Jak léčit prasečí a ptačí chřipku kanabinoidy

Mexické okénko aneb nechte se unést…

Vymyšlený příběh Jedno odpoledne, když sedíte u své oblíbené venezuelské telenovely, zazvoní telefon. „Hovořte.“ „Unesli jsme vašeho syna,“ ozve se na druhé straně.[...] Čtěte více na straně 33...

#07.09

„Bayerův Heroin. Pošlete objednávku včas – bude o něj velký zájem.“ Inzerát z prvních let dvacátého století nemohl být pravdivější. Než se přišlo na to, co heroin dovede, prodával se deset let jako dětský lék proti kašli. [...] Čtěte více na straně 29...

nezávislý nestranný legální

Varování: Časopis určen pouze osobám starším 18 let!

HLAVNÍ STRANA

Jak se co dělá Druhý díl – heroin

NOVINKY

ROZHOVOR

GROWING

KULTURA

Jak léčit prasečí a ptačí chřipku kanabinoidy

Dr. Robert Melamede vysvětluje, jak lze používat účinné látky v rostlině konopí k léčbě ptačí a prasečí chřipky.

Z

ákladním problémem současného přístupu k boji proti prasečí chřipce je, že se nám ještě nepodařilo tento virus porazit, protože se mu velmi dobře daří mutovat. Samozřejmě by bylo možno pomocí různých antigenních cílů vytvořit vakcínu, která by v budoucnu byla univerzálnější a účinnější. Na obranu proti prasečí chřipce ale něco potřebujeme hned teď. Řešení podle nás spočívá v tom, že musíme změnit, jak se naše těla vypořádávají s virem. Na základě nejnovějších objevů ohledně protizánětlivých vlastností kanabinoidů lze vytvořit nové léky, které dokáží změnit, jak reagujeme na tyto viry, a nabídnou nám nové účinné a netoxické formy léčby. V tomto článku čtenářům nabídneme teoretická východiska a recenzované odkazy vyznívající ve prospěch užívání kanabinoidů v prevenci úmrtí spojených s infekcí ptačí chřipkou. Za předpokladu, že úmrtnost vyvolanou současnou vlnou prasečí chřipky půjde také přisoudit syndromu respirační tísně dospělých (ARDS), bude náš návrh možno rozšířit i na současný problém s prasečí chřipkou.

1.Úvod: Endokanabinoidní systém

Teorie termodynamiky systémů velmi vzdálených od rovnovážného stavu, jejímž propagátorem je laureát Nobelovy ceny Ilya Prigogine, nabízí fyzikální vysvětlení pro všechny biologické procesy [1, 2]. Oscilace protikladných biochemických jevů, které jsou často spojeny s  protizánětlivými procesy, jsou inherentní charakteristikou, která v  takových situacích nastává a prostupuje všechny organizační úrovně života. Podobně jako se teplota v domě pohybuje kolem teploty nastavené na termostatu, v  rámci lidské biochemie se odehrává celá řada mezi sebou vzájemně reagujících ode-

>>> Pokračování na straně 3

REPORTÁŽ

Editoriál l á i r o t Edi

[email protected] šéfredaktor

Foto: anonymní grower

Robert Melamede, Cannabis Science – středa 29. dubna 2009 Překlad: Jindřich Bayer a Libuše Bryndová

konopí a zdraví

Milé čtenářky a milí čtenáři, papež Benedikt XVI. kázal 27. září na brněnském letišti. Tato hromadná bohoslužba s účastí 120 000 věřících se zařadila mezi mé nejzásadnější duchovní zážitky. Ačkoli bych si přál spíše vidět mladého papeže mezi chudými dětmi, než starce v pozlaceném paláci, který létá letadlem, navzdory tomu je nositelem slova božího a duchovní očisty. Bylo neuvěřitelné, jak rychle den uběhl. Když jsem si uvědomil, že jsem celý den nic nejedl, dostal jsem myšlenku půstu. No, již čtvrtý den nejím a musím říct, že líp jsem se fyzicky i psychicky necítil snad nikdy. Nutné je však dodržovat pitný režim a předcházet tak pocitu hladu a bolesti hlavy. Na fyzické aktivitě se to nepodepsalo, ba naopak. Deadline tohoto čísla Konoptika a diplomka bušící na dveře jsou toho důkazem. Vyzkoušejte to taky, uvidíte, jak se budete cítit. Jeden den pro začátek stačí, hlavně nikdy nic nehroťte. Nicméně četl jsem o brahmánech, kteří žijí jen ze vzdušné energie a z vody. Ještě musím dodat, že se sprchuju třikrát denně, hlavně studenou vodou, a takovou palbu energie vám nedají ani tři redbuly. No a piju tak pět litrů vody denně a bílý čaj. Proč to sem píšu? Protože nejsem spokojen se standardní medicínou a snažím se pochopit, jak funguje tělo. Postupně začínám přicházet na to, že většina chorob je způsobena nesprávným stravováním. Před měsícem jsem přestal jíst maso a cítím se skvěle. Zhubl jsem odhadem tak deset kilo. Je také prokázáno, že když člověk nejí maso, je o dost méně vznětlivý a agresivní. A navíc přispějete svou trochou do mlýna v boji proti hladomoru. Jinak také mohu potvrdit, že vaporizace má antivirální účinky. Bez léku standardní medicíny, jen za vaporizace – nijak překotné – jsem si během tří dnů vyléčil chřipku a zbylé dny se jen doléčoval. Pochopitelně jsem neležel, bo na to klasicky nebyl čas a za marodění mě nikdo neplatí. Spolubydlící samozřejmě nevěří, že by to mohlo fungovat. Nicméně kdo nevyzkouší, neví. Stejně jako poznat, jestli Bůh existuje, se dá jen tak, že se začnete modlit. Mějte se krásně,

Zbyněk

Více zelene

BioNova zabezpečuje výzkum, high – tech prostředí a odbornost, s kterými mohou být pak vyvíjena ta nejlepší hnojiva a prostředky k ošetřování rostlin. S nepatrným úsilím tak dosáhnete rovnou mnohem lepší výsledek růstu a květu rostlin. Tedy více zeleně. BioNova: čistý zisk.

M y t v o r í m e , Vy p r o fi t u j e t e ! Se všemi dotazy a žádostmi o informace se můžete obrátit na našeho distributora. BOMAT, spol. s. r. o. Teléfon : +42(0) 495 491309 E-mail: [email protected] Internet: http://web.telecom.cz/bomat

obsah #07.09

2

9

10

13

17

22

24

29

31

33

brzy

OBSAH

5

lákadlo na příště

Konopí proti prasečí chřipce

Cílem této publikace není přesvědčit čtenáře, aby brali drogy. Nadměrná spotřeba marihuany může způsobit vážné újmy na zdraví a také narušit společenský život jednotlivce. Každé užívání návykové látky je nebezpečné a je třeba upozorňovat na jeho možná rizika. Každodenní zkušenosti však ukazují, že navzdory zmíněné nebezpečnosti a bez ohledu na právní úpravu dané problematiky se vždy najdou lidé, kteří chtějí experimentovat. Redakce Konoptika, magazínu o konopí, se na jedné straně snaží otevřeně publikovat všechny informace týkající se užívání marihuany, a na druhé straně chce šířit základní znalosti, které mohou pomoci zmírnit negativní dopady jejího užívání na zdraví lidí a fungování společnosti. Také se snažíme předcházet právním následkům spojeným s užíváním konopí. Naše organizace je členem ENCOD, Evropské koalice pro spravedlivou a efektivní drogovou politiku, a DHV, Německé konopné asociace. Konoptikum je periodické médium publikované v Berlíně pro česky a slovensky mluvící občany žijící v Evropské Unii. Vydavatel není odpovědný za obsah zveřejněné reklamy. Magazín je určen osobám starším osmnácti let.

Tiráž

Vydavatel:

Agentura Sowjet GmbH Dunckerstraße 70 10437 Berlin Tel.: 030/44 79 32 84 Fax.: 030/44 79 32 86 Email: [email protected] Vedoucí společnosti: Emmanuel Kotzian (spol. s r. o.) Sídlo společnosti: Berlin AG Charlottenburg, HRB Nr.89200 Steuer-Nr. 37 220 20818

Šéfredaktor: zbyněk crha.

Redaktoři:

maruschka, Chleba, Koubis, DM, Juan Pedro and Guerillas.

Překlad: sjuuu.

Korektury: maruschka.

Grafika:

mark marker.

Ilustrace:

mark marker, lukas

Fotografie:

Fix & Foxi, neznámí groweři.

Reklama:

[email protected]

Distribuce: VW bus.

Printed by:

Union Druckerei Weimar GmbH. Všechna práva jsou vyhrazena, použití obsahu je možné pouze po dohodě s vydavatelem. Vydavatel není odpovědný za obsah obdržených příspěvků jako jsou manuscripty, články, editoriály či fotografie. V souladu s rozhodnutím soudu LG Hamburg z 12. května 1998 – 312 0 85/98 se vydavatel výslovně distancuje od obsahu zveřejněných odkazů a internetových adres.

