Jak se staráme o seniory ? Mgr. Válková Monika
Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let 14,6 % o 2030 ≥ 23 % o 2050 ≥ 31 % Dle prognózy ČSÚ o 2020 23 % o 2050 31 % Se zvyšujícím se počtem seniorů a handicapovaných roste potřeba zajištění dlouhodobé lůžkové péče o tuto skupinu obyvatelstva o Oproti roku 2007 došlo k nárůstu o 181 lůžek, tj. 1,3 %
Cíl expertního panelu v roce 2010 Zpracovat koncepci rozvoje systému zdravotních a sociálních služeb v modelu dlouhodobé péče – „long-term care“ Zpracovat důvodovou zprávu k změně legislativy, která bude reflektovat zvýšenou provázanost zdravotní a sociální péče Navrhnout nový způsob financování modelu dlouhodobé péče-„long-term care“ v sociálních a zdravotních službách, tak aby byl systém výkonný, ale zároveň efektivní, nechceme zvyšovat finanční prostředky, které jsou současně vynakládány do sociální a zdravotní péče o nesoběstačné klienty.
Principy výstupů z Expertního panelu Legislativní ukotvení Zákon o dlouhodobé péči Zákon o ucelené rehabilitaci Novelizace Zákona 108/2006 Sb.
Národní program přípravy na stárnutí definuje LTC jako: Dlouhodobá péče je péče zdravotní i sociální. Zdravotní a sociální potřeby jsou u části starých osob neoddělitelné. Tyto osoby potřebují jak zdravotní, tak sociální péči. Systém dlouhodobé péče musí vycházet z integrace zdravotních a sociálních služeb ústavních a ambulantních a poskytovaných v domácnosti.
Důvody pro změnu systému Neefektivní poskytování zdravotně sociální péče o seniorskou populaci a zdravotně znevýhodněné Vysoké náklady zejména v pobytových lůžkových zařízení Roztříštěnost systému Nedostatečný rozvoj terénních a ambulantních sítě zdravotně sociálních služeb
Důvody pro změnu systému / 1 Deficit modelu dlouhodobé zdravotně sociální péče Nárůst výdajů % HDP na dlouhodobou péči Populace bude stárnout ( postupně se bude zvyšovat procento lidí v seniorském věku ) Důchodového věku a stáří se obává přes 60 % lidí. Důvodem obav je zejména nedostupnost a špatná kvalita služeb pro staré lidi Dostupnost domovů a služeb pro seniory hodnotí dobře jen 30 % Čechů ( Kulatý stůl 2008)
Expected percent of seniors in selected age groups 2003-2065 compared with 2002 Boris Burcin, Tomáš Kučera, Katedra demografie a geodemografie PřF UK Praha, 2003
800 700 600 500 400 300 200 100
20 02 20 05 20 10 20 15 20 20 20 25 20 30 20 35 20 40 20 45 20 50 20 55 20 60 20 65
0
65+ 75+ 85+
Nárůst výdajů na akutní a dlouhodobou péči do roku 2050
( Kulatý stůl)
Rozdílné úhradové mechanismy
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Financování zdravotnictví (2009) Celkové výdaje cca 287 mld.Kč Celkové výdaje veřejného zdravotního pojištění 218,6 mld. Kč Podíl zdravotních pojišťoven na financování zdravotnictví byl 76,3 % Soukromé výdaje byly 16,4 % výdajů na zdravotnictví
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Zdroje financování sociální péče Základní zdroje financování služeb sociální péče Základní zdroje financování služeb sociální péče
Státní dotace 34%
Úhrada klientů 46% Rozpočty samospráv 16%
Fondy zdravotního pojištění 4%
Z uvedeného grafu je patrné, že majoritním zdrojem financování služeb sociální péče jsou úhrady klientů. Cílem je financovat především služby sociální péče ze zdrojů klientů (včetně státních dávek) ve výši, která pokryje běžné provozní náklady poskytovatelů. Financování ze státního rozpočtu by mělo být v budoucnosti jen doplňkové a mělo by zabezpečovat kvalitativní rozvoj služeb nebo upravovat specifické rozdíly dané regionem nebo cílovou skupinou klientů.
Příspěvek na péči jedna z forem financování sociálních služeb Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Posuzování stupně závislosti je posuzování skutečností, které jsou rozhodné pro schopnost samostatného života fyzické osoby z hlediska každodennosti potřeby pomoci a dohledu při péči o vlastní osobu, při zohlednění potřeby každodenní pomoci nebo dohledu při péči o vlastní osobu, tak i domácnost a řešení osobních věcí
Příspěvek na péči ( stupně) 1. stupeň: 800 Kč 2. stupeň : 4 000 Kč 3. stupeň : 8 000 Kč 4. stupeň : 12 000 Kč
Poskytovatelé sociálních služeb Nejrozšířenější poskytovatel v 1-3. stupni je neformální poskytovatel tj. rodinný příslušník ( 77%), ve 4. stupni tento trend klesá ( 59%) Registrovaný poskytovatel ( terénní a pobytové služby) 1-3. stupni ( 17-23 %) s vyšším stupněm tento trend stoupá ( 35 %)
Poskytovatelé dle typu poskytování sociální péče Pobytové služby : od 10%-32 % v souvislosti se stoupající disabilitou Terénní a ambulantní služby: od 8%-3% v souvislosti s disabilitou
Využití příspěvku na péči z hlediska poskytovatele V procentech
Fyz. osoba
Registr. poskyt.
