Jan Koráb, Ondřej Peterka
Mléčná farma Sosna aneb: „Do hospody na mlíko?!“
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................................... 2
2
Základní informace.............................................................................................................. 2
3
Problémy ............................................................................................................................. 2 3.1
Vnější podoba.................................................................................................................. 2
3.2
Vnitřní podoba................................................................................................................. 3
3.2.1
Místnost pro hosty ................................................................................................... 3
3.2.2
Venkovní posezení .................................................................................................. 3
3.2.3
Další vybavení......................................................................................................... 4
3.3
Sortiment ......................................................................................................................... 4
3.4
Dostupnost....................................................................................................................... 4
3.5
Reklama........................................................................................................................... 5
3.6
Internetová prezentace..................................................................................................... 5
3.7
Plemeno krav................................................................................................................... 6
3.7.1
Plemeno České strakaté........................................................................................... 6
3.7.2
Plemeno Holštýn ..................................................................................................... 6
3.7.3
Základní parametry chovného cíle .......................................................................... 7
3.7.3.1
Mléčná užitkovost .............................................................................................. 7
3.7.3.2
Standard plemene ............................................................................................... 7
4
Závěr.................................................................................................................................... 8
5
Použitá literatura.................................................................................................................. 8
-1-
1 Úvod Pro účely naší práce jsme se rozhodli rozebrat horskou mléčnou farmu Sosna. Zaujala nás zejména proto, že se jedná pro nás, jakožto městské obyvatele, o poměrně neobvyklou obchodní jednotku s vysokým potenciálem. Shodli jsme se také na tom, že farma má z hlediska prodeje některé nedostatky, jejichž vyřešení by mohlo vést ke zvýšení její návštěvnosti. Obzvláště proto, že dnešní člověk, často celý týden zužovaný interdependencí, internacionalizací a globalizací, se rád alespoň na pár chvil vrátí do lůna přírody. Lze proto očekávat tendenci růstu počtu potenciálních zákazníků.
2 Základní informace Farma Sosna (pojmenovaná dle majitelů – rodiny Sosnových) se nachází mezi tzv. Vlašskými boudami, které se rozprostírají na několika loukách v nadmořské výšce 1020 m.n.m. Za nejbližší „civilizaci“ se dá považovat Velká Úpa, která se rozkládá v údolí o tři kilometry dál a bezmála 400 metrů níž. Okolo Vlašských bud vede několik turistických značek a končí zde i naučná stezka vedoucí z Horního Maršova kolem hrádku Aichelburg a Tippeltových bud. To zaručuje relativně stálý přísun hladových a žíznivých turistů, především v zimní a letní sezóně. S farmařením začal pan Sosna v roce 1990. Do té doby pracoval jako ochranář v národním parku. Když tehdy on a jeho rodina začínali s hospodařením, museli se obrázek 1 - umístění farmy všechny postupy výroby naučit znovu od začátku. Nejprve se pokoušeli prodávat vlastní výrobky nejen dole v údolí, ale například i v prodejně zdravé výživy v Trutnově. Jak říká sám pan Sosna, bylo od tohoto modelu upuštěno jednak pro značnou nákladnost a časovou náročnost dopravy, a pak také kvůli stále se stupňujícím nárokům stran hygienických norem pro maloobchodně prodávané mléčné výrobky. Proto nakonec došlo k otevření horského občerstvení, které funguje celoročně, vyjma pondělků, a slouží k přímému prodeji vyrobených mléčných výrobků. V několika následujících bodech se pokusíme zaměřit na některé problémy, kterých jsme si při naší návštěvě nemohli nevšimnout.
