Jakým způsobem je možné definovat náklady související s bezpečností? Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.; Mgr. Zuzana Krulíková
Anotace Příspěvek se ve stručnosti zamýšlí nad otázkou „kolik stojí bezpečnost“ respektive „jaké jsou či mohou být náklady určitého bezpečnostního incidentu“. Při této a priori nevděčné činnosti
jsou
do
značné
míry
využity
poznatky
z mezinárodního
projektu
bezpečnostního výzkumu, kde se oba autoři svého času angažovali.
Klíčová slova Bezpečnost, náklady, opatření, dopady, finance.
Summary The paper briefly examines the question of "how much does the security cost" or “what are or may be the cost of a particular security incident”. In this a priori ungrateful activity are largely used outcomes of the international security research project where both authors were involved.
Keywords Safety/security, cost, measures, impacts, finance.
Ekonomie bezpečnosti – Bezpečnost ekonomiky: Mezinárodní projekt za účasti České republiky Projekt „Ekonomie bezpečnosti – bezpečnost ekonomiky: Nová agenda pro evropskou bezpečnostní ekonomiku“ („EUSECON – A New Agenda for European Security Economics“) byl jedním z mezinárodních projektů, spuštěných v kontextu 7. rámcovém programu Evropské unie. Projekt spadal do Tématu 10: „Bezpečnost“ a probíhal od března 2008 do počátku roku 2012. Projekt se zaměřoval na ekonomické aspekty konkrétních bezpečnostních politik. Mezi otázky, které byly v této souvislosti položeny, patří: „Jak ekonomika odolává bezpečnostním výzvám?“; Které ekonomické nástroje mohou být aplikovány při zajišťování bezpečnosti?“ či dokonce „Jaký je dopad terorismu na mikroekonomické lidské štěstí?“1 Koordinací projektu byl pověřen Německý institut pro hospodářský výzkum. Vedle Německa a České republiky se do řešení zapojily kapacity z Nizozemska, Spojeného království, Irska, Řecka, Španělska a Rakouska. Ze zemí mimo Evropskou unii se jedná o Izrael, Norsko, Spojené státy americké a na bázi jednotlivců i Švýcarsko. Česká republika je tak v uvedené množině jediným „novým členským státem Unie“, kterému se dostalo této cti. Členové badatelského konsorcia, zastupující Českou republiku
(respektive
Centrum
pro
sociální
a
ekonomické
strategie
a Policejní akademii České republiky), o to více považují za svou povinnost seznámit domácí publikum s dosavadními výsledky a směřováním projektu.2 Co se týče otázky, položené v názvu článku, pak je třeba v první řadě co možno nejjednoznačněji vědět či stanovit, co je v sázce (respektive jaký je chráněný zájem – možná ztráta, plynoucí z nečinnosti) a kolik skutečně stojí konflikt.
1
2
O terorismu jsou veřejně známá spíše makrodata (kde se útok udál; kolik znamenal obětí; kdo byl útočník) ale nikoli mikrodata (dopad incidentu na konkrétní malé komunity a na firmy; například kdo se po útoku odstěhoval a kolik ho toto stěhování stálo; zcela mimo matematiku pak zůstávají psychologická traumata a náklady na snahu „začít jiný život“). Konkrétní dílčí studie (working papers) bylo určitou dobu možné shlédnout na internetové stránce http://www.economics-of-security.eu, ale po skončení projektu se jejich dostupnost omezila. První seznámení veřejnosti v České republice s projektem se uskutečnilo během 5. Pražské bezpečnostní konference, 20. listopadu 2009 (vystoupení koordinátora projektu Tilmana Brücka, nazvané „Security Policy as a Threat to Growth?“).
2
Přímé náklady konfliktu (hodnoty zničené přímo v rámci konfliktu) tvoří pouze zlomek celého spektra souvisejících nákladů. Nepřímé náklady se zpravidla od přímých nedají ostře oddělit. Mezi tradičně „přehlížené“ náklady konfliktů patří takové chronické a obtížně kvantifikovatelné náklady, jako jsou náklady příležitosti.3 V
bezpečnostní
oblasti
lze
identifikovat
několik
základních
průmětů
mezi
bezpečnostním uvažováním a ekonomikou (dopadem na hospodářství a společnost: 4
Primární náklady, související s teroristickými incidenty (škody na místě útoku: oběti na životech, zranění, materiální škody a bezprostřední náklady, nutné na příslušné záchranné práce, léčbu zraněných, odškodnění pozůstalých, respektive případné uvedení místa činu do původního stavu).
