Změny v zahraničním obchodě ČR s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem po ustavení celní unie Shrnutí Celní unie mezi Ruskou federací, Běloruskem a Kazachstánem oficiálně vznikla dne 1. ledna 2010, kdy vstoupil v platnost jednotný celní sazebník. Jednotný celní prostor by měl být vytvořen v červenci 2010, kdy vstoupí v platnost společný celní zákoník. Vytvoření celní unie bude mít širší důsledky. Změní nejen konkrétní podmínky pro obchodování s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, ale bude mít rovněž dopad na sjednávání nových smluvních dokumentů (např. nové dohody EU-Rusko) a na multilaterální vztahy, a to především přístup zemí celní unie ke Světové obchodní organizaci (WTO). Pokud jde o přímý dopad na zahraniční obchod ČR se zeměmi celní unie, nebyly zjištěny významné negativní dopady na český export1. Celní unie by naopak měla našemu vývozu přinést zlepšení přístupu na trh Ruska a Běloruska. Zhoršení přístupu můžeme očekávat pouze v případě Kazachstánu. Aplikace nového celního sazebníku zeměmi celní unie by měla přinést celkový pozitivní efekt, který je možné kvantifikovat pomocí celkového ročního snížení celního zatížení o částku 227 mil. Kč. V případě Ruska, které patří mezi prioritní země českého exportu, dochází vytvořením celní unie ke snížení celních tarifů u cca 20% ze sledovaných položek, což bude znamenat poměrně významné zlepšení přístupu českých firem na ruský trh. Snížení celkového celního zatížení je možné odhadnout na částku 257 mil. Kč. Na český vývoz by mělo mít příznivý dopad především snížení celních sazeb mnoha průmyslových výrobků jako např. některých druhů osobních automobilů, letadel, mechanických strojů, klimatizačních zařízení a kompresorů. Na bilaterální obchod s Kazachstánem bude mít vytvoření celní unie spíše negativní dopad, neboť dochází k poměrně rozsáhlému navyšování celních tarifů. Ve vzájemném obchodě dojde ke zvýšení cel u cca 45% položek našeho exportu, což přinese odhadované zvýšení celkového celního zatížení o cca 67 mil. Kč. Zvýšení cel ovlivní především tradiční export léků a veterinárních očkovacích látek, dále vývoz radiolokačních přístrojů, rozvaděčů a sulfátového papíru. Pokud jde o Bělorusko, můžeme očekávat zlepšení podmínek přístupu na trh, neboť na základě nového celního sazebníku dojde ke snížení celních sazeb u cca 20% položek významných pro český export. V této souvislosti by mělo dojít k poklesu celního zatížení v částce cca 37 mil. Kč. Příznivý dopad by snížení celních sazeb mělo mít např. na vývoz balicích strojů, montovaných staveb ze železa a oceli, čerpadel pohonných hmot, armaturních výrobků a radiolokátorů.
1
Základem analýzy bylo 100 nejvýznamnějších položek českého exportu v roce 2008 pro každou ze sledovaných zemí.