#07.09 KONOPÍ A ZDRAVÍ

3

>>> Pokračování ze strany 1 zev organismu, pohybujících se kolem nastavených hodnot, jimiž se zvyšuje či snižuje reakce na zánět a s ní spojená tvorba volných radikálů [3]. Evoluce vybrala endokanabinoidní systém, aby se stal kritickým modulátorem zánětlivých biochemických procesů [4]. Volné radikály vytvářené při zánětu si můžeme v podstatě představit jako biochemické tření a endokanabinoidy jako mazivo [5], které toto tření snižuje. Z tohoto pohledu je snadné pochopit, proč je činnost endokanabinoidního systému životu prospěšná [6] a proč fytokanabinoidy (kanabinoidy z rostlin konopí) díky své schopnosti napodobovat působení endokanabinoidů mají léčivé účinky na tak široké spektrum nemocí, včetně nemocí kardiovaskulárních [7, 8], neurologických [9, 10], imunologických [11–14], nemocí kosterní soustavy [15, 16] a rakovin [17–24]. Dokonce pravděpodobně fungují i jako látky působící proti stárnutí, což naznačuje prodloužení délky života u myší, které byly dlouhodobě léčeny THC [25]. Na druhé straně myši bez CB1 receptorů se dožily kratšího života a myši bez CB2 receptorů se vyznačovaly celou řadou fenotypů spojovaných s imunitním, kardiovaskulárním, nervovým, trávícím a reprodukčním systémem [26–29].

ce např. došlo díky zvýšení kvality péče poskytované zdravotnickým systémem. Tyto změny ale s ohledem na evoluci našeho imunitního systému nastaly příliš rychle. Žijeme dnes ve větší čistotě a obecně lze říci, že nám k překonávání infekcí stačí nižší míra zánětlivosti. Endokanabinodní systém hraje zásadní roli při up-regulaci účinnosti protizánětlivého ramena imunitního systému. Proto mohou fytokanabinoidy hrát přirozenou roli v přizpůsobování lidského imunitního systému současným podmínkám tím, že způsobí snížení úrovně zánětlivosti vyvolávané imunitním systémem, tzn. že termostat zánětlivosti se nastaví na správnou hodnotu. Je třeba mít na mysli, že různé infekce vyvolávají i odlišné typy imunitních reakcí. V  průběhu evoluce se v  našem těle odehrává věčný boj mezi naším imunitním systémem a patogeny. Zatímco některé nemoci se zhoršují nadměrnou zánětlivou imunitní odezvou, tento typ reakce je potřebný pro zvládnutí nákaz tuberkulózou, baktérií Legionella pneumophila nebo parasitem Leishmania. Užívání konopí by u těchto typů infekcí mohlo mít smrtelné následky. Pokusy na zvířecích modelech a nejnovější výzkumy HIV ukázaly, že k tomu aby pokusná zvířata přežila, byla u některých typů infekcí nutná prozánětlivá reakce.

torní buňky, které cestují do místa infekce a vyvolávají vrozenou imunitní reakci. Konečně, stejné typy buněk jsou také odpovědné za přepnutí na  získanou imunitní odpověď po pohlcení a vystavení antigenů. V současnosti se domníváme, že monocyty uvolňují protein MCL-1, který váže chemokinový receptor CCR2 na nové podsoubory dendritických buněk, které produkují TNF a iNOS (Tip) [42], což v  pozdějších fázích infekce podpoří reakce antigen specifických buněk T [43]. Existují četné studie, které prokazují schopnost kanabinoidů usměrňovat kaskádu prozánětlivých imunitních reakcí. Migrace neutrofilů [44] a monocytů se potlačuje aktivací CB2 receptorů [45]. Podobně i kanabinoidy snižují reakci na prozánětlivé chemokiny a cytokiny [46] včetně TFN [47–49]. Pro náš návrh je nejrelevantnější působení THC na chřipkovou plicní infekci, kterou jsme zkoumali [50, 51]. Tyto studie prokázaly, že i při zvýšení virového zatížení THC dokáže zabránit odumírání buněk plicního epitelu způsobeného chřipkou. K tomu, abychom správně ocenili význam těchto poznatků, můžeme použít náš model termostatu. Termostat zánětlivosti se u Homo sapiens nastavoval v průběhu posledních

Foto: anonymní grower Ptačí chřipka je jednou ze současných nejzávažnějších virových hrozeb pro lidstvo Chřipkové viry již po celém světě zabily miliony lidí. Následující odstavce o ptačí chřipce jsou logickou syntézou dostupných znalostí, které jasně ukazují, jak důležitý je pro lidstvo výzkum konopí a proč jsme si pro výzkum vybrali právě chřipku. Níže uvedené důkazy podle nás dostatečně podporují možnost, že kanabinoidy mohou zachránit miliony životů, které by jinak přišly nazmar kvůli infekci chřipkou nebo HIV. Neurčit, jestli jsou naše hypotézy správné, by bylo nemorální a neodpovědné.

2.Krátký úvod do imunitního sytému

K tomu, abychom byli schopni posoudit hypotetické možnosti záchrany života, které nám nabízí kanabinoidy ve spojitosti s ptačí chřipkou a HIV, musíme vědět aspoň základy o tom, jak funguje imunitní systém. Po nákaze infekční činitel a poškozená hostitelská tkáň vyšlou chemické signály, které fungují jako markery, aby neutrofily, což jsou pěšáci imunitního systému, dokázaly najít způsob, jak se dostat k invazním patogenům. Tyto specializované bílé krvinky si s sebou přinášejí hrozivou biochemickou výzbroj včetně např. specializovaných receptorů (TLRs), známých pod názvem toll receptory, které dokáží rozpoznat molekulární vzorce různých patogenů. Tyto receptory aktivují neutrofily, aby vytvářely vysoce zánětlivé baktericidní chemikálie, např. peroxid vodíku a chloristan sodný. Neutrofily navíc fagocytují (rychle pohlcují) vetřelce. Neutrofily umírají mladé, vydrží jen několik dní. Vzniklý buněčný odpad se později čistí pomocí dalších fagocytů, monocytů a makrofágů, které na místo dorazí později. Takto popsaný imunitní systém je znám pod názvem přirozený (vrozený, nespecifický) imunitní systém. Dědíme ho a funguje nám od narození. Vysoké hladiny volných radikálů a dalších cytotoxických činitelů vytvořené během přirozené obranné reakce vytvářejí hodně vedlejších škod. Evoluce tento problém s vedlejšími škodami vyřešila pomocí cílenějších, méně zánětlivých imunitních procesů, kterým se říká získaná imunita. Při reakci na základě získané imunity se zbytky pohlcených patogenů vystaví na povrchu fagocytových buněk, aby se vyvolala specifická odezva prostřednictvím spolupráce T a B buněk, která dokáže zabíjet patogeny a buňky, jež tyto patogeny napadly, díky specifičtější, méně zánětlivé reakci vedené receptory B a T buněk.

2.1 Patologie spojené s nadměrnou zánětlivou odpovědí

V  dnešní době většina lidí ve vyspělé části světa umírá na nemoci spojené se stářím [30]. Před sto lety lidé v těchto zemích umírali převážně na infekční choroby. Prozánětlivé rameno lidského imunitního sytému se vyvinulo tak, aby mohlo hrát důležitou úlohu v  boji s  řadou infekčních chorob. Zánětlivé odpovědi a s  tím spojená produkce volných radikálů jsou však podle všeho příčinou nemocí spojených s věkem včetně neurologických poruch, kardiovaskulárních chorob, autoimunitních nemocí a rakoviny [31]. Člověk změnil svět, ve kterém dnes žijeme, takovým způsobem, že se nám – prozatím – značně prodloužila průměrná délka života. Ke značnému posunu ve zdraví lidské popula-

2.2 Aviární influenza (ptačí chřipka)

Problém: Ptačí chřipka je pro lidstvo v  současnosti jednou z  nejnebezpečnějších virových infekcí [33]. Hlavní obavy spočívají v tom, že zmutovaný vir získá schopnost přenášet se nejen z  volně žijících ptáků na domácí ptactvo a pak na lidi, ale také mezi lidmi navzájem [34], což by mělo za následek celosvětovou pandemii. Tato hrozba by se mohla obzvláště týkat obyvatel Severní Ameriky, protože přes Kanadu táhne mnoho volně žijících ptáků [35]. Toto nebezpečí podtrhuje nedávný výskyt ptačí chřipky na kanadských krůtích farmách, který měl za následek utracení mnoha tisíc ptáků [36]. Kanadský tisk nedávno uvedl, že rakouská pobočka firmy Baxter International omylem poskytla materiály kontaminované smrtelným kmenem ptačí chřipky s  názvem H5N1 výzkumné firmě, která následně odeslala vzorky do dalších evropských států [37]. Na to, v  čem je problém, se přišlo, až když vzorky injekčně aplikovali zvířatům a ta začala neočekávaně umírat. Následující vyšetřování pak jako příčinu těchto úmrtí identifikovalo smrtelný kmen chřipky. Takový omyl by mohl lehce vyvolat pandemii, která by mohla za jedinou sezónu zabít milióny lidí. Rozsah ohrožení představovaného ptačí chřipkou pro lidstvo v poslední době zdůraznily i studie ukazující neočekávaný nárůst resistence vůči běžně užívaným antivirálním lékům [33]. Pokud by ptačí chřipka zmutovala do podoby schopné přenášet se na člověka, zabila by během jedné chřipkové sezóny miliony lidí. Řešení: Úmrtnost spojená s  infekcí ptačí chřipkou je u lidí velmi vysoká (63%) [38]. Z  výzkumů provedených na zvířatech vyplývá, že ptačí chřipka vyvolává jak v  plicích [39], tak i v mozku [40] prozánětlivou imunitní reakci, která je mnohonásobně silnější, než je odpověď organismu na infekce jiných chřipkových kmenů. Tato zjevně nadměrná prozánětlivá reakce má za následek vývoj smrtelně nebezpečného syndromu respirační tísně dospělých (ARDS) a selhání životně důležitých orgánů [41]. Předkládáme hypotézu, podle níž by bylo možné zachránit lidské životy regulací této nepřiměřeně silné prozánětlivé reakce na ptačí chřipku orálním podáním přiměřené dávky fytokanabinoidů, aniž by se tím narušila imunitní kontrola viru (resetem termostatu zánětlivosti). Kouření nebo vaporizování konopí není účinné, naopak by mohlo uškodit, protože jeho průnik do organismu plícemi by zhoršil a podpořil zánět. U imunitních reakcí máme dvě typické fáze. Původní, vrozené rameno imunitního systému reaguje akutním zánětem a volnými radikály začne zabíjet buňky. Tato obecná, nespecifická odpověď skončí, jakmile nastoupí lépe zaměřená, získaná imunitní reakce. Úspěšná imunitní reakce je taková, která infikovanému organismu způsobí co nejmenší škodu. Je to obtížný a těžko dosažitelný cíl. Výsledky dosažené u daných infekcí ovlivňují vedle náhody i genetické faktory a životní prostředí. Imunitní funkce buněk vrozeného imunitního systému značně souvisejí s (obrannými) záněty organismu a jejich vedlejší účinek je, že v důsledku svého působení poškozují okolní tkáně. Neutrofily, monocyty a makrofágy jsou migra-