Sekundární náklady, které znamenají protiteroristická opatření (přitom je třeba konstatovat, že i „malá míra ohrožení terorismem“ přináší často stejné investice, jako vyšší míra ohrožení). Totéž platí pro opatření proti organizovanému zločinu (která se s opatřeními proti terorismu mohou vhodně doplňovat, ale mohou spolu i „soupeřit“). Tento aspekt již nyní v určité míře sledují některé studie, vygenerované v rámci projektu EUSECON.5
Terciální, a priori psychosociální náklady, které souvisejí s bezpečnostní nejistotou ve společnosti (nejen s ohledem na terorismus nebo organizovaný zločin). Tato skutečnost rezonuje nejviditelněji v takových oblastech, jako je cestovní
3
Studie (Working Paper) č. 21: Olaf J. de Groot, Tilman Brück, Carlos Bozzoli; Německý institut pro hospodářský výzkum. Kolik peněz stojí výstřel: K tématu odhadu ekonomických nákladů konfliktu (How Many Bucks in a Bang: On the Estimation of the Economic Costs of Conflict). Studie (Working Paper) č. 29: Carlos Martí Sempere; Universita Baskicka. Evropský bezpečnostní průmysl: Předmět výzkumu (The European Security Industry: A Research Agenda). 4 Studie (Working Paper) č. 01: Tilman Brück, Marie Karaisi, Friedrich Schneider; Německý institut pro hospodářský výzkum. Přehled ekonomiky bezpečnosti (A Survey of the Economics of Security). 5 Studie (Working Paper) č. 09: Alexander Ramseger, Martin B. Kalinowski, Lucia Weiß; Institut pro výzkum míru a bezpečnostní politiku University v Hamburgu. Chemické, biologické, radiologické a nukleární hrozby a ekonomická analýza terorismu (CBRN Threats and the Economic Analysis of Terrorism). Studie (Working Paper) č. 13: Carlos Bozzoli, Cathérine Müller; Německý institut pro hospodářský výzkum. Vnímání a postoje k šokům způsobeným terorismem: Důkazy ze Spojeného království (Perception and Attitudes to Terrorist Shocks: Evidence from the United Kingdom).
3
ruch nebo civilní letectví). Tento aspekt již nyní v určité míře sledují některé studie, vygenerované v rámci projektu, ale i některé další výstupy.6
Stranou pozornosti nemohou zůstat ani náklady ušlé příležitosti, které zapříčinil terorismus, organizovaný zločin či korupce.
Na druhé straně pomyslných vah jsou zisky, které bezpečnostní výzvy znamenají pro bezpečnostní výrobu či služby.
Poslední sledovanou proměnnou je tzv. chráněný zájem (škody, kterým se snaží protiopatření či konkrétní chování zabránit).
Všechny tyto aspekty je třeba při studiu dopadů terorismu a organizovaného zločinu brát do úvahy, aby konkrétní závěry nebyly zkreslené a zavádějící. Zároveň je třeba sledovat, kdo konkrétní náklad (nebo jeho podíl) nese:
veřejný (státní, regionální, obecní, unijní) rozpočet;
soukromý subjekt
jednotlivec atd.
Rovněž omezení lidských svobod nebo komplikace při integraci cizinců je možné chápat jako specifický terciální náklad, související s terorismem.7
6
7
Studie (Working Paper) č. 06: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Ekonomika bezpečnosti: Průvodce dostupností a potřebností dat (Security Economics: A Guide for Data Availability and Needs). Studie (Working Paper) č. 08: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Velká otázka, málo odpovědí: Teroristická aktivita, sentiment investora a dopad šoků na akciové výnosy (Big Question, Little Answers: Terrorism Activity, Investor Sentiment and Shock Returns). Studie (Working Paper) č. 10: Syeb Mansoob Murshred; Institut sociálních studií v Haagu. O vzájemném vztahu mezi strachem a nenávistí (On the Interaction between Fear and Hatred). Studie (Working Paper) č. 11: Benedict Goderis, Mila Versteeg; Oxfordská universita. Porušování lidských práv po 11. září a úloha ústavních omezení (Human Rights Violation after 9/11 and the Role of Constitutional Constraints). Friedland, Nehemia; Merani, Ariel, The Psychological Impact of Terrorism: A Double-Edged Sword; in: Political Psychology, Vol. 6, No. 4 (Dec., 1985), s. 591 až 604.