1. Obecné dopady vytvoření celní unie Celní unie (CU) mezi Ruskou federací, Běloruskem a Kazachstánem2 oficiálně vznikla dne 1. ledna 2010. V rámci CU bude unifikován dovozní režim, ale jen u přístupu na trh pro zboží - bude aplikován jednotný celní sazebník, který byl přijat dne 27. listopadu 2009 (http://www.tsouz.ru/db/ettr/tnved/Pages/default.aspx). CU jako taková by měla začít fungovat od 1.července 2010, kdy nabude účinnosti společný celní zákoník (http://www.tsouz.ru/Docs/Kodeks/Pages/default.aspx). K 1. červenci 2010 by mělo dojít k odstranění celních kontrol na vnitřní rusko-běloruské hranici a o rok později i na kazašskoruských hranicích – tj. vytvoření společného celního prostoru na území těchto států a jednotné celní hranice na jejich vnějších hranicích. Celní unií budou společně poskytovány rozvojovým zemím jednostranné celní výhody podle systému všeobecných celních preferencí (GSP), sjednávány dohody o volném obchodu a provozovány svobodné ekonomické zóny. Ostatní disciplíny jako služby, investice, technické překážky obchodu, práva k duševnímu vlastnictví a daně, zůstanou pod národní regulací. RU, BY i KZ budou rovněž samostatně provádět antidumpingová šetření. Vytvoření celní unie bude mít širší důsledky. Změní nejen konkrétní podmínky pro obchodování s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, ale také přístup ke sjednávání nových smluvních dokumentů, např. nové dohody EU-Rusko, která by měla nahradit dosavadní dohodu o partnerství a spolupráci. Vytvoření CU bude mít dopad i na multilaterální vztahy, a ovlivní jejich přístup ke Světové obchodní organizaci (WTO), a s ním spojený vstup do OECD, který je momentálně posuzován v případě Ruska. Pokud jde o přístup do WTO, potvrdily všechny tři země, že vstup do WTO pro ně zůstává prioritou. Přístupová jednání Ruska, Běloruska i Kazachstánu budou pokračovat a budou ukončena individuálně jako jednání tří suverénních států v souladu s mandátem pracovních skupin WTO pro přístupy těchto zemí. Změna přístupové vyjednávací pozice Ruska však způsobí komplikace v přístupu, a to především v důsledku nejasností o dopadech vzniku CU na závazky z dosavadního přístupového procesu. Průtahy v přístupovém procesu Ruska jsou jednou z negativních stránek vzniku CU. Zapojení Ruska jako strategicky významného ekonomického partnera do multilaterálního obchodního systému je zásadní pro zajištění předvídatelnosti a právní závaznosti jeho chování. Rusko jako člen WTO bude nuceno respektovat moderní principy obchodování, nediskriminace, národního zacházení, přiznání členským zemím doložky nejvyšších výhod a také relativní transparentnost. Co se týká sjednání nové dohody s RF, která by měla nahradit Dohodu o partnerství a spolupráci, je EU nucena přehodnotit svůj přístup v jednáních, a to právě s ohledem na předpokládané komplikace vstupu RF do WTO v souvislosti s ustavením CU. Vyjednávací koncept dosud počítá s tím, že EU uzavře dohodu s RF již jako členem WTO. V případě dopadu CU na bilaterální obchodní výměnu má zásadní význam aplikace již zmíněného nového celního sazebníku. Nové celní sazby budou mít na zahraniční obchod s jednotlivými zeměmi CU odlišný efekt, neboť v současné době uplatňují země různé celní sazby. Jednotný celní sazebník CU je založen z cca 92% na clech aplikovaných Ruskem (včetně nedávného nárůstu). Celní sazebník používá ad valorem celní sazby 5, 10, 15, 20 %, u řady výrobků se předpokládá aplikace specifické celní sazby (zejména 2
Záměr připojit se k celní unii deklaroval Kyrgyzstán, Tádžikistán hovoří o pozici pozorovatele.
potraviny nebo dopravní prostředky podle kubatury). U Kazachstánu tak dojde k poměrně výraznému zvýšení sazeb, a to vzhledem k tomu, že aplikovaný celní režim byl relativně liberální. V případě Běloruska dojde jen k omezenému nárůstu, neboť běloruský celní sazebník byl již nyní velmi blízko ruskému.
