Ve spolupráci se zástupci svazku obcí. Mikroregion Třebechovicko (www.trebechovicko.cz) zpracovalo. Centrum evropského projektování, a. s

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 – 2015 Mikroregion Třebechovicko a Centrum evropského projektování, a. s., Hradec Králové

Ve spolupráci se zástupci svazku obcí Mikroregion Třebechovicko (www.trebechovicko.cz)

zpracovalo Centrum evropského projektování, a. s. Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové Web: www.cep-rra.cz E-mail: [email protected] Tel.: +420 495 817 802 Fax: +420 495 817 848

Řešitelský tým CEP: Bc. Karel Šimek ([email protected]) Bc. Ladislav Mlejnek ([email protected]) RNDr. Zita Kučerová ([email protected])

Koordinátoři za Mikroregion Třebechovicko: Ing. Jiří Němec, předseda svazku obcí Mikroregion Třebechovicko ([email protected]) Šárka Marková, tajemnice svazku obcí Mikroregion Třebechovicko ([email protected])

2


OBSAH 1

Úvod ............................................................................................................................. 4 1.1 Slovníček základních pojmů ...................................................................................................................... 6 1.2 Metodika ...................................................................................................................................................... 6 1.3 Partnerství v regionu .................................................................................................................................. 7 1.3.1

Pracovní skupina ............................................................................................................................................................................. 8

1.4 Postup zpracování .................................................................................................................................... 11

2

Analytická část ...........................................................................................................12 2.1 Profil území................................................................................................................................................ 12 2.2 Vyhodnocení plnění dosavadního strategického plánu ........................................................................ 12 2.2.1 2.2.2

Úvod ............................................................................................................................................................................................... 12 Vyhodnocení .................................................................................................................................................................................. 12

2.3 Průzkum podnikatelského prostředí ....................................................................................................... 26 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4

Úvod ............................................................................................................................................................................................... 26 Metodika......................................................................................................................................................................................... 26 Vyhodnocení .................................................................................................................................................................................. 28 Závěry ............................................................................................................................................................................................ 32

2.4 Průzkum neziskového sektoru ................................................................................................................ 33 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

Úvod ............................................................................................................................................................................................... 33 Metodika......................................................................................................................................................................................... 33 Vyhodnocení .................................................................................................................................................................................. 33 Závěr .............................................................................................................................................................................................. 42

2.5 Průzkum veřejnosti................................................................................................................................... 43 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.5.6 2.5.7 2.5.8

Úvod ............................................................................................................................................................................................... 43 Metodologie průzkumu................................................................................................................................................................... 43 Charakteristika respondentů.......................................................................................................................................................... 43 Hodnocení hlavních oblastí života v obcích Mikroregionu Třebechovicko ................................................................................... 47 Návrh hlavních investic ve městě .................................................................................................................................................. 59 Komunitní plánování – zapojování občana do správy věcí veřejných .......................................................................................... 60 Závěr .............................................................................................................................................................................................. 61 Příloha............................................................................................................................................................................................ 62

2.6 Dotazníkové šetření mezi starosty .......................................................................................................... 69 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.6.5

Úvod ............................................................................................................................................................................................... 69 Metodologie průzkumu................................................................................................................................................................... 69 Základní charakteristika jednotlivých obcí Mikroregionu Třebechovicko ...................................................................................... 69 Výsledky dotazníkového šetření .................................................................................................................................................... 70 Závěr .............................................................................................................................................................................................. 83

2.7 SWOT analýza ........................................................................................................................................... 84

3

Strategická část ..........................................................................................................86 3.1 Struktura strategické části ....................................................................................................................... 86 3.2 Vize a globální cíl ...................................................................................................................................... 87 3.3 Prioritní oblasti.......................................................................................................................................... 87 3.4 Prioritní oblast č. 1: Infrastruktura a životní prostředí .......................................................................... 88 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4

Specifický cíl 1.1: Kvalitní dopravní infrastruktura, bezpečný provoz na komunikacích............................................................... 88 Specifický cíl 1.2: Bezpečné a reprezentativní veřejné prostory v obcích .................................................................................... 89 Specifický cíl 1.3: Eliminace environmentálních rizik a ochrana přírody....................................................................................... 89 Specifický cíl 1.4: Vyhovující úroveň technické infrastruktury a dostatečná nabídka kvalitního bydlení...................................... 90

Prioritní oblast č. 2: Občanská vybavenost a kvalita života obyvatel ........................................................ 92 3.4.5 3.4.6

Specifický cíl 2.1: Komplexní a snadno dostupná nabídka služeb pro obyvatele regionu ........................................................... 92 Specifický cíl 2.2: Široká škála sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit obyvatel ............................................... 92

Prioritní oblast č. 3: Cestovní ruch a podnikání........................................................................................... 94 3.4.7 3.4.8 3.4.9

Specifický cíl 3.1: Efektivní využití specifického hospodářského potenciálu regionu, podpora podnikání a investic................... 94 Specifický cíl 3.2: Využití a údržba přírodních, kulturních a hist. atraktivit za účelem rozvoje CR i rekreace místních obyvatel 94 Specifický cíl 3.3: Rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu ................................................................. 95

3.5 Koincidenční matice ................................................................................................................................. 96 3.6 Shrnutí strategie - strom cílů a opatření ................................................................................................. 98

4

Implementace..............................................................................................................99

5

Závěr..........................................................................................................................105

6

Seznam grafů a tabulek............................................................................................106

3


1

Úvod

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 – 2015 je komplexní aktualizací stávajícího rozvojového dokumentu Strategický plán ekonomického rozvoje Mikroregionu Třebechovicko, který byl zpracován Komisí pro strategický rozvoj Mikroregionu Třebechovicko a Městským úřadem Třebechovice pod Orebem ve spolupráci s firmou Berman Group na přelomu let 1999 a 2000. Nový strategický dokument tvoří základní koncept pro určení hlavních směrů rozvoje území na období následujících sedmi let. Strategie byla tvořena na základě moderních, obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů obcí a regionů, vycházejících ze vzájemné provázanosti a vyváženosti ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje území. Ve strategickém plánu rozvoje jsou zakotveny principy trvale udržitelného rozvoje s důrazem na zachování zdrojů nacházejících se na tomto území a s maximálním ohledem k životnímu prostředí. Obce a části obcí mikroregionu Třebechovicko (Zdroj: GIS CEP):

4


Podkladem pro vytvoření strategické části byla zástupci mikroregionu aktualizovaná analýza – profil regionu zaměřený na jednotlivé sféry života obyvatel a celkového fungování území. Na jeho základě byla sestavena nová SWOT analýza – formulace silných a slabých stránek regionu, jeho příležitostí a ohrožení. Nedílnými platformami pro stanovení strategie rozvoje regionu byla aktuální databáze projektových záměrů v obcích, která v sobě odráží absorpční kapacitu regionu a rozsáhlé anketní průzkumy mezi obyvatelstvem. Legitimitu a systematičnost Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 2015 podtrhuje široká participace regionálních aktérů v průběhu celého procesu tvorby dokumentu. Zapojeni byli zástupci všech sektorů: veřejného, neziskového i podnikatelského. Díky jejich dobrovolné práci lze s uspokojením konstatovat, že tento program vychází ze skutečných a identifikovaných potřeb regionu. Výsledná strategie tak představuje konsenzus regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje regionu, vyjádřený v dohodnuté vizi, globálním cíli, specifických cílích a naformulovaných opatřeních vedoucích k naplnění struktury cílů. Proces strategického plánování je proces dlouhodobý, soustavný a otevřený. Ve vytvořeném programu by mělo docházet k trvalému a systematickému hodnocení změn vstupních podmínek i dosažených výsledků. Úspěšný strategický plán je nutné chápat jako dohodu o budoucím rozvoji území a - má-li se stát opravdu zdařilým - je nutná nejen ochota přijmout tento dokument jako rozvojový plán území, ale neustále vynakládat úsilí ke zdokonalování a aktualizaci tak, aby nebyl pouze ideou, ale reálným a systematickým plánem v dlouhodobém horizontu. Implementační část strategie rozpracovává jednotlivá opatření na konkrétní pilotní úkoly k realizaci, a to v úzké vazbě na využití prostředků regionální politiky EU pro období 2007 - 2013.

5


1.1 Slovníček základních pojmů Strategie rozvoje regionu je strategický koncepční dokument obsahující základní orientaci dlouhodobého rozvoje regionu. SWOT analýza vystihuje vnitřní silné a slabé stránky regionu a vnější příležitosti a hrozby, ovlivňující rozvoj regionu v dlouhodobém horizontu. Vize stručně popisuje ideální situaci cílového stavu v dlouhodobém horizontu. Globální cíl vychází z vize a popisuje základní vývojové tendence a směřování regionu. Vede k naplnění vize. Prioritní oblast představuje klíčovou oblast, kterou je potřeba řešit, aby došlo k naplnění vize a globálního cíle. Je vymezena vnitřně propojeným systémem cílů a opatření, jejichž řešení vede k naplnění vize a globálního cíle. Prioritní cíl vychází z globálního cíle a popisuje žádoucí stav, kterého je třeba dosáhnout v dané prioritní oblasti. Představuje základní směry rozvoje prioritní oblasti. Specifické cíle jsou problémové záměry (podoblasti) prioritního cíle, které jsou řešeny souborem opatření vedoucích k jejich naplnění. Opatření představují konkrétní úkoly/činnosti, které je třeba v krátkodobém horizontu uskutečnit, aby bylo dosaženo vytyčených cílů.

1.2 Metodika Tento strategický plán rozvoje je zpracován podle moderních zásad tvorby rozvojových dokumentů, vycházejících z místní Agendy 211, respektujících mezinárodně uznávané principy trvale udržitelného rozvoje, založeného na vyváženém propojení základních oblastí života – sféry ekonomické, sociální a oblasti životního prostředí.

1

Co je místní Agenda 21: „Místní Agenda 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Místní Agenda 21 je programem rozvoje regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území. Místní Agenda 21 hledá řešení ve spolupráci se všemi složkami místního společenství, takže odráží také jejich potřeby. Zohledňuje dopady rozhodnutí na všechny oblasti života a v delším časovém horizontu. Propojuje probíhající aktivity. Zapojuje veřejnost již do plánování i do realizace plánů.“ (Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, 2003)

6


Proces zpracování strategie byl zahájen v létě roku 2007. Výsledkem řadu měsíců trvajícího komunitního procesu je dokument „Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 - 2015“. Strategický dokument se skládá ze třech základních částí – analytické, strategické a implementační. Zpracování analytické části probíhalo během léta 2007. Skládá se ze socioekonomického profilu regionu, zpracovaného z nejnovějších údajů a dostupných dat a informací o území, a na jeho základě vytyčené SWOT analýzy, která synteticky shrnuje silné a slabé stránky a vnější příležitosti a hrozby rozvoje regionu. Analýza byla zpracována na základě analytické části stávající strategie s kompletně aktualizovanými údaji. Speciální kapitolou analytické části je vyhodnocení plnění stávajícího strategického dokumentu. Tyto tři podklady zpracovali zástupci mikroregionu. SWOT analýza byla včleněna do tohoto dokumentu a byla také zpracována do koincidenční matice (vazba bodů SWOT analýzy na specifické cíle strategie), profil reginu je samostatnou přílohou. Dalšími podklady jsou výsledky rozsáhlých anketních šetření, které mezi starosty členských obcí, podnikateli, nestátními neziskovými organizacemi a širokou veřejností provedl zpracovatel za administrativní podpory města Třebechovice pod Orebem. Zpracování strategické části započalo souběžně s analytickými pracemi – v květnu roku 2007. Byla ustanovena pracovní skupina a k procesu tak byli přizváni regionální aktéři z řad veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Pracovní skupina diskutovala a upravovala návrhy zpracovatele a byla průběžně seznamována s veškerými dosavadními výstupy. V průběhu celého procesu byla sestavena a nepřetržitě aktualizována databáze projektových záměrů, sesbíraných obcemi regionu. Tato databáze odráží aktuální absorpční kapacitu regionu k naplnění stanovené strategie. Konzultantem a zpracovatelem Programu rozvoje Mikroregionu Urbanická brázda byla regionální rozvojová agentura Centrum evropského projektování (CEP), Hradec Králové.

1.3 Partnerství v regionu Partnerství na území Mikroregionu Třebechovicko je založeno na platformě kontinuálního dialogu mezi zástupci veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Účastníky tohoto dialogu jsou všichni ti, kteří mají aktivní zájem o spolupráci při rozvoji regionu a mají také zájem se spolupodílet na rozhodování o budoucím rozvoji regionu.

7


Rozšiřování a fungování širokého regionálního partnerství přispívá ke komplexnímu rozvoji regionu založenému na vzájemném konsenzu a definování společné vize a specifických cílů rozvoje. Dobře fungující partnerství v regionu je založené také na aktivním zapojování veřejnosti a dalších spolupracujících regionálních aktérů z řad veřejné správy, i z podnikatelského a neziskového sektoru. Posilování partnerství v regionu se tak postupně přesouvá také do fáze společné realizace projektů, které jsou jedním z nástrojů pro zvýšení prosperity a atraktivity regionu.

Představitelé místní samosprávy, především starostky a starostové obcí v zájmovém území, od prvopočátku projevují vysoký zájem o iniciaci aktivit, které směřují ke koncepčnímu rozvoji regionu a ke vzájemné spolupráci mezi jednotlivými obcemi. V různé míře budou všichni zmiňovaní aktéři participovat také na předkládání projektů, získávání finančních dotací a na následné realizaci projektových záměrů.

1.3.1 Pracovní skupina Pracovní skupina (PS) byla ustanovena v květnu 2007. Během procesu tvorby strategie se sešla celkem třikrát, navíc byli průběžně její členové seznamováni s výsledky prací a návrhy dalších částí dokumentu. Na svých jednáních definovala pracovní skupina vizi a globální cíl.

8


Projednala výstupy analytické části, včetně SWOT analýzy, byla seznámena s výsledky anketních průzkumů. Stanovila prioritní oblasti rozvoje, prioritní a specifické cíle, které jsou směřovány k naplnění vize a globálního cíle. V jednotlivých prioritních oblastech definovala také opatření, která vedou k naplnění výše uvedených cílů, dále se vyjadřovala k těmto opatřením a průběžně upřesňovala dosavadní výstupy. Mezi členy pracovní skupiny byli starostové a představitelé místní správy, podnikatelé působící v regionu i zástupci neziskových organizací.

9


Seznam členů Pracovní skupiny k tvorbě Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 – 2015: Obec/firma ZD Dobruška Spolek Rodáků Spolek Rodáků RC Domeček Heldova městská knihovna STAVO PLAST, s.r.o., HK ZŠ Třebechovice Obec Jílovice Obec Běleč n/O Obec Blešno Obec Očelice GOLEM, autobazar TMB OS Orebské zrcadlo ČSOP JARO Jaroměř TANEX,a.s. TRIVIS Město Třebechovice p/O Město Třebechovice p/O Město Třebechovice p/O Obec Jeníkovice Obec Ledce Obec Vysoký Újezd Dům dětí a mládeže Základní umělecká škola Inkea s.r.o. Elega,s.r.o.

Jméno a příjmení (funkce)

Kontakt [email protected] p. Čvrtečka Pulická 377, Dobruška 608384313 Vladimír Černý Habrmannova 1104, Třebechovice p/O 737777418 Miloš Žák Dr.Práce 728, Třebechovice p/O [email protected] Bc. Martina Andrysová Čs.legií, Třebechovice p/O 495592198 Marcela Voltrová Komenského 437, Třebechovice p/O [email protected] Zdeněk Čežík Za Tratí 975, Třebechovice p/O [email protected] Mgr. Roman Drašnar ZŠ Na Stavě 1079, Třebechovice p/O [email protected] Vladimír Černý, starosta č.p.26, 517 72 Jílovice [email protected] Vladimír Veselka, starosta č.p.22, 503 46 Běleč n/O [email protected] Jan Kopelent, starosta č.p.73, 503 47 Blešno [email protected] Vít Baše, starosta Očelice č.p.9, 517 71 České Meziříčí [email protected] Aleš Gustav Za Tratí, Třebechovice p/O [email protected], Masarykovo nám.24, PhDr. Zita Zemanová Třebechovice p/O Eduard Hanousek [email protected] p. Hanousek [email protected] [email protected] Milan Kynos Za Tratí 975, Třebechovice p/O [email protected] Ing. Miroslav Hofman Heldovo nám. 231, Třebechovice p/O [email protected] Ing.Jiří Němec, starosta Masarykovo nám.14, Třebechovice p/O Ing. Mgr. Jindřich Drozd, [email protected] místostarosta Masarykovo nám.14, Třebechovice p/O 495592061 Jaroslav Bartoš Masarykovo nám.14, Třebechovice p/O [email protected] Miloš Havel, starosta Jeníkovice č.p.25, 503 46 Třebechovice p/O [email protected] č.p.58, 517 71 České Mgr.Václav Odl, starosta Meziříčí [email protected] Miroslav Holeček, starosta Vysoký Újezd č.p.2, 517 71 České Meziříčí 495592230 Mgr.Bohuslava Bartošová Komenského 437, Třebechovice p/O 495592348 PaedDr.Ilona Thunová Komenského 437, Třebechovice p/O Jiří Nejman 495593055,Hradecká 805, Třebechovice p/O 495593077 Ing.Jiří Matějec Tyršova 536, Třebechovice p/O

Miroslav JarkovskýKurýr

Mir. Jarkovský

495593141, Šárovcova 880, Třebechovice p/O

Matrix,s.r.o.

Ing. L. Burian

495593944 Ambrožova 993, Třebechovice p/O

10


RnDr. Václav Derner MUDr. Ivo Kilingr Petr Pakosta Ing. Z. Třeška Ing. Nutil

495592947 Šárovcova 1273, Třebechovice p/O 495009940 Za Tratí 975, Třebechovice p/O 495591633 Krňovice 17, Třebechovice p/O 495211375 Jiráskova 556, Třebechovice p/O Náchod Za Tratí 975, Třebechovice p/O Resslova 350, Třebechovice p/O

PaedDr. Petr Hájek

Flesarova 49, Třebechovice p/O, 495592288

Petr Škoda

Palackého ul., Třebechovice p/O

ELLA-CS

Dr. K.Volenec

Vibracoustic,s.r.o.

Ing. Jiří Krčál

Podorlický skanzen Krňovice Filharmonie HK Spolek rodáků Senátor PS ČR TSS, s.r.o. Solpap,s.r.o. Hotelová střední odborná škola TJ Sokol

Ing. Václav Záruba

1.4 Postup zpracování Květen 2007

Přípravné a koordinační práce Sestavení pracovní skupiny Aktualizace profilu regionu Vyhodnocení plnění stávajícího strategického plánu Návrh SWOT analýzy

Červen První jednání pracovní skupiny

Červenec

Dotazníková šetření

Srpen

Vyhodnocení dotazníkových šetření

Září

Druhé jednání pracovní skupiny

Projednání SWOT analýzy; stanovení vize a globálního cíle; vymezení prioritních oblastí a formulace prioritních cílů Průzkum mezi starosty obcí, podnikateli, nestátními neziskovými organizacemi a veřejností Projednání specifických cílů strategie

Aktualizace databáze projektových záměrů Říjen 2007 - Prosinec 2008 Připomínkování a průběžné konzultace Práce na strategické a implementační části Leden

Třetí jednání pracovní skupiny

Únor 2008

Dokončení dokumentu

11

Projednání opatření; implementační část strategie


2

Analytická část

2.1 Profil území Profil území (socioekonomická analýza) zpracovaný zástupci svazku obcí Mikroregion Třebechovicko je oddělenou přílohou tohoto dokumentu.

2.2 Vyhodnocení plnění dosavadního strategického plánu 2.2.1 Úvod Strategický plán ekonomického rozvoje Mikroregionu Třebechovicko, který zpracovala společnost Berman Group ve spolupráci s komisí pro strategický rozvoj Mikroregionu Třebechovicko a Městským úřadem Třebechovice pod Orebem, byl schválen v polovině roku 2000. Zástupci svazku obcí Mikroregion Třebechovicko provedli v rámci přípravy nového strategického dokumentu vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících ze stávajícího strategického plánu v období 2000 – 2007. Vyhodnocení je provedeno stručnými poznámkami k jednotlivým úkolům vyplývajícím ze struktury Strategického plánu ekonomického rozvoje Mikroregionu Třebechovicko: kritická oblast – záměr – cíl – úkol. 2.2.2 Vyhodnocení Kritická oblast A: Pracovní příležitosti a ekonomický rozvoj Záměr A.1. Vytvořit podmínky pro přilákání investorů ve výrobní sféře na zainvestované plochy i do existujících areálů Cíl A.1.1. MRT podpoří vybudování průmyslové (podnikatelské) zóny v Třebechovicích p. Orebem Úkol A.1.1.1. Město Třebechovice učiní kroky k přípravě průmyslové zóny o rozloze cca 5 hektarů – výkup pozemků, případná úprava ÚP. Termín: 12/2000 Úkol A.1.1.2. Sdružení obcí podpoří žádost o dotaci na budování infrastruktury v této zóně podanou na MPO (případně Centrum pro regionální rozvoj). Termín: dle stavu připravenosti zóny, nejdříve 30.4.2001 Úkol A.1.1.3. Město Třebechovice za podpory Sdružení obcí a ve spolupráci s distribučními společnostmi vybuduje infrastrukturu v průmyslové zóně. Úkol A.1.1.1. - realizace Vykoupeno cca 0,6 ha. Úkol splněn na 10% Úkol A.1.1.2. - realizace Třebechovice p. O. za podpory Sdružení obcí a ve spolupráci s distribučními společnostmi vybuduje infrastrukturu v průmyslové zóně. Rok 2006-07: příprava realizace projektu „Rozvoj průmyslové zóny- řešení dopravy“ . Na tuto stavbu Město Třebechovice pod Orebem v roce 2006 podalo žádost o dotaci ze strukturálních fondů EU z „Operačního programu průmysl a podnikání“ prostřednictvím agentury Czechinvest na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Město Třebechovice p.O. prozatím obdrželo dotaci na projektovou dokumentaci

12


této stavby ve výši 75% nákladů, tj. 498 tis. Kč. O dotaci na realizaci ve výši 29 mil. Kč město bude žádat do konce roku 2007. Realizace celkem činí 29 mil. Kč. Úkol splněn na 2%. Úkol A.1.1.3. - realizace Viz A.1.1.2. Cíl A.1.2. Obce MRT se dohodnou na zásadách společné politiky nakládání s průmyslovými a zemědělskými areály Viz cíl B.2.1. a B.2.2. Cíl A.1.2. - realizace Problém řešili stávající majitelé pozemků. Cíl A.1.3. MRT bude aktivně vyhledávat investory do průmyslové zóny i vybraných průmyslových a zemědělských areálů Úkol A.1.3.1. Sekretariát SO bude nabízet a propagovat areály prostřednictvím webových stránek mikroregionu, prostřednictvím OHK, OAK, RRA a Třebechovického zpravodaje. Termín od 11/2000 Úkol A.1.3.2. Sekretariát SO ve spolupráci s RRA Hradeckého kraje vytipuje vhodné investory především mezi průmyslovými podniky zahraničních majitelů v Hradeckém a Pardubickém kraji, kteří mohou poptávat pracovní sílu s odpovídající kvalifikací a dostupné objekty a areály, a tyto aktivně osloví. Termín od 11/2000 Úkol A.1.3.3. Sekretariát SO dosáhne zařazení průmyslové (podnikatelské) zóny v Třebechovicích do databáze CzechInvestu. Termín po dobudování infrastruktury v zóně. Úkol A.1.3.1. – A.1.3.3. - realizace Všechny objekty průmyslové i zemědělské v Mikroregionu Třebechovicko jsou v soukromém vlastnictví, nebo ve vlastnictví firem a společností. Po dohodě se sekretariátem SO MRT je možné tyto areály propagovat prostřednictvím webové stránky www.trebechovicko.cz nebo zpravodaje Třebechovického Haló. Úkol nebyl splněn pro nezájem majitelů pozemků.

Záměr A.2 Podporovat podnikatelské aktivity v terciární sféře s důrazem na rozvoj cestovního ruchu a související služby Cíl A.2.1. MRT bude poskytovat podnikatelům informace o rozvojových záměrech v oblasti služeb Úkol A.2.1.1. Sekretariát SO zveřejní (na internetu, v Třebechovickém zpravodaji, na veřejné schůzi) plány chystaných cyklotras a k nim nedostatkových služeb (občerstvení, půjčovny a opravny kol apod.). Termín: 12/2000 Úkol A.2.1.2. Sekretariát SO zveřejní záměr rozšířit nabídku ubytování v soukromí, případně vybudování tábořiště s tím, že ubytovatelé budou propagování v IC a na webové stránce mikroregionu. Termín: 07/2000

13


Úkol A.2.1.1. - realizace Sekretariát SO MRT předložil plán cyklotras, z nichž většina se zrealizovala. Dále předložil seznam nedostatkových služeb. Některé služby jsou již v MRT zastoupeny – opravna kol, občerstvení, stále chybí půjčovna kol. Splněno na 70% Úkol A.2.1.2. - realizace Sekretariát SO MRT průběžně zveřejňuje veškeré informace o současné nabídce ubytování. Sekretariát SO MRT zajistil ve spolupráci s Turistickou oblastí Orlické hory a Podorlicko propagaci nabídky ubytování v MRT ve společných propagačních materiálech. Splněno na 100% Cíl A.2.2. Sdružení obcí bude monitorovat možnosti umístění sociálních zařízení financovaných státem, v mikroregionu a vhodný projekt zrealizuje Úkol A.2.2.1. Sekretariát SO zjistí poptávku centrálních orgánů (ministerstev) po zřizování nových sociálních zařízení a stávajících zařízení v Hradeckém a Pardubickém kraji po případném rozšíření, podmínky jejich financování, kapacitu, nároky na pracovní sílu apod. Termín: 12/2000 Úkol A.2.2.2. Získané informace budou prezentovány na schůzi Sdružení obcí, která rozhodne o dalším postupu (průzkum veřejného mínění, případně dohoda o realizaci vybraného projektu). Termín: první zasedání v roce 2001 Úkol A.2.2.1. - realizace Vybudován nový DPS, dostavěno křídlo DD, úkol splněn. Úkol A.2.2.2. - realizace Dům s pečovatelskou službou rok 2002-03 - realizace novostavby Domu s pečovatelskou službou o 25-ti bytových jednotkách. Na tuto stavbu město Třebechovice pod Orebem v roce 2000 podalo žádost o státní dotaci z „Programu podpory výstavby nájemních bytů a techn.infrastruktury „ na MMR ČR a v roce 2001 současně i u SFRB ČR, a to v celkové výši 17,5 mil.Kč, kterou obdrželo v roce 2002. Realizace celkem činila 20 mil. Kč. Úkol splněn na 100%

Záměr A.3. Zajistit kvalitní propagaci mikroregionu, aktivně vytvářet jeho příznivý obraz Cíl A.3.1. Mikroregion zprovozní funkční webovou stránka MRT, která umožní mj. prezentaci místních podniků Úkol A.3.1.1 Sekretariát SO vytvoří maketu stránek mikroregionu napojených na adresu www.trebechovice.cz. Termín: 09/2000 Úkol A.3.1.2 Sekretariát SO bude naplňovat informacemi stránky jednotlivých obcí dle jednotného vzoru. Úkol A.3.1.3 Sekretariát SO bude trvale udržovat v aktuálním stavu stránky mikroregionu. Úkol A.3.1.1. - realizace Sekretariát SO MRT vytvořil maketu stránek Mikroregionu Třebechovicko. Splněno na 100%. Úkol A.3.1.2. - realizace Webové stránky jednotlivých obcí jsou plněny informacemi vždy pověřenými osobami v obcích.

14


Úkol A.3.1.3. - realizace Sekretariát SO MRT udržuje webové stránky aktuální. Průběžně jsou na stránky vkládány čerstvé informace. Plní se na 100%. Cíl A.3.2. MRT dosáhne připojení všech členských obcí na internet Úkol A.3.2.1. Sekretariát SO prověří možnost využití bezdrátového přenosu signálu s využitím vysílače na Orebu pro obce mikroregionu. Termín: 12/2000 Úkol A.3.2.2. Sekretariát SO zpracuje žádost o dotaci z POV pro nepřipojené obce. Termín: dle podávání žádostí o dotace. Úkol A.3.2.1. - realizace - společně s A.3.2.2. Úkol A.3.2.2. - realizace Rok 2006-07: realizace projektu „Rozvoj informačních a komunikačních technologií v Mikroregionu Třebechovicko“. Byl tím zahájen provoz 8 nově vybudovaných a 4 zrekonstruovaných míst veřejně přístupného internetu, sítě bezdrátového internetu ve 4 obcích a sítě bezdrátového rozhlasu v 6 obcích Mikroregionu Třebechovicko. Na projekt o rozpočtu 5 mil. Kč se podařilo získat dotaci z evropských fondů a Ministerstva pro místní rozvoj z programu SROP ve výši 4,2 mil Kč. Celkem se v rámci projektu instalovalo 11 ks nových počítačů připojených na širokopásmový internet, 1 ks multifunkčního zařízení, 6 ks tiskáren, 2 ks scannerů a 1 ks kopírky a 1 dataprojektor, některá veřejně přístupná místa internetu byla vybavena nábytkem (8 ks židlí a 4 ks stolů) a dále byla vybudována regionální síť bezdrátového rozhlasu, která pokrývá území 6 obcí. Úkol splněn na 100%. Cíl A.3.3. MRT bude poskytovat informace o dění v mikroregionu prostřednictvím tištěného média Úkol A.3.3.1. Starostové SO dosáhnou dohody o počtu výtisků Třebechovického Haló, které budou dodávány jednotlivým obcím zdarma, případně způsob úhrady těchto výtisků. Termín 06/2000. Úkol A.3.3.2. Sekretariát SO připraví strukturu náplně jedné strany Třebechovického Haló obsahujícího informace z mikroregionu. Termín 08/2000. Úkol A.3.3.3. Sekretariát SO v návaznosti na cíl C.2.3. bude zveřejňovat informace z mikroregionu. Trvale. Úkol A.3.3.1. - realizace Starostové se dohodli o počtech výtisků i na výších příspěvků jednotlivých obcí. Distribuce probíhá bez problému a je zajištěna sekretariátem SO MRT. Splněno na 100%. Úkol A.3.3.2. - realizace Sekretariát SO MRT připravuje příspěvky do zpravodaje Třebechovické haló pravidelně. Plní se na 100%. Úkol A.3.3.3. - realizace Sekretariát SO MRT trvale zveřejňuje veškeré požadované informace. Plní se na 100%.

