"JAK SE RODÍ PO VIETNAMSKU?" (atributy kvalitní péče o rodičku z Vietnamu)

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

Zuzana Minaříková

"JAK SE RODÍ PO VIETNAMSKU?" (atributy kvalitní péče o rodičku z Vietnamu) Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Blanka Trojanová BRNO 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem "JAK SE RODÍ PO VIETNAMSKU?" (atributy kvalitní péče o rodičku z Vietnamu) vypracovala samostatně – pod vedením garanta práce a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury.

…................................................. V Brně dne 26.4. 2012

Zuzana Minaříková

PODĚKOVÁNÍ Pokládám za svou milou povinnost poděkovat své vedoucí práce Mgr. Blance Trojanové! Bez jejích praktických zkušeností, stejně tak jako četných podnětů a cenných poznámek, by tato práce nemohla vzniknout. Zároveň patří velké poděkování staniční sestře porodního sálu Mgr. Miloslavě Kameníkové za vstřícnost a ochotu v rámci získávání případových studií.

ANOTACE Jméno a příjmení autorky: Zuzana Minaříková Fakulta: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Katedra: Porodní asistence Název práce: "JAK SE RODÍ PO VIETNAMSKU?" (atributy kvalitní péče o rodičku z Vietnamu) Vedoucí práce: Mgr. Blanka Trojanová Počet stran: 64 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Počet titulů použité literatury: 57 Klíčová slova: Vietnamská rodička – multikulturní péče – ošetřovatelství - péče – specifika - komunikace – porod – těhotenství

ABSTRAKT Tato teoretická práce obsahuje multikulturní pohled na ošetřovatelskou péči o vietnamské rodičky. Obsahuje soubor dostupných informací o Vietnamské komunitě v České republice a teoretické poznatky o způsobu prožívání těhotenství, porodu a šestinedělí Vietnamskými ženami. Zároveň je zde i uvedena autentická kazuistika z porodního sálu. S těmito všemi informacemi autorka pracuje tak, aby z nich vytvořila kompendium péče, kterou budou porodní asistentky takovým klientkám poskytovat. Práce se též zaměřuje na problematiku komunikace s jazykovou bariérou, která je v rámci této multikulturní problematiky poměrně častá a snaží se nabízet jejich řešení. Součástí práce bylo vytvoření edukační brožury ve vietnamském jazyce, kterou by bylo možné užít na porodních sálech.

ANNOTATION Name and surname of author: Zuzana Minaříková Faculty: Faculty of Medicine Masaryk University Department: Midwifery Title: "GIVING BIRTH IN THE VIETNAMESE WAY?" (attributes of quality care for Vietnam woman in labour) Supervisor of thesis: Mgr. Blanka Trojanová Number of pages: 64 Number of enclosures: 3 Year of defense: 2012 Number of used literatures: 57 Key words: Vietnamese women in labour – multicultural – nursing - care – specifics - communication – childbirth – pregnancy

ABSTRACT This theoretical work has a multicultural view of the nursing care of Vietnamese mothers. It contains a collection of available information on the Vietnamese community in the Czech Republic, and of the experience of pregnancy, birth and puerperium Vietnamese women. At the same time there is also given authentic casuistry of the labour ward. With all the information the author works to create a compendium of care which will be midwife to provide in such clients. The work also focuses on the issue of communication with the language barrier in the health sector and seek to offer their solution. Part of the order of business was to create a brochure in Vietnamese language, which could be used in maternity rooms

OBSAH OBSAH ..................................................................................................................................... 6 ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 CÍLE PRÁCE: ....................................................................................................................... 10 1. KULTURNĚ ODLIŠNÁ PÉČE V OŠETŘOVATELSKÉ TEORII ............................. 11 1.1. Pojem multikulturní ošetřovatelství ............................................................................. 11 1.2. Teorie transkulturní univerzality a diverzity a "Sunrise" model ................................ 13 1.3. Jednotlivé body, úskalí problematiky .......................................................................... 14 2. CO (NE)VÍME O VIETNAMU A VIETNAMCÍCH? ................................................... 18 2.1. O Vietnamu a jeho historii ........................................................................................... 18 2.2. Kdo jsou Vietnamci? .................................................................................................... 19 2.3. Víra, tradice, kultura... ................................................................................................. 21 2.4. Jazyk a komunikace ...................................................................................................... 25 2.5. Řekni mi, co jíš... ......................................................................................................... 26 2.6. Vietnamská rodina, vztahy ........................................................................................... 28 2.7. Péče o zdraví ................................................................................................................. 31 2.8. Vietnamci v ČR ............................................................................................................ 33 3. VIETNAMSKÁ RODIČKA: NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POINTY V PORODNICKÉ PÉČI ....... 37 3.1. Těhotenství a mateřství ................................................................................................ 37 3.1.1. Reprodukce ............................................................................................................ 37 3.1.2. Těhotenství a porod ............................................................................................... 37 3.1.3. Šestinedělí .............................................................................................................. 39 4. APLIKACE POZNATKŮ V PRAXI: KAZUISTIKA Z PORODNÍHO SÁLU ......... 40 4.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................... 40 4.2. PRŮBĚH PORODU ..................................................................................................... 41 4.3. POSOUZENÍ RODIČKY PODLE VZORCŮ ZDRAVÍ M. GORDON ...................... 42 4.4. PLÁN PÉČE PRO POROD A IV. DOBU PORODNÍ KLIENTKY VIETNAMU ..... 45

5. DISKUZE ........................................................................................................................... 54 6. DOPORUČENÍ DO PRAXE ............................................................................................ 57 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 58 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ........................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................... 64

ÚVOD "Poznej člověka a poznáš celý vesmír." (Tibetské přísloví)

(16)

Zvyky lidí jsou v různých oblastech života různé. Rozmanité jsou i rituály spojené s těhotenstvím a porodem. Dle tradičního islámského zvyku je dítě po porodu vykoupáno a až poté předáno matce. Do pravého ucha je novorozenci pošeptán začátek modlitby a do levého pak výzva k modlitbě. Tibeťané považují těhotnou ženu za mocnou a velice o ni pečuje nejenom manžel, ale i ostatní členové rodiny. Pro urychlení posledních chvil porodu dostává rodící žena od svého manžela kousky másla, do kterého předtím lékař udělal 9 malých vrypů a odrecitoval 108 krát mantru. Romské ženy dle tradice uvazují jako ochranu před zlými duchy červenou mašličku na ručku novorozence. Tanzanské ženy zase nesmějí sedět na poraženém stromě nebo se podívat se na ošklivou osobu. A konečně Khmérské a Vietnamské ženy mohou věřit, že pokud žena bude v těhotenství posedávat na schodech či mezi dveřmi, přivodí si těžký porod. Spánek během dne či pozdní vstávání považují za důvod, proč se jim narodí velké dítě. Poporodní krvácení je pro ně normální, věří, že se tak omývá tvář narozeného dítěte a že se spontánně bez lékařské intervence zastaví… (18, 41) Ať už si to tedy chceme připustit nebo ne, žijeme ve společnosti, která je různorodá. Vlivem různých politických, sociálních, válečných a ekonomických faktorů dochází k doslovnému promíchávání kultur. V České republice je hned několik komunit, mezi nimi i ta Vietnamská. I zdravotnictví a zdravotničtí pracovníci by měli na takovou situaci reagovat. "Jak se rodí po vietnamsku?" Ptáte se, proč se tato práce jmenuje právě takto? Pro někoho je to možná název zvláštní, možná nevhodný. Cílem bylo tak trochu nalákat čtenáře k přečtení této práce, protože se zabývá, dle mého názoru, tématem poměrně zajímavým a praktickým. Zároveň bylo mým záměrem vyvolat otázky. Je snad ve fyziologii porodu vietnamské ženy nějaký rozdíl oproti jiným ženám? Jsou opravdu takové zvláštnosti, o kterých je nutné psát? Ve fyziologii porodu samozřejmě rozdíl není, ale tato práce chce upozornit na to, že poznání klientů, o které se my zdravotníci staráme, může být oboustranně prospěšné. Podnázev vymezuje obsah práce a to je snaha poukázat na to, že kulturní prostředí, z kterého klient pochází, může ovlivnit jeho chování ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce je hledání strategie v péči o vietnamskou rodičku. Nalezení takové strategie, která bude zprostředkovávat kvalitní péči o klientku 8

během porodu. Tento úkol se pokusím vyplnit pomocí poznávání jiné kultury a zvyků. Nahlédnu do životního stylu Vietnamců, kteří žijí a pracují, zakládají rodiny a vychovávají své děti v České republice již téměř půl století. A přesto se mi zdá, že většina obyvatel o nich neví více než, že se živí stánkovým prodejem, a i to již příliš neplatí. Pokud se budu v dalších kapitolách zabývat určitými tématy Vietnamu, vždy to bude především pohled zdravotnický či medicínský. Budu hledat definici prostředí, z kterého rodičky pocházejí. Tedy zmíním se o Vietnamu a jeho obyvatelích. O tom, jak a proč přicházejí do České republiky a jak zde žijí. Také bude zajímavé se podívat pod pokličku dnešního zdravotnického

systému

ve Vietnamu,

pohledu

Vietnamců

na zdraví

a

prevenci

onemocnění. A především se zaměřím na to, jak vietnamské ženy a jejich rodiny vnímají období těhotenství a porodu. Jak jej prožívají? Jestli jsou zde nějaké zvláštnosti, které bychom při péči o tyto ženy měli vnímat a zvyky, jejichž provádění bychom měli umožnit dodržovat. Z těchto všech nashromážděných informací a s pomocí autentické kazuistiky z porodního sálu budu zjišťovat, jaké jsou potřeby rodící Vietnamky, a jak je co ne jlépe uspokojit. Na jedné noční službě v rámci školní praxe jsem měla příležitost pomáhat u porodu vietnamské ženy. Byla milá a tichá. Nerozuměla téměř vůbec česky. Nemohla jsem jí vysvětlit, co se během porodu děje, proč děláme, to či ono. Taková situace byla nepříjemná jistě oné rodičce i mně. Komunikace je mocný nástroj. A i nepříjemná situace, která se v porodnictví může bohužel najednou vyskytnout, může být lépe zvládnuta, když máme alespoň nějaké informace o tom, co se děje. Z tohoto případu jsem usoudila, že by bylo přínosné se pokusit o řešení komunikační bariéry na porodních sálech. Oním řešením bude vytvoření informačního materiálu, který bude k dispozici pro klientky na porodním sále, popřípadě v gynekologické ambulanci. Vietnamská rodička, o které jsem se výše zmiňovala, nakonec musela podstoupit císařský řez z důvodu akutní hypoxie plodu a nepostupujícího porodu. Vše dopadlo nakonec dobře. Ale vše se odehrálo jaksi mimo ni samotnou. Bez patřičného osvětlení a bez správné komunikace. Je sice otázkou, zda by se porod mohl vyvinout i jinak. Avšak díky lepší komunikaci a porozumění potřebám této rodičky, mohl porod probíhat v lepším kulturním prostředí. Tato práce je určena především porodním asistentkám, sestrám či lékařům – porodníkům a gynekologům. Je ale také určena všem ostatním zájemcům, kteří se chtějí dozvědět více o Vietnamské komunitě. Jaký je tedy význam znalostí specifik v péči porodní asistentky o Vietnamské rodičky? 9

CÍLE PRÁCE: 

Cílem této práce je zvýšení kvality péče porodní asistentky o rodičku z Vietnamu.

DÍLČÍ CÍLE: 

odstranění komunikační bariéry



nefarmakologické řešení bolesti u porodu



uspokojení ostatních potřeb

10

1. KULTURNĚ ODLIŠNÁ PÉČE V OŠETŘOVATELSKÉ TEORII 1.1. Pojem multikulturní ošetřovatelství V rámci první kapitoly bude vhodné vysvětlit jednotlivé související pojmy, které se problematiky odlišných kultur ve zdravotnictví týkají. V první řadě by bylo dobré zmínit pojem péče. To je pojem, který označuje vztah dvou jedinců, kdy jeden poskytuje potřebnou pomoc a podporu profesionálního rázu tomu druhému v určité životní situaci. Dalším pojmem je zde kultura. To je termín, který je možné definovat různě. Ovšem vždy v takové definici dominují pojmy typu hodnota, přesvědčení, zvyklost či praktika. Tyto faktory ovlivňují téměř veškerou činnost určitých jedinců. A protože pro kulturu je typické, že se přenáší učením mezi určitou ohraničenou skupinou lidí a vzájemně je integruje, můžeme tak proto mluvit o příslušnících různých kultur. (1):9, (2):11 Co si představit pod pojmem multikulturní péče (ošetřovatelství)? Jednotliví autoři jej chápou různě. Ošetřovatelství by se v dnešní době dalo charakterizovat již jako svébytný obor zdravotnictví, který poskytuje odbornou zdravotnickou péči ve zdraví i nemoci jednotlivým klientům. Pojem multikulturní nám zase vyjadřuje existenci vícero kultur a jejich blízký kontakt v pomyslném prostoru (např. v určitém státu). A termín transkulturní nám zase ukazuje na proces, který mezi kulturami zákonitě musí probíhat, pokud se nacházejí v "těsné" blízkosti. (4):14-15 Jedná se o jejich vzájemné promílání a působení, z kterého vychází jak svébytné charakteristické, tak i znaky společné a univerzální.

Transkulturní

ošetřovatelství

je

tedy

na

jedné

straně

teoretické

"bádání", zkoumání jednotlivých kultur a zároveň uplatňování takových znalostí v případě setkání se s takovým klientem, tzn. také tvorbu ošetřovatelských plánů (= souborů činností sestry či porodní asistentka) "šitých na míru" jak v kulturních tak i jiných potřebách určitého klienta. (4):240 Pokud vezmeme uvažování o multikulturní péči z druhé strany. Na prvním místě etického kodexu "Práv pacientů" stojí, že pacient má právo na ohleduplnou zdravotní péči, která je prováděna s porozuměním. (35) A slovo ohleduplnou v sobě jistě nese i respekt k potřebám klienta a k jeho žebříčku hodnot. Hodnoty a potřeby člověka vychází z jeho povahy 11

a osobnostních rysů ale i výchovy a kultury prostředí, ve kterém vyrůstá. A ta je u některých menšin specifická. Ve své publikaci, která se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o vietnamskou a čínskou minoritu uvádí Thótová a kol., že kulturně diferencovaná péče by měla být kulturně citlivá, kulturně vhodná a kulturně kompetentní. To znamená podle autorky péči, kterou zdravotník poskytuje v rámci svých znalostí, přičemž chápe a zohledňuje celý kontext pacientovy situace. (8):16 Opět je zde zdůrazněno holistické pojetí člověka, tedy vnímaní člověka jako bio-psycho-sociální jednotky. Kdy se společně se samotnou přítomností nemoci a fyzickým stavem těla zaměřujeme na psychiku, prožívání a osobnostní rysy daného člověka. Z hlediska sociologie na stálé i měnící se, nebo nově vznikající potřeby. Všichni zdravotníci a především právě zdravotní sestry či porodní asistentky by měli být do jisté míry psychology i sociology. Teoretické vzdělání by mělo jít roku v ruce s empatií (tj. vcítěním se) do těchto potřeb klienta. K tomu patří i již zmiňované poznávání a také pochopení kulturní jinakosti, o což právě multikulturní ošetřovatelství usiluje.