. Verger, Pierre; Dab, William; Lamping, Donna, L.; Loze, Jean-Yves; Deschaseaux-Voinet, Céline; Abenhaim, Lucien; Rouillon, Frédéric, The Psychological Impact of Terrorism: An Epidemiologic Study of Posttraumatic Stress Disorder and Associated Factors in Victims of the 1995–1996 Bombings in France. . Jiruše, Robert. Psychosociální intervenční týmy a terorismus v České republice; in: Rescue Report, 5/2005 p. 9, 12 (ISSN: 1212-0456). Studie (Working Paper) č. 10: Syeb Mansoob Murshred; Institut sociálních studií v Haagu. O vzájemném vztahu mezi strachem a nenávistí (On the Interaction between Fear and Hatred). Studie (Working Paper) č. 11: Benedict Goderis, Mila Versteeg; Oxfordská universita. Porušování lidských práv po 11. září a úloha ústavních omezení (Human Rights Violation after 9/11 and the Role of Constitutional Constraints).
4
S ohledem na dopad terorismu (incidentů, výhrůžek) na „většinovou populaci“. Zde rezonují dvě možnosti: “radikalizace“ (příklon k rázným řešením, která mohou být diskutabilní z hlediska ochrany lidských svobod) nebo poraženectví (sebeobviňování a sklon k ústupkům).8 Několik studií se věnuje tématu náchylnosti akciových trhů na výkyvy, vyvolané násilnými incidenty. Je konstatováno, že existují akcie, které jsou vůči terorismu bezmála imunní (obchodní řetězce atd.), ale některé akcie reagují na změny v mezinárodní bezpečnostní situaci velmi citlivě (aerolinky, hotelové řetězce, cestovní kanceláře).9
8
9
Studie (Working Paper) č. 14: Syed Mansoob Murshed, Sara Pavan; Institut sociálních studií v Haagu. Identita a islámská radikalizace v Západní Evropě (Identity and Islamic Radicalisation in Western Europe). Studie (Working Paper) č. 19: Faisal Rabby, William M. Rodgers III; Universita Missouri, Rutgers: Universita New Jersey. Trh práce v USA po 11. září 2001 a jeho dopad na muslimy (Post 9-11 US. Muslim Labour Market Outcomes). Studie (Working Paper) č. 24: Faisal Rabby, William M. Rodgers III; Universita Missouri, Universita New Jersey. Dopad 11. září a londýnských bombových útoků na zaměstnanost a výdělky muslimů ve Spojeném království (The Impact of 9/11 and the London Bombings on the Employment and Earnings of U. K. Muslims). Studie (Working Paper) č. 06: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Ekonomika bezpečnosti: Průvodce dostupností a potřebností dat (Security Economics: A Guide for Data Availability and Needs). Studie (Working Paper) č. 10: Syeb Mansoob Murshred; Institut sociálních studií v Haagu. O vzájemném vztahu mezi strachem a nenávistí (On the Interaction between Fear and Hatred). Studie (Working Paper) č. 12: Eric D. Gould, Esteban F. Klor; Hebrejská universita v Jeruzalémě. Funguje terorismus? (Does Terrorism Work?). Studie (Working Paper) č. 14: Syed Mansoob Murshed, Sara Pavan; Institut sociálních studií v Haagu. Identita a islámská radikalizace v Západní Evropě (Identity and Islamic Radicalisation in Western Europe). Studie (Working Paper) č. 08: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Velká otázka, málo odpovědí: Teroristická aktivita, sentiment investora a dopad šoků na akciové výnosy (Big Question, Little Answers: Terrorism Activity, Investor Sentiment and Shock Returns). Studie (Working Paper) č. 16: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Mezinárodní srovnání reakcí akciových trhů na velké teroristické incidenty: Role vnímání rizika (CrossCountry Stock Market Reactions to Major Terror Events: The Role of Risk Perception). Studie (Working Paper) č. 17: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Determinanty mezinárodního přenosu otřesů způsobených terorismem (The Determinants of Terrorist Shocks‘ Cross-Market Transmission). Studie (Working Paper) č. 18: John Garvey, Martin Mullins; Universita Limerick. Výzkum „nového“ a „starého“ terorismu za použití proměnlivých dat (An Examination of „New“ and „Old“ Terrosism Using High-Frequency Data).
