Datum: září 2012
Jakost pitné vody dodávané veřejnými vodovody Indikátor Jméno: Jakost pitné vody dodávané veřejnými vodovody Definice: Plnění limitních hodnot ukazatelů jakosti pitné vody z veřejných vodovodů podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Počet obyvatel napojených na zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů. Kód:
RPG1_WatSan_S2 + RPG1_WatSan_Ex1
Úvod Informační list poskytuje přehled o vývoji počtu obyvatel České republiky zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu a o plnění limitních hodnot. Nejvyšší mezní hodnoty (NMH) jsou hodnoty zdravotně závažných ukazatelů jakosti pitné vody, v důsledku jejichž překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví jinak. Mezní hodnoty (MH) jsou hodnoty organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody, jejích přirozených součástí nebo provozních parametrů, které nejsou stanoveny z hlediska zdravotního, ale z hlediska senzorického nebo provozně-technického. Jejich překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Odůvodnění Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a kvalitu pitné vody (pro které používá zákon pojem „jakost pitné vody“) se stanoví hygienickými limity obsahu mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny vyhláškou č. 252/2004 Sb. (v platném znění) nebo jsou povoleny nebo určeny podle zákona o ochraně veřejného zdraví příslušným hygienickým orgánem. Plnění uvedených požadavků je kontrolováno laboratorními rozbory pitné vody, jejichž zajištění v požadované četnosti a rozsahu ukládá zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví provozovatelům vodovodů.
Klíčové sdělení Počet obyvatel České republiky zásobovaných pitnou vodou z monitorovaných a v celostátní databázi vedených veřejných vodovodů se zvýšil z 9,2 milionu od počátku fungování databáze v roce 2004 na 9,8 milionu v roce 2011, což představuje nárůst zhruba o 622 tisíc nově napojených obyvatel. Podíl obyvatel napojených na vodovod činí 93 % obyvatel ČR. Četnost překročení limitních hodnot zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody klesla mezi lety 2004-2011 ve větších vodovodech (zásobujících více než 5 000 obyvatel) i menších vodovodech (zásobujících do 5 000 obyvatel). Souhrnně vzato, nedochází k významným změnám v kvalitě pitné vody z veřejných vodovodů, kterou lze hodnotit jako dobrou. V některých, zejména menších vodovodech jsou nicméně trvale překračovány limitní hodnoty i pro zdravotně významné ukazatele kvality. V roce 2011 bylo 317 tisíc obyvatel zásobováno pitnou vodou z vodovodu, jemuž byla udělena výjimka pro nejméně jeden zdravotně významný ukazatel.
Grafy Obr. 1 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z větších (zásobujících více než 5 000 obyvatel) a menších monitorovaných vodovodů v letech 2004 - 2009
Tabulka k obr. 1 Větší vodovody (přes 5 tisíc obyvatel)
Menší vodovody (do 5 tisíc obyvatel)
2011
7 818 946
1 955 897
2010
7 799 787
1 955 818
2009
7 589 529
1 929 536
2008 2007
7 578 015 7 579 282
1 931 260 1 941 210
2006
7 590 205
1 967 743
2005
7 559 204
1 927 130
2004
7 304 874
1 847 847
Obr. 2 Četnost nedodržení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody pro větší (zásobující více než 5 000 obyvatel) a pro menší vodovody v letech 2004 – 2011
Obr. 3 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou, koncentrace látky přesáhla limitní hodnotu, 2005 – 2011
Tabulka k obr. 3 2005 Dusičnany 67 000 Chloroform 81 000
2006 72 000 143 000
2007 58 500 40 000
2008 57 100 48 000
2009 44 370 257 070
v níž
2010 47 050 200 780
střední
2011 65 340 79 750
roční
Obr. 4 Počet zásobovaných obyvatel se schválenou výjimkou pro dusičnany
Tabulka k obr. 4 2004 Dusičnany 67 442
2005 69 639
2006 60 000
2007 53 500
2008 52 600
2009 63 877
2010 55 420
2011 71 814