12

1.2. Teorie transkulturní univerzality a diverzity a "Sunrise" model Zakladatelkou pohledu na ošetřovatelství, který se zaměřuje na vnímání kulturních odlišností, je Madelaine Leininger. Její teorie transkulturní univerzality a diversity je citovaná v mnoha knihách a vědeckých článcích a její názor zůstává ctěným východiskem této problematiky. Slovo univerzalita překládáme jako všeobecnost a to, co je diverzní, je rozmanité. Název této teorie bychom také mohli přeložit jako teorie transkulturní rozmanitosti i všeobecnosti. Ošetřovatelská teorie uvažuje určité jmenovatele. Tím je ošetřovatelský cíl, jehož podstatou je vždy podpora zdraví a pohody klienta. Dalšími jmenovateli je pacient, v porodnictví klientka a její rodina a role porodní asistentky v rámci péče o ni. Pro úplnost, dále se uvažuje zdroj obtíží, ohnisko a způsob zásahu a důsledky. (3):162-163 V rámci transkulturní teorie je ošetřovatelským cílem ošetřovatelská praxe, která povede smysluplným kulturním vnímáním k podpoře ve zdraví a pohodě, v nemoci a při umírání. (19) Klientka je holistická bytost s určitým specifickým vnímáním světa a jevů v něm, které jsou částečně ovlivněny její kulturou. Role porodní asistentky je profesionální péče o klientku s ohledem na její laické způsoby péče. (15):33-34 Leininger řeší problematiku laická péče versus profesionální péče. To je poměrně zajímavé, protože metody laické péče mohou být někdy poměrně prospěšné, navíc u určitého klienta vyzkoušené a tudíž i účinné. Zvláště pak v případě porodu, kde se jedná vesměs o fyziologickou událost, ne o patologický proces, by nemusely být potřeby klientky řešeny primárně hned farmakologicky. Některé ženy například vědí, jak si poradit se zácpou, s pálením žáhy či běžným nachlazením. Na druhou stranu je třeba jistě odstranit takové praktiky, které by mohly být škodlivé. Posuzování klientky se děje pomocí dvou možných typů odhadů. Typ B je rychlým odhadem, který se skládá z pěti bodů. Za prvé pozorujeme klienta, jak se chová, jak jedná, jak prožívá. Za druhé se informujeme o kulturních odlišnostech. Posuzujeme hodnoty, přesvědčení a aktivity souvisejících se zdravím – tedy již zmíněný laický způsob sebepéče a názor na zdravotnictví a zdravotnická zařízení. Tady toto, co vypozorujeme a zjistíme, vyhodnotíme vyhledáním odlišností a společných znaků. Na závěr sestavíme plán ošetřovatelské péče, který bude tyto odlišné znaky dobře reflektovat. (1):136,144-147, (15):33-41 Typ A je podrobnější a v rámci ošetřovatelské anamnézy hledá odpovědi na otázky. Jak klient komunikuje – verbálně i neverbálně. Jak gestikuluje a co pro něj jednotlivá gesta znamenají? Jaké jsou jeho denní aktivity a stravovací návyky? 13

Zda a popřípadě jak praktikuje víru? Jaké

má

potřeby

v zdravotnických

zařízeních

a při hospitalizaci v rámci zdravotnických zákroků a výkonů, denního režimu, komunikace se zdravotníky, dodržování intimity, ale třeba i stravování? (15):37-38 Tento typ usiluje o zevrubné poznání klienta a jeho kulturních potřeb. Tzv. model vycházejícího slunce (Sunrise model) je grafickým ztvárněním teorie Leiniger. Tento model graficky zobrazuje vztah mezi všemi faktory, které mohou ovlivnit jednání klienta, laickým způsobem péče, možnostmi moderní medicíny a ošetřovatelskou péčí. Tím může vzniknout kulturně souhlasná péče, která potom umožní klientovi se přizpůsobit novým situacím, např. pobytu v nemocničním zařízení. (15) Z myšlenek Madeleine Leiniger vychází, jak jsem již předeslala, mnozí další autoři. O některých se dále zmíním.

1.3. Jednotlivé body, úskalí problematiky Další řádky nastiňují určité body, které vychází z transkulturních modelů a teorií. Jejich rozpracování v rámci určité kultury vede k jejímu poznání a možnosti vzniku ošetřovatelského modelu, který by byl svébytný a použitelný pro řešenou kulturu. Zároveň je velice podstatné zmínit i určitá úskalí, která existují v souvislosti s fenoménem odlišných kultur. Prvním a velmi důležitým bodem je komunikace. Tedy otázka přístupu k verbální a neverbální komunikaci. Jak mají komunikovat zdravotníci s příslušníkem jiné kultury? Jak správně oslovit, začít a dále vést hovor? Jak vnímat řeč těla, mimiku, gestikulaci? S komunikací se váže ještě jeden důležitý jev a to komunikační bariéra. Ta může být zapříčiněná různými faktory. Zde bude ale řeč o jazykové bariéře. Ta je způsobena samozřejmě vesměs jiným jazykovým vybavením příslušníků jiné kultury. Jazyková bariéra může způsobit mnohé obtíže. To, že se domluvíte s lékařem, špatně nebo vůbec, může komplikovat běžnou návštěvu v ambulanci, natož pak hospitalizaci. Lékaři nebo jinému zdravotníkovi se bude velice těžko odebírat anamnéza, respektive zde může dojít k pomýlení informací. Pokud si vezmeme známý medicínský fakt, že to co nám klient poví, je v mnoha případech téměř celou diagnózou, je otázka nemožnosti komunikovat problémem poměrně palčivým. (42) Otázkou však zůstává, jak takovou bariéru řešit (viz kapitola 5, Diskuze). A stejně tak jako je problematická verbální komunikace a jazykové bariéra, tak je svízelná otázka pochopení neverbálních gest, tedy toho 14

co jednotliví lidé vyjadřují svojí grimasou v obličeji, postojem těla a rukama. I toto je důležité, možná i v některých případech důležitější. Vyjádření projevů nemoci a subjektivních pocitů (bolest, strach, únava...) je u některých kultur poněkud odlišné. Otevřený pohled do očí, může pro někoho vyjadřovat zájem, pro jiného to může být nepříjemné nebo až urážející. Problém nastává problém i v případě informovaného souhlasu, což je právně závazný dokument, který by měl pacienta/klienta dostatečně informovat o zdravotnickém postupu. Úmluva o biomedicíně říká: "Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možné provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích."

(51)

Ovšem například podle

průzkumu, který dne 4. května 2007 zveřejnil deník Mladá fronta Dnes je většina českých pacientů stále nedostatečně informována o svém zdravotním stavu, léčbě i farmakoterapii. Existují i další validní studie zabývající se tímto tématem. (5):7 Z tohoto se lze domnívat, že informovanost člověka, který nezná český jazyk, může být ještě mnohem horší. Jak tedy lze postupovat lege artis (tj. podle pravidel lékařské vědy), pokud předkládám informovaný souhlas někomu, kdo mu nerozumí, koho o ničem neinformuje? Dalšími bodem je společenská organizace. Zde na prvním místě stojí role rodiny. Dále také poměry mezi pohlavími, otázky sociálních rolí (např. rolí v rodině) a mezilidských vztahů. (1):12 Více či méně je pro některé kultury důležité náboženství. To je třeba vnímat jako jev, který může patřit u určitých kultur ke každodennímu životu. (1):12 Víra může mít velký význam při onemocněních. A určitá náboženství májí zase požadavky přímo na zdravotnickou péči. Nošení turbanů, šátku, burek či vyžádání si lékaře – ženy namísto muže atd. Jiná kultura bude mít jiné rituály a bude jim přisuzovat jiný význam, stejně tak zvyklosti kolem stravování se odvíjí podle určitých pravidel, mnohdy do něj zasahuje i právě náboženství. Čas a prostor může být vnímán také odlišně. Říká se, že Asiaté například žijí více v minulosti. A dovolte praktickou poznámku. Rodička může trochu jinak vnímat a jinak si představit, když jí řekneme, že porod bude za chvíli, brzy, později atd. Ostatně se to týká vlastně všech rodiček. Lidé zaměření na přítomnost, možná budou dodržovat hůře prevenci a raději vyhledají lékaře v rámci akutně vzniklých obtíží. (1):12,28,32 Nároky na osobní prostor a intimitu se také liší. Vyvstává tak otázka proxemiky, tedy vyjádření vztahu k osobě, se kterou komunikujeme pomocí vzdálenosti od ní. Důležité je, jak daný prostor známe. 15

Jak vnímá klient osobní prostoru a kolik ho potřebuje. Jak dodržet nároky na soukromí a intimitu v rámci hospitalizace? Jak zajistit pocit bezpečí? Tím, že bude vědět o dosažitelnosti sestry (bude vědět jak užít signalizaci), nebo dá přednost častějším přímým kontaktům?

Bude klientovi nepříjemný dotek, nebo ho bude vnímat jako vyjádření

náklonosti? Asiaté jsou obecně citlivější na osobní zónu, udržení odstupu je známkou úcty a respektu, konverzace ve vzdálenosti 150 -180 cm. (1):44 Vztah ošetřovatelské péče a těchto jednotlivých bodů znázorňuje souhrn modelů transkulturní péče. ETIKA Pravidla

Názor

Věda

Ošetřovatelství

MULTIKULTURNÍ PÉČE

Společenská struktura

Čas

Komunikace Vyznání Prostor

Jídlo

Rodina, skupiny

Rituály

Transkulturní teorie a modely – souhrn modelů (Leininger, Giger a Davidhzar) Joyce Newman Giger, Ruth Davidhizar (1):13

Na závěr této kapitoly zmíním dva ústřední body ošetřovatelství a jejich multikulturní podtext. V první řadě je nemoc/choroba nějakého klienta. I ji lze vnímat různě, např. důvod jejího vzniku. Některé kultury ji vnímají jako něco nepřirozeného, jako následek špatně praktikované víry a tudíž boží trest. Existují i pojetí nemoci jako přirozeného následku chování, které vyplývá z rizika prostření. Některé kultury mají vlastní lidové léčitelství, které je preferováno před moderní medicínou. (1):57,58 Častou potřebou klientů je mírnění nebo odstranění bolesti. Bolest je subjektivní prožitek, který člověk může vyjádřit pomocí slov, grimasy či cho vání. Bolest může být fyzická i psychická, nebo stavem psychiky umocněná. Existuje fyziologie bolesti, která je pro všechny stejná. Na samotném prožitku a intenzitě bolesti se podílejí také emoce, vzpomínky, nálada a další psychogenní podmínky. Existuje řada postojů k bolesti. Můžeme na bolest rezignovat, popřít ji nebo akceptovat a být k ní odbojní. (1):75-76 Jsou i rozdíly mezi 16

mužem a ženou. Muži mají vyšší práh bolesti, ale ženy jsou vůči ní psychicky odolnější. Ovlivňuje kultura vnímání bolesti? Z příkladů vyplývá, že ano. Popis bolestí u dětí různých kulturních skupin se liší. Děti arabského původu ji definují jako palčivou a nepříjemnou, asijské děti jako chladný lekavý pocit, který paralyzuje, a latinskoamerické děti v ní vidí něco strašného, odporného a zasahujícího. Obyvatelé Irského původu vykazovali větší potíže při popisu bolestí a vyjádření emocí s ní spojených, zatímco Italové neměli problém v expresivním vyjádření a dožadovali se okamžité úlevy. (1):81 A pak tu stojí zcela samostatně porodní bolest, která je zcela zvláštním prožitkem. Je to jediná fyziologická bolest v našem životě, která ukazuje na pozitivní proces v našem těle. V angličtině je porod označovaný jako labour. Tedy je vnímán jako něco, co stojí velkou dřinu a námahu. Bolest u porodu má své anatomické a funkční příčiny, ale u každé rodičky se vyskytuje s jinou intenzitou a délkou. Studie Moor a kol. 1999 došla k závěru, že potřebu lokální anestézie vyjadřovaly podle příslušnosti k etniku: Američanky v 51%, Skandinávky v 35% a Asiatky v 5%. (1):80 Určitě zde velice záleží na prahu bolesti, který je individuální. Vyjádření a míra prožívání bolesti avšak může být i modifikována kulturní příslušností. MUDr Eva Remešová, která v rámci své vysokoškolské praxe stážovala na porodnických klinikách v Indonésii, Turecku či Belgii, popisuje v jednom rozhovoru různé vnímání porodních bolestí žen z různých zemí. V Indonésii ženy vnímají více porod dítěte jako svou povinnost a důkaz ženské síly, vesměs odmítají porodnickou analgézii. Naopak Evropanky jsou více ovlivněny společenských fenoménem eliminace bolesti. (20) Pokud se bavíme o laických způsobech tlumení bolestí, lze využít prostředků lidového léčitelství, které může být typické pro určitou kulturu - léčivé byliny, akupunkturu, relaxaci, homeopatii, rituály. (1):80-82

17

2. CO (NE)VÍME O VIETNAMU A VIETNAMCÍCH? V této kapitole se seznámíme s mnoha praktickými i doplňujícími informacemi a údaji o Vietnamské komunitě. Ty nám pomohou se zorientovat v potřebách Vietnamců coby klientů zdravotnických zařízení. Navíc mohou být zdrojem zajímavých a nových poznatků.

2.1. O Vietnamu a jeho historii Vietnamci, kteří přicházejí do České republiky, jsou obyvatelé Socialistické republiky Vietnam, tedy státu, který se nachází v jihovýchodní Asii. Hlavním městem této republiky je Hanoj. Počet obyvatel je srovnatelný například se Spolkovou republikou Německo a rozlohou s Polskem či Norskem. (40) Jedná se o zemi, kde můžeme nalézt jednak nížiny s početnými rýžovými poli a políčky, území vysokých horských štítů i hluboké tropické lesy. (28) Dnešní Vietnam leží na téměř půl miliónu let obývaném území. Nejstarší prapředkové se jako úplně první v celé oblasti věnovali zemědělství. Není možná tedy žádný div, že péče o různé plodiny, převážně rýži, je až dodnes tím, na čem stojí ekonomika republiky. Nejdříve byla země dlouhou dobu, tedy po téměř tisíc let, pod nadvládou velké Číny. Poté přišli francouzští misionáři a Vietnam se stal kolonií, Francouzskou Indočínou. Tedy až do druhé světové války. Krátce po světové válce vznikl válečný konflikt s Francií, který byl ukončen až slavným vítězstvím u Dien Bien Phu. Dle Ženevských dohod byl Vietnam rozdělen na dvě části, komunistickou v čele s Ho Či Minem a druhou profrancouzskou. Tato situace se vyvinula v další velmi vážný konflikt, obecně známý jako válka ve Vietnamu. V samotném Vietnamu je ale tato válka známá jako "americká válka". Na jedné straně Spojené státy americké a další spojenci pomáhající Jižnímu Vietnamu, na té druhé Čína a Sovětský svaz. Z dlouholetého válčení, kde zemřelo několik miliónů lidí a bylo vystříleno více munice než ve druhé světové válce, vzniká dnešní Socialistická republika. (28,29) Vlivem častých válečných konfliktů bylo obyvatelstvo stiženo závažnou epidemií moru. Šířil se hlad, chudoba, pohlavní nemoci. Četná území na jihu země byla zdevastována, a to převážně chemickými zbraněmi. Ty měly za následek značné genetické postižení obyvatelstva. (7):39-40 Od zahájení chemické války tak prudce vzrostla incidence spontánních

potratů,

foetus

mortus

in

utero, 18

mola

hydatiosa

či kongenitálních

malformací. (7):40 Po opětovném propojení je Vietnam pod vládou komunistické strany. Avšak ani dnešní situace ve Vietnamu není zdaleka ideální. Stále jsou zde porušována lidská práva. Kritika systému není tolerována, je trestána v převýchovných táborech. I to bylo od roku 1975 pro mnohé Vietnamské občany důvodem k emigraci. Vietnam je sice chudý zemědělský stát, ale na druhou stranu zde má založení univerzitního vzdělávání 300 let náskok oproti Střední Evropě. (32):7 Je to též země, která má velký hospodářský potenciál - je řazen mezi tzv. asijské tygry a je lákadlem i pro mnohé české podnikatele.

