USA prohrávají s Ruskem válku, která ještě nezačala – o Arktidu! David Nye, novinář amerického vydání We Are The Mighty píše, že USA v Arktidě prohrávají válku s Ruskem, která ještě ani nezačala. I když nějaká reálná válka nepřipadá v úvahu, rostoucí napětí mezi Moskvou a těmi západními zeměmi, které mají nároky na zdroje v regionu, mohou vést ke „konfrontaci na ledu“. V posledních letech se prohlubují závody o využití obrovských nalezišť surovin pod Arktidou. Moskva, podle autora, sice prokázala ochotu spolupracovat v otázkách týkajících se Arktidy, ale také provádí rozsáhlá vojenská cvičení zahrnující 38.000 vojáků, 50 lodí a ponorek a 110 letadel. Navíc, v posledních měsících Rusko testovala v regionu obranu USA a jejich spojenců v NATO. Aliance sice také provedla „subarktické" manévry, ale ty se konaly mnohem jižněji a v pozdějším termínu - na konci jara, což je důvod, proč složitost bojových operací na severu nebyla tak zřejmá. Podle Davida Nye je Rusko „lépe připraveno na bitvu" v Arktidě, a následně vysvětluje, proč. Za prvé, Moskva má, ve srovnání s Washingtonem, mnohem víc ledoborců. Podle informací uvedených v článku, USA mají pouze 5 ledoborců, Rusko jich má více než 40. Za druhé, Rusko má lepší mořské mapy a také více zkušeností. Ruské mapy kanadské Arktidy jsou dokonce lepší, než má Kanada, poukazuje autor s odkazem na deník The Globe and Mail. Důvodem je skutečnost, že, jak deník napsal, že „Rusko strávilo studenou válku pod arktickým ledem“. A nyní má Rusko spoustu map a dokumentů, které usnadňují působení v tomto regionu. Kromě toho zde Moskva stále provádí ve velkém měřítku vojenská cvičení. USA naopak zřídkakdy organizují manévry v Arktidě. Patrolování amerických ponorek je také omezeno. Kromě toho jsou americké lodě na povrchu v této oblasti vzácné, částečně proto, že nejsou přizpůsobeny chladným vodám. Ale Rusko po léta rozšiřovalo svůj park s okem upřeným k Severnímu pólu, zdůrazňuje We Are The Mighty. Dalším problémem Spojených států je to, že nemají přístavy ve vodách Arktidy, zatímco Rusko jich má 16. A konečně, i když si je americké námořnictvo vědomo problémů týkajících se regionu, kvůli omezenému rozpočtu, ale také z důvodu přítomnosti jiných misí, není Washington schopen provést „obrat k severu“. Ani dlouhodobé plány americké vlády týkající se Arktidy nepředpokládají, že by v roce 2030 bylo americké námořnictva v tomto regionu v „plné operační schopnosti," tvrdí článek. „Nicméně, je zde i dobrá zpráva,“ tvrdí novinář závěru. „Ruské vojenské výdaje se ocitly pod silným tlakem kvůli ekonomickým sankcím, a stejně jako ceny ropy nadále snižují příjmy země. Jaderná dohoda o Íránu může zvýšit tento tlak, protože íránský plyn udeří na trh. Doufejme, že americké námořnictvo bude moci zvýšit svůj potenciál, než budou povoláni k boji o Severní pól," dodal patrioticky David Nye.
U koruny se můžeme dočkat i spekulativního útoku! Především ve středu a v pátek se kurz pohyboval kolem úrovně 27,05 CZK/EUR. Koruně prospívají především dobré fundamenty v české ekonomice, jako je pokračující oživení průmyslu a postupně zrychlující spotřebitelská inflace. A to navzdory tomu, že data zveřejněná v tomto týdnu zaostala za očekáváním trhu, uvedl pro Prvnizpravy.cz ve svém týdenním souhrnu Marek Dřímal, analytik Komerční banky. Květnový běžný účet vykázal schodek 3,4 mld. CZK, když trh předpokládal vyrovnanou bilanci. Přebytek v obchodu se zbožím a službami plně vykompenzovaly důchodové bilance, kde se projevil především odliv dividend ve výši 31,6 mld. CZK. V květnu navíc nebyl nijak výrazný příliv peněz z fondů EU, jak už naznačovalo květnové pokladní plnění státního rozpočtu. I navzdory květnovému schodku, prvnímu v letošním roce, kumulovaný přebytek běžného účtu za posledních dvanáct měsíců dosahuje velmi slušné hodnoty 1,7 % HDP. Překvapivě dopadly červnové ceny průmyslových výrobců. Meziměsíčně se totiž snížily o 0,2 % (trh očekával naopak růst o 0,1 %) a prohloubily tak svůj meziroční pokles na 2,0 % (z květnových 1,9 %). Důvodem byl především výraznější vliv poklesu cen ropy a také kovů na světových trzích. Forint i zlotý těžily z poklesu rizikové averze související s rostoucí nadějí na dosažení dohody mezi Řeckem a věřiteli. Maďarská měna v závěru týdne proti euru posílila pod 310 HUF/EUR a zlotý se přiblížil hodnotě 4,10 PLN/EUR. Příští týden se v České republice dočkáme jen mála nových zpráv fundamentálního charakteru. Z ekonomických údajů bude zveřejněn červencový konjunkturální průzkum. V červnu vzrostla důvěra mezi podnikateli a po čtyřech měsících i mezi spotřebiteli. Celková nálada v ekonomice se tak dostala na nejvyšší hodnotu od srpna 2008. V červenci by nás však nepřekvapil pokles důvěry především kvůli situaci v Řecku. 1
Koruna by kvůli nedostatku nových fundamentů měla setrvat kolem současných silných úrovní. Její kurz ale mohou ovlivnit technické faktory jako je uzavírání pozic či větší obchody v prostředí nízké prázdninové likvidity, které by mohly vést k oslabení české měny i výrazněji nad 27,10 CZK/EUR. Naopak nelze vyloučit ani spekulativní útok na úroveň kurzového závazku ČNB. V takovém případě by podle nás ČNB zasáhla a příliv eur skoupila. I v této situaci by mohla koruna následně oslabit, celkový pohyb by však záležel na podobě intervencí centrální banky. Pokud by ČNB byla nucena intervenovat výrazněji kvůli agresivnímu útoku na její závazek, může se kurz po zásahu centrální banky dostat i například k úrovni 27,30 CZK/EUR. Pro forint a zlotý bude důležitý další vývoj ve vyjednávání mezi Athénami a skupinou věřitelů. Už v pondělí má Řecko splatit 3 mld. EUR Evropské centrální bance. Na to bude potřebovat překlenovací úvěr, o kterém se bude jednat během víkendu, uzavřel Marek Dřímal.
