Jak obchodovat s Ruskem

září 2014/06

Jak obchodovat s Ruskem Perspektivní trhy pro české vývozce

Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují, ale nespoléhají na ni

Ministr Mládek: Ruský trh si musíme zkusit udržet

Maďarsko je země plná daňových překvapení

strany 4–10

strany 12–15

strana 32

PŘEDPLAŤTE SI EKONOM A LOGISTIKA NA 12 MĚSÍCŮ

í Desítky miliard korun mizej

tví Economia Týdeník vydavatels € 37 / cena: 49 Kč, SR: 2,50 11.–17. 9. 2014 / číslo www.ekon om.cz

i letos z českých firem do

zahraničí

18

Kdy přijde další metanol Černý alkohol vyklidil po metanolové aféře la pozice. Ale ne tak doce

SLEVA

% 4 3 15.9.2014 14:09:40

za 2 400 Kč Oproti ceně na stánku ušetříte 1 248 Kč

Nabídka platí pro nové nebo navýšené předplatné do 31. 10. 2014. Předplatné se uzavírá na dobu neurčitou s uvedeným časovým závazkem. Všechny ceny jsou včetně DPH. Objednávejte na 800 11 00 22, [email protected] nebo na www.ihned.cz/balicky. HN046803

EK+B2B_201x267.indd 1

15.09.14 14:18

Český exportér Obsah: Téma

Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují, ale příliš na ni nespoléhají

Rozhovor

Ruský trh si musíme zkusit udržet, až pak hledat nová teritoria

4 12

Úhel pohledu

16

Obchody v Rusku

18

Sankce, které se týkají ruských bank, dopad na české exportéry nemají

4

Jan Mládek

ministr průmyslu a obchodu

Na pozice po českých firmách útočí asijská a jihoamerická konkurence

Rozhovor

20

Pohled na region

24

Jednání se už v Rusku nesou v duchu byznysu, nikoli v objetí u skleničky

Až sankce pominou, bude o ruský trh znovu enormní zájem Zavedení sankcí vůči Rusku částečně mění pravidla obchodování

Novinky z teritoria

28

Informační servis

29

Krátce o SNS

24

Perspektivní trhy pro české vývozce Obchody lze chránit i uzavřením trhu SOLVIT pomohl českému pracovníkovi s vyplacením nemocenské Maďarsko je země plná různých daňových překvapení Podpora pro veletrhy v roce 2015 Indická ekonomika ožívá, zájem je o strojírenské i chemické výrobky Mezinárodní strojírenský veletrh roste, vystavovatelů bude více než loni Krátké zprávy ze světa

Kalendář akcí

29 TIRÁŽ

Nejbližší akce exportního vzdělávání Veletrhy, na kterých mohou firmy využít společné české účasti Důležité kontakty

ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN – Jiří Koťátko, HN – Matej Slávik, ČTK, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, CzechTrade, archiv Bauer Technics, Kazachmys, poljoinfo.com Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Jaroslav Novák Inzerce: [email protected] Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné

40

V

ážení čtenáři, v době, kdy vznikají tyto řádky pro nové číslo Českého exportéra, rozhoduje Evropská unie o rozsahu a hloubce nových sankcí proti Ruské federaci. Česká vláda v čele s premiérem Sobotkou udělala maximum pro to, aby ochránila české exportéry, strojařské firmy i producenty citlivých technologií pro ropné odvětví. Omezení pro řadu českých firem už přináší první kolo sankcí platné od srpna. Proto musí ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím zahraničních kanceláří CzechTrade a ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí společně nabídnout vývozcům praktickou pomoc. Uskutečnili jsme několik seminářů, k dispozici jsou webové stránky, Zelená linka pro export, připravujeme incomingové mise, v plánu jsou cesty ministrů a ústavních činitelů do cílových zemí. Ostatně tuto ambici si bere za svou i toto číslo Českého exportéra, kde naleznete především servisní informace pro vývozce orientované na ruský trh. Ano, je třeba hledat alternativy. Našim exportérům se nabízejí destinace bývalých států SNS jako Kazachstán, Bělorusko a Ázerbájdžán. Ale nejdůležitější je udělat vše pro to, abychom pracně získané pozice na ruském trhu opouštět nemuseli. Udržení ruského trhu by mělo být prioritou vlády i českých strojírenských firem, úkolem, který by neměl jít proti jednotnému evropskému postupu, ale proti opatřením, jež by poškodila jen a pouze nás.

ČESKÝ EXPORTÉR září 2014, číslo 6

14:18

3

Téma

Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují, ale příliš na ni nespoléhají Hrozí, že vzájemné sankce povedou k oslabení, či dokonce ke zpřetrhání pracně budovaných obchodních i osobních vztahů v Rusku.

T

uzemské firmy, na které dopadly západní sankce vůči Rusku nebo opačné sankce týkající se dovozu potravin do Ruska, trápí velká nejistota. Ani věštec totiž nemůže předpovědět, kdy obchodní válka vyvolaná krizí kolem Ukrajiny skončí. Příměří na Donbasu mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty prozatím drží, a dává tak naději, že spirála sankcí se alespoň po dobu jeho trvání zastaví. Nyní je na tahu Moskva, která zvažuje zákaz dovozu použitých automobilů nebo luxusního oblečení, eventuálně zákaz přeletu nad ruským územím pro západní letecké společnosti, což by pro mnohé aerolinky mohlo znamenat obrovské ztráty. Vzhledem k nekontrolovatelnosti některých jednotek na obou stranách konfliktu přitom příměří může skončit prakticky kdykoli. A sankce se rozjedou znovu. Nejde jenom o to, jestli vývozci zboží, jichž se sankce týkají, ztratí miliardy korun, nebo dokonce desítky miliard korun, pokud se konflikt mezi Západem a Ruskem dále vyostří a bude na Evropu a celý svět doléhat také v příštím roce. Přitvrdí-li Evropská unie a USA, bude Rusko reagovat stejně. Kam až by situace mohla zajít, se nedá odhadnout. Rusko na západní embargo zatím odpovědělo tím, že zakázalo dovoz četných potravin a surovin pro jejich výrobu nejen ze zemí Evropské unie, ale také z Norska, USA, Kanady a Austrálie. Čeští vývozci těchto komodit do konce roku přijdou na tržbách o 250 až 300 milionů korun, oznámilo odhad ministerstvo zemědělství. Zákaz nejvíce pocítí tuzemské mlékárny.

4

český exportér září 2014, číslo 6

Václav Lavička [email protected]

Rusko a zahraniční obchod Česko-ruská obchodní výměna

(údaje v mld. eur)

-6,6 %

-11,1 %

* první pololetí, meziroční pokles

Skladba českého vývozu do Ruska

Zahraniční obchod Ruska v letošním prvním pololetí

(za první pololetí 2014, v %)

(hlavní položky)

Stroje a dopravní prostředky

Vývoz celkem:

67,6

Tržní výrobky tříděné podle materiálu

Průmyslové spotřební zboží

11,4

9,9

Chemikálie

7,9

Ostatní

0,6

Vývoz (mld. USD)

Meziroční změna v %

Podíl v%

Paliva a energie 183 z toho ropa 81,1 zemní plyn 33,5 Kovy a výrobky z nich 19,9 Chemické produkty 14,4 Stroje a doprav. prostředky 11,6

1,0 -3,5 4,6 -2,6 -6,6 -12,8

71,9 31,8 13,2 7,8 5,6 4,6

Dovoz celkem: Potraviny, nápoje, tabák zvířata

2,6

254,7 mld. USD

141,6

mld. USD

Vývoz (mld. USD)

Meziroční změna v %

Podíl v%

Stroje a doprav. prostředky 68,6 Chemické produkty 22,5 Potraviny 20,3

-5,5 -6,4 -1,2

48,4 15,9 14,3

Zdroj: čSú, ruský statistický úřad

Téma Bojovat o přízeň zákazníka bude těžší

V sázce ovšem nejsou jen tržby a zisky, ale také cenné, po léta budované obchodní kontakty a důvěra mezi partnery. Nikde není psáno, že Rusové budou po zrušení sankcí (což je v rukou politiků na obou stranách) ochotni navázat na předchozí spolupráci. „Přestože ruští zákazníci jsou v převážné většině velice konzervativní a spoléhají na léty prověřené partnery, nelze si nevšimnout, že ze současné situace mohou profitovat především asijští výrobci obráběcích strojů. V případě, že se jim kvůli západním sankcím podaří vybudovat silnou pozici na ruském trhu, bude pro nás mnohem složitější s nimi bojovat o přízeň ruského zákazníka,“ řekl Jan Rýdl mladší, statutární ředitel společnosti TOS Varnsdorf. Západní sankce vůči Rusku pro tuto firmu, která vyvíjí a vyrábí obráběcí stroje, představují komplikaci a ohrožení, pokud jde o budoucí prodeje. A to přesto, že současné restrikce neomezují vývoz firmy TOS v plné míře. „Jako větší riziko ale vnímám fakt, že není jasné, jak se situace na Ukrajině bude dále vyvíjet, zda sankce budou dále rozšiřovány a jak dlouho tento režim bude trvat. Již nyní lze cítit, že chuť investovat mezi zákazníky, a to nejen v Rusku, výrazně poklesla,“ uvedl dále Rýdl. Sankce mohou mít na tuzemské firmy také nepřímé dopady, a to tak, že jejich západní partneři postižení poklesem vývozu do Ruska si budou v Česku objednávat méně strojů a zařízení. V případě TOS Varnsdorf jde o zákaz vývozu čerpadel. „To se následně projeví v potřebě západních partnerů investovat do nového výrobního zařízení. Domnívám se, že tento efekt sankcí ještě nikdo doposud neanalyzoval,“ podotkl Rýdl. Sankce dělají starosti také společnosti Tatra Trucks. „Situace související s konfliktem na Ukrajině a sankcemi ohrožuje naše působení v Rusku. Jedná se o perspektivní trh, kam se společnost po několikaleté pauze vrací a kde vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr těžební společnosti Surgutněftěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix ve speciální úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře,“ vyjádřil se mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.

Jedním ze symbolů Moskvy je obchodní dům GUM. První zákazníci v něm mohli nakupovat už v roce 1893. Tři patra obchodů a kaváren ročně navštíví přibližně 15 milionů lidí. Foto: shutterstock

Zmíněná zakázka sice není pro Tatru zásadní z hlediska objemu (letos plánuje prodat přes 800 vozidel), ale má povahu důležité reference, která by za jiné situace znamenala možnost další expanze na ruském trhu. „Podepsaný kontrakt na dodávku zmíněných pěti vozidel se plní. Ale v ovzduší nejistoty je jednání o nových kontraktech velmi těžké,“ doplnil mluvčí společnosti. Existují i firmy, jichž se sankce vstoupivší v platnost 1. srpna vůbec netýkají. „Naše dmychadla nepatří do kategorie zboží dvojího užití, takže omezení dovozu se nás netýká,“ uvedl Petr Basler,

exportní manažer společnosti Kubíček VHS z Velkých Losin. Ve vztahu k Rusku se v této firmě nic nemění. Dál posílá partnerům nabídky a vyváží. Nejen to. „Počátkem října pořádáme v Česku týdenní školení spolupracujících firem z Ukrajiny a Ruska, které se bude týkat zřizování servisních center a budování partnerských skladů. To by mělo přispět k dalšímu prohloubení obchodních vztahů,“ upřesňuje Basler.

Firmy oceňují snahu vlády

Český stát nabízí prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a mi-


5

Téma

Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo) se sešli v Minsku na konci srpna. I když se shodli na nutnosti rychlého ukončení bojů na východě Ukrajiny, zůstaly jejich postoje rozdílné. Foto: reuters

nisterstva zahraničních věcí firmám, jejichž vývoz je postižen sankcemi, pomoc. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, jde o to, nalézt vhodná alternativní teritoria. Mezi ně patří například Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Turecko, Írán, Thajsko, samozřejmě Čína nebo Indie. Podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka se nabízejí i další alternativy mezi některými arabskými státy jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty ve vývozu potravin či Filipíny v oblasti letectví a zbrojního průmyslu. Zájem o zařízení pro těžební průmysl projevuje Kanada, generátory a zařízení pro elektrárny by mohly směřovat do Korejské republiky. Za další cílové země lze označit balkánské státy, například Srbsko. „Naší snahou není se od ruského trhu odvrátit, ale musíme počítat se všemi scénáři. Aktivně proto hledáme alternativní trhy pro obory a výrobky, 6


Česko-ruský obchod

56,6

miliardy korun dosáhl během letošního prvního pololetí český vývoz do Ruska. Meziročně je to o 0,3 procenta méně. Během druhého pololetí, kdy se i na českém exportu projeví vzájemné sankce, nejspíš nastane výraznější pokles.

na které sankce dopadnou. S podnikateli jsme probrali konkrétní příklady nových odbytišť. Zároveň jsme vybraným zastupitelským úřadům dali pokyn, aby podpořily české firmy při pronikání na nové trhy. Pomoc firmám při zvládnutí této výzvy je zásadní prioritou,“ zdůraznil na srpnovém setkání s podnikateli ministr Zaorálek.

Stát má podle Petra Koláře, bývalého českého velvyslance v Ruské federaci, k vyhledávání náhradních trhů pro exportéry četné nástroje a velký potenciál. Disponuje sítí zastupitelských úřadů, využívá agentury CzechTrade a CzechInvest. „Samozřejmá je role vlády, premiéra, jednotlivých ministrů a řady dalších ústavních činitelů, včetně prezidenta. Pakliže často oprávněně kritizovanou vládní, a především parlamentní turistiku nahradí správně cílené, dobře připravené a koordinované pracovní a oficiální zahraniční cesty, mohou naše exportéry značně podpořit,“ míní Petr Kolář. Ten nyní působí jako poradce ve společnosti Squire Patton Boggs. Upozorňuje však, že význam ekonomické diplomacie nelze přeceňovat. Ministr či jiný ústavní činitel může podnikatelům, kteří ho na zahraniční cestě doprovázejí, „otevřít dveře“. To ostatní musejí odpracovat sami. Dvojnásob

Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi. Pobočková síť Citi ve více než 100 zemích světa, zahrnující mimo jiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední a Dálný východ, přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: •

fyzickou přítomnost Citi na daném trhu zaručující jeho znalost,

•

odbornou pomoc při realizaci financování a zajištění obchodních případů respektující specifika daného trhu, obchodní zvyklosti a příslušnou právní úpravu,

•

rozsáhlou síť partnerských bank garantující: •

pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů a bankovních záruk,

•

pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami.

www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700

HN045295-1

Téma to platí pro země, kde se významné kontrakty bez schválení státu a jeho účasti prostě uzavřít nedají.

Na nových trzích nelze obchodovat hned

Firmy snahu státu pomoci nalézt náhradní odbytiště sice oceňují, ale příliš nevěří, že bude účinná. „Vážíme si toho, že stát si takovou potřebu uvědomuje, nicméně si myslím, že pomoc nebude tak zásadní, aby vytrhla postiženým vývozcům trn z paty,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Podle něj musí mít každý podnikatel pracující na určitém trhu vždy v rukávu nějaké náhradní řešení a nemůže se spoléhat na to, že jeho problémy za něj vyřeší stát. Zástupci firem a komor, s nimiž HN hovořily, jsou toho názoru, že alternativní odbytiště je tak snadno nezachrání. Nalézt nové partnery, vybudovat spolehlivé kontakty a dotáhnout je do smluvního vztahu – to je většinou otázka dvou až tří let. „Myslím, že to je spíše takové chlácholení firem, aby nebyly tolik nervózní,“ říká k úsilí státní správy pomoci exportérům František Masopust, výkonný ředitel Smíšené komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států. Země jako Turecko nebo Thajsko nemohou nahradit objem, který je schopno „nasát“ Rusko. To lze z doporučovaných zemí srovnat s Brazílií, Indií a Čínou. Jenže na tyto a další trhy se budou tlačit i další vývozci z Evropské unie, mnohdy finančně silnější než Češi.

Co naznačily průzkumy

Se západními sankcemi vůči Rusku nesouhlasí zhruba dvě třetiny tuzemských firem, třetina je pro. Vyplynulo to z výběrového šetření, které v srpnu provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Dotazník byl respondentům rozeslán 7. srpna a jeho cílem mimo jiné bylo zjistit, jaké ztráty vývozci očekávají do konce letošního roku a v roce následujícím (pokud sankce nadále potrvají). Celkové ztráty se mohou podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy v krátkodobém horizontu pohybovat v řádech desítek miliard korun. Jen pár příkladů z průzkumu: společnost stavící chladicí věže hlásí v důsledku sankcí ztrátu 300 milionů korun. Jiná firma, vyrábějící armatury, sdělila, že jí ruská 8


K úspěšným exportérům do Ruska patří například Strojírna Oslavany. Ta je výrobcem a dodavatelem tlumičů pro podvozky veškerých kolejových vozidel. Foto: ČtK

strana posunula zakázky na příští rok, takže letos na tržbách rovněž přijde asi o 300 milionů korun. Výsledky jiného průzkumu, které zveřejnila 25. srpna Hospodářská komora České republiky, zatím nepotvrzují hrozící miliardové ztráty českých firem v souvislosti se zavedenými sankcemi. Z prvního kola průzkumu, v jehož rámci odpovědělo téměř 140 respondentů, vyplývá, že ve výhledu příštích 12 měsíců tuzemští exportéři počítají se ztrátami kontraktů nejvýše v řádech desítek až stovek milionů korun.

„První výsledky průzkumu reflektují skutečnost, že sankce se nevztahují na již probíhající kontrakty z roku 2013. Naši exportéři rovněž potvrdili, že případné ztráty budou známy až v roce 2015,“ komentuje prezident komory Vladimír Dlouhý. Podle něj členové komory avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst, tedy nic dramatického. „I tato fakta potvrzují, že panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření se zatím českými firmami výrazně

HN046620

V ZAHRANIČÍ JSEM JAKO DOMA,

kdyz je tam doma i moje banka.

Exportní financování S exportním financováním od Raiffeisenbank oceníte naše silné postavení v zemích střední a východní Evropy. Naši experti jsou vám k dispozici po celou dobu realizace vašeho záměru – od procesu přípravy přes jeho uskutečnění až po splácení pohledávky z vývozního kontraktu. Společně vždy najdeme to nejlepší řešení pro každý váš exportní záměr.

Raiffeisenbank – PARTNER PRO VÁŠ BYZNYS Zjistěte si více o službách našeho korporátního bankovnictví na www.rb.cz/exportni-financovani

Téma nešíří, tedy vyjma firem, které v Rusku investovaly a které v důsledku sankcí byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček,“ poznamenává Dlouhý. Hospodářská komora během dotazníkového šetření současně zaznamenala signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů, což má bezprostřední dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry.

Silnějšího to bude bolet méně?