2.2. Kdo jsou Vietnamci? Vietnamci jsou samozřejmě obyvatelé Vietnamské republiky, ale jsou to také příslušníci populační afinity mongoloidní. Příslušníci populační afinity mongoloidní jsou obecně lidé většinou útlí a drobní. Muži vykazují průměrnou hmotnost pouhých 55 kg, ženy 45 kg. Specifickým znakem většiny je malý plochý nos, černé lesklé vlasy a sporé nebo chybějící ochlupení. (7):16-25 Typické je šikmé položení očních štěrbin. Většinou netrpí obezitou. (8):157 Výzkum zabývající se mateřským BMI Vietnamských žen a jeho asociací s porodní hmotností dítěte, odhalil několik zajímavých bodů. Poměrně malé procento těhotných žen, které se výzkumu účastnilo (8,5 %) trpí nadváhou. Asi 26 % žen mělo podváhu. Byla prokázána souvislost nízké hmotnosti dle určitého gestačního s nízkým BMI, popř. s malým váhovým přírůstkem. Výzkum také upozorňuje na fakt, že ženy z jihovýchodní Asiatky, které bývají většinou velmi subtilní, přibývají během těhotenství méně kilogramů než Evropanky či Američanky. (17) Z tohoto výzkumu vyplývá nutnost posuzovat váhové přírůstky gravidních vietnamských klientek samostatně od ostatních klientek. S touto problematikou souvisí i další výzkum zveřejněný na internetovém žurnálu Open Medicine. Výzkumným vzorkem bylo 2695 novorozenců, jejichž rodiče byly oba buď Evropané, Číňané nebo Jihoasiaté. V úvodu článku se uvádí, že cílem práce byla somatometrie novorozenců a srovnání těchto dat s jejich etnickou příslušností, z důvodu korektního posuzování hmotnostního přírůstku novorozenců. "Evropské" děti měly statisticky prokazatelně větší porodní hmotnost (např. ve 40 týdnu gravidity měly o 225,5 gramů více než děti čínské a o 254.6, gramů více než jihoasijské), větší délku a obvod hlavy než děti z obou dalších skupin. Současně se prokázalo, že mezi "jihoasijskou" a "čínskou" skupinou" nebyly statisticky významné rozdíly. (48) Zajímavé výsledky poskytuje i podobně zaměřený výzkum uveřejněný v American Journal of Epidemiology. Incidence dětí s porodní váhou mezi 1500 – 2499 gramů (LBW 19

novorozenců, tj. novorozenců s nízkou porodní váhou) (49) byla skupiny dětí s mongoloidní afinitou o 40 % větší než u skupiny s populační afinitou europoidní. (50) U dětí s populační afinitou mongoloidní (tedy i u Vietnamců) jsou typická vrozená mateřská znaménka, nazývaná mongolské nebo i mongoloidní skvrny, což může být zajímavá informace pro pediatry či dětské sestřičky, které pečují o novorozence. Tyto skvrny vypadají trochu jako rozsáhlejší hematomy (modřiny). Najdeme je nejčastěji na hýždích, v křížové či bederní oblasti, někdy přechází až na stehna. Mohou být různě velké a nejen modravé ale i šedavé, okraje jsou neostré. Objevují se buď hned po porodu, nebo i po několika týdnech. Většinou do puberty samovolně zmizí. Jen pro zajímavost, tato skvrna se může objevit i u populační afinity europoidní.(22):192 Hlavní etnickou skupinou ve Vietnamu jsou Vietové, existuje ale ještě 54 etických uskupení. (32):7 Vietnamská komunita se vyznačuje svou uzavřeností, skromností a nenápadností. Jsou pilní a usměvaví. Obvykle jsou kultivovaní a zdvořilí. Co je třeba určitě zdůraznit je fakt, že jsou stydlivější než Evropané. (21) Dodržují určitá pravidla chování, jejich nedodržení může být považováno za nevhodné. Je ovšem otázkou, jestli takové chování striktně vyžadují i od cizinců. Avšak můžeme tak navodit příjemnější komunikaci. Z prostředků neverbální komunikace jsou to například tyto:  Při komunikaci s Vietnamcem není vhodné zvyšovat hlas. (54)  Důležité je podání ruky. Zřetelný stisk ruky je doprovázený lehkým stiskem ruky levé. Buď si tedy při podávání ruky jakoby vezmeme do dlaní ruku "partnera", nebo si obě ruce s "partnerem" podáme navzájem. Ženy si ale obvykle ruku mezi sebou nebo s muži nepodávají. (8,32)  Přímý pohled do očí může vyjadřovat domýšlivost. Neznamená tedy vyjádření zájmu a respektu. Vyjádření úcty se děje naopak klopením zraku. Stejně tak hlazení po vlasech či jiný způsob dotýkání se hlavy je považovaný za neuctivý. (18,32)  Úsměv může vyjadřovat nejen radost, ale i porozumění, respekt, rozpaky či omluvu. "Ano" či jiným výrazem souhlasu (i neverbálním např. pokývání hlavy) je spíše výrazem naslouchání, přitakávání. Nemusí znamenat souhlas. (18)  Uctivé,

neafektované

a

umírněné

nejvhodnější. (32)

20

jednání

je

při

komunikaci

rozhodně

2.3. Víra, tradice, kultura... Názory a chování člověka ovlivňuje řada okolností, s kterými se v životě setká. Jedním z takových faktorů je víra a náboženské přesvědčení. Víra provází člověka v důležitých životních událostech, jako jsou svatba, dospívání, ale také nemoc a umírání. A také událost narození! (1):93 Podívejme se na tuto problematiku blíže. V co a jak věří moderní Vietnamci a Vietnamky? Je třeba se ponořit poněkud hlouběji do minulosti, abychom nalezli prastaré představy o duších - mocných sílách tvořících přírodu. Tito duchové dostávali konkrétní podoby pro jednotlivé přírodní jevy. Jedna stará pověst tvrdí, že otcem obyvatel Vietnamu byl mořský drak, který se svou manželkou zplodil kožený vak se 100 vejci. Ten jednou prasknul a z něj se

při tom

vyskákali

muži,

předci

národa

Viétů

a

zakladatelé

různých

horských

národů.(11):8-9 Animistické představy přisuzují každému člověku soubor duší, tedy posvátných podstat a nemateriální esencí oživující tělo. V tehdejších animistických představách existovali zlí duchové, ti přinášeli onemocnění. Pozoruhodné bylo potom, kterak se s takovým zlým duchem vypořádávalo. Onemocnělo-li dítě, bylo odnášeno někam daleko, aby duch poznal, že už o něj není zájem a opustil ho. Příbuzní se potom pro dítě navrátili. Schopnost ovládnutí slova byla považována za nástroje k ovládnutí vesmíru. Nejdůležitější je, že právě z těchto pradávných dob pochází i tzv. kult předků – soubor rituálů, které se vykonávaly u oltáře předků. Oltář nesměl chybět v domácnosti žádné vietnamské rodiny a v podstatě je toto součástí i života dnešních Vietnamců. I v současné době jsou předkládány obětiny na oltáře předkům, většinou jde o rýži, vodu, drobné dárky ale i třeba pálenku. Součástí každého oltáře je miska s pískem a kamínky, v ní se zapalují vonné tyčinky k modlitbě, která vyzývá předky k přijímání darů. Zajímavé je, že obětované dary je možné po nějaké době zkonzumovat. Oblíbené je pálení "obětních" peněz, přezdívá se jim jednoduše pekelná bankovka a většinou se jedná o kopie dolarů a eur. O oltáře pečuje dle tradice nejstarší syn. Často bývají i v různých obchůdcích a stáncích, aby přinášely prosperitu jejich majiteli. Právě odtud pochází tak významná a pro naši kulturu netypická zaměřenost na předky a minulost. (8):10-12

21

Všechna další náboženství, která jsou s Vietnamem spjata, jsou charakterizována a zastupovaná nějakým myslitelem a prorokem. V budhismu 1 dominuje osobnost Sidhdhárty Gautamy – poutníka po městech a kazatele nového učení. Jeho učením vzniká představa o věčném převtělování, kdy život je přirovnáván k nekonečnému kruhu – spirále zvířat, lidí a duchů. Člověk během života putuje po tzv. Ušlechtilé osmidílné stezce, což je cesta vedoucí k plnému procitnutí. Zde právě můžeme spatřovat kořeny v silném vztahu k umírání a smrti. Do náboženských představ se vtiskl vliv blízké Číny. I zde docházelo k přebírání myšlenek, poznatků či jejich sdílení. Objevuje se konfucianismus, tedy více než náboženství, filosofie učence Konfucia. Zajímavé je, že zavádí institut úřednické zkoušky – prokázání literární a rétorické zdatnosti. 2 Učení Konfucia je zaměřeno na studium člověka a jeho potřeb, seberealizaci a mezilidské vztahy. Můžeme v něm spatřovat dnešní odkaz v úctě k lidem, zdvořilosti a mezilidským vztahům a jejich chápání. A také vztahů v rodině, tj. vztah mezi rodiči a jejich dětmi. Tak vzniká pojem i úzus synovské oddanosti. Děti, které své rodiče uctívají, respektují a pomáhají jim, když potřebují, se tak budou chovat i vůči ostatním lidem ve společnosti. (11):17-24, (24), (44) Taoismus, další z bohaté rodiny náboženství Vietnamu, by se dal charakterizovat jako učení bez pevné struktury textů či následovníků. Jde tu především o navození rovnováhy a harmonie Jing -Jang. Je to soubor rozmanitých mystických nauk a kultů. (11):21-23 Pro naši kulturu je přinejmenším zajímavá existence univerzálního náboženství, tedy Cao Đài. To je v podstatě spojení myšlenek všech předešlých i dalších náboženství. Objevují se zde prvky křesťanských nauk, např. v dodržování určitých zásad: nekrást, nelhat, vyvarovat se chtíči atd. Askeze, celibát, vegetariánství jsou dalšími znaky tohoto náboženství. A coby prorokové jsou uznáváni Ježíš, Mojžíš, Konfucius i Buddha a další. Za svaté jsou

1

V moderním Vietnamu se uplatňuje více odnoží (směrů) klasického buddhismu. Nejčastější je Mahajánový budhismus, jehož podstatou je univerzálnost učení a je zde uznávána existence jedinců, kteří by mohli prožít nirvánu, ale pomáhají trpícím, zůstávají v tomto světě. Druhý směr je Hínajána. Existuje i buddhismus Čisté země, pro ten jsou zase typické mantry – tedy opakování krátkých rituálních textů. Oblíbená je i odnož Thiẽn, pod japonským známějším názvem Zen, která klade důraz na čistotu a meditaci. Po celém Vietnamu nalezneme. Tisíce budhistickým pagod a svatyní. Výjevy v těchto stavbách a život v nich vzbuzuje (8):15-16 oprávněný respekt.

2

Jména všech učenců, kteří tyto zkoušky složili, jsou dodnes vytesaná na kamenných stélách, které nesou obrovské želvy v hlavním městě Hanoji.(11):19

22

považování též filozofové, básníci, politici. W.Shakespeare, Louis Pasteur ale i třeba V.I. Lenin! K nejvyšším svatým dokonce patří i V. Hugo.

(11):24-25

I křesťanství, jak jsem již

předeslala, má ve Vietnamu svou roli. Svou úlohu v tom sehráli jistý Alexandr de Rhodes a evropští misionáři v 17. století. De Rhodes přepsal vietnamštinu do latinky a vytvořil i slovníky vietnamsko-portugalsko-latinské. (11):28 A takto vlastně vznikl ten zajímavý fakt, že Vietnamci již několik století neužívají čínské znaky. Nejvíce nás bude zajímat, jak je tomu s náboženstvími dnes. Pro Vietnamce hrají náboženství patrně velice důležitou roli, ale je praktikováno asi následovně. "Buddhismus poskytuje výklad světa, konfucianismus zase návod pro praktický život a taoismus návod ke svobodě a osobnímu vyjádření". (11):32 Výsledkem již citovaného výzkumu zveřejněného ve zdravotnických novinách je, že více než polovina dotázaných vyžaduje respektování náboženských potřeb ve zdraví i nemoci. (21) Nyní se podíváme, jak a jaké svátky a slavnosti se ve Vietnamu slaví. Vietnamci slaví během roku hodně a rádi. Ať se již ale jedná o jakýkoliv typ festivalu či slavnosti, většinou se při nich lidé veselí, tancují, zpívají a pojídají různé dobroty. Většina takových slavnostních událostí souvisí právě s náboženstvími země. Nejvýznamnějším svátkem je lunární nový rok, Tết Nguyên Đán, ten není určen jedním datem, je pohyblivý a slaví se několik dnů i týdnů. Je to svátek, který je pro každého Vietnamce dnem narozenin, všichni si přičítají jeden rok. Pokud se narodí dítě těsně před novým rokem, dovrší tak o půlnoci jeden rok. Samotné oslavě předchází velk é nákupy květin, ozdob, úklid a obstarávání potravin – kandovaného ovoce, zeleniny a také votivních předmětů. Domy a kanceláře se zdobí rozkvetlými stromy (např. kvetoucí broskvoňka či plody obalený kumkvat). Samozřejmostí je vyzdobení rodinných oltářů a pozvání předků ke slavnostní hostině. Typické je i rozesílání novoročních přání - opomenutí zaslání přání je však vnímáno citlivěji než v našich krajích. O půlnoci začínají pravé oslavy, lidé vítají vše dobré, co jim nový rok přinese. Poté navštěvují pagody, pouliční svatyně, aby se modlili k Buddhovi a duchům. Stejně jako pro další svátky je i pro tento typické hodování. A to se neobejde bez novoročního bochánku. 3 První týden nového roku je

3

Bochánek je společně s broskvovými větévkami symbolem nového roku. Vyrábí se z lepkavé rýže a je plněný fazolemi a tučným vepřovým masem, celý zabalený do velkých zelených listů a ovázaný bambusovými vlákny.(9):23

23

ve znamení návštěv příbuzných a důležitých osob (např. nadřízených). 4 Lidé si přejí štěstí a obdarovávají se penězi. (9):7-28 Mimo tento nejvýznamnější se svátek se slaví ještě mnohé další, i státní svátky. 1.ledna podobně jako u nás je vítán nový kalendářní rok. Dále se slaví například den vítězství, tedy vzpomínka na rok 1975 (konec Vietnamské války) a den práce1.května. (30) Ve Vietnamu se také koná každý rok několik festivalů. Některé jsou náboženského charakteru, např. oslava narozenin Buddhy, jiné oslavují nějakou zajímavou událost spojenou s historií země. Vietnamci vítají jaro, sklizeň. Součástí jednoho z festivalů jsou i býčí zápasy. Zajímavé jsou i kravské dostihy, jelikož vyvrcholením tohoto festivalu je právě závod dvou krav, které řídi vždy dva muži. Dau Pagoda Festival je naopak oslava bohyně Man Nuong, kterou doprovází lví zápasy, lidské šachy či závody v nošení věder. (31) Takovou malou zajímavostí je, že ve vietnamském názvu lunárního nového roku či svatby se skrývá slovo jíst. Vietnamci totiž právě tyto i další význačné události, jak bylo již výše připomínáno, oslavují a připomínají velkými hostinami. (37) 

Vietnamci mají bohatou a složitou kulturu. Své tradice a svátky dodržují i v moderní době. Důležité je uctívání kultu předků.

4

I ve Vietnamu se na nový rok odpalovaly petardy, které měly odehnat zlé duchy. V roce 1995 bylo používání zábavní pyrotechniky zakázáno vzhledem k její nebezpečnosti a nadměrnému hluku. Nahrazuje je novoroční ohňostroj.(9):28

24

2.4. Jazyk a komunikace Ten, kdo ví, jak vypadá text psaný ve Vietnamštině, jistě potvrdí, že je to jazyk velice odlišný od češtiny i ostatních evropských jazyků. Je poměrně složitý především kvůli velkému počtu různých znaků. Zmiňuji se o tom proto, že ve zdravotnických zařízeních se sice vyskytnou nějaké texty v cizích jazycích, které by měli sloužit cizincům, ale personál nepozná, o jaký jazyk se na nich jedná. Vietnamština je jazyk tonální, to znamená, že v něm rozlišujeme 6 tónů. Zapisuje se latinkou, při prvním pohledu na takový text vidíme, že využívá hodně různých diaktritických znamének a tónů. Podobně jako v angličtině zde neexistuje tykání a vykání. Zdvořilostní vykání se nahrazuje tedy pomocí různých zvláštních obratů a slov. Ty se mění podle postavení či věku.

(8):35, (32):25

Co je pozoruhodné, ve Vietnamštině nenajdeme téměř

výraz pro zápor. Naopak výraz „ano“ se dá říci mnoha způsoby i s různým zabarvením. Namátkou zde jmenuji několik slov, které mají význam jak v češtině, tak ve vietna mštině. Mít pro nás infinitiv slovesa vlastnit, znamená ve vietnamštině druh ovocného stromu. Bít znamená ucpávat. Naopak slovo lát bude ve Vietnamštině v závislosti na kontextu znamenat desítky různých významů. (10):20 Vietnamci, kteří žijí v ČR, přebírají mnohá česká slova. Výrazem "ahoj" se zdraví běžně mezi sebou i v případě, že dotyční nejsou kamarády či blízkými. Ve vietnamštině vznikají i novotvary, kterými jsou pojmenovávána různá místa ve městech atd. Každopádně je pro Vietnamce velice obtížné se naučit česky a pro Čecha se naučit Vietnamsky. (10):22 Zajímavým fenoménem jsou "banánové děti". Potomci imigrantů, kteří studují na českých školách s velice dobrými výsledky. Tyto již v podstatě vietnamsky nemluví. Jsou tedy na povrchu "žluté" ale uvnitř "bíle". Z tohoto vychází toto přirovnání. (12):36 

Jazyková bariéra je problémem i z hlediska vlastní obtížnosti a diametrální odlišnosti češtiny od vietnamštiny.

