Jakost vody. Zpracovalo Ekologické centrum Most

Jakost vody Zpracovalo Ekologické centrum Most ˇ na základeˇ dat pro Krušnohorí ˇ státní podnik od Povodí Ohre,

2000-2012

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 4

2

Voda a její ochrana .................................................................................................... 5

3

4

2.1

Ochrana vod v ČR .................................................................................................................... 7

2.2

Správa vodních toků v ČR ........................................................................................................ 8

2.3

Plány oblastí povodí ČR ........................................................................................................... 9

2.4

Povodí Ohře, státní podnik .................................................................................................... 10

Monitoring povrchových vod ................................................................................... 13 3.1

Síť sledování povrchových vod .............................................................................................. 13

3.2

Ukazatele jakosti vody ........................................................................................................... 14

3.3

Hodnocení jakosti vody ......................................................................................................... 14

Vodstvo na Mostecku .............................................................................................. 19 4.1

5

Řeka Bílina ............................................................................................................................. 19

Kvalita vody na vybraných profilech vodních toků.................................................... 23 5.1

Kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny .................................................................... 23

5.2

Sledované profily na řece Bílině ............................................................................................ 23 Profil 1031 – Bílina nad Mostem ................................................................................... 23 Profil 1030 – Bílina Chanov............................................................................................ 24

6

5.3

Rozšíření sledovaných profilů................................................................................................ 25

5.4

Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině ................................................................... 25

Vyhodnocení vývoje kvality vody na profilech řeky Bíliny ......................................... 26 6.1

Teplota vody .......................................................................................................................... 26

6.2

Teplota vzduchu .................................................................................................................... 27

6.3

Rozpuštěný kyslík .................................................................................................................. 27

6.4

Biochemická spotřeba pětidenní BSK5 .................................................................................. 28

6.5

Chemická spotřeba kyslíku .................................................................................................... 29 CHSKCr ............................................................................................................................ 29 CHSKMn ........................................................................................................................... 30

6.6

pH .......................................................................................................................................... 31

6.7

Konduktivita .......................................................................................................................... 31

6.8

Rozpuštěné látky ................................................................................................................... 32

2

6.9

Nerozpuštěné látky ............................................................................................................... 33

6.10

Železo ................................................................................................................................ 33

6.11

Mangan.............................................................................................................................. 34

6.12

Amoniakální dusík ............................................................................................................. 35

6.13

Dusitanový dusík ............................................................................................................... 35

6.14

Dusičnanový dusík ............................................................................................................. 36

6.15

Celkový fosfor .................................................................................................................... 37

6.16

Chloridy ............................................................................................................................. 37

6.17

Sírany ................................................................................................................................. 38

6.18

Vápník ................................................................................................................................ 39

6.19

Hořčík................................................................................................................................. 39

6.20

Fosforečnany ..................................................................................................................... 40

6.21

Sodík .................................................................................................................................. 40

6.22

Draslík ................................................................................................................................ 41

6.23

Hydrogenuhličitany ........................................................................................................... 42

6.24

Fekální koliformní bakterie................................................................................................ 42

6.25

Koliformní bakterie ............................................................................................................ 43

7

Vyhodnocení ........................................................................................................... 44

8

Závěr ....................................................................................................................... 45

9

Zkratky .................................................................................................................... 46

10 Zdroje ..................................................................................................................... 47 11 Seznam grafů, obrázků a tabulek ............................................................................. 48 11.1

Seznam grafů ..................................................................................................................... 48

11.2

Seznam obrázků ................................................................................................................ 49

11.3

Seznam tabulek ................................................................................................................. 49

3

1

Úvod

„Principem všech věcí je voda, z vody je vše a vše se do vody vrací.“ Thálét z Milétu Voda, neživá látka umožňující neobyčejný život na naší planetě. Voda, která denně proudí v údolích i korytech, dokazuje plynutí času a energie. Voda zde funguje jako prostředí, v němž vzniká život. Je zdrojem života také i pro ostatní organismy, které bezprostředně ve vodě nežijí, například lidé, stromy nebo květiny. Čím je prostředí přirozenější a méně zasažené člověkem, tím více má možnost zachovávat přirozené funkce ekosystému, svou samostatnost a potenciál biodiverzity. Mezi nejvýznamnější hodnoty vodních toků jako je přirozenost toku nebo prostředí biodiverzity se řadí i kvalita vody, která je bezpochyby také nositelem života. Kvalita vody je ovlivňována přirozenými procesy (eroze, odpad listí) a antropogenními procesy (vypouštění odpadních vod, kontaminace, havárie). Voda a monitoring její jakosti patří mezi legislativní rámec ochrany vody nejen na úrovni evropské, ale i mezinárodní. Kvalita vody a její monitoring má v České republice dlouholetou tradici. Umožňuje dlouhodobé zjišťování vývoje úrovně znečištění ve vodních tocích, ale také stanovení nápravných nebo dokonce revitalizačních opatření vedoucí ke snížení znečištění vodních toků. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) bylo založeno v roce 2000 na základě „Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“ (Listiny). Podporu svým podpisem vyjádřilo také Povodí Ohře, státní podnik. Od roku 2000 tak ECM získává data o kvalitě vody na vybraných profilech řeky Bíliny. Mimo dat jakosti vody z vybraných profilů řeky Bíliny jsou sledovány také průtoky a srážky. V roce 2013 byla rozšířena spolupráce ECM s Povodí Ohře, státní podnik. Spolupráce spočívá v aktualizaci a rozšíření profilů vodních toků, srážek a průtoků. ECM získalo výjimečnou možnost sledovat ukazatele jakosti vody na vybraných profilech řeky Bíliny, které postupuje veřejnosti na webových stránkách a přispívá tak ke zvýšenému přehledu veřejnosti o vývoji kvality vody. ECM vzhledem k zájmu občanů o kvalitu vody rozšířilo monitoring ukazatelů o další profily vodních toků jako je Bílý potok, Srpina, Loupnice nebo Ohře. 4

2

Voda a její ochrana

Voda patří mezi základní složky životního prostředí, které je nutné chránit. Jedním z nejvýznamnějších dokumentů v oblasti ochrany vodních zdrojů je tzv. Evropská vodní charta. Charta byla vyhlášena Evropskou radou (Council of Europe) dne 6. května 1968 ve Štrasburku. Její obsah vychází z Deklarace EHK o politice v oblasti ochrany vod před znečištěním a mezinárodních norem pro pitnou vodu Světové zdravotnické organizace WHO. Evropská vodní charta se skládá ze základních 12 tematických bodů vztahujících se k vodě, které jsou uvedeny níže. Čtvrtý bod se týká právě zachování optimální jakosti vody. I. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Voda se dostává na Zemi z atmosféry ve formě srážek. Přes ledovce, potoky, řeky a jezera odtéká do moří. Při koloběhu se zadrží část v půdě a v rostlinách. Vypařováním se vrací do atmosféry. Voda je pro lidi, zvířata a rostliny životně důležitá, lidské tělo obsahuje 2/3 vody, rostliny 9/10. Člověk potřebuje vodu jako potravinu, v domácnosti, v hospodářství jako zdroj energie i jako dopravní prostředek. Dále slouží voda k zotavení, což moderní život stále více a více vyžaduje. II. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat. Stoupající potřeba vody pro obyvatelstvo, zemědělství a průmysl způsobuje stále větší poptávku. Bude stále těžší uspokojovat tuto potřebu a zároveň zvyšovat životní úroveň, dokud každý jednotlivec nebude zacházet s vodou šetrně jako s drahocenným zbožím. III. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům závislým na vodě. Voda je životním prostředím četných organismů, které přispívají k udržení čistoty vody. Jestliže jsou vody přespříliš znečištěny, je životní společenstvo tak rozrušeno, že jsou poškozeny možnosti samočištění. Povrchové i podzemní vody musí být chráněny před znečištěním. Každé snížení množství a jakosti tekoucí i stojaté vody přináší nebezpečí škodlivých následků pro lidi i ostatní živočichy.