Společnost Tatra Trucks vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr těžební společnosti Surgutněftěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix (na snímku). V Rusku ale auta budou jezdit ve speciální úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře. FOTO: ČTK

Platební styk a směnitelnost měn v Rusku Pro banky znamenalo uvalení sankcí vůči Ruské federaci další rozšíření systémů monitorování plateb o protistrany, které se nově objevily na sankčních seznamech. Je však zodpovědností klienta banky, aby jednal v souladu se sankcemi, které se na provozování jeho obchodních aktivit vztahují. V Rusku si zahraniční společnosti mohou otevřít účty jak v ruském rublu (RUB), tak v cizí měně. Pro ruského rezidenta podléhá otevření RUB účtu v zahraničí informační povinnosti. Velké množství transakcí podléhá regulacím, které se vztahují mimo jiné i na devizové transakce související s exportem, importem, úvěry a transakce uskutečňované mezi rezidenty a nerezidenty. V mnoha případech je nutné dokumentovat účel transakce

10


Helena Port

obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank

prostřednictvím takzvaného „passportu sdelki“. Do nákladů na transakci se tak promítne nejen cena za převod prostředků, ale i poplatek za „passport sdelki“, jehož výše se obvykle odvíjí od částky převodu. Cizoměnové transakce mezi ruskými rezidenty jsou zakázány. Ruští rezidenti si sice mezi sebou fakturovat v cizí měně mohou, avšak fyzický převod musí vždy proběhnout v RUB. Veškeré domácí i přeshraniční platby musejí být nahlášeny místní centrální bance. Toto hlášení provádí banka majitele účtu. Domácí cash pooling je povolen, místní regulace v současné době nepovolují přeshraniční cash pooling rezidentům. U nerezidentů podléhá převod prostředků mimo Rusko příslušným pravidlům měnové kontroly.

Česko sankce Evropské unie s určitými výhradami podpořilo, výhrady vyslovily také Slovensko, a hlavně Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že unie se „střílí do vlastní nohy“. Samotný akt vyhlášení hospodářských sankcí ovšem neznamená, že byly obchodní a investorské kontakty mezi Západem a Ruskem zpřetrhány. Dva příklady: Německo nedávno podepsalo dohodu se Sverdlovskou oblastí – jednou z nejprůmyslovějších v celé Ruské federaci – o založení výzkumného střediska obráběcích strojů. „Americký Pentagon během nedávné zbrojařské výstavy v Moskvě uzavřel s ruským Rosobornexportem kontrakt na dodávku 70 vojenských transportních vrtulníků,“ udává další příklad František Masopust ze Smíšené komory pro hospodářské styky se SNS. Věří, že k udržení a po zrušení sankcí i k rozšíření česko-ruských vztahů v obchodu i investiční spolupráci by mohl přispět Den Ruské federace na nadcházejícím Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, plánovaný na 30. září.

Jak to vidí Asociace exportérů

Tuzemské firmy během letošního prvního pololetí do Ruska vyvezly zboží v hodnotě necelých 57 miliard korun, což v meziročním srovnání představuje propad 177 milionů korun (minus 0,3 procenta). Rusko se tak na celkovém českém exportu podílí 3,2 procenta. „Naše závislost na Rusku není vysoká, takže kromě jednotlivých firem nás sankční opatření EU ani protisankce Ruska zásadně neohrozí. Více nás ale může negativně ovlivnit zejména nižší německý export na toto teritorium,“ uvádí ve zprávě z konce srpna Asociace exportérů.

S přispěním Ondřeje Soukupa

HN045647

Rozhovor

Ruský trh si musíme zkusit udržet, až pak hledat nová teritoria Sankce Evropské unie přijdou české exportéry na více než dvě miliardy korun ročně. A kvůli konfliktu na Ukrajině je ve hře další zpřísňování sankcí.

Jan Mládek (54)

ministr průmyslu a obchodu Absolvent VŠE v Praze, kandida turu získal při svém angažmá v Prognostickém ústavu ČSAV. I poté zůstal v kontaktu s aka demickým prostředím. V letech 1994–1998 zastával funkci ředitele Českéhoinstitutuaplikovanéekono mie. Od roku 1998 působil v pozici náměstka místopředsedy vlády pro hospodářskoupolitikuavroce1999 sestalprvnímnáměstkemministra financí. V letech 1999–2001 byl viceguvernéremMezinárodníhomě nového fondu pro ČR ve Washing tonu. V roce 2002 se stal poslancem českého parlamentu za ČSSD. V roce 2005 se stal ministrem zemědělství. Od roku 2006 do roku 2013zastávalfunkciřediteleČeské ho institutu aplikované ekonomie. Od ledna 2014 je ministrem průmy slu a obchodu.

S

oučasné sankce Evropské unie proti Rusku se sice kromě oblasti zemědělství a potravinářství projeví až příští rok, již nyní ale byznys s Ruskem trpí. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek uvádí jako hlavní důvod špatnou náladu a nedůvěru obchodníků, zda situace nebude dále eskalovat. České firmy se podle něj mají snažit hlavně udržet na ruském trhu, ale pokud možno hledat i nové trhy.

Situace na Ukrajině se i po uvalení sankcí vystupňovala. Jaký je váš názor na další sankce? (Rozhovor se uskutečnil na začátku září, pozn. red.) Situace se stále mění. V tuto chvíli je uzavřeno příměří, ale nikdo netuší, jak dlouho vydrží. V rámci zpřísnění sankcí se uvažovalo například o úplném omezení zboží dvojího užití, takzvaného duálu. Dále byl v oblasti citlivých technologií vydán zákaz vývozu výrobků, které jsou určeny pro zpracování ropy na benzin a podobně. České republice se nakonec podařilo prosadit úplné vypuštění této oblasti. Právě tato oblast se nakonec ukázala jako největší problém, neboť původně nebylo zřejmé, čeho se mají sankce týkat. Zvažujete nějakou státní pomoc postiženým firmám? Doufám, že bude zaveden kurzarbeit (zaměstnancům se může zkrátit pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát, pozn. red.). Ten s tím souvisí volně, jde spíše o jeho zprovoznění, a to nejen pro tuto příležitost. Snažíme se sehnat peníze i pro potravináře a zemědělce postižené ruskými protisankcemi a samozřejmě se maximálně snažíme pomoci firmám, které nemohou vyvážet do Ruska, hledat nové trhy.

12


Petr Lukáč [email protected]

Jaké je podle vás řešení současné ukrajinské krize? To, co říkali pan premiér i pan prezident. Základem je určité uspořádání na Ukrajině, které bude respektovat její teritoriální integritu. Ale zároveň s tím, že by se našla jistá míra autonomie pro dotčené oblasti na východě země. Hlavní je, aby došlo k nějaké dohodě. Co tu je málo diskutováno, je otázka, jak na tom i po skončení bojů bude Ukrajina ekonomicky. Jsou zde nadšenci, kteří vítají asociování s Ukrajinou, ale zapomínají říct to B. Tedy když nebude Ukrajina exportovat do Ruska, tak bude muset exportovat do Evropy. Ale co sem bude exportovat? Když se podíváte, tak nemají příliš co vyvážet, především s ohledem na přetlak nabídky na evropském trhu a přísné normy. Otázkou tak je, čím se bude Ukrajina živit. Buď musí Evropa, v případě nedohody, posloužit jako příjemce, nebo se musíme s Ruskem nějak dohodnout a umožnit Ukrajině dále vyvážet do Ruska, na kterém je do velké míry závislá. Podle vás tedy hrozí, že se Ukrajina stane černou dírou na evropské peníze? Samozřejmě, to je jedno z hlavních rizik. Představte si, že dojde ke slavnému vítězství a Rusové budou vytlačeni. Zastaví dovoz a nechají nám Ukrajinu, ať se o ni staráme. A to je země s více než 40 miliony lidí. To není žádná legrace. Co říkáte na dosavadní sankce? Absurdní je hlavně fakt, že na některých místech probíhá válka, a ukrajinské podniky stále dodávají součástky pro ruské zbraňové systémy. Protože jíst se musí. Naše firmy přitom nesmějí vyvážet již zmiňované výrobky dvojího užití.

Rozhovor Máte tedy na mysli dvojí metr pro evropské a ukrajinské firmy? Určitě. Upřímně řečeno, pokud se zavedou sankce na veškeré zboží dvojího užití, viděl bych to jako pokrytectví. Samy velké země si řekly, co je třeba udělat. Britové kritizovali Francouze za to, že Rusku plánovali dodat dvě bitevní lodě – jednu s názvem Vladivostok, druhou Sevastopol (francouzský prezident den po rozhovoru toto zastavil, pozn. red.). A Francouzi na to odvětili, ať do nich nevandrují, že nejvíce by fungovalo, kdyby se sáhlo na aktiva bohatých Rusů, kteří žijí v Londýně. Tady vidíte, co by pomohlo. Vraťme se k Ukrajině. Je možné, aby tamní trh do jisté míry nahradil výpadky z ruského trhu? To je fata morgána. Podle čísel, která máme, klesl v prvním pololetí export do Ruska o 0,4 procenta v korunách a o 6,4 procenta v eurech. A Ukrajina klesla o 30 procent. Ukrajina nic nenahradí, možná po nějaké stabilizaci. Hledáme tak alternativní trhy – ty se nabízejí. Je tu Bělorusko, Ázerbájdžán, Kazachstán a další. Do Ázerbájdžánu jsem urychlil přípravy podnikatelské mise a měli bychom tam brzy letět. Je to velmi perspektivní země. Má zdroje, má peníze. Navíc, pokud se bavíme o nějakém alternativním zásobování plynem, tak to není ani Nabucco, ani ruský South Stream, je to TANAP – Trans-Anatolian Gas Pipeline. Je to zásobování hlavně jižní Evropy především ázerbájdžánským plynem.

Ministr Jan Mládek.

foto: HN – jiří koťátko

INZERCE HN045286-1

+420 844 444 844 | www.gefco.cz

Rozhovor foto: HN – Jiří KoťátKo

O TANAP se ale mluví již několik let a zatím se nic moc neděje. Ale má jednu výhodu. Jsou tam jen technické a logistické problémy. Jinak všechny zúčastněné státy – Ázerbájdžán, Turecko, Řecko a Itálie – jsou pro. Je to tak řádově lepší než třeba šílený projekt Nabucco, jehož proponenti neřekli to hlavní – tedy aby se zbavili závislosti na Rusku, stali by se závislými na režimech ve Střední Asii, případně Íránu. Alijevův Ázerbájdžán je ale občas označován ne jako úplně demokratický režim… Míra demokratičnosti je vždycky relativní. Ázerbájdžán má výborné vztahy s Tureckem, Izraelem či Spojenými státy, které tradičně přikládají těmto otázkám velký význam. Tyto země považují Ázerbájdžán za přátelský stát a v případě České republiky tomu není jinak. Je přeorientování na země jako Ázerbájdžán jediným možným řešením? Ne tak úplně. Vždy jsem zdůrazňoval, že přeorientování se je až to druhé. To

14


Ideálním cílem pro český export jsou jiné postsovětské republiky, obecně řekněme, že jde o bývalý Sovětský svaz minus oblast Pobaltí.

první je udržení ruského trhu. Hodně toho pamatuji: počátkem devadesátých let, když jsem byl náměstkem ministra Dlouhého na federálním ministerstvu hospodářství, jsem byl u ztráty sovětského trhu. To jsem vždycky chápal částečně jako objektivní nutnost – nemohli jsme mít stejný objem exportu jako v dobách RVHP. Bylo logické, že hlavní roli převezme Německo, náš soused. Na druhou stranu jsme ten trh částečně ztratili z ideologických důvo-

dů, což byla hloupost. Zhruba od doby Paroubkovy vlády, tedy asi od roku 2005, se nám alespoň částečně podařilo na ruský trh vrátit. Pokud české firmy odejdou, jejich místo zaplní firmy ze zemí bez embarga. Sankce již platí několik týdnů. Je možné přesně určit, kolik budou stát? Problém dosavadních sankcí je primárně ve vytváření špatné nálady. Sankce, které byly uvaleny, nezabránily, aby současné kontrakty nebyly splněny. Dopady sankcí tak přijdou až v příštím roce. Jsou tu ale ještě ruské protisankce. U potravin byl dopad okamžitý, Madeta přestala exportovat hned. Potíž je ale v tom, že sankce se negativně odrážejí i v oblastech, které nejsou pod embargem. Vzrostla nedůvěra a kontrakty nejsou podepisovány ne proto, že by to bylo zakázáno, ale firmy se bojí dalších omezení. Eskalace obchodu nepomáhá tak ani tak. A samozřejmě nastane to, že ruský zákazník si u nového kontraktu řekne: co já to budu riskovat. To

Rozhovor radši koupím z Koreje, Číny, Turecka… tam mi další problémy nehrozí. A můžete tedy dopady přesněji převést do čísel? Máme spočítané dopady evropských sankcí na omezení vojenského exportu, dvojího zboží a zařízení na těžbu ropy. To je zhruba 2,2 miliardy korun ročně. Což není tak velká suma a projeví se až od příštího roku. Je také spočítáno, jaký je dopad na náš potravinářský export – to je okolo 300 milionů korun ročně. Co není ale spočítáno, a proto se někteří rozčilovali, jsou například dopady opatření prezidenta Putina, aby ruské veřejné subjekty nenakupovaly především strojírenské zboží ze zahraničí, pokud je možné koupit ruskou produkci. Zde nevíme, jak striktně to bude uplatňováno a koho se to bude týkat. A to, co neumíme odhadnout, je dopad špatné nálady a dopad sankcí ve finanční oblasti. To sice prošlo v Čes-

Absurdní je hlavně fakt, že na některých místech probíhá válka, a ukrajinské podniky stále dodávají součástky pro ruské zbraňové systémy.

ku dost bez zájmu, ale je to především o horším přístupu ruského státu a jeho entit k penězům. A není to tolik o velké angažovanosti evropských bank. Dopad může být takový, že pokud bude ruský veřejný sektor bez peněz, může to omezit import. Část ruských firem dostává od státu peníze na modernizaci, je to obdoba evropských fondů. To se může do našeho exportu také promítnout.

Již dříve jste jmenoval země, kam by mohl směřovat český export. Kromě Běloruska či Kazachstánu to bylo například i Mexiko. V čem jsou tyto země specifické? Ten problém je v zásadě jednoduchý. Český strojírenský export si na ruském trhu našel určitou mezeru. Pokud bude muset Ruskou federaci opustit, tak přesměrování vývozu někam jinam, než je postsovětský prostor, je sice možné, ale také obtížné. Proto jsou ideálním cílem jiné postsovětské republiky, obecně řekněme, že jde o bývalý Sovětský svaz minus oblast Pobaltí. Výhodou je také to, že si tam exportéři mohou popovídat v ruštině. Co tedy mají české firmy dělat? Čekat a zároveň hledat nové trhy? Co jiného? V byznysu také platí samozřejmě setrvačnost. Udržovat zaběhlé vazby je jednodušší než dobývání nových trhů.

INZERCE

HN046757-3

Úhel pohledu

Sankce, které se týkají ruských bank, dopad na české exportéry nemají Větší zdražování úvěrů pro obchody s Ruskem nehrozí. Složitější situace se týká financování kontraktů na Ukrajině, i sem ale české firmy dál vyvážejí.

Ivana Gračková [email protected]

N

ikoliv samotné sankce, ale nervozita trhu aktuálně nejvíce ovlivňuje zahraniční obchod s Ruskem. Zájem o export do Ruska je přesto stále vysoký. „Banky jsou likvidní. Pokud je na ruské straně seriózní partner, nemají důvod omezovat kvalitní obchody, právě naopak,“ tvrdí Aleš Hrnčíř, vedoucí divize strukturovaného a exportního financování Sberbank. Podle něj se ani nedá očekávat nějaké zásadnější zvyšování cen úvěrů za této situace, protože likvidity je v bankovním sektoru nadbytek. Podíl úvěrů poskytnutých například Českou exportní bankou (ČEB) pro oblast Ruska se už přesto o něco snížil. Při porovnání úvěrového portfolia z konce loňského roku se stavem k letošnímu červenci klesl podíl ze 44 na 38 procent z celkového objemu v dané teritoriální struktuře. Na druhém místě je Turecko s dvaceti procenty. „Přesto však Rusko nadále zůstává zemí, kam směřuje největší podíl našich úvěrů. V Rusku se obchod nezastavil, i když samozřejmě respektujeme veškeré sankce, kterými jsme vázáni,“ zdůrazňuje Petr Križan, ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace ČEB. „Máme projekty, které v Rusku běží a splácí se, jsou tam projekty, které mají problémy. V těch dobrých pokračujeme, firmy splácí a kvůli nějakému vojensko-politickému sporu neočekáváme, že by se na tom mělo něco měnit. Analyzujeme ty, kde mohou být problémy například kvůli ruským bankám, jichž se týkají sankce,“ popisuje. V ČEB ale nemají žádné informace o tom, že by se omezení přístupu

16


Jednou z bank, která čelí sankcím Evropské unie, je Vněšekonombank. Na snímku je její sídlo v Moskvě. foto: ReuteRS

ruských bank na evropské finanční trhy, platné od léta, jakýmkoli způsobem dotklo českých exportérů. Žádné potíže v tomto směru nevnímá ani Sberbank v České republice. „Omezení přístupu ruských bank na evropské finanční trhy se Sberbank CZ nijak nedotklo, protože se na ni sankce nevztahují. Domnívám se, že exportérů se toto opatření přímo nijak nedotýká,“ konstatuje Aleš Hrnčíř.

Vývoz na Ukrajinu se stále nepojišťuje

Zcela jiná situace panuje na Ukrajině. Úvěrová pojišťovna EGAP obchody

s Ukrajinou aktuálně nepojišťuje a pro většinu bank to znamená, že odmítají financovat jakýkoli export do této země. „Naše banka bez pojištění žádné nové exportní projekty financovat nebude,“ potvrzuje Petr Križan z ČEB. „Pojištění EGAP je pro nás zásadní podmínkou,“ dodává. Omezování exportu směrem na východ zatím podle všeho nejvíce postihuje strojaře. Pokles vývozu na Ukrajinu se totiž týkal především strojů, obdobně jako tomu je u ruského trhu. „Český vývoz zboží do Ruska se v letošním druhém čtvrtletí meziročně snížil

HN045494

inzerce_Ex

Úhel pohledu jen mírně, o jedno procento, respektive o 0,3 miliardy korun. Snížení souviselo s poklesem vývozu ve skupině strojů, kromě kovozpracujících strojů, jejichž vývoz vzrostl 2,4krát,“ informoval Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky. Pokles vývozu strojů byl však podle něj ve velkém rozsahu vyvážen rychlým růstem vývozu ve skupině spotřebního zboží. Podíl vývozu do Ruska na celkovém vývozu zboží České republiky se nicméně meziročně snížil o 0,4 procentního bodu na aktuálních 3,3 procenta.

