JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Brno 2014
Lukáš Kobrle
1
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Dramatická umění Divadlo a výchova
DIPLOMOVÁ PRÁCE
UMĚLECKÁ AGENTURA AMBROZIA
Lukáš Kobrle
Vedoucí práce: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Oponent práce: Mgr. Matěj Růţička Datum obhajoby: 14. 6. 2014 Přidělovaný akademický titul: MgA.
2
ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN BRNO THEATRE FACULTY Dramatic Arts Drama in Education
DIPLOMA THESIS
ART AGENCY AMBROZIA
Lukáš Kobrle
Supervisor: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Objector: Mgr. Matěj Růţička Date of counsel: 14. 6. 2014 Assigned academic degree: MgA.
3
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem magisterskou práci na téma
Umělecká agentura Ambrozia
vypracoval(a) samostatně pod odborným vedením vedoucího práce a s pouţitím uvedené literatury a pramenů.
Brno, dne ........................
.................................... podpis diplomanta
Upozornění
Vyuţití a společenské uplatnění výsledků diplomové práce nebo jakékoliv nakládání s nimi je moţné pouze na základě licenční smlouvy, tj. souhlasu autora a JAMU v Brně.
4
Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování Mgr. Jarmile Hrabalové, Ph.D. za její cenné rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Rovněţ bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům a spolupracovníkům Umělecké agentury Ambrozia za to, ţe svou desetiletou činností spoluvytvářeli to, co si já dovoluji v této práci prezentovat.
..........................................................
5
NÁZEV: Umělecká agentura Ambrozia AUTOR: Lukáš Kobrle KATEDRA (ÚSTAV) Ateliér Divadlo a výchova VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D.
ABSTRAKT: Práce si klade za cíl představení fungování Umělecké agentury Ambrozia o.p.s. v oblasti uměleckého neformálního vzdělávání dětí a mládeţe v oborech: divadlo, film, muzikál, pohyb a tanec, moderování a dabing. Práce představuje desetiletou tradici Ambrozie, její filosofii, náplň a cíle, vyuţité formy, lektorské zázemí a směřování do budoucna. Dále se dotýká i organizačního fungování – forma společnosti, financování, marketing a provoz. Práce si klade za cíl obhájit důleţitost uměleckého vzdělávání a pokusí se začlenit aktivity Ambrozie do kontextu současného uměleckého vzdělávání dětí a mládeţe v ČR. Práce chce nabídnout mnoha učitelům, pedagogům a umělcům důkaz toho, ţe v oblasti neformálního vzdělávání lze v dnešní době provozovat neziskovou společnost, která je ekonomicky nezávislá na grantech a dotacích a je schopna kvalitně naplňovat své umělecko-výchovné cíle. KLÍČOVÁ SLOVA: Ambrozia, volnočasové umělecké vzdělávání, divadlo, film, muzikál, tanec, moderování
6
TITLE: Artistic Agency Ambrozia AUTHOR: Lukáš Kobrle DEPARTMENT: Drama in Education SUPERVISOR: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D.
ABSTRACT: The aim of this thesis is to show the operation of Artistic Agency Ambrozia, specialising in informal artistic education of children and youth in the fields of theatre, film, musical, movement and dancing, presenting and dubbing. This thesis represents a ten-year-long tradition of Ambrozia, its philosophy, content and objectives, forms of teaching, tutor support, and future orientation. Furthermore it deals with organisational structure - company type, financing, marketing and operation. The thesis aims to highlight the importance of artistic education and tries to incorporate activities of Ambrozia into the contest of contemporary art, education of children and youth in the Czech Republic. This thesis is aimed at teachers, educators and artists, providing evidence of the possibility of running a non- profit organisation which is economically independent from grants and subsidies while capable of fulfilling its artistic and educational goal. Ambrozia, leisure and art education, theatre, film, musical, dance, presenting
KEYWORDS: Ambrozia, leisure and art education, theatre, film, musical, dance, presenting
7
Obsah Úvod ............................................................................................ 11 1
Umělecké vzdělávání ............................................................. 11 1.1
Vědecké a umělecké poznání ..................................................11
1.2
Umění ..................................................................................13
1.3
Důleţitost uměleckého vzdělávání ...........................................14
1.4
Umělecká výchova očima státních i nadnárodních institucí ..........16
1.5
Stručná historie uměleckého vzdělávání u nás ..........................17
1.6
Současný stav uměleckého vzdělávání v ČR..............................19
1.6.1 Umělecká výchova v rodině ...............................................19 1.6.2 Umělecká výchova v kulturních zařízeních ...........................20 1.6.3 Umělecké vzdělávání ve škole ............................................20 1.6.4 Organizace poskytující servis školám ..................................23 1.6.5 Samostatné volnočasové umělecky-vzdělávací organizace .....24 2
3
Zařazení Ambrozie do systému uměleckého vzdělávání ......... 24 2.1
Umělecká agentura Ambrozia – základní údaje ..........................24
2.2
Obecně prospěšná společnost a její fungování...........................25
2.3
Myšlenkové principy UA Ambrozia ...........................................27
Marketingová koncepce Ambrozie .......................................... 33 3.1
Marketingový mix ..................................................................34
3.2
Produkt ................................................................................34
3.2.1 Místo na trhu a cílová skupina ............................................35 3.2.2 Hlavní vyučované obory ....................................................37 4
Produktové portfolio Ambrozie .............................................. 38 4.1
Celoroční kurzy .....................................................................38
4.2
Jednorázové kurzy.................................................................39
4.2.1 Víkendové workshopy .......................................................40 4.2.2 Týdenní umělecká škola ....................................................41 4.3 5
Produkty pro ostatní cílové skupiny .........................................51
Cenová politika Ambrozie....................................................... 51 5.1
Hledání optimálních cen kurzů ................................................52
5.2
Ceny konkrétních akcí v sezóně 2013/2014 ..............................53
5.3
Ceny celoročních aktivit 2013/2014 .........................................53
5.4
Určení ceny kurzu..................................................................54
6
Distribuce produktů Ambrozie ............................................... 55
7
Propagace produktů Ambrozie ............................................... 56 8
8
7.1
Propagační prostředky související s internetem .........................56
7.2
Ostatní propagační prostředky ................................................61
7.3
Efektivita propagačních strategií ..............................................64
Personální politika Ambrozie ................................................. 66 8.1
Profesní posun a emocionální vazby .........................................67
8.2
Pracovní náplně na kurzech ....................................................67
8.2.1 Hlavní vedení turnusů .......................................................68 8.2.2 Lektoři ............................................................................68 8.2.3 Oddíloví vedoucí ...............................................................72 8.2.4 Zdravotník ......................................................................73 8.2.5 Praktikanti .......................................................................74 8.3
Hodnocení jako zdroj kvalitativního posunu ..............................75
8.3.1 Hodnocení účastníků .........................................................75 8.3.2 Hodnocení personálu ........................................................77 9
Provozní fungování Ambrozie ................................................ 78 9.1
Celoroční sídlo a propojení se základní školou ...........................78
9.2
Prostory na turnusech ............................................................79
9.3
Stravování na kurzech ...........................................................82
9.4
Doprava ...............................................................................84
9.5
Technika ..............................................................................84
10 Zmapování konkurence .......................................................... 85 11 Směřování Ambrozie do budoucna ......................................... 88 12 Závěr ..................................................................................... 89 Seznam literatury ........................................................................ 90 Přílohy
9
Přílohy: 1. Výpis z rejstříku obecně prospěšných společností 2. Stanovy obecně prospěšné společnosti Ambrozia 3. Prezentace přípravného kurzu na herecké školy 4. Prezentace internetového rádia Ambrozia 5. Vánoční Ambroziáda 2013 6. Rozvrh Letní Ambroziády 2010 7. Dělení tříd a úvazky na Letní Ambroziádě 2011 8. Rozvrh Letní Ambroziády 2013 9. Nabídka pro základní školy 10.Nabídka pro firmy 11.Interní manuál pro přípravu a realizaci turnusu 2013 12.Lektoři Ambrozie 2013 13.Ţádost o spolupráci pro partnerské školy
10
Úvod V naší zemi je dlouhá a bohatá tradice uměleckého vzdělávání. Tato práce si klade za cíl odůvodnit důleţitost uměleckého vzdělávání v současné době a rozdělit a popsat jeho moţné formy (včetně upozornění na jejich silné a slabé stránky). Stěţejní částí práce je popis činnosti Umělecké agentury Ambrozia o.p.s., která se pohybuje v oblasti neformálního volnočasového uměleckého vzdělávání a působí v několika regionech České republiky. Práce chce představit její myšlenkové principy, portfolio nabízených sluţeb a také její cenovou, distribuční a propagační politiku. Práce si klade za cíl na příkladu Ambrozie ověřit, zda je v současných podmínkách ČR moţné zaloţit a vést subjekt, který realizuje umělecké vzdělání, působí nezávisle na formálním školském systému a je ekonomicky soběstačný. Práce chce detailním popisem desetiletého fungování společnosti Ambrozia inspirovat další pedagogy, kteří nejsou spokojeni s pruţností a fungováním formálního (státem kontrolovaného vzdělávacího systému) k aktivitě, aby začali nabízet a realizovat umělecké vzdělávání v takové podobě, kterou povaţují na základě svého vzdělání a praxe za ideální a přínosnou.
1 Umělecké vzdělávání 1.1 Vědecké a umělecké poznání „Vědy je zapotřebí, ale kdyby Newton byl ležel někde jinde a nepadla mu na nos hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo jinej. Za minutu, za vteřinu, za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl. Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší, protože umění je komunikace.“ Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007)
11
Uţ T. G. Masaryk řekl, ţe umělecké poznávání je právě tak důleţité jako poznávání vědecké a tato sto let stará myšlenka nyní nabývá na aktuálnosti. Dnešní postmoderní společnost má mnoho problémů: extrémně chudé části světa, veškerý světový majetek v rukou jednoho procenta obyvatel, terorismus a z něj vycházející strach, který upevňuje moc vlád, mediální manipulace, neřešení dlouhodobých problémů – stárnutí populace, přelidnění, zadluţování atd. A jak na tento stav reaguje vzdělávací systém mnoha zemí? Je vytvořen vzdělávací systém, který by měl vychovávat nové generace, od nichţ čekáme, ţe nepovedou války, nebudou vynalézat další a další zbraně, ale ţe budou řešit výše uvedené neudrţitelné problémy? Lidstvo stojí dle mnoha odborníků na hraně propasti a děti se ve školách často učí zpaměti poučky a definice, memorují se vědomosti místo toho, aby se v nich rozvíjela tvořivost, kritické myšlení, morálka, empatie, soucit, duše… Právě takové věci budou potřebovat více neţ fyzikální či chemické vzorečky nebo data narození a úmrtí slavných spisovatelů. Daniela Fischerová (2001) se této otázky velmi trefně dotkla ve své povídce O nejvyšším boţském tajemství. Její děj nás přenáší na počátek věků, kdy se sněm bohů dohaduje, kam uloţí nejvyšší boţské tajemství. Brahma Stvořitel navrhl uschovat ho na vrchol Himaláje, kam se lidská noha nemůţe nikdy dostat. Bohyně Kálí však prorokovala, ţe za několik kratičkých miliard let, zde člověk díky své zvídavosti stane. Bůh Višna Zachovatel navrhl uloţit boţské tajemství na dno oceánu a bůh Šiva Ničitel navrhl uloţit jej na Měsíc. Bohyně Kálí opět popudila všechny bohy svým proroctvím, ţe i na tato místa se člověk díky své zvídavosti jednou dostane. Rozzlobení bohové Kálí tedy vyzvali, aby sama navrhla, kam před člověkem boţské tajemství schovat. Na to Kálí odpověděla: „Mí drazí druhové! Mám návrh: ukryjme je přímo do člověka! A já vám ručím za to, že člověk je bude hledat na vrcholcích hor, potopí se pro ně na dno oceánu, prohledá jednou celý širý vesmír... ale aby je hledal sám v sobě? Ne, na to hned tak nepřijde!" Bohové zvážili její řeč a uposlechli. Jak Kálí řekla, tak se stalo - a božské tajemství je dosud v bezpečí. (2001, s. 122) Umění nabízí zaměření se do své duše, hledání toho lepšího v sobě i ve svém okolí. Bez pěstování duše je i splachovací záchod marným výmyslem. Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007)
12
1.2 Umění Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.“ Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) Okolní realita v člověku vyvolává různé emoce. Mimo jiné i emoce estetické, totiţ ty, při nichţ máme pocit, ţe se nám něco líbí nebo nelíbí. Estetické pocity v nás mohou vyvolávat předměty přirozené či umělé. Přirozené předměty vytvořila příroda. Umělé stvořil člověk. Pouze některé z nich však byly vytvořeny za tím účelem, aby ve vnímateli vyvolaly estetické pocity. Takové předměty nazýváme artefakty. Jsou vytvářeny umělci a soubor všech artefaktů se nazývá umění. Uměleckými artefakty jsou například: literární dílo, výtvarné dílo, hudební dílo, divadelní představení, film, taneční vystoupení atd. Estetická funkce u těchto děl je dominantní a je nadřazená případným dalším funkcím (poznávací, rekreační aj.) Zakladatel české teorie estetické výchovy Otakar Hostinský chápe umění jako kulturní jev, jehoţ existence je zdůvodněna několika funkcemi. Umění je činitelem hospodářským, neboť v kaţdém státě zaměstnává část obyvatelstva. Má významnou funkci zábavní, udrţuje naše styky s minulostí a s jinými národy, neboť kaţdá doba vkládá do uměleckých děl své názory na svět. Umění vede i k našemu sebezdokonalování a nelze popřít i funkci mravní, kdy na nás umění působí buď přímo (kladným vzorem nebo odstrašujícím příkladem), nebo nepřímo tím, ţe umělecké dílo vytváří povědomí o nutnosti řešit nějaký problém. (Hostinský, 1956) „Umění díky své specifičnosti zůstane vždy hlavním zdrojem estetické výchovy, protože je v něm krása uložena v nejkoncentrovanější podobě a estetická funkce se v něm uplatňuje záměrně a je dominantní.“ (Spousta, 1995, s. 36)
13
1.3 Důležitost uměleckého vzdělávání Současný vývoj způsobu ţivota poukazuje na to, ţe vedle racionalizace a technizace má velký význam v naší společnosti i tendence estetizační. Ţivot dnešní společnosti by se bez umění jistě stal suchopárným a vyprahlým. „K životu totiž nepotřebujeme jenom účelné věci a zařízení, ale potřebujeme, aby vedle funkce, které tyto věci plní, byly současně i krásné a přinášely nám také estetický zážitek.“ (Bruntal, 2012, s. 28) Estetická kritéria zasahují stále více do ţivota všech lidí na Zemi a ovlivňují mnoho oborů lidské činnosti. Je to právě estetické cítění, podle kterého si část lidí vybírá partnery. Je to estetické cítění, podle kterého lidé upravují a přetvářejí své ţivotní prostředí. Podle estetického cítění (a často ne podle logiky rozumu) vybíráme své auto, svůj oděv, nábytek, ozdoby, nádobí atd. Ţijeme v komerčním světě, ve kterém se na vzhled čehokoliv klade velký důraz. Komerční sféra staví svůj úspěch na důrazu na vzhled, přičemţ svým působením ovlivňuje (často negativně) estetické vnímání lidí. Vzhled, potaţmo reklama na něm zaloţená, prodává zboţí, lobuje v politice, posouvá kariéry lidí. Ţijeme v době masmédií, která vytvářejí názory, hodnoty a vkus. Mnohým lidem vnucují, co a kdo je právě populární, kdo udává tempo aktuální módě, který druh umění, sportů, zájmových činností
preferují
tzv.
celebrity.
Masmédia
nabízejí
masám
z velké
části
podprůměrná umělecká díla, která prezentují jako standart vkusu. Dá se bez nadsázky
říci,
ţe
z tohoto
úhlu
pohledu
estetika
disponuje
obrovskou
celosvětovou hospodářskou silou. Nejen z výše zmíněných důvodů je umělecká a estetická výchova právě v této době nepostradatelná. Umělecká výchova v rodině, školách i kulturních institucích by měla ovlivňovat dnešní mladou generaci, její estetické cítění a nastavit zrcadlo agresivní, povrchní a komerční době. Umělecká výchova by neměla být jen výukou zpěvu a malování, ale měla by ţáky vést k tomu, aby cítili potřebu kulturně ţít, aby měli úctu k hodnotám, které nám zanechaly předcházející generace, aby tyto hodnoty dokázali rozpoznat a aby sami měli touhu nové hodnoty budovat. Umělecká výchova se vyznačuje především výchovným charakterem. Mladí lidé by se měli naučit chápat umění jako prostředek k obohacení svého ţivota a k
14
rozvoji osobnosti, zejména její citové stránky. Umělecká výchova by měla mladým lidem pomoci vnímat, chápat, proţívat a hodnotit uměleckou i mimouměleckou krásu. Ţáci by měli pochopit řeč umění a umět touto řečí komunikovat se světem. Umělecká výchova by měla v mladých lidech rozvíjet tvořivost a kreativitu a touhu po vlastní umělecké produkci. Peníze Evropské unie v posledních letech směřují do vzdělávání pro konkurenceschopnost a jednou z hlavních
sloţek
osobnosti konkurenceschopných jedinců
je
právě
jejich
kreativita. Někdo je kreativní více, někdo méně, ale je prokázáno, ţe kreativitu lze aktivizovat – například pomocí umění. Umělecká výchova se také v mnoha tématech setkává s výchovou etickou – učí lidi se k sobě lépe chovat, tvoří a upevňuje názory a postoje. Zkušenosti z rozvojových
zemí,
kde
byly
do
uměleckých
projektů
zařazeny
děti
z nejchudšího a kriminálního prostředí, ukazují zásadní změny jejich chování k lepšímu. Často
citovaným
argumentem
pro
estetickou
výchovu
a
umělecké
vzdělávání je vhodná náplň volného času mládeţe a vzbuzení zájmu o něco prospěšného. Umělecká výchova ve volném čase (to, ţe děti tvoří divadlo, hudební skupinu, internetové rádio atd.) tak můţe působit jako prevence sociálně patologických jevů.
V umělecké výchově se dá více neţ v jiných
vyučovacích předmětech uplatnit skupinová práce, která navíc pomáhá se socializací ţáků. Umělecká tvorba je také šancí uspět pro ţáky, kteří si nevedou tak dobře ve škole v naukových předmětech. Ţáci zde pochopí různost nadání a setkávají se s významem různosti ve společnosti. Z hlediska růstu osobnosti hrají umělecké předměty specifickou roli. „Měly ji vždy, ale dnes, kdy stoupá počet psychologicky nevyrovnaných dětí, jejich význam stoupá (…) Umělecké předměty jsou častými, někdy i jedinými předměty, při nichž se žáci zcela otevřeně vyjadřují o sobě a svém okolí. (Piťha, 2011, s. 96) Umělecká výchova pomáhá překonat propast mezi školkou a školou – tedy přechod od hraní si k práci.
15
Umělecká výchova pomáhá vytvářet celkový pozitivní přístup člověka ke kultuře a umění. To je důleţité nejenom pro člověka samotného, ale pro kulturní vývoj celé společnosti. Právě postavení estetické výchovy ve vzdělávacím systému se často odráţí v kulturní vyspělosti celé společnosti. V antickém Řecku byla krása povaţována za jednu z nejvyšších hodnot a umění bylo vnímáno jako vyjadřování nejvznešenějších idejí a citů. Bylo to jen zákonitým důsledkem toho, ţe múzická výchova byla vedoucí sloţkou tehdejší výchovné koncepce. Opačným příkladem byl novodobý pedagogický utilitarismus, který viděl v umění jen prvek zábavy pro volné chvíle. Bylo tedy pochopitelné, ţe ve vzdělávací soustavě byla estetická výchova jen doplňkem sloţek ostatních. A se stejnou důleţitostí bylo vnímáno i umění a kultura ve většině společnosti.
1.4 Umělecká výchova očima státních i nadnárodních institucí V současnosti zaţíváme období zvýšeného zájmu o problematiku umělecké výchovy i v nadnárodním měřítku. O významu kulturní výchovy veřejnosti se pozitivně vyjadřují aktuální mezinárodní dokumenty UNESCO. Koncepční rámec hlavních směrů pro uměleckou výchovu na nadnárodní úrovni přinesla první světová konference o umělecké výchově konaná roku 2006 v Lisabonu. V roce 2010 se konala druhá světová konference v korejském Soulu. Této konference, pořádané z iniciativy UNESCO, se zúčastnilo více neţ 650 vedoucích představitelů a odborníků na uměleckou výchovu z 95 zemí. Soulský program vyzývá členské státy UNESCO, občanskou společnost, profesní organizace a komunity, aby uznaly jeho hlavní cíle a uplatňovaly navrhované strategie. Cíle rozvoje dle Soulského program o umělecké výchově (2010)
Zajistit, aby umělecká výchova byla dostupná jako základní a udržitelná součást vysoce kvalitní obnovy vzdělávání.
Zajistit vysokou kvalitu koncepce a realizace aktivit a programů umělecké výchovy.
Využít zásady a praktiky umělecké výchovy s cílem přispět k řešení sociálních a kulturních výzev, jimž čelí současný svět.