5

IV. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. Požadavky na vlastnosti vody mohou být rozličné, podle druhu použití (voda pitná, pro domácnost, zemědělství, průmysl, rybářství, rekreaci). Proto je nutná péče k udržení vod v jejich přírodním stavu, neboť všechen život ve své nekonečné rozmanitosti je závislý na dobrém stavu vody. V. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely. Znečištění je obecně taková změna jakosti vody způsobená člověkem, která nepříznivě ovlivňuje další využití vody pro průmysl a zemědělství, rybářství, rekreaci i životní přírodní podmínky. Odstraňování odpadků nebo odpadních vod, které způsobují fyzikální, chemické nebo biologické znečištění vody, nesmí být zdravotnickou veřejností dovoleno a musí být udržena schopnost samo čištění toků. Velký význam zde mají sociální a hospodářská hlediska. VI. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. Je nutné udržet rostlinstvo a zvláště les na potřebných plochách, a kde chybí, vysazovat je co možno nejrychleji. Lesy hrají velkou roli ve vyrovnání odtoků. Stejně cenné jsou lesy pro hospodářství a rekreaci. VII. Vodní zdroje musí být zachovány. Využitelné množství sladké vody je méně než 1 % celkového množství vody na Zemi. Mimoto je voda velmi nerovnoměrně rozdělena. Je nezbytné znát zásoby podzemní a povrchové vody ve vztahu ke koloběhu, jakosti a využití. VIII. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji. Voda je cenná. Správné hospodaření s vodou vyžaduje důkladné plánování, které musí přihlížet i k potřebě ve vzdálené budoucnosti. To vyžaduje konstruktivní, vodohospodářskou politiku, která musí řídit přísun vody, dbát o udržení jakosti a potřebného množství a o vypouštění odpadních vod. Dále sledovat vývoj nových metod pro využití vody, její opakované použití a čištění odpadních vod. IX. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti. 6

K výzkumu vod a především použitých vod je třeba všemi způsoby napomáhat. Informační prostředky by měly být rozšířeny k ulehčení mezinárodního sdělování výsledků. Mimoto je nutné další školení kvalifikovaných sil v technickém i biologickém směru. X. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky. Každý člověk potřebuje a konzumuje vodu a musí proto brát ohled na ostatní uživatele. Kdo s vodou bezmyšlenkovitě mrhá, zneužívá darů přírody a jedná proti společnosti. XI. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic. Voda, která padá na zem, shromažďuje se v toky podle sklonu území. Řeku, která je zásobována svými vedlejšími přítoky, je možno srovnat se silně rozvětveným stromem. Uvnitř tohoto povodí jsou v těsné souvislosti všechna využití podzemních a povrchových vod. Při všech vodo hospodářských cílech je třeba s touto skutečností počítat. XII. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci. Mezinárodní problémy, které souvisejí s využíváním vody, musí být v zájmu udržení množství a jakosti řešeny společně se sousedními státy. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci [1].

2.1

Ochrana vod v ČR

V ČR je ochrana vod prováděna na základě českého práva i práva EU. V roce 2000 byla přijata tzv. rámcová směrnice pro vodní politiku (2000/60/ES z 23. října 2000), která představuje základní právní předpis Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států. Směrnice se zabývá komplexní ochranou kvality i kvantity vod, prevencí zhoršování a dosažení tzv. dobrého stavu vod nejen pro zajištění trvale udržitelného užívání vod, ale také zmírňování následků povodní a sucha. Další významným dokumentem zejména pro plošné znečištění je směrnice Rady 91/676/EHS (ze dne 19. prosince 1991) o ochraně vod před znečišťováním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice). Konkrétní cíle a programy opatření ke zlepšování jakosti vod jsou stanoveny v Plánech povodí. Ochrana vodních zdrojů a začlenění rámcové směrnice je v ČR řešena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 7

Z hlediska ochrany vody se stala dalším významným dokumentem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (ze dne 16. prosince 2008) o normách environmentální kvality (NEK) v oblasti vodní politiky, jejichž dosažení je nutné splnit do roku 2015. Ukazatele vyjadřující jakost vody, NEK a požadavky na užívání stanovuje nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. [2].

O stavu vodního hospodářství v České republice předkládá Ministerstvo životního prostřední (MŽP) společně s Ministerstvem zemědělství (MZe) každý rok vládě zprávu, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Poslední zpráva je z roku 2011, tzv. modrá zpráva je k dispozici zde.

2.2

Správa vodních toků v ČR

Správa vodních toků je zajišťována Státními podniky Povodí, které byly zřízeny zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích. Správa povodí je zahrnuta pod Ministerstvo zemědělství. Hlavním předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků, provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. Kromě hlavní činnosti zajišťují podniky vlastní podnikání a podmínky hospodaření. Řadí se sem například výroba elektřiny, vnitrozemská doprava, ubytování, lesnictví a myslivost, zásobování vodou, nadlepšování průtoků, povodňová ochrana, rekreace, vodní sporty, rybářství. Na území ČR je správa vodních toků prováděna prostřednictvím 5 státních podniků Povodí (viz obrázek 1). Správa vodních toků je rozčleněna na: Povodí Labe, státní podnik - se sídlem v Hradci Králové, Povodí Vltavy, státní podnik - se sídlem v Praze, Povodí Ohře, státní podnik - se sídlem v Chomutově, Povodí Moravy, státní podnik - se sídlem v Brně, Povodí Odry, státní podnik - se sídlem v Ostravě. Lesy České republiky, s. p. 8

Obrázek 1: Území ČR je z hlediska správy vodních toků rozděleno do pěti státních podniků Povodí

Zdroj: www.trasovnik.cz/k_ainfcr/vodopis/erby/spravnipovCR.gif

2.3

Plány oblastí povodí ČR

Cílené plánování v oblasti vodních zdrojů představuje soustavnou koncepční činnost, kterou zajišťuje stát. Jsou zpracovávány tzv. Plány hlavních povodí České republiky a Plány oblastí povodí, které obsahují programy opatření. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, musí být zpřístupněn Časový plán a program prací pro zpracování jednotlivých plánů oblasti povodí k připomínkám. Na webu ministerstva ŽP jsou uvedeny odkazy na jednotlivé Plány oblasti povodí, kterých je v České republice celkem osm (viz obrázek 2): Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Berounky, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy, Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, Plán oblasti povodí Moravy, Plán oblasti povodí Dyje, Plán oblasti povodí Odry.

9

Obrázek 2: Území ČR je rozčleněno do osmi dílčích povodí

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/134666/_10_povodi.jpg

Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, jehož pořizovatelem je Povodí Ohře, státní podnik ve spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského, Plzeňského kraje a ústředními vodoprávními úřady je k dispozici na webových stránkách Povodí Ohře, státní podnik zde http://www.poh.cz/VHP/pop/index.html [3].

2.4

Povodí Ohře, státní podnik

Státní podnik Povodí Ohře vznikl k 1. 1. 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích. Je zapsán v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu A, vložce č. 13052. Historie podniku Povodí Ohře však sahá už do roku 1966, kdy byl založen. Povodí Ohře, státní podnik je státní podnik se sídlem v Chomutově, spravuje majetek na území o rozloze více než 10 tis. km2, které zasahuje do správních obvodů 5 krajů a 29 obcí s rozšířenou působností. Hlavní činností je správa významných vodních toků a další činnosti, které umožňují zajišťovat hodnocení stavu povrchových a podzemních vod.

10

Územní působnost pokrývá oblast povodí Ohře, dále povodí ostatních přítoků Labe od jeho soutoku s Vltavou a povodí Mandavy. Podnik je rozdělen na tři závody v Karlových Varech, Chomutově a Terezíně. Základní údaje o povodí jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Základní údaje o Povodí Ohře, státní podnik Měrná jednotka

Skutečnost

Délka vodních toků celkem

km

6 820,9

Délka vodních toků dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb. a určených dle § 48 odst. 2 Vodního zákona

km

4 504,5

z toho - délka upravených toků

km

1 488,3

Délka vodních toků dle § 48 odst. 4 Vodního zákona

km

2 316,5

Délka ochranných hrází

km

4,6

Délka umělých kanálů a přivaděčů

km

182,8

Počet čerpacích a přečerpacích stanic

počet

7

Počet jezů celkem

počet

42

Počet velkých vodních nádrží

počet

22

Měrná veličina

3

Celkový objem nádrží

tis.m

Počet ostatních vodních nádrží

počet

57

km2

267,6

počet

21

Plocha stanovených záplavových území při Q100 Počet vlastních MVE

527 562

Údaje platné k 31.12.2012 Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik http://www.poh.cz/profilfirmy/zakludajeopoh.htm

Obrázek 3: Rozčlenění území, které spravuje Povodí Ohře, státní podnik

Zdroj: Výroční zpráva Povodí Ohře, státní podnik 2011 http://www.poh.cz/profilfirmy/vyrocnizprava/Povodi_Ohre_vyrocni_zprava_2011_pro_web.pdf

11

Povodí Ohře, státní podnik zajišťuje ochranu a kontrolu jakosti povrchových a podzemních vod, a to v souladu s platnou legislativou, ale také s Plánem hlavních povodí a s platným Plánem oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Oddělení jakosti vod, odborné pracoviště Povodí Ohře, státní podnik zpracovává a poskytuje data o kvalitě povrchových vod nejen pro potřeby podniku Povodí Ohře, ale i pro veřejnou správu, samosprávu a pro jiné subjekty, jako jsou konzultační a projekční kanceláře. Jedním z odběratelů dat o kvalitě vody je také Ekologické centrum Most pro Krušnohoří. Celkové náklady státního podniku Povodí Ohře na monitoring povrchových vod za rok 2012 činily 25 782 116 Kč, v roce 2011 to bylo 24,789 mil. Kč. Celý monitoring byl hrazen pouze z vlastních zdrojů státního podniku. V roce 2012 se prováděl pravidelný monitoring na 251 profilech tekoucích vod a na 33 profilech tekoucích vod převzatých od ZVHS (Zemědělská vodohospodářská správa byla zrušena ke dni 30.6.2012). Na stojatých vodách se prováděl monitoring na 17 vodních nádržích, monitorovalo se zde celkem 82 profilů. V roce 2012 bylo ve vodohospodářských laboratořích zpracováno cca 7100 vzorků. Povodí Ohře, státní podnik také zajišťuje spolu s dalšími složkami (např. HZS ČR) odstraňování následků havárií ohrožujících kvalitu podzemních a povrchových vod. Speciální služby poskytuje v případě vážných problémů společnost DEKONTA. Mezi časté příčiny havárií patří technické poruchy zařízení, špatný technický stav zařízení a dopravních prostředků, dopravní nehody a selhání lidského faktoru [4]. Vývoj počtu havárií je uveden v grafu 1. 40

havárie

z toho ropných

30

20

10

0 2007

2008

2009

2010

2011

Graf 1: Vývoj počtu havárií na území v působnosti Povodí Ohře, státní podnik v letech 2007–2012 Zdroj: Výroční zpráva Povodí Ohře, státní podnik 2011 a 2012 www.poh.cz

12

2012

3

Monitoring povrchových vod

Monitorování vývoje hydrosféry má na území České republiky dlouhou tradici, zejména počátky kvantitativního sledování povrchových vod (vodní stavy a průtoky) se datují od 19. století. Vzhledem k postupnému rozvoji a budování veřejných vodovodů začaly být sledovány také podzemní vody. Jakost vody byla soustavně monitorována od 60. let 20. století, kdy znečištění povrchových vod bylo již natolik vysoké, že byla ohrožena funkce vody jako složky životního prostředí. Monitorování hydrosféry zahrnuje: množství a jakost povrchových vod, množství a jakost podzemních vod, množství jakost srážek, výparu, evapotranspirace a jiných faktorů ovlivněná přirozeného původu, umělé akumulace vody, odběru a převodů vody, vypouštění odpadních vod a jiných faktorů umělého ovlivnění [5].