3 Problémy 3.1 Vnější podoba Farma již při příchodu navodí dojem klidného prostředí a její vnější podobě lze jen ztěží něco vytknout. Architektura je typická pro krkonošské boudy a nechává vyniknout křehké pouto s přírodou. Má-li turista štěstí, potká cestou i stádo krav a jednoho koně, takže se ještě před samotnou konzumací může seznámit s hlavními výrobními faktory, případně si tyto faktory i pohladit. Samotné přístupové cestě, která vede od hlavní stezky lze vytknout snad jen příliš malou ceduli s otevírací dobou, která je -2-
obrázek 2 - stádo
umístěna až těsně před samotnou budovou. Lze také předpokládat, že část turistů tuto odbočku prostě mine, čímž bychom nechtěli urazit ničí intelekt, ale některým zmoženým pocestným by šipka z hlavní cesty jistě usnadnila rozhodovací proces. Ještě daleko účelnější by bylo vyvěsit nástin sortimentu, pokud ne přímo jídelní/nápojový lístek.
obrázek 3 - přístupová cesta
Naopak za klad bych považoval, známky po pobytu skotu, na přístupové cestě. Tak se i zákazník, který přichází například za mlhy, může seznámit s částí procesu, který předchází tvorbě chutného bílého moku.
3.2 Vnitřní podoba 3.2.1 Místnost pro hosty Místnost pro hosty příjemně překvapí svou útulností a velmi nepříjemně svou velikostí. Pokud se dále bavíme o tom, jak přilákat do farmy více zákazníků, je nezbytně nutné zabezpečit, aby bylo kam je přilákat. Problém je v tom, že se jedná de facto o předsíň domku, ve kterém bydlí správci farmy. Tudíž možnosti dalšího rozšíření jsou pouze na úkor soukromého prostoru rodiny. Zde se nabízí pouze jedno, byť poněkud nákladné řešení – přístavba, či přímo výstavba nového objektu. Náročnost tohoto projektu je značná, proto se o něm zatím ani neuvažuje, přesto je rozšíření kapacity jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje. Abychom ale jen nehaněli, tento malý prostor je využit velmi účelně a v rámci svých možností skýtá příjemné posezení, pokud tedy nedorazíte v závěsu za skupinou třiceti Němců. Prodejní okénko vede téměř do obýváku, tudíž je otevíráno pouze pro příjem a výdej objednávek. Na zdi visí obrázek 4 - interiér mapa Krkonoš, která mlčky připomíná turistům, že po příjemné konzumaci mohou zase vyrazit dál. Vedle okénka visí nabídka pohledů, z nichž jeden se týká přímo farmy a lze ho zde i zakoupit (viz úvodní stránka této práce). Celá místnost je obložena dřevem a s výhradou velikosti působí velmi příjemně.
3.2.2 Venkovní posezení Problém s velikostí vnitřní místnosti řeší v letní sezóně venkovní posezení. Před vchodem nalezneme několik stolů, z nichž některé jsou vyrobeny z rozpůlených kmenů stromů. O těchto stolech lze jen prohlásit, že jsou několikrát hezčí, než pohodlnější. Vzhledem k vysokému koeficientu křivosti hrozí zvrhnutí mléka. Estetická hodnota je ovšem nesporná. Venkovní prostor je bez obsluhy a k odnosu mléka od okénka slouží proutěné tácy. Bohužel se cestou pletou pod nohy psi a kočky, které polehávájí před i za vchodem, takže taková cesta s tácem není nic jednoduchého.
obrázek 5 - stoly venku
Na rozdíl od často přeplněných vnitřních prostor, venku vládne klid, mír, ale často i zima. V zimně je vůbec situace dosti tragická a není vyjímkou, že chvíle, kdy farma zeje prázdnotou se střídají s okamžiky, kdy délka fronty promrzlých běžkařů překračuje únosnou míru.
-3-
3.2.3 Další vybavení Velikým problémem farmy jsou i toalety. Jediné, co je trochu připomíná, je suchý záchod, něco na způsob festivalové „toi-toiky“, byť poněkud vkusnější, který je od venkovního posezení oddělen skalkou/závějí (dle roční doby). A problém to není jen kvůli omezení luxusu posezení, ale hlavně kvůli směrnicím Evropské Unie, které přikazují záchod zvlášť pro dámy i pány, s předsíňkou a bezdotykovou baterií. Lze pravda namítnout, že dámy mají „kadibudku“, páni okolní les a studánka splňuje znaky bezdotykové baterie, každopádně ale na farmě vládne obava z požadavku na dodržování této podmínky. Pan Sosna se netají tím, že by mu nezbylo než farmu zavřít. Hlavním problémem je nedostatek vody, která je čerpána z pramene a na splachování záchodu pro hosty by opravdu nestačila. I výstavba dalšího objektu, který by již záchody mohl obsahovat je velmi problematická, jak je již zmíněno výše. Při tom v sousedním Rakousku nebo Bavorsku nejsou farmy se suchým záchodem ničím neobvyklým. Často toto není ani handicapem v provozování ubytovacích služeb, někdy se jedná dokonce i o vítané zpestření pobytu. Ale to už je otázka postavení těch kterých zemí v EU a my ji zde nevyřešíme.