5
Není bez zajímavosti, že například Londýnská burza se po útocích ve vlastní zemi zachvěla relativně málo, protože zde existovala zkušenost (paměť burzy), související s teroristickými útoky Irské republikánské armády. Burzy v jiných zemí na londýnský útok reagovaly nezřídka citlivěji.10 Primární dopad útoků je zpravidla mnohem menší než jeho dopady sekundární a terciální (dopady na psychiku široké veřejnosti). Incidenty z 11. září 2001, nakolik byly závažné, tak jejich dopad na místě byl slabým odvarem jejich odrazu ve střednědobém horizontu (vývoj hrubého domácího produktu, fungování akciových trhů). Jedná se o rovnici o příliš mnoho neznámých.11 Dopady teroristických útoků (šoky) na hospodářství jsou přitom v součtu mnohem méně drastické, než dopady trendů, které s terorismem nesouvisí (tzv. globální hospodářská krize).12 Vyplatí se (ne) investovat do bezpečnostních protiopatření? Turisté, kteří chtějí na Cejlonu zavítat do chrámu Buddhova zubu, jsou předem informováni, že po teroristických útocích ze strany stoupenců budování Tamilského Eelamu je čekají přísná bezpečnostní opaření. Jaké je pak překvapení, když na místě samotném procházejí pouze dřevěnými rámy, označenými místní ochrankou za „detektory“ (zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy). Toto opatření vyšlo zjevně lacino a svůj účel zatím uspokojivě plní: teroristy odstrašuje a k dalšímu útoku od té doby nedošlo. Představme si situaci, že šéf firemního IT, což můžete být třeba vy, si klidně pije ranní kávu (či čaj), když v tom k němu přijde "pan generální" s tím, že na webu New York
10
Studie (Working Paper) č. 17: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Determinanty mezinárodního přenosu otřesů způsobených terorismem (The Determinants of Terrorist Shocks‘ Cross-Market Transmission). Studie (Working Paper) č. 18: John Garvey, Martin Mullins; Universita Limerick. Výzkum „nového“ a „starého“ terorismu za použití proměnlivých dat (An Examination of „New“ and „Old“ Terrosism Using High-Frequency Data). 11 Studie (Working Paper) č. 23: Teun van Dongen; Středisko pro strategické studie Haag. Udělejte průlom: Alternativní přístup k měření účinnosti boje proti terorismu (Break it Down: An Alternative Approach to Measuring Effectiveness in Counterterrorism).
6
Times píší, že šifrování lze prolomit a zda teda má vůbec význam, aby se to v jejich firmě provádělo? V tu chvíli si musí CIO dobře rozmyslet odpověď a nejlépe udělá, když si vzpomene na základy ekonomie – ať již je získal formálně ve škole či prostě praxí. Jde o to zvážit náklady a užitek šifrování. Užitkem v tomto případě rozumíme snížení rizika plynoucího ze zcizení dat a jejich možného dešifrování jinou osobou. Riziko je dáno jako součin pravděpodobnosti nastání nežádoucího úniku dat a škody z toho plynoucí: Riziko = Pravděpodobnost nastání události x Škoda plynoucí z události. Použijme
názorného
příkladu
–
PIN
na
platební
kartě,
v naprosté většině případů se jedná o čtyřmístné číslo. Pak je tu denní limit na výběr, řekněme 30 tisíc korun. Po třech špatných zadáních PINu automat kartu zabaví. To jsou výchozí podmínky. A teď si představte, že vám kartu někdo ukradne, či ji prostě ztratíte, každopádně někdo cizí se z ní pokusí nelegálně vybrat peníze. Pravděpodobnost, že uhodne PIN je bez dodatečných informací (nemáte ho napsaný na zadní straně karty, že ne?) 1 ku 10 tisícům. Má na to tři pokusy, čímž se šance zvyšuje na 1 ku 3 333. Možná škoda je 30 tisíc (neukládáte přeci peníze do matrace, něco na účtu máte), takže ohodnocené riziko se rovná 9 korunám. Jinými slovy, banky může velmi zjednodušeně při svých výpočtech počítat s tím, že průměrně se na každou kartu ukradne 9 korun. Samozřejmě, kdybychom do analýzy přidávali další údaje a proměnné, došli bychom k jiným hodnotám, ale pro rychlé hodnocení nákladů a užitku, plynoucího z šifrování, tento jednoduchý příklad plně postačuje.13 "Představte si, že bych vzal dvacet dětských batůžků, naplnil je semtexem, dopravil je do dvaceti amerických školek a nechal je tam v noci vybuchnout. Nikoho bych nezabil. Ale co by se stalo? Žádná americká rodina by neposlala do školy své dítě. Američané by nešli do práce, protože by hlídali doma své děti."14