3.1

Síť sledování povrchových vod

Sledování jakosti vod se provádí v České republice od roku 1963. Monitorovací síť se v průběhu let měnila v závislosti na poznání stavu povrchových vod nejen počtem a umístění profilů (tzv. odběrných míst), ale také rozsahem sledovaných ukazatelů a četnosti sledování. V původním monitorování bylo do sítě zařazeno celkem 150 profilů na významných vodních tocích, na kterých byl prováděn odběr vzorků 4x ročně a postoupen k základnímu chemickému rozboru. V současné době je monitorováno 12x až 24 ročně přes 250 profilů a zahrnuje komplexní rozbor všech ukazatelů – chemické, biologické a mikrobiologické ukazatele, těžké kovy a specifické organické látky. Český hydrometeorologický ústav jako správce státní sítě sledování jakosti vody v tocích spravuje i další profily, u kterých je prováděn od roku 1966 rozbor radiochemických ukazatelů. Mimo celorepublikové sítě sledování provádějí monitoring pro potřeby správy vodohospodářských vodních toků také státní podniky Povodí (například Povodí Ohře, státní podnik) a v rámci výzkumné činnosti také Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV TGM, v.v.i.) [5].

13

3.2

Ukazatele jakosti vody

Odebírání vzorků v rámci monitorovaní povrchové a podzemní vody nespočívá pouze v odběru vody, pro komplexní analýzu jsou monitorovány i další složky říčních složek ekosystémů. Jedná se o analýzu plavenin, sedimentu nebo biologických složek. Při odběru vody z vodních toků je odebírán tzv. reprezentativní vzorek a to v proudnici ve vhodném místě pro zajištění homogenity cca 50 cm pod hladinou cca 30 cm ode dna do odběrné nádoby. Pro základní fyzikálně-chemický rozbor jsou vzorky přepravovány a skladovány například v polyethylenových, polypropylenových, polykarbonátových nebo skleněných vzorkovnicích v chladicí brašně. Vzorky jsou konzervovány dle metodik vždy podle předepsaných norem, odebírány a analyzovány jsou cca 12x ročně. Některé parametry jsou měřeny přímo na místě [5].

3.3

Hodnocení jakosti vody

Kvalita povrchových vod je hodnocena na základě normy ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“, která pro obecnou informaci vyjadřuje kvalitu vody pomocí tříd jakosti vody. Norma je přizpůsobena současným potřebám a přibližuje se klasifikaci a kontrole povrchových vod v EU. Základní ukazatele jakosti vody jsou zařazeny do skupin podle charakteru, jedná se o: Obecné, fyzikální a chemické ukazatel (teplota vody, vodivost, BSK5, chloridy), Specifické organické látky (např. chlorbenzen, chlororofom, PCB), Kov a metaloidy (např. chrom, rtuť, mangan, železo, kadmium), Mikrobiologické a biologické ukazatele (např. saprobní index makrozoobentosu, eneterokoky), Radiologické ukazatele (např. celková objemová aktivita α, uran, tritium atd.) [5]. Na základě vyhodnocení jakosti vody, jsou sestavovány mapy jakosti vody podle souhrnného hodnocení základních ukazatelů sledovaných dle ČSN 75 7221 kontinuálně již od období 1991– 1992. Na obrázku 4 je uvedeno porovnání kvality vody na území ČR v rámci dvouletí z období 1991-1992 a 2010-2011. Je patrné, že kvalita vody se v průběhu téměř 20 let významně zlepšila na většině vodních toků v ČR. Většina hodnocených úseků je klasifikována I. až III. třídou kvality. Stále se však vyskytuje několik úseků vodních toků, které jsou zařazeny do V. třídy. 14

Obrázek 4: Porovnání jakosti vody v tocích mezi dvouletími 1991–1992 a 2010–2011, ČR

1991–1992

2010–2011

Legenda: Poznámka: Základní klasifikace je souhrnem hodnocení těchto ukazatelů: BSK5, CHSKCr, N-NH4+, N-NO3-, Pcelk. a saprobní index makrozoobentosu.

Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i., dostupné na http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1579

15

Zásadním právním předpisem, který navazuje na již uvedené předpisy včetně zákona o vodách a evropských směrnic, je nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Jsou zde uvedeny požadavky na ochranu vod a povolování vypouštění odpadních a přípustné znečištění povrchových vod. Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku, normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod jsou uvedeny v Příloze č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (viz tabulka 2). V tabulce 2 jsou uvedeny normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod a požadavky na užívání vod pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody, které se vztahují k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda. Tabulka 2: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – přípustné znečištění povrchový vod Požadavky pro užívání vody (průměrná hodnota)B) C)

Ukazatel

Značka, zkratka nebo číslo CASA)

Jednotka

Všeobecné ukazatele J) rozpuštěný kyslík biochemická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku celkový organický uhlík celkový fosfor celkový dusík amoniakální dusík dusitanový dusík dusičnanový dusík teplota vody reakce vody rozpuštěné látky sušené rozpuštěné látky žíhané nerozpuštěné látky chloridy sírany Prioritní látky K) L)

O2 BSK5 CHSKCr TOC Pcelk. Ncelk. N-NH4+ N-NO2N-NO3t pH RL105 RL550 NL105 ClSO42-

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l °C mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

alachlor anthracen* atrazin benzen brómovaný difenylether 5) * chlorované alkany* chlorfenvinfos chlorpyrifos cyklodienové pesticidy * aldrin *

1597260-8 120-12-7 1912-249 71-43-2 3253481-9 C10-C13 8553584-8 470-90-6 2921-882 309-00-2

vodárenské účely (§ 31 zákona)D)

koupání (§ 34 zákona)E)

lososové vody (§ 35 zákona)F)

kaprové vody (§ 35 zákona)G)

2 8 0,05 l)

0,05 2) 0,03 0,09

0,16 0,14

Norma environmentální kvalityC) NEK-NPH NEK-RP (nejvyšší (průměrná přípustná hodnota)B)H) hodnota)I) >9 3,8 26 10 0,15 6 0,23 5,4 29 6-94) 750 470 20 150 200

140 180

μg/l

0,3

0,7

μg/l

0,1

0,4

μg/l

0,6

2

10

50

μg/l

1,5

μg/l

0,0005

μg/l

0,4

1,4

μg/l

0,1

0,3

μg/l

0,03

0,1

∑=0,01

μg/l

16

endrin * dieldrin * isodrin * DDT * 6) p,p'-DDT * 1,2-dichlorethan dichlormethan di(2-ethylhexyl)ftalát diuron endosulfan* 7) fluoranthen hexachlorbenzen * hexachlorbutadien* hexachlorcyklohexan*

8)

isoproturon naftalen nonylfenol (4- nonylfenol)* oktylfenol (4-(l,l',3,3'tetramethylbutyl)-fenol) pentachlorbenzen * pentachlorfenol * polycyklické aromatické uhlovodíky*: benzo[a]pyren* benzo[b] fluoranthen* benzo [k] fluoranthen* benzo[ghi]perylen* indeno[l,2,3-cd]pyren* simazin tetrachlorethen * tetrachlormethan * 1,1,2-trichlorethen (trichlorethylen) * tributylstannan kationt (kationt tributylcínu)* trichlorbenzeny * 9) trichlormethan (chloroform) * trifluralin kadmium a jeho sloučeniny* -rozpuštěné (v závislosti na třídách tvrdosti vody)10)11)) nikl a jeho sloučeniny rozpuštěné 10) olovo a jeho sloučeniny rozpuštěné 10) rtuť a její sloučeniny * rozpuštěné 10) Znečišťující organické látky 1,2-cis-dichlorethen 2,4-dichlorfenol 3,4-dichloranilin anilín adsorbovatelné organicky vázané halogeny bis(l,3 - dichlor-2prophyl)ether bis(2,3 - dichlor-1prophyl)ether 1,3 - dichlor-2-prophyl (2,3dichlor-l-prophyl) ether