15


Cíl A.3.4. MRT podpoří projekt Třebechovice – Město betlémů a za tím účelem zrealizuje projekt víceúčelového multifunkčního regionálního Informačního centra (IC) v Muzeu betlémů Úkol A.3.4.1. Starostové SO dosáhnou dohody o příspěvku jednotlivých obcí na činnost Informačního centra mikroregionu ve stávajících prostorách Muzea betlémů. Úkol A.3.4.2. Informační centrum v návaznosti na cíl C.2.3. bude zveřejňovat informace z mikroregionu. Trvale. Úkol A.3.4.3. Informační centrum bude využívat reciproční výměny informací s IC v okolních městech (HK, regionální trasa do Orlických hor). Trvale. Úkol A.3.4.4. Sekretariát SO ve spolupráci s Muzeem betlémů, místními podniky a orgány a institucemi Hradeckého kraje připraví projekt na získání části finančních prostředků na výstavbu multifunkčního víceúčelového regionálního centra v rámci Euroregionu Glacensis a zahájí kroky k získání finančních prostředků z dalších zdrojů (státní rozpočet). Termín 01/2001. Úkol A.3.4.1. - realizace Starostové se dohodli na příspěvcích na činnost informačního centra a tyto příspěvky jsou každoročně vyplaceny Třebechovickému muzeu betlémů, jehož součástí je informační centrum. Splněno na 100%. Úkol A.3.4.2. - realizace Informační centrum trvale zveřejňuje veškeré požadované informace. Plní se na 100%. Úkol A.3.4.3. - realizace Informační centrum aktivně spolupracuje s okolními informačními centry, zejména s Turistickou oblastí Orlické hory a Podorlicko a Hradecko. Tvoří společné turistické produkty a podílí se na společných projektech. Plní se na 100%. Úkol A.3.4.4. - realizace Sekretariát SO MRT spolupracuje s orgány a institucemi Královéhradeckého kraje, místními podniky a Třebechovickým muzeem betlémů na získání finančních prostředků ze zdrojů státního rozpočtu a fondů Evropské unie potřebných na dostavbu výstavní síně Třebechovického muzea betlémů.

Kritická oblast B: Trvale udržitelný rozvoj venkova Záměr B.1. Zajistit lepší využití pozemků s ohledem na ekonomické, ekologické i společenské aspekty. Cíl B.1.1. MRT identifikuje problémové oblasti na svém území a dohodne se na prioritách řešení Úkol B.1.1.1. Sekretariát SO sestaví podobu dotazníku pro zmapování a evidenci problémových oblastí (lokalit) na svém území a bude je distribuovat. Termín 8/2000. Úkol B.1.1.2. Členské obce a vybrané subjekty vyplní dotazníky. Termín 10/2000

16


Úkol B.1.1.3. Sekretariát SO shromáždí dotazníky a sestaví databázi problémových oblastí na svém území a stanoví priority. Termín 12/2000. Úkol B.1.1.1. - 1.1.3. - realizace Neplněno pro nezájem majitelů objektů. Cíl B.1.2. MRT provede zmapování majetkových vztahů v prioritních oblastech, bude aktivně hledat zdroje financování pozemkových úprav Úkol B.1.2.1. Příslušné obce zmapují majetkové vztahy v prioritních oblastech (lokalitách) a vyberou průchodné prioritní projekty. Termín 4/2001. Úkol B.1.2.2. Sekretariát SO zjistí dotační tituly, v rámci kterých je možno zajistit financování prioritních projektů. Termín 6/2001. Úkol B.1.2.1. - realizace Jednotlivé obce MRT průběžně mapují majetkové vztahy a po dohodě tipují prioritní projekty. Spolupracují s okolními mikroregiony, především v otázkách týkajících se nakládání se zeleným odpadem, čištění řeky Orlice a budování protipovodňových opatření. Úkol B.1.2.2. - realizace Žádosti o pozemkové úpravy podány samostatně některými obcemi Cíl B.1.3. MRT zrealizuje projekt, pro který najde finanční zdroje Úkol B.1.3.1. Sekretariát SO a/nebo příslušné obce zpracují projekt pro účely financování a podají žádost o dotaci. Termín 12/2001. Úkol B.1.3.2. Sekretariát SO a/nebo příslušné obce zrealizují financovatelné projekty a výsledek projektů předají do správy konkrétnímu subjektu. Termín 2002 – 2003. Úkol B.1.3.1. - realizace Byl vytvořen prováděcí projekt značení cyklotras s doprovodnou architekturou cyklotras (informační tabule), byly zpracovány projektové dokumentace, které budou sloužit jako podklad k žádostem o dotace z evropských fondů: 1) Revitalizace krajiny MRT na území obcí Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd 2) Protipovodňová opatření v MRT na území obcí Očelice, Běleč nad Orlicí, Blešno 3) Projektová dokumentace pro podání žádosti do opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech v rámci 3. kola výzvy programu SROP. Bylo zažádáno o následující tituly: - Realizace vybraných cyklotras v MRT - Doprovodná architektura a propagace cyklotras MRT - Poradenské služby pro svazek obcí MRT - Profesionalizace činnosti SO MRT ( SPD 200302, SPD 200402, SPD 200502/28, SPD 200602/31) – příprava žádostí o dotace, vedení účetnictví, odborná činnost tajemnice SO,…. - Rozvoj informačních a komunikačních technologií MRT ( SROP) Úkol B.1.3.2. - realizace MRT spolupracuje s poradenskou firmou OHGS, která zpracovává jednotlivé žádosti o dotace a koordinuje činnosti spojené s obdržením jednotlivých dotací. Byly zrealizovány cyklotrasy MRT včetně vybavení stojany s turistickými mapami. Byla zrealizována akce Rozvoj informačních a komunikačních technologií – rozhlas a internet v MRT. Úspěšnost 100%.

17


Záměr B.2. Podporovat využití zchátralých a opuštěných objektů zemědělských i jiných, zejména jejich centrální evidencí, cíleným jednáním s majiteli a společnou nabídkou potenciálním zájemcům a investorům Cíl B.2.1. MRT zpracuje databázi opuštěných, nevyužívaných a zchátralých objektů a areálů na svém území v dohodnutém formátu Úkol B.2.1.1. Sekretariát SO sestaví podobu dotazníku pro zmapování a evidenci těchto objektů a areálů na svém území a bude je distribuovat. Termín 6/2000. Úkol B.2.1.2. Členské obce a vybrané subjekty vyplní dotazníky. Termín 8/2000 Úkol B.2.1.3. Sekretariát SO shromáždí dotazníky a sestaví databázi opuštěných, nevyužívaných a zchátralých objektů a areálů na svém území. Termín 9/2000. Úkol B.2.1.1. - Úkol B.2.1.3. - realizace Nebylo plněno, problém řešili individuálně majitelé. Cíl B.2.2. MRT zajistí propagaci objektů a areálů, vhodných k nabídce, případným zájemcům a investorům Úkol B.2.2.1. Sekretariát SO zpracuje digitální a písemný materiál – komplexní nabídku objektů k využití v území regionu. Termín 10/2000 Úkol B.2.2.2. Sekretariát SO bude nabízet a propagovat materiál prostřednictvím webových stránek mikroregionu, cíleně zasílaných nabídek potenciálním investorům, včetně oslovení rodáků v zahraničí, prostřednictvím OHK, OAK, RRA a Třebechovického zpravodaje. Termín od 11/2000 Úkol B.2.2.1. - B.2.2.2. - realizace Nebylo plněno, problém řešili individuálně majitelé

Záměr B.3. Podporovat rozvoj cestovního ruchu, jakožto alternativu obživy venkova, založeného na využití potenciálu území. Cíl B.3.1. MRT provede inventuru kapacit a produktů cestovního ruchu v oblasti, zpracuje návrh regionální turistické trasy Úkol B.3.1.1. Sekretariát SO ve spolupráci se studenty a Klubem českých turistů zmapuje kapacity a produkty cestovního ruchu v území regionu. Termín 12/2000. Úkol B.3.1.2. Sekretariát SO ve spolupráci se studenty, Klubem českých turistů a Referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu HK zpracuje návrh regionální turistické trasy a dalších produktů pro turisty. Termín 6/2001.

18


Úkol B.3.1.1. - realizace Sekretariát SO MRT-informační centrum připravil turistický produkt s názvem „Z betléma do betléma“, který byl v letech 2005-2006 komisí Královéhradeckého kraje vyhodnocen jako 4. nejlepší v kraji. Na dalších produktech se podílí společně s Turistickou oblastí Orlické hory a Podorlicko a Hradeckem. Spolupracoval s městem Třebechovice pod Orebem na budování naučné stezky „Oreb“. Plní se na 100%. Úkol B.3.1.2. - realizace Sekretariát SO MRT-informační centrum spolupracuje s Turistickou oblastí Orlické hory a Podorlicko a Hradeckem na tvoření produktů pro turisty. Zároveň aktivně spolupracuje s incomingovou cestovní kanceláří B&K Tour, Hradec Králové. Plní se na 100%. Cíl B.3.2. MRT zmapuje možnosti zřizování cyklotras na svém území, realizuje projekt cyklotrasy napojené na existující i zřizované trasy v okolí Úkol B.3.2.1. Sekretariát SO ve spolupráci s vlastníky lesů, ev. i se studenty, zpracuje a projedná návrh cyklotras a zpracuje projekt, navazující na stávající nadregionální cyklotrasy Klubu českých turistů a Euroregionu Glacensis. Termín 8/2000. Úkol B.3.2.2. Sekretariát SO podá žádost o dotaci na vyznačení nových tras a vydání itineráře (pravděpodobně v rámci programu SAPARD). Termín 12/2000. Úkol B.3.2.3. Sekretariát SO zrealizuje projekt cyklotras a bude je nadále provozovat, udržovat a propagovat. Termín do 12/2001 Úkol B.3.2.1. - realizace Viz B.3.2.3. Úkol B.3.2.2. - realizace Viz B.3.2.3. Úkol B.3.2.3. - realizace Rok 2004-05: zřizování sítě cyklotras na území mikroregionu. Ve spolupráci s KHK a turist. organizacemi byly navrženy, vyprojektovány a zrealizovány cyklotrasy v celém území MRT, které navazují na nadregionální cyklotrasy Klubu českých turistů a Eureregionu Glacensis. Cyklotrasy jsou propagovány v terénu (informační tabule a mapy) a v propagačních materiálech. MRT, města Třebechovice p.O. a Král.Hr.kraje. Dopravní značení je průběžně udržováno. Úkol splněn na 100%. Cíl B.3.3. MRT zpracuje projekt využití přírodního parku Orlice pro cestovní ruch (naučné stezky, vodácké programy, tábořiště) Úkol B.3.3.1. Sekretariát SO ve spolupráci s odbornou projekční organizací, Referátem životního prostředí Okresního úřadu a Povodím Labe a.s. zajistí zpracování studie průchodného rekreačního využití Přírodního parku Orlice. Termín 12/2000. Úkol B.3.3.2. Sekretariát SO zpracuje výzvu veřejnosti k provozování průchodné rekreační činnosti (na komerční bázi), dané studií. Pro účely propagace výzvy veřejnosti zorganizuje typovou propagační akci v Přírodním parku Orlice. Termín 3/2001.

19


Úkol B.3.3.3. Sekretariát SO a zainteresované subjekty zpracují projekty dílčích aktivit v souladu se studií a podají žádost o dotaci. Termín 12/2001. Úkol B.3.3.4. Sekretariát SO a zainteresované subjekty zrealizují financovatelné projekty. Termín 2002 – 2003. Úkol B.3.3.1., B.3.3.2. - realizace Viz B.3.3.3. Vodácká řeka Orlice Úkol B.3.3.3. - realizace SO MRT spolupracuje s DSO Poorlicko a DSO Orlice na projektu „Vodácká řeka Orlice“. Úkol B.3.3.4. - realizace Viz B.3.3.3. Vodácká řeka Orlice

Kritická oblast C: Kvalita života Záměr C.1. Vytvořit podmínky pro atraktivní (dostupné, bezpečné, příjemné) bydlení Cíl C.1.1. MRT vytvoří a bude spravovat databázi pozemků (včetně údajů o infrastruktuře), určených v hotových Úkol C.1.1.1. ÚP členských obcí pro bytovou výstavbu Sekretariát SO prověří do konce června 2000 možnosti využít pro tento cíl geografický informační systém. Úkol C.1.1.2. Každá členská obec (starosta) pověří osobu, zodpovědnou za shromáždění údajů do databáze. Termín: 6/2000 Úkol C.1.1.3. Pověření pracovníci odevzdají shromážděné údaje v požadovaném formátu správci databáze (sekretariátu). Termín: 9/2000 Úkol C.1.1.4. Zpracovaná databáze bude zveřejněna na webové stránce MRT. Zodpovídá: sekretariát MRT. Termín: 12/2000 Úkol C.1.1.1. - Úkol C.1.1.4. - realizace Řešeno samostatně jednotlivými obcemi. Cíl C.1.2. MRT bude koordinovat nabídku pozemků pro výstavbu (dohoda o cenách, společná kampaň, jednání s vlastníky) Úkol C.1.2.1. Starostové členských obcí se dohodnou o cenách pozemků viz cíl 1.1., v případě potřeby (změny) předloží dohodnuté ceny zastupitelstvům ke schválení. Termín: 3/2000 Úkol C.1.2.2. Upravená databáze pozemků bude propagována pomocí informačních médií mikroregionu. Zodpovídá: Sekretariát SO. Termín: 4/2000

20


Úkol C.1.2.1. - C.1.2.2. - realizace Řešeno samostatně jednotlivými obcemi. Cíl C.1.3. MRT (ve spolupráci s dalšími subjekty, např. Státní rostlinolékařskou správou) bude pečovat o kultivaci vzhledu obcí (údržba, opravy kulturních památek, prvků drobné architektury, úklid veřejných prostranství, sekání trav, odstraňování plevelů – alergenů…) Úkol C.1.3.1. Starostové členských obcí na základě Profilu mikroregionu a databáze viz cíl B 3.1. vytipují prioritní objekty, vyžadující opravu či rekonstrukci. Termín: 9/2000 Úkol C.1.3.2. Na základě předchozího úkolu bude za MRT zpracována žádost o dotaci z POV. Zodpovídá: sekretariát SO Termín: 12/2000 Úkol C.1.3.3. Starostové členských obcí připraví náměty pro možnou spolupráci v oblasti péče o vzhled mikroregionu (nástavná sekačka k traktoru na příkopy, odvoz nebezpečného odpadu, sběrný dvůr…) a budou je prezentovat na pracovní schůzi, která se uskuteční do konce září 2000 Úkol C.1.3.4. Bude zpracován harmonogram společných aktivit MRT, vycházející z dohody viz předcházející úkol. Zodpovídá: sekretariát SO. Termín: 12/2000 Úkol C.1.3.1. - realizace V jednotlivých obcích MRT byly vytipovány následující objekty k opravám a rekonstrukcím: hřbitovní zdivo, kapličky, kamenné křížky, památná místa,veřejná prostranství, veřejná zeleň, sportoviště,… Úkol C.1.3.2. - realizace Byly zpracovány žádosti o tyto dotační tituly: - Společná péče o památky Mikroregionu Třebechovicko (1.,2.,3.etapa) - Program obnovy a rozvoje Mikroregionu Třebechovicko - Obnova kulturního dědictví venkova MRT POV 2005/1503 - Centrální veřejná prostranství obcí MRT POV 2005/1506 - Sportoviště Mikroregionu Třebechovicko POV 2005/1505 - Obnova hasičských zbrojnic POV 2005/1507 Úspěšnost akcí 100%. V budoucnosti budou zpracovány žádosti o obdobné dotační tituly. Úkol C.1.3.3. - realizace Byly zpracovány náměty týkající se oblasti péče o vzhled mikroregionu a podány žádosti o dotační tituly: - Společná mechanizace na údržbu veřejných ploch MRT (SPD 200403,SPD 200303) - Vybavení obcí základní technikou (SPD 200603) Mikroregion byl vybaven následující technikou: traktorová sekačka s přísluš.,kalové čerpadlo, plotostřih, postřikovač SOLO, přívěs k trakt.sekač., travní traktor Agrico, přívěs valníkový, traktor ZETOR, kloubový nakladač Weidemann Hoftrac, zahradní traktor Jonsered s přísluš., křovinořez. Úspěšnost akcí 100%. Úkol C.1.3.4. - realizace Řešeno samostatně jednotlivými obcemi. Cíl C.1.4. MRT podpoří projekty rekonstrukce Domova důchodců a výstavby Domu s pečovatelskou službou v Třebechovicích pod Orebem Úkol C.1.4.1. Bude vypracována žádost o dotaci na uvedené projekty za MRT. Zodpovídá: sekretariát SO. Termín: 12/2000

21


Úkol C.1.4.2. Starostové členských obcí MRT dosáhnou dohody o pravidlech pro umisťování seniorů v zařízeních sociální péče. Úkol C.1.4.1. - C.1.4.2. - realizace Byla provedena dostavba jednoho křídla budovy Domova důchodců, byl postaven nový Dům s pečovatelskou službou a je požádáno o dotaci na dokončení Domova důchodců. Úkol plněn na 100%

Záměr C.2. Rozšířit nabídku a zvyšovat kvalitu možností vzdělávání a aktivního trávení volného času s důrazem na podporu spolkové činnosti Cíl C.2.1. MRT zpracuje registr sportovních a kulturních prostor a zařízení, obsahující informace o stavu, kapacitě, provozní době, ceně nájmu (vstupu) a vlastnících Úkol C.2.1.1. Každá členská obec (starosta) pověří osobu, zodpovědnou za shromáždění údajů do databáze. Termín: 6/2000 Úkol C.2.1.2. Pověření pracovníci odevzdají shromážděné údaje v požadovaném formátu správci databáze (sekretariátu). Termín: 9/2000 Úkol C.2.1.3. Zpracovaná databáze bude zveřejněna na webové stránce a v tištěném zpravodaji MRT . Zodpovídá: sekretariát MRT. Termín: 12/2000 Úkol C.2.1.1. - realizace Všechny členské obce mají osoby zodpovědné za shromažďování informací o sportovních, kulturních a jiných zařízeních – cena nájmu, kapacita, kontakt na vlastníka. Tyto osoby předávají potřebné informace sekretariátu SO MRT, který je shromažďuje. Plní se na 100%. Úkol C.2.1.2. - realizace Tyto osoby předávají potřebné informace sekretariátu SO MRT, který je shromažďuje. Plní se na 100%. Úkol C.2.1.3. - realizace Zpracovaná databáze těchto zařízení je zveřejněna na webové stránce MRT a v tiskových materiálech společných s oblastí Orlické hory a Podorlicko. Plní se na 100%. Cíl C.2.2. MRT bude spolupracovat na rekonstrukci, údržbě, opravách a případné výstavbě vzdělávacích, sportovních a kulturních kapacit (s využitím možností vnějšího financování – POV apod.) Úkol C.2.2.1. Starostové členských obcí na základě databáze (viz předchozí cíl) vytipují prioritní objekty, vyžadující opravu či rekonstrukci. Termín: 9/2000 Úkol C.2.2.2. Starosta Třebechovic p. Orebem prověří možnost zastřešení umělé ledové plochy v Třebechovicích včetně financování. Termín: 12/2000

22


Úkol C.2.2.3. Na základě předchozího úkolu bude za MRT zpracována žádost o dotaci z POV. Zodpovídá: sekretariát MRT. Termín: 12/2000 Úkol C.2.2.1. - realizace Všechny obce MRT spolupracují na žádostech o finanční podporu z Programů pro obnovu venkova, které jsou financovány ze zdrojů Královéhradeckého kraje a Evropské unie. Žádosti jsou každoročně úspěšné hlavně díky správnému vytipování prioritních objektů, které vyžadují opravu či rekonstrukci.Díky těmto finančním podporám se obcím podařilo realizovat projekty, na které by, nebýt členství v Mikroregionu Třebechovicko, neměly potřebné finanční prostředky. Plní se na 100%. Úkol C.2.2.2. - realizace Zastřešení zimního stadionu: rok 2002 - zhotovení opěrné zdi, zastřešení zimního stadionu včetně obvodového opláštění včetně izolace, nákladem 9,5 mil. Kč vč. DPH. Úkol splněn na 100%. Úkol C.2.2.3. - realizace Zastřešení zimního stadionu – žádost o dotaci z POV nebyla podána. Úkol nesplněn. Byla však podána Agentuře SAPARD žádost o dotaci na rekonstrukci zimního stadionu na víceúčelové sportovní zařízení. Žádost byla zaměřena na rekonstrukci ledové plochy s moderním systémem chlazení. Tato část měla navazovat na investici, kterou financovalo město Třebechovice p.O. (zastřešení). V rámci cíle C.2.2. bylo dále provedeno: - zpracování studie „Dokončení rekonstrukce areálu zimního stadionu“, která navrhuje realizaci ve 3.etapách - realizace „Rekonstrukce šaten I.etapa“ – rok 2006, nákladem 3,2 mil. Kč vč.DPH - zpracování projektové dokumentace na II.etapu „Rekonstrukce technologie chlazení a ledové plochy + šatny“, v současné době probíhá stavební řízení Výhled: - realizovat II.etapu „Rekonstrukce technologie chlazení a ledové plochy + šatny“ (odhad nákladů 17 mil. Kč) - zpracovat projekt na III.etapu „Přístavba šaten“, následně realizace (odhad nákladů 4 mil. Kč) Cíl C.2.3. MRT bude prostřednictvím informačního systému informovat o sportovních a kulturních akcích, pořádaných v mikroregionu Úkol C.2.3.1. Každá členská obec (starosta) pověří kontaktní osobu, zodpovědnou za shromažďování údajů o uvedených akcích a předávání těchto informací sekretariátu MRT. Termín: 6/2000 Úkol C.2.3.2. Kontaktní osoby budou zodpovědné za aktuální a včasné předávání informací, sekretariát za jejich uveřejňování v informačních médiích mikroregionu. Termín: trvale Úkol C.2.3.1. - realizace Sekretariát SO MRT spolupracuje s pověřenými osobami v jednotlivých obcích, které mu předávají informace o akcích sportovních, kulturních a jiných, které se pořádají na území Mikroregionu Třebechovicko. Sekretariát SO MRT tyto informace shromažďuje. Plní se na 100%. Úkol C.2.3.2. - realizace Pověřené osoby za jednotlivé obce včas předávají informace o akcích. Sekretariát SO MRT tyto informace zpracovává a zajišťuje jejich uveřejňování na webové stránce Mikroregionu Třebechovicko www.trebechovicko.cz, na turistickém portálu Královéhradeckého kraje a ve zpravodaji Třebechovické Haló. Plní se na 100%

23


Cíl C.2.4. MRT bude dbát na zachování zpětné vazby mezi obcemi a školami, bude podporovat provázanost základního a středního školství. Úkol C.2.4.1. Do konce roku 2000 se uskuteční pracovní schůzka za účasti zainteresovaných stran (starostů členských obcí, ředitelů a dalších pracovníků škol, podnikatelů…), kde budou zhodnoceny možnosti podpory školství ze strany MRT. Případné konkrétní výstupy budou zapracovány do Strategického plánu. Zodpovídá: sekretariát MRT Úkol C.2.4.1. - realizace Podpora ze strany MRT deklarována, úkol splněn.

Záměr C.3. Systematicky a efektivně řešit dopravní obslužnost v mikroregionu v návaznosti na regionální dopravu Cíl C.3.1. Obce MRT zmapují současný stav dopravní obslužnosti, ve spolupráci s podnikateli bude zpracována společná objednávka na dopravní služby ** Úkol C.3.1.1. Sekretariát MRT získá od SOŠ studentskou práci na téma „dopravní obslužnost“ a předá ji k nahlédnutí starostům. Termín: 6/2000 Úkol C.3.1.2. Sekretariát MRT ve spolupráci s členskými obcemi dohodne zadání nové studentské práce, odpovídající aktuální situaci. Termín: 9/2000 Úkol C.3.1.3. Sekretariát MRT provede průzkum mezi většími zaměstnavateli zaměřený na jejich požadavky ohledně veřejné dopravy. Termín: 12/2000 Úkol C.3.1.4. Získané údaje budou vyhodnoceny, případně bude zpracován seznam konkrétních požadavků MRT na ČSAD, zvážena možnost podpory soukromých dopravců. Zodpovídá: Sekretariát MRT. Termín: 10/2000 Úkol C.3.1.1. - C.3.1.4. - realizace Dopravní obslužnost řeší firma OREDO Cíl C.3.2. MRT podpoří projekty propojení severní a jižní cesty a silničních obchvatů obcí mikroregionu (Blešno, Nepasice, Ledce, Očelice) Úkol C.3.2.1. MRT bude na nejbližším jednání svého vedení deklarovat jednomyslnou podporu uvedeným projektům dohodnutým způsobem. Úkol C.3.2.1. - realizace Podpora deklarována, úkol plněn. Cíl C.3.3. MRT připraví projekt dojíždění sociálních, zdravotních a dalších služeb za nemobilními občany mikroregionu Úkol C.3.3.1. Sekretariát MRT ve spolupráci s členskými obcemi zmapuje poptávku po uvedených službách (umístění, počet a konkrétní potřeby imobilních občanů v mikroregionu). Termín: 12/2000

24


Úkol C.3.3.2. Výsledky předchozího úkolu budou zapracovány do projektu Centra sociální pomoci v rámci Domova důchodců a Domu s pečovatelskou službou (viz cíl C 1.4.) Úkol C.3.3.1. - realizace Charitní pečovatelská služba nabídla všem obcím mikroregionu pomoc zabezpečit nezbytné služby seniorům a těžce zdravotně postiženým občanům, kteří z důvodu zhoršeného zdravotního stavu a vysokého věku nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeb, a tuto práci jim nemohou zajistit rodinní příslušníci. Za pomoci pečovatelské služby mohou nadále setrvat v přirozeném domácím prostředí bez přetrhání sociálních vazeb. Požadavky pečovatelských služeb v domácnostech byly plně uspokojeny. Umístění v nájemním bydlením s poskytováním peč. služby: kapacita: 25 bytů, plně obsazených; v pořadníku Města Třebechovice p. O. 41 žádostí z MRT a MRČ, 20 žádostí, kteří nemají trvalý pobyt v našich mikroregionech Umístění v DD Zdislava: kapacita: 48; v pořadníku DD: 49 žádostí z mikroregionu, 33 žádostí občanů, kteří nemají trvalý pobyt v našich mikroregionech (počet žádostí o umístění je vybrán ze zápisu pořadníku zdravotní a sociální komise). Úkol C.3.3.2. - realizace viz cíl C 1.4.

25


2.3 Průzkum podnikatelského prostředí 2.3.1 Úvod V průběhu měsíce června 2007 byl proveden průzkum podnikatelského prostředí na území Mikroregionu Třebechovicko. Zjišťovány byly názory podnikatelů na obecné podmínky podnikání a místní samosprávu v Mikroregionu Třebechovicko. Průzkum slouží jako jeden z podkladů pro zpracování analýzy prostředí v rámci tvorby Strategického plánu rozvoje mikroregionu Třebechovicko 2008-2015 a je určen zejména pro potřeby místní samosprávy. Výstupy z tohoto průzkumu budou sloužit snahám místní samosprávy udržet a zlepšit podnikatelské klima v mikroregionu a určit koordinaci a směr rozvoje v této oblasti, případně vytipovat další aktivity pro podporu podnikatelského prostředí na sledovaném území. Průzkum byl veden tak, aby zmapoval současnou situaci a kvalitu podnikatelského prostředí ve městě z pohledu těch, kteří na území podnikají a vytvářejí pracovní místa pro místní obyvatele. Cílem průzkumu tedy bylo získat od dostatečně široké řady zástupců podnikatelské sféry aktuální a hodnověrné informace o současném stavu podnikatelského prostředí na území mikroregionu. Zjistit jejich názory a možné návrhy na zlepšení pro ně existujících nepříznivých faktorů. 2.3.2 Metodika Pro potřeby šetření byl vypracován strukturovaný dotazník, který je rozdělen do dvou částí (charakteristika firmy a podnikatelské prostředí) obsahujících celkem 27 otázek. K dotazníku byl přiložen list, na který se mohly firmy vyjádřit v případě dalších návrhů a podnětů. Praktické provedení průzkumu bylo realizováno formou telefonických rozhovorů a prostřednictvím emailové korespondence. Na základě seznamu podnikatelských subjektů dodaného místní samosprávou bylo vybráno a osloveno celkem 29 subjektů. Na dotazníky odpovědělo 15 subjektů, což je 52 % ze všech oslovených. Oslovováni byli nejvyšší představitelé společností – jednatelé, majitelé, či jejich zástupci. Předmětem průzkumu podnikatelského prostředí byla příprava, realizace a komplexní zhodnocení výsledků dotazníkového šetření v místním podnikatelském sektoru. V zájmu získání úplných, pravdivých a upřímných odpovědí dotazovaných podnikatelských subjektů jim bylo zaručeno zachování anonymity vyplněných dotazníků. Proto vyhodnocení nebude při analýze výsledků uvádět žádné odkazy na konkrétní subjekty. Výběr respondentů Celkem byly získány odpovědi od 15 firem, jejichž působištěm podnikání je území Mikroregionu Třebechovicko. Návrh respondentů, jak již bylo zmíněno výše, byl ponechán na zadavateli, který má nejlepší informace o daném území a mohl tak zvolit společnosti, které jsou významnými zaměstnavateli ve sledovaném mikroregionu. Cílem dotazníkového šetření bylo oslovení co největšího počtu podnikatelských subjektů a získat tak co nejvíce názorů a návrhů bez ohledu na jejich zařazení dle OKEČ2. Strukturu respondentů jak podle oboru činnosti (OKEČ), tak podle velikosti znázorňuje následující tabulka a grafy.