stovek tisíc let. Lidé tehdy žili krátce a ve špíně. Silná zánětlivá reakce pro ně byla životně důležitá. Za určitých okolností, např. takových, k  jakým v  moderním světě dochází v souvislosti s infekcí chřipky, termostat zánětlivosti může být nastavený na příliš vysokou teplotu. Výsledkem je, že nás náš vlastní imunitní systém zabíjí místo toho, aby nás chránil. Biologie nikdy není jednoduchá záležitost. Virus chřipky je sám o sobě cytolytický, takže působí destruktivně na respirační epitelové buňky a způsoby naší obrany jsou komplikované [52]. Je tedy otázkou, jestli dříve zabíjí virus, nebo imunitní systém? Pravděpodobnou, byť složitou odpovědí je, že výsledek bude záviset na idiosynkratických biochemických rovnováhách každého jednotlivce, na tom, čemu byli v minulosti vystaveni a na tom, co mají v genech.

Případová studie

Jde o to, jakým způsobem dojde ke komplikovanému dialogu mezi infekčním agentem a jeho hostitelem, který bude mít za následek přežití, nebo smrt. Dokáže jednotlivec redukovat zánět a jeho smrtelné následky a mít přitom stále pod kontrolou virovou infekci? Máme na to sice omezenou, ale významnou odpověď. Steve Kubby trpí neoperovatelným zmetastázovaným feochromocytomem. Tuto nemoc má už 35 let a je jediným známým pacientem, který s ní žije dlouhodobě. Léčí se pouze konopím. Nedávno ulehl kvůli silné chřipce a místo kouřením konopí se léčil podomácku vyrobenými pastilkami s konopným výtažkem. Zažíval mnohem mírnější příznaky, než když dříve při chřipce pouze kouřil konopí. To, že si ztlumil imunitně modulovaný zánět, mu neuškodilo, ale ve skutečnosti se naopak ukázalo jako prospěšné. Dnes je nezbytně nutné, abychom se zamysleli nad tím, jestli jsou naše současné metody dostatečně účinné v  boji za omezení úmrtnosti na ptačí chřipku. Tato práce je podle nás velmi důležitá, protože lidé neustále uléhávají s novými variantami chřipkového viru, např. ptačí a prasečí chřipkou, která momentálně ohrožuje lidstvo. Chřipkový virus má schopnost vytvářet mnoho nových variant, takže je jen otázka času, kdy tento problém nabere na vážnosti. Doufáme, že nabídneme nákladově efektivní a bezpečné řešení hrozby, která by doslova mohla zabít miliony lidí. Je důležité začít pracovat co nejdříve. Na následky tzv. španělské chřipky, která propukla v roce 1918, zemřelo více lidí než během první světové války. Seznam použité literatury je uveden na konoptikum.cz.

z www.konoptikum.c

#07.09 rozhovor

5

Rozhor s Dušanem Dvořákem Dobrý den, Dušane. Osmnáctého srpna vám policisté sklidili osm set rostlin konopí. Zatím jste na svobodě. Hrozí vám vězení?

Těch rostlin bylo zhruba tisíc. Stejně jako není v protokolu o domovní prohlídce uvedeno, kolik kilogramů sušených květů nám sebrali z loňské úrody. Zhruba pět kilo. V tuto chvíli asi není až tak důležité, jestli to policisté mají ke své potěše či k uzdravení. Důležité je, aby vrátili, co vzali. K vaší otázce. Pokud žijeme v právním státě, ve kterém státní orgány a politici respektují právně závazné rozhodnutí Ústavního soudu (viz loňský nález ve věci konopí k léčbě, stejně jako verdikt Nejvyššího soudu), není možné, aby nás policisté ani obvinili, i když nám vyhrožují pěti lety vězení. Nemohou nám totiž prokázat žádnou společenskou nebezpečnost, a to je nezbytný znak každého trestného činu. Nejprve měli policisté vykonat kriminalistickou práci, což neudělali, teprve pak mohli zakročit a sklízet nebo nám sušené konopí brát. Podal jsem ministryni spravedlnosti žádost o kárnou žalobu na prostějovskou soudkyni a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci podnět na prostějovského státního zástupce, že zneužil svěřenou funkci a policii.

Jak se policisté o tom, že na zahradě pěstujete konopí, dozvěděli?

Že konopí pěstujeme k léčbě a letos i k výzkumu, pravidelně píši na státní zastupitelství. Letos jsme na pozemku měli i policisty z Konice, kteří nám řekli, že výše uvedené verdikty soudů znají a vědí o léčivých účincích konopí, že to není problém. Prý dokonce měli nějaké školení. To byl duben. Ale v srpnu přijeli prostějovští policisté a sklidili nám celou úrodu, což by bylo po usušení cca 300 kg konopných květů plus cca 5 kg květů z loňské úrody. Ty jsem měl nachystané na výrobu konopného výtažku, týden před nezákonným zásahem policie jsem objednal 10 litrů lékařského benzínu. Právě díky časopisu Konoptikum a po konzultaci s vědcem Lumírem Hanušem jsem věděl, jak nejúčinnější lék na rakovinu a celou řadu dalších nemocí vyrobit. Výrobou léčebných produktů z netechnického konopí se zabývám roky. Co v tom bylo dalšího, zda policie jednala na základě udání sousedů nebo to byla reakce na zveřejněnou červnovou zprávu v aktualitách na www.konopijelek.cz k odstoupení náměstka ministra vnitra, estébáka Jiřího Komorouse, kritizované pokrytectví Ivana Langera v březnu na jednání OSN o drogách ve Vídni nebo oznámení, že v září otevřeme konopnou apatyku a bylo třeba z  nejvyšších pater krýt zdejší mafie, nevím. Co však vím nejen já, je že státní orgány jsou opět zneužívány na krytí mafií. Začíná tu být politická kultura jako za Jakeše a Husáka.

Policisty jste vyzýval, ať konopí zdokumentují a nechají dozrát, že spáchají nezměrné škody. Co vám na to řekli?

Řešili jsme to po telefonu, byl jsem v Praze a manželka se synem k jejich zásahu přijeli z Olomouce. Hrozilo, že nám vyrazí vrata a poničí majetek. Policisté se vymlouvali na nadřízené, stejně jako dozorci v koncentrácích. V daném případě se vymlouvali na státního zástupce a schválení domovní prohlídky soudkyní. Přitom vedoucí zásahu mi potvrdil, že zná stránky Konopí je lék. Když je manželka žádala, aby nám nechali alespoň několik rostlin k  osobní potřebě rodiny, dělali, že neslyší a že nesmí. Na druhou stranu mi žena sdělila, že policisté byli slušní, byť jejich heslo „pomáhat a chránit“ dostalo ten den opravdu pořádně na frak.

Konopí jste podle svých slov pěstoval pro léčebné účely ve spolupráci s Palackého univerzitou a Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě. Byla tato vaše spolupráce oficiální?

Ústava vám garantuje právo bádat stejně jako právo na péči o své zdraví. S rektorem Univerzity Palackého a vědcem Lumírem O. Hanušem z Hebrejské univerzity jsme to řešili od března 2009. Na ministerstvo zdravotnictví píši marně od roku 2000. Pro mne bylo rozhodující výše uvedené loňské rozhodnutí nejvyšších soudních autorit. Pan Hanuš jednal o převozu konopí do Izraele s policií. Právě Univerzita Palackého byla díky týmu prof. Kabelíka  v padesátých letech průkopníkem v bádání léčebných účinků konopí a díky datovému přepisu paní Bryndové je dnes Kabelíkova studie Konopí jako lék veřejně přístupná i na internetu. Předchozí rektorka univerzity a lékařka Jana Mačáková naše snahy rovněž podporuje, stejně jako předchozí rektor Josef Jařab nebo jiní čeští a zahraniční vědci, lékaři a především pacienti. Pokud se ptáte, zda jsme měli nějakou smlouvu, to jsme neměli. V  dané chvíli to nebylo důležité. Diskutovali jsme klinické intervence a klíčová témata výzkumu a všichni zúčastění věděli, že konopí dodá odborná společnost Konopí je lék, jíž jsem předsedou. Nebylo co skrývat.

Na svých stránkách www.konopijelek.cz píšete, že 28. září otevřete konopnou apatyku na Žižkově. Pacienti budou moci na lékařský předpis dostat výtažek a tinkturu, případně mastičku z tzv. “ostrých” kytek. Nezavřou vás i za to? Předpokládám, že konopí na vaší zahradě bylo pro lékárnu...