2. Dopady na zahraniční obchod s jednotlivými zeměmi Dopady na obchod s Ruskem3 Na základě nového celního sazebníku dojde ke snížení celních sazeb u 1 602 celních položek a jejich zvýšení u 708 celních položek; 8831 položek by mělo zůstat beze změny. Dopady na zahraniční obchod EU - Rusko Z celkového objemu obchodu EU-Rusko ve výši cca 78 mld. EUR by měly nižší sazby ovlivnit objem exportu ve výši 9 mld. EUR; zvýšení celních sazeb se dotkne cca 14 mld. EUR. Očekává se, že nárůst cel bude činit cca 540 mil. EUR za rok. Největší podíl zvýšených celních sazeb připadá na automobilový sektor a zemědělské stroje, dotčené jsou i železné a ocelové výrobky, balící stroje a některé druhy strojních zařízení a nástrojů, televizních přijímačů, výrobků z kůže, čokolády, mléčných výrobků a masa a vnitřností. Dopady na zahraniční obchod ČR V roce 2008 bylo z ČR do RU vyvezeno zboží v celkové hodnotě 68 mld. Kč (2,7 mld. EUR), v období leden - říjen 2009 činila hodnota vývozu 37 mld. Kč (1,4 mld. EUR). Zkoumaných 100 největších položek českého exportu do RU představuje 65 % hodnoty našeho vývozu do RU (za tři čtvrtletí 2009 je to 66 %). Vycházíme-li ze struktury vývozů v roce 2008, došlo by ke změnám tarifu u 22 ze 100 sledovaných položek; ve všech 22 případech celní sazba poklesne. U ostatních 80 vývozních komodit nedochází ke změně dovozního cla. Pokud budeme uvažovat 100 nejvýznamnějších položek našeho exportu, bylo na ně v RF v roce 2008 vyměřeno dovozní clo v hodnotě cca 1,4 mld. Kč. Pokud bychom pro výpočet použili nové celní sazby CU, byla by hodnota vyměřeného cla cca 1,1 mld. Kč, což by znamenalo poměrně výrazné zlepšení přístupu na trh českých firem. Snížení celního zatížení by představovalo částku cca 257 mil. Kč4. 3
Základem analýzy dopadů nových dovozních celních sazeb na vývoz českých firem na teritorium vznikající CU se stala statistika vývozu z ČR do Běloruska, Kazachstánu a Ruska za rok 2008 a za období leden – říjen 2009. Zkoumání bylo podrobena stovka nejvýznamnějších položek českého exportu do těchto tří zemí, představujících kolem 70% hodnoty vývozu do daného teritoria. Údaje celní statistiky jsou dostupné pouze v 8místné kombinované nomenklatuře celního sazebníku, jednotný celní sazebník (Common External Tariff) CU často rozlišuje dovážené zboží podrobněji v 10místné kombinované nomenklatuře a jednotlivým podpoložkám přiřazuje mnohdy odlišné dovozní celní sazby. Je nutno vzít v potaz i fakt, že dosud nejsou dořešeny výše celních sazeb u cca 400 citlivých položek (strany se na nich doposud nedohodly a jejichž výše by měla být vyřešena k 1. 7. 2010). Pokud jde o agrární obchod nemá, podle stanoviska Ministerstva zemědělství, vznik celní unie významný dopad. 4 Vzhledem k tomu, že statistické údaje o českém vývozu jsou v dispozici pouze v 8místné nomenklatuře a sazebník CU rozlišuje velmi nestandardně v mnoha případech výši celních sazeb na úrovni 10místné nomenklatury, bylo pro provedení výpočtu v některých případech nutné použít průměrnou celní sazbu pro 8místnou nomenklaturu. V této souvislosti došlo ke zkreslení výpočtu celkové výše vyměřeného cla.