Německo těží z krize eurozóny: od roku 2008 vydělalo 193 miliard eur Proč nebyl Berlín připraven k jakýmkoli ústupkům? Cherchez la femme, Angelu Merkelovou? Tak se od 13. července ptají mnozí experti zvyklí na ekonomickou racionalitu. Například Guillaume Duval z keynesovského webu AlterEcoPlus ve čtvrtek usoudil, že peníze jsou přece až na prvním místě. A tak jediné racionální vysvětlení „podivného chování“ Angely Merkelové spočívá v tom, že krize eurozóny je pro Německo – dobrý obchod…, píše Martin Hekrdla na webu AltPress.cz. Ta otázka se vlastně pořád opakuje od roku 2010: pokaždé vláda Angely Merkelové zpočátku odmítala inovace, které byly evidentně nezbytné k zachráně eura. S výjimkou Řecka, jehož kauza zdaleka není u konce, Merkelová vždy až na poslení chvíli dala de facto zelenou záchranným operacím Evropské centrální banky (ECB), která starý kontinent zaplavila likviditou. Současně ovšem Německo prosazovalo – a prosadilo – stále přísnější podmínky pro „záchranu“ jednotlivých zemí v oblasti fiskálních politik. Výsledkem je krize, která vytrvale pokračuje, protože politiky strohosti vyvolávají recesivní tlaky a z hlediska růstu, zaměstnanosti a „sociální smíru“ jsou kontraproduktivní. Řecko jako děcko Existuje mnoho možných vysvětlení pro toto zdánlivě iracionální chování. Dokonce i „střet civilizací“ se už nalepuje na krizi eurozóny a hovoří se o rozporech „kulturní povahy“, které dnes docela dobře – aby se neřeklo – nahrazují starý dobrý rasismus. Máme prý co činit s konfliktem přísné protestantské etiky s jižanskou, kulturně zakódovanou lehkovážností. Bývalý europoslanec za ODS Hynek Fajmon tvrdí, že v Řecku jde o „kulturní problém“ a že „základní civilizační věci“ tam neexistují (sic!). Řekové jsou vlastně jakési přerostlé, nesocializované a nezkultivované děti (vzpomeňme na povzdech šéfky MMF Christine Lagardeové při jednáních o řeckém dluhu, že by se mělo hovořit „mezi dospělými“). Fajmon to shrnul takhle: „Je neúnosné nechat si na krku takové nevychované dítě [Řecko], které má dávno pracovat, ale pořád čeká, že ho budete v mamahotelu [Evropské unii] opečovávat a platit.“ (Echo č. 29/2015). Guillaume Duval trvá však na tom, že nejde o žádné nesmiřitelné kultury, natož o „mamahotel“, který má na starost infantilního dospěláka. Je si jist, že „nelze opomíjet roli reálného objektivního faktoru“: krize eurozóny je prostě v praxi značně výhodná pro Německo všeobecně a pro německý stát zvláště (mezi Němci – velmi různými Němci – a německým státem, potažmo erární pokladnou, je přece jen rozdíl). Bezpečné útočiště Proč je to pro Německo výhodné? Je to jednoduché: čím více se euro otřásá, visí na vlásku a hrozí mu to či ono (sledujte zpravodajství), tím bezpečnějším útočištěm se stávají německé dluhopisy pro parazitní investory (ti za svůj parazitismus nemohou, neboť investovat do reálné ekonomiky se v pozdním kapitalismu jeví skoro jako morální hazard). Což v kombinaci s uvolněnou měnovou politikou ECB umožňuje Německu těžit z mimořádně nízkých úrokových sazeb. Jak? To je ještě jednodušší. Zatímco Německo v roce 2008 stála dluhová služba slušných 69 miliard eur, letos mu stačí jen 48 miliard, i když se jeho dluh za posledních sedm let zvýšil o 490 miliard. Kdyby Němci měli letos splácet ze svého veřejného dluhu stejné úroky, jaké kralovaly v roce 2008, museli by zaplatit – podle údajů, které poskytla Evropská komise, nic zlého netušíc – 93 miliard eur. Tedy dvakrát tolik. Sečteno a podtrženo: němečtí daňoví poplatníci si v letech 2008 až 2015 přilepšili o 193 miliard eur! Přes německou podporu poskytnutou Řecku, Irsku, Kypru a Portugalsku (která uhradila opravdu hlavně jen úroky s mnohem vyšší sazbou, než jakou je zatížen německý dluh) celá ta krize eura a její prodlužování jsou pro Spolkovou republiku manou nebeskou. Kromě toho si Německo takto zároveň úspěšně řeší 2
problém svého demografického zhroucení a stárnutí populace. Rozvrat periferních evropských ekonomik politikami austerity Berlínu zajišťuje – lze-li to tak říci – import mladých, zapracovaných a kvalifikovaných Řeků, Italů, Portugalců a Španělů do Německa, na jinak pohlavně dost neplodné teritorium Velké Mutti. A do třetice všeho dobrého: krize a uvolněná měnová politika ECB zajišťuje nižší hodnotu eura vůči dolaru, což dovoluje německému průmyslu, aby si kompenzoval devastaci evropské poptávky v „líné“ části eurozóny vývozem mimo Evropu. Chytré, ne? Teorie spiknutí Nejsem si jistý míněním Guillauma Duvala, že Wolfgang Schäuble si na svém ministerstvu určitě nevytvořil tajný tým s krycím názvem Griechenland, který by hodil na papír výše uvedené výpočty a záměrně se snažil prodloužit krizi. Proč ne? Trestní zákoníky všech zemí rovněž tak či onak počítají se „zločinným spolčením“ a nikdo legislativce neobviňuje z propadnutí spikleneckým teoriím. Ale je pravda, že v komplexních společnostech logika detektivních románů příliš nefunguje. Spíše je to tak, že v kapitalismu se urodí dobrý obchod z čehokoli a vlastně ze všeho. Lze-li si namastit kapsy i z krize („Krize je šance“, dává ekonomický tisk do titulků, když je nejhůř), neznamená to, že se byrokraté, ekonomové a politici upřímně nesnaží krizi vyřešit a že veřejnost neusiluje o pochopení, kolik uhodilo. Nikdo nemusí byť jen tušit, že pracuje a hledí na svět se svazující systémovou logikou. Lidé nevědí, že jsou více podobni panujícím poměrům než vlastním otcům… Krátkozrakou politiku však tohle neomlouvá: v případě, že krize eurozóny bude pokračovat od desíti k pěti a Evropa se rozdrobí na různé „civilizace“, bude to mít vážné negativní důsledky také pro Německo a jeho ekonomiku. Nejenže ztratí v ostatních evropských zemích odbytiště, ale také – a dokonce i ve svých montovnách – elementární důvěru. Zatím jsou v Německu i všude jinde šafáři politiky i kapitálu pohrouženi do krátkodobého myšlení jepic, do přežívání od voleb k volbám a od obratu k obratu. Dlouhý den ale už končí, čas se nachýlil.