I s Ukrajinou se ale stále dá obchodovat

Strojírenské firmy nepovažují rozhodnutí EGAP o plošném zastavení pojišťování vývozu na Ukrajinu za šťastné, zejména když se před krizí často pojišťovaly i kryly úvěrem také problémové obchody. „Přikláněli bychom se k tomu, aby EGAP posuzoval případ od případu. Vždyť západ Ukrajiny stále s českými firmami obchoduje,“ říká prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Například jeho firma FITE dodává i za této situace na východ Ukrajiny důlní techniku, nese ovšem sama všechna rizika. „Je to samozřejmě náročné, ale jde to,“ tvrdí Pavel Bartoš. Je přesvědčen, že pro udržení obchodních kontaktů směrem na východ se toho za součas-

né situace dělá velmi málo. Polsko například v rámci pomoci prodalo na Ukrajinu šest milionů tun uhlí. „Již dnes se musíme připravovat na období po ukončení konfliktu, je to příležitost. Pomoc Ukrajině by neměla být jen finanční, ale také materiálová. Tady bych očekával větší aktivitu celé unie. Aby to nedopadlo tak, že poskytneme peníze, za které bude Ukrajina nakupovat pomoc někde v tramtárii,“ poznamenává Bartoš. Bankovní sektor už za této situace zaznamenal, že se exportéři snaží hledat nová odbytiště. „Narůstá poptávka po pojištění vývozu do Běloruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Latinské Ameriky, ale i do afrických a asijských zemí,“ uvádí Hana Hikelová, mluvčí pojišťovny EGAP. S větší diverzifikací souhlasí i v ČEB. „To ale vůbec neznamená, že bychom měli z Ruska odcházet. Jsou prostě země, které naši exportéři umí méně, a ty, které umí lépe. Tam patří například Rusko,“ připomíná Petr Križan. „V Rusku vše funguje. Když tam byznys nebudeme dělat my, budou ho dělat Němci, Poláci a další,“ dodává.

ČNB nepředpokládá dramatické dopady

Česká národní banka (ČNB) v této chvíli nečeká žádné dramatické přímé dopady ukrajinsko-ruské krize na růst české ekonomiky v souvislosti s poklesem exportu.

„Dopady krize budou poměrně slabé, v řádu maximálně desetin procentního bodu do růstu hrubého domácího produktu. Případný propad vývozu do Ruska (v loňském roce představoval zhruba 3,7 procenta českého exportu, pozn. red.) o 10 až 20 procent, jaký ale zatím rozhodně nepozorujeme, by snížil český vývoz jenom o 0,4 až 0,8 procenta. Český vývoz přitom momentálně roste tempem kolem 10 procent,“ uvádí Tomáš Holub z ČNB. Nevylučuje ale citelné důsledky právě pro některé, zejména strojírenské firmy. „Je nutné si uvědomit, že český vývoz do Ruska je silně koncentrován do skupiny strojů a dopravních prostředků, v absolutním vyjádření představuje něco přes 80 miliard korun ročně,“ uvádí. Zákaz dovozu některých potravin do Ruska, například masa a zeleniny nebo mléka, může podle ČNB vyvolat jejich přebytek na trhu v Evropské unii, a tím pokles jejich cen. „Nemělo by se však jednat o plošný jev,“ řekl Tomáš Holub. „To by mohlo zpomalit návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli, který aktuální prognóza ČNB předpovídá ve druhém pololetí roku 2015,“ doplňuje. Citelnější mohou být podle České národní banky dopady nepřímé, neboť ukrajinsko-ruská krize a ekonomické sankce mohou zpomalit hospodářské oživení v eurozóně.

INZERCE

Jak přepravit zboží do Ruska rychle, efektivně, bezpečně? ❚ ❚ ❚ ❚ ❚ ❚

HN045494

inzerce_Exportér-201x88.indd 1

pro vaše zboží nabízíme všechny možnosti přepravy, včetně leteckých, námořních, železničních a nadrozměrných pravidelná týdenní pozemní spojení do Ruska, Pobaltí, zemí SNS a Střední Asie komplexní a bezpečná logistická řešení včetně pojištění a celních služeb silné zastoupení a vlastní distribuční síť odlišná logistická řešení pro různá průmyslová odvětví dostatečná kapacita a frekvence nakládek

Kvalitní, flexibilní služby a partnerství se zákazníkem jsou pro nás hnacím motorem, ať už jsme kdekoliv. www.dbschenker.com/cz

5.3.2014 12:48:51

Obchody v Rusku

Na pozice po českých firmách útočí asijská a jihoamerická konkurence Jedním z důvodů úspěchu české firmy Bauer Technics v Rusku je to, že využívá své místní filiálky.

F

irma Bauer Technics z Tábora realizuje velké projekty v zemědělství a potravinářství takzvaně na klíč, tedy od vyprojektování až po postavení na místě. Už rozběhlé akce v Rusku bez problémů dokončuje. Sankce ať z evropské, či ruské strany se této české společnosti zatím netýkají, ale přesto jí současná politická a ekonomická situace působení v Rusku komplikuje. Z kontraktů, které jsou s ruskými partnery už uzavřené, ale jejichž výstavba ještě nezačala, se totiž snaží evropské firmy vytlačit konkurence.

konkurence nabízí dumpingové ceny

Karel Líkař (56)

Člen představenstva a obchodní ředitel firmy Bauer Technics, který se intenzivně věnuje exportu. Po absolvováníStavebnífakultyČVUTvPraze v roce 1982 nastoupil jako projektant a později zastával funkci šéfa ateliéru v Agroprojektu. Začátkem devadesátých let vedl privátní firmu V. Racek, která projektovala a dodávala zemědělské technologie. V roce 1991 odešel do Rakouska k firmě Bauer GmbH Voitsberg, kde řídil dodávky zemědělských technologií pro východní Evropu. V roce 1997 pak založil na Táborsku společnost Bauer Technics, kterásespecializovalanatechnologie pro živočišnou výrobu. Více než 90 procentprodukcefirmyjevposledních deseti letech určeno pro vývoz. foto: Archiv BAuer techNics

18


„Do byznysu nám lezou především Číňané, ale objevují se i Korejci, Argentinci a Brazilci. České firmy tak mohou přijít o už uzavřené projekty,“ popisuje situaci na východě Karel Líkař, obchodní ředitel a člen představenstva Bauer Technics. Podle něj se to společnosti, kterou zastupuje, ještě nestalo, ale údajně ví o evropských firmách, kterým ano. „Přišly v Rusku o kšeft, přestože již měly uzavřenou smlouvu,“ tvrdí. Konkurence hlavně ze státem řízených ekonomik, jako je Čína, podle Líkaře ucítila příležitost se na ruském trhu prosadit. Tyto firmy nabízejí Rusům dumpingové ceny nebo zafixování kurzu rublu a tomu nemohou české firmy konkurovat, stejně jako rétorice soupeřů. „Argumentují tím, že když Evropská unie nechce s Ruskem spolupracovat a zavádí nové sankce, tak oni jsou ochotni kooperovat,“ uvádí Líkař. V současné době se zabývá především projekty, které byly v Rusku těsně před zahájením. „Konkurence totiž ruským partnerům tvrdí, že sežene levnější peníze, levnější technologii, přepočítávají se byznysplány na nové kurzy rublu.

Marcela Honsová [email protected]

Existuje riziko, že bychom mohli o tyto projekty přijít,“ míní Karel Líkař. Podle jeho aktuálních zkušeností se obchodní partneři v Rusku obávají úvěrů v eurech. V případě, že rubl vůči euru klesne, tak budou muset splácet mnohem víc, než původně počítali. „Ani bankéři nevědí, jaké hodnoty do byznysplánů započítat. Jaký kurz rublu vůči euru bude, jaké lze předpokládat ceny mléka, masa za rok či za pět let,“ vysvětluje Líkař obavy ruských byznysmenů, ale i bank. Proto třeba zahájení velkých miliardových projektů, které měla firma Bauer Technics realizovat v rámci prezidentského zemědělského programu nebo programu rozvoje Sibiře a Dálného východu, je nyní stále posouváno. Jde například o farmu s produkcí až 300 tisíc kusů prasat, s masokombinátem, skladem na 100 tisíc tun obilí a výrobnou krmných směsí. Nebo o farmu pro 4000 dojnic a podobně.

Bez ruské filiálky exportovat nelze

Získat tak velké kontrakty nelze při prvním vstupu na ruský trh. Bauer Technics má za sebou už několik úspěšných akcí pro zemědělství či potravinářství. Například momentálně dokončuje farmu pro prasata a výrobnu krmných směsí v Permu poblíž Uralu za necelých 100 milionů korun a v Obninsku v Kalužské oblasti farmu pro prasata s masokombinátem ve dvou etapách celkem za 375 milionů korun. V Kaliningradu má již tři projekty téměř za 700 milionů, totéž poblíž Petrohradu. Česká firma, která chce být v Rusku úspěšná podobně jako Bauer Technics, musí mít ruskou filiálku. Bez ní je to podle obchodního ředitele Líkaře mnohem složitější a pro ruského klienta také dražší. „Filiálky v Rusku jsou něco jako organizační složka mateřské firmy a je

Obchody v Rusku Bauer Technics

Firma Bauer Technics se zaměřuje mimo jiné na stavby pro zemědělství. Na snímku je farma pro výkrm prasat Kalininovka, která se nachází v ruské Kaliningradské oblasti a která zahrnuje 18 hal. foTo: Archiv BAuer Technics

to prakticky jediná forma, jak můžete v ruskojazyčných zemích fungovat. Jakmile bychom tam měli dceřiný či sesterský podnik, nemohli bychom dělat projekty na klíč s exportním financováním z Čech, protože zákazník nemá šanci získat zpět DPH. Účetnictví ruské filiálky je součástí české firmy, lze takto bez problémů posílat finance z Čech na filiálku i opačně a vyhnout se i případným problémům s certifikáty na výstavbu či výrobu v Rusku,“ vysvětluje působení na ruském trhu Karel Líkař. Podle tamních zákonů musí být filiálka v místě, kde zahraniční společnost montuje či staví. Proto má Bauer Technics v Moskvě svoji hlavní pobočku a vždy účelově zakládá v místech, kde realizuje projekty déle než rok, ještě další, takzvané daňové filiálky. Ty jsou podřízeny té moskevské. Ruské zaměstnance, obchodní zástupce či spolupracovníky doporučuje Líkař vybírat svědomitě a neustále kontrolovat. A samozřejmě na řízení samotné stavby přímo v Rusku už posílá české kolegy. Ze zkušeností na ruském trhu Líkař radí českým exportérům kromě konkurenceschopného projektu mít volné značné finanční zdroje, flexibilní zaměstnance se znalostí ruštiny a ne-

zapomínat v podvědomí na brzdu, aby nedošlo k chybě a firma neprodělala. „Smlouva a podání ruky ještě nejsou rozhodující. A musíte být trochu pokorní. Nemůžeme tam vystupovat silově. Už proto, že jejich projekty jsou 10- až 20krát větší než průměrné v Evropě,“ uvádí Líkař.

rusové vyžadují účast nejvyšších šéfů

Ruské kontrakty samozřejmě vyžadují neustálou přítomnost přímo na místě i od nejvyššího managementu. Karel Líkař bývá v Rusku i dvakrát do měsíce. Rovněž nelze řešit věci telefonem či e-mailem. „Člověk tam musí fyzicky být, umět vládnout tužkou a tou projekt naskicovat, umět zdůvodnit cenu, ukázat fotky z podobných projektů a podobně,“ říká. Posílat prý snímky z jiných projektů e-mailem, jak je to běžné v Evropě, nemá v Rusku smysl. A pak hlavně: „Rusové vyžadují přítomnost nejvyššího manažera, je to společenská záležitost, že šéf firmy má zájem, posedí, popovídá, zajde i do rodiny,“ dodává Líkař. Ale pozor na manažerky, ty mají obchodní jednání v Rusku poněkud těžší. Markéta Brtnová, generální ředitelka Bauer Technics, tvrdí, že kdyby létala shánět do Ruska kontrakty ona, tak

Akciová společnost sídlí ve Stádlci u Tábora, kde má i nové výrobní provozy. Vedení společnosti je v Táboře a Praze. Vznikla v roce 1997 a je zaměřena převážně na velké projekty farem od vyprojektování po komplexní dodávky technologických celků i celých staveb pro zemědělství a potravinářství. V Česku, Rusku a Bělorusku zaměstnává kolem stovky lidí. V letech 2008 a 2012 zvítězila v Exportní ceně DHL. Vývoz nyní míří do Ruska, Běloruska, rozjednány jsou projekty v Bulharsku, Saúdské Arábii a Kazachstánu. Hlavní dvě filiálky má v Moskvě a Minsku, další připravuje v Astaně a na Dálném východě. Tržby za rok 2012 dosáhly tři čtvrtě miliardy korun s čistým ziskem 80 milionů.

dodnes neuzavřeli ani jednu smlouvu. „Ženu v byznysu Rusové neuznávají, ani ruku mi třeba nepodají, až když zjistí, že mám ve firmě na starosti peníze, tak někteří pravici natáhnou, ale ne všichni. A politici jsou ještě horší,“ tvrdí Brtnová. Ona stejně jako Líkař uvádí, že české firmy mají na své straně trumfy, jako jsou Praha a Karlovy Vary. „Taková města naše německá konkurence nemá. Když chcete dělat byznys s Rusy, je dobré je pozvat do Prahy, pohostit, provést po Karlově mostě,“ radí Líkař. Ovšem varuje před ideou, že k získání ruského kontraktu stačí jen pár „fíglů“. „Uplatní se jen firma, která už tam má zkušenosti,“ míní Karel Líkař, na kterého se právě čeští exportéři často obracejí s prosbou o radu a pomoc. „Když mi říkají, že nemají peníze ani lidi, jen tuší, kde je Moskva, neumějí jazyk, tak jim odpovídám, aby do Ruska nelezli,“ shrnuje obchodní ředitel. V poslední době postřehl v Rusku vůči Čechům značné ochlazení nálady. Sankce prý vztahy poškodily. „Politici z jiných menších zemí jako třeba z Rakouska či Švýcarska nebyli tak aktivní a uvědomovali si, že tak velkých projektů jako v Rusku se ve světě realizuje opravdu málo,“ uzavírá Líkař.


19

Rozhovor

Jednání se už v Rusku nesou v duchu byznysu, nikoli v objetí u skleničky Ruští obchodníci přicházejí na jednání perfektně připraveni a jsou pragmatičtí. České firmy mají nyní jenom pár let na to, aby nepromarnily svou šanci.

S Olga Holobradá ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Jekatěrinburgu [email protected]

Po absolvování Moskevského elektrotechnického institutu spojů se pohybovala v Česku v soukromé i státní sféře a využívala své znalosti ruského prostředí. Od roku 2007 působila jako teritorialistka pro Rusko na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a loni nastoupila do Jekatěrinburgu.Jakočlověk,kterýseperfektněorientuje v ruském prostředí, může své zkušenostivyužítveprospěchčeských exportérů.

Martin Hlavnička ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Petrohradě [email protected]

Po studiích Kyjevské státní ekonomické univerzity se zabýval tři roky exportem a importem do zemí SNS. V roce 1996 založil a pak vedl obchodní pobočku firmy Koryna v Pobaltí, vletech2001–2009zastupovalCzechTrade v Litvě a Pobaltí a od roku 2009 vede zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Petrohradě.

20


ankce Evropské unie vytvářejí na ruském trhu novou situaci pro české firmy. Vývoj sledují také zástupci agentury CzechTrade ve dvou významných ruských lokalitách vzdálených od sebe dva a půl tisíce kilometrů. Martin Hlavnička v Petrohradu i Olga Holobradá v Jekatěrinburgu tvrdí, že přímé dopady sankcí se dosud neprojevily, kromě potravinářských komodit, ale při stoupající nejistotě klesá vzájemná důvěra a frekvence česko-ruských styků, důsledky se ukážou s určitým časovým odstupem. Kromě potravinářského sektoru očekáváte dopad sankcí i v jiných oblastech? M. H.: Určitě se situace dotkne i velké části strojírenství. Strojů, zařízení a komponentů, které by se daly použít pro zbrojní, kosmický a vojenský průmysl. Co se týče strojírenských produktů, slyšel jsem o případu, kdy zboží bylo z České republiky celně odbaveno a na hranici EU ho polští celníci vrátili s tím, že spadá pod sankce a nesmí opustit území Evropské unie. O. H.: Díky průmyslovému zaměření Uralského regionu patřily k perspektivním vždy projekty z oblastí hutnictví, energetiky, strojírenství, kdysi dopravy. Strojírenství stále hraje prim a obávám se, že se sankce a omezení z obou stran nejvíce dotknou firem z této oblasti a pak oblasti technologií. Důležitá je skutečnost, že většina ruské společnosti podporuje současnou zahraniční politiku prezidenta. V médiích je slyšet argumentace, že Rusko překoná omezení díky dlouhodobé politice prezidenta Vladimira Putina zaměřené na motivaci vlastní výroby, ve které hodlá pokračovat.

Marcela Honsová [email protected]

Je pravda, že sankce zcela míjejí firmy, které mají v Rusku výrobní základny? M. H.: Na společnosti, které jsou tady etablované a které mají v Rusku nějaké výrobní kapacity, se hledí jako na ruský podnikatelský subjekt. Sankce se jich mohou dotknout v tom případě, že by dovážely nějaké komponenty, které spadají do této kategorie. Problém je s produkty, které jdou fyzicky přes hranici, a s tím, jak na ně hledí celníci. Máte pro české vývozce nějaké rady, jak se v této situaci chovat? O. H.: Každé firmě doporučuji důkladnou finančně-ekonomickou analýzu před případným rozhodnutím k opuštění či pozastavení činnosti na ruském trhu. Možnost působit na ruském trhu v rámci sankčních režimů bude ovlivněna rostoucími riziky, ale na druhou stranu vyšší rizika mohou přinášet i vyšší zisky. Podle mě je vždy lepší a levnější pokračovat se zvýšenou ostražitostí s přihlédnutím ke změněným podmínkám tam, kde to firmy znají a mají na co navázat. Doporučuji exportérům větší orientaci na přímou spolupráci s regiony Ruské federace, které nemusejí být sankčním režimem postiženy v takové míře jako spolupráce na centrální úrovni. Ale to není tak jednoduché a české firmy mohou prodělat… O. H.: Samozřejmě při zpracování kontraktů na tomto trhu bude třeba věnovat daleko větší pozornost právnímu zabezpečení obchodního případu, včetně příslušných změn v podnikatelském prostředí Ruska a legislativních předpisů. Je nutné více využívat konzultačně právního servisu renomovaných

Rozhovor a Putina, který má nyní velice silnou podporu. Jsou větší nacionalisté než my a uskrovní se a sankce skousnou.

