Zahraniční obchod Číny s vybranými zeměmi Evropské unie

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zahraniční obchod Číny s vybranými zeměmi Evropské unie Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Breinek, Ph.D.

Bc. Michaela Konečná

Brno 2014

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Pavlu Breinekovi, PhD., za odborné vedení mé diplomové práce, za jeho cenné rady a podněty.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Zahraniční obchod Číny s vybraným zeměmi Evropské unie vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb, o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 3. ledna 2014

_______________________________

Abstract KONEČNÁ, M. International trade among China and selected countries of the EU. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. The aim of this thesis is the identification of main factors that determines the structure and character of international trade with goods among China and selected countries of the European Union which are Czech republic, Kingdom of the Netherlands and Kingdom of Sweden. The introductory part describes various reasons that make countries participate in international trade and describes factors that influence the trade. Subsequently, the paper is focused on analysis of commodity structure of trade of the mentioned countries and factor intensity analysis. Based on the results of these analysis the main factors that determine the bilateral flow of goods between China and each one of the selected countries, are identified. As a result of this paper we can conclude that the main factors that determine the trade are comparative advantages of the countries. We can distinguish between qualitative comparative advantage that is typical for countries of the European union or cost-based comparative advantage typical for China. Keywords International trade, China, determinants of trade, commodity structure, factor intensity of trade, comparative advantages. Abstrakt KONEČNÁ, M. Zahraniční obchod Číny s vybranými zeměmi EU. Diplomová práce. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2014. Cílem této práce je identifikovat faktory, které ovlivňují strukturu a charakter mezinárodního obchodu se zbožím mezi Čínou a vybranými zeměmi Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Nizozemské království a Švédské králoství. Úvodní část práce popisuje důvody, které vedou země k zapojení do mezinárodního obchodu a popisuje determinanty mezinárodního obchodu. Následně je pozornost zaměřena na analýzu komoditní struktury a faktorové náročnosti obchodu zkoumaných zemí. Na základě dosažených výsledků jsou identifikovány faktory, které ovlivňují bilaterální tok zboží mezi Čínou a každou z vybraných zemí Evropské unie. Prostřednictvím vyhodnocení dosažených výsledků bylo zjištěno, že hlavními faktory ovlivňujícími obchodní výměnu mezi danými zeměmi jsou komparativní výhody těchto zemí. Můžeme rozlišit mezi kvalitativními komparativními výhodami typickými pro země Evropské unie a nákladově založenými komparativními výhodami typickými pro Čínu. Klíčová slova Mezinárodní obchod, Čína, determinanty obchodu, komoditní struktura, faktorová náročnost obchodu, komparativní výhody.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

15

2

Cíl a metodika práce

16

3

4

5

2.1

Cíl práce................................................................................................................................ 16

2.2

Metodika práce .................................................................................................................. 16

Mezinárodní obchod

19

3.1

Aktuální trendy ve vývoji světového obchodu...................................................... 19

3.2

Důvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu ........................................... 24

3.3

Determinanty mezinárodního obchodu .................................................................. 32

Vybrané země

39

4.1

Postavení vybraných zemí v mezinárodním obchodě ....................................... 39

4.2

Komparativní výhody vybraných zemí .................................................................... 43

Zahraniční obchod mezi vybranými zeměmi

49

5.1

Vývoz vybraných zemí EU do Číny ............................................................................ 50

5.2

Dovoz vybraných zemí EU z Číny ............................................................................... 65

6

Vyhodnocení a diskuze

77

7

Závěr

83

8

Literatura

86

A

Přílohy

92

10

Obsah

Seznam grafů

11

Seznam grafů Graf 1

Tempa přírůstku světového exportu a světového HDP

20

Graf 2

Podíl jednotlivých skupin zboží na světovém exportu

20

Graf 3 Podíl vybraných států na exportu produktů zpracovatelského průmyslu

22

Graf 4 Podíl největších „hráčů“ na celkovém obratu obchodu, 2011 (v %)

23

Graf 5

Vývoj otevřenosti ekonomiky (v %)

40

Graf 6

Komoditní struktura exportu a importu vybraných zemí, 2012

41

Graf 7

Vývoj podílu salda obchodní bilance na HDP (v %)

42

Graf 8

Vývoj transformačního výkonu ekonomik, 1999—2012

68

Graf 9

Tempa růstu exportu a HDP u jednotlivých zemí

92

Graf 10

Poměr exportu a importu zboží a služeb na HDP v roce 2008

92

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Podíl jednotlivých regionů na světovém exportu (v %)

21

Tab. 2

Podíl výdajů na vývoj a výzkum na HDP (v %)

29

Tab. 3 Podíl vysoce technologicky náročných produktů na exportu produktů zpracovatelského průmyslu (v %)

30

Tab. 4

PZI do vybraných zemí, v mil. $ v běžných cenách

33

Tab. 5

Obecný přehled jednotlivých zemí (rok 2011)

39

Tab. 6

Vývoj směnných relací, 2000=100

43

Tab. 7

Demografický vývoj vybraných zemí EU, v tis.

45

Tab. 8

Zapsání studenti do vysokoškolského studia (v %)

46

Tab. 9

Index vnímání korupce ve zkoumaných zemích, 2013

47

Tab. 10

Vzájemný obchod mezi vybranými zeměmi EU a Čínou

49

Tab. 11

Vývoj vývozu vybraných skupin zboží (v %)

50

Tab. 12 Podíl vývozu vybraných skupin zboží na celkovém vývozu do Číny(v %)

51

Tab. 13

52

Podíl top 10 skupin zboží na celk. exportu jednotlivých zemí

Tab. 14 Top 10 skupin zboží českého exportu do Číny v tis. €, 1999, 2012 53 Tab. 15 Top 10 skupin zboží nizozemského exportu do Číny v tis. €, 1999, 2012

54

Tab. 16 Top 10 skupin zboží švédského exportu do Číny v tis. €, 1999, 2012

56

Tab. 17 Srovnání struktury exportu dle faktorové náročnosti obchodu

57

Tab. 18

Produktivita práce ve vybraných zemích EU

59

Tab. 19

Přímé zahraniční investice v mil. $ v běžných cenách

61

Seznam tabulek

Tab. 20

13

Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP v %

62

Tab. 21 Podíl high-tech produktů na exportu zpracovatelského průmyslu (v %)

64

Tab. 22

Vývoj dovozu vybraných skupin zboží (v %)

66

Tab. 23

Využití importů dle jednotlivých tříd SITC (v %)

67

Tab. 24

Podíl top 10 skupin zboží na celk. importu jednotlivých zemí

69

Tab. 25 Top 10 skupin zboží čínského importu do Česka v tis. €, 1999, 2012

70

Tab. 26 Top 10 skupin zboží čínského importu do Nizozemí v tis. €, 1999, 2012

72

Tab. 27 Top 10 skupin zboží čínského importu do Švédska v tis. €, 1999, 2012

73

Tab. 28 Srovnání struktury importu dle faktorové náročnosti obchodu

74

Tab. 29

93

Seznam skupin zboží dle faktorové náročnosti

Úvod

15

1 Úvod V posledních 40 letech se z Číny postupně stala velmoc na poli mezinárodního obchodu. Její rychlý ekonomický růst spojený s otevíráním čínské ekonomiky zahraničnímu obchodu odstartovaly reformy z roku 1979. Tyto a další reformy, které následovaly později, umožnily Číně stát se postupně po Spojených státech a Evropské unii třetí největší světovou obchodní velmocí. Zároveň od roku 2011 je rovněž čínská ekonomika druhou největší ekonomikou světa a předstihla tak země, jako jsou Německo či Japonsko. K upevnění a posílení pozice Číny v mezinárodní obchodní výměně významně přispěl vstup Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. Jedním z velkých podporovatelů tohoto přistoupení byla i Evropská unie, která byla už od 90. let velkým příznivcem rozsáhlejší obchodní spolupráce s Čínou. Od většího zapojení Číny do mezinárodního obchodu Evropská unie čekala lepší obchodní příležitosti pro evropské firmy díky zvětšení odběratelských trhů. Pro Evropskou unii je dnes Čína druhým největším obchodním partnerem po Spojených státech. Z pohledu importu však Evropská unie doveze z Číny více zboží než ze Spojených států (přesněji o 90 mld. € více). Současně však vzhledem k současnému vývoji Čína rovněž představuje pro Evropskou unii nejrychleji rostoucí exportní trh. Nicméně se ukazuje, že mezinárodní obchod se zbožím mezi Čínou a Evropskou unií je dlouhodobě nevyvážený. Tuto nevyváženost u jednotlivých zemí Evropské unie reprezentuje velký deficit obchodní bilance se zbožím. Právě pokračující negativní trend vývoje obchodní výměny mezi Čínou a Českou republikou, kdy import zboží z Číny výrazně převyšuje export zboží do Číny, a neustále sílící pozice Číny v rámci mezinárodního obchodu byly důvodem k napsání této diplomové práce. Vzhledem k tomu, že se s stejným problémem potýkají i další menší otevřené evropské ekonomiky, tak pro účely diplomové práce bylo vybráno ke srovnání obchodní výměny zboží s Čínou ještě Nizozemské a Švédské království. Problémem zemí Evropské unie je, že pomalu ztrácí konkurenceschopnost na světových trzích právě ve prospěch některých asijských zemí, zejména Číny. Snahou této práce tak je nalezení příčiny rostoucí konkurenceschopnosti čínských výrobků a klesající konkurenceschopnosti evropského zboží. Zodpovězení otázky, jaké faktory tedy ovlivňují strukturu a charakter bilaterálního toku zboží mezi Čínou a vybranými zeměmi Evropské unie, je hlavním cílem této práce.

16


2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je identifikovat faktory, které determinují charakter a strukturu obchodní výměny mezi Čínou a Českou republikou, Švédským královstvím a Nizozemským královstvím. Prvním dílčím cílem nutným ke splnění cíle hlavního je v rámci teoretické části práce představit faktory, které ovlivňují podobu a intenzitu zapojení země do mezinárodní obchodní výměny a popsat základní determinanty, které pozitivně působí na rozvoje mezinárodního obchodu. Druhým dílčím cílem je popsat vývoj ve struktuře a objemu obchodu vybraných zemí s Čínou za pomoci analýzy komoditní struktury obchodní výměny mezi Čínou a Českou republikou, Švédským královstvím a Nizozemským královstvím. Třetím dílčím cílem je na základě analýzy komoditní struktury popsat faktory, které ovlivňují konkurenceschopnost výrobků pocházejících z Číny a vybraných zemí Evropské unie.

2.2 Metodika práce V teoretické části práce je nastíněna problematika mezinárodního obchodu a jsou v ní představeny hlavní aspekty, kterými se tato práce bude zabývat. V této kapitole tak hlavní použitou metodou je metoda deskriptivní. Hned v úvodu této části je rovněž představena motivace pro vypracování této práce. Je tak učiněno pomocí popisu vývoje světového obchodu a role Číny v něm. Přitom se tato kapitola zabývá pouze vývojem obchodu se zbožím a ostatním druhům obchodu se nevěnuje. V následujících dvou podkapitolách jsou pak představeny východiska pro vyhodnocení faktorů ovlivňujících obchod vybraných zemí, tak aby bylo dosaženo splnění cíle práce. Ke zpracování první kapitoly týkající se vývoje světového obchodu byly využity především statistické databáze Světové obchodní organizace. Při vypracování následujících dvou podkapitol práce vychází z poznatků, které byly získány studiem odborné literatury. Získané poznatky a fakta tvoří východiska pro vypracování analytické části práce. Ve vlastní práci je užito pozitivního přístupu, na základě kterého pomocí metod analýzy, deskripce a komparace jsou tak naplněny jednotlivé cíle práce. Statistická data použitá ve vlastní práci jsou získána ze statistických databází zejména Světové obchodní organizace, Eurostatu, Světové banky a UNCTADu. Data jsou uváděna v časových řadách za období let 1980 až 2012, protože od toho roku se v Číně udály změny, které umožnily rozvoj čínského zahraničního obchodu. Při analýze komoditní struktury jsou vykázána data za období let 1999 až 2012. Je to způsobeno tím, že Eurostat, který je zdrojem dat pro analýzu komoditní struktury obsahuje data českého zahraničního obchodu až od roku 1999. Samozřejmě


17

některé uváděné tabulky a grafy obsahují i ještě jinak dlouhé časové řady kvůli nedostatku potřebných dat. Při zpracování většiny dat bylo potřeba provést dodatečné výpočty, které upravily získaná data z databází do podoby s větší vypovídací hodnotou (výpočty temp růst, meziročních změn, různých podílů). Po teoretické části následuje tedy kapitola věnovaná popisu postavení zkoumaných zemí v rámci mezinárodního obchodu. V této kapitole jsou popsány i základní komparativní výhody jednotlivých zemí, kterých dosahují v mezinárodní obchodní výměně. Z hlediska vědeckého přístupu je pro účely této kapitoly užito deskriptivního přístupu a metody komparace. Zkoumané země pro popis jejich obchodu s Čínou byly vybrány dle několika kritérií. Samozřejmě vedle České republiky, která je domovským státem autora práce, tak pro srovnání s ní bylo Nizozemí a Švédsko vybráno z důvodu toho, že se rovněž jedná o malé otevřené ekonomiky Evropské unie. Obě dvě tyto země mají rovněž s Českem podobnou komoditní strukturu zahraničního obchodu a každá z vybraných zemí má obdobný počet obyvatel a tedy i pracovní síly. Dalším důvodem proč byly tyto země vybrány pro komparaci s Českem je rozdílný stav jejich obchodní bilance s Čínou. V kapitole Zahraniční obchod mezi vybranými zeměmi je už přistoupeno k analýze komoditní struktury vzájemného obchodu se zbožím mezi vybranými zeměmi a Čínou. Při této analýze je využito klasifikace zboží dle SITC rev. 4. Na základě rozdílů nalezených v rámci analýzy obchodní výměny a její struktury jsou postupně identifikovány faktory, které ovlivňují charakter a strukturu zahraničního obchodu Číny s vybranými zeměmi. K nalezení těchto faktorů je užito faktorové náročnosti obchodu, která odhaluje, který výrobní faktor je při jejich výrobě určující. Při použití této metody je nezbytné rozdělit jednotlivé komoditní skupiny v rámci dvoumístné klasifikace SITC a vypočítat souhrnnou váhu této skupiny a následně její podíl na celkovém exportu či importu zkoumané země Evropské unie. Možným úskalím této metody je příliš striktní rozdělení jednotlivých komodit zboží do skupin dle faktorové náročnosti. Toto rozdělení tak v některých případech může vyvolat zkreslení dosažených výsledků, protože výroba zboží nemusí být závislá nutně pouze na jednom faktoru, který tato analýza bere v úvahu. Pro identifikaci hlavních determinant vzájemného obchodu jsou vedle faktorové náročnosti použity některé ukazatele konkurenceschopnosti, jako jsou transformační výkon importu a exportní výkonnost. Exportní výkonnost je dle metodiky uvedené v Rojíček (2010) a Jandová (2008) vypočítána jako podíl dané komodity na celkovém exportu či importu. Transformační výkon importu se dle Slaného (2007) pak počítá jako rozdíl mezi exportem hotových výrobků a importem surovin. V této části práce je inspirace získána z prací Marka Rojíčka (2007 a 2010), Vladimíra Beňáčka (2000), Moniky Jandové (2008) a Acharye (2008). Dalšími opěrnými studiemi byly studie o konkurenceschopnosti, které vydává Evropská komise. V závěrečných částech práce Vyhodnocení a diskuze a Závěr jsou souhrnně zhodnoceny získané poznatky z předchozích částí práce. Přitom je z hlediska vědeckého přístupu použito především syntézy. V diskuzi jsou tyto výsledky a postupy použité k získání těchto výsledků ještě porovnány s publikovanými

18


studiemi. V závěru práce jsou celkové výsledky prezentovány se zaměřením na Česko. Problematickým se ukázalo být nalezení odpovídajících dat pro Čínu. Z toho důvodu nebylo možné použít některých dalších metod identifikace faktorů ovlivňujících vzájemný obchod. Při vypracování této práce nešlo využít tzv. odhalené komparativní výhody, tak jak je například popsána ve studiích Acharye (Acharya, 2008) či Rojíčka (Rojíček, 2010). Rovněž vzhledem k charakteru zkoumaných zemí v případě vybraných zemí Evropské unie na jedné straně a Číny na straně druhé není využita žádná z kvantitativních metod, která by odhalila váhu jednotlivých v analýze odhalených faktorů. Jedním ze zásadních problémů je zmíněný nedostatek relevantních dat o Číně. Na tyto problematické aspekty práce je přitom zaměřena kapitola Diskuze.


19

3 Mezinárodní obchod Teorie mezinárodního obchodu je velmi rozsáhlá a ekonomové se v rámci ní zabývají mnoha aspekty, které vycházejí z mezinárodních ekonomických vztahů. Tato práce se ovšem věnuje jen některým aspektům, a to: přínosům mezinárodního obchodu, komoditní struktuře obchodu a faktorům, které ovlivňují tok zboží mezi zeměmi.

3.1 Aktuální trendy ve vývoji světového obchodu Současný vývoj světového obchodu je do značné míry ovlivněn rostoucí rolí Číny v mezinárodních vztazích. Na Čínu je nahlíženo jako na jednu z hlavních determinant změn, ke kterým dochází v množství zobchodovaného zboží a v komoditní struktuře mezinárodního obchodu. Tato kapitola tak je zaměřená především na vliv a měnící se postavení Číny v mezinárodním obchodě. Proto také se zabývá změnami, které nastaly po roce 1979, kdy se Čína začala díky reformám otevírat světu. Od 80. let 20. století roste světový export zboží průměrným tempem 7,8 % ročně a toto tempo růstu exportu tak dlouhodobě převyšuje tempo růstu světové produkce. V grafu 1Graf 1 jsou vypočítány meziroční tempa růstu světového exportu a hrubého domácího produktu (HDP). Roste nejenom tradiční obchod se zbožím, ale také obchod se službami, kapitálem a informacemi. Obchod se službami a informacemi zaznamenal dokonce od roku 1980 průměrný meziroční růst o 8,5 %. Zejména do oblasti obchodu se zbožím zásadním způsobem zasáhla Čína, jejíž export zboží rostl do roku 2012 průměrným ročním tempem 16,5 %. V poskytování služeb Čína značně zaostává za západními zeměmi, právě v této oblasti má Evropská unie (EU) největší komparativní výhodu (nicméně obchodu se službami se tato práce nevěnuje). K velkému vychýlení v mezinárodním obchodě došlo v roce 2009, kdy se naplno projevily důsledky finanční krize (2007/08) a západní svět se dostal do ekonomické krize. V roce 2009 se celosvětově snížila spotřeba v jednotlivých zejména rozvinutých ekonomikách, což bylo spojeno i s poklesem investic (Kalínská, 2009, s. 9). Propad světového obchodu byl dokonce natolik velký, že kleslo tempo růstu exportu pod úroveň tempa růstu HDP. Situace se ale zlepšila a částečně stabilizovala, i když jak ukazuje vývoj v roce 2012 (viz graf 1), tak došlo k opětovnému celkovému poklesu. Čína rovněž byla touto hospodářskou krizí zasažena především skrz pokles zahraniční poptávky po čínském zboží. Čínský export tak zaznamenal v roce 2009 meziroční 16,0% pokles.

20


25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00%

% tempa prirustku HDP % tempa prirustku EX

2010

2007

2004

2001

1998

1995

1992

1989

1986

1983

-5.00%

1980

0.00%

-10.00% -15.00% -20.00% -25.00%

Graf 1

Tempa přírůstku světového exportu a světového HDP

Zdroj:

data z WTO statistics database a IMF World economic outlook database

Komoditní struktura mezinárodního obchodu Při analýze komoditní struktury rozděluje Světové obchodní organizace (WTO) zboží do tří skupin. Vývoj světového exportu těchto základních skupin znázorňuje graf 2. Obchod je v současnosti určován zejména zpracovatelským průmyslem, jehož produkty tvoří přibližně 65 % veškerého světového exportu. 100% 80% 60%

průmyslová produkce paliva a nerostné suroviny zemědělská produkce

40% 20%

Graf 2

Podíl jednotlivých skupin zboží na světovém exportu

Zdroj:

data z WTO statistics database

2010

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

0%

Velkou měrou k současnému vývoji komoditní struktury přispívají asijské země. Čína (lze sem zařadit i Indii) je tak jako západní země zaměřená na výrobu zboží


21

zpracovatelského průmyslu. Právě tyto produkty jsou hlavními exportními komoditami a stojí za rychlým rozvojem mnoha průmyslových odvětví v Číně. V 90. letech měla Čína 1% podíl v exportu této skupiny výrobků oproti 17 % z roku 2012 a od roku 2008 je tak největším vývozcem tohoto zboží na světě (viz graf 3). Z výrobků zpracovatelského průmyslu se nejvíce obchoduje se zbožím, jako jsou různé stroje, dopravní prostředky či průmyslové spotřební zboží. V posledních letech je patrný nárůst podílu paliv a nerostných surovin na celkovém světovém exportu. Ten je způsoben nejenom růstem ceny těchto komodit, ale je i ovlivněn právě růstem surovinově náročné produkce v zemích, které nedisponují dostatečnými přírodními zdroji. Mezi tyto země lze opět zařadit právě Čínu a dále například i Indii (částečně Brazílii a další asijské země). Teritoriální struktura mezinárodního obchodu Struktura obchodovaného zboží má velký dopad na teritoriální strukturu světového obchodu. Přes 80 % světového exportu pochází asi z 20 % zemí zapojených do světového obchodu. Tyto země jsou většinou členy jak WTO, tak i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž členem Čína ovšem není. Přitom v mezinárodním obchodě převládá obchod v rámci regionu nad obchodní výměnou mezi jednotlivými regiony a to v poměru 55 : 45 % (Svatoš, 2009, s. 39). Meziregionální obchody jsou uskutečňovány zejména mezi Asií a Severní Amerikou a dále pak mezi Asií a Evropou a Evropou a Severní Amerikou. Na začátku 21. století nejchudší regiony, tedy Afrika a Latinská Amerika vykazují spolu s Asií nárůst podílu na světovém exportu. Tento růst obchodu je doprovázen i růstem tamních ekonomik. Tab. 1

Podíl jednotlivých regionů na světovém exportu (v %) 1950

Afrika Asie Evropa Severní Amerika Střední a Jižní Amerika

Zdroj:

7,10 16,29 37,75 22,32 10,81

1974 5,77 14,71 45,52 16,31 5,32

1990 3,07 22,97 48,85 16,30 3,08

1998 1,93 26,38 45,69 18,43 3,01

2005 2,96 29,16 41,90 14,06 3,48

2011 3,25 32,74 36,22 12,50 4,11


Největším exportérem je tradičně Evropa. Ovšem významně se projevuje rychlý růst Asie jako celého regionu v čele s Čínou a Indií. Už od konce 70. let Asie vystřídala Severní Ameriku na druhé pozici. A v průběhu posledního desetiletí se rychle přiblížila i k Evropě (viz tab. 1). Vedle nízkých nákladů na pracovní sílu, která je hlavní komparativní výhodou asijských zemí, Asie rovněž posílila svoje postavení i díky přílivu nových technologií a investicím do výzkumu a vývoje. To jí umožnilo zapojit se do obchodu s produkty zpracovatelského průmyslu. Dokazuje to následující graf 3, kde je vidět rychlý nárůst podílu Číny na exportu výrobků zpracovatelského průmyslu. Také Indie vykazuje postupný růst v tomto

22


obchodním segmentu. Naopak pokles je patrný u všech uvedených evropských států (s výjimkou Česka) a Spojených států (USA). Jak je uvedeno, pouze Česko z vybraných evropských zemí ukazuje růst podílu v rámci obchodu se zbožím zpracovatelského průmyslu. V posledních pěti letech se ale toto tempo růstu zpomalilo a v roce 2012 Česko vyvezlo méně těchto produktů, než tomu bylo v předcházejícím roce. V souvislosti s tímto světovým vývojem se už delší dobu mluví o tom, že Evropa „usnula na vavřínech“. Zdá se, že zatímco asijské státy hodně investovaly do inovací a nových technologií, tak Evropa se svým přístupem k vývoji a inovacím zaostala. Od roku 2010 nicméně EU podnikla kroky, jak tuto situaci napravit (Evropská komise, 2011).

18,00%

CHN

16,00%

CZE

14,00%

FRA

12,00%

GER JAP

10,00%

NET

8,00%

SWE

6,00%

USA

4,00%

IND

2,00%

ITA

0,00%

80 82 84 86 88 90 92 94 96 98 00 02 04 06 08 10 12 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20

Graf 3

Podíl vybraných států na exportu produktů zpracovatelského průmyslu

Zdroj:


Přestože ve světě existuje více jak 200 suverénních států, tak 50 % celkového obratu světového obchodu představuje podíl deseti největších hráčů (viz graf 4). V celkovém obratu obchodu se dá očekávat, že v příštích dvou letech předčí Čína USA, jejíž podíl postupně klesá. Ze zemí EU vybraných pro účely této diplomové práce pouze Nizozemí se dostalo do této statistiky a v celkovém obratu obchodu se pohybuje na 6. místě. Toto postavení je dáno tím, že nizozemský přístav Rotterdam je hlavním evropským námořním přístavem a druhým největším přístavem na světě (prvním je Šanghaj). Tento fakt činí z Nizozemí důležitý tranzitní stát, ze kterého mnoho dovezeného zboží směřuje dále do evropských států.