3.3 Sortiment Sortiment mléčných výrobku je relativně široký a zatraceně dobrý. Zákazníkům je nabízeno téměř vše, od podmáslí, přes tzv. medvědí mléko (karamelové mléko s rumem – sen nejednoho běžkaře) a česnekový jogurt až po farmářovu svačinku (chléb s česnekovým tvarohem). Menu je vyvedeno i v Němčině, což lze hodnotit jako veskrze chvályhodný počin. Ceny jsou na horském průměru a vzhledem ke vzdálenosti, kterou člověk urazí, než sem dojde, mají na poptávku velmi malý vliv.
obrázek 6 - menu
Škoda je, že si nelze odnést nějaké to mléko i s sebou, to se ale váže na již zmíněné normy pro maloobchodní prodej. Kromě výše uvedeného pohledu si nekoupíte ani žádné upomínkové předměty. Není zrovna nutné, aby byl interiér zahlcen plyšovými kravičkami pro děti, ale nějaký, alespoň malý posun tímto směrem by se zajisté vyplatil. Možnosti výroby reklamního zboží jsou dnes téměř neomezené a poptávka po něm jakbysmet. Ta sice ještě nedosahuje takového rozsahu, jako u našich západních sousedů, ale existuje a prezentace takových předmětů (například známým) pomáhá šířit dobrou pověst farmy.
3.4 Dostupnost Podle polohy farmy je zřejmé, že doprava na místo není nejsnazší. Pokud by byla jen místem ke krátkému odpočinku a občerstvení není snad v této oblasti potřeba nic měnit. V odvětví agroturistiky je však velká perspektiva, a proto být jen krátkou zastávkou na celodenním výletě po horách je trochu plýtvání vlastním potenciálem. Farma by tedy měla spojit své fungování i s dlouhodobějšími (víkendovými nebo i týdenními) pobyty. Ubytovací kapacity mají majitelé již teď k dispozici, jde tedy jen o to, ubytovaným klientům dostatečně presentovat všechny zajímavosti života na farmě. Doprava autem je možná, bylo by jen potřeba cestu na internetových stránkách dobře popsat a zvětšit parkovací plochy. -4-
3.5 Reklama Jedním z hlavních nedostatků farmy je bezpochyby absolutní absence jakékoliv reklamy! Mléčné farmy jsou dnes hitem a hojně rozšířeným turistickým lákadlem v mnoha tradičních zemích Evropské unie. Zde se nabízí zejména srovnání s Rakouskem, kde je toto odvětví turistiky nadmíru oblíbené. V Rakousku je reklama na rekreační zařízení tohoto typu nezbytně nutná. Koho může mléčná farma upoutat? Mléčné farmy jsou vyhledávány zejména zákazníky – tzv. neokonzervativci. Nepochybně jde o obyvatele měst, kteří již mají rodinu. Tito lidé bývají velmi snadno ovlivněni různými druhy reklamy. V tomto případě bych volil reklamu televizní a nebo formou billboardů – zejména ve velkých městech a na hlavních dálničních tazích. Televizní reklama na námi zvolený segment stále působí a tak je možné získat řadu nových zákazníků cestou klasického reklamního spotu. Také reklamy na billboardech se dle zkušeností z Rakouska velmi vyplácí. Pokud stojí náš potenciální zákazník půl hodiny v zácpě, ve smogu a stresu, mohla by velmi zapůsobit rada návratu k tradičním hodnotám, klidu, tichu a krásné přírodě. Propagovat celý segment velmi agresivně se rozhodli naši západní sousedé v Německu. Vytvořením obrázek 7 - Black or White? Reality show plné (pro Němce) známých osobností. Celá show spočívala v tom, že několik populárních herců, sportovců a modelek bylo přesunuto na alpskou farmu, kde jim byly zabaveny všechny moderní předměty dnešní doby, a ti se tedy snažili žít jako horští farmáři z počátku minulého století. Tento pořad zaujal, podle průzkumů sledovanosti, zejména námi vyhledávaný