českých i zahraničních právních firem s dlouhodobou zkušeností na trhu. Jak vnímají ruští podnikatelé v současné době další možnou spolupráci s českými firmami? O. H.: Jsou opatrnější a stejně jako čeští jsou znejistěni. Přestože jednání nezastavili, mají tendenci odkládat zásadní rozhodnutí. Ekonomická situace v Rusku není v poslední době právě nejlepší a problémy se umocňují i aktuálním vývojem mezinárodních vztahů. Obávám se, že důsledky současné situace se výrazně projeví až po určitém čase. M. H.: Domnívám se, že třeba po skončení sankcí to bude hodně individuální, bude hodně záležet na oboru a také na tom, zda si už ruská firma našla mezitím za českého exportéra náhradu. Obávám se, že Rusové už budou mít v podvědomí, že se kvůli českým firmám potýkali s problémy, a to oni nezapomenou. Rusové nezapomínají a hlavně jsou schopni trpět za národ

V Petrohradě má zastoupení 400 finských firem, zastoupení českých podniků tam spočítáte na prstech jedné ruky či dvou.

Naznačujete, že počítají s koncem sankcí, ale že návrat na ruské trhy nemusí být jednoduchý? M. H.: Rusové vědí, že tato situace jednou skončí a vrátí se tam, kde byla. Ale je otázka, jak se vrátí. Rusové totiž nesedí se založenýma rukama. Mají celní unii s Běloruskem a Kazachstánem, uzavřeli velký kontrakt na dodávky plynu s Čínou, zintenzivňují kontakty se státy skupiny BRICS i s Jižní Amerikou. Hledají náhrady za Evropskou unii například v Jižní Koreji a Turecku. Je otázka, kdy sankce skončí a zda se poté budeme moci vrátit na výchozí pozice, jaké byly třeba ještě loni nebo v lednu 2014. O. H.: Představitelé místních podniků jsou si vědomí konkurenčního prostředí ve svém regionu a snaží se jej nyní ještě víc a náležitě využít. Takže slyším, že u nich uspěje ten, kdo bude

INZERCE

HN045521


21

Rozhovor dodávat ve vysoké kvalitě, za příznivou cenu a v krátkých dodacích lhůtách se zajištěním komfortních podmínek financování. Perspektivní průmyslový uralský trh nebude dlouho prázdný. Vláda Sverdlovské oblasti spolu s uralskou obchodně průmyslovou komorou v posledních měsících úspěšně navázala kontakty s firmami z Latinské Ameriky, Thajska ale i Slovenska, Írán plánuje otevření obchodního zastoupení v Jekatěrinburgu. Uvědomují si to české firmy? M. H.: Vyčkávají, jak situace vykrystalizuje. Například nyní připravuji český stánek na dvou strojírenských veletrzích v Rusku, ten nejbližší proběhne 1. až 3. října v Petrohradě pod názvem Ruský průmyslník, od českých podniků není takový zájem se prezentovat jako vloni nebo ještě letos na jaře. Ze strany ruských firem jsem zase postřehl snahu o maximální soběstačnost a nezávislost, aby je nikdo nemohl třeba přes software ovlivňovat. Byl jsem přítomen jednání o IT službách a ruský partner vysloveně požadoval, aby byl server na jejich území, nikoli, jak firma nabízela, v Česku. Slyšela jsem, že evropské sankce vyčítají Rusové více Čechům než třeba Italům, Rakušanům a Němcům. Máte takovou zkušenost? M. H.: Je to zřejmě způsobeno tím, že jsme historicky dříve patřili do sféry RVHP, do socialistického tábora, takže to možná pociťují jako větší zradu. Ale to jen fabuluji. Já osobně jsem to nezaznamenal. Ovšem je pravda, že si nelze nepovšimnout, že největší „pifku“ mají Rusové z evropských národů na Poláky. Třeba sankce směřované na ovoce a zeleninu byly s největší pravděpodobností namířeny právě na Polsko. Poláci a Pobaltí jsou svojí angažovaností proti Rusku nejvíce vidět. O. H.: Je pravda, že ve Sverdlovské oblasti obchodní komora Německa i přes sankce posílila o další experty v regionu a pokračuje v aktivní spolupráci s tamním ministerstvem průmyslu. Připravují společně otevření technologického centra strojírenského zařízení, což umožní zavedení a realizaci nových technologií pro potřeby ruských podniků. Podle informací na webu Ministerstva mezinárodních a vnějších vztahů Sverdlovské

22


Martin Hlavnička a Olga Holobradá jsou připraveni českým firmám v Rusku pomoci.

foto: HN – Matej Slávik

oblasti vznikl během posledního měsíce nový informační rusko-německý web a němečtí průmyslníci uvažují o otevření dalšího společného podniku ve Sverdlovsku. Generální ředitel německé společnosti na čerpadla Wilo sdělil, že již v září otevírá svůj první závod v Rusku na území Moskevské oblasti, a protože potenciál Uralu odpovídá cílům jeho firmy, nevylučuje, že druhý závod se postaví ve Sverdlovsku. Ani před zavedením sankcí už neplatilo, že jako Slované máme u Rusů lepší vyjednávací pozici? O. H.: Možná, podobnost jazyků a pospolitost za několik desetiletí dovolily

navázat těsné pracovní a mezilidské kontakty, ale v žádném případě se na to nemůžeme spoléhat. Za dobu svého pobytu zde si dovoluji tvrdit, že byznysu vládne především pragmatismus. Vypadá to, že Jekatěrinburg je pro české exportéry trochu přístupnější než Petrohrad? Dá se v tak známé lokalitě, jako je Petrohrad, ještě prosadit? M. H.: Možnosti tam určitě jsou. Vždyť Petrohrad má pět milionů obyvatel, je to druhé největší město v Rusku a čtvrté největší v Evropě, což si lidé příliš neuvědomují. Ale je pravda, že logicky jdou všichni byznysmeni nejdříve do Moskvy a hned poté do Petrohradu. Pro toto město z podnikatelského pohledu hovoří jeho geografická blízkost s Finskem. Jen pro zajímavost, v Petrohradě má zastoupení 400 finských firem, zastou-

Rozhovor

pení českých podniků tam spočítáte na prstech jedné ruky nebo dvou. Ale souhlasím, že možnosti pro české firmy jsou v Petrohradě těžší než v těch vzdálenějších regionech. Za povšimnutí českých exportérů stojí fakt, že v Rusku je nyní patrná snaha získat lidi pro práci v perspektivních oborech, jakým je těžba nerostných surovin – ropy, zemního plynu a uhlí. Vznikl program na mobilitu Rusů, v němž mohou dostat až 180 tisíc rublů na přesídlení z „monoměst“ s velkou nezaměstnaností, kde zanikly velké fabriky, do míst, kde naopak pracovní síla chybí. Stěhují se tam také utečenci z Ukrajiny. Mají české firmy v Rusku šanci dosáhnout i na státní zakázky? M. H.: Na státní zakázky musejí mít nějakého místního partnera a na kon-

traktu se podílet formou subdodávek. Aktuálně je situace nejasná, ale pokud bude nějaká jiná alternativa, je pravděpodobné, že dostane přednost před českou nabídkou. To, že by firma z České republiky dosáhla na státní zakázku v Rusku zcela sama, je v podstatě nereálné.

Desatero pro obchodování s Ruskem

Jaká je vlastně platební morálka ruských firem? M. H.: Je slušná, Rusové jsou zvyklí, že první obchody probíhají formou záloh předem. V tomto směru podle mých zkušeností český podnik nenarazí, i když v poslední době se může stát, že ruská firma bude vzhledem k situaci otálet s placením. Samozřejmě nejsem schopen obsáhnout z Petrohradu všechny kontrakty v Rusku. O. H.: I když se v posledních letech výrazně zlepšila, doporučuji stále obezřetnost, především nenechat se ukolébat několika předchozími bezproblémovými platbami.

2. Osobní kontakt – obchod se v Rusku většinou nedá dělat „od stolu“. Nutno počítat s osobními kontakty.

Stále ještě třeba platí, že na obchodní jednání do Ruska by měli jezdit byznysmeni, kteří umějí pít alkohol? O. H.: Na základě zkušeností mohu říct, že v poslední době na jednání i po jednání už vodku často neuvidíte. Před takovými deseti lety nás vítali Rusové u plných stolů. Nyní se jde přímo k věci bez „navazování družby“. Pragmatismus je cítit při každém jednání. Rusové jsou perfektně připraveni a totéž očekávají od nás. Jednání se už nesou v duchu byznysu, nikoli objetí u skleničky. Jaké doporučujete téma rozhovorů, které se vedou mimo byznys? O. H.: Nedoporučovala bych mluvit na politické téma, a pokud se na to stočí rozhovor, být neutrální a snažit se přejít na jiné téma. Doporučuji během konverzace pochválit jejich kuchyni, která je různorodá, v každém regionu se najdou speciality, které stojí za to ochutnat. M. H.: Co se týče konverzace, tak já bych doporučil zavést řeč například na úspěchy ruských sportovců, na známé sportovní kluby. Vyplatí se orientovat v místní sportovní problematice. Vzpomenout ruskou kulturu, památky a podobně.

1. Jednací jazyk – ruština, mladší generace v oblasti IT, bankovnictví a mezinárodního obchodu používá i angličtinu. Stávající podnikatelská sféra a mladší státní úředníci jsou zcestovalí, vzdělaní a mají přehled o zahraniční nabídce.

3. Obchodní nabídky – obchodní nabídky je dobré mít připraveny v různých dodacích paritách a v různých valutách. 4. Jednání o obchodních podmínkách – čekejte ostré jednání o cenách a podmínkách, nutno kalkulovat s rezervou na skonta, nepředvídatelné výdaje atd. 5. Nebezpečí z kontraktů – velmi podrobné a dlouhé obchodní kontrakty mohou být zavádějící. Nepřistupovat na věci, které nemůžete ovlivnit. Důležité dohody nutno potvrzovat písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu. 6. Pomoc v teritoriu – využívejte podpory českých zástupců a firem působících na ruském trhu. Administrativní záležitosti jako například registraci firmy atd. raději přenechejte odborníkům, ušetříte tím čas, nervy a mnohdy i nemalé finanční prostředky. 7. Podkladové materiály – katalogy a prospekty je dobré mít připraveny v ruském jazyce, popř. duální verzi, je to vnímáno jako projevení seriózního zájmu o ruský trh. To stejné platí o vizitkách. Připravte se na skutečnost, že ruským partnerům mnohdy vizitky chybějí. 8. Znalost místní legislativy – na rozdíl od České republiky jsou v Rusku v účinnosti mimo federálních zákonů ještě místní zákony, které velmi často federální zákony doplňují/upravují je. 9. Popis zboží – dodávané zboží musí být vybaveno popisy, návody v ruském jazyce. Tuto povinnost ukládá zákon „O ochraně spotřebitele“. Zboží bez ruskojazyčných popisů nemusí být v Rusku propuštěno do volného oběhu. 10. Termíny jednání – nevyvíjejte na partnery příliš velký nátlak a nespěchejte, ruská mentalita vnímá prostor a čas jinak než my. Při obchodních jednáních je třeba počítat se zdržením. Příčinou toho bývají i dopravní problémy, které ale mnohdy slouží spíš jako výmluva. Obchodní jednání neplánujte na konec roku a ani na první polovinu ledna a května.


23

Pohled na region

Až sankce pominou, bude o ruský trh znovu enormní zájem Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro české vývozce na začátku září několik rad a doporučení, které jim mohou pomoci vyrovnat se s dopady sankcí.

Jiří Mašata vedoucí oddělení SNS, západního Balkánu a dalších zemí, MPO

[email protected]

Vývoz strojírenského zboží loni činil 71 procent z celkového objemu exportu České republiky do Ruska. Na snímku je obráběcí centrum společnosti Kovosvit MAS v Sezimově Ústí. K největším odbytištím firmy patří právě ruský trh. foto: ČtK

O

d počátku tisíciletí vynaložila celá řada českých firem velké úsilí na úspěšný vstup na ruský trh. A v mnoha případech se to skutečně podařilo. V důsledku toho vzrostl český vývoz do Ruska v období let 2000 až 2013 v dolarech zhruba 16krát (tedy o více než 1500 %). Proces stále větší orientace českých firem na ruský trh byl z mnoha důvodů zcela zákonitý a byl diktován ekonomickou logikou. Zvýšená provázanost české ekonomiky s ruským trhem však učinila českou ekonomiku také mnohem citlivější vůči současné politicko-ekonomické situaci, která způsobila utlumení spolupráce s Ruskou federací v důsledku zavedených sankcí. V první řadě je proto třeba rozlišit sankce EU vůči Rusku, odvetné

24


sankce Ruska vůči EU, opatření ruské strany, která oficiálně nesouvisí se sankcemi, ale je možné je dávat do kontextu. Tyto kategorie mají totiž odlišný rozsah, kvalitu i dopady.

sankce eU vůči rusku a jejich dopady

EU přijala sankce postupně ve třech vlnách. První dvě vlny se týkaly konkrétních osob, firem a dalších entit, které se podílejí na destabilizaci Ukrajiny a anexi Krymu. Dnes tento seznam obsahuje více než sto subjektů v Rusku a na Ukrajině. Třetí vlna takzvaných sektorových sankcí pak znamená značné přitvrzení pozice EU a její dopady na české podnikatelské subjekty jsou téměř okamžité a citelné. Nařízení Rady č. 833/2014

vymezuje a rozpracovává čtyři oblasti, do nichž od 1. srpna 2014 omezující opatření směřují: zbraně a vojenský materiál, vývoz zboží a technologií dvojího užití, vývoz citlivých technologií pro ropné odvětví a související obory a kapitálový trh. Omezení týkající se zbraní sice zasáhla jen malý počet firem, další dvě oblasti však budou mít citelnější dopady, neboť poměrně široce a obecně definované technologie se týkají řady průmyslových oborů a mohou zasáhnout více firem z klíčového odvětví – strojírenského průmyslu. Úder však směřuje také na kapitálové trhy. Ruská vláda podporuje modernizaci strojírenského zařízení. Nyní mají ruské banky značně ztížený přístup k západnímu kapitálu, a proto

Pohled na region může tato skutečnost ovlivnit realizaci nejen plánovaných, ale i již započatých projektů. Dosud přijaté sankce by měly mít z makroekonomického pohledu jen velmi omezený přímý dopad na českou ekonomiku. Samozřejmě je nutné brát v úvahu relativně významné důsledky pro jednotlivé firmy. Daleko významnější však mohou být nepřímé dopady (plynoucí z nejistoty, ztráty vzájemné důvěry a ztíženého financování) a očekává se, že se naplno projeví až v dlouhodobém horizontu.

ruská protiopatření

Mnohem větší dopad na naše ekonomické vztahy s Ruskem mají protiopatření ruské vlády. Prezidentský výnos dne 7. srpna 2014 a následné nařízení vlády Ruské federace zavádí po dobu jednoho roku zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů ze zemí, které přijaly sankční opatření proti Rusku nebo se k nim připojily, tudíž i České republiky. Dopady sankčních opatření prohlubují přijatá nařízení omezující přístup zahraničního zboží v oblasti lehkého průmyslu i v oblasti strojírenského zboží pro státní a municipální potřeby. Uvedená nařízení jsou součástí „Plánu opatření na zvýšení růstu ruské ekonomiky“a reflektují dlouhodobou politiku Ruska ve sféře takzvané náhrady dovozu, respektive snahy o další lokalizaci výroby na území Ruské federace. Zákazem dovozu zemědělských a potravinářských produktů je dotčeno méně než 20 % z našeho celkového vývozu potravinářských výrobků do Ruska v hodnotě přibližně 300 milionů korun. Nicméně nepřímé dopady mohou být mnohem dalekosáhlejší (nárůst konkurence i uvnitř EU v důsledku nerealizovaných exportů, snížení cen a změna vzorce spotřebitelského chování, likvidace producentů a podobně). Dopady ruské restrikce na nákup zahraničního zboží v oblasti lehkého průmyslu, a především některého strojírenského zboží státem a municipalitami nelze v současné době kvantifikovat, neboť neexistuje evidence zákazníků obchodních případů. Vývoz strojírenského zboží v roce 2013 činil 71 % z celkového objemu exportu České republiky do Ruska a je pravděpodobné, že významná

část vývozu byla určena státním či municipálním zákazníkům. Lze proto předpokládat dopad, zvláště pokud uvážíme, že celá řada významných průmyslových podniků se reálně nachází pod kontrolou státu (Rostěchnologie, Rosnano, Gazprom, Rosněfť a další). Zákaz rovněž nepřímo dopadá na strategické plány českých společností, například s ohledem na ohlášené velké dotace z federálního rozpočtu u příležitosti konání Mistrovství světa ve fotbale 2018.

exportéři se musejí situaci přizpůsobit

Celou situaci zhoršují další sekundární efekty této krize. Ruští zákazníci se odvracejí od svých tradičních evropských dodavatelů, ke kterým patří i čeští vývozci, a hrozí nám dlouhodobé zhoršení vzájemného obchodu i ekonomických vztahů obecně. Musíme také vzít v úvahu, že klesají vývozy ze zemí, kam čeští exportéři vyvážejí svoje subdodávky, jako je především Německo, a klesá i náš vývoz do některých zemí SNS, na které zhoršená ekonomická kondice Ruska bezesporu dopadá. Je zřejmé, že není možná rychlá změna orientace českých firem na jiné likvidní světové trhy, a to tím spíše, že podobné úsilí pravděpodobně bude vyvíjet i většina jiných zemí EU (pokud tam už nepůsobí). O to dříve by měli exportéři se změnou začít. Také je nutné uvést, že možnosti, které se nabízejí pro diverzifikaci českého exportu, z dlouhodobějšího hlediska pro české producenty nemusejí nutně znamenat rizika menší, ať už se jedná o platební schopnost partnerů v Jižní Americe, politickou i ekonomickou stabilitu arabského světa, či demokratičtější směřování Číny a zemí střední Asie. Na druhou stranu je velice pravděpodobné, že sankční omezení dříve či později pominou a poté bude o ruský trh opět enormní zájem, kdy by byl případný návrat na opuštěné pozice velmi ztížený, pokud ne zcela nemožný. Při platnosti všech rizik, která jsou spojena s podnikáním v Rusku, by proto Česká republika neměla, a to ani v případě eskalace situace, zcela opouštět ruský trh, ale měla by své obchodní vztahy přizpůsobit jednak aktuálnímu stavu danému rozsahem a hloubkou sankcí a jednak budoucím očekávaným modifikacím ruské ekonomiky.