Jednotlivé cíle mají mnoho podcílů a také navrhovaných opatření pro realizaci.
16
Také
v dokumentech
Evropské
unie
najdeme
pasáţe
věnované
uměleckému vzdělávání. Jedná se zejména o tzv. Zelenou knihu, která zdůrazňuje posílení vazby mezi kulturou a vzděláváním tak, aby se lidé naučili vyuţívat a rozvíjet svůj tvůrčí potenciál. Česká republika se na výzvy snaţí reagovat. Zvýšený zájem o umělecké, kulturní a esteticko-výchovné snahy můţeme v naší zemi pozorovat od roku 1990, kdy došlo k velkým změnám v celé naší společnosti. Na tyto změny zareagoval i vzdělávací systém. Nastal odklon od jednotného způsobu výuky směrem k myšlenkám humanizace a demokratizace, kde začaly mít estetickovýchovné snahy své místo. „Státní kulturní politika také chce s cílem rozvoje osobnosti posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání. Strategie hospodářského růstu ČR na léta 2005 – 2013 chápe kulturu jako samostatnou prioritní osu. Počítá s využitím kulturního potenciálu jako prostředku hospodářského růstu.“ (Lázňovská, 2011) V září 2011 se konalo v odborné a organizační gesci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy diskusní fórum na téma Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Jeho cílem bylo otevřít celospolečenskou diskusi o roli a podpoře uměleckého vzdělávání v ČR. Fórum prezentovalo různé podoby formálního a neformálního uměleckého vzdělávání a nabídlo některé moţnosti jejich propojení. Závěr fóra upozornil na koncepční problémy v této oblasti, například neexistence koncepčního nastavení spolupráce mezi MŠMT a MK v oblasti uměleckého vzdělávání a také v institucionalizované systémové podpoře umění a uměleckých institucí obdobně, jako je tomu v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Fórum přineslo návrhy řešení některých problémů.
1.5 Stručná historie uměleckého vzdělávání u nás Umělecké vzdělávání v českých zemích má velkou tradici a například sítí základních uměleckých škol a počty ţáků, kteří je navštěvují, je Česká republika stále na špici Evropy. Následuje stručný exkurz do historie uměleckého vzdělávání.
17
V 17. a 18. století byly střediskem kulturního ţivota kláštery a koleje, kde studovali budoucí kantoři, skladatelé i jiní hudebníci. O chrámovou hudbu v klášterech a kolejích pečovali vybraní kněţí – skladatelé.
Velký
význam
pro
rozvoj
hudebnosti
v
nejširších
vrstvách
české
společnosti 18. století měla škola. Hudba patřila k hlavním vyučovacím předmětům, coţ vyplývalo ze závislosti škol na církvi a šlechtě, která se kvůli zvýšení společenského lesku obklopovala hudbou.
Všeobecný školní řád z 6. 12. 1774 zaváděl na hlavních a normálních školách předmět kreslení jako praktickou výchovu k řemeslu. Císařským dekretem z 10. 9. 1799 byla zřízena Kreslířská akademie, která zahájila svou činnost roku 1800 jako nejstarší umělecká škola v českých zemích (nyní AVU).
V Praze 18. století je znám cech tanečních mistrů, kteří jako jediní měli právo drţet veřejné tančírny a také tanci vyučovali. Roku 1788 bylo v Praze takových tanečních mistrů deset.
V roce 1811 byla pod patronací Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách zaloţena Praţská konzervatoř, která patřila k prvním školám tohoto druhu v Evropě. Leoš Janáček inicioval zaloţení brněnské hudební a dramatické konzervatoře sloučením varhanické školy, hudební školy Besedy brněnské a hudební školy Vesna. Vedle toho existovalo mnoţství hudebních škol soukromých. První státní umělecká škola u nás byla zaloţena r. 1885 v Praze pro výchovu odborníků v oblasti uţitého umění – dnes Umělecko-průmyslová škola v Praze. Roku 1887 byla zřízena německá Hudební škola v Bečově na Karlovarsku, podporovaná Říšskou radou i rakouskou vládou, s úmyslem vytvořit z ní německou konzervatoř. První městskou hudební školou byla Česká hudební škola v Českých Budějovicích zaloţená roku 1903. Po ní následovaly další školy v Táboře, Plzni, Pardubicích a jinde.
Do roku 1945 u nás nebyla ţádná umělecká vysoká škola. Teprve 27. 10. 1945 byla zřízena praţská Akademie múzických umění (AMU), která sdruţuje fakulty hudební, divadelní a filmovou. Poté následovala roku 1946 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze. Následně roku 1947 začala fungovat Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně.
V roce 1961 byly městské hudební školy přejmenovány na Lidové školy umění (LŠU). Lidové školy umění byly přejmenovány v roce 1990 na základní umělecké školy (ZUŠ) a vyhláškou Ministerstva školství z roku 1991 O organizaci základního uměleckého školství byl zpřesněn statut a pojetí ZUŠ.
18
Po roce 1989 vznikalo také mnoţství soukromých základních uměleckých škol.
1.6 Současný stav uměleckého vzdělávání v ČR Soulský program (2010) ţádá „zvýšení povědomí veřejnosti o hodnotách umělecké výchovy a podněcování podpory umělecké výchovy ve veřejných i soukromých
sektorech.“
Státy
naplňují
tento
poţadavek
prostřednictvím
oficiálního školského systému a podpory činnosti kulturních institucí. V těchto případech mluvíme o tzv. formálním uměleckém vzdělávání. To stát nejen podporuje, ale také kontroluje jeho kvalitu. Druhou částí je neformální umělecké vzdělávání, které probíhá na mnoha místech – např. v rodině nebo pod záštitou řady soukromých institucí.
1.6.1 Umělecká výchova v rodině Rodina má asi nejvíce moţností k ovlivňování jedince – a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Otakar Kádner (1925) přišel uţ ve 20. letech minulého století s myšlenkou, ţe se má s estetickou výchovou začínat uţ v předškolním věku v rodině a to tak, ţe směřujeme pozornost dítěte k přírodním krásám, obklopujeme ho vkusnými předměty a podněcujeme ho k vlastní jednoduché a spontánní umělecké činnosti. Otokar Chlup (1956) povaţuje vlastní tvůrčí uměleckou činnost za moţnou aţ od určitého věku, ale uţ předtím by se mělo dítě na tuto činnost připravovat tím, ţe na něj budeme záměrně působit prostředky krásy věku přiměřenými na smysly, cit, rozum a vůli. Dítě podvědomě vnímá a napodobuje schémata chování, která v rodině sleduje. V rodině si dítě utváří první podněty kulturní povahy – ať uţ se jedná o mezilidskou komunikaci, vzhled, bydliště, návštěvy kulturních institucí. V dětech lze vypěstovat zájem o cokoli – tedy i o umění, ale nutné je, aby tento zájem a potřebu měli i samotní rodiče.
19
1.6.2 Umělecká výchova v kulturních zařízeních Česká republika má relativně širokou a kvalitní síť kulturních zařízení (divadla,
kina,
muzea,
galerie,
objekty
památkové
péče,
knihovny).
Uměleckovýchovný vliv těchto institucí na mládeţ lze výrazně posílit tím, ţe bude jejich činnost koordinována s činností škol, ale samozřejmě i rodiny. Soulský program (2010) ţádá po členských zemích, aby školy podporovaly účast ţáků na mimoškolních uměleckých programech. Moţných způsobů spolupráce je mnoho. Kulturní instituce mohou nabízet školám určitý servis v oblasti uvádění divadel a koncertů v rámci výchovných programů. Mohou také nabízet různé semináře, workshopy a letní školy. Pedagogickým pracovníkům mohou být nabízeny ze strany kulturních institucí vzdělávací kurzy či spolupráce na různých projektech. Kulturní instituce také mohou nabízet organizační a technickou spolupráci pro amatérské umělce při prezentaci jejich artefaktů. Kulturní zařízení můţe
plnit svou estetickovýchovnou funkci pouze
v případě, ţe do něj dítěti někdo ukáže cestu, zaujme ho, pomůţe mu vše vnímat, pochopit a proţít. V případě nevhodného přístupu rodiny či učitele lze velmi jednoduše dětem návštěvy kulturních zařízení dlouhodobě znechutit. „Pro děti a mládež nemá význam, jestli je kultura vrcholná nebo populární, stará nebo nová. To, na čem záleží, je naleznutí správného „oslovení“ a odhadnutí toho správného tónu, abychom s dětmi a mladistvými vstoupili do dialogu. To je základ pro kooperativní umění zprostředkování. Chuť na kulturu, pozornost a výdrž při společné práci – ta pak přijde sama od sebe.“ (Völckers, 2013)
1.6.3 Umělecké vzdělávání ve škole Dnešní
škola
pravděpodobně
pro
většinu
dětí
není
místem,
kde
by
spontánních uměleckých záţitků získávaly nejvíce, ale má nezastupitelnou funkci v tom, ţe ţivelné dětské záţitky z jiných oblastí dokáţe systematizovat a přetvářet je na určité hodnoty a postoje.
20
Mateřské školy Umělecká výchova má v současném školském systému jedny z nejlepších podmínek v mateřských školách. Uţ jen proto, ţe na rozdíl od ostatních škol zde výchovné cíle převládají nad cíly vzdělávacími. V mateřských školách jsou zastoupeny prakticky všechny sloţky umělecké výchovy: hudební
výchova
a
zpěv,
literární
výchova
(předčítání,
umělecké
vyprávění), taneční a pohybová výchova, výtvarná výchova (malování, kreslení, vystřihování a další základní výtvarné techniky), dramatická výchova (vstupování do rolí v různých situacích a příbězích), divadelní výchova (např. maňáskové divadlo) a filmová výchova (promítání dětských filmů). Estetické cítění se zde rozvíjí ale i v mimoumělecké oblasti a dá se říci, ţe prostupuje celým systémem mateřské školy (inspirace přírodou, prostředí školky, chování a vystupování dětí, stolování atd.) Ne ve všech školkách a ne všemi učitelkami je tento ideální stav uváděn do praxe. Práce učitelky mateřské školy vyţaduje velmi všestrannou připravenost. V praxi se setkáváme s tím, ţe učitelky ovlivňují děti tou uměleckou oblastí, která je jim osobně blízká. Existují tak školky, kde jsou děti šikovné ve výtvarné oblasti, jinde zase dobře zpívají, jinde umějí dobře vyprávět a dramatizovat. Cílem však je, aby školky nabídly dětem všeobecnou základnu estetické výchovy, třeba i s pomocí externích odborníků.
Základní školy Základní školy mají ideální podmínky pro naplnění poţadavku Soulského programu (2010) po co největší dostupnosti uměleckého vzdělávání. Na rozdíl od vyšších i niţších typů škol, od ZUŠ i od volnočasových krouţků základní školy navštěvuje ze zákona 100% populace. Podle současného vzdělávacího systému ČR mají školy moţnost zavádět do praxe kromě hudební výchovy a výtvarné výchovy také nové předměty -
dramatickou
výchovu,
taneční
a
pohybovou
výchovu
a
filmovou/audiovizuální výchovu. Ve většině současných základních škol se ale stále vyučují pouze tradiční hudební výchova a výtvarná výchova.
21
Často se také vyučují pouze tradičním způsobem, který příliš nereflektuje dnešní moţnosti estetickovýchovné oblasti.
Školy často nedostatek
odborných pedagogů na umělecké předměty kompenzují vyuţíváním sluţeb kulturních institucí (návštěvy divadel, galerií atd.) nebo si zvou přímo na školu externí pedagogy s různými tematickými projekty. Pro vylepšování uměleckého vzdělávání na ZŠ sice stát vytvořil podmínky, ale nevytvořil ţádnou motivaci, aby jich učitelé a ředitelé škol chtěli naplňovat.
Umělecké
vzdělávání
je
tak
stále
vnímáno
jako
něco
druhořadého, jako „pouhá výchova“. Všeobecně se očekává, ţe všichni ţáci budou mít bez velkého úsilí jedničku, coţ je diskriminující vůči talentovaným jedincům, jejichţ práce není vyzdviţena nad ostatní (na rozdíl
od
práce
např.
nadaných
matematiků
nebo
fyziků
v jiných
předmětech)
Střední školy Střední školy jsou ideálním místem pro rozvoj umělecké výchovy díky tomu, ţe studenti uţ jsou schopni chápat tematicky i formálně náročnější umělecká díla, narůstají jejich ţivotní zkušenosti i historická orientace a stále častěji mají potřebu vyjadřovat se uměleckými formami. Na středních školách však nestudují povinně všichni a dochází zde k větší specializaci oborů dle zájmu studentů. Uměleckým oborům se tak mohou výrazněji věnovat pouze studenti, kteří se přihlásí na patřičné školy. S uměleckými snahami se lze v největší míře setkat na konzervatořích a dalších uměleckých školách, na středních pedagogických školách nebo na všeobecných gymnáziích. Existuje mnoho středoškolských i učňovských oborů, kde je umělecká výchova naopak upozaďována. Je to většinově na školách, kam chodí studenti či ţáci, kteří se jinde neţ ve škole s uměním jako předmětem zájmu setkají jen velmi zřídka, pokud vůbec.
Základní umělecké školy Na pomezí mezi školním vzděláváním a volnočasovou aktivitou jsou v očích veřejnosti vnímány základní umělecké školy (bývalé lidové školy umění). Zájemci se v nich mohou vzdělávat ve čtyřech hlavních oborech,
22
coţ jsou: hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň, navštěvovat ZUŠ nyní mohou i dospělí. Studium na ZUŠ je sice placené, ale školné je z velké části dotováno státem. Stát také určuje jednotnou koncepci vzdělávání – pomocí Rámcového vzdělávacího programu. Na učitele je kladen poţadavek odpovídajícího vzdělání a celý vzdělávací proces podléhá kontrolám České školní inspekce. I přesto zde v koncepčních věcech naráţíme na problémy. Základní umělecké školy ve většině případů nereflektují poţadavky zavádění nových digitálních a jiných vznikajících uměleckých forem (film, videoklip, muzikál, moderování – rádio, televize, fotografie, digitální úprava, design). Některé stávající obory ZUŠ jsou nelogicky propojovány (např. literárně-dramatický obor) nebo zbytečně zuţovány jejich náplně (výuka pouze herectví místo komplexního uvaţování o divadle atd.). Systém základního uměleckého vzdělávání v ČR je přesto pro zbytek Evropy v mnoha aspektech vzorem. Asi nejdůleţitější je velká rozšířenost ZUŠ – v ČR jich působí téměř 500, a jsou tak dostupné pro velkou část populace. Přesto se však jedná o školy výběrové a nemůţeme tedy říci, ţe by zcela naplňovaly poţadavek Soulského programu (2010) po uměleckém vzdělávání celé populace.
1.6.4 Organizace poskytující servis školám V posledních letech zaznamenaly velký rozvoj organizace, jejichţ náplní je příprava interaktivních programů pro školy. Příkladem jsou například tzv. Dramacentra. Tyto organizace sdruţují pedagogy, kteří chystají pro ţáky základních a středních škol lekce dramatické výchovy zaměřené na různé problematiky (často se jedná i o konkrétní zadání připravené na klíč pro danou školu). Dramacentra se stále rozšiřují a jsou dobrou cestou, jak nabídnout ţákům něco, co jejich učitelé sami nabídnout nemohou. Sledování lekcí pod vedením odborníků je přínosné a inspirativní i pro učitele navštívených škol. Podobná centra by se měla více rozvíjet i v dalších druzích umění, aby se do škol více dostaly i nabídky lekcí zaměřených např. na film nebo na tanec. Vyuţívání těchto organizací má i svá rizika. Programy mohou být tvořeny buď kvalitně – umělci a pedagogy se vzděláním, nebo mohou být postaveny jako
23
přivýdělek pro ne příliš úspěšné umělce (různé společnosti, kde vystupují 2-3 herci a kočují po školách s „programy“, „loutkovými představeními“ atd.). Kvalitu zde lze jen velmi těţko dopředu odhadnout, a školy by tak měly spoléhat na reference.
1.6.5 Samostatné volnočasové umělecky-vzdělávací organizace Mimo formální (státem podporovaný a kontrolovaný) vzdělávací systém stojí mnoho zájmových volnočasových organizací, které umoţňují dětem a mládeţi rozvíjet své koníčky. V estetickovýchovné oblasti se jedná o nepřeberné mnoţství uměleckých oborů (různé druhy tance, divadlo, film, fotografie, dramatický obor, výtvarný, hudební nástroje, zpěv atd.) Zájmové vzdělávání se často uskutečňuje při školských zařízeních nebo ho nabízejí střediska volného času, kluby, domy dětí a mládeţe, domy kultury, nevládní neziskové organizace, muzea, galerie a další obdobné instituce. Právě do této skupiny lze zařadit i Uměleckou agenturu Ambrozia, jejíţ fungování je hlavní náplní této práce.
2 Zařazení Ambrozie do systému uměleckého vzdělávání 2.1 Umělecká agentura Ambrozia – základní údaje Umělecká agentura Ambrozia při Základní škole Hradec Králové - Pouchov o.p.s. (dále jen Ambrozia) oficiálně existuje od roku 2008. Do rejstříku obecně prospěšných společností vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové byla zapsána 11. 12. 2008 pod identifikačním číslem (IČO) 275 51 008. (viz příloha 1). Od tohoto dne také funguje dle stanov, které upravují její náplň a organizační a kontrolní struktury (viz příloha 2). Tyto stanovy jsou v souladu s aktualizací zákona 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Sídlo
Ambrozie
je
v budově
Základní
K Sokolovně 452.
24
školy
Hradec
Králové
–
Pouchov,
Umělecká agentura Ambrozia uţ od roku 2003 (ještě před zaloţením o.p.s.) nabízí mladým lidem v Hradci Králové volnočasovou výuku divadelního, filmového
a
muzikálového
herectví,
tance,
zpěvu
a
moderování.
Kromě
pravidelné celoroční výuky pořádá pod názvem Ambroziáda letní a zimní několikadenní umělecké kurzy, kterých se účastní mladí lidé z celé ČR. Její ţáci se objevují ve filmech, seriálech, reklamách, moderují a mají úspěchy na divadelních festivalech, recitačních, rétorických a moderátorských soutěţích. Ambrozia spolupracuje také s mnoha školami a firmami - realizuje školení pro učitele a zaměstnance (v oblasti proţitkové pedagogiky a komunikace) nebo pomáhá s technickým a programovým zajištěním různých akcí.
2.2 Obecně prospěšná společnost a její fungování Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou. Jedná se o neziskovou společnost – podobně jako například občanská sdruţení nebo nadace. Obecně prospěšná společnost poskytuje veřejnosti obecně prospěšné sluţby za předem stanovených a pro všechny uţivatele stejných podmínek. Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení „obecně prospěšná společnost” nebo jeho zkratku „o. p. s.”. Založení obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Návrh na zápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. K návrhu na zápis musí být přiloţena zakládací listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li právnickou osobou. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od zaloţení obecně prospěšné společnosti.
Ředitel
25
Ředitel je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenţ řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Ředitel nemůţe být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn se zúčastnit jednání správní rady a dozorčí rady s hlasem poradním. Správní rada Správní rada má nejméně tři členy. Počet členů správní rady musí být dělitelný třemi. Členem správní rady můţe být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům. V pracovněprávním vztahu k dané obecně prospěšné společnosti můţe být nejvýše jedna třetina členů správní rady. Funkční období členů správní rady je tříleté. Dozorčí rada Dozorčí rada je nejméně tříčlenná. Počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady. Dozorčí rada:
přezkoumává řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti;
nejméně jedenkrát ročně podává zprávu řediteli a správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti;
dohlíţí na to, ţe obecně prospěšná společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou obecně prospěšné společnosti.
Finance Výsledek hospodaření (zisk) nesmí být pouţit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být pouţit na poskytování obecně prospěšných sluţeb, pro které byla obecně prospěšná společnost zaloţena. Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými sluţbami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správou obecně prospěšné společnosti.
26
Výroční zpráva Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období. Účelem výroční zprávy je informovat o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti. Výroční zpráva kromě náleţitostí stanovených zákonem upravujícím účetnictví musí obsahovat také informace:
o všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných sluţeb a doplňkové činnosti a jejich zhodnocení;
o lidských zdrojích;
o výnosech v členění podle zdrojů;
o vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni;
o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře;
o celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaloţené pro plnění obecně prospěšných sluţeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost
obecně
prospěšné
společnosti,
včetně
výše
nákladů
na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady;
o změně zakládací listiny a změně ve sloţení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k nimţ došlo v průběhu účetního období.
Ambrozia ve svém fungování dodrţuje všechny povinnosti dané zákonem a zatím vţdy úspěšně prošla všemi kontrolami z magistrátu města, kraje i finančního úřadu.