10,21 10,00

23

9,93

USA Čína

8,00

7,43

Německo Japonsko

6,00

Francie 4,57

4,00

3,57

Nizozemí 3,43 3,03

VB 2,95

2,94

2,63

Itálie Korea

2,00

Hongkong 0,00

Graf 4

Podíl největších „hráčů“ na celkovém obratu obchodu, 2011 (v %)

Zdroj:


V předchozích odstavcích byla pozornost věnována tomu jaký podíl mají některé hlavní světové ekonomiky na mezinárodním toku zboží. Jiným způsobem, jak popsat zapojení země do světového obchodu, je využití ukazatele otevřenosti ekonomiky. Tento ukazatel se počítá několika způsoby. Nejčastějším je poměr celkového obchodu země (import + export) a HDP a druhou možností bývá poměr pouze exportu na HDP. Dle těchto podílů lze sestavit rovněž mapu světového obchodu (viz graf 10, příloha). Přitom neexistuje předem daná přesná hranice, která by ukazovala jednoznačně na otevřenou ekonomiku, ale udává se, že pokud podíl Export/HDP přesáhne hodnoty 40 %, měla by být ekonomika považována za otevřenou (Bussière a Schnatz, 2009, s. 88—90). Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel většinou v případě ekonomicky menších zemí (zemí s menším HDP) jako jsou HongKong, Malajsie, Thajsko či Nizozemí, které zároveň často bývají dopravními uzly. Ekonomika těchto zemí je zaměřena na export (Feenstra a Taylor, 2008, s. 10). Například podíl exportu na HDP v USA v roce 2012 dosahoval 10 % a pro Nizozemí byl tento podíl roven 85 %. Zároveň tento ukazatel může sloužit i k určení závislosti určité země na obchodu (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 2). Hodnota ukazatele ale nemusí být určující, například v případě Číny je tento ukazatel na úrovni zhruba 25 %, přesto je země zásadním způsobem ekonomicky navázána na výkonnost exportních odvětví.

24


3.2 Důvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu Dnes se ekonomové přiklánějí spíše k názoru, že pro zemi je nezbytné zachovat a dodržovat myšlenku volného obchodu a dle ní řídit hospodářskou politiku země. Dodržení myšlenky volného obchodu je pro moderní teoretiky mezinárodní ekonomie důležitější, než se řídit dle principu laissez faire1 (Wolf, 2004, s. 87). Dle závěrů amerického ekonoma Roberta Feenstry a Alana Taylora získává země díky mezinárodnímu obchodu pro své občany větší užitek, než by tomu bylo bez mezinárodního obchodu (Feenstra a Taylor, 2008, s. 44). Důvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu budou vysvětleny v následujících bodech. 1. Zvýšení efektivity a produktivity způsobené specializací celé ekonomiky Dle Krugmana a Obstfelda se země navzájem odlišují, a proto obchodují (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 27). Feenstra a Taylor tento důvod založený na odlišnosti zemí více rozšiřují a určují blíže přesné příčiny této rozdílnosti. Těmi příčinami jsou:  technologické rozdíly,  rozdíly ve zdrojích, které má země k dispozici,  rozdíly v nákladech na outsourcing (Feenstra a Taylor, 2008, s. 28). Popsaná odlišnost zemí pak určuje komparativní výhodu země. Tento koncept zavedl na počátku 19. století britský ekonom David Ricardo. Země vyrábějí a následně exportují zboží, při jehož produkci mají relativně nižší náklady než ostatní země (Acharya, 2008, s. 33). Komparativní výhoda tak představuje rozvinutí konceptu absolutní výhody, který vytvořil Adam Smith. Absolutní výhodu má ta ekonomika, která může vyrábět určitý produkt s absolutně nižšími náklady než jiné země a země pak vyrábí pouze toto zboží (Neumann a kol., 2010, s. 17). Ovšem jak vysvětluje princip komparativní výhody, vzájemný obchod s druhou zemí lze uskutečnit i ve chvíli, kdy má země absolutní výhodu u obou výrobků. Jde o to, že daný stát se posléze zaměří na produkci toho zboží, kde má ve srovnání s ostatními zeměmi největší absolutní výhodu a ostatní produkty bude dovážet. Touto specializací uvolní svoje výrobní faktory a využije je k produkci zboží, které je pro ni nejvýhodnější vyrábět. Původní ricardiánský model se zabýval pouze komparativní výhodou podmíněnou náklady na pracovní sílu a produktivitou práce. Další autoři posléze rozšířili princip komparativní výhody o existenci ostatních výrobních faktorů, nejenom práce, jak tomu bylo u ricardiánského modelu. Následně rovněž zavedli dynamický prvek technologického pokroku, který způsobuje zásadní změny v komparativních výhodách, které země v produkci má. Hlavní zásada klasického ekonomického liberalismu, kdy je požadováno, aby hospodářskému dění byl ponechán volný průběh, tedy žádné zásahy státu. 1


25

Ricardiánský model komparativní výhody rovněž opomenul existenci různých dopravních popř. transakčních nákladů. Právě dopravní náklady jsou jedním z důvodů, proč nedochází k extrémní specializaci. V případě určitých druhů zboží není specializace možná. Některé zboží či služby je drahé dovážet kvůli vysokým dopravním nákladům s ohledem na jejich cenu. Toto zboží, případně služby, je označeno za neobchodovatelné a země je musí produkovat sama, bez ohledu na to, zda má v jejich produkci komparativní výhodu či ne (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 47). Komparativní výhoda tak představuje významný indikátor postavení země v mezinárodním obchodě. Důležité je sledovat změny komparativních výhod v čase a pochopit tak dynamiku vývoje mezinárodního obchodu (Acharya, 2008, s. 33). Obecně se v literatuře v souvislosti s komparativními výhodami a mezinárodním obchodem často mluví o faktorech, které mají vliv na objem obchodovaného zboží či na jeho strukturu. Proto se například dle Lemoine a Unal-Kesenci dočteme, že Čína má komparativní výhodu v levné pracovní síle a tedy nízkých nákladech na práci při výrobě určitých produktů (Lemoine a Unal-Kesenci, 2008, s. 81). Komparativní výhoda tak představuje faktor, který zvýhodňuje jednu zemi oproti zemím ostatním. Komparativní výhody určité země, které mají vliv na postavení země v mezinárodním obchodě, lze také nazývat v některých případech jako faktory konkurenceschopnosti. Výčet některých těchto faktorů a tedy i komparativních výhod je uveden v následujících odstavcích. Komparativní výhody tak spočívají: Ve zdrojích Každá země se liší tím, jaký má přístup ke zdrojům. Země může mít jinak velkou populaci a tedy jiné množství dostupné pracovní síly. Přírodní podmínky země pak určují kvalitu a množství půdy. V neposlední řadě důležité pro zemi je i to, jaké má surovinové zdroje. Často náklady vynaložené na dovoz surovin nezbytných pro výrobu určitého výrobku představují významnou položku v nákladech na výrobu daného produktu. V technologickém pokroku a přístupu země k inovacím Technologický pokrok je jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují komparativní výhodu země. Můžeme rozlišovat mezi technologickým pokrokem, který přichází zvenčí v podobě transferu technologií, a technologickým pokrokem způsobeným inovacemi. Právě inovace stojí nejčastěji za změnou komparativních výhod. Vzhledem k tomu, že právě technologický pokrok vyvolaný transferem technologií a konkurencí na trhu, kdy jsou firmy nuceny inovovat, je jedním z přínosů mezinárodního obchodu, tak se mu věnuje samostatná podkapitola. Ve výnosech z rozsahu Vedle technologického pokroku mají na komparativní výhodu největší vliv výnosy z rozsahu, které lze dle Krugmana a Obstfelda považovat i za samostatný důvod

26


pro zapojení země do mezinárodního obchodu (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 131). Úsporám z rozsahu je tak určena zvláštní podkapitola. V nízkých nákladech na práci Levná pracovní síla a tedy nízká mzda mohou být významnou konkurenční výhodou. Dle Krugmana a Obstfelda je ale podstatné si uvědomit, že nízké mzdy v jednom státě nejsou podmínkou toho, zda druhá země těží či naopak ztrácí svým zapojením do mezinárodního obchodu (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 40). V kvalifikované pracovní síle V rozvojových zemích výdaje na vzdělání rostou rychleji, než je tomu v zemích rozvinutých. Zejména Čína musela v posledních letech velmi investovat do vzdělání svých obyvatel, aby uspokojila rostoucí poptávku zahraničních firem po kvalifikovanější pracovní síle. Rovněž sofistikovanost čínské domácí výroby se během let zvýšila a vyžádala si zvýšení výdajů na vzdělání. V posledních letech se počet obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v Číně zdvojnásobil (Harris a kol., 2011, s. 1703). V mobilitě a flexibilitě pracovní síly S kvalifikovaností pracovní síly roste i flexibilita trhu práce, což je nezbytné pro další ekonomický růst rozvojových zemí. V geografické poloze země Historie ukázala, že největšími obchodními velmocemi byly vždy země s přístupem k moři, ať už to bylo Španělsko, Anglie či Nizozemí. Ovšem existují země, které i tak působí jako důležité tranzitní země díky výhodné poloze. Příkladem takové země je i Česká republika. Výhodná poloha země snižuje dopravní náklady. V klimatických podmínkách země Klimatické podmínky jsou důležité zejména z pohledu zemědělství, ale nelze opomenout i vliv na obyvatelstvo. V teplých krajích je kupříkladu pracovní doba uzpůsobena klimatickým podmínkám, např. tzv. siesta v jihoevroských státech. Ve výši celních sazeb a kvót Obecně WTO má za cíl odstranit kvóty a postupně snižovat celní sazby. Paradoxní je, že rozvinuté země, které stály u zrodu WTO, mají často vyšší celní sazby, než je tomu u rozvojových zemí. Například Čína už v době vstupu do WTO měla podstatně nižší celní sazby než většina rozvinutých zemí v čele s USA, Kanadou a zeměmi EU (Konečná, 2013, s. 21). V nastavení sociální politiky Sociální systém, systém zdravotního a sociálního pojištění se velkou měrou promítá do nákladů na pracovní sílu. Čím je sociální systém slabší, tím jsou náklady menší. Tento faktor hraje velkou roli v mnoha rozvojových zemích. Se sociálním


27

systémem souvisí i ochrana, která je poskytnuta zaměstnancům zákony. Slabá ochrana zaměstnanců opět působí pozitivně na nízké náklady na pracovní sílu. V daňovém systému Tak jako je tomu v případě sociálního systému, tak sazba daně fyzických a právnických osob je důležitým faktorem, který ovlivňuje komparativní výhodu země. Nízké firemní daně mohou být jedním z důvodů, proč zahraniční investoři investují v dané zemi. Důležitý dopad na cenu výrobků a na náklady výroby mají daně uvalené na zboží, například daň z přidané hodnoty vstupuje do ceny zboží. V právním systému země Na obchod a na komparativní výhodu země negativně působí nízká vymahatelnost práva v zemi spojená s vysokou mírou korupce a pomalou prací soudů. Pro západní země je jednou z důležitých komparativních výhod právě snadná vymahatelnost práva. Například ochrana práv duševního vlastnictví je v rozvojových zemích minimální a i Čína, která se k jejich ochraně zavázala v rámci smluv WTO, tak patří mezi jedny z největších porušovatelů ochrany práv duševního vlastnictví na světě. V přístupu země k ochraně životního prostředí Do rozvojových zemí často míří západní firmy z důvodu nízké ochrany životního prostředí. Samozřejmě, že z dlouhodobého hlediska se nelze na tento faktor dívat jako na výhodu. Nicméně se slabá ochrana životního prostředí pozitivně promítá do nižších nákladů na výrobu. Cílem této práce je nalézt v čem spočívají komparativní výhody jednotlivých zemí, popsat v čem ovlivňují komoditní strukturu obchodu a jakým způsobem dopadají na charakter obchodní výměny. Zde vysvětlený koncept komparativní výhody a uvedené příklady komparativních výhod země tak slouží k tomu, aby na tomto základě pak v průběhu analytické části práce mohly být identifikovány komparativní výhody zkoumaných zemí. Jak se totiž ukázalo, právě komparativní výhody a faktory popsané v předešlých odstavcích jsou nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje skladbu obchodní výměny mezi zeměmi. 2.

Realizace úspor z rozsahu

Výnosy neboli úspory z rozsahu jsou důležitým faktorem ovlivňujícím komparativní výhodu. Zatímco komparativní výhoda vychází z rozdílnosti jednotlivých zemí, tak výnosy z rozsahu jsou určeny třemi základními faktory. Jde o ekonomickou velikost země, strukturu trhu (především jedná-li se o nedokonalou konkurenci) a polohu země spojenou s dopravními náklady (Acharya, 2008, s. 34). Při využití výnosů z rozsahu při výrobě dochází k zmenšení spektra produkovaného zboží, na druhou stranu tyto výnosy umožní vyrobit více vybraných produktů a dosáhnout větší efektivity (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 133).

28


Na základě komparativní výhody a výnosů z rozsahu lze od sebe rozlišovat dva druhy obchodu. První je interodvětvový obchod, který reflektuje komparativní výhodu. Jedná se o obchod, kde dochází ke směně odlišných druhů zboží (oblečení za jídlo). Druhým typem obchodu je intraodvětvový obchod, který je zapříčiněn právě výnosy z rozsahu. Intraodvětvový obchod se týká obchodu se stejným zbožím (oblečení), které ovšem různé země produkují za rozdílných nákladů a v rozdílném množství. Více jak jednu čtvrtinu světového obchodu tvoří intraodvětvový obchod. Hlavně pokud jde o oblast obchodu se zbožím zpracovatelského průmyslu mezi vyspělými zeměmi, které díky své podobnosti nemohou při obchodu využít komparativní výhody. Tyto země mají velmi podobný ukazatel množství kapitálu na jednotku práce. Čím podobnější mají země tento ukazatel, tím je obchod více podmíněn výnosy z rozsahu, tedy je více intraodvětvový (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 131). Interodvětvový obchod obecně převládá v obchodě mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi. Země rozvojové vyvážejí zemědělské plodiny, suroviny a pracovně náročné produkty a země rozvinuté se soustředí spíše na export technologicky náročnějších produktů. Intraodvětvový obchod tak lze rovněž považovat za určité měřítko úspěšnosti země na poli mezinárodního obchodu. Čím je obchod země více intraodvětvový, tím produkuje země více konkurenceschopné výrobky. Například země EU, dříve Evropského společenství, velmi těžily a těží z intraodvětvového obchodu díky zvýšení efektivity produkce. 3.

Technologický pokrok

Jak bylo řečeno výše, technologický pokrok je nejenom velkým přínosem pro zemi, který získává díky mezinárodnímu obchodu, ale je i nejdůležitějším činitelem, pokud jde o vývoj a změny v rámci komparativních výhod jednotlivých zemí. Obchod představuje kanál pro příliv nových technologií a existují dvě cesty, kterými mezinárodní obchod přispívá k technologického pokroku. První cestou je transfer technologií, ke kterému dochází díky importu kapitálu a výrobě meziproduktů. Bývá často spojen s přímými zahraničními investicemi (PZI) a s tzv. offshoringem a outsourcingem. Nemusí přitom vždy jít pouze o technologie spojené s výrobou, může docházet i k transferu tzv. softer technologií, jako jsou inovace v organizační struktuře, atd. Druhou cestou je již výše zmíněný výzkum a vývoj (Weil, 2005, s. 320). Inovace jsou dle Acharya jedinou cestou, jak může země udržet svoje komparativní výhody za stále pokračující globalizace a zesilující se ekonomické provázanosti jednotlivých zemí. Díky technologickému pokroku v určitém sektoru dochází k přelévání pozitivních externalit do dalších sektorů průmyslu (Acharya, 2008, s. 34—41). Krugman a Obstfeld považují investice firem a státu do výzkumu a vývoje a do vzdělání za hlavní faktor ovlivňující konkurenceschopnost firem (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 145). Právě transfer technologií a tlak, který vyvolává mezinárodní obchod na inovační potenciál země, vede státy k otevření své ekonomiky (další důvody jsou


29

vysvětleny v ostatních bodech). Technologický pokrok totiž pomáhá státům zvyšovat efektivitu využití výrobních faktorů a produktivitu. Zároveň zlepšuje i technologickou úroveň zpracování výrobků a tudíž opět i jejich konkurenceschopnost. Se zvyšováním produktivity a efektivity v ekonomice je provázán i ekonomický růst. Dle výzkumu OECD, pokud země zvýší výdaje na výzkum a vývoj o 1 %, tak v exportu vysoce technologicky pokročilých výrobků dojde k 3% nárůstu (Acharya, 2008, s. 34). V posledních pěti letech největší výdaje na výzkum a vývoj (vyjádřené % k HDP) měl Izrael s 4,46 % (2009), následovalo Finsko a Švédsko. Pro porovnání podíl čínských výdajů na výzkum a vývoj na HDP byl 1,70 % v roce 2009 (The World Bank Indicators, 2013). Bohužel data jsou k dispozici pouze do roku 2009. Novější data zatím Světová banka nemá. Tab. 2

Podíl výdajů na vývoj a výzkum na HDP (v %)

Země

2009

Země

Izrael

4,46 Dánsko

Finsko

3,93 USA

Švédsko

2009 3,06 2,9

3,6 Německo

2,82

Jižní Korea

3,56 Nizozemí

1,82

Japonsko

3,36 Česko

1,48

Zdroj:

The World Bank Indicators

Čím vyšší je technologická úroveň exportu, tím vyšší je i dle Gertlera HDP na hlavu (Slaný, 2007, s. 148), což souvisí s tím, co už bylo řečeno výše. Jedním z kritérií, jak určit postavení země v mezinárodním obchodě, je exportované množství technologicky náročných produktů. Země vyvážející více technologicky náročných produktů, je v mezinárodním obchodě úspěšnější, protože tyto produkty mají vysokou přidanou hodnotu a stát tak více vydělává na obchodní výměně. Například v posledních 10 letech západní země spolu s Japonskem zaznamenaly pokles podílu v exportu technologicky středně náročných a náročných produktů na celkovém exportu těchto zemí. Naopak Čína právě v této oblasti hodně získala. Zatímco v 90. letech tvořil podíl exportu středně technologicky náročných produktů čtvrtinu celkového čínského exportu, tak v roce 2007 tyto produkty představovaly již polovinu veškerého exportu (Acharya, 2008, s. 43). Důležité je si uvědomit, v čem spočívá export a výroba těchto produktů. Například v případě Číny může být vypovídací hodnota o technologicky náročné výrobě jen velmi malá. Samozřejmě v případě této skupiny výrobků se ukazuje velmi rozdílná klasifikace používaná jednotlivými organizacemi při sestavování statistik. Do technologicky náročných produktů každá organizace zahrnuje jiné skupiny výrobků. Proto se také údaj uvedený v Acharyově studii neshoduje ve statistikách například Světové banky.

30


Tab. 3 Podíl vysoce technologicky náročných produktů2 na exportu produktů zpracovatelského průmyslu (v %) CHN

USA

JAP

GER

1999

17

30

27

16

2002

24

32

25

17

2005

31

30

22

17

2008

26

26

17

13

2011

26

18

17

15

Zdroj:

4.


Konvergence cen a vliv na rozdělení příjmů

Relativní ceny zboží jsou v různých zemích rozdílné z důvodu toho, jakým výrobním faktorem daná země více disponuje. Přitom dispozice s určitým výrobním faktorem představuje komparativní výhodu. Domácím výrobcům díky mezinárodnímu obchodu konkurují i výrobci ze zahraničí, aby tito výrobci bylo schopni udržet si své spotřebitele, musí tedy srovnat ceny s cenami zahraničních výrobců. otevřená ekonomika tak získává tím, že ceny, za které nakupuje zboží v zahraničí, se tolik neliší od cen, za které vyváží své zboží do zahraničí. Konvergence cen způsobená mezinárodním obchodem byla potvrzena i výzkumy, které prokázaly významný pokles relativní ceny zboží od roku 1950 jako výsledek neustálého zvyšování produktivity v exportních odvětvích průmyslu (Wolf, 2004, s. 112). Díky tomu tak došlo k částečnému odstranění zkreslení cen pomocí jejich konvergence. S dopadem zahraničního obchodu na ekonomiku země, potažmo na mzdy, souvisí ukazatel tzv. terms of trade (ToT), neboli směnné relace. Tento ukazatel vyjadřuje podíl ceny vyváženého zboží (Pe) a ceny dováženého zboží (Pi), tedy ToT = (Pe) / (Pi). Růst směnných relací znamená, že země získává více za svoje exportované zboží a platí méně za dovážené zboží a tento vývoj tak indikuje, že zboží dané země je více konkurenceschopné. Země se tedy nestává méně konkurenceschopnou kvůli levným dovozům, ale její schopnost konkurovat zahraničním výrobkům je ohrožena ve chvíli, kdy dovážené zboží zdraží či na domácí exportní trh vstoupí nový silný konkurent (Wolf, 2004, s. 266). Platí také, že čím je podíl ceny vyváženého a dováženého zboží větší, tím vzrůstá i tlak na růst reálné mzdy (Weil, 2005, s. 300). Tento fakt dokládá i výzkum vedený Mezinárodní organizací práce (ILO). Dle této studie prováděné mezi lety 2006 až 2011 byl nejprudší růst průměrných ročních reálných mezd zaznamenán v Asii (ILO: Global wage report 2012/13, 2013). Ovšem změny v relativních cenách vedou ke změnám v zisku vlastníků jednotlivých výrobních faktorů a tedy působí změny v rozdělení příjmů. A to ze dvou důvodů. Zaprvé zdroje se nemohou bez nákladů hned přesouvat mezi Mezi tyto produkty patří výrobky z oblasti: letectví, výpočetní techniky, elektrotechniky, léčiv a vědeckých nástrojů. 2


31

odvětvími a zadruhé každé odvětví má jiné nároky na výrobní faktory. Vlastníci výrobního faktoru, kterého má země dostatek a slouží tedy k produkci exportovaného zboží, jsou na tom díky obchodu lépe než vlastníci ostatních výrobních faktorů (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 73). Nicméně dopad obchodu na rozdělení příjmů je většinou ekonomů upozaděn. Především proto, že mezinárodní obchod není jediný faktor, který rozdělení příjmů, resp. disponibilního důchodu, ovlivňuje. Mezi další faktory působící na disponibilní důchod můžeme zařadit např. technologický pokrok, preference spotřebitelů, atd. Většina ekonomů ovšem došla k závěru, že je vždy lepší, aby se země do mezinárodního obchodu zapojila a posléze kompenzovala ty vlastníky výrobního faktoru, kterým toto zapojení přinese ztráty (Feenstra a Taylor, 2008, s. 74, 119). 5.

Zintenzivnění konkurenčního boje a rozvoj trhů

Zahraniční obchod sebou přináší i výhody v podobě:  rozšíření sortimentu dostupného zboží,  zvětšení trhu a následné integrace trhů. Zapojení země do mezinárodního obchodu spojené s odstraněním zkreslení cen vede vedle nové konkurence rovněž k určité nestabilitě na trzích. Aby firma dokázala konkurovat ostatním firmám musí pružně reagovat na změny (Slaný, 2007, s. 148). Rozšíření trhů tak přináší intenzivnější konkurenční boj, což je jedna z velkých výhod, které sebou mezinárodní obchod přináší. Vedle zmíněné konvergence cen, a často s tím provázaným poklesem spotřebitelských cen, větší konkurence nutí firmy i více investovat do již popsaných inovací a výzkumu a vývoje. Tedy tento bod úzce souvisí s předchozími dvěma body. Dle Weila mezinárodní obchod dále oslabuje monopolní sílu domácích firem, která je jedním ze zdrojů neefektivity (Weil, 2005, s. 321). Efektivita produkce firem a celkově ekonomiky se pak zvyšuje i díky využití výnosů z rozsahu a také kvůli tomu, že firmy, které nedokáží konkurovat na trhu, krachují. Rovněž mezinárodní obchod nutí země k bližší ekonomické a tedy i politické spolupráci, která vede k integraci trhů. Souvisí s tím i vznik různých celních zón a oblastí volného obchodu, např. NAFTA, EFTA, EHP. 6.

Rychlejší ekonomický růst země

Otevřená ekonomika roste rychleji než obchodu uzavřená země. Toto tvrzení dokládá Weil třemi důkazy. Zaprvé otevřenost ekonomik vede k ekonomické konvergenci zemí. Chudší otevřené země rostou rychleji než bohaté země a chudší ekonomiky, které jsou uzavřeny mezinárodnímu obchodu, rostou celkově pomaleji než bohatší ekonomiky. Zadruhé otevřené ekonomiky mají rychlejší hospodářský růst. A zatřetí země, které jsou geograficky izolované, mají nižší příjmy. Přitom příjmy jsou zvyšovány těmito faktory: produktivita, technologický transfer, zvyšující se efektivita firem a tlak na rozvoj inovací (Weil, 2005, s. 328). Z předcházejících pěti bodů víme, že na všechny tyto zmíněné faktory ovlivňující příjmy pozitivně působí právě mezinárodní obchod.

32


Popsané důvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu vedly i Čínu k postupnému otevření ekonomiky. Po roce 1989 se i ze stejných důvodů stalo Česko otevřenou ekonomikou. Samozřejmě mnohé z popsaných důvodů, jsou rovněž faktory, které ovlivňují rozvoj obchodu. Ekonomický růst či technologický pokrok jsou představují nejenom výše zmíněné přínosy mezinárodního obchodu, ale napomáhají i dalšímu rozvoji mezinárodního obchodu dané země (viz kapitola 3.3). V mnoha ohledech se tak jedná o faktory, které jsou nejen ovlivněny mezinárodní obchodní výměnou, ale zároveň ji i ovlivňují. Proto bylo nezbytné tyto přínosy mezinárodního obchodu v práci zmínit. I dle nich tedy lze identifikovat hlavní determinanty ovlivňující tok zboží mezi Čínou a vybranými zeměmi EU.