Sankce a možná opatření k eliminaci jejich dopadů Je třeba klást důraz na průběžný monitoring situace a udržovat povědomí českých firem i státních institucí o aktuální situaci pomocí seminářů a dalších akcí. Podporovat v maximální možné míře financování a pojištění exportu položek, které nespadají pod zmíněné sankce, a tím se snažit co nejvíce udržet dosavadní pozice českých firem na ruském trhu. Pokračovat při provádění ekonomické diplomacie v orientaci na klíčové ruské regiony (ty si v případě potřeby dovedou obstarat zahraniční technologie i přes omezující opatření z ruské strany). Regiony a činnost regionálních pracovních skupin nabývají na významu též s ohledem na již dva roky odkládané zasedání česko-ruské mezivládní komise. Otevřít čtvrtou zahraniční kancelář agentury CzechTrade (jako nejvhodnější lokalita se jeví Kazaň, Republika Tatarstán). Prosazovat proexportní zájmy České republiky prostřednictvím rostoucí podpory české oficiální a společné účasti firem na specializovaných veletrzích a výstavách v Rusku nebo také díky silnému zastoupení agentury CzechTrade v Moskvě, Sankt Petěrburgu a Jekatěrinburgu. Přizpůsobit aktuálnímu vývoji a ekonomickým zájmům České republiky náplně cest ústavních činitelů a podle možností i podporu zahraničních podnikatelských misí (incomingové i outcomingové) na regionální i celostátní úrovni s odpovídající politickou záštitou. Snažit se udržet v Rusku povědomí o kvalitě českých průmyslových výrobků, aby bylo možné těžit z nárůstu dovozu, který po uvolnění sankčního režimu musí přijít. Zaměřit se, v souladu s reálnými možnostmi, na vyšší formy spolupráce, například lokalizaci výroby na území Ruské federace, modifikované formy investičních kontraktů nebo spolupráci v preferenčním režimu v rámci zvláštních ekonomických zón a průmyslových parků.


25

Pohled na region

Zavedení sankcí vůči Rusku částečně mění pravidla obchodování Díky exportu do Ruska vznikly v Česku tisíce pracovních míst. Byla by škoda tento trh opustit.

David Havlíček hlavní poradce generálního ředitele EGAP

[email protected]

Z

atímco ještě na přelomu století byl podíl exportu na českém HDP kolem 40 procent, dnes je to dvojnásobek. V loňském roce čeští exportéři vyvezli do zahraničí zboží za téměř 3,2 bilionu korun. Ani český export se ale nemůže spoléhat jen na jediný evropský trh. Proto čeští exportéři sami nebo s pomocí českého státu zaměřují pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.

český export do ruska

Ruská federace je dle konsenzu OECD řazena do 3. rizikové kategorie (na škále, kde 0 = nejméně riziková země, 7 = nejrizikovější země). Vzhledem k tomuto zvýšenému riziku a snaze pomoci českým exportérům získat zpět ztracené pozice se v rámci tohoto teritoria také výrazněji angažoval český stát. Například prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) byl od roku 2005 pojištěn export do Ruska v hodnotě přesahující 150 miliard korun. Šlo tedy téměř o třetinu veškerého pojištěného objemu EGAP. Jen pro srovnání – za stejné období činil celkový export Česka do Ruska přibližně 650 miliard korun. Podpora prostřednictvím pojištění EGAP směřovala zejména do oblastí strojírenství, energetiky a dopravních prostředků. Tedy do odvětví, kde má česká ekonomika komparativní výhodu, takže si české firmy mohly na ruském trhu vytvořit důležité referenční zakázky. Čeští dodavatelé navíc ruským odběratelům nabízejí nejen kvalitní produkt, ale i výhodné financování přes bankovní úvěry pojištěné právě EGAP. Geopolitická situace se za poslední rok změnila, 26


Nemalá část zboží, které české firmy vyvezou do Německa, nakonec končí na ruském trhu. Na snímku je překladiště ve Frankfurtu nad Mohanem. foto: ReuteRs

což nemohl nikdo předvídat. To ovšem nebrání některým osobnostem označit v zájmu sebezviditelnění celou snahu o pronikání na ruský trh za zbytečnou a za plýtvání zdroji státními i soukromými. Neuvědomují si ale, že tyto obchody měly a mají pozitivní dopady. Například jen export do Ruska podpořený EGAP dal v České republice práci zhruba 5500 lidem a celkový export do této země jen za poslední dekádu vytvořil či udržel odhadem na 20 tisíc pracovních míst.

Nová rizika a jak se s nimi vypořádat

Rusko-ukrajinský konflikt a zavedení sankcí na ose Rusko – Evropská unie samozřejmě do jisté míry mění pravidla hry. Zejména v odvětvích, která sankce přímo zapovídají, není logicky možné očekávat žádnou obchodní aktivitu.

Sankční ustanovení nebude možné obejít. EGAP například do pojistných smluv, ve kterých je pojištěným přímo exportér, zakotvil takzvanou výluku z pojištění. Pokud exportér bude úmyslně chybně deklarovat vývozní zboží, aby se vyhnul sankcím, EGAP v případě pojistné události nevyplatí pojistné plnění. V případech, kdy je pojištěnou institucí financující banka, bude nadále platit ustanovení všeobecných pojistných podmínek, v jejichž rámci přechází tato kontrola na samotnou banku. V tomto případě tedy není nutné výluku ukotvovat smluvně a platí automaticky. Podle odhadů by sankce mohly zasáhnout až třetinu obchodních případů podporovaných státem. Pro část z nich se EGAP bude snažit najít ve spolupráci s exportéry a s dalšími státními insti-

Pohled na region tucemi, jako je CzechTrade, uplatnění na jiných trzích. EGAP ostatně již avizoval ochotu diskutovat o úpravě některých teritoriálních limitů do zemí, které by se mohly stát alternativním odbytištěm pro případy postižené sankcemi. Velkou roli ovšem budou hrát i vedlejší dopady sankcí. Jedním z nich je stagnace ruské ekonomiky v letošním a příštím roce a související pokles hodnoty rublu. To povede k poklesu koupěschopné poptávky v Rusku. Dalším vedlejším účinkem je zprostředkovaný pokles exportu. Jak uvádí předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík, může na Česko výrazně dopadnout i propad německého exportu směřujícího do Ruska. Třetina českého vývozu totiž míří do Německa, kde z něj však zůstává jen 40 procent. Celých 20 procent se reexportuje a dalších 40 procent se jako subdodávky vyváží dále v hodnotových řetězcích do celého světa včetně Ruska. V dlouhodobém horizontu bude zase pro české exportéry znamenat riziko politika nahrazování dovozů a změna orientace dodavatelského řetězce na subjekty mimo EU. V některých odvětvích tak může dojít k trvalejším změnám dodavatelů a české firmy mohou přijít o dlouhodobě budované obchodní kontakty. Částečným řešením je lokalizace výroby přímo v Rusku. Zde ale zřejmě platí, že firmy, kterým se to vyplatí, už v Rusku jsou.

Pojistné smlouvy EGAP s exportéry budou nyní obsahovat následující text: „Smluvní strany se dohodly, že nad rámec části 14.1 všeobecných pojistných podmínek pojistiteli nevzniká povinnost poskytnout pojistné plnění (výluka z pojištění), pokud uzavřením smlouvy o úvěru nebo čerpáním úvěru a/nebo uzavřením smlouvy o vývozu nebo vývozem na základě takové smlouvy došlo k porušení povinností stanovených v souladu se zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství, při uskutečňování sankčních opatření proti Ruské federaci v souvislosti s její participací na prohlubující se krizi na Ukrajině.“

Posledním vedlejším dopadem může být vzedmutí nacionalismu v Ruské federaci. Běžní Rusové přijímají evropské sankce vesměs v rámci svého nekritického vztahu k vedení země. Také zdražování potravin přijímají jako nutnou oběť v zájmu Ruska. Takové vnímání může vést k dlouhodobým tendencím „kupiť ruskij“ ve vybraných odvětvích, tedy k preferenci domácí produkce na úkor ceny, kvality či obojího. Samozřejmě to platí jen v odvětvích, kde je to možné.

Jak na budoucí transakce

Rozhodně by ale bylo chybou snažit se směřovat na alternativní trhy veškerý

export původně určený pro Rusko. Podobně jsme již v minulosti vyklidili pozice na trzích SNS a trvalo nám mnoho let, než jsme je získali zpět. Neměli bychom tedy zopakovat stejnou chybu. Ostatně ani současná geopolitická krize nemusí mít a také často nemá nic společného s konkrétními ruskými odběrateli. Zpravidla se jedná o privátní subjekty, které zkrátka chtějí podnikat v Rusku a s politickou reprezentací své země nemají nic společného. Nové transakce je proto vhodné hlídat a konstruovat nejen na základě aktuálního sankčního seznamu, ale i možných nepřímých dopadů, pokud se jedná o státní či polostátní subjekty. Zejména to platí u transakcí, kde spolu s importérem vystupuje i jeho banka. U vybraných bankovních subjektů totiž může docházet ke zvýšení refinančního rizika vlivem vyschnutí úvěrových linek z území Evropské unie. EGAP totiž bude v rámci transakcí, které pojišťuje, pečlivě hlídat bonitu všech dlužnických subjektů. Rusko zůstává státem, do kterého lze exportovat s pomocí pojišťovny EGAP. Rizika jsou stále pojistitelná a obchodní vztahy s Ruskem považujeme za důležité. Ostatně právě vzájemná obchodní závislost Ruska a Evropské unie je dle mého názoru jedním z důvodů, proč není sankční režim na obou stranách tvrdší. A doufejme, že právě ona také politiky z obou stran nakonec nasměruje k jednacímu stolu.

KomERční PREzEntacE

Klíčová je znalost celních procedur a bezpečnost Rychle se rozvíjející obchodní styky s východními trhy vyžadují efektivní a spolehlivou logistickou podporu. Podstatné jsou především zkušenosti logistických providerů. Nejdůležitějšími faktory u přeprav do Ruska jsou především bezpečnost a celní procesy. „Znalost lokálního trhu je v Rusku zásadní. Náš benefit je jednoznačně v tom, že v Rusku máme 22 lokálních poboček, vlastní distribuční síť a více než 800 zaměstnanců. Zákazníci se mohou spolehnout na jednotné a trvalé procesy, vysokou kvalitu a dobré plánování. Zajišťujeme do Ruska všechny typy přeprav včetně námořních, železničních a nadrozměrných,“ říká Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České republice.

Nejvyužívanějším způsobem pro velkoobjemové přepravy do východních zemí je železniční přeprava. Jde o bezpečné, rychlé a ekologické řešení. Jedna z nejfrekventovanějších železničních linek z České republiky je z Mladé Boleslavi do ruské Kalugy. Na trase dlouhé 2 000 km pro-

jede týdně 18 vlaků s díly pro vozy značky Škoda a Volkswagen. „Díky využití mezinárodních celních a přepravních předpisů se daří realizovat přepravy z Mladé Boleslavi do Kalugy za pouhé čtyři dny,“ dodává Tomáš Holomoucký. Překládka kontejnerů na širokorozchodné vozy je realizována v běloruském Brestu, či v lotyšské Rize, v níž má DB Schenker vlastní železniční terminál určený pro překládky. Kromě Ruska, kam společnost nabízí komfortní napojení evropské přepravní sítě do Moskvy, Petrohradu a dalších měst, provozuje DB Schenker také pravidelné pozemní linky na Kavkaz a do středoasijských zemí. Spoje odjíždí z České republiky do Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu každý týden.

HN045495


27

Novinky z teritoria

Krátce o SNS

Dita Nedělková vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Změny ve velké těžařské společnosti v kazachstánu Kazašská těžařská skupina Kazachmys (jeden z největších producentů mědi na světě) potvrdila plány na restrukturalizaci, která by měla být letos dokončena. V rámci změny se sníží počet dolů i pracovníků a společnost se přejmenuje na „KAZ Minerals“. Kazachmys již loni prodal svůj podíl v Euroasijské korporaci přírodních zdrojů, stejně jako 50% podíl v uhelné elektrárně Ekibastuz HPP-1 a 100% podíl ve společnosti provozující malé vodní elektrárny Kazgidrotechenergo – to vše celkem za 1,3 miliardy USD. Finance z těchto prodejů by měly být využity k vybudování dvou nových dolů. Společnost se snaží zvýšit produkci modernějšími doly s nižšími náklady, proto investovala do dvou projektů, Bozšakol a Aktogaj. Reorganizace sníží produkci mědi na 80 000 tun oproti loňským 294 000 tunám. Pokud však budou dva nové doly fungovat podle předpokladů, má společnost v plánu produkci do roku 2018 zvýšit na 300 000 tun.

Zaměstnanci společnosti Kazachmys těží měděnou rudu. foto: Kazachmys

elektronické obchodování v Ázerbájdžánu na vzestupu Objem obchodů přes internet podle Státní statistické komise od ledna do července 2014 dosáhl 1,5 milionu manatů a vzrostl o 10,2 % (přes 90 % obratu tvoří nepotravinářské výrobky) ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Problémem stále zůstává poměrně vysoká cena za dopravu a často i nemožnost vrácení zboží. Tento trend souvisí s rozšiřováním sektoru ICT. V Ázerbájdžánu je oblíbený portál b2b.az, celkový počet jeho registrovaných uživatelů od roku 2008 přesahuje 36 tisíc. V první polovině roku 2014 využilo jeho služeb zhruba 10 000 lidí. Více než 1800 z nich pochází ze zahraničí (například: USA, Rusko, Čína, Francie, Německo, Itálie, Dánsko, Indie, Indonésie nebo Spojené arabské emiráty). Nárůst elektronického obchodování souvisí i s rozšiřujícím se pokrytím internetového připojení v zemi, které podle oficiálních statistik v současnosti dosahuje úrovně 70 %, což je nejlepší výsledek v rámci SNS. Internetové připojení v současné době nabízí asi 40 poskytovatelů, z nichž pouze tři jsou státní. Internet poskytují i všichni tři mobilní operátoři. Od roku 2009 jsou v Ázerbájdžánu možné on-line platby.

Automobilový průmysl v Ázerbájdžánu

Traktor Belarus 1221 vyráběný v ázerbájdžánské továrně v Gandže.

foto: poljoinfo.com

28


V Ázerbájdžánu letos došlo k poklesu importu aut v prvních pěti měsících roku 2014 o 23 %. Celkem může podle odhadů odborníků klesnout import v roce 2014 až o 20 % na číslo okolo 75 000 dovezených vozů. Důvodem je nasycení trhu a přijetí normy Euro-4, která má vliv na dovoz i domácí výrobu. Norma se vztahuje nejen na osobní vozy, ale i na nákladní auta a vlaky, cílem je snížení emisí CO2 a zlepšení životního prostředí. Vozidla, která nesplňují normu Euro-4, se do země přestala dovážet od dubna. Importovat je tedy možné jen vozy vyrobené v EU (výroba od 2005), USA (výroba od 2004), Číně a Japonsku (výroba od 2011), Koreji (výroba od 2006) a Turecku (výroba od 2009). Podle odborníků přijetí této normy povede i k nárůstu cen až o 4 %. Naopak produkce aut na území Ázerbájdžánu roste. Od ledna do července tohoto roku bylo v Ázerbájdžánu vyrobeno 1510 vozů, což je 4,6krát více oproti stejnému loňskému období. V roce 2013 se jich v zemi vyrobilo 424, z toho 159 nákladních. V Ázerbájdžánu jsou pouze dvě továrny, které vyrábějí motorová vozidla – v Baku a Gandže. V Baku produkují nákladní i osobní auta, v Gandže osobní vozy a traktory a ve městě Šemacha probíhá montáž osobních automobilů.

Barometr

Informační servis pro exportéry

Perspektivní trhy pro české vývozce Během letošního léta otevřela agentura CzechTrade nová zahraniční zastoupení v Kolumbii, Chile a také v Ázerbájdžánu.

S

polu s odborníky ze zahraničních kanceláří agentury CzechTrade a za využití analytických informací jsme pro firmy vytipovali několik perspektivních trhů. Kritéria výběru souvisela s ekonomickou stabilitou zvolených zemí, s reálnou šancí českých výrobků na úspěch a zohlednila také dynamiku růstu vybraného trhu. V neposlední řadě se náš výběr soustředil na teritoria, kde můžeme exportérům zajistit odpovídající podporu a tím účelně omezit čas a náklady potřebné ke vstupu na trh. Doporučované trhy patří do regionů východní Evropy a států SNS, Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. Konkrétně jde o Ázerbájdžán, Kazachstán, Turecko, Čínu, Indii, Indonésii, Brazílii a Mexiko. Kazachstán a Ázerbájdžán tvoří brány na trhy východní Evropy a dalších zemí SNS. Do těchto zemí již vyvážíme a export má rostoucí tendenci. Pevnou pozici máme na trzích se stroji a technologiemi, v oblasti automotive a elektroniky. Vedle společné účasti firem na významných výstavách a veletrzích, jako je například WorldFood, Power Kazakhstan nebo AgriTek, připravuje agentura CzechTrade na červen příštího roku také misi českých výrobců elektrárenské techniky do Kazachstánu. Vstup na trhy Latinské Ameriky může být vhodně propojen s oficiálními delegacemi, díky nimž se exportérům otevírají dveře do velkých státních firem. Na březen 2015 je plánována mise do Mexika, která se zaměří na energetiku. Ta je jedním z hlavních témat i pro brazilský trh, a CzechTrade proto v rámci akce plánované na leden 2015 chystá setkání

Radomil Doležal Foto: CzeChtrade

B2B českých a brazilských firem v oblasti solární a větrné energetiky, zpracování vody a infrastruktury. Roste také vzájemný obchod mezi Českem a Tureckem, přičemž dynamičtěji se rozvíjí český export do Turecka. Největší možnosti vývozu souvisejí s těžbou, úpravou a transportem, což vytváří příležitosti ve strojírenství, chemickém průmyslu, dopravě a elektrotechnice. V těchto oborech také usilujeme o podporu českých firem prostřednictvím účasti na významných oborových veletrzích, ale i organizováním podnikatelských misí nebo prezentací českých vývozních aliancí. Indie představuje relativně komplikovaný trh s velkou byrokratickou zátěží,

Radomil Doležal generální ředitel agentury CzechTrade

[email protected]

přesto je dobré ji neopomíjet a využít šancí, které se zde nabízejí hlavně v souvislosti s probíhající modernizací klíčových odvětví, jako jsou důlní technologie, subdodávky pro energetiku nebo projekty dopravní infrastruktury. Silnou pozici má v Indii strojírenský a energetický průmysl, kde může firmám velmi pomoci lobbování během státních návštěv. V přípravě jsou akce jako Czech National Day a setkání B2B z výše zmíněných oborů. Pod hlavičkou agentury CzechTrade se firmy mohou ještě letos a během příštího roku prezentovat také v Indonésii, konkrétně na veletrzích zaměřených na obranný a bezpečnostní průmysl, letectví a strojírenství. Pro firmy ze sektoru energetiky se připravuje podnikatelská mise. Výčet zemí uzavíráme informacemi k exportu do Číny. V Čcheng-tu (Chengdu) prezentujeme české letecké firmy a sklářské výrobce. Pozornost se zaměřuje také na potravinářský trh, kde je aktuálně značná poptávka po tradičních evropských potravinách. V případě čínského trhu průběžně upozorňujeme i na možná úskalí, která souvisejí s problematikou ochrany duševního vlastnictví či podvodných čínských firem, a ve všech složitějších případech doporučujeme individuální konzultace se zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade v Číně. Pro podrobné informace k jednotlivým vytipovaným teritoriím, konkrétním plánovaným akcím a při potřebě individuální pomoci jsou firmám k dispozici konzultanti v centrále CzechTrade.