Nereg.poskytovatel
Podíl v stupni
I. Podíl v stupni
II. Podíl v III. Podíl v IV. stupni stupni
77
77
72
59
17,5
19,5
23
35
5,5
4,5
5
6
Podíl PnP dle poskytovatele sociálních služeb Podíl v I. stupni
Podíl v II. stupni
Pobytové
10
14
19
32
Ambulantní
4
3
3
3
Terénní
8
6
5
4
78
77
73
61
V procentech
Žádný poskytovatel
Podíl ve stupni
III.
Podíl v IV. stupni
Vývoj počtu příjemců PnP
Celkové objemy PnP v letech 2007 až 2009 4 000 000
20 000 000 000
3 000 000
15 000 000 000
2 000 000
10 000 000 000
1 000 000
5 000 000 000
0
0 2007
2008
2009
Vyplacené dávky za řádný měsíc v řádném měsíci Vyplacené dávky za řádný měsíc v jiném měsíci Vyplacené dávky za řádný měsíc v kč
Diagnostické skupiny u populace 65 +, které nejčastěji vedou k závislosti
Analýza diagnostických skupin dle registrovaných služeb
Diagnózy podle registrované služby Podíl příjemců příspěvku na péči dle diagnóz
Zdroj: ÚZIS ČR, Příspěvky na péči, zpracoval Roubal
Domovy pro seniory / náklady Domovy pro seniory
rok
počet DD počet lůžek v DD výdaje na 1 místo/1 rok výdaje na 1 místo
2005
2006
2007
2008
392
399
463
452
39 188
39 621
41 131
37 733
202 473
207 024
214 000
237 000
72 044
75 928
106 457
123 000
Klienta / 1 rok doplatek státu/ 1 rok
% z celku ( klient) neuspokojených klientů
131 tis
108 tis
114 tis
36
37
50
51,9
43 187
45 631
48 131
52 953
Pečovatelská služba / náklady
rok
počet klientů/ 1 rok
výdaje celkem/ 1 rok
2005
2006
2007
2008
112 927
105 088
95 520
128 250
1 593 mil
1 637 mil
1 544 mil
1 643 mil
úhrada klienta/ 1 rok
2 028
2 156
4 286
3 717
% celkové výdajů od klienta / 1 rok
14,3
13,8
26,5
29,4
Celkové výdaje na počet sociálních služeb Nákladovost na sociální služby v roce 2010 druh služby
centra denní služeb
počet služeb / lůžka
náklady
celkem
celkem
86
169 834 233
denní stacionáře
250
703 813 723
pečovatelská služba
608
2 293 414 151
osobní asistence
199
589 168 885
domovy pro seniory
463
37 696
9 889 608 662
domovy se zvláštním
163
8 396
2 653 824 935
216
13 836
4 664 460 168
207
1 520
662 648 704
režimem
domovy pro osoby se zdravotním postiž. odlehčovací služby
Nákladovost sociálních služeb a jejich financování
Počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb (rok 2010)
Graf - počet sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů služeb
prevence; počet služeb 2084; 35%
poradenství; počet služeb 758; 13%
péče; počet služeb 3040; 52%
Zdravotnická zařízení ústavní péče (2009) 191 nemocnic 62 992 lůžek
154 odborných léčebných ústavů 21 704 lůžek
86 lázeňských ústavů 26 505 lůžek
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
počet lůžek 70 000
66 267
65 052
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000 4 679 1 215 0 služby sociální péče
služby sociální péče
- z toho pobytové
- z toho pobytové
- z toho ambulantní
- z toho ambulantní
služby sociální prevence - pobytové
služby sociální prevence pobytové
Systém dlouhodobé péče Rozvoj systému dlouhodobé péče vyžaduje transformaci léčeben pro dlouhodobě nemocné a domovů pro seniory. Negativně lze hodnotit snižující se rozsah pečovatelské služby poskytované v domácnostech jednotlivých občanů ve většině krajů.