Část úrody byla pro konopnou apatyku, většinu jsem chtěl dát do výzkumu. Bohužel v tuto chvíli máme po zásahu policie k dispozici jen 2 kg květů, jak říkáte, ostrých kytek. K tomu dvě kila silné masti. To je vše. Jestli v naší zemi platí zákony, nemohou za to zavírat nikoho. Nejen mne. Pro mne je důležité, že se za mne postavila odborná obec. Na

Dušan Dvořák vystudoval pražskou psychoterapeutickou fakultu a působí jako dlouholetý sociální pracovník. Zabývá se výchovou mládeže a problematikou drogových závislostí. Provozuje ateliér ALF v Praze a stránky konopí je lék. Publikoval také řadu knih.

Foto: Dušan Dvořák mé straně jsou přední vědci světa. V  Česku vyšlo dostatek odborných titulů, které vyvrací bludy, které jsou o konopí záměrně šířeny. Včera mi volal ředitel Národní protidrogové centrály. Ptám se ho, co chce. Že prý má od policejního prezidenta dopis, kde policejního prezidenta žádám o policejní ochranu jak zaměstnanců bezbariérové školy Ateliér ALF, tak konopné apatyky. Právě v Ateliéru ALF totiž bude 28. září 2009 v  galerii Jaroslavy Moserové odborná společnost Konopí je lék otevírat Konopnou apatyku královny koloběžky první. Chtěl se se mnou sejít na neformální půdě a prý si jen tak popovídat. Řekl jsem mu, že pokud prosadí u policejního prezidenta naši ochranu, sejít se můžeme, jinak že je náš hovor zbytečný a nechápu, odkdy Národní protidrogová centrála zajišťuje ochranu osob. Že mi to vyjde nastejno, jako kdyby mi volal šéf dopravní policie. Ujistil mne, že policie bude dál porušovat zákony a že nám konopí sebere. Absurdistán. Dobře věděl, že svým jednáním policisté – či spíše politici – kryjí mafie a schovávají se za nedokonalé zákony. Chtěl jsem odpověď od policejního prezidenta písemně, což odmítl. V každém případě to dobře ilustruje myšlení našich papalášů. Na tomhle se odmítám podílet.

Odkud budete brát konopí?

Předpokládám, že se najde pár lidí, kteří budou ochotni obětovat část své úrody ve prospěch druhých. Už se mi dva lidé nabídli, ale to je bohužel velmi málo. Za civilizované řešení bych považoval dohodu s ministerstvem zdravotnictví, že prosadí, aby nám policie ze svých skladů vydala aspoň 300 kilogramů kvalitního konopí nebo zaplatila škodu, za kterou stejné množství konopí nakoupíme u dealerů. Je to cca 77 milionů korun škody. Ale zpět k  reálnější verzi. Pokud budou dodavatelé dodávat netoxické a těžkými kovy nezaneřáděné konopí a doloží, že jej mají i řádně sušené, věřím, že prosadíme, aby žádný dodavatel neměl problémy s policií a měl by také dostat odměnu za práci, kterou vykonal. Nejde o to se na nemocných lidech obohacovat, reálná nákladová cena konopí je dle mých zkušeností a konzultací s pěstiteli cca 25 korun za gram květu, čili desetkrát méně než cena na černém trhu.

Budete dodavatelům platit? A neohrozíte je svým jednáním?

Spolupráce s dodavateli je otázkou jejich svobodného rozhodnutí, to si musí každý zvážit sám. Pokud nebude výše uvedená otázka ohledně úhrady státními orgány zodpovězena, nechám odpověď s poukazem na možnost využití tzv. vzájemné občanské výpomoci, kterou si dodavatel s pacienty dohodne sám, pokud bude chtít zaplatit. Věřím však, že efekt solidarity zafunguje a většina lidí nebude letos požado-

vat ani nákladovou cenu. Mým cílem je úhrada konopí zdravotními pojišťovnami a především taková dostupnost kvalitního konopí, že jeho cena klesne ještě níže, než jsem uvedl. Farmaceutické firmy strčíme v efektu léčby a díky velmi šetrnému účinku konopí do kapsy. To by mělo zdravotní pojišťovny a daňové poplatníky zajímat.

Za léky se bude platit?

Konopí neprodávám. Byl bych však rád, kdyby pacienti vnímali, že výše uvedená nákladová cena existuje a, pokud to jejich finanční situace dovolí, aby dali dar na jiný subjekt, než je odborná společnost Konopí je lék. Aby dali dar na první českou bezbariérovou školu pro dospělé Ateliér ALF. Zřizovatele této školy otevřené i lidem sociálně vyloučeným státní orgány letos také – zjednodušeně řečeno – vykradly. Více na stránkách neziskové organizace www.artlanguage. org. Dar si mohou lidé odečíst z daní. Pokud jde o produkty jako je konopná mast, zde to řeším v rámci vzájemné občanské výpomoci. Náklady na 100 ml masti vychází v rozmezí 200 – 250 Kč. Používám recepturu, která je dosti náročná na přídatné suroviny, a na litr masti doporučuji dávat mnohem větší množství konopí, než se běžně uvádí.

Myslíte si, že se najdou lékaři, kteří svým pacientům předepíší konopí?

Ano. Již takové osvícené lékaře znám a písemné doporučení k léčbě konopím mám také. Je potřeba skončit s pokrytectvím, že léčbu určují farmaceutické koncerny.

Velmi podporujete návštěvu Ricka Simpsona, myslíte, že po jeho přednáškách o zkušenostech s léčbou konopným výtažkem budou naši lékaři jeho používání více nakloněni?

Osobní svědectví je vždy klíčové. Pan Simpson je hodnověrná osoba ve zralém věku, takže ho nikdo nemůže podezřívat z nějakého anarchismu. Ta otázka je ale velmi složitá a nesmírně citlivá. Desítky let je veřejnost na celém světě balamucena a ohlupována, úmluvu OSN o drogách tvořili přímo bossové drogové mafie a je kryta z  nejvyšších politických pater světových velmocí. Měnit předsudky a mýty je velmi obtížné, když stojíte proti takové přesile a víte, že nepravdy o konopí i řadě dalších drog, jako je např. heroin, si farmaceutické firmy dokonce zaplatí ve skriptech pro vzdělávání budoucích lékařů, což najdete na webu www. konopijelek.cz v sekci odborná literatura – odstrašující příklady. Je obecně známým faktem, jak farmaceutické společnosti korumpují lékařský stav, a např. v léčbě duševních chorob je tato situace úplně zoufalá. Řada psychiatrů je dnes víceméně dealery farmaceutických firem a na pomoc duši

>>>

rozhovor #07.09

6 >>> zcela rezignovala. Přesto jsem přesvědčen a mám to štěstí, že v mém okolí je celá řada otevřených a vzdělaných lékařů, pro které není lékařská přísaha prázdným gestem a mají na mysli prospěch pacienta. Když vidíte, co dělají s lidmi jedy chemoterapie, a současně víte, jak nesmírně šetrný a účinný je konopný výtažek, není co řešit. Je však nezbytné přistupovat individuálně jak k  pacientům, tak ke konkrétním nemocem. Mým cílem je přispět k  tomu, aby bylo konopí dostupné všem lidem bez rozdílu, aby lékaři i pacienti znali standardy dobré léčebné praxe na konkrétní onemocnění, abychom znali, jaké odrůdy konopí a způsoby pěstitelství jsou pro pacienty nejužitečnější a aby se hledaly nejúčinnější formy produktů a způsoby užívání, které mohou nemocní dostat nebo si je udělat a zajistit sami. Bylinkářství pro mne není v žádném případě mrtvá tradice.

Myslíte si, že je reálné, aby se nějaká oficiální instituce vůbec zajímala o testování konopí na léčbu rakoviny, když má stále status drogy a lidé na celém světě jen kvůli jeho držení chodí do vězení?

Naštěstí nejsou lidé na univerzitách zabednění jako politici. Kdo o tom trochu přemýšlí, ví, že konopí může vrátit České republice ztracenou důstojnost ve světě. Máme nejen dlouhodobou pěstitelskou tradici, ale i odborné kapacity na univerzitách. Evropsky pojatý výzkum – a nejlépe pod patronací OSN a s  podmínkou vyvození právních změn globálního charakteru – posílí odborný kredit a finanční zázemí českých univerzit. Pokud by vláda pro příští rok ve spolupráci s  EU prosadila projekt výzkumu a léčby konopí, nakoupila cca 20 tisíc hektarů netoxické půdy a kvalitní semena např. v Pákistánu a pěstovala konopí pod ochranou armády ve vojenských újezdech, měli by vědci, profesionálové v pomáhajících profesích a odborníci z řady dalších profesí tolik výzkumných a společensky užitečných témat, že je ani neumím vůbec dohlédnout. Rozvoj českého venkova, lázeňství či snížená energetická zátěž je jen pár z řady témat, která se prokáží jako bezezbytku smysluplná a společensky i ekonomicky vysoce prospěšná. A to nemluvím o tom nejdůležitějším: získání účinného a šetrného léku pro miliony nemocných. Že v zemi, kde první liga drogové korupce zahájila své celosvětové tažení za legitimitu drogové mafie kryté přímo OSN, v USA, jsou dnes tisíce lidí ve vězení jen kvůli špetce marihuany, je opravdu smutné, leč ukázkové – kam až ohlupování veřejnosti může zajít. Na druhé straně americký výzkum, silná vědecká a občanská podpora včetně protestujících policistů anebo zkušenost v Kalifornii, kde nedávno schválili zavedení daně z  prodeje konopí, což je normální civilizovaný způsob řešení, to vše dává více než naději na globální změnu. Právě OSN je zodpovědná za ty miliony mrtvých lidí v  důsledku drogových válek. To, co