29

Informační servis

Obchody lze chránit i uzavřením trhu K ochraně podniků slouží antidumpingová a protisubvenční opatření. Ohrožené průmyslové odvětví může využít i omezení dovozu ze zemí mimo EU.

Ota Šimák vedoucí oddělení ochranných opatření obchodu, MPO

[email protected]

P

růmyslová odvětví, která zasáhnou nečekané zvraty na světových trzích, nezřídka volají po zavedení ochranných opatření obchodu. Nepředpokládanou situací, která nabourala obchodování mnoha českých exportérů, je i zavedení sankcí na obchod s Ruskem. V debatě o možné aplikaci ochranných nástrojů však musíme mít na paměti principy, které vycházejí z mnohostranných dohod ve Světové obchodní organizaci a na jejichž základě je možné ochranu trhu aktivovat.

Uzavření trhu a povinnosti domácích firem

Mezinárodní obchodní systém umožňuje Evropské unii nárazově omezit dovozy ze třetích zemí, je to však podmíněno specifickými okolnostmi. Výjimkou není ani částečné uzavření trhu pomocí tzv. „safeguardových opatření“. K tomu lze přistoupit pouze v případě, že výrobnímu odvětví je způsobena újma neočekávaným a náhlým zvýšením dovozů. Dodatečná cla nebo množstevní kvóty jsou pak uvaleny na konkrétní výrobek, a to bez ohledu na to, ze které mimoevropské země se zboží dováží. Vzhledem k tomu, že cílem je dočasné snížení tlaku na domácí průmysl, je opatření vždy spojeno s povinností restrukturalizovat postižené odvětví. Volný pohyb zboží po vnitřním trhu Evropské unie však být omezen nemůže, neboť opatření je přijímáno na celoevropské úrovni, a to ve vztahu ke třetím zemím. Strategický charakter nástroje tak vylučuje jeho použití pro operativní a účelová řešení nenadálých problémů. Samotná účinnost safeguardových opatření je spíše sporná, neboť ze strany EU byla v minulosti aplikována jenom výjimečně a hodnocena většinou jako nevyhovující. 30


Antidumpingové clo vyrovnalo například nekalé praktiky na trhu hnojiv, jejichž původem jsou dvojí ceny zemního plynu v Rusku. fOtO: thinkstOck

Antidumping jako záruka fair play

Jiným ochranným nástrojem jsou antidumpingová a protisubvenční opatření, jejichž cílem je napravit negativní dopady cenově podtržených dovozů a obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž. Uvalení antidumpingových cel je svázáno s prošetřením činnosti importérů z konkrétní třetí země, s čímž souvisí i značná časová náročnost celého procesu. Četnost používání antidumpingových opatření je oproti předchozímu případu výrazně vyšší, jejich přijetí však podléhá jasně vymezeným podmínkám. Ilustrovat aplikaci nástroje lze na příkladu antidumpingového cla, které bylo již v roce 1994 uvaleno na dusíkatá hnojiva pocházející z Ruské federace. V minulosti prokázané nekalé praktiky ruských podniků úzce souvisí s dvojími cenami surovin. Za zemní plyn platí ruští odběratelé násobně nižší částku, než je běžná cena pro evropský chemický průmysl. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní surovinu pro výrobu hnojiv,

získaly ruské firmy prostor pro snížení exportních cen až pod úroveň domácí cenové hladiny. Dumpované dovozy proto Evropská unie zatížila dodatečným clem, jehož platnost byla z důvodu neměnných podmínek na trhu s plynem několikrát prodloužena. V současné době právě probíhá přezkumné šetření, na jehož základě Evropská komise rozhodne o ukončení nebo dalším prodloužení antidumpingového opatření. Je přirozené, že mimořádné situace si žádají neobvyklá řešení. Nicméně nástroje na ochranu obchodu je nutné chápat v kontextu jejich technické použitelnosti, a proto pro ně v debatě o reakcích na sankce není místo. V případě, že by však čeští výrobci čelili nekalé konkurenci ze třetích zemí, mohou podat podnět k prošetření případu přímo Evropské komisi nebo se pro konzultaci obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu ([email protected]). Více také viz: www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/ ochranna-opatreni-obchod/.

Informační servis

SOLVIT pomohl českému pracovníkovi s vyplacením nemocenské Centra SOLVIT řeší problémy, které způsobily správní orgány v EU, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

Č

eský občan, který od roku 2007 pracoval jako námořník pro lucemburskou společnost, se obrátil na službu SOLVIT poté, co se u lucemburských úřadů marně domáhal proplacení nemocenské. Zdravotní problémy plynoucí z jeho povolání ho v roce 2013 přinutily podstoupit v České republice operaci. Po dobu léčení a následné rekonvalescence po operaci pobíral nemocenské dávky od svého zaměstnavatele a následně od lucemburské pojišťovací společnosti.

Poslední dávku obdržel v květnu 2014, ale nadále zůstával v pracovní neschopnosti. Začal tedy zjišťovat, kde je problém. Případ byl urgentní o to víc, že nemocenské dávky byly klientovými jedinými příjmy, tudíž přerušení jejich vyplácení ho vystavilo značným obtížím. Klient kontaktoval svého předchozího zaměstnavatele a pojišťovací společnost, která ho ujistila, že mu budou dávky nadále vypláceny. Tak se ovšem nestalo. Obrátil se proto na službu SOLVIT s žádostí o pomoc.

František Nejedlý odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO

[email protected]

Česká pobočka mezinárodní sítě center SOLVIT, která působí při ministerstvu průmyslu a obchodu, se začala případem zabývat a kontaktovala své lucemburské protějšky. Tímto bylo zjištěno, že lucemburská pojišťovací společnost čekala, až obdrží od klientova lékaře potvrzení o jeho zdravotním stavu a o tom, že se stále léčí. Po obdržení tohoto potvrzení byly nevyplacené platby převedeny na účet klienta, a případ tak byl díky SOLVITu úspěšně vyřešen.

KOMErčNí PrEzENTaCE

EXPORT DO ZEMÍ SNS

V souvislosti se sankcemi EU vůči Rusku se v poslední době hodně diskutuje o tom, které státy by výpadek exportu mohly nahradit. Jednou z možností jsou ostatní státy SNS – především Ázerbájdžán, Bělorusko a Kazachstán. Každá z členských ekonomik států SNS je aktuálně na různém stupni hospodářského a politického vývoje, jak také značí klasifikace rizikovosti zemí OECD. Ta se provádí periodicky, aktualizace kategorizace zemí se bude podle pravidelného pořadí projednávat na říjnovém setkání členských států OECD. V současné době tak platí toto zařazení zemí podle rizikovosti:

Země SNS Hodnocení Arménie 6 Ázerbájdžán 5 Bělorusko 7 Kazachstán 5 Kyrgyzstán 7 Moldavsko 7 Rusko 3 Tádžikistán 7 Uzbekistán 6 Bývalé členské státy Gruzie 6 Turkmenistán 6 Země jsou klasifikovány, tj. zařazovány, do 7 rizikových kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika.

HN045522

Ze zemí SNS pojišťuje EGAP nejvíce export do Ruska, hned v závěsu je export do Ázerbájdžánu. Takže jsou určitě zajímavé názory ředitelky odboru pojištění vývozních úvěrů EGAP Dany Pučelíkové: • Obrovský boom z hlediska cílené modernizace země a budování infrastruktury nyní zažívá Ázerbájdžán. Jak si stojí čeští exportéři? Ázerbájdžán je stěžejním teritoriem, které významným způsobem diverzifikuje naše pojištěné portfolio. Pojistili jsme například dodávky stavebních prací a technologií pro rekonstrukce dálnic, silnic včetně stavby mostů a mimoúrovňových křížení a rekonstrukce železnic, dodávky Tater T-815 a další obchodní případy. Za pozitivní považuji u státních infrastrukturních projektů vystavení platební státní záruky Ministerstva financí Ázerbájdžánu. Navíc, riziko je velmi dobře akceptováno i komerčními zajišťovnami typu Lloyds, což je pro EGAP jeden z nosných faktorů, na jehož základě můžeme jít do vyšších pojistných limitů v tomto teritoriu. Podle předběžných jednání s vývozci a financujícími bankami bude i nadále vysoká poptávka po pojišťování do tohoto teritoria. • Bělorusko je z hlediska pojišťování exportu do zemí SNS sice až na třetím místě, ale za to má u nás v EGAP dobrou pověst z hlediska splácení úvěrů. Čím je to dané? Ze své osobní zkušenosti i ze zkušenosti našich exportérů vím, že jednání s běloruskými partnery jsou velmi příjemná. Co je domluveno, to platí a i uzavřené obchody jsou spláceny. Bělorusko patří mezi bezproblémová teritoria z hlediska pojistných událostí. Je to země stále více oblíbená mezi exportéry, zejména v odvětvích zemědělství, rozvoje infrastruktury, energetiky (vodní elektrárny) a dalších odvětví. Evidujeme první obchodní případ, kde bude vystavena státní záruka Ministerstva financí Běloruska na výstavbu závodu na výrobu dekorativního papíru ve městě Šklov. Pojistili jsme také dodávku kompletní rekonstrukce jednotky atmosférické

destilace ropy, která byla významným pokračováním úspěšné dosavadní exportní aktivity společnosti UNIS, a.s.. Mimo jiné realizoval UNIS dodávky do řady zemí včetně Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu. Dále jsme pojistili například výstavbu dopravně-logistického centra Kozlovichi a Ščitomiriči, kde byla vývozcem společnost Metrostav, výstavbu farmy pro chov prasat, dodávku posunovacích diesel lokomotiv a jejich šéfmontáž od společnosti CZ LOKO nebo dodávku technologie pro vodní elektrárnu Grodno od společnosti MAVEL a spoustu dalších obchodních případů. • Jaké jsou rozdíly z hlediska českého podílu na vývozu a výše spoluúčasti? Při vývozu do teritoria Bělorusko je potřeba dodržet český podíl dodávek v minimální výši 70 procent a spoluúčast je stanovena na 15 procent. U ostatních zemí SNS je to 50 procent a spoluúčast činí dle typu pojistného produktu 5 až 10 procent. • Velký potenciál mají také Kazachstán a Uzbekistán. Jaké zkušenosti má EGAP s vývozem do těchto zemí? Kazachstán má velký ekonomický potenciál pro české exportéry a z hlediska pojištění ho vidíme jako perspektivní trh. Mezi velkou zakázku patří dodávky komponentů pro montáž osobních vozů a kompletních automobilů, včetně dodávky náhradních dílů do Kazachstánu. V současné době se objevují i další zakázky. Co se týče Uzbekistánu, exportéři se na nás obracejí s dotazy do tohoto teritoria, nicméně množství realizovaných případů zatím není příliš vysoké. Předpokládáme ale, že i toto teritorium z dlouhodobého hlediska má svůj potenciál. Hana Hikelová Ředitelka Odboru PR a komunikace EGAP


31

Informační servis pro podnikatele

Maďarsko je země plná různých daňových překvapení Daň z příjmů právnických osob je v zemi efektivně nižší než v Česku. Ve hře jsou ale další daně.

Stanislav Machek senior manažer společnosti Accace

[email protected]

U

važovali jste o vývozu do Maďarska? Země si v posledních letech z ekonomického pohledu prošla poměrně komplikovaným obdobím, ale v druhém čtvrtletí roku 2014 vykázala nejlepší výsledek za posledních osm let. Tím opět přitáhla pozornost investorů z celého světa. Kromě toho je nutné zdůraznit, že Maďarsko se v rámci snahy o větší atraktivitu pro investory rádo prezentuje jako „daňový ráj“ v Evropské unii. Vyplývá to zejména ze skutečnosti, že daň z příjmů právnických osob začíná již na 10 procentech. Na druhou stranu je nutné se připravit na řadu daní, s nimiž se jinak v Evropě běžně nesetkáte. Pokud bude česká firma do Maďarska jen vyvážet zboží, zřejmě nenajde mnoho odlišností například od dodávek do jiných států Evropské unie. Řada překvapení se však před ní objeví poté, co se rozhodne v Maďarsku třeba založit společnost či organizační složku. Pozitivní stránkou věci je daň z příjmů právnických osob, která je efektivně nižší než v České republice. Její výše je progresivní, v rozpětí od 10 do 19 %. To ještě podtrhuje skutečnost, že se neuplatňuje srážková daň na dividendy vyplácené společnostem bez ohledu na velikost podílu a sídlo společníka.

podnikatelská daň či inovační příspěvek

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že maďarský daňový systém zná celou řadu daní, které podnikatele z České republiky možná překvapí. Bude se muset vypořádat s místní podnikatelskou daní, s inovačním příspěvkem, převodovou daní z motorových vozidel, s ekologickými daněmi a poplatky apod. Takzvaná místní podnikatelská daň se uplatňuje vedle běžné daně z příjmů a má obdobný charakter, i když způsob 32


Pohled na Budapešť.

foto: shutterstock

stanovení základu daně se liší. Ukládají ji místní samosprávy a nejvyšší sazba ve velkých městech činí 2 %. Ze stejného základu platného pro místní podnikatelskou daň se větším společnostem vypočítává i tzv. inovační příspěvek ve výši 0,3 %. Pro exportéra by mohlo být zajímavé zmínit, že Maďarsko ukládá na řadu produktů (například plasty, kovy, obaly, baterie, pneumatiky, elektrické spotřebiče) tzv. ekologické daně a poplatky. Daňová povinnost pak vzniká většinou prvnímu domácímu distributorovi výrobků v Maďarsku.

Vyšší sazba DpH

Z hlediska daně z přidané hodnoty je maďarský systém spíše méně příznivý než český. Základní sazba DPH činí 27 %. Dále se aplikují dvě snížené sazby ve výši 18 % (na některé potraviny apod.) a 5 % (vybraná léčiva, knihy apod.). Oproti české úpravě nelze rovněž uplatnit nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu – obdobně

jako to nebylo možné v České republice do 1. dubna 2009. S motorovými vozidly je obecně spojeno více daňových povinností než v České republice. Kromě výše uvedeného zákazu odpočtu DPH bychom měli zmínit také daň z motorových vozidel, daň z převodu motorových vozidel, registrační daň a samozřejmě povinné ručení a mýtné. Nelze rovněž opomenout daň z finančních transakcí, která se zjednodušeně řečeno aplikuje na převod finančních prostředků mezi účty různých osob a dosahuje výše 0,3 % z převáděné částky. Z hlediska správy daní je doporučována aktivní spolupráce se správcem daně. Na rozdíl od českého daňového systému má správce daně v Maďarsku přiznánu určitou pravomoc stanovit v rámci zákonných mantinelů výši sankce v případě, že daňový subjekt spolupracuje. Toto v praxi vede k tomu, že daňové subjekty jsou více motivovány vycházet správci daně vstříc.

Informační servisInformační pro podnikatele servis

Podpora pro veletrhy v roce 2015 CzechTrade podpoří české podniky při účasti na zahraničních veletrzích i v roce 2015. Firmy mohou získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů.

P

rojekt Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2013–2014 (SVV), jehož realizátorem je agentura CzechTrade, bude prodloužen až do poloviny roku 2015. Projekt je financován z programu Marketing a zaměřuje se na podporu účasti českých firem na veletrzích v zahraničí. Subjekty, které splní podmínky projektu, mohou získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů, maximálně však do 120 000 korun. Od října 2013 bylo z projektu podpořeno již 973 firem na 58 zahraničních veletrzích. Celkově se počítá s účastí minimálně 1680 subjektů na 120 akcích. Na základě úspěšnosti projektu a velkého zájmu firem i oborových asociací došlo k jeho prodloužení o šest měsíců. Během první poloviny roku 2015 tak CzechTrade realizuje dalších 30 akcí a podpoří účast nejméně 420 firem. Českým exportérům nabídne možnost představit své výrobky na některých vzdálenějších trzích, například v Japonsku, Spojených arabských emirátech, Ekvádoru, Brazílii či Ázerbájdžánu. Projekt SVV ale samozřejmě podporuje exportéry také v již zavedených vývozních teritoriích, jakými jsou Německo či Rusko. V Rusku se v rámci SVV zatím uskutečnilo devět veletrhů, a to převážně v oboru zdravotnictví, chemického průmyslu a energetiky, na kterých se prezentovalo více než 100 českých firem. Společná česká expozice zde dokonce už dvakrát získala zvláštní ocenění od veletržní správy. Do konce projektu se čeští exportéři budou moci představit ještě na dalších čtyřech výstavách v Rusku, a to v oblasti strojírenství, zdravotnictví a spotřebního zboží. Podrobnější informace o projektu jsou k dispozici na www.czechtrade.cz v sekci Programy EU.

Julie Malá vedoucí manažerka projektu SVV, CzechTrade

[email protected]

Seznam výstav a veletrhů pro rok 2015 Realizátor si vyhrazuje právo na změnu uvedených termínů a zařazených veletrhů. veletrh

místo

termín

obor

MACEF

Milán, Itálie

17. 1. – 20. 1.

sklo a doplňky

Bett

Londýn, Velká Británie

14th International Nanotechnology Exhibition & Conference

Tokio, Japonsko

21. 1. – 24. 1. informační technologie ve vzdělávání 28. 1. – 30. 1. nanotechnologie

Spielwarenmesse

Norimberk, Německo

28. 1. – 2. 2.

hračky

ISPO

Mnichov, Německo

5. 2. – 8. 2.

obuv, oblečení, nářadí

Ambiente

Frankfurt, Německo

13. 2. – 17. 2. design a spotřební zboží

IWA & Outdoor Classics

Norimberk, Německo

6. 3. – 9. 3.

MosShoes

Moskva, Rusko

10. 3. – 13. 3. obuv, kožená galanterie

IHM

Mnichov, Německo

11. 3. – 17. 3.