3.3 Determinanty mezinárodního obchodu Na samotný mezinárodní obchod působí rozličné faktory, které determinují tok zboží, služeb, kapitálu a dnes i informací. Právě identifikaci těchto faktorů se věnuje tato kapitola. V předchozí kapitole byly popsány nejen důvody, které vedou země k participace na mezinárodní obchodní výměně, ale rovněž byly i popsány faktory, které mají vliv na změnu a vývoj komparativních výhod. Mnohé z těchto faktorů souvisí tedy s dynamikou vývoje mezinárodního obchodu a jsou tudíž v této kapitole opět zmíněny. Determinanty mezinárodního obchodu lze rozdělit dle teorie push a pull faktorů. Obecně push faktory jsou takové faktory, které mají svůj původ ve zdrojové zemi. Oproti tomu pull faktory pocházejí ze zahraničí a působí tak na zemi zvenku. Mezi pull faktory tak můžeme například zařadit: Přímé zahraniční investice (PZI), offshoring a outsourcing Pohyb kapitálu za využití PZI se stal významnou podmínkou rozvoje mezinárodního obchodu. PZI spolu s offshoringem, který je spojen zejména v případě Číny právě s PZI, postupně vedly k fragmentaci výroby neboli k rozdělení produkčního řetězce západních firem. Offshoring představuje jednu z forem vertikální integrace a znamená přestěhování produkce do jiné země se založením zahraniční pobočky, což vyžaduje PZI. A právě drtivá většina PZI uskutečněná v Číně, spočívala a stále spočívá ve vybudování výrobních poboček zahraničních firem. Vedle offshoringu se lze setkat ještě s outsourcingem, který je opět formou vertikální integrace. Outsourcing ale na rozdíl od offshoringu nezahrnuje založení zahraniční pobočky a tedy PZI. Firmy jednoduše část své činnosti přenechají jiným, v tomto případě zahraničním, společnostem. Outsourcing na rozdíl od offshoringu je ovšem častěji spojen s obchodem se službami. Ale pro Čínu je tento typ vertikální integrace méně častý.


33

Obě dvě tyto formy vertikální integrace vyjadřují užší spolupráci zemí OECD se zeměmi s nízkými náklady na pracovní sílu. Zejména offshoring významně podporuje obchod s meziprodukty, kdy do země jsou dovezeny komponenty, ze kterých se vytvoří následně finální produkt a ten se exportuje zpátky do zahraničí, tzv. processing trade. Pozitivní vliv offshoringu na růst obchodu s meziprodukty dokládá i statistika mezinárodního obchodu, kdy obchod se součástmi a komponenty vykazoval do roku 2001 větší míru růstu než obchod s finální produkcí (Bustillo a Maiza, 2012, s. 356). Například v řadě asijských ekonomik dochází ke kompletaci zboží v továrnách postavených na základě PZI zahraničními společnostmi (viz tab. 3). V Číně se offshoring stal například základem pro vznik elektronického průmyslu a dnes z celosvětového exportu elektroniky představuje 15-20 % čínský export (Lemoine a Unal-Kesenci, 2008, s. 22). Stejně tak PZI sehrály velkou roli v rychlém rozvoji čínského automobilového průmyslu. Právě na dovoz automobilových dílů do Číny byly uvaleny až do roku 2005 podstatně menší celní sazby. Čína se tím snažila využít PZI k rozvoji svého vlastního automobilového průmyslu, který díky kompletaci zahraničních značek aut využíval pozitivního vlivu transferu technologií a získal tak často výrobní know-how daných firem (Konečná, 2013, s. 31). PZI spolu s technologickým pokrokem představují hlavní determinanty rozvoje mezinárodního obchodu u rozvojových zemí, především z Asie. Většina PZI směřuje do exportních odvětví. Přitom je ale důležité si uvědomit, že v první fázi přílivu investic, kdy se dovážejí investiční statky a komponenty pro výrobu, převažuje dopad PZI na import a ne na export (Rojíček, 2010, s. 52), což také je jeden z důvodů, proč země EU mohou tolik vyvážet zboží do Číny a využívat tak zatím stále ještě nevyspělosti tamního průmyslu. Tab. 4

PZI do vybraných zemí, v mil. $ v běžných cenách CHN

JK

IND

JAP

CZE

NET

SWE

1980

57

6

79

278

2 005

251

1985

1 956

234

106

609

1 405

430

1990

3 487

789

237

1 806

10 514

1 971

1995

37 521

1 776

2 151

41

2 562

12 301

14 448

2000

40 715

9 283

3 588

8 323

4 985

68 855

23 433

2005

72 406

6 309

7 622

2 775

11 653

39 047

11 626

2010

114 730

10 110

21 125

-1 251

6 141

-7 366

-64

Zdroj:

UNCTADstat, 2013

Dopravní náklady Ekonomové jako Krugman či Feenstra poukazují na to, že pro rozvoj mezinárodního obchodu v posledních několika dekádách sehrál zásadní roli pokles dopravních nákladů. Tato výrazná redukce nákladů usnadnila při výrobě

34


efektivnější využití pracovní síly a kapitálu napříč zeměmi (viz zmíněný offshoring). Dopravní náklady představují rovněž překážku volnému obchodu, ale nemění ani komparativní výhody ani přínosy, které má mezinárodní obchod pro zemi (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 47). Technologický pokrok Technologický pokrok je nejen přínosem plynoucím zemím z jejich participace na mezinárodní obchodní výměně, ale zároveň je i jedním z důležitých faktorů, který přispívá k integraci trhů. Technologický pokrok měl dle Weila pozitivní vliv na snížení dopravních nákladů a urychlení přenosu informací (Weil, 2005, s. 304— 306). Dobrým příkladem, kdy technologický pokrok pomohl růstu obchodního obratu země, může být opět Čína. Jak bylo řečeno, PZI stály za značným rozvojem čínského elektrotechnického či automobilového průmyslu. Mezinárodní organizace Mezinárodní organizace jako WTO, Mezinárodní měnový fond či Světová banka hrají velkou roli na poli mezinárodních obchodních transakcí. Smlouvy, které se v rámci těchto organizací podepisují, často nastavují zemím limity pro provádění obchodní politiky. Příkladem může být WTO, jejímž cílem je odbourávání kvalitativních překážek obchodu a snižování cel. Každá země při vstupu do této organizace musí podepsat přístupový protokol, který stanovuje podmínky jejího vstupu. Ovšem jejich pozitivní dopad na mezinárodní obchod je některými ekonomy často zpochybňován, např. dle Rose se nepotvrdilo, že by tyto organizace měly vliv na mezinárodní obchod (Rose, 2004, s. 6). Nicméně vytváření mezinárodních smluv, resp. obchodních pravidel platících po celém světě usnadňuje obchodování i tím, že pomáhá snižovat transakční náklady (viz následující bod). Transakční náklady Tyto náklady jsou spojeny s jakoukoliv obchodní operací (netýkají se pouze obchodu). Na tento druh nákladů, který představuje náklady vynaložené na realizaci určité transakce, má vliv nejen geografická poloha zemí, ale i další faktory jako jsou existence bývalých koloniálních vazeb či členství v nějakém ekonomickém seskupení nebo mezinárodní organizaci. Lze na ně nahlížet i jako na překážku obchodu. Díky pokročilejšímu přenosu informací a činnosti mezinárodních organizací došlo v posledních letech k podstatnému snížení těchto nákladů. Růst důchodu v zahraničí Roste-li důchod cizí země, tak v domácí ekonomice se to projeví větší poptávkou po její produkci a zvýší se tak její export. Růst disponibilního důchodu cizí země totiž vede k růstu importu této země.


35

Mezi typické push faktory pak patří: Technologický pokrok a akumulace vzdělání Technologický pokrok byl zařazen i mezi pull faktory, kde je zdůrazněn jeho vliv díky transferu technologií. Na druhou stranu země samy přispívají k rozvoji obchodu pomocí technologického pokroku vyvolaného domácími inovacemi. Proto i mnoho rozvojových asijských ekonomik stále více investuje do vzdělávání a do výzkumu a vývoje. Právě kvalifikovaná pracovní síla je v rozvinutých zemích jednou z důležitých podmínek konkurenceschopnosti výrobků. Investice do vzdělání, výzkumu a vývoje jsou zásadní pro změny v komparativní výhodě. Tabulka výdajů na výzkum a vývoj vyjádřené jako procentní podíl na HDP je uvedena v tab. 2 v kapitole 2.2. Již v kapitole 2.2 bylo řečeno, že do výzkumu a vývoje z pohledu HDP nejvíce investuje Izrael. EU celkově v posledních letech zaostala lehce za vývojem nových technologií, ovšem výjimku tvoří skandinávské země. I když z pohledu technologického pokroku pro Čínu důležitou roli sehrál transfer technologií vyvolaný zmíněným offshoringem a PZI, tak sama Čína začala i prudce investovat do vzdělání a vynakládat značné výdaje na výzkum a vývoj. Ve srovnání s USA vynaložili v roce 2009 Číňané dvakrát více prostředků (Harris a kol., 2011, s. 1709). Mobilita pracovní síly a kapitálu a flexibilita trhu práce Mobilita práce a kapitálu je nezbytným faktorem pro rozvoj mezinárodního obchodu. Mobilní pracovní síla umožňuje specializaci výroby. Pohyb kapitálu pak usnadňuje přemístění výroby tam, kde lze vyrábět za nižších nákladů, což dokazuje i tok PZI. V předešlém bodě zmíněná rostoucí kvalifikovanost pracovní síly má za následek větší flexibilitu trhu práce a usnadňuje tak mezinárodní mobilitu pracovní síly. V zemi, jejíž ekonomický růst je značně podmíněn její participací na mezinárodním obchodě, je tlak na růst poptávky po kvalifikované pracovní síle velký (Harris, 2011, s. 1720). Opět je tento efekt spojený s tím, že pro ekonomický růst otevřené ekonomiky je nejdůležitější export technologicky náročných produktů. V současné době lze tento vliv mezinárodního obchodu pozorovat zejména u zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a některých dalších asijských ekonomik (Thajsko, Malajsie, Singapur). Obchodní politika Weil popisuje dvě síly, které přispívají k celkové integraci světa (globalizaci). Tou první silou je technologický pokrok a tou druhou jsou změny v obchodní politice států, které snižují obchodní bariéry (Weil, 2005, s. 300—304). Obchodní politika dále zapůsobila na odbourávání či snižování překážek obchodu. V dnešní době hrají důležitou roli jak protekcionistická opatření jednotlivých států (různá cla, kvóty, technické a sanitární předpisy,...), tak i opatření na podporu exportu. Proexportní politika států může spočívat

36


v poskytování výhodných úvěrů pro exportéry nebo ve snadnějším získávání pojištění. Mnohé státy rovněž umožňují dumping3 domácích produktů vyvážených na zahraniční trhy a poskytují dotace domácímu průmyslu, čímž výrobcům snižují náklady. Tyto produkty jsou pak na zahraničních trzích více cenově konkurenceschopné. External economies Dle Krugmana a Obstfelda mají na obchod jako takový a i na jeho strukturu vliv rovněž tzv. external economies (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 148). Tyto external economies souvisí s výnosy z rozsahu a podmiňují komparativní výhodu. Firmy umístí produkci v místě, kde už jiné firmy zabývající se stejnou výrobou vytvořily pozitivní podmínky pro produkci daného sortimentu. Díky external economies tak dochází k akumulaci určité činnosti na určitém místě. Jako příklad lze uvést New York, kde sídlí mnoho velkých finančních firem nebo Sillicon Valley jako centrum pro výrobu počítačů a počítačových programů a další high-tech elektroniky. Je jednodušší založit společnost tam, kde jsou lidské i kapitálové zdroje připraveny uspokojit požadavky, které na ně činnost firmy klade. Využívá se tak tzv. spillover efektů a poolingu pracovního trhu. Jsou často spojeny s historickým vývojem (Krugman a Obstfeld, 2009, s. 149). Infrastruktura Za budování infrastruktury je odpovědná strukturální politika. Ta musí být v zemi, která je na obchodě závislá velmi aktivní. Jednou z cest, jak podpořit příliv PZI a zvýšit obrat zahraničního obchodu země je právě vybudování kvalitní infrastruktury. Nejde ale pouze o dopravní infrastrukturu, ale neméně důležitá je i infrastruktura telekomunikační a internetová. Demokratické instituce Politické faktory mají rovněž značný vliv na mezinárodní obchod. V předchozí kapitole bylo napsáno, že Stuart Mill jako jeden z důvodů pro zapojení do mezinárodní obchodní výměny uváděl přínosy morální a intelektuální povahy a upevnění demokratického režimu. A stejně tak i demokratické instituce napomáhají rozvoji mezinárodního obchodu. Stát se musí postarat o takový právní rámec, který obchod podpoří (Souva a kol., 2005, s. 2). Demokratické zřízení je také spojeno s liberalismem a liberálnější prostředí rovněž působí pozitivněji na rozvoj mezinárodního obchodu. Opět postupné částečné uvolnění totalitního režimu v Číně je toho příkladem. Velikost populace země Obvykle země s větší populací mají tendenci být více orientované na export zboží, a to především na export zboží, které je pracovně náročné. Výroba pro export jim umožňuje využít lépe výnosů z rozsahu díky integraci trhů a zvětšit tak zisky země pomocí mezinárodního obchodu. Zároveň za zisk z exportovaného zboží si může 3

Prodej zboží na zahraničních trzích za ceny nižší, než by byly na domácím trhu.


37

země dovolit dovážet zboží, kterého je v zemi nedostatek, který je vyvolán i právě velkým množstvím obyvatelstva. Spotřebitelské preference domácích spotřebitelů Díky stále rostoucí specializaci ekonomik roste obchod i z důvodu nezbytnosti importovat mnoho druhů zboží, které domácí výrobci neprodukují. Spotřeba se neustále diferencuje, díky rostoucímu životnímu standardu. Import zboží tak umožňuje domácím výrobcům zmíněnou specializaci (Strýčková, 2006, s. 12—13) a dosáhnout komparativní výhody v produkci některých druhů zboží. Směnný kurz a měnová unie Kurzové riziko je jednou z překážek obchodu a vytvoření měnové unie tuto překážku odbourává. Přesto rozdílný měnový kurz představuje nejistotu spojenou s obchodováním a s velikostí zisku, který z obchodu plyne. Výzkumy dokazují, že země sdílející stejnou měnu obchodují mezi sebou až třikrát více, než se zeměmi, se kterými společnou měnu nesdílejí. Měnová unie tak usnadňuje aspoň částečně kontrolu nad endogenními faktory (např. volně plovoucí kurz) a následně vede k synchronizaci obchodního cyklu (Rose, 2004, s. 1—4). Dříve se země s pevným měnovým kurzem často uchylovaly k devalvaci své měny, čímž i mimo jiné podporovaly konkurenceschopnost domácích produktů na zahraničních trzích. Ovšem existence hospodářských (popř. měnových) unií omezila možnost země učinit takovýto krok. Navíc v dnešní době má většina rozvinutých ekonomik plovoucí kurz. K již výše zmíněným determinantům Weil přidává i faktory, které popsal britský ekonom 19. století Henry George a jsou na pomezí mezi pull a push faktory. Ten tvrdil, že pro obchod jsou rozhodující tyto faktory:  vzdálenost mezi jednotlivými zeměmi,  geografická poloha zemí (vnitrozemský, přímořský stát),  a ekonomická velikost země (Weil, 2005, 311). Tyto faktory se částečně překrývají s požadavky tzv. gravity modelu mezinárodního obchodu, který za dva stěžejní faktory považuje velikost ekonomiky a vzdálenost obchodních partnerů. O faktoru vzdálenosti mluví i Feenstra s Taylorem a uvádí ho jako jeden z důvodů, proč země obchodují. Obecně obchodní partneři, které odděluje menší zeměpisná vzdálenost, mají užší obchodní vazby, z toho vychází i Krugman a Obstfeld. Například jednotlivé evropské země mají mezi sebou daleko silnější obchodní vztahy než s asijskými zeměmi. Obchod mezi dvěma zeměmi je o přibližně 70 % větší, je-li vzdálenost mezi zeměmi A a B o polovinu menší, než je vzdálenost země A od země C, která má identický trh se zemí B (Bussière a Schnatz, 2009, s. 90—97).

38


V této kapitole byly představeny důvody, proč země vstupují do mezinárodních vztahů a obchodní výměny a rovněž byly popsány základní faktory, které ovlivňují jak rozvoj obchodu, tak i samotnou strukturu obchodní výměny. Determinanty ovlivňující tok zboží mezi zeměmi se často překrývají s podmínkami, ve kterých spočívá komparativní výhoda země. Typickým příkladem je technologický pokrok, který je spjat jak se strukturou obchodu a s náklady výroby, tak i s náklady vynaloženými na obchod a s jejich snižováním. Pomocí zde nastíněných determinant rozvoje obchodu a jeho struktury jsou v analytické části práce identifikovány faktory, které podmiňují obchod mezi vybranými zeměmi EU a Čínou.

Vybrané země

39

4 Vybrané země V úvodní kapitole byly uvedeny země EU, které byly vybrány pro analýzu zahraničního obchodu s Čínou. Jsou jimi: Česká republika, Švédské království a Nizozemské království. V časti metodologické pak byly popsány důvody, proč byly ze zemí EU vybrány právě tyto země. Tato kapitola je věnována popisu postavení Číny a jednotlivých zemí EU v mezinárodním obchodě a faktorům, které toto postavení nejvíce ovlivňují.

4.1 Postavení vybraných zemí v mezinárodním obchodě V následující tabulce jsou představeny základní údaje týkající se HDP a obchodu jednotlivých zemích. Tato tabulka slouží k základní orientaci. Tab. 5

Obecný přehled jednotlivých zemí (rok 2011)

HDP v b.c. (mld. USD) HDP na hlavu (USD)(1) Export v b.c. (mil. USD)(2) Import v b.c. (mil. USD) (2) Otevřenost ekonomiky (%)(2) obchodní bilance v b.c. (mil. USD) (2) (1)

Zdroj:

Čína

Česko

Nizozemí

Švédsko

7 298,147 5 417 1 898 381 1 743 484 26,01

215,180 20 436 162 939 152 125 75,72

838,112 50 216 667 101 599 035 79,60

544,681 57 638 186 963 177 026 34,33

154 897

10 814

68 066

9 937

(1) IMF World Economic Outlook Database, (2) WTO statistics database

Údaje v tabulce pocházejí ze statistických databází světových organizací. Samozřejmě každá organizace má jiný způsob zpracování dat a vytváření statistik. A je třeba mít tento fakt vždy na paměti při interpretaci jednotlivých údajů. Pro posouzení postavení jednotlivých zemí na poli mezinárodního obchodu nám nejlépe poslouží graf 5, který zobrazuje vývoj ukazatele otevřenosti ekonomiky (EX/HDP). Tím, že je Čína ekonomicky a populačně daleko větší zemí, než jsou vybrané země EU, tak by využití jiného ukazatele (export, export na hlavu) bylo zavádějící. Vývoj temp růstu exportu a HDP jednotlivých zemí je vyobrazen na grafu 10 v příloze.

40

Vybrané země

Míra otevřenosti 90.00% 80.00% 70.00% 60.00%

CHN

50.00%

CZE

40.00%

NET

30.00%

SWE

20.00% 10.00% 0.00%

80 82 84 86 88 90 92 94 96 98 00 02 04 06 08 10 12 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20

Graf 5

Vývoj otevřenosti ekonomiky (v %)

Zdroj:


Čínský export rostl mezi lety 1980 a 2000 průměrným ročním tempem 14,4 %. Po vstupu Číny do WTO v roce 2001 do roku 2012 to bylo dokonce 20,1 %. Ovšem v porovnání s vybranými zeměmi EU není v tempu růstu exportu daných zemí EU takový rozdíl (výjimkou je Švédsko). Od roku 2001 do roku 2012 totiž export Nizozemí a Česka rostl průměrným ročním tempem 18,27 %, resp. 23,17 %. Švédský export rostl 7,26 % tempem. Vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je ukazatel otevřenosti země poměrně malý (26 %) oproti vybraným zemím EU. Ovšem ve srovnání s jinými velkými světovými ekonomikami, jako jsou např. USA (10 %) či Velká Británie (21 %), je hodnota tohoto ukazatele pro Čínu ještě poměrně vysoká. Oproti tomu vybrané země EU jsou malými ekonomikami a v případě Nizozemí a Česka jde o ekonomiky zaměřené na export. Švédsko vykazuje v posledních letech spíše stagnaci ve vývoji tohoto ukazatele. O postavení zemí v zahraničním obchodě hodně vypovídá i komoditní struktura jejich obchodní výměny (viz graf 6). Celkově třemi nejčastěji obchodovanými skupinami na světě jsou skupiny4 SITC 7, SITC 6 a SITC 8. Jedná se o produkty zpracovatelského průmyslu, ke kterým se řadí ještě skupina SITC 5.

SITC klasifikace: 0. potraviny a živá zvířata, 1. nápoje a tabák, 2. suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, 3. minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, 4. živočišné rostlinné oleje, tuky a vosky, 5. chemikálie a příbuzné výrobky, j.n., 6. tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, 7. stroje a dopravní prostředky, 8. průmyslově spotřební zboží, 9. komodity a předměty obchodu, j.n. 4

Vybrané země

41

100% 90%

SITC 9

80%

SITC 8

70%

SITC 7 SITC 6

60%

SITC 5

50%

SITC 4

40%

SITC 3

30%

SITC 2

20%

SITC 1

10%

SITC 0

0% CHN:Ex CHN:Im

CZE:Ex

CZE:Im

NET:Ex

NET:Im SWE:Ex SWE:Im

Graf 6

Komoditní struktura exportu a importu vybraných zemí, 2012

Zdroj:

data z UN Comtrade

Většina obchodu zkoumaných zemí probíhá se zeměmi OECD. Přitom země EU velmi intenzivně obchodují mezi sebou navzájem. Na grafu pak je patrné, že vybrané země EU exportují ty skupiny zboží, které i dovážejí, pouze se liší množství dováženého a vyváženého zboží. Můžeme tedy konstatovat, že mezinárodní obchod těchto zemí je převážně intraodvětvový. Z grafu 6 vidíme, že Čína se soustředí na export zejména tří skupin zboží, a to tržní výrobky (SITC 6), stroje a dopravní prostředky (SITC 7) a nakonec na průmyslově spotřební zboží (SITC 8). Ovšem dovoz do Číny je mnohem rozmanitější. V importu Číny se objevují ve značné míře i zboží jako minerální paliva (SITC 3), nepoživatelné suroviny (SITC 2) či další předměty a komodity obchodu (SITC 9). Od konce 90. let vyvolala Čína spolu s Indií prudký nárůst nabídky produktů zpracovatelského průmyslu (SITC 5, 6, 7, 8). Čína se do roku 2005 stala po USA druhým největším vývozcem těchto produktů na světě (Lemoine a Unal-Kesenci, 2008, s. 28). Ovšem s růstem exportu produktů zpracovatelského průmysl se například čínská ekonomika stala značně závislou na exportu. Z čínské celkové produkce 50—70 % pochází z exportních sektorů a růst těchto sektorů dalece předčil růst zbytku čínské ekonomiky, jako je například potravinářský průmysl, poskytování služeb či zemědělství (Harris a kol., 2011, s. 1704). Země EU jsou rovněž velkou měrou závislé na zahraničním obchodě. V případě vybraných zemí se to především týká Česka a Nizozemí. Země jako Velká Británie, Francie a Německo, už díky své ekonomické velikosti, nejsou natolik na obchodu závislé. I jejich ukazatel otevřenosti je menší. Dalším ukazatelem postavení země v mezinárodním obchodě je stav její obchodní bilance. Všechny zkoumané země mají kladné saldo obchodní bilance.

42

Vybrané země

Pro demonstraci vývoje obchodní bilance bude použito podílu obchodní bilance na HDP (viz graf 7). 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% CHN

2,00%

CZE

0,00%

2012

2010

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

-4,00%

NET

1980

-2,00%

SWE

-6,00% -8,00% -10,00%

Graf 7

Vývoj podílu salda obchodní bilance na HDP (v %)

Zdroj:


U Česka došlo ve vývoji stavu obchodní bilance ke zlomu v roce 2005, kdy poprvé za existenci České republiky, dosáhla obchodní bilance kladného salda. Záporná salda Švédska a Nizozemí zkraje 80. let byla způsobena druhým ropným šokem, ale od překonání této krize vykazují obě země kladná salda. Pro určení kvalitativních změn v ekonomice a konkurenceschopnosti exportu země se využívá ukazatele směnných relací. Vývoj směnných relací od roku 2000 ukazuje následující tabulka. Dle těchto čísel můžeme usoudit, že Česko dlouhodobě vykazuje střídavě pozitivní a negativní vývoj. Nicméně z pohledu směnných relací je na tom Česká republika z vybraných zemí nejlépe. Oproti tomu Švédsko a Čína už skoro 10 let mají zhoršující se směnné relace a tedy kupní síla jejich exportu je stále slabší. Nakonec Nizozemí s výjimkou roku 2007 projevuje spíše stagnaci ve vývoji směnných relací.

Vybrané země

Tab. 6

43

Vývoj směnných relací, 2000=100 CHN

CZE

NET

SWE

2000

100,0

100,0

100,0

100,0

2001

102,3

101,9

98,5

97,1

2002

102,5

103,9

98,4

95,1

2003

98,5

105,1

98,7

94,9

2004

93,4

107,2

96,4

92,3

2005

87,2

106,2

100,2

89,7

2006

83,5

104,6

101,7

88,1

2007

81,5

107,1

111,7

89,3

2008

74,7

105,6

103,3

86,6

2009

80,8

109,7

102,5

89,6

2010

77,1

106,4

101,8

88,6

2011

72,8

104,0

101,5

87,2

Zdroj:


Pro nalezení faktorů, které ovlivňují tok zboží mezi Čínou a vybranými zeměmi je důležité si uvědomit postavení těchto zkoumaných zemí v rámci světového obchodu. Jak je patrné z této kapitoly, snad s výjimkou Nizozemí, tak zkoumané země EU mají velmi malý vliv na dění v mezinárodním obchodě. Protože v obchodě se zbožím mají velmi málo komparativních výhod, jejich export je závislý na intraodvětvovém obchodě. Dá se předpokládat, že při analýze komoditní struktury vzájemného obchodu těchto zemí s Čínou tomu nebude jinak a komparativní výhody, kterých dosahují ve světovém měřítku, budou hrát důležitou roli i v jejich obchodní výměně s Čínou. Jednotlivé komparativní výhody vybraných zemí jsou nastíněny v následující kapitole. Důvod malého počtu komparativních výhod, které vybrané země EU mají, bude objasněn v dalších kapitolách, zejména v kapitole 6.

