byly často různorodé). V letech 2003 – 2005 považovala Ambrozie amatérské divadelní projekty za svůj hlavní produkt. V letech následujících to pak byly celoroční umělecké kurzy pro děti na základních školách. Obě tato směřování se však z důvodů, které uvádím podrobněji níže ukázala jako mylná. V obecné rovině se dá říci, že po amatérském divadelním souboru nebyla poptávka na trhu (v Hradci Králové je nabídka kvalitních profesionálních divadel dostatečná). A v oblasti vedení celoročních kroužků pro děti existovala nerovná konkurence v podobně státem dotovaných ZUŠ. Teprve v roce 2007 Ambrozia našla své místo na trhu, kde překonává konkurenci a kde má svou hlavní cílovou skupinu, která se vyznačuje

82

velkou

poptávkou

po

jejích

produktech

-

totiž

požádání

prázdninových

jednorázových umělecky zaměřených kurzů pro děti a mládež. Cílová skupina Na základě zhodnocení trhu by firma měla zvolit své cílové skupiny. Cílová skupina je skupina potenciálních klientů, kteří mají něco společného. Na základě společných rysů jsme schopni do určité míry předpokládat jejich chování na trhu (jejich přání a potřeby). Při uvažování o cílové skupině je třeba brát v potaz kritéria jako: věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, místo v rodině, životní styl, společenské postavení atd. 

Primární cílová skupina

Vzhledem k hlavnímu produktu Ambrozie (pořádání jednorázových týdenních a víkendových uměleckých kurzů pro děti a mládež) jsou za primární cílovou skupinu považování potenciální klienti těchto kurzů. Zde je třeba uvažování rozdělit do dvou rovin. Kurzů se sice účastní děti a mládež, ale platící zákazníci jsou jejich rodiče. Proto je třeba vnímat specifika obou skupin. Na většinu kurzů Ambrozie mohou jezdit účastníci od 7 do 18 let. Nejširší skupinu klientů tvoří účastníci ve věku od 10 do 14 let (cca 55%) – tedy žáci základních škol. Zbylých 45% se dělí téměř rovným dílem mezi malé děti a středoškolské studenty. Mezi středními školami jednoznačně dominují studenti těch prestižnějších – gymnázia, obchodní akademie atd. Na kurzech Ambrozie převažují dívky nad chlapci v poměru 70 ku 30. Klienty Ambrozie obvykle tvoří děti z rodin, které své děti kulturně vedou a rodiče mají obvykle vyšší vzdělání. Z hlediska ekonomického zázemí se jedná o rodiny středních a vyšších příjmů (u kurzů v ČR) a vyšších příjmů (u kurzů v zahraničí). Poměrně často na kurzy Ambrozie jezdí i účastníci jiných národností. Obvykle se jedná o děti z dvojjazyčných dobře zabezpečených rodin, kterým v českém vzdělávacím systému chybí to, co je v jiných státech běžné – totiž modernější výchovné a vzdělávací koncepce. Důležitým faktorem je životní styl dětských klientů Ambrozie a jejich motivace. Zde se účastníci dělí do čtyřech velkých skupin: Největší skupinou jsou děti, které si některý z uměleckých oborů vyzkoušeli na amatérské úrovni (divadelní scénka v hodině dějepisu, tanec na školní akademii) a sklidily úspěch. To je motivovalo k další činnost. Aniž by správně odhadly své

83

skutečné schopnosti, očekávají, že Ambrozia jim otevře cestu k profesionální umělecké dráze (tj. že budou slavní a budou hrát například v nějakém seriálu). Část těchto dětí odjíždí zklamána, protože se na Ambroziádě setkají s podstatou umělecké práce v celé její náročnosti. Část těchto dětí je naopak ještě více motivována pro další činnost v oboru. Druhá velká skupina klientů jsou děti, které na sobě ve svých oborech soustavně pracují celoročně a kurzy Ambrozie berou jako určitou nadstavbu (zde se jedná zejména o žáky ZUŠ a různých kroužků a amatérských divadel). Poslední skupina jsou děti, které pocházejí z uměleckých rodin, kde si rodiče přejí, aby jejich děti šly v jejich stopách. Tyto děti mají často mnoho zkušeností s různým veřejným vystupováním, ale jejich schopnosti často neodpovídají cílům jejich rodičů, což je nezřídka traumatizuje. Poslední skupinou jsou děti, které zjistily, že umění není jejich životním snem ani hlavním koníčkem, ale na kurzy Ambrozie opakovaně jezdí kvůli atmosféře a kamarádům. Je třeba brát také v potaz mírný posun cílové skupiny u kurzů, které nejsou výhradně umělecky zaměřeny, ale jsou kombinovány s jiným programem (v zimě lyžování, v létě pobyt u moře). Na tyto kurzy někdy přijíždějí i lidé, pro něž je důležité právě lyžování nebo pobyt u moře a umělecké vzdělávání je spíše určitým doplňkem. 

Sekundární cílové skupiny

Některé produkty zaměřuje Ambrozie i na soukromé firmy, mateřské, základní a střední školy a nebo soukromé dospělé klienty. Ve srovnání s primární cílovou skupinou se jedná o výrazně nižší obrat a spíše občasné aktivity.

5.4. Cenová politika Ambrozie a distribuce „Na každém trhu jsou dva blázni – jeden žádá příliš málo a druhý příliš mnoho.“ Ruské přísloví Druhým činitelem marketingového mixu je cena. Cena představuje sumu peněz, výrobků nebo služeb, kterou musí zákazník předat prodejci jako protihodnotu k tomu, aby mohl dostat zvolený produkt.

84

Ambrozia je nezisková organizace a tudíž

ze zákona nemůže generovat zisk a

zároveň není omezena takovou daňovou zátěží jako jiné typy firem. Ambrozia proto má možnost být levnější než část její konkurence. Ambrozia je finančně zcela soběstačná a funguje s vyrovnaným rozpočtem pouze na bázi účastnických poplatků. Občasné granty (město, kraje) jsou v rámci celkového obratu nicotné částky, jejichž vyúčtování je složité, ale i tak jsou využity maximálně ku prospěchu zkvalitnění akce. Sponzoring se zatím Ambrozii daří využívat minimálně (leda formou věcných darů do soutěží pro děti – obvykle drobné propagační předměty velkých firem). Hledání optimálních cen kurzů „Když chcete příliš málo, máte vysoké tržby, ale nízký zisk. Navíc přitahujete špatný typ zákazníků – ty, kteří přijdou kamkoli, jen aby ušetřili pár haléřů. (…) A navíc budou zákazníci váš výrobek vnímat jako levný, tedy méně hodnotný.“ (Kotler, 2003, s. 16) Ambrozia získala s příliš nízkými cenami špatnou zkušenost v počátcích své činnosti. V roce 2007 stála účast na víkendové Vánoční Ambroziádě pouze 100,Kč. Bylo to možné díky tomu, že prostory zapůjčila ZŠ Pouchov zdarma, lektoři byli ochotni na začínající akci pracovat bez nároku na honorář a město přispělo několik tisíc korun na pokrytí nákladů. Nové akci to sice pomohlo rychle získat mnoho klientů. Problém však spočíval v tom, že cena Ambroziády s kompletním programem, přespáním a stravou byla fakticky nižší částka než by rodiče utratili jen za stravu, kdyby dítě měli o víkendu doma. Takže v prvních letech se na Ambroziádě objevovaly i děti, které o umění téměř neměly zájem a rodiče je na akci dali jako do levné družiny. Už v roce 2008 se Ambrozia rozhodla, že chce jít spíše cestou kvality než kvantity. A kvalita něco stojí. Ceny se v průběhu let zvyšovaly a přebytky byly investovány do nákupů nové techniky a do kvalitnějších lektorů. Ambrozia se v současnosti snaží nastavovat ceny dle dvou kritérií: 1) Ambrozia chce být levnější než většina konkurence, ale ne zase výrazně, což by budilo obavy potenciálních klientů z nižší kvality

85

2) Ambrozia zároveň nechce, aby její ceny limitovaly v účasti talentované děti ze sociálně slabších rodin. Umělecké vzdělání v Ambrozii nemá být jen výsadou bohatých. Takže v Ambrozii dochází při práci s cenou k až akrobatickému balancování mězi těmito dvěma nežádoucími extrémy, přičemž je často přistupováno k různým výjimkám a speciálním slevám. Cena na kurz se také pohybuje v určitém rozmezí, aby lidé ze sociálně slabších rodin, kteří si dají práci s tím sledovat nabídky Ambrozie, měli možnost se přihlásit např. ve first minute akci za možná nejnižší cenu. Ceny konkrétních akcí v sezóně 2013/2014 

Letní Ambroziáda

2999 - 3500,- Kč.