CeBIT

Hannover, Německo

WIN - World of Industry

zbraně a obrana řemesla

Istanbul, Turecko

16. 3. – 20. 3. informativní a komunikační technologie 19. 3. – 22. 3. elektro

DIHAD

Dubai, SAE

24. 3. – 26. 3. technologie na úpravu vody

BELARUS MEDICA

Minsk, Bělorusko

24. 3. – 27. 3. zdravotní technika

Expominas Ecuador

Quito, Ekvádor

25. 3. – 27. 3. dobývací technologie

CONECO

Bratislava, Slovensko

25. 3. – 28. 3. stavebnictví

CATEF 2015

Baku, Ázerbájdžán

duben

vodohospodářství

Sajam Ekologie

Budva, Černá Hora

2. 4. – 4. 4.

ekologie

Hannover Messe

Hannover, Německo

13. 4. – 17. 4. slévárenství

LAAD Defence and Security

Rio de Janeiro, Brazílie

14. 4. – 17. 4. obranné technologie

AERO 2015 Friedrichshafen

Friedrichshafen, Německo

15. 4. – 18. 4. letectví

VIETNAM EXPO

Hanoi, Vietnam

15. 4. – 18. 4. elektro

IATI BIOMED

Tel Aviv, Izrael

květen

zdravotnictví

LIGNA

Hannover, Německo

11. 5. – 15. 5

dřevoobráběcí stroje

EUROMINING

Tampere, Finsko

20. 5 – 21. 5. dobývací technologie

Stone+tec

Norimberk, Německo

13. 5. – 16. 5. kamenosochařství

22. International Caspion Oil and Gas Exhibiton and Conference

Baku, Ázerbájdžán

2. 6. – 5. 6.

Power Gen Europe

Amsterodam, Nizozemsko

9. 6. – 11. 6.

ITM Polska

Poznaň, Polsko

strojírenství

THAI WATER

Bangkok, Thajsko

10. 6. – 13. 6. voda

CPhI China 2015

Shanghai, Čína

24. 6 – 26. 6. farmacie

9. 6. – 12. 6.

těžba a zpracování ropy

energetika


33

Informační servis

Indická ekonomika ožívá, zájem je o strojírenské i chemické výrobky Aktuální indická poptávka se z velké části překrývá s oblastmi, ve kterých jsou čeští exportéři silní. Atraktivním odvětvím je i jemná mechanika a optika.

E

konomika Indie ožívá po výrazném poklesu v letech 2012 a 2013. Mírně se zlepšuje exportní výkonnost, rostou zisky v zemědělské produkci a v platnost začínají vstupovat reformy, které by měly zajistit další růst. Akceleraci ekonomického rozvoje naopak omezuje nedostatečná rychlost strukturálních reforem. Růst indické ekonomiky saturuje především spotřeba (spotřeba domácností tvoří zhruba 60 % HDP a její podíl na HDP v posledních třech letech roste). Zadlužení země se pohybuje okolo hodnoty 20 % HDP – při takto nízkém dluhu může Indie investovat větší množství finančních prostředků do vlastního rozvoje. Agentura Moody´s udělila Indii hodnocení Baa3 se stabilním výhledem (agentura S&P pak hodnocení BBBs negativním výhledem, agentura Fitch BBB- se stabilním výhledem). Indickou ekonomiku charakterizuje relativně vysoký podíl služeb na tvorbě HDP – necelé tři pětiny. Vzhledem k velikosti trhu není Indie natolik závislá na zahraničním obchodu – v roce 2013 představoval 16,4 % HDP, v roce 2014 se očekává jeho další nárůst o 3,5 %. Příliv přímých zahraničních investic i přes mírné navýšení v roce 2013 spíše klesá (v roce 2013 činil 1,5 % HDP).

Zahraniční obchod

Nejvýznamnějším partnerem Indie z hlediska importu je sousední Čína. Obě asijské země patří ke sdružení dynamicky se rozvíjejících velmocí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika). Objem dovozu z Číny v posledních letech roste, v roce 2013 dosáhl její podíl na celkovém dovozu do Indie 11,3 %. Převážně se jednalo 34


Václav Hofman oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Struktura českého vývozu do Indie v roce 2013 (objem vývozu z Čr v milionech korun)

Zdroj: ČSÚ

Strojírenství 3976 mil. Kč

36,2 % Chemický a farmaceutický průmysl 2259 mil. Kč

20,6 % doprava 1555 mil. Kč

14,1 % 13,1 %

Elektronika a elektrotechnika 1435 mil. Kč

5,2 % 5,3 %

Slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl 569 mil. Kč jemná mechanika, optika 3,5 %/356 mil. Kč Sklářství a bižuterie 2,1 %/236 mil. Kč ostatní (těžařství, stavebnictví, dřevozpracující a papírenský průmysl, potravinářský průmysl, textilní, oděvní a obuvnický průmysl) 573 mil. Kč

o dopravní zařízení, železo a ocel. V minulosti patřily k významným dovozcům na indický trh Spojené státy americké, jejich podíl na celkovém indickém importu ale setrvale klesá, takže v současnosti jim patří až čtvrtá pozice s 5,0 % podílu na trhu. Za příčinu propadu vývozu USA do Indie lze označit snižující se objem exportu v oblasti strojírenství. Ze Spojených států se tak do Indie dováží především elektronika. Velikost trhu a dynamika rozvoje ekonomiky způsobují zvýšené energe-

tické nároky země, proto další významní partneři Indie patří do skupiny zemí produkujících ropu. V minulosti Indie dovážela její velkou část z Íránu, po uvalení sankcí na tuto zemi musela svoje dovozní portfolio restrukturalizovat. K významným partnerům tak patří Saúdská Arábie (8,1 %), Spojené arabské emiráty (6,5 % – oproti roku 2012 ale pokles dovozu o 26 %), případně Irák. Že je pro Indii ropa strategickou surovinou, vyplývá i z toho, že mezi země

Informační servis

Zdroj: CzechTrade

s nejvyšším nárůstem objemu importu na indický trh patří Ázerbájdžán, Kazachstán, Kolumbie, Omán a Nigérie – tedy země, které ropu vyvážejí. Nejvýznamnějším partnerem pro indický vývoz jsou Spojené státy americké, kam míří 12,5 % veškerého indického exportu, následované Spojenými arabskými emiráty (9,7 %), Čínou a Saúdskou Arábií. Indie dlouhodobě nejvíce dováží produkty z oblasti nerostných surovin (v roce 2012 to bylo 40 %, významnou roli zde sehrává dovoz ropy), dále pak produkty z odvětví sklářství a šperků a výrobky z oblasti chemického a farmaceutického průmyslu. S výjimkou nerostných surovin se indická poptávka překrývá s oblastmi, ve kterých jsou čeští exportéři tradičně silní. Z dlouhodobého pohledu se zvýrazňuje potřeba dovozu strategických nerostných surovin (podíl v roce 2009 byl o 7 procentních bodů nižší), a to na úkor zejména elektroniky a strojírenství.

Komoditní struktura českého vývozu

Z hlediska struktury českého vývozu do Indie v roce 2013 si nejlépe vedly odvětví strojírenství (3,976 miliardy Kč), chemický a farmaceutický průmysl (2,259 miliardy Kč) a doprava (1,555 miliardy Kč). V rámci strojírenství čeští exportéři v roce 2013 nejčastěji vyváželi pístové a zážehové motory. Dále pak kohouty, ventily pro potrubí a kotle a turbíny na vodní páru (což může souviset s řešením zvýšené poptávky po elektrické energii v Indii). Kromě výše uvedených byly významnou českou exportní položkou v roce 2013 obráběcí stroje. V dopravním odvětví se na indickém trhu nejčastěji uplatňovali čeští výrobci vyvážející části motorových (téměř 80 % veškerého českého vývozu v oblasti dopravy) a železničních vozidel. K nejžádanějším českým vývozním artiklům na indickém trhu v oblasti chemického a farmaceutického průmyslu se v roce 2013 zařadily syntetický kaučuk a heterocyklické sloučeniny a cyklické uhlovodíky.

České příležitosti na indickém trhu

Indický trh z hlediska českých exportérů nabízí příležitosti kromě oblastí, ve kterých je Česká republika tradičně silná, také v oboru jemné mechaniky a optiky. Do tradičních českých oblastí patří: chemický a farmaceutický průmysl, slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl, strojírenství, elektronika a elektrotechnika. Mezi komodity s nejvyšším potenciálem dalšího růstu se zařadily syntetický kaučuk a podobně, disky, pásky a jiná média pro záznam, trouby, hliníkové trubky a radiolokační a radiové přístroje. Oblastí, jejíž portfolio produktů v objemu vývozu nejvýrazněji narůstá, je tedy elektronika a elektrotechnika. Indický dovoz, české příležitosti na tomto trhu a český vývoz se tedy částečně překrývají. A vzhledem k předpokládanému dalšímu růstu indické ekonomiky je tu potenciál rozvíjet obchodní vztahy a nacházet nová odbytiště pro české výrobky.


35

Informační servis

Mezinárodní strojírenský veletrh roste, vystavovatelů bude více než loni Více než čtyřicet procent vystavovatelů přijede do Brna ze zahraničí. Součástí veletrhu bude i tentokrát bohatý doprovodný program.

Marcela Havlová vedoucí oddělení Propagace a komunikace, CzechTrade

[email protected]

D

o zahájení 56. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zbývají už jen dny. Návštěvníci se letos mohou těšit na 1600 vystavovatelů. Vysoký zájem o účast odpovídá dosavadnímu příznivému vývoji ekonomiky jak v České republice, tak i v celé střední Evropě.

komplex šesti průmyslových veletrhů

Největší průmyslový veletrh v regionu letos připadá na termín 29. září až 3. října. Vystavovatelé, kteří loni odjížděli velmi spokojeni, letos rozšiřují expozice a avizují řadu novinek. Struktura Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) bude obdobná jako v roce 2012 – v jeho rámci proběhne veletrh IMT (International Machine Tools Exhibition), slévárenský veletrh FOND-EX, výstava svařovací techniky WELDING, technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH a veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX. Zahálet nebudou ani kongresové haly a přednáškové sály. Součástí veletrhu bude totiž i tentokrát bohatý doprovodný program zaměřený na odborná témata a na podporu obchodní výměny. Uskuteční se mimo jiné další ročník mezinárodního salonu obchodních příležitostí Kontakt-Kontrakt, který organizuje Regionální hospodářská komora Brno. Chybět nebude ani den businessu Ruské federace, den businessu Běloruska a jiná tradiční setkání podnikatelů. Vedle sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR proběhne i konference na téma 10 let České republiky v EU. S dalšími osvědčenými akcemi se návštěvníci setkají přímo v pavilonech. Projekt Transfer technologií a inovací je prezentace výzkumných center a technických vysokých škol, které přímo 36


Úspěšnou loňskou premiéru na veletrhu si chce zopakovat robotický park. Na snímku je vystavovatel ABB. foto: HN – Matej slávik

na veletrhu navazují kontakty a spolupráci s komerčními partnery. Ve čtvrtek 2. října se v pavilonu A2 uskuteční jednodenní veletrh pracovních příležitostí v technických oborech JobFair MSV. A úspěšnou loňskou premiéru si chce zopakovat robotický park v pavilonu Z či konference a výstavka 3D tisku. „Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh bude větší než v loňském roce. Evidujeme nárůst počtu vystavovatelů přibližně o stovku. Více než čtyřicet

procent jich přijede ze zahraničí. Vystavovatelé se na veletrh těší a intenzivně se na něj připravují – máme informace o desítkách novinek a inovativních řešení,“ uvedl ředitel projektu Jiří Rousek.

Vysoký zájem ze zahraničí

Mezinárodní strojírenský veletrh dlouhodobě patří k projektům s nejvyšším podílem zahraničních vystavovatelů, a to nejen v rámci brněnské veletržní správy, ale v celé střední a východní

Informační servis Evropě. Nejvíce účastníků již tradičně dorazí z Německa, následují Slovensko, Itálie, Rakousko, Švýcarsko a Čína. Svou loňskou premiéru na MSV hodnotilo velice kladně také Thajsko, takže se i letos v pavilonu V představí vystavovatelé z Federace thajského průmyslu. Thajsko se akce účastní jako „special guest country“. Spolupráce s akciovou společností Veletrhy Brno na organizaci MSV i specializované výstavy zaměřené na obráběcí a tvářecí stroje IMT je klíčovou aktivitou Svazu strojírenské technologie Praha v oblasti výstavnictví. I když se ozývají námitky, že účast výrobních podniků na veletrzích dnes ztrácí smysl, je drahá a lze ji plnohodnotně nahradit virtuálními modely propagace výrobního portfolia, Svaz strojírenské technologie zastává názor, že dlouholetá tradice brněnského veletrhu a každoroční hojná účast strojírenských podniků i zahraničních vystavovatelů svědčí o opaku. Mezinárodní strojírenský veletrh a IMT představují nejvýznamnější strojírenskou veletržní událost roku, a to nejen pro české vystavovatele, ale pro výrobce v celé střední i východní Evropě. Stávají se svátkem, na němž se představitelé strojírenských podniků pravidelně scházejí a využívají ho nejen k obchodním aktivitám, ale také jako vítanou platformu pro výměnu názorů a potvrzení vývojových trendů celého oboru. Přístup většiny vystavovatelů je jednoznačný – brněnský veletrh je ve své funkci odborné i společenské nezastupitelný a každý jeho ročník má neopakovatelný ráz. Veletržní atmosféru totiž do značné míry utváří především politicko-hospodářská situace naší země, ale mnohdy se na ní podílejí i významné geopolitické události. Vzpomeňme na první ročníky MSV po roce 1989 a na 90. léta, kdy výrobní firmy čelily rozpadu východních trhů a byly nuceny přeorientovat produkci a především export na nové destinace. Současná situace ovlivněná možnými následky sankcí Evropské unie proti Ruské federaci vyvolává u našich vývozních firem logicky právě tyto historické reminiscence. Letošní ročník MSV bude tudíž také něčím jedinečný. Pozitivně se na něm určitě projeví skutečnost, že alespoň

Stejně jako v loňském roce si návštěvníci veletrhu budou moci prohlédnout výstavu věnovanou 3D tisku. foto: HN – Matej Slávik

ve strojírenském oboru se již skutečně blýská na lepší časy a tendence růstu poptávky i zakázkového krytí je nezpochybnitelná. Strojírenský průmysl je páteřní odvětví českého exportu s dlouholetou tradicí. České značky mají ve světě historicky a setrvale dobrý zvuk, o čemž svědčí jejich konkurenceschopnost nejen na tradičních trzích. Proniknout na ty vzdálenější a exotičtější jim pomáhá i CzechTrade. Nezastupitelnou úlohu zahraničních zástupců této agentury, kteří působí přímo v regionu, mají zkušenosti s obchodováním v něm a znají jeho specifika, si uvědomuje stále více firem. CzechTrade se také letos opět zúčastní i Mezinárodního strojírenského veletrhu. Najdete nás ve společném stánku (č. 084) se Svazem strojírenských technologií a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v pavilonu P. Po celou dobu veletrhu v něm budou přítomni exportní manažeři, se kterými můžete konzultovat své vývozní záměry. Agentura CzechTrade připravila – nejen pro návštěvníky veletrhu – bohatý doprovodný program. V pondělí 29. září se můžete setkat se zahraničním zástupcem CzechTrade v Nizozemsku, a to během odpoledního semináře o této zemi, který pořádá nizozemská ambasáda společně s Metalunií.

Zahraniční zástupce CzechTrade v čínském Čcheng-tu (Chengdu) Ladislav Graner přiveze na strojírenský veletrh delegaci firem z provincie S’-čchuan (Sichuan). Pro ně, ale také pro ostatní čínské firmy vystavující na veletrhu (a především pro české účastníky) jsme na úterní dopoledne připravili společnou konferenci Čína – partner pro české exportéry. Českým firmám při ní chceme čínský trh přiblížit i jako jednu z možných alternativ v době trvání sankcí, které postihují obchodování s Ruskem. Stejný cíl má také úterní odpolední exportní konference, která se zaměří na exportní příležitosti ve státech SNS. Zahraniční zástupci představí účastníkům aktuální exportní příležitosti. Ve středu proběhne seminář „Čína – financování obchodu v praxi“, na jehož uspořádání spolupracujeme s Komerční bankou. Kromě toho bude po celý den v kongresovém centru probíhat Meeting Point CzechTrade, což jsou půlhodinové konzultace firem s 19 vybranými zahraničními zástupci. Na tuto akci je nutné se předem registrovat. Těšíme se na setkání s vámi ve veletržním stánku nebo na některé z doprovodných akcí.

spoluautory textu jsou Jiří erlebach (Veletrhy Brno) a oldřich paclík (ředitel svazu strojírenské technologie praha). český exportér září 2014, číslo 6

37

Informační servis

Krátké zprávy ze světa

Dita Nedělková vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Budoucnost obnovitelných zdrojů energie v Austrálii Australská vláda uvažuje, že přepracuje svou politiku pro využívání obnovitelných zdrojů energie a sníží cíle, pokud jde o podíl takto získávané energie v celkovém energetickém mixu. Existuje dokonce možnost, že země začne pomalu opouštět solární a větrné elektrárny a přikloní se k většímu využívání fosilních paliv. Některé společnosti již v důsledku toho ustupují od plánovaných projektů (například velká solární elektrárna Mildura). Tento sektor přitom od roku 2001 do ekonomiky přinesl zhruba 20 miliard australských dolarů. Vlivem nejisté budoucnosti obnovitelných zdrojů v Austrálii proto dochází k odlivu investic (v roce 2013 činily investice 1,3 miliardy AUD, od ledna do června 2014 zatím dosáhly hodnoty pouze 58 milionů AUD).

Čína je největším importérem mléčných výrobků na světě. Na snímku je supermarket v Pekingu Foto: reuters

rostoucí spotřeba mléčných produktů v číně Čína je největším importérem mléčných výrobků na světě. Jejich spotřeba navíc stále stoupá a je zde prostor pro další velký růst, což vytváří dobrou příležitost i pro zahraniční exportéry. Mezi klíčové produkty v segmentu patří mléko, které tvoří 80 % spotřeby mléčných výrobků. I přesto je jeho spotřeba stále nízká a představuje perspektivní položku, jejíž růst může být velmi dynamický. Spotřeba mléka v přepočtu na obyvatele na jiných trzích je totiž několikanásobně větší (v Jižní Africe, Jižní Koreji a Japonsku je zhruba třikrát vyšší, západní trhy, jako například anglický, spotřebují až 12x více mléka). Trh je ovšem poměrně koncentrovaný – dva hlavní producenti China Mengniu Dairy Company a Yili Group ovládají přes 40 % trhu. Výhodou západních výrobců je tendence čínských spotřebitelů nakupovat značkové západní produkty, které jim zajistí kvalitu, což se týká například segmentu sušeného mléka – dětské výživy. 38 % jeho světové produkce míří právě na čínský trh (růst o 5 % oproti roku 2011).

průmyslová výroba v Austrálii se profiluje směrem k letectví Australský zpracovatelský průmysl chce využít potenciálu rozvoje leteckého průmyslu, ve kterém se předpokládá masivní zvýšení poptávky v následujících 15 letech. Snaží se proto sjednotit výrobce v rámci národního komerčního hubu, který povede výrobní společnost META a Národní asociace pro letectví a kosmonautiku. Australský letecký průmysl je silný už teď. Tvoří ho 800 výrobců s ročním obratem kolem čtyř miliard australských dolarů. Jedním ze způsobů, jak posílit svou pozici na globálním trhu, je i přechod od výroby automobilových dílů ve Victorii a Jižní Austrálii k letecké výrobě. Právě do těchto regionů proto budou směřovat státní i případné zahraniční investice, a to především v oblasti high-tech a inovací. 38


potenciál pro nová ICt řešení v zemích perského zálivu Region Blízkého východu patří k dalším trhům, které se rychle rozvíjejí a roste jejich potenciál v oblasti informačních a komunikačních technologií. Trh, který je sám o sobě silný, navíc firmám otevírá cestu i do Afriky a jižní Asie. Příkladem zajímavých trendů je třeba růst trhu s tablety ve Spojených arabských emirátech, které v prodejích bezmála o 7 tisíc prodaných kusů předčily osobní počítače (trh ve druhém čtvrtletí vzrostl oproti minulému roku o 24 %). To potvrzuje dlouhodobý trend přesunu k mobilním zařízením. Tento růst, který je v menší míře příznačný pro celý region (Bahrajn 21 %, Saúdská Arábie 7 %, Katar a Omán 3 %, Kuvajt 2 %), jde na úkor oslabení trhu s mininotebooky a netbooky, o které je zájem skoro nulový. Právě proto je i pro české podnikatele zajímavá možnost představit se na trhu v rámci specializovaných veletrhů, jako je dubajský GITEX, největší akce svého druhu zaměřená na trhy Blízkého východu, Afriky (například Nigérie) a jižní Asie.