25

2.5. Řekni mi, co jíš... V rámci poznání životního stylu Vietnamců je důležité poznat i stravovací návyky. Tedy zjistit, jaké typy potravin konzumují. Kdy a jak často? Jaké jsou stravovací zvláštnosti a odlišnosti od českého způsobu? Takové informace nám mohou poodhalit související potřeby hospitalizovaných Vietnamců. Ovšem některé níže uvedené informace zmiňuji pouze pro zajímavost. Vietnamská kuchyně je pestrá, plná různých chutí. Vietnamci jedí často. Nejméně třikrát denně, ke snídani jedí nejčastěji nudle, vývar či bagety. Obědvá se spíše již kolem jedenácté hodiny, často se jedná o několik chodů. Večeře se odehrává většinou v rodinném kruhu. (13):28, (31) Postup přípravy pokrmů je různý. Velká skupina potravin se upravuje pouze velmi krátkým restováním. Díky tomu se dosáhne intenzivní vůně a jídla si ponechávají svoji přirozenou chuť. To je výhodné i z hlediska časové nenáročnosti. Dále se konzumují jídla dušená, grilovaná, smažená i vařená jídla, ale i taková, která jsou upravená sušením. Suší se například vepřové nebo rybí maso. Na pečeném jídle si ale nepochutnáte, ve Vietnamu se nepeče. (13):15-16 Základním prvkem a tedy i "denním chlebem" je rýže. Ta se konzumuje snad při každé příležitosti. Existuje pověst vyprávějící o nevděku Vietnamců vůči bohům, který bohové potrestali. Kamení rozdrtili na tisíce malých kousků a z nich pak vznikla rýže. Každopádně není rýže vnímána jako něco neblahého. Je to naopak plodina, která "hýbe" vietnamskou kulturou, ekonomikou a vlastně i jménem Vietnamu ve světě. (13):7-9 Rýže je během dne obvykle konzumována ve dvou nebo jedné porci se zeleninou či masem. Není podávána pouze jako příloha. Z rýžové mouky se vyrábí těstoviny a rýžový papír, do kterého se balí buď maso, nebo zelenina. Z rýže se vyrábí i sladké zákusky, kaše, placky a u nás oblíbené rizoto. K rýži jsou občas podávány brambory jako příloha. Rýže je základné surovinou i pro některé alkoholické nápoje jako je pivo či vodka, nebo speciální nápoj ze zkvašené rýže a listů palmy. Poslední uvedený nápoj se pije z velkého džbánu slámkou a je doporučován dokonce ženám po porodu. (13):19, (37) K dalším základním potravinám patří čerstvá zelenina, především listová a několik druhů brambor a maso. K dochucení slouží rozličné omáčky a voňavé koření. Z druhů masa jsou konzumovány vedle vepřového, hovězího, kozího, drůbežího masa a rybího masa. Pojídány jsou i žáby, krysy a nespočet mořských plodů. Vietnamci jedí často namísto sladkých 26

potravin exotické ovoce. Ale i sladké pochutiny jako například dort, bonbony, zmrzlinu či kandované ovoce zde nalezneme. Časté jsou i saláty, např. salát z banánových květů. K pivu si zase dávají slepičí pařáty. (13):21-22, (37) Velmi oblíbenou specialitou je nuoc mam tedy rybí omáčka. Jí se téměř po celém Vietnamu a její výroba je celkem jednoduchá. Potřebujete pouze sardinky a sůl, poté jenom 6 měsíců čekat, až se rybky ve velkých dřevěných sudech rozloží. (27) Tradiční rybí polévka, ale i smažené závitky či hovězí vývar, liči, pomelo a kokos se rozšířili do povědomí mnoha obyvatel i v zahraničí. (13):11-12 Velké množství potravin (četné druhy zeleniny, ovoce i rozmanité druhy masa) je možné zakoupit na trzích. Většina restaurací je specializovaných na různě druhy pokrmů. Něk de dostanete jen polévky, jinde zase jen speciality z rýže. (37) Stejně jako u nás se pije ve Vietnamu káva, pije se nejčastěji překapávaná s kondenzovaným mlékem či ledem a bývá velmi silná. Oblíbené je popíjení různých čajů a to asi nejvíce čaje zeleného. Běžně se také konzumují různé přírodní šťávy a ovocné koktejly. (13):17-18 Dříve

se

tvrdilo,

že

mají

Vietnamci

(obecně

Asiaté)

potíže

s trávením laktózy, avšak výzkum z roku 2010, který se zaměřuje na zefektivnění péče o čínskou a vietnamskou minoritu, prokázal, že jsou mléko a mléčné výrobky celkem s celkem rostoucí oblibou konzumovány. (52) V tomto ohledu je třeba zohlednit osobní preference a snášenlivost konkrétního člověka. Pro Vietnam není výroba mléčných výrobků typická, jedí sýry vyráběné z cizrny. (37) Vietnamci obvykle nesnáší studené tekutiny, nebo nápoje s ledem. Konzumují raději lehčí potraviny – rýži, vývar, nudle. Z uvedeného vyplývá, že Vietnamská kuchyně je velice zdravá. Stravování je pravidelné, úprava potravin je krátká a tak se zachovává více důležitých látek. Konzumace zeleniny a ovoce je častá. Vaří se s minimálním množstvím tuků. (36) Takový model stravování je velice vhodný i pro těhotnou ženu. Stává se však bohužel často, že pokud Vietnamci žijí v České republice, pociťují dostupnost jejich oblíbených potravin za omezenou. U jídla se sedí na zemi v "tureckém sedu". Na stole je vždy velká mísa rýže a velké množství dalších misek s různými pochutinami. Jí se hůlkami. Dobrou chuť si Vietnamci nepřejí. To, že je někdo již sytý, se pozná, že nechá trochu jídla ve své misce. A co se týče mlaskání, je povoleno, a je považováno za pochvalu hostitele, stejně jako ušpinění ubrusu. Vietnamci jsou velice pohostinní. (32), (36)  Česká kuchyně je od té vietnamské poměrně odlišná. Mléko a mléčné výrobky nabízíme dle osobní snášenlivosti jedince. 27

2.6. Vietnamská rodina, vztahy Rodina je základním prvkem v sociální struktuře. Nyní nahlédneme na fungování vietnamské rodiny, na rodinné a sociální vztahy a trochu se podíváme i do historie. Rodina hrála a hraje i dnes velice důležitou úlohu v životě Vietnamců. Za bezprostřední rodinu nejsou považovány jen rodiče a děti, ale i prarodiče, sestřenice a bratranci a jejich rodiče. Rodinné vztahy jsou obecně pevnější a vřelejší než v ČR i právě mezi vzdáleným i příbuznými. Soužití tak může být i třígenerační. Starším se prokazuje úcta. (32),

(36)

Velice

zakořeněná je tradice uctívání předků. Ve svých domovech mívají Vietnamci již zmiňované oltáře předků, které pravděpodobně mají ve svých domovech i v ČR. Hlavou rodiny je většinou nejstarší mužský člen, tzn. obvykle otec rodiny, který má ale společnou zodpovědnost se svou manželkou. (36) Ovšem v moderním pojetí to může být již poněkud odlišné. Pro Vietnamce je důležité vzdělání, a to zejména pro jejich děti. (31) Ty jsou vychovávány v pevném řádu.

Každopádně je kladen velký důraz na soudržnost

a vzájemnou výpomoc rodinných příslušníků. Vztahy dětí k rodičům by měli rovnat tzv. synovské oddanosti, tzn. velké úctě a lásce, respektu a poslušnosti vůči rodičům. (44) Je povinností dětí, aby se o své rodiče ve stáří starali. Neumisťují se do domovů s pečovatelskou službou. (36) Téměř do 19. století fungovala vietnamská rodina podle daných pravidel, ovlivněných rodinným původem a konfuciánskou morálkou. Částečně je tomu tak i dnes. Muž i žena měli ve svazku manželském různé povinnosti a pravo moci. Důležité bylo postavení a bohatství rodiny, z kterých oba pocházeli. Vietnamské rodiny byly patriarchální, tj. důležitá rozhodnutí související s chodem rodiny, činil otec.

(26):1

Avšak tradiční vietnamská

rodina nebyla, zvláště ve vyšších vrstvách společnosti, svazkem dvou lidí. Od 11. století až do roku 1945 bylo ve Vietnamu legitimní polygamie (mnohoženství). (26):1 To znamenalo, že muž mohl mít současně více než jednu právoplatnou manželku. Jejich postavení vůči mužově rodině ale nebylo stejné. Jediná, kdo byla považovaná za skutečného člena rodiny, byla tzv. hlavní manželka, též legitimní manželka.

28

Hlavní manželka byla matkou všech dětí tzv. "pravá matka", i těch, které porodily tzv. vedlejší manželky. 5 Bývaly nazývány "velitelkami vnitřku" a řídily chod domácnosti. Bohatý muž mohl mít tolik manželek, kolik si mohl dovolit. Nebylo tedy neobvyklé, že se muž těšil přízni 6 až 7 manželek. (26):13-15 Velkým svátečním rodinným rituálem je svatba. Té se zúčastní obvykle stovky lidí. Již den před svatbou se odehrává zábava s hudbou a zpěvem a podávají se speciální po krmy. Svatební obřad se odehrává tradičně před oltářem nevěsty. Samotná svatební hostina obsahuje mnoho chodů. Typicky bývá podávána dušená husa na pomerančích, skleněné rýžové nudle s houbami a masem. Zajímavým zvykem je, že novomanželé musí obejít každého hosta a připít si s ním pivem nebo pálenkou. Po slavnostním obědě se přesunuje slavnost do domu ženichových rodičů, kde potom také pár bydlí.

6

Ženy, které se vdávají,

si ponechávají, oproti našim zvyklostem, jména dívčí. (15):29-30 Jak je již popsáno výše, Vietnamci velice uctívají své zemřelé. To vychází z filozofie reinkarnace, tedy náboženských představ a je to patrné i z toho, že slaví dny, kdy jejich blízcí zemřeli. Z tohoto důvodu je důležité náležité dodržení všech rituálů spojených s uctíváním předků. Úmrtí je důležitá rodinná událost, která je spjata s určitými rituály. Na oltář zemřelého je pokládáno ovoce a dárky, tyčinky. Je to záležitost celé široké rodiny, ta se schází v domě zemřelého, aby se rozloučili. Ve chvíli úmrtí někoho blízkého Vietnamci ztrácí svoji stoičnost a vyjadřují plně truchlivé emoce. Rakev se zemřelým zůstává tři dny v domě, v té době k ní mohou přicházet přátelé, kolegové a známí, aby vyjádřili svoji účast. Přinášejí květiny a peníze. Smuteční obřady se opakují následujících 41 dní vždy po 7 dnech. (25a), (36) Častěji je tělo zemřelého pohřbeno než spáleno. Lidé, co drží smutek, jsou oděni v bílém, to je ve Vietnamu barva smutku. (8):125, (25a), (36)

5

Legitimní manželky se staraly někdy i o část rodinných financí, mohly rozhodovat společně se svým mužem o budoucnosti svých dětí. Oproti tomu vedlejší manželky měli život o dost těžší. O děti, které porodily, se starat nemohly, nebyly brány jako součást rodiny, přičemž byly zcela podřízeny legitimní manželce. V podstatě fungovaly jako levná pracovní síla a "zdroj" mužských potomků. Vedlejšími manželkami se často stávaly ženy s chudších poměrů, ženy těhotné či vdovy. Je třeba dodat, že post vedlejší manželky většinou (26):13-15 nebyl tím, o čem by mladé vietnamské dívky snily.

6

Zajímavostí je samotný výběr dne, kdy se bude svatební obřad konat. Ten určí věštec a zajistí obětí bezpečnou svatbu a její vhodný průběh. Dobrý průběh je tak zajištěn množstvím ovoce, vonnými tyčinkami a různou finanční částkou pro věštce.(13):29

29

Vietnamská jména a příjmení mohou být pro zdravotníky někdy malým oříškem. Skládají se sice, jak jsme zvyklí, ze jména a příjmení, ale mezi nimi je často vložena slabika. (např. Nguyễn thi Phuong). Vložené střední jméno označující pomáhá odlišit ženské a mužské jméno. Pro ženu je to častá a v příkladu zmíněná Thi a pro muže např. Van, Huu, Duc, Xuan, Dinh. První se píše příjmení, v našem příkladu je to Nguyen. Příjmení se dědí z otcovy strany a hodně se opakují, což je asi srovnatelné s u nás velice častým příjmením Novák. Orientují se podle jmen křestních a ty se tedy píší na druhém místě za vloženou slabikou. Křestní jména jsou dávána rodiči nebo prarodiči a většinou mají ve významu nějaké ušlechtilé vlastnosti, které by byly pro dítě vhodné (např. krásný, statečný či jména květin a ptáků). (23), (32) Například jméno Mai znamená třešňový květ, či Lan orchidej, jméno Trang uctívaná, nebo jména, která reprezentují čtyři mýtické posvátné stvoření – Ly-lvice, Phuong-fénix, Qui- želva, Long-drak. Z mužských jmenujme alespoň Hung, který nese význam prosperující a nebo Phuoc - šťastný. (23) 

Rodina a předkové jsou velice důležitým prvkem v životě Vietnamců.

30

2.7. Péče o zdraví Tuto kapitolu bych chtěla věnovat vietnamskému zdravotnictví a specifickým zdravotním problémům Vietnamců. Nejprve nahlédneme do tajů vietnamské tradiční medicíny. Zde je právě velice patrný vliv Čínské tradiční medicíny. 7 Ta vychází z taoismu a principu jing a jang, které ovlivňují rovnováhu a harmonii zdraví. Jin představuje ženský princip, chlad, pravou stranu, sudá čísla. Mužským principem je Yang asociující teplo/žár, levou stranu, lichá čísla. (38) Zdraví je rovnováhou mezi horkem a chladem, suchem a vlhkem. Je to stav rovnováhy spirituální a psychické harmonie s přírodou. nemoc.

(1):123-124

(39)

Nerovnováha, porušení harmonie, znamená pak

Tělo funguje díky křehké rovnováze mezi horkými a studenými elementy.

Například perorální podání léků představuje horký element, který není dobře přijímán pacienty, jejichž onemocnění je přičítáno porušení rovnováhy k horkému elementu. Odnětí orgánů je počítáno za poslední možnost řešení problémů, protože by narušilo vnitřní rovnováhu

těla.

Vietnamci

užívají

tradiční

medicínu

společně

biomedicínskými postupy. O tradičních metodách nemluví příliš ochotně.

s moderními

(18)

Fascinující je vietnamská a čínská fytoterapie. Nabízí řešení mnoha zdravotních problémů a najdou se zde i rostlinné drogy užívané v souvislosti s těhotenstvím nebo reprodukcí. Neplodnosti může napomoci Dipcasus asper (štětka drsná) a mnoho dalších, navíc mohou působit i na urychlení ran (porodních poranění), uklidňují plod, zastavují gynekologická krvácení a upravují i poruchy menstruace. Pivoňka bělokvětá je vhodná při různých potížích v těhotenství, při porodu a při poruchách menstruace. Jmelí korejské se zase používá proti krvácení v těhotenství. Na poporodní bolesti tak lze využít Akebii quinatu (Akébii pětičetnou) či Caesalpinu sappan, které jsou navíc účinné při poporodních bolestech břicha a zlepšují laktaci. V našich končinách dobře známý zázvor se využívá nejen coby součást koření kari, v parfumerii, na vaření, ale také v čerstvé, sušené či pražené formě se používá na bronchitidu, střevní infekce, kašel, dušnost, zvracení a průjmy a také na poporodní bolesti břicha. I líčí je vhodné na poporodní bolesti a také na bolesti břicha a žaludku. Tradiční vietnamská medicína užívá tedy rostlinných, ale v menší míře i živočišných zdrojů, někdy i anorganických látek. Tradiční lidové léčitelství doporučuje 7

Čínská tradiční medicína je nejpropracovanějším medicínským systémem světa s 5000 letou historií, který v sobě zahrnuje fytoterapii, akupunkturu, akupresuru, vnitřní cvičení meditací a vnější cvičení těla. (14a):4-7

31

například na anémii kostní vývar makaků. Při těžkém porodu bylo rodičce doporučováno svírat mořského koníka, nebo jej zpracovaného v alkoholu ústy přijímat. Placenta byla ceněná a považovaná za cenný posilňující lék. (7):45 Kromě fytoterapie je užívaná i akupunktura, akupresura, různé masážní techniky či baňkování. Dalšími tradičními léčebnými metodami je "coining". Mincí namočenou v mentolovém oleji, jsou energicky třeny různé části těla (záda, týl) přesně daným způsobem. Tyto mělké rýhy na kůži mají zbavit tělo zvláštní nadměrné síly. Zajímavé také užití směsi bylin (eukalyptus), která je povařena. Inhalují se páry. Alternativou k tomuto je konzumace horké polévky. Potom následuje 45 minutové ležení v posteli. Užívány jsou též rozličné balzámy a vonné masti, např. "Tygří mast". Tato tradiční mast je vhodná při bolestech kloubů a svalů, nachlazení, rýmě, poštípání hmyzem. Obsahuje mentol a výtažek z hřebíčku a máty. Je běžně dostupná i v českých lékárnách. (36) Dle výzkumu Thótové a kol. Nadpoloviční většina dotazovaných Vietnamců řeší své méně vážné zdravotní obtíže pomocí tradiční medicíny. (52):37 Jaká je situace zdravotnictví ve Vietnamu? Současná situace vietnamského zdravotnictví není ještě dobrá. Zdravotnická zařízení a kliniky se nacházejí spíše ve velkých městech, jsou ještě na nízké úrovni. Dokonce se doporučuje při vážnějších problémech převoz do některých zařízení v Thajsku. Obzvláště pak venkovské oblasti nemají dostupnou žádnou

prenatální

péči. Světová

zdravotnická

organizace

(World

Health

Organisation) prováděla mezi léty 1967 – 2002 výzkum zaměřený na těhotenství a porod ve Vietnamu. Bylo zjištěno, že téměř ¾ žen rodí na venkově. Přibližně 20% žen pak rodí v domácnosti, ostatní ženy využívají zdravotnických zařízení. Domácí porody mají ve Vietnamu tedy rozhodně větší tradici než v České republice. Celkově se provádí přibližně 10% císařských řezů, z toho větší část je prováděna ve městech. Vietnamské ženy stále více začínají využívat předporodní péči. Jen 2% rodiček jsou dívky ve věku 15-19 let. Dle WHO se pohybuje novorozenecká úmrtnost (úmrtí do 28 dne po porodu) kolem 12 dětí na 1000 živě narozených, později v poporodním období umírá 6 novorozenců na 1000 živě narozených. (47) V České republice to bylo v roce 2006 1,7 mrtvě narozených na 1000 a poporodní úmrtnost 0,71 ‰. (46) O těhotné ženy pečuje porodní asistentka. Porodní asistentky organizují i zdravotní výchovu. (7):91 Děti ve Vietnamu se očkují podobně jako v České republice podle určitých schémat. Při narození proti tuberkulóze, ve 2., 3., 4. a 11. měsíci proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Proti přenosné dětské obrně je očkování též 32

povinné.