2

Odvětvová klasifikace ekonomických činností podle Českého statistického úřadu

26


Tabulka č. 1: Struktura dotázaných společností dle oborového členění (OKEČ) Obor činnosti dle OKEČ

Počet respondentů

Podíl v %

Zpracovatelský průmysl

5

33

Stavebnictví

3

20

Obchod,opravy mot. voz a výr. pro osobní spotřebu

5

Ubytování a stravování

3

14

15

100

Celkem

33

Graf č. 1: Struktura respondentů dle OKEČ (v %) Zpracovatelský průmysl

14 33

Stavebnictví Obchod,opravy mot. voz a výr. pro osobní spotřebu

33

Ubytování a stravování 20

V převážné míře se do toho šetření zapojily podnikatelské subjekty z oblastí zpracovatelského průmyslu, obchodu a služeb, což je v souladu se situací na území tohoto mikroregionu. Subjekty, které se účastnily průzkumu, podnikají v různorodých oblastech např. zpracování dřeva a výroby nábytku, kožedělného průmyslu, zpracování kamene, stavebnictví, polygrafického průmyslu, autodílny a ubytování a pohostinství. Zaměření těchto firem odpovídá i struktura respondentů podle počtu zaměstnanců. Všechny subjekty jsou zařazeny mezi mikro a malé firmy, což je zejména pro oblast obchodu a služeb typické. Graf č. 2: Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců (v %)

57 % 43 %

Mikro firma (0- 9 zaměstnanců)

Malá firma (10 - 49 zaměstnanců)

27


2.3.3 Vyhodnocení Předkládané dotazníky byly rozděleny do dvou základních částí: • charakteristika firmy • podnikatelské prostředí První část obsahovala otázky zjišťující identifikační údaje firmy a jejich záměry. Druhá část byla zaměřena na zjištění názorů nejvyšších představitelů firem jak na podnikatelské prostředí obecně, tak na situaci v regionu, zejména na spolupráci s místní samosprávou. 2.3.3.1 Charakteristika firem Většina oslovených firem tj. 93 % má sídlo i vedení firmy přímo v Mikroregionu Třebechovicko a 80 % oslovených nemá ani další pobočky, takže veškeré jejich aktivity vznikají právě na tomto území. Třináct z dotázaných firem zahájilo svoje podnikání po roce 1989, dvě zbývající vznikly privatizací již existujícího podniku. Pokud jde o vlastnickou strukturu firem, pouze jedna uvedla, že je pobočkou jiné společnosti na území České republiky. Ani v jednom z dotázaných subjektů nemá svůj podíl město nebo stát. Na otázku na jaké trhy směřuje výsledek činnosti firem se nám dostalo rozmanitých odpovědí. Výsledky činností dotázaných firem směřují zejména na místní trhy v kraji a v České republice. Čtyři z dotázaných subjektů se orientují pouze na trhy a zákazníky v rámci kraje. Jedná se o čtyři mikrofirmy z oblasti služeb a pohostinství a autoservisy. Ostatní firmy mají rozšířen okruh zákazníků alespoň na území celé České republiky a tři z nich dodávají svoji produkci navíc ještě i na trhy zahraniční. Jedná se zejména o trhy v západní Evropě a pouze jedna z nich svoji produkci vyváží i mimo Evropu. Pracovní síla Celkový počet zaměstnanců ve sledovaných 15 společnostech je v letošním roce 147. Firmy, které uvedly odhad pracovníků na příští rok (na tuto otázku odpovědělo 12 firem, jejichž současný stav pracovníků je 119), neočekávají úbytek zaměstnanců ale spíše předpokládají přírůstky. Odhad na příští rok u těchto dvanácti firem vyšel v součtu 124 zaměstnanců. Při sledování počtu zaměstnanců od doby vzniku dotázaných podnikatelských subjektů došlo k poměrně výraznému nárůstu počtu zaměstnanců z 65 na 147. Je to dáno zejména tím, že mezi dotázanými firmami jsou firmy relativně mladé, které se rozvíjely až po roce 1989 a nebyly tedy zasaženy jakoukoliv restrukturalizací nebo úpadkem typickým pro toto období. Strukturu pracovní síly z výše zmíněného celkového počtu zaměstnanců uvádí následující graf. Graf č. 3: Struktura pracovní síly (v %) 100% 80% 60% 40% 20%

místní 77 %

z tuzemska 99 % cizinci 1%

ženy 41% dojíždějící 23 %

muži 59%

nad 40 let 49% do 40 let 51%

0%

Celkovou kvalitu a dostupnost pracovní síly sedm firem označilo jako dostatečnou a čtyři jako špatnou. Třem firmám se kvalita a dostupnost pracovní síla zdá být dobrá. Nejčastějším

28


důvodem uvedení odpovědi, že kvalita a dostupnost pracovní síly je špatná, je nízká kvalifikace a s tím spojený nedostatek kvalifikované pracovní síly, neochota pracovat a neochota flexibilně se přizpůsobit pracovní době podle potřeby. Oproti průzkumu, který proběhl na stejném území před 7 lety, se mínění a hodnocení kvality pracovní síly výrazně zhoršilo. Tehdy hodnotila pracovní sílu jako špatnou pouhá 3 % oslovených, 62 % respondentů označilo pracovní sílu jako dobrou a 19 % dokonce jako výbornou. Graf č. 4: Celková kvalita a dostupnost pracovní síly (v %)

21%

29%

dobrá dostatečná špatná

50%

Průměrná mzda ve srovnání s celorepublikovou průměrnou hrubou měsíční mzdou, která roce 2006 činila 20 844,- Kč, byla u většiny firem nižší. Odpovídá to celkové situaci v kraji. Graf č. 5: Výše průměrné mzdy (v %) 13%

0% 20% nižší srovnatelná vyšší neodpovědělo

67%

Zařízení společností Téměř 67 % dotázaných společností nemovitosti využívající ke své podnikatelské činnosti vlastní a 27 % nemovitosti najímá, jeden subjekt na tuto otázku neodpověděl. Pět z dotázaných subjektů chystá nebo předpokládá rozšíření své výroby a dva z nich uvedly, že prostory pro podnikání, které vlastní, nejsou pro toto rozšíření dostatečně velké. Ostatní v případě rozšíření produkce nebo poskytovaných služeb nebudou mít problém. Z celkového počtu dotázaných firem 67 % v minulých letech modernizovalo nebo rekonstruovalo své prostory k podnikání a v průběhu nejbližších let se 33 % chystá pokračovat nebo zahájit rekonstrukci či modernizaci. Inovaci výroby plánuje v průběhu příštích let 27 % dotázaných subjektů. Jak již bylo uvedeno, 33 % subjektů předpokládá nebo uvažuje o rozšíření svých výrobních aktivit či poskytovaných služeb a toto rozšíření by mělo proběhnout v rámci mikroregionu, kde v současné době sídlí. Jeden subjekt se chystá přestěhovat svoji firmu do Hradce Králové. O snížení produkce a propouštění zaměstnanců dotázané subjekty neuvažují.

29


2.3.3.2 Podnikatelské prostředí Pro hodnocení celkových, všeobecných podmínek podnikání byla navržena čtyřstupňová škála hodnocení faktorů, které omezují nebo mohou omezovat podnikání konkrétních firem. Graf č. 6: Faktory, které omezují podnikání (v %) 40 35 30 25

ano spíše ano

20

spíše ne 15

ne

10

umístění v regionu

přístup místní správy

kapacita inženýrských sítí

místní dopravní infrastruktura

přístup na trhy

dostupná kvalif.prac.síla

cena prac.síly (nákl.na mzdy)

energetické náklady

cena materiálových vstupů

zastaralé stroje a zařízení

dostupnost finančních zdrojů

zahraniční konkurence

domácí konkurence

plateb.neschopnost obch.partnerů

ekonomická situace v regionu

současná úroveň legislativy

0

ekonomická situace v ČR

5

Z grafu vyplývá, že zástupci firem poměrně negativně hodnotili právě faktory, které jsou spíše ovlivnitelné z národní úrovně. Faktor, který asi nejvíce omezuje nebo negativně ovlivňuje fungování podnikatelských subjektů, je ekonomická situace, platební neschopnost partnerů a právě úroveň legislativy (její nejednoznačný výklad, nesnadná orientace, nestabilita – často se měnící zákony a předpisy apod.). Dále omezující jsou klasické faktory jako cena materiálových vstupů, energetické náklady a cena a dostupnost pracovní síly. Faktory, které jsou v kompetenci místní samosprávy, jsou hodnoceny jako ty, které nijak výrazně neomezují podnikání subjektů v regionu. Těmito faktory jsou místní dopravní infrastruktura, kapacita inženýrských sítí a přístup místní správy. Přestože v této otázce přístup místní správy byl hodnocen vcelku pozitivně, následující graf č. 7 ukazuje hodnocení konkrétnějších činností, ze kterého jsou přece jen některé nedostatky patrné. Ve srovnání s průzkumem, který proběhl na území mikroregionu před sedmi lety, podnikatelské subjekty vidí stále problém v nabídce pozemků a objektů k podnikání. Služba, která by stále potřebovala zlepšení, je podpora podnikání jako taková. V minulém průzkumu byla za výraznou slabinu regionu označena veřejná doprava, ale v současné době ji většina podnikatelů hodnotí jako dobrou nebo dostatečnou. Jednoznačně pozitivně je hodnocena ochota a rychlost při jednání na obecních úřadech. Hodnocení je shodné s minulým průzkumem a potvrzuje to skutečnost, že v menších obcích je projednávání úředních záležitostí jednodušší. U ostatních služeb se podnikatelské subjekty přikláněly nejvíce ke střední variantě a hodnotily je dostatečně.

30


Graf č. 7: Služby místní správy (v %) 80 70 60 výborná 50

dobrá

40

dostatečná špatná

30

neprovádí 20 10

Propagace regionu

Ochota a rychlost při jednání na OÚ

Veřejná doprava

Údržba silnic vedoucích kolem vašich pozemků

Nabídka pozemků, objektů k podnikání

Informovanost o záměrech města

Podpora podnikání

0

Od obcí místní podnikatelé jednoznačně rádi přivítají informace o rozvojových záměrech, společnou propagaci podniků a obcí, budování průmyslových zón a podporu při získávání veřejných zakázek. Rádi by se také účastnili tvorby a realizace rozvojových strategií. Ve více případech by i přivítali zvýhodněné pronájmy nebytových prostor a asistenční služby při jednání s úřady. Výrazně nejsou proti poskytování žádné z uvedených aktivit, ale od města spíše neočekávají poskytování garancí za úvěry nebo vzdělávací kurzy. Shodně s výsledky průzkumu podnikatelského prostředí z roku 2000 podnikatelé stále více podporují ve srovnání s průzkumy v jiných městech a regionech myšlenku poskytování zvýhodněných půjček. Graf č. 8: Služby, které by měla místní samospráva poskytovat (v %) 90 80 70 60

ano

50

spíše ano

40

spíše ne

30

ne

20

31

Účast podniaktelů na tvorbě arealizaci rozvoj.strateg.

Vzdělávací kursy

Budování prům.zón

Společná propag. podniků a obcí

Informace o rozvoj.záměrech obcí a mikroregionu

Podpora při získávání veřejných zakázek

Granace za úvěry

Zvýhodněné půjčky

Zvýhodněné pronájmy nebyt.prostor

0

Asistenční služby piř jednání s úřady

10


Na otázku, jestli jsou podnikatelé ochotni koordinovat svoje vlastní rozvojové záměry s vedením obce, odpovědělo přes 54 % dotázaných, že neví. 38 % dotázaných odpovědělo, že ano nebo ano, za určitých podmínek, čímž bylo často myšleno, že musí dojít ke vzájemné dohodě. Jeden z dotázaných subjektů není ochoten své záměry s vedením obce koordinovat. 2.3.3.3 Vstup do EU Přes 71 % dotázaných subjektů nemá pocit, že by se pro ně po vstupu do Evropské unie něco změnilo. Pro tři podnikatele znamená přistoupení k EU zlepšení podmínek pro podnikání, a to zejména v přístupu na větší trh, v lepší stabilitě podnikatelského prostředí a v celní administrativě. Vstup do EU vnímá jako zhoršení podmínek pouze jeden z dotázaných subjektů. Z těchto 15 firem žádná nevyužívá možnosti čerpat prostředky z fondů EU, jedna o tom uvažuje a jedna se pokoušela žádat, ale neuspěla. 2.3.4 Závěry Celkově region jako místo pro podnikání hodnotí 79 % respondentů uspokojivě, 14 % dobře a 1 podnikatelský subjekt špatně. Přínosy pro podnikání v regionu uvedly zejména subjekty podnikající v ubytování a pohostinství. Těmito přínosy jsou nové cyklotrasy, vybudované cyklostezky a budování skanzenu. Další přínosy vidí podnikatelé v krátké vzdálenosti od Hradce Králové, v rozvíjejících se výrobách v mikroregionu a v dopravní obslužnosti. Překážkami, se kterými se musejí v regionu potýkat, jsou špatný stav vozovek a malé prostory k podnikání. Firmy v mikroregionu by určitě přivítaly lepší a širší nabídku pozemků a nebytových prostor k podnikání. Další uvedené náměty na zlepšení podmínek pro podnikání v regionu a názory podnikatelů: • průhlednost výběrových řízení • chybí jakákoliv podpora podnikání • přístup úředníků městského úřadu – lhůty, chybí lidské hledisko • minimální zasahování do činnosti podnikatelských subjektů, ale za předpokladu, že podnikatelská iniciativa nemá negativní dopady na prostředí a život obyvatelstva

32


2.4 Průzkum neziskového sektoru 2.4.1 Úvod V průběhu měsíce června a července 2007 bylo provedeno dotazníkové šetření neziskových organizací na území Mikroregionu Třebechovicko. Šetření slouží jako jeden z podkladů pro zpracování analýzy prostředí v rámci tvorby Strategického plánu rozvoje mikroregionu a je určeno pro potřeby místní samosprávy. Výstupy tohoto šetření mají usnadnit místní samosprávě rozhodování o zkvalitnění působení neziskového sektoru v mikroregionu. Výstupy šetření mají tedy místní samosprávě pomoci náležitě nasměrovat a zkoordinovat rozvojové aktivity a vytvořit žádoucí podmínky pro působení všech subjektů neziskového sektoru. Cílem dotazníkového šetření bylo tedy zjistit autentický pohled na aktuální situaci neziskového sektoru, další názory, podněty a návrhy přímo od subjektů nestátních neziskových organizací (NNO). Některé subjekty NNO také využily možnosti sdělit své další názory či podněty nad rámec dané otázky. 2.4.2 Metodika Pro potřeby šetření byl vypracován dotazník upravený mikroregionem s ohledem na znalosti místních podmínek. Dotazníky byly mikroregionem rozeslány dle vlastního výběru 32 NNO, z toho odpovědělo 16 organizací, tedy 50 % NNO. Pro získání úplných, věcných a otevřených odpovědí byla všem osloveným subjektům NNO garantována anonymita. Dotazník se skládá ze dvou částí. První část je úvodní, vztahující se k typu a organizaci činností NNO. Druhá část se více zaměřuje na vlastní působení NNO, na konkrétní činnosti a s tím spojené financování, deklarované priority rozvoje a role NNO. Respondenti také měli možnost ke každé otázce sdělit další případné názory a podněty. 2.4.3 Vyhodnocení Osloveno bylo jak je výše uvedeno celkem 32 subjektů NNO, z nich odpovědělo celkem 16, což je 50%. Tabulka č. 2: Podíl zodpovězených dotazníků na celkovém počtu oslovených subjektů NNO v % počet NNO

%

osloveno subjektů NNO

32

100

vyplněno dotazníků/počet respondentů

16

50

33


Graf č. 9: Podíl počtu respondentů ku počtu oslovených subjektů NNO v % 120

100 osloveno subjektů NNO; 100 80

osloveno subjektů NNO

60

40

vyplněno dotazníků

vyplněno dotazníků; 50

20

0

Vznik a organizace činností NNO Téměř všechny neziskové organizace vznikly ve 20. století, vyjma jedné organizace, jejíž vznik je datován k r. 2004. Pět subjektů NNO vzniklo v 90. letech 20. století. Počet dobrovolných členů v neziskových organizacích se pohybuje v desítkách členů, z toho pět organizací udává počet dobrovolných členů více jak 100. Většina neziskových organizací nemá placené zaměstnance, pouze jedna organizace má jednoho placeného zaměstnance (jedná se o organizaci, která uvádí svoji působnost ve více oblastech zároveň a to v oblasti „náboženství a církve“, „kultura“, „památky“, „vzdělávání a výzkum“, „sociální služby“). Oblast působnosti Při vyhodnocování otázky týkající se oblasti působení je nutné brát v úvahu fakt, že z celkového počtu 16ti odpovídajících organizací bylo těmito subjekty NNO vybráno celkem 40 odpovědí z výběru 16 možných oblastí působení. Tedy téměř každá organizace uvedla, že působí ve více oblastech zároveň. Tři neziskové organizace jednoznačně uvedly, že působí pouze v jedné oblasti. Jedná se o působení v oblasti volného času (dvě organizace) a v oblasti kultury (jedna organizace). Ostatní organizace mají působnost ve více oblastech zároveň. Nejvíce subjektů NNO působí v oblasti volného času 32,5 %. Naopak žádná organizace NNO nepůsobí v oblastech „komunitní rozvoj a bydlení“, „ochrana práv, obhajoba zájmů, politika“, „odbory“ a „jiné činnosti“ (činnosti jiné než uvedené ve výběru).

34


Graf č. 10: Podíl zastoupení jednotlivých oblastí působnosti organizací NNO 35

30

Volný čas; 32,5

25

20

0

Jiné činnosti; 0

Sport; 10

Odbory ; 0

Náboženství a církve; 7,5

Mezin. aktivity; 2,5

Filantropie a dobrovol.; 2,5

Ochr. práv, obhaj.zájmů, pol.; 0

Komun.rozvoj a bydl.; 0

Ochrana život.prostř.; 10

Soc.služby; 5

Zdraví; 2,5

Památky; 7,5

Kultura; 10

5

Vzd.a výzkum; 7,5

10

Hospodářs.a profes.sdružení; 2,5

15

podíl zastoup.jednotl.obls.působ.

Kultura Vzd.a výzkum Ochrana život.prostř. Filantropie a dobrovol. Hospodářs.a profes.sdružení Jiné činnosti

Památky Zdraví Komun.rozvoj a bydl. Mezin. aktivity Odbory

Volný čas Soc.služby Ochr. práv, obhaj.zájmů, pol. Náboženství a církve Sport

Územní působnost Územní působnost neziskových organizací je převážně v několika obcích 43,75 % (7 organizací). Méně organizací (25 %, celkem 4) uvádějí působnost v rámci jedné obce. Není zastoupena ani jedna nezisková organizace mající působnost krajskou, nadregionální či mezinárodní. Rozdělení NNO dle působení na věkové kategorie Rozdělení organizací podle působení na věkové kategorie ukazuje, že nejvíce organizací působí „na dospělé, nelze rozhodnout která věková kategorie převažuje“. Předdefinováno bylo 5 kategorií možných odpovědí a to zaměření NNO „na práci s dětmi a mládeží do 18 let“, „převážně na mladé lidi (18-35 let)“, „převážně na střední generaci (36-60let)“, „převážně na starší generaci (lidé důchodového věku )“, „na dospělé, nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje“. Organizace NNO ve svých odpovědích (zaškrtnutím výběru z předdefinovaných možností) uvedly, že jejich činnost je zaměřena buď jen na jednu věkovou kategorii (50 % organizací)

35


nebo na dvě věkové kategorie zároveň (50 % organizací). Z odpovědí organizací NNO bylo vygenerováno 5 typů odpovědí/ kategorií odpovědí, které jsou uvedeny v tabulce níže a v grafu níže. Z osmi organizací se zaměřením pouze na jednu věkovou kategorii odpovědělo pět organizací NNO (31,25 %), že působí jednoznačně jen „na dospělé, nelze rozhodnout která věková kategorie převažuje, dvě organizace (12,5 %) uvádějí působnost pouze „převážně na střední generaci 36-60 let“, jedna organizace NNO (6,25 %) působí pouze „na starší generaci“. Z osmi subjektů NNO se zaměřením zároveň na dvě věkové kategorie uvedly čtyři subjekty NNO (25 %) působnost „na práci s dětmi a mládeží do 18 let“ a zároveň na kategorii „dospělé nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje“. Tři subjekty NNO (18,75 %) svoji činnost zaměřují „na práci s dětmi a mládeží do 18 let“ a na „převážně mladé lidi (18-35 let)“, jedna organizace NNO (6,25 %) má činnost zaměřenou „na práci s dětmi a mládeží do 18 let“ a zároveň „převážně na střední generaci 36-60 let“. Jedná se o organizaci z oblasti působení se zaměřením na „volný čas“ a na „ochranu životního prostředí“. Tabulka č. 3: Počet a podíl organizací NNO dle zaměření na věkovou kategorii věková kategorie na dospělé, nelze rozhodnout kt. věk. kategorie převažuje převážně na střední generaci 36-60 let převážně na starší generaci na práci s dětmi a mládeží do 18 let + na dospělé, nelze rozhodnout, kt.věk. kategorie převažuje Na práci s dětmi a mládeží do 18 let+převážně na mladé lidi 18-35 let na práci s dětmi a mládeží do 18 let+převážně na střední generaci 36-60 let celkem organizací

36

počet organizací

podíl organizací

5

31,25

2

12,5

1

6,25

4

25

3

18,75

1

6,25

16

100


Graf č. 11: Podíl zastoupení organizací NNO dle zaměření na věkovou kategorii v % 100% 6,25 90% 18,75 80%

70% 25

60%

50% 6,25 40%

12,5

30%

20% 31,25 10%

0% podíl organizací na děti a mládež do 18 let+převážně střední generaci 36-60 let na děti a mládež do 18 let+převážně mladé lidi 18-35 let na děti a mládež do 18 let + na dospělé-nelze určit převažující věk.kategorii převážně na starší generaci převážně na střední generaci 36-60 let na dospělé, nelze rozhodnout kt. věk.kateg.přavažuje

Zahraniční spolupráce NNO Většina neziskových organizací (téměř 53 %, celkem 9 organizací) nemá navázanou zahraniční spolupráci a ani v minulosti tuto spolupráci neměly navázanou. Jedna nezisková organizace – působící v oblasti volného času, ochrany životního prostředí a sportu - uvedla zároveň dvě odpovědi, že „navazuje zahraniční spolupráci vždy na konkrétní akce“ a že „nemá v současnosti navázanou zahraniční spolupráci (myšleno dlouhodobou), ale v budoucnu mají zájem zahraniční spolupráci navázat“ (též myšleno dlouhodobou zahraniční spolupráci). Celkem tři organizace (17,6 %) navazují zahraniční spolupráci na konkrétní akce (jsou to organizace z oblasti „volného času“, „vzdělávání a výzkumu“, „ochrana životního prostředí“, „filantropie a dobrovolnictví“ a „sport“, druhá organizace působící v oblasti „volného času“, „ochrany životního prostředí“ a „sportu“ a poslední organizace s činnostmi zaměřenými na „kulturu“, „památky“, „volný čas“ a „mezinárodní aktivity“). Tři neziskové organizace na tuto otázku vůbec neodpověděly. Pouze jedna organizace působící v oblasti „náboženství a církve“, „kultura“, „památky“, „vzdělávání a výzkum“ a „sociální služby“ uvedla, že má navázanou zahraniční spolupráci s jedním subjektem.

37


Tabulka č. 4: Počet a % podíl odpovědí týkajících se zahraniční spolupráce organizací NNO Počet podíl odpovědí zaškrtnutých odpovědí/možností 0 0

Zahr.spol.navázaná s několika subjekty Zahr.spol.navázaná s 1subjektem

1

5,88

Zahr.spol. vždy na konkrét.akce

3

17,65

Není ani nebyla navázána zahr.spol. Není, ale je zájem v budoucnu navázat spolupráci neuvedeno

9

52,94

1

5,88

3

17,65

počet odpovědí

17

100

Graf č. 12: Podíl počtu odpovědí týkajících se zahraniční spolupráce organizací NNO 60

52,94 50

40

30

17,65

17,65

20

10 5,88

5,88

0 0

Zahr.spol.navázaná s několika subjekty Zahr.spol.navázaná s 1subjektem Zahr.spol. vždy na konkrét.akce Není ani nebyla navázána zahr.spol. Není, ale je zájem v budoucnu navázat spolupráci

38


Materiálně technická vybavenost organizací NNO Téměř 69 % organizací (11 organizací) uvedlo, že „má nedostatečné materiálně technické vybavení, organizace však funguje“. Dostatečné vybavení pro působení organizace uvedlo 25 % neziskových subjektů (4 organizace). Jedná se o dvě neziskové organizace působící v oblasti volného času, třetí v oblasti volného času a ochrana životního prostředí a poslední čtvrtá je z oblasti volného času a náboženství a církve. „Nedostatek vybavení bránící plnému chodu organizace“ uvedlo 6,25 % organizací (1 organizace) z oblasti působení v kultuře. Financování organizací NNO Pro neziskové organizace je z celkového počtu 42 odpovědí/zaškrtnutých možností výběru od 16ti odpovídajících subjektů NNO (neboť téměř každý subjekt vybral více možností financování, nikoliv pouze jeden výběr) hlavním zdrojem financování obec (31 % odpovědí) a členské příspěvky (26,2 % odpovědí). Z fondů EU a od nadací českých i zahraničních není financována činnost ani jedné organizace. Dvě NNO uvedly jeden zdroj financování a to členské příspěvky a drobní dárci (fyzické osoby, sbírky). Zdroj financování drobní dárci uvedla organizace působící v oblasti náboženství a církve, kultura, památky, volný čas, vzdělávání a výzkum a sociální služby. Zdroj financování členské příspěvky uvedla organizace působící v oblasti volný čas. Pouze 4,8 % organizací (dvě organizace) uvádějí jako jeden z více zdrojů financování zdroj od firemních dárců, sponzoringu. Jedná se o organizace působící v oblasti volného času, ochrana životního prostředí, sport a v oblasti volného času a sportu. Tyto dvě organizace, jak výše uvedeno, uvádějí financování od firemních dárců, sponzoringu jako jednu z více možností financování. Dalšími zdroji financování u jedné z těchto dvou organizací jsou členské příspěvky (členské příspěvky financují jejich činnost z 45 %) a příspěvky od obce (financování činnosti z 5 %). Financování činnosti od firemních dárců, sponzoringu uvádí z 50 %. Druhá tato organizace svoji činnost financuje z členských příspěvků, z vlastní činnosti, příspěvky od obce, jako další zdroj financování uvádí ministerstva a státní fondy a ostatní zdroje. Do ostatních zdrojů tato NNO řadí dotace od své zastřešující organizace. U zdrojů financování neposkytla organizace bližší údaje (z kolika % je jimi financována).

39


26,2

0%

11,9

20%

od obce; 31,0

40%

60%

2,4

Graf č. 13: Struktura financování neziskových organizací

7,1

4,8

9,5

80%

členské příspěvky

z vlastní činnosti

od obce

od kraje

ministerstva a státní fondy

firem.dárci,sponzoring

drobní dárci (fyz.o., sbírky)

ostatní zdroje

7,1

100%

Projektový záměr Většina neziskových organizací (62,5 %) nemá zpracovaný aktuální projektový záměr. Aktuální projektový záměr má zpracováno 31 % organizací (5 organizací NNO). Jedna organizace na otázku, zda má zpracovaný aktuální projektový záměr, vůbec neodpověděla. Z aktuálních projektových záměrů se jedná o tyto projektové záměry: • Obnova slepých ramen Orlice, odbahnění Šárovce • Oprava kostela v Jeníkovicích-kulturní památka • Rekonstrukce přízemí objektu fary s cílem zlepšení zázemí pro všechny konané aktivity • Podpora dostavby Třebechovického muzea betlémů (podpora, event. participace na předkládaných projektech) • Obnovení činnosti honebního společenstva v Třebechovicích včetně katastrálních území místních částí a zajištění myslivecké činnosti občanů města s možností zapojení se do udržování a péče o životní prostředí. Žádost o finance z EU Na otázku týkající se možností využití finančních prostředků z EU měly neziskové organizace možnost odpovědět výběrem z 6ti kategorií nabízených odpovědí (viz níže v tabulce a grafu). Z výsledného výběru odpovědí vyplývá, že neziskové organizace v převažující míře (44 %) nemají dostatek informací o možnostech financování z EU. Velká část neziskových organizací (37,5 %) nepředpokládá, že bude někdy žádat o podporu z EU. Pouze 2 organizace (12,5 %) chtějí o podporu z EU žádat v brzké době. Ani jedna z organizací o finance z EU nežádala a ani jedna neuvedla, že by o finance z EU žádala ve vzdálené budoucnosti (pouze 2 organizace chtějí žádat v brzké době jak je výše uvedeno). 40


Tabulka č. 5: Podíl a počet organizací dle jejich možného využití financování z EU Kategorie odpovědi

Podíl organizací

Počet organizací

0

0

12,5

2

0

0

0

0

43,75

7

37,5

6

6,25

1

100

16

Žádali a uspěli Nežádali, budeme žádat v brzké době Žádali a neuspěli Nežádali,budeme žádat ve vzdálené budoucnosti Nemáme dostatek informací o možnostech financování, nevylučujeme Nepředpokládáme, že bychom někdy žádali Nezodpovězeno počet organizací celkem

Graf č. 14: Podíl počtu organizací dle využití možností financování z EU v %

Žádali a uspěli 6,25

0

12,5 0 0

Nežádali, budeme žádat v brzké době Žádali a neuspěli

Nežádali,budeme žádat ve vzdálené budoucnosti

37,5

43,75

Nemáme dostatek informací o možnostech financování, nevylučujeme Nepředpokládáme, že bychom někdy žádali nezodpovězeno

Úspěšnost při získávání financí z různých dotací a grantů Na otázku jaká je úspěšnost organizace při získávání finančních zdrojů z EU a z dalších jiných grantů a dotací uvedla jedna organizace úspěšnost nízkou (20-50 %). Jedná se o organizaci působící v oblasti volný čas a ochrana životního prostředí. Oblasti rozvoje Ze tří mikroregionem předdefinovaných oblastí rozvoje označily organizace NNO ve 37,5 % za prioritní oblast vytváření pracovních příležitostí a sociální služby občanům. Bytovou výstavbu jako prioritu rozvoje mikroregionu vidí pouze 6,25 % organizací (pouze 1 organizace). Některé neziskové organizace označily za další prioritní tato témata:

41


• •

spolupráce města/mikroregionu s občany, důraz na podporu participace a vzájemné diskuze obyvatel – zejména mladých spoluobčanů - při určování priorit rozvoje mikroregionu vytvoření honitby v Třebechovicích včetně místních částí pro rozvoj myslivosti a tím pro ochranu a udržování kvalitního životního prostředí a přírody ve městě a okolí

Role při tvorbě Strategie rozvoje Co se týče role při tvorbě Strategie rozvoje mikroregionu měly NNO možnost vybrat jednu z těchto nabízených možných odpovědí: „Chceme aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních“, „Chceme aktivně vznášet návrhy“, „Chceme být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby“ a „Je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme“. Většina NNO (62,5 %) odpověděla, že „chtějí být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby“. Kategorie odpovědi „aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních“ chce téměř 19 % organizací (3 organizace). Ani jedna organizace z výběru možných odpovědí neuvedla možnost „chceme aktivně vznášet návrhy“ a „je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme“. 2.4.4 Závěr Neziskové organizace na Třebechovicku, jejichž územní působnost je převážně v několika obcích, jsou různého charakteru, s různými činnostmi ve svém zaměření. Většina organizací se zabývá více činnostmi zároveň, převládající oblastí působení je volný čas, s větším odstupem následuje kultura, ochrana životního prostředí a sport. V působnosti NNO dle věkových kategorií převažuje kategorie působnosti „na dospělé, nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje“. Většina NNO nemá navázanou zahraniční spolupráci. Společným problémem většiny NNO je úroveň materiálně technického vybavení. Právě co se týče materiálně technického vybavení neziskové organizace uvádějí, že toto vybavení „nemají dostatečné, organizace však funguje“. Pro NNO na Třebechovicku je typické financování z různých zdrojů. Většina NNO je financována z několika typů zdrojů zároveň. Převládá financování od obce a z členských příspěvků. Následuje s větším procentuálním odstupem financování z vlastní činnosti. Většina NNO nemá zpracovaný aktuální projektový záměr a většina NNO také uvádí, že nemá dostatek informací o možnostech financování z EU. Prioritní pro NNO na Třebechovicku je vytváření pracovních příležitostí a rozvoj sociálních služeb pro občany. NNO chtějí být pravidelně informovány o probíhajícím procesu tvorby Strategie rozvoje mikroregionu.