4.2 Komparativní výhody vybraných zemí V teoretické části práce byl vysvětlen princip komparativní výhody a byly uvedeny příklady komparativní výhody. V této kapitole jsou uvedeny komparativní výhody a faktory, které obecně ovlivňují zapojení vybraných zemí do světového obchodu. Čína Nízké náklady na pracovní sílu Oproti západním zemím má Čína velkou produkční výhodu v levné pracovní síle s nízkou kvalifikací (vyžaduje pouze minimální mzdy), a tedy má Čína obecně komparativní výhodu v pracovně náročných produktech a službách, a velký potenciál v úsporách z rozsahu (Lemoine a Unal-Kesenci, 2008, s. 17). Právě nízké mzdy pracovníků v Číně jsou často uváděny jako jeden z důvodů, proč by se měl obchod s Čínou více regulovat, protože produkty západních zemí v cenové

44

Vybrané země

konkurenci s čínskými produkty nemají šanci obstát. Toto levné čínské zboží tak vyvolává tlak na snížení mezd. Bohužel data ke srovnání mezd v Číně se mzdami ve vybraných zemích EU či alespoň s rozvinutými západními ekonomikami nejsou k dispozici. Nicméně dle provedených výzkumů měla v roce 2011 Čína po Malajsii a Thajsku třetí nejvyšší náklady na práci mezi rozvíjejícími se asijskými ekonomikami (China Briefing, 2011). Růst nákladů na pracovníka dokládají do značné míry i stále rostoucí výdaje na kvalifikovanou pracovní sílu (viz tab. 8). Nízké požadavky na ochranu pracovníků Vedle nízkých nákladů na práci, náklady na výrobu snižuje a komparativní výhodu zvyšuje rovněž slabá ochrana zaměstnanců. Přestože samozřejmě i v Číně existují pracovní standardy, tak tyto standardy často nejsou dodržovány, popř. nastavují jen velmi nízkou ochranu pracovníků v porovnání s ochranou, která je pracovníkům poskytnuta legislativou v západních zemích. Slabý sociální systém Tento faktor opět snižuje náklady na výrobu, je spojený především s platbami sociálního a zdravotního pojištění. Rovněž se týká dětské práce, která stále v Číně existuje. I v tom může spočívat komparativní výhoda země. Je zajímavé, že prakticky neexistují studie na internetu, které by se věnovaly jmenovitě dětské práci v Číně. Migrace za prací Po zavedení reforem v roce 1979, kdy došlo k prudkému rozvoji čínského průmyslu, se mnoho lidí začalo stěhovat za prací do měst na východním a jihovýchodním pobřeží země. Tato pracovní migrace obyvatel umožnila rozšiřovat výrobní kapacity. Zároveň obyvatelé z chudých zemědělských částí země, byli ochotní pracovat za zcela minimální mzdu. Tato migrace, která neustále v Číně pokračuje, pomáhá udržovat náklady na pracovní sílu na nízké úrovni. Příliv PZI do země Všechny výše zmíněné komparativní výhody vedou zahraniční investory k investování v Číně. Jsou důvodem rozsáhlého přílivu PZI a následné pokročilejší a rychlejší industrializace Číny. Právě i zahraniční firmy v Číně velkou měrou přispívají k tomu, že dvě třetiny HDP je generováno privátním sektorem (The World Bank, 2008, s. 1). Zhruba 70 % čínského HDP je tvořeno exportními sektory, přitom zahraniční společnosti vyprodukují přibližně 50 % veškerého exportovaného zboží (Bussière a Schnatz, 2009, s. 101). Vývoj přílivu PZI do Číny z celého světa je popisuje tab. 4 na straně 32. Růst podílu high-tech výrobků na celkovém exportu zboží zpracovatelského průmyslu Tento růst lze pozorovat v tab. 3 v kapitole 3.2. Nicméně, jak už bylo řečeno v této kapitole, tento růst nepotvrzuje jednoznačně fakt, že by Čína díky tomu měla technologicky vyspělou výrobu. Růst podílu těchto výrobků je způsoben především

Vybrané země

45

exportem firem se zahraniční účastí, které high-tech zboží v Číně pouze nechávají kompletovat (Lemoine a Unal-Kesenci, 2008, s. 22). Slabá ochrana životního prostředí V Číně jsou mnohem nižší nároky na ochranu životního prostředí. Zejména pro EU představuje přísná legislativa na ochranu životního prostředí velkou komparativní nevýhodu. V Číně nejde jen o nízké nároky požadované legislativou, ale tak jako v případě ochrany pracovníků, dalším problémem je nedostatečné vynucování těchto nařízení. Vybrané země EU Státy EU si drží obecně vysoký standard a komparativní výhodu v produkci chemických výrobků a ve strojírenství (Cinková, 2012, s. 43). Ovšem z hlediska produkce zboží žádná ze zemí není příliš bohatá na nerostné suroviny, zvláště pak na ty, které jsou nezbytné pro výrobu zpracovatelského průmyslu. Díky malé rozloze a klimatickým podmínkám a v poslední době i legislativě EU se rovněž nejedná o významné producenty zemědělských plodin. V následujících bodech jsou tedy uvedeny komparativní výhody, resp. faktory společné pro vybrané země EU a ty komparativní výhody, které jsou zejména důležité pro jednotlivé země jsou uvedeny zvlášť v odstavcích následujích po tomto společném výčtu: Demografický vývoj Všechny vybrané země mají relativně malý počet obyvatel a tedy faktor práce je pro ně omezujícím faktorem. Proto evropské země musí být zaměřeny na produkty, které jsou kapitálově a technologicky náročné, ne na pracovně náročné zboží. Na tento faktor lze nahlížet jako na nevýhodu zemí EU, na druhou stranu tato nevýhoda nutí evropské země získat ve výrobě kvalitativní komparativní výhody dané zejména technologickou úrovní zpracování výrobků. Tab. 7

Demografický vývoj vybraných zemí EU, v tis. CZE

NET

SWE

1990

10 362

14 892

8 527

1995

10 333

15 424

8 816

2000

10 267

15 987

8 883

2005

10 221

16 806

9 011

2010

10 507

16 575

9 341

Zdroj:

Eurostat, 2013

Stabilní sociální systém a ochrana zaměstnanců Většina zemí EU má stabilní sociální systém, který poskytuje obyvatelům země jistoty. Se sociální ochranou souvisí i vysoké nároky na ochranu pracovníků v EU dané zákoníky práce. Z pohledu podnikatelů je ovšem nadměrná ochrana

46

Vybrané země

pracovníků na škodu při snaze udržet krok s konkurenceschopností výrobků pocházejících z asijských ekonomik. Vliv vyšší sociální ochrany na komparativní výhodu z pohledu nákladů na výrobu je tedy převážně negativní. Ale je možné se domnívat, že zvláště v minulosti měl určitý vliv na produktivitu práce a kvalitu výroby. Kvalifikovaná pracovní síla a flexibilita trhu práce Pro země EU je typický vysoký stupeň vzdělanosti populace. To dokládá i statistika zapsaných studentů do vysokoškolského studia. Tito studenti jsou uvedeni jako procento z celkové populace země. Podmínkou je, že se týká pouze těch studentů, kteří se věkem pohybují v rozmezí 5ti let od oficiální věkové hranice, kdy se ukončuje středoškolské vzdělání. Z tab. 7 vyplývá, že nejvíce vysokoškolsky vzdělaných studentů má Švédsko. Ovšem všechny vybrané země EU mají tento podíl vysoký. V případě Číny se tento podíl neustále zvyšuje. To dokládá tvrzení, že samotná Čína hodně investuje do vzdělání. Vliv na tento vývoj v Číně mají i rostoucí požadavky západních firem po kvalifikované pracovní síle. Nicméně přestože kvalifikovaná pracovní síla by měla vést také k mobilitě pracovní síly a flexibilitě trhů práce, tak pracovní síla v EU, není zdaleka tak flexibilní a mobilní, jako je tomu například v USA či Kanadě. Tab. 8

Zapsání studenti do vysokoškolského studia (v %) CHN

CZE

NET

SWE

2000

8

29

53

67

2001

10

30

55

70

2002

13

34

55

75

2003

15

37

56

81

2004

18

43

57

84

2005

19

48

59

82

2006

21

49

60

79

2007

22

53

61

75

2008

22

57

62

71

2009

24

61

63

71

2010

26

64

65

74

2011

27

65

-

73

Zdroj:


Transparentní a efektivní právní systém země Tento faktor pozitivně ovlivňuje vymahatelnost práva a je důležitým determinantem přílivu PZI do země. Funkční právní systém souvisí i s úrovní korupce v zemi. Přestože je dobrý právní systém uveden jako společný faktor pro všechny země EU, tak samozřejmě se jeho efektivita a transparentnost liší země od země. Obecně země, které přistoupily v roce 2004, tedy zejména země bývalého

Vybrané země

47

Sovětského svazu, nemají tak efektivní právní systém, jako je tomu například ve Velké Británii či v Německu. Měření vnímání korupce zemi se zabývá organizace Transparency International. Používá k tomu ukazatele CPI (corruption perception index), který na škále od 0 do 100 měří vnímanou korupci ve veřejném sektoru. Přitom 0 znamená, že veřejný sektor je považován za velmi zkorumpovaný. Jak je vidět z tab. 9, veřejný sektor v Česku je vnímán skoro stejně tak zkorumpovaný jako čínský veřejný sektor (Transparency International, 2013). Tab. 9

Index vnímání korupce ve zkoumaných zemích, 2013 CHN

2013

Zdroj:

CZE 43

NET 48

83

SWE 89

Transparency International, 2013

Česká republika Komparativní výhoda České republiky spočívá ve srovnání se zbylými dvěma zeměmi v relativně nízké úrovni platů a mezd. S Čínou se náklady na pracovní sílu v Česku samozřejmě porovnávat nedají, ale v rámci západních zemí stále tento fakt platí. Dle statistiky OECD byla průměrná roční mzda českého pracovníka přepočítaná na dolary v roce 2011 16 922 $. Oproti tomu v Nizozemí dosahovala úrovně 57 001 $ a ve Švédsku to bylo 54 459 $ (OECD.StatExtracts, 2013). Důležitou úlohu hraje pro Česko i její tranzitní poloha v centru Evropy. Přestože je Česko malou vnitrozemskou zemí, díky své poloze se pokládá za důležitý dopravní uzel v centru Evropy (Rojíček, 2012, s. 150). Ovšem v posledních letech této úloze začíná škodit velmi špatný stav dopravní infrastruktury. Mnozí dopravci už se snaží Česku z tohoto důvodu vyhnout. Velmi významnou komparativní výhodou Česka je i její kvalifikovaná pracovní síla a vysoký stupeň vzdělanosti (viz tab. 8). Pro výrobu více technologicky náročnějších produktů má Česko dostatečně vybavený lidský kapitál. Ovšem v případě Česka chybí ostatní výrobní faktory nezbytné pro jejich výrobu, jde o fyzický kapitál, který ještě stále do dnešní doby lze považovat často za zastaralý. Jiný problém v poslední době představuje nedostatek pracovní síly s nižším vzděláním. Ani mobilita pracovní síly a flexibilita trhu práce není příliš dobrá, jak ukázal průzkum Hospodářské komory ČR. Čeští pracovníci nejsou příliš ochotni dojíždět za prací a často odmítají i stěhování, pokud to není podmíněno kompenzací v podobě podstatně vyššího výdělku. Také k rekvalifikaci se část ekonomicky aktivního obyvatelstva (77 %) nestaví příliš pozitivně (Bulletin ITP, 2008). V neposlední řadě na komparativní výhodu má vliv i tradiční průmyslová výroba. Mnoho průmyslových odvětví má v Česku dlouholetou tradici. Navíc právě k těmto odvětvím se váže výše zmíněná kvalifikovaná pracovní síla. Nicméně v současnosti systém vzdělávání neodpovídá požadavkům průmyslu, a tak se i

48

Vybrané země

tradiční průmyslová odvětví, jako je sklářství, oděvní průmysl setkává s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Nicméně spolu s nižšími náklady na práci je dlouholetá tradice některých odvětví velkým lákadlem pro zahraniční investory. Ale komparativní nevýhodou země v souvislosti s přílivem PZI je slabá legislativní ochrana investorů a vysoká úroveň korupce. Nizozemí Pro Nizozemí stejně tak jako pro Česko je významná jeho úloha dopravního uzlu. Nizozemí představuje bránu do Evropy díky svým přístavům Amsterdam a Rotterdam. Především Rotterdam pak je druhým největším přístavem na světě (po Šanghaji). Většina zboží z Číny se do zemí EU přepravuje po moři pomocí kontejnerových lodí. Blízkost dopravního uzlu pro nizozemské producenty snižuje dopravní náklady. I historicky má díky tomu Nizozemí navázané užší obchodní vztahy s Čínou. Zároveň do Nizozemí proudí zboží z celého světa a Nizozemí tak funguje jako tranzitní stát, ze kterého toto zboží směřuje do dalších destinací. Opět zejména důležitá je vysoce kvalifikovaná pracovní síla a vysoká úroveň průmyslu, která umožňuje výrobu technologicky náročných produktů. Jak už bylo popsáno výše země EU disponují kvalifikovanou pracovní silou a vysoce vzdělanou populací (viz tab. 8). V případě Nizozemí se výroba může zaměřit na technologicky náročné produkty s vysokou přidanou hodnotou. S výše zmíněnými komparativními výhodami souvisí i komparativní výhoda Nizozemí v tradičních průmyslových odvětvích. Příkladem takového odvětví v Nizozemí je v posledních 50 letech například petrochemický průmysl. Rovněž dříve v Nizozemí existoval silný loďařský průmysl, který ovšem v poslední době upadá v souvislosti s přemisťováním výroby do zemí, kde jsou náklady na výrobu nižší. Švédsko Pro Švédsko je typická vysoká technologická úroveň výroby. Stejně tak jako Nizozemí, i Švédsko má k dispozici kvalifikovanou pracovní sílu a technologicky vyspělý průmysl. Opět to zemi dovoluje výrobu technologicky náročných produktů. Ve spojitosti s výše zmíněnou komparativní výhodou jsou spojena i tradiční průmyslová odvětví. Mezi ně se řadí ocelářský a nábytkářský průmysl. Rovněž oblast rybolovu a těžby zemního plynu má ve Švédsku dlouholetou tradici. Ve srovnání s předchozími dvěma zeměmi je Švédsko zemí bohatou na některé přírodní suroviny. Švédsko je jedním z největších vývozců dřeva na světě. Zároveň dalším vývozním artiklem jsou ryby. Švédsko je také zemí bohatou na zemní plyn a rudy kovů, zejména železa. Právě železná ruda nacházející se na území Švédska patří k nejkvalitnějším rudám na světě.


49

5 Zahraniční obchod mezi vybranými zeměmi V této kapitole je provedena analýza komoditní struktury obchodu. Za pomoci metody faktorové náročnosti obchodu jsou zároveň postupně odhalovány faktory, které ovlivňují obchodní výměnu. K odhalení těchto faktorů a nalezení jednotlivých komparativních výhod je využito poznatků z předcházejících kapitol, kde jsou tyto faktory a komparativní výhody obecně popsány. Abychom mohli identifikovat základní vlivy působící na mezinárodní obchod mezi jednotlivými zkoumanými zeměmi pomocí metody faktorové náročnosti obchodu, musíme při komparaci struktury faktorové náročnosti rozdělit skupiny zboží dvoumístné klasifikace SITC do pěti základních skupin (Jandová, 2008, s. 14): 1. surovinově náročné: SITC 0, 2 (bez 26), 3 (bez 35), 4, 56; 2. pracovně náročné: SITC 26, 6 (bez 62, 67, 68), 8 (bez 87, 88); 3. kapitálově náročné: SITC 1, 35, 53, 55, 62, 67, 68, 78; 4. technologicky náročné, snadno napodobitelné (Tech A): SITC 51, 52, 54, 58, 59, 75, 76; 5. technologicky náročné, nenapodobitelné (Tech B): SITC 57, 7 (bez 75, 76, 78), 87, 88. Tato identifikace je provedena v práci zvlášť pro export a import. Přesné názvy jednotlivých tříd dle dvoumístné klasifikace, tak jak jsou uvedeny v tomto seznamu jsou v tab. 29 v příloze. Základní ukazatele mezinárodního obchodu s Čínou pro vybrané země jsou shrnuty v následující tabulce. Tab. 10

Vzájemný obchod mezi vybranými zeměmi EU a Čínou Česko

Export do Číny (%) z celkového exportu země Import z Číny (%) z celkového importu země Saldo obchodní bilance s Čínou v mil. dolarech Saldo obchodní bilance celkem v mil. dolarech

Zdroj:

Nizozemí

Švédsko

1,07

1,77

3,18

11,22

8,18

4,06

-14 001,95

-31 170,68

-1 118,04

16 695,92

53 543,60

9 932,71

data z UN Comtrade, 2013

Jak je patrné z tab. 9, tak obchod s Čínou má negativní dopad na obchodní bilance všech tří zemí EU. Při pohledu na čísla v prvním a druhém řádku tabulky je jasné, že z hlediska obchodní výměny je pro země EU zejména důležitý import z Číny. Zejména v případě Česka a Nizozemí je vzájemný obchod s Čínou značně nevyvážený, což dokazuje velký deficit obchodní bilance s Čínou.

50


5.1 Vývoz vybraných zemí EU do Číny Skladba komoditní struktury exportu jednotlivých vybraných zemí EU do Číny je velmi podobná, ale samozřejmě se liší v objemu exportovaného zboží. Do následujících tabulek byly zařazeny pouze ty skupiny SITC, kde podíl exportu daných zemí dosáhl více jak 2% úrovně u všech zemí. Komoditní struktuře obchodu s Čínou jednoznačně dominuje skupina stroje a dopravní prostředky (SITC 7). Nicméně ale právě v této skupině je patrný klesající trend exportní výkonnosti. Nejvíce je tento pokles vidět u Švédska. Klesající exportní výkonnost skupiny SITC 7 dokládá i změny, ke kterým v rámci čínské ekonomiky dochází. Za posledních 30 let se tato část čínské ekonomiky značně rozvinula a zejména během předchozích několika let se stává více soběstačnější a schopnější uspokojit větší část čínské poptávky po těchto produktech. Právě v produktech zpracovatelského průmyslu s nižšími nároky na kvalifikovanou pracovní sílu má Čína hlavní komparativní výhodu. Zboží ze zahraničí tak ani až na výjimky není schopné na čínském trhu konkurovat domácím produktům. Tab. 11

Vývoj vývozu vybraných skupin zboží (v %) SITC 7

SITC 8

CZE

NET

1999

81,60

29,77

83,77

3,04

4,12

2,27

2000

72,04

29,19

82,84

2,70

4,86

2,29

2001

61,59

30,93

77,17

14,28

9,02

4,02

2002

73,28

31,51

67,60

13,16

13,43

4,60

2003

71,13

33,15

67,10

4,88

9,30

4,54

2004

67,82

35,07

66,69

3,69

14,70

3,88

2005

62,94

30,51

61,06

6,17

9,52

4,15

2006

69,84

33,44

58,87

6,91

11,41

4,89

2007

69,07

40,57

57,15

7,62

4,01

5,45

2008

69,38

38,78

56,30

8,82

5,33

5,94

2009

58,61

35,97

53,95

10,95

4,50

5,72

2010

62,02

35,28

52,31

9,83

4,13

5,01

2011

64,60

32,95

48,59

10,94

4,36

4,90

2012

63,08

27,19

46,10

13,36

5,51

5,01

Zdroj:

SWE

CZE

NET

SWE

data z Eurostat: International trade database

Do roku 2012 si Nizozemí narozdíl od Švédska a Česka zachovalo prakticky ve všech skupinách stejnou úroveň podílu exportu jednotlivých skupin na celkovém exportu, která byla už v roce 1999. Jediný segment zboží, kde Nizozemí zaznamenalo patrný nárůst tohoto podílu byla skupina SITC 2, neboli nepoživatelné suroviny s výjimkou paliv. Důvodem této vyrovnanější komoditní skladby obchodu je, že Nizozemí, jako významný tranzitní stát, udržovalo s Čínou


51

mnohem intenzivnější obchodní styky už v 90. letech, než tomu bylo u ostatních dvou států. V tomto faktu spočívá jedna z důležitých komparativních výhod, které Nizozemí má v obchodě s Čínou ve srovnání se zbylými dvěma zeměmi. Švédsko v posledních čtyřech letech navýšilo export skupin SITC 2, 5, 6 a 8. Růst podílu těchto skupin šel na úkor skupiny SITC 7, jejíž podíl během sledovaných let klesl na polovinu. U Česka rostly podíly jednotlivých skupin také, s výjimkou skupiny 7 a 5. To poukazuje na zlepšení obchodního postavení České republiky a zvýšení konkurenceschopnosti jejích produktů. Nejrychlejší nárůst podílu byl zaznamenán u skupiny SITC 8, průmyslové spotřební zboží, které oproti druhým dvěma státům hraje pro Česko důležitou roli v exportu do Číny. Tab. 12

Podíl vývozu vybraných skupin zboží na celkovém vývozu do Číny(v %) SITC 2

SITC 5

CZE

NET

SWE

CZE

1999

0,45

9,11

1,77

8,56

19,32

3,33

2000

0,86 10,54

2,11 14,75

21,73

2,83

2001

1,07

9,68

2,70

7,62

20,38

4,26

2002

1,29

9,32

3,26

4,33

21,80

6,55

2003

1,45 11,75

3,46

5,54

21,33

4,98

14,91

8,66

15,50

2004

2,61 13,67

5,38

7,48

19,15

5,26

15,67

8,56

14,87

2005

4,66 18,62

5,51 10,14

21,82

5,85

15,02

8,05

18,50

2006

3,89 20,32

6,85

7,71

18,52

6,86

10,17

6,42

17,47

2007

2,98 21,58

5,77

5,29

18,83

8,15

13,71

6,25

18,73

2008

3,40 22,65

4,83

5,15

18,34

9,83

12,52

5,31

17,26

2009

6,97 22,08

7,97

7,95

19,18

13,39

14,49

7,04

16,12

2010

7,39 20,51

9,82

5,26

18,70

12,78

14,19

5,44

17,63

2011

6,17 23,19

10,20

4,00

17,10

15,80

12,15

5,63

18,33

2012

6,31 17,02

9,53

3,78

17,29

19,99

11,59

7,51

17,17

Zdroj:

NET

SITC 6 SWE

CZE

NET

SWE

5,98

7,90

7,51

8,49

7,87

8,44

12,05

8,69

9,49

7,29 10,30

13,94


Nizozemí, na rozdíl od Česka a Švédska, exportuje ve větší míře i ty skupiny zboží, které nebyly do tabulek zařazeny. V roce 2012 byl podíl potravin a živých zvířat (SITC 0) 7%, zatímco u ostatních zemí tento podíl nedosáhl ani 1 %. Ještě více se pak na komoditní struktuře celkového exportu Nizozemí do Číny podílí skupina SITC 3, tedy minerální paliva a maziva a další příbuzné materiály. Podíl této skupiny na celkovém exportu Nizozemí činí 15,3 % a u ostatních sledovaných států není ani 0,5%. Avšak až do roku 2009 byl podíl skupiny SITC 3 v rámci nizozemského exportu stejný jako u ostatních států. Teprve s rokem 2010 došlo k prudkému růstu podílu této skupiny na celkovém exportu (vysvětlení viz níže). Z pohledu možných komparativních výhod, tak můžeme říci, že Švédsko a Česko má komparativní výhodu ve výrobě zboží ze skupiny SITC 7, ale tato komparativní výhoda pomalu slábne. Důvodem je stále rostoucí soběstačnost a

52


kvalita čínského strojírenského průmyslu. Komparativní výhody jednotlivých zemí jsou pak odhaleny v podrobnější analýze obchodu v následujících podkapitolách. Každý stát má ovšem určité výrobky, které jsou pro jeho export do Číny zásadní. V následujících tabulkách je pro každou zemi podle podrobnější dvoumístné klasifikace SITC seřazeno 10 nejobchodovanějších druhů zboží pro rok 1999 a rok 2012. V následující tabulce je vidět, jaký podíl na celkovém exportu zaujímá těchto 10 skupin druhů zboží v roce 1999 a 2012. Tab. 13

Podíl top 10 skupin zboží na celk. exportu jednotlivých zemí CZE

NET

SWE

1999

87,37 %

50,01 %

94,02 %

2012

74,33 %

63,34 %

66,73 %

Zdroj:


Česká republika Z tab. 14 je patrné, že v roce 1999 se do Číny nejvíce dováželo automobilů. Samozřejmě se jednalo o automobily značky Škoda. Celkově se pak projevila důležitost skupiny SITC 7 v exportu Česka, která zaujímala v roce 1999 82 % celkového exportu do Číny. Vedle silničních vozidel se do Číny vyvážely i stroje pro určitá odvětví (72), tedy stroje nezbytné v odvětvích jako je zemědělství, stavebnictví či v textilním odvětví. A dále se ve větším množství vyvážely stroje všeobecně užívané průmyslem (74), kam klasifikace řadí spíše menší stroje a různé díly, ventily či ložiska. Další důležitou exportovanou skupinou byly kovozpracující stroje (73). V roce 2012 se oproti roku 1999 udály určité změny a některé z nich lze odhalit ve skladbě hlavních exportovaných skupin. Export elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (77) během 14 sledovaných let prudce vzrostl a stejně tak zboží ze skupin 74 a 71. Vedle těchto, řekněme pro Česko typických vývozních artiklů, se ale oproti roku 1999 do roku 2012 ve skladbě exportu objevily další druhy zboží. Důležitou součástí exportu se stal i vývoz zařízení pro telekomunikaci (76), jako jsou monitory, rozhlasové a televizní přijímače či různé kazety a disky na nahrávání. Právě zboží z této skupiny se stalo důležitou vývozní skupinou pro všechny vybrané země EU. Vypovídá to hodně i o rychlém rozvoji těchto technologií v Číně, která prakticky od 90. let na základě importu a offshoringu vybudovala celý elektronický průmysl zaměřený zejména na technologie ICT (informační a komunikační technologie). Z důvodu neustálého růstu tohoto odvětví se dá předpokládat, že export tohoto druhu zboží do Číny bude dál narůstat. Platí to nejen pro Česko, ale i pro Nizozemí (viz tab. 15). Během let ovšem podíl skupiny SITC 7 klesl o necelých 17 %. Více se právě začaly exportovat zejména výrobky ze skupiny SITC 8, jak je patrné v tab. 11. Skupina různé výrobky (89), kam patří rozmanité množství druhů zboží od zbraní, přes knihy, tiskopisy až po šperky, se udržela v obou sledovaných letech v žebříčku


53

10 nejvíce exportovaných skupin. Česko pak získalo komparativní výhodu ve výrobě vědeckých a odborných přístrojů (87), což vypovídá o kvalitě a vysoké technologické úrovni výroby v Česku a dokládá to i export těchto produktů do Číny, která na tak kvalitní výrobu nemá fyzický kapitál a ani dostatečně kvalifikovaný lidský kapitál. Tab. 14

Top 10 skupin zboží českého exportu do Číny v tis. €, 1999, 2012

Poř. Sk. Název

1999

Sk. Název

2012

Elektrická zařízení, přístroje a 1.