Letní Ambroziáda u moře

5999 – 6990,- Kč



Podzimní Ambroziáda

2500 - 3500,- Kč.



Zimní Ambroziáda Alpy

8600,- Kč



Zimní Ambroziáda Orlické hory

2 500,- Kč (bez lyžování) 3 990,- Kč (s lyžováním)



Vánoční Ambroziáda

690 - 890,- Kč

Z poplatku je hrazeno: činnost lektorů pedagogický a zdravotní dozor (i noční) pronajaté prostory a technika strava formou plné penze doprovodný program (divadlo, disko, exkurze) u Zimní Ambroziády a Letní Ambroziády u moře i doprava autobusem Ceny celoročních aktivit 2013/2014

86



Celoroční kurzy – divadelní herectví

700,- Kč / pololetí



Celoroční kurzy – individuální

200,- Kč / hodina



Příprava na přijímací zkoušky na herecké školy

3990,- Kč / semestr



Kurz moderování skupinový

2000,- Kč / semestr

Ceny jsou pouze orientační. Ambrozia podporuje prodej různými slevovými akcemi – v podobě first minute, last minute, slevy pro věrné zákazníky, slevové portály, slevy pro žáky partnerských škol, slevy pro dětské domovy, slevy pro zaměstnance partnerských firem. U vyšších částek existuje pro klienty možnost rozložení platby do splátek. Ambrozia se snaží upozorňovat i na příspěvky zdravotních pojišťoven na rekreaci dětí nebo na požádání vydávat faktury pro zaměstnavatele rodičů s cílem příspěvku na rekreaci dítěte. Jak se určuje cena kurzu Ambrozie Při stanovení výše účastnických poplatků je třeba vždy počítat s náklady konkrétního turnusu, ale také s podstatně vyššími náklady celoročního fungování firmy. Nejprve složky rozpočtu turnusu: 1) Pronájmy prostor a energie 30 až 50 tisíc Kč za týdenní turnus 2) Strava – 100,- Kč na osobu na den – hlavní vedoucí má zodpovědnost za dodržení částky 3) Výplaty lektorského personálu – částka vychází z počtu účastníků. Hlavní vedoucí musí sestavit rozvrh tak, aby celkové náklady na lektory byly ve výši cca 500,- Kč od každého účastníka. Lektoři mají různě vysoké honoráře, proto je na každém turnuse třeba kombinovat lektory dražší s těmi levnějšími. 4) Výplaty provozního personálu a vedení turnusů – Hlavní vedoucí (5000,Kč), Zástupce hlavního vedoucího (5000,- Kč), kuchař (5000,- Kč), úklid (2000,-Kč), zdravotník (3000,- Kč) 5) Náklady na dopravu techniky i personálu 6) Nákup odměn pro děti a spotřebního materiálu 7) Rezervy na případné pokrytí škod na pronajatých prostorách Daleko zásadnější než přímé náklady turnusu jsou náklady celoroční, které musí Ambrozia ze svých přebytků být schopna hradit. 1) Dotování ztrátových aktivit (celoroční kurzy) 2) Nákup nové techniky 3) Obnovování spotřebního materiálu (náplně do tiskáren, prodlužovačky, papíry atd.)

87

4) Odměny pro celoroční pracovníky 5) Úhrada externích služeb (IT specialista, SEO specialista, grafik, malíř, elektrická revize spotřebičů atd.) 6) Náklady na akvizici nových klientů (reklama, nábory atd.) 7) Údržba a pojištění služebních aut 8) Cestovní náklady (služební cesty) 9) Reprezentační fond ředitele společnosti 10)

Pojištění proti úrazům a škodám

11)

Účetní služby od externí účetní firmy

Zajímavým faktem je, že čím má Ambrozia známější jméno a větší počty účastníků, tím jsou mnohé smluvní ceny (nájmy, strava) vyšší než v dobách, kdy Ambrozii nikdo neznal. V rámci finanční politiky je třeba celoročně myslet na dostatečné finanční rezervy – mnozí partneři (chatky Chorvatsko, Alpy) chtějí platit ve velkém předstihu.

5.5. Distribuce produktů Ambrozie

Každý prodávající se musí rozhodnout, jakým způsobem bude své produkty zprostředkovávat cílovému trhu, k čemuž slouží třetí produkt marketingového mixu Distribuce – Place. Většina firem své produkty neprodává přímo konečnému zákazníkovi, ale vyžívá služeb marketingových zprostředkovatelů. V případě

společnosti

Ambrozia

jsou

jejím

hlavním

produktem

služby

–

vzdělávací volnočasové kurzy, které se na cílový trh dostávají přímou cestou, tedy cestou bez prostředníků. Týdenní Ambroziády jsou nabízeny dětem a mladým lidem v několika městech po celé České republice. Ambroziády jsou pořádány zpravidla na vybrané základní nebo střední škole daného města. Klienti se mohou hlásit výhradně pomocí elektronické přihlášky, která je umístěna na webových stránkách. Také veškeré platby a komunikace s klienty probíhá výhradně bezhotovostní a elektronickou formou. V roce 2008 se Ambrozia rozhodla jako jedna z prvních svého druhu přejít z tehdy obvyklých

88

papírových přihlášek na elektronické. Přes prvotní skokový odliv klientů (rok 2009) se jednalo z dnešního pohledu o velmi správný krok. 5.6. Propagace produktů Ambrozie Propagace je čtvrtým a nejviditelnějším nástrojem marketingového mixu. Určuje, jak se zákazník dozví o produktech firmy. Propagace je forma marketingové komunikace, jejímž prostřednictvím se produkty dostanou ke spotřebiteli, zvyšují tak povědomí o firmě, produktech a vyvolávají zájem o koupi. V dnešní době platí, že hlavním prostředkem propagace je internet, proto je i tato kapitola rozdělena na propagační prostředky související s internetem a ostatní. 5.6.1. Propagační prostředky související s internetem Hlavní webové stránky Hlavním propagačním prostředkem Ambrozie je její webová prezentace – www.ambroziada.cz. Na internetových stránkách se zájemci dočtou o všech aktivitách agentury a najdou zde veškeré nabídky uměleckých volnočasových kurzů. Důležitým faktorem úspěšnosti webových stránek je jejich schopnost ukazovat se ve vyhledávačích Google.cz a Seznam.cz na prvních pozicích v reakci na klíčová slova. Vzhledem k širokému produktovému záběru Ambrozie je obtížné napsat hlavní webové stránky takovým způsobem, aby byly zároveň přehledné pro klienty a vysoce hodnoceny vyhledávači. V této věci pomáhá mnoho faktorů – jako propojení s microsites, facebookem, youtubem atd. (viz níže). Důležité je také opakování důležitých klíčových slov na webových stránkách. V této věci pomohla oborová specializace popsaná výše – tedy přejmenování kurzů z Ambroziády na Hereckou školu, Taneční školu, Filmovou školu, Muzikálovou školu a Moderátorskou školu. Tato slovní spojení jsou potenciálními klienty vyhledávána podstatně více než slovo Ambroziáda, kterou nemusejí znát. Microsites S hlavní webovou prezentací úzce souvisí využívání tzv. microsites. Na každou školu Ambroziády existuje jedna microsite, která odkazuje na hlavní web. Existuje několik odůvodnění a kladů této metody. Microsites se zobrazují ve vyhledávání pod klíčovými slovy, které potenciální účastníci nejvíce zadávají,

89

např. herecká škola, herecký tábor, filmový tábor, atd. Tyto malé stránky píše SEO specialista a jejich hlavním cílem je, aby byly vytvořeny takovým způsobem, aby je vyhledavače Google a Seznam nabízeli na co nejlepších pozicích. Pomocí microsites se zákazníci prokliknou na hlavní web Ambrozie, což zpětně zvyšuje postavení hlavního webu ve vyhledávání prohlížečů. Facebook a Twitter Druhým nejdůležitějším propagačním prostředkem, který Ambrozia využívá je sociální síť Facebook, kde zveřejňuje fotky a videa z proběhlých akcí, popř. na tyto akce upozorňuje a láká nové klienty. Ambrozia má momentálně na Facebooku přes 2000 uživatelů, kteří dostávají reklamní upozornění. Ambrozia zveřejňuje příspěvky pravidelně každý den. Udržujete tak kontakt se stálými účastníky

Ambroziády.