se dnes děje např. v Mexiku pod rouškou blábolů o tvrdém postihu proti překupníkům drog, to je jen zneužívání státních orgánů ke krytí daného času spolupracující mafie s vládou té které země. Stejné je to v Afghánistánu. Dnes se tam pod kuratelou USA nevyrábí opium, ale přímo čistý heroin. To pokrytectví je opravdu obludné. V Česku jsme naštěstí takové drogové hysterii jako v USA nepropadli a po blamáži několika směšných kreatur české politiky s drogovou válkou si snad nikdo z politiků znovu nedovolí vytáhnout tuto kartu. Věřím, že globální ekonomická krize přinutí vlády řady zemí změnit svůj postoj a dokonale zkorumpovaná úmluva OSN brzy padne, nebo přijmeme alespoň nějaké jiné konsensuální řešení, jako třeba nyní zavedli v Jižní Americe, kde došlo k legalizaci.  Jsem velmi rozezlen na Ivana Langera, jak mohl jako zástupce Evropy v březnu v OSN, navíc jako lékař a člověk, který se sám v devadesátých letech významně zasadil o dostupnost methadonu pro drogově závislé, prosazovat tak odpudivou desetiletou strategii, která zabíjí miliony lidí na celém světě, kryje tu největší špínu narkobyznysu a popírá výroční zprávy OSN i apely předních vědců a milionů lidí z celého světa. Copak politici na půdě OSN mluví lékařům do chirurgie či do léčby cukrovky apod.? Kdyby v tom nebyly miliardy dolarů, nikoho z papalášů by to nezajímalo. Jenže je to velmi efektní a politici vědí dobře, že získají body, když budou oblbovat veřejnost a lživě tvrdit „my ochráníme vaše děti – dejte nám peníze na drogovou válku, my s  tím neřádstvem zatočíme“. A večer jdou s mafiány na banket.

Znáte osobně někoho, kdo by si konopím vyléčil rakovinu, případně jinou závažnou chorobu?

Ano. Sám jsem ten případ. U mne však nejde zrovna o rakovinu, ale i zde mohu podat osobní svědectví, rozhodně ne policistům nebo soudcům. Ti se mají starat o zákonnost a spravedlnost, nikoli o krytí mafiánů. Kolegové léčí konopným výtažkem případy včetně terminálních stádií rakoviny a lékaři jsou udiveni. Vždy vedu nemocné k  tomu, aby trvali na zápisu do lékařské zprávy, řekli lékařům, že užívají konopí nebo jeho produkty. Aby o tom s lékaři mluvili zcela otevřeně. Před zásahem policajtů na našem pozemku jsme s kolegy diskutovali, že by ta popálená Natálka měla být od nás, od gádžů, kteří svým hnusným rasismem způsobili takové neštěstí a trápení na celý život, podarována konopným výtažkem. Konopí je na léčbu popálenin úžasné. Bohužel nám celou úrodu sebrali a ten zbytek loňské úrody jsem nechal do apatyky pro víc lidí. Naše konopí má pouze 3–5 % THC. Pokud nám lidé konopí dodají ve větším množství nebo státní orgány dají stejné množství kvalitních odrůd a lékařské koncilium by to schválilo a rodina taky, všichni by viděli, jak konopí působí hojivě na nejtěžší popáleniny. Když mi kolegové říkali svoji představu, že celá lékárnička

do auta je vyrobena z konopí, nedělali si legraci. Od tvrdé, jakoby plastové krabičky, přes obvazy, masti, speciální formy produktů pro případy těžkých úrazů až po měsíci měněný konopný olej, který pak skončí v kuchyni v salátu, ale když někdo bude ohořelý, zamezí nejhoršímu. V sanitkách by byly vhodné konopné produkty např. pro případy těžkých úrazů hlavy, protože konopí zpomaluje otok mozku a při převozu do nemocnice jde o minuty. Atd.

Kdybyste onemocněl, čemu byste dal přednost – standardní medicíně, nebo léčbě konopným výtažkem?

Snažím se pokud možno nevyužívat zdravotnický systém. Přestože dosáhla západní civilizace úžasných výsledků např. v chirurgii a díky dokonalé technice dnes složíme polomrtvého člověka v  nemocnici jako puzzle, odosobnělý přístup k  nemocným a znevažování  přírodní léčby, a naopak preference finančně nesmírně náročné farmakoterapie naše úspěchy v  očích a zkušenostech pacientům devalvují. A zcela oprávněně. Zdravotnický systém západních zemí se musí dříve nebo později zhroutit. To prostě nejde ufinancovat, pokud se nebudeme ke zdraví chovat zodpovědněji a připustíme stávající způsoby léčby. Většina tzv. odborných zpráv o lécích by neprošla žádným seriozním vědeckým časopisem – uvádí se, že nepublikovatelných je více než 90 % léků. Měli bychom více spolupracovat. Měli bychom více využívat mnohem méně nákladných metod – pochopitelně čínské nebo jakékoli jiné „nezápadní“ medicíny. Neměli bychom z  našich životů vytlačovat bolest a smrt jako nepatřičné fenomény, zblbnuti reklamami se snažit o dokonalého člověka, který spíše připomíná plastovou Barbie, která je pod svou dávkou chemické sómy stále šťastná. Je potřeba vrátit bádání na univerzity a nenechat je firmám obchodujícím se zdravím. Vést děti k tomu, že brát léky je až ta opravdu úplně poslední možnost, ne že si na každý s prominutím prd teenageři běžně berou bručen. Také spotřeba antidepresiv u dospělých je mnohem větším problémem, než jsme si vůbec ochotni připustit. Ale zpět ke konopí, mj. výbornému léku na bolest i depresi. Jestliže je krédem lékařské přísahy sdělení hlavně neškodit, není možné, aby lékařská obec dlouhodobě ignorovala vědecké poznání potvrzující dávné pravdy našich babiček. Konopí je lék. A v řadě případů lék první volby. Spíše však věřím pacientům, že se nedají a budou žádat, na co mají od Pána Boha právo. A právo na péči o své zdraví mají též z Ústavy.

Děkuji za rozhovor a přeji vám hodně zdaru ve vašem konání!

#07.09 EKOLOGIE

EKOSERIÁL Téma: Doprava P

ohyb je základní potřebou a projevem člověka, ale i zvířat, rostlin a dalších živých organismů. Charakter lidských pohybů se v posledních stoletích významně mění – od aktivního pohybování se pěšky, na kole či lodí se stále více z  nás oddává pohybu pasivnímu, nejčastěji pak osobním automobilem. Automobil je již několik generací posvátnou krávou, o kterou se často staráme více než o vlastní rodinu, je vášní, bez které si řada z nás neumí život představit. Jenže… „Nedostatek pohybu je hlavní příčinou zdravotních problémů: 60 % dětí má problémy se správným držením těla, 40 % dětí má koordinační těžkosti, 35 % dětí trpí obezitou.“ (viz Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR) Doprava se dnes v Evropské unii podílí 30 % na celkové spotřebě energie. Silniční dopravou v EU spotřebováváme 60 % ropy a emitujeme 40 % oxidu uhličitého. Kamiony přitom mají na svědomí „pouze“ čtvrtinu těchto negativních efektů. A to přesto, že po silnicích se vozí přes 70 % po zemi přepravovaného zboží (objem kamionové dopravy ale stabilně roste; podle některých odhadů se má do roku 2020 zdvojnásobit). Problém ale není pouze s emisemi nejrůznějších jedovatých sloučenin a prachem, doprava (včetně výroby a likvidace vozů) se významně podílí na celkovém znečištění přírody i měst, na mnoha místech nás obtěžuje hlukem, záborem půdy a její přeměnou v neprostupné betonové pouště, které znemožňují „normální“ pohyb nám i dalším živým tvorům a přímo nás ohrožují na životech. Možná i vy sledujete, jak ulice, které bývaly vaším dětským hřištěm, zabírají neprostupné šňůry smradlavých a hlučných aut.

Zažít město jinak

Že to jde i jinak, ukazují příklady z mnoha měst celého světa. Jedním z pionýrů v oblasti udržitelné dopravy je brazilské město Curitiba, které vsadilo na velkokapacitní autobusy (jako náhradu za drahé metro) a důsledné oddělení veřejné a osobní dopravy již v 70. letech. Omezit dopravu můžeme i pomocí car-sharingu (sdílení vozu s přáteli, sousedy, kolegy z práce či zájemci přes internet) a car-poolingu (společné vlastnictví různých typů vozů). Ideální příležitost, jak ušetřit a po cestě do práce si pokecat.