72-20-8 60-57-1 465-73-6 S-DDT 50-29-3 107-06-2 75-09-2 DEHP 117-81-7 330-54-1 115-29-7 206-44-0 HCB 118-74-1 HCBUT 87-68-3 608-73-1 3412359-6 91-20-3 104-40-5

μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

0,025 0,01 10 20

2

μg/l

1,3

μg/l μg/l μg/l

0,2 0,005 0,1

1,8 0,01 1

μg/l

0,01

0,05

μg/l

0,1

0,6

μg/l

0,02

0,04

μg/l

0,3

1

μg/l μg/l

2,4 0,3

2

140-66-9

μg/l

0,1

608-93-5 PCP 87-86-5

μg/l

0,007

μg/l

0,4

1

50-32-8 205-99-2 207-08-9 191-24-2 193-39-5 122-34-9 PCE (PER) 127-18-4 56-23-5 TCE (TRI) 79-01-6 3664328-4 234-4134 TCM 6766-3 1582-098

μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

0,05

0,1

0,036

∑=0,03 ∑=0,002 1

μg/l

10

μg/l

12

μg/l

10

μg/l

0,0002

μg/l

0,4

μg/l

2,5

μg/l

0,03

μg/l

≤ 0,08 (třída 1) 0,08 (třída 2) 0,09 (třída 3) 0,15 (třída 4) 0,25 (třída 5)

μg/l

20

μg/l

7,2

μg/l

0,05

156-59-2 120-83-2 95-76-1 62-53-3

μg/l μg/l μg/l μg/l

1 5 0,2 5

AOX

μg/l

25

μg/l

0,1

μg/l

0,1

μg/l

0,1

Cd-rozp 7440-439 Ni-rozp 7440-020 Pb-rozp 7439-921 Hg-rozp 7439-976

6328380-7 7774-687 5944090-3

17

4

0,0015

≤ 0,45 (třída 1) 0,45 (třída 2) 0,6 (třída 3) 0,9 (třída 4) 1,5 (třída 5)

0,07

bisfenol A ethylbenzen fenantren fluoridy chlorbenzen isopropylbenzen kyanidy snadno uvolnitelné kyanidy celkové kyselina ethylendiamintetraoctová kyselina nitrilotrioctová nitrobenzen sulfan suma dichlorbenzenů l2) suma polycyklických aromatických uhlovodíků 13) suma polychlorovaných bifenylů 14) tenzidy aniontové toluen uhlovodíky C10-C40 vinylchlorid Jednotlivé prvky K) antimon arsen baryum berylium bor cín hliník hořčík chrom kadmium kobalt mangan měď ^ molybden nikl olovo rtuť selen stříbro uran vanad vápník zinek li) železo Mikrobiologické ukazatele escherichia coli termotolerantní (fekální) koliformní bakterie intestinální (střevní) enterokoky Ukazatele radioaktivity celková objemová aktivita alfa celková objemová aktivita beta celková objemová aktivita beta opravená na 40K radium 226 tritium stroncium 90 cesium 137

80-05-7 100-41-4 85-01-8 F108-90-7 98-82-8 CNCNcelk. EDTA 60-00-04 NTA 139-13-9 98-95-3 H2S S-DCB

μg/l μg/l μg/l mg/l μg/l μg/l mg/l mg/l

S-PAU

μg/l

0,035 1 0,03 0,8 1 0,7 0,005 0,3

0,02

μg/l

5

μg/l

5

μg/l mg/l μg/l

3 0,05 0,25 0,03

0,1

S-PCB

μg/l

0,007

MBAS 108-88-3 C10-C40 75-01-4

mg/l μg/l mg/l μg/l

0,3 5 0,1 1

Sb As Ba Be B Sn AI Mg Cr Cd Co Mn Cu Mo Ni Pb Hg Se Ag U V Ca Zn Fe

μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l mg/l μg/l μg/l μg/l mg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l mg/l μg/l mg/l

ECOLI FC ENT

KTJ/100 ml KTJ/100 ml KTJ/100 ml

cα

Bq/l

cβ

Bq/l

cβ-40K

Bq/l

226Ra

Bq/l Bq/l Bq/l Bq/l

3H 90Sr 137Cs

0,5 10 5

250 11 180 0,5 300 25 1 000 120 18 0,3 3 0,3 14 18 20 7,2 0,05 2 3,5 24 18 190 92 1

450 15

9

0,55 100 16)

900 17)

2500 17) 18)

200 16) 200 16)

4000 17) 18) 330 17)

0,2 19)

0,5 19) 100 19)

2000 17) 18)

0,2

0,3 19)

0,5

1 19)

0,3

0,5 19)

0,1 700 0,2 0,1

0,3 19) 3 500 1 0,5

Zdroj: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-61#prilohy

18

4

Vodstvo na Mostecku

Okres Most se nachází v Ústeckém kraji a se svojí rozlohou 467 km2 se řadí společně s okresy Ústí nad Labem a Teplicemi mezi nejmenší okresy v kraji. Většina území Ústeckého kraje spadá do povodí řeky Labe. Řeka Labe je největším vodním tokem na území kraje, který po opuštění hranic teče do Německa, kde se následně vlévá do Severního moře. Mezi nejvýznamnější toky kraje dále spadá řeka Ohře, vlévající se zleva do Labe u Litoměřic a pak Bílina, ústící do Labe v Ústí nad Labem. Území Ústeckého kraje spadá pod správu Povodí Ohře, státní podnik a Povodí Labe, státní podnik. Nejvýznamnější znečišťovatelé kraje jsou průmyslové podniky, čistírny odpadních vod (ČOV) a důlní vody. Mostecko lze z hlediska množství srážek rozčlenit na dvě části, pro první severní (horskou) část je charakteristické větší množství srážek, oblast je také prameništěm mnoha vodních toků. Druhá část se nachází v srážkovém (dešťovém) stínu, typické zejména pro střední a jižní část regionu. Významné změny vodstva na Mostecku byly způsobeny povrchovou těžbou hnědého uhlí. Toky byly regulovány, napřímeny a odkloněny z původního koryta. Příkladem je řeka Bílina, jejíž směr byl změněn na několika místech. Mezi nejvýznamnější vodní toky okresu Most lze zařadit Bílinu, Srpinu a Bílý potok. Nejvodnatějším a nejdelším tokem Mostecka je řeka Bílina, která pramení na Chomutovsku, její celková délka je cca 82 km, z toho na Mostecku 25 km [6,7].

4.1

Řeka Bílina

Řeka Bílina pramení na Chomutovsku v Krušných horách v nadmořské výšce 785 m n. m. na jihovýchodních svazích Slepičí stepi. Název řeky pochází ze staročeského „Bielina“, v překladu znamenající bílou, čistou vodu [8]. Řeka Bílina byla znečišťována již od druhé poloviny 19. století, kdy v Podkrušnohoří docházelo k význačnému rozvoji průmyslu a těžby uhlí [9].

19

Povodí řeky Bíliny je v severní horské části charakteristické velkými srážkami a velkými specifickými odtoky. Nízké srážky a nízké specifické odtoky jsou typické pro údolní jižní část, která je značně ovlivněna průmyslovou a těžební činností [8, 10, 11]. Velmi intenzivně je ovlivněna povrchovou těžbou hnědého uhlí střední část toku Bíliny. Přirozené odtoky byly zcela pozměněny, například se jedná o odvodnění předpolí lomů a vznik přeložek vodotečí [10]. Na internetových stránkách www.krusnohorsky.cz se uvádí, že řeka Bílina splňuje požadavky na kvalitu pitné vody pro kojence od pramene až do nádrže Jirkov. V tomto úseku je zachována vysoká kvalita vody. Ke zhoršení jakosti vody v některých ukazatelích dochází u města Jirkov, do řeky byl začleněn odtok z ČOV. Pod nádrží Újezd v tzv. Ervěnickém koridoru je tok řeky Bíliny nejvíce pozměněn, voda je zatrubněna do čtyř ocelových rour (4x DN – 1200 mm) v délce 3,5 km a dále protéká Mosteckou pánví. Z potrubí vystupuje v prostoru lomu ČSA, pod komunikací KomořanyHorní Jiřetín a pokračuje k ústí Loupnice [10, 12]. V místě prostoru petrochemického komplexu (Unipetrol RPA v Záluží u Litvínova) je na řece Bílině vybudován jez Jiřetín pro regulaci průtoku. Poté se řeka Bílina přibližuje k městům Most, Bílina, Rtyně nad Bílinou až k Ústí nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe v nadmořské výšce 132 m n. m. [8, 10, 13]. Bílina na svém toku přijímá také mnoho přítoků. Levostrannými přítoky jsou bystřinné toky se značným spádem jako potoky: Kundratický, Vesnický, Šramnický, Albrechtický a Jiřetínský, Loupnice, potok Bílý, Divoký, Radčický, Lomský a Loučenský. Délka toků je různá cca od 4 km (Divoký potok) do 15 km (Bílý potok). Pravostrannými přítoky jsou málo vodnaté toky s malým spádem jako potok Hutní, Srpina s přítoky (potok Blažimský, Počeradský, Bečovský, Zaječický a Lužický) a potok Liběšický. Délky pravostranných přítoků se pohybují od 2 km (Blažimský potok) do 25 km (Srpina, v mosteckém regionu necelých 22 km [6]. Mezi hlavní problémy znečištění Bíliny se řadí: povrchová těžba hnědého uhlí, vypouštění odpadních vod, havárie průmyslových podniků (např. Unipetrol RPA v Litvínově), staré ekologické zátěže (Unipetrol RPA a Spolchemie, a.s.) [9, 14]. Základní charakteristiky toku Bíliny a jeho povodí jsou znázorněny na obrázku 5 a 6. 20