Popis grafů Obr. 1 dokumentuje vývoj počtu obyvatel v období let 2004 – 2011 zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů, jejichž provozovatelé podle platné legislativy provádějí pravidelně rozbory vody ukládané do národní databáze PiVo. Jedná se o naprostou většinu vodovodů v ČR, rozdíl mezi počtem zásobovaných obyvatel v databázi a ve statistikách ČSÚ činí pouhých 0,3 % obyvatel (zhruba 30 tisíc). Mezi lety se zvyšuje počet obyvatel zásobovaných zejména z větších vodovodů (zásobujících po více než 5 000 obyvatel). Podíl obyvatel zásobovaných z menších vodovodů činí kolem 20 % všech zásobovaných. Na obr. 2 je znázorněn vývoj podílu stanovení nad limitní hodnotou pro zdravotně významné ukazatele jakosti pitné vody dodávané veřejnými vodovody v období let 2004 - 2011. Procento nedodržení limitu je vztaženo k celkovému počtu stanovení příslušného typu limitní hodnoty. Odděleně jsou hodnoceny větší a menší vodovody (oblasti) zásobující nad 5 000 a do 5 000 obyvatel. Výsledky dokumentují, že v uvedeném období četnost překročení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) zdravotně významných ukazatelů jakosti vody klesla v distribuční síti větších vodovodů z 0,4 % v roce 2004 na 0,1 % v roce 2011, v menších oblastech z 1,3 % na 0,8 %. Obr. 3 ukazuje vývoj počtu obyvatel zásobovaných vodou, v níž střední roční koncentrace (střední hodnota všech měření během roku) dvou zdravotně nejvíce rizikových látek, dusičnanů a chloroformu, dosáhla nebo přesáhla limitní hodnotu. U dusičnanů podíl kolísá jen mírně vzhledem ke stabilnímu obsahu ve vodě; u chloroformu je podíl obyvatel zásobovaných vodou se střední roční nadlimitní hodnotou variabilní. Na obr. 4 je uveden vývoj počtu obyvatel zásobovaných z vodovodu, kde byla svchálena orgánem ochrany zdraví časově omezená výjimka pro dusičnany. Souvislost zdraví a životního prostředí Voda je výborné rozpouštědlo a s čímkoli přijde do styku, to ráda rozpouští a do sebe přijímá. V případě pitné vody, kterou bychom rádi uchovali bez jakéhokoli znečištění, to může představovat problém. Zvláště když k tomu přistoupí naprostá otevřenost vodního
systému. Koloběh vody na Zemi nemá žádné hranice, před kterými by se mohla civilizace a její „výdobytky“ (v podobě chemického a biologického znečištění prostředí) zastavit. Pitná voda může být znečištěna doslova od zdroje až po kohoutek, tedy v průběhu celé své cesty „z přírody“ ke spotřebiteli. Požití znečištěné pitné vody může u člověka způsobit onemocnění. Původci nemocí mohou být povahy biologické, chemické nebo radiologické. Vodou mohou být přenášeny patogeny typu bakterií, virů, prvoků a červů (1). Kontaminovaná pitná voda tak může být příčinou vzniku vodou přenosných onemocnění, například průjmových onemocnění, tyfu, hepatitidy typu A nebo úplavice. Epidemie onemocnění v důsledku kontaminace pitné vody se v dnešní době stále vyskytují i v ekonomicky rozvinutých evropských zemích. Největší riziko představují pro kojence a malé děti. Z chemických kontaminant se ve vodě mohou nacházet stovky látek. Některé látky v pitné vodě jsou přirozeného původu z podloží. Mezi nejčastější kontaminanty patří dusičnany, železo, mangan, olovo, arsen a vedlejší produkty desinfekce, zejména trihalomethany (např. chloroform). Zvýšenou radioaktivitu pitné vody může způsobit řada přírodních nebo umělých radioizotopů, v našich podmínkách je nejčastějším nositelem radioaktivity radon.
Politický kontext Spolehlivé zásobování dobrou a bezpečnou pitnou vodou je základním předpokladem zdravé společnosti a jejího ekonomického rozvoje; úlohou státu je vytvoření příslušné právní a institucionální základny pro zajištění tohoto úkolu. Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) v tzv. Bonnské chartě pro bezpečnou pitnou vodu (2) zformulovala cíl: „Cílem je dobrá nezávadná pitná voda, která se těší důvěře spotřebitelů. Voda, kterou lze nejen bez obav pít, ale u níž spotřebitel zároveň oceňuje její estetickou kvalitu.“ Jinými slovy: pitná voda musí být dostupná v potřebném množství a požadované kvalitě, přičemž pod pojmem kvalita se neskrývá pouze bezpečnost či nezávadnost vody, ale i její plně vyhovující chuť a další smyslově postižitelné vlastnosti. Zároveň se však celý systém zásobování vodou musí těšit důvěře spotřebitelů, protože to, jak veřejnost vnímá kvalitu vody, je nutno považovat za nedílnou součást kvality samotné. Protokol o vodě a zdraví (3), společná iniciativa Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN-ECE) a Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO), který vstoupil v platnost v srpnu 2005, je prvním právně závazným nástrojem prevence a kontroly nemocí souvisejících s pitnou vodou. Hlavním cílem Protokolu je na všech úrovních rozhodování podpořit ochranu lidského zdraví a duševní pohody, individuálně i kolektivně, v rámci trvale udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany vodních