2.3 Myšlenkové principy UA Ambrozia Ambrozia vychází ve své činnosti z několika základních principů, které ovlivňují přístup k uměleckému vzdělávání a odlišují Ambrozii od ostatních subjektů. Artefiletika jako myšlenkové východisko Přístup Ambrozie k uměleckému vzdělávání vychází z artefiletiky – tedy z reflektivního, tvořivého a záţitkového pojetí vzdělávání a výchovy. Pojem je
27
odvozen z latinského ars, artis = umění, a řeckého slovního kořene -fil-, který vyjadřuje vztah anebo příznivý postoj (např. mít rád). V oblasti metod artefiletika staví na spojení umělecké výrazové hry s tzv. reflektivním dialogem. Artefiletika pokládá vlastní uměleckou tvorbu žáků za první poznávací krok, na nějž má navazovat krok druhý; reflexe a dialog mezi žáky jako zdroj nového poznání. Uvedeným přístupem se artefiletika hlásí k tzv. pedagogickému konstruktivismu a k didaktickým směrům zaměřujícím výuku na rozvíjení kritického myšlení nebo tzv. myšlení vyššího řádu (učit se rozumět svým vlastním duševním procesům a pohnutkám). (Slavík, 2001) U klientů Ambrozie je tedy snaha i o systematického rozvíjení estetického vnímání, chápání a citového proţívání uměleckých děl. Lektoři seznamují ţáky s kritérii, která by měla pomoci interpretovat a hodnotit umělecké jevy. Klienti Ambrozie během kurzu absolvují několik projektů, ze kterých prezentují výstupy na večerních programech. Důleţitou sloţkou je zpětná vazba – tedy porota odborníků, která hodnotí umělecké snaţení klientů. Hodnocení se budeme komplexně věnovat v dalších kapitolách. Zapojení moderních uměleckých forem, využití digitální techniky Soulská konference
(2010) vyjádřila poţadavek, aby umělecká výchova
využívala nových digitálních a jiných vznikajících uměleckých forem. Ambrozia se snaţí tento poţadavek reflektovat a umoţňuje klientům kurzů pracovat i s moderní digitální
technikou
(v
rámci
výuky
filmu,
fotografie,
dabingu,
moderování, muzikálu atd.). Umělecká výchova by neměla být stavěna do opozice ke světu počítačů a techniky. A díky kabelům a osobnímu počítači často vidíme probouzet se rozličné talenty i tam, kde bychom před lety talent nenašli. Na kurzech Ambrozie se mohou účastníci setkat s obory, které základní umělecké školy ani jiné instituce obvykle nenabízejí. Ambrozia má také moţnost začleňovat tyto nové obory a přístupy daleko rychleji, neţ je dokáţí zavádět např. základní umělecké školy. Nadřazenost procesu nad produktem Ambrozia si uvědomuje riziko toho, ţe část lektorů jsou výkonní umělci, kteří jsou zvyklí být hodnoceni za umělecké výsledky. Mohou tedy mít tendence klást přehnaný důraz na kvalitu prezentovaných děl ţáků a hledat přímou úměru
28
mezi touto kvalitou a svými pedagogickými schopnostmi. Prezentace bývá v běţné umělecké realitě většinou cílem umělcova snaţení. V Ambrozii však platí, ţe cílem uměleckého vzdělávání by vţdy měl být tvůrčí proces a ne pouze prezentace výsledného díla. To neznamená, ţe by se prezentace neměly vůbec konat. „Veřejné vystavení či předvedení výsledků práce žákům přináší pocit úspěchu a motivaci pro další tvorbu. Také žáky naučí dokončovat práci a nést za její výsledky odpovědnost.“ (Machková, 1998, s. 38). Klienti kurzů si uvědomí více neţ na zkouškách, ţe umění je ţivé a ţe v něm funguje komunikace mezi vystupujícími a diváky. Uvědomí si, ţe mezi hledištěm a jevištěm probíhá předávání jistého sdělení a také společné sdílení záţitků, ţe zde funguje velmi silná vzájemná interakce. Mnoho klientů se cestou vystupování před publikem učí odbourávat trému, která často lidem komplikuje i dospělý profesní ţivot. A proti trémě není mnoho jiných obran neţ trénink toho, co nám dělá problém. Veřejná prezentace by však měla být chápána ţáky i učitelem jako závěrečný bonus, ne jako stěţejní část, ke které je směřováno snaţení celého kurzu. Lektoři vědí, ţe závěrečná prezentace můţe být třeba pouhou ukázkou práce z hodin, nikoli představením. A pokud lektor a skupina nechtějí, závěrečná prezentace být vůbec nemusí. Zde se Ambrozia svým přístupem vymezuje proti mnoha školám a školským zařízením, kde jsou veřejná vystoupení a jejich termíny (a občas i témata) nařizována lektorům vedením. Umělecké vzdělání pro všechny Ambrozia se snaţí umoţnit účast na svých kurzech co nejširšímu spektru mladých lidí. Nepodmiňuje přijetí na kurz sloţením talentových zkoušek. A díky cenám jsou kurzy Ambrozie dostupné i pro střední sociální třídu. Cesta k profesionální umělecké kariéře Ambrozia je zajímavým partnerem pro produkce a televize, které shánění dětské herce (díky tomu, ţe jejími kurzy projde přes 1000 účastníků ročně). Ambrozia nefunguje jako castingová agentura, děti nijak nezastupuje ani z jejich případného
profesionálního
angaţmá
nijak
neprofituje.
Nicméně
pomocí
sociálních sítí a emailu informuje své klienty celoročně o moţnostech (castingů), které v profesionálním světě mají a které mohou či nemusí vyuţít.
29
Na svých kurzech Ambrozia prostřednictvím svých lektorů mladé klienty varuje, ţe pouze velmi malé procento z nich má šanci se uţivit jako profesionální umělci. Cesta k umělecké kariéře je kromě talentu lemována i tvrdou dřinou a zásahem štěstěny. Ambrozia nabízí svým účastníkům moţnost setkat se a pobavit se tváří v tvář s lidmi, kteří se ve svých oborech pohybují uţ mnoho let v celorepublikové špičce. V oblasti herectví to byl např. Tomáš Töpfer, Petr Kostka, Ondřej Vetchý atd. Tato setkání a rady od opravdových osobností mohou účastníky kurzů velmi ovlivnit (byť třeba i odradit od profesionální umělecké kariéry). Ambrozia se snaţí motivovat účastníky pro umění nikoli kvůli slávě, ale kvůli zájmu o obor jako takový a jeho podstatu. Jedním z hlavních cílů je oslabování vnější motivace ţáků (stát se slavným seriálovým hercem) a posilování vnitřní motivace (např. chtít dobře zahrát určitou roli). Nový pohled na umělecké obory Ambrozia se snaţí díky výběru lektorů z profesionální sféry a z různých uměleckých líhní nabízet mnoho pohledů na umění. Pluralita názorů je důleţitá pro mladé účastníky, kteří třeba nepoznali více neţ jednoho učitele. Nejeden účastník, který třeba na malém městě chodí na dramatický obor na ZUŠ nebo hraje v amatérském souboru, je na kurzech Ambrozie překvapen, jaké další formy např. divadla jsou moţné. Posilování kreativity Soulská konference (2010) definovala jako ideální výsledek působení umělecké výchovy kreativního občana. Ambrozia předem vylučuje metody netvořivé, jako jsou pamětní učení, kopírování, přejímání hotových forem, napodobování aj. Ambrozia se snaţí otevírat oči a podněcovat k dalšímu uměleckému hledání. Kurzy Ambrozie se snaţí fungovat tak, aby posilovaly kreativní a inovativní schopnosti jednotlivců (tvorba vlastních projektů, aktivní zapojení celé skupiny). Právě kreativita je podstatnou sloţkou osobnosti lidí, kteří jsou v dnešní době povaţováni za konkurenceschopné.
30
Chápání umění jako nástroje komunikace Kurzy Ambrozie by měly klienty vést ke schopnosti vyjadřovat své subjektivní pocity a názory prostřednictvím hudebních, tanečních, dramatických a dalších uměleckých oborů. Jedním z hlavních cílů by tedy mělo být, aby ţáci porozuměli řeči umění a uměli prostřednictvím uměleckého díla komunikovat s okolím. Důleţitá je hlavně myšlenka, kterou povaţuje skupina za natolik aktuální, ţe má touhu ji sdělovat někomu dalšímu (ať uţ prostřednictvím tance, divadla nebo filmu). Komplexní přístup k oborům Na rozdíl od základních uměleckých škol se Ambrozia snaţí v rámci svých kurzů účastníkům nabízet komplexní přístup k oborům. V rámci taneční školy se na Ambroziádě učí ţáci moderní i výrazový tanec a zkoušejí si i propojení tance s příběhem
formou
natáčení
tanečního
videoklipu.
Podobně
v divadle
se
nevyučuje pouze herectví, ale také stavba inscenace jako celku a výkon mnoha dalších divadelních profesí. Motivace pro soustavnou činnost Smyslem výuky na kurzech Ambrozie není předání informačního minima o umění, nahrazování nedokonalého vědění dokonalejším, spíše by mělo jít o vzbuzení zájmu o umění. Lektor by měl dětem ukázat cestu k umění a vzbudit u nich zájem o další umělecký rozvoj. Cílem je, aby klienti kurzů Ambrozie v uměleckém vzdělávání pokračovali celoročně. Ambrozia nechce pouze to, aby se vraceli na její kurzy, ale chce motivovat ţáky i k přihlášení se na základní uměleckou školu či jinou celoročně fungující instituci v místě jejich bydliště. Přiměřenost nároků na žáky Josef
Patočka
(1902)
vznesl
dodnes
platný
poţadavek
na
tvorbu
hodnotného umění s ohledem na věk ţáků. Jeho splnění je i nyní pro mnoho učitelů problémem. Úkoly pro ţáky volí buď příliš jednoduché (a tudíţ nezajímavé), nebo příliš sloţité (a tudíţ nedosaţitelné). Ambrozia se snaţí přizpůsobit organizační formy tak, aby byli všichni účastníci prací zaujati. Jedná
31
se zejména o výběr lektorů, témat, sloţení skupin dle věku, zájmu a předchozích zkušeností, přiměřená délka výukových bloků a přiměřená oborová rozmanitost během dne. Neformální atmosféra Ambrozia se pohybuje někde na pomezí mezi školou a letním táborem. Snaţí se ţákům nabídnout alternativu ke způsobu učení, na který jsou zvyklí z běţné školy. Klíčový význam má neformální uvolněná atmosféra, principy vzájemné úcty a spolupráce. Lektoři berou své svěřence jako spolupracovníky, se kterými mají společnými silami zrealizovat určitý projekt. Mezi lektory a klienty funguje tykání a dobré vztahy často přetrvají i mimo probíhající kurzy. Učení se umění uměním o umění Pokud bychom parafrázovali výrok S. Mackové, ţe dramatická výchova je učením se divadlu, divadlem a o divadle, dalo by se říci, ţe Ambrozie se snaţí učit umění, uměním a o umění. Na kurzech Ambrozie se klienti učí:
Umění – pomocí práce na projektech prakticky realizovat nejrůznější umělecké formy a tvary.
Uměním – pomocí vhodně vybíraných témat se rozvíjí osobnostně-sociální sloţka klientů. Soulská konference (2010) ve svých doporučeních připomíná, ţe „prostřednictvím umělecké výchovy lze podporovat schopnost reagovat na závažné globální výzvy od míru až po udržitelnost. Umělecká práce s vhodně zvolenými tématy tak klientům pomáhá tříbit názory a upevňovat postoje nejen ve vztahu k umění, ale i v tematice světonázorové, politické a mravní.“ Z osobnostně– sociálního rozvoje zde dochází zejména k posilování schopnosti empatie,
tolerance,
spolupráce,
komunikace,
argumentace,
kritického
myšlení, sebepoznání a zdravého sebepojetí. Zároveň je však třeba varovat před
nebezpečím,
aby
osobnostně-sociální
cíle
nepřeváţily
nad
těmi
uměleckými. Protoţe zdokonalení se v uměleckých oborech je důvodem, proč se klienti na kurzy Ambrozie hlásí. Část z nich zná velmi dobře tzv. utilitaristické vedení výuky ze svých základních a středních škol. Učitelé estetickovýchovných
předmětů
někdy
vnímají
umělecké
dílo
jen
jako
prostředek k tomu, aby naučili nějakou znalost, dovednost nebo vytvořili nějaký postoj, tzn., stavbu si prohlédneme, abychom na ní našli prvky daného
32
slohu, báseň přečteme, abychom se naučili recitovat, obrázek si prohlédneme, abychom si z něj odnesli poučení atd. Jaromír Uţdil (1974, s. 12) říká, ţe „umělecké dílo je často využíváno pouze jako názorná ukázka určitého jevu nebo
období.“
Umělecké
formy
by
neměly
pouze
slouţit
k
dosaţení
vzdělávacího cíle nebo vytvoření ţádoucího postoje k určitému tématu.
O umění – klienti získávají (byť v menší míře) i informace o teorii a historii oboru, kterému se na kurzech Ambrozie věnují. Vzhledem ke krátkému času se však většinou jedná buď o jednorázové přednášky „Úvod do oboru“ nebo o poznámky lektorů přímo v průběhu tvůrčí práce.
Ovlivnění budoucí kultury a umění Ambrozia se na svých kurzech snaţí spoluvytvářet aktivní a tvořivé lidi, ale také kultivované a vnímavé diváky. Snaţí se budovat celkový pozitivní přístup člověka ke kultuře a umění. To je důleţité nejenom pro člověka samotného, ale pro kulturní vývoj celé společnosti. Pouze generace lidí, která si bude váţit kultury a umění minulosti a současnosti, můţe napomoci k budování kultury budoucnosti.
3 Marketingová koncepce Ambrozie Říká se, ţe nejlepší reklamou je kvalita. Ale ani sebevětší kvalita náplně kurzů by Ambrozii bez kvalitně zvládnutého marketingu nezajistila tak velký růst během tak krátkého času. Většina lidí si pod pojmem marketing představí pouze reklamu a snahu prodat. Je to zcela běţný jev vyplývající z mnoţství reklam, které je všude kolem nás. Reklama a prodej jsou sice dvě marketingové funkce, ale často ne ty nejdůleţitější.
Marketing
musíme
v
moderním
pojetí
chápat
nikoli
jako
„přesvědčit a prodat“, ale jako schopnost uspokojit potřeby zákazníka. Zatímco k prodeji výrobku dochází aţ poté, co je vyroben, k marketingu dochází uţ dávno předtím a pokračuje během celého ţivotního cyklu produktu. Marketing ve svém důsledku prostupuje všemi sloţkami firmy. Vychází z trhu, z nabídky a poptávky, mapuje konkurenci, navrhuje produkty, cenovou politiku, ovlivňuje personální, provozní, distribuční a propagační strategii firmy.
33
3.1 Marketingový mix „Marketingový mix je souborem taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu.“ (Kotler, 2004, s. 105) Aby obchodníci na trhu dosáhli co největšího úspěchu, pouţívají marketingové nástroje, jeţ vytvářejí marketingový mix. „Marketingový mix je tedy tvořen souhrnem všech nástrojů, které vyjadřují vztah podniku k jeho vnějšímu okolí, tzn. k zákazníkům, dodavatelům, médiím, distribučním a dopravním organizacím, zprostředkovatelům apod.“ (Hálek, 2010, s. 75). O marketingovém mixu můţeme hovořit jako o tzv. „4P“ a patří sem:
produkt (Product);
cena (Price);
místo, distribuce (Place);
propagace (Promotion).
Dle těchto čtyř kritérií bude dále popisováno fungování Ambrozie.
3.2 Produkt Při vyslovení slova výrobek při běţné řeči si většina lidí vybaví něco hmotného, co prošlo výrobním procesem. Marketing však chápe produkt jako jakýkoli objekt podnikatelské či nepodnikatelské aktivity, tj. vše, co lze prodat a koupit. Chápe ho komplexně, tedy předpokládá, ţe výrobek není nakupován jenom pro jeho základní funkci, např. proto, ţe chladnička chladí, mikina hřeje, lampa svítí, nýbrţ pro celou škálu dalších vlastností, které produkt můţe nabídnout. Kaţdá úspěšná firma musí mít nejprve tzv. podnikatelský záměr. Jedná se o základní plán podnikání. Je to nápad, jakým způsobem by se daly na trhu vydělat
peníze.
Úspěšnost
podnikatelského
záměru
závisí
na
praktickém
provedení a kvalitě záměru. Při tvorbě podnikatelského záměru musíme sledovat dva aspekty: místo na trhu a cílovou skupinu.
34
3.2.1 Místo na trhu a cílová skupina Místo na trhu Prvotně si firma musí poloţit otázku, zda je na trhu po výrobku či sluţbě poptávka. Dále zda je schopna na trhu konkurovat a zda se bude od konkurenčních podniků něčím lišit. V případě, ţe firma nedokáţe na všechny tři otázky odpovědět kladně, je vhodné, aby na trh raději nevstupovala. Ambrozia hledala své místo na trhu poměrně obtíţně. Zejména pro to, ţe v dobách začátků ji zakládali vysokoškolští studenti, kteří ji vnímali částečně jako volnočasovou aktivitu, která měla uspokojovat jejich vlastní zájmy a záliby (a ty byly často různorodé). V letech 2003 – 2005 povaţovala Ambrozie amatérské divadelní projekty za svůj hlavní produkt. V letech následujících to pak byly celoroční umělecké kurzy pro děti na základních školách. Obě tato směřování se však z důvodů, které jsou uvedeny podrobněji níţe, ukázala jako mylná. V obecné rovině se dá říci, ţe po amatérském divadelním souboru nebyla poptávka na trhu (v Hradci Králové je nabídka kvalitních profesionálních divadel dostatečná). A v oblasti vedení celoročních krouţků pro děti existovala nerovná konkurence v podobně státem dotovaných ZUŠ. Teprve v roce 2007 Ambrozia našla své místo na trhu, kde překonává konkurenci a kde má svou hlavní cílovou skupinu, která se vyznačuje velkou poptávkou po jejích produktech - totiţ pořádání prázdninových jednorázových umělecky zaměřených kurzů pro děti a mládeţ. Cílová skupina Na základě zhodnocení trhu by firma měla zvolit své cílové skupiny. Cílová skupina je skupina potenciálních klientů, kteří mají něco společného. Na základě společných rysů jsme schopni do určité míry předpokládat jejich chování na trhu (jejich přání a potřeby). Při uvaţování o cílové skupině je třeba brát v potaz kritéria jako: věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, místo v rodině, ţivotní styl, společenské postavení atd.
35
Primární cílová skupina
Vzhledem k hlavnímu produktu Ambrozie (pořádání jednorázových týdenních a víkendových uměleckých kurzů pro děti a mládeţ) jsou za primární cílovou skupinu povaţování potenciální klienti těchto kurzů. Zde je třeba uvaţování rozdělit do dvou rovin. Kurzů se sice účastní děti a mládeţ, ale platící zákazníci jsou jejich rodiče. Proto je třeba vnímat specifika obou skupin. Na většinu kurzů Ambrozie mohou jezdit účastníci od 7 do 18 let. Nejširší skupinu klientů tvoří účastníci ve věku od 10 do 14 let (cca 55%) – tedy ţáci základních škol. Zbylých 45% se dělí téměř rovným dílem mezi malé děti a středoškolské studenty. Mezi středními školami jednoznačně dominují studenti těch prestiţnějších – gymnázia, obchodní akademie atd. Na kurzech Ambrozie převaţují dívky nad chlapci v poměru 7:3. Klienty Ambrozie obvykle tvoří děti z rodin, které své děti kulturně vedou a rodiče mají obvykle vyšší vzdělání. Z hlediska ekonomického zázemí se jedná o rodiny středních a vyšších příjmů (u kurzů v ČR) a vyšších příjmů (u kurzů v zahraničí). Poměrně často na kurzy Ambrozie jezdí i účastníci jiných národností. Obvykle se jedná o děti z dvojjazyčných dobře zabezpečených rodin, kterým v českém vzdělávacím systému chybí to, co je v jiných státech běţné – totiţ modernější výchovné a vzdělávací koncepce. Důleţitým faktorem je ţivotní styl dětských klientů Ambrozie a jejich motivace. Zde se účastníci dělí do čtyř velkých skupin. Největší skupinou jsou děti, které si některý z uměleckých oborů vyzkoušely na amatérské úrovni (divadelní scénka v hodině dějepisu, tanec na školní akademii) a sklidily úspěch. To je motivovalo k další činnosti. Aniţ by správně odhadly své skutečné schopnosti, očekávají, ţe Ambrozia jim otevře cestu k profesionální umělecké dráze (tj. ţe budou slavní a budou hrát například v nějakém seriálu). Část těchto dětí
odjíţdí
zklamána,
protoţe
se
na
Ambroziádě
setkají
s mnohem
talentovanějšími jedinci a sami si uvědomí, ţe jim nejsou schopni konkurovat. Část těchto dětí je naopak ještě více motivována pro další činnost v oboru. Druhá velká skupina klientů jsou děti, které na sobě ve svých oborech soustavně pracují celoročně a kurzy Ambrozie berou jako určitou nadstavbu (zde se jedná zejména o ţáky ZUŠ a různých krouţků a amatérských divadel). Třetí skupinou jsou děti, které pocházejí z uměleckých rodin, kde si rodiče přejí, aby jejich děti šly v jejich stopách. Tyto děti mají často mnoho zkušeností s různým veřejným vystupováním, ale jejich schopnosti často neodpovídají cílům jejich rodičů, coţ je
36
nezřídka traumatizuje. Poslední skupinou jsou děti, které zjistily, ţe umění není jejich ţivotním snem ani hlavním koníčkem, ale na kurzy Ambrozie opakovaně jezdí kvůli atmosféře a kamarádům. Je třeba brát také v potaz mírný posun cílové skupiny u kurzů, které nejsou výhradně umělecky zaměřeny, ale jsou kombinovány s jiným programem (v zimě lyţování, v létě pobyt u moře). Na tyto kurzy někdy přijíţdějí i lidé, pro něţ je důleţité právě lyţování nebo pobyt u moře a umělecké vzdělávání je spíše určitým doplňkem.