segment, tedy městské rodiny. Mohl by tedy velmi kladně zapůsobit na zisk nových návštěvníků farmy. Je však nutno říci, že toto řešení není v možnostech jedné mléčné farmy. Dá se však očekávat, že jako většina světových reality show se na českých obrazovkách také tato dříve či později objeví. Jak pomůže celému segmentu záleží zejména na jejím načasování. Jak pomůže jedné konkrétní farmě bude jen na její propagační aktivitě! Vzhledem k velikosti a možnostem farmy Sosna bych přistoupil zejména k reklamě na již zmíněných billboardech a nejrůznějších vývěsních tabulích menší velikosti a zejména k prezentaci na internetu. Tím se dostávám k dalšímu bodu naší práce.
3.6 Internetová prezentace V dnešní době je naprosto nezbytné, a to i pro mléčnou farmu, mít své vlastní internetové stránky. Pokud se pustíte do hledání farmy na českém internetu, najdete zmínku na stránkách www.agroweb.cz. To je však z pohledu zákazníka naprosto nedostačující. Odhaduji že potenciální zákazníky farmy, kteří někdy zabrousí na stránky agroweb.cz, bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky. Neschopnost vytvořit si jakékoliv internetové stránky brání počátečnímu rozšíření farmy, které by s největší pravděpodobností otevřelo majitelům farmy dveře k výše zmíněným, nákladnějším možnostem reklamy. Zřídit internetové stránky je dnes možné zcela zdarma a jejich vytvoření zvládne pomocí běžně používaného a snadno dostupného software opravdu každý. To ovšem samo k nijak výraznému úspěchu nepovede a tak je nutné získat pro své stránky odkazy na některých známějších stránkách. V řešení tohoto problému by mohli pomoci např. stránky: -5-
agro-navigator.cz . Ne že by snad tato adresa byla proslulejší, než již zmíněný agroweb.cz. Zvolil jsem ji jako příklad z tohoto důvodu: Pokud budete vyhledávat na nejpoužívanějším českém internetovém katalogu (seznam.cz) výraz „mléčná farma“ jsou tyto stránky prvním opravdu kvalitním získaným odkazem. To že v tomto odvětví mají mléčné farmy hodně co dohánět zjistíme pokud se podíváme do již jmenovaného katalogu na farmy s chovem koní.
3.7 Plemeno krav Po případném rozšíření farmy by bylo jednoznačně nutno zvýšit produkci mléka, tak aby plně uspokojovala nové nároky. Jednou z možností je rozšíření stáda. Tak však nelze postupovat do nekonečna a proto jsme se rozhodli, informovat se u odborníků z ČZÚ o možnostech, jak stádo nahradit zcela, či po částech jiným plemenem. Možnost nahradit stávající plemeno České strakaté plemenem Holštýn by přinesla zejména kvalitnější mléko, což by se při významném navýšení produkce farmy zřejmě stalo žádoucím. Popis plemen nám byl velkoryse poskytnut odbornicí na agroekonomiku v následujícím znění:
3.7.1 Plemeno České strakaté Český strakatý skot je původním plemenem České republiky. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené, pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití, na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou.
obrázek 8 - česká strakatá
Chovný cíl plemene je zaměřen na vysokou a hospodárnou produkci kvalitního mléka a masa. V dlouhodobější perspektivě charakterizuje mléčnou užitkovost cílový požadavek 6 000 až 7 500 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. Masnou užitkovost pak průměrný denní přírůstek nad 1 300 g v intenzivním výkrmu býků a jatečná výtěžnost nad 58 %. Řada předních chovů dosahuje těchto parametrů již v současné době.