Mezi nejdůležitější vyvážené komodity do RU patří karosérie osobních motorových vozidel (podíl kolem 7 % na celkovém exportu), osobní vozidla (s obsahem 1500–3000 cm3 podíl 3,2 %, s obsahem 1000–1500 cm3 podíl 2,8 %), hnací nápravy (podíl 3,6 resp. 2,8 %) a další součásti k průmyslové montáži vozidel jako jsou motory, akumulátory, součásti karosérií; dále léky (podíl 3,5 resp. 2,5%), turbokompresory, turbogenerátory, digitální zařízení a paměťové jednotky pro zpracování dat, ploché válcované výrobky, nejrůznější typy výrobních strojů (k výrobě skla, papíru, plastů) a jejich části, součásti parních turbin, soustruhy, obráběcí centra atd. Snížení celních sazeb by se tak mohlo příznivě promítnout na vývoz mnoha průmyslových výrobků, jejichž export se opakuje jak v roce 2008 tak i 2009: jde o řadu druhů osobních vozidel s motory všech objemů (pokles cla z 5 % na 0) a vozidel pro 10 a více osob (podle typů pokles cla až o 15 % bodů), vybraných druhů letadel (z 20 % na 0), některých druhů mechanických strojů (z 5 % na 0), klimatizačních zařízení (i z 15 % na 0), různých typů kompresorů (z 5 % na 0). Vycházíme-li ze statistiky vývozů za rok 2008, lze ještě předpokládat zvýhodnění obchodu u dalších vyvážených komodit jako jsou např. určité typy obráběcích center (pokles z 5 % na 0), části čerpadel (z 10 % na 0), části svářecích strojů (z 5 % na 0), části jeřábů (totéž), akustické elektrické přístroje nebo optické články (z 15 na 10 %). Přehled deseti nejvýznamnějších položek českého exportu do RF v roce 2008, odpovídajících celních sazeb RF a CU a výpočet celkového vyměřeného cla pro jednotlivé položky je uveden v příloze v tabulce č.1
Dopady na obchod s Kazachstánem5 Na základě nového celního sazebníku dojde ke snížení celních sazeb u 497 celních položek a ke zvýšení u 5704 položek. Dopady na zahraniční obchod EU - Kazachstán Z celkového objemu obchodu EU-Kazachstán ve výši cca 6 mld. EUR by měly nižší sazby ovlivnit objem exportu ve výši 118 mil. EUR, zvýšení celních sazeb se dotkne cca 3 mld. EUR. Očekává se, že nárůst cel bude činit cca 280 mil. EUR za rok. Široký rozsah nárůstu celních sazeb se dotkne téměř všech sektorů. K silnému negativnímu dopadu dojde zejména v oblasti farmaceutik, kosmetiky, plastů, železných a ocelových výrobků, mechanických a elektrických strojů, automobilů a letadel. Dopady na zahraniční obchod ČR V roce 2008 bylo z ČR do KZ vyvezeno zboží v hodnotě 3,4 mld. Kč (134 mil. EUR), v období leden - říjen 2009 činila hodnota vývozu 1,8 mld. Kč (66 mil. EUR). Zkoumaných 100 největších položek českého exportu do KZ představuje 89 % hodnoty našeho vývozu do KZ (za tři čtvrtletí 2009 je to 86 %).
5
Uvedené negativní dopady byly vypočítány na základě plné aplikace nových celních sazeb. Kazachstán však uvedl, že některé celní položky budou na určitou dobu (do 5 let) z aplikace vyjmuty nebo budou předmětem přechodných opatření. Tyto výjimky by se měly vztahovat na farmaceutické a petrochemické výrobky, výrobky z hliníku a papír. Kazachstán rovněž zamýšlí umožnit výjimky ze společného celního sazebníku ve vztahu k Investičnímu zákonu, který umožní redukci cel v případě, že se vztahují na dovoz některých technologických zařízení a surovin z nečlenských zemí CU.