Sekundární cílové skupiny
Některé produkty zaměřuje Ambrozia i na soukromé firmy, mateřské, základní a střední školy nebo soukromé dospělé klienty. Ve srovnání s primární cílovou skupinou se jedná o výrazně niţší obrat a spíše občasné aktivity.
3.2.2 Hlavní vyučované obory Ambrozia se věnuje vzdělávání v pěti hlavních uměleckých oborech: -
herectví – hlas, pohyb, tvorba představení, filmové herectví, dabing, improvizace
-
film – filmové herectví, filmová tvorba, práce s technikou
-
muzikál – zpěv, tanec, herectví – tvorba projektů
-
tanec – výrazový, moderní, alternativní
-
moderování – rozhlas, TV, ţivé
Na některých kurzech je nabídka rozšířena i o výtvarné techniky, fotografii, tvůrčí psaní, DJ, loutkové herectví atd.
37
4 Produktové portfolio Ambrozie 4.1 Celoroční kurzy Celoroční kurzy byly (kromě amatérského divadelního souboru) první aktivitou Ambrozie, která je realizována na školách v Hradci Králové od školního roku 2004/2005. Jedná se o jakousi konkurenci základním uměleckým školám s tou výhodou, ţe ţáci nemusejí kaţdý týden na hodiny dojíţdět přes celé město do ZUŠ, ale lektoři Ambrozie jezdí za dětmi na jejich školy. Tuto výhodu Ambrozie oceňovali zejména rodiče mladších dětí, kteří se báli pouštět děti dojíţdět samotné. Ambrozia v průběhu let posilovala svou oborovou nabídku celoročních kurzů:
Divadelní herectví – několik kurzů pro ţáky různých věkových kategorií
Moderní tanec – děleno do skupin dle věku a výkonností
Muzikálové herectví – fungující jako nadstavba pro studenty zpěvu a herectví
Populární zpěv – individuální hodiny s lektorem
Moderování – individuální hodiny s lektorem
Příprava na přijímací zkoušky na umělecké školy – kurz, který probíhá kaţdou neděli v dlouhých odpoledních blocích a několik lektorů se snaţí připravit malou skupinku účastníků na přijímací zkoušky na střední nebo vysoké herecké školy (viz příloha 3)
Provoz internetového rádia – během jednosemestrálního kurzu projdou zájemci blokovou výukou moderování v rádiu pod vedením zkušených rozhlasových moderátorů a poté vytvářejí či doplňují moderátorský tým internetového rádia Ambrozia, kde samostatně fungují a vysílají pod vedením starších a zkušenějších kolegů (viz příloha 4) Jednotlivé kurzy byly v průběhu let otevírány dle aktuálního zájmu klientů
– na různých školách v různém počtu skupin. V nejsilnějších letech 2008/09 a 2009/2010 působila Ambrozia s celoročními kurzy na sedmi základních školách a počet účastníků se blíţil 200. Systematická práce v kurzech je doplněna účastní na festivalech, přehlídkách, soutěţích dle zaměření oboru a soustředěními.
38
Od školního roku 2012/2013 uţ Ambrozia své celoroční kurzy utlumuje a soustředí je výhradně do svého sídla na ZŠ Pouchov. Důvodem je, ţe v oblasti celoročních kurzů je pro soukromou společnost těţké konkurovat státem dotovaným základním uměleckým školám. Vzhledem k tomu, ţe celoroční kurzy měly vţdy minimální podporu od města (cca 5000 – 10000 Kč ročně) bylo sloţité udrţet ceny niţší, neţ má ZUŠ, a nabízet vyšší nebo alespoň srovnatelnou kvalitu (tj. zaplatit dobré lektory a prostory). Základní školy, na kterých kurzy probíhaly, sice obvykle vycházely vstříc sníţením nájmu, ale sehnat za nabízený honorář kvalitní lektory pro celoroční práci s tak malým úvazkem bylo stále sloţitější. Ambrozia proto činnost těchto celoročních kurzů musela dotovat ze svých jiných ziskových aktivit. Po pochopení faktu, ţe cesta celoročních kurzů je ekonomicky neúnosná, se Ambrozia začala více profilovat v pořádání týdenních a víkendových jednorázových kurzů.
4.2 Jednorázové kurzy V pořádání týdenních prázdninových a víkendových uměleckých kurzů pro děti a mládeţ našla Ambrozia od roku 2008 svou hlavní náplň. Pořádání těchto kurzů má oproti celoročním tyto výhody:
Nabídka Ambrozie nekonkuruje nabídkám státem dotovaných ZUŠ, které přes prázdniny
a
o
víkendech
obvykle
nefungují.
Ambrozia
se
ocitá
v
konkurenčním prostředí státem nepodporovaných soukromých subjektů – herecké tábory, kurzy pořádané castingovými agenturami atd. V této rovné konkurenci se uţ Ambrozii podařilo vybudovat si silnou pozici a renomé.
Ambrozia nabídku základních uměleckých škol optimálně doplňuje, protoţe dokáţe na týdenních prázdninových kurzech nabídnout klientům tak zajímavé lektory z praxe, které by ani Ambrozia, ani ZUŠ na výuku celoročních kurzů nezískala, protoţe jsou příliš zaneprázdnění. Na prázdninových kurzech Ambrozie mohou účastníci obohatit svůj pohled na obor spoluprácí s aktivními umělci (herci z divadel, moderátory z rádií a televizí atd.) z různých míst ČR.
Další výhodou jednorázových kurzů je výrazné rozšíření cílové skupiny. Zatímco na celoroční kurzy mohli pravidelně docházet pouze lidé z Hradce Králové a okolí, na jednorázové akce přijíţdějí klienti z různých koutů republiky.
39
Následuje přehled jednorázových akcí, které jsou v nabídce Ambrozie. Dobrým znamením je, ţe akce - jak termínově, tak lokalitami - rok od roku přibývají. Dosud Ambrozia nemusela ţádnou akci z důvodu nezájmu zrušit. Tradice pomáhá posilovat dobré jméno společnosti.
4.2.1 Víkendové workshopy První aktivitou v oblasti jednorázových akcí byl víkendový workshop pod názvem Vánoční Ambroziáda 2007. Od toho roku vznikla tradice této akce, která probíhá vţdy o posledním předvánočním víkendu (v letech 2010 a 2011 byly z důvodu velkého zájmu dokonce dva prosincové víkendy). Princip Vánoční Ambroziády spočívá v tom, ţe se účastníci dopředu hlásí do určité tvůrčí dílny, ve které pak po celý víkend pracují pod vedením lektora a v neděli večer prezentují výstupy z dílny svým rodičům. Vánoční Ambroziáda má stále nejširší oborový záběr ze všech aktivit Ambrozie – účastníci se mohou hlásit do dílen: divadla, filmu, moderování, alternativního herectví, muzikálu, výtvarného umění, fotografie, tance, dabingu, DJ, populárního zpěvu, divadelní improvizace, tvůrčího psaní, uměleckého přednesu atd. Podrobnější informace o průběhu akce i nabídce dílen ročníku 2013 viz příloha 6. Faktem ovšem zůstává, ţe největší zájem účastníků je o obory, které Ambrozia začala postupem času povaţovat za své tradiční – tedy: divadlo, film, muzikál, tanec, moderování. Graf 1 Počty účastníků na Vánoční Ambroziádě
Zdroj: vlastní tvorba
40
Graf počtu účastníků vykazuje odlišnou tendenci neţ ostatní kurzy Ambrozie, u kterých je počet účastníků rovnoměrně stoupající. První výchylku směrem dolů v roce 2009 způsobil tehdy odváţný krok přechodu od papírových k elektronickým přihláškám, bezhotovostním platbám atd. Část konzervativní společnosti na to ještě nebyla připravena, ale po rychlém překlenutí prvotního úbytku zájmu se tato modernizace ukázala jako prospěšná a udrţela Ambrozii v této oblasti náskok před ostatními. Poklesy návštěvnosti v letech 2012 a 2013 jsou způsobeny posilováním reklamy na týdenní Podzimní Ambroziádu nebo týdenní Zimní Ambroziádu. Ambrozia chce, aby se klienti raději účastnili týdenních kurzů (informace o nich viz níţe) neţ krátké víkendové akce před Vánoci. Od roku 2012 proto není Vánoční Ambroziáda příliš propagována a výrazný pokles zájmu se projevil takřka okamţitě. Vedle Vánočních Ambroziád, které nabízejí tradičně mnoho dílen a obrovské kapacity, začaly vznikat v roce 2011 i menší Víkendové workshopy. Ty vţdy nabízejí jednu konkrétní dílnu pod vedením jednoho lektora pro omezenou skupinku zájemců. Probíhají zatím výhradně v Hradci Králové.
4.2.2 Týdenní umělecká škola Od léta 2009 se na portfoliu sluţeb Ambrozie objevují týdenní umělecké kurzy,
které
se
v následujících
letech
stávají
hlavním
a
nejúspěšnějším
produktem. Nabídka týdenních prázdninových kurzů se v letech 2009 aţ 2014 neustále rozšiřovala. Ambrozia svou nabídkou v roce 2014 uţ pokrývá všechny prázdniny, které mají základní a střední školy. A nabídka kurzů se šíří také do různých měst České republiky i do zahraničí.
4.2.2.1 Letní Ambroziáda Letní Ambroziáda je od roku 2009 vlajkovou lodí společnosti Ambrozia. Ze strany klientů je o ni největší zájem.
41
Průběh Letní Ambroziády První den týdenního kurzu jsou účastníci rozděleni do tříd po maximálně 15 lidech zhruba stejného věku. Kaţdá třída má svůj rozvrh, podle kterého po celý týden pracuje v jednotlivých předmětech s různými lektory. Poslední den kurzu probíhá veřejná prezentace ukázek práce pro rodiče a přátele účastníků. Během týdne čeká účastníky také relaxace v podobě tradičních letních aktivit (koupání, grilování, sport) a spousta zábavných večerních programů (diskotéka, pěvecké, herecké, taneční a improvizační soutěţe atd.) Na Letní Ambroziádu přijíţdějí také slavní herci, kteří s účastníky pobesedují a poskytnou řadu cenných rad. Takovými hosty byli například Tomáš Töpfer, Ondřej Vetchý, Miloslav Mejzlík, Petr Kostka, Tomáš Savka a další. Účastníci si v průběhu pobytu mají moţnost vyzkoušet nanečisto, jak probíhají přijímací zkoušky na hereckou konzervatoř, DAMU nebo JAMU. Zájemci vystoupí před porotou s jedním monologem a jednou básní, které se naučí zpaměti interpretovat ještě před příjezdem na kurz, a porota sloţená z lektorů poté zadává různé variace a úkoly. Letní Ambroziáda probíhá v budovách škol. Výuka dále probíhá v sálech, zkušebnách a dabingovém studiu. Na Letní Ambroziádě jsou kromě odborných lektorů i vedoucí tříd, kteří přebírají za nezletilé účastníky plnou zodpovědnost 24 hodin denně a starají se o ně mimo výuku. Účastníci jsou ubytováni přímo v prostorách školy v upravených školních třídách. Spaní je ve vlastních spacích pytlech. Strava je formou plné penze. Samozřejmostí je celodenní pitný reţim. Účastníkům je k dispozici i dobře vybavený bufet. Doprava na akci je individuální. Koncepce akce – směřování ke specializacím Vedení Ambrozie se snaţí po celou dobu fungování Letní Ambroziády úroveň akce posouvat směrem vzhůru. Ke koncepčním změnám dochází vţdy na základě námětů lektorů i účastníků. V letech 2009 a 2010 bylo hlavní myšlenkou akce nabídnout účastníkům vhled do co nejvíce druhů umění. Účastníci byli rozděleni podle věku do skupin po cca 15 lidech. Všechny skupiny pak dle rozvrhu prošly výukou pěti hlavních oborů: Divadlo, Film, Zpěv, Tanec, Moderování. Přičemţ předměty Divadlo a Film měly mírně vyšší hodinovou dotaci neţ ostatní tři předměty. Pro názornost se
42
podařilo dohledat větší část rozvrhu turnusu Letní Ambroziády 2010 (viz příloha 6). Tato koncepce byla jednoduchá z organizačního hlediska – bylo snadné rozdělit skupiny, vytvořit úvazky lektorům a vytvořit rozvrh. Problémy se však začaly jevit při práci na projektech. Umělecké obory, jako jsou například moderní tanec a moderování, jsou od sebe svým zaloţením relativně vzdáleny. Někteří účastníci tak v jednom předmětu byli skvěle motivováni a z druhého byli otráveni, protoţe jim nešel a ani se ho nechtěli učit. Tato demotivace jedinců ovlivňovala pak celou skupinu i lektora – nutila ho vţdy sniţovat úroveň práce na stupeň nejslabších jedinců, coţ zase nevyhovovalo těm zdatnějším. Druhý problém, na který lektoři upozorňovali, byl v nízké hodinové dotaci jednotlivých předmětů. Na koncepci prvních dvou ročníků by se dalo aplikovat rčení o chytání mnoha zajíců na jednou. Lektoři poţadovali, aby měli moţnost se zájemci o obor stihnout více neţ pouhou povrchní ochutnávku. Někteří lektoři cítili, ţe není dostatečně vyuţita jejich odbornost. Vedení Ambrozie tedy vyslyšelo volání po větší specializaci a rok 2011 znamenal jistý mezikrok. Předměty na Letní Ambroziádě byly rozděleny na hlavní (s větší hodinovou dotací) a vedlejší (s menší hodinovou dotací). Účastníci si předem v přihláškách vyplňovali, o jaké obory mají zájem. A skupiny byly rozděleny nejen podle věku, ale také podle oborového zájmu členů. Kaţdá skupina přitom měla jiné hlavní a jiné vedlejší předměty. Pro názornost je přiloţen rozpis hodinových dotací ve třídách tohoto ročníku (viz příloha 7). Od léta 2012 se Ambrozia rozhodla pro největší krok směrem ke specializaci oborů. Účastníci se mohou dopředu v přihláškách hlásit do jednotlivých škol. V nabídce je Herecká škola, Filmová škola, Muzikálová škola, Taneční škola a Moderátorská škola. Účastníci se během kurzu seznámí s daným oborem v podobě několika předmětů (kaţdý veden jiným lektorem).
Filmová škola: filmové herectví, filmová tvorba, improvizace, dabing.
Herecká škola: divadelní herectví, improvizace, hlasová a pohybová výchova, filmové herectví, dabingové herectví
Muzikálová škola: divadelní herectví, hlasová výchova a zpěv, scénický tanec
Taneční škola: moderní tanec, výrazový tanec, natáčení tanečního videoklipu
43
Moderátorská škola: hlasová výchova a práce s mikrofonem, rozhlasové moderování, televizní moderování, moderování ţivých akcí Tato nová koncepce je podstatně sloţitější pro organizátory - tvorba
rozvrhů turnusů a úvazků lektorů je komplikovanější. Na druhou stranu dává nová koncepce moţnost věnovat se jednotlivým projektům více do hloubky a pracovat s maximálně motivovanými klienty (dělají jen sloţky oboru, který je baví a na který se hlásili). Proti nové koncepci se v roce 2012 v evaluačních dotaznících ozývaly protestní hlasy ze strany účastníků i jejich rodičů. Vedení Ambrozie však tento krok připravovalo natolik dlouho a pečlivě, ţe se nenechalo odradit protestními hlasy, ač změna odradila část klientů. Odradila totiţ právě ty děti, které chtěly jezdit na kurzy Ambrozie jako na zájmový tábor a bavit se s kamarády. Na druhou stranu v předchozích letech jistě stará koncepce odradila mnoho talentovaných dětí nízkou úrovní práce a povrchností. Tyto děti sice nebyly slyšet v dotaznících ani stíţnostech rodičů, ale prostě v tichosti přestaly jezdit, protoţe chtěly jet na vzdělávací kurz a ne na tábor. Ambrozia dala tedy od roku 2012 jasně najevo, ţe nepořádá tábory, ale vzdělávací kurzy, ţe nedá přednost kvantitě přihlášek před kvalitou a ţe má zájem o motivované klienty, kteří se chtějí učit a pracovat na uměleckých projektech, a ne o „dovolenkáře“. K zatím poslední inovaci pojetí výuky došlo v roce 2014, kdy Ambrozia rozhodla udělat od nové koncepce mírný krok zpět tím, ţe klienti mladší 10 let se sice hlásí na konkrétní obor, ale jejich vzdělávací plán je sestaven tak, aby se setkali i s obory ostatními (tedy tak, jak to bylo před rokem 2012). Důvodem je, ţe malé děti obvykle nejsou oborově vyhrazené a je pro ně přínosné seznámit se s více uměleckými obory, aby si později mohly vybrat ten pro ně pravý. Zatímco starší účastníci uţ více vědí, čemu se chtějí věnovat, takţe jim specializace vesměs vyhovuje. Pro názornost přikládám rozvrh jednoho z turnusů z léta 2013 (viz příloha 8). Rozšiřování kapacit a turnusů Jak jiţ bylo zmíněno, zájem o Letní Amboroziádu ze strany klientů je relativně velký a rok od roku nutil vedení Ambrozie k rozšiřování kapacit. V létě 2009 probíhal jeden týdenní turnus v Hradci Králové. V letech 2010 a 2011 probíhaly dva po sobě jdoucí turnusy v Hradci Králové. V roce 2012 začala
44
územní expanze – proběhly 4 turnusy (2 v Hradci Králové, 1 v Jihlavě a 1 v Domaţelicích u Přerova). V létě 2013 uţ bylo v nabídce 5 turnusů (2 v Hradci Králové a po jednom v Brně, Přerově a Jihlavě). V létě 2014 uţ Ambrozia nabízí 7 turnusů. Ke stávajícím místům přibyly ještě turnusy v Ústí nad Labem a Plzni. Při pohledu na mapu ČR je v roce 2014 rozloţení turnusů optimální, aby ze všech míst republiky byly na jednotlivé turnusy pro klienty přijatelné dojezdové vzdálenosti. Jednotlivé turnusy mají kapacitu cca 100 osob. Obr. 1 Zobrazení turnusů Letní Ambroziády 2014
Zdroj: vlastní tvorba
Graf 2 – Vývoj počtu účastníků na Letní Ambroziádě
Zdroj: vlastní tvorba
45
4.2.2.2 Letní Ambroziáda u moře V roce 2011 přidala Ambrozia do portfolia svých produktů týdenní letní pobyt u moře s uměleckým zaměřením. První ročník proběhl v Itálii ve spolupráci s cestovní kanceláří BK tour. Od roku 2012 se podařilo domluvit cenově výhodnější a bliţší Chorvatsko. Ambrozia zde nevyuţívá sluţeb cestovní kanceláře, ale pronajímá si ubytovací kapacity napřímo od majitelů (cestovní agentura), čímţ se podařilo sníţit náklady a tedy i výslednou cenu pro klienty. Stejně tak autobusovou dopravu řeší Ambrozia bez zprostředkovatelů – výběrové řízení vyhrál v roce 2013 dopravce CDS Náchod. Jak Letní Ambroziáda u moře probíhá Letní Ambroziáda u moře není tak intenzivně umělecky zaměřena jako Letní Ambroziáda v ČR. Umělecké projekty zde tvoří zhruba polovinu času, druhou polovinu tvoří tradiční letní aktivity. Turnusy u moře jsou určeny pro děti a teenagery od 8 do 18 let se zájmem o umění. Po celý pobyt jsou účastníci v oddílech podle věku. Program se přizpůsobuje potřebám všech věkových kategorií. Do Chorvatska se jede společně luxusním klimatizovaným autobusem. Na výběr jsou 4 nástupní místa: Praha, Hradec Králové, Brno a Bratislava. Cesta trvá asi 12 hodin. Jiţ třetím rokem se v Chorvatsku jezdí na stejné místo. Istrijský poloostrov se nachází v nejsevernější části chorvatského pobřeţí. Istrie patří vůbec k nejnavštěvovanějším oblastem Chorvatska. Ubytování je zajištěno v chatkách v kempu Pineta, který je kousek od rybářského městečka Faţana. Pineta je spíše menší kemp, který je zhruba ze třetiny obsazen českými klienty. Ubytování je zajištěno v dřevěných chatách. Ty mají celkem tři místnosti, přičemţ v kaţdé jsou 2 – 3 lůţka. Do chat je zavedena el. energie. Kaţdá chata je vybavena nádobím a ledničkou. Sociální zařízení (WC, sprchy, umývárny s teplou i studenou vodou) jsou společné. Stravování je formou plné penze. Po zkušenostech z Itálie, kdy ne všechny děti jedly místní jídla, má Ambrozia v zahraničí svého českého kuchaře. Účastníci si uţ v přihláškách označí, o jaké umělecké obory mají zájem, a dle této volby jim je sestaven vzdělávací plán. Výuka probíhá kaţdý den ve dvou blocích (cca hodina a půl). Kromě práce na uměleckých projektech čekají účastníky také
46
tradiční letní aktivity (koupání, opalování, míčové hry, závody na člunech, petangue, badminton, stavění hradů, výlety atd.) a umělecké večerní programy. V nabídce jsou dva fakultativní výlety. Jeden večerní do historického města Pula s prohlídkou kolosea a návštěvou trhů. Druhý výlet je plavba lodí s fishpiknikem a koupáním na ostrově. Graf 3 – Vývoj počtu účastníků na Letní Ambroziádě u moře
Zdroj: vlastní tvorba
4.2.2.3 Podzimní Ambroziáda Podzimní Ambroziáda vznikla jako nabídka na týdenní podzimní prázdniny v roce 2010. První dva ročníky se jednalo pouze o Podzimní filmovou školu, kde účastníci byli rozděleni na jednotlivé filmové štáby, určili si role a sami řídili celé natáčení vlastního malého filmu. Všechny štáby dostaly stejný námět a bylo zajímavé pozorovat, jak kaţdý štáb postupoval při své práci jinak. Ze stejného námětu vzniklo několik odlišných filmů. S přibývajícím počtem zájemců o tanec přibyla v roce 2012 ve stejný termín i Podzimní taneční škola, kde se účastníci věnovali nejrůznějším formám tance. Od
roku
2013
v rámci
sjednocující
koncepce
dostala
Podzimní
Amboroziáda stejný ráz jako Ambroziáda letní (tedy výběr z pěti oborů – film, divadlo, tanec, muzikál, moderování). První tři ročníky Podzimní Ambroziády probíhaly pouze v sídle Ambrozie v Hradci Králové. Ročník 2013 uţ probíhaly akce souběţně v Hradci Králové a v Jihlavě.