Požadován je skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti, středního až většího tělesného rámce, dobrého osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv. Zpracovatelský průmysl oceňuje dobrou a standardní kvalitu suroviny dodávané z chovů strakatého skotu: mléko v nejvyšších třídách jakosti s žádoucím obsahem mléčných složek a vysokou výtěžnost kvalitního, chuťově výrazného masa, vhodného ke všem formám technologického využití.
3.7.2 Plemeno Holštýn Skot plemene Holštýn resp. Holstein je původní německé plemeno. Stejně jako český strakatý skot je celosvětově rozšířené díky své přizpůsobivosti klimatickým podmínkám všech kontinentů. Holštýn je výrazně mléčné plemeno charakterizováno dlouhodobým standardem mléčné užitkovosti 6 500 kg až 8 000 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5%. Pro masné účely je nevhodné. -6-
obrázek 9 - Holštýn
Vzhledem ke své charakteristicky význačné mléčné užitkovosti je požadován skot středního tělesného vzrůstu, menších nároků na osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu je dána podobně jako u českých strak ukazateli chovné užitkovosti: dobrým zdravotním stavem, s důrazem na mléčnou žlázu, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv. Z pohledu zpracovatelského průmyslu je holštýn plemeno dosahující nejvyšší jakostní třídy mléka, obsahujícího vysoký podíl bílkovin a tuku, vhodného pro všechny technologie především potravinářského využití. V podmínkách regulovaného odbytu mléka pomocí mléčných kvót a vyššího ocenění kvality jatečného skotu klasifikačním systémem SEUROP, splňují plemena strakatého skotu, ale především holštýn reálná očekávání a potřeby všech chovatelů mléčného skotu.
3.7.3 Základní parametry chovného cíle 3.7.3.1 Mléčná užitkovost Česká strakatá
Holštýn
prvotelky
5 500 – 6 200 kg
5 800 – 6 200 kg
dospělé krávy
6 000 – 7 500 kg
6 500 – 8 000 kg
obsah bílkovin v mléce nejméně
3,50%
3,50%
obsah tuku v mléce
4,0 – 4,1 %
4,1 - 4,2%
produkční využití dojnic
4 – 5 laktací
4 – 5 laktací
hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců
310 – 350 kg
300 – 330 kg
hmotnost jalovic při 1. zapuštění
420 – 440 kg
400 – 420 kg
- krav
650 – 750 kg
600 – 700 kg
- býků
1 200 – 1 300 kg
1 100 – 1 300 kg
– krav
140 – 144 cm
130 – 140cm
– býků
152 – 160 cm
145 – 155 cm
3.7.3.2 Standard plemene
hmotnost v dospělosti
výška v kříži dospělých
Z celkového porovnání plemen z pohledu rentability mléčného chovu je výhodnější plemeno holštýn a to především díky své vyšší mléčné produkci a jakostně kvalitnějšímu mléku (s vyšším procentem obsahu tuku).
-7-
4 Závěr Je nutno říci, že odvětví agroturistiky zaznamená, podle všeho, v České republice výrazný boom. Služby, které dnes nabízejí farmáři na českých farmách šíří svého rozsahu zdaleka nedosahují standardů na Rakouských nebo Bavorských farmách. Jestliže předpokládáme vysoký nárůst zájemců o pobyty na farmách, bude bezpodmínečně nutné včas zaujmout a prosadit se v konkurenci, která bude prudce narůstat. Farma Sosna má nejlepší předpoklady aby se v konkurenci prosadila. Jsou to velké pozemky v turisticky oblíbených oblastech, ubytovací kapacity a v neposlední řadě umění vyrábět chutné mléčné výrobky. Růst popularity se dá předpokládat nejen podle vývoje v zahraničí, ale i podle rozvoje dalších oblastí agroturistiky v ČR např. koňských farem.
obrázek 10 - Farma v zimě
5 Použitá literatura [1] TÁŇA KRÁLOVÁ: Mléčná farma alpského střihu, Agroweb, http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=12735
-8-