Mimo

jiné

prostřednictvím

facebookové

stránky

zprostředkovává i nabídky různých castingových agentur. Ambrozia zde například před akcí zakládá tzv. seriál představování lektorů následující Ambroziády a přibližuje tak turnus účastníkům. Samozřejmostí je i úvodní fotka, která se aktualizuje před každou akcí, kterou agentura pořádá. Pomocí facebookové stránky může Ambrozia získávat a kontaktovat přímo cílovou skupinu, na kterou směřuje své příspěvky. Díky sdílení se tak příspěvek může zobrazit i lidem, kteří se s Ambrozií setkávají poprvé. S propagací Ambrozii pomáhají i spokojení klienti tím, že dávají sdílet fotky Ambrozie na svých profilech a mnoho účastníků si také dává název Ambrozia do facebookové kolonky zaměstnání. Ambrozia tento typ reklamy podporuje tím, že na každém turnuse fotí skupinové fotky jednotlivých tříd v pozicích, které vyjadřují obor práce (tanečníci v taneční sestavě, filmaři s kamerou a klapkou) a umisťuje na tyto vzpomínkové fotografie identifikační znaky firmy. Účastníci si poté skupinové fotky i s logem firmy (jako reklamou) dávají často jako hlavní fotku na svůj profil. Občas Ambrozia využívá i placenou reklamu na fb, což se ale oproti jiným propagačním cestám nejevilo zatím příliš efektivní. Stejně tak aktivity na konkurenční sociální síti Twitter zatím v ČR nemají na klienty velký dopad, ale Ambrozia zde svůj profil má pro případ posílení obliby této sítě v ČR. Obr. 2 Banner, který má Ambrozia na Facebooku jako hlavní fotku

90

Zdroj: vlastní tvorba Obr. 3. Skupinová fotka s identifikačními znaky firmy z Podzimní Ambroziády

Zdroj: vlastní tvorba

YouTube a Google+ Ambrozia se prezentuje i na YouTube, kde má svůj profil. Prostřednictvím tohoto kanálu zveřejňuje všechna videa, která vznikla v rámci kurzů. Jsou to většinou filmy, které na Ambroziádách vzniknou v rámci filmových škol, videoklipy, nebo závěrečná vystoupení tance, zpěvu, moderování atd. Účastníci stávající i potenciální se tak mohou i několik let nazpět podívat na tvorbu Ambrozie. Ambrozia zde zveřejňuje i propagační video spoty. Ambrozia má také profil na Google+,

kde

zveřejňuje

všechny

fotografie

z akcí

Ambrozie.

Většina

zveřejňovaných fotografií obsahuje logo firmy. Placená reklama na internetu Další aktivitou, kterou se Ambrozia prezentuje na internetu, je placená reklama prostřednictvím Google AdWords a Sklik.

Podstatou těchto služeb je, že si lze

zaplatit, aby vyhledávače Gogole a Seznam nabízeli zaplacené webové stránky

91

v reakcích na klíčová slova na čelních pozicích. Služba se neplatí paušálně, ale za proklik. To znamená, že se platí, až když se zákazník dostane na hlavní stránku podpořeného webu. Tyto služby nabízejí i mnoho užitečných statistik, které dokazují efektivnost tohoto typu propagace. Kampaně Google AdWords a Sklik neběží po celý rok na všechny webové prezentace agentury, ale spouští se cca pět měsíců před Letní Ambroziádou a je zaměřena právě na podporu microsites, zejména na školy, kde je přihlášeno málo účastníků. Portály o táborech Ambrozia je prezentována i na portálech „taboreni.cz“, „borovnice.cz“ atd. Na těchto stránkách je seznam mnoha táborů, které mohou zájemci jednoduše vyhledávat dle kategorií. Ambrozia se snaží evidovat se i do dalších obdobných portálů. Emailová databáze klientů a škol Výhodou elektronické komunikace a elektronických přihlášek je, že Ambrozia disponuje několikatisícovou databází klientských mailů. Ty využívá pro rozesílání informačních zpráv. Nabízí tak klientům nové aktuální kurzy a informuje je o možnosti slev. Obdobným způsobem vlastní Ambrozia i seznamy mailů všech základních a základních uměleckých škol v celé ČR. I na tyto adresy jsou několikrát ročně zasílány informace o aktivitách Ambrozie. Slevové portály Slevové portály jsou velkým trendem dnešní doby a mají obrovský marketingový dosah. Spolupráce s nimi využívá pro získávání nových klientů i Ambrozia. Následující grafy ukazují počet prodaných slevových voucherů na letní turnusy Ambroziády v roce 2013. Graf 7: Srovnání jednotlivých slevových portálů v počtu prodaných voucherů na všechny turnusy Letní Ambroziády2013

92

Počet prodaných voucherů 100 50 0

Zdroj: vlastní tvorba

Propojení s mediálně známými osobnostmi Mocným

marketingovým

prostředkem

Ambrozie

je

propojení

s mediálně

známými osobnostmi, které jsou lákadlem pro potenciální klienty. Známé osobnosti v Ambrozii buď přímo celý týden vyučují (Míša Doubravová, Tomáš Savka, Tomáš Magnusek, Libor Basalides, Leona Černá, Marek Dobrodinský atd.) nebo na akce jezdí jako hosté na blokovou výuku či besedu (Petr Kostka, Ondřej Vetchý, Miloslav Mejzlík, Tomáš Töpfer atd.). Jejich tváře na prezentačních materiálech přivádějí velké množství nových klientů.

5.6.2. Ostatní propagační prostředky Náboroví pracovníci Ambrozia využívá systém náborových pracovníků z celé České republiky, které přijímá na základě výběrových řízení. Pracovníci jsou poptáváni zejména v okolí míst, kde se mají kurzy Ambrozie konat. Jejich úkolem je osobně obcházet základní a střední školy a informovat o kurzech Ambrozie. Ambrozia nabízí náborovým pracovníkům motivační ohodnocení. Provize za jednoho získaného účastníka činní 400,-Kč. Poté, co náborový pracovník získá prních 20 účastníků, zvyšuje se provize na 500,- Kč za účastníka. O 100,- Kč je navýšena i odměna za všech 20 doposud získaných klientů. Ambrozia každému pracovníkovi dá dostatek propagačního materiálu (letáky), aby svou práci mohl dělat co