7

Co se efektivnosti (a pocitu svobody) týče, není nad kolo. V Evropě patří k  cyklistické špičce třeba švédský Lund či holandský Groningen. V  Holandsku a Skandinávii je mnoho měst, kde až 40 % lidí jezdí na kole, podobně jsou na tom i v  německých městech Brémy, Münster, Freiburg nebo Borken. Z velkých měst se k cyklistům přiklání ve Vídni, Curychu či Portlandu. U nás se s  cyklistickou kulturou setkáváme hlavně v  rovinatých jižních Čechách nebo třeba v Chocni. Znečištění i hluk je možné snižovat také pomocí alternativních pohonů – hybridních Kombajn "Kryštof" poháněný lničkovým olejem z vlastní produkce sklízí vozů, elektromobilů, aut konopí pro ZEMĚDRUH, zemědělské družstvo pro udržitelné hospodaření. na stlačený vzduch či vodíkové články – nebo www.worldcarfree.net/resources/stats.php#pollution - info alternativních materiálů včetně lněných a konopných komo zdravotních rizicích pozitů. www.carbusters.org - magazín „Krotitelů aut“ www.mobilityweek.eu - Evropský týden mobility Není překvapením, že v  místech, kde jezdí méně aut, se www.mdcr.cz/ - ministerstvo dopravy více daří společenskému životu a život je tu celkově příjemhttp://www.mzp.cz/cz/news_etm_ETM_EDBA_2009 Evropnější. Rozvoj udržitelné a k lidem i životnímu prostředí přáský týden mobility v ČR telské dopravy je závislý na budování příznivé infrastruktuwww.cyklostrategie.cz - oficiální Strategie rozvoje cyklisry: vytváření pěších zón a zón s omezeným vjezdem, stavění tické dopravy bezpečných cyklostezek či obnovitelnými energiemi zásohttp://ec.europa.eu/transport - stránky Evropské komise bovaných dobíjecích stanic pro alternativní vozy. Velké pravěnované dopravě vomoci při tom mají naše radnice a politici obecně. Naším www.autonavzduch.cz/ - výrobce aut na vzduch MDI úkolem je nebýt lhostejní, vytvářet poptávku, tlak i vlastní www.elektromobily.org - česká elektromobilová asociace alternativu. Tak se svezte… (mapy dobíjecích míst…) www.ekolo.cz - elektrokola v ČR Zdroje a další informace: www.auto-mat.cz - iniciativa, organizátor Cyklojízd www.roadcyclinguk.com/news/article/mps/uan/2830 - lněwww.oziveni.cz - pražská nezisková organizace né kolo z Belgie http://worldcarfree.wordpress.com/ - světové iniciativy pro www.youtube.com/watch?v=4rgDyEO_8cI - Fordovo svět bez aut konopné auto na You Tube Michal Ruman

GROWING/KONOPÍ A ZDRAVÍ #07.09

8

Vermikompostér V

ermikompostování je založeno na schopnosti žížal přeměňovat ve svém trávicím traktu rostlinné zbytky na velmi kvalitní hnojivo. Takto získaný biohumus je nejúčinnějším organickým hnojivem. Velkou výhodou je možnost umístit vermikopostér kamkoli v domě/bytě, protože nesmrdí (pokud ho výrazně nepřeplníte). Pokud se budete o žížaly dobře starat, tak se vám jejich počet zdvojnásobí za tři měsíce. A teď k samotné výrobě vermikompostéru. Nejlepší způsob, jak postavit kvalitní vermikompostér, je použít plastové krabice. V tom nám ráda pomůže třeba Ikea, která má výběr ve všech velikostech. Budeme potřebovat tři krabice s víkem. První (dolní) bude sloužit jako odkapávací, bude zachycovat tekutinu, která proteče skrz vermikompost, tzv. vermijuice. Vermijuice můžeme použít jako tekuté hnojivo (ředíme vodou v poměru 1 : 1). U dolní krabice vyvrtáme pouze otvory pro přítok vermijuicu do víka a v samotné krabici můžeme udělat vypouštěcí ventil. V prostřední a horní krabici musíme vyvrtat díry do dna pro odtok a díry po boku pro přísun vzduchu. Do víka vyvrtáme díry pro přesun žížal do vrchní krabice (v případě horní krabice pro lepší přísun vzduchu nebo pro případ, že přidáme další patro). Základem úspěšného chovu je kvalitní podestýlka, na kterou přidáváme rostlinné zbytky. Podestýlka může být

kokosové vlákno, tráva, listí, vermikulit, natrhaný a navlhčený novinový papír, půda, rašelina. Jako potravu poté přidáváme slupky, lehce předkompostovaný hnůj domácích zvířat, shnilá jablka, zbytky rostlin, atd. Pak už musíme žížalám jenom zajišťovat optimální teplotu, tj. 19 – 22°C (přežijí v  7 – 33°C) a vlhkost mezi 78 a 82 % (vezměte do ruky část kompostu a stiskněte ho – musí být vlhký, ale nesmí z něj téct voda). Hotový vermikompost oddělíme od žížal tak, že odebíráme postupně humus od shora (žížaly nemají rády světlo, takže zalezou do nižších vrstev), nebo dáme na stranu nějakou pochoutku, třeba mouku (žížaly půjdou mlsat a my můžeme odebrat hotový vermikompost z  druhé strany).

THC umí donutit rakovinné buňky k tomu, aby se samy strávily M

ezinárodní tým vědců ze Španělska, Francie, Itálie a USA nedávno zveřejnil výsledky výzkumu, podle nichž THC může u rakovinných buněk vyvolat autofagii. Autofagie (z řečtiny, doslova „sebepojídání“) buněk je normální proces,

který ve zdravém organismu probíhá neustále, ale může hrát roli také při chorobných procesech, např. při infekcích či při onemocnění rakovinou. Autofagie má velký význam pro rovnováhu mezi rozkladem buněk v organismu a tvořením buněk nových. Při autofagii se od buněčného obsahu oddělí část buňky buněčnou membránou. Obsah těchto tzv. autofagozomů je s pomocí určitých enzymů v buňce rozložen, resp.

stráven, a může být znovu použit pro tvorbu jiných struktur. Například při hladovění dochází u buněk nebo buněčných obsahů, které nejsou životně nezbytné, k autofagii a rozkladu a jejich části pak může organismus použít jako výchozí materiál pro udržování životně důležitých funkcí. Aktuální výzkum účinků THC byl prováděn u různých druhů rakovinných buněk a na zvířatech trpících třemi různými druhy rakoviny. Protirakovinné vlastnosti THC jsou již známy. V dosavadních pokusech na zvířatech vedla aplikace THC ke snižování hmoty nádorů až k úplnému uzdravení. Výzkum si kladl za cíl lépe porozumět procesům, které jsou příčinou těchto účinků THC. V první fázi výzkumu byly pod elektronovým mikroskopem zkoumány rakovinné buňky určité formy rakoviny mozku u člověka, tzv. astrocytomu, které byly vystaveny účinkům THC. Vědci zjistili přítomnost již zmíněných autofagozomů, tedy měchýřovitých struktur uvnitř buněk, v  nichž buňky částečně požírají samy sebe. V případě, že společně s THC byla podána látka blokující kanabinoidní receptor CB 1, v rakovinných buňkách žádné autofagozomy zjištěny nebyly. Jasně to dokazuje, že kanabinoidní autofagie je založena na aktivaci tohoto kanabinoidního receptoru. Receptory CB 1 se nacházejí převážně v mozku a jsou zodpovědné za většinu účinků THC, např. za zvýšení chuti k  jídlu, uvolnění svalů a změnu smyslových vjemů po kouření konopí. V  buňkách vystavených působení THC byly vedle přítomnosti autofagozomů zjištěny též častější známky stresové reakce ostatních částí buňky. V  předchozích studiích bylo zjištěno, že THC zabíjí rakovinné buňky tak, že u nich vyvolává programovanou buněčnou smrt, tzv. apoptózu. Je zajímavé, že u rakovinných buněk se apoptóza vyskytla jen tehdy, když předtím došlo k autofagii: v případě, že se určitými farmakologickými manipulacemi podařilo zabránit autofagii, nenastala ani apoptóza. THC zřejmě způsobuje, že rakovinné buňky se nejprve pokusí „sníst samy sebe“ a poté spáchají sebevraždu. Tyto procesy, dokázané nejprve u mozkových rakovinných buněk (astrocytomů), byly zjištěny rovněž u několika dalších druhů lidských rakovinných buněk, např. u rakoviny slinivky, prsu a jater. U zdravých mozkových buněk však THC nevyvolalo ani autofagii, ani pozorovanou stresovou reakci. Zdravé buňky jsou zřejmě proti autofagii vyvolané THC a následné sebevraždě (apoptózou) imunní. Vědecký tým dále řešil otázku, zda lze buněčné experimenty přenést na situaci u zvířat trpících různými druhy rakoviny. U zvířat s  mozkových nádorem (glioblastomem) a dvěma dalšími druhy nádorů se skutečně vyskytly biochemické procesy autofagie, pozorované při buněčných experimentech. Autoři upozorňují, že při svých rozsáhlých výzkumech použili THC v takových koncentracích, jakých bylo dosaženo v malé otevřené studii dávkou THC přímo do nádoru u některých pacientů s  mimořádně agresivním nádorem mozku (zhoubným gliomem). U těchto pacientů byla bezprostředně k nádoru operativně zavedena plastová hadička, kterou byl denně aplikován dronabinol přímo k nádoru. Takových koncentrací přímo v oblasti nádoru lze bohužel při aplikaci THC plícemi nebo trávicím ústrojím dosáhnout jen obtížně.

Dr. Franjo Grotenhermen

#07.09 NEWS

BROAD NEWS Nové drogové zákony v Argentině a Mexiku Argentina dekriminalizuje trávu, Mexiko jde ještě dál Nejvyšší soud v Argentině vynesl rozsudek, podle něhož už konzumace a držení menšího množství konopí nemá být trestné. V soudním procesu šlo o pět mladých lidí, u nichž policie našla celkem tři jointy. Byli zproštěni obžaloby. Počítá se se zavedením přesně stanovené horní hranice množství marihuany pro vlastní potřebu, která je u nás definována jako „menší než malé množství“. Kongres v  Mexiku již dvakrát rozhodl, že horní hranice množství marihuany pro vlastní potřebu je 5 gramů. U kokainu je to 0,5 gramu. Beztrestné by mělo být v budoucnu rovněž držení 40 miligramů metamfetaminu a 0,015 miligramu LSD. Prezident Felipe Calderón odkládal svůj souhlas už od dubna, nyní však zákon podepsal.