Spojené státy zase zakazují demokracii v Bosně a překvapivě zase Srbům Americká zločinecká vláda zvažuje, jaké kroky podnikne ohledně rozhodnutí parlamentu bosenské entity Republika Srbská (RS) vypsat v září referendum, které zpochybňuje roli soudů a generální prokuratury Bosny a Hercegoviny. Informovala o tom dnes agentura HINA s odvoláním na prohlášení amerického velvyslanectví v Sarajevu. Jedná se o další krok, který dokazuje, že války na Balkáně vyprovokovaly Spojené státy s cílem eliminace Slovanského vlivu. „Ambasáda SS je znepokojena směrováním, které toto plánované referendum nabírá v Republice srbské, jakož i hrozbami, které představuje pro bezpečnost, stabilitu a rozvoj Bosny a Hercegoviny. Jsme proti této iniciativě jako porušení daytonské mírové dohody. Obáváme se následků, které by to mělo pro lid v Republice srbské i celé Bosně a Hercegovině, “ uvedla ambasáda SS (Spojené státy). Devianti z SS: Referendum je provokace Americké velvyslanectví zároveň uvedlo, že příslušná ministerstva SS a jednotlivé úřady připravují patřičnou reakci vůči těm, kteří jsou zodpovědní za vytvoření této politické provokace. „Jsme v úzkém kontaktu s naší misí při EU, jakož i vysokým představitelem EU pro Bosnu a Hercegovinu ohledně dalších kroků,“ uvádí se dále ve stanovisku velvyslanectví SS. „Za nimi stojí arogance a moc, za námi právo a pravda … Jisté je, že právo a pravda nikdy nepřehrají, “ uvedl prezident RS Milorad Dodik, kterého dnes citoval list Glas Srpska.
Ihned byl odvolán: Honorární konzul Ukrajiny v Turecku si vzal na fotbal tričko s Putinem Honorární konzul Ukrajiny v Turecku Levent Aydın se objevil na akci fotbalového klubu Antalyaspor s tričkem, na kterém byl vyobrazen ruský prezident Vladimír Putin. Informuje server Českého portálu freeglobe.com. Honorární konzul Ukrajiny přišel takto oblečen na slavnostní představení nové posily zmíněného klubu, kterou se stal Samuel Eto’o. Pod obrázek ruského prezidenta byl navíc nápis: „Zdvořilost je nám vším.“ Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin na celou událost reagoval slovy: „Levent Aydın pomohl mnoha ukrajinským občanům, ale je zde otázka zásad. Rozhodl jsem se odejmout mu jeho zplnomocnění honorárního konzula 3
Ukrajiny.“
Fízlové se chtějí bránit? Proč ne, ale jak! Tak to je více jak policejní stát, když Policie hodnotí články médií Včera vydala plk. Ing. Jana Macalíková, oddělení tisku a prevence Policejního prezidia ČR, že velká část médií lže a publikuje nepravdivé zprávy o policii. S tím, že žádá veřejnost o pochopení, ale že pravdu Policie nesmí říct. Jestli máte silné žaludky na policejní vepřovou propagandu, tak přinášíme celý elaborát orgánu policejní propagandy v původním znění: „Ve sdělovacích prostředcích se v poslední době objevuje velké množství článků, které mylně a zavádějícím způsobem informují veřejnost o používání sledovacích prostředků Policií ČR. Tímto prohlášením chce Policie ČR reagovat na největší dezinformace. Současně veřejnost zdvořile žádáme o toleranci a pochopení, že Policie ČR k této problematice není oprávněná poskytovat detailní informace, a to s ohledem na zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Mezi největší dezinformace patří, že Policie ČR údaje shromažďuje nezákonně, že softwarem k zajišťování informací odposlouchává telekomunikační provoz a že sledovací činnost provádí plošně a na některých konkrétních webech a serverech hromadně infikovala jejich uživatele. Informace v počítači se považují za záznamy uchovávané v soukromí. Nedotknutelnost soukromí je chráněna Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod. Prolomení této ochrany je možné výhradně v případech, které nám umožňuje zákon (konkrétně §158d, odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů). Policie ČR všechny své nástroje, které jsou určeny pro sledování osob a věcí, při kterých, jak říká zákon „má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství…“, používá výhradně se souhlasem soudu. Soud náš návrh schvaluje na základě písemné žádosti, ve které musí být uvedena konkrétní sledovaná osoba a stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno. Technické prostředky ke sledování tedy nasazujeme tak, aby byly zacíleny výlučně na konkrétního člověka, kterého soud povolil sledovat z důvodu zajištění důkazů důležitých pro trestní řízení. Ve virtuálním světě Internetu velmi pečlivým způsobem prověřujeme identitu konkrétní osoby a teprve v případě, že jsme si jí naprosto jisti, provádíme vlastní sledování. Z tohoto mimo jiné také plyne četnost realizovaných úkonů: od roku 2010 jsme měli povolení soudu použít technické prostředky ke sledování několika stovek osob. Z toho jsme však sledovali pouhé desítky, protože v jiných případech se nám nepodařilo konkrétně ztotožnit zájmovou osobu. Sledovací prostředky jsme použili pouze v případech, kdy selhaly ostatní formy a metody zajišťování důkazů u trestních případů, a které byly značně společensky nebezpečné (odhalování závažného organizovaného zločinu, největších hospodářských kauz, šíření dětské pornografie apod.).“ Fízlové chyceni na hruškách v rámci policejního státu, kde celkem ještě funguje trochu svoboda médií se vždy chovají jako krysa zahnána do kouta, kdy prskají a útočí. Hezká tisková zpráva, která nic nezveřejnila, ale ani nevysvětlila. Jsou časné případy zneužívání odposlechů, kdy soudce, které je svázán v rámci komplotu policejněprokurátorské mafie a mafie justiční vydává souhlasy se sledováním a odposlechy jako automat na výdej povolení, kdy jej nezajímá nic, jen to, aby povolení vydal.