Vycházíme-li ze struktury vývozů z ČR do KZ v roce 2008, došlo by koncem přechodného období a v roce 20156 ke změnám tarifu u 48 ze 100 sledovaných položek, z toho se ve 43 případech tarif zvýší, ve 3 případech se tarif sníží a 2 položky zaznamenají jak zvýšení, tak i snížení (tj. pro některé podpoložky sazba vzroste, pro některé se sníží). U ostatních 52 vývozních komodit nedochází ke změně dovozního cla. Pokud budeme uvažovat 100 nejvýznamnějších položek našeho exportu, bylo na ně v KZ v roce 2008 vyměřeno dovozní clo v hodnotě cca 19 mil. Kč. Pokud bychom pro výpočet použili nové celní sazby CU, byla by hodnota vyměřeného cla cca 86 mil. Kč, což by znamenalo zhoršení přístupu na trh českých firem. Zvýšení celního zatížení by představovalo částku cca 67 mil. Kč7. K tradičně vyváženým komoditám do KZ patří drtící a mlecí stroje (čtvrtina roční hodnoty exportu), digitální zařízení pro automatické zpracování dat a různé další druhy techniky pro datová zpracování, počítače, strojírenská zařízení a jejich součásti, různé druhy strojů a nástrojů, léky a dětské pleny. Český export ovlivní zvýšení cel pro tradiční export léků (v roce 2008 i letos podíl 4 % na celkové hodnotě vývozu z ČR do KZ), neboť v roce 2015 má být zvýšeno clo z 0 na 10 % (v roce 2014 na 5 %). Stejně bude clem zatížen vývoz veterinárních očkovacích látek (podíl 0,3 % na vývozu). Další položkou, která je opakovaně z ČR vyvážena, je sulfátový papír, u něhož se zvyšuje celní sazba z 5 na 15 % v r. 2015. První zvýšení cla pocítí exportéři v r. 2013 (10 %). V roce 2009 došlo k navýšení objemu jeho vývozu z ČR (33 mil. Kč činí podíl 2 % na letošním vývozu do KZ, v r. 2008 byl podíl 0,6 %). Výhledově se nepříznivé dopady dají očekávat i u vývozu vypínačů elektrických obvodů, u nichž má dojít v r. 2015 k navýšení cla z 0 na 15 %. K prvnímu zvýšení cla (na 5%) dojde již v r. 2011. Přehled deseti nejvýznamnějších položek českého exportu do KZ v roce 2008, odpovídajících celních sazeb KZ a CU a výpočet celkového vyměřeného cla pro jednotlivé položky je uveden v příloze v tabulce č.2.
Dopady na obchod s Běloruskem Dle předběžných odhadů dojde na základě nového celního sazebníku ke snížení celních sazeb u 1 450 celních položek a ke zvýšení u 1 920 položek. Dopady na zahraniční obchod EU - Bělorusko Z celkového objemu obchodu EU-Bělorusko ve výši cca 6 mld. EUR by měly nižší sazby ovlivnit objem exportu ve výši 643 mil. EUR, zvýšení celních sazeb se dotkne cca 1 099 mil. EUR. Očekává se, že nárůst cel bude činit cca 41 mil. EUR za rok. Nárůst celních sazeb se týká téměř výlučně automobilového a textilního sektoru. V návaznosti na vytvoření CU nemůže být nadále prováděna bilaterální textilní dohoda s Běloruskem v současné podobě, Bělorusko již nebude moci nadále poskytovat celní výhody pro textil dovážený z EU. 6
Vývoz do KZ bude podstatnou měrou ovlivněn teprve koncem přechodného období (2013-2014), neboť plná zvýšená cla na řadu potravinářských a průmyslových výrobků by měla vstoupit v platnost v r. 2015. 7 Vzhledem k tomu, že statistické údaje o českém vývozu jsou v dispozici pouze v osmimístné nomenklatuře (HS8) a sazebník CU rozlišuje velmi nestandardně výši celních sazeb na úrovni desetimístné nomenklatury (HS10), bylo pro provedení výpočtu v některých případech nutné použít průměrnou celní sazbu pro HS8. V této souvislosti došlo ke zkreslení výpočtu celkové výše vyměřeného cla.