42


2.5 Průzkum veřejnosti 2.5.1 Úvod V polovině roku 2007 se představitelé mikroregionu Třebechovicko rozhodli pro aktualizaci strategického rozvojového plánu. V červenci letošního roku bylo provedeno dotazníkové šetření mezi veřejností v členských obcích mikroregionu. Cílem průzkumu bylo poskytnout co možná nejširší a nejvěrnější obraz názorové hladiny občanů na nejrůznější oblasti života v jednotlivých obcích i v mikroregionu jako celku, co nejpřesněji zjistit, co občany nejvíce trápí, či čeho si naopak na své obci a mikroregionu nejvíce cení, co nejspolehlivěji odhadnout jejich představy a přání ohledně budoucího rozvoje jejich obce a mikroregionu. 2.5.2 Metodologie průzkumu Pro účely průzkumu byl vypracován dotazník tak, aby pokryl všechny hlavní sféry života. Většina otázek měla strukturovanou podobu a respondent vybíral z předem nabídnutých odpovědí. Některé otázky byly otevřené, respondent sám formuloval odpověď. Tyto odpovědi při zpracování byly následně vyhodnoceny a kategorizovány. Vzhledem k velikosti mikroregionu, dle SLBD 2001 bylo v obcích mikroregionu celkem 2 564 bytových domácností, bylo provedeno plošné šetření. Dotazník byl spolu s místním zpravodajem Třebechovické Haló, jejichž celkový náklad činí 2 700 ks, distribuován do všech domácností ve všech členských obcích Mikroregionu Třebechovicko. Každý dotazník byl opatřen úvodním slovem, ve kterém pan předseda Ing. Jiří Němec stručně seznámil občany se zahájením prací na aktualizaci Strategického plánu Mikroregionu Třebechovicko a požádal občany o spolupráci při vytyčování hlavních směrů rozvoje mikroregionu. Jednou z forem takovéto spolupráce bylo ze strany občana vyplnění a odevzdání vyplněného dotazníku na úřadech příslušných obcí nebo na označených sběrných místech. Při zpracování dotazníků byl vyhodnocen vlastní vzorek respondentů z hlediska hlavních socio-demografických charakteristik a porovnán se strukturou obyvatelstva mikroregionu Třebechovicko za účelem posouzení reprezentativnosti tohoto vzorku a validity výsledků dotazníkového šetření. Výsledky jsou prezentovány ve velmi podrobné, ale přehledné podobě – tabulky a grafy s komentáři, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci jak při samotné tvorbě SP, tak i při rozhodování vedení Mikroregionu Třebechovicko o konkrétních opatřeních vedoucích ke zlepšení kvality života jak v samotných členských obcích, tak v mikroregionu jako celku. Při vyhodnocování výsledků dotazníkového šetření byl využit statistický software SPSS. 2.5.3 Charakteristika respondentů Celkem bylo distribuováno 2 700 ks dotazníků, a to do všech domácností jednotlivých obcí Mikroregionu Třebechovicko. Zpět se vrátilo 81 ks vyplněných dotazníků, návratnost tudíž nebyla příliš veliká, jen 3%. Navíc do příslušného dotazníkového šetření se zapojili občané jen čtyř obcí mikroregionu, z Blešna, Jeníkovic, Jílovic a Třebechovic pod Orebem. Následující dva grafy porovnávají podíl obyvatel a podíl respondentů jednotlivých obcí Mikroregionu Třebechovicko.

43


Graf č. 15: Podíl jednotlivých obcí mikroregionu Třebechovicko na celkovém počtu obyvatel k 1.1.2007 Běleč nad Orlicí

75,3%

Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd

3,2%

0,7% 3,3%

4,3%

3,6%

5,4%

Třebechovice pod Orebem

4,1%

Graf č. 16: Podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu respondentů 60,5%

Blešno Jeníkovice Jílovice Třebechovice - centrum

22,2%

Třebechovice - okraj 3,7%

11,1%

2,5%

Náhodný výběrový soubor tedy čítal 81 respondentů, přičemž poměr mužů a žen byl celkově vyrovnaný, z hlediska věku největší zastoupení měli lidé střední generace. Je potěšitelné, že nejvyšší podíl mezi respondenty zaujímali lidé věku 30-45 let, lze tedy předpokládat, že mladší střední generace je skutečně velmi zainteresovaná na budoucím rozvoji své obce a celého mikroregionu. Graf č. 17: Struktura respondentů z hlediska věku a pohlaví

Počet respondentů .

30 1 25

1

20

6

17

15

žena

12

muž

10

17

5 0

bez odpovědi

2 2

2 2

do 20 let

20-29 let

10

8

30-44 let

45-59 let

44

60 a více let


Mezi respondenty bylo nejvíce lidí se středním vzděláním s maturitou, třetinu respondentů tvořili důchodci, zaměstnanců bylo 39,5%. Graf č. 18: Struktura respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání a sociálního postavení 4,9% 6,2%

3,7% 6,2% 17,3% ZŠ 29,6%

žák, student

33,3%

zaměstnanec

U

podnikatel

SŠ

nezaměstnaný

VŠ

v domácnosti

bez odpovědi

důchodce

39,5% 6,2% 2,5% 7,4%

43,2%

bez odpovědi

Na otázku, zda studují nebo pracují ve své obci či mimo svou obec, odpovědělo 55,6% respondentů. Do škol a za prací vyjíždí mimo svou obec dvakrát tolik respondentů, než kolik jich pracuje či studuje ve své obci. Z těch, kteří vyjíždějí, jich 80 vyjíždí do krajského města Hradce Králové.

18

15 10 7

5 3

1

3

7 4

1 1

0

.

20

25

Počet respondentů

Počet respondentů

.

Graf č. 19: Počty studujících a pracujících vyjíždějící mimo svou obec dle věku a sociálního postavení

20 15 10

v obci

8

5 0

do 20 let 20-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ let

23

3

2

1

2

4

žák, student důchodcezaměstnanecpodnikatel

mimo obec

v obci

45

mimo obec


Porovnáme-li strukturu vzorku respondentů se strukturou obyvatelstva3 mikroregionu Třebechovicko, najdeme větší odlišnost mezi oběma porovnávanými skupinami zejména ve vzdělání. Graf č. 20: Porovnání věkové a vzdělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu Třebechovicko a respondentů dotazníkového šetření 35

.

.

40

25

21,2

19,5

Podíl (v %)

Podíl (v %)

30 19,9

20

14,1

15 10 5

9,9

34,6

24,7

29,6

15-29 let

30-44 let

45-59 let

60+ let

0

Respondenti

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

33,2

4,5 6,2

29,6

43,2

ZŠ

U

SŠ

Respondenti

Ovyvatelstvo (odhad dle SLBD)

21,7

17,8

17,3 VŠ

Ovyvatelstvo (odhad dle SLBD)

Ochotu vyjádřit svůj názor, vyplnit a odevzdat dotazník měli spíše lidé s vyšším dosaženým vzděláním. Dále se do dotazníkového šetření zapojovali zejména lidé ve věku mezi 30 a 45 lety a pak nejstarší generace. Graf č. 21: Porovnání sociální struktury obyvatelstva mikroregionu Třebechovicko a respondentů dotazníkového šetření 47,2

respondenti

.

50

SLBD

Podíl (v %)

40 27,9 30

20,1

20

9,1 4,5

10 0

6,2

39,5

7,4

žák, student

zaměstnanec

podnikatel

2,5 nezaměstnaný

33,3 důchodce

Rozložení ostatních sledovaných parametrů (pohlaví, sociální postavení) u vzorku respondentů prakticky odpovídá rozložení těchto parametrů u obyvatelstva mikroregionu Třebechovicko. Lze konstatovat, že z hlediska sociodemografických charakteristik vzorek respondentů dostatečně reprezentuje obyvatelstvo mikroregionu, což zvyšuje spolehlivost daného dotazníkového šetření. Naopak vypovídací hodnotu jeho výsledků zeslabuje nevelký celkový počet respondentů a především skutečnost, že byli ve vzorku respondentů velmi slabě zastoupeni nebo nebyli zastoupeni vůbec obyvatelé z členských obcí mikroregionu Třebechovicko mimo vlastní město Třebechovice pod Orebem. I přes tyto nedostatky mají výsledky dotazníkového šetření značnou vypovídací hodnotu a rozhodně by mělo být při tvorbě strategického plánu Mikroregionu Třebechovicko přihlédnuto.

3

Při určení struktury obyvatelstva se vycházelo z údajů ze SLBD 2001

46


2.5.4 Hodnocení hlavních oblastí života v obcích Mikroregionu Třebechovicko 2.5.4.1 Hodnocení života v obcích Mikroregionu Třebechovicko Otázka č. 2 „Rádi bychom věděli, nakolik jste spokojeni s bydlením, službami, dopravou, s možnostmi trávení volného času ve Vaší obci, případně ve Vašem mikroregionu.“ byla otázkou strukturovanou, jež se skládala ze 23 podotázek, 21 z nich bylo zaměřeno na označení míry spokojenosti s příslušnou dílčí oblastí, 2 byly otázky otevřené. První podotázka zkoumala, jak jsou respondenti spokojeni celkově s životem ve svém městě/obci. Graf č. 22: Jak jste spokojeni celkově s životem ve Vašem městě/obci? 14%

5%

17% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 64%

Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti a převládala mezi nimi celková spokojenost se životem ve své obci. Velmi nespokojené byly pouze 4 respondentky, což tvoří necelých 5% všech respondentů. Rozdíly v odpovědích mezi respondenty různých obcí nebyly velké, relativně nejvyšší míru spokojenosti vykázali respondenti z obce Jílovice, ale vzhledem malému vzorku respondentů nelze zobecňovat. Další podotázky směřovaly ke zjišťování míry spokojenosti již v konkrétnějších oblastech. Druhá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s bydlením. Graf č. 23: Jak jste spokojeni se svým bydlením včetně vzhledu bezprostředního okolí Vašeho bydliště? 4% 1%

23%

20%

velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen bez odpovědi

52%

Naprostá většina respondentů byla se svým bydlením spokojena, 23% dokonce velmi spokojena.

47


Třetí podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s celkovým vzhledem svého města/obce. Graf č. 24: Jak jste spokojeni s celkovým vzhledem své obce? 6%

11%

16% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 67%

Téměř čtyři pětiny respondentů vyjádřilo s celkovým vzhledem své obce spokojenost, 11% bylo dokonce velmi spokojeno. Naopak velmi nespokojených bylo 6% respondentů. Čtvrtá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s bezpečností v obci (kriminalita, vandalismus, výtržnictví, činnost policie)? Graf č. 25: Jak jste spokojeni s bezpečností v obci (kriminalita, vandalismus, výtržnictví, činnost policie)? 2%

19%

5% velmi spokojen 37%

spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nevím

37%

Více než polovina respondentů nebyla s bezpečností v obci spokojena. Pátá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s čistotou a celkovou kvalitou životního prostředí? Graf č. 26: Jak jste spokojeni s čistotou a celkovou kvalitou životního prostředí? 11%

1%

10% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen

31% 47%

bez odpovědi

Mírná většina respondentů je spokojena s čistotou a celkovou kvalitou životního prostředí.

48


Šestá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností bydlení. Otázkou byla míněna jak nová bytová výstavba, tak přijatelná cena bytů, RD, staveb. parcel atd. Graf č. 27: Jak jste spokojeni s dostupností bydlení – nová bytová výstavba, přijatelná cena bytů, RD, staveb. parcel atd. ? 10%

velmi spokojen

31%

19%

spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen bez odpovědi, nevím

10%

30%

Čtyři desetiny respondentů nebyly spokojeny s dostupností bydlení – nová bytová výstavba, přijatelná cena bytů, RD, staveb. parcel atd.. Podíl velmi spokojených byl stejný jako velmi nespokojených. Sedmá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností mateřské školy? Graf č. 28: Jak jste spokojeni s dostupností mateřské školy? 16%

28%

velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 37%

12%

bez odpovědi, nevím

7%

Více jak polovina respondentů je s dostupností mateřské školy spokojena. Nespokojených je jedna pětina. 28% se k dané otázce nevyjádřilo, pravděpodobně z důvodu, že mateřskou školu již/zatím nepotřebují. Osmá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností základní školy? Graf č. 29: Jak jste spokojeni s dostupností základní školy? 23% 33%

velmi spokojen spíše spokojen

2%

spíše nespokojen velmi nespokojen

5%

bez odpovědi, nevím 37%

Danou otázku téměř čtvrtina respondentů nehodnotila, zbývající respondenti byli v naprosté převaze spokojeni.

49


Devátá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s možnostmi dalšího vzdělávání (např. jazykové kurzy, počítačové kurzy, vzdělávací programy pro seniory, matky na mateřské dovolené atd.)? Graf č. 30: Jak jste spokojeni s možnostmi dalšího vzdělávání (např. jazykové kurzy, počítačové kurzy, vzdělávací programy pro seniory, matky na mateřské dovolené atd.)? 5% velmi spokojen

31% 32%


11%

21%

S možnostmi dalšího vzdělávání je velmi spokojeno jen 5% respondentů, zatímco velmi nespokojeno je 11% respondentů. Spíše spokojených je více, než spíše nespokojených. Téměř třetina se k dané otázce vůbec nevyjádřila. Desátá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností základní zdravotní péče. Graf č. 31: Jak jste spokojeni s dostupností základní zdravotní péče? 7%

5%

21%

velmi spokojen spíše spokojen

16%

spíše nespokojen velmi nespokojen bez odpovědi, nevím 51%

Naprostá většina respondentů je s dostupností základní zdravotní péče spokojená. Jedenáctá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností specializované lékařské péče? Graf č. 32: Jak jste spokojeni s dostupností specializované lékařské péče? 6%

10%

velmi spokojen

19%

spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 44%

21%


S dostupností specializované lékařské péče byli celkově respondenti spokojeni méně než s dostupností základní zdravotní péče.

50


Dvanáctá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností sociálních služeb: péče o seniory, péče o tělesně postižené nebo jinak handicapované občany – pečovatelské služby, domov důchodců atd. Graf č. 33: Jak jste spokojeni s dostupností sociálních služeb: péče o seniory, péče o tělesně postižené nebo jinak handicapované občany – pečovatelské služby, domov důchodců atd.? 20%

27%

velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen

6%


42%

S dostupností sociálních služeb: péče o seniory, péče o tělesně postižené nebo jinak handicapované občany – pečovatelské služby, domov důchodců atd. je většina respondentů spokojena. Třináctá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s množstvím a rozmístěním obchodů a sortimentem, který nabízejí? Graf č. 34: Jak jste spokojeni s množstvím a rozmístěním obchodů a sortimentem, který nabízejí? 6%

5% velmi spokojen

22%

spíše spokojen

36%

spíše nespokojen velmi nespokojen bez odpovědi, nevím 31%

S existující obchodní sítí a sortimentem, který je v místních obchodech nabízen, je více než polovina dotázaných nespokojena. Čtrnáctá podotázka „Které služby nebo obchody nejvíce postrádáte?“ byla otázkou otevřenou. Graf č. 35: Které služby nebo obchody nejvíce postrádáte? 19,8

domácí potřeby, železářství, elektro opravna obuvi a kož. galanterie supermarket, otevírací doba, prodej masa a ryb prodej obuvi, oděvů, textil, galanterie opravna dom. spotřebičů, sklenářství, stavebniny krejčovství, čistírna knihkupectví jiné neodpovědělo

12,3 11,1 8,6 4,9 4,9 4,9 16,0 53,1 0

10

20

30

40

50

60

Procentní podíl respondentů

Přes polovinu respondentů na otázku neodpovědělo, naopak někteří respondenti vyjmenovali i více než jednu službu, proto součet procent v grafu není roven 100.

51


Nejvíce respondentů se shodlo na tom, že v Třebechovicích pod Orebem nejvíce chybí obchod s domácími potřebami, elektrospotřebiči a železářství. Dále respondenti postrádali opravnu obuvi a kožené galanterie a na třetím místě obchodní dům nebo supermarket s větším sortimentem zboží a delší otevírací dobou. Patnáctá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dopravní situací (kvalita a bezpečnost místních komunikací, průjezdnost obcí, cyklostezky, parkovací místa, zimní údržba chodníků). Graf č. 36: Jak jste spokojeni s dopravní situací (kvalita a bezpečnost místních komunikací, průjezdnost obcí, cyklostezky, parkovací místa, zimní údržba chodníků)? 4%

1%

velmi spokojen

26%

36%

spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen bez odpovědi

33%

Téměř šest desetin respondentů bylo s dopravní situací ve své obci a mikroregionu Třebechovicko nespokojeno, více jak čtvrtina dokonce velmi nespokojena. Šestnáctá podotázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s dostupností a kvalitou veřejné dopravy (rozmístění zastávek BUS, ČD, četnost a směry spojů). Graf č. 37: Jak jste spokojeni s dostupností a kvalitou veřejné dopravy (rozmístění zastávek BUS, ČD, četnost a směry spojů) 6%

2%

27%

17%

velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen bez odpovědi

48%

S dostupností a kvalitou veřejné dopravy byly tři čtvrtiny dotázaných spokojeny, více jak čtvrtina dokonce velmi spokojena.

52


Sedmnáctá podotázka zkoumala, jak jsou respondenti spokojeni s nabídkou kulturních akcí – kino, divadlo, koncerty atd. Graf č. 38: Jak jste spokojeni s nabídkou kulturních akcí – kino, divadlo, koncerty atd.?

11%

6%

velmi spokojen

22%

34%


27%

Čtyři desetiny respondentů jsou spokojeny s nabídkou kulturních akcí, ale téměř polovina respondentů je nespokojena, více jak pětina dokonce velmi nespokojena. Osmnáctá podotázka zkoumala, jak jsou respondenti spokojeni s nabídkou společenských akcí – např. taneční zábavy, diskotéky atd. Graf č. 39: Jak jste spokojeni s nabídkou společenských akcí – např. taneční zábavy, diskotéky atd.?

9%

27%

velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen 33%

10%

velmi nespokojen bez odpovědi, nevím

21%

Více jak čtvrtina respondentů danou podotázku nehodnotila. Z těch, kteří odpověděli, převažují ti spokojenější. Devatenáctá podotázka zkoumala, jak jsou respondenti spokojeni s nabídkou sportovního vyžití – hřiště, tělocvičny, stadiony, koupaliště, značené a udržované cyklotrasy v létě, lyžařské stopy v zimě atd. Graf č. 40: Jak jste spokojeni s nabídkou sportovního vyžití – hřiště, tělocvičny, stadiony, koupaliště, značené a udržované cyklotrasy v létě, lyžařské stopy v zimě atd.?

5%

11%

velmi spokojen 35%

12%


37%

Nabídku sportovního vyžití hodnotilo téměř devět desetin respondentů, naprostá většina z nich vyjádřila spokojenost. Velmi nespokojených bylo jen 5% respondentů patřících ke starší generaci.

53


Dvacátá podotázka zkoumala, jak jsou respondenti spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit pro děti a mládež (kroužky, kluby, DDM atd.). Graf č. 41: Jak jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit pro děti a mládež (kroužky, kluby, DDM atd.)?

25%

velmi spokojen

32%

spíše spokojen spíše nespokojen 12%


Čtvrtina respondentů se k dané podotázce nevyjádřila. Z těch, kteří hodnotili, je naprostá většina spokojena. Dvacátá první podotázka zkoumala, jak jsou respondenti spokojeni s nabídkou zájmových činností pro dospělé – kroužky, spolkový život atd. Graf č. 42: Jak jste spokojeni s nabídkou zájmových činností pro dospělé – kroužky, spolkový život atd.?

12%

velmi spokojen

31%

spíše spokojen spíše nespokojen 27%

velmi nespokojen

7%


23%

Téměř třetina respondentů se k dané otázce nevyjádřila. Ostatní respondenti hodnotili nabídku zájmových činností pro dospělé kladně. Dvacátá druhá podotázka „Které volnočasové aktivity, případně jaké kulturní nebo sportovní zařízení postrádáte?“ byla otázkou otevřenou. Graf č. 43: Které volnočasové aktivity, případně jaké kulturní nebo sportovní zařízení postrádáte? kino, divadlo, kulturní dům, koncerty

16,0

sportoviště, hřiště, cvičení v tělocvičně, posilovnu

11,1

vzdělávací kurzy, kroužky

3,7

aktivity pro seinory

3,7

jiné

9,9

neodpovědělo

69,1 0

10

20 30 40 50 60 70 Procentní podíl respondentů

80

Svou odpověď však formulovala pouze necelá třetina respondentů. Z těch, kteří odpověděli, polovina postrádala kino, divadlo, kulturní dům či četnější konání koncertů, třetina by přivítala více prostoru pro sportovní aktivity zejména pro neorganizované sportovce.

54


2.5.4.2 Hodnocení pracovního uplatnění a ekonomického rozvoje města Otázka č. 3 zkoumala názor respondentů na možnost pracovního uplatnění a ekonomický rozvoj své obce, svého mikroregionu a skládala se ze tří samostatných podotázek. První podotázka byla „Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci mikroregionu) možnosti pracovního uplatnění?“

(ve Vašem

Graf č. 44: Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) možnosti pracovního uplatnění?

17%

7% spíše dobré spíše špatné velmi špatné 48%

28%


Přes tři čtvrtiny respondentů hodnotilo možnosti pracovního uplatnění ve městě jako špatné. Jen 7 % respondentů se klonilo k názoru, že tyto možnosti jsou spíše dobré. Ohodnocení „velmi dobré“ nezvolil žádný respondent. Druhá podotázka zněla „Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci mikroregionu) podmínky pro rozvoj větších výrobních podniků?“

(ve Vašem

Graf č. 45: Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) podmínky pro rozvoj větších výrobních podniků?

2%

14%

velmi dobré

36%

spíše dobré spíše špatné 33%

velmi špatné bez odpovědi, nevím

15%

Na danou podotázku více jak třetina respondentů neodpověděla. Ostatní respondenti hodnotili podmínky pro rozvoj větších výrobních podniků převážně negativně.

55


Třetí podotázka byla „Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání (drobná výroba, služby atd.)?“. Graf č. 46: Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání (drobná výroba, služby atd.)?

23%

1% 27%

velmi dobré spíše dobré spíše špatné velmi špatné

17% 32%


Podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání ve své obci a mikroregionu Třebechovicko nehodnotila téměř čtvrtina respondentů, nejčastěji respondenti z kategorie důchodců. Přes dvě třetiny hodnotících respondentů tyto podmínky nepovažuje za dobré.

56


2.5.4.3 Přednosti obce, Mikroregionu Třebechovicko Otázka č. 4 „Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost Vaší obce, čeho si na své obci nejvíce považujete, co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí?“ byla otázkou otevřenou. Necelá pětina respondentů nechala tuto otázku bez odpovědi, 2,5% respondentů byla názoru, že jejich obec žádné přednosti nemá. Ostatní respondenti často uváděli i více než jednu přednost své obce. Proto součet procent v uvedeném grafu není sto procent. Graf č. 47: Hlavní přednosti obce, Mikroregionu Třebechovicko 30,9

sport. a kult. vyžití, volnočas. aktivity, cyklostezky příroda, okolí blízkost HK, dobré spojení do zamněstnání vzhled obce-města, čistota, dostatek zeleně muzeumbetlémů, památky dobré a klidné bydlení, bezpečnost lékař, ZŠ, MŠ, občanská vybavenost vedení OÚ, samosatnost obce DDM, akce pro děti dobré sousedské vztahy nic neodpovědělo

25,9 21,0 19,8 13,6 13,6 9,9 8,6 3,7 2,5 2,5 19,8 0

5

10 15 20 25 30 Procentní podíl respondentů

35

Nejvíce respondentů, téměř třetina, si nejvíce cení možností sportovního a kulturního vyžití, smysluplného využívání volného času a existence sítě cyklostezek. Na druhém místě respondenti ocenili okolí své obce, zejména krásnou a zdravou přírodu. Třetí pomyslnou příčku obsadila poloha obce, zejména její blízkost a dobrá dopravní dostupnost do krajského města.

57


2.5.4.4 Nedostatky obce, Mikroregionu Třebechovicko Další otázka: „Co Vy osobně považujete za největší nedostatek Vaší obce, co se Vám osobně na Vaší obci nejvíce nelíbí ?“ byla opět otázkou otevřenou. Někteří respondenti vyjmenovali i více než jeden nedostatek své obce, 8 respondentů nechalo tuto otázku bez odpovědi. Graf č. 48: Hlavní nedostatky obce, Mikroregionu Třebechovicko 23,5

odpady, čistota špatné komunikace, chodníky, chybí cyklostezky parkování doprava, mnoho aut práce obec. úřadu, policie, chybí samostat. obce občanská vybavenost, obchod romové špatná kvalita vody, ovzduší, vzhled obce nedostek kultury, kulturní dům, chybí kino park s hřištěm, nedostatek hřišť, sport. zařízení technická infrastruktura, ČOV, kanalizace,elektrika jiné neodpovědělo

18,5 14,8 13,6 13,6 9,9 8,6 7,4 7,4 6,2 6,2 6,2 9,9 9,9 0

5 10 15 20 Procentní podíl respondentů

25

Nejvíce respondentů se shodlo, že největším nedostatkem obcí Mikroregionu Třebechovicko je udržování čistoty v obci (městě) a nakládání s odpady. Doporučují více odpadkových košů, zejména košů na psí exkrementy, a postihování bezohledných majitelů psů, kteří po svých psech neuklízí. Dále jako velký nedostatek své obce a mikroregionu respondenti vnímají nedostatečně udržované komunikace a chodníky a nedobudovanou ucelenou síť cyklostezek. Na pomyslné třetí a čtvrté příčce nedostatků se umístily dopravní problémy – zejména vysoká hustota projíždějících aut a nedostatek parkovacích míst.

58


2.5.5 Návrh hlavních investic ve městě Cílem otázky č. 6 „Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných investicích ve Vaší obci, mikroregionu, co byste zvolil/a.?“ bylo získat představu o tom, co by občané obcí mikroregionu Třebechovicko prioritně rádi vybudovali ve své obci, mikroregionu. Otázka byla otevřená, respondenti sami formulovali odpověď. Na základě váženého součtu pořadí a počtu voleb bylo sestaveno pořadí navrhovaných investic dle jejich významnosti. Tabulka č. 6: Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných investicích ve Vašem městě, co byste zvolil/a? Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Investice komunikace, chodníky, doprava kultura, sport, dětská hřiště technická infrastruktura, protipovodňové opatření voda, čisté ovzduší občanská vybavenost - lékař, sociální péče, školy obchod cyklostezky bytová výstavba parkování více zeleně, parky, vzhled bezpečnost - policie, hasiči čistota, odpad, psi jiné rozhlas turistická infrastruktura, ubytování, stravovací zařízení, rozhledna dopravní obslužnost

Součet 85 71 68 36 35 13 13 13 13 8 8 7 4 2 2 1

Na prvním místě dle významnosti se umístily investice do oprav a údržby místních komunikací, chodníků, na vybudování kruhového objezdu u části Krňovice a silničních obchvatů obce Blešno a části Nepasice. Dále by respondenti investovali do kulturních a sportovních zařízení a do výstavby a údržby dětských hřišť. Na třetím místě se umístilo přání dobudovat a modernizovat technickou infrastrukturu a protipovodňovou ochranu. Zejména respondenti z obcí Blešno, Jeníkovice, Jílovice a okrajových částí města Třebechovice pod Orebem by si přáli vybudovat kanalizaci. Řada respondentů by investovala do zvýšení kvality pitné vody a zlepšení životního prostředí.

59


2.5.6 Komunitní plánování – zapojování občana do správy věcí veřejných Poslední, osmá otázka zjišťovala, zda má respondent zájem se přímo zapojit do tvorby strategického rozvojového plánu Mikroregionu Třebechovicko. Graf č. 49: Zájem občanů zapojit se do tvorby strategického rozvojového plánu Mikroregionu Třebechovicko 9,9% Neprojevili zájem Má zájem- Blešna 81,5%

Má zájem- z Jeníkovic

18,5%

Má zájem- z Třebechovic - centra 4,9% 1,2%

Má zájem- z Třebechovic - okraje města

2,5%

Patnáct respondentů projevilo přání aktivně se účastnit tvorby strategického rozvojového plánu a za tímto účelem uvedlo na sebe kontakt. Jedná se o respondenty převážně z okrajových částí Třebechovic pod Orebem. Dále mezi těmito respondenty převažují muži, osoby se středním vzděláním s maturitou a zástupci střední a nejstarší generace.