Obecně

mají Asiaté

větší

predispozici

ke

karcinomu

jater,

žaludku,

hypertenzi. (1):116 Nově přijíždějící imigranti mohou trpět hepatitidou typu B, tuberkulózou, ale i onemocněními typickými pro tropické oblasti, např. malárií, malomocenství a onemocněními způsobenými parazity (škrkavky, améby, lamblie střevní, motolice). (36) 

Přístup zdravotníků ke klientům má být citlivý a otevřený. To platí i v rámci Vietnamské komunity. Je důležité uvědomění si kulturních odlišností a jejich respektování. (38)

2.8. Vietnamci v ČR Vietnamci začali přicházet do České republiky od 50. let minulého století. Je tu souvislost s blízkými politickými vztahy, které Česká republika s Viet namem měla a má. ČR například oficiálně uznala vládu nově vzniklé Vietnamské demokratické republiky v roce 1950 jako čtvrtá v pořadí. (12):9 V současné době pobývá na našem území kolem 60-90 tisíc příslušníku vietnamské národnosti. (53) Jsou poměrně častými obyvateli větších českých měst, ve velké míře hlavního města. Jedná se o minoritu, která je, co do počtu příslušníků, po Slovácích a Ukrajincích, nejpočetnější. Zároveň Vietnamci jsou nejpočetnější skupinou s trvalým pobytem. (25) Společně s Francii a Německem patří Vietnamská komunita v ČR k největším v Evropě. (12):26 Důvody pro imigraci do České republiky byly jak politické tak ekonomické. V rámci mezinárodní pomoci k nám přicházeli vietnamské děti a mladí dospělí, aby zde získali vzdělání. Na základě dohody z počátku devadesátých let přijelo například z Vietnamu dalších třicet tisíc lidí. Tehdejší imigranti fungovali také často jako levná pracovní síla. Bydleli po ubytovnách. Jejich život mezi prací byl celkem chudý, pouze v úzkém kruhu známých. V té době ještě nebyla Vietnamská měna volně směnitelná. Proto skupovali Vietnamci různé hodnotnější zboží, kola, motocykly, aby je poslali do Vietnamu

svým

rodinám. (32):16-17

Charakteristické

bylo

také

s nedostatkovým zbožím, jako byly hodinky, walkmany, džíny atd.. (12):12

33

obchodování

Asi nejčastějším zdrojem obživy se stal prodej různého levného zboží z Asie. To bylo prodáváno na stáncích a typických velkých tržnicích. 8 Vlivem vzniku mnoha takových tržnic ve velkých městech vznikla v podstatě vnitřní konkurence a to znamenalo úpadek velkých

tržnic.

Tak

začaly

vznikat

kamenné

obchody,

které

nabízely

ovoce

a zeleninu. Vznikaly též asijská bistra, nehtová studia apod. Do ČR imigrovali Vietnamci z různých důvodů, především se jednalo o vidinu lepšího života, tedy lépe placené práce či řekněme bezpečnějšího života. Vietnamci přicházeli do České republiky před rokem 1989 z důvodu vietnamsko-amerického válečného konfliktu a špatné ekonomické situace jejich země. (25) Ale i poté imigrují na naše území převážně za prací, tedy přilepšit si v ekonomické situaci. Někteří zde již mají známé a kamarády, či dokonce příbuzné. Odjíždí sem tedy začít podnikat, či vystudovat nějaký z oborů na vysoké škole. Po splnění tohoto cíle se někteří vracejí zpět do rodné vlasti. Jiní zakládají rodiny a domov získávají zde. (6):

35-45

Na druhou stranu pracuje v ČR stále více Vietnamců v odborných profesích,

coby počítačový experti, architekti, fotografové. Také často díky velkému pracovnímu nasazení se vypracovali někteří Vietnamci do vlivných podnikatelských pozic, např. síť obchodů se sportovním zbožím Sportissimo či fastfoodový řetězec Panda. (12):21-22 Vietnamská komunita by se dala asi nejlépe rozdělit podle doby příchodu do ČR. Pomyslnou dělící čáru zde tvoří rok 2000. Vietnamci imigrující do ČR před tímto časovým mezníkem tvoří skupinu zkušených starousedlíků, kteří poskytují mnohdy různé překladatelské a tlumočnické služby svým krajanům zejména v oblasti vyřizování administrativních záležitostí či návštěvy u lékaře. (12):

22-25

Vietnamci vydávají v podstatě

od 70.tých let své časopisy a bulletiny. Mezi nejčtenější patř í například Novinky týdne. Ty i ostatní časopisy obsahují informace o dění v ČR, Vietnamu i ve světě a velké množství dalších rubrik. Existuje i speciální televizní stanice pro Vietnamce v zahraničí tedy pro Việt Kiều (Vietnamce v zahraničí). (12):25-26 Časté jsou různé sdružující spolky, kluby a náboženská uskupení. Existuje Svaz

8

Odkoupením areálu masokombinátu v Písnici akciovou společností Saparia, vzniká jedno z nejvýznamnějších center vietnamských imigrantů. Takzvaná Sapa nebo také "malá Hanoj" se tak stává cílem pro přijíždějící imigranty i pro "usedlíky". Vzniklo tak centrum nejen obchodní ale i kulturní a správní. Najdeme zde sídla firem zprostředkovávající tlumočení, překlady a poradenství. Jazyková střediska vyučující češtinu i vietnamštinu. Vedle toho kavárny a bistra, kadeřnictví i mateřské školky a různé kluby, např. klub vietnamských žen. Jednoduše je zde možné nalézt všechno od budhistické svatyně po kasino. V současnosti je Sapa otevřená i příslušníkům majority.(12):18-19

34

Vietnamců. Ten sdružuje podnikatele a také pořádá různé kulturní slavnosti i sportovní aktivity. Svaz vietnamských studentů a mládeže je již tradičnějším uskupením mladých. Následují i novější Vietflirt či VietCzech&Friends. (12):26-31 A nyní zaměříme pohled na otázku zdravotního pojištění cizinců v České republice. Obecně, každý cizinec, který pobývá na území České republiky déle než 3 měsíce je povinen mít zdravotní pojištění. Záleží zde na druhu pobytu a z toho vyplývajících okolnostech. Pokud se jedná: 1. ...o občana České republiky ...zaměstnance firmy (která má sídlo v České republice nebo zaměstnavatel má trvalý pobyt České republice) – takový pojištěnec má průkaz zelené barvy ...žadatele nebo držitele mezinárodní ochrany (azyl, doplňková ochrana v České republice) ...držitele víza nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky, nebo dlouhodobého povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území České republiky V tomto případě má cizinec veřejné zdravotní pojištění stejně jako jakýkoliv občan České republiky. A platí to i v případě těhotenství, porodu a péče v rámci poporodního období. Dítě, které žena porodí, se stává rovněž účastníkem veřejného pojištění. V tomto případě je nutné zažádat o pobyt a poté jej zaregistrovat u zdravotní pojišťovny. (33) Pokud nesplňuje dotyčný nějakou z těchto podmínek a rozhodne se v České republice zůstat déle než tři měsíce je tu možnost si hradit komerční neboli smluvní pojištění. To poskytuje cizincům více pojišťoven. Zmiňuji tuto možnost, protože Vietnamci jsou často podnikatelé. Tento typ pojistného je poměrně drahý, zvláště jedná-li se o zdravotní pojištění pro případ komplexní péče. (33) V ČR funguje několik pojišťoven, které nabízí pojištění v rámci těhotenství a porodu. Jedním z nich je i Všeobecná zdravotní pojišťovna, kde je třeba absolvovat lékařskou prohlídku pro posouzení výše pojistného. V případě těhotenství je toto pojištění velice vhodné. Těhotenství je sice fyziologický stav, ale nikd y nevíme, kdy a jak se může něco zkomplikovat. A úhrady mohou být velice vysoké, až statisícové. Na to je dobré jakoukoliv těhotnou cizinku dobře upozornit. (34) 35

Obecně by se dalo říct, že hospitalizace v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím je poměrně častá. Například v roce 2006 byly nejčastějším důvodem hospitalizace cizinců v nemocnicích těhotenství, porod a šestinedělí. Mezi léty 2006-2020 se narodilo v České republice přes 12 tisíc dětí s cizím státním příslušenstvím. Z toho více než jedna třetina byli děti s vietnamským státním občanstvím. (25b), (45)  Vietnamská komunita je poměrně semknutá a izolovaná. Dochází ale postupně k jejímu otevírání se majoritní společnosti.

36

3. VIETNAMSKÁ RODIČKA: NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POINTY V PORODNICKÉ PÉČI V této kapitole je zachyceno vnímání těhotenství a porodu vietnamskými ženami. Jsou zde popsány různé zvyky a rituály, které s tímto obdobím souvisejí.

3.1. Těhotenství a mateřství Vietnamských ženy mohou upřednostnit ošetření od lékařky. Tím pádem i během těhotenství nebo při porodu mohou uvítat raději gynekologa a porodníka ženského pohlaví V rámci komunikace ve zdravotnickém zařízení volí raději namísto profesionálních tlumočníků rodinné příslušníky. To může být, jak bude ještě rozebráno níže, poměrně výhodné. Někdy můžou příslušnice Vietnamské komunity klást důraz na to, aby zdravotnický pracovník, který o ně pečuje, měl povědomí o jejich tradičních metodách a respektoval jejich využívání během mateřství. Vietnamské ženy mohou užívat v těhotenství tradiční rostlinnou medicínu, bylinné posilňující léky. (18) 3.1.1. Reprodukce Početí je v tradičním pojetí spojení ženského a mužského principu v děloze matky. Učení Buddhy chrání dítě od početí a indukovaný potrat není tolerovaný. Z výzkumu, který byl zveřejněn ve Zdravotnických novinách, vyplynulo, že jsou i Vietnamky v ČR méně nakloněné (37,5% z dotázaných) pro metody umělého ukončení těhotenství. (21) Je uznávané, že daný pár nemůže počít dítě z důvodu, který může být na straně ženy i muže. U ženy je ale jmenováno více důvodů infertility, tedy neschopnosti počít dítě, a to např. tuberkulóza, nepravidelná menstruace či dokonce žárlivá nebo temperamentní povaha ženy. (38) Vietnamské ženy využívají často jako antikoncepční metodu prezervativ či hormonální antikoncepci. Méně často potom nitroděložní tělíska. Snaží se o plánované rodičovství. (8):112 3.1.2. Těhotenství a porod Těhotné ženě věnuje celá rodina velkou pozornost. Důležité je, aby se dobře a vyváženě stravovala a měla dostatek odpočinku, byla v teple a dodržovala speciální hygienu. 37

Vietnamské ženy jsou v těhotenství, pokud není komplikované, běžně fyzicky aktivní. Snaží se vyvarovat nadměrné psychické zátěži a stresu. (18), (21) Některé těhotné ale mohou dodržovat dietní opatření, aby se tak vyhnuly obtížnému porodu velkého dítěte. Dle pojetí filozofie Jing a Jang je nutné se vyhnout v prvním trimestru "horkým" potravinám – zázvoru, černému pepři, alkoholu, červenému masu, velice pálivým polévkám. Také je třeba se vyvarovat melounu, špenátu, citrónu, ananasu, "chladných potravinám" jako je zmrzlina či příliš chladná voda. Doporučuje se naopak konzumovat zralé ovoce, zeleninu, drůbeží maso, ryby, rýži a ženšen. (18), (38) Ve druhém trimestru jsou povoleny všechny potraviny. Ve třetím je ženě doporučeno omezení množství jídla a vyvarování se náhražkám přírodních látek. (18),

(38)

Kalorický příjem těhotné Vietnamky

výrazně nezvyšují. (36) Co se týče pohlavního styku během těhotenství, některé ženy se obávají, že by mohly ublížit dítěti. (38) Odhalení pohlaví dítěte je pro nastávající rodiče důležité. Žádné pohlaví sice není upřednostňováno, avšak může tu být přání prvorozeného chlapce, který by pokračoval v uctívání předků. (38), (43) To, že se u ženy objeví známky těhotenství, je většinou velice vítané. Stejně jako měnící se postava v průběhu těhotenství. Ženy nosí oblečení zdůrazňující těhotenské partie. (38) Důležité je upozornění těhotné ženy na možnost a vhodnost preventivních prohlídek v gynekologické ambulanci. (8):113 Některé ženy se obávají vyšetření v graviditě. (18) Proto je důležité poskytnout

vhodnou formou

dostatečné množství informací ženě i jejímu případnému doprovodu. I během běžných prohlídek je nutné dbát na dodržení intimity. Mocková ve své práci zveřejněné v časopisu Moderní babictví uvádí, že nastávající vietnamské matky předporodní kurzy většinou nenavštěvují, a vysvětluje, že je tomu tak proto, že se obávají jazykové bariéry nebo o takové možnosti ani neví, nebo ji vyhledávat nechtějí z důvodu zbytečnosti. (43) Partner většinou bývá u porodu. Vietnamci upřednost ňují vaginální porod, agresivní zákroky, tzn. i císařský řez většinou nechtějí. Mají obavy například z velké krevní ztráty. (18) V průběhu porodu, i v I. době porodní, se rodičky většinou vyhýbají nadměrných pohybům. Preferují polohu vleže, nejlépe na boku s hlavou podloženou polštářem. (18) Vietnamské rodičky jsou u porodu většinou stoické. To, že trpí bolestmi lze často poznat jen podle výrazu soustředění v obličeji a bělostí kotníků. Bolesti berou jako součást procesu porodu, kterou je nutno zažít. Vyjádření emocí může znamenat zostuzení ženy. (38) Dobrovolně nemusí požádat o léky. To neznamená, že nemají bolesti. Proto jsme povinni nabídnout 38

všechny možnosti, které máme, abychom tlumili porodní bolesti. (8):156-157 To, že většinou Vietnamky prožívají bolest jakoby skrytě, je pro nás celkem důležité zjištění. Musíme lépe pozorovat rodičku a zkusit odhadnout, jestli jsou ještě bolesti únosné, nebo již překročili mez a rodičku příliš vyčerpávají. 3.1.3. Šestinedělí I období šestinedělí může být spojeno s určitými odlišnými potřebami. Po porodu je důležitý spánek a teplo. Vietnamské ženy by se po porodu neměly koupat. Některé ženy dodržují i zákaz mytí vlasů, který má být dodržen až do té doby než začne být ženy opět aktivní v domácnosti, což může trvat i třeba měsíc. (38) Připouští se omytí mořskou houbou. Některé Vietnamské ženy si dle starého tradičního zvyku nosí přenosná kamínka, která si přistaví k posteli, nebo užívají ohřívací láhev. Říká se tomu příznačně "mother roasting". (38) Pohlazení novorozence po vlasech je považováno za známku neúcty, proto je lepší se hlavičky dítěte nedotýkat. (8):157, (38) Stravování nedělky je důležité. V českých nemocnicích nemusí být vietnamské ženy vždy spokojené se stravováním. Příbuzní tak mohou přinášet domácí uvařenou rýži nebo kuřecí vývar. Lidé žijící na vietnamském venkově věří často v duchy. Matka po porodu může být z našeho pohledu velice lhostejná vůči svému narozenému dítěti. Jen ho pře baluje a krmí, ale neobjímá ho. Toto chování má odehnat duchy, kteří by dítě mohli zcizit. Pojmenování dětí se může oddalovat. Je to proto, že se ceremonie pojmenovávání, odehrává až v domě rodičů. Tento obřad znamená přijetí dítěte za člena rodiny. (38) Zajímavé jsou i zvyky v rámci kojení. Někdy ženy nezačínají s kojením dříve než je plně rozběhlá laktace. Některé matky brzy přestávají z obav o nedostatek mléka. Kojení je většinou považováno za nejlepší způsob výživy, většinou se doba kojení pohybuje kolem jednoho roku. Avšak nemalé množství Vietnamských žen vůbec nekojí, podávají pouze umělou výživu. Rýžová kaše může být zaváděna do jídelníčku poměrně brzy. (36) Dobře nakrmené dítě (překrmované) je známkou zdraví. (38)

39

4. APLIKACE POZNATKŮ V PRAXI: KAZUISTIKA Z PORODNÍHO SÁLU V této části práce je uveden popis porodu a IV. doby porodní Vietnamské ženy, o kterou jsem pečovala na porodním sále porodnice Obilní trh (Fakultní nemocnice Brno) v únoru 2012. Mým záměrem bylo vyzkoušet si, jestli edukační příručka psaná ve vietnamském jazyce může reálně pomoci klientkám s jazykovou bariérou "zorientovat se" na porodním sále. K posouzení rodičky využívám vzorce zdraví Majory Gordon. (15) Tuto metodu jsem zvolila, jelikož se mi s ní v minulosti opakovaně dobře pracovalo. Myslím, že je takové hodnocení dobře použitelné v porodní asistenci, protože umožňuje komplexní posouzení a zároveň zjištění potencionálních problematických oblastí. Kazuistika obsahuje základní informace o rodičce, popis průběhu porodu a posouzení rodičky porodní asistentkou. Posouzení je strukturalizováno do 12 diagnostických domén dle NANDA – taxonomie 2. Ty jednotlivě rozpracovávám pomocí návodných otázek a rozděluji je na funkční a podtržením zvýrazněné dysfunkční vzorce zdraví dle Gordon. Posuzuji stav potřeb během porodu a v časném poporodním období. Na závěr určuji ošetřovatelské diagnózy a plán péče pro tuto klientku. Ošetřovatelské diagnózy jsem sestavovala dle postupu určení problému, jeho etiologie (= důvodu, proč vznikl) a symptomů (= projevů).