Dopady na zahraniční obchod ČR V roce 2008 bylo z ČR do BY vyvezeno zboží v celkové hodnotě 5,1 mld. Kč (205 mil. EUR), v období leden - říjen 2009 bylo vyvezeno zboží v hodnotě 2,9 mld. Kč (111 mil. EUR). Zkoumaných 100 nejvýznamnějších položek českého exportu do BY činí 70 % jeho hodnoty (za tři čtvrtletí 2009 reprezentují 71 %). Vycházíme-li ze struktury vývozů v roce 2008, došlo by ke změnám tarifu u 25 ze 100 sledovaných položek; z toho ve 21 případech tarif klesne a pouze ve 3 případech vzroste, 1 položka zaznamená jak zvýšení, tak i snížení (tj. pro jednu z podpoložek sazba vzroste, pro druhou se sníží). U ostatních 75 vývozních komodit nedochází ke změně dovozního cla. Pokud budeme uvažovat 100 nejvýznamnějších položek našeho exportu, bylo na ně v BY v roce 2008 vyměřeno dovozní clo v hodnotě cca 65 mil. Kč. Pokud bychom pro výpočet použili nové celní sazby CU, byla by hodnota vyměřeného cla cca 28 mil. Kč, což by znamenalo zlepšení přístupu na trh českých firem. Snížení celního zatížení by představovalo částku cca 37 mil. Kč8. Největšími položkami českého vývozu do BY jsou stroje a zařízení, zpravidla určené pro modernizaci výrobní základny běloruských výrobních závodů, obráběcí a tvářecí stroje a zařízení pro energetiku a pro zpracování ropy a zemního plynu. Mezi položky našeho exportu, které mohou být ohroženy zvýšením cla, patří potravinářské výrobky, bezešvé trubky, monitory a použité silniční a návěsové tahače. Zlepšený přístup na běloruský trh budou mohou mít např. naše balicí stroje (snížení cla z 5% na 0), kompresory (z 5 % na 0), čerpadla pohonných hmot (z 5 % na 0), armaturní výrobky (z 15 % na 0), radiolokátory (z 10 na 7,5 %), hydraulické kapalinové motory (z 15 na 10%), převodovky (z 5 % na 0), stroje k plnění a uzavírání lahví (z 5 % na 0), optická média (z 5 % na 0), automatické vypínače elektrických obvodů (z 15 % na 0), elektroerozivní obráběcí stroje (z 5 % na 0) atd. Přehled deseti nejvýznamnějších položek českého exportu do BY v roce 2008, odpovídajících celních sazeb BY a CU a výpočet celkového vyměřeného cla pro jednotlivé položky je uveden v příloze v tabulce č.3
8
Vzhledem k tomu, že statistické údaje o českém vývozu jsou v dispozici pouze v osmimístné nomenklatuře (HS8) a sazebník CU rozlišuje velmi nestandardně výši celních sazeb na úrovni desetimístné nomenklatury (HS10), bylo pro provedení výpočtu v některých případech nutné použít průměrnou celní sazbu pro HS8. V této souvislosti došlo ke zkreslení výpočtu celkové výše vyměřeného cla.
Příloha Tabulka č.1 - Rusko Rusko Dopad nového celního sazebníku CU na celkové vyměřené clo u deseti nejvýznamnějších položek českého exportu v roce 2008 Název
celkové clo - celkové clo celní celní sazba* RU sazba* CU celní sazba RU celní sazba CU (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v %) (v %) 7,65 0 0 0 0
export (v Podíl tis. Kč) v%
1. Karosérie motorových vozidel osobních pro průmyslové účely
5 167 043
2. Nápravy hnací s diferenciálem,běhounové k prům.montáži,vozidla viz sazebník
2 454 271
3,63
2,5
0
61356,78
0
3. Vozidla osob.nova,motor vrat.zaz.1500-3000 cm3
2 137 317
3,16
23,75
23
507612,79
480896,325
4. Ost.vozidla se zážeh.motorem,obs.válců 1000-1500 cm3
1 888 048
2,79
21,67
20
409140,00
377609,6
5. Léky ostatní pro drobný prodej,ne:viz sazebník
1 668 555
2,47
10
10
166855,5
166855,5
6. Digitální zpracovatelské jednotky ostatní,ne:viz sazebník
1 444 292
2,14
0
0
0
0
7. Zař. digitální pro automat.zprac.dat ost.,obsah.min.zákl.jednotku,1vstup,1výstup
1 409 984
2,09
0
0
0
0
8. Ploché výrobky válc.za tepla,z neleg.oceli,Fe,šíře >600mm,tl.>15mm
1 394 697
2,06
7,5
7,5
104602,275
104602,275
9. Počítače přenosné ost.,hmotn.do 10kg;ne:spec.uprav.pro nevidomé
971 501
1,44
0
0
0
0
10. Jednotky paměťové diskové s pevným diskem pro zařízení na zprac.dat
832 203
1,23
0
0
0
0
19 367 911
28,66
1249567,339
1129963,7
celkem
Tabulka č.2 - Kazachstán Kazachstán Dopad nového celního sazebníku CU na celkové vyměřené clo u deseti nejvýznamnějších položek českého exportu v roce 2008 Název