Obrázek 5: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí

Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. 2006 http://www.dibavod.cz/index.php?id=24&PHPSESSID=317dc483fa6409a82a07f8e4fbecfeac

21

Obrázek 6: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí - pokračování

Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. 2006 http://www.dibavod.cz/index.php?id=24&PHPSESSID=317dc483fa6409a82a07f8e4fbecfeac

22

5

Kvalita vody na vybraných profilech vodních toků

ECM a Povodí Ohře, státní podnik společně na základě dohody zajišťují veřejnosti informace nejen o kvalitě vody, ale i průtoků a srážek. Od roku 2000 má ECM možnost z poskytnutých dat z profilů řeky Bíliny zpracovávat grafy a publikovat je na webových stránkách www.ecmost.cz. Profily pro sledování jakosti vody byly vybrány na řece Bíliny z důvodu významného znečištění. Na základě spolupráce a poskytnutí dat s Povodí Ohře, státní podnik zahájilo ECM v roce 2013 sledování jakosti vody také na dolní části toku Bílého potoka, dále Srpiny, Loupnice a Ohře.

5.1

Kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny

Kvalita vody na vybraných profilech řeky Bíliny byla od roku 2000 hodnocena na základě zasílání měsíčních dat od Povodí Ohře, státní podnik ze dvou profilů na řece Bílině. Z těchto získaných dat byly průběžně vytvářeny grafy a publikovány na webu ECM.

5.2

Sledované profily na řece Bílině

Profily jakosti vody na řece Bílině, které ECM vyhodnocuje od roku 2000, jsou uvedeny v tabulce 3. Z dostupných dat byly publikovány grafy vývoje jakostních ukazatelů na webu ECM za každý rok, které zobrazovaly hodnoty jakostních ukazatelů za každý měsíc. Tabulka 3: Sledované profily na řece Bílině od roku 2000 v ECM

Odběrné místo

Říční km

Název profilu

1031

61

Bílina nad Mostem

1030

46,9

Bílina Chanov

Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik

Profil 1031 – Bílina nad Mostem Místo odběru se nachází na řece Bílině, říční km 61,0, obec Komořany. Bod odběru je umístěn 10 m nad mostem přes řeku Bílinu na levém břehu. Na obrázku 7 je zobrazeno umístění odběrného místa 1031 – Bílina nad Mostem.

23

Obrázek 7: Zakreslení odběrného místa 1031 – Bílina nad Mostem


Profil 1030 – Bílina Chanov Místo odběru se nachází na řece Bílině, říční km 46,9, obec Chanov. Bod odběru je 30 m nad zdrží malé vodní elektrárny na levém břehu. Na obrázku 8 je odběrné místo 1030 – Bílina, Chanov. Obrázek 8: Zakreslení odběrného místa 1030 – Bílina Chanov


24

5.3 Rozšíření sledovaných profilů Od roku 2013 byla na základě aktualizace databáze profilů rozšířena odběrná místa o další profily, které bude ECM v rámci poskytnutých dat od Povodí Ohře, státní podnik sledovat (viz tabulka 4). Data jakosti vody v podobě grafů budou průběžně umisťována na webu ECM www.ecmost.cz. Tabulka 4: Rozšíření profilů, které od roku 2013 sleduje ECM

Odběrné místo

Profil

1007

Ohře Stranná

15306

Bílý potok

1083

Srpina Obrnice

1374

Loupnice Jiřetín


5.4

Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině

Ze získaných dat jsou hodnoceny fyzikální, fyzikálně-chemické i biologické ukazatele, od roku 2000 bylo na dvou profilech řeky Bíliny (1031 a 1030) sledováno 26 parametrů. V následující tabulce č. 2 jsou uvedeny vybrané jakostní ukazatele a parametry stanovené normy environmentální kvality NEK dle NV 61/2003. Tabulka 5: Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině Ukazatel teplota vzduchu teplota vody rozpuštěný kyslík BSK5 CHSKMn CHSKCr reakce vody RL při 105 st. C Konduktivita NL při 105 st. C veškeré železo veškerý mangan amoniakální dusík dusitanový dusík dusičnanový dusík celkový fosfor chloridy sírany vápník hořčík fosforečnany sodík draslík hydrogenuhličitany koliformní baktérie fekál. kolif. baktérie

měrná jednotka °C °C mg/l mg/l mg/l mg/l / mg/l mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l KTJ/ml KTJ/ml

25

NEK dle NV 61/2003 29 >9 3,8 26 6-9

1 0,3 0,23 0,09 nebo 0,14 + 5,4 0,15 150 200 190 120

6

Vyhodnocení vývoje kvality vody na profilech řeky Bíliny

Na základě dat, která Ekologické centrum Most pro Krušnohoří získalo v průběhu 13 let od Povodí Ohře, státní podnik, byly zpracovány grafy vývoje vybraných jakostních ukazatelů ze dvou odběrných profilů 1031 Bílina nad Mostem a 1030 Bílina Chanov. Grafy znázorňují roční průměrné koncentrace v letech 2000-2012, které byly získány v rámci roku převážně z 12 naměřených hodnot v průběhu každého roku. V některých letech nebyly dostupné vybrané jakostní parametry, proto v určitých grafech hodnocení chybí. Pro vybrané jakostní ukazatele, jsou uvedeny v grafech také jejich limity stanovené dle NV 61/2003 Sb.

6.1

Teplota vody

Teplota vody má vliv na kyslíkové poměry i rozklad organických látek. V grafu 2 jsou uvedeny průměrné roční teploty vody v letech 2000-2012 na obou sledovaných profilech řeky Bíliny – 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem-Komořany. Limit pro nejvyšší teplotu vody (29°C) dle NV 61/2013 byl ve všech letech na obou profilech splněn. Vyšší teplotu vody vykazuje profil Bílina Chanov. Nejvyšší průměrné roční hodnoty na tomto profilu dosahovaly k 15°C. Průměrná roční teplota vody (v °C) 35 30 25 20 15 10 5 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-NPH pro nejvyšší teplotu vody je 29°C Graf 2: Vývoj teploty vody v letech 2000-2012

26

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik

6.2

Teplota vzduchu

Na sledovaných profilech 1030 - Bílina Chanov a 1031 - Bílina nad Mostem-Komořany byla měřena v letech 2000-2012 také teplota vzduchu (graf 3). Průměrné roční teploty vzduchu byly hodnoceny z minimálně 12 hodnot v každém roce. Nejvyšší roční průměrné teploty na obou profilech byly zjištěny v letech 2006 a 2008. Průměrná roční teplota vzduchu (v °C) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov

Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik Graf 3: Vývoj teploty vzduchu v letech 2000-2012

6.3

Rozpuštěný kyslík

Koncentrace rozpuštěného kyslíku je významným ukazatelem jakosti vody v daném vodním prostředí. Plynný kyslík rozpuštěný ve vodě je životně důležitý pro většinu vodních organismů. Průměrné roční koncentrace rozpuštěného kyslíku jsou uvedeny v grafu 4. Splnění limitu průměrné roční hodnoty pro rozpuštěný kyslík (> 9 mg/l) bylo zjištěno ve všech sledovaných letech na profilu 1031 Bílina nad Mostem-Komořany. Na profilu 1030 Bílina Chanov byl limit splněn pouze v roce 2010, průměrná roční koncentrace kyslíku dosáhla 9,13 mg/l. V ostatních letech nebyl na profilu 1030 Bílina Chanov limit pro ukazatel rozpuštěného kyslíku splněn.

27

Průměrné roční koncentrace rozpuštěného kyslíku (v mg/l) 14 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012



NV 61/2003 NEK-RP pro rozpuštěný kyslík je >9 mg/l

Graf 4: Vývoj rozpuštěného kyslíku v letech 2000-2012

6.4

Biochemická spotřeba pětidenní BSK5

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je důležitým ukazatele jakosti povrchových i odpadních vod. BSK vyjadřuje množství kyslíku, které je spotřebováno mikroorganismy pro mineralizaci organických látek. Obecně platí, že vyšší hodnoty BSK z hlediska rozpuštěných organických látek vykazují vyšší znečištění. BSK5 se stanoví jako biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C. BSK5 postihuje pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. V grafu 5 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace BSK5 na obou profilech řeky Bíliny – 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem Komořany ve sledovaném obdob 2000-2012. Zde je patrné, že k překračování průměrného ročního limitu pro BSK5 (3,8 mg/l) dochází na obou profilech řeky Bíliny. Více zatížený profil z hlediska průměrné roční koncentrace je profil - 1030 Bílina Chanov, kde byl limit překročen ve všech sledovaných letech 2000-2012. Profil 1031 Bílina nad Mostem Komořany vykazuje nižší zatížení v ukazateli BSK5, pouze v letech 20052006 a 2008-2009 byl stanovený limit na tomto profilu překročen. Ve sledovaném období 2000-2012 byl tak limit na profilu 1031 Bílina nad Mostem Komořany 9x nepřekročen.