Million Marijuana March po nepálsku První nepálská demonstrace proti prohibici I v Nepálu se probouzí odpor proti prohibici konopí. Nepálský konopný aktivista Sudžan uspořádal 26. června projížďku aut s plakáty požadujícími konec prohibice a legalizaci. Na akci se podíleli především taxikáři, kulturní sdružení a soukromé osoby, které chtějí udržovat staletou tradici konopí v Nepálu. Do roku 1973 tu bylo pěstování a prodej zcela legální, od té doby jsou vydávány stále tvrdší zákony, potlačující zprvu obchod a v posledních letech i soukromé pěstování a konzumaci. Smyslem demonstrace bylo vyvolat veřejnou diskusi o nepálské drogové politice. Proti zákazu konopí demonstrovali už v roce 2006 nepálští hinduističtí duchovní a žáci, a to kolektivním kouřením marihuany na veřejnosti.

Inspekce v Haagu Domovní prohlídka do každé domácnosti! Pokud se zajímáte o občanská práva v EU, zajeďte si do Haagu. Policie tam právě pečlivě prohledává celé bloky domů a pátrá po pěstírnách a jedincích nebezpečných celé společnosti. Cílem je, jak jinak, bezpečnější město. Policisté s vážnou tváří chodí dům od domu a domáhají se vstupu za účelem „inspekce”. Ten, kdo je nepustí dál, může očekávat ošklivý dopis. Od konce roku 2005 bylo tímto způsobem provedeno asi 19 000 kontrol. Do léta 2010 má být podle zprávy zkontrolováno všech 27 804 adres ve čtvrtích Transvaal, Schilderswijk a Stationsbuurt/Rivierenbuurt. Podobně postupuje policie už řadu let i v Německu, jen tuto metodu (zatím) nepoužívá plošně proti obyvatelstvu.

Tři roky za vraždu Poldovi prostě trochu ujely nervy Italští policisté, kteří se roku 2005 podíleli na zabití osmnáctiletého Federica Aldrovandiho, byli teď ve Ferraře odsouzeni ke třem letům vězení. Policisté byli obviněni ze zabití v  afektu. Důkazy nasvědčují tomu, že jeho smrt nastala v  důsledku příliš drastického způsobu znehybnění. Nepřiměřené opatření policistů vedlo u Federica Aldrovandiho k dýchacím komplikacím a následně k selhání srdce a plic. V současnosti roste v Itálii počet zatčených, nedávno bylo do vazby vzato více než dvacet studentů. Rosario Picciolo, Maria Pia Scaciglia a další aktivisté populárního boloňského sdružení livelo 57, které už více než deset let organizuje demonstrace Antiproibizionista, byli odsouzeni ke čtyřem letům vězení a k  vysokým pokutám za to, že údajně tolerovali a organizovali konzumaci drog. V čele neúprosné války proti legalizaci stojí bývalý starosta Bologni a současný člen Evropského parlamentu Sergio Cofferati.

Zákon na ochranu pacientů užívajících marihuanu Jde o miliardové příjmy z daní Barney Frank, člen americké Sněmovny reprezentantů, předložil svým kolegům dva návrhy zákona o konopí. Podle prvního návrhu by jednotlivé státy USA mohly provádět experimenty s  konopím pro léčebné účely bez vměšování federální vlády. Druhý návrh zákona radikálně snižuje tresty za „držení pro osobní potřebu.“ Návrh zákona o léčebném využití konopí má za cíl vyřešit problém s klasifikací konopí. Federální zákony USA mají vždy přednost před zákony jednotlivých států, a federální zákony jasně říkají, že konopí je nelegální i v případě léčebného použití. Podle federálních zákonů navíc konopí nemá léčebnou hodnotu a problémy s federální vládou tak riskují

9 i sami lékaři, kteří konopí předepisují. Frankův první návrh nese název „Zákon na ochranu pacientů užívajících marihuanu“ a měl by „zabránit federálním úřadům v  trestním stíhání lékáren, pěstitelů a uživatelů marihuany pro léčebné účely ve státech, v nichž je používání látky k léčebným účelům legální.“

Kodaň jde do toho Otevřením coffeeshopů proti černému trhu Ruskojazyčný portál Cannabis Legalize League informuje, že podle tiskového prohlášení má Kodaň v plánu dekriminalizaci konopí formou sítě coffeeshopů. Státní pěstírny, které by je zásobovaly, by tak navíc mohly vyřešit „back door problem“, známý z Nizozemí, ještě předtím, než by v Kodani nastal. Impulsem k  tomuto projektu byl zřejmě jednak ozbrojený boj několika kodaňský gangů o černý trh, jednak dobré zkušenosti s  fungováním otevřeného trhu s  hašišem v částečně autonomní kodaňské čtvrti Christiania (26. května bohužel dánská vláda rozhodla o jejím zrušení). Doufejme, že se tato zpráva potvrdí. Zůstaňte s námi, budeme vás informovat...

Mnichovský Oktoberfest – největší otevřená drogová scéna na světě Šéfka Zelených Claudia Roth si nebere servítky Krátce před zahájením mnichovského Oktoberfestu přinesl deník Der Standard rozhovor s Claudií Roth. Na otázku ohledně legalizace konopí & spol. odpověděla: „Myslím si, že o legalizaci měkkých drog bychom měli usilovat nejen proto, aby se ucpaly díry v rozpočtu. Hlavní je zabránit ilegalizaci lidí a zaručit určitou kontrolu kvality. Zrovna v zemi, kde v těchto týdnech bude fungovat největší otevřená drogová scéna na světě, mnichovský Oktoberfest, je liberalizace měkkých drog nezbytně nutná. To, jak se s tím dneska zachází, je pokrytectví. Lidé berou měkké drogy, to je realita, a když to nepochopíme, podporujeme černý trh.”

Zahraniční novinky Mezi konopím a psychickými poruchami nebyla zjištěna žádná souvislost Už řadu let média informují o souvislostech mezi konzumací marihuany a následným rizikem psychického onemocnění. Ještě v roce 2007 se tyto zprávy opíraly o výsledky výzkumu vědeckého časopisu The Lancet, podle nichž konzumace marihuany představuje čtyřicetiprocentní riziko vzniku psychózy. Tento výsledek zásadně přispěl ke zostření britských konopných zákonů a rozsudků. V současnosti vás v Anglii může orální aplikace konopí dostat až na pět let do vězení. Tato novela zákona vstoupila v platnost i přesto, že studie v časopisu The Lancet nepřinesla žádné důkazy o přímé souvislosti konzumace marihuany a vzniku psychózy. Nyní se prognózami této studie znovu zabýval tým odborníků z lékařské fakulty na univerzitě v  Keele a dospěl při tom k  tomuto výsledku: „Očekávaný vzestup diagnostikovaných případů schizofrenie a psychózy se v rozmezí deseti let nekonal. Studie tedy nedokazuje souvislost mezi konzumací marihuany a psychickými poruchami. (...) To odpovídá i výsledkům dalších výzkumů, které nezjistily nárůst případů psychických poruch, navzdory tomu, že konzumace mezi obyvateli se výrazně rozšířila.“ Nabízí se otázka, zda bude následovat omluva britské vlády nebo dokonce změna politiky. Doufejme jen, že média budou výsledku nové studie věnovat stejnou pozornost jako výsledku studie předchozí.

Brad Pitt for mayor? Budeme si muset počkat.. Obyvatelé města New Orleans vyjádřili přání mít za starostu Brada Pitta. Na rozdíl od své ženy Angeliny Jolie, která je vyslankyní OSN a v budoucnu by se chtěla angažovat i politicky, však Brad Pitt odmítl. Jeho fanoušci a přívrženci přesto i nadále nosí trička s nápisem „Brad Pitt for mayor“. Možná sdílejí jeho liberální názory. „Byl bych pro sňatky homosexuálů, proti náboženství a pro legalizaci a zdanění konopí,“ nechal se slyšet.

Může konopí pomáhat při závislosti na heroinu? Myši říkají „ano“ Časopis Scinexx uveřejnil závěry studie, podle níž má THC příznivé účinky na vývoj případné závislosti na opiátech. Studie byla provedena na krysích mláďatech, která byla od narození odloučena od svých matek. Po injekční aplikaci THC mláďata ztratila závislost na opiátech jako morfium nebo heroin.

Policie pomáhá psychonautům Lost? Call the police! Dvěma mladým mužům z  německého Kerpenu musela policie pomoci najít cestu z lesa, protože po požití psilocybinu naprosto ztratili orientaci. V panice zavolali na policii, která je pomocí policejní sirény a vysílačky vyvedla z  lesa ven. Konoptikum radí: zachovejte klid.

Páreček propašoval konopí do Kapitolu 15 dní ve vězení? Abigail Storm-Eggink (58) se svým manželem Danem Egginkem (71) úspěšně propašovala konopí do Kapitolu ve Washingtonu. Byla na místě předběžně zadržena a obviněna z  držení nepovolených látek. Touto akcí chtěla protestovat proti konopné legislativě a proti rozsudku, podle něhož měla za držení osmnácti rostlin konopí jít na 15 dní do vězení. „To bych přiznala vinu,“ řekla Storm-Eggink, „a to nechci. Cítím se podvedená a chci zpátky svoje rostliny. Mají obrovskou cenu. Bůh je dal lidem a rostliny (konopí) patří člověku.“

Starosta není drogový dealer Policejní razie se neptá K nedorozumění došlo na předměstí Washingtonu. Starosta Cheye Calvo koncem července jako obvykle zvedl z rohožky přede dveřmi svého domu poštu, v níž byl i balíček s několika kilogramy marihuany. Dva drogoví dealeři tímto způsobem pašovali marihuanu prostřednictvím nic netušících adresátů. O chvíli později do Calvova domu násilím vnikla elitní policejní jednotka, zastřelila oba jeho labradory, nasadila jeho tchyni pouta a přinutila Calva sejít se zdviženýma rukama do přízemí, kde rovněž vyfasoval želízka. Policie z okresu Prince George dosud dluží starostovi omluvu. Pouze mluvčí místní policie nedávno řekla CNN, že starostovu bolest ze ztráty psů „chápe“.