Aktivní (enabling model) Adekvátní dg a terapie
Doléčení a rehabilitace
péče o nesoběstačné, systém LTC
Domů
Domů
Domů
Aktivní model péče
Stanovit prostřednictvím geriatrické nebo rehabilitační konference „ individuální plán dlouhodobé péče“ Multidisciplinární konference posoudí a stanoví: - soběstačnost dle zákona č. 108/2006 Sb. - potřebu a rozsah sociálních a zdravotních služeb - individuální plán dlouhodobé péče na 3 měsíce
Transformace systému vyžaduje /1 Finanční i časové investice, které jsou nezbytné, protože tento proces zahrnuje nezbytné legislativní i organizační změny – vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými profesemi i poskytovateli různých druhů péče, společné přístupy řešení problémů Restrukturalizaci stávajících typů i kapacit péče směrem k potřebám seniorů dle vyspělých zemí EU a v souladu se směrnicemi EU pro tuto oblast Vytvoření nových profesí pro nově vznikající nebo restrukturalizované služby a úkoly - jedná se o komunitní pracovníky, case managery, domácí asistenty, manažery služeb a o další „víceúčelové“ profese v těchto službách
Transformace systému vyžaduje /2
Adekvátní multidisciplinární posouzení potřeb a naplánování individuálního plánu služeb a péče pro cílovou skupinu seniorů Dostatek informací o nabízených službách a dostatečnou komunikace poskytovatelů a uživatelů služeb mezi sebou i s klienty. Služby musejí být srozumitelné jak uživatelům, tak všem poskytovatelům. Je třeba, aby jejich poskytování a rozsah bylo výsledkem vzájemného konsensu – koordinace prostřednictvím komunitních pracovníků a center.
Transformace systému vyžaduje / 3
Na úrovni navazujících systémů zdravotního a sociálního je třeba podpořit dostatečnou společenskou i odbornou diskusi vedoucí k vytvoření systému dlouhodobé péče tak, aby byl finančně udržitelný v aktuálních ekonomických podmínkách. Nezastupitelným prvkem je role obcí v koordinaci poskytování dlouhodobé péče či komplexu služeb formou komunitní služby vůči klientům i všem poskytovatelům tohoto typu péče v daném regionu. V současné době obce nemají ze zákona naprosto žádnou povinnost vůči svým obyvatelům spadajícím do kategorie seniorů a zdravotně handicapovaných.
Transformace systému vyžaduje / 4 Podporovat novou strukturu bydlení seniorů a rezidenční péče o ně formou „service housing“ (domácí péče) tak, aby lidé žijící v daném regionu (obci) mohli lépe využívat v blízkém okolí existujících služeb a zdrojů péče o tuto komunitu + příležitost ke vzniku nových pracovních míst v regionu Snaha o udržení nezávislého života ve vlastním sociálním prostředí klienta co nejdéle a oddálení jeho umístění ve specializovaných pobytových zařízeních cílené financování domácí péče a služeb a úspora finančních prostředků na lůžkovou (nejdražší) péči
Transformace systému vyžaduje / 5
Odměna a podpora rodinných „neformálních pečujících příslušníků“ o seniory a handicapované – vytvoření podmínek pro možnost skloubení vlastní práce s rodinným životem a péčí o rodinné seniory
Závěry obecné /1
Zakotvení systému péče o seniory v legislativě České republiky je nezbytným předpokladem realizace reformy sociálních služeb. Respektování důstojnosti a autonomie musí být základem postojů k seniorům. Vzdělání profesionálů poskytujících péči seniorům, ale také úředníků státní správy a samospráv Vytvoření a potřebná reorganizace struktury služeb i odborných pracovníků v péči o seniory – příležitost k tvorbě nových profesí i pracovních míst
Systémová změna - zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění - novelizace
Zásadní změny v poskytování a financování sociálních služeb i zdravotní péče o seniory a handicapované Systémová změna v legislativě o sociálních službách i zdravotní péči Východisko k vytvoření funkčního systému sociálních a zdravotních služeb pro seniory ( tento potenciál nebyl dosud naplněn) Podpora práv lidí užívajících sociální služby Povinnost zajistit v potřebném rozsahu a spektru sociální služby na všech úrovních samosprávy
Potřeba dlouhodobé lůžkové péče v závislosti na demografickém vývoji r. 2008 – 14 500 lůžek následné péče ve zdravotnických zařízeních všech typů r. 2030 - nárůst populace nad 65 let věku – 23 % proti roku 2008 r. 2050 – nárůst populace nad 65 let věku - 31 % proti roku 2008 Aby byla zachována alespoň stejná dostupnost a kvalita dlouhodobé lůžkové péče v porovnání se současným stavem, je třeba vybudovat – doplnit či restrukturalizovat lůžkový fond alespoň ve stejné procentuální míře, která odpovídá nárůstu populace nad 65 let, tedy: r. 2030 – 123 % ze 14 500 = 17 835 lůžek - nárůst o cca 3 350 lůžek proti r. 2008 r. 2050 – 135 % ze 14 500 = 18 850 lůžek – nárůst o cca 1 015 lůžek proti r. 2030 V období r. 2010 – 2030 je třeba vybudovat 3 350 lůžek, tedy cca 170 lůžek každý rok
Lůžková dlouhodobá péče o seniory a osoby s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem - podmínky
Nejsnazší a časově i finančně nejméně náročné řešení s téměř okamžitou možností využití - transformace zbytných lůžkových kapacit ve zdravotnických zařízeních následné péče s využitím stávajícího zdravotnického personálu doplněného o pracovníky sociální péče Potřeba lůžek dlouhodobé péče poroste úměrně se stárnutím populace a prodlužujícím se věkem seniorů a predikovaným nárůstem onkologických onemocnění Vytvoření sítě lůžek dlouhodobé péče v návaznosti na demografické podmínky v jednotlivých regionech – nutnost spolupráce s místní samosprávou na všech úrovních řízení samosprávy