Informační servis růst severoafrických ekonomik přináší příležitosti v oblasti dopravních prostředků a infrastruktury Afrika, a to především Afrika subsaharská (Nigérie, Angola, Kongo) a severní, se stává důležitým regionem pro odvětví automotive, které předpokládá, že prodeje v této oblasti porostou. V roce 2014 by se v Africe měly prodat až dva miliony vozů a v provozu je tu přes 21 milionů automobilů. Právě proto se k regionu upínají zraky lídrů trhu, jako jsou General Motors, Toyota nebo Tata Motors. Dle průzkumů sdružení OPEC v roce 2010 v regionu Blízkého východu a Afriky vlastnilo automobil 23 milionů lidí. V roce 2035 by toto číslo mělo stoupnout na 66 milionů a podobné tempo růstu by měl zažít i trh s užitkovými vozy.

thajsko láká zahraniční investory Thajsko se chce profilovat jako tržní ekonomika otevřená zahraničním investorům. V rámci toho byl představen osmiletý plán, v jehož průběhu vláda investuje až 75 miliard USD do rozvoje infrastruktury. Jeho součástí má být výstavba železniční sítě spojující Thajsko se sousedními státy, stavba přístavů u Andamanského moře a Thajského zálivu i zvýšení kapacity a modernizace letišť. Plán zároveň reaguje na zhoršující se stav ekonomiky, která unikla recesi, ale potíže jí působí oslabení turistického ruchu a vývozu i odliv zahraničních investic.

Masivní investice do rozvoje energetické infrastruktury v severní Africe Celkový instalovaný výkon elektráren v regionu severní Afriky by se měl do roku 2020 až zdvojnásobit. Současná instalovaná kapacita 61 GW by měla díky připravovaným investicím jednotlivých států do energetického sektoru stoupnout na 120 GW. I když většina vlád navrhla ambiciózní plány na rozšíření kapacity, které počítají s velkým využitím obnovitelných zdrojů, další vývoj je silně závislý na politické situaci (Egypt, Libye, Tunis). Nejdále pokročilo s implementací energetického rozvoje Maroko. Spotřeba elektřiny v této zemi roste tempem 5,7 % ročně. 70 % energie je přitom získáváno z fosilních paliv, která však země téměř nemá a je závislá na jejich dovozu. V plánu je proto investice do rozvoje obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny). Ze slunce a větru by chtělo Maroko v roce 2020 získávat 6 GW (42 % energetického mixu). Přispět k tomu má i národní solární plán, v jehož rámci stát investuje devět miliard USD do rozvoje sektoru (DESERTEC – mezinárodní přenosová síť, Ouarzazate – elektrárna s kapacitou 500 MW, Ain Beni Mathar – kombinovaná solární elektrárna dokončená k roku 2015 aj.). Větrnou energii podpoří další projekt s odhadovanými investicemi 3,7 miliardy dolarů, jehož cílem je zvýšit kapacitu ze současných 200 MW na 2 GW. Maroko by se tak v budoucnu chtělo stát vývozcem elektrické energie. Sloužit k tomu má již zmíněná síť DESERTEC, jejímž prostřednictvím má proudit energie přes Španělsko do zemí Evropské unie.

Spotřeba elektřiny v Maroku roste tempem 5,7 % ročně. Na snímku je stavba kombinované solární elektrárny Ain Beni Mathar. Foto: reuters


39

Kalendář akcí

Nejbližší akce exportního vzdělávání 29. 9. 2014 Praha

Jak úspěšně exportovat do turecka

Vyvážíte do Turecka, nebo se na to chystáte? Zajímají vás zkušenosti ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu Michala Košča a ostatních firem? Přijďte diskutovat společně!

Cena: 600 kč

30. 9. 2014 Brno

exportní příležitosti ve státech sNs

Ázerbájdžán, Kazachstán, Rusko – rady a tipy pro české exportéry. Cílem konference je přiblížit současnou situaci v uvedených teritoriích a poskytnout českým exportérům praktické informace použitelné jak při pronikání na tyto trhy, tak pro podporu stávajících obchodů.

Cena: zdarma

1. 10. 2014 Brno

čína – FINANCoVÁNÍ oBCHoDU v praxi

Seminář realizovaný při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Jak strukturovat financování exportu; jak snížit riziko nezaplacení; důležité obory, exportní příležitosti pro české firmy a mnohem více.

Cena: zdarma

6. 10. 2014 Praha

Clo v mezinárodním obchodě

Účastníci semináře získají klíčové informace o aktuálních celních předpisech Společenství i ČR, celním sazebníku EU, celních režimech při vývozu zboží, pravidlech provádění celního řízení při vývozu a seznámí se též s formami zjednodušených postupů a jejich použití v celním řízení.

Cena: 1400 kč

8. 10. 2014 Praha

Úspěšný obchod končí až inkasem

Seminář je připraven pro účastníky, kteří se ve své pracovní náplni potýkají s problematikou platebních instrumentů. Přitom právě jejich správné využití může obchodování nejen usnadnit, ale také zajistit proti rizikům. Cílem semináře je představit účastníkům platební instrumenty v ob40


Seminář na téma, jak úspěšně exportovat do Turecka, se uskuteční 29. září v Praze. Na snímku je pohled na Ankaru. foto: shutterstock

chodním styku a pomocí praktických ukázek naučit využívat akreditiv, bankovní záruky a směnky v obchodním styku a také další možnosti zajištění platebního rizika, například formou pojištění.

Cena: 1400 kč

10. 10. 2014 Praha

oBCHoDUJeMe s čÍNoU – rady a tipy pro exportéry, čínská ekonomika, marketing, patenty a ochranné známky, příprava na veletrh

Kurz (složený ze tří seminářů) přináší ucelené informace o obchodování s Čínou a čínské ekonomice, jejích silných a slabých stránkách. Dále zazní tato témata: export do Číny – pro které firmy a produkty je čínský trh nejzajímavější; import z Číny – sedm praktických kroků, jak z Číny dovést zboží a subdodávky a nespálit se; marketing

českého zboží v Číně s minimálními náklady; Čína a kopírování (patenty, ochranné známky, autorská práva); veletrhy v Číně, jak je zvládnout a na co se připravit.

Cena: 5400 kč

15. 10. 2014 Praha

poLsko – obchodní a investiční příležitosti, zajištění plateb a proces vymáhání pohledávek

Víte, jak najít nové obchodní partnery v Polsku a jak s nimi efektivně komunikovat? Co očekávat a na co si dát pozor před vstupem na polský trh? Jak dlouhodobě a úspěšně obchodovat s polskými partnery? Jaké jsou aktuální exportní příležitosti pro české firmy v Polsku? Vše se dozvíte na teritoriálním semináři, který je spojen i s individuálními konzultacemi.

Cena: 600 kč

Podrobné informace o seminářích (podrobnější anotace, údaje o lektorech, místa konání, on-line přihlášky a další) naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/

Kalendář akcí

Veletrhy, na kterých mohou firmy využít společné české účasti 14.–19. 10. 2014

Maktek, Istanbul, turecko

Vystavujte na akci pro zpracování kovů, řízení kvality a testování a využijte příležitosti, kterou představuje vzestup tureckého průmyslu. MAKTEK se zaměřuje na obráběcí a tvářecí stroje, nástrojové držáky a řezné nástroje, PLM SW, CAD/CAM, výrobní technologie aj. Kontakt: lenka.kollmannova@ czechtrade.cz.

15.–18. 10. 2014

Automation, Mumbaj, Indie

Indické firmy ve snaze uspět na globálním trhu usilují o zvýšení produktivity práce. Tím vzniká ve všech oborech poptávka po automatizaci průmyslových procesů. Automatizace je prioritou nové indické vlády, která zjednodušuje import průmyslových technologií. Na vývozce čekají velké, ale také malé indické firmy. Kontakt: michal.nedě[email protected].

28.–30. 10. 2014

transpoquip Latin America, sao paulo, Brazílie

Vládní i soukromé programy výstavby silnic, železnic, metra a letišť dělají brazilskou infrastrukturu zajímavým oborem. Česko má v oboru široké zastoupení a může brazilskému trhu nabídnout inovační technologie za konkurenceschopné ceny. Představte se brazilskému trhu, který vnímá veletrhy jako hlavní marketingový nástroj. Kontakt: [email protected].

5.–7. 11. 2014

WorldFood kazakhstan, Almaty, kazachstán

Kazachstánské potravinářství nabízí ohromný dovozní potenciál. Tamní potravináři a zemědělci hledají techno-

Dodavatelské fórum pro KAUFLAND, Praha, ČR Centrála německého maloobchodního řetězce hledá dodavatele v České republice pro dodávky do celoevropské sítě obchodů. Poptávané zboží: sýry, uzeniny, instantní jídla, těstoviny, cukrovinky, pochutiny, nápoje, konzervy, zavařeniny, oleje, drogerie, krmivo a také hobby. Kontakt: vladislav.polach@ czechtrade.cz.

logie pro modernizaci, rozšíření nebo vznik nových závodů. Kontakt: [email protected].

19.–22. 11. 2014

China Yiwu International Manufacturing equipment expo, Yiwu, čína

Rychle rostoucí čínský trh kovoobrábění láká zahraniční firmy. Yiwu je strojírenským centrem. Každý rok tam zavítá na půl milionu nákupčích. Tamní firmy nejvíce poptávají moderní zařízení a technologie. Exportéři mohou na veletrhu získat zákazníky a užitečné kontakty. Kontakt: vaclav. [email protected].

25.–27. 11. 2014

Israeli Food & Hospitality Week, tel Aviv, Izrael Český vývoz potravin zdaleka nedosahuje potenciálu izraelského trhu. CzechTrade proto organizuje společnou účast na veletrhu s cílem představit české produkty a pozvat na jednání izraelské partnery. Šance proniknout na trh zvyšuje chystané zmírnění dovozních předpisů. Kontakt: adriana. [email protected].

28.–29. 11. 2014

Fórum obchodních zástupců, Itálie, Milán

B2B akce, na které najdete svého obchodního zástupce pro italský trh

z různých oborů. Kdo chce na italský trh, nemůže na této akci chybět. Kontakt: [email protected].

2.–4. 12. 2014

Aeromart, toulouse, Francie

B2B setkání umožňuje českým firmám přímý kontakt a jednání s nákupčími významných zahraničních firem z oblasti leteckého a vesmírného průmyslu. Kontakt: [email protected].

3.–5. 12. 2014

strojírenství a kovoobrábění. kazaň 2014, tatarstán, rusko

Veletrh je tradičně hlavní strojírenskou a kovoobráběcí událostí v celém Rusku. Vystavovatelům poskytuje kontakty s úředníky i zástupci průmyslových podniků. Tato akce bude přínosná především pro ty společnosti, které vstupují na trh východního Ruska. Kontakt: ivana.lukasova@ czechtrade.cz.

4.–6. 12. 2014

tech Industry, riga, Lotyšsko

Veletrh je stěžejní strojírenskou akcí v Pobaltí. Má velmi dobrou návštěvnost odborné veřejnosti nejenom z Lotyšska, ale také z okolních zemí, které mají v oblasti strojů, nástrojů a výrobních technologií silně importní charakter. Kontakt: [email protected].


41

Důležité kontakty Zasáhla krize na Ukrajině, kvůli které EU vyhlásila sankce proti Rusku, vaše podnikání? Potřebujete poradit a nevíte, na koho se obrátit? Zde najdete důležité kontakty určené pro řešení podobných situací. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

CzechTrade

ústředna: +420 224 907 111 Zelená linka pro export (kontaktní místo pro české firmy podnikající v Rusku): 800 133 331 (bezplatně v pracovní dny od 9 do 17 hodin) dotazy můžete posílat i e-mailem na: [email protected] nebo na [email protected].

Cílem agentury je usnadnit firmám rozhodování o výběru vhodných teritorií, zkrátit dobu vstupu na daný trh a podpořit aktivity směřující k dalšímu rozvoji firmy v zahraničí. CzechTrade tedy může firmám pomoci s hledáním nových trhů, obchodních příležitostí a podobně. Dotazy můžete posílat na: [email protected].

CzechTrade Jekatěrinburg

Licenční správa ústředna: +420 224 907 111 • podatelna: +420 224 907 672(3) • fax podatelna: +420 224 907 690 • fax sekretariát oddělení dovozu zboží dle předpisů EU a pyrotechniky: +420 224 212 133 • fax sekretariát oddělení voj. materiálu, oddělení zbraní a střeliva nevojenského charakteru a oddělení mez. kontrolních režimů: +420 224 221 811 • oddělení vojenského materiálu: +420 224 907 675 nebo +420 224 907 680 • oddělení nevojenských zbraní, pyrotechniky a zboží dle předpisů EU: +420 224 907 677 • oddělení mezinárodních kontrolních režimů: +420 224 214 558

Olga Holobradá ředitelka zahr. kanceláře, [email protected], T: +420 224 907 546, T: +7 343 217 35 71, M: +7 912 289 26 02, Poštovní spojení: Gorkogo45a, 620075, Yekaterinburg, Russian Federation

CzechTrade Moskva Štěpán Jílek ředitel zahraniční kanceláře, [email protected] T: +420 234 668 122, T: +7 499 978 76 42, F: +7 499 978 76 42, M: +7 905 708 59 99, Poštovní spojení: 3-ya Tverskaya – Yamskaya d.36/40, 125 047 Moskva, Russian Federation

Finanční analytický útvar P. O. BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1 • datová schránka: meiq7wd, tel.: +420 257 044 501 • e-mail: [email protected]

CzechTrade Petrohrad Martin Hlavnička ředitel zahraniční kanceláře, [email protected]. T: +420 224 907 868, F: + 7 812 321 12 83, M: +7 931 219 12 45, Poštovní spojení: 13 linije V.O. d.54 B, 199 178 St. Petersburg, Russian Federation

Velvyslanectví České republiky v Rusku ulice J. Fučíka 12/14, 123 056 Moscow • operátor/recepce: +7 495 2760 703 • nouzová linka: +7 916 3532 601 • e-mail: moscow@ embassy.mzv.cz • [email protected] • vedoucí úřadu: Vladimír Remek

www.czechtrade.cz

Generální konzulát České republiky v Rusku Tverskaja 5, 191 015 Sankt Peterburg • telefon: +7 812 271 04 59 • nouzová linka: +7 921 965 14 28 • e-mail: petersburg@ embassy.mzv.cz • konzulární úsek [email protected] • ekonomický úsek: [email protected] • web: www.mzv.cz/petersburg • vedoucí úřadu Karel Charanza • generální konzulát České republiky v Rusku: ul. Gogola 15, 620075 Yekaterinburg • telefon sekretariát GK: +7 343 379 4762, +7343 376 1502 – automatická informační linka • nouzová linka: +7 912 247 43 23 (pouze pro občany ČR a EU) • e-mail: [email protected] • ekonomický: úsek [email protected] • web: www.mzv.cz/yekaterinburg Redakce portálu BusinessInfo.cz ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR připravily dotazník pro získání zpětné vazby od podnikatelů k dopadu ruských sankcí na vás, české exportéry. Rádi bychom vás požádali o jeho vyplnění, které vám nezabere více než 3–4 minuty. Dotazník naleznete na adrese: www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/pruzkumy/101 Vaše informace pomohou lépe koordinovat podpůrné aktivity ministerstva zaměřené na zmírnění dopadů ruských sankcí.

42


V příštím čísle Českého exportéra Čína

Zakládání firemních poboček v Číně

Další číslo časopisu vyjde v HN 21. října a v týdeníku Ekonom 23. října.

HN046817

HN045748-6

Vaši partneři pro podnikání a export na 56. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně

Zveme vás na akce: Individuální konzultace „MEETING POINT CZECHTRADE“ středa 1. října 2014, 9:00–17:00 hodin, Brno-Výstaviště, Kongresové centrum, sál A Hledáte odpovědi na otázky související s působením vaší firmy na zahraničních trzích? Poraďte se o svých plánovaných exportních aktivitách s 18 vybranými zahraničními zástupci CzechTrade. Účast na akci je zdarma, bez předchozího přihlášení není možné se akce zúčastnit. Kontakt: [email protected]

Konference „EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI VE STÁTECH SNS“ úterý 30. září 2014, 13:30–17:30 hodin, Brno-Výstaviště, Pavilon E, sál E4 Seznámíme vás s tím, co by měl český exportér znát před vstupem na ázerbájdžánský trh. Jaký vliv má současná mezinárodní situace na Kazachstán a typy pro úspěšný export. Na téma Rusko a české firmy v období sankcí bude hovořit zahraniční zástupce CzechTrade v Petrohradě. Účast na akci je zdarma. Kontakt: [email protected]

Seminář „ČÍNA – FINANCOVÁNÍ OBCHODU V PRAXI“ středa 1. října 2014; 13:00–16:00 hodin, Brno-Výstaviště, Pavilon P, sál P3 Najdete nás v pavilonu P, stánek č. 84, na společné dvoupatrové expozici Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechTrade. Těšíme se na vás.

www.czechtrade.cz/kalendar-akci

Představíme exportní a investiční příležitosti v Číně, jak strukturovat financování a jak snížit riziko nezaplacení. Poradíme, jakých chyb se vyvarovat při financování obchodu. Účast na akci je zdarma. Kontakt: [email protected]

Jak obchodovat s Ruskem

Recommend Documents