47
Graf 4 – Vývoj počtu účastníků na Podzimní Ambroziádě
Zdroj: vlastní tvorba
4.2.2.4 Zimní Ambroziáda v Orlických horách Zimní Ambroziáda probíhá od roku 2010, vţdy o jarních prázdninách okresu Hradec Králové. Po celou dobu probíhá na stejném místě – v horské chatě Radost nedaleko města Deštné v Orlických horách. Jarní prázdniny mají oproti ostatním prázdninám z pohledu Ambrozie značnou nevýhodu v tom, ţe různé regiony ČR je mají v různých termínech. V prvních dvou letech byl pořádán vţdy pouze jeden turnus Zimní Ambroziády. V roce 2012 proběhl pokus o organizaci tří turnusů – tedy oslovení i klientů z jiných částí ČR. Obsazování pobytů na horách se však ukázalo jako nejvíce problematické, proto Ambrozia od roku 2013 od více turnusů upustila a vrátila se k modelu jednoho „hradeckého turnusu“, kde se i díky účasti ţáků celoročních kurzů
udrţuje
standardní
počet
účastníků.
Společně
s útlumem
turnusů
v Orlických horách ale Ambrozia v roce 2012 nabídla nový produkt pro náročnější klientelu – totiţ pobyt v Alpách (viz níţe). Průběh Zimní Ambroziády v Orlických horách Zimní Ambroziáda má koncepci odlišnou neţ letní a podzimní akce. Účastníci zde polovinu času tráví výukou herectví a natáčením filmu a druhou polovinu se věnují zimním sportům (lyţe, snowboard). Pro nelyţaře je moţnost zcela uměleckého programu (příprava večerních programů – moderování, chystání diskotéky, soutěţí atd.)
48
Po příjezdu se účastníci ubytují v pokojích a jsou rozděleni do několika skupin (po cca 10 lidech), ve kterých absolvují pod vedením lektorů výuku herectví, natáčejí film a lyţují. V závěru týdne probíhá prezentace filmů, které účastníci natočili. Zimní Ambroziáda je určena pro děti a mladé lidi se zájmem o film a herectví od 9 do 19 let. Chata, kde kurz probíhá, je vybavena dvěma společenskými místnostmi (se světelnou a zvukovou technikou, mikrofony pro mluvené slovo a zpěv a filmovou projekcí). Ubytování je zajištěno ve dvou aţ šestilůţkových pokojích na hlavní budově. Postele jsou vybaveny lůţkovinami. Stravování má formu plné penze a probíhá přímo v chatě. Lyţovat se jezdí kaţdý den do nedalekého skiareálu Deštné v Orlických horách (permanentku na vlek mají účastníci v ceně pobytu). Do Deštného se děti dopravují (cca 10 minut jízdy) autobusem, který je Ambrozii po celý týden k dispozici. Pro lyţaře a snowboardisty začátečníky je moţnost lyţování na nedaleké mírné sjezdovce Špičák. Zájemci – začátečníci se mohou naučit lyţovat nebo snowboardovat. Doprava do lokality a zpět je zajištěna společně autobusem z Hradce Králové. Graf 5 – Vývoj počtu účastníků na Zimní Ambroziádě v Orlických horách
Zdroj: vlastní tvorba
4.2.2.5 Zimní Ambroziáda v Alpách Týdenní pobyt v Alpách přidala Ambrozia do svého portfolia produktů v roce 2013. Jedná se o nejdraţší produkt Ambrozie, čemuţ odpovídá i cílová
49
skupina. Akce je náplní podobná Zimní Ambroziádě v ČR. Velkým rozdílem je, ţe na tuto akci (jako na jedinou) mohou jet s dětmi i rodiče. Důvodem je velká vzdálenost od ČR a obava rodičů pustit mladší děti samotné. Průběh Zimní Ambroziády v Alpách Zimní Ambroziáda v Alpách probíhá ve francouzském středisku Puy St. Vincent. Ubytování je zajištěno ve dvou aţ šestilůţkových apartmánech. Součástí kaţdého apartmánu je vlastní sociální zařízení se sprchou či vanou a venkovní terasa. Apartmán dále obsahuje vybavenou kuchyňku a televizi se satelitem. Umělecký program je tvořen natáčením filmových projektů na zadaná témata
pod
vedením
lektorů.
Druhá
půlka
dne
je
věnována
lyţování
s instruktory.Lyţařské středisko Puy Sant Vincent se rozprostírá na kraji národní parku Les Ecrins. Středisko nabízí celkem 78 km sjezdových tratí. Jedná se zejména o červené a modré (tedy středně náročné) sjezdovky. Ve středisku lze vyuţívat 7 lanovek a 5 vleků. Akce není vhodná pro úplné lyţařské začátečníky. Účastníkům je k dispozici i venkovní vyhřívaný bazén. Doprava je společná luxusním autobusem z Hradce Králové, Prahy a Brna. Zimní Ambroziáda v Alpách je určena nejenom tradičně pro děti a mládeţ ve věku od 8 do 18 let, ale také pro celé rodiny. Rodiče mohou být ubytováni se svými dětmi v apartmánu. Dospělí nejsou nijak svazováni programem. Dospělí a další přidruţení účastníci mají navíc celodenní skipas a mohou si buď vařit samostatně ve svém apartmánu, nebo mohou vyuţívat společného stravování. Graf 6 – Vývoj počtu účastníků na Zimní Ambroziádě v Alpách
Zdroj: vlastní tvorba
50
4.3 Produkty pro ostatní cílové skupiny Ambrozia kromě uměleckých kurzů pro děti nabízí i jiné aktivity. Pro školy
Výchovné programy pro MŠ, ZŠ a SŠ (v oblastech divadla, hudby, mediální výchovy, filmu, dabingu aj.). V příloze 9 viz katalog pro školy.
Školení pro pedagogy základních a středních škol v oblasti vyuţití divadelních technik ve výuce.
Pro firmy
Školení
a
individuální
kurzy
pro
zaměstnance
(v
oblasti
rétoriky,
komunikace atd.)
Teambuildingy pro firmy na klíč (s vyuţitím divadelních technik)
Venkovní i vnitřní promoakce, hostesky, moderátoři
Firemní večírky, diskotéky, plesová kapela
Pronájem techniky atd. Podrobnější nabídku sluţeb pro firmy včetně ceníků najdete v příloze 10.
Veškeré tyto aktivity jsou personálně i materiálně připraveny k okamţité realizaci. Ale přesto jich je vyuţíváno jen sporadicky. V tuto chvíli jim chybí dostatečná propagace a distribuce.
5 Cenová politika Ambrozie „Na každém trhu jsou dva blázni – jeden žádá příliš málo a druhý příliš mnoho.“ Ruské přísloví Druhým činitelem marketingového mixu je cena. Cena představuje sumu peněz, výrobků nebo sluţeb, kterou musí zákazník předat prodejci jako protihodnotu k tomu, aby mohl dostat zvolený produkt. Ambrozia je nezisková organizace, a tudíţ ze zákona nemůţe generovat zisk, a zároveň není omezena takovou daňovou zátěţí jako jiné typy firem. Ambrozia má proto moţnost být levnější neţ část její konkurence.
51
Ambrozia je finančně zcela soběstačná a funguje s vyrovnaným rozpočtem pouze na bázi účastnických poplatků. Občasné granty (město, kraje) jsou v rámci celkového obratu nicotné částky, jejichţ vyúčtování je sloţité, ale i tak jsou vyuţity maximálně ku prospěchu zkvalitnění akce. Sponzoring se zatím Ambrozii daří vyuţívat minimálně (leda formou věcných darů do soutěţí pro děti – obvykle drobné propagační předměty velkých firem).
5.1 Hledání optimálních cen kurzů „Když chcete příliš málo, máte vysoké tržby, ale nízký zisk. Navíc přitahujete špatný typ zákazníků – ty, kteří přijdou kamkoli, jen aby ušetřili pár haléřů. (…) A navíc budou zákazníci váš výrobek vnímat jako levný, tedy méně hodnotný.“ (Kotler, 2003, s. 16) Ambrozia získala s příliš nízkými cenami špatnou zkušenost v počátcích své činnosti. V roce 2007 stála účast na víkendové Vánoční Ambroziádě pouze 100 Kč. Bylo to moţné díky tomu, ţe prostory zapůjčila ZŠ Pouchov zdarma, lektoři byli ochotni na začínající akci pracovat bez nároku na honorář a město přispělo několik tisíc korun na pokrytí nákladů. Nové akci to sice pomohlo rychle získat mnoho klientů, problém však spočíval v tom, ţe cena Ambroziády s kompletním programem, přespáním a stravou byla fakticky niţší částka, neţ by rodiče utratili jen za stravu, kdyby dítě měli o víkendu doma. Takţe v prvních letech se na Ambroziádě objevovaly i děti, které o umění téměř neměly zájem a rodiče je na akci dali jako do levné druţiny. Uţ v roce 2008 se Ambrozia rozhodla, ţe chce jít spíše cestou kvality neţ kvantity. A kvalita něco stojí. Ceny se v průběhu let zvyšovaly a přebytky byly investovány do nákupů nové techniky a do kvalitnějších lektorů. Ambrozia se v současnosti snaţí nastavovat ceny dle dvou kritérií: 1) Ambrozia chce být levnější neţ většina konkurence, ale ne zase výrazně, coţ by budilo obavy potenciálních klientů z niţší kvality. 2) Ambrozia zároveň nechce, aby její ceny limitovaly v účasti talentované děti ze sociálně slabších rodin. Umělecké vzdělání v Ambrozii nemá být jen výsadou bohatých.
52
V Ambrozii tak dochází při práci s cenou aţ k akrobatickému balancování mezi těmito dvěma neţádoucími extrémy, přičemţ je často přistupováno k různým výjimkám a speciálním slevám. Cena na kurz se také pohybuje v určitém rozmezí, aby lidé ze sociálně slabších rodin, kteří si dají práci s tím sledovat nabídky Ambrozie, měli moţnost se přihlásit např. ve first minute akci za moţná nejniţší cenu.
5.2 Ceny konkrétních akcí v sezóně 2013/2014
Letní Ambroziáda
2999 - 3500 Kč
Letní Ambroziáda u moře
5999 – 6990 Kč
Podzimní Ambroziáda
2500 - 3500 Kč
Zimní Ambroziáda Alpy
8600 Kč
Zimní Ambroziáda Orlické hory
2 500 Kč (bez lyţování) 3 990 Kč (s lyţováním)
Vánoční Ambroziáda
690 - 890 Kč
Z poplatku je hrazeno:
činnost lektorů
pedagogický a zdravotní dozor (i noční)
pronajaté prostory a technika
strava formou plné penze
doprovodný program (divadlo, disko, exkurze)
u Zimní Ambroziády a Letní Ambroziády u moře i doprava autobusem
5.3 Ceny celoročních aktivit 2013/2014
Celoroční kurzy – divadelní herectví
700 Kč / pololetí
Celoroční kurzy – individuální
200 Kč / hodina
Příprava na přijímací zkoušky na herecké školy
3990 Kč / semestr
Kurz moderování skupinový
2000 Kč / semestr
53
Ceny jsou pouze orientační. Ambrozia podporuje prodej různými slevovými akcemi – v podobě first minute, last minute, slevy pro věrné zákazníky, slevové portály, slevy pro ţáky partnerských škol, slevy pro dětské domovy, slevy pro zaměstnance partnerských firem. U vyšších částek existuje pro klienty moţnost rozloţení platby do splátek. Ambrozia se snaţí upozorňovat i na příspěvky zdravotních pojišťoven na rekreaci dětí nebo na poţádání vydávat faktury pro zaměstnavatele rodičů s cílem příspěvku na rekreaci dítěte.
5.4 Určení ceny kurzu Při stanovení výše účastnických poplatků je třeba vţdy počítat s náklady konkrétního turnusu, ale také s podstatně vyššími náklady celoročního fungování firmy. Nejprve sloţky rozpočtu turnusu: 1) Pronájmy prostor a energie 30 aţ 50 tisíc Kč za týdenní turnus 2) Strava – 100 Kč na osobu na den – hlavní vedoucí má zodpovědnost za dodrţení částky 3) Výplaty lektorského personálu – částka vychází z počtu účastníků. Hlavní vedoucí musí sestavit rozvrh tak, aby celkové náklady na lektory byly ve výši cca 500 Kč od kaţdého účastníka. Lektoři mají různě vysoké honoráře, proto je na kaţdém turnusu třeba kombinovat lektory dražší s těmi levnějšími. 4) Výplaty provozního personálu a vedení turnusů – Hlavní vedoucí (5000 Kč), Zástupce hlavního vedoucího (5000 Kč), kuchař (5000 Kč), úklid (2000 Kč), zdravotník (3000 Kč) 5) Náklady na dopravu techniky i personálu 6) Nákup odměn pro děti a spotřebního materiálu 7) Rezervy na případné pokrytí škod na pronajatých prostorách Daleko zásadnější neţ přímé náklady turnusu jsou náklady celoroční, které musí Ambrozia ze svých přebytků být schopna hradit. 1)
Dotování ztrátových aktivit (celoroční kurzy)
2)
Nákup nové techniky
54
3)
Obnovování spotřebního materiálu (náplně do tiskáren, prodluţovačky, papíry atd.)
4)
Odměny pro vedení firmy
5)
Úhrada externích sluţeb (IT specialista, SEO specialista, grafik, malíř, elektrická revize spotřebičů atd.)
6)
Náklady na akvizici nových klientů (reklama, nábory atd.)
7)
Údrţba a pojištění sluţebních aut
8)
Cestovní náklady (sluţební cesty)
9)
Reprezentační fond ředitele společnosti
10) Pojištění proti úrazům a škodám 11) Účetní sluţby od externí účetní firmy Zajímavým faktem je, ţe čím má Ambrozia známější jméno a větší počty účastníků, tím jsou mnohé smluvní ceny (nájmy, strava) vyšší neţ v dobách, kdy Ambrozii nikdo neznal. V rámci finanční politiky je třeba celoročně myslet na dostatečné finanční rezervy – mnozí partneři (chatky Chorvatsko, Alpy) chtějí platit ve velkém předstihu.
6 Distribuce produktů Ambrozie Kaţdý prodávající se musí rozhodnout, jakým způsobem bude své produkty
zprostředkovávat
cílovému
trhu,
k
čemuţ
slouţí
třetí
produkt
marketingového mixu Distribuce – Place. Většina firem své produkty neprodává přímo
konečnému
zákazníkovi,
ale
vyuţívá
sluţeb
marketingových
zprostředkovatelů. V případě společnosti Ambrozia jsou jejím hlavními produkty sluţby – vzdělávací volnočasové kurzy, které se na cílový trh dostávají přímou cestou, tedy cestou bez prostředníků. Týdenní Ambroziády jsou nabízeny dětem a mladým lidem v několika městech po celé České republice. Ambroziády jsou pořádány zpravidla na vybrané základní nebo střední škole daného města. Klienti se mohou hlásit výhradně pomocí elektronické přihlášky, která je umístěna na webových stránkách. Také veškeré platby a komunikace s klienty
55
probíhá výhradně bezhotovostní a elektronickou formou. V roce 2008 se Ambrozia rozhodla, jako jedna z prvních svého druhu, přejít z tehdy obvyklých papírových přihlášek na elektronické. Přes prvotní skokový odliv klientů (rok 2009) se jednalo z dnešního pohledu o velmi správný krok.
7 Propagace produktů Ambrozie Propagace je čtvrtým a nejviditelnějším nástrojem marketingového mixu. Určuje, jak se zákazník dozví o produktech firmy. Propagace je forma marketingové komunikace, jejímţ prostřednictvím se produkty dostanou ke spotřebiteli, zvyšují tak povědomí o firmě, produktech a vyvolávají zájem o koupi. V dnešní době platí, ţe hlavním prostředkem propagace je internet, proto je i tato kapitola rozdělena na propagační prostředky související s internetem a ostatními.
7.1 Propagační prostředky související s internetem Hlavní webové stránky Hlavním propagačním prostředkem Ambrozie je její webová prezentace – www.ambroziada.cz. Na internetových stránkách se zájemci dočtou o všech aktivitách agentury a najdou zde veškeré nabídky uměleckých volnočasových kurzů. Důleţitým faktorem úspěšnosti webových stránek je jejich schopnost ukazovat se ve vyhledávačích Google.cz a Seznam.cz na prvních pozicích v reakci na klíčová slova. Vzhledem k širokému produktovému záběru Ambrozie je obtíţné napsat hlavní webové stránky takovým způsobem, aby byly zároveň přehledné pro klienty a vysoce hodnoceny vyhledávači. V této věci pomáhá mnoho faktorů – propojení s microsites, Facebookem, Youtubem atd. (viz níţe). Důleţité je také opakování důleţitých klíčových slov na webových stránkách. V této věci pomohla oborová specializace popsaná výše – tedy přejmenování kurzů
z Ambroziády
na
Hereckou
školu,
56
Taneční
školu,
Filmovou
školu,
Muzikálovou školu a Moderátorskou školu. Tato slovní spojení jsou potenciálními klienty vyhledávána podstatně více neţ slovo Ambroziáda, kterou nemusejí znát. Microsites S hlavní webovou prezentací úzce souvisí vyuţívání tzv. microsites. Na kaţdou školu Ambroziády existuje jedna microsite, která odkazuje na hlavní web. Existuje několik odůvodnění a kladů této metody. Microsites se zobrazují ve vyhledávání pod klíčovými slovy, které potenciální účastníci nejvíce zadávají, např. herecká škola, herecký tábor, filmový tábor, atd. Tyto malé stránky píše SEO specialista a jejich hlavním cílem je, aby byly vytvořeny takovým způsobem, aby je vyhledavače Google a Seznam nabízely na co nejlepších pozicích. Pomocí microsites se zákazníci proklikají na hlavní web Ambrozie, coţ zpětně zvyšuje postavení hlavního webu ve vyhledávání prohlíţečů.
Facebook a Twitter Druhým
nejdůleţitějším
propagačním
prostředkem,
který
Ambrozia
vyuţívá, je sociální síť Facebook, kde zveřejňuje fotky a videa z proběhlých akcí, popř. na tyto akce upozorňuje a láká nové klienty. Ambrozia má momentálně na Facebooku přes 2000 uţivatelů, kteří dostávají reklamní upozornění. Ambrozia zveřejňuje příspěvky pravidelně kaţdý den. Udrţujete tak kontakt se stálými účastníky
Ambroziády.