93

nejefektivněji. Ohledně způsobu prezentace a komunikace s vedením škol i s dětmi jsou náboroví pracovníci pečlivě školeni. V letech 2007 až 2012 byli náboroví pracovníci nejefektivnějším propagačním prostředkem. V dnešní době už v akviziční činnosti výrazně dominuje internet a aktivity s ním spjaté. Letáky a plakáty Doba letáků a plakátů je už ve světě propagace dávno pryč. Dnešní lidé jsou už tak přesyceni pestrobarevnými nástěnkami a polepy všech možných i nemožných ploch reklamou, že se často tento způsob reklamy naučili selektivně ignorovat. Ambrozia si tento fakt ověřovala v letech 2011 a 2012 pokusem, kdy na několik míst vybraných základních škol vyvěsila velké plakáty o Ambroziádě. Nechala tuto reklamu cca 2 týdny působit a vyhodnocovala počet přijatých přihlášek. Po dvou týdnech se na vybrané školy vypravil náborový pracovník, který sdělil informace o akci ústně (ve stejném rozsahu jaký byl na plakátech) a rozdal letáky. Přihlášky náhle začaly chodit. Z tohoto několikrát ověřeného faktu vyplývá, že i lidé, kteří o akci mají zájem se na základě plakátů nepřihlásí, protože si jich prostě nevšimnou. Ambrozia tedy letáky a plakáty vytváří, ale využívá je vždy pouze jako doplněk dalších propagačních aktivit, nikdy ne samostatně. Propagační předměty a Product placement Daleko efektivnějším způsobem propagace jsou propagační předměty a tzv. Produkt placement. Jako propagační předměty Ambrozia využívá každý rok jinak barevná trička s logem a nebo v současnosti velmi moderní plátěné tašky s nápisem a adresou webových stránek. Tyto produkty se prodávají jako památka účastníkům na Ambroziádách a v případě jejich nošení pak propagují firmu celoročně. Product placement je zase forma skryté reklamy, jedná se o umisťování výrobků, názvů, log apod. existujících značek do uměleckých děl. Například že konkrétní filmový hrdina zcela očividně nepije „nějaké pití“, ale např. Coca-Colu, výměnou za finanční částku, kterou firma zaplatí producentovi filmu za propagaci svého produktu. Ambrozia tedy umísťuje reálie svých vzdělávacích kurzů (trička s logem, nápisy na dveřích atd.) do mnoha filmů a videoklipů. V některých natočených filmech se dokonce fiktivní děj odehrává přímo na akci Ambroziáda.

94

Obr. 4. Trička s logem Ambrozie

Zdroj: archiv Ambrozie

Obr. 5. Plátěné tašky se symboly uměleckých oborů

Zdroj: archiv Ambrozie

Zaměstnanecké a firemní benefity V rámci portálu benefity-plus.eu nabízí Ambrozia své služby i firmám, které pro své zaměstnance čerpají určité výhody a benefity. Zaměstnanci pak mohou získat slevy na kurzy Ambrozie. Obdobným způsobem funguje například i spolupráce s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, jejíž klienti mohou v rámci členství v Klubu pevného zdraví čerpat slevy na vybrané kurzy Amborzie.

95

Všechny tyto aktivity mají zejména prezentační důvody a slouží k akvizici nových klientů. P.R. Ambrozia i úspěšně komunikuje v rámci P.R. s médii. UA Ambrozia spolupracuje zejména s Českým rozhlasem a Českou televizí. Na České televizi běžela například reportáž o Ambroziádě v rámci pořadu Zprávičky, který je určen právě dětem. Ambrozia má i databázi médií v ČR, ale pravidelné rozesílání tiskových zpráv stále není personálně zcela zvládnuto. Barterová spolupráce Ambrozia spolupracuje s mnoha partnery. Mezi ně patří Střední škola aplikované kybernetiky v Hradci Králové nebo SŠSPT Panská v Praze. V rámci spolupráce tyto školy půjčují Ambrozii technické zabezpečení,

např. videokamery, stolní

počítače, atd. Ambrozia na oplátku propaguje školu na svých akcích a uvádí ji jako sponzora. Další spolupráce probíhá například s Tanečním Klubem XANADA, společností M-Film, či MagnusFilm nebo se základními uměleckými školami. Pro Ambrozii je zajímavé také jakékoli partnerství na akcích, kde se pohybuje její cílová skupina – např. Majáles, Bambiriáda atd. Pořadatelům těchto událostí nabízí Ambrozia za prezentaci a partnerství vytvoření foto a video dokumentace akcí zdarma. Prezentace na uměleckých festivalech a soutěžích Ambrozia se prezentuje na divadelních festivalech např. v Jihlavě, Hradci Králové a na recitačních, filmových, tanečních, moderátorských a rétorických soutěžích. Ambrozia výměnou za možnost prezentace svých kurzů věnuje jako ceny slevové poukazy na účast na svých kurzech. Obr. 6. Slevový poukaz

Zdroj: Archiv Ambrozie

96

5.6.3. Efektivita propagačních strategií Fungující a efektivní marketing dokazuje následující graf, na kterém je vyobrazen vývoj celkového počtu účastníků na Ambroziádách. Graf 7: Vývoj počtu účastníků na všech Ambroziádách

Zdroj: vlastní tvorba

Investice do akvizice + kvalita akce = úspěch Ambrozia na rozdíl od mnoha jiných neziskových společností investuje nemalé částky do propagace. Jedná se zejména o propagaci s cílem akvizice nových klientů. Dle marketingové strategie Ambrozie to jsou investice, které jsou smysluplné a hlavně vratné. Když na akci jede nový klient, tak při první účasti obvykle Ambrozii zaplatí sotva náklady na účast na kurzu (někdy ani to ne). Z jeho poplatku je totiž třeba odečíst právě náklady na propagační činnost, která ho k Ambrozii přivedla (sleva a provize slevového portálu, provize náborového pracovníka, placená reklama na facebooku a Google adwords a Sklik atd.). Ambrozia se však domnívá, že její kurzy jsou natolik atraktivní, že se vyplatí získávat nové klienty za cenu těchto prvotních finančních ztrát… protože většina nových klientů je na kurzu spokojena a vrací se na několik dalších akcí, kde už se hlásí přímo Ambrozii a z jejich poplatku tak nejsou strhávány žádné náklady za zprostředkování a propagaci. Navíc často, jak je patrné z grafu, spokojení klienti přivádějí na akce Ambrozie své kamarády.

97

Následující graf ukazuje akviziční potenciál jednotlivých propagačních aktivit na letních turnusech 2013. Graf 8: Efektivita propagačních aktivit – léto 2013

Zdroj: vlastní tvorba

98

6. Provozní fungování Ambrozie 6.1. Celoroční sídlo a propojení se základní školou Sídlo agentury v budově základní školy je užíváno bezplatně. Jedná se o kancelář, která je zároveň kabinetem, protože hlavní představitelé Ambrozie zároveň vyučují několik hodin uměleckých předmětů na této škole. Základní škola a Ambrozia si vzájemně vycházejí vstříc v mnoha ohledech. Škola Ambrozii podporuje pravidelným pronajímáním prostor pro akce za rozumné ceny, možností kopírování za poplatek a využíváním skladových prostor. Ambrozia ve škole (s využitím svých i školních peněz) vytvořila multifunkční divadelní sál, o který se stará. V něm probíhají školní výuky Estetické výchovy a zároveň celoroční kurzy Ambrozie. Ambrozia škole zapůjčuje techniku i pracovní síly při organizacích různých školních kulturních událostí (vánoční besídky, školní akademie) a Ambroziády dělají základní škole také dobré jméno. 6.2. Prostory na turnusech Ambrozie Pokud kurzy Ambrozie neprobíhají přímo v Hradci Králové, pak Ambrozia dojednaává další partnerské školy v jiných městech, které jsou ochotny spolupořádat kurzy a pronajmout na ně své prostory. Taková spolupráce nyní probíhá v Brně, Přerově, Jihlavě, Plzni a Ústí nad Labem. Školy, kde kurzy probíhají musí být dostatečně velké pro výuku a ubytování cca 100 účastníků kurzu plus personálu. Výukové prostory Školy musejí mít buď vlastní umělecké prostory (divadelní sál, taneční sál) nebo musí být možnost tyto prostory vybudovat mobilně pomocí vlastních zdrojů Ambrozie (mobilní pódium, praktikábly, mobilní zvuková a světelná technika, opony atd.). Další možností je pronájem více prostorů a kombinace výukových prostorů školy s jinými vhodnými prostory – např. základní umělecká škola, městské divadlo atd. Ubytování účastníků Ubytování účastníků je ve školních třídách na vlastních karimatkách či matracích ve spacácích. Zde je třeba dbát aktuálního znění zákona ve smyslu dostatku