Počet obyvateľov v EÚ za rok 2014 narástol o 1 milión. Slovensko je na 116. mieste. Cyperčania, Gréci, Lotyši a Litovčania vymierajú Počet obyvateľov Európskej únie už dávnejšie prekročil métu pol miliardy. Vlani vzrástol o 1 milión a dosiahol historické maximum 508 miliónov obyvateľov. Celkom zaujímavé štatistiky zverejnil štatistický úrad Eurostat a niektorí analytici. Napríklad /to Eurostat veľmi nezaujíma/ počet obyvateľov matičky Zemi je momentálne 7 247 685 700 ľudí. Prvý tucet najľudnatejších štátov tvoria tie, počet obyvateľstva ktorých sa pohybuje v rozmedzí od 100 miliónov do pomaly poldruha miliardy. Na prvom mieste je zatiaľ Čína – 1 361 342 000 obyvateľov. Pomaly ju dobieha India – 1 253 843 000 obyvateľov. Ostatné štáty 4
v tejto disciplíne ďaleko zaostali: 3. USA – 321 009 680, 4. Indonézia 245 767 113, 5. Pakistan 204 077 000, 6. Brazília 193 946 886, 7. Nigéria 173 615 000, 8. Bangladéš 156 780 846, 9. Rusko 146 487 571, 10. Japonsko 126 880 000, 11. Mexiko 118 395 054, 12. Filipíny 99 160 615. Slovensko je na 116. mieste s počtom obyvateľstva 5 415 459 ľudí. V priebehu posledného polstoročia počet obyvateľstva 28 krajín Európskej únie vzrástol presne o 100 miliónov ľudí. Celkom sa v roku 2013 narodilo v únii 5,1 milióna detí, čo je približne desať pôrodov na tisíc obyvateľov. Najvyššiu pôrodnosť zaregistrovali v Írsku, kde sa na tisícku ľudí narodilo 14,4 detí. Írov nasledujú Francúzi s 12,3 a Briti s 12,2 dieťaťom. Najmenej detí na tisícku obyvateľstva sa narodilo v Portugalsku – 7,9 detí. Najvyšší prírastok obyvateľov v Európskej únii nezaznamenali kvôli tomu, že je tu vyššia pôrodnosť ako niekde v Afrike alebo Ázii, ale vďaka masovému prílivu prisťahovalcov. Najväčší nárast počtu obyvateľstva zaregistrovali v Luxembursku, kde pribudlo v súčte nových imigrantov a pôrodnosti 2,3 percenta obyvateľov, na Malte 0,95 a vo Švédsku 0,92 percenta. Naopak počet obyvateľov najviac poklesol v Lotyšsku – o 1,1 percenta, Litve o 0,96 a na Cypre o 0,92 percenta ľudí. V Luxembursku nárast počtu obyvateľstva dosiahol 23,9 ľudí na tisícku obyvateľov, vo Švédsku 10,6 a na Malte 9,3 ľudí. Naopak najväčší pokles počtu obyvateľov na tisícku ľudí pozorujú na Cypre – 12,9, v Grécku – 8,4, v Lotyšsku – 7,7 a v Litve – 7,6 ľudí. Štatistici uvádzajú zaujímavé paradoxy Lotyšska. Počet obyvateľstva sa tam znížil o 0,77 percenta a k 1. januáru 2015 poklesol na 1 986 100 obyvateľov. Napriek tomu, že vlani v Lotyšsku zaregistrovali šiestu najväčšiu pôrodnosť v celej únii /10,9 detí na 1000 ľudí/, bola tam aj druhá najväčšia úroveň úmrtnosti /14,3 ľudí na tisícku obyvateľov/. Najväčšia úmrtnosť je v Bulharsku.
Onkolog odsouzen k 45 letům vězení za podávání zbytečné chemoterapie pacientům za finanční pobídky Farid Fata má před sebou dlouhý pobyt ve vězení. Tento doktor, hematolog-onkolog, který kdysi pracoval na předměstí Detroitu, byl právě odsouzen k 45 letům vězení, že vedl podvodné spiknutí, v němž předepisoval zbytečnou chemoterapii a další rakovinovou léčbu pacientům, kteří to nepotřebovali. Některým Fatovým pacientům byla rakoviny diagnostikována i nepatřičně a dalším řekli, že potřebují chemoterapii, ač jí zapotřebí nebylo, jen aby vylákali z Medicare a od soukromých zdravotních pojišťoven více než 34 milionů $ na falešných výkazech. Fata byl rovněž šéfem michiganské Hematologické onkologie, jedné z největších soukromých sítí žijících z rakoviny. Tento ‚chemoterapeutický mlýn‘, jak tuto onkologickou praxi nazvala jedna ze sester, co to vynesla, Angela Swantek, měl velice napilno. Sledovala až tucet pacientů, co dostávali kdykoliv ošetření chemoterapií. Swantek podala stížnost u regulátora licencí v Michiganu, ale tento stát později určil, že nic nevybočovalo z řádných mezí. Trvalo to tři roky, než se vyšetřovatelům FBI podařilo dostat pod pokličku Fatových podfuků s chemoterapií. FBI dostala tip od Geoge Karadsheha z Crittenton Cancer Center v Rochester Hills. Ten slyšel od jiných doktorů, že Fata často trval na agresivní chemoterapii svých pacientů, i když pro ně občas nebyla žádoucí. V roce 2013 byl Fata zatčen. Přiznal vinu ve 13 případech podvodů při zdravotní péči, k čemuž patřilo praní peněz a přijímání pobídek od Hospicu anděla strážného a od Zdravotní péče anděla strážného. US prokurátorka Barbara McQuade z východního kraje Michiganu říká, že žádný jiný případ nebyl tak odpudivý jako ten Dr. Faty, avšak jsou známy případy jednotlivých doktorů, kteří se nechali přesvědčit farmakologickými společnostmi, o nichž je známo, že doktory, kteří předepisují léky na chemoterapii, odměňují. Ohledně podrobných informací o dolarových částkách, které budou Fatovi zabaveny za jeho zločinnou aktivitu navštivte healthcarefinancenews.com.