60


2.5.7 Závěr Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, za hlavní přednost své obce a mikroregionu Třebechovicko považovali respondenti dobré možnosti sportovního a kulturního vyžití, smysluplného využívání volného času a existenci sítě cyklostezek. Při vymezování hlavních nedostatků své obce a mikroregionu se nejvíce dotázaných shodlo na problému s udržováním čistoty v obci (městě) a na nakládání s odpady. Doporučují více odpadkových košů, zejména košů na psí exkrementy, a také postihování bezohledných majitelů psů, kteří po svých psech neuklízí. S celkovým životem ve své obci, se vzhledem své obce i svého bezprostředního okolí, s celkovým stavem životního prostředí byla převážná část respondentů spokojena. Naopak převládala nespokojenost s bytovou výstavbou a dostupností bydlení. Oblast občanské vybavenosti byla hodnocena z různých stránek. Při posuzování veřejných služeb, jako je zdravotnictví, školství a sociální péče, výrazně převažovalo ze strany respondentů kladné hodnocení. Podstatně hůře si v hodnocení respondentů stojí maloobchod a komunální služby, zde převládala nespokojenost respondentů. Nejvíce respondenti postrádali obchod s domácími potřebami, železářství a obchod s elektrospotřebiči. V oblasti dopravy respondenti hodnotili dva základní tematické okruhy. Hodnocení vlastní dopravní infrastruktury, jako jsou komunikace, chodníky, cyklostezky a spolu s tím související intenzita a bezpečnost dopravy, bylo spíše negativní. Naopak hodnocení dopravní obslužnosti a veřejné dopravy bylo hodnoceno velmi kladně. Při hodnocení nabídky volnočasových aktivit nejvyšší míru spokojenosti vyjadřovali respondenti s nabídkou možností sportovního vyžití, dobře hodnoceny byly i aktivity určené pro děti a mládež. Mnohem méně byli respondenti spokojeni s nabídkou kulturních akcí, kroužků pro dospělé a možností dalšího vzdělávání. Někteří respondenti navrhovali vyšší míru využití zimního stadionu zejména v letní sezóně právě k pořádání koncertů a jiných kulturních akcí. Nejvíce respondentům chybělo kino, divadlo, kulturní dům. Podmínky pro podnikání, pro rozvoj jak velkých tak malých a středních firem a zejména možnosti pracovního uplatnění, hodnotí naprostá většina respondentů velmi negativně. Pokud by mohli respondenti rozhodnout o třech nejvýznamnějších investicích v obcích mikroregionu, v prvé řadě by investovali do dopravní infrastruktury (zejm. vybudování kruhového objezdu u městské části Krňovice a silničních obchvatů obce Blešno a městské části Nepasice), do opravy místních komunikací a chodníků, dále do rozvoje kulturních a sportovních zařízení a dětských hřišť, do výstavby a modernizace technické infrastruktury a protipovodňových opatření. Pomyslné čtvrté místo zaujaly investice vedoucí ke zlepšení kvality vody a ovzduší. Dále z dotazníku bylo zjištěno, že 18,5% respondentů by se rádo aktivně zapojilo do tvorby strategického rozvojového plánu Mikroregionu Třebechovicko a za tímto účelem uvedlo kontaktní údaje. Při vyhodnocování dotazníkového šetření nebylo možné vzhledem k nevelké velikosti vzorku respondentů relevantně sledovat statisticky významné rozdíly v odpovědích na jednotlivé otázky mezi jednotlivými skupinami respondentů, ať již z hlediska věku, vzdělání, sociálního postavení nebo místa bydliště. Přesto toto šetření s přihlédnutím k celkové sociodemografické struktuře vzorku respondentů i přes jistá omezení plynoucí z jeho celkové velikosti a zejména ze slabého zastoupení respondentů z jednotlivých obcí mikroregionu, s výjimkou města Třebechovice pod Orebem, lze považovat za důležitý zdroj pro zjišťování názorové hladiny většiny obyvatelstva Mikroregionu Třebechovicko. Rozhodně by vedení mikroregionu v procesu tvorby strategického rozvojového plánu i v dalších svých činnostech 61


nemělo opomíjet výsledky dotazníkového šetření. Proto také přílohou této zprávy je seznam všech odpovědí na otevřené otázky. Každá odpověď, je-li stejně formulovaná bez ohledu na výskyt četností, je uvedena pouze jednou. Doporučujeme vedení města vhodným způsobem speciálně informovat respondenty, kteří na sebe zanechali kontakt, např. telefonicky, písemně, mailem, předat pozvání na veřejné setkání, upozornit na nový obsah webových stránek atd. 2.5.8 Příloha Tato příloha obsahuje seznam všech odpovědí na otevřené otázky. Každá odpověď se stejnou formulací bez ohledu na četnost výskytu je uvedena pouze jednou. 2.5.8.1 Seznam odpovědí na otázku „Které služby nebo obchody nejvíce postrádáte?“ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Čistírna v Třebechovicích p/O Domácí potřeby a železářství Domácí potřeby, elektro, kvalitní obuv, obchodní dům, atd. Domácí potřeby, kniha, kovomat Domácí potřeby, látky, oděvy (české výrobky) Domácí potřeby, opravna obuvi Elektro, domácí potřeby, opravna obuvi Elektroservis (sběrna), opravna obuvi a kožená galanterie Elektrospotřebiče-musí se do HK Galanterie Holičství, krejčovství Jesle, mateřská škola, hřiště blíže místa bydliště, domácí potřeby, delší otevírací doba Kadeřnictví, pedikúra, čistírna Kavárna, sklenářství Kniha Kovomat Kvalitní domácí potřeby; sortiment stavebnin; knihkupectví Maso a uzeniny Místní doprava, autobusové spojení Obchodní centrum – Lidl, Kaufland Oprava obuvi, nedostupnost pošty v sobotu dopoledne Oprava obuvi, oprava elektrospotřebičů, plynospotřebičů, obchod elektro a železářství Opravna obuvi Opravna obuvi, brašnářství Opravna obuvi, galanterie, knihy Polotovary, prodejna ryb, výkup ovoce a zeleniny Sportovní potřeby Supermarket Supermarket Lidl Textil, oděvy, opravna obuvi, PNS, krejčovství, domácí potřeby, supermarket Větší obchod s potravinami a i dalším sortimentem, např. Albert Zábavní centrum Žel. modelářství Železářství, domácí potřeby, opravna obuvi Železářství, domácí potřeby, sportovní potřeby Železářství, elektro Železářství, obuv, kolumbarium – desky na hřbitově jsou drahé

2.5.8.2 Seznam odpovědí na otázku „Které volnočasové aktivity, případně jiné kulturní nebo sportovní zařízení postrádáte?“ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Bowling Bowling, minigolf Celoroční využití zimního stadionu pro koncerty, dovybavení hřiště u DDM Centrální sportoviště pro malé i velké, s možností zapůjčení sportovního vybavení Cvičení v tělocvičně, hudební koncert, přednášky, výlet pro seniory

62


▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Dětská hřiště Dětské hřiště (ul. Družstevní) Hudební, pěvecké (Oreb, Libuše) Jazykové kurzy, divadlo Kino Kino, divadlo Kino, důstojný kulturní dům Koupaliště Krytý bazén, divadlo Kulturní dům, kavárna, čajovna, cvičení pro starší Posilovna, kino Sousedská posezení Tradice-poutě, posvícení, koncerty Večery s hudbou a tancem pro starší generaci Veřejná hřiště Využití funkce zimního stadionu a koupaliště - nezájem funkcionářů radnice - financování! Vzdělávání pro dospělé, kroužky pro předškolní děti

2.5.8.3 Seznam odpovědí na otázku „Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost Vaší obce, čeho si na své obci nejvíce považujete, co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí?“ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Betlém Betlém – pěkné náměstí (v zimním období neodklizené – životu nebezpečné) Betlém, lokalita, koupaliště, zimní stadion Bezproblémové ustavení zastupitelstva obce, nejvíce si považuji zimní údržby obecních komunikací Blízkost krajského města, udržovaná zeleň Blízkost krajského města, klidné prostředí, množství zeleně, přístup k okolní přírodě, možnost volnočasových aktivit mládeže. Bohužel jsem žádnou přednost nenašel, doufám, že se to brzy změní. Celkově klidné město s dobrou základní občanskou vybaveností a dostupností do HK. Blízko příroda - lesy. Čistota a řízení města Čistota prostředí, dobrá obslužná doprava do zaměstnání Dobrá dostupnost do HK, klidné bydlení Dobré vztahy mezi lidmi, z naší části malý provoz automobilové dopravy Dobré životní prostředí, příroda, dostupnost velkého města, historie Docela dobrý Dosažitelnost styku s obecním úřadem, zlepšení vzhledu obce, provoz obchodu s potravinami Dostatek zeleně, sportovišť, turistických stezek a cyklostezek; zatím nezničená příroda v okolí města Dosti okolních lesů, hezké koupaliště a přilehlý areál sportovišť, hřbitov a urnový háj – cesty, vysoký chodník u přechodu blízko kadeřnictví Renátka Dostupnost HK, blízkost lesů Dostupnost krajského města, okolní příroda Dostupnost z HK, okolí Dříve kvalitní voda, nyní neplatí;blízko do HK (práce, nákupy), příroda v okolí, dostatek sportovišť Každý udržuje pořádek před svým domem Klid – prostředí Klid v místě bydliště Klid, dostupnost lesa, řeky, upravené ulice, opravené kostely, hřbitov Klid, poměrná bezpečnost, vcelku dobrá práce OÚ Klidná obec-“útulnost“ Klidná, příroda, pěkná obec Klidné okolí města, blízkost HK Koupaliště Koupaliště, zimní stadion, množství hřišť, postupně nové silnice, konečně výstavba nových domů Koupaliště, zimní stadion, půjčování knih, různé společenské akce Kulturní činnost – díky muzeu Betlémů – mimořádná úroveň divadelního spolku, symposion Lokalita-nedaleko HK, Pardubice; příroda; spoje-vlak, bus; sporty a volnočasové aktivity; lékařská péče; škola ZŠ, MŠ Lze koupit základní potraviny „téměř“ kdykoliv, je to menší zabezpečené městečko Možnost vyhlídky do okolí kraje Musím konstatovat, že tu není nic, co by se mělo líbit, vše potřebné je v Třebechovicích Nadstandardní podmínky k bydlení. Nejsou zde paneláky, lidé se znají, celkem bezpečno Noční můra – malé parkoviště využívá majitel starého Oplu, s rachotem startuje denně od 23 do 1 hod. ranní

63


▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Okolní příroda, sportovní vyžití Opravené kostely, zvláště Oreb, určité tradiční kulturní akce, které se konají pouze v kostele, protože jiné místo zde není Pěkné koupaliště Příroda Příroda, okolí, čistota města, sportovní vyžití Přítomnost MŠ, ZŠ a ZUŠ – dále okolní příroda Relativně klidné prostředí Řeka, lesy, cyklostezky-aktivní odpočinek; blízkost velkého města-zaměstnání Samostatná obec Samostatnost obce – ustanovení zastupitelstva obce, získání znaku a vlajky obce Sešlosti občanů na náměstí při různých příležitostech Služby DOMEČEK, kroužky DDM Snaha o zlepšování podmínek života občanů města, budování mikroregionu, na první pohled pěkné město, plán výstavby skanzenu a betlému (termín!?) Sociální infrastruktura, sportovní vyžití (stadion zimní, fotbalový), koupaliště, 2 SŠ, ZŠ, ZUŠ, MŠ Sociální infrastruktura, sportovní vyžití, 2 SŠ, ZŠ, ZVŠ Solidní sportovní zázemí Spokojenost s dopravní dostupností s HK Spokojenost, pěkné náměstí, cesty na Oreb atd. Společné vánoční akce Sportovní a rekreační vyžití Sportovní vyžití, cyklostezky, příroda, klid TMB Vlakové a autobusové spojení, okolní lesy a vzhled okolí, cyklotrasy, kulturní vyžití Vrácení společenského života k tradicím Vybavenost-vodovod, plynofikace; územní plán; úprava RD; zájem mladé generace bydlet v obci, činnost SDH, poloha poblíž HK a Orlických hor, sportovní akce Zdravotní péče, koupaliště, hřiště

2.5.8.4 Seznam odpovědí na otázku „Co Vy osobně považujete za největší nedostatek Vaší obce, co se Vám osobně na Vaší obci nejvíce nelíbí?“ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Architektonicko-urbanistické řešení centra, nevyužití řeky Dědiny v urbanistickém řešení Celkové stárnutí obyvatel a poměrně nízká možnost a zájem o rozvoj Cyklistická stezka Nepasice -Třebechovice, dětská hřiště Čistota, prašnost, velmi málo možností krátkých procházek, zeleň, vztahy mezi obyvateli a jejich chování. Dopravní situace středu města, průjezd městem; nedostatečná vybavenost zařízení pro děti předškolního věku Dostupnost bydlení, situace s Romy Dostupnost odborných lékařů a laboratorních vyšetření, hodnocení organizace svozu komunálního odpadu Hřiště pro děti Chodníky, komunikace, kanalizace, školka(budova, kapacita), „kulturní“ dům, areál staré ZAZ Chybí kino Chybí kvalitní kulturní stánek Chybí obchvat např. Krňovic i Třebechovic (velké množství kamiónů a nákladních aut) Chybí zde obchod se základními potravinami, velká průjezdnost nákladních aut Je potřeba vyměnit část elektrického vedení z 30. let, od křižovatky směrem k Opočnu, až k číslu domu 52, kde jsou na sloupě pojistky Jednání zastupitelů města vůči občanům, znečišťování ovzduší místní slévárnou Koupaliště Krádeže kol a neschopnost vypátrání, i když se ví, kdo to dělá! Neslyšíme rozhlas, dal se jinam, než byl. Kulturní zařízení – neadekvátní k vysoké úrovni kulturních činností Kvalita a údržba komunikací; hospodaření s vodními zdroji; absence kanalizace v naší části Bědovice Malý výběr potravinového zboží, v 16hod. už skoro nekoupíte pečivo Malý zájem občanů o život v obci Měli jsme být samostatnou obcí (jako Blešno, Běleč). Bohužel to již nejde – Nepasice. Místní komunikace – špatný stav Mnoho psů – způsobují nečistotu a noci ruší štěkotem; v některých ulicích auta na obecních pozemcích – trvale! Na sociální nepřizpůsobivost některých obyvatel, zanedbané prostředí železničního nádraží jako celku Nákladná přestavba radnice, řešení romské otázky, částečné neplnění slibů volebního programu; nezajištění pořádku a bezpečnosti ve městě (městská policie neúčinná); čistota chodníků, trávníků (psi); rozdělování finančních prostředků Nečinnost policie v nočních hodinách pá-so!!! Ohyzdné prostory okolo odpadkových košů a kontejnerů, černé skládky opadů, „teror“ mladých motoristů v nočních hodinách Nečinnost policie (nemyslím výběr pokut od cyklistů, ale vandalismus) Nečistota ve městě – nedostatečná a zdlouhavá informace obyvatel

64


▪ Nedodržování nočního klidu – záp. města – stížnosti bez odezvy – stánek zeleniny a Motoazyl – klub nebo hospoda? Kvality ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

vody!!! Nedokážete se dohodnout, udělá se nová komunikace a za chvíli se zase kope kvůli vodě... Nedostatečná kanalizace + ČOV, úklid pozemních prostranství Nedostatečný počet bytové zástavby v centru Třebechovic Nedostatek dětských hřišť, nedostatek míst ve školce, úzké chodníky v centru města, nedostatek pracovních míst Nedostatek kultury, které je možná zaviněno špatným stavem kulturního domu Nekalé praktiky některých členů zastupitelstva a zájmy křesťanských org.,množství obtěžujících romských spoluobčanů. Některé komunikace neudržované, chybí chodníky a není zajištěna bezpečnost dětí Nekulturnost školní mládeže pořádající v ul. Na Spáleništi před i po vyučování kuřácké párty a odhazující co se jim nehodí; nevhodné umístění hřiště DDM obtěžující hlukem okolí. Výrostci hrající stolní tenis, rozbíjení oken, parkoviště znemožňující výjezd a vjezd do domu 168 Nekvalitní pitná voda, psí výkaly, nejsou odpadkové koše pro psí exkrementy Nemáme obchodní dům, ale ne třeba Lidl, Plus, Pennymarket, ale třeba Tesco Nemožnost zaparkování auta na náměstí pro starší místní občany, vysoký, už skoro neúnosný průjezd aut městem. Není tady kanalizace Není vybudován kruhový objezd ul. Pardubická – hlavní – směr Krňovice Nepořádek kolem skla a plastů na Hradecké třídě, přeplněné odpadkové koše Nepořádek na hřbitově, dětské a sport. hřiště v severní části města, hodně romských spoluobčanů Nepořádek u Dědiny Nepořádek v Kubelíkově ulici, večerní nalévání alkoholu ve stánku, rámus – je to prodejní stánek nebo putika? Nepořádek v ulicích a uličkách a na náměstí Nepořádek, rozbité chodníky Nepořádek:rozbořený mlýn, strašné okolí i sad,směrem ke hřbitovu;rozbité silnice;strašné okolí nádraží;herny!!! Nepořádek - viz popelnice;málo parkovacích míst (ul. Palackého); nedostupnost MŠ Nepasice; chodníky, komunikace, chybí nájezdové rampy a bezbariérové vstupy (SZ, pošta, obchody aj.); romská komunita stále na náměstí. Neukázněnost pejskařů (úklid exkrementů) Neúnosné množství nákladních i osobních aut projíždějících městem, úzké ulice pro auta s přívěsem, chybí odpočinkový park s lavičkami a hřištěm, poslední vlakový spoj přijede do Třebechovic cca 23:00 a pak až ráno, někteří občané vhazují svůj domovní odpad do veřejných odpadkových košů Neupravenost středu obce Nízká údržba a opravy komunikační sítě včetně potřeby rozšíření dopravního spojení Okolí mlýna ve Flesarově ulici, park Na Obci, polorozpadlé domy ve městě, pravý břeh Dědiny od mostu u cukrárny až k železničnímu mostu Opilci – dělají nepořádek Pracovní příležitosti Přes náměstí projíždí zbytečně mnoho aut, špatný stav ovzduší díky spalování plastů apod. → saze + toxický kouř Psí exkrementy, nepořádek, nedostatek kontejnerů, nekvalitní pitná voda Silnice vedoucí přes centrum města, kde se zužuje chodník, což je nebezpečné. Silniční bezpečnost, kvalita ovzduší, kanalizace-odpadní vody, slabá činnost zastupitelstva-investice, dohled na dodržování zákonů, ekonomika, nízké čerpání státních dotací, protipovodňová ochrana, služba občanům a ne skupině jednotlivců! Stav komunikací, špatná propagace města Střed obce – velmi nevzhledný, trvalé parkování aut na zelených pruzích u domů Špatná kvalita pitné vody, nevyřešené pracování v obytných zónách, nízký tlak ve vodovodu Špatná kvalita vody a ovzduší Úklid po psech, kvalita vody Velký nedostatek parkovacích míst Veřejná kanalizace a ČOV; udržování některých veřejných prostranství přilehlých k nemovitostem a malá výstavba RD. Parkování motorových vozidel na pěších komunikacích Všude samý Rom, nic nedělají a vše mají zadarmo, popelnice, řidičáky, opravy zničených baráků – nedávat dotace, ať pracují jako bílí Vybudovat kruhový objezd na křižovatce Pardubická ul. - hlavní silnice na Krňovice – pro občany Třebechovic nebezpečné Vysoké investice do malého počtu akcí - ty jsou využívány mimotřebechovickými Zesílil provoz aut v úseku od Sokolovny do HK, navrhuji snížení povolené rychlosti, popř. retardéry mezi bývalou školkou a zdravotnickým střediskem.

2.5.8.5 Seznam odpovědí na otázku „Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných investicích ve Vaší obci, mikroregionu, co byste zvolil/a“ 1. investice ▪ Bědovice - cesty, parkovací místa ve středu obce ▪ Bytová situace ▪ Bytová zástavba - větší počet bytových domů ▪ Čistý vzduch ▪ Dětská hřiště

65


▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Divadlo (s tanečním sálem, kinem,...) Do komunikací (nové silnice) Dodělat chodníky a silnice Domov důchodců-rozšíření Dostupnost zdravotnictví Ekologické topení Hledat zdroje pitné vody, komunikace-silnice, chodníky, více parkovišť Investice do infrastruktury Investovat do oprav ulic-asfalt, chodníky Kamerový systém a stálá služba policie Kanalizace Kanalizace + ČOV Kanalizace v místních částech (zřízení) Kanalizace v ul. Krátká a ostatních ulicích na Boukalově poli, máme strach z vody, která vnikne do domů v období dešťů Kino Komplexní kulturní stánek Komunikace Kruhový objezd – pro občany naší obce velmi nebezpečné Kruhový objezd na hlavní silnici směr Krňovice Kulturní dům Kulturní stánek - pro lidi, ne pro betlém Kvalitní vodu Lepší působiště pro Betlém Místní komunikace MŠ Muzeum Betlémů Návrat kvalitní pitné vody (nový vrt na Bědovicích do neznečištěné vody) Obchodní dům Odsiřovací zařízení ve slévárně (záležitost majitele) Oprava a údržba silniční sítě a chodníků Oprava elektrické sítě(umístění do země), vyčištění kanalizační sítě Oprava kulturního domu Oprava silnic Oprava starých a výstavba nových chodníků Opravy všech silnic a chodníků i ve vedlejších ulicích Poliklinika Postavení většího obchodního domu Prohloubit průchod kanálu pod silnicí, jelikož při povodni se nám plní sklepy vodou, ve všech domech směrem k Bolehošti i Opočnu Protipovodňová hráz Rekonstrukce chodníků, asfaltová komunikace Rekonstrukce, příp. stavba divadla Řešení dopravní situace Silnice a chodníky Školka - rekonstrukce Tělocvična na posilování Více cyklistických stezek Vodovod Vybudování studní s kvalitní pitnou vodou (Bědovice) Vybudovat cyklostezky od MŠ Nepasice do Třebechovic Výměna oken na ZŠ+žaluzie (havarijní stav) Výstavba cenově dostupných bytů Výstavba po závodu Líra, pošta, policie, hasiči Výstavba sportovního centra s ubytováním u Heldova parku Výstavba veřejné kanalizace a ČOV Zdravotnické středisko Zkvalitnění silnic a místních komunikací Zlepšit stav ovzduší – podpora ekol. topení Zprovoznění koupaliště Zřízení šikmého parkování aut při hlavní silnici podle bývalého ZAZ

2. investice ▪ Bezbariérové vstupy pro vozíčkáře a dětské kočárky

66


▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Budova s bowlingem, případně další sportovní vyžití Cyklostezka podél silnice Cyklostezky do HK Čistička vod Čistička/vodní zdroj (chybí původní nezávadná třebechovická voda) Další závody v areálu Tanexu Deportace nepracujících romských spoluobčanů Dětské hřiště Dodělat veřejné osvětlení i na okraji města Dokončení víceúčelové sportovní haly Dopravní obchvat Třebechovic směr Jaroměř Dostupnost a velký výběr potravin Dovybavení zimního stadionu pro celoroční využití DTTO budova a zázemí TMB Elektrické rozvody do země Hřiště pro děti Chodníky Kanalizace Kanalizace a likvidace odpadních vod, silniční obchvat obce Kanalizace v Bědovicích Klidné místo na posezení - ne herny a strašné hospody Komunikace do spodní části obce Jílovice Kruhový objezd u Krňovic Krytý bazén MC Donald Měření znečištění ovzduší (slévárna denně mezi 13-15hod.) MŠ MŠ - její rozšíření a modernizace Nová dětská hřiště Nové chodníky + okrasné plochy (osázení květinami a jejich údržba) Obchodní středisko Od pošty k mostu, kde je zbytečně široký chodník Oprava pěších komunikací – chodníků Opravit silnice v Nepasicích + přechody pro chodce Park bez psích exkrementů Park v oblasti Tvrz – mlýn Parkovací místa, bezplatný sběrný dvůr Parkoviště v obytných zónách Protihluková bariéra železnice Provést kontrolu a vyčištění kanálů Předškolní zařízení Řešení zlepšení možnosti bezpečného přecházení do obcí Krňovice, Štěnkov Skládka pro zelený odpad – tráva, listí apod. Smysluplný systém svozu odpadků z košů Státní bytová výstavba Stezka Nepasice-Třebechovice Školní a kulturní zařízení Špatné staré rozvody pitné vody a kanalizace Ubytovací možnosti-přestavba staré koželužny na hotel Více hřišť pro děti Vodovod Zábava pro děti Zajistit kvalitu pitné vody Zbourání Dotřelova mlýna a okolí mezi náměstím a Dědinou Zdroje pitné vody Zlepšení domu pro divadlo Zlepšit bus spojení Zmenšit automobilový provoz

3. investice

▪ Bytová výstavba ▪ Cesta kolem Dědiny ▪ Co se bude dít s bývalou čističkou

67


▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Dětská hřiště Dětský kout v Nepasicích + sportovní hřiště Dodělat dětské hřiště – zakrývání pískoviště, aby si děti nehráli v kočičím trusu Dům služeb Komplexní oprava komunikací v obci a okolí, včetně chodníků a dopravního značení!!! Kroužky a jiné zájmové aktivity Kulturní dům Městský rozhlas není v některých částech slyšet Možnost svozu komunálního odpadu dle potřeb občanů-značení nádob čárovým kódem Není slyšet rozhlas, obchod Nové silnice Nový objekt pro obecní knihovnu (větší!) Obchodní centrum-market Oprava kostela sv. Petra a Pavla Oprava Resslovy ul. Oprava školky Nepasice Oprava Týnišťské ulice Opravit nejdůležitější silnice Péče o životní prostředí Plynofikace Bědovic Podpora výstavby nových obytných domů Pracovní příležitost – nevhodný výběr podniků Protipovodňová opatření Přestavba budovy betlému Příjezdové komunikace pro kamiony a nákladní auta mimo město Rekonstrukce školy a kulturního domu Rozhledna Rozšíření zdravotní péče a péče o seniory Silnice Silniční obchvat Nepasic a Blešna Spalování jedovatého odpadu Supermarket Školkobus MŠ Nepasice (s předpokladem, že město v komunálním plánu neuvažuje o rozšíření MŠ ve městě – nedostatečné kapacity) Úprava cyklotrasy Třebechovice-Nepasice-Blešno-Svinary! Za Tratí! Úprava komunikací v určitých částech obce Úprava sokolovny Víc zákroků policie proti vandalům, hlídat životní prostředí a vodu Vybudování či rekonstrukce bývalé školky na školku a pronájem mobilních WC na hřiště u DDM Vybudování velkého stravovacího zařízení Výstavba jeslí a vyšší kapacita mateřské školy Výstavba slibované pošty, služebny policie a hasičů Vytvoření protipovodňových zábran Vyústění kanalizace Zlepšení kvality vody Zrušení byrokratických přežitků směrem k potřebám občanů

68


2.6 Dotazníkové šetření mezi starosty 2.6.1 Úvod V polovině roku 2007 se představitelé Mikroregionu Třebechovicko rozhodli pro aktualizaci strategického rozvojového plánu. V červenci letošního roku bylo provedeno mj. dotazníkové šetření mezi starosty v členských obcích mikroregionu. Cílem průzkumu bylo podat co možná nejširší a nejvěrnější obraz celkové současné situace v jednotlivých obcích mikroregionu a umožnit srovnání obcí ohledně východisek jejich dalšího rozvoje a poskytnout tak důležité vstupní informace pro analýzu Mikroregionu Třebechovicko a následně pro tvorbu jeho strategického rozvojového plánu. 2.6.2 Metodologie průzkumu Pro účely průzkumu byl vypracován dotazník tak, aby pokryl všechny hlavní sféry života obce. Dotazník byl členěn do šesti oddílů dle hlavních oblastí života: 1-bydlení, 2-ekonomický rozvoj a zaměstnanost, 3-veřejné služby a občanská vybavenost, 4-společenský život, volnočasové aktivity a cestovní ruch, 5-doprava a 6-celkový rozvoj a hospodaření obce. Celkem obsahoval 35 otázek. Většina otázek měla strukturovanou podobu a respondentstarosta vybíral z předem nabídnutých odpovědí. Některé otázky byly otevřené, jiné vyžadovaly vlastní formulaci odpovědi. Samotné zpracování dotazníků spočívalo v přepisu odpovědí jednotlivých respondentůstarostů do jednoho formuláře a jejich porovnání. 2.6.3 Základní charakteristika jednotlivých obcí Mikroregionu Třebechovicko Dříve než přejdeme k vlastnímu vyhodnocení dotazníku, bude vhodné podat stručnou základní charakteristiku jednotlivých obci mikroregionu umožňující srovnání jednotlivých obcí, viz následující tabulka a graf. Tabulka č. 7: Základní údaje o jednotlivých obcích Mikroregionu Třebechovicko Obec Běleč nad Orlicí Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice pod Orebem Data k 31.12.2006

Rozloha (ha) 1 882 411 740 365 1 025 565 212 2 101

počet obyvatel 247 313 412 276 328 254 52 5 739

Průměrn ý věk 40,8 40,8 42,5 38,0 40,8 39,6 40,2 40,9

Věková struktura v % 0-14 let

15-64 let

65+ let

15,8 13,7 16,7 16,3 15,5 17,3 21,2 16,3

71,3 75,7 67,2 72,1 69,2 68,9 69,2 69,8

13,0 10,5 16,0 11,6 15,2 13,8 9,6 13,9

Index stáří

Hustota obyvatel (obyv./km2)

82,1 76,7 95,7 71,1 98,0 79,5 45,5 85,3

13,1 76,2 55,7 75,6 32,0 45,0 24,5 273,1

Zdroj: ČSÚ, 2007

69


Graf č. 50: Podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze Mikroregionu Třebechovicko Obyvatelstvo

Rozloha 3,2%

4,1% 5,4% 3,6% 4,3% 3,3% 0,7%

Běleč nad Orlicí

25,8%

28,8%

Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce

5,6%

2,9%

Očelice 75,3 %

Vysoký Újezd Třebechovice p/O

7,7%

10,1% 14,0%

5,0%

Data k 31.12.2006

Zdroj: ČSÚ, 2007

Všechny obce s výjimkou obce Očelice patří do okresu Hradec Králové a do správního obvodu ORP Hradec Králové a správního obvodu POÚ Třebechovice pod Orebem. Obec Očelice náleží okresu Rychnov nad Kněžnou, správního obvodu ORP Dobruška a POÚ Opočno. Statut města mají pouze Třebechovice pod Orebem. 2.6.4 Výsledky dotazníkového šetření 2.6.4.1 Oblast bydlení Celkem sedm otázek bylo zaměřeno na zjišťování současné situace i nejbližších perspektiv v oblasti bydlení v každé jednotlivé obci. Otázka č. 1: „Jak velký je zájem o bydlení ve Vaší obci ?“ Starostové za pomoci pětibodové škály (1-velmi vysoký /2- vysoký / 3-průměrný / 4-nízký / 5velmi malý až žádný) charakterizovali zájem o bydlení v dané obci. Starostové obcí Běleč nad Orlicí a Jílovice označili zájem o bydlení v obci za vysoký, starostové ostatních obcí považují tento zájem za průměrný. Otázka č. 2: „Má Vaše obec vyhrazené lokality pro bytovou výstavbu pro nejbližších 5 let?“ Jednalo se o otázku strukturovanou, neboť v případě, že v obci jsou vyhrazené lokality pro bydlení, měli starostové uvést pro kolik přibližně rodinných domů, zda jsou tyto plochy připravené (volili z odpovědí ano/ne/částečně) a jak velký je o tyto plochy ze strany občanů zájem (volili z odpovědí větší než je kapacita ploch / zájem odpovídá kapacitě ploch / malý, hodně ploch zbývá /žádný). Všechny obce mají ve své územně plánovací dokumentaci vyhrazené lokality pro bydlení a s výjimkou obce Vysoký Újezd ve všech obcích jsou již některé plochy zainvestovány a připraveny pro výstavbu. Pouze v obci Jílovice je zájem o výstavbu větší, než jaká je kapacita ploch.

70


Tabulka č. 8: Zájem o bydlení a lokality pro bytovou výstavbu v obcích Mikroregionu Třebechovicko – základní charakteristika Běleč n/O Zájem o bydlení vysoký Existence lokalit pro ano bydlení Pro kolik přibližně 50 bytů (RD)? Jsou tyto plochy již připraveny částečně (zainvestovány)? zájem Jak velký je o tyto odpovídá plochy zájem? kapacitě ploch

průměrný

Vysoký Újezd průměrný

Třebechovice p/O průměrný

ano

ano

ano

ano

20

7

10

10

200

částečně

částečně

ne

částečně

spíše ne, částečně

Blešno

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

Očelice

průměrný

průměrný

vysoký

průměrný

ano

ano

ano

50

40

částečně

částečně

-

-

zájem větší než odpovídá je kapacita kapacitě ploch ploch

zájem odpovídá kapacitě ploch

zájem zájem existuje, odpovídá množství ploch je kapacitě v nabídce ploch

Otázka č. 3: „Má obec ve vlastnictví nějaké byty?“ Opět se jednalo o otázku strukturovanou, neboť pokud na otázku odpověděli starostové kladně, měli uvést kolik celkem bytů vlastní, kolik evidují žádostí o byt a kolik je v současnosti neobsazených bytů. Přehled odpovědí obsahuje tabulka. Otázka č. 4: „Má obec v plánu postavit nějaké obecní byty?“, byla rovněž otázkou strukturovanou. V případě kladné odpovědi měli starostové napsat, kolik přibližně plánují obecních bytů postavit a v jakém časovém horizontu. Nejvíce bytů vlastní město Třebechovice po Orebem a počet žádostí o přidělení obecního bytu je velmi vysoký. Dvě obce Jeníkovice a Očelice nevlastní žádné byty, jeden až dva obecní byty plánují stavět v obcích Blešno a Jílovice. Tabulka č. 9: Obecní byty v obcích Mikroregionu Třebechovicko – současný stav a nejbližší plán Běleč n/O Blešno Vlastní obec nějaké byty? Kolik bytů vlastní Kolik eviduje žádostí o byt? Kolik bytů je neobsazených? Je v plánu výstavba obecních bytů? Kolik bytů? V jakém časovém horizontu?

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

Očelice

Vysoký Třebechovi Újezd ce p/O ano ano 2 157 0 72 0 1

ano 4 0 0

ano 3 3 0

ne -

ano 1 1 0

ano 1 0 0

ne -

ne

ano

ne

ano

ne

ne

ne

ne

-

2 2007

-

1 do 2010

-

-

-

-

Otázka č. 5: „Zhodnoťte, prosím, stav technické infrastruktury ve Vaší obci.“ měla za cíl získat přehled o současném stavu technické infrastruktury v jednotlivých obcích. Starostové jednotlivé složky technické infrastruktury hodnotili na pětibodové škále (1-zcela vyhovující / 2-vyhovující / 3-nutno zkvalitnit/rozšířit / 4-zcela nevyhovující / 5-není v obci ). V žádné obci mikroregionu není čistírna odpadních vod, nejsou centrální rozvody tepla ani rozvod kabelové televize. Přehled odpovědí starostů jednotlivých obcí obsahuje následující tabulka.