28

Průměrné roční koncentrace BSK 5 (v mg/l) 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro BSK5 je 3,8 mg/l

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 5: Vývoj BSK5 v letech 2000-2012

6.5

Chemická spotřeba kyslíku

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) vyjadřuje množství kyslíku, které se za přesně definovaných podmínek spotřebuje na oxidaci organických látek ve vodě se silným oxidačním činidlem. Hodnota CHSK je mírou celkového obsahu organických látek ve vodě. Stanovení CHSK se provádí pomocí manganistanové metody – CHSKMn (odměrným roztokem je KMnO4) nebo dichromanovou metody CHSKCr (odměrným roztokem je K2Cr2O7). Organické látky pocházejí z různých zdroj, ať už přírodních jako jsou huminové látky nebo antropogenních (splaškové vody, průmyslové odpadní vody nebo ze zemědělství).

CHSKCr CHSKCr vystihuje celkovou koncentraci organických látek ve vodě dichromanovou metodou, která oxiduje mnohem větší počet organických látek než CHSKMn. V grafu 6 znázorňující průměrnou roční koncentraci CHSKCr na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany, lze sledovat vyšší zatížení na profilu 1030 Bílina Chanov. V profilu 1031 Bílina nad Mostem-Komořany nebyl překročen limit pro CHSKCr v žádném roce sledovaného období. U profilu 1030 Bílina Chanov nebyl překročen limitu pouze v roce 2007 a 2010. 29

Průměrné roční koncentrace CHSK Cr (v mg/l) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro CHSKCr je 26 mg/l

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 6: Vývoj CHSKCr v letech 2000-2012

CHSKMn V grafu 7 jsou zobrazeny průměrné roční koncentrace CHSKMn. Průměrné roční koncentrace jsou vyšší ve všech letech 2000-2012 v profilu 1030 Bílina Chanov. Průměrné roční koncentrace CHSK Mn (v mg/l) 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 7: Vývoj CHSKMn v letech 2000-2012

30

6.6

pH

Hodnota pH významně ovlivňuje většinu fyzikálně-chemických, chemických a biologických procesů. pH je definován jako záporný dekadický logaritmus koncentrace (aktivity) vodíkových iontů. Hodnoty pH jsou stanoveny v rozmezí 0-14, kde hodnota 7 vyjadřuje neutrální reakci. Alkalické (zásadité) vody mají pH vyšší jak 7, kyselé vody naopak méně jak 7. V grafu 7 jsou zobrazeny průměrné roční hodnoty pH na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Limit NEK dle NV 61/2003 je stanoven pro rozmezí pH 6-9. Graf 7 dokládá splnění limitu na obou profilech ve všech letech sledovaného období. Roční průměrné hodnoty pH 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro reakci vody je 6-9

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

neutrální pH = 7


Graf 8: Vývoj pH v letech 2000-2012

6.7

Konduktivita

Konduktivita (měrná vodivost) je základní vlastností roztoků elektrolytů a je převrácenou hodnotou odporu. Závisí nejen na koncentraci iontů, ale i iontové pohyblivosti a teplotě. Konduktivita vyjadřuje množství rozpuštěných látek. Na základě vodivosti se také odhaduje stupeň mineralizace vody. V grafu 9 je znázorněn vývoj průměrné roční konduktivity v letech 2000-2012 na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Vyšší průměrné roční hodnoty konduktivity vykazuje profil 1030 Bílina Chanov.

31

Průměrné roční hodnoty konduktivity (mS/m) 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011

2012


Graf 9: Vývoj konduktivity v letech 2000-2012

6.8

Rozpuštěné látky

Veškeré látky, které jsou obsaženy ve vodách, se dělí na látky rozpuštěné (RL) a nerozpuštěné (NL). Látky rozpuštěné od nerozpuštěných se oddělují pomocí filtrace. Podle grafu 10, kde jsou uvedeny průměrné roční koncentrace RL, byl splněn limit na obou profilech řeky Bíliny ve všech letech sledovaného období. Průměrné roční koncentrace rozpuštěných látek (v mg/l) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro rozpuštěné látky je 750 mg/l

Graf 10: Vývoj RL v letech 2000-2012

32

2007

2008

2009

2010

2011

2012


6.9

Nerozpuštěné látky

Nerozpuštěné látky jsou zachytávány pomocí speciálních filtrů o velikosti pórů 0,6 – 3 µm. Graf 11 dokládá vývoj průměrných ročních koncentrací nerozpuštěných látek v letech 20002012. Překročení limitu dle NEK podle NV 61/2003 Sb., bylo zjištěno pouze v roce 2002 na profilu Bílina Chanov. Průměrné roční koncentrace nerozpuštěných látek (v mg/l) 30 25 20 15 10 5 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro nerozpuštěné látky je 20 mg/l

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 11: Vývoj NL v letech 2000-2012

6.10

Železo

Železo je běžnou součástí přírodních vod. Sloučeniny železa se vyskytují ve vodách podzemních i povrchových. Zejména v podzemních vodách bývají koncentrace vyšší a je nutné přistoupit k jejich odstranění. Od koncentrace 0,3 mg/l může železo negativně ovlivnit vjemové pocity (svíravá chuť, žlutavá barva, rezavý sediment) a vyvolávat zákal vody. Ve vodách se železo vyskytuje v oxidačním stupni II nebo III. Forma výskytu rozpuštěného a nerozpuštěného železa závisí na hodnotě pH, oxidačně-redukčním potenciálu i složení vody. Průměrné roční koncentrace železa na obou profilech řeky Bíliny lze sledovat v grafu 12. Stanovený limit (1,0 mg/l) pro železo dle NEK NV 61/2003 Sb. byl překročen v profilu 1030 Bílina Chanov 2x v roce 2002 a 2011. U profilu 1031 Bílina nad Mostem – Komořany byl zaznamenán nižší výskyt koncentrací železa. Průměrný roční limit pro železo byl na tomto profilu splněn v každém roce sledovaného období. 33

Průměrné roční koncentrace železa (v mg/l) 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro železo je 1 mg/l

2010

2011

2012


Graf 12: Vývoj železa v letech 2000-2012

6.11

Mangan

Ve vodě se často společně s železem vyskytuje také mangan, a to v rozpuštěné i nerozpuštěné formě, zejména v oxidačních stupních II, III a IV. V povrchových vodách se mangan může vyskytovat jako nerozpustný oxid manganičitý MnO2. V grafu 13 je patrné významné překročení limitu pro mangan pouze v roce 2002 v profilu 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. V ostatních letech byl na obou profilech limit splněn. Průměrné roční koncentrace Mn (v mg/l) 7 6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro mangan je 0,3 mg/l

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 13: Vývoj manganu v letech 2000-2012

34

6.12

Amoniakální dusík

Ukazatel amoniakální dusík nejčastěji pochází z rozkladu organických látek a je jedním z jakostních parametrů pro základní klasifikaci kvality vody dle jakostních tříd. V grafu 14 je znázorněn vývoj amoniakálního dusíku, je zde patrné výrazně vyšší znečištění v profilu Bílina Chanov a to v každém sledovaném roce. Od roku 2000 však dochází s několika výkyvy k postupnému snižování průměrných ročních koncentrací. Nižší zatížení amoniakálním dusíkem vykazuje profil Bílina nad Mostem, od roku 2010 také splňuje normu environmentální kvality dle NV 61/2003. Průměrné roční koncentrace amoniakálního dusíku (v mg/l) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro N-NH4+ je 0,23 mg/l NV 61/2003 NEK-RP pro N-NH4+ (kaprové vody) je 0,16 mg/l

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 14: Vývoj amoniakálního dusíku v letech 2000-2012

6.13

Dusitanový dusík

Dusitany ve vodě vznikají jako meziprodukt biologických procesu nitrifikace a denitrifikace, v menší míře i ze srážek z atmosféry. Koncentrace dusitanů jsou v povrchových i podzemních vodách malé, setiny až desetiny N-NO2- mg/l, ale již setiny mohou být toxické pro ryby. Vývoj průměrných ročních koncentrací dokládá graf 15, ve kterém lze sledovat vysoké koncentrace v letech 2000-2001 v profilu Bílina Chanov. Na tomto profilu byly překročeny limity také v letech 2002-2009. Naopak nízké koncentrace jsou zaznamenány v profilu Bílina nad Mostem. 35

Průměrné roční koncentrace dusitanového dusíku (v mg/l) 4

3

2

1

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro N-NO2- (kaprové vody) je 0,14 mg/l NV 61/2003 NEK-RP pro N-NO2- je 0,09 mg/l

2009

2010

2011

2012


Graf 15: Vývoj dusitanového dusíku v letech 2000-2012

6.14

Dusičnanový dusík

Dusičnany vznikají jako konečný produkt rozkladu organicky vázaného dusíku. Větší množství dusičnanů se do vody dostává ze zemědělství používáním hnojiv (především minerálních). V povrchových vodách souvisí obsah dusičnanů se stupněm eutrofizace. V grafu 16 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace dusičnanového dusíku. V průběhu let 2000-2012 byly průměrné roční koncentrace na obou profilech nižší, než je stanoveno NV 61/2003 s výjimkou překročení limitu na profilu Bílina nad Mostem v roce 2005 a 2007. Průměrné roční koncentrace dusičnanového dusíku (v mg/l) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro dusičnanový dusík je 5,4 mg/l