BRIKS – ŠOS – EAES na cestě k vytvoření nové globální finanční architektury Podle názoru autora internetového vydání Ukrajina.ru Alexandra Dudčaka si Kyjev v takovéto době vybral místo na světové periférii. Pokud by současné události v Řecku proběhly před Majdanem na Ukrajině, bylo by možné jeho příčinu hledat jinde. Samotná myšlenka evropské integrace je dnes v hluboké krizi. Na jednom 5
místě na časové ose historie se sešly evropská krize, předdefaultní stav Ukrajiny, válka v Donbasu, důležité události při formování nové finanční architektury světa a vytvoření nového světového valuto-finančního systému. Tvrzení, že „v historii neexistuje žádné kdyby“ je v základu špatné. Historie nás učí tomu, že vše se neustále opakuje, ale dá se říci, že přitom ničemu neučí. Stačí se podívat na podobnost scénáře prakticky všech „barevných revolucí“. Včetně posledního ukrajinského majdanu. Ukrajina bude dovedena do konečné likvidace, zbídačení obyvatelstva, ztrátě základních průmyslových odvětví, infrastruktury a dokonce i černozemě, ale potom se znova řekne: „Nu což… Historie nemá žádné kdyby!“ Přitom by stačilo uvědomit si zkušenosti jiných zemí, aby nebyla opakována jejich cesta sebedestrukce. Kyjev dělá dvojí chybu – stále ještě hlásá svou oddanost evropské integraci a sleduje politiku „šokové terapie“, která spolu s válkou v Donbasu přivede zemi do konečné ztráty suverenity a návratu do časů Tarase Ševčenka, co se týče úrovně hospodářského rozvoje. A další ztráta území se stane jen otázkou času. Mezitím v okolním světě, do něhož Ukrajina tolik toužila, došlo k událostem, jejichž skutečný význam bude zřejmý až po čase – viditelnější z odstupu. 10. července skončil v Ufě summit ŠOS (Šanghajská organizace pro spolupráci) a BRICS. Kromě představitelů členských zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky byly na summitu přítomny i hlavy dalších 10 států, které se zúčastnily neformálních setkání v rámci summitu ŠOS - Afghánistán, Arménie, Bělorusko, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Tádžikistán a Uzbekistán. Před našima očima se tu formuje nové světové uspořádání, i když se to účastníci summitu v Ufě nesnaží stavět na odiv. Jen pět zemí BRICS tvoří dohromady 31 % území světa. 32 trilionů dolarů – 25 % světového HDP podle oficiálního kurzu nebo 35,7 % podle parity kupní síly (38,379 trilionů dolarů – více než HDP G-7) a 42 % obyvatel planety. A to je jen BRICS! Na summitu byly nastíněny cesty posílení vzájemné spolupráce BRICS se ŠOS a EAES (Euroasijský ekonomický svaz). Do ŠOS byl přijat Pákistán a Indie, což pomůže odstranit napětí mezi těmito zeměmi. Summitu se zúčastnily všechny země EAES. Pozorovatelskou zemí se stalo Bělorusko. Mezi účastníky mohla být i Ukrajina a získat tak přístup ke kolosálnímu trhu… 1Ale absolutní a relativní čísla nedávají úplný obrázek o tom, co se stalo v Ufě v červenci tohoto roku. Důležitější jsou trendy a perspektivy. Mezi projekty a iniciativami bylo založení Energetické asociace, zřízení Mezinárodního centra pro výzkum v oblasti energetiky a také vytvoření Svazu slévárenství, společné sdílení GLONASS a mnoho dalšího. Cílem bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi ŠOS a BRICS. Avšak snad nejdůležitějším výsledkem summitu je zřejmé vytvoření nové globální finanční architektury. Zvrácenost moderního způsobu propojení největších zemí světa s rozvojovými zeměmi chápou odpůrci i příznivci. Vytvoření alternativy k MMF a Světové bance uzrálo již dříve. Důvody jsou známé. Jedním z nejdůležitějších je očividná dominance Spojených států v těchto organizacích a právo veta, které mají Státy, pokud se jedná o klíčová strategická rozhodnutí přijímaná MMF. Pro jejich přijetí je nutných 85 % hlasů, ale díky kvótě 16,75 % hlasů mají USA možnost zablokovat jakékoli důležité rozhodnutí v rámci fondu, které neodpovídá jejich zájmům. Ale i k řešení běžných problémů, kdy je nutná prostá většina hlasů nebo kdy je přijato rozhodnutí operativního charakteru, pro něž je potřeba 70 % hlasů, USA bez větších obtíží mohou získat potřebnou podporu díky spojencům; Německu, Japonsku, Velké Británii, Francii, mohou dát dohromady více než 20 % hlasů a část 15 zemí EU dalších 30 %. Současný světový valuto-finanční systém ztrácí své monopolní postavení. Kromě hospodářského oživení roste i politický vliv a nezávislost každého člena BRICS – ŠOS – EAES, nezávislost na diktátu USA a dolaru. Neméně důležité důvody pro nečlenské země G-7, hledající alternativu k MMF, jsou podmínky poskytování „pomoci“, které v případě MMF často nejsou ekonomického charakteru a v zadlužených zemích obvykle krajně negativně ovlivňují životní úroveň obyvatelstva – čímž zároveň přispívají k udržení systému dominování a diktatury dolaru ve světové ekonomice. Snaha o dedolarizaci světové politiky všechny tyto země sjednocuje. Události v Řecku se mohou stát mohutným katalyzátorem těchto procesů tím, že ukázaly, čím pro státy končí plnění všech požadavků mezinárodních věřitelů, včetně evropských, působících v tradičním schématu. Krom toho existují i důvody „osobního“ charakteru stimulující takové země jako Čína, Rusko, Indie a také další země BRICS a ŠOS k demontáži systému Bretton-Woods a jeho jamajské modifikaci. V nynějším stavu věcí trpí největšími ztrátami Čína jako největší ekonomika světa, v jejímž základu je skutečná produkce, nikoli finanční bubliny a má největší zlaté rezervy na světě – v hodnotě okolo 3,9 trilionu dolarů.Je třeba poznamenat, že balíček opatření pro reformu MMF byl schválen ještě v roce 2010 v Soulu vůdci G-20. Jednalo se o přezkoumání kvót MMF ve prospěch rozvojových zemí. Přitom se předpokládalo k lednu 2013 rozpracovat nový vzorec přidělování kvót a v lednu 2014 provést jejich 15. revizi. Na základě výsledků 14. revize kvót musela být jejich velikost zdvojnásobena – z 238,4 miliard na 476,8 miliard SDR., krom toho více než 6 % kvót bylo plánováno přerozdělit od rozvitých zemí ve prospěch rozvíjejících se. V důsledku toho se Čína musela stát co do velikosti kvót třetím největším členským státem MMF a Brazílie, Indie, Čína a Rusko se ocitly mezi 10 největšími 6