71


Tabulka č. 10: Současný stav technické infrastruktury v obcích Mikroregionu Třebechovicko

Vodovodní síť

Běleč n/O 1

Blešno

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

Očelice

Vysoký Újezd 3

2 3 1 1 3 5, jen Kanalizační síť 1 3 2 4 3 dešťová Čistírna odpadních vod 5 5 5 5 5 5 Elektrorozvody 2 2 2 2 4 2 Plynovody 1 2 2 1 1 2 Rozvod tepla 5 5 5 5 5 5 Veřejné osvětlení 1 2 2 2 4 2 Telekomunikační síť 1 2 1 2 2 2 Internet 1 2 1 1 2 2 Pokrytí mobilní sítí – T-Mobile 1 2 3 2 2 1 Pokrytí mobilní sítí – O2 3 4 3 2 4 3 Pokrytí mobilní sítí - Vodafone 3 4 3 3 4 3 Televizní signál – ČT1 1 2 1 1 1 2 Televizní signál – ČT2 1 2 1 1 1 2 Televizní signál – Nova 1 2 1 1 1 2 Televizní signál – Prima 1 2 1 3 3 2 Kabelová televize 5 5 5 5 5 5 Vysvětlivka: 1-zcela vyhovující / 2-vyhovující / 3-nutno zkvalitnit/rozšířit / 4-zcela nevyhovující / 5-není v obci

Třebechovice p/O 2

3

3

5 2 5 5 2 1 2 3 2 2 1 1 1 3 5

5 2 2 5 2 2 2 1 1 1 1 1 2 2 5

Otázka č. 6: „Zhodnoťte, prosím, stav nakládání s odpady ve Vaší obci.“ Otázka byla strukturovaná a starostové měli celkovou situaci zhodnotit pomocí pětibodové škály (1-zcela vyhovující / 2-vyhovující / 3-nutno zkvalitnit/rozšířit / 4-zcela nevyhovující / 5-není v obci ). Odpovědi starostů jsou v souhrnné podobě uvedeny v následující tabulce. Pouze starosta obce Vysoký Újezd v obci stav nakládání s odpady nehodnotil. Tabulka č. 11: Hodnocení realizovaných způsobů nakládání s odpady v obcích Mikroregionu Třebechovicko Běleč n/O

Blešno

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

Očelice

Vysoký Třebechovi Újezd ce p/O

Pravidelný svoz tuhého 1 2 2 1 2 1 komunálního odpadu Pravidelný svoz nebezpečného 1 2 2 1 1 2 odpadu Provoz sběrných dvorů nebo 5 5 5 5 5 5 skládek Množství a rozmístění nádob pro 1 3 3 2 3 2 tříděný odpad Využívání nádob pro tříděný 1 2 3 2 3 2 odpad ze strany obyvatel Vysvětlivka: 1-zcela vyhovující / 2-vyhovující / 3-nutno zkvalitnit/rozšířit / 4-zcela nevyhovující / 5-není v obci

-

1

-

2

-

2

-

2

-

2

Otázka č. 7: „Má Vaše obec problém s černými skládkami?“ V daném případě starostové volili jednu z pěti předdefinovaných odpovědí (Ne, v obci žádné nejsou. / Občas se nějaká černá skládka vytvoří, ale obvykle je brzy bez problémů zjednána náprava. / Občas se nějaká černá skládka vytvoří a pak bývá problém, jak zajistit její odstranění. / V obci je dlouhodobě alespoň jedna černá skládka, ale prakticky se s ní nic nedělá, případně nikomu nevadí. / V obci je dlouhodobě alespoň jedna černá skládka, kterou se i přes značné úsilí nedaří odstranit. ) Tři obce, Běleč nad Orlicí, Blešno a Jílovice, dle sdělení starostů, nemají žádný problém s černými skládkami. Starosta Třebechovic pod Orebem zvolil odpovědi dvě.

72


Tabulka č. 12: Černé skládky v obcích Mikroregionu Třebechovicko – současný stav Obec

Vybraná odpověď

Běleč nad Orlicí

Ne, v obci žádné nejsou.

Blešno


Jeníkovice

V obci je dlouhodobě alespoň jedna černá skládka, kterou se i přes značné úsilí nedaří odstranit.

Jílovice


Ledce

Občas se nějaká černá skládka vytvoří a pak bývá problém, jak zajistit její odstranění.

Očelice

Občas se nějaká černá skládka vytvoří a pak bývá problém, jak zajistit její odstranění.

Vysoký Újezd

V obci je dlouhodobě alespoň jedna černá skládka, kterou se i přes značné úsilí nedaří odstranit. Občas se nějaká černá skládka vytvoří a pak bývá problém, jak zajistit její odstranění. V obci je dlouhodobě alespoň jedna černá skládka, kterou se i přes značné úsilí nedaří odstranit.

Třebechovice p/O

2.6.4.2 Ekonomický rozvoj a zaměstnanost Ke zmapování situace v oblasti ekonomického rozvoje a zaměstnanosti směřovaly celkem čtyři otázky. Přehled největších zaměstnavatelů v každé obci, zda do obce v posledních pěti letech přišel nový investor, který zde založil svou firmu a zda jsou v obci vhodné lokality k podnikání, ať již původní, dnes již nevyužívané a chátrající areály, tzv. brownfields, nebo nové plochy, tzv. greenfields, by měl napomoci ze zhodnocení celkového ekonomického potenciálu každé obce. Následující čtyři tabulky shrnují odpovědi starostů na otázky č. 8 až 11. Otázka č. 8: „Kteří jsou největší zaměstnavatelé ve Vaší obci?“ Tabulka č. 13: Největší zaměstnavatelé v obcích Mikroregionu Třebechovicko

Běleč n/O

Blešno

Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice pod Orebem

Název zaměstnavatele (podniku) Stavoka Hradec Králové Explat Triplex Natura ADS Idealstav Akra s.r. Jeníkovice Rek Oldřich Autovrakoviště Agrospol a.s. Bolehošť Hubálek Jaroslav Vlček Michal Vibracoustic, s.r.o. Solpap, s.r.o. Elega

Obor podnikání stavebnictví strojírenství výtahy plasty stavební stavební zemědělství staveb. práce+autodoprava likvidace aut, prodej náhrad. dílů zemědělství autoopravna autoklempířství díly do aut výroba obalů z lepenky šití kabelek

73

Počet zaměstnanců 7 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno 15 5 5 neuvedeno 2 1 100 100


Otázka č. 9: „Vypište, prosím, nové investory a firmy, kteří do Vaší obce přišli v posledních pěti letech.“ Tabulka č. 14: Příchod nových investorů v obcích Mikroregionu Třebechovicko v posledních pěti letech

Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

Investor (firma - název) Heta M.Švec - ovčí farma Triplex Vibracoustic, s.r.o.

Obor podnikání kovovýroba pastevectví výtahy díly do aut

Přibližný počet zaměstnanců 15 5 neuvedeno 100

Otázka č. 10: „Vypište, prosím, stávající nevyužívané (i chátrající) objekty ve Vaší obci vhodné k podnikání ?“ Tabulka č. 15: Nevyužívané objekty v obcích Mikroregionu Třebechovicko vhodné k podnikání Nevyužívaný objekt Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

budova obecní školy kravín cihelna statek - soukromý hospoda - soukromá kravín

Přibližná velikost (rozloha nebo počet budov) 250m2 4 4 1 -

Původní využití škola živočišná výroba výroba cihel velkovýkrmna vepřů hospoda - sál živočišná výroba

Otázka č. 11: „Jsou ve Vaší obci nějaké rozvojové lokality vhodné pro podnikání?Pokud ano, vypište, prosím.“ Tabulka č. 16: Rozvojové lokality v obcích Mikroregionu Třebechovicko vhodné k podnikání Rozvojové lokalita Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

Přibližná velikost (ha) 5 ha

Areál bývalého ZD 2 restaurace 3 lokality mezi žel. tratí 15 ha, 10 ha, 8 a silnicí I/11 ha

74

Vlastnictví (obecní/soukromé) soukromé

Připravenost (ano/ne/částečně) ne

Je již zájemce? (ano/ne) ne

-

-

-

soukromé

ne

ano


2.6.4.3 Veřejné služby a občanská vybavenost K dokreslení celkové situace v oblasti veřejných služeb a občanské vybavenosti mělo napomoci následujících sedm otázek. Otázka č. 12: „Je ve Vaší obci mateřská škola?“ byla otázkou strukturovanou. V případě, že v obci se nachází mateřská škola, bylo po respondentovi žádáno, aby doplnil další doplňující informace. Tabulka č. 17: Mateřské školy v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Existence MŠ ne ne ano ne ne ne ne ano

Jak velký je zájem o MŠ zájem převyšuje kapacitu MŠ zájem převyšuje kapacitu MŠ

Vybavenost a stav MŠ: vyhovující -

Otázka č. 13: „Má Vaše obec nějaké problémy v oblasti zabezpečení základního školství? Pokud ano, vypište, prosím.“ byla otázkou otevřenou, starostové sami formulovali svou odpověď. Tabulka č. 18: Problémy týkající se zabezpečování základního školství v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Volně formulovaná odpověď Část dětí dojíždí do Třebechovic a část do Hradce Králové. Autobusové spojení odpoledne a v podvečer je nevyhovujíc. nemá nemá děti dojíždí převážně do ZŠ Opočno děti dojíždějí do různých ZŠ - různé náklady, zatěžuje to rozpočet nemá

Otázka č. 14: „Má Vaše obec problémy v oblasti zajištění zdravotní péče pro své občany? Vypište, prosím.“ , byla rovněž otázkou otevřenou, starostové sami formulovali svou odpověď. Tabulka č. 19: Problémy týkající se zabezpečování zdravotní péče v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Volně formulovaná odpověď Zajištění zdrav. péče vyhovující Dlouhé čekací doby na ošetření, horší spojení pro starší občany ne Zdravotní péče - individuálně (Třebechovice - Opočno) nemá nemá

75


Otázka č. 15: „Provozuje ve Vaší obci svoji praxi nějaký lékař, tj. má alespoň 1x týdně přímo v obci ordinační hodiny?“ Tabulka č. 20: Provozování lékařské praxe v obcích Mikroregionu Třebechovicko, vč. specializace


Lékařská praxe ne ne ano ne ne ne ne ano

obor, specializace

1x měsíčně-praktický lékař

praktický lékař, zubař, gynekolog, internista, fyzioterapeut

Otázka č. 16: „Jaká je úroveň zajištění sociální péče a služeb v obci?“. Otázka byla strukturovaná, jednak při hodnocení úrovně služeb starostové volili z předem nabídnutých odpovědí (zcela vyhovující / vyhovující / nutné zkvalitnění / nevyhovující) a dále byli dotázáni, zda jim nějaký typ služeb chybí, případně, aby uvedli o jaký typ služby jde. Tabulka č. 21: Úroveň zajištění sociální péče a služeb v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Úroveň služeb vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující

Chybí nebo je nedostatečný některý typ sociální služby? Který? nechybí

nebyl požadavek

Otázka č. 17: „Jaká je úroveň a rozmístění maloobchodní sítě ve Vaší obci?“ byla otázkou strukturovanou, kromě hodnocení stávající sítě měli starostové vypsat, jaký případně obchod v obci postrádají. Odpovědi jsou obsaženy v tabulce. Otázka č. 18: „Jsou ve Vaší obci dostupné alespoň některé komunální služby pro občany a domácnosti“ byla otázkou strukturovanou. Starostové byli vyzvání, aby, pokud na otázku odpovídají kladně, vypsali, které konkrétní služby v obci, případně, které služby v obci nejvíce postrádají. Odpovědi jsou obsažené v následující tabulce. Tabulka č. 22: Maloobchodní síť a služby pro občany a domácnosti v obcích Mikroregionu Třebechovicko Maloobchod. síť v obci Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce

nemáme žádný obchod vyhovující nutné zkvalitnění vyhovující

Jaký obchod nejvíce v obci postrádáte? základní potraviny

Služby v obci nejsou kadeřnictví, pneuservis krejčovství nejsou

vyhovující

nejsou

Očelice Vysoký Újezd

vyhovující nemáme žádný obchod

Třebechovice p/O

vyhovující

nejsou nejsou prádelna, opravna obuvi, opravny drobných domácích spotřebičů, kadeřnictví, pedikúra, krejčovství, kosmetika, autoopravna a další

76

Jaké služby nejvíce v obci postrádáte? žádné kadeřnictví praktický lékař, kadeřnictví


2.6.4.4 Společenský život, volnočasové aktivity a cestovní ruch K získání celkového obrazu o společenském životě, možnostech trávení volného času a potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích mělo napomoci následujících sedm otázek. Otázka č. 19: „Jaká zařízení v souvislosti s využíváním volného času se v obci nachází? Vypište, prosím.“ Otázka byla strukturovaná a vyzývala starosty, aby nejen vyjmenovali zařízení, kterými obec disponuje, nýbrž aby i zhodnotili celkový stav a vybavenost těchto zařízení i intenzitu jejich využívání, přičemž zaškrtávali jednu odpověď z tříbodové hodnotící škály. Zároveň starostové měli uvést jaké případně zařízení v obci nejvíce postrádají. Tabulka č. 23: Společensko-kulturní a sportovní zařízení v obcích Mikroregionu Třebechovicko

Zařízení Běleč n/O Blešno

Jeníkovice

Jílovice Ledce

Očelice

Vysoký Újezd

Třebechovice p/O

společenský sál hřiště dětské hřiště knihovna fotbalové hřiště volejbalové hřiště sociální zázemí na hřišti knihovna místní pohostinství - sál sportovní areál "Na Ohrádce" hřiště knihovna hřiště posilovna knihovna klubovna knihovna hřiště společenský sál fotbalové hřiště zimní stadion koupaliště kuželna tělocvična tenisové kurty skatepark několik dalších zařízení

Celkový stav a vybavenost (velmi dobrý / vyhovující / dostačující / nevyhovující) dostačující dostačující dostačující vyhovující dostačující buduje se buduje se vyhovující vyhovující

Intenzita využívání (vysoká / průměrná / nízká) průměrná vysoká průměrná průměrná průměrná v let. období bude průměrná průměrná průměrná

vyhovující

průměrná

-

vyhovující dostačující dostačující dostačující dostačující vyhovující vyhovující velmi dobrý nevyhovující dostačující dostačující dostačující dostačující dostačující dostačující dostačující dostačující

průměrná nízká vysoká vysoká průměrná vysoká průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná průměrná

tělocvična, společenský sál

Jaké zařízení nejvíce v obci postrádáte? sportoviště a tělocvična -

-

společenský sál

-

bowling, posilovna, sauna

Následující dvě otázky podávají přehled o existenci nejrůznějších spolků a organizací, ve kterých se občané jednotlivých obcí sdružují, a o pravidelných tradičních akcích, jež se v obci pořádají.

77


Otázka č. 20: „Jaké, prosím, spolky, sdružení a hnutí ve Vaší obci působí? Vypište, prosím.“ Tabulka č. 24: Společenské a sportovní organizace v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Volně formulovaná odpověď SDH, Šipkový klub Sportovci - volné sdružení, Myslivecké sdružení Dehetník, zahrádkáři - organizovaní v ČZS, Klub žen volné sdružení SDH, TJ Sokol SDH, TJ Jílovice, Svaz zahrádkářů SDH, mladí hasiči, myslivci, kroužek nohejbalu, kroužek malé kopané SDH, Myslivecké sdružení, hokejbalisté, skateboardisté Sport. klub - TJ Vysoký Újezd SDH, rybáři, chovatelé, skauti, SK – fotbal, volejbal, hokej, tenis, Sokol, Orel

Otázka č. 21: „Jaké tradiční akce ve Vaší obci probíhají? Vypište, prosím.“ Tabulka č. 25: Tradiční společensko-kulturní a sportovní akce v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Volně formulovaná odpověď fotbalový turnaj, taneční zábavy pravidelné bály jednotlivých spolků pravidelné plesy, posvícení, pouť, koncerty, fotbalová utkání (okresní soutěž), hasičská cvičení sportovní turnaje, posvícenecká zábava, pouťová zábava, plesy, zahrádkářské výstavy, hasičské soutěže, tradiční letní "Pivoseč" "Ledecká lávka" - tradiční sport. a kult. akce - 30 let Memoriál Josefa Falty v malé kopané, posvícenecká zábava, pouťová zábava, utkání v malé kopané svobodní vs. ženatí, zpívání vánočních koled před kapličkou koncerty v kostele sv. Jakuba, posvícení, spol. akce na letním parketě plesy, jarmark, výstavy, koncerty, sportovní turnaje, divadelní přehlídka Symposion, masopustní slavnost, Slavnosti vlídnosti a lásky, Pohádkový les

Otázka č. 22: „Co může Vaše obec ve vazbě na cestovní ruch nabídnout?“ byla otázkou strukturovanou. Jednak starostové vybírali ze seznamu obvyklých nabídek služeb a atrakcí v oblasti turistického ruchu, jednak sami vypisovali, co obec může nabídnout v současnosti, případně v nejbližších pěti letech. Odpovědi jsou přehledně uvedeny v následujících dvou tabulkách. Tabulka č. 26: Nabídka služeb a atrakcí v oblasti turistického ruchu v obcích Mikroregionu Třebechovicko Běleč n/O Stravování Ubytování Koupání a sporty Památníky, muzea, výstavy Přírodní zajímavosti Pěkné a zdravé prostředí Udržované turistické trasy Udržované cyklotrasy

Blešno

Jeníkovice

Jílovice

ano

na objednávku

ano

Ledce

Očelice

Vysoký Třebechovi Újezd ce p/O ano

ano ano ano ano

ano ano ano

ano

78

ano

ano ano ano ano

ano ano

ano ano ano ano ano ano ano


Tabulka č. 27: Současná i budoucí nabídka dalších služeb a atrakcí v obcích Mikroregionu Třebechovicko

Běleč n/O Blešno

Co dalšího může obec nabídnout koupání v místní pískovně Jízda na koních a dětský tábor na ranči Blešno

Co plánuje obec nabídnout do cca 5 let výstavba vodáckého přístaviště

Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice

sraz rodáků

Vysoký Újezd Třebechovice

vodácké sporty, jízda na koni

Otázky č. 23 a 24 si kladly za cíl poskytnout informace k posouzení celkového potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích mikroregionu. Otázka č. 23: „Zájem o Vaši obec ze strany turistů a návštěvníků je ...“ byla otázkou uzavřenou a starostové volili jednu z předdefinovaných odpovědí (vysoký / průměrný / malý / žádný). Přehled o jejich volbě obsahuje tabulka č. 28. Otázka č. 24: „Jaké způsoby a formy propagace Vaše obec využívá?“. Starostové volili z předem nabídnutých odpovědí, případně mohli vypsat, jakým ještě jiným způsobem svou obec propagují v oblasti cestovního ruchu. Tabulka č. 28: Zájem ze strany turistů a způsoby propagace obce v obcích Mikroregionu Třebechovicko

Zájem ze strany turistů Způsob propagace: informační středisko účast na veletrzích webové stránky propagační materiály

Běleč n/O vysoký

ano ano

Blešno

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

Očelice

malý

malý

malý

průměrný

průměrný

ano

ano ano

ano ano Haló noviny

jiné formy. Jaké?

ano

Vysoký Újezd vysoký

Třebechovice p/O průměrný

ano ano

ano ano ano ano Euroregion Glacensis

2.6.4.5 Doprava Oblast dopravy v dotazníku sledovaly celkem čtyři otázky, z nichž tři byly uzavřené, starostové vybírali z předem definovaných odpovědí a čtvrtá byla otevřená, starostové svou odpověď sami formulovali. Otázka č. 25: „Jaká je kvalita místních komunikací v obci ?“. Starostové vybírali ze čtyřbodové hodnotící škály (1-zcela vyhovující /2- vyhovující / 3-nutné zkvalitnění / 4nevyhovující). Otázka č. 26: „Jaká je kvalita ostatní dopravní infrastruktury v obci? Starostové vybírali ze čtyřbodové hodnotící škály (1-zcela vyhovující /2- vyhovující / 3-nutné zkvalitnění / 4nevyhovující). Otázka č. 27: „Jak byste hodnotil dostupnost a kvalitu veřejné dopravy ve Vaší obci?“ Starostové vybírali ze čtyřbodové hodnotící škály (1-zcela vyhovující /2- vyhovující / 3-nutné zkvalitnění / 4-nevyhovující).

79


Tabulka č. 29: Celkové hodnocení dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v obcích Mikroregionu Třebechovicko Kvalita místních komunikací Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

vyhovující nutno zkvalitnit nutno zkvalitnit nutno zkvalitnit nutno zkvalitnit nutno zkvalitnit nevyhovující nutno zkvalitnit

kvalita ostatní dopravní infrastruktury vyhovující nutno zkvalitnit nutno zkvalitnit vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela vyhovující vyhovující

dostupnost a kvalita veřejné dopravy nutno zkvalitnit vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující zcela vyhovující zcela vyhovující vyhovující

Otázka č. 28: „Má-li Vaše obec problémy v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury, které z nich považujete za nejnaléhavější k řešení?“ Tabulka č. 30: Problémy v oblasti dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v obcích Mikroregionu Třebechovicko Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

Volně formulovaná odpověď Autobusové spoje o víkendu a v odpoledních a večerních hodinách silnice č. I/11 - výstavba plánovaného obchvatu údržba míst. komunikací, příp. jejich rozšíření, údržba a rozšíření chodníků průjezd obcí - kamiony, nedodržování rychlosti odklon kamionové dopravy, zabezpečit dodržovaní rychlosti, vybudovat obchvat (dle územního plánu) parkování zejm. v centru města

2.6.4.6 Celkový rozvoj a hospodaření obce Otázka č. 29: „Získala Vaše obec v uplynulých třech letech nějaké dotace a granty?“ Otázka byla uzavřená a starostové volili z předem definovaných odpovědí. Potěšitelné je, že každá obec v uplynulých třech letech získala alespoň nějakou dotaci. Tabulka č. 31: Dotace v obcích Mikroregionu Třebechovicko v uplynulých třech letech Dotace z EU Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

Dotace ze státního rozpočtu

Jiné dotace ano

ano ano ano

ano ano

ano

ano

80

ano ano ano ano ano

Nezískala


Otázka č. 30: „Jaké velké investiční akce Vaše obec plánuje zrealizovat v časovém horizontu do 10 let?“ byla otázkou otevřenou. Starostové byli vyzváni k podrobnějšímu popisu plánovaného projektu nebo záměru. Tabulka č. 32: Investiční projekty a záměry v obcích Mikroregionu Třebechovicko do 10 let Doba realizace

Investiční projekt, záměr Běleč n/O

Blešno

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

Očelice

Vysoký Újezd Třebechovice

Rekonstrukce budovy evang. fary 10 let Výstavba 2 byt. jednotek 2007 kruhová křižovatka 2008 chodník 2008 přechod pro chodce 2008 Kanalizace a ČOV 2013 rozšíření vodovodu 2008-09 protipovodňová opatření 2008-09 chodníky 2008-15 kanalizace+ČOV - Projekt. dokumentace 2007-08 kanalizace+ČOV 2010-15 dočišťovací nádrže 2007-08 Výstavba komunikace u RD 2008 oprava komunikace směr Skršice 2009-10 Výstavba obecního bytu 2010 oprava a výstavba chodníků průběžně Pořízení územního plánu (nová výstavba) 2009-10 rekonstrukce chodníků 2007-08 zasíťování pozemků 2007 a dále výkup a příprava stavebních parcel 2007-10 protierozní opatření - poldr 2009-11

Odhadované celkové náklady 7 mil. Kč 2 mil. Kč 5 mil. Kč 0,5 mil. Kč 0,4 mil. Kč 20 mil. Kč 1,5 mil. Kč 0,6 mil. Kč 6 mil. Kč 1,5 mil. Kč 20 mil. Kč 5 mil. Kč 1 mil. Kč 3 mil. Kč 1 mil. Kč 2 mil. Kč 100 tis. Kč 2 mil. Kč 1 mil. Kč do 4. mil. Kč do 3 mil. Kč

Finanční zdroje (obecní / dotace EU / jiné dotace / soukromé zdroje) obecní+dotace obecní soukromé obecní+dotace? obecní+dotace? obecní+dotace? obecní+dotace obecní+dotace obecní+dotace obecní+dotace dotace EU+ jiné dotace dotace dotace obecní+dotace dotace obecní dotace obecní

víceúčelové hřiště s umělým povrchem

2009

2 mil. Kč.

připojení na vodovod Litá výstavba ČOV viz databáze projektů v Implementační části

2008-09 2010-12

2 mil. Kč 2-3 mil. Kč

protierozní opatření - poldr víceúčelové hřiště s umělým povrchem půjčka + dotace není zajištěno

-

-

-

Otázka č. 31: „Hospodaření Vaší obce za uplynulé tři roky lze charakterizovat následovně:...“ Zde byli starostové vyzváni, aby z předem nabídnutých odpovědí vybrali tu, která nejblíže charakterizuje hospodaření jejich obcí. Tabulka č. 33: Základní charakteristika hospodaření obcí Mikroregionu Třebechovicko za poslední tři roky Běleč n/O Prostředky, které máme, tak akorát pokryjí potřeby obce, nezadlužujeme se Zbývají nám nevelké finanční prostředky (aby byla rezerva na nepředvídatelná vydání) Zbývají nám velké finanční prostředky (šetříme na velkou investici) Máme nevelké a bezproblémově splatitelné dluhy

ano

Blešno

ano

ano

Jeníkovice

Jílovice

Ledce

ano

ano

ano

Očelice

Vysoký Újezd

Třebechovice

ano ano

ano ano

Máme značné, ale reálně splatitelné dluhy Máme značné a obtížně splatitelné dluhy Máme značné dluhy a bez vnější pomoci zřejmě nesplatitelné dluhy

Následující tři otázky měly napomoci identifikovat jak hlavní přednosti a předpoklady budoucího rozvoje, tak jeho hlavní překážky. Otázky byly otevřené, starostové sami formulovali odpověď. 81


Otázka č. 32: „Co, dle Vašeho mínění, je největší předností Vaší obce? Čím je Vaše obec zajímavá, jedinečná?“ Tabulka č. 34: Hlavní přednosti obcí Mikroregionu Třebechovicko


Volně formulovaná odpověď Blízkost do Hradce Králové a současně je obklopena nádherným okolím a lesy. Těsná blízkost HK Historie Sportovní areál "Na Ohrádce", úprava veřejných prostranství Poloha obce, upravenost obce, kulturní památka - kostelíček Upravená, čistá, dobře dostupná a obsluhovaná obec Obec je na kopci - výhled do širokého okolí Poloha, okolní příroda, TMB + Třebechovický Proboštův betlém. Dynamika rozvoje města.

Otázka č. 33: „Rozvoj které oblasti (oblastí) považujete za klíčový pro budoucí rozvoj Vaší obce?“ Tabulka č. 35: Hlavní předpoklady dalšího rozvoje obcí Mikroregionu Třebechovicko Volně formulovaná odpověď Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce Očelice Vysoký Újezd Třebechovice p/O

Výstavba obchvatu obce Rozvoj individuální bytové výstavby, vč. inženýrských sítí Dokončení výstavby místních komunikací a chodníků, výstavba dočišťovacích nádrží (ČOV) Výstavba, sport, kultura Příprava ploch pro výstavbu RD, udržování a rozvoj technické infrastruktury Zlepšit kvalitu vody + ČOV Udržení rovnováhy rozvoje

Otázka č. 34: „Jaké jsou, dle Vašeho mínění, největší překážky v rozvoji Vaší obce?“ Tabulka č. 36: Největší překážky rozvoje v obcích Mikroregionu Třebechovicko


Volně formulovaná odpověď Územní plán a byrokratický přístup nadřízených orgánů. silnice č. I/11, která prochází přes celou obce (asi 2 km) finanční zdroje finanční zdroje administrativní překážky úřadů personální a finanční finanční zdroje finanční zdroje

82


Otázka č. 35: „Jaký je hlavní přínos (výhody) v členství Vaší obce v dobrovolném svazku obcí Mikroregion Třebechovice?“ byla otázkou otevřenou a starostové zde vypisovali, co považují za hlavní přínos existence dobrovolného svazku a členství jejich obce v něm. Tabulka č. 37: Hlavní výhody členství obce v dobrovolném svazku obcí Mikroregionu Třebechovicko

Běleč n/O Blešno Jeníkovice Jílovice Ledce

Očelice

Vysoký Újezd Třebechovice p/O

Volně formulovaná odpověď větší možnost získávání dotací propagace obce Lepší přístup k dotacím díky koordinaci zájmů možnost čerpat účelové dotace propagace obce v rámci mikroregionu - noviny Haló spolupráce v sociální oblasti (charita spod.) získání dotací pro rozvoj obce spolupráce s obcemi mikroregionu větší možnost získávání dotací soudržnost obcí, výměna zkušeností dotace zviditelnění obce odborná rada a pomoc v konkrét. situacích, spolupráce obcí při řešení obecných problémů - doprava, komunikace, finance, dotace apod. získání přehledu o dění v okolí v širším kontextu větší možnost získávání dotací+ zpracování větší možnost získávání dotací koordinace rozvoje spádového území

2.6.5 Závěr Cílem dotazníkového šetření a následně této zprávy nebylo analyzovat současnou situaci ani stanovovat priority budoucího rozvoje Mikroregionu Třebechovicko ani jeho jednotlivých členských obcí, nýbrž pro tuto činnost poskytnout vstupní informace plynoucí z jednotného způsobu dotazování jednotlivých starostů. Zpráva poskytuje v přehledné a vyčerpávající podobě odpovědi všech starostů na otázky obsažené v dotazníku. Ještě jednou děkujeme všem starostům za vstřícnost a za čas, který strávili vyplňováním dotazníku.

83


2.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

Fungující tradiční výroba v regionu (keramika, výroba oken, kožené zboží, brašnářství) Relativně vysoká podnikatelská aktivita místních obyvatel Typově zajímavá Střední veřejnoprávní škola TRIVIS a Soukromá hotelová škola v Třebechovicích Výhodná poloha regionu na silnici I/11 a železnici, dobrá dopravní dostupnost centra mikroregionu Přirozené vazby mikroregionu - spádovost (doprava, školy, služby) Blízkost krajského města Hradce Králové (pracovní příležitosti, kultura, služby) Zpracovaná územně plánovací dokumentace ve všech obcích Rozvíjející se nabídka bydlení a bytová výstavba v mikroregionu Významné turistické atraktivity –Třebechovický betlém, Skanzen Krňovice, přírodní park Orlice aj. Nabídka atrakcí pro volný čas a příměstskou rekreaci - koupaliště v Třebechovicích, jízda na koních v Blešně a na lesním statku v Bědovicích, splouvání Orlice aj. Fungující síť cyklotras na území mikroregionu Dokončená plynofikace ve všech obcích mikroregionu (kromě Vysokého Újezdu) Dostatečné technické vybavení pro sportovní aktivity Existence rodičovského centra poskytující služby pro rodiny s dětmi a nabízející volnočasové aktivity Dobře fungující služby a nabídka volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi, děti a mládež Živá aktivita místních spolků a sdružení Vysoká přírodní hodnota krajiny v oblasti Poorlicka a přilehlého přírodního parku Orlice SLABÉ STRÁNKY

Špatná dopravní obslužnost v některých částech regionu Doznívající útlum průmyslových aktivit – průmyslová zóna jen částečně využitá Neúplná nabídka možností trávení volného času Chybějící obchvat obce Blešno a místní částí Nepasice na silnici I/11 Nevyhovující protipovodňová ochrana území Nedostatečné ubytovací kapacity v mikroregionu Nedobudovaná síť technické infrastruktury

84


PŘÍLEŽITOSTI

Zájem obyvatel z Hradce Králové o bydlení a rekreaci Zájem zahraničních investorů o podnikání v blízkosti krajských měst Volné objekty pro zemědělství a průmysl, dokončení přípravy průmyslové zóny Potenciál průmyslového areálu - firma Tanex Dokončení komplexních pozemkových úprav za účasti státu Využití potenciálu ložišť písku v mikroregionu Rozvoj cestovního ruchu a využití místních specifik - údolní niva Orlice, betlém, cyklostezky apod. OHROŽENÍ

Odchod mladých lidí do větších center Konkurence obchodníkům (z důvodu blízkosti Hradce Králové) Vysoké ceny nemovitostí (z důvodu blízkosti Hradce Králové) Zemědělská politika státu způsobující útlum zemědělské výroby a ohrožení přírodní krajiny Možné ohrožení nedostatečně chráněného území před povodněmi Stoupající provoz na silnici I/11 a tím nižší bezpečnost provozu Regionu se vyhnou velké investice do (dopravní) infrastruktury

85


3

Strategická část

3.1 Struktura strategické části Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko na období 2008 – 2015 vychází z kombinace a vzájemné provázanosti expertního a komunitního přístupu při procesu zpracování. Strategie je založena na vyváženém rozvoji celého území, a to při respektování principů dlouhodobě udržitelného rozvoje a aplikaci přístupů místní Agendy 21. Takový přístup by měl zajistit stabilní ekonomický růst, šetrné využívání přírodních zdrojů, respektování sociálních potřeb obyvatelstva a ochranu životního prostředí. Struktura dokumentu odpovídá standardním koncepčním pracem komplexního zaměření. Byla použita zavedená terminologie, běžná při tvorbě programových dokumentů a strategických plánů, respektujících principy místní Agendy 21. Na základě provedených analytických prací a na základě vzájemných diskuzí regionálních aktérů a účastníků procesu tvorby strategie byla definována vize regionu, na kterou navazuje globální cíl, vymezující základní směry rozvoje. Vše je dále rozpracováno v prioritních oblastech. Pro každou prioritní oblast je stanoven prioritní cíl a následně jsou formulovány specifické cíle dané priority a opatření vedoucí k naplnění stanovených cílů.