12
Studie (Working Paper) č. 16: Konstantinos Drakos; Athénská universita hospodářství a obchodu. Mezinárodní srovnání reakcí akciových trhů na velké teroristické incidenty: Role vnímání rizika (CrossCountry Stock Market Reactions to Major Terror Events: The Role of Risk Perception). 13 Radecký, Alexandr; Martin, Charlie; Erben, Lukáš. Šifrování: Rizika versus náklady; in: Business World, červen 2008, s. 12 až 13. . 14 Pravda, Petr. Americký expert: Teroristé se mění; in: Mladá fronta DNES, 19. V. 2003 (interview se Stephenem Gale z univerzity v Pennsylvánii). .
7
V současnosti je, přinejmenším v rámci zemí Evropské unie, čistě ekonomický dopad terorismu (potenciálních teroristických útoků) minimální, zejména pokud přitom uvažujeme celé spektrum nákladů na protiteroristická opatření. Přísně vzato by bylo možné k celému fenoménu přistupovat metodou laissez-faire (nechat být), a ve výsledku by společnost prostě akceptovala skutečnost, že k teroristickým útokům bude docházet i nadále (Tento aspekt již nyní v určité míře sledují některé studie, vygenerované právě v rámci projektu.15 Existují zde ale přinejmenším dvě zásadní „ale“: a) Psychologický rozměr terorismu. V tomto ohledu se prolíná bezpečnostní věda, ekonomika a psychologie velmi těsně. Je možné konstatovat, že jevy, které jsou latentní či všudypřítomné (zločin, organizovaný zločin, korupce atd.), respektive se na ně lze v dlouhodobých časových řadách připravovat, přizpůsobovat se jim (migrace, potravinová a energetická krize), společnost vnímá méně vyhroceně, než jednotlivý teroristický útok, a to dokonce i útok neuskutečněný, zmařený ve stádiu příprav. Takový jednotlivý incident se na společnosti či hospodářství (cestovní ruch, civilní letecká přeprava atd.) odrazí výrazným jednorázovým výkyvem, který je mnohem zásadnější, než v případě jevů méně viditelných, které přitom mohou znamenat mnohem více obětí na životech (dopravní nehodovost, oběti kouření atd.). Na terorismus tak, stručně řečeno, veřejnost zpravidla odmítá aplikovat princip náhody, rozložení nákladů či statistického
průměrování
(pojišťovnictví),
respektive
investičního
rizika
(rizika
nesprávné investice). Člověk snáze akceptuje riziko finanční ztráty (např. při nezabezpečeném internetovém bankovnictví), méně již ztráty zdraví a ještě méně hodlá matematizovat perspektivu smrti sebe nebo svých blízkých. 2) Terorismus postupuje cestou nejmenšího odporu. Zcela rezignovat na protiteroristická opatření by bylo vůči teroristickým strukturám návodným gestem. Mnohem více cílů by se stalo lákavějších pro případné útoky.16
15
Studie (Working Paper) č. 03: Cathérine Müller, Joppe de Ree; Německý institut pro hospodářský výzkum. Hrozba terorismu: Perspektiva pro tvůrce politických rozhodnutí (The Threat of Terrorism: The Perspective of a Policymaker). Studie (Working Paper) č. 05: Hella Engerer; Německý institut pro hospodářský výzkum. Ekonomika bezpečnosti: Definice a možnosti (Security Economics, Definition and Capacity). 16 Již nyní jsme ostatně v situaci, že je třeba cíle diversifikovat, není v silách demokratické společnosti ohlídat všechna místa velké koncentrace osob, jako jsou supermarkety či otevřená prostranství (náměstí, rušné křižovatky).
8