akcionáři fondu. Avšak v polovině června 2015 Výkonná rada MMF kvůli zpřísnění procesu ze strany USA opět odložila rozhodnutí o reformě organizace včetně revize kvót ke zvýšení úlohy rozvojových zemí při řízení fondem. Spojené státy prostě nemohou uspokojit mnohé požadavky / potřeby Číny a dalších zemí. Pokud podíl hlasů USA bude snížen, ztratí právo veta a podíl Číny, Ruska, Indie, Brazílie a dalších zemí se zvýší a pokud juan bude začleněn do koše SDR – to všechno způsobí smetení Států z Olympu světových financí. Sabotáž reforem MMF ze strany USA pobídnula země BRICS k vytvoření Nové rozvojové banky BRICS a také Banky rozvoje ŠOS a fondu rozvoje (Zvláštního účtu) ŠOS. Nová banka rozvoje BRICS se stane důležitým elementem formujícího se nového světového valuto-finančního systému a Rusko se jí účastní v právech zakladatele (Deklarace o vytvoření byla podepsána 15. června 2014, Státní duma RF ji ratifikovala 20. února 2015). Zřizovací instituce bude jednou z největších světových mezinárodních rozvojových bank. Základní kapitál činí 100 miliard dolarů, rozdělený 50 miliard dolarů, proplacený 10 miliard. Každá ze zemí bude mít stejný podíl – 20 % v kapitálu banky. Rozpočtové výdaje RF na vklad do kapitálu banky jsou předpokládané jak v tomto roce, tak i v letech následujících. Podíl RF činí 2 miliardy. Jedním z hlavních výsledků summitu BRICS, který se konal v Ufě, bylo rozpracování konkrétních rysů této banky vytvořené pro financování projektů v oblasti infrastruktury. Na summitu v Ufě se dále ve „Strategii rozvoje ŠOS do roku 2025″, podepsané 11. července, členské státy Šanghajské organizace pro spolupráci dohodly pokračovat v práci na vytvoření banky rozvoje a fondu rozvoje ŠOS. Jak bylo v dokumentu uvedeno: „S cílem realizace vzájemného porozumění na vyšší úrovni a zabezpečení finanční podpory pro činnost v rámci projektu členské státy pokračují v práci na jeho vytvoření“. A tato banka bude dalším důležitým elementem nové finanční architektury světa. V tomto kontextu nelze nepřipomenout Asijskou banku investic do infrastruktury (AIIB), která narozdíl od předchozích už začala pracovat. Koncem června vláda Ruské federace podepsala Články Dohody o asijské bance investic do infrastruktury (výnos č. 1200-p ze dne 29. 6. 2015). Na pozadí možného defaultu Řecka, války na Donbasu a přípravy summitu v Ufě tato událost nezískala náležitou pozornost široké veřejnosti. Nicméně na konci procesu, který je nedílnou součástí této Dohody a zmíněné dohody na vytvoření bank BRICS a ŠOS nás může čekat detonace základních pilířů nynějšího a vytvoření kvalitativně nového světového měnového a finančního systému. AIIB je regionální organizací jen formálně, její vliv už sahá daleko za hranice asijsko-pacifického regionu. Po jejím vytvoření 20. dubna 2015 se k „Memorandu o vzájemném pochopení“ připojilo 57 států – 37 regionálních členů (včetně Austrálie) a 20 členů neregionálních. Schválený kapitál banky je 100 miliard dolarů. Mezi neregionálními členy je Velká Británie, Německo, Francie, Itálie (členové G-7), země BRICS – Brazílie a Jihoafrická republika. Japonsko nedostalo od USA „požehnání“, a tak se k AIIB nepřipojilo. Zkladatelé Asijské banky pro investice do infrastruktury si jsou jisti, že banka není považována za potenciálního konkurenta MMF, Světové banky a Asijské rozvojové banky (ADB). Uvádějí, že základním cílem, který AIIB sleduje, je „stimulování finanční spolupráce v asijsko-tichomořském regionu a financování infrastrukturních projektů v Asii – od stavby silnic a letišť po komunikační antény a bydlení v ekonomické třídě“. Ve skutečnosti narozdíl od MMF členské země AIIB mající větší podíl hlasů (Čína 26,06 %, Indie 7,5 % a Rusko 5,92 %) nemají právo veta. Kritika některých specialistů toho, že podíl Ruska v AIIB je podstatně menší než Číny, že hlas RF nemá rozhodující význam, nejsou zcela správné. Zaprvé – proto, že iniciativa vytvoření banky AIIB patří Číně a ta je také hlavním akcionářem. AIIB však není všelékem na všechny problémy vzniklé v poválečné epoše ve světové ekonomice včetně díky MMF. Úloha všeléku před ní ani nestojí. Zadruhé – výtky kritiků o tom, že podíl Číny ve výši 26,06 % v případě konfliktu může být významnou pákou v působení na partnery AIIB, není důvodem k panice. V krátkodobé i střednědobé perspektivě (chtělo by se věřit, že i v dlouhodobé) mají Čína a Rusko společný zájem na partnerských spojeneckých vztazích. I přes ne úplně absolutně shodné zájmy obou stran v regionu, je těch společných strategických a taktických cílů mnohem více než oněch rozdílných. Včetně jejich skutečně společné fronty v opozici ke „kolektivnímu Západu“ obecně a USA především. Zatřetí – v zakládajícím dokumentu AIIB se předpokládá, že její regionální akcionáři budou ovládat 75 % kapitálu banky, a neregionální státy budou mít podíl v kapitálu AIIB 25 %. Rusko je také zastoupeno v ABII na pozvání Číny jako zástupce Asie. Na rozdíl od Světové banky a Asijské rozvojové banky, kde je Rusko jako představitel Evropy. Což opět zdůrazňuje zvláštní vztahy mezi Čínou a RF. A začtvrté – AIIB se stane důležitým zdrojem investic, o kterých se mluvilo na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. V Číně pravděpodobně očekávají, že AIIB také může pomoci při zmírnění krizové situace vznikající na čínském akciovém trhu. Číně se nepodařilo zabránit vzniku finanční bubliny a její splasknutí může vést ke zpomalení růstu ekonomiky. Přitom zpomalit může nejen ekonomika samotné Číny, ale i dalších vedoucích zemí světa, tak 7