78

Silniční vozidla

20 101

77

Strojní zařízení pro určitá

spotřebiče

189 441

Stroje a zařízení všeobecně

2.

72

odvětví průmyslu

7 876

74

užívané průmyslem

158 206

3.

73

Kovozpracující stroje

7 600

71

4.

74

5 290

87

přístroje

90 329

2 249

78

Silniční vozidla

75 438

Stroje a zařízení k výrobě Stroje a zařízení všeobecně užívané průmyslem

energie

156 155

Odborné, vědecké a řídící


77

spotřebiče Stroje a zařízení k výrobě

6.

71

7.

65

8.

energie

Strojní zařízení pro určitá 1 449

72

výrobky z nich

1 211

76

pro záznam a reprodukci zvuku

65 478

66

Výrobky z nekovových nerostů

1 139

69

Kovové výrobky

61 442

9.

89

Různé výrobky

746

73

Kovozpracující stroje

48 779

10.

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

367

89

Různé výrobky

47 378

Textilní příze, tkaniny a tržní

Zdroj:

odvětví průmyslu

74 767

Zařízení pro telekomunikace a

Eurostat: International trade database

Nizozemí Nizozemí patří do desítky států s největším obratem zahraničního obchodu na světě. V předešlé kapitole byly popsány komparativní výhody Nizozemí v mezinárodním obchodě, kdy je především zdůrazněna úloha Nizozemí jako důležitého dopravního uzlu. Skladba obchodu s Čínou je velmi podobná struktuře českého exportu do Číny, což je patrné z předcházejících tabulek. Zároveň je ale i vidět, že struktura nizozemského obchodu je členitější, což ukazuje i tab. 15 nejvíce obchodovaných skupin zboží. Ještě na konci 90. let se export do Číny soustředil na produkty strojírenského, chemického a elektrotechnického průmyslu. Ale zároveň začalo Nizozemí do Číny i ve větším vyvážet některé suroviny (SITC 2). Důležitou komoditou se staly rudy kovů a kovový odpad (28) a v roce 2012 už byly dokonce druhým nejvíce obchodovaným druhem zboží, což vyplývá i z postavení, které hrají města jako Amsterdam či Rotterdam v oblasti obchodu s kovovými rudami. Za povšimnutí stojí i skupina 29, do které patří i pro Nizozemí typické semena a cibulky květin,

54


řezané květiny a rostlinné suroviny na výrobu parfémů. Pro Nizozemí je důležitý export chemických produktů do Číny, jelikož ta sama nemá tak rozvinutý petrochemický a chemický průmysl. Tab. 15

Top 10 skupin zboží nizozemského exportu do Číny v tis. €, 1999, 2012

Poř. Sk. Název

1999

Sk. Název

Chemické prostředky a 1.

59

výrobky

2012

Ropa, ropné výrobky a příbuzné 58 302

33

materiály

1 227 824

56 178

28

Rudy kovů a kovový odpad

798 505

54 120

72

odvětví průmyslu

547 944

Strojní zařízení pro určitá 2.

72

odvětví průmyslu

3.

77

4.

74


39 940

51

Organické chemikálie

492 020

5.

28


39 342

57

Plasty v prvotní formě

448 353

6.

51


37 890

77

spotřebiče

440 663

27 830

25

Vláknina a sběrový papír

326 666

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

Strojní zařízení pro určitá


Elektrická zařízení, přístroje a Ostatní dopravní a přepravní 7.

79

prostředky Stroje, zařízení k výrobě


8.

71

energie

26 433

76


332 171

9.

57


24 406

74


289 199

10.

29

19 196

71

Stroje, zařízení k výrobě energie

193 883

Stroje a zařízení všeobecně Suroviny živočišného a

Zdroj:

rostlinného původu


V roce 2012 je už na prvním místě ve vývozu skupina 33, tedy ropa a s ní spojené další materiály. Jak bylo řečeno ropa se do Číny začala ve větším vyvážet až v roce 2010. Dle World Factbook (2013) je Nizozemí 12. největším exportérem ropy na světě. Je to tím, že Nizozemí patří rovněž mezi velké importéry ropy. Ropu naopak dováží ze zemí blízkého východu a tu dále exportuje do dalších zemí, včetně právě Číny. Celkově importovalo Nizozemí do země ropu v hodnotě 86 613 mil. €, tedy export ropy do Číny představuje pouze zlomek toho, co Nizozemí doveze z celého světa. V rámci exportu do Číny pak jde z ¼ o ropné oleje (ne surové oleje) a ¾ exportu potom tvoří zbytkové produkty z ropy a příbuzné materiály (vazelína, minerální dehty, asfalt,...). Tak jak tomu bylo u Česka, tak i v případě Nizozemí je vidět, že rychle roste vývoz skupiny 76, tedy různých telekomunikačních zařízení, jako jsou telefony, televize, rádia, atd. Oproti ostatním zemím je v tab. 15 a zejména v tab. 11 patrné, že podíl SITC 7 na celkové hodnotě exportovaného zboží je mnohem menší (okolo 28 % v obou sledovaných letech).


55

V žebříčku 10 nejvýznamnějších komodit tedy mají i velkou váhu komodity ze skupiny SITC 2, SITC 5 a SITC 3. Samozřejmě, že z těchto skupin se do Číny neexportují všechny druhy zboží. Skladba exportu těchto základních skupin je více specifičtější a zaměřená pouze například na 1 až 3 druhy zboží, což je rozdíl oproti skupině SITC 7 (viz tab. 15). Pro výrobu a následný export zboží ze skupiny SITC 5 má Nizozemí výhodné postavení, právě díky výše zmíněnému dovozu ropy, která je nezbytná při výrobě plastů či se používá v některých chemických postupech. Proto také se v tab. 15 v roce 1999 a 2012 objevují chemické prostředky (59), organické chemikálie (51) a plasty v prvotní formě (57). Nizozemí tak dosahuje prokazatelné komparativní výhody v obchodě s ropnými produkty a s některými surovinami a komparativní výhody ve výrobě chemických produktů. Švédské království V předchozí kapitole bylo poukázáno na to, že Švédsko má daleko vyrovnanější obchodní bilanci s Čínou, než je tomu u ostatních sledovaných zemí. Skladba exportu ovšem je víceméně stejná jako v případě předchozích dvou zemí. V roce 1999 silně dominovala skupina SITC 7. Představovala v tom roce 83% podíl na celkovém exportu do Číny. Hlavní roli přitom hrála skupina telekomunikačních zařízení (76). V rámci této skupiny byla nejdůležitějším exportovaným zbožím zařízení určená přímo na telekomunikaci, tedy telefonické přístroje, přenosná zařízení pro radiotelefon apod. a díly a příslušenství k telekomunikačním přístrojům. Oproti tomu do roku 2012 (tab. 16) došlo k významnému poklesu exportu skupiny 76. V roce 2012 už se exportéři zaměřili pouze na export telefonických přístrojů. Samozřejmě se jednalo především o export společnosti Ericsson, která ovšem postupně ztrácela postavení a ještě více ztratila, když nezachytila nástup smartphonů. Na počátku roku 2012 společnost zcela převzal japonský gigant Sony. Tento postupný útlum firmy Ericsson je právě patrný na poklesu exportu skupiny 76. Rovněž tento pokles se promítl i do celkového poklesu podílu SITC 7 na celkovém švédském exportu do Číny (viz tab. 11).

56


Tab. 16

Top 10 skupin zboží švédského exportu do Číny v tis. €, 1999, 2012

Poř. Sk. Název

1999

Sk. Název

892 610

77

2012

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

Elektrická zařízení, přístroje a

1.

76

2.

77

a spotřebiče

141 686

74


438 790

3.

78

Silniční vozidla

83 111

67

Železo a ocel

369 409

4.

74

72 179

78

Silniční vozidla

335 783

Elektrická zařízení, přístroje

spotřebiče

553 466


Stroje a zařízení všeobecně užívané průmyslem Papír, lepenka a výrobky z 5.

64

nich

Strojní zařízení pro určitá 59 055

72

Strojní zařízení pro určitá 6.

72

7.

71

odvětví průmyslu

odvětví průmyslu

266 789

Papír, lepenka a výrobky z 42 539

64

nich

251 161

30 283

28


223 513

Stroje a řízení k výrobě energie

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci 8.

67

Železo a ocel

20 610

76

zvuku

163 565

9.

25


18 574

25


159 634

Odborné, vědecké a řídící 10.

87

Zdroj:

přístroje

Odborné, vědecké a řídící 17 663

87

přístroje

128 872


V obou zobrazených letech důležitou roli v exportu hraje skupina silničních vozidel (78) reprezentována švédskými automobilkami Saab, Scania a Volvo. Přestože Volvo zakoupila již v roce 2010 čínská automobilka, tak k výrobě stále dochází ve Švédsku. Saab a Scania se v roce 1969 sloučily v jednu společnost a Saab se vedle výroby automobilů věnuje i výrobě armádních letadel a zbraní. Můžeme konstatovat, že ve výrobě silničních vozidel a v obchodě s autodíly má Švédsko prokazatelně komparativní výhodu. Ve srovnání s Čínou rovněž dosahuje komparativní výhody v oblasti výroby vědeckých a odborných přístrojů (87). Stejně tak, jako tomu bylo u Česka, hlavní roli přitom u této komparativní výhody sehrává vysoká preciznost při výrobě těchto produktů a adekvátní vybavení fyzickým a lidským kapitálem. Švédsko je země bohatá na některé přírodní zdroje, jak bylo řečeno v kapitole 4.2. To se promítá i do skladby exportu. Do Číny Švédsko tradičně vyváží železo a ocel (67) a export této skupiny za posledních 14 let neustále roste. Zároveň v tab. 16 lze nalézt dvě skupiny zboží 64 a 28, které souvisejí se švédským lesnictvím.


57

Faktorová náročnost vývozu zemí EU do Číny V předcházející kapitole byly představeny nejvíce vyvážené skupiny zboží. V exportu se vybrané země zaměřují na obchod se zbožím zpracovatelského průmyslu, což odpovídá tomu, co už bylo řečeno v předešlých kapitolách (viz graf 6 kap. 4.1). V teoretické části práce bylo řečeno, že komparativní výhody vyplývají z ekonomických, politických a přírodních podmínek, které panují v daných zemích. V následujících podkapitolách jsou pomocí analýzy faktorové náročnosti exportu identifikovány hlavní faktory konkurenceschopnosti, které ovlivňují export vybraných zemí EU do Číny. Více tak jsou rozebrány a popsány některé komparativní výhody, které byly zmíněny v kapitole 4.2 a jsou k nim přidány další nalezené komparativní výhody. Pro potřeby analýzy exportu dle faktorové náročnosti rozdělíme hlavní faktory ovlivňující konkurenceschopnost do čtyř základních skupiny: suroviny, lidský kapitál, fyzický kapitál a technologicky náročná výroba. Přitom u technologicky náročných produktů se ještě rozlišuje, zda jsou tyto produkty napodobitelné či ne (rozdělení viz s. 48). Tab. 17

Srovnání struktury exportu dle faktorové náročnosti obchodu CZE 1999

NET 2012

SWE

1999

2012

1999

2012

Suroviny

0,76 %

7,31 %

19,43 %

39,96 %

2,29 %

10,25 %

Pracovní síla

8,14 %

14,84 %

18,48 %

4,67 %

6,71 %

9,49 %

Kapitál

38,09 %

9,53 %

11,39 %

6,87 %

4,21 %

17,69 %

Tech A

8,20 %

10,03 %

17,35 %

16,30 %

63,49 %

22,31 %

Tech B

44,82 %

58,00 %

33,10 %

29,13 %

22,22 %

38,83 %

Zdroj:


V tab. 17 je u všech tří zemí EU patrné, že hlavní roli v exportu do Číny hrají výrobky technologicky náročné. Zejména u Švédska a Česka je zřejmé, že země EU jsou především zaměřeny na výrobu a export technologicky náročných produktů. V Nizozemí nebude situace ohledně výroby odlišnější. Nicméně kvůli tomu, že Nizozemí představuje bránu do Evropy, tak export a koneckonců ani import zboží nereflektuje přesně specializaci produkce v Nizozemí. Suroviny Vybrané země EU, jak bylo řečeno v kapitole 4.2, nejsou zeměmi vesměs bohatými na přírodní zdroje. Proto také v obchodě se surovinově náročnými výrobky nemají obecně komparativní výhodu. Jednu z výjimek ovšem představuje export ropy a ropných produktů (33) z Nizozemí do Číny. V obchodě s touto surovinou má Nizozemí jednoznačně komparativní výhodu (viz rovněž komentář s. 53). Čína je díky své velikosti a

58


surovinově náročné produkci spolu s USA největším poptávajícím ropy a nerostných surovin a je tak závislá na importu ropy z celého světa. Vedle exportu ropy je Nizozemí významným vývozcem rud kovů a kovového odpadu (28) do Číny. Rovněž začíná Nizozemí více exportovat suroviny živočišného a rostlinného původu (29), kdy jde hlavně o export semen rostlin. V obchodě s těmito dvěma komoditami má Nizozemí kladnou obchodní bilanci s Čínou a lze konstatovat, že i v obchodě a produkci tohoto zboží má Nizozemí komparativní výhodu. Ta v prvé řadě spočívá v tom, že Nizozemí je tradičním exportérem květin a semen květin a zadruhé v případě obchodu s rudami kovů a kovového odpadu se opět projevuje role Číny jako tranzitního státu. Pokud ale mluvíme o vývozu rud kovů, je nezbytné zmínit i Švédsko. Ze Švédska se do Číny v hojné míře vyvážejí opět rudy kovů a kovový odpad. Podíl této skupiny přitom na vývozu roste. S exportem rud kovů souvisí i export železa a oceli, ale protože v tomto případě jde už o výrobky zejména pracovně náročné, tak se jim věnuje až následující podkapitola. Nicméně komparativní výhoda Švédska v této oblasti spočívá v nalezištích železné rudy a dalších kovů na severu země. Jak už bylo řečeno v kapitole 4.2, pro Švédsko důležitým průmyslem je lesnictví a následně zpracování dřeva. I v exportu výrobků jako např. vláknina a sběrový papír (25) (viz tab. 16) má Švédsko významnou výhodu oproti Číně, která se exportu s tímto druhem zboží prakticky nevěnuje. Celkový čínský vývoz této skupiny zboží je v porovnání s jinými skupinami nepatrný (UN Comtrade, 2013). U Česka se vzhledem ke stavu obchodní bilance v obchodě s jednotlivými skupinami zboží spadajících do této kategorie produktů nedá říct, že by Česko dosáhlo na komparativní výhodu v obchodě se surovinami a surovinově náročnými produkty. Je to dáno tím, že Česko není na suroviny bohatou zemí. Hlavně tedy na suroviny, které se vyvážejí do Číny. I když v porovnání s importem z Číny (0,94 %), tvoří export těchto produktů důležitější část celkového českého exportu do Číny (7 %). Lidský kapitál V českém a švédském exportu zboží do Číny došlo během let rovněž k růstu pracovně náročných produktů. Oproti tomu Nizozemí zaznamenalo pokles podílu těchto produktů na celkovém exportu. Česko z pracovně náročného zboží do Číny nejvíce vyváželo v roce 1999 výrobky z nekovových nerostů a textilní příze. Avšak český textilní, kožedělný a oděvní průmysl došel mnoha změn. Je to jedno z pracovně a kapitálově nejvíce náročných odvětví v Česku, které postupně během posledních 10 let upadlo. Vina je přikládána i levnému dovozu oblečení a dalších textilií právě z Číny. Česko tak tuto komparativní výhodu vinou levného oblečení vyráběného v asijských zemích (zejména v Číně a Bangladéši) ztratilo. V roce 2012 už hlavní pracovně náročnou vývozní komoditou pro Česko byly kovové výrobky (69) a tzv. různé výrobky (89), kam se řadí tiskoviny a předměty z hmot plastických. Obě tyto jmenované skupiny zboží jsou zároveň i z Číny dováženy a saldo obchodní bilance těchto produktů je záporné. Komparativní výhodu tedy Česko ve výrobě těchto výrobků nemá ve


59

srovnání s ostatními zeměmi, které dosahují v obchodě s těmito produkty daleko příznivějšího stavu obchodní bilance s Čínou. Důvodem proč Česko dokázalo v rámci svého exportu navýšit podíl pracovně náročných produktů oproti dalším skupinám je, že produktivita práce v Česku stále rostla během sledovaných let (viz tab. 18). Ovšem problém pro Česko v oblasti lidského kapitálu stále ještě představuje nízká mobilita pracovní síly a nevhodná kvalifikační struktura (Urbánková, 2012, s. 103 a Bulletin ITP, 2008). Ze Švédska se vyváží do Číny zejména papír a lepenka (64). Tento produkt je samozřejmě svojí výrobou úzce provázán se zmíněným dřevařským průmyslem ve Švédsku. Přestože ovšem podíl vývozu pracovně náročných produktů vzrostl vzhledem k ostatním skupinám mezi lety 1999 a 2012, tak přesto je Švédsko čistým importérem většiny těchto skupin zboží. To platí i pro Nizozemí. Výjimkou pro Švédsko je právě vývoz skupiny 64. Ve výrobě těchto produktů má Švédsko komparativní výhodu. V tab. 18 je uvedena produktivita jednotlivých zemí. Bohužel pro Čínu obdobná statistika neexistuje. V porovnání s druhými dvěma zeměmi je Česko na tom v produktivitě práce nejlépe, což je jeden z důvodů, proč do Česka směřují PZI. Tab. 18

Produktivita práce ve vybraných zemích EU CZE

NET

SWE

1995

0,723

0,887

0,777

1996

0,749

0,896

0,796

1997

0,747

0,907

0,830

1998

0,759

0,918

0,850

1999

0,788

0,936

0,869

2000

0,830

0,953

0,887

2001

0,859

0,952

0,881

2002

0,871

0,948

0,903

2003

0,911

0,956

0,931

2004

0,956

0,984

0,972

2005

1

1

1

2006

1,058

1,017

1,028

2007

1,095

1,031

1,039

2008

1,102

1,034

1,022

2009

1,073

1,003

0,996

2010

1,109

1,023

1,048

2011

1,126

1,027

1,063

2012

1,109

1,018

1,068

Zdroj:

OECD.StatExtracts

I náklady na pracovníka z pohledu průměrné roční mzdy jsou v Česku nižší než ve Švédsku či Nizozemí. Průměrná roční náhrada zaměstnanci v letech 2004 až 2009

60


byla v Česku 14 576,2 €, ve Švédsku na úrovni 38 057,5 € a v nejvyšší v Nizozemí 39 949,9 €. Jen pro srovnání v USA se tento ukazatel dosahuje hodnoty 46 280,5 € (Kozelský, 2011, s. 44). Bohužel opět chybí ve statistikách hodnota pro Čínu, i když tento ukazatel byl v literatuře nalezen, nebylo možné ho použít, protože metodika jeho vykazování, stejně tak jako měna či časové rozmezí, srovnání vyloučilo. Česká republika tak má oproti druhým dvěma zemím EU komparativní výhodu v levné pracovní síle, což se projevuje i ve skladbě exportu, kdy pracovně náročné výrobky mají větší podíl na exportu než v exportu Nizozemí či Švédska. Nicméně Česko nemůže ani zdaleka konkurovat v tomto ohledu Číně. A proto v obchodě s ní, se komparativní výhoda levné pracovní síly neprojevuje, projevuje se zejména komparativní výhoda spočívající v kvalifikované pracovní síle. Kapitál U Česka je podíl kapitálově náročných výrobků v roce 1999 způsoben hlavně velkým podílem exportu silničních vozidel na celkovém exportu do Číny. Výroba dopravních prostředků patří v rámci českého průmyslu k jednomu z nejvíce kapitálově náročných odvětví a zároveň jde o tradiční odvětví českého průmyslu. Kapitálově náročnou výrobu v Česku rovněž velmi podpořil příliv PZI v 90. letech a na začátku tohoto desetiletí. Přehled toku PZI do vybraných zemí je znázorněn v tab. 19. Postupně tato komparativní výhoda slábne, rovněž klesl export automobilových součástek do Číny. Korejská automobilka Hyundai, která postavila továrnu v Nošovicích má další pobočky i v Číně. Stejně tak automobilka Škoda už má v Číně postavenou třetí továrnu, která auta směřující na čínský trh raději vyrábí přímo v Číně kvůli nízkým nákladům na práci. Ovšem vzhledem k celkovému vývoji obchodu podíl aut slábne díky mnohem rychlejšímu tempu růstu exportu technologicky náročných produktů (viz následující podkapitola a tab. 17). Dalšími vyváženými produkty této kategorie výrobků byly nekovové výrobky (68) a ocel a železo (67). Výrobě a zpracování surové oceli se v Česku věnují například Třinecké železárny, a. s. – Moravia steel a. s. Výroba a zpracování železa a oceli je v Česku tradičním průmyslem, ve kterém pracují vysoce kvalifikovaní pracovníci. Právě v kvalitním zpracování a dlouholeté tradici tohoto průmyslu má Česko velkou komparativní výhodu v obchodě s Čínou. Přesto je zároveň saldo obchodní bilance skupiny 67 záporné. Nicméně kvalita čínské oceli a železa je nízká z důvodů velkého množství příměsí při jejich výrobě.