VIZE

GLOBÁLNÍ CÍL

Prioritní oblast X

Prioritní oblast X

Prioritní oblast X

Prioritní cíl Specifické cíle Opatření



86


3.2 Vize a globální cíl Budoucí rozvoj území Mikroregionu Třebechovicko by měl vést k naplnění následující vize a na ni navazujícího globálního cíle, které byly v rámci tvorby programu rozvoje regionu definovány a vyjadřují společnou dohodu členů sdružení a dalších regionálních aktérů, k jakému ideálnímu cílovému stavu je nastavení strategie směřováno. VIZE

Vyspělý a atraktivní region efektivně využívající svůj hospodářský, přírodní i kulturní potenciál a poskytující svým obyvatelům dobré podmínky pro práci, bydlení i rekreaci GLOBÁLNÍ CÍL

Využití přírodního, kulturního a ekonomického zázemí a polohy regionu pro hospodářský rozvoj obcí, rozšíření nabídky služeb a pracovních příležitostí, posílení sociálního a kulturního zázemí a zvýšení kvality životního prostředí

3.3 Prioritní oblasti Na základě vzájemných diskuzí, analytických podkladových materiálů (profil regionu, SWOT analýza) a na základě identifikovaných reálných potřeb regionu jsou pro území Mikroregionu Třebechovicko definovány čtyři následující prioritní oblasti rozvoje, které představují ucelené celky tématicky zaměřené a směřované k naplnění vize a globálního cíle.

Prioritní oblast č. 1: Infrastruktura a životní prostředí Prioritní cíl: Vysoká kvalita života obyvatel zabezpečená fungující dopravní i technickou infrastrukturou, dobrým životním prostředím a vysokým standardem bydlení Prioritní oblast č. 2: Občanská vybavenost a kvalita života obyvatel Prioritní cíl: Sociálně stabilní obyvatelstvo, lidé spokojení se životem ve své obci Prioritní oblast č. 1: Cestovní ruch a podnikání Prioritní cíl: Dynamicky se rozvíjející hospodářství v regionu, zvýšení atraktivity území pro investice a cestovní ruch

87


3.4 Prioritní oblast č. 1: Infrastruktura a životní prostředí 3.4.1 Specifický cíl 1.1: Kvalitní dopravní infrastruktura, bezpečný provoz na komunikacích Specifický cíl 1.1 je zaměřen na zlepšení dopravní infrastruktury v celém regionu. Stav dopravní infrastruktury významně ovlivňuje všechny složky socioekonomického rozvoje regionu. V rámci tohoto cíle se jedná zejména o zvýšení kvality komunikací, jejichž špatný stav snižuje bezpečnost obyvatel a komplikuje dopravní dostupnost sídel. Frekventované silnice mnohdy zhoršují životní podmínky obyvatel nadměrným hlukem a znečištěním životního prostředí. Pro zvýšení dopravní dostupnosti je zapotřebí zlepšit stav regionálních silnic, ale i dalších dopravních staveb (mosty, propustky apod.) či ostatního příslušenství (osvětlení, značení apod.), na kritických místech vybudovat objezdy a obchvaty, v obcích vyřešit dopravu v klidu. Pro bezpečnosti provozu je také zapotřebí zlepšit stav komunikací pro pěší a cyklisty, budovat a rekonstruovat chodníky, cyklotrasy a cyklostezky pro oddělení pěší a cyklistické dopravy od motorové. Jako jeden z prioritních úkolů je vzhledem k vysoké hustotě dopravy na silnici I/11 v Mikroregionu Třebechovicko vnímána nutnost výstavby obchvatů obce Blešno a městské části Nepasice, dále také vybudování kruhového objezdu u městské části Krňovice. Opatření 1.1.A: Řešení automobilové dopravy výstavbou a rekonstrukcí komunikací Příklady projektů k naplnění opatření - opravy, rekonstrukce a obnova komunikací - výstavba obchvatů sídel zatížených nadměrnou dopravou - rekonstrukce a opravy mostků a propustků - výstavba nových komunikací - výstavba křižovatek - výstavba mostků a propustků - instalace dopravního značení Opatření 1.1.B: Zajišťování vyhovujících parkovacích kapacit v obcích Příklady projektů k naplnění opatření - budování nových parkovacích ploch - rekonstrukce a modernizace stávajících parkovacích míst - instalace technologií na parkovištích Opatření 1.1.C: Rozvoj a zvýšení bezpečnosti komunikací pro pěší a cyklisty Příklady projektů k naplnění opatření - budování a rekonstrukce chodníků, lávek a další infrastruktury pro pěší - projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti obyvatel při silničním provozu - bezbariérové řešení dopravní infrastruktury - projekty zaměřené na omezení rychlosti v obcích a zvýšení bezpečnosti obyvatel při silničním provozu - vybudování a značení cyklostezek včetně souvisejícího mobiliáře - projekty na rozšíření sítě cyklotras s jejich napojení na okolní regiony

88


Opatření 1.1.D: Prosazování a podpora výstavby silničního obchvatu I/11 obce Blešno a místní části Nepasice Příklady projektů k naplnění opatření - příprava a prosazování realizace obchvatu obce Blešno a místní části Nepasice - výstavba obchvatu obce Blešno a místní části Nepasice 3.4.2 Specifický cíl 1.2: Bezpečné a reprezentativní veřejné prostory v obcích Specifický cíl 1.2 je zaměřen zejména na zlepšení vzhledu měst a venkovských sídel. Jedná se především o návsi a náměstí, další veřejná prostranství a zelené plochy mezi zástavbou. Zejména venkovské obce mají mnohdy zanedbaná veřejná prostranství, což vede k jejich dalšímu chátrání, tím snižování atraktivity obce a celkovému poklesu kvality životního prostředí obyvatel. Příčinou zanedbanosti veřejných prostranství bývá mj. také nedostatečné technické vybavení k jejich údržbě. V návaznosti na to je tento cíl také zaměřen na pocit bezpečí v obcích. Problematika bezpečnosti obyvatel a ochrany jejich majetku rovněž souvisí s posuzováním jejich spokojenosti v místě bydliště. Nízká míra kriminality a dobrá funkce složek ochrany obyvatel pozitivně přispívá nejen k rozvoji bydlení, ale také k rozvoji podnikání a dalších aktivit. Opatření 1.2.A: Revitalizace veřejných prostranství včetně rozvoje zelených ploch Příklady projektů k naplnění opatření - úpravy a regenerace návsí a náměstí - úpravy a regenerace dalších veřejných prostranství - úpravy a regenerace parků, veřejných zahrad a dalších zelených ploch - projekty zaměřené na výsadbu nové zeleně a celkového ozelenění obcí - projekty zaměřené na zkvalitnění péče o veřejnou zeleň - projekty zaměřené na hřbitovní zeleň Opatření 1.2.B: Zvýšení bezpečnosti na veřejných prostranstvích Příklady projektů k naplnění opatření - podpora spolupráce všech složek pro nízkou míru kriminality a dalších nežádoucích jevů ve městě - instalace technologií pro kontrolu a prevenci před kriminalitou a vandalismem Opatření 1.2.C: Průběžná údržba veřejných prostranství Příklady projektů k naplnění opatření - nákup nových strojů a vybavení k péči o veřejná prostranství - modernizace technického vybavení k péči o veřejná prostranství - personální zajištění péče o veřejná prostranství 3.4.3 Specifický cíl 1.3: Eliminace environmentálních rizik a ochrana přírody Specifický cíl 1.3. je situován do oblasti životního prostředí a aktivní ochrany krajiny. Kvalita životního prostředí má vliv na všechny aspekty rozvoje regionu. Systematická péče o životní prostředí je stěžejním faktorem ovlivňujícím kvalitu života současných i budoucích obyvatel a má také zásadní vliv na turistickou atraktivitu území. Stálým rizikem je narušení ekologické stability krajiny nevhodnými antropogenními činnostmi a zásahy. Region není postižen

89


výrazným plošným negativním ekologickým zatížením, přesto je potřeba zlepšovat odpadové hospodářství v obcích, eliminovat černé skládky atd. Často dochází ke konfliktům mezi zemědělstvím, průmyslovou výrobou a ochranou přírody a krajiny. Negativní vliv na životní prostředí má také rostoucí doprava. Na místech ohrožovaných výkyvy stavů vodních toků je zapotřebí vybudovat protipovodňová opatření. Ke snížení negativních dopadů na čistotu životního prostředí může přispět větší využívání alternativních zdrojů energie. Důležitá je také stálá osvěta a informovanost v problematice ochrany životního prostředí mezi mládeží, ale i mezi dospělými občany regionu. Opatření 1.3.A: Protipovodňová opatření, úpravy vodních toků a ploch Příklady projektů k naplnění opatření - výstavba protipovodňových a protierozních opatření - obnova přirozené retenční funkce krajiny - vyčištění a revitalizace vodních toků - obnova, vyčištění a revitalizace rybníků a vodních nádrží Opatření 1.3.B: Odstranění ekologických zátěží Příklady projektů k naplnění opatření - odstranění černých skládek - likvidace starých ekologických zátěží - řešení systému odpadového hospodářství v obcích Opatření 1.3.C: Iniciativy pro ochranu přírody a krajiny v mikroregionu i jeho okolí Příklady projektů k naplnění opatření - vzdělávací a osvětové akce a kampaně pro ochranu přírody a krajiny - akce spojené s iniciativami pro zavádění ochrany krajinných celků a přírodních prvků 3.4.4 Specifický cíl 1.4: Vyhovující úroveň technické infrastruktury a dostatečná nabídka kvalitního bydlení Specifický cíl 1.4 zahrnuje širokou škálu prvků technické infrastruktury nezbytných pro dobré životní podmínky obyvatel a rozvoj ekonomických aktivit v obcích. V malých obcích regionu je místy problém nedostatečného napojení na tyto sítě. To snižuje atraktivitu prostředí a života v malých obcích, zvyšuje náklady a snižuje komfort pro bydlení, zhoršuje podmínky pro podnikání a v neposlední řadě má také negativní dopady na životní prostředí. Také rozšíření nabídky bydlení v obcích pozitivně ovlivní atraktivitu sídla pro obyvatele. Rozvoj bydlení spolu s rozvojem podnikání zajišťuje stabilizaci obyvatel obce, příliv nových občanů, zlepšení demografického potenciálu a v neposlední řadě i větší daňovou výtěžnost a navýšení obecního rozpočtu. Bytová výstavba je také nezanedbatelným zdrojem nových pracovních míst. Základem je získání a příprava ploch pro výstavbu nových rodinných domků a dalších rozvojových ploch včetně jejich napojení na inženýrské sítě. Opatření 1.4.A: Dobudování kanalizační sítě a ČOV Příklady projektů k naplnění opatření - výstavba a rekonstrukce kanalizačních systémů v obcích - budování, rekonstrukce a modernizace čističek odpadních vod

90


Opatření 1.4.B: Zkvalitnění ostatní technické infrastruktury včetně telekomunikačních sítí Příklady projektů k naplnění opatření - budování a rekonstrukce vodovodních sítí - zajištění pitné vody pro obyvatele - plynofikace regionu a rozšíření využívání plynu - budování a rekonstrukce elektrických sítí - budování a rekonstrukce veřejného osvětlení - rekonstrukce a zefektivnění systémů CZT - budování a rekonstrukce místních rozhlasů - rozšíření a zkvalitnění internetového napojení - budování souhrnných inženýrských sítí Opatření 1.4.C: Rekonstrukce a výstavba bytů, příprava pozemků pro bytovou výstavbu Příklady projektů k naplnění opatření - získání a výkup pozemků pro bytovou výstavbu - příprava pozemků pro bytovou výstavbu (sítě, komunikace apod.) - výstavba obytných domů

91


Prioritní oblast č. 2: Občanská vybavenost a kvalita života obyvatel 3.4.5 Specifický cíl 2.1: Komplexní a snadno dostupná nabídka služeb pro obyvatele regionu Specifický cíl 2.1 směřuje k problematice dostupnosti a kvality místních veřejných služeb a služeb občanské vybavenosti. Soustředí se na zajištění dostupného mateřského a základního školství a dále na vyhovující úroveň zdravotních a sociálních služeb pro všechny cílové skupiny obyvatel. Úroveň a dostupnost těchto základních veřejných služeb výrazně determinuje atraktivitu území a ovlivňuje životaschopnost obcí pro budoucí generace. Mikroregion Třebechovicko se převážně nepotýká s kritickými problémy v této oblasti, nevyhovující je však často technické zázemí a vybavení poskytovatelů veřejných služeb. Také řada objektů, ve kterých vykonávají svoji činnost samosprávné orgány, je v nevyhovujícím stavu a po případné modernizaci by se mohla i rozšířit škála možného využití. Opatření 2.1.A: Zajištění kvalitních a dostupných zdravotních a sociálních služeb pro obyvatele Příklady projektů k naplnění opatření - modernizace vybavení a techniky zdravotních a sociálních zařízení - výstavba a rekonstrukce zdravotnických objektů - výstavba a rekonstrukce objektů sociální péče a služeb - zavádění a podpora fungování terénních sociálních a zdravotních služeb Opatření 2.1.B: Budování zázemí pro samosprávu a veřejně prospěšné aktivity Příklady projektů k naplnění opatření - rekonstrukce a opravy budov obecních úřadů a dalších veřejných budov v obcích - rekonstrukce, modernizace a dovybavení budov a prostor obecních úřadů a veřejných budov za účelem rozšíření možností využití - projekty zaměřené na bezbariérové zpřístupnění veřejných budov v obcích Opatření 2.1.C: Podpora fungování škol a dalších vzdělávacích zařízení Příklady projektů k naplnění opatření - modernizace a rekonstrukce škol a dalších vzdělávacích zařízení - modernizace technického vybavení škol a jiných vzdělávacích zařízení - rozšíření možností vzdělávání ve školách a dalších institucích 3.4.6 Specifický cíl 2.2: Široká škála sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit obyvatel včetně zajištění zázemí pro jejich provozování Specifický cíl 2.2 je zaměřen na oblast volnočasových aktivit. Možnost realizace volnočasových aktivit je jedním ze stěžejních faktorů ovlivňujících atraktivitu sídla a spokojenost jeho obyvatel, což může mít vliv na jeho demografickou strukturu a v návaznosti na to i ekonomickou prosperitu, vzdělanost apod. Zejména v malých sídlech regionu není dostatečná možnost volnočasového vyžití, což je způsobeno jednak úzkou nabídkou kapacit pro sportovní a další činnosti, vedle toho také často špatnou kvalitou (způsobenou zastaralostí, chátráním, nebo např. nedostačujícími parametry pro dnešní nároky) prostor a zařízení pro volný čas. Volnočasová zařízení mohou mít také v mnoha případech přímou vazbu na

92


cestovní ruch – mohou rozšířit nabídku vyžití i pro návštěvníky, což může mít další pozitivní dopady na celý region a zejména na lokalitu, ve kterém je zařízení situováno. Opatření 2.2.A: Výstavba a rekonstrukce multifunkčních společenských zařízení Příklady projektů k naplnění opatření - výstavba a rekonstrukce objektů, které „pod jednou střechou“ vytvářejí zázemí pro širokou nabídku služeb a volnočasových aktivit pro obyvatele obcí regionu Opatření 2.2.B: Modernizace sportovních hřišť a areálů Příklady projektů k naplnění opatření - výstavba hřišť a nových sportovišť - rekonstrukce, opravy a modernizace sportovních areálů a objektů - projekty zaměřené na posílení nabídky sportovních a rekreačních aktivit v regionu Opatření 2.2.C: Budování a údržba dětských hřišť a atrakcí pro děti Příklady projektů k naplnění opatření - budování a modernizace dětských hřišť a atrakcí pro děti v obcích - zvýšení bezpečnosti dětských hřišť a atrakcí pro děti v obcích

93


Prioritní oblast č. 3: Cestovní ruch a podnikání 3.4.7 Specifický cíl 3.1: Efektivní využití specifického hospodářského potenciálu regionu, podpora podnikání a investic Specifický cíl 3.1 je zaměřen na vytváření příznivých podmínek a prostředí pro podnikání, především malých a středních podniků, včetně jejich zázemí a technického vybavení. Je třeba podporovat zavádění nových technologií a inovací do výroby včetně modernizace podniků, ale i zachování a rozvoj tradičních venkovských řemesel. Je potřeba minimalizovat nejčastější překážky v podnikání a vytvářet podmínky pro začínající drobné podnikatele. Zvýšení atraktivity regionu pro podnikatele lze dosáhnout dostatečnou nabídkou objektů pro podnikání, podporou revitalizace nevyužitých nebo zchátralých objektů (tzv. brownfields) v jednotlivých obcích. Potřebným se v regionu ukazuje také vytvoření informačního servisu pro místní podnikatele a navázání spolupráce podnikatelů s místní správou. Pro udržení a rozvoj průmyslu v regionu je žádoucí zajistit připravené průmyslové zóny. Opatření 3.1.A: Zajištění vhodných průmyslových zón a revitalizace brownfields Příklady projektů k naplnění opatření - revitalizace nevyužitých a opuštěných, zanedbaných nebo zchátralých objektů či areálů (brownfields) a jejich přípravu k novému využití - příprava nových průmyslových zón včetně jejich propagace Opatření 3.1.B: Podpora podnikání, asistence, spolupráce s místní správou a propagace podnikatelů Příklady projektů k naplnění opatření - poskytnutí vhodných prostorů či pozemků určených k podnikání - výstavba nebo rekonstrukce provozoven a objektů pro podnikání - nákup nové techniky a vybavení pro podnikatele včetně zavádění nových technologií a inovací - informační servis a poradenské služby pro podnikatele - příprava zázemí pro začínající podnikatele - projekty zaměřené na spolupráci podnikatelů s NNO a místní správou 3.4.8 Specifický cíl 3.2: Využití a údržba přírodních, kulturních a historických atraktivit za účelem rozvoje cestovního ruchu i rekreace místních obyvatel Specifický cíl 3.2. je zaměřen na problematiku péče o kulturní a přírodní dědictví regionu. Kulturní, historické a přírodní památky zvyšují atraktivitu území pro návštěvníky a mohou tak mít pozitivní dopad na ekonomickou prosperitu oblasti. Zároveň zvyšují estetickou úroveň sídel a kulturní úroveň obyvatelstva. Zpřístupněním památek pro návštěvníky (včetně handicapovaných) je možné zvýšit návštěvnost regionu a také získat prostředky na jejich další údržbu. Atraktivitou nadregionálního významu s velkým potenciálem je Třebechovické muzeum betlémů.

94


Opatření 3.2.A: Rekonstrukce a údržba Třebechovického muzea betlémů Příklady projektů k naplnění opatření - rekonstrukce objektu TMB včetně modernizace technického zařízení a personálního zajištění chodu TMB - pořízení a údržba exponátů TMB Opatření 3.2.B: Rozvoj a údržba dalších přírodních, kulturních a historických atraktivit na území mikroregionu Příklady projektů k naplnění opatření - rekonstrukce a restaurování drobných pamětihodností, kostelů, kaplí a hřbitovů - projekty na rekonstrukce ostatních kulturních zařízení - rozvoj expozic jednotlivých pamětihodností - zpřístupnění památek 3.4.9 Specifický cíl 3.3: Rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Specifický cíl 3.3 je zaměřen na rozvoj cestovního ruchu v regionu, který má velký potenciál zásluhou svých přírodních i kulturních atraktivit. Pro další rozvoj cestovního ruchu a zvýšení jeho podílu na celkové prosperitě regionu je třeba vytvořit potřebné zázemí v podobě základní i doprovodné infrastruktury. Nezbytná je pestrá škála ubytovacích a stravovacích zařízení a vytvoření široké nabídky aktivit pro návštěvníky. K tomu je důležitá ucelená lokální informovanost o atraktivitách, nabízených službách a produktech cestovního ruchu tohoto regionu. Cestovní ruch se tak může stát jedním z pilířů hospodářské prosperity obcí regionu. Opatření 3.3.A: Budování a údržba všech typů turistických tras a další infrastruktury CR i ve spolupráci s okolními regiony Příklady projektů k naplnění opatření - budování a rekonstrukce turistického značení a turistických tras - budování a obnova naučných stezek - budování a značení vodáckých tras - značení kulturních a turistických cílů - budování a značení cyklotras - budování a rekonstrukce rozhleden - zakládání a obnova lesoparků - posílení propagace a marketingu regionu - zkvalitnění informačních center a dalších informačních zdrojů pro návštěvníky regionu - budování infrastruktury pro rozvoj nových forem cestovního ruchu (agroturistika, ekoturistika, hipoturistika aj.) Opatření 3.3.B: Zajištění dostatečných ubytovacích a stravovacích kapacit pro návštěvníky Příklady projektů k naplnění opatření - projekty na vybudování a rekonstrukce ubytovacích kapacit - projekty na zkvalitnění stravovací infrastruktury

95


SC 3.3: Rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu

SC 3.2: Využití a údržba přírodních, kulturních a historických atraktivit za účelem rozvoje cestovního ruchu i rekreace místních obyvatel

SC 3.1: Efektivní využití specifického hospodářského potenciálu regionu, podpora podnikání a investic

SC 2.2: Široká škála sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit obyvatel včetně zajištění zázemí pro jejich provozování

SC 2.1: Komplexní a snadno dostupná nabídka služeb pro obyvatele regionu

SC 1.4: Vyhovující úroveň technické infrastruktury a dostatečná nabídka kvalitního bydlení

SC 1.3: Eliminace environmentálních rizik a ochrana přírody

SC 1.2: Bezpečné a reprezentativní veřejné prostory v obcích

Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle strategie (XXX - velmi silná vazba / XX - silná vazba / X - střední vazba / bez vyznačení - slabá nebo žádná vazba)

SC 1.1: Kvalitní dopravní infrastruktura, bezpečný provoz na komunikacích

3.5 Koincidenční matice

SILNÉ STRÁNKY Fungující tradiční výroba v regionu (keramika, výroba oken, kožené zboží, brašnářství) Relativně vysoká podnikatelská aktivita místních obyvatel Typově zajímavá Střední veřejnoprávní škola TRIVIS a Soukromá hotelová škola v Třebechovicích

XXX X

X XX

Výhodná poloha regionu na silnici I/11 a železnici, dobrá dopravní dostupnost centra mikroregionu

XXX

Přirozené vazby mikroregionu - spádovost (doprava, školy, služby) Blízkost krajského města Hradce Králové (pracovní příležitosti, kultura, služby)

X

XX X

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

X

X

Rozvíjející se nabídka bydlení a bytová výstavba v mikroregionu

X

X

X

X

XX

XXX

X

X

X

X

X

X

X

X

XXX

XX

X

X

XXX

X

XXX

XX

XX

X

Dokončená plynofikace ve všech obcích mikroregionu (kromě Vysokého Újezdu) Dostatečné technické vybavení pro sportovní aktivity Existence rodičovského centra poskytující služby pro rodiny s dětmi a nabízející volnočasové aktivity

X

X

XXX

XX X

XXX

Dobře fungující služby a nabídka volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi, děti a mládež Živá aktivita místních spolků a sdružení Vysoká přírodní hodnota krajiny v oblasti Poorlicka a přilehlého přírodního parku Orlice

XXX

X

Zpracovaná územně plánovací dokumentace ve všech obcích

Významné turistické atraktivity –Třebechovický betlém, Skanzen Krňovice, přírodní park Orlice aj. Nabídka atrakcí pro volný čas a příměstskou rekreaci - koupaliště v Třebechovicích, jízda na koních v Blešně a na lesním statku v Bědovicích, splouvání Orlice aj. Fungující síť cyklotras na území mikroregionu

X

X

96

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

X

XXX X

X

X

X X

XX

X

SC 3.1: Efektivní využití specifického hospodářského potenciálu regionu, podpora podnikání a investic

XX

X

SC 3.3: Rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu

SC 2.2: Široká škála sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit obyvatel včetně zajištění zázemí pro jejich provozování

XX

SC 3.2: Využití a údržba přírodních, kulturních a historických atraktivit za účelem rozvoje cestovního ruchu i rekreace místních obyvatel

SC 2.1: Komplexní a snadno dostupná nabídka služeb pro obyvatele regionu

SC 1.4: Vyhovující úroveň technické infrastruktury a dostatečná nabídka kvalitního bydlení

SC 1.3: Eliminace environmentálních rizik a ochrana přírody

SC 1.2: Bezpečné a reprezentativní veřejné prostory v obcích

Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle strategie (XXX - velmi silná vazba / XX - silná vazba / X - střední vazba / bez vyznačení - slabá nebo žádná vazba)

SC 1.1: Kvalitní dopravní infrastruktura, bezpečný provoz na komunikacích


SLABÉ STRÁNKY Špatná dopravní obslužnost v některých částech regionu

XX

Doznívající útlum průmyslových aktivit – průmyslová zóna jen částečně využitá Neúplná nabídka možností trávení volného času Chybějící obchvat obce Blešno a místní částí Nepasice na silnici I/11 Nevyhovující protipovodňová ochrana území Nedostatečné ubytovací kapacity v mikroregionu

X

X

XXX XXX

XXX

XX

XX

X

XXX

X

X

X

XXX

XX

XXX X

Nedobudovaná síť technické infrastruktury PŘÍLEŽITOSTI Zájem obyvatel z Hradce Králové o bydlení a rekreaci Zájem zahraničních investorů o podnikání v blízkosti krajských měst Volné objekty pro zemědělství a průmysl, dokončení přípravy průmyslové zóny Potenciál průmyslového areálu - firma Tanex Dokončení komplexních pozemkových úprav za účasti státu Využití potenciálu ložišť písku v mikroregionu Rozvoj cestovního ruchu a využití místních specifik - údolní niva Orlice, betlém, cyklostezky apod.