99

osobního prostoru. Obvykle se do jedné školní třídy vejde pohodlně 15 osob. Je také vhodné, aby třídy, kde jsou účastníci ubytováni nebyly vybaveny příliš drahou technikou… kvůli případnému poškození. Ubytovací třídy jsou jediné prostory, kde tráví děti na Ambroziádě čas samy bez dozoru (v průběhu nočního klidu) Ubytování personálu Na Ambroziádách je třeba myslet i na lektory, kteří často vyžadují samostatné ubytování. Zde Ambrozia využívá menší třídy či kabinety. Pro lektory má připravena mobilní lůžka. Oddíloví vedoucí a praktikanti mají své dvě místnosti pro všechny společně. Kancelář a sborovna Důležitou součástí akcí je také kancelář, kde je kdykoli dostupné vedení turnusu pro řešení jakýchkoli problémů, přijímají se zde kontroly z Krajské hygienické stanice a často se zde dělají i porady. Kancelář musí být vybavena počítači s internetem, tiskárnou a kopírkou. Kancelář je obvykle budována z jedné z pronajatých školních tříd. Při výběru se přihlíží hlavně k umístění kanceláře blízko hlavnímu vchodu do budovy, ve středu všeho dění. Sociální zařízení Při hledání vhodného

prostoru

Ambrozia

nesmí zapomínat

na

kapacitně

dostatečné sociální zařízení – zejména na sprchy, které na mnoha školách nejsou samozřejmostí. Zákon upravuje, že musí být přítomna 1 sprcha na 30 dětí do 15 let. Pro starší osoby již tato věc není zákonem upravena. Při kapacitě turnusu 100 osob činí děti do 15 let cca polovinu, takže zákonnou normu obvykle splňují dvě sprchy pánské a dvě dámské. Z hlediska praktického fungování je pak třeba v případě

takto

nízkého

počtu

sprch

počítat

s časy

na

osobní

hygienu

v programu. Samozřejmě se Ambrozia snaží dělat akce na školách, kde jsou počty sprch vyšší než je zákonné minimum. Kromě školních budov, probíhají Ambroziády také na horských chatách (Alpy, Orlické hory) nebo v chatkách (Chorvatsko). Zde Ambrozia postupuje cestou výběrových řízení na dodávku komplexních ubytovacích služeb od cestovních kanceláří nebo agentur.

100

Riziko poškození svěřeného majetku Ambrozia v nájemních smlouvách přebírá zodpovědnost za pronajaté prostory (často téměř celá budova školy) včetně drahého elektronického i jiného vybavení. Rizika ničení majetku jsou eliminována dvěma hlavními způsoby. Díky lektorům a oddílovým vedoucím mají účastníci po většinu dne zdvojený dohled. Všichni účastníci mají navíc tak nabitý program, že mají minimum volného času, který by se dal využít k poškozování majetku. Proto i přes velké kapacity turnusů Ambrozia nikdy neřešila větší problémy než ulomené kliky, zlomenou poličku nebo poškozený koberec. Tato poškození vždy nechá Ambrozia na své náklady opravit. Od roku 2014 si Ambrozia také sjednává pojistku proti úrazům klientů a poškození majetku v průběhu letních turnusů. Špatné umístění inventáře Nejenom poškození majetku, ale také jeho přesuny na jiné místo mohou na školách působit problémy. Na mnoha školách si paní učitelky celoročně hýčkají svou třídu a je proto potřeba, aby ji po průběhu Ambroziády našly ve stejném stavu, v jakém ji opustily. Problémy může způsobit jiná barva židličky, méně stolů, přerovnané knihy atd. Jedná se o drobnosti, ale právě tyto drobné stížnosti učitelů mohou rozhodovat po průběhu Ambroziády na radě školy, zda ředitel znovu nabídne Ambrozii partnerství pro další akce. Ambrozia se proto snaží těmto drobným nedostatkům předcházet tím, že prostory školy jsou před převzetím budovy kompletně nafoceny a podle fotek jsou v závěru turnusu uváděny do původního stavu. Někde je třeba využít i inventárních seznamů – pro rozpoznávání správných židlí a lavic. Úklid prostor V průběhu turnusů je třeba vždy zajistit pravidelný úklid všech svěřených prostor. Větší část úklidu mají na starosti praktikanti – každodenní vytírání všech ploch, úklid kuchyně, vynášení košů atd. Každodenní údržbu sociálních zařízení má na starosti uklízečka, kterou se Ambrozie obvykle snaží získat ke spolupráci z řad úklidové čety konkrétní školy. To má výhodu, že takový zaměstnanec ví přesně, kde a co je třeba udělat a zná svou práci. Zároveň je schopna poradit v závěrečných úklidových pracech, co a jak je ještě třeba uvést do původního stavu před předáním budovy.

101

6.3. Stravování na kurzech Ambrozie Stravování na kurzech Ambrozie je řešeno dle platných zákonů ČR. Na dětských zotavovacích akcích musí být dětem zajištěna vyvážená strava 6 x denně (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře). Tento standart lze zajistit několika způsoby při dodržení rozpočtu na stravu: 

Využívat externího dodavatele jídla a jídlo pouze vydávat v prostorách školy



Využívat externího dodavatele jídla a na jídlo chodit do prostor dodavatele (např. restaurace, školní jídelna)



Vařit samostatně ve školní kuchyňce a jídlo vydávat přímo v prostorách školy (tato varianta vyžaduje platit vlastního kvalifikovaného kuchaře a zásobovače)



Nejčastěji je využívaná kombinace externího dodavatele a vlastní kuchyně (např. obědy a část večeří od externího dodavatele a snídaně, svačiny a část večeří z vlastních zdrojů.)

Ambrozia pro případ kurzů, kde vaří s pomocí vlastních zaměstnanců, vlastní kompletní vybavení kuchyně, které lze kamkoli převézt. Hygienické předpisy pro stravování Ať už se na Ambroziádách vaří všechna jídla nebo pouze svačiny a snídaně nebo probíhá pouze výdej, je třeba se řídit přísnými hygienickými normami. Vybavení prostor kuchyně a prostoru výdeje musí vyhovovat zákonu č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, vyhl. č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Během celé akce musí být v kuchyňce umístěny minimálně 2 chladničky, přičemž jedna je na mastné výrobky a druhá na mléčné. Ovoce a zelenina se zpracovává okamžitě po nakoupení, aby se zachovala její čerstvost, tudíž není nutné na ni mít speciální skladovací prostory. K uskladnění suchých potravin se používá sklad, který musí být minimálně závěsem oddělen od kuchyně. V kuchyni musí být dostatečné množství dřezů - k manipulaci s masem, k manipulaci s kuchyňským bílým nádobím, k manipulaci s kuchyňským černým nádobím, na omývání ovoce a zeleniny. Dřez lze nahradit i lavorem. V kuchyni musí být také umyvadlo na mytí rukou, které je vybavenou přívodem teplé a studené vody.

102

Důležité je dostatečné množství pracovních ploch. Pro manipulaci s masem musí být zvlášť vyčleněn prostor, prkénko a nože. Totéž platí pro ovoce a zeleninu. Do

kuchyňky

během

celého

dne

mají

přístup

pouze

osoby

s

platným

potravinářským průkazem. Výdej pokrmů probíhá před vstupem do kuchyňky na výdejním pultu. Ke konzumaci pokrmů jsou vyčleněny specializované prostory (obvykle třída se stoly). Vzhledem k tomu, že jsou účastníci rozděleni na skupiny, chodí na jídla po skupinkách o max. 15 lidech. K dispozici je účastníkům po celý den uzavřený barel s pitím, který je opatřen výpustním kohoutem. Po dobu snídaně je zde teplý čaj, během dne pak šťávy. Vedle barelu jsou dva tácy, jeden na čisté skleničky, druhý na špinavé, což je zřetelně odděleno nápisem. Na špinavé nádobí je na chodbě umístěn stůl, pod stolem je uzavíratelná nádoba na zbytky, které jsou po každém jídle odváženy. Prostor kuchyňky, jídelny a chodba jsou po celou dobu akce pravidelně uklízeny. Kontrola KHS Ambrozia je povinna všechny české turnusy hlásit jednotlivým pobočkám Krajské hygienické stanice. Pracovnice KHS pak pravidelně navštěvují všechny turnusy a kontrolují, zda probíhají v souladu se zákony upravujícími zotavovací akce pro děti. Kontrola se týká zejména těchto věcí: 1) fungování kuchyně, skladování potravin, vyváženost jídelníčku 2) úklid prostor 3) zajištění dostatečného počtu sociálních zařízení 4) správné zajištění ubytování dětí (dostatek osobního prostoru) 5) vyváženosti programu 6) správné vedení zdravotního deníku, vybavení lékárničky 7) potřebná dokumentace u personálu (certifikát zdravotníka, potvrzení o práci s dětmi, potravinářské průkazy atd.)