Graf 16: Vývoj dusičnanového dusíku v letech 2000-2012

36

2007

2008

2009

2010

2011

2012


6.15

Celkový fosfor

Celkový fosfor (TP) je dán množstvím anorganických orthofosforečnanů, polyfosforečnanů a organicky vázaného fosforu. Do vod se fosfor dostává ve formě orthofosforečnanů a polyfosforečnanů nejčastěji z hnojiv, pracích a chemických prostředků. Organicky vázaný fosfor pochází z rozkladných produktů fauny a flóry, ze živočišných odpadů i chemických přípravků používaných v zemědělství. Vývoj průměrných ročních koncentrací celkového fosforu znázorňuje graf 17. Z dostupných dat byl překročen průměrný roční limit pro celkový fosfor v letech 2000-2004 v profilu 1030 Bílina Chanov a v letech 2000-2003 a 20012 také v profilu 1031 Bílina nad Mostem. Průměrné roční koncentrace celkového fosforu (v mg/l) 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro celkový fosfor je 0,15 mg/l

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 17: Vývoj celkového fosforu v letech 2000-2012

6.16

Chloridy

Chloridy se běžně nacházejí ve všech přírodních vodách a patří mezi nejčastěji se vyskytující ionty. Vyšší koncentrace mohou poukazovat na fekální znečištění vod. Dalším zdrojem znečištění jsou průmyslové odpadní vody. Chloridy nejsou hygienicky závadné, vyšší koncentrace ovlivňují chuť vody. Graf 18 poukazuje na překročení průměrného ročního limitu pro Cl- pouze v roce 2001 v profilu 1030 Bílina Chanov, v ostatních letech byl limit splněn. 37

Průměrné roční koncentrace chloridů (v mg/l) 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro chloridy je 150 mg/l

2009

2010

2011

2012


Graf 18: Vývoj chloridů v letech 2000-2012

6.17

Sírany

Sírany se vyskytují ve všech typech vod nejčastěji ve formě SO42- a patří mezi nejčastější anionty. V běžných koncentracích nemají sírany zvláštní hygienický význam. Vyšší koncentrace síranů ovlivňují zejména senzorické vlastnosti vody (např. chuť). V grafu 19 je patrné v letech 2000-2012 vyšší zatížení v tomto ukazateli v profilu 1030 Bílina Chanov. V profilu 1030 Bílina Chanov došlo k překročení průměrného ročního limitu pro sírany 5x. Průměrné roční koncentrace síranů (v mg/l) 300 250 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1031 Bílina nad Mostem - Komořany

2006

1030 Bílina Chanov

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 19: Vývoj síranů v letech 2000-2012

38

6.18

Vápník

Vápník se běžně nachází v povrchových i podzemních vodách. Koncentrace vápníku jsou často závislé množství rozpuštěného oxidu uhličitého. Společně s hořečnatými sloučeninami způsobuje tvrdost vody. Průměrný roční limit pro vápník byl na obou profilech řeky Bíliny splněn ve všech letech sledovaného období. Průměrné roční koncentrace vápníku (v mg/l)

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012



Graf 20: Vývoj vápníku v letech 2000-2012

6.19

Hořčík

Běžnou součástí vod je také hořčík. Ovlivňuje chuťové vlastnosti vody a určuje společně s vápníkem stupeň tvrdosti vody. Průměrný roční limit pro hořčík byl na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany splněn ve všech letech sledovaného období. Průměrné roční koncentrace hořčíku (v mg/l)

140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov NV 61/2003 NEK-RP pro hořčík je 120 mg/l

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 21: Vývoj hořčíku v letech 2000-2012

39

6.20

Fosforečnany

V přírodních a odpadních vodách se fosfor vyskytuje ve formě ortofosforečnanů (PO 43-), polyfosforečnanů a organicky vázaného fosforu. Ve velkém množství způsobuje eutrofizaci vod. Fosforečnany do vod dostávají z průmyslových hnojiv, z pracích a čisticích prostředků obsahujících fosforečnany a z odpadních vod. Graf 22 dokládá vývoj průměrných ročních koncentrací fosforečnanů na obou profilech řeky Bíliny. Vyšší koncentrace fosforečnanů vykazuje profil 1030 Bílina Chanov, také nejvyšší průměrná roční koncentrace je zaznamenána v tomto profilu v roce 2004. Průměrné roční koncentrace fosforečnanů (mg/l) 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 22: Vývoj fosforečnanů v letech 2000-2012

6.21

Sodík

Sodík se společně s draslíkem běžně vyskytuje v povrchových vodách, sodík většinou převládá. Vyskytují se převážně jako kationty. Sodík a draslík nemají hygienický význam. Větší koncentrace sodíku mohou ovlivňovat chuťové vlastnosti vody. V grafu 23 je znázorněn vývoj průměrných ročních koncentrací sodíku v letech 2000-2012 v profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Vyšší koncentrace kromě roku 2008 jsou zaznamenány v profilu 1030 Chanov. S několika výkyvy je vývoj u obou profilů pozorován jako klesající v průběhu sledovaného období 2000-2012.

40

Průměrné roční koncentrace sodíku (v mg/l) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011

2012


Graf 23: Vývoj sodíku v letech 2000-2012

6.22

Draslík

V grafu 24 je zaznamenán vývoj průměrných ročních koncentrací draslíku v letech 2000-2012 v profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Vyšší koncentrace kromě roku 2008 jsou zaznamenány v profilu 1030 Chanov. Patrný pokles koncentrací draslíku je sledován v profilu 1031 Bílina nad Mostem – Komořany od roku 2007. průměrné roční koncentrace draslíku se naopak mírně zvyšují od roku 2009 v profilu 1030 Bílina Chanov. Průměrné roční koncentrace draslíku (v mg/l) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 24: Vývoj draslíku v letech 2000-2012

41

6.23

Hydrogenuhličitany

Koncentrace hydrogenuhličitanu ve vodách je na rozdíl od uhličitanu žádoucí. Spolu s CO2 a CO3 významně ovlivňuje fyzikálně-chemické procesy, chemické procesy, složení a vlastnosti vody jako je pH, neutralizační a tlumivou kapacitu vody. Příznivě ovlivňuj chuť vody. V grafu 25 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace hydrogenuhličitanů v profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem-Komořany. Vyšší průměrné roční koncentrace vykazuje profil 1030 Bílina Chanov ve sledovaném období 2000-2012. Průměrné roční koncentrace hydrogenuhličitanů (v mg/l) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1031 Bílina nad Mostem - Komořany 1030 Bílina Chanov

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 25: Vývoj hydrogenuhličitanů v letech 2000-2012

6.24

Fekální koliformní bakterie

Fekální, koliformní a patogenní bakterie jsou běžným ukazatelem znečištění vody. Mikroorganismy se přirozeně vyskytují ve vodním prostředí. Organismy, které se využívají jako fekální indikátory, by měly splňovat požadavky: nebýt patogenní, být přítomny ve vysokém počtu v exkrementech teplokrevných živočichů, nemnožit se ve vodě, být snadno stanovitelné, přetrvávat ve vodě minimálně stejně dlouhou dobu jako patogeny a být rezistentní k dezinfekčním činidlům a vlivům okolního prostředí podobně jako střevní patogeny. Fekální (nebo přesněji termotolerantní) koliformní bakterie jsou koliformní bakterie, které mají zachovány růstové a fermentační vlastnosti i ve 44 °C. Za typické zástupce koliformních a zejména fekálních koliformních bakterií byly považovány příslušníci rodů Citrobacter,

42

Enterobacter, Escherichia a Klebsiella. V grafu 26 je uveden vývoj fekálních koliformních bakterií. Vyšší zatížení vykazuje profil 1030 Bílina Chanov. Průměrné roční hodnoty fekálních koliformních bakterií (KTJ/1ml) 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012



Graf 26: Vývoj ukazatele fekálních bakterií v letech 2000-2012

6.25

Koliformní bakterie

V následujícím grafu 27 jsou uvedeny také průměrné roční hodnoty koliformních bakterií. Vyšší průměrné roční hodnoty ukazatele koliformních bakterií vykazuje na řece Bílině opět profil 1030 Bílina Chanov. Průměrné roční hodnoty koliformních bakterií (KTJ/1ml) 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011

2012


Graf 27: Vývoj ukazatele koliformních bakterií v letech 2000-2012

43

7

Vyhodnocení

Z celkového přehledu grafů v předchozí kapitole vyplývá, že ve sledovaném období v průběhu 13-ti let od roku 2000-2012 došlo ve většině ukazatelů k významnému poklesu koncentrací na obou profilech řeky Bíliny – 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem - Komořany. V některých ukazatelích (amoniakální dusík, dusičnanový dusík) však stále dochází k překračování přípustných limitů normy environmentální kvality dle NV 61/2003 Sb. V tabulce 6 jsou uvedeny počty překročení průměrných ročních limitů dle NV 61/2003 Sb. z tabulky 6 lze sledovat, že vyšší počty překračování průměrných ročních limitů v letech 2000-2012 vykazuje profil 1030 Bílina Chanov a to v 10 ukazatelích. Profil 1031 Bílina nad Mostem – Komořany překročil stanovený limit pouze v 6 jakostních ukazatelích. Tabulka 6: Vyhodnocení sledovaných ukazatelů jakosti vody na řece Bílině a jejich překročení. Sledované období 2000-2012 Ukazatel teplota vzduchu teplota vody rozpuštěný kyslík BSK5 CHSKMn CHSKCr reakce vody RL při 105 st. C konduktivita NL při 105 st. C veškeré železo veškerý mangan amoniakální dusík dusitanový dusík dusičnanový dusík celkový fosfor chloridy sírany vápník hořčík fosforečnany sodík draslík hydrogenuhličitany koliformní bakterie fekál. kolif. bakterie