Mimo
jiné
prostřednictvím
facebookové
stránky
zprostředkovává i nabídky různých castingových agentur. Ambrozia zde před akcí zakládá tzv. seriál představování lektorů následující Ambroziády, a přibliţuje tak turnus účastníkům. Samozřejmostí je i úvodní fotka, která se aktualizuje před kaţdou akcí, kterou agentura pořádá. Pomocí facebookové stránky můţe Ambrozia získávat a kontaktovat přímo cílovou skupinu, na kterou směřuje své příspěvky. Díky sdílení se tak příspěvek můţe zobrazit i lidem, kteří se s Ambrozií setkávají poprvé. S propagací Ambrozii pomáhají i spokojení klienti tím, ţe dávají sdílet fotky Ambrozie na svých profilech a mnoho účastníků si také dává název Ambrozia do facebookové kolonky zaměstnání. Ambrozia tento typ reklamy podporuje tím, ţe na kaţdém turnusu fotí skupinové fotky jednotlivých tříd v pozicích, které vyjadřují obor práce (tanečníci v taneční sestavě, filmaři
57
s kamerou a klapkou) a umisťuje na tyto vzpomínkové fotografie identifikační znaky firmy. Účastníci si poté skupinové fotky i s logem firmy (jako reklamou) dávají často jako hlavní fotku na svůj profil. Občas Ambrozia vyuţívá i placenou reklamu na sociálních sítích, coţ se ale oproti jiným propagačním cestám nejevilo zatím příliš efektivní. Stejně tak aktivity na konkurenční sociální síti Twitter zatím v ČR nemají na klienty velký dopad, ale Ambrozia zde svůj profil má pro případ posílení obliby této sítě v ČR. Obr. 2 Banner, který má Ambrozia na Facebooku jako hlavní fotku
Zdroj: archiv Ambrozie
Obr. 3. Skupinová fotka s identifikačními znaky firmy z Podzimní Ambroziády
Zdroj: archiv Ambrozie
58
YouTube a Google+ Ambrozia se prezentuje i na YouTube, kde má svůj profil. Prostřednictvím tohoto kanálu zveřejňuje všechna videa, která vznikla v rámci kurzů. Jsou to většinou filmy, které na Ambroziádách vzniknou v rámci filmových škol, videoklipy nebo závěrečná vystoupení tance, zpěvu, moderování atd. Účastníci stávající i potenciální se tak mohou i několik let nazpět podívat na tvorbu Ambrozie. Ambrozia zde zveřejňuje i propagační videa, spoty. Ambrozia má také profil na Google+, kde zveřejňuje všechny fotografie z akcí Ambrozie. Většina zveřejňovaných fotografií obsahuje logo firmy. Placená reklama na internetu Další aktivitou, kterou se Ambrozia prezentuje na internetu, je placená reklama prostřednictvím Google AdWords a Sklik. Podstatou těchto sluţeb je, ţe si lze zaplatit, aby vyhledávače Google a Seznam nabízely zaplacené webové stránky v reakcích na klíčová slova na čelních pozicích. Sluţba se neplatí paušálně, ale za proklik. To znamená, ţe se platí, aţ kdyţ se zákazník dostane na hlavní stránku podpořeného webu. Tyto sluţby nabízejí i mnoho uţitečných statistik, které dokazují efektivnost tohoto typu propagace. Kampaně Google AdWords a Sklik neběţí po celý rok na všechny webové prezentace agentury, ale spouští se cca pět měsíců před Letní Ambroziádou a je zaměřena právě na podporu microsites, zejména na školy, kde je přihlášeno málo účastníků. Portály o táborech Ambrozia je prezentována i na portálech „taboreni.cz“, „borovnice.cz“ atd. Na těchto stránkách je seznam mnoha táborů, které mohou zájemci jednoduše vyhledávat dle kategorií. Ambrozia se snaţí evidovat se i do dalších obdobných portálů. Emailová databáze klientů a škol Výhodou elektronické komunikace a elektronických přihlášek je, ţe Ambrozia disponuje několikatisícovou databází klientských mailů. Ty vyuţívá pro
59
rozesílání informačních zpráv. Nabízí tak klientům nové aktuální kurzy a informuje je o moţnosti slev. Obdobným způsobem vlastní Ambrozia i seznamy mailů všech základních a základních uměleckých škol v celé ČR. I na tyto adresy jsou několikrát ročně zasílány informace o aktivitách Ambrozie. Slevové portály Slevové portály jsou velkým trendem dnešní doby a mají obrovský marketingový dosah. Spolupráce s nimi vyuţívá pro získávání nových klientů i Ambrozia. Následující grafy ukazují počet prodaných slevových voucherů na letní turnusy Ambroziády v roce 2013. Graf 7: Srovnání jednotlivých slevových portálů v počtu prodaných voucherů na všechny turnusy Letní Ambroziády2013
Zdroj: vlastní tvorba
Propojení s mediálně známými osobnostmi Mocným marketingovým prostředkem Ambrozie je propojení s mediálně známými osobnostmi, které jsou lákadlem pro potenciální klienty. Známé osobnosti v Ambrozii buď přímo celý týden vyučují (Míša Doubravová, Tomáš Savka, Tomáš Magnusek, Libor Basalides, Leona Černá, Marek Dobrodinský atd.), nebo na akce jezdí jako hosté na blokovou výuku či besedu (Petr Kostka,
60
Ondřej
Vetchý,
Miloslav
Mejzlík,
Tomáš
Töpfer
atd.).
Jejich
tváře
na
prezentačních materiálech přivádějí velké mnoţství nových klientů.
7.2 Ostatní propagační prostředky Náboroví pracovníci Ambrozia vyuţívá systém náborových pracovníků z celé České republiky, které přijímá na základě výběrových řízení. Pracovníci jsou poptáváni zejména v okolí míst, kde se mají kurzy Ambrozie konat. Jejich úkolem je osobně obcházet základní a střední školy a informovat o kurzech Ambrozie. Ambrozia nabízí náborovým pracovníkům motivační ohodnocení. Provize za jednoho získaného účastníka činí 400 Kč. Poté, co náborový pracovník získá prvních 20 účastníků, zvyšuje se provize na 500 Kč za účastníka. O 100 Kč je navýšena i odměna za všech 20 doposud získaných klientů. Ambrozia kaţdému pracovníkovi dá dostatek propagačního materiálu (letáky), aby svou práci mohl dělat co nejefektivněji. Ohledně způsobu prezentace a komunikace s vedením škol i s dětmi jsou náboroví pracovníci pečlivě školeni. V letech 2007 aţ 2012 byli náboroví pracovníci nejefektivnějším propagačním prostředkem. V dnešní době uţ v akviziční činnosti výrazně dominuje internet a aktivity s ním spjaté. Letáky a plakáty Doba letáků a plakátů je uţ ve světě propagace dávno pryč. Dnešní lidé jsou uţ tak přesyceni pestrobarevnými nástěnkami a polepy všech moţných i nemoţných ploch reklamou, ţe se často tento způsob reklamy naučili selektivně ignorovat. Ambrozia si tento fakt ověřovala v letech 2011 a 2012 pokusem, kdy na několik míst vybraných základních škol vyvěsila velké plakáty o Ambroziádě. Nechala tuto reklamu cca 2 týdny působit a vyhodnocovala počet přijatých přihlášek. Po dvou týdnech se na vybrané školy vypravil náborový pracovník, který sdělil informace o akci ústně (ve stejném rozsahu jaký byl na plakátech) a rozdal letáky. Přihlášky náhle začaly chodit. Z tohoto několikrát ověřeného faktu
61
vyplývá, ţe i lidé, kteří o akci mají zájem, se na základě plakátů nepřihlásí, protoţe si jich prostě nevšimnou. Ambrozia tedy letáky a plakáty vytváří, ale vyuţívá je vţdy pouze jako doplněk dalších propagačních aktivit, nikdy ne samostatně. Propagační předměty a Product placement Daleko efektivnějším způsobem propagace jsou propagační předměty a tzv. Produkt placement. Jako propagační předměty Ambrozia vyuţívá kaţdý rok jinak barevná trička s logem nebo v současnosti velmi moderní plátěné tašky s nápisem a adresou webových stránek. Tyto produkty se prodávají jako památka účastníkům na Ambroziádách a v případě jejich nošení pak propagují firmu celoročně. Product placement je zase forma skryté reklamy, jedná se o umisťování výrobků, názvů, log apod. existujících značek do uměleckých děl. Příkladem je film. Konkrétní filmový hrdina zcela očividně nepije „nějaké pití“, ale Coca-Colu, výměnou za finanční částku, kterou firma zaplatí producentovi filmu za propagaci svého produktu. Ambrozia tedy umísťuje reálie svých vzdělávacích kurzů (trička s logem, nápisy na dveřích atd.) do mnoha filmů a videoklipů. V některých natočených filmech se dokonce fiktivní děj odehrává přímo na akci Ambroziáda. Obr. 4. Trička s logem Ambrozie
Zdroj: archiv Ambrozie
62
Obr. 5. Plátěné tašky se symboly uměleckých oborů
Zdroj: archiv Ambrozie
Zaměstnanecké a firemní benefity V rámci portálu benefity-plus.eu nabízí Ambrozia své sluţby i firmám, které pro své zaměstnance čerpají určité výhody a benefity. Zaměstnanci pak mohou získat slevy na kurzy Ambrozie. Obdobným způsobem funguje například i spolupráce s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, jejíţ klienti mohou v rámci členství v Klubu pevného zdraví čerpat slevy na vybrané kurzy Ambrozie. Všechny tyto aktivity mají zejména prezentační důvody a slouţí k akvizici nových klientů. P.R. Ambrozia i úspěšně komunikuje v rámci P.R. s médii. UA Ambrozia spolupracuje zejména s Českým rozhlasem a Českou televizí. Na České televizi běţela například reportáţ o Ambroziádě v rámci pořadu Zprávičky, který je určen právě dětem. Ambrozia má i databázi médií v ČR, ale pravidelné rozesílání tiskových zpráv stále není personálně zcela zvládnuto. Barterová spolupráce Ambrozia spolupracuje s mnoha partnery. Mezi ně patří Střední škola aplikované kybernetiky v Hradci Králové nebo SŠSPT Panská v Praze. V rámci spolupráce tyto školy půjčují Ambrozii technické zabezpečení, videokamery,
63
stolní počítače, atd. Ambrozia na oplátku propaguje školu na svých akcích a uvádí ji jako sponzora. Další spolupráce probíhá například s Tanečním Klubem XANADA, společností M-Film, či MagnusFilm nebo se základními uměleckými školami. Pro Ambrozii je zajímavé jakékoli partnerství na akcích, kde se pohybuje její cílová skupina – např. Majáles, Bambiriáda aj. Pořadatelům těchto událostí nabízí Ambrozia za prezentaci a partnerství vytvoření foto a video dokumentace akcí zdarma. Prezentace na uměleckých festivalech a soutěžích Ambrozia se prezentuje na divadelních festivalech např. v Jihlavě, Hradci Králové a na recitačních, filmových, tanečních, moderátorských a rétorických soutěţích. Ambrozia výměnou za moţnost prezentace svých kurzů věnuje jako ceny slevové poukazy na účast na svých kurzech. Obr. 6. Slevový poukaz
Zdroj: Archiv Ambrozie
7.3 Efektivita propagačních strategií Fungující a efektivní marketing dokazuje následující graf, na kterém je vyobrazen vývoj celkového počtu účastníků na Ambroziádách.
64
Graf 7: Vývoj počtu účastníků na všech Ambroziádách
Zdroj: vlastní tvorba
Investice do akvizice + kvalita akce = úspěch Ambrozia na rozdíl od mnoha jiných neziskových společností investuje nemalé částky do propagace. Jedná se zejména o propagaci s cílem akvizice nových klientů. Dle marketingové strategie Ambrozie to jsou investice, které jsou smysluplné a hlavně vratné. Kdyţ na akci jede nový klient, při první účasti obvykle Ambrozii zaplatí sotva náklady na účast na kurzu (někdy ani to ne). Z jeho poplatku je totiţ třeba odečíst právě náklady na propagační činnost, která ho k Ambrozii přivedla (sleva a provize slevového portálu, provize náborového pracovníka, placená reklama na Facebooku a Google Adwords a Sklik). Ambrozia se však domnívá, ţe její kurzy jsou natolik atraktivní, ţe se vyplatí získávat nové klienty za cenu těchto prvotních finančních ztrát, jelikoţ většina nových klientů je na kurzu spokojena a vrací se na několik dalších akcí, kde uţ se hlásí přímo Ambrozii
a
z jejich
poplatku
tak
nejsou
strhávány
ţádné
náklady
za
zprostředkování a propagaci. Často se navíc stává, jak je patrné z grafu, spokojení klienti přivádějí na akce Ambrozie své kamarády. Následující graf ukazuje akviziční potenciál jednotlivých propagačních aktivit na letních turnusech 2013.
65
Graf 8: Efektivita propagačních aktivit – léto 2013
Zdroj: vlastní tvorba
8 Personální politika Ambrozie Celoroční fungování Ambrozie zajišťuje úzký tým lidí. Dříve to byl ředitel společnosti a jeho zástupkyně. V roce 2013 dochází k větší decentralizaci zodpovědností – Ambrozia vyuţívá celoročně práce ředitele a jeho tří stálých asistentek s různou náplní práce, dále externě vyuţívá IT specialistu, SEO specialistu, účetní firmu a správce techniky. Úspěchy Ambrozie ale stojí zejména na kvalitním personálu na všech vzdělávacích
kurzech.
V roce
2014
se
jedná
o
téměř
150
externích
spolupracovníků, kteří jsou na dohody o provedení práce či na umělecké smlouvy domlouváni na jednotlivé turnusy. V prvé řadě se jedná o lektory oborů, dále také o oddílové vedoucí, zdravotníka a provozní zaměstnance (zásobovač, praktikanti, kuchař, uklízečka). Ti všichni svou společnou prací vytvářejí pro mnoho dětí z Ambroziád nezapomenutelné záţitky.
66
8.1 Profesní posun a emocionální vazby V personální strategii Ambrozie je důleţitá moţnost profesního růstu zaměstnanců. Lektoři vychovávají oddílové vedoucí, kteří jim při výuce asistují. Tito oddíloví vedoucí pak postupně přecházejí do pozic lektorů. Ambrozia si tak vychovává nové generace schopných lektorů. Schopní lektoři mají nejenom motivaci finančního růstu, ale jsou povyšováni i do hlavního vedení jednotlivých turnusů a mohou se podílet na koncepčních věcech. U mnohaletých lektorů je investováno do moţnosti pracovat ve dvojici s kolegou za cílem učit se vzájemně a eliminovat své slabé stránky. Například lektor filmu technického zaměření je dán dohromady s divadelníkem, který má cit pro tvorbu příběhu. Profesionální výkonný umělec je dán dohromady se schopným pedagogem, od kterého se můţe učit, jak své zkušenosti předávat. Mnoho lektorů se i na Ambroziádách naučilo nové věci, které pak vyuţili ve své profesní dráze (divadelní herci se zde naučili dabovat nebo reţírovat a stříhat film). Mezi lektory dochází také často k domlouvání profesní spolupráce i mimo turnusy Ambrozie. Důleţité je, aby kurzy Ambrozie všichni zaměstnanci vnímali jako příjemný pobyt, na který se těší, a nikoli jako práci. Faktor emocionální sounáleţitosti s firmou je pro Ambrozii zásadní. Způsobuje to, ţe děti chtějí jezdit později jako praktikanti, umělecky a pedagogicky nadané děti se později stávají oddílovými vedoucími a ti nejlepší poté lektory. V létě 2014 budou poprvé jako lektoři působit dva lidé, kteří začínali v roce 2007 jako účastníci a nyní se svou pílí dostali na FAMU a DAMU. Stejně cenná skutečnost (ač méně profesního rázu) je, ţe na Ambroziádách vzniklo mnoho osobních vztahů. Ambroziáda je místem setkávání lidí s podobnými zájmy (ať uţ mezi personálem nebo účastníky). Na Ambroziádách vzniklo mnoho přátelství, ale také partnerských vztahů, které v některých případech přešly v manţelství. A na světě
uţ jsou i první
„ambroziádní děti“ – potomci lidí, kteří se na Ambroziádách seznámili. Kvalita a emoce jsou dva hlavní faktory, které by měly zajistit, ţe budou dnešní účastníci na Ambroziády posílat jednou své děti.
8.2 Pracovní náplně na kurzech V následujícím textu jsou stručně představeny jednotlivé pozice působící na kurzech Ambrozie. K nahlédnutí je i manuál „Náplň práce v rámci kurzů
67
Ambrozie“,
který
podrobně
upravuje
zodpovědnosti
za
konkrétní
věci
u
jednotlivých pozic v jednotlivých částech turnusu. Viz příloha 11.
8.2.1 Hlavní vedení turnusů Hlavní vedení turnusu Ambroziády se obvykle skládá ze dvou osob – hlavního vedoucího (HV) a zástupce hlavního vedoucího (ZHV). Do širšího vedení se pak počítá i vedoucí praktikantů a zdravotník. Hlavní vedoucí se zodpovídá řediteli Ambrozie. Nese zodpovědnost za celkový chod akce, za její účastníky, personál a finanční stránku. Je přímým nadřízeným
ZHV,
lektorů,
oddílových
vedoucích,
vedoucího
praktikantů,
zdravotníka, kuchaře, uklízečky. Určuje rozdělení povinností mezi sebe a ZHV. Zástupce hlavního vedoucího se zodpovídá hlavnímu vedoucímu. V případě nepřítomnosti HV přebírá jeho pravomoci. Ambrozia vybírá do hlavního vedení vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří mají bohaté zkušenosti s vedením týmu zaměstnanců i s organizací provozu. Ve většině případů jsou vybíráni hlavní vedoucí, kteří mají zároveň nějaké vztah k umění. Vzhledem k tomu, ţe vytvářejí rozvrhy a program celé akce musí mít jistou představu o fungování uměleckého vzdělávání. Důleţitou podmínkou je, ţe hlavní vedoucí musí mít nejenom zkušenosti z hlavního vedení z jiných firem, ale musí nejprve v jiné pozici projít i samotnou Ambroziádou, aby poznal její specifika. Cestou k pozici hlavního vedoucí je také obvykle úspěšné absolvování pozice zástupce hlavního vedoucího.
8.2.2 Lektoři Lektoři hlavních oborů (divadlo, film, muzikál, tanec, moderování) mají za úkol profesionálně odvézt výuku svých předmětů dle předem stanoveného rozvrhu s určenými skupinami. Lektoři si samostatně připravují pro své skupiny projekty, které konzultují s vedením turnusů. Jak jiţ bylo zmíněno, Ambrozia podporuje spolupráci jednotlivých lektorů a také spolupráci mezi lektory a oddílovými
vedoucími.
Lektoři
mají
za
68
úkol
zapojovat
oddílové
vedoucí
jednotlivých skupin do práce na projektech jako své asistenty, dávat jim dílčí pedagogické úkoly, vést jim praxi a v závěru turnusu na jejich práci sepsat hodnocení. Kromě příprav na výuku tradičních hlavních předmětů přijímá Ambrozia i inovátorské nápady lektorů. Kaţdoročně se díky lektorům dostanou do rozvrhů nové a originální workshopy či předměty, díky nimţ jdou kurzy Ambrozie s dobou a reflektují trendy moderního umění (v roce 2014 v rozvrhu Muzikálové školy přibyl nově předmět Akční zpěv a v rozvrhu Herecké školy předmět Site speciffic). Kritéria pro výběr nových lektorů jsou stále přísnější. V roce 2007 byla Ambrozia ráda, ţe sehnala pár lidí, kteří budou ochotni učit bez nároku na honorář. Často to byli studenti uměleckých škol, učitelé ze ZUŠ nebo herci z amatérských souborů či moderátoři z regionálních rádií. S nárůstem kapacit akcí se také lektorský tým postupně rozrůstal a profesionalizoval pomocí výběrových řízení a inzerátů na nové lektorské pozice (coţ je spojeno i s navyšováním financí na výplaty lektorů). Od roku 2013 uţ je lektorský tým natolik široký a sloţený z tak zajímavých osobností z různých oborů, ţe nové lektory uţ Ambrozia získává výhradně na doporučení lektorů stávajících. Lektoři jsou vedením Ambrozie vybíráni a oslovováni pro spolupráci podle několika kritérií: 1) profesionální praxe v oboru 2) pedagogické vzdělání nebo praxe 3) umělecké vzdělání 4) mediální popularita 5) dobré reference Mezi lektory mají důleţité postavení mediálně známé obličeje. Ne snad tím, ţe by učili nejlépe, ale tím, ţe pouhou svou přítomností na akci nadchnou mladé lidi pro umělecký obor, coţ je jeden z cílů Ambrozie. Důleţitým pravidlem, které se Ambrozia snaţí dodrţovat, je pravidlo více lektorů ve skupině. Kaţdá třída pracuje během týdenních kurzů střídavě minimálně se třemi lektory na různých předmětech a projektech. Důvodem je, ţe celotýdenní intenzivní práce s jedním lektorem je velmi náročná jak pro skupinu (zejména dětí a dospívajících), tak pro lektora. Někdy se také stává, ţe si
69
účastníci s lektorem takzvaně nesednou. Dá se také říci, ţe pokud je lektor dobrý a učí skvěle a pracoval by pouze s jednou skupinou, tak o něj přijdou ostatní skupiny. A pokud je lektor horší kvality a učil by pouze jednu skupinu, je schopen této skupině znechutit celou Ambroziádu, coţ si Ambrozie nemůţe dovolit. Kromě kritérií vzdělání a praxe (viz výše) jsou při výběru lektorů důleţité i jejich osobnostní předpoklady. Osobnost lektora Ambrozie Lektor Ambrozie musí plnit hned několik sociálních rolí; roli pedagoga (funkce iniciátora, aktivisty, experta), roli psychologa (tvůrce kolektivu, ovlivňuje mentální hygienu), roli umělce (tanečníka, herce, filmaře) a v neposlední řadě roli osoby uspokojující své potřeby. Jak řekl Albert Einstein: „Neexistuje jiná rozumná forma výchovy než být příkladem.“ (Citáty slavných osobností, 2007) Známé rčení říká, ţe kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Lektor by měl být schopen motivovat třídu – kaţdou hodinu vţdy znovu vzbudit u ţáků zájem a aktivitu něco nového se naučit. Měl by zůstávat mentálně mladý. Lektor by neměl dělit ţáky na talentované a netalentované. Lektor by měl u klientů pěstovat schopnost umělecké dílo nejen vytvářet, ale i vnímat, proţívat, chápat a hodnotit. Práce na projektech by neměla ţákům způsobovat stres. Mnoho ţáků zejména v citlivém věku dospívání můţe mít stres z veřejného vystupování. Takové situace musí umět dobrý pedagog citlivě zvládat, nenutit ţáky, ale hledat individuální cesty k překonání těchto bloků. Lektor by si měl být schopen stanovit reálné očekávané cíle, plánovat a řídit výukové bloky, udrţovat řád a systém. Zásada soustavnosti patří mezi klasické pedagogické zásady. Vzhledem k velkému prostoru pro tvořivost ţáků by neměl lektor dogmaticky trvat na dodrţení svého plánu, pokud jeho porušení má smysl pro ţáky. Takovou situací by se učitel neměl nechat zaskočit a měl by být schopen improvizovat. Lektor musí mít stále na mysli, ţe nejdůleţitější je zaujmout ţáky a udrţet jejich pozornost střídáním různých činností v rámci vyučovací hodiny. To platí dvojnásob, pokud výukový blok trvá několik hodin. Jeden student kdysi řekl: „Knihu jsem neotevřel do chvíle, dokud mě nepobídl kamarád, a ne učitel.“ V Ambrozii by právě lektor měl být kamarádem,
70
který pobízí. Vytváření příznivých podmínek pro výuku a klimatu ve třídě je úkolem lektora. Měl by umět navodit v pracovním prostředí atmosféru vzájemné důvěry, zájmu a vnést do interakce se ţáky pocit rovnocenného partnerství. Lektor by měl naslouchat dětem a reagovat na ně, měl by být vţdy ochotný spolupracovat. Lektor by měl dávat najevo váţnost ve vztahu k ţákům, aktivitám a tématům, nezlehčovat je z pohledu dospělého. Naopak by mu nemělo dělat problém neformální chování - kdykoli si sednout na zem, zapojit se do hry. Ač na kurzy Ambrozie jezdí klienti dobrovolně, i zde je třeba udrţovat určitá pravidla spolupráce mezi lektorem a skupinou. Někteří lektoři oplývají tzv. přirozenou autoritou, jiní si musí respekt vydobýt. Lektor musí stále balancovat na tenké hranici mezi přílišnou autoritou, která vyvolává strach blokující tvůrčí činnost, a přílišnou svobodou, hraničící s anarchií. Oba tyto extrémy jsou zásadní překáţkou ve smysluplné práci. Lektor, priority a pomyslné mantinely,
se
který
můţe
na
setkat
začátku kurzu nestanoví s kázeňskými
problémy.