4.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Vietnamská rodička je přijata na porodní sál k plánované indukci porodu z důvodu většího váhového odhadu plodu (3000 gramů). Paní T. je primipara/primigravida. Před těhotenstvím vážila 55 kg, přibrala 7 kg. Měří 152 cm. Fyziologické funkce při příjmu jsou: tělesná teplota 36,5 ºC, krevní tlak 125/60 a srdeční frekvence 65/minutu. Krevní skupina 0, Rh faktor pozitivní. Ultrazvukové vyšetření při příjmu potvrzuje 1 plod v děloze v poloze podélné hlavičkou, postavení I. Placenta se nachází v příznivém postavení mimo dolní děložní segment a na zadní straně. Plodové vody je normální množství (normohydramnion) a vak blan je zachovaný. Pánevní rozměry umožňují vést porod vaginálně

(distancia

bispinalis:

25 cm,

distancia

bicristalis:

28

cm,

conjugata

externa: 19 cm, distancia bitrochanterica: 30 cm). Z anamnestických nevyplynulo žádné 40

chronické onemocnění, terapie léky, alergie ani jiná pro porod důležitá fakta. Předporodní kurz rodička neabsolvovala, ve stravování upřednost ňuje asijskou stravu. U porodu si přeje přítomnost svého manžela a kamarádky. Rodička nemluví česky, komunikujeme přes kamarádku, která vše překládá.

4.2. PRŮBĚH PORODU V 8:15 je rodička vaginálně vyšetřena. Cervix skóre je stanoveno na 7 bodů a čípek je volný pro prst. Rodičku administrativně a fyzicky přijímáme na porodní box. Je zavedena první

tableta

uterotonika (Prostin)

a

vyčkáváme

nástupu

děložních

kontrakcí.

Monitorujeme ozvy plodu každých 15 minut. V 10:00 vyšetřujeme podruhé. Děložní stahy zatím nenastoupily, a proto zavádíme druhou tabletu. Uterotonika (Prostin). Natáčíme kontrolní kardiotokografický záznam. Rodička uvádí silnější bolesti v podbříšku. V 11:15 nález na porodnické brance 4 cm. Doporučujeme podání klyzmatu. Pomocí příručky informujeme rodičku o účelu výkonu a s jejím souhlasem podáváme. Stejným způsobem podáváme informace o dirupci vaku blan, rodička souhlasí. Před dirupcí vaku blan se vyskytne přechodný pokles ozev plodu, podáváme kyslík přes masku a parciální tokolýzu (2,5 ml Gynipral do 10 ml fyziologického roztoku). Dochází k úpravě ozev plodu, kontrolně monitorujeme na levém boku ozvy plodu. Záznam je reaktivní, fyziologický a bez známek hypoxie. Provádíme dirupci vaku blan na nálezu 4 cm na porodnické brance. Výkon je bez komplikací, odtékající plodová voda čirá. V 12:00 podáváme epidurální analgézii z důvodů silných pravidelných stahů děložních. Při aplikaci epidurální analgézie vzniká podezření na proniknutí do subarachnoidálního prostoru a rodičce není doporučeno vstávat z lůžka (= riziko vzniku postpunkčního syndromu). Tuto informaci tlumočí rodičce kamarádka. Porodnický nález na brance je 6 cm. Rodičku polohujeme střídavě na levý a pravý bok. V 14:40 zjišťujeme zbytek lemu z porodních cest. Kontrolujeme ozvy plodu. Na pravém boku zjišťujeme opakovaně decelerace ozev za kontrakcí, a proto přetáčíme rodičku na pravý bok a podáváme kyslík maskou. Ozvy se upravuji, lékař zavádí pulzní oxymetr pro lepší hodnocení stavu plodu. V 15:00 vyšetřujeme otevřené porodní cesty. Rodička neguje nutkání na tlačení. V 15:30 je stav stejný, podáváme dle indikace lékaře 5 jednotek oxytocinu v 500 ml fyziologického roztoku přes infuzní pumpu. Napojuje me kardiotokografický monitor a kontinuálně sledujeme stav plodu. Rodička pociťuje nutkání na tlačení a silné bolesti v podbřišku. Pokoušíme se rodičce vysvětlit efektivní způsob tlačení, což je v rámci jazykové bariéry velice obtížné. Rodička nejprve vůbec 41

nespolupracuje, poté po opakovaném vysvětlení začíná aktivně spolupracovat. V 15:45 sledujeme výrazné decelerace na záznamu monitoru. Lékař provádí velkou epiziotomii a ukončuje porod pomocí vakuumextraktoru. O dítě po porodu pečuje pediatrický tým. Dítě je odsáto, Apgarové skóre 8,9,10. Dýchání a srdeční akce plodu jsou fyziologické. Na kůži jsou mírné známky přenášení (odlupující se kůže), jinak bez defektů. Novorozenec smolí a pupečník je fyziologický (počet cév). Po ošetření je odnesen na pozorování na intermediární oddělení. Lékař aplikuje intravenózně uterotonikum (methylergometrin, 0,2 mg) Porod placenty nastává v 16:00 a je nekomplikovaný (placenta odloučena středem a celistvá, blan je dostatek). Rodička krvácí v rámci velkého porodního poraněné, podáváme 5 jednotek oxytocinu v 500 ml fyziologického roztoku. Revize porodních cest nezjišťuje jiné poranění než epiziotomii (dosahuje až k svěrači konečníku). Poranění je ošetřeno pokračovacím stehem Chirlac, poté přikládáme led na perineum. Vyšetřujeme palpačně kontrahovanou dělohu v úrovni pupku. Čtvrtá doba porodní je nekomplikovaná. Rodička přeložena na poporodní oddělení na dlouhém vozíku. Nemočila a nevstávala, cítí se velmi unavená.

4.3. POSOUZENÍ RODIČKY PODLE VZORCŮ ZDRAVÍ M. GORDON Podpora zdraví: Z anamnézy nevyplývají žádné pro porod podstatné informace. Před otěhotněním byl a zdravá. Těhotenství bylo spontánní a celkově nekomplikované - bez nutnosti hospitalizace. Rodička absolvovala preventivní prohlídky v těhotenství u gynekologa. Při obtížích v těhotenství nejprve využívala nemedicínských postupů, např. na zácpu listovou zeleninu, tekutiny, pohyb. Postupy tradiční vietnamské medicíny nezná. Přípravu k porodu a kojení neabsolvovala (informace od rodiny), samovyšetření prsu neprovádí . Výživa, metabolismu, hydratace: Ve stravování rodička upřednostňuje asijskou stravu (rýži, maso, hodně zeleniny, vývary), většinou nesnídá (v těhotenství ano) a upřednostňuje teplé obědy a večeře. Nemá speciální dietu. Pije dostatečně (1,5l tekutin denně – čaj, vodu). Nepije příliš chladné nápoje a mléko. Vylučování a výměna: Klientka se vyprazdňuje bez obtíží. Podání klyzmatu během porodu jí nevadí. Onemocnění 42

močových cest neprodělala. Nyní bez obtíží, pocity pálení a řezání při močení neguje. Poporodní krevní ztráta 500 ml. Aktivita – odpočinek: Cítí se dobře. Relaxuje poslechem hudby, nebo jde na procházku. V těhotenství pociťovala častější únavu. Po porodu byla velmi unavená a vyčerpaná – potřeba odpočinku. Vnímání – poznávání: Nepoužívá kompenzační pomůcky (brýle, kontaktní čočky, naslouchadla). U klientky je výrazná jazyková bariéra – obtížná komunikace (česky nemluví), komunikace během porodu možná jen přes tlumočníka (přítelkyně), obtížná spolupráce Vnímání sebe sama: Rodička má pozitivní přístup k vlastní osobě; těhotenské změny vnímala dobře. Nejdůležitější je pro ni rodina a manžel. Vyžaduje zachování intimity a soukromí v zdravotnickém zařízení (vyšetření u porodu, odhalování u porodu jí nebylo příjemné) Vztahy, role: Klientka je vdaná, žije s manželem. Cítí se spokojená. Stýká se se svými přáteli z vietnamské komunity. Sexualita, reprodukce: Menstruace je u paní T. pravidelná od třinácti let. V gynekologické anamnéze uvádí pouze mykotické kolpitidy. V těhotenství byla sexuálně méně aktivní než obvykle, více o své sexualitě hovořit nechce. Otěhotnění bylo spontánní. Zvládání zátěže – odolnost vůči stresu: Stres zvládá většinou dobře. Při porodu byla nervózní, nevěděla, co dělat. Přítomnost partnera a kamarádky na porodním sále a pozdější návštěvy rodiny na šestinedělí velice uvítala. Životní principy: Nejdůležitější v životě je pro ni rodina, potom dobrá práce. Není věřící, nemá zvláštní potřeby v souvislosti s náboženstvím.

43

Bezpečnost, ochrana: Vyšetření na streptokoka agalactiae bylo negativní. Klientka má zavedenou nitrožilní kanylu do levé loketní jamky a epidurální katetr. Poranění u porodu bylo poměrně velké (dlouhá epiziotomie). Po porodu vytažen epidurální katetr (celistvý). Flexila zůstává zavedená při překladu na šestinedělí. Komfort a pohoda: Děložní kontrakce byly v I. době porodní pro rodičku nesnesitelné, vyčerpávající. Epidurální analgézie jí velice pomohla zmírnit bolesti. Růst, vývoj: Váhový přírůstek v těhotenství byl 7 kg. Váhový odhad plodu je dle ultrazvukového vyšetření 3000 gramů. ASPEKCE: Na hlavě nepozorujeme žádné známky patologií (bez aftů, ragád, jiných defektů). V obličeji bledá. Krční uzliny nezvětšené ani štítná žláza nejsou patologicky zvětšeny. Prsy jsou symetrické, bradavky menší, nevpáčené. Na břichu linea fusca, bez jizev. Děloha před porodem ve výši 2 prstů pod hrudní kostí (po porodu kontrahovaná, dosahuje k pupku). Genitál lividní, prosáklý. Obtížnější vaginální vyšetření. Dolní končetiny bez abnormalit, chůze bez obtíží. Rodička má subtilní postavu. Body mass index (= index tělesné hmotností) je v normě. Stav výživy je dobrý. POSOUZENÍ STAVU POTŘEB  Potřeba intimity a soukromí související s přáním rodičky  Potřeba efektivní komunikace a dostatku informací (=edukace) související s jazykovou bariérou  Potřeba odpočinku a spánku projevující se výraznou únavou  Potřeba dostatečné hydratace související se ztrátou tělesných tekutin  Potřeba tlumení bolesti související s výrazným pocitem dyskomfortu  Preference jiného stravování (asijská strava)  Potřeba jistoty a bezpečí související s neznámým prostředím a změnou zdravotního stavu 44

4.4. PLÁN PÉČE PRO POROD A IV. DOBU PORODNÍ KLIENTKY VIETNAMU  OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 1

NEDOSTATEK INFORMACÍ O PRŮBĚHU PORODU V SOUVISLOSTI S JAZYKOVOU BARIÉROU VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL

 RODIČCE JSOU ADEKVÁTNÍ FORMOU POSKYTNUTY INFORMACE O PRŮBĚHU PORODU

- rodička má dostatek informací o průběhu porodu - komunikace se děje pomocí metod vhodných v rámci jazykové bariéry

INTERVENCE - rodičce poskytneme dostatek informací o průběhu porodu - poprosíme doprovod o tlumočení (kamarádka) - využíváme efektivně komunikační pomůcky (příručku pro rodičky ve vietnamštině + dotazník s vizuálně analogovou škálou pro bolest)

REALIZACE - porodní asistentka podá informace přes tlumočníka a zpětně zjišťuje, zda klientka rozumí, souhlasí… - používá efektivně edukační příručku: pokaždé, když bude provádět nějaký výkon, vyhledá si jeho popis ve vietnamském jazyku, nabídne rodičce text k přečtení - využívá pro vysvětlení ilustrace, které jsou součástí příručky - poskytuje dostatek informací o I., II., III., IV. době porodní, o výkonech (dirupce, klyzma, flexila atd.), metodách zvládání porodních bolestí, vybavení boxu, chodu porodního sálu a personálu

HODNOCENÍ Rodičce byly poskytovány během celého porodu informace pomocí tlumočníka a edukační příručky.

45

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 2

AKUTNÍ BOLEST V SOUVISLOSTI S DĚLOŽNÍ KONTRAKCÍ ČINNOSTÍ VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  RODIČKA ZVLÁDÁ DĚLOŽNÍ KONTRAKČNÍ ČINNOST

- pro rodičku je porodní bolest snesitelná - využívá účinně nefarmakologických /farmakologických metod pro tlumení porodních bolestí REALIZACE

INTERVENCE - opakovaně zjišťujeme intenzitu, lokalizaci

a četnost děložních kontrakcí pomocí vhodné komunikace (tlumočník, vizuálně analogová škála) - doporučení nefarmakologické metody zvládaní bolesti: polohování, břišní dýchání, partnerská masáž, hydroanalgézie (vana, sprcha), aromaterapie, homeopatie, muzikoterapie) - seznámíme rodičku s farmakologickými metodami tlumení bolesti, především s epidurální analgézií (v indikovaných případech nabídneme)

- porodní asistentka vysvětlí skrze tlumočníka (použije k tomu příručku) všechny možnosti úlevových poloh (vleže, sedě, ve stoji, s partnerem), včetně využití gymnastického míče, stoličky, ribstolů a dalšího vybavení porodního boxu), dále vysvětlí správné břišní dýchání (vysvětlí jak, proč a kdy je dobré) - objasní skrze tlumočníka (použije k tomu příručku) rodičce způsob partnerské masáže (pokud jsou k dispozici masérské pomůcky, ukáže jejich použití), nabídne možnost aktivního zapojení otce v masáži - ukáže, kde se nachází na porodním sále sprcha, rodičce nabídne její užití během celé I. doby porodní -seznámí (tlumočník/příručka) rodičku na její přání s dostupnými farmakologickými metodami tlumení bolesti (včetně epidurální analgézie): zdůrazní postup jejich aplikace, jejich účinky -u epidurální analgézie vysvětlí (příručka + tlumočník) způsob aplikace analgetika, jasně ozřejmí průběh výkonu a polohu, kterou musí rodička, při něm zaujmout vysvětlí možné komplikace výkonu

HODNOCENÍ Rodičce byly podány informace (pomocí příručky a tlumočníka) o metodách nefarmakologického tlumení bolesti. Rodička polohovala na lůžku. Jelikož je u indukovaného porodu doporučená epidurální analgézie, byly stejným způsobem podány informace o způsobu aplikace a účincích.

46

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 3

NEDOSTATEČNÁ SPOLUPRÁCE RODIČKY VE II. DOBĚ PORODNÍ VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  RODIČKA SPOLUPRACUJE AKTIVNĚ

- rodička umí zaujmout vhodnou polohu k porodu -využívá efektivně břišní lis

INTERVENCE

REALIZACE

- zapojení tlumočníka a použití příručky - porodní asistentka vybere za pomocí pro vysvětlení vhodných poloh a správného tlumočníka vhodnou polohu pro II. dobu tlačení (užití břišního lisu) ve II. době porodní porodní, tak že ji rodička zaujme při každé kontrakci/ rodičce je podána informace pomocí příručky (text + obrázky) -vysvětli stejným způsobem, jak používat břišní lis, jak efektivně tlačit (zavřené oči, zadržený dech) -rodičku slovně podporuje

HODNOCENÍ Rodička aktivně spolupracovala. Z důvodu akutní hypoxie plodu byl porod ukončen operativně vakuumexktraktorem.