Počet překročení přípustných limitů NEK-RP dle NV/61/2003 Profil Profil 1030 Bílina Chanov 1031 Bílina nad Mostem - Komořany / / / / 12 0 13 4 10 0 / / 0 0 0 0 / / 1 0 2 0 0 1 13 8 13 2 0 2 5 5 1 0 5 0 0 0 0 0 / / / / / /

44

/ / / / / /

8

Závěr

Zpráva o vývoji kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny, kterou zpracovalo Ekologické centrum Most pro Krušnohoří na základě spolupráce a poskytnutí dat od Povodí Ohře, státní podnik, představuje ucelený přehled vývoje jakostních ukazatelů v hodnoceném období 13-let od roku 2000 do roku 2012. Řeka Bílina patří již dlouhodobě mezi nejznečištěnější řeky v České republice, proto její stav je dlouhodobě monitorován. Kvalita vody řeky Bíliny se v průběhu let 2000-2012 značně zlepšila a pokles koncentrací je patrný jak na profilu 1030 Bílina Chanov, tak i na profilu 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Stále jsou však na těchto profilech překračovány v některých jakostních ukazatelích stanovené přípustné limity znečištění uložené NV 61/2003 Sb. Při porovnání obou sledovaných odběrných profilů je prokazatelně vyšší zatížení v profilu 1030 Bílina Chanov. Na obou profilech jsou nejvíce překračovány jakostní ukazatele: 

amoniakální dusík,



dusitanový dusík,



biochemická spotřeba kyslíku pětidenní.

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří v roce 2013 rozšířilo spolupráci s Povodí Ohře, státní podnik o poskytování dat srážek i průtoků vody na vybraných profilech. Od roku 2013 je kvalita vody sledována mimo uvedených profilů řeky Bíliny (1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany) také na řece Ohři (1007 Ohře Stranná), Srpině (1083 Srpina Obrnice), Loupnici (1374 Loupnice Jiřetín) a Bílém potoce (15306 Bílý potok ústí). Výstupní grafy jakosti vody z těchto profilů jsou pravidelně publikovány na webu ECM.

45

9

Zkratky

ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří HZS ČR – Hasičský záchranný sbor České republiky NEK – norma environmentální kvality NEK-RP – norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota NEK-NPH – norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná hodnota (je nepřekročitelná) POh – Povodí Ohře, státní podnik VÚV TGM, v.v.i. – VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ, T.G.MASARYKA, veřejně výzkumná instituce ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa

46

10 Zdroje [1]

ŽIVÁ VODA. Evropská vodní charta [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 2013-07-04]. Dostupné z WWW:

[2]

ISSaR. JAKOST VODY V TOCÍCH – vyhodnocení indikátoru povodí [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 201307-04]. Dostupné z WWW:

[3]

MŽP. Plány oblasti povodí [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 2013-07-04]. Dostupné z WWW:

[4]

Povodí Ohře, státní podnik. Výroční zpráva 2012 [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 2013-07-04]. Dostupné z WWW:

[5]

AGENTURA KONIKLEC. Živel voda. Praha : Agentura Koniklec. 2006. 302 s. ISBN 80-902606-5-9

[6]

Historie Litvínova a okolí. Příroda Mostecka [online]. 2011, poslední revize 1.7.2013 [cit. 2013-07-04]. Dostupné z WWW:

[7]

Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2011 [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013

[cit.

2013-07-04].

Dostupné

z

WWW:

ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1671321&query=ro%C4%8Denka+%C5%BEivotn%C3%ADh o+prost%C5%99ed%C3%AD&p1=84858>

[8]

NĚMEC, Jan a kol. Voda v České republice. Praha : Consult, 2006. 253 s. ISBN 80-903482-1-1

[9]

JIŘIČKA, Jan. Vzkříšení mrtvé řeky [online]. c 2006 - 2009, poslední revize 10. 05. 2008 [cit. 2013-06-30]. Dostupné z WWW:

[10]

MĚSTSKÝ ÚŘAD V LITVÍNOVĚ; ODBOR ŽP. Povodňový plán pro správní obvod ORP Litvínov [online]. 2012, poslední revize 18. 04. 2012 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z WWW:

[11]

ŠILAR, Jiří. Hydrologie v životním prostředí. FŽP UJEP, Phare, sv.16, VŠB TU Ostrava, 1996. 136 s.

[12]

VALINA, Martin. Řeka Bílina, řeka s jedním neslavným primátem [online]. 2009, poslední revize 15.3.2009 [cit. 201307-02]. Dostupné z WWW:

[13]

BROŽA, Vojtěch a kol. Přehrady Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání, Liberec : Knihy 555, 2005. 251 s. ISBN 80-8666011-7.

[14]

HULÁKOVÁ, Miroslava. Staré ekologické zátěže mizí, ale pomalu [online]. 2009, poslední revize 2.7.2013 [cit. 201302-07].

Dostupné

z

WWW:

pomalu20090530.html>

47

11 Seznam grafů, obrázků a tabulek 11.1

Seznam grafů

Graf 1: Vývoj počtu havárií na území v působnosti Povodí Ohře, státní podnik v letech 2007–2012 ................... 12 Graf 2: Vývoj teploty vody v letech 2000-2012 ..................................................................................................... 26 Graf 3: Vývoj teploty vzduchu v letech 2000-2012 ................................................................................................ 27 Graf 4: Vývoj rozpuštěného kyslíku v letech 2000-2012 ........................................................................................ 28 Graf 5: Vývoj BSK5 v letech 2000-2012 .................................................................................................................. 29 Graf 6: Vývoj CHSKCr v letech 2000-2012 ............................................................................................................... 30 Graf 7: Vývoj CHSKMn v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 30 Graf 8: Vývoj pH v letech 2000-2012 ..................................................................................................................... 31 Graf 9: Vývoj konduktivity v letech 2000-2012 ..................................................................................................... 32 Graf 10: Vývoj RL v letech 2000-2012 ................................................................................................................... 32 Graf 11: Vývoj NL v letech 2000-2012 ................................................................................................................... 33 Graf 12: Vývoj železa v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 34 Graf 13: Vývoj manganu v letech 2000-2012 ........................................................................................................ 34 Graf 14: Vývoj amoniakálního dusíku v letech 2000-2012 .................................................................................... 35 Graf 15: Vývoj dusitanového dusíku v letech 2000-2012 ...................................................................................... 36 Graf 16: Vývoj dusičnanového dusíku v letech 2000-2012 .................................................................................... 36 Graf 17: Vývoj celkového fosforu v letech 2000-2012 ........................................................................................... 37 Graf 18: Vývoj chloridů v letech 2000-2012 .......................................................................................................... 38 Graf 19: Vývoj síranů v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 38 Graf 20: Vývoj vápníku v letech 2000-2012........................................................................................................... 39 Graf 21: Vývoj hořčíku v letech 2000-2012 ........................................................................................................... 39 Graf 22: Vývoj fosforečnanů v letech 2000-2012 .................................................................................................. 40 Graf 23: Vývoj sodíku v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 41 Graf 24: Vývoj draslíku v letech 2000-2012........................................................................................................... 41 Graf 25: Vývoj hydrogenuhličitanů v letech 2000-2012 ........................................................................................ 42 Graf 26: Vývoj ukazatele fekálních bakterií v letech 2000-2012 ........................................................................... 43 Graf 27: Vývoj ukazatele koliformních bakterií v letech 2000-2012...................................................................... 43

48

11.2

Seznam obrázků

Obrázek 1: Území ČR je z hlediska správy vodních toků rozděleno do pěti státních podniků Povodí ...................... 9 Obrázek 2: Území ČR je dále rozčleněno do osmi dílčích povodí ........................................................................... 10 Obrázek 3: Rozčlenění území, které spravuje Povodí Ohře, státní podnik ............................................................. 11 Obrázek 4: Porovnání jakosti vody v tocích mezi dvouletími 1991–1992 a 2010–2011, ČR ................................. 15 Obrázek 5: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí ............................................................................. 21 Obrázek 6: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí - pokračování ....................................................... 22 Obrázek 7: Zakreslení odběrného místa 1031 – Bílina nad Mostem ..................................................................... 24 Obrázek 8: Zakreslení odběrného místa 1030 – Bílina Chanov ............................................................................. 24

11.3

Seznam tabulek

Tabulka 1: Základní údaje o Povodí Ohře, státní podnik ....................................................................................... 11 Tabulka 2: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – přípustné znečištění povrchový vod.............................. 16 Tabulka 3: Sledované profily na řece Bílině od roku 2000 v ECM .......................................................................... 23 Tabulka 4: Rozšíření profilů, které od roku 2013 sleduje ECM .............................................................................. 25 Tabulka 5: Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině ................................................................................. 25

49

50

Jakost vody. Zpracovalo Ekologické centrum Most

Recommend Documents