Seznámí-li lektor ţáky s pravidly hned na začátku a bude jejich plnění systematicky vyţadovat, velmi si usnadní práci. Jiţ Jan Amos Komenský řekl: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jeţ pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ Reflexe vlastní činnosti je velmi důleţitá a vede lektora k tomu, aby uměl modifikovat své přístupy, metody a chování. Lektor by měl udrţovat kontakt se svým oborem, stále se vzdělávat a obohacovat. Pro ţáky je nepřínosný takový lektor, který se nedokázal profesně uplatnit jako výkonný umělec, a tak si své „ţivotní selhání“ kompenzuje v pedagogické praxi. Snaţí se vytvořit z dětí nástroj svých uměleckých ambicí, reţíruje jim amatérské divadlo, trénuje s nimi taneční sestavy. Hlavním cílem učitele musí vţdy být všestranný rozvoj ţáka. Při motivaci ţáků můţe pomoci učitelova názorná umělecká ukázka. Ta se však nesmí stát návodem jak a co dělat, ale ani vzorem, ke kterému se ţáci mají co nejvíce přiblíţit. „Každý vzor svazuje a omezuje tvořivost. Čím je vzor kvalitnější, tím více tvořivost potlačuje, neboť pozorovatelům se zdá, že by to stejně dobře nedokázali.“ (Machková, 1998) Bruce Lee řekl: „Dobrý učitel chrání žáky i před svým vlastním vlivem.“ Jedno z pravidel divadelní improvizace zase říká: „Opusť svůj vlastní geniální nápad, přijmi hloupý nápad někoho druhého, měj z toho radost a společným úsilím z něj udělejte geniální divadlo.“ Pokud lektor dokáţe opustit své vlastní vize o tom, jak
71
by měl výsledek vypadat, a dá ţákům svobodný prostor k tvorbě, je často překvapen, s jak kreativními nápady přicházejí. Však také staré ţidovské přísloví říká: „Kaţdý učitel tě něčemu naučí a nejvíce tě naučí vlastní ţáci.“ Dobrý lektor by se měl nechat učit. Aktuální seznam lektorů Ambrozie a jejich medailonky viz příloha 12.
8.2.3 Oddíloví vedoucí Jsou mladí plnoletí lidé, kteří na akcích Ambrozie mají na zodpovědnost své skupiny. Zatímco lektoři chodí z hodiny na hodinu a pracují postupně i s několika skupinami, kaţdý oddílový vedoucí se stará pouze o jednu skupinu. Má dva hlavní úkoly:
Oddílový vedoucí zajišťuje bezpečnost svěřených osob 24 hodin denně. Dohlíţí na dodrţování pravidel akce (večerky, budíčky, včasné příchody na výuku, stravování a společné programy). Oddílový vedoucí hlídá sociální klima ve skupině. Měl by být pro svou skupinu nejbliţší osobou pro případné rady a konzultace ohledně čehokoli na Ambroziádě. Organizuje čas skupiny mimo výuku a na společných programech.
Oddílový vedoucí také působí jako asistent všech lektorů, kteří s jeho skupinou pracují. Takţe by měl mít i v oboru, ve kterém se učí jeho skupina určité zkušenosti. Konzultuje s lektory projekty, aktivně se účastní výuky, přijímá od lektora dílčí úkoly v průběhu výuky. Je zodpovědný za plnění úkolů, které skupině zadá lektor z hodiny na hodinu. Během kurzu má obvykle i příleţitost samostatně organizovat část programu – např. pomáhat své skupině při přípravách na společné soutěţní večerní programy.
Z popisu práce oddílového vedoucího jasně vyplývají i dvě hlavní kritéria pro přijímání nových vedoucích. První je kritérium pedagogické (schopnost zajistit bezpečnost svěřených osob) a druhé umělecké (stát se plnohodnotným asistentem lektora při realizaci výuky konkrétní oboru). Ambrozia se v rámci své personální politiky snaţí vychovávat si z oddílových vedoucích budoucí schopné lektory. Proto oddílovými vedoucími tanečních tříd jsou plnoletí tanečníci,
72
vedoucími hereckých tříd jsou plnoletí studenti konzervatoří, VOŠH, JAMU či DAMU atd. Jak jiţ bylo zmíněno, mnoho oddílových vedoucích jsou bývalí účastníci Ambroziád, kteří akce důvěrně znají.
8.2.4 Zdravotník Dle zákonů ČR musí být na většině akcí pořádaných Ambrozií i zdravotník, který má certifikát zdravotníka zotavovacích akcí. Zdravotníky uţ má Ambrozia stálé a v roce 2014 si certifikát zdravotníka udělali dva dosavadní oddíloví vedoucí. Zdravotník na Ambroziádě má následující povinnosti: Před zahájením akce:
Dostane seznam personálu;
Podílí se na sestavení jídelníčku a denního programu dětí;
Zkontroluje lékárničku;
Kontaktuje smluvního lékaře v místě turnusu;
Informuje pedagogický personál turnusu o nutnosti mít od lékaře potvrzení o práci s dětmi nebo v případě celoročních pedagogických pracovníků či studentů pedagogických fakult potvrzení o zaměstnání či studiu;
Informuje provozní personál o nutnosti mít na turnus potravinářský průkaz.
Při příjezdu:
Převezme zdravotní dokumentaci dětí a zaeviduje ji;
Převezme léky od všech účastníků;
Převezme lékárničku od vedení turnusu;
Zkontroluje u personálu platnost potravinářských průkazů a potvrzení o práci s dětmi;
Nechá si od veškerého personálu podepsat bezinfekčnost.
Po příjezdu:
Provede zdravotnický filtr, zaloţí zdravotní deník;
Kontrola podmínek ubytování, vybavení ošetřovny a izolace;
Kontrola soc. zařízení a kuchyně;
Proškolí personál o PP.
73
Po celou dobu akce:
Dohlíţí na OV, zda kontrolují hygienu, lůţkoviny a úklid ubytování dětí;
Kontroluje potraviny, jejich trvanlivost a skladování;
Po skončení akce informuje rodiče ( klíště, nemoc ...);
Kontroluje hygienu na soc. zařízeních, ubytování dětí a společných prostorách;
Pravidelně vydává léky, ošetřuje zraněné a nemocné;
Pečlivě vede zdravotnickou dokumentaci;
Řídí se platnými hygienickými předpisy, tj. zákonem č. 258/2000 Sb.
8.2.5 Praktikanti Praktikanti jsou vybírání obvykle z řad bývalých účastníků Ambroziád ve věku od 15 do 18 let. Praktikant se zodpovídá hlavnímu vedení, je přímým podřízeným vedoucího praktikantů. Dle jeho pokynů zajišťují zejména provozní (výpomoc v kuchyni, příprava a úklid prostor, příprava večerních programů) a administrativní (tisk certifikátů, inovace nástěnek, nahrávání fotografií a videí na internet) záleţitosti turnusu. Praktikanti nastupují na turnus jako první a opouštějí ho jako poslední. Na jednom turnusu s kapacitou 100 účastníků funguje obvykle 6 – 8 praktikantů. Praktikant je pozice dobrovolnická, bez nároku na honorář se zajištěnou stravou a ubytováním. Vedoucí praktikantů jsou vybíráni z nejschopnějších bývalých praktikantů. Mají zodpovědnost za celý tým praktikantů dotyčných turnusů. Zodpovídají se hlavnímu vedení. Mezi personál turnusů patří i provozní zaměstnanci (kuchař, zásobovač, uklízečka), o kterých bude zmínka v kapitole Provoz. Ambrozia si vede databázi všech zaměstnanců, kde jsou uloţeny a průběţně aktualizovány jejich osobní údaje, kontakty a hodnocení z jednotlivých turnusů. Na základě hodnocení od nadřízených je sestavováno pořadí, podle kterého jsou zaměstnanci oslovováni pro další spolupráci.
74
8.3 Hodnocení jako zdroj kvalitativního posunu Hodnocení a vyhodnocování pomáhá udrţet kvalitu akcí Ambrozie. Hodnocení probíhá v několika rovinách. Účastníci jsou hodnoceni za svou práci v hodinách lektory, lektoři a další zaměstnanci Ambrozie jsou hodnoceni za svou práci vedením turnusu a konečně účastníci hodnotí celý turnus prostřednictvím anonymních evaluačních dotazníků.
8.3.1 Hodnocení účastníků Lektor má k dispozici celou řadu prostředků k usměrnění a ovlivnění činnosti účastníků. Podle Skalkové (1971, str. 95) můţeme hodnocení chápat jako: „zaujímání a vyjadřování
kladného
nebo
záporného
stanoviska
k
různým činnostem a výkonům žáků při vyučování, které může mít v praxi nejrůznější přísného
formy.
pohledu,
Od souhlasného tónu
hlasu,
nebo nesouhlasného
kladné
či
pokývnutí
negativní poznámky,
hlavou,
zájmu
o
osobnost žáka, pochvaly či napomenutí, odměny či trestu až po známku, případně analýzu výkonu včetně závěrečného hodnocení soudu aj.“ Na rozdíl od hodnocení ve škole neexistuje na Ambroziádě (vzhledem k její volnočasové povaze) hodnocení známkami. O to intenzivněji mohou lektoři vyuţívat ostatních zmíněných prostředků. Ať uţ přímo v hodinách, nebo formou hodnocení účastníků odbornou porotou na večerních programech. „Podstatou školního hodnocení je zjištění stavu vědomostí, dovedností a postojů a formulace hodnotících soudů na základě porovnání skutečného stavu se stavem předpokládaným – formulovaným jako cíle výuky“. (Kalhous, 2001, s. 151) Hodnocení aktivit ţáka v uměleckých předmětech je však v jistém ohledu komplikovanější. Ţáci jsou výukou obohacováni z velké části po citové, názorové a postojové stránce. Míru rozvoje v těchto směrech lze často hodnotit aţ s časovým odstupem (pokud vůbec). V rámci hodnocení na Ambroziádě je posuzována více neţ kvantita kvalita. Při vyuţití sportovní analogie - je daleko jednodušší posuzovat výsledek hokeje neţ krasobruslení. A stejné je to i s hodnocením uměleckých výsledků či talentu.
75
Problematika hodnocení talentu „Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říkal ředitel klaunovi: "Klaune, proč ten kůň nezpívá?" A klaun odpoví: "Není mu dáno." A ředitel řekne: "Tak mu dejte!" A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá.“ Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) Ţáci by na Ambroziádě neměli být hodnoceni podle míry svého talentu. Jak jiţ bylo řečeno výše, hlavním cílem předmětu není kvalita produktu, ale kvalita procesu. Tvůrčí činnost ţáků lze hodnotit, spíše však s ohledem na přínos příspěvku k řešenému tématu neţ hodnocením jeho technického zvládnutí. Lektor by měl ocenit individuální vklad kaţdého jednotlivce, nalézat pozitivní momenty i v méně zdařilých uměleckých pokusech. Pedagog by měl hodnotit zejména ty proměnné, které ţák můţe ovlivňovat:
jeho
přístup
k práci,
schopnost
spolupracovat
s ostatními
a
soustředěnost na téma práce. Hodnocení by vţdy mělo spíše porovnávat konkrétního ţáka v jeho vývoji, neţ ho srovnávat s ostatními. Při hodnocení je třeba ţáka co nejvíce chválit, dbát na pozitivní ladění, dodávat sebedůvěru a motivovat ho k další činnosti.
Chvála samozřejmě nesmí být nekritická a za
cokoli. I práce s chybou má pro ţáka velký smysl. Učitel by při slovním hodnocení měl volit takové formulace, kterými ţákům spíše popisuje, co vidí, neţ určuje, co je dobře a co špatně. Měl by také hodnotit činnost ţáka v určitém úkolu a ne ţáka jako osobnost. Velkým nebezpečím je přehnané motivování účastníků a vzbuzování v nich klamných nadějí na „hvězdnou slávu“. Některé konkurenční agentury tímto způsobem na děti působí a způsobují tím přílišné upnutí velkého mnoţství dětí k profesionální umělecké dráze a samozřejmě následná zklamání. Ambrozia nechce děti odrazovat od cílů stát se profesionálním umělcem, ale snaţí se prostřednictvím lektorů poukázat na fakt, ţe uplatnit se v uměleckém světě je velmi těţké.
76
Účastníci Ambroziád jsou hodnoceni jako skupina i za výsledek společné práce na projektech. Na některých akcích se v závěru turnusu k proběhlým prezentacím vyjadřuje odborná porota.
8.3.2 Hodnocení personálu Hodnotícím mechanismem samozřejmě prochází i personál turnusů. Cílem je zmapovat kvalitu jednotlivých pracovníků v různých oblastech s cílem jejich vhodného umístění (či neumístění) do příštích turnusů, případně vypracování plánu (spolupráce s jiným lektorem) jak eliminovat slabá místa. Lektoři jsou hodnoceni hlavním vedením turnusu prostřednictvím hospitací na hodinách a pozorováním mimo výuku. Hlavní vedoucí nebo zástupce hlavního vedoucího známkují lektora z několika kritérií: 1) Pedagogické schopnosti
Řídí a organizuje výuku systematicky dle plánu, je na hodiny připraven;
střídá aktivity v hodině přiměřeně dle věku skupiny;
zapojuje rovnoměrně celou skupinu do práce;
zapojuje vhodným způsobem asistenta do práce v hodinách;
dokáţe účastníky motivovat;
komunikuje s účastníky přiměřeným způsobem.
2) Umělecké schopnosti Zvolil vhodně téma pro věkovou skupinu; pracuje s tématem tvůrčím způsobem; závěrečná prezentace je umělecky hodnotná. 3) Další kritéria Zapojuje se aktivně do večerních programů; vychází dobře s ostatními lektory a zaměstnanci; ve vztahu k Ambrozii se chová diskrétně a profesionálně; je dochvilný; v pracovní době reprezentuje firmu vţdy střízlivý a dobře oblečený.
77
Vyhodnocování spolupráce s lektory probíhá v rámci závěrečné reflexe při individuálních pohovorech s lektory. Zde hlavní vedoucí s lektorem společně hodnotí, s čím byli či nebyli vzájemně spokojeni a nastavují si cíle do budoucna. Oddíloví vedoucí jsou hodnoceni jednak hlavním vedením turnusu, jednak lektory. Hlavní vedení si všímá zejména jejich organizační práce (schopností zorganizovat skupinu ve smyslu dochvilnosti a dodrţování rozvrhů). Lektoři, kterým oddíloví vedoucí dělají asistenty, si všímají jejich schopností uměleckých a pedagogických. Praktikanty hodnotí vedoucí praktikantů a hlavní vedení turnusů. Vzhledem k tomu, ţe se jedná většinou o nezletilé osoby, je hodnocení spíše motivační s upozorněním, na jakých slabých stránkách do budoucna pracovat. Důleţitou sloţkou hodnocení na Ambroziádách je hodnocení ze strany dětí. V závěru turnusu dostanou všichni účastníci k vyplnění anonymní evaluační dotazníky. V nich odpovídají na otázky týkající se slabých a silných stránek turnusu, hodnotí své lektory i oddílové vedoucí. Veškerá hodnocení z turnusů jsou během roku průběţně vyhodnocována a jsou brána jako podklad pro personální i programové změny s cílem zvyšování kvality akcí.
9 Provozní fungování Ambrozie 9.1 Celoroční sídlo a propojení se základní školou Sídlo agentury v budově základní školy je uţíváno bezplatně. Jedná se o kancelář, která je zároveň kabinetem, protoţe hlavní představitelé Ambrozie zároveň vyučují několik hodin uměleckých předmětů na této škole. Základní škola a Ambrozia si vzájemně vycházejí vstříc v mnoha ohledech. Škola Ambrozii podporuje pravidelným pronajímáním prostor pro akce za rozumné ceny, moţností kopírování za poplatek a vyuţíváním skladových prostor. Ambrozia ve
78
škole (s vyuţitím svých i školních peněz) vytvořila multifunkční divadelní sál, o který se stará. V něm probíhají školní výuky estetické výchovy a zároveň celoroční kurzy Ambrozie. Ambrozia škole zapůjčuje techniku i pracovní síly při organizacích různých školních kulturních událostí (vánoční besídky, školní akademie) a Ambroziády dělají základní škole dobré jméno.
9.2 Prostory na turnusech Pokud kurzy Ambrozie neprobíhají přímo v Hradci Králové, pak Ambrozia dojednává
další
partnerské
školy
v jiných
městech,
které
jsou
ochotny
spolupořádat kurzy a pronajmout na ně své prostory. Taková spolupráce nyní probíhá v Brně, Přerově, Jihlavě, Plzni a Ústí nad Labem. Školy, kde kurzy probíhají, musí být dostatečně velké pro výuku a ubytování cca 100 účastníků kurzu a navíc personálu. V příloze 13 viz dopis pro oslovení nových škol. Výukové prostory Školy musejí mít buď vlastní umělecké prostory (divadelní sál, taneční sál), nebo musí být moţnost tyto prostory vybudovat mobilně pomocí vlastních zdrojů Ambrozie (mobilní pódium, praktikábly, mobilní zvuková a světelná technika, opony atd.). Další moţností je pronájem více prostorů a kombinace výukových prostorů školy s jinými vhodnými prostory – např. základní umělecká škola, městské divadlo aj. Ubytování účastníků Ubytování účastníků je ve školních třídách na vlastních karimatkách či matracích ve spacácích. Zde je třeba dbát aktuálního znění zákona ve smyslu dostatku osobního prostoru. Obvykle se do jedné školní třídy vejde pohodlně 15 osob. Je také vhodné, aby třídy, kde jsou účastníci ubytováni, nebyly vybaveny příliš drahou technikou kvůli případnému poškození. Ubytovací třídy jsou jediné prostory, kde tráví děti na Ambroziádě čas samy bez dozoru (v průběhu nočního klidu).