6.4. Zdravotník Dle zákonů ČR musí být na většině akcí pořádaných Ambrozií i zdravotník, který má certifikát zdravotníka zotavovacích akcí. Zdravotníky už má Ambrozia stálé a v roce 2014 si certifikát zdravotníka udělali dva dosavadní oddíloví vedoucí. Zdravotník na Ambroziádě má následující povinnosti:

103

Před zahájením akce: 

Dostane seznam personálu



Podílí se na sestavení jídelníčku a denního programu dětí



Zkontroluje lékárničku



Kontaktuje smluvního lékaře v místě turnusu



Informuje pedagogický personál turnusu o nutnosti mít od lékaře potvrzení o práci s dětmi nebo v případě celoročních pedagogických pracovníků či studentů pedagogických fakult potvrzení o zaměstnání či studiu



Informuje provozní personál o nutnosti mít na turnus potravinářský průkaz

Při příjezdu 

Převezme zdravotní dokumentaci dětí a zaeviduje ji



Převezme léky od všech účastníků



Převezme lékárničku od vedení turnusu



Zkontroluje u personálu platnost potravinářských průkazů a potvrzení o práci s dětmi



Nechá si od veškerého personálu podepsat bezinfekčnost

Po příjezdu: 

Provede zdravotnický filtr, založí zdravotní deník



Kontrola podmínek ubytování, vybavení ošetřovny a izolace



Kontrola soc. zařízení a kuchyně



Proškolí personál o PP

Po celou dobu akce: 

Dohlíží na OV, zda kontrolují hygienu, lůžkoviny a úklid ubytování dětí



Kontroluje potraviny, jejich trvanlivost a skladování



Po skončení akce informuje rodiče ( klíště, nemoc..)



Kontroluje hygienu na soc. zařízeních, ubytování dětí a společných prostorách



Pravidelně vydává léky, ošetřuje zraněné a nemocné



Pečlivě vede zdravotnickou dokumentaci



Řídí se platnými hygienickými předpisy , tj. zákonem č. 258/2000 Sb.

104

6.5. Praktikant Mezi provozní pracovníky Ambrozie na turnusech patří i praktikanti. Praktikanti jsou vybírání obvykle z řad bývalých účastníků Ambroziád ve věku od 15 do 18 let. Praktikant se zodpovídá hlavnímu vedení, je přímým podřízeným vedoucího praktikantů. Dle jeho pokynů zajišťují zejména provozní (výpomoc v kuchyni, příprava a úklid prostor, příprava večerních programů) a administrativní (tisk certifikátů, inovace nástěnek, nahrávání fotografií a videí na internet) záležitosti turnusu. Praktikanti nastupují na turnus jako první a opouštějí ho jako poslední. Na jednom turnuse s kapacitou 100 účastníků funguje obvykle 6 – 8 praktikantů. Praktikant je pozice dobrovolnická, bez nároku na honorář se zajištěnou stravou a ubytováním. Vedoucí praktikantů jsou vybíráni z nejschopnějších bývalých praktikantů. Mají zodpovědnost za celý tým praktikantů dotyčných turnusů. Zodpovídají se hlavnímu vedení. 6.6. Doprava Velkou organizační výhodou Ambrozie je, že doprava na kurzy je individuální. Vzhledem ke klientele z celé ČR by se stejně nedalo nijak smysluplně nabídnout svozová místa. Průzkumy účasti ukázaly, že zhruba polovina účastníků pochází z blízkosti místa turnusu (pak není problém se dopravit) a druhá polovina je z různých částí ČR. U nich už pak dohledat žádnou pravidelnost - jedná se o lidi, kteří se rozhodují pro účast na turnuse podle volného termínu a nikoli podle lokality. Dopravu zajišťuje Ambrozia pouze na kurzy v Alpách, Orlických horách a v Chorvatsku. Autobusová

doprava

do

Alp

je

součástí

balíčku

od

cestovní

kanceláře.

Autobusová doprava do Orlických hor je odebírána přímo od provozovatele chaty, který vlastní i autobus a nabízí při spojení více služeb nejvýhodnější podmínky. Dopravu na turnusy do Chorvatska zajišťuje dopravce CDS Náchod, který v roce 2013 vyhrál s nejlepší cenou výběrové řízení mezi asi 6 oslovenými dopravci. Druhou stránkou dopravy je doprava majetku Ambrozie do míst jednotlivých turnusů. Za těmito účely má Ambrozia dvě služební auta – Škodu Octavii (pro přepravu osob) a nákladní vůz Iveco (pro přepravu techniky a provozního materiálu).

105

6.7. Technika Ambrozia v průběhu let postupně dokupuje technické vybavení. V prvních letech své činnosti spoléhala téměř výhradně na spolupráci partnerů. Zejména drahá filmová technika pro filmovou školu se půjčovala od partnerských škol (SŠAK Hradec Králové a SPŠSST Panská Praha) a od partnerských firem (M-film, MagnusFilm). Tato spolupráce probíhá stále, ale vlastní techniky Ambrozie stále přibývá. Jedná se zejména o techniku mobilní, která se převáží na jednotlivé turnusy. Technik Ambrozie je schopen ve volném prostoru v jakékoli škole vybudovat profesionálně vypadající divadelní sál se světelnou a zvukovou aparaturou, oponou, podiem a projekcí. Na jednotlivých školách se také pravidelně budují dabingová a nahrávací studia. Za techniku má zodpovědnost hlavní technik Ambrozie, který po každém turnusu provádí její inventuru a dává návrhy vedení Amborozie na další nutné investice do renovace techniky a doplňování inventáře.

106

7. Zmapování podobných organizací Je otázkou, zda vůbec v souvislosti s uměleckým vzděláváním mládeže a v rámci neziskového sektoru lze mluvit o konkurenci. Z určitého úhlu pohledu jde spíše o soutěžení o co nejvyšší kvalitu mezi organizacemi. Ambrozia ač nezisková se v některých aspektech snaží chovat jako tržní firma, protože tyto firmy (na rozdíl od mnohých státních) využívají konkurenci jako motivaci pro zlepšování sebe sama. Ambrozia tedy průběžně mapuje svou konkurenci. Zjišťuje: 

Kdo jsou její konkurenti?



Jaké jsou jejich strategie a cíle?



Čím se od Ambrozie liší?



Jaká je jejich konkurenční nabídka (cena, servis pro zákazníky)?