Tab. 19

61

Přímé zahraniční investice v mil. $ v běžných cenách CHN

CZE

NET

1980

57

-

1985

1 956

-

1 405

430

1990

3 487

-

10 514

1 971

1995

37 521

2 562

12 301

14 448

2000

40 715

4 985

68 855

23 433

2005

72 406

11 653

39 047

11 626

2010

114 734

6 141

-7 366

-64

Zdroj:

2 005

SWE 251

UNCTADstat, 2013

Ze Švédska se vyváží do Číny zejména železo a ocel (67), právě tato skupina je zodpovědná za nárůst podílu kapitálově náročných produktů v roce 2012 oproti stavu z roku 1999. Export této komodity v roce 2012 byl už na 3. místě v podílu na celkovém exportovaném zboží. Opět je zde vidět provázanost na surovinovou vybavenost země. Švédsko má v této komoditě oproti ostatním zemím jednoznačnou komparativní výhodu. Ocelářský průmysl a zpracování železa má ve Švédsku dlouholetou tradici, díky velkým nalezištím kvalitní železné rudy v oblasti Kiruna, která je považována za nejkvalitnější železnou rudu na světě. Ta také umožňuje výrobu vysoce kvalitní oceli na světě. Na růstu podílu kapitálově náročných výrobků byl zodpovědný v menší míře i vývoz výrobků z pryže (68) a silničních vozidel (78). Právě i v těchto oblastech se projevuje spojení vysoce kvalifikované pracovní síly a dostatečné vybavenosti fyzickým kapitálem. Za nizozemský export kapitálově náročných produktů je, stejně tak jako je tomu u Česka, odpovědná skupina 78 – silniční vozidla. V případě této skupiny jde ale především o reexport. Ve větší míře se exportují i nekovové výrobky, výrobky z pryže a ocel a železo. Ovšem podíl těchto produktů je ze všech tří zemí EU nejnižší. V kapitálově náročné výrobě a následném obchodě s těmito produkty tak Nizozemí nemá komparativní výhodu. Technologicky náročné produkty Mezinárodní obchod s těmito produkty je nejdůležitější součástí obchodních toků a tvoří velkou část obchodu mezi vyspělými zeměmi a je jedním z důvodů růstu intraodvětvového obchodu. I obchod s technologicky náročnými produkty mezi zeměmi EU a Čínou je dominantní skupinou. Komparativní výhody jsou dány mnoha faktory. Jedním z nejdůležitějších faktorů jsou výdaje na výzkum a vývoj, tedy inovace vyvolávající technologický pokrok. V následující tabulce jsou znázorněny výdaje na výzkum a vývoj. Samozřejmě tento indikátor nemusí nutně vyjadřovat úroveň inovací v oblasti výroby zbož, protože do těchto výdajů jsou zahrnuty i investice do inovací v oblasti služeb, atd. Ale aspoň poskytne představu o inovačním potenciálu, který země mají. Česko a Čína neustále zvyšují výdaje na výzkum (Česko s výjimkou jednoho roku). V Nizozemí a ve Švédsku je patrný kolísavý trend těchto výdajů. Avšak

62


Švédsko stále vydává na inovace více svých zdrojů než ostatní země. Nicméně stabilní růst těchto výdajů v Číně opět dokládá tvrzení zmíněná už výše, že Čína značně investuje do vzdělání a výzkumu s cílem stát se největším producentem high-tech zboží na světě. Tab. 20

Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP v % CHN

CZE

NET

SWE

1996

0,57

0,92

1,98

-

1997

0,64

1,03

1,99

3,47

1998

0,65

1,11

1,90

-

1999

0,76

1,10

1,98

3,58

2000

0,70

1,17

1,94

-

2001

0,95

1,16

1,93

4,13

2002

1,07

1,15

1,88

-

2003

1,13

1,20

1,92

3,80

2004

1,23

1,20

1,93

3,58

2005

1,32

1,35

1,90

3,56

2006

1,39

1,49

1,88

3,68

2007

1,40

1,48

1,81

3,40

2008

1,47

1,41

1,77

3,70

2009

1,70

1,48

1,82

3,60

2010

-

1,50

1,83

3,40

Zdroj:


High-tech výroba má pozitivní dopad na ekonomiku země především z důvodu toho, že v odvětvích s produkcí těchto výrobků jsou vysoké mzdy a zisky, rychlý růst důchodu a produktivity práce, přináší i vysokou míru inovací a dochází tak k přelévání pozitivních externalit do dalších odvětví. Země specializované na výrobu high-tech produktů mají obvykle rychlejší ekonomický růst, ale i k jejich výrobě je nezbytná levná pracovní síla. Fragmentace výroby totiž umožnila i méně vyspělým zemím zapojení do produkce a obchodu s těmito výrobky, platí to zejména pro asijské rozvíjející se ekonomiky. Mohou využít svých komparativních výhod buď ve výrobě pracovně či surovinově náročných komponent či využít levné pracovní síly na montáž finálních produktů (Rojíček, 2007, s. 24). Export technologických výrobků z EU v posledních letech musí čelit velké konkurenci čínských výrobků. I když jsou hlavními konkurenčními výhodami zemí EU kvalitní zpracování a tradice v průmyslové výrobě technologicky náročných výrobků, tak čínské výrobky jsou mnohem levnější díky nízkým nákladům na výrobu a část z nich je i kvalitních, protože se jedná o výrobky, které se v Číně pouze kompletují z komponent dovezených ze západních zemí.. V nizozemském a českém exportu zemí EU do Číny jsou důležitější výrobky Tech B, které jsou nenapodobitelné. Největší podíl mají tyto výrobky v českém exportu. Český export do Číny byl postaven v roce 2012 ze skoro 70 % na


63

technologicky náročných produktech. Ve švédském exportu dominují více výrobky Tech A (napodobitelné). V roce 1999 high-tech produkty představovaly 85 % veškerého švédského exportu, ale během 14 let začalo Švédsko ve větší míře vyvážet do Číny i kapitálově, surovinově a pracovně náročné zboží. Česko hlavně zaměřuje svoji výrobu a obchod na středně technologicky náročné zboží (Rojíček, 2010, s. 158). Pro růst obchodu s technologicky náročnými produkty byl opět důležitý příliv PZI a konjunktura, kterou zpracovatelský průmysl zažil během sledovaného období 14ti let. Pro Česko dominantní úlohu hraje automobilový průmysl, strojírenství a elektronický průmysl. To se promítá i do exportu technologicky náročných produktů do Číny. Hlavním exportovaným zbožím skupiny Tech A jsou zařízení pro telekomunikace. Důležitější je ale export Tech B, který ve sledovaných letech ještě více vzrostl, o 14 %. Dominantní komoditou jsou elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (77), strojní zařízení pro určitá odvětví (72), stroje a zařízení všeobecně užívaná průmyslem (74) a odborné vědecké a řídící přístroje (87). Jak už bylo řečeno, v obchodě se zbožím skupiny 87 má Česko určitou komparativní výhodu. Česko má také komparativní výhodu v obchodě s traktory (722), které vyrábí firma Zetor, a.s. U ostatních skupin nejsou české výrobky schopné cenově konkurovat čínskému zboží. Nizozemí se stejně jako Česko orientuje na export zejména zboží ze skupiny Tech B. Export výrobků Tech A představoval v roce 1999 17,35 % a v roce 2012 16,30 %, což je v obou letech více než u českého exportu. V této skupině hrála nejdůležitější roli skupina výrobků chemického průmyslu, přesněji chemické prostředky a výrobky (59), organické chemikálie (51) v roce 1999 a v roce 2012 organické chemikálie a zařízení pro telekomunikace (76). V nizozemském exportu skupiny Tech B to pak byly zejména produkty elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (77), strojní zařízení pro určitá odvětví (72) a další produkty ze skupiny SITC 7, které se řadí do skupiny Tech B. V roce 2012 se k těmto produktům přidaly ještě plasty v prvotní formě (57). Celkově je komparativní výhoda Nizozemí v obchodě s těmi produkty silnější, než je tomu u Česka, přesto i v případě Nizozemí je saldo obchodní bilance záporné. Nizozemí, jako jeden z největších dovozců ropy má rozvinutý petrochemický průmysl, má významnou komparativní výhodu v výrobě produktů chemického průmyslu. Jak bylo řečeno výše, Švédsko je méně zaměřené na export technologicky náročných produktů, než ostatní dvě země EU. K této změně ale došlo až s nástupem nového století. Ještě na konci 90. let byl export těchto produktů velmi významný. Dokonce významnější než u druhých dvou zemí a hlavní roli v tom sehrál export zboží Tech A reprezentovaný zařízeními pro telekomunikaci (76). Pokles Tech A byl mezi lety 1999 a 2012 o 40 % způsobený už zmíněným postupným oslabením společnosti Sony Ericsson. Švédský export zboží Tech B během let narostl o 16 %.

64


Už bylo dříve řečeno, že pro ekonomický růst je nejpřínosnější obchod s technologicky vyspělými produkty. Indikátorem vyspělé ekonomiky je tedy i množství exportovaných výrobků, které vyžadují technologicky vyspělou úroveň výroby. Následující tabulka dle klasifikace Světové banky poukazuje na to, jaký je podíl high-tech výrobků na celkovém exportu produktů zpracovatelského průmyslu. Bohužel poslední sledovaný rok 2012 není v této statistice uveden. Vymezení high-tech produktů je užší, než tomu bylo u rozdělení zboží dle faktorové náročnosti obchodu. Do této skupiny high-tech výrobků se řadí počítače, farmaceutické produkty, výrobky leteckého průmyslu, vědecká zařízení a elektrotechnický průmysl. Ovšem tato tabulka zachycuje export daných zemí do celého světa, nikoliv vzájemný obchod s Čínou. V tab. 30 lze pozorovat, že v Číně postupně rostl export těchto produktů až do roku 2006. U Česka je patrný stabilní pozvolný růst podílu těchto výrobků, ale je to dáno i tím, že ČR zaostávala za zeměmi EU-15. Nicméně je i vidět, že ve Švédsku došlo k poklesu tohoto podílu o necelých 10 % a Švédsko se částečně začalo více orientovat i na export kapitálově a pracovně náročných produktů. Tab. 21

Podíl high-tech produktů na exportu zpracovatelského průmyslu (v %) CHN

CZE

1999

17

2000 2001

NET

SWE

9

33

22

19

8

36

23

21

10

33

17

2002

24

15

28

18

2003

27

14

31

16

2004

30

13

30

17

2005

31

13

31

17

2006

31

14

29

16

2007

27

13

23

12

2008

26

14

19

11

2009

28

15

21

13

2010

28

15

21

14

2011

26

16

20

13

Zdroj:


Komparativní výhody vybraných zemí Jak vyplynulo z jednotlivých komparativních výhod, kterých dosahují vybrané země EU, tak komparativní výhody vybraných zemí spočívají především ve kvalitativních faktorech. Hlavní komparativní výhoda všech zemí EU se tak zakládá na kvalitních produktech vyráběných zpracovatelským průmyslem. Komparativní výhody ve výrobě vybraných zemí EU se projevují zejména v obchodě s výrobky SITC 7 a SITC 8. V obchodě s Čínou se nejvíce tato kvalitativní komparativní výhoda projevuje ve skupině vědecké, odborné a řídící přístroje (87) se zaměřením na


65

optické a měřící přístroje. Jednotlivé komparativní výhody, které zvláště ovlivňují kvalitu výroby jsou kvalifikovaná pracovní síla, dlouholetá tradice určitých průmyslových odvětví v zemi a vybavenost výrobě odpovídajícím fyzickým kapitálem. Tedy oproti obecným komparativním výhodám uvedeným v kapitole 4.2, byla odhalena ještě komparativní výhoda zemí EU spočívající ve vybavenosti fyzickým kapitálem, který svou kvalitou umožňuje kvalitní a technologicky vyspělou výrobu. Tedy tuto kvalitativní komparativní výhodu dokazuje obchod s výrobky vědecké, odborné a řídící přístroje, kterou vykazují země Česko a Švédsko. Dále komparativní výhodu ve výrobě má Česko v případě výroby traktorů, promítá se i do výroby železa a oceli a do silničních vozidel. V případě posledních dvou skupin zboží jde zároveň o surovinově a kapitálově náročnou výrobu. V případě železné rudy je Česko importérem této suroviny. Švédsko dosahuje obdobných komparativních výhod ve výrobě jako Česko. Opět můžeme zmínit výrobky jako železo a ocel, silniční vozidla či telekomunikační zařízení. Přitom pro železo a ocel a silniční vozidla platí to stejné, jako pro tyto výrobky z Česka. Nizozemí nevykazuje takový podíl exportu technologicky a koneckonců ani kapitálově náročných produktů. Co se týče těchto produktů Nizozemí má zřetelnou komparativní výhodu ve výrobě produktů chemického a petrochemického průmyslu. Nicméně v obchodě s Čínou se ukazují komparativní výhody zejména v obchodě se surovinově náročnými produkty a ve výrobě kapitálově náročných produktů, tato druhá skupina platí ovšem pouze pro Švédsko a Česko. Mezi tyto produkty patří i některé výše zmíněné výrobky. V případě Švédska hlavní vývozní surovinou, ve které má Švédsko jednoznačnou komparativní výhodu, je železná ruda. Vedle ní má Švédsko výhodu i ve výrobě papíru a lepenky. Tedy u Švédska se prokazatelně projevuje jeho komparativní výhoda spočívající v některých přírodních zdrojích, které má Švédsko k dispozici. Nizozemí jako velký dovozce ropy má komparativní výhodu v exportu ropy do Číny, tato komparativní výhoda je projevem toho, že Nizozemí je jeden z nejdůležitějším dopravních uzlů na světě.

5.2 Dovoz vybraných zemí EU z Číny Po provedení analýzy exportu vybraných zemí EU do Číny a při pohledu na skladbu importu zboží z Číny lze opět konstatovat, že bilaterální obchodní výměna mezi Čínou a zkoumanými zeměmi EU je v oblasti hlavních obchodovaných komodit povahou intraodvětvový. Komoditní struktura importu se jen málo liší od komoditní struktury exportu popsané výše. Čína obecně má ve srovnání s celým světem komparativní výhodu v produktech zpracovatelského průmyslu, které jsou středně nebo málo technologicky náročné. To samozřejmě i určuje podobu komoditní struktury dovozu čínské produkce do zemí EU. Tato komparativní výhoda spočívá v nízkých nákladech na výrobu ve srovnání se zeměmi EU. Tyto nízké náklady jsou vedle

66


nízkých nákladů na pracovní sílu včetně slabé ochrany pracovníků a dětské práce spojeny i s nízkou ochranou životního prostředí. Zatímco ale export vybraných zemí do Číny představuje pouze malou část celkového exportu těchto zemí (zhruba 1-3 %), tak pokud se podíváme na podíl čínského importu na celkovém importu do těchto vybraných zemí, tak pro Nizozemí (8,18 %) a Česko (11,22 %) je Čína důležitým obchodním partnerem. Z pohledu hodnoty dovezeného zboží tak v roce 1999 byla Čína pro Nizozemí na 6. místě a v roce 2012 už na 2. místě. Přitom na 1. místě se nic nemění a jak pro Nizozemí, tak i pro ostatní státy je hlavním obchodním partnerem Německo. Čínský import do Česka na konci 90. let byl na 9. místě a po 14 letech je na 4. místě. Více do Česka je dovezeno zboží už jen z výše zmíněného Německa a dále z Polska a Slovenska. Postavení čínského importu ve Švédsku v roce 1999 bylo na 7. místě a v roce 2012 to bylo už místo 5. Švédsko vedle importů z Německa dováží více zboží z Velké Británie, USA a Ruska. Je třeba ale zdůraznit, že čínský import představuje jen 4 % celkové hodnoty importovaného zboží do Švédska. Tab. 22

Vývoj dovozu vybraných skupin zboží (v %) SITC 5

SITC 6

SITC 7

CZE NET SWE

CZE

NET

NET

SWE

1999

5,53

4,54

1,83

9,60

12,54 11,10 36,45

40,62 30,56

40,29 31,50

53,21

2000

5,64

3,37

1,81

11,18 10,17 10,76 37,57

48,50 36,35

38,19 28,65

47,90

2001

3,41

3,13

2002

2,45

2,64

2,29

9,32

8,33

12,24 53,33

51,80 34,90

28,55 27,98

46,63

1,52

6,37

6,65

12,09 66,81

55,78 31,87

21,07 29,44

50,23

2003

2,72

2,46

1,58

6,97

6,52

10,88 67,74

58,15 40,76

19,03 28,14

42,70

2004

3,03

2,24

1,54

8,55

7,49

12,17 63,31

63,72 38,43

21,89 22,17

42,10

2005

3,37

2,18

1,90

11,74 7,26

13,29 56,04

64,52 36,70

26,15 21,22

44,81

2006

2,46

2,42

2,03

9,88

7,26

13,45 58,19

65,21 41,03

27,63 20,95

41,36

2007

1,90

2,49

1,91

10,55 8,53

15,16 64,77

63,96 41,20

21,48 21,18

39,43

2008

1,94

2,68

2,07

10,50 9,01

15,06 64,46

62,02 39,74

21,75 22,52

40,74

2009

1,66

2,62

1,82

7,35

6,81

13,09 70,84

63,36 40,45

18,89 24,50

42,29

2010

1,61

2,74

1,64

6,18

6,86

13,71 78,53

68,64 42,72

12,57 18,86

40,04

2011

1,60

3,10

2,12

6,63

7,28

14,29 79,16

66,96 41,19

11,30 19,37

40,37

2012

1,87

2,79

1,97

7,26

6,47

15,55 77,82

71,08 41,93

11,70 17,14

38,77

Zdroj:

SWE

CZE

NET

SITC 8 SWE

CZE


V tab. 22 je vidět, jak zásadně se měnila struktura čínského importu do Česka a Nizozemí. V průběhu 14 sledovaných let zcela převládly výrobky ze skupiny SITC 7 stroje a dopravní prostředky. Na celkovém importu se podílí více jak 70 % a ostatní tři skupiny se podílejí o zbylých 20-30 %. Struktura importu na konci 90. let byla podstatně odlišnější. Pro Česko hlavní dováženou komoditou bylo průmyslové spotřební zboží. Vedle v tabulce uvedených skupin dováželo i potraviny (SITC 0), které tvoříly skoro 6 % celkového importu. Ovšem nárůst importu těchto skupin zboží, nebyl zdaleka takový jako právě produktů SITC 7.


67

V případě Nizozemí je situace prakticky stejná. Růst dovážených strojů a dopravních prostředků daleko předčil nárůst dovozu ostatních skupin. Opět trochu odlišnější je import do Švédska, kdy sice v roce 2012 je stále SITC 7 nejvíce importovanou skupinou, ale zdaleka už nemá takové dominantní postavení v komoditní struktuře. Velmi důležitým importovaným zbožím do Švédska z Číny je také skupina SITC 8 průmyslové spotřební zboží. V 90. letech SITC 8 byla nejvíce dováženou skupinou výrobků. Velkou úlohu přitom sehrál dovoz zboží oděvního a obuvnického průmyslu. Je to i tím, že Švédsko nemá rozvinutý oděvní či obuvnický průmysl na rozdíl od Česka, které má v obou odvětvích dlouholetou tradici, např. oblečení značky OP Prostějov nebo obuv značky Baťa. Obchod s oděvy a obuví je nejen důležitý pro Švédsko, ale i pro další sledované země. Celkově ve světovém obchodě má Čína v této oblasti zcela nejsilnější postavení na trhu. Následující tabulka zobrazuje, jakým způsobem je importované zboží využíváno. Způsob využití importu je důležitý pro ekonomický růst. Při sestavení této tabulky bylo v členění importu použito metodiky užité v práci Antonína Slaného (Slaný, 2007, s. 156). Tab. 23

Využití importů dle jednotlivých tříd SITC (v %) Osobní spotřeba (SITC 0,1,8)

Výrobní spotřeba (SITC 2,3,4,5,6)

Investiční činnost (SITC 7)

CZE

NET

SWE

CZE

NET

SWE

CZE

NET

SWE

1999

52,86

36,57

58,50

17,51

21,69

14,02

29,63

38,47

27,48

2000

49,50

33,40

52,46

19,35

16,75

14,02

31,16

45,95

33,50

2001

36,00

32,37

51,84

14,66

15,59

16,55

49,34

49,16

31,59

2002

26,21

33,48

55,50

10,24

12,48

16,43

63,55

53,24

28,04

2003

24,59

31,82

48,33

11,15

11,72

14,85

64,26

55,75

36,81

2004

28,74

25,72

47,72

12,51

12,72

17,81

58,65

61,48

34,45

2005

32,70

24,53

51,46

15,73

12,49

16,82

51,22

62,55

31,67

2006

32,29

24,32

47,32

12,79

12,09

16,05

54,61

63,27

36,60

2007

24,99

25,64

45,59

12,73

13,17

17,67

62,07

62,19

36,66

2008

25,13

27,82

46,81

12,78

13,80

17,83

61,84

60,21

35,25

2009

22,38

21,90

48,39

9,47

10,53

15,47

68,01

61,36

36,04

2010

15,54

22,45

45,93

8,19

10,92

15,86

76,05

66,73

38,20

2011

13,71

19,95

46,34

8,81

11,84

16,90

77,22

65,03

36,66

2012

15,25

18,21

44,70

9,66

10,41

17,91

74,89

69,35

37,35

Zdroj:


U všech zemí je patrný pokles významu importu pro osobní spotřebu a s výjimkou Švédska lze také pozorovat pokles významnosti importu pro výrobní spotřebu. Naopak import zaměřený na investiční činnost získal během sledovaných let na důležitosti. Zejména pokud se jedná o Česko a rovněž i Nizozemí. Právě zaměření

68


importu na skupinu SITC 7 je pro země prospěšné. Pro zemi to znamená rozšíření exportních kapacit a příliv nových technologií, se kterými se následně zvyšuje i efektivita využití výrobních faktorů a roste produktivita (Slaný, 2007, s. 156). Nicméně jak bylo řečeno, čínská produkce a tedy i čínský export je zaměřený spíše na produkty s nižší technologickou náročností. Proto částečně příliv technologií jako kladný efekt z importu zboží skupiny SITC 7 odpadá. Data uvedená v rámci skupiny SITC 7 byla očištěna o vliv importu různých elektrospotřebičů pro osobní potřebu a rovněž automobily. Tyto dva druhy zboží se spíše řadí do zboží pro osobní spotřebu, kam byly také v této analýze zařazeny a nedají se prakticky použít pro investiční účely. V rámci analýzy importu je přínosné podívat se vývoj transformačního výkonu ekonomiky. Díky němu lze zhodnotit, zda ekonomika úspěšně využívá importované zboží představující vstupy pro výrobu (SITC 2 a 3) pro výrobu zboží s přidanou hodnotou, neboli export skupin SITC 5,6,7 a 8. Transformační výkon jednotlivých sledovaných zemí je znázorněn v následujícím grafu. 4500000000 4000000000 3500000000 3000000000

CZE

2500000000

NET

2000000000

SWE

1500000000 1000000000 500000000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf 8

Vývoj transformačního výkonu ekonomik, 1999—2012

Zdroj:


Nejméně přidané hodnoty z importovaných vstupů vytváří dle grafu 8 Česko, což je v porovnání s druhými dvěma zeměmi dáno méně rozvinutou průmyslovou výrobou, která nedovoluje exportovat Česku vysoce technologicky náročné a tedy i drahé produkty. Přesto je vývoj transformačního výkonu Česka pozitivní, zejména v posledních letech. Ovšem situace Švédska a Nizozemí je příznivější. Na druhou stranu je tento ukazatel částečně zavádějící, jelikož nebere v úvahu změnu cen základních surovin nezbytných pro výrobu (SITC 2 a 3). V další části analýzy skladby čínského importu bude opět vybráno 10 hlavních druhů zboží, které jsou do vybraných zemí EU dováženy. V následující tabulce můžeme pozorovat, jaký podíl má souhrnně těchto 10 importovaných komodit na celkovém importu zboží do jednotlivých zemí EU. Tyto skupiny zboží tak představují přibližně ¾ celkového čínského importu do vybraných zemí EU.


Tab. 24

Podíl top 10 skupin zboží na celk. importu jednotlivých zemí CZE

NET

SWE

1999

74,68 %

72,50 %

82,72 %

2012

89,67 %

86,48 %

78,05 %

Zdroj:

69


Jelikož import do vybraných zemí EU z Číny je svou skladbou víceméně stejný, tak komparativní výhody, které Čína má v obchodě s těmito zeměmi budou popsány až v závěru kapitoly. Stejně tak budou popsány i další možné faktory, které mohou působit na tok zboží mezi studovanými zeměmi. Česká republika Import Číny činí 11,22 % (viz tab. 10) celkové hodnoty dováženého zboží do Česka. Levný dovoz zboží z Číny je soustředěn dle tab. 22 na skupinu SITC 7. Jak bylo zmíněno výše tato skupina je hlavním českým vývozním zbožím do Číny. Je tedy patrné, že v rámci mezinárodního obchodu s Čínou se jedná především o intraodvětvový obchod. Výjimku z intraodvětvového obchodu nejvíce tvoří zboží skupiny SITC 8, a to zejména oblečení (84), obuv (85) a kožedělné výrobky (83). To platí i pro ostatní zkoumané země EU. Právě dovoz levného oblečení z Číny měl pro Česko poměrně negativní dopad na textilní a obuvnický průmysl, který se následně i spojil s dopadem hospodářské krize (viz kapitola 5). Od roku 1999 roste import zboží skupiny 84 průměrným ročním tempem 26 %. K velkým výkyvům v dovozu došlo v letech 2001 a 2002 a znovu v roce 2006 a 2007, tehdy tempo růstu meziročně dosáhlo až na 55—66 %. Byly zaznamenány i drobné poklesy importu v roce 2004 a 2005, kdy EU zablokovala vykládku oblečení z lodí v přístavech a bylo tak blokováno oblečení v hodnotě více jak 75 mld. €. Druhý pokles importu byl způsoben poklesem poptávky v roce 2009 a opětovně v roce 2012. Ovšem obava většiny západních států vedla země k tomu, aby se vstupem Číny do WTO vyjednaly v Přístupovém protokolu omezující podmínky pro dovoz čínského oblečení a obuvi do členských zemí WTO. Po skončení platnosti Dohody o textilu (2005), na kterou se výše zmíněné podmínky částečně vázaly, většina zemí včetně EU uzavřely s Čínou vlastní smlouvy upravující import tohoto druhu zboží. Na podzim roku 2005 EU s Čínou uzavřela dohodu platnou do roku 2008, díky které má EU právo chránit svoje trhy s textilem (EurActiv, 2005). I nadále se snaží EU najít cesty, jak dovoz tohoto zboží omezit. Od roku 1999 roste import, zejména oblečení (trička, podprsenky, atd.) průměrným ročním tempem 12 %. Import skupiny 85 obuv má podobný ale ne tak dramatický vývoj jako je tomu u oblečení (84). Průměrné roční tempo růstu importu obuvi je 13 %, přitom pro celou EU je toto tempo na úrovni 11 %. V případě obou dvou skupin pak platí, že se udržely i v roce 2012 v žebříčku 10 nejvíce obchodovaných skupin zboží. Přitom celkově ztrácela skupina SITC 8 na významu v porovnání se SITC 7 (viz tab. 22).

70


Tab. 25

Top 10 skupin zboží čínského importu do Česka v tis. €, 1999, 2012

Poř. Sk. Název

1999

Sk. Název

2012

Kancelářské stroje a zařízení k 1.

89

Různé výrobky

69 059 75

Kancelářské stroje a zařízení k

automat.zpracování dat

3 156 998


2.

75

automat. zpracování dat

67 911 76

3.

84

Oděvní výrobky a doplňky

63 885 77

4.

77


1 017 978

Elektrická zařízení, přístroje a Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

spotřebiče

721 549

Stroje a zařízení všeobecně 54 885 74


259 553

Zařízení pro telekomunikace a 5.

76


42 434 84


238 726

6.

85

Obuv

32 440 89

Různé výrobky

221 016

Stroje a zařízení k výrobě 7.

69

Kovové výrobky

21 646 71

energie

206 737

Cestovní galanterie, kabelky a 8.

83

podobné výrobky

16 692 69

Kovové výrobky

199 197

9.

78

Silniční vozidla

14 349 85

Obuv

126 905

Textilní příze, tkaniny, tržní 10.

52

Zdroj:

Anorganické chemikálie

11 340 65

výrobky z nich

96 354


Do Česka se rovněž dováželo hodně zboží ze skupiny 78. Tady je ale důležité si uvědomit to, co bylo řečeno v kapitole 3.3 v souvislosti s offshoringem. Velká část čínského automobilového průmyslu je založena buď pouze na výrobě autodílů, nebo pak na kompletaci automobilů z dovezených součástí. Západní firmy tak ušetřily na celních poplatcích, které pro dovoz autodílů do Číny byly podstatně nižší než pro dovoz kompletních automobilů. Obdobný způsob byl využit u elektrotechnického průmyslu a u komunikačních technologií, kdy Čína má komparativní výhodu zejména v produkci levnější elektroniky. Ale už dnes existují čínské elektronické produkty, které mají vysokou kvalitu. Příkladem může být čínský výrobce počítačů Lenovo. Pro Česko se dovoz skupin 77 v roce 2012 oproti roku 1999 zvýšil 13-ti násobně a u skupiny 76 to bylo dokonce 24 násobně a v roce 2012 zaujímají 2. a 3. místo v tabulce nejobchodovanějších komodit. Ovšem stále nejdůležitějším obchodovaným zbožím jsou v průběhu sledovaného období Kancelářské stroje a potřeby (75). U tohoto zboží byl pozorován dokonce 46-ti násobný nárůst. Přitom do Česka se nejčastěji dováží zboží typu digitální procesorové jednotky, výstupní a vstupní jednotky, paměťové jednotky a díly k těmto produktům.