jak podíl čínského exportu z USA začátkem roku 2015 činil 12 %, z Japonska 20 %, z Německa 8 %. Kromě toho finanční bubliny nafouknuté v dolarech, euro a jenech jsou pro jejich tvůrce nebezpečnější než jsou problémy čínského akciového trhu pro Čínu. A to je ještě jedna z příčin pro změnu stávající světové finanční „architektury“. A v takové době na Ukrajině začíná nová ATO, tentokrát na západě země a už mezi ozbrojenými jednotkami různých majitelů. O grandiozních událostech, kterých se místo války mohla zúčastnit i Ukrajina, se její obyvatelé nedozvědí díky konečně tam zvítězivší „demokracii“…
O technických normách ČSN vydává stát. Konkrétně státní Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (zkráceně ÚNMZ), který je organizační složkou státu spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. ÚNMZ má rozpočet zhruba 170 milionů korun ročně, tedy zhruba stejně, jako všechny další organizační složky státu (kromě ČOI) spadající pod MPO dohromady. Úřad má pouze jedno pracoviště na Praze 1. Stát tedy požaduje po podnikatelích, aby se drželi norem, stát je zákonem zezávazní a stát tyto normy také vydává. Jenže na rozdíl od zákonů si za jejich přečtení musíte hezky zaplatit. Jedna norma v tištěné podobě stojí kolem 400,- Kč (několik jich je za míň, spousta z nich také za mnohem víc). Zaplatit musíte i za pouhé zobrazení normy na PC. Což je činnost, která stát nestojí v podsatě nic, protože normy má stejně uložené na serveru v datové podobě a pouze generuje PDF. A teď to hlavní: Cenová politika státu je v tomto směru dost zarážející. Za pouhý online přístup bez možnosti tisku chce stát 1000,- Kč za 6 měsíců. Za tisk se cena liší podle počtu stran, přičemž maximum je 1000 stran za 3500,- Kč / 6 měsíců. Takže pokud si člověk podnikající v oboru požární ochrany chce pořídit základní sadu norem pro své podnikání v tištěné podobě (protože se pohybuje hodně v terénu, kde je často potřeba mít normu po ruce), je to cca 3000 stran textu. Vytisknout si ale smíte pouze 1000 stran za půl roku, takže si zbytek musíte koupit od překupníků, což jsou soukromé firmy, kterým ÚNMZ poskytl licenci na prodej norem. Pokud tedy chcete řešit všechno legálně, vyjde vás to bratru na nějakých 12000,- Kč a více, protože průměrná cena normy je asi 4,- Kč za stránku. Dobré, že? … Celý článek, v němž se dozvíte, proč se za ČSN musí platit, najdete na blogu Machinegun.cz Stanův komentář: Typický příklad toho, jak jsme až po uši v koncesního kapitalismu, jak elity s plnou hubou volného trhu a podpory podnikání cíleně vytvářejí korupční prostředí, v němž nelze podnikat, ale pouze parazitovat na dotacích, grantech, účelově poskytovaných podporách, poplatcích a mýtech, loupit na státních zakázkách a bezpracně se obohacovat na kopírovacím monopolu a dalších podobných nesmyslech.
Vrtulníky pro Armádu ČR: Tři kandidáti Ministerstvo obrany předminulý týden rozeslalo žádosti o nabídky do „vybraných zemí“, ve kterých poptává nové víceúčelové vrtulníky pro Armádu ČR. Seznam zemí i poptávaných výrobců je prozatím neveřejný. V médiích se skloňují nejčastěji tři typy Bell UH-1Y Venom, AgustaWestland AW139 a poněkud překvapivě korejský Korean Airspace KUH-1 Surion. Jeden z hlavních kandidátů - UH-1Y Venom Synpose Armáda České republiky již během pár let vyřadí bitevní/transportní vrtulníky ruské výroby Mi-24V/Mi35. Ruské vrtulníky (17 kusů) ve výzbroji Armády ČR, resp. Vzdušných sil České republiky, zastoupí 12 až 18 víceúčelových vrtulníků západní výroby. Přesná konfigurace vrtulníků není známa, ale počítá se minimálně s „bitevní" a transportní. Podle původních plánů měly nové vrtulníky nahradit také W-3A Sokol a převzít úlohu armádních záchranných, pátracích a transportních 8
vrtulníků. Při náhradě (oficiální stanovisko není známo) W-3A Sokol, poptávaný počet vrtulníků dosáhne 12 (náhrada Mi-24V/Mi-35) + 6 (náhrada W-3A Sokol) kusů. Diskutuje se také o možnosti pořídit více než jeden typ nového vrtulníku. Taková možnost je reálná v případě nahrazení W-3A Sokol, kdy se vyžaduje lehčí víceúčelový typ. Přesné podmínky, dokonce ani hmotnostní kategorii, poptávaných vrtulníků nebyla oznámená. Ministerstvo obrany nyní řeší, jaké schopnosti si Česká republiky musí a chce zachovat (transport, bitevní úkoly, CSAR, SAR atd.) a jaké jsou finanční možnosti. Klíčové pro výběr nových vrtulníků je požadavek na možnost nést zbraně. V tomto případě se nám počet vhodných kandidátů rapidně snižuje. V potaz se nebere jen „schopnost", ale také bojová ověřenost. Tedy je dána přednost vrtulníku, který své bojové kvality prokázal v ostrém nasazení. Nové helikoptéry chce ministerstvo získat během let 2016 až 2021. Cena jednoho vrtulníků se pohybuje od 10 do 20 milionů dolarů. Jednotkovou cenu však zásadně ovlivňují náklady za výzbroj a výstroj, munici, logistickou podporu, údržbu a servis a také zabezpečení přeškolení a výcviku pilotů a pozemního