Tyto informace jsou někde podrobnější (díky osobní účasti důvěryhodných osob), jinde spíše kusé (na základě informací z internetu). Mezi hlavní konkurenty v rámci

neformálního

vzdělávání

patří

Letní

herecká

škola

(www.letnihereckaskola.cz), Talent camp (www.talent-company.cz), Divadelní a filmová společnost Zity Kabátové (www.divadlofilm.cz), Happy camp, CK Topinka... Letní herecká škola Letní herecká škola je svou nabídkou nejblíže Ambrozii. Společnost pořádá letní hereckou školu (LHŠ), zimní hereckou školu (ZHŠ) a vede celoroční výuku. Účastníci LHŠ i ZHŠ se učí divadlu, zpěvu a tanci. Prochází zde daným kurzem a seznamují s jednotlivými disciplínami daných oborů. To je jeden z hlavních rozdílů v porovnání s Letní Ambroziádou, která nabízí účastníkům zaměření na jeden konkrétní obor a soustředění se tak na cíle jejich zájmů. Letní herecká škola má více než dvacetiletou tradici a v letech 2007 a 2008 docházelo mezi Ambrozií a LHŠ ke spolupráci (půjčování techniky, lektoři působili na obou akcích atd.). Tato spolupráce byla ze strany Ambrozie ukončena v roce 2009

z důvodu

uměleckého

odlišného

vzdělávání.

přístupu

Letní

k základním

herecká

škola

je

pedagogickým propojena

principům

s castingovou

agenturou A casting. Jejím hlavním cílem je vytipovávat v rámci svých kurzů ty nejtalentovanější jedince a těm zprostředkovávat práci v televizi a u filmu, A casting zastupuje. Ti méně talentovaní na LHŠ často nemají příliš možností pro

107

růst a rozvoj. Druhým problémem je přílišné komerční pozlátko akcí Letní herecké školy. Závěrečné prezentace divadel jsou tvořeny kopírováním známých filmů a muzikálů ve smyslu – čím věrnější kopie originálu, tím budou rodiče jako diváci (a platící klienti) více nadšeni. Letní herecká škola nabízí i celoroční výuku, kde je práce také zaměřena převážně na divadelní herectví a nastudování divadelního či muzikálového představení. Na všechny kurzy, které pořádá Letní herecká škola, se konají talentové zkoušky. Konkurenční výhodou pro Ambrozii je cena (Ambrozia je vesměs levnější) a také dobré jméno. Letní herecká škola se ve své historii mnohokrát potýkala s problémem, že od ní utíkali účastníci i lektoři a šířili o úrovni akce mnoho pomluv. Pravdou ovšem je, že LHŠ má skvěle zvládnutou propagaci (zejména internetovou), takže navzdory pochybné pedagogické kvalitě nemá problém každé léto své dva turnusy zaplnit. Talent company Talent company je další z pražských společností. Je relativně mladá a vznikla odštěpením části nespokojených lektorů od Letní herecké školy. Společnost nabízí tzv. Talent Camp, kde účastníci procházejí jednotlivými obory a podle svých preferencí svou výuku zaměřují na jedno odvětví umění. Někteří lektoři Ambrozie působili na tomto campu a první ročníky se dle jejich slov zatím vyznačovaly spíše zmatkem a chaosem. Důvodem je, že ve vedení celého projektu stojí příliš mladí a nezkušení lidé (ostatně jako při začátcích Ambrozie). Talent company dále nabízí celoroční výuku pod názvem Talent school, kde vynikají obory

např. pop zpěv, pop piano (novodobé styly jako R’n´B, funky,

beatbox aj.) skladba a aranžování, focení, práce s kamerou, střih aj. Divadelní a filmová společnost Zity Kabátové Další z pražských společností, jejichž kurzy jsou určené široké veřejnosti, především studentům a dospělým v oblasti divadelní a filmové tvorby nabízí kurzy herectví, dabingu, moderování, zvukové tvorby a režie. Workshopy a kurzy jsou primární činnost. V létě společnost pořádá Letní filmový a herecký tábor, kde je výuka zaměřena na herectví, rétoriku a čtení scénáře. V rámci těchto hodin se účastníci zabývají základy hereckého projevu, etudami, mluveným projevem a přípravou textu k odpolednímu natáčení, které je hlavní náplní

108

tábora. Cena tábora je 5 500,-Kč. Velkou výhodou divadelní společnosti je, že nabízí i tábor pro dospělé, rozšiřuje tím tak svou cílovou skupinu. Happy camp Aktivita vznikla v roce 2014 odchodem jedné lektory z řad Ambrozie. Umělecké vzdělání je zde výrazně propojeno s cíly osobnostně-sociálními (přítomnost výchovného poradce, řešení témat šikany, diskriminace atd.). Oproti Ambrozii je zde výrazně vyšší cena a také výrazně větší podíl relaxačních aktivit oproti umělecké tvorbě. Filmový a herecký tábor CK Topinka CK Topinka pořádá mnoho táborů – rozličně tematicky zaměřených, v ČR i zahraničí. Herecký tábor je jedním z mnoha produktů. Tábor je relativně dobře pedagogicky zvládnutý. Vzhledem k realizaci v chatkovém areálu nemá prostory pro kvalitní uměleckou tvorbu. Vzhledem k organizaci komerční firmou má vysoké ceny. Vzhledem k velkému rozsahu aktivit realizuje na internetu velmi dobře reklamní strategii, do které investuje asi nejvíce z výše uvedených. Herecké tábory pořádá i několik castingových agentur, ale jejich kvalita je dosti pochybná a vzhledem k nízkým počtům klientů je zatím není třeba vnímat jako konkurenci. Na mnoha táborech je umělecké vzdělávání dáno jako jeden z mnoha nabízených doplňkových programů (vedle sportu, výuky jazyků atd.). V rámci formálního vzdělávání nabízí zajímavé kurzy i brněnská JAMU – zejména Letní muzikálovou školu, která je sice dražší než obdobný kurz Ambrozie, ale její vysoká atraktivita je dána prestiží zastřešující instituce. Obdobné letní kurzy dělají i další střední školy (Střední škola aplikované kybernetiky, Hradec Králové – škola filmu a fotografie) a Vyšší odborné školy (Vyšší odborná škola herecká, Praha).

109

8. Směřování Ambrozie do budoucna SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky,

příležitosti

a

hrozby,

spojené

s

určitým projektem,

typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu. Ambrozia

pravidelně

zpracovává

toto

komplexní

vyhodnocení

fungování

společnosti, snaží se nalézat problémy nebo nové možnosti růstu. SWOT analýza umožňuje vytvářet si stále nové cíle a zabraňovat stagnaci společnosti. Tabulka 1 SWOT analýza 2014

Silné stránky

Slabé stránky



Know how



Správa majetku a techniky



Personální strategie



Zázemí



Akcí se účastní veřejně známé



Slabá prezentace v médiích

osobnosti



Slabé propojení s castingovými



Efektivní organizační tým



Pro většinu lidí srdcová záležitost



Levnější než konkurence



Tradice



Pokrytí všech prázdnin



Jednička na trhu

Příležitosti 

Založení vlastní školy (ZŠ x SŠ x

agenturami

Hrozby 

VOŠ)

Ztráta

současných

celoročních

prostor – kancelář, sklad,…



Posilovat kontrolu kvality



Stagnace



Nové lokality– Praha, zahraničí



Poškození dobrého jména



Nové zázemí – hlavní budova



Zvyšování cen od dodavatelů –



Sponzorské dary



Granty od měst a krajů



Bezpečnostní rizika – úrazy



Granty EU



Negativní mediální kampaň



Získání akreditace na kurzy



Být více vidět v médiích

Zdroj: archiv Ambrozie

110

stravování, doprava,…

Závěr Práce naplnila svůj základní cíl obhájit důležitost uměleckého vzdělávání vedle toho racionálního (vědeckého). Práce zdůraznila velkou tradici uměleckého vzdělávání v českých zemích a vyzdvihla např. výjimečnou pozici českých základních uměleckých škol v rámci evropských států. Upozornili jsme také na výzvy nadnárodních institucí (UNESCO, EU) po zvyšování kvality i kvantity uměleckého vzdělávání. Na základě Memoranda EU o celoživotním učení jsme se seznámili s pojmy formální, neformální a informativní vzdělávání a stručně poukázaly na jejich příležitosti i slabiny v současných reáliích našeho státu. Vzhledem k tematice diplomové práce, jsme se nejvíce podrobně věnovali úvahám nad problematikou neformálního vzdělávání. Práce upozornila na nedostatečné kontroly pedagogické kvality institucí neformálního vzdělávání. Konstatovali jsme fakt, že každý kdo pracuje s dětmi by měl mít znalosti v oblasti

pedagogiky,

psychologie

a

vyučovaného

oboru.