71

Nizozemské království V importu do Nizozemí se projevuje i úloha Nizozemí, coby tranzitního centra pro EU. Import z Číny dosáhl v roce 2012 celkové hodnoty skoro 55 mld. €. Pouze Německo dováží více do Nizozemí než Čína. Jak tomu bylo u Česka, tak i komoditní struktuře importu do Nizozemí dominuje skupina 75 kancelářské stroje a potřeby. Už v roce 1999 se do Nizozemí přivezly kancelářské stroje a potřeby v hodnotě vyšší než 1 mld. € a do roku 2012 se hodnota této importované skupiny zvýšila až na 17 mld. €. Majoritní podíl na dovozu v obou letech měly v této skupině zařízení na zpracování dat. Zatímco ale v roce 1999 se dovoz soustředil na zboží jako vstupní a výstupní jednotky a paměťové jednotky, tak v roce 2012 nejdůležitějšími dováženými zařízeními byly přenosná zařízení ke zpracování dat, jejichž dovezená hodnota byla 12,16 mld. €. Opět, tak jak tomu bylo v případě Česka, velkou roli hraje import oblečení, obuvi a dalších kožedělných výrobků a galanterie. V poměru k dalším dováženým skupinám zboží trochu ztratily ze své pozice během let a v roce 2012 se už ani skupina 83 v tomto žebříčku nevyskytuje. Ovšem vezmeme-li v úvahu cenu jednoho kusu oblečení v porovnání s cenou nějakého dováženého přístroje, pak je jasné, že importované množství oblečení či obuvi je obrovské. Přesněji jen v roce 2012 se do Nizozemí dovezlo 230 mil. kg oblečení. V roce 1999 dalšími důležitými druhy zboží byly výrobky skupiny SITC 6. Nejvíce se z kovových výrobků (69) dováželo nářadí a stroje, potřeby pro domácnost. Z kategorie neželezné kovy (68) to pak byly hlavně neželezné kovy užívané v hutnictví, cermety a cín. Nakonec ještě ze skupiny 66 Čína exportovala do Nizozemí vápno, cement, hrnčířské a sklářské výrobky.

72


Tab. 26

Top 10 skupin zboží čínského importu do Nizozemí v tis. €, 1999, 2012

Poř. Sk. Název

1999

Sk. Název

Kancelářské stroje a zařízení 1.

75

k automat.zpracování dat

2012

Kancelářské stroje a zařízení 1 249 044

75

k automat. zpracování dat

17 831 638


89

Různé výrobky

543 546

76

zvuku

13 186 245

Elektrická zařízení, přístroje 3.

84


463 341

77

a spotřebiče

5 897 847

311 054

89

Různé výrobky

4 175 589

Elektrická zařízení, přístroje 4.

77

a spotřebiče Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci

5.

76

zvuku

198 500

84


2 325 474

6.

69

Kovové výrobky

166 910

69

Kovové výrobky

1 136 112

Stroje a zařízení všeobecně 7.

85

Obuv

127 189

74


862 511

8.

68

Neželezné kovy

114 363

85

Obuv

709 910

103 441

82

Nábytek a jeho díly

687 143

94 202

51


642 400

Cestovní galanterie,kabelky, 9.

83

apod. Výrobky z nekovových

10.

66

Zdroj:

nerostů


V roce 2012 už zcela s přehledem vedle kancelářských strojů a potřeb dominovaly dovozu zařízení pro telekomunikace. V rámci skupiny 76 vedly v dovozu zejména zařízení typu monitory a projektory a dále různá příslušenství pro tato zařízení. Vedle řekněme „tradičních“ skupin výrobků je v dovozu důležitá i skupina 82 Nábytek a jeho díly a rovněž 51 organické chemikálie. Organické chemikálie patřily v roce 2012 rovněž na 4. místo v exportu Nizozemí do Číny, přitom v importu je skupina 51 na 10. místo a má o 150 mil. €. Exportovanými druhy organických chemikálií jsou zejména uhlovodíky a alkoholy a fenoly. Z Číny se do Nizozemí poté dovážejí hlavně karbonové kyseliny a různé chemické sloučeniny. Švédské království Oproti dvěma výše popsaným zemím v roce 1999 se do Švédska dováželo nejvíce zboží ze skupiny SITC 8 (více jak 53 %, viz tab. 22). Na rozdíl od druhých dvou zemí nárůst dovozu do Švédska není tak obrovský. Zatímco v případě Nizozemí a skupiny 75 se import zvýšil o neuvěřitelných 1428 %, tak u hlavní obchodované komodity v případě Švédska (oblečení) to bylo o „pouhých“ 284 %. Problematika dovozu oblečení byla částečně popsána u předchozích zemí a ani ve Švédsku není situace odlišnější. Naopak dovoz oblečení (84) zůstal až do


73

roku 2012 na 1. místě v dovozu zboží z Číny a hraje důležitější roli ve švédském importu než v importu zbylých zemí. Tab. 27

Top 10 skupin zboží čínského importu do Švédska v tis. €, 1999, 2012

Poř. Sk. Název

1999

Sk. Název

2012

1.

340 805

84

969 116

84


Oděvní výrobky a doplňky Zařízení pro telekomunikace a


77

spotřebiče

pro záznam a reprodukci 195 769

76

zvuku

791 990


89

Různé výrobky

173 491

77

spotřebiče

750 203


76

zvuku

154 173

89

Různé výrobky

534 089

5.

69

Kovové výrobky

71 445

69

Kovové výrobky

447 863

6.

83

apod.

54 668

75

automat. zpracování dat

418 451

7.

81

Prefabrikované budovy

53 436

82


333 054

8.

85

Obuv

39 964

74


290 146

9.

82


28 044

81

Prefabrikované budovy

202 996

10.

75

26 318

72

Cestovní galanterie, kabelky,

Kancelářské stroje a zařízení k


Kancelářské stroje a zařízení

Zdroj:

k automat. zpracování dat

Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

153 860


V tabulce 26 se vyskytuje zatím nezmíněná skupina prefabrikované budovy, výrobky zdravotnické a instalační (81). Zbožím, které bylo v rámci této skupiny výhradně dováženo, byly výrobky osvětlovací techniky. Do Švédska se rovněž dovážel nábytek a jeho díly (82), důležitost této skupiny ještě do roku 2012 vzrostla. Nábytkářský průmysl patří mezi významná průmyslová odvětví ve Švédsku. Do Číny přesunula část své výroby (offshoring) také známá švédská nábytkářská firma IKEA. Celkově tedy v obchodě Švédska a Číny není patrný takový dramatický vývoj, jako je tomu u Nizozemí a Česka, kde čínský import je důležitou složkou celkového importu do země. Obchodní bilance Švédska s Čínou je tak vyrovnanější. Hlavní složka importu u předešlých zemí skupina 75, je důležitou importovanou komoditou i u Švédska, nicméně nehraje tak zásadní roli. Rovněž rozdíl v importu SITC 7 a SITC 8 byl v roce 2012 pouze 3%. Důvodem této odlišnosti jsou už zmíněné rozdílné preference švédských spotřebitelů, kteří i díky vyššímu životnímu standardu častěji než čeští spotřebitelé upřednostňují kvalitu před cenou.

74


Faktorová náročnost dovozu zemí EU z Číny Rovněž i v případě importu je provedena analýza faktorové náročnosti importu do jednotlivých zemí. Vzhledem k tomu, že suroviny a kapitálově náročné produkty jsou v importu zboží z Číny zastoupeny pouze v malé míře, tak se dále analýza věnuje pouze zbylým dvěma kategoriím. Tab. 28

Srovnání struktury importu dle faktorové náročnosti obchodu CZE

NET

SWE

1999

2012

1999

2012

1999

2012

8,05 %

0,94 %

8,84 %

2,17 %

3,28 %

1,72 %

43,92 %

16,52 %

37,89 %

20,39 %

60,47 %

50,01 %

Kapitál

4,93 %

3,09 %

5,86 %

3,09 %

1,71 %

4,15 %

Tech A

26,19 %

61,63 %

34,97 %

58,87 %

14,82 %

20,85 %

Tech B

16,90 %

17,62 %

11,66 %

15,18 %

19,72 %

23,23 %

Suroviny Pracovní síla

Zdroj:


Lidský kapitál Pro všechny tři země EU je společný vysoký podíl importu pracovně náročného zboží. To odpovídá tomu, že hlavním faktorem konkurenceschopnosti pro Čínu byla a stále je levná pracovní síla. Při analýze komoditní struktury importu bylo zjištěno, že mezi hlavní dovážené produkty patří zboží ze skupiny SITC 8, přesněji oblečení (84), obuv (85) a kožedělné výrobky (83), které jsou pracovně velmi náročné. Vedle výrobků ze skupiny 8, jsou do pracovně náročných produktů zařazeny ještě některé výrobky skupiny 6. Nejvíce se do vybraných zemí EU dovážela skupina 69 Kovové výrobky. Podíl pracovně náročných produktů ale během sledovaných let klesal. Na vině je větší růst podílu zboží ze SITC 7 a tedy technologicky náročných produktů. V souvislosti s lidským kapitálem je v případě Číny třeba i zmínit automobilový průmysl. Ten je sice z pohledu faktorové náročnosti řazen do kategorie kapitálově náročných produktů, ale z charakteru výroby automobilů v Číně, je nezbytné ho zařadit do kategorie pracovně náročných produktů. Výroba automobilů v Číně je totiž zastoupena především kompletací finálních aut. Tato část výroby je právě nejvíce náročnou na množství vynaložené práce. Proto také sem západní firmy přemístily tuto část výroby. Jen od roku 2001 vzniklo v Číně více jak 1 200 výrobních závodů zahraničních automobilek zaměřených na tuto kompletaci (Konečná, 2013, s. 31). Technologicky náročné produkty Do zemí EU je importováno především zboží ze skupiny technologicky náročných produktů, které jsou ovšem snadno napodobitelné (Tech A). V roce 2012 představovalo pro Nizozemí a Česko zhruba 60 % celkového importovaného zboží.


75

Vůbec nejvíce se komparativní výhoda projevuje u SITC 75 Kancelářské stroje a zařízení. Je to patrné i z tabulek importu do jednotlivých zemí EU, kde skupina 75 patří vždy do 10 nejvíce importovaných skupin zboží, kdy zcela jednoznačně vedou kancelářské stroje představující 90 % importu této skupiny do vybraných zemí EU. Velkou komparativní výhodu má zejména ve výrobě v elektrotechnickém průmyslu. Dnes elektronika z Číny představuje 15-20 % celkového světového exportu elektrotechnických produktů, z toho až 85 % tvoří obchod s ICT (76). Jen tyto dvě skupiny pro Česko v roce 2012 představují 59,94 % celkového importu, pro Nizozemí to je 56,52 % a u Švédska se tento podíl pohybuje okolo 19,31 %. V rámci technologicky náročných výrobků (Tech B), které ovšem nelze napodobit, dominují výrobky jako elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (77), stroje a zařízení všeobecně užívaná v průmyslu (74) a v případě Česka ještě stroje a zařízení k výrobě energie (71). U těchto výrobků opět tak jako u zboží skupiny 75 a 76 hraje důležitou roli využití levné pracovní síly. Navíc u těchto produktů může Čína snadno využít úspor z rozsahu, což dále umocňuje komparativní výhodu Číny v obchodě s tímto zbožím. Tyto úspory z rozsahu jsou podmíněny přístupem k velkému množství pracovní síly. Švédsko v oblasti importu těchto produktů vykazuje mnohem menší podíl. Jak ale bylo řečeno, tento menší podíl kompenzuje vysokým podílem pracovně náročných produktů na importu zboží. Důvodem této odlišnosti je poptávka domácích spotřebitelů a zejména jejich preference spotřebitelské. Samozřejmě, že i když roste kvalita čínských high-tech výrobků (například Lenovo), tak přece jenom nedosahují obecně kvality zboží z evropských zemí či USA. Ovšem je zajímavé, že zrovna v případě Švédska dominuje oproti druhým dvěma zemím skupina technologicky náročných výrobků, které nejsou napodobitelné (Tech B). Nicméně využití metody faktorové náročnosti k odhalení hlavních faktorů ovlivňujících import zboží z Číny není zcela výhodné. Jak už bylo řečeno v kapitole Metodika, tak metoda faktorové náročnosti má určité nedostatky. Tato metoda příliš striktně rozděluje jednotlivé skupiny zboží, ale nebere v úvahu, že v závislosti na technologické úrovni výroby a kvalifikovanosti pracovní síly, je také zapotřebí rozdílné množství vynaložené práce. Výroba vysoce technologicky náročných produktů je v zemích EU spojena s nízkými nároky na množství práce. Je to dáno i vyšší produktivitou práce a efektivnějším využitím dalších výrobních faktorů, než je tomu v Číně. Jak bylo již popsáno, Čína se zejména i v produkci hightech produktů zaměřuje především na kompletaci finálních výrobků či výrobu některých součástek. Tyto činnosti jsou velmi pracovně náročné. Právě z toho důvodu mnohé západní firmy pomocí offshoringu přenesly tuto část výroby do Číny. Tedy pracovní síla je hlavním faktorem ovlivňujícím i výrobu high-tech zboží. Shrnutí Hlavní komparativní výhodou Číny je tak levná pracovní síla, která umožňuje mnohem levnější výrobu zpracovatelského průmyslu než vybrané země. K růstu objemu obchodovaného zboží s vyspělými zeměmi, včetně vybraných zemí EU,

76


vedla rovněž fragmentace výrobního procesu cestou offshoringu motivovaná právě nízkými náklady výrobními. Obchod s meziprodukty je velmi důležitý pro obchodní výměnu s Nizozemím, které v porovnání s ostatními dvěma zeměmi uskutečnilo více přímých zahraničních investic v Číně (den Butter, 2008, s. 5). Méně už se tento vliv projevuje v obchodě s Českem a Švédskem. Vedle levné pracovní síly hrají důležitou roli i další již v kapitole 4.2 zmíněné komparativní výhody. Do nízkých nákladů na výrobu se samozřejmě promítají i další v kapitole 4.2 popsané komparativní výhody. Náklady na výrobu jsou tak dále pozitivně ovlivněny nízkými náklady spojenými s ochranou životního prostředí a pracovníků. Čína tak vyrábí produkty s mnohem nižšími náklady na výrobu ve srovnání s vybranými zeměmi EU. V případě Číny, tak narozdíl od kvalitativní komparativní výhody vybraných zemí EU, jsou čínské komparativní výhody založeny na nákladových faktorech. Jak je patrné z analýzy komoditní struktury importu, tak ve skupinách SITC 7 a 8 s výjimkou skupiny 87 má Čína komparativní výhodu založenou na nízké ceně daných produktů. I v obchodě se skupinou SITC 6 je saldo obchodní bilance pro všechny skupiny záporné. Nejvíce se tato komparativní výhoda projevuje v obchodě se skupinami 75, 76, 77 a dále 83, 84 a 85. Šlo především o produkty: stroje kancelářské (751), monitory a projektory (761), příslušenství a různá zařízení ke skupině 76 (764), zařízení elektrická a mechanická pro domácnost (775), přístroje elektrické jn. (778), souhrnně celá skupina oděvy (84), obuv (851) a potřeby cestovní jako kufry, kabelky, atd. (831). K posílení komparativní výhody přispívá i vysoká koncentrace výroby v Číně, která se uskutečňuje v tzv. zvláštních ekonomických zónách, které jsou podél pobřeží východní a zejména jihovýchodní Číny. Do těchto průmyslových městských oblastí také směřuje pracovní síla z venkova a do těchto zón rovněž směřují přímé zahraniční investice (Jin Wang, 2009, s. 7—9). Díky koncentraci výroby a přístupu tak k lidskému a fyzickému kapitálu může Čína dosahovat při výrobě úspor z rozsahu.


77

6 Vyhodnocení a diskuze V průběhu práce byly identifikovány faktory, které pozitivním či negativním způsobem ovlivňují obchodní výměnu vybraných zemí EU s Čínou. V těchto faktorech spočívají komparativní výhody jednotlivých zemí. Při pohledu na komparativní výhody Číny můžeme shrnout, že komparativní výhody jsou založeny na nákladových faktorech. Hlavní komparativní výhody tak spočívají ve faktorech, které snižují náklady vynaložené při výrobě a usnadňují obchodní výměnu s dalšími zeměmi. Identifikovanými faktory působící na obchodní výměnu s vybranými zeměmi EU jsou tedy:  levná pracovní síla Spolu se slabou ochranou zaměstnanců a nízkými odvody sociálního a zdravotního pojištění způsobuje, že výrobní náklady jsou mnohem nižší, než jsou výrobní náklady stejného druhu zboží v zemích EU. Tyto komparativní výhody byly popsány již v kapitole 4.2. Jak bylo řečeno levná pracovní síla je velkou výhodou Číny a hlavním lákadlem pro PZI. Ovšem v kapitole 4.2 bylo rovněž zmíněno, že čínští pracovníci jsou třetí nejlépe placení pracovníci v rozvíjejících se asijských ekonomikách. Právě v souvislosti s pomalu rostoucími mzdovými náklady v Číně, mnoho zahraničních firem začíná pomýšlet na odchod z Číny. Tento krok by však za stávající situace, kdy čínský průmysl už dosáhl určité úrovně, neměl takový dopad na vývoj čínského exportu (Accenture, 2011). Samozřejmě je třeba mít také na paměti, že náklady na pracovní sílu v evropských zemích jsou nesrovnatelně vyšší.  koncentrace výroby Ke koncentraci výroby dochází v tzv. zvláštních ekonomických zónách, kam se stěhuje i pracovní síla. Tato koncentrace mimo jiné umožňuje i využití tzv. external economies a dosažení větší specializace výroby. Mezi hlavní regiony, kde se soustředí čínský průmysl patří oblast Mandžuska, Pekingu či Šanghaje.  ekonomická velikost S ekonomickou velikostí Číny také souvisí úzce i velikost výrobních kapacit. Díky velkým výrobním kapacitám a dostatku pracovní síly může Čína využívat úspor z rozsahu při výrobě a dále tak snižovat výrobní náklady. Jak bylo řečeno už v úvodu této práce, od roku 2011 je Čína po USA druhou největší ekonomikou na světě. Vývoj ročních temp růstu HDP a exportu lze sledovat v grafu 9 v příloze této práce.  nízké požadavky na ochranu životního prostředí Tyto nízké požadavky rovněž pozitivně ovlivňují nákladovou komparativní výhodu Číny. Bohužel díky této nízké ochraně Čína v roce 2012 byla zemí, která se nejvíce podílela na rekordně vysokých emisích oxidu uhličitého ve vzduchu (Patria.cz, 2013). Samozřejmě, tím že se čínské firmy nemusejí zabývat

78


dodržováním přísných pravidel ochrany životního prostředí, které platí v zemích EU, tak opět mohou ušetřit náklady při produkci zboží.  příliv přímých zahraničních investic PZI přinášejí nejen zvyšování výrobních kapacit, ale především jsou kanálem pro transfer technologií. PZI směřující do Číny také umožnily zahraničním firmám fragmentaci jejich výroby cestou offshoringu. Díky offshoringu se rozvinul čínský elektrotechnický, automobilový a strojírenský průmysl a z Číny se stal důležitý světový exportér high-tech zboží (Lemoine a Unal-Kesenci, 2008, s. 22). Tok PZI do Číny lze pozorovat v tab. 4.  investice do vzdělání, výzkumu a vývoje Rozvoj zahraničního obchodu rovněž podporují neustále se zvyšující investice do vzdělání, výzkumu a vývoje, které vyvolávají změny v komparativních výhodách. Vývoj čínských výdajů na výzkum a vývoj lze sledovat v tab. 2. Čína sama se snaží nejen cestou transferu technologií, ale i cestou vlastních inovací podpořit technologický pokrok v čínském průmyslu. Obchod se zbožím mezi vybranými zeměmi EU je z velké části intraodvětvový. To dokládá zejména vysoký podíl importu i exportu technologicky náročných produktů, což je patrné z tab. 17 a 28. Země EU nemohou Číně konkurovat ve výrobních nákladech, proto jsou komparativní výhody zemí EU založené zejména na kvalitativních faktorech. U vybraných zemí EU byly v průběhu analýzy komoditní struktury a faktorové náročnosti obchodu identifikovány tyto komparativní výhody společné pro všechny tři země:  kvalifikovaná pracovní síla Tuto komparativní výhodu lze odvodit nejen z vysokého počtu vysokoškolsky vzdělaných studentů (viz tab. 8), ale i například z toho, že vybrané státy EU mají i vysoký podíl technologicky náročných produktů na celkovém exportu zpracovatelského průmyslu (viz tab. 3).  dostatečné vybavenost fyzickým kapitálem,  technologicky vysoká úroveň výroby Tato technologicky vyspělá úroveň výroby umožňuje výrobu technologicky náročných produktů dosahující vysoké kvality. Opět můžeme využít tab. 3 pro znázornění tohoto faktu. Rovněž z tab. 17 faktorové náročnosti exportu vybraných zemí EU do Číny lze vyčíst, že v exportu technologicky náročných produktů převládá skupina produktů, která je nenapodobitelná (Tech B) a vyžaduje tedy technologicky vyspělejší výrobu než technologicky napodobitelná skupina výrobků (Tech A). Výjimku tvoří pouze rok 1999 v případě Švédska, která byla způsobena velkým exportem telekomunikačních zařízení firmy Ericsson.


79

 tradičnost některých průmyslových odvětví S vyspělou úrovní výroby úzce souvisí v jednotlivých zemích i tradice některých průmyslových odvětví. To se například projevilo v komparativních výhodách, které má Nizozemí ve výrobě petrochemických a chemických produktů. Česko zase dlouhá léta vynikalo kvalitním textilním a obuvnickým průmyslem. Rovněž mělo Česko komparativní výhodu ve výrobě traktorů v brněnské firmě Zetor, a.s. U Švédska se tradičnost průmyslu nejvíce ukazuje v jeho komparativní výhodě v oblasti výroby a zpracování železa a oceli.  specializace výroby Právě díky dlouholeté tradici mnoha odvětví v zemích EU, se v průmyslu evropských zemí projevuje daleko více specializace výroby. Při pohledu na podrobné třídění komoditní struktury exportu Číny do vybraných zemí EU zjistíme, že velké množství těchto skupin zboží je v obchodní výměně zastoupeno. Naopak při pohledu na podrobnou komoditní strukturu exportu vybraných zemí EU do Číny je vidět, že zdaleka není tak rozmanitá a evropské země soustředí svoji výrobu na menší spektrum výrobků.  efektivnější využití výrobní faktory Díky specializaci se dá předpokládat, že výrobní faktory jsou využívány efektivněji a že produktivita práce v zemích EU je vyšší, než je tomu v případě Číny. Vývoj produktivity práce lze sledovat v tab. 18. Bohužel data jsou k dispozici pouze pro vybrané země EU. Na druhou stranu je Čína rozvíjející se ekonomikou a růst produktivity u ní bude pravděpodobně meziročně vyšší, než je tomu u vyspělých zemí EU.  koncentrace průmyslové výroby V případě Česka a Nizozemí je to dáno tím, že se jedná o malé země rozlohou. U Nizozemí za zmínku stojí i to, že města Amsterdam a Rotterdam tvoří městské aglomerace. V případě Švédska je koncentrace výroby dána geografickými podmínkami země, kdy většina produkce se soustředí v jižní části země okolo Stockholmu a část produkce, zejména těžkého strojírenství se nachází v severní oblasti.  malý počet obyvatel Malý počet obyvatel je omezujícím faktorem je ve výrobě ve srovnání s Čínou. Každá země má v obchodě s Čínou také další komparativní výhody či faktory typické pouze pro jednotlivé země. Počet obyvatel jednotlivých zemí EU je uveden v tab. 7. Čína naopak čítá přes jednu miliardu lidí. Masová produkce zboží je jedna z možností, jak dosáhnout úspor z rozsahu. V případě vybraných evropských zemí odbytové trhu nejsou tak veliké. Pro Česko specifickým faktorem v porovnání s ostatními zeměmi jsou relativně nižší náklady na pracovní sílu ve srovnání se zbylými dvěma zeměmi, jak je