47

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 4

ZHORŠENÁ VERBÁLNÍ KOMUNIKACE V SOUVISLOSTI S JAZYKOVOU BARIÉROU VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL

 DOSTATEČNÁ KOMUNIKACE MEZI KLIENTKOU A PORODNÍ ASISTENTKOU

- efektivní využití komunikačních pomůcek - průběžné zjišťování úrovně bolesti, nástup nutkání na tlačení

INTERVENCE

REALIZACE

- využíváme efektivně metody pro - porodní asistentka zajistí vhodnou metodu komunikaci s jazykovou bariérou např. komunikace: tlumočníka, příručku pro rodičky ve  poprosí přítomný doprovod vietnamském jazyce, dotazník s vizuálně o tlumočení analogová škála pro bolest  podává informace pomocí příručky -průběžně zjišťuje pomocí komunikačních ve vietnamštině (viz ošetřovatelská pomůcek úroveň bolesti a srovnáváme nástup diagnóza 2) nutkání na tlačení s připraveností porodních  sleduje projevy neverbální cest komunikace (celkový výraz v obličeji a mimické projevy, poloha těla, úsměv, pokývání hlavou) a hodnotí je dle teoretických znalostí o vietnamské komunitě  využívá dotazníku s vizuálně analogovou škálou pro bolest

HODNOCENÍ Díky použití příručky a komunikaci přes tlumočníka se podařilo ženě poskytnout informace a zjišťovat průběžně vnímání děložních kontrakci (= hodnocení snesitelnosti bolesti).

48

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 6

RIZIKO VZNIKU INFEKCE V SOUVISLOSTI SE ZAVEDENOU FLEXILOU VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  ZABRÁNĚNÍ VZNIKU INFEKCE

- klientka zná důvod zavedení flexily - místo zavedení je bez známek infekce

INTERVENCE - flexilu zavádíme za aseptických podmínek a dle ošetřovatelského standartu - klientce vysvětlíme (pomocí tlumočníka/příručky) k čemu flexila slouží a jak se zavádí - sledujeme známky počínající infekce

REALIZACE - porodní asistentka ponechá zavedenou flexilu jen, když je to nutné (popř. konzultuje s lékařem) -opakovaně kontroluje místo zavedení (hodnotí barvu kůže v místě vpichu) - dotazuje se pomocí na pocity dyskomfortu v souvislosti se zavedenou flexilou - v případě známek infekce flexilu vytáhne a zavede jiný žilní vstup

HODNOCENÍ Při překladu klientky na oddělení šestinedělí byla flexila zavedená. Nebyly pozorovány známky infekce v místě vpichu. Rodička neudávala bolestivost a byla poučená (pomocí tlumočníka) o známkách infekce.

49

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 7

SNÍŽENÁ PERFÚZE TKÁNÍ PLODU PROJEVUJÍCÍ SE BRADYKARDIÍ PLODU V SOUVISLOSTI S NEEFEKTIVNÍM BŘIŠNÍM DÝCHÁNÍM MATKY VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  ZLEPŠENÍ PERFÚZE TKÁNÍ EFEKTIVNÍM BŘIŠNÍM DÝCHÁNÍM

- rodička využívá za kontrakcí břišní dýchání - dobrá perfúze fetoplacentární jednotky

INTERVENCE - pomocí edukační příručky a tlumočníka informujeme rodičku o technice břišního dýchání - kontrolujeme stav dítěte v děloze pomocí kardiotokografického monitoru

REALIZACE - porodní asistentka dá k dispozici rodičce tu část edukační příručky, kde je popsaná technika břišního dýchání + poprosí tlumočníka o tlumočení o účelu dýchání, jeho důležitosti, o tom, kdy ho využívat - s rodičkou nacvičuje břišní dýchání - sleduje opakovaně stav fetoplacentární jednotky pomocí kardiotokografických sond (hodnotí reakce plodu na děložní kontrakce)

HODNOCENÍ Rodičce byly poskytnuty informace o břišním dýchání pomocí příručky a tlumočníka. Břišní dýchání bylo i taky nedostatečné. Bylo nutné podat kyslík přes kyslíkovou masku a polohovat ženu na levý bok.

50

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 8

SNÍŽENÝ OBJEM TĚLESNÝCH TEKUTIN V SOUVISLOSTI S POPORODNÍ KREVNÍ ZTRÁTOU VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  UDRŽENÍ STÁLÉHO OBJEMU TĚLESNÝCH TEKUTIN

- klientka má nemá snížený objem tělesných tekutin - neztrácí dále objem tělesných tekutin krvácením

INTERVENCE - zajistíme vhodnou formou vyrovnání objemu tělesných tekutin - minimalizujeme krevní ztrátu aktivním vedením III. doby porodní - asistujeme u revize porodních cest - kontrolujeme krvácení během celé IV. doby porodní a podnikáme opatření při silném krvácení

REALIZACE - porodní asistentka vede III. dobu porodní aktivně (řízený tah za pupečník, časný podvaz pupečníku, příprava methylergometrinu pro aplikaci lékařem po porodu) - zjistí míru poporodního krvácení a určí celkovou krevní ztrátu - asistuje při revizi porodních cest - kontroluje během celé IV. doby porodní intenzitu krvácení a palpačně kontrahovanost dělohy - zajistí ženě dostatek vhodných tekutin, které bude přijímat per os popř. infúzní terapii (Ringerův roztok, fyziologický roztok…) - v případě silného krvácení volá lékaře a zajišťuje periferní žilní vstup

HODNOCENÍ Porodní poranění bylo dobře ošetřeno. Klientka krvácela během IV. doby porodní slabě. Popíjela ve IV. době porodní dostatek vhodných tekutin.

51

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 9

ÚNAVA VE IV. DOBĚ PORODNÍ VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  ZMÍRNĚNÍ ÚNAVY

- rodička udává zmírnění únavy

INTERVENCE - hodnotíme míru únavy - nabízíme možnosti, jak odpočívat mezi kontrakcemi (polohování) - nabízíme rodičce konzumaci potravy a tekutin v I. době porodní (pokud není kontraindikováno) - po porodu zajistíme klidné v prostředí pro odpočinek a spánek - mírníme bolest – zajistíme epidurální analgézii

REALIZACE - porodní asistentka vysvětlí rodičce pomocí tlumočníka, jak odpočívat mezi kontrakcemi - nabídne úlevové polohy pro I. dobu porodní pomocí tlumočníka, popř. je předvede - pokud to lze, umožní rodičce konzumovat jídlo v I. době porodní (kousek čokolády, piškoty, hroznový cukr) a dostatek tekutin (sladký čaj) - nabídne epidurální analgézii pro tlumení bolestí - po porodu zajistí klientce relaxaci v klidném prostředí (ztlumení světel, dobře vyvětraná místnost, minimální vyrušování vstupy do místnosti – pokud nejsou komplikace) - po porodu zajistí stravu a tekutiny

HODNOCENÍ Rodička udává při překladu na poporodní oddělení zmírnění únavy.

52

 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA PRO IV. DOBU PORODNÍ A ŠESTINEDĚLÍ

PORUCHA INTEGRITY TKÁNĚ V SOUVISLOSTI S EPIZIOTOMIÍ SPOJENÁ S RIZIKEM VZNIKU ZÁNĚTU VÝSLEDNÁ KRITÉRIA

CÍL  NEKOMPLIKOVANÉ ZHOJENÍ BEZ VZNIKU INFEKCE

- snesitelná (žádná) bolestivost - zabránění vzniku zánětu

INTERVENCE - opakovaně hodnotíme hojení epiziotomie, případné známky infekce - poučíme klientku o hygienickém režimu a o jeho důležitosti - hodnotíme a řešíme bolest

REALIZACE - porodní asistentka poučí klientku prostřednictvím tlumočníka o efektivním hygienickém režimu (časté omývání genitálu vlažnou vodou, vyhnutí se parfémovaným mýdlům, užití mýdla pro intimní hygienu/mýdla s dubovou kůrou, častá výměna porodnických vložek, užití síťovaných kalhotek, časté větrání sutury) a kontrolními otázkami ověří porozumění a dodržování hygienického režimu - poučí o známkách infekce (otok, výrazná bolestivost, zarudnutí, hnisaná sekrece, celkové příznaky) a kontrolními otázkami zjišťuje porozumění klientky - doptává se na bolestivost, podává dle ordinace lékaře analgetika, doporučí/zajistí ženě nafukovací kruh na sezení, zajistí možnost přikládání ledových obkladů na perineum - doporučí a vysvětlí cvičení pánevního dna - hodnotí změny v hojení (např. vznik infekce), vše pečlivě dokumentuje

HODNOCENÍ Splnění cíle pro diagnózu nebylo možné úplně zhodnotit, protože se týká i období šestinedělí. Ve IV. době porodní bylo rodičce vysvětleno pomocí tlumočníka, jak pečovat o epiziotomii a hygiena v šestinedělí.

53

5. DISKUZE Tato práce si kladla za cíl poznat a naučit se saturovat potřeby vietnamských klientek. Je třeba podotknout, že toto téma je v dnešní době více než aktuální, a proto může být praktické o něm psát či hovořit. Proč? Je tu možnost, že se s tím někdy a někde setkáme. I proto jsem ráda přijala nabídku Mgr. Blanky Trojanové, abych předala své poznatky studentkám z prvního ročníku oboru Porodní asistentka. V úvodu diskuze se pokusím shrnout poznatky z předchozích kapitol. Vietnamci jsou příslušníci

populační

afinity

mongoloidní

a

mají odlišné

výsledky somatometrie

u novorozenců. To je třeba brát v úvahu např. při ultrazvukové biometrii plodu, v rámci indukce porodu z důvodu potermínové gravidity atd. Potomci Asiatů můžou mít tzv. mongolskou skvrnu. Ta se u některých novorozenců objevuje po porodu a po několika letech většinou spontánně vymizí. Vietnamci jsou poměrně uzavřenou komunitou, avšak patří k největším minoritám žijícím v ČR. Jsou to lidé, kteří v rámci komunikace upřednostňují umírněné a neafektované chování. Určitá gesta, například podání ruky, oslovení jsou rozdílné od našich zvyklostí. Úsměvem mohou vyjadřovat i rozpaky či nepochopení situace Většinou upřednostňují asijskou stravu a nepijí chladné nápoje. Do nemocnice si mohou nechat přinést jídlo. Osobně jsem se setkala s tím, že přišlo porodním asistentkám směšné, že rodina přinesla vietnamské klientce do nemocnice vlastní jídlo. Taková klientka tím nevyjadřovala svůj rozmar. Bylo to z toho důvodu, že strava na oddělení jí nemusela chutnat, protože na ni nebyla zvyklá, a proto si nechá donášet své vlastní pokrmy. Rodina je velice důležitým prvkem v jejich životě, stejně jako rodinné události (např. narození dítěte). Vietnamci mají bohatou a složitou kulturu. Své tradice a svátky dodržují i v moderní době. Náboženství je většinou důležitou součástí života. Každá vietnamská rodina má v domácnosti oltář předků, který má sloužit k jejich uctívání. Těhotenství je obdobím, kdy je třeba vyvarovat se fyzické námahy, dobře se stravovat a dodržovat speciální hygienu. Předporodní kurzy vietnamské maminky většinou nenavštěvují. Hlavním problémem je jazyková bariéra. Při porodu jsou Vietnamky stoické, pocit bolesti nevyjadřují expresivně. Většinou upřednost ňují polohu na zádech či na boku. V závěru práce jsou uvedena doporučení do praxe, která vznikla zhodnocením teoretických i praktických poznatků, kterých se mi dostalo v rámci studia tohoto tématu. Při porodech vietnamských žen jsem se často setkávala s tím, že měly neuroaxiální blokádu, epidurální 54

analgézií. Zkoušela jsem se zamýšlet nad důvody, proč tomu tak je. Může to být dáno stresem z cizího prostředí, nedostatkem informací o dění či strachem o dítě? A snad i proto, že asistentka nemůže svými slovy podporovat rodičku psychicky. Na porodním sále jsem pečovala o více vietnamských rodiček. Vybraná kazuistika byla názorná, jelikož některé diagnózy, které jsem stanovila, by bylo možné využít i u jiných vietnamských rodiček. V rámci multikulturního ošetřovatelství se objevuje jeden problém, na který jsem upozornila v první kapitole a také v případové studii, a tím je jazyková bariéra. V rámci splnění dílčího cíle této bakalářské práce jsem se pokusila zrealizovat řešení této obtíže. Mezi říjnem a prosincem 2011 byla vytvořena příručka pro rodičky ve vietnamském jazyce. Na konci ledna 2012 byla poskytnuta konečná verze porodnímu sálu porodnice Obilní trh Fakultní nemocnice Brno. Edukační příručka obsahuje text ve vietnamštině, který je proložen obrázky, které mají za úkol názorně ilustrovat, to co je popisované v textu. Cílem je poskytnout základní informace o dění na porodním sále, např. o výkonech, které může porodní asistentka během porodu provádět (např. dirupce vaku blan, očistné klyzma, zavedení flexily, monitoring plodu, vaginální vyšetření atd.). Dále je zde představeno běžné vybavení boxů a velká část manuálu se zaměřuje na způsoby, jak zvládat bolesti u porodu (nefarmakologické i farmakologické, včetně aplikace epidurální analgézie). Součástí této příručky je do češtiny přeložená verze, která je po formální stránce totožná s verzí ve vietnamštině. Nyní je k dispozici rodičkám i "místním" porodním asistentkám na porodním sále. Je důležité podotknout, že jen pokud bude samotná porodní asistentka pracovat s materiálem po celou dobu porodu, tak bude mít text význam. Pokud budeme například uvažovat o dirupci vaku blan, dáme přečíst rodičce tu část příručky, který se tohoto týká atd. Rovněž doplňující ilustrace mohou posloužit napomoct vysvětlování. Zároveň byla edukační příručka dána k dispozici Klubu Hanoi. Toto občanské sdružení, které se zaměřuje na poradenskou, publikační a informační činnost, nabídlo příručku gynekoložce MUDr. Le Thi Khanh Hoa, která působí v TTTM SAPA v Praze (viz str. 33). Z komunikace s místopředsedkyní Klubu Hanoi vyplynulo, že edukační příručku jmenovaná lékařka uvítala. Tudíž i v ambulantní péči je možné ji využít. Zároveň jsem ještě poskytla příručku dalším pražským lékařům, kteří mají více vietnamských klientek. Vytvoření edukačního materiálu v mateřském jazyce, je jedna z možností, co dělat s jazykovou bariérou. Zvolila jsem ji, protože si rodička může poměrně rychle udělat přehled o tom, co ji čeká. Dalším východiskem mohou být komunikační karty. Jednalo by 55

se o sadu karet s určitými často používanými frázemi, na které lze odpovědět nejlépe pouze ano/ne. Např. Budete si přát nálev? Jsou Vaše bolesti snesitelné? Nechcete vyzkoušet sprchu? a pod. Gestikulaci není možné přikládat tak velký význam. Přece jenom každý člověk si může určitá gesta vynaložit nějak jinak, a jak jsem již napsala, některá gesta pro Vietnamce znamenají něco jiného než pro nás. Považuji ovšem za nutné vyslovit názor, že v rámci problematiky jazykové bariéry ve zdravotnictví, by bylo vhodné komplexnější řešení. Příklad je možná výmluvnější: Ve chvíli, kdy se rodičce z kazuistiky aplikovala epidurální analgézie, vzniklo riziko vzniku postpunkčního syndromu. Rodičce bylo zakázáno vstávat. V tomto případě vznikla najednou neočekávaná situace, kterou bylo nutné aktuálně rodičce vysvětlit. Pokud by v té chvíli neměla při sobě tlumočnici, jak by se toto rodičce vyložilo? Asi jen velmi obtížně. A během popisovaného porodu se vyskytlo situací, které bylo třeba v součinnosti s ní řešit. Proto považuji osobně za nejlepší řešení, jak překonat komunikační bariéru, přítomnost erudovaného tlumočníka. V rámci předmětu management

ve zdravotnictví

jsem z tohoto

důvodu vypracovala

SWOT analýzu

na hypotetickou tlumočnickou službu (viz příloha č.3). Existuje poměrně mnoho

kvalifikačních prací, které se zabývají multikulturním

ošetřovatelstvím, a některé se pak zabývají přímo vietnamskými klienty. Dle mého názoru, je to positivní zjištění, jelikož každá může přinést nový úhel pohledu. Většinou se jedná o práce teoreticko-praktické, kde si dotyčný autor stanovuje a ověřuje hypotézy. Z tohoto důvodu nemohu porovnávat výsledky své práce s jinými. Tato teoretická práce se soustředila na sumarizaci zjištěných teoretických a praktických faktů, tak aby z nich vznikla doporučení užitečná pro zdravotnickou praxi.