U

neformálního

vzdělávání (na rozdíl od formálního a zájmového) však nikdo nepožaduje písemné doklady o absolvování takového vzdělání. Práce se tedy pokusila najít důvody, proč je o neformální vzdělávání i přesto tak velký zájem ze strany veřejnosti. Dospěli jsme k závěru, že zájmu o neformální vzdělávání napomáhá občasná těžkopádnost formálního vzdělávacího systému v mnoha oblastech. Neformální systém umí rychleji a koncepčněji reagovat na uměleckovýchovné požadavky dnešní doby, klientů, rodičů, zaměstnavatelů. Citovali jsme například výzkum, ve kterém si zaměstnavatelé na českém trhu cení

výsledků neformálního

vzdělávání v kombinaci s praxí více než vzdělávání formálního. Dnešní doba stále více hodnotí, co lidé umí, než kde se to naučili. Kontrola kvality neformálních vzdělávacích subjektů je v tuto chvíli v rukou jich samých. Pouze na nich závisí, zda vyslechnou mnohá doporučení ministerstva školství (publikace v rámci projektu Klíče pro život) po zvyšování kvality. Práce doložila, že evropským trendem současnosti je cesta k uznávání neformálního vzdělání.

Délka a křivolakost této cesty v ČR však bude záviset zejména na

neformálních vzdělávacích institucích samotných a jejich přístupu k hlídání vlastní

111

kvality. Neformální vzdělávání si musí svou reálnou kvalitou zasloužit uznání mezi ostatními složkami. Jako příklad neformální vzdělávací instituce uměleckého vzdělávání představila práce Uměleckou agenturu Ambrozia o.p.s. Představili jsme právě vznikajícího vzdělávacího plán této společnosti. Ambrozia při jeho tvorbě vychází z filosofie společnosti, odborné literatury a RVP ZV a RVP ZUV. Ambrozia se svou nabídkou snaží zaplnit mezery formálního vzdělávacího systému a svým přístupem ke vzdělávání se snaží vymezit se vůči nešvarům jiných neformálních vzdělávacích institucí. Práce obsahuje popis obsahu vzdělávacího programu Ambrozie (pedagogická východiska, cíle, klíčové kompetence, metody a popis konkrétních vzdělávacích oborů).

Práce

popisuje

i

konkrétní

průběh

pedagogické

práce

v rámci

jednotlivých vzdělávacích forem Ambrozie. Silnou stránkou Ambrozie jsou zejména aktivity, které nekonkurují, ale naopak doplňují celoroční vzdělávání dětí na ZUŠ. Jedná se tedy o výuku takových oborů, které jiné školy nenabízejí. A jedná se o výuku v době prázdnin, kdy jiné školy nefungují. Naopak u celoročních kurzů se Ambrozii nepodařilo soutěžit ani kvalitou ani cenami se státem financovanými základními uměleckými školami. V práci jsme představili i pedagogické pracovníky, kteří působí v rámci Ambrozie a zjistili jsme, že ne všichni mají odpovídající pedagogické nebo odborné vzdělání. Tento deficit se Ambrozia snaží kompenzovat organizací vlastních školení

personálu.

Kvalitu

své

činnosti

se

Ambrozia

snaží

ovlivňovat

i

propracovaným systémem hodnocení všech složek své činnosti. Práce představila i marketingovou strategii Ambrozie, která lehce povrchními, ač efektivními cestami láká klienty na své kurzy. Z hlediska financování je Ambrozia nezávislá na grantech a dotacích a díky neziskovému formátu se jí daří udržovat ceny kurzů relativně nízko. Případné přebytky jsou investovány do nákupu moderní techniky a do získávání kvalitních lektorů. Ambrozie se snaží mapovat i fungování ostatních neformálních vzdělávacích institucí, které nabízejí umělecké vzdělávání. Snaží se jít cestou kvality a překonávat konkurenci v co nejvíce oblastech.

112

Své cíle do budoucnosti vidí

Ambrozia v rozšiřování se do dalších regionů a zemí, případně získání akreditací pro své kurzy nebo založení vlastní formálně vzdělávací instituce. Tato

práce

neměla

za

cíl

nabídnout

návod

ke

kopírování

pro

další

umělce/pedagogy. Netvrdí ani, že vše v Ambrozii funguje správně a je hodno následování. Tato práce měla za cíl ukázat, že jde v dnešní době realizovat v ČR umělecké vzdělávání dle svých představ o kvalitě bez závislosti na čemkoli zvenčí jako jsou granty, sponzoři nebo administrativní omezení. Jako velký vykřičník za touto prací však zůstává i varování, že v dnešní době lze realizovat opravdu jakékoli vzdělávání, takřka kýmkoli, bez jakékoli záruky kvality, což je stav minimálně diskutabilní.

113

Seznam literatury 1. BRUNTON, Paul. Duše a umění. Praha: Santal, 2012, 48 s. ISBN 978-8085965-90-2 2. FISCHEROVÁ, D.: Duhová jiskra. Praha: Vyšehrad, 2001. 184 s. ISBN: 807021-451-1 3. HÁLEK, Vtězslav a kolektiv. Marketing XXL. 1.vydání. Bratislava: Donau Media, 2010. 667 s. ISBN 978-80-89364-14-5. 4. HOSTINSKÝ, Otakar. O umění. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1956, 686 s. 5. CHLUP, Otokar a Antonín SYCHRA. O estetické výchově. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1956, 76 s. 6. KOTLER, Philip. Marketing. Praha: Grada, 2004, 855 s. ISBN 978-80-2470513-2 7. KOTLER, Philip. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Praha: Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261082-1 8. KALHOUS, Zdeněk a Otto OBST. Školní didaktika: sekundární škola. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 192 s. ISBN 80- 2440217-3. 9. LÁZŇOVSKÁ, Lenka. Neformální umělecké vzdělávání. In Diskuzní fórum Umělecké

vzdělávání

a

role

kulturních

institucí.

Redakce

Kateřina

Doležalová. Praha: Nipos, 2011. s. 82-91 10. MACKOVÁ, S. Dramatická výchova. Brno: JAMU, 2004. 216 s. ISBN 8085429-93-4.

114

11. MACHKOVÁ, Eva. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998, 199 s. ISBN 80-7068-103-9. 12. PIŤHA, Petr. Umělecké vzdělávání jako integrující prvek výchovy a vzniku osobnosti. In Diskuzní fórum Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Redakce Kateřina Doležalová. Praha: Nipos, 2011. s. 95-

100

13. SKALKOVÁ, Jarmila. Aktivita žáků ve vyučování. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 188 s. 14. SLAVÍK, Jan. Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. I. díl. Praha : Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta, 2001. 282 s.

ISBN

80-7290-066-8 15. SPOUSTA, Vladimír. Krása, umění a výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 130 s. ISBN 80-210-1196-3. 16. TICHÁ, Jiřina. Formální umělecké vzdělávání v ČR, koncepce, výhledy. In Diskuzní fórum Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Redakce Kateřina Doležalová. Praha: Nipos, 2011. s. 54-62 17. VÖLCKERS, Hortensia, 2013, Kulturní vzdělání – co to je? [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.goethe.de 18. Citáty slavných osobností, 2007 [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://citaty.net 19. Ministerstvo kultury České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-01-14]. Soulský program : Cíle

pro rozvoj umělecké výchovy. Dostupné z WWW:

http://www.mkcr.cz 20.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. 2006 [cit. 2014-01-05]. Strategie celoživotního učení. Dostupné z WWW: http://aplikace.msmt.cz

115

21.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. 2013 [cit. 2015-01-15]. Zájmové a neformální vzdělávání. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz 22. Zájmové a neformální vzdělávání [online]. 2012 [cit. 2015-01-15]. Cesty k uznávání. Dostupné z WWW: http://www.nidm.cz/ 23.Zájmové a neformální vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2015-01-15]. Sada minimálních

kompetenčních

profilů.

Dostupné

z

WWW:

http://www.nidm.cz/ 24.Národní registr výzkumů o dětech a mládeži [online]. 2011 [cit. 2015-0115].

Analýza

neformálního mladez.cz./

116

postoje

vzdělavatelů

vzdělávání.

Dostupné

a

zaměstnavatelů

z

WWW:

k

uznávání

http://www.vyzkum-