80


uvedeno na straně 46. Stejně tak se u Česka minimálně na konci 90. let projevila komparativní výhoda ve výrobě aut. V následujících letech se nedá říct doslova, že by Česko tuto komparativní výhodu ztratilo, nicméně exportní výkonnost tohoto produktu v roce 2012 v porovnání s rokem 1999 klesla. Právě například u výroby aut a koupě automobilky ŠKODA AUTO, a.s. koncernem Volkswagen AG se projevila pro Česko důležitost přílivu PZI do země. Tak jako v případě Číny, tak i tok PZI do Česka lze pozorovat v tab. 4. Nizozemí má několik faktorů, ve kterých spočívá jeho komparativní výhoda. V prvé řadě jde o fakt, že Nizozemí představuje tranzitní centrum s velkými přístavy Rotterdam a Amsterdam. Zboží z Číny vykazované jako import do Nizozemí je do Nizozemí pouze dovezeno a dále směřuje do dalších zemí EU. Určitou roli hraje i to, že z Nizozemí směřovalo do Číny více PZI než u zbylých dvou zemí, ve větší míře tak ve vzájemném obchodě s Čínou jde o reexport zboží. Nakonec, jak už bylo řečeno v předchozí kapitole, Nizozemí je dvanáctým největším exportérem ropy na světě. Opět to souvisí s faktem, že v Nizozemí je druhý největší přístav na světě Rotterdam. Díky tomu má i Nizozemí rozvinutý petrochemický a chemický průmysl. Švédsko má komparativní výhodu ještě ve svém přírodním bohatství. Důležitou surovinou pro Švédsko je dřevo. Tvoří základ tradičního dřevařského a nábytkářského průmyslu. V obchodě s produkty těchto odvětví má Švédsko komparativní výhodu. Vedle dřeva jsou ve Švédsku i rozsáhlá naleziště nejkvalitnější železné rudy na světě v oblasti Kiruna na severu Švédska spojená s produkcí velmi kvalitní oceli. Pro země EU je zásadní, aby byly schopny udržet tyto především kvalitativní komparativní výhody. Do budoucna se dá předpokládat, že Čína bude postupně díky inovacím a technologickému pokroku vyvolanému transferem technologií schopná vyrábět stále více sofistikovanější a kvalitnější produkty. Jedinou cestou EU je tak být v inovacích neustále o krok napřed. Jedním z cílů strategie EU „Evropa 2020“ je i zvýšení investic do vzdělání a inovací (Evropská komise, 2013). Ovšem překážkou upevnění kvalitativních komparativních výhod je nevhodná vzdělanostní struktura pracovní síly způsobující menší flexibilitu trhu práce kvůli příliš vysokému procentu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (viz také tab. 8). S tímto problémem je spojený i problém nízké mobility práce v celé EU, což opět snižuje flexibilitu trhu práce (Holland a Paluchowsky, 2013, s. 18—20 a Janiak a Wasmer, 2008, s. 94). Ovšem v rámci této práce nebylo možné identifikovat tento faktor. Přesto lze předpokládat, že klesající podíl pracovně náročných produktů ve struktuře exportu do Číny, je způsoben rovněž i těmito problémy. Dalším neidentifikovaným faktorem v rámci této práce je význam spotřebitelských preferencí pro charakter obchodní výměny s Čínou. Nicméně tento faktor bude rovněž hrát důležitou roli. Jak už bylo řečeno výše, tak Švédsko má s Čínou vyrovnanější obchodní bilanci než ostatní dvě země. Vzhledem k tomu, že obchodní politika je dána EU a je stejná pro všechny členské státy, tak důvodem této odlišnosti nemohou být kvantitativní faktory (cla, kvóty, atd.). Významnou roli


81

mají v tomto ohledu spotřebitelské preference spojené s vyšším životním standardem. Pro švédské spotřebitele bude pravděpodobně cena méně důležitým faktorem při nákupu, než je tomu například u českých spotřebitelů. Díky vyšší životní úrovni si obyvatelé Švédska mohou dovolit kvalitnější, byť dražší výrobky pocházející buď od domácích výrobců či jiných západní zemí. I skladba obchodu je méně rozmanitější než u druhých dvou sledovaných zemí. Přestože struktura základních obchodovaných skupin je stejná, tak v případě Švédska při podrobnějším členění vyplývá, že Švédsko importuje méně druhů zboží. Tento předpoklad také dokládá studie Tareka Ghalwashe, která se zabývá spotřebitelskými preferencemi švédských občanů. Ti uvádějí, že při nákupu mnoha druhů zboží, cena nehraje tak zásadní roli při rozhodování, důležitá je země původu výrobku a s ním spojená kvalita (Ghalwash, 2005, s. 13—18). Rovněž švédští obyvatelé jsou více ohleduplní k životnímu prostředí. Fakt, že Čína věnuje jen velmi malou pozornost ochraně přírody a devastuje tamní přírodu, vyvolává další odpor vůči výrobkům pocházejícím z Číny. Při identifikaci faktorů ovlivňujících obchod vybraných zemí EU s Čínou nebylo použito některých zavedených metod, které se v literatuře uvádí. Jednou z metod, které při odhalování komparativních výhod používá Acharya, je metoda RCA (angl. revealed comparative advantage). Komparativní výhody zemí v obchodě s jednotlivými produkty určuje za pomoci výpočtu, kdy podíl produktu x na celkovém exportu země y dělí podílem produktu x na celkovém světovém exportu. Pokud je tento podíl větší než 1, pak má daná země y komparativní výhodu v obchodě s produktem x. Tuto metodu RCA ovšem nebylo možné aplikovat na sledované země. Ty tvoří jen velmi malou část světového exportu. Při aplikaci metody pouze na sledované čtyři země, jsou výsledky zkresleny. Je to způsobeno tím, že export vybraných zemí EU je podstatně menší než export Číny. V metodice práce bylo řečeno, že důležitou inspirací při vypracování této práce byly studie Marka Rojíčka (2010 a 2007) a Moniky Jandové (2008). Tito autoři se zabývají ve svých studiích analýzou konkurenceschopnosti Česka, popř. států střední Evropy. V těchto studiích jsou vedle komoditní analýzy a analýzy faktorové náročnosti obchodu vypočítávány i některé ukazatele konkurenceschopnosti. V této práci byly určité ukazatele konkurenceschopnosti rovněž vypočteny. Šlo o např. transformační výkon importu, využití importů dle využití importovaného zboží či o exportní výkonnost jednotlivých skupin zboží. Ovšem pro podrobnější analýzu a výpočty ukazatelů konkurenceschopnosti není v této práci prostor. Bylo by totiž zapotřebí provést i podrobnou analýzu průmyslu a jednotlivých průmyslových odvětví všech studovaných zemí. Rovněž problematické je získání dat. Data pro výpočty těchto ukazatelů nejsou často součástí jedné statistické databáze (např. Eurostat) a výsledky by tak byly zkresleny rozdílnou metodikou použitou při vykazování těchto dat. V souvislosti s Čínou navíc mnohé z údajů nezbytných pro výpočty těchto ukazatelů nejsou ani k dispozici.

82


V práci se rovněž ukázalo, že analýza faktorové náročnosti exportu Číny do vybraných zemí není příliš adekvátní metodou při určení hlavních faktorů, které ovlivňují tok zboží. Při analýze komoditní struktury a popisu Číny bylo řečeno, že i průmysl zabývající se výrobou high-tech zboží je založen na levné pracovní síle. V rámci výroby tohoto zboží totiž v Číně z velké části (cca 50 %) dochází k pouhé kompletaci zboží či výrobě meziproduktů. Obě tyto činnosti jsou náročné na pracovní sílu. Tedy přestože faktorová analýza importu vybraných zemí EU ukázala velký podíl importu high-tech zboží, tak to má jen malou vypovídací hodnotu ohledně technologické úrovně a kvality čínského průmyslu. Nicméně ani v těchto výše zmíněných studiích a studiích dalších autorů nejsou uvedeny žádné ekonometrické modely, které by se například zabývaly stanovením váhy jednotlivých identifikovaných faktorů konkurenceschopnosti. V zahraniční literatuře se mnoho autorů uchyluje k využití tzv. gravity modelu zahraničního obchodu. Tento model ovšem identifikuje pouze váhu dvou faktorů mezinárodního obchodu, a to vzdálenosti a ekonomické velikosti. Z toho důvodu by jeho využití nenaplnilo stanovený cíl práce. Tato práce je tak svým zaměřením velmi ojedinělá a nemá přílišnou oporu v již publikované literatuře. Častým problémem při identifikaci jednotlivých faktorů byl nedostatek dostupných dat o Číně.

Závěr

83

7 Závěr Mezinárodní obchod je důležitým faktorem ekonomického růstu. V případě otevřených malých ekonomik většinou hraje primární roli v ekonomickém rozvoji země. Objem a struktura obchodovaného zboží je ovlivněna mnoha faktory. Tato diplomová práce se zabývá problematikou mezinárodního obchodu se zbožím vybraných zemí EU s Čínou. Cílem této práce bylo identifikovat faktory, které ovlivňují charakter a strukturu obchodní výměny mezi těmito zeměmi. Zpracováním teoretické části práce bylo zjištěno, že na strukturu obchodní výměny a na objem zobchodovaného zboží působí mnoho faktorů. Přitom strukturu obchodu a jeho podobu nejvíce ovlivňují komparativní výhody, které mají jednotlivé země ve vzájemném obchodě. Jde o výhody, které spočívají v ekonomických, přírodních či politických podmínkách země. Komparativní výhodu tak může mít země v přírodním bohatství, v dobře nastaveném právním systému země, v technologicky vyspělé výrobě nebo v levné pracovní síle. Po vymezení teoretických východisek práce bylo v kapitole Vybrané země obecně popsáno postavení jednotlivých zkoumaných zemí na poli mezinárodního obchodu. V této kapitole bylo zjištěno, že obchod mezi vybranými zeměmi EU a zbytkem světa má především charakter intraodvětvového obchodu, což odpovídá teoretickému poznatku, že vyspělé země se soustředí na intraodvětvovou obchodní výměnu. U Číny byl odhalen rovněž velký podíl intraodvětvového obchodu, ale jelikož je čínská výroba surovinově velmi náročná, tak například Čína musí do země dovážet velké množství surovin. V rámci této kapitoly byly rovněž nastíněny základní komparativní výhody zkoumaných zemí. Pomocí analýzy komoditní struktury obchodu a analýzy faktorové náročnosti obchodu byly v následující kapitole Zahraniční obchod mezi vybranými zeměmi identifikovány jednotlivé komparativní výhody zkoumaných zemí. Tyto odhalené komparativní výhody se týkaly buď výhod ve výrobě, nebo výhod vyplývajících například z přírodního bohatství země či z tranzitní polohy státu. V rámci práce tak bylo zjištěno, že vybrané země EU staví svůj obchod s Čínou na kvalitativních komparativních výhodách a na přístupu k některým specifickým výrobním faktorům, jako jsou suroviny typu ropa či železná ruda. Tato kvalitativní komparativní výhoda je založená na komparativních výhodách zemí v oblasti kvalifikované pracovní síly, dostatečné vybavenosti fyzickým kapitálem, dlouholetou tradicí průmyslových odvětví či technologicky vysokou úrovní výroby. Pro země EU je nezbytné pro udržení těchto komparativních výhod neustále investovat do vědy a výzkumu. Cestou zvyšování inovačního potenciálu si země EU mohou podržet své komparativní výhody v obchodě s Čínou, popř. dalšími asijskými zeměmi. Tyto kvalitativní komparativní výhody tak mají vliv na strukturu obchodovaného zboží s Čínou. Jak už bylo řečeno, tak vybrané země EU exportují do Číny technologicky velmi náročnou produkci, která je nenapodobitelná a vyžaduje nejvyšší technologickou úroveň výroby a kvality. Vedle těchto kvalitativních komparativních výhod společných pro všechny tři země EU, tato práce odhalila, že velkou komparativní výhodou pro Nizozemí je její role

84

Závěr

velkého námořního dopravního uzlu. Pro Švédsko jsou pak důležité přírodní zdroje, které má k dispozici. V obchodě s Čínou jde zejména o železnou rudu a v menší míře o dřevo a produkty dřevařský průmysl. V rámci této práce byly rovněž zjišťovány komparativní výhody Číny. Výše zmíněné analýzy odhalily, že komparativní výhoda Číny je založená na nákladových faktorech. Přitom nejdůležitější komparativní výhodu má Čína v levné pracovní síle a v jejím velkém množství. Proto také velká část čínského exportu do zemí EU se skládá z exportu pracovně náročných produktů. Díky dalším nákladově založeným komparativním výhodám jako jsou nízká ochrana zaměstnanců, nízká ochrana životního prostředí nebo slabý sociální systém, tak může Čína vyrábět zboží s nízkými výrobními náklady v porovnání se západním světem, kterým nejsou země EU schopné konkurovat. Druhým důležitým determinantem rozvoje čínského zapojení do mezinárodního obchodu byl příliv PZI do Číny. Ty umožnily Číně vybudovat mnohá odvětví průmyslu. Tyto PZI sebou přinesly také mnohé technologické postupy zahraničních firem. Ovšem přestože se v současnosti v souvislosti s Čínou často mluví o obchodě s technologicky náročným zbožím, tak je třeba si uvědomit, že většina čínského exportu high-tech zboží vypovídá jen velmi málo o technologické úrovni země. V případě Číny jde hlavně o obchod s komponentami a těmi druhy high-tech zboží, které je především náročné na pracovní sílu. Tedy část exportu high-tech produktů, tak jak byla popsána v kapitole faktorová náročnost importu zboží z Číny, patří do skupiny pracovně náročných produktů. Rovněž pokud jde o export high-tech zboží, tak převládá export té části technologicky náročné produkce, která je snadno napodobitelná a nevyžaduje takovou technologickou úroveň a kvalitu výroby. Nicméně se ukázalo, že obchod s čínským zbožím, které je sice na jednu stranu levnější, ale na druhou stranu méně kvalitní, ovlivňují zásadním způsobem i další faktory. Tyto faktory nebyly odhaleny samotnou analýzou komoditní struktury ani faktorové náročnosti obchodu. Příkladem takového faktoru jsou spotřebitelské preference. Pro země, s vyšším životním standardem, jako je Švédsko, je tento faktor velmi důležitý. Dalším neodhaleným faktorem, který ale může negativně ovlivňovat kvalitativní komparativní výhodu zemí EU je nevhodná vzdělanostní struktura evropského obyvatelstva, kdy příliš převládá počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Rovněž problém EU lze vidět i v nižší mobilitě pracovní síly. To vše negativně působí na flexibilitu trhu práce. Česká republika měla ještě v 90. letech trochu jinou pozici než druhé dvě zkoumané země EU. Během transformačního období musela přejít z nákladově založené komparativní výhody na kvalitativně založenou komparativní výhodu, aby nebyla tak citlivá na změny v relativních cenových a mzdových relacích. Přechod na kvalitativní komparativní výhodu lze považovat za úspěšný. Dlouholetá tradice některých průmyslových odvětví a k němu adekvátně kvalifikovaná pracovní síla napomohly této změně. Ale i dnes jsou mzdové náklady v Česku menší, než je tomu u zemí bývalé EU-15, a tedy v relativně levné pracovní síle má Česko i dnes ještě komparativní výhodu. Ovšem pozitivnímu rozvoji kvalitativních komparativních výhod v Česku brání dvě věci. První z nich jsou výdaje na výzkum a

Závěr

85

vývoj, které jsou v Česku v porovnání s mnoha zeměmi EU malé. Druhým problematickým aspektem se stává v posledních letech, tak jako i v celé EU. nevhodná kvalifikační struktura a s ní spojená nízká flexibilita trhu práce. Obchodní bilance Česka s Čínou vykazuje již teď značný deficit a nelze předpokládat, že by se tato situace měla v dohledné budoucnosti měnit. Naopak je pravděpodobné, že tento deficit bude dále narůstat. Jak bylo řečeno, důležitým faktorem jsou i spotřebitelské preference. Při nákupním rozhodování českých občanů hraje nejpodstatnější roli právě cena. S tímto jevem ale nemůže hospodářská politika státu nic udělat. Souvisí s celkovou životní úrovní obyvatelstva, která v porovnání s mnoha jinými zeměmi EU je relativně nízká. Zvyšování životní úrovně je provázané s ekonomickým růstem a jde tedy o dlouhodobou záležitost. Při pohledu na minulý a současný vývoj mezinárodního obchodu je tedy jisté, že Čína bude i nadále posilovat svoji pozici ve světovém obchodě. Úkolem EU je udržet svoji obchodní pozici a upevnit ji cestou technologického pokroku v podobě inovací.

86

Literatura

8 Literatura ACHARYA, RAM C. Analysing International Trade Patterns: Comparative Advantage for the World´s Major Economies. Journal of Comparative International management. 2008, roč. 11, č. 2, s. 33-53. BEŇÁČEK, V. Adaptabilita české ekonomiky. Sborník analytických studií pro Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje ČR [online]. 2000, 497517 s. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www1.ceses.cuni.cz/benacek/ADAP-VLD.pdf. Bulletin ITP [online]. 4/2008 [cit. 2013-12-10]. Dostupné http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/itp/tisk/ebuletin/vs_bulletin_4-08.pdf.

z:

BUSSIERE, M. a SCHNATZ, B. Evaluating China's Integration in World Trade with a Gravity Model Based Benchmark. Open Economies Review. 2009, roč. 20, č. 1, s. 85-111. BUSTILLO, R. A MAIZA, A. An analysis of economic integration of China and the European Union: the role of European trade policy. Asia Pacific Business Review. 2012, roč. 12, č. 3, s. 355-372. China Now Has the Third Highest Labor Costs in Emrging China. China Briefing [online]. 19. 11. 2011 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.chinabriefing.com/news/2011/01/19/china-near-top-of-the-list-for-wageoverheads-in-emerging-asia.html. CINKOVÁ, M. Hospodářský vztah mezi EU a Čínou – trendy, aktéři, zájmy. Brno, 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/171939/esf_m/DP.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita: Ekonomicko-správní fakulta. Corruption remains the global threat. Transparency International [online]. 2013 [cit. 2013-12-25]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2013/results/. EUR-LEX : Access to European Union Law [online]. 1992, 12. 9. 2013 [cit. 2013-0920]. Nařízení Rady (ES) 427/2003. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2003R0427:20031113 :CS:PDF. EU se dohodla s Čínou na omezení dovozu čínského textilu. EurActiv [online]. 13.6.2005 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/obchod-aexport0/clanek/eu-se-dohodla-s-nou-na-omezen-nskho-dovozu-textilu. EUROSTAT [online]. 2013, 23. 9. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/.

z:

Literatura

87

EUROSTAT. International trade database [online]. 2013, 23. 9. 2013 [cit. 2013-0815]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/international_trade/data /database. EVROPSKÁ KOMISE. Špičkové podniky EU zvyšují investice do inovací, avšak zaostávají za globálními konkurenty [online]. 18. 10. 2011 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_1205_cs.htm. EVROPSKÁ KOMISE. Evropa 2020 [online]. 13. 11. 2013 [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm. GERTLER, P. Export structure quality and economic growth. Biatec [online]. 2006, č. 10 [cit. 2013-09-23]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/BIATEC/BIA10_06/13_17.pdf. GHALWASH, T. Demand for the Enviromental duality: An Empirical Analysis of Consumer Behaviour in Sweden [online]. Švédsko, 2005 [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.114.4561&rep=rep 1&type=pdf. Umeå Universita. Department of Economics. FEENSTRA, R. C. A TAYLOR, A. M. International economics. 1st ed. New York: Worth Publishers, 2008, 980 s. ISBN 9780716792833. HARRIS, R. G.,

ROBERTSON, P. E. A XU J. Y. The International Effects of China's Growth, Trade and Education Booms. World Economy. 2011, roč. 34, č. 10, s. 1703-1725.

HOLLAND, D. A PALUCHOWSKI, P. Geographic labour mobility in the context of the cisis. European Employment Observatory [online]. Červen 2013 [cit. 2013-12-25]. Dostupné z: http://www.eu-employmentobservatory.net/resources/reports/ESDE-SynthesisPaper-June2013-Final.pdf. IEA: Emise CO2 loni dosáhly rekordně vysokých hodnot. Na vině Čína, zlepšení v Evropě. Patria.cz [online]. 10. 6. 2013 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2354943/iea-emise-co2-loni-dosahlyrekordne-vysokych-hodnot-na-vine-cina-zlepseni-v-evrope.html ILO. Global wage report 2012/13 [online]. Geneva, 2013 [cit. 2013-12-8]. ISBN 978-92-2-126237-4. Dostupné z: http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---dcomm/--publ/documents/publication/wcms_194843.pdf. IMF. IMF: World economic outlook database [online]. 2012 [cit. 2013-08-21]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/weodata/index.aspx.

88

Literatura

JANDOVÁ, M. Zahraniční obchod vybraných ekonomik střední a východní Evropy (1990-2006) [online]. Brno, 2008 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp200812.pdf. Working paper. Masarykova univerzita. JANIAK, A. A WASMER, E. Mobility in Europe – why i tis low, the bottlenecks and policy solution. European ekonomy: Economic papers [online]. Září 2008 [cit. 2013-1217], č. 340. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication13173_en.pdf. JIN WANG. The Economic Impact of Special Economic Zones: Evidence from Chinese Municipalities [online]. Velká Británie, říjen 2009 [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: http://se.shufe.edu.cn/upload/_info/42910_1001270253311.pdf. Job Market Paper. London School of Economics. KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní

obchod v 21. století. 1. vydání. Praha: Grada, 2010, 228 s. ISBN 978-80-247-3396-8.

KALÍNSKÁ, E. A PETŘÍČEK, V. Mezinárodní

117 s. ISBN 80-245-0600-9.

obchod I. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2003,

KONEČNÁ, M. Vliv vstupu Číny do WTO na obchod s EU v oblasti investic. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/348272/pravf_b/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita: Právnická fakulta. KOZELSKÝ, T. A VLACH, J. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářské krize. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2011, s. 109. ISBN 978-80-7416-091-2. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_336.pdf. KRUGMAN, P. R. A OBSTFELD, M. International economics: theory and policy. 8th ed. Boston: Pearson/Addison Wesley, 2009, 706 s. ISBN 9780321493040. KUBIŠTA, V. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 375 s. ISBN 978-80-7380-191-5. LEMOINE, F. A UNAL-KESENCI, D.

Rise of China and India in International Trade: From Textiles to New Technology. China & World Economy. 2008, roč. 16, č. 5, s. 1634.

NEUMANN, P., ŽAMBERSKÝ, P. A JIRÁNKOVÁ, M. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 159 s. ISBN 978-80-247-3276-3. OECD.StatExtracts [online]. http://stats.oecd.org/.

2013

[cit.

2013-11-16].

Dostupné

z:

ROJÍČEK, M. Konkurenceschopnost obchodu ČR v procesu globalizace. Politická ekonomie [online]. 2010, č. 10 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=724.

Literatura

89

ROJÍČEK, M. Strukturální analýza české ekonomiky [online]. Praha, 2007 [cit. 201312-10]. ISSN 1801-2728. Dostupné z: http://www.vsem.cz/data/data/cessoubory/working-paper/gf_WPNo307.pdf. Working paper. Centrum ekonomických studií VŠEM. ROSE, A. K. Macroeconomic determinants of international trade. National Bureau of Economic Research. 2004. Dostupné z: http://faculty.haas.berkeley.edu/arose/NBERRep.pdf. SEVERIN, A., BOSTINARU, V., MENÉNDEZ DE VALLE, F. The European Union and China – Requirements for a Comprehensive Strategic Partnership. Brusel, 2010. SLANÝ, A. A KOL. Faktory konkurenceschopnosti: Komparace zemí V-4. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 277 s. ISBN 978-80-210-4455-5. SOUVA, M. ET AL. Market institutions and determinants of international trade [online]. New Orleans, 2005 [cit. 2013-10-8]. Florida State University. Dostupné z: http://polisci.fsu.edu/research/documents/Market_Institutions_and_Trade_v3 1.pdf. STRÝČKOVÁ, P. Teorie mezinárodního obchodu a jejich praktické využití v zahraničně obchodní politice ČR. Brno, 2006. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/62585/esf_m/PETRA_STRYCKOVA-diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita: Ekonomicko-správní fakulta. SVATOŠ, M. A KOL. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. The World Bank: Indicators [online]. 2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator. The World Bank: Doing business in China [online]. 2008 [cit. 2013-12-6]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/GIAWB/Doing%20Business/Docum ents/Subnational-Reports/DB08-Sub-China.pdf. The World Factbook [online]. 2013 [cit. 2013-12-6]. Dostupné https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/.

z:

UN

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Comtrade [online]. 2013 [cit. 2013-12-01]. http://comtrade.un.org/db/mr/daCommodities.aspx.

UNCTADstat [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx.

URBÁNKOVÁ, E. Analýza trhu práce v České republice [online]. Praha, 2012, s. 95-104. [cit. 2013-12-10]. ISBN 978-80-213-2275-2. Dostupné z: http://tt.pef.czu.cz/Files/3_printVersion_218.pdf. Doktorská vědecká konference. Česká zemědělská univerzita v Praze.

90

Literatura

VAŇÁČEK, M. Role Evropské unie v procesu úsilí Čínské lidové republiky získat status tržní ekonomiky. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/182164/fss_m/Diplomova_prace_182164.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita: Fakulta sociálních studií. Wage Increases in China: Should Multinationals Rethink thein Manufacturing and Sourcing Strategie? Accenture [online]. 2011 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture_Wage_I ncreases_in_China.pdf. WEIL, DAVID N. Economic growth. Boston: Addison-Wesley, 2005. 547 s. ISBN 0-20168026-2. WOLF, M. Why globalization works. 1. vydání. New Haven: Yale University Press, 2004. 398 s. ISBN 0-300-10252-6. WTO: Statistics database [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. http://stat.wto.org/Home/WSDBHome.aspx?Language=E.

Dostupné

z:

WTO: World maps [online]. 2010 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2010_e/its10_world_maps_e.ht m.

Přílohy

91

Přílohy

92

Přílohy

A Přílohy

Graf 9

Tempa růstu exportu a HDP u jednotlivých zemí

Zdroj:

data z IMF World economic outlook database, 2012

Graf 10

Poměr exportu a importu zboží a služeb na HDP v roce 2008

Zdroj:

WTO: world maps, 2010

Přílohy

Tab. 29

93

Seznam skupin zboží dle faktorové náročnosti

SITC 2místné

Název

26

Textilní vlákna a jejich odpad

35

Elektrický proud

51


52

Anorganické chemikálie

53

Barviva, třísloviny a pigmenty

54

Léčiva a farmaceutické výrobky

55

Silice a vonné látky; leštící a čistící prostředky

56

Hnojiva uměla

57


58

Plastické hmoty v neprvotních formách

59

Chemické prostředky a výrobky, j.n.

62

Výrobky z pryže, j.n.

67

Železo a ocel

68

Neželezné kovy

75

Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

78

Silniční vozidla

87

Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n.

88

Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny

Zahraniční obchod Číny s vybranými zeměmi Evropské unie

Recommend Documents