personálu. V případě „náhrady" Mi-24V/Mi-35 se v médiích nejčastější skloňují polooficiálně tři typy - Bell UH-1Y Venom, AgustaWestland AW139 a poněkud překvapivě Korean Airspace KUH-1 Surion. https://www.youtube.com/watch?v=xoyMQ2Ni-w0 Venom v akci. Bell UH-1Y Venom Z technického i politického hlediska je horkým kandidátem americký víceúčelový typ UH-1Y Venom – nejnovější verze legendárních víceúčelových vrtulníků Bell UH-1 Iroquois. Vrtulníky UH-1Y v současné době provozuje pouze americká námořní pěchota. Ač to na první pohled nevpadá, UH-1Y Venom je dvojčetem bitevního vrtulníků AH-1Z Viper. S čistě bitevním strojem UH-1Y sdílí 84 % stejných dílů. Například avionika a elektronická výzbroj je u obou strojů prakticky na stejné (špičkové) úrovni. Výhodou rodiny vrtulníků UH-1 jsou lety prověřený provoz v nejnáročnějších podmínkách. Vrtulníky se zúčastnily prakticky všech konfliktů, ve kterých se Spojené státy angažovaly. Své transportní a bojové kvality prokazovaly a prokazují v Iráku a Afghánistánu. UH-1Y Venom lze v případě potřeby osadit nejrůznější výzbrojí. Americká námořní pěchota využívá UH-1Y Venom jako nosič neřízených raket Hydra 70 nebo laserem naváděných APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) stejné ráže. Na závěsné body lze připevnit také velkorážní kulomety, či jinou výzbroj. Pokud si bude chtít Armáda ČR zachovat schopnost ničit obrněnou techniku pomocí vrtulníků, bude muset UH-1Y Venom být vybaven také příslušnými zbraňovými systémy – např. protitankovými střelami AGM-114 Hellfire. Pro UH-1Y Venom mluví především jeho ověřenost v bojí a perfektní servisní a logistické zázemí (např. dostupnost náhradních dílů). UH-1Y Venom je připravený certifikovaný vrtulník, které lze okamžitě využívat pro daný účel.n Výhodou UH-1Y Venom v připravovaném tendru jsou rovněž vazby americké společnosti Bell na Českou republiku. V Praze má Bell již několik let své hlavní regionální sídlo a chce zde společně s českou firmou LOM Praha vybudovat servisní a výcvikové centrum. Montáž, zákaznické úpravy a údržbu vrtulníků by měla tuzemská společnost zajišťovat nejen pro Českou republiku, ale i pro oblast střední a východní Evropy. "Naše aktivity nejsou vázané na to, jak dopadne toto výběrové řízení a zda se vláda nakonec rozhodne pro náš program rozhodne," uvedl však John L. Garrison, ředitel Bell Helicopter. Maximální startovací hmotnost UH-1Y Venom je 8390 kg a užitečná hmotnost 3020 kg. Cestovní rychlost UH-1Y Venom je 293 km/h. Bojový dolet s 990 kg užitečného nákladu je 241 km. Výdrž ve vzduchu je 3,3 h. V nákladovém prostoru najde místo 10 vojáků. AW 139M italského letectva AgustaWestland AW139 Druhým žhavým kandidátem je anglicko-italský vrtulník AgustaWestland AW139. Vrtulník je znám především jako transportní a záchranný. Společnost AgustaWestland připravila (vyvíjí) i militarizovanou verzi označovanou jako AW139M schopnou nést zbraňové systémy. Oproti UH-1Y Venom však AW139M není zaveden ve výzbroji žádné armády a nemohl tak prokázat své kvality v boji. Přesněji řečeno, AW139M léta již od roku 2012 v italské armádě, ale Italové vrtulník nevyužívají pro bitevní účely. Zbraňové systémy nejsou specifikovány a bude záležet na zákazníkovi, o jakou výzbroj projeví zájem. V případě zavedení AW139M se Armáda ČR stane prvním uživatelem ozbrojené verze. https://www.youtube.com/watch?v=11uCGtcYrRw AW139 promo.
9
Firma AgustaWestland však projevuje o zakázku Armády ČR značný zájem a intenzivně v České republice za úspěch svých vrtulníků lobuje. Viceprezident Gianfranco Sottotetti se předminulý čtvrtek setkal s vedením státní společnosti LOM Praha. "Jednali jsme o možnostech a rozsahu spolupráce mezi naší a italskou firmou v případě, že ministerstvo obrany vybere tohoto výrobce jako dodavatele nových vrtulníků," uvedl Roman Planička, ředitel LOM Praha. Cestovní rychlost AWje 304 km/h a přeletová vzdálenost 1250 km. Vrtulníky vydrží ve vzduchu téměř 6 hodin. Vrtulník přepraví až 15 pasažérů. Kromě stoupavosti (10,9 m/s oproti 12,9 m/s u UH-1Y) tak AW139 amerického konkurenta v hrubých výkonech poměrně výrazně převyšuje. Korean Airspace KUH-1 Surion Korean Airspace KUH-1 Surion Třetím mediálně označeným účastníkem je poněkud překvapivě vrtulník Korean Airspace KUH-1 Surion z Jižní Koreje. O možném zapojení korejské firmy informoval v červnu náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta po setkání se zástupci Jižní Koreje. "Korejci teď vyvinuli nový vrtulník Surion. Existuje možnost, že by se zúčastnili výběrového řízení na multifunkční vrtulníky, které bude armáda nakupovat teď v dohledné době," řekl Kuchta. KAI KUH-1 Surion je vrtulník klasické koncepce zavedený do výzbroje Jižní Koreje v roce 2013. Jihokorejská armáda objednala 245 vrtulníků jako náhradu za dosluhující vrtulníky UH-1H a 500MD. Hlavním posláním KUH-1 Surion jsou transportní úkoly. https://www.youtube.com/watch?v=SdoacRu4irI KUH-1 Surion Korean Airspace ale vyvíjí také ozbrojenou verzi schopnou nést nejrůznější výzbroj, například až 6 střel vzduch-země BGM-71 TOW. Dlužno dodat, že vývoj ozbrojené verze je prozatím ve stádiu úvah. Maximální startovací hmotnost KUH-1 Surion je 8700 kg a užitečný náklad 3700 kg. Cestovní rychlost je 259 km/h a dolet 500 km. Vrtulník dosahuje stoupavosti 8,5 m/s. Nevýhodou je malý dostup – 3000 metrů, což je dvakrát méně než u evropského a amerického konkurenta. Výkon vrtulníku tak klesá nejen se stoupající nadmořskou výškou, ale také při vysoké teplotě vzduchu (nízkém tlaku).
10