79
Ubytování personálu Na Ambroziádách je třeba myslet i na lektory, kteří často vyţadují samostatné ubytování. Zde Ambrozia vyuţívá menší třídy či kabinety. Pro lektory má připravena mobilní lůţka. Oddíloví vedoucí a praktikanti mají své dvě místnosti pro všechny společně. Kancelář a sborovna Důleţitou součástí akcí je také kancelář, kde je kdykoli dostupné vedení turnusu pro řešení jakýchkoli problémů, přijímají se zde kontroly z Krajské hygienické stanice a často se zde dělají i porady. Kancelář musí být vybavena počítači s internetem, tiskárnou a kopírkou. Kancelář je obvykle budována z jedné z pronajatých školních tříd. Při výběru se přihlíţí hlavně k umístění kanceláře blízko hlavnímu vchodu do budovy, ve středu všeho dění. Sociální zařízení Při hledání vhodného prostoru Ambrozia nesmí zapomínat na kapacitně dostatečné sociální zařízení – zejména na sprchy, které na mnoha školách nejsou samozřejmostí. Zákon upravuje, ţe musí být přítomna 1 sprcha na 30 dětí do 15 let. Pro starší osoby jiţ tato věc není zákonem upravena. Při kapacitě turnusu 100 osob činí děti do 15 let asi polovinu, takţe zákonnou normu obvykle splňují dvě sprchy pánské a dvě dámské. Z hlediska praktického fungování je pak třeba v případě
takto
nízkého
počtu
sprch
počítat
s časy
na
osobní
hygienu
v programu. Ambrozia se proto snaţí dělat akce na školách, kde jsou počty sprch vyšší, neţ je zákonné minimum. Kromě školních budov probíhají Ambroziády také na horských chatách (Alpy, Orlické hory) nebo v chatkách (Chorvatsko). Zde Ambrozia postupuje cestou výběrových řízení na dodávku komplexních ubytovacích sluţeb od cestovních kanceláří nebo agentur.
80
Riziko poškození svěřeného majetku Ambrozia v nájemních smlouvách přebírá zodpovědnost za pronajaté prostory (často téměř celá budova školy) včetně drahého elektronického i jiného vybavení. Rizika ničení majetku jsou eliminována dvěma hlavními způsoby. Díky lektorům a oddílovým vedoucím mají účastníci po většinu dne zdvojený dohled. Všichni účastníci mají navíc tak nabitý program, ţe mají minimum volného času, který by se dal vyuţít k poškozování majetku. Proto i přes velké kapacity turnusů Ambrozia nikdy neřešila větší problémy neţ ulomené kliky, zlomenou poličku nebo poškozený koberec. Tato poškození vţdy nechá Ambrozia na své náklady opravit. Od roku 2014 si Ambrozia také sjednává pojistku proti úrazům klientů a poškození majetku v průběhu letních turnusů. Špatné umístění inventáře Nejenom poškození majetku, ale také jeho přesuny na jiné místo mohou na školách působit problémy. Na mnoha školách si paní učitelky celoročně hýčkají svou třídu, a je proto potřeba, aby ji po průběhu Ambroziády našly ve stejném stavu, v jakém ji opustily. Problémy můţe způsobit jiná barva ţidličky, méně stolů, přerovnané knihy atd. Jedná se o drobnosti, ale právě tyto drobné stíţnosti učitelů mohou rozhodovat po průběhu Ambroziády na radě školy, zda ředitel znovu nabídne Ambrozii partnerství pro další akce. Ambrozia se proto snaţí těmto drobným nedostatkům předcházet tím, ţe prostory školy jsou před převzetím budovy kompletně nafoceny a podle fotek jsou v závěru turnusu uváděny do původního stavu. Někde je třeba vyuţít i inventárních seznamů – pro rozpoznávání správných ţidlí a lavic. Úklid prostor V průběhu turnusů je třeba vţdy zajistit pravidelný úklid ve všech svěřených prostorech. Větší část úklidu mají na starosti praktikanti – kaţdodenní vytírání všech ploch, úklid kuchyně, vynášení košů atd. Kaţdodenní údrţbu sociálních zařízení má na starosti uklízečka, kterou se Ambrozie obvykle snaţí získat ke spolupráci z řad úklidové čety konkrétní školy. Má to výhodu, protoţe takový zaměstnanec přesně ví, kde a co je třeba udělat, a zná svou práci.
81
Zároveň je schopen poradit v závěrečných úklidových pracích, co a jak je ještě třeba uvést do původního stavu před předáním budovy.
9.3 Stravování na kurzech Stravování na kurzech Ambrozie je řešeno dle platných zákonů ČR. Na dětských zotavovacích akcích musí být dětem zajištěna vyváţená strava 5 x denně (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře). Tento standart lze zajistit několika způsoby při dodrţení rozpočtu na stravu:
Vyuţívat externího dodavatele jídla a jídlo pouze vydávat v prostorách školy;
Vyuţívat externího dodavatele jídla a na jídlo chodit do prostor dodavatele (např. restaurace, školní jídelna);
Vařit samostatně ve školní kuchyňce a jídlo vydávat přímo v prostorách školy (tato varianta vyţaduje platit vlastního kvalifikovaného kuchaře a zásobovače);
Nejčastěji je vyuţívaná kombinace externího dodavatele a vlastní kuchyně (např. obědy a část večeří od externího dodavatele a snídaně, svačiny a část večeří z vlastních zdrojů).
Ambrozia pro případ kurzů, kde vaří s pomocí vlastních zaměstnanců, vlastní kompletní vybavení kuchyně, které lze kamkoli převézt. Hygienické předpisy pro stravování Ať uţ se na Ambroziádách vaří všechna jídla, nebo probíhá pouze výdej jídla, je třeba se řídit přísnými hygienickými normami. Vybavení prostor kuchyně a prostoru výdeje musí vyhovovat Zákonu č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, Vyhlášce č. 106/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na zotavovací akce pro děti. Během celé akce musí být v kuchyňce umístěny minimálně 2 chladničky, přičemţ jedna je na mastné výrobky a druhá na mléčné. Ovoce a zelenina se zpracovávají okamţitě po nakoupení, aby se zachovala jejich čerstvost, tudíţ není nutné na ni mít speciální skladovací prostory. K uskladnění suchých potravin se pouţívá sklad, který musí být minimálně závěsem oddělen od kuchyně.
82
V kuchyni musí být dostatečné mnoţství dřezů - k manipulaci s masem, k manipulaci s kuchyňským bílým nádobím, k manipulaci s kuchyňským černým nádobím, na omývání ovoce a zeleniny. Dřez lze nahradit i lavorem. V kuchyni musí být také umyvadlo na mytí rukou, které je vybavenou přívodem teplé a studené vody. Důleţité je dostatečné mnoţství pracovních ploch. Pro manipulaci s masem musí být zvlášť vyčleněn prostor, prkénko a noţe. Totéţ platí pro ovoce a zeleninu. Do kuchyňky během celého dne mají přístup pouze osoby s platným potravinářským průkazem. Výdej pokrmů probíhá před vstupem do kuchyňky na výdejním pultu. Ke konzumaci pokrmů jsou vyčleněny specializované prostory (obvykle třída se stoly). Vzhledem k tomu, ţe jsou účastníci rozděleni na skupiny, chodí na jídla po skupinkách o max. 15 lidech. K dispozici je účastníkům po celý den uzavřený barel s pitím, který je opatřen výpustním kohoutem. Po dobu snídaně je zde teplý čaj, během dne pak šťávy. Vedle barelu jsou dva tácy, jeden na čisté skleničky, druhý na špinavé, coţ je zřetelně odděleno nápisem. Na špinavé nádobí je na chodbě umístěn stůl, pod stolem je uzavíratelná nádoba na zbytky, které jsou po kaţdém jídle odváţeny. Prostor kuchyňky, jídelny a chodba jsou po celou dobu akce pravidelně uklízeny. Kontrola KHS Ambrozia je povinna všechny české turnusy hlásit jednotlivým pobočkám Krajské hygienické stanice. Pracovnice KHS pak pravidelně navštěvují všechny turnusy a kontrolují, zda probíhají v souladu se zákony upravujícími zotavovací akce pro děti. Kontrola se zejména týká: 1) fungování kuchyně, skladování potravin, vyváţenosti jídelníčku; 2) úklidu prostor; 3) zajištění dostatečného počtu sociálních zařízení; 4) správného zajištění ubytování dětí (dostatek osobního prostoru); 5) vyváţenosti programu; 6) správného vedení zdravotního deníku, vybavení lékárničky; 7) potřebné dokumentace o personálu (certifikát zdravotníka, potvrzení o práci s dětmi, potravinářské průkazy atd.).
83
9.4 Doprava Velkou organizační výhodou Ambrozie je, ţe doprava na kurzy je individuální. Vzhledem ke klientele z celé ČR by se stejně nedalo nijak smysluplně nabídnout svozová místa. Průzkumy účasti ukázaly, ţe zhruba polovina účastníků pochází z blízkosti místa turnusu (pak není problém se dopravit) a druhá polovina je z různých částí ČR. U nich uţ je těţké dohledat nějakou pravidelnost - jedná se o lidi, kteří se rozhodují pro účast na turnusu podle volného termínu, a nikoli podle lokality. Dopravu zajišťuje Ambrozia pouze na kurzy v Alpách, Orlických horách a v Chorvatsku. Autobusová doprava do Alp je součástí balíčku od cestovní kanceláře. Autobusová doprava do Orlických hor je odebírána přímo od provozovatele chaty, který vlastní i autobus a nabízí při spojení více sluţeb nejvýhodnější podmínky. Dopravu na turnusy do Chorvatska zajišťuje dopravce CDS Náchod, který v roce 2013 vyhrál s nejlepší cenou výběrové řízení mezi asi 6 oslovenými dopravci. Druhou
stránkou
dopravy
je
doprava
majetku
Ambrozie
do
míst
jednotlivých turnusů. Za těmito účely má Ambrozia dvě sluţební auta – Škodu Octavia, pro přepravu osob, a nákladní vůz Iveco, pro přepravu techniky a provozního materiálu.
9.5 Technika Ambrozia v průběhu let postupně dokupuje technické vybavení. V prvních letech své činnosti spoléhala téměř výhradně na spolupráci partnerů. Zejména drahá filmová technika pro filmovou školu se půjčovala od partnerských škol (SŠAK Hradec Králové a SPŠSST Panská Praha) a od partnerských firem (M-film, MagnusFilm). Tato spolupráce probíhá stále, ale přibývá vlastní techniky Ambrozie. Jedná se zejména o techniku mobilní, která se převáţí na jednotlivé turnusy. Technik Ambrozie je schopen ve volném prostoru v jakékoli škole vybudovat profesionálně vypadající divadelní sál se světelnou a zvukovou aparaturou, oponou, pódiem a projekcí. Na jednotlivých školách se také pravidelně budují dabingová a nahrávací studia.
84
Za techniku má zodpovědnost hlavní technik Ambrozie, který po kaţdém turnusu provádí její inventuru a dává návrhy vedení Amborozie na další nutné investice do renovace techniky a doplňování inventáře.
10 Zmapování konkurence Je otázkou, zda vůbec v souvislosti s uměleckým vzděláváním mládeţe a v rámci neziskového sektoru lze mluvit o konkurenci. Z určitého úhlu pohledu jde spíše o soutěţení o co nejvyšší kvalitu mezi organizacemi. Ambrozia, ač nezisková organizace, se chce chovat jako trţní firma, protoţe tyto firmy (na rozdíl od mnohých státních) vyuţívají konkurenci jako motivaci pro zlepšování. Ambrozia tedy průběţně mapuje svou konkurenci. Zjišťuje:
Kdo jsou její konkurenti?
Jaké jsou jejich strategie a cíle?
Čím se od Ambrozie liší?
Jaká je jejich konkurenční nabídka (cena, servis pro zákazníky)? Mezi
hlavní
konkurenty
UA
Ambrozia
patří
Letní
herecká
škola
(www.letnihereckaskola.cz), Talent camp (www.talent-company.cz), Divadelní a filmová společnost Zity Kabátové (www.divadlofilm.cz) aj. Letní herecká škola Letní herecká škola je svou nabídkou nejblíţe Ambrozii. Společnost pořádá Letní hereckou školu (LHŠ), Zimní hereckou školu (ZHŠ) a vede celoroční výuku. Účastníci LHŠ i ZHŠ se učí divadlu, zpěvu a tanci. Prochází zde daným kurzem a seznamují s jednotlivými disciplínami daných oborů. To je jeden z hlavních rozdílů v porovnání s Letní Ambroziádou, která nabízí účastníkům zaměření na jeden konkrétní obor a soustředění se tak na cíle jejich zájmů. Letní herecká škola má více neţ dvacetiletou tradici a v letech 2007 a 2008 docházelo mezi Ambrozií a LHŠ ke spolupráci (půjčování techniky, lektoři působili na obou akcích atd.). Tato spolupráce byla ze strany Ambrozie ukončena v roce 2009 z důvodu odlišného přístupu k základním pilířům uměleckého vzdělávání. Letní herecká škola je propojena s castingovou agenturou A casting. Jejím
85
hlavním cílem tedy je vytipovat v rámci svých kurzů ty nejtalentovanější jedince a ty dostat do televize a filmu, kde je budou zastupovat. Ti méně talentovaní na LHŠ často nemají příliš moţností pro růst a rozvoj. Druhým problémem je přílišné komerční pozlátko akcí Letní herecké školy. Závěrečné prezentace divadel jsou tvořeny kopírováním známých filmů a muzikálů ve smyslu – čím věrnější kopie originálu, tím budou rodiče jako diváci (a platící klienti) více nadšeni. Letní herecká škola nabízí také celoroční výuku, kde je práce také zaměřena
převáţně
na
divadelní
herectví
a
nastudování
divadelního
či
muzikálového představení. Na všechny kurzy, které pořádá Letní herecká škola, se konají talentové zkoušky. Konkurenční výhodou pro Ambrozii je cena a její dobré jméno. Letní herecká škola se ve své historii mnohokrát potýkala s problémem, ţe od ní utíkali účastníci i lektoři a šířili o úrovni akce mnoho pomluv. Pravdou ovšem je, ţe LHŠ má skvěle zvládnutou propagaci (zejména internetovou), takţe nemá problém kaţdé léto své dva turnusy zaplnit. Talent company Talent company je další z praţských společností. Je relativně mladá a vznikla právě odštěpením části nespokojených lektorů od Letní herecké školy. Podobně jako Ambrozia nabízí Talent Camp, kde účastníci prochází jednotlivými obory a podle svých preferencí svou výuku zaměřují na jedno odvětví umění. Někteří lektoři Ambrozie působili na tomto campu a první ročníky se dle jejich slov zatím vyznačovaly spíše zmatkem a chaosem. Důvodem je, ţe ve vedení celého projektu stojí příliš mladí a nezkušení lidé (ostatně jako při začátcích Ambrozie). Talent company dále nabízí celoroční výuku pod názvem Talent school, kde vynikají obory pop zpěv, pop piano (novodobé styly jako R’n´B, funky, beatbox aj.), skladba a aranţování, focení, práce s kamerou, střih. Účastnický poplatek za letní kurz je stanoven na 5.990 Kč. Cena celoročních kurzů se pohybuje okolo 220 Kč za 90 minut. Divadelní a filmová společnost Zity Kabátové Další z praţských společností, jejichţ kurzy jsou určené široké veřejnosti, především studentům a dospělým v oblasti divadelní a filmové tvorby, nabízí
86
kurzy herectví, dabingu, moderování, zvukové tvorby a reţie. Workshopy a kurzy jsou primární činností. V létě společnost pořádá Letní filmový a herecký tábor, kde je výuka zaměřena na herectví, rétoriku a čtení scénáře. V rámci těchto hodin se účastníci zabývají základy hereckého projevu, etudami, mluveným projevem a přípravou textu k odpolednímu natáčení, které je hlavní náplní tábora. Cena tábora je 5 500 Kč. Velkou výhodou divadelní společnosti je, ţe nabízí i tábor pro dospělé, rozšiřuje tím tak svou cílovou skupinu. Za konkurenci lze povaţovat i produkty nabízené brněnskou JAMU – zejména Letní muzikálovou školu, která je sice draţší neţ obdobný kurz Ambrozie, ale její vysoká atraktivita je dána prestiţí zastřešující instituce. Obdobné letní kurzy dělají i další střední školy (Střední škola aplikované kybernetiky, Hradec Králové – Škola filmu a fotografie) a Vyšší odborné školy (Vyšší odborná škola herecká, Praha). Herecké tábory pořádá i několik castingových agentur, ale jejich kvalita je dosti pochybná a vzhledem k nízkým počtům klientů je zatím není třeba vnímat jako konkurenci. Na mnoha táborech je umělecké vzdělávání dáno jako jeden z mnoha nabízených doplňkových programů (vedle sportu či výuky jazyků).
87
11 Směřování Ambrozie do budoucna SWOT analýza je metoda, jejíţ pomocí je moţno identifikovat silné a slabé stránky,
příleţitosti
a
hrozby,
spojené
s
určitým projektem,
typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy uţívanou především v marketingu. Ambrozia pravidelně zpracovává toto komplexní vyhodnocení fungování firmy, snaţí se nalézat problémy nebo nové moţnosti růstu. SWOT analýza umoţňuje vytvářet si stále nové cíle a zabraňovat stagnaci společnosti. Tabulka 1 SWOT analýza 2014
Silné stránky
Slabé stránky
Know how
Správa majetku a techniky
Personální strategie
Zázemí
Akcí se účastní veřejně známé
Slabá prezentace v médiích
osobnosti
Slabé propojení s castingovými
Efektivní organizační tým
Pro většinu lidí srdcová záleţitost
Levnější neţ konkurence
Tradice
Pokrytí všech prázdnin
Jednička na trhu
agenturami
Příležitosti
Hrozby
Zaloţení vlastní školy (ZŠ x SŠ x
VOŠ)
Ztráta
současných
celoročních
prostor – kancelář, sklad,…
Nové lokality – Praha, zahraničí
Stagnace
Nové zázemí – hlavní budova
Poškození dobrého jména
Sponzorské dary
Zvyšování cen od dodavatelů –
Granty od měst a krajů
Granty EU
Bezpečnostní rizika – úrazy
Získání akreditace na kurzy
Negativní mediální kampaň
Být více vidět v médiích
stravování, doprava,…
Zdroj: archiv Ambrozie
88
12 Závěr Věřím, ţe práce pomohla detailně nahlédnout do principů fungování UA Ambrozia. Věřím, ţe obhájila důleţitost uměleckého vzdělávání dětí a mládeţe v ČR. Věřím, ţe základním uměleckým školám a dalším institucím se bude do budoucna dařit poněkud rychleji a koncepčněji reagovat na uměleckovýchovné poţadavky dnešní doby. A věřím, ţe mnoho pedagogů umění nemusí čekat, tak jako čekají uţ dlouhá desetiletí učitelé na koncepční a smysluplnou reformu českého školství. Učitelé umění ve volnočasové oblasti mohou začít jednat hned, mohou zakládat organizace podobné Ambrozii (nebo ještě lepší) a plnit svůj sen o tom, jak by mělo umělecké vzdělávání v ČR vypadat. A moţná, ţe tato aktivita „zdola“ pomůţe urychlit reformy oficiálního školského systému, který bude náhle tlačen konkurencí. Tato práce neměla za cíl nabídnout návod ke kopírování pro další umělce/pedagogy. Netvrdí ani, ţe vše v Ambrozii funguje správně a je hodno následování. Tato práce měla za cíl ukázat, ţe to jde - ţe jde v dnešní době realizovat v ČR umělecké vzdělávání dle svých představ o kvalitě bez závislosti na čemkoli zvenčí, jako jsou granty, sponzoři nebo zkostnatělá koncepční omezení. Na příkladu Ambrozie se prokázalo, ţe zájem ze strany dětí a mládeţe o tyto aktivity je. A je velký.
89
Seznam literatury 1. BRUNTON, Paul. Duše a umění. Praha: Santal, 2012, 48 s. ISBN 978-8085965-90-2 2. FISCHEROVÁ, D.: Duhová jiskra. Praha: Vyšehrad, 2001. 184 s. ISBN: 807021-451-1 3. HÁLEK, Vtězslav a kolektiv. Marketing XXL. 1.vydání. Bratislava: Donau Media, 2010. 667 s. ISBN 978-80-89364-14-5. 4. HOSTINSKÝ, Otakar. O umění. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1956, 686 s. 5. CHLUP, Otokar a Antonín SYCHRA. O estetické výchově. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1956, 76 s. 6. KOTLER, Philip. Marketing. Praha: Grada, 2004, 855 s. ISBN 978-80-2470513-2 7. KOTLER, Philip. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Praha: Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261082-1 8. KALHOUS, Zdeněk a Otto OBST. Školní didaktika: sekundární škola. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 192 s. ISBN 80- 2440217-3. 9. LÁZŇOVSKÁ, Lenka. Neformální umělecké vzdělávání. In Diskuzní fórum Umělecké
vzdělávání
a
role
kulturních
institucí.
Redakce
Kateřina
Doleţalová. Praha: Nipos, 2011. s. 82-91 10. MACHKOVÁ, Eva. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998, 199 s. ISBN 80-7068-103-9. 11. PIŤHA, Petr. Umělecké vzdělávání jako integrující prvek výchovy a vzniku osobnosti. In Diskuzní fórum Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Redakce Kateřina Doleţalová. Praha: Nipos, 2011. s. 95-
90
100
12. SKALKOVÁ, Jarmila. Aktivita ţáků ve vyučování. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 188 s. 13. SLAVÍK, Jan. Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. I. díl. Praha : Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta, 2001. 282 s.
ISBN
80-7290-066-8 14. SPOUSTA, Vladimír. Krása, umění a výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 130 s. ISBN 80-210-1196-3. 15. VÖLCKERS, Hortensia, 2013, Kulturní vzdělání – co to je? [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.goethe.de 16. Citáty slavných osobností, 2007 [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://citaty.net 17. Ministerstvo kultury České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-01-14]. Soulský program : Cíle
pro rozvoj umělecké výchovy. Dostupné z WWW:
http://www.mkcr.cz
91