X

X

X

XX

XX

X

X

XXX

X

X

X

XXX

X

X

X

XXX

XX

X

XX

X X

XX

XXX

X

X

X

XXX

XX

XX

XX

X

XXX

X

X

X

XX

X

X

XXX

X

X

X

XXX

X

X

X

XX

X

X

X

OHROŽENÍ XX

Odchod mladých lidí do větších center Konkurence obchodníkům (z důvodu blízkosti Hradce Králové)

XX

X

Vysoké ceny nemovitostí (z důvodu blízkosti Hradce Králové)

XX

Zemědělská politika státu způsobující útlum zemědělské výroby a ohrožení přírodní krajiny Možné ohrožení nedostatečně chráněného území před povodněmi Stoupající provoz na silnici I/11 a tím nižší bezpečnost provozu

XXX

Regionu se vyhnou velké investice do (dopravní) infrastruktury

XXX

97

X

X

X

X


3.6 Shrnutí strategie - strom cílů a opatření VIZE Vyspělý a atraktivní region efektivně využívající svůj hospodářský, přírodní i kulturní potenciál a poskytující svým obyvatelům dobré podmínky pro práci, bydlení i rekreaci

GLOBÁLNÍ CÍL Využití přírodního, kulturního a ekonomického zázemí a polohy regionu pro hospodářský rozvoj obcí, rozšíření nabídky služeb a pracovních příležitostí, posílení sociálního a kulturního zázemí a zvýšení kvality životního prostředí

PRIORITNÍ OBLASTI 1: Infrastruktura a životní prostředí

2: Občanská vybavenost a kvalita života obyvatel

3: Cestovní ruch a podnikání

PRIORITNÍ CÍLE Vysoká kvalita života obyvatel zabezpečená fungující dopravní i technickou infrastrukturou, dobrým životním prostředím a vysokým standardem bydlení

Sociálně stabilní obyvatelstvo, lidé spokojení se životem ve své obci

Dynamicky se rozvíjející hospodářství v regionu, zvýšení atraktivity území pro investice a cestovní ruch

SPECIFICKÉ CÍLE A OPATŘENÍ 1.1: Kvalitní dopravní infrastruktura, bezpečný provoz na komunikacích 1.1.A: Řešení automobilové dopravy výstavbou a rekonstrukcí komunikací 1.1.B: Zajišťování vyhovujících parkovacích kapacit v obcích 1.1.C: Rozvoj a zvýšení bezpečnosti komunikací pro pěší a cyklisty 1.1.D: Prosazování a podpora výstavby silničního obchvatu I/11 obce Blešno a místní části Nepasice 1.2: Bezpečné a reprezentativní veřejné prostory v obcích

2.1: Komplexní a snadno dostupná nabídka služeb pro obyvatele regionu 2.1.A: Zajištění kvalitních a dostupných zdravotních a sociálních služeb pro obyvatele

1.2.A: Revitalizace veřejných prostranství včetně rozvoje zelených ploch

2.1.B: Budování zázemí pro samosprávu a veřejně prospěšné aktivity

1.2.B: Zvýšení bezpečnosti na veřejných prostranstvích

2.1.C: Podpora fungování škol a dalších vzdělávacích zařízení

1.2.C: Průběžná údržba veřejných prostranství

2.2: Široká škála sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit obyvatel včetně zajištění zázemí pro jejich provozování

1.3: Eliminace environmentálních rizik a ochrana přírody 1.3.A: Protipovodňová opatření, úpravy vodních toků a ploch 1.3.B: Odstranění ekologických zátěží 1.3.C: Iniciativy pro ochranu přírody a krajiny v mikroregionu i jeho okolí 1.4: Vyhovující úroveň technické infrastruktury a dostatečná nabídka kvalitního bydlení

2.2.A: Výstavba a rekonstrukce multifunkčních společenských zařízení 2.2.B: Modernizace sportovních hřišť a areálů 2.2.C: Budování a údržba dětských hřišť a atrakcí pro děti

3.1: Efektivní využití specifického hospodářského potenciálu regionu, podpora podnikání a investic 3.1.A: Zajištění vhodných průmyslových zón a revitalizace brownfields 3.1.B: Podpora podnikání, asistence, spolupráce s místní správou a propagace podnikatelů 3.2: Využití a údržba přírodních, kulturních a historických atraktivit za účelem rozvoje cestovního ruchu i rekreace místních obyvatel 3.2.A: Rekonstrukce a údržba Třebechovického muzea betlémů 3.2.B: Rozvoj a údržba dalších přírodních, kulturních a historických atraktivit na území mikroregionu 3.3: Rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 3.3.A: Budování a údržba všech typů turistických tras a další infrastruktury CR i ve spolupráci s okolními regiony 3.3.B: Zajištění dostatečných ubytovacích a stravovacích kapacit pro návštěvníky

1.4.A: Dobudování kanalizační sítě a ČOV 1.4.B: Zkvalitnění ostatní technické infrastruktury včetně telekomunikačních sítí 1.4.C: Rekonstrukce a výstavba bytů, příprava pozemků pro bytovou výstavbu

98


4

Implementace

Databáze pilotních projektů pro implementační část Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 - 2015 vznikala na základě sběru projektových záměrů v obcích mikroregionu na podzim roku 2007. Sběr koordinovalo Město Třebechovice pod Orebem. Projektové záměry byly setříděny, opatřeny základními informacemi a předány zpracovateli, který k nim navrhl možné zdroje financování a zařadil je do implementační části. Projektové záměry podle oblastí podpor byly projednávány na jednání pracovní skupiny v Třebechovicích pod Orebem v lednu 2008. V následující tabulce je přehled všech projektových záměrů v obcích Mikroregionu Třebechovicko, které byly uvažovány a následně zařazeny do integrovaného plánu. Dále je uveden stručný obsah projektu a nositel projektu, který je shodný s potenciálním žadatelem. Následuje předběžný návrh celkových nákladů a předpokládaný termín realizace projektu. Poslední sloupce tabulky se týkají zařazení do strategie a přehledu možných zdrojů financování z fondů EU včetně předpokládaného podílu spolufinancování. Předpokládaný zdroj financování je nezávazným a předběžným odhadem možného zdroje, minimální podíl spolufinancování ukazuje poměr dotace a vlastních zdrojů žadatele. Všechny tyto náležitosti (finanční zdroj a minimální výše dotace) záleží již na konkrétním obsahu projektu. Všechny související podmínky jsou a budou stanoveny v jednotlivých výzvách operačních programů. Každý projekt je hrazen finančními prostředky z fondů EU pouze zčásti, určitý podíl výdajů si žadatel spolufinancuje vlastními zdroji. Výše dotace na realizaci konkrétního projektu se liší podle typu žadatele a podle toho, zda projekt generuje příjmy nebo zda zakládá veřejnou podporu. V programovacím období 2007-2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí spolufinancování činí 15 %, určitý podíl může být hrazen i ze státního rozpočtu ČR nebo z krajských rozpočtů, takže dotace pro veřejné subjekty může činit až 92,5 %. Pro podnikatelské subjekty je maximální výše dotace z fondů EU 60 % pro malé podniky, 50 % pro střední podniky a 40 % pro velké podniky. Pokud tyto investice vytvářejí příjmy nebo se jedná o projekty zakládající veřejnou podporu, je podíl EU výrazně nižší. V tabulce je vyznačena vždy maximální možná výše dotací na projekty ze strukturálních fondů, popř. z EAFRD pro veřejné, podnikatelské i neziskové subjekty včetně míry kofinacování. Podrobnější informace jsou uvedeny v jednotlivých operačních programech, resp. v prováděcích dokumentech OP. Více informací o financování ze strukturálních fondů EU lze najít na http://www.strukturalni-fondy.cz. Program rozvoje venkova včetně všech podmínek je na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR: http://www.mze.cz. Více o Norských fondech se lze dozvědět na Ministerstvu financí ČR: http://www.mfcr.cz. Krajské dotace a granty jsou uvedeny na adrese http://www.kr-kralovehradecky.cz/. Následující databáze projektů je pro regionální aktéry otevřená a v případě potřeby aktualizovaná. Projektové záměry, ke kterým není přiřazen možný zdroj financování nesplňují ve své současné podobě kritéria financování z fondů EU.

99


Předpokl. podíl spolufin. žadatele

Nositel projektu

Oček. výdaje proj. (tis. Kč)

Doba realizace projektu

Strategie

Stavební úpravy, přístavba a nástavba

město

40000

2008-2009

3.2.A

ROP 3.1.Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR

7,5%

Kulturní dům

Stavební úpravy a přístavba

město

45000

2008-2009

2.2.A

ROP 2.2. Rozvoj měst

7,5%

Třebechovice p. O.

DPS

Rekonstrukce bývalého DPS a částečně DD

město

30000

2008-2009

2.1.A

4

Třebechovice p. O.

Zimní stadion

Rekonstrukce technologie chlazení a ledové plochy

město

18000

2009-2010

2.2.B


7,5%

5

Třebechovice p. O.

Proboštův betlém

Kompletní restaurování a nový podvozek pod TPB

TMB

8000

2008-2009

3.2.A

ROP 3.1.Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR /Norské fondy

7,5%

6

Třebechovice p. O.

čp.528 (areál bývalé Tofy)

Kompletní rekonstrukce včetně zpevněných ploch (parkoviště) pro Poštu, Policii, HZS a tech.služby města

Město

45000

2008-2010

2.1.B

ROP 2.2.Rozvoj měst

7,5%

7

Třebechovice p. O.

Komunikace Proboštova-Na Stavě

Stavba inženýrských sítí + komunikace

Město

2400

2008-2009

1.1.A/1.1.C

8

Třebechovice p. O.

Základní škola

Dokončení rekonstrukce základní školy

Město

20000

2008-2010

2.1.C

ROP 2.2.Rozvoj měst / OP ŽP 3.2.Realizace úspor energie

7,5%/15%

4.)

9

Třebechovice p. O.

Inženýrské sítě

Odkanalizování lokalit města včetně místních částí

Město

96000

2009-2010

1.4.A

OP ŽP 1.1. Snižení zněčištění vod

15%

5.)

10

Třebechovice p. O.

Pozemkové úpravy

pozemkové úpravy v místní části Nepasice

Pozemkový úřad

-

2009-2010

1.3.C

PRV I.1.4. Pozemkové úpravy

0

6.)

11

Třebechovice p. O.

Protipovodňová opatření

Výstavba vodní nádrže Mělčany

Povodí Labe

-

12

Třebechovice p. O.

Protipovodňová opatření

Stavba protipovodňové hráze v Nepasicích

Povodí Labe

4000

13

Třebechovice p. O.

Rozvoj průmyslové zóny

Řešení dopravy v části průmyslové zóny

město

30000

Evid. číslo

Obec

1

Třebechovice p. O.

TMB

2

Třebechovice p. O.

3

Název projektu

Stručný obsah projektu

Možný zdroj financování z fondů EU

Pozn.

1.) 2.)

3.)

1.3.A

7.)

2008

1.3.A

7.)

2008-2010

3.1.A


7,5%

8.)


ROP 1.2.Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území

14

Třebechovice p. O.

Výstavba cyklostezek

Zřízení cyklostezek podél stávajících komunikací

město

8000

2008-2010

1.1.C

15

Třebechovice p. O.

Rekonstrukce místních komunikací

Ul.Týnišťská, Na Kuchyňce, Bědovice, Polánky

město

32000

2009-2012

1.1.A

16

Výstavba skanzenu

Výstavba historické kovárny + stodola

Dřev.družstvo

1500

2008

3.2.B


7,5%

17

Výstavba skanzenu

Rekonstrukce roubené školy ze Všestar

Dřev.družstvo

2000

2009

3.2.B


7,5%

18

Výstavba skanzenu

Rekonstrukce mlýna z Bělče

Dřev.družstvo

3000

2009-2010

3.2.B


7,5%

prvky - prolézačka, houpačka, skluzavka apod.

Běleč n.O.

100

2008-2009

2.2.C

PRV III.2.1.2. Občanské vybavení a služby

10%

pro provoz obecního úřadu a kulturního centra

Běleč n.O.

-

2008-2010

2.1.B/2.2.A


10%

PRV III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic

10%

vybavení a stavbu dětského hřiště rekonstrukce objektu bývalé školy

7,5%

3.)

19

Běleč n. O.

20

Běleč n. O.

21

Blešno

pomník padlých

úprava prostranství okolo pomníku padlých

Obec

80

2008

1.2.A

22

Blešno

Kruhová křižovatka

výstavba KK na vjezdu do obce od HK na silnici I/11

Obec

5000

2008-2009

1.1.A

23

Blešno

chodník do Podhůří a přechod pro chodce

prodloužení chodníku směrem k HK a vybudování přechodu přes I/11

Obec

750

2008-2009

1.1.C

24

Blešno

dětské hřiště

doplnění dětského hřiště o další prvky

Obec

200

2008-2009

2.2.C


10%

25

Blešno

sportoviště

vybudování multifunkčního hřiště

Obec

1200

2008-2009

2.2.B


10%

26

Blešno

rekonstrukce obecního bytu

komplexní rekonstrukce uvolněného obecního bytu v č.p. 13

Obec

1000

2008-2009

1.4.C

27

Blešno

místní komunikace

odvedení dešťových vod a rekonstrukce povrchu některých komunikací

Obec

500

2008-2010

1.1.A/1.1.C

101

9.)

10.)


10%


výstavba vodáckého přístaviště na Orlici u mostu a zpevnění prostoru pro nakládání lodí

Obec

250

2008-2009

3.3.A

28

Blešno

vodácké přístaviště

PRV III.1.3. Podpora cestovního ruchu

10%

29

Blešno

přechod pro chodce u Pošty

výstavba přechodu pro chodce přes I/11

Obec

400

2009-2010

1.1.C

30

Blešno

kanalizace a ČOV

výstavba kanalizace a ČOV

Obec

25000

2010

1.4.A


10%

31

Blešno

příprava pro datové rozvody FO

přílož hadic do výkopu při výstavbě kanalizace pro možnost instalace optických rozvodů

Obec

1000

2010

1.4.B


10%

32

Blešno

rekultivace skládky KO

rekultivace staré skládky KO

Obec

500

2010-2011

1.3.B

OP ŽP 4.1. Zkvalitnění nakládání s odpady

15%

33

Blešno

ekologická nádrž za tratí

výstavba nádrže - součást protipovodňových opatření

Obec

1000

2010-2011

1.3.A

34

Blešno

Jankovo jezero

Obnova zavezeného jezera

Obec

2000

2011-2012

1.3.A

OP ŽP 6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny

15%

13.)

35

Blešno

Protiopovodňová opatř.

vyčištění a úprava malých vodních toků, zbudování přírodních hrází v kritických místech

Obec

???

Průběžně 2008-2013

1.3.A

OP ŽP 1.3. Omezování rizika povodní

15%

14.)

Blešno

kamerový systém

vybudování bezpečnostního kamerového systému se záznamem ( v závislosti na legislativních podmínkách)

36

Obec

1000

37

Očelice

Investiční sítě

Zain. inž. sítí na výstavbu 2 BJ

Obec

600

2009

1.4.C


10%

38

Očelice

Výstavba kanalizace

Realizace kan. v ulici u Dubánků

Obec

1000

2009

1.4.A


10%

39

Očelice

Údržba zeleně

Vylepšení vzhledu návsí

Obec

600

2010

1.2.A


10%

40

Očelice

Protiopovodňová opatř.

Terenní úpravy v rámci prot. opatř.

Obec

1500

2010

1.3.A

OP ŽP 1.3. Omezování rizika povodní

15%

41

Očelice

Oprava budovy OÚ

Oprava budovy obec. úřadu vč. int.

Obec

600

2008

2.1.B


10%

42

Očelice

Výstavba plotu

Oplocení obecního hřiště

Obec

300

2008

2.2.B


10%

102

11.)

12.)

7.)

1.2.B

15.)

16.)


Oprava cesty

Úprava cesty v Městci n. Děd.

Obec

400

2008-2009

1.1.A


10%

Ledce

Vyčištění potoka

Odbahnění Chropotín.potoka

Ledce

-

2008

1.3.A


15%

16.)

45

Ledce

Úprava řeky Dědiny

Odbahnění Dědiny

Povodí Labe

-

2008

1.3.A


15%

16.)

46

Ledce

Zasíťování pozemků

6 RD

Ledce

1000

2008

1.4.C


10%

47

Ledce

Oprava chodníků Oprava

Ledce

1000

2010

1.1.C


10%

48

Ledce

Osvětlení

Rekonstrukce osvětlení

Ledce

10000

2011

1.1.A/1.1.C


10%

49

Ledce

Obecní cesty

Oprava obecních cest

Ledce

500

2011

1.1.A


10%

50

Ledce

Hřiště – sportoviště

Povrch, oplocení

Ledce

5000

-

2.2.B


10%

51

Ledce

Projekt kanalizace

Projekt kanalizace

Ledce

20000

-

1.4.A


10%

52

Jeníkovice

Rekultivace skládky

Rekultivace

Jeníkovice

400

2010-2012

1.3.B

OP ŽP 4.1. Zkvalitnění nakládání s odpady

15%

53

Jeníkovice

Chodníky, veřejná prostranství

Údržba stávajících ploch

Jeníkovice

400

2008-2011

1.2.A


10%

54

Jeníkovice

Chodníky, veřejná prostranství

Nové chodníky + komunikace

Jeníkovice

3000

2009-2011

1.1.A/1.1.C


10%

55

Jeníkovice

Inženýrské sítě Remše

Nové inž.sítě pro bytovou výstavbu

Jeníkovice

1800

2009-2011

1.4.C


10%

56

Jeníkovice

Kanalizace + ČOV

PD

Jeníkovice

400

2010-2011

1.4.A


10%

57

Jílovice

Dočišťovací nádrže

Výstavba dočišť.nádrží na čištění odpadních vod

Jílovice

3500

2008-2009

1.4.A


10%

58

Jílovice

Výstavba komunikace

Stavba komunikací u nových RD

Jílovice

3000

2009-2010

1.1.A


10%

59

Jílovice

Oprava komunikace

Oprava komunikace JíloviceSkršice

Jílovice

6000

2010-2011

1.1.A


10%

60

Jílovice

Výstavba obec.bytu

Úprava Pošty na byt

Jílovice

1000

2011-2012

1.4.C

43

Očelice

44

103

10.)


61

Jílovice

Výstavba a oprava chodníků

Výstavba a oprava chodníků

Jílovice

2000

Průběžně

1.1.C


10%

Poznámky: 1.) Z ROP 2.2. lze financovat infrastrukturu v oblasti sociální péče, ovšem vyjma DPS. Rekonstrukci budov, ve kterých jsou poskytovány sociální služby pro seniory, řeší program Královéhradeckého kraje financovaný z FM EHP/Norska (info na Odboru evropských záležitostí KÚ), popř. státní programy podpory vyhlašované jednotlivými ministerstvy" 2.) Z ROP 2.2. lze financovat pouze komplexní rekonstrukce, které vedou ke zvýšení nabídky trávení volného času, nikoliv izolované opravy 3.) Z fondů EU nelze financovat samostatnou rekonstrukci místních komunikací, lze pouze jako doplňkovou aktivitu v rámci projektu na regeneraci veřejných prostranství, náměstí a brownfields v rámci integrovaného přístupu v ROP 2.2. nebo pouze v obcích do 500 obyvatel v rámci PRV. 4.) z ROP 2.2. lze podpořit rekonstrukci a modernizaci základních škol, to ale musí bezprostředně souviset se zaváděním nových nebo alternativních vzdělávacích programů. Pokud by byl projekt zaměřen na zateplení budovy, lze žádat z OP ŽP 3.2. 5.) Tato oblast podpory je zaměřena ČOV a kanalizace v aglomeracích nad 2 000 obyvatel. Obce do 2 000 obyvatel mohou na stejné aktivity žádat dotaci prostřednictvím PRV. 6.) Bližší specifikace a podmínky poskytnutí dotace lze najít v programovém dokumentu PRV. 7.) Výstavba přehrad a protipovodňových hrází není podporovanou aktivitou z fondů EU. Na protipovodňová opatření a omezení rizik povodní je zaměřena oblast podpory 1.3. v OP ŽP, přesný seznam podporovaných projektů je uveden v Implementačním dokumentu OP ŽP. 8.) Z této oblasti podpry lze podpořit investice do dopravního napojení průmyslových zón na nejbližší komunikaci, nikoliv rekonstrukci místních komunikací, které tento účel nesplňují. Pokud by byl žadatelem podnikatelský subjekt, lze žádat z ROP 4.1. 9.) Oblast podpory, ze které lze čerpat dotaci na výstavbu kruhové křižovatky záleží na typu komunikace. Pokud se jedná o komunikaci první třídy, vlastník komunikace (ŘSD) může žádat z OP Doprava, pokud se jedná o silnici II. a III. třídy, lze žádat z ROP 1.1. , pokud se jedná o místní komunikaci v obci do 500 obyvatel, může obec žádat o dotaci z PRV III.2.1.1. 10.) Bydlení nelze financovat z fondů EU. Podporována je pouze výstavba technické infrastruktury v obcích do 500 obyvatel. 11.) V rámci tohoto opatření nemohou žádat obce, příjemcem podpory jsou zde pouze podnikatelské subjekty a NNO. Obce mohou žádat z ROP 3.1., tam je ale minimální výše způsobilých výdajů na 1 projekt 5 mil.Kč. 12.) Z tohoho opatření lze podpořit výstavbu inženýrských sítích i vodohospodářskou infrastrukturu, bližší specifikace a podmínky poskytnutí dotace lze najít v programovém dokumentu PRV. 13.) Obnovu rybníka lze financovat z OP ŽP pouze za předpokladu, že bude rybník plnit retenční funkci, kterou musí být žadatel schopen prokázat. 14.) Úprava koryt v zastavěných územích obcí by měla být dle podmínek OP ŽP prováděna přírodě blízkým způsobem. Přesný seznam způsobilých aktivit je uveden v Imlementačním dokumentu OP ŽP. 15.) Tuto aktivitu lze v rámci investic pro zvýšení bezpečnosti obyvatel podpořit z ROP 2.3. Rozvoj venkova, žadatelem ovšem může být pouze dobrovolný svazek obcí, nikoliv samotná obec. 16.) Přesný seznam způsobilých aktivit financovatelných z tohoto opatření je uveden v Imlementačním dokumentu OP ŽP.

104


5

Závěr

„Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 - 2015“ je výchozím koncepčním dokumentem rozvoje regionu na toto období. Je výsledkem několik měsíců trvajícího procesu založeného na vzájemné spolupráci, komunikaci a partnerství místních regionálních aktérů. Výsledkem tohoto procesu je ucelený strategický dokument, založený na konsensu všech aktérů a účastníků procesu, vystihující hlavní cíle pro budoucí rozvoj regionu. Ve třech prioritních oblastech jsou definované specifické cíle vedoucí k naplnění těchto prioritních

oblastí a v každém cíli jsou navrženy opatření a příklady projektů

vedoucích k naplnění opatření. V průběhu procesu tvorby programu rozvoje bylo ve třech prioritních oblastech definováno celkem 9 specifických cílů a 24 opatření vedoucích k jejich naplnění. Součástí dokumentu je také databáze projektů, která byla během procesu tvorby dokumentu sestavena a důsledně aktualizována. Tato databáze čítá 61 projektových záměrů, které dostatečně ilustrují absorpční kapacitu regionu k naplnění jednotlivých opatření. Tato databáze není konečným výčtem projektů možných k realizaci v regionu, vyjadřuje aktuální stav k datu tvorby strategie a její dynamika a aktuálnost je v rukou zodpovědných subjektů. Zpracováním tohoto dokumentu si region stanovil směry a priority budoucího rozvoje důležité pro představitele regionu, pro obce i pro subjekty působící v regionu v oblasti podnikatelského nebo neziskového sektoru. Program rozvoje regionu je živý a dynamický dokument a jeho periodická aktualizace by měla probíhat na základě průběžného vyhodnocování a monitoringu úspěšnosti nastavených opatření pro naplnění cílů. Odpovědnost za plnění strategického rozvojového dokumentu nesou představitelé svazku obcí a podílejí se na něm všichni zúčastnění, kteří byli do procesu zapojeni – obce, podnikatelé i neziskový sektor. Tento strategický rozvojový dokument je také jedním ze základních podkladů regionu při sestavování a předkládání projektů za účelem získání finančních prostředků z tuzemských a zahraničních dotačních titulů, včetně strukturálních fondů EU. Rovněž je výchozím dokumentem pro tvorbu akčních plánů, specializovaných strategií a záměrů.


6

Seznam grafů a tabulek

Seznam grafů Graf č. 1: Struktura respondentů dle OKEČ (v %)....................................................................................................................................................... 27 Graf č. 2: Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců (v %) ................................................................................................................................. 27 Graf č. 3: Struktura pracovní síly (v %)........................................................................................................................................................................ 28 Graf č. 4: Celková kvalita a dostupnost pracovní síly (v %) ........................................................................................................................................ 29 Graf č. 5: Výše průměrné mzdy (v %).......................................................................................................................................................................... 29 Graf č. 6: Faktory, které omezují podnikání (v %) ....................................................................................................................................................... 30 Graf č. 7: Služby místní správy (v %) .......................................................................................................................................................................... 31 Graf č. 8: Služby, které by měla místní samospráva poskytovat (v %) ....................................................................................................................... 31 Graf č. 9: Podíl počtu respondentů ku počtu oslovených subjektů NNO v % ............................................................................................................. 34 Graf č. 10: Podíl zastoupení jednotlivých oblastí působnosti organizací NNO ........................................................................................................... 35 Graf č. 11: Podíl zastoupení organizací NNO dle zaměření na věkovou kategorii v %.............................................................................................. 37 Graf č. 12: Podíl počtu odpovědí týkajících se zahraniční spolupráce organizací NNO............................................................................................. 38 Graf č. 13: Struktura financování neziskových organizací .......................................................................................................................................... 40 Graf č. 14: Podíl počtu organizací dle využití možností financování z EU v %........................................................................................................... 41 Graf č. 15: Podíl jednotlivých obcí mikroregionu Třebechovicko na celkovém počtu obyvatel k 1.1.2007 ................................................................ 44 Graf č. 16: Podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu respondentů........................................................................................................................... 44 Graf č. 17: Struktura respondentů z hlediska věku a pohlaví...................................................................................................................................... 44 Graf č. 18: Struktura respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání a sociálního postavení............................................................................... 45 Graf č. 19: Počty studujících a pracujících vyjíždějící mimo svou obec dle věku a sociálního postavení.................................................................. 45 Graf č. 20: Porovnání věkové a vzdělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu Třebechovicko a respondentů dotazníkového šetření.............. 46 Graf č. 21: Porovnání sociální struktury obyvatelstva mikroregionu Třebechovicko a respondentů dotazníkového šetření ..................................... 46 Graf č. 22: Jak jste spokojeni celkově s životem ve Vašem městě/obci? ................................................................................................................... 47 Graf č. 23: Jak jste spokojeni se svým bydlením včetně vzhledu bezprostředního okolí Vašeho bydliště? .............................................................. 47 Graf č. 24: Jak jste spokojeni s celkovým vzhledem své obce? ................................................................................................................................. 48 Graf č. 25: Jak jste spokojeni s bezpečností v obci (kriminalita, vandalismus, výtržnictví, činnost policie)? ............................................................. 48 Graf č. 26: Jak jste spokojeni s čistotou a celkovou kvalitou životního prostředí? .................................................................................................... 48 Graf č. 27: Jak jste spokojeni s dostupností bydlení – nová bytová výstavba, přijatelná cena bytů, RD, staveb. parcel atd. ? ................................ 49 Graf č. 28: Jak jste spokojeni s dostupností mateřské školy?..................................................................................................................................... 49 Graf č. 29: Jak jste spokojeni s dostupností základní školy? ...................................................................................................................................... 49 Graf č. 30: Jak jste spokojeni s možnostmi dalšího vzdělávání (např. jazykové kurzy, počítačové kurzy, vzdělávací programy pro seniory, matky na mateřské dovolené atd.)? ........................................................................................................................................................................................ 50 Graf č. 31: Jak jste spokojeni s dostupností základní zdravotní péče?....................................................................................................................... 50 Graf č. 32: Jak jste spokojeni s dostupností specializované lékařské péče?.............................................................................................................. 50 Graf č. 33: Jak jste spokojeni s dostupností sociálních služeb: péče o seniory, péče o tělesně postižené nebo jinak handicapované občany – pečovatelské služby, domov důchodců atd.? .............................................................................................................................................................. 51 Graf č. 34: Jak jste spokojeni s množstvím a rozmístěním obchodů a sortimentem, který nabízejí? ........................................................................ 51 Graf č. 35: Které služby nebo obchody nejvíce postrádáte?....................................................................................................................................... 51 Graf č. 36: Jak jste spokojeni s dopravní situací (kvalita a bezpečnost místních komunikací, průjezdnost obcí, cyklostezky, parkovací místa, zimní údržba chodníků)? ........................................................................................................................................................................................................ 52 Graf č. 37: Jak jste spokojeni s dostupností a kvalitou veřejné dopravy (rozmístění zastávek BUS, ČD, četnost a směry spojů)............................ 52 Graf č. 38: Jak jste spokojeni s nabídkou kulturních akcí – kino, divadlo, koncerty atd.? .......................................................................................... 53 Graf č. 39: Jak jste spokojeni s nabídkou společenských akcí – např. taneční zábavy, diskotéky atd.? ................................................................... 53 Graf č. 40: Jak jste spokojeni s nabídkou sportovního vyžití – hřiště, tělocvičny, stadiony, koupaliště, značené a udržované cyklotrasy v létě, lyžařské stopy v zimě atd.?........................................................................................................................................................................................... 53 Graf č. 41: Jak jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit pro děti a mládež (kroužky, kluby, DDM atd.)?...................................................... 54 Graf č. 42: Jak jste spokojeni s nabídkou zájmových činností pro dospělé – kroužky, spolkový život atd.?.............................................................. 54 Graf č. 43: Které volnočasové aktivity, případně jaké kulturní nebo sportovní zařízení postrádáte?......................................................................... 54 Graf č. 44: Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) možnosti pracovního uplatnění? ............................................. 55 Graf č. 45: Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) podmínky pro rozvoj větších výrobních podniků? ................... 55 Graf č. 46: Jaké jsou podle Vašeho mínění ve Vaší obci (ve Vašem mikroregionu) podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání (drobná výroba, služby atd.)? ..................................................................................................................................................................................................... 56 Graf č. 47: Hlavní přednosti obce, mikroregionu Třebechovicko ................................................................................................................................ 57 Graf č. 48: Hlavní nedostatky obce, mikroregionu Třebechovicko.............................................................................................................................. 58 Graf č. 49: Zájem občanů zapojit se do tvorby strategického rozvojového plánu Mikroregionu Třebechovicko........................................................ 60 Graf č. 50: Podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze Mikroregionu Třebechovicko ..................................................... 70

Seznam tabulek Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

1: Struktura dotázaných společností dle oborového členění (OKEČ) ....................................................................................................... 27 2: Podíl zodpovězených dotazníků na celkovém počtu oslovených subjektů NNO v %........................................................................... 33 3: Počet a podíl organizací NNO dle zaměření na věkovou kategorii ....................................................................................................... 36 4: Počet a % podíl odpovědí týkajících se zahraniční spolupráce organizací NNO ................................................................................. 38 5: Podíl a počet organizací dle jejich možného využití financování z EU ................................................................................................. 41 6: Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných investicích ve Vašem městě, co byste zvolil/a? .................................................... 59 7: Základní údaje o jednotlivých obcích Mikroregionu Třebechovicko ...................................................................................................... 69 8: Zájem o bydlení a lokality pro bytovou výstavbu v obcích Mikroregionu Třebechovicko – základní charakteristika............................ 71 9: Obecní byty v obcích Mikroregionu Třebechovicko – současný stav a nejbližší plán........................................................................... 71 10: Současný stav technické infrastruktury v obcích Mikroregionu Třebechovicko .................................................................................. 72 11: Hodnocení realizovaných způsobů nakládání s odpady v obcích Mikroregionu Třebechovicko ........................................................ 72 12: Černé skládky v obcích Mikroregionu Třebechovicko – současný stav .............................................................................................. 73 13: Největší zaměstnavatelé v obcích Mikroregionu Třebechovicko......................................................................................................... 73 14: Příchod zahraničních investorů v obcích Mikroregionu Třebechovicko v posledních pěti letech ....................................................... 74 15: Nevyužívané objekty v obcích Mikroregionu Třebechovicko vhodné k podnikání .............................................................................. 74 16: Rozvojové lokality v obcích Mikroregionu Třebechovicko vhodné k podnikání .................................................................................. 74 17: Mateřské školy v obcích Mikroregionu Třebechovicko ........................................................................................................................ 75 18: Problémy týkající se zabezpečování základního školství v obcích Mikroregionu Třebechovicko ...................................................... 75 19: Problémy týkající se zabezpečování zdravotní péče v obcích Mikroregionu Třebechovicko ............................................................. 75 20: Provozování lékařské praxe v obcích Mikroregionu Třebechovicko, vč. specializace........................................................................ 76

106

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008 – 2015 Mikroregion Třebechovicko a Centrum evropského projektování, a. s., Hradec Králové Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

21: Úroveň zajištění sociální péče a služeb v obcích Mikroregionu Třebechovicko ................................................................................. 76 22: Maloobchodní síť a služby pro občany a domácnosti v obcích Mikroregionu Třebechovicko ............................................................ 76 23: Společensko-kulturní a sportovní zařízení v obcích Mikroregionu Třebechovicko ............................................................................. 77 24: Společenské a sportovní organizace v obcích Mikroregionu Třebechovicko ..................................................................................... 78 25: Tradiční společensko-kulturní a sportovní akce v obcích Mikroregionu Třebechovicko..................................................................... 78 26: Nabídka služeb a atrakcí v oblasti turistického ruchu v obcích Mikroregionu Třebechovicko ............................................................ 78 27: Současná i budoucí nabídka dalších služeb a atrakcí v obcích Mikroregionu Třebechovicko ........................................................... 79 28: Zájem ze strany turistů a způsoby propagace obce v obcích Mikroregionu Třebechovicko............................................................... 79 29: Celkové hodnocení dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v obcích Mikroregionu Třebechovicko ...................................... 80 30: Problémy v oblasti dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v obcích Mikroregionu Třebechovicko........................................ 80 31: Dotace v obcích Mikroregionu Třebechovicko v uplynulých třech letech............................................................................................ 80 32: Investiční projekty a záměry v obcích Mikroregionu Třebechovicko do 10 let .................................................................................... 81 33: Základní charakteristika hospodaření obcí Mikroregionu Třebechovicko za poslední tři roky............................................................ 81 34: Hlavní přednosti obcí Mikroregionu Třebechovicko............................................................................................................................. 82 35: Hlavní předpoklady dalšího rozvoje obcí Mikroregionu Třebechovicko .............................................................................................. 82 36: Největší překážky rozvoje v obcích Mikroregionu Třebechovicko....................................................................................................... 82 37: Hlavní výhody členství obce v dobrovolném svazku obcí Mikroregionu Třebechovicko..................................................................... 83

107

Ve spolupráci se zástupci svazku obcí. Mikroregion Třebechovicko (www.trebechovicko.cz) zpracovalo. Centrum evropského projektování, a. s

Recommend Documents