ekosystémů, ochrany jakosti a množství vody a kontrolou a potlačováním chorob souvisejících s vodou. V České republice byl Protokol ratifikován v roce 2001 a národní cíle byly vyhlášeny v roce 2008. Ustanovení Protokolu se v našich podmínkách vztahují na vody povrchové, podzemní, uzavřené vody využívané ke koupání, vody ve smyslu odvádění, přepravy, úpravy nebo zásobování, vody splaškové a odpadní. Stěžejní program ochrany a podpory veřejného zdraví Zdraví 21 (4), přijatý vládou v roce 2002, ukládá v jednom ze svých cílů „Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality“ a konkretizuje opatření vedoucí k tomuto cíli. Také první ze čtyř Regionálních prioritních cílů Evropského Akčního plánu zdraví a životního prostředí pro děti (CEHAP), jehož přijetí bylo podpořeno na 4. ministerské konferenci zdraví a životního prostředí v roce 2004, se zaměřuje na „zvýšení podílu domácností s přístupem ke zdravotně vyhovující pitné vodě a k adekvátní kanalizaci.“
Hodnocení jakosti pitné vody Každoročně jsou získávány údaje o kvalitě pitné vody ve vodovodech zásobujících 9,8 milionů spotřebitelů, což prokazuje, že jsou sledovány téměř všechny veřejné vodovody v České republice. V období let 2004 – 2011 docházelo k nedodržení limitních hodnot zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody s typem limitu nejvyšší mezní hodnota ve větších i menších vodovodech pouze ojediněle, četnost překročení se v současné době pohybuje ve větších vodovodech okolo 0,1 %, v menších zhruba 0,8 % provedených stanovení. Celkem 80 % obyvatel (7,8 milionu) bylo v roce 2011 zásobováno pitnou vodou, která při všech stanoveních splňovala kvalitativní parametry zdravotně významných ukazatelů dané příslušnou vyhláškou. Překročení limitní hodnoty pro dusičnany (50 mg/l) bylo celkově zjištěno ve 3 % případů stanovení, pro chloroform (30 µg/l) v 1,5 % případů. Ve větších oblastech byla překročena limitní hodnota pro zdravotně významné ukazatele (NMH) u herbicidu terbuthylazinu, a to v 1,2 % stanovení, u dalších chemických látek nebyla NMH překročena ve více než 0,5 % případů. Pro chloroform byla limitní hodnota (MH) překročena v 2,8 % případů. V menších oblastech byla nejčastěji překročena NMH zdravotně významných ukazatelů pro dusičnany (4,8 %), pesticidy desethylatrazin (3,7 %) a atrazin (0,9 %). V roce 2011 nedošlo k výrazným změnám v jakosti pitné vody ve veřejných vodovodech České republiky. V zásadě platí, že čím větší vodovod, tím kvalitnější pitná voda. Existuje řada zejména menších vodovodů, jejichž kvalita vody není uspokojivá a kde jsou trvale překračovány limitní hodnoty i zdravotně významných ukazatelů. Pro většinu takových vodovodů byla udělena časově omezená výjimka. Zdroj dat Informační systém PiVo provozovaný Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Zpracování dat: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, SZÚ Popis dat Do informačního systému jsou průběžně vkládány výsledky rozborů vzorků pitné vody minimálně v rozsahu a četnosti předepsané platnou legislativou osobám, které pitnou vodu veřejnosti dodávají. Geografické pokrytí Veřejné vodovody České republiky Perioda 2004 – 2011 Frekvence aktualizace Ročně Kvalita dat V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví mohou být do informačního systému PiVo vloženy výsledky rozborů provedených v laboratoři, která je na danou činnost akreditována, autorizována nebo má platné osvědčení o správné činnosti laboratoře. Citace 1. Guidelines for Drinking-water Quality (Doporučení pro kvalitu pitné vody). 3.vydání. Díl 1 – Recommendation. Vydala WHO, Ženeva 2004
2. International Water Association: The Bonn Charter for Safe Drinking Water. September 2004. Česky vyšlo (Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu) v časopise SOVAK č. 7-8/2005, str. 20-23. 3. Protokol o vodě a zdraví: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/protokol-ovode-a-zdravi 4. Zdraví 21 -Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století, http://www.msmt.cz/vzdelavani/zdravi-21dlouhodoby-program-zlepsovani-zdravotniho-stavu-obyvatelstva-cr-zdravi-provsechny-v-21-stoleti-projednan-vladou-ceske-republiky-dne-30-rijna-2002usneseni-vlady-c-1046 Další informace Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/pitna-voda Stránky vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79
Státní zdravotní ústav Praha