56

6. DOPORUČENÍ DO PRAXE Na závěr této práce předkládám doporučení do praxe. Tato doporučení mají za cíl postihnout specifické potřeby a přání Vietnamských klientek. KOMUNIKACE  zkuste se domluvit s rodičkou na nějakém vhodném oslovení (většinou se oslovuje křestním jménem – zeptejte se na způsob vyslovení jména)  při jazykové bariéře využijte dostupné prostředky a pracujte s nimi (např. s edukační příručkou - je nutné ukazovat, vybízet k přečtení jednotlivých pasáží v průběhu porodu)  poproste doprovod o tlumočení  důležité věci opakujte, ověřte si porozumění  komunikujte i neverbálně (úsměv, NE příliš doteky!, gest ikulace…), pozorujte klientku a její mimiku, výraz v obličeji, polohu těla POROD  správné polohování (při poloze vleže střídat boky)  zjišťujte opakovaně míru bolesti např. pomocí vizuálně analogové škály pro bolest  názorně ukažte úlevové polohy, předveďte břišní dýchání POTŘEBY  dodržujte intimitu a soukromí (minimalizujte počet osob na boxe – NE studenty!)  nabídněte očistné klyzma, nabídněte sprchu / vanu  důsledně naznačte použití signalizace a její umístění  nabídněte teplé / vlažné nápoje

57

ZÁVĚR

Práce porodní asistentky vyžaduje v dnešní době určité penzum znalostí a dovedností. Porodní asistentka pracuje s různými klientkami. Každá z nich je jiná a i každý porod probíhá různě. Důležitá je profesní zkušenost, šikovnost každé asistentky a schopnost "naladit se" na přání a potřeby určité klientky. Stejně jako vytvoření vzájemného respektu a důvěry. Nemluvě o tom, že mezi porodní asistentkou a klientkou by měla probíhat během celého porodu výměna důležitých informací. Cílem práce bylo zkvalitnění péče o vietnamské rodičky. Tyto ženy přicházejí na porodní sál relativně často a je tedy podstatné vědět, jaké potřeby moho u během porodu mít, a jak se liší od jiných klientek. Bylo mojí snahou podchytit pokud možno všechny informace, které by byly použitelné v praxi. V rámci pečování o vietnamské rodičky se setkáváme více či méně s jazykovou bariérou. Výše zmiňovaná edukační příručka vznikla proto, aby odstranila jazykovou bariéru a poskytla informace, které rodičky od porodních asistentek běžně dostávají. Edukační příručka je součástí příloh k práci. Další součástí je dotazník, který obsahuje několik otázek z porodnické anamnézy a vizuálně analogovou škálu pro bolest ve vietnamštině. Jako poslední je v přílohách uveden návrh hypotetické tlumočnické služby, který je rozpracován formou SWOT analýzy. Tento typ analýzy hledá v projektu výhody a nevýhody, silné a slabé stránky. Zpracovávala jsem ji v rámci předmětu Management v porodní asistenci, který jsem absolvovala v zimním semestru 2011. Pevně doufám, že se mi podařilo doplnit mozaiku znalostí porodní asistentky o strategii péče o vietnamské klientky.

58

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY  Literární zdroje (1) KOLEKTIV AUTORŮ. Implementace multikulturní variability do kulturní identity české společnosti a její odraz ve zdravotnické praxi. I. vydání. Opava: 2007, Ediční středisko FPF SU. Slezská univerzita v Opavě: Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství. ISBN 978-80-7248-406-5 (2) NOVÁKOVÁ, Iva. Kapitoly z multikulturního ošetřovatelství. Technická univerzita v Liberci: 2008. I. vydání, 115 s. ISBN 978-80-7372-404-7 (3) PLEVOVÁ, Ilona a kol. Ošetřovatelství I.. Praha: Grada, c2011. 288 s. (cit.154) ISBN 978-80-247-3557-3 (4) IVANOVÁ, Kateřina a kol. Multikulturní ošetřovatelství (I.díl). I. vydání. Praha: Grada, c2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1 (5) HAŠKOVCOVÁ, Helena. Informovaný souhlas. Proč a jak? I. vydání. Praha: Galén, c2007. 104 s.(cit.7-25) ISBN 978-80-7262-497-3 (6) HORÁK, Martin. Integrace cizinců v České republice se zaměřením na státní příslušníky Vietnamu. Brno: 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra Sociální pedagogiky. Vedoucí práce: Lenka GULOV Á (7) ŠERÝ, Vladimír a VOTRUBEC, Ctibor. Lékařsko geografické problémy Vietnamu. Praha: 1988, Academia. Rozpravy československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd, 98 (6). ISSN 0069-228X (8) TÓTHOVÁ, Valérie a kol. Zabezpečení efektivní ošetřovatelské péče o vietnamskou a čínskou minoritu. Praha: TRITON,c2010. 195 s. ISBN 978-80-7387-414-8 (9) PECHOVÁ, EVA. Vietnamský lunární nový rok ( Tết Nguyên Đán). Praha: Muzeum hlavního města Prahy, c2010. 40 s. ISBN 978-80-85394-70-2 (10) VASILJEV, Ivo. Vietnamština – jazyk na protipólu. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, c2010. 40 s. (cit. 20, 22). ISBN 978-80-85394-71-9 (11) IČO, Ján. Náboženství ve Vietnamu. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, c2010. 40 s. ISBN 978-80-85394-74-0 (12) MARTÍNKOVÁ, Šárka. Vietnamská komunita v Praze. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, c2010. 48 s. ISBN 978-80-85394-72-6 59

(13) KOCOUREK, Jiří. Vietnamská kuchyně. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, c2010. 40 s. ISBN 978-80-85394-76-4 (14a) VALÍČEK, Pavel. Léčivé rostliny Číny a Vietnamu. Benešov: START, c2009-2010. I.díl, 338 s. (cit.4-7,40,118, 229) ISBN 978-80-86231-48-8 (1. díl) (14b) VALÍČEK, Pavel. Léčivé rostliny Číny a Vietnamu. Benešov: START, c2009-2010. II.díl 350 s. (cit.34, 306) ISBN 978-80-86231-52-5 (2. díl) (15) ARCHALOUSOVÁ, Alexandra. Přehled vybraných ošetřovatelských modelů. I. vydání Hradec Králové: NUCLEUS HK, 2003. ISBN 80-86225-33-X (brož.).

 Internetové zdroje (16) Tibetská přísloví. [online]. Citáty.net. [cit. 2011-1-15] Dostupné z: http://citaty.net/prislovi/tibetska-prislovi/ (17) KOLEKTIV AUTORŮ. Maternal body mass index and gestational weight gain and their association with perinatal outcomes in Viet Nam. Bulletin of the World Health Organization [online]. 2011-2-1, roč. 89, č. 2, s. 127-136 [cit. 2012-03-09]. ISSN 00429686. DOI: 10.2471/BLT.10.077982. Dostupné z: http://www.who.int/bulletin/volumes/89/2/10-077982.pdf (18) QUEENSLAND HEALTH. Cultural Dimensions of Pregnancy, Birth and Post -Natal Care: Community Profiles: Vietnamese Ethnicity and background. [online]. 2009, 4 s. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.health.qld.gov.au/multicultural/health_workers/Vietnamese-preg-prof.pdf (19) Madeleine Leininger's Culture care: Diversity and universality theory. [online]. In: Nursing.jbpub.com., Chapter: 15.[cit.2012-1-13] Dostupné z: http://nursing.jbpub.com/sitzman/ch15pdf.pdf (20) REMEŠOVÁ, Tereza. Porodní bolest jako kulturní fenomén. [online]. In: evalabusova.cz: ©2006-2012 [cit.2011-12-12] Dostupné z: http://www.evalabusova.cz/rozhovory/t_remesova.php (21) KOLEKTIV AUTOREK: Specifika ošetřovatelské péče u vietnamské minority. [online]. In: Zdravotnické noviny, 2009. Poslední změna: 9.12.2009. [cit.2012-1-31] Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/specifika-osetrovatelske-pece-u-vietnamskeminority-448616 (22) JIRÁSKOVÁ, Milena. Pigmentové névy dětského věku. [online]. In: Pediatrie pro praxi, 2006; 4:190-193. [cit.2011-12-12] Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2006/04/02.pdf (23) Vietnamské jméno.[online]. Wikipedie: 2012. Poslední změna: 3. 2. 2012 v 13:14. [cit.2011-12-12] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vietnamské_jméno (24) ALLISON, Martin. Vietnamese names. [online]. Adoptvietnam. [cit.2011-12-12] Dostupné z: http://www.adoptvietnam.org/vietnamese/names.htm 60

(25a) Vietnamci. In:MIGHEALTHNET : Informační síť o dobré praxi ve zdravotní péči pro migranty a etnické menšiny v Evropě [online]. 2010, poslední změna: 13. 12. 2010, 10:04 [cit.2011-11-15]. Dostupné z: http://mighealth.net/cz/index.php/Vietnamci (25b) Zdravotní stav podle oficiálních statistik. In: MIGHELATHNET: Informační sít o dobré praxi ve zdravotní péči pro migranty a etnické menšiny v Evropě [online]. 2008, poslední změna: 14:14, 24. 5., 2010 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.mighealth.net/cz/index.php/Zdravotní_stav_podle_oficiálních_statistik (26) STRAŠÁKOVÁ, Mária. 2004. Postavení ženy ve vietnamské tradiční rodině (v období od 10.-19.století). Seminární práce. [online]. Praha: Katedra sociologie FFKU, 2004. [cit.2011-11-9]. Dostupné na internetu: www.klubhanoi.cz/pdf/stzena.pdf (27) Nuoc Mam. In: Klub Hanoi: Stránky všech přátel Vietnamu [online]. Klub Hanoi, 2006. Poslední změna: 29.1.2006. [cit.2011-11-24].Dostupné z: http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2006012901 (28) Vietnam [online]. Wikipedia, 2011. Poslední změna: 5. 12. 2011 v 5:13. [cit. 2011-12-6] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vietnam (29) MIRON, Amanda. Vietnam History. [online]. Asian Art Mall. [cit. 2011-12-6] Dostupné z: http://www.asianartmall.com/vietnamhistory.htm (30) Zastupitelský úřad ČR v Hanoji. Souhrnná teritoriální informace: Vietnam [online]. Businessinfo.cz, 31.3.2011. [cit. 2011-12-6] Dostupné z: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/vietnam-2011-03-31.pdf (31) ZVOLÁNEK, Pavel. Vietnam.[online]. Chování.eu: 1.4.2010. [cit. 2011-12-6] Dostupné z: http://www.chovani.eu/clanky/zobrazit/559-Vietnam (32) Projekt Varianty. Kulturní specifika – 5.1. Vietnamci [online]. Společnost Člověk v tísni: 2002.[cit. 2011-12-6] Dostupné z:http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/b05cizinci/b0501vietnamci.pdf (33) Cizinci.cz. Informační leták pro integraci cizinců, který cizince informuje o zdravotním pojištění...[online]. Cizinci.cz: 8.2.2011.[cit. 2011-12-6] Dostupné z:http://www.cizinci.cz/files/clanky/719/infoservis_zdravotni_cj_web.pdf (34) Cizinci.cz. Informační leták Centra pro integraci cizinců o zdravotním pojištění pro matky-cizinky.[online]. Cizinci.cz: 8.2.201.[cit. 2011-12-6] Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/719/infoservis_narozeni_ditete_cj_web.pdf (35) Práva pacientů [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí: odbor 22. Poslední změna: 27.4.2005. [cit. 2011-12-6] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/840 (36) KOLEKTIV AUTORŮ. Vietnamese culture: Influences and Implifications for Health care. [online]. The Molina institute for health care competency: s. 9 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.molinahealthcare.com/medicaid/providers/common/pdf/vietnamese%20culture %20%20influences%20and%20implications%20for%20health%20care_material%20a nd%2 0test.pdf?E=true (37) PECHOVÁ, Eva. Na guláš a knedlíky ve Vietnamu zapomeňte. In: Klub Hanoi: Stránky všech přátel Vietnamu [online]. Klub Hanoj: 2003, 12.8.2003 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2003081201 61

(38) BODO, Karina a Nancy GIBSON. Childbirth customs in Vietnamese traditions. Canadian Family Physician [online]. 1999, vol.45, 690-2, 695-7 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2328405/pdf/canfamphys00037-0152.pdf (39) Asian Community. Transcultural nursing [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.culturediversity.org/asia.htm (40) Státy podle rozlohy. [online]. Geografický portál. [cit. 2011-1-15] Dostupné z: http://www.zemepis.com/rozloha.php (41) ŠKRABOVÁ, Helena. Kulturní a náboženské zvyky v souvislosti s narozením. Studijní materiál k projektu ESF [online]. SŠ a VOŠ zdravotnická Mladá Boleslav: 2010, Mladá Boleslav. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/KS_při_narození.pdf (42) ELBERTOVÁ, Zuzana. Jazykové bariéry v českém zdravotnictví. Zdravotnické noviny [online]. 2010, s. 5 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://eifzvip.cz/dokumenty/elektronicka_knihovna/Jazykove_bariery_v_ceskem_zdravotni ctvi.pdf (43) MOCKOVÁ, Jana. Bakalářská práce: Specifika ošetřovatelské péče u vietnamských žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. In: Moderní babictví [online]. 2006, roč. 4, č. 10, s. 28-33 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.medvik.cz/link/bmc07000753 ISSN 1214-5572 (44) NOVÁKOVÁ, Kateřina. Vietnamská rodina - synovská oddanost. In: Klub Hanoi: Stránky všech přátel Vietnamu [online]. Klub Hanoi: 2005, 13. 1. 2005 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2005011301 (45) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Porodnost a plodnost 2006-2010 [online]. 15. 12. 2011 [cit. 2012-03-16]. Kód: e-4008-11. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/5D002BEE05/$File/400811a1.pdf (46) Narození a zemřelí do 1 roku v roce .../Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Praha, 2011[cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/system/files/narzem2010.pdf ISBN 978-80-7280-922-6 (47) WORLD HEALTH ORGANISATION. Country profiles on maternal and newborn health. [online]. Department of making pragnancy safer, 2002 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.who.int/maternal_child_adolescent/countries/vtn.pdf (48) JANSSEN, Patricia A., Paul THIESSEN, Michael C. KLEIN, Michael F. WHITFIELD, Ying C. MACNAB a Sue C. CULLIS-KUHL. Standards for the measurement of birth weight, length and head circumference at term in neonates of European, Chinese and South Asian ancestry. Open Medicine: A peer-reviewed, independent, open-access journal [online]. 2007, roč. 1, č. 2 [cit. 2012-04-18]. DOI: ISSN 1911-2092. Dostupné z: http://www.openmedicine.ca/article/view/47/45 (49) KOLEKTIV AUTORŮ. Basic terms and classification of newborn infants. Atlas of neonatal pathology.[online]. Masarykova univerzita.[cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://atlases.muni.cz/atlases/novo/atl_en/main+novorozenec+klasnov.html 62

(50) FUENTES-AFFLICK, Elena a Nancy A. HESSOL. Impact of Asian Ethnicity and National origin on Infant Birth Weight. American Journal of Epidemiology. [online]. 1997, roč. 145, č. 2 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://aje.oxfordjournals.org/content/145/2/148.full.pdf

 Další použité zdroje (51) Úmluva č. 96/2001 Sb.m.s., Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně) . In: Sbírka mezinárodních smluv. 1.10.2001, částka 44. Dostupné online na portálu Ministerstva vnitra ČR online. kap.II., čl.5. (52) THÓTOVÁ, Valérie. Výsledky výzkumného projektu: Zabezpečení efektivní ošetřovatelské péče o vietnamskou a čínskou minoritu. [CD-ROM]. Praha: 2010, TRITON (Příloha č.2. k zdroji č.8) (53) Vietnamci si zvykají na české poměry, tržnice už jsou jim malé. In: Domácí. [televizní pořad]. ČT 24, 3.10.2010 ve 20:20. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/103157-vietnamci-si-zvykaji-naceske-pomery-trznice-uz-jsou-jim-male/ (54) Nejen Vietnamci k nám, i my k nim. In: Ekonomika..[televizní pořad]. ČT 24, 13.2.2010 v 7:16. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/80855-nejen-vietnamci-k-nam-imy-k-nim/

 Pomocné zdroje (55) IVANOVÁ, Kateřina a Lubica JURÍČKOVÁ. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-0992-5. (56) FIRSTOVÁ, Zdeňka. Nová norma ČSN ISO 690 (Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů). Plzeň: Univerzitní knihovna ZČU, 2011. (57) www.citace.com

63

SEZNAM PŘÍLOH  Příloha č. 1: EDUKAČNÍ PŘÍRUČKA "RODÍME..."  Příloha č. 2: DOTAZNÍK S VAS  Příloha č. 3: TLUMOČNICKÉ A PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM (SWOT analýza)

64