1. Stroje k lámání,drcení nebo mletí ost.,ne:minerálních hmot pro keramický prům.
celkové clo celkové clo export (v Podíl celní celní tis. Kč) v % sazba* KZ sazba* CU celní sazba KZ celní sazba CU (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v %) (v %) 850 920 25,32 0 0 0 0
2. Počítače přenosné ost.,hmotn.do 10kg;ne:spec.uprav.pro nevidomé
264 783
7,88
3. Zař. digitální pro automat.zprac.dat ost.,obsah.min.zákl.jednotku,1vstup,1výstup
228 201
6,79
4. Přístroje radiolokační, radiosondážní (radary)
152 308
4,53
5. Léky ostatní pro drobný prodej,ne:viz sazebník
132 083
3,93
6. Digitální zpracovatelské jednotky ostatní,ne:viz sazebník
95 744
2,85
7. Dětské pleny a podobné hygienické výrobky
81 450
2,42
8. Části motorů elektrických,generátorů,ne:litina,ocel litá,nemagnet.kroužky
64 322
1,91
9. Deska dřev.s orient.třískami (OSB),i broušená pískem,jinak neopracovaná
54 754
1,63
10. Rozvaděče,rozvod.panely apod.pro zařízení,rozvody elektrické,napětí 1-72,5 kV
54 337
1,62
celkem
0
0
0
0
0
0
0 0
0
6,25
0
9519,25
0
10
0
13208,3
0
0
0
0
5
5
4072,5
4072,5
0
0
0
0
5
15
2737,7
8213,1
0
0
1 978 902 58,88
0
0
6810,2
35013,15
Tabulka č.3 - Bělorusko Bělorusko Dopad nového celního sazebníku CU na celkové vyměřené clo u deseti nejvýznamnějších položek českého exportu v roce 2008 Název
export (v tis. Kč)
Podíl v%
1. Stroje,přístroje balicí ostatní,ne:viz sazebník
279 629
5,46
2. Obráběcí centra ostatní,ne:horizontální
124 061
2,42
3. Ostatní montované stavby ze železa a oceli
119 182
2,33
4. Formy na kaučuk, plasty vstřikovací, kompresní
109 583
2,14
5. Přístroje telefonní pro celulární nebo jiné bezdrátové sítě
96 738
6. Turbokompresory vícestupňové
celní sazba* BY (v %)
celkové clo - celkové clo celní sazba* CU celní sazba BY celní sazba (v tis. Kč) CU (v tis. Kč) (v %)
0,83
0
2320,9207
0
3,33
3,33
4131,2313
4131,2313
12,5
12,5
14897,75
14897,75
0
0
0
0
1,89
5
5
4836,9
4836,9
84 587
1,65
2,5
0
2114,675
0
7. Čerpadla pohon.hmot,mazadel,chlad.kapalin vstřikovací,pro pístové spal.motory
83 366
1,63
3,33
0
2776,0878
0
8. Části,součásti ostatní,ne:viz sazebník
82 119
1,60
0
0
0
0
9. Výměníky tepla
68 811
1,34
0
0
0
0
10. Polyestery nenasycené kapalné
68 077
1,33
10
10
6807,7
6807,7
celkem 1 116 153 *jedná se o průměrnou celní sazbu pro příslušnou položku 8místné nomenklatury
21,79
37885,2648
30673,5813