99 seedballons Semínka do světa! Pár přátel konopí ještě trochu vylepšilo hit z 80. let zpěvačky Neny a vypustilo podle svého tvrzení přesně „260 balónků se 2180 semínky“. Balónky zdobí nápis „Žádná rostlina není ilegální!“ Na záznam guerillové akce podbarvený hip hopem se můžete podívat na http://www.youtube.com/user/ 99ssedballons.

Milí lidé berou drogy Kampaň britské organizace Release Toto heslo natiskla před víc než dvěma měsíci britská organizace Release na reklamní plochy na londýnských autobusech. Pak si to autobusová firma rozmyslela a nechala hesla zase odstranit. Release poté vyzvala sympatizanty po celém světě, aby se nechali s  tímto heslem vyfotit, nejlépe před památkami ve svém městě, a fotky poslali do organizace Release. Ta je zveřejní na svých internetových stránkách a poskytne je tisku, který už o kampani několikrát informoval. Georgu Wurthovi z  Německého konopného svazu (Deutscher Hanfverband) to nemuseli říkat dvakrát. Vypravil se k Braniborské bráně, kde se Horst Köhler zrovna chystal poobědvat eintopf s tisícem hostů. Na místě proto bylo mnoho strážců pořádku, kteří v  přítomnosti spolupracovníků Německého konopného svazu poněkud znervózněli. Máte chuť poslat nám pěknou pohlednici? Na vaše obrázky se těší Angličani i Německý konopný svaz. Více k tématu na www.release.org.uk a www.hanfverband.de.

#07.09

P

Bubble Gum Made In CZ growshop.cz

nezávislý nestranný legální

www.konoptikum.cz

KONOkultúra #07.09

12

KONCERTY

01.10. Steve Swallow, Ohad Talmor & Adam Nussbaum [USA/CH], Divadlo u hasičů, Praha 03.10. Qawal Najmuddin Saifuddin and Brothers [Pákistán], Kostel sv. Šimona a Judy, Praha 07.10. Shantel a Bucovina Club Orkestar [DE], palác Akropolis, Praha 09.10. The Drones [AUS], Lucerna Music Bar, Praha 10.10. IAMX [UK], SaSaZu, Praha 10.10. Wayne Shorter Quartet [USA], Incheba Expo Aréna, Hala B0, Bratislava 11.10. Chick Corea, Stanley Clarke & Lenny White [USA], Incheba Expo Aréna, Hala B0, Bratislava 11.10. Mamadou Diabate & Bekadiya [Burkina Faso], palác Akropolis, Praha 12.10. Fanfare Ciocarlia [RO], Fléda, Brno 13.10. Les Yeux de la Téte [FR], Stará Pekárna, Brno 14.10. Fast Food Orchestra [CZ] – křest alba, Lucerna Music Bar, Praha 15.10. Roy Ayers [USA], palác Akropolis, Praha 16.10. Tarja Turunen [FIN], Malá ČEZ Aréna, Pardubice 19.10. Marc Ribot´s Ceramic Dog [USA], palác Akropolis, Praha 19.10. Richard Bona Group [Kamerun], Lucerna Music Bar 22.10. The YardBirds [UK], Retro Music Hall, Praha 22.10. Natacha Atlas [BE], Lucerna Music Bar, Praha 27.10. Kosheen [UK], SaSaZu, Praha 27.10. Gui Boratto live [BRA], Roxy, Praha 27.10. Alec Empire [UK], Lucerna Music Bar, Praha 29.10. Suzi Quatro [USA], ČEZ Aréna, Pardubice 29.10. The Roads [UK], Roxy, Praha 29.10. Hugo Race and the True Spirit [AUS], palác Akropolis, Praha 29.10. Anat Cohen [IZR/USA], AghaRTA Jazz Centrum, Praha 30.10. Lily Allen [UK], SaSaZu, Praha 31.10. Cassandra Wilson [USA], Dvořákova síň Rudolfina, Praha 02.11. Baddies [UK], Lucerna Music Bar, Praha 02.11. Wolfgang Muthspiel, Slava Grigorian & Ralph Towner [A/AUS/USA], Divadlo u hasičů, Praha 03.11. Massive Attack [UK], Palác Lucerna, Praha 04.11. Massive Attack [UK], Sibamac Aréna, Bratislava 06.11. Aphrodite [UK], tovární hala Kolbenova, Praha 07.11. Skye [UK], Incheba Aréna, Bratislava 08.11. Brink Man Ship [CH], Stará Pekárna, Brno 09.11. Jerry Lee Lewis [USA], Tesla Aréna, Praha 09.11. Volga [RUS], Jazz Dock, Praha 10.11. Tom Jones [UK], O2 Aréna, Praha 11.11. Tinariwen [Mali], Roxy, Praha 12.11. Sonata Arctica [FIN], Roxy, Praha 13.11. Nills Peter Molvær [NOR], palác Akropolis, Praha 15.11. Mari Boine [NOR], KC Vltavská, Praha 15.11. Astillero Tango [ARG], Stavovské divadlo, Praha 19.11. Pink [USA], O2 Aréna, Praha 20.11. High Contrast [UK], Roxy, Praha 21.11. Billy Talent [CAN], Tesla Aréna, Praha 24.11. Alice In Chains [USA], Palác Lucerna, Praha 25.11. Rammstein [DE], O2 Aréna, Praha 26.11. The Dodos [USA], palác Akropolis, Praha 26.11. Diana Krall [CAN], Kongresové centrum, Praha 27.11. Prodigy [UK], Tesla aréna, Praha 28.11. Editors [UK], Lucerna Music Bar, Praha 29.11. Avishai Cohen: Aurora [IZR], Dvořákova síň Rudolfina, Praha 29.11. Rudy Linka [CZ/USA], Španělský sál Pražského hradu, Praha

APHRODITE:

Taťka drum'n'bassu v listopadu v Praze

K

onec osmdesátých let byl v  Británii ve znamení acid house. Pod vlivem této vlny se dva mladí nadšenci rozhodli založit klub Aphrodite a začít hrát jako Aphrodite DJs. Jeden z nich, Gavin King, se poté osamostatnil, pseudonym podle jména řecké bohyně mu ovšem zůstal. Tehdy asi netušil, že stráví na taneční scéně ještě dalších dvacet let a stane se legendou jungle a drum & bassu. Nejdříve ale bylo potřeba, aby přišly nové projekty v čele s The Prodigy, nalámaly beaty a daly základy pro popularitu breakbeat hardcoru a vylíhnutí nového žánru: jungle. V té době už Aphrodite spolu se svými dvěma kamarády sedí ve studiu, s nimiž svou producentskou činnost uplatňuje na značce Urban Shakedown. Dva roky na to následuje i vznik jeho sólo vydavatelství, pojmenovaného stejně jako samotný Gavin – tedy Aphrodite Records. Po úspěšném působení vede jeho cesta ke spolupráci s Mickey Finnem a k třetí trefě do černého: vzniku labelu Urban Takeover. První singl a pecka Bad Ass doslova natírá celému světu zadek. Jak by také ne – nový, maximálně energický groovy sound nemohl nikoho nechat v klidu. A protože tento styl nutil každého skákat, nemohl být pojmenován jinak než jump up. Dynamická basa, veselé jednoduché bicí a živé samply se staly základními stavebními kameny všech Aphroditových tracků, které dnes počítáme na desítky. Kromě jeho rozsáhlé vlastní diskografie pak několikrát zdatně remixoval i projekty mimo drum'n'bassovou scénu; jmenujme A Tribe Called Quest, Moby, Moloko, Blackstreet nebo Apollo 440. První album od Aphrodite spatřilo světlo světa v roce 1999 a o tři roky přidává další – Aftershock – které je specifické pro svou inklinaci k vlivům hip hopu, reggae a funky. Tanečních kousků se ale od něj dočkáváme i nadále: třeba All Over Me s vokálem Tenor Fly se stává nesmrtelnou hymnou, Fanfare nebo Twilight pak nejprovařenějšími dancefloor killery. Aphrodite patří k velikánům drum'n'bassové scény, kteří ji nejen ovlivnili, ale její podstatnou část doslova vytvořili. Když budeme uvažovat o těch největších, tak Ed Rush & Optical nastartovali styl neuro funk, tvrdší a temnější subžánr, o několik let později High Contrast světu dokázal, že polámaninám sluší i melodická a lehčí atmosféra a dal zelenou veselosti, hřejivosti, vokálům a troše toho disca. Aphrodite naproti tomu vytvořil jump up a dodnes díky němu můžeme vesele hopsat na nenáročné a jednoduché pecky, které lidi na parketu maximálně baví. V  dnešním rychlém světě vyniká mnoho mladých producentů a DJs, desky se vydávají velkou rychlostí, a než se nějaká má šanci stát hitem, je zadupána tuctem dalších... Legendy si však stále udržují a zachovávají svůj respekt a věrnost fanoušků, kteří, i když odrůstají, jsou nahrazeni dalšími. U nás  Čechách se této výsadě nejvíce těší právě Aphrodite. V minulosti jsme ho mohli vidět například na festivalu Summer of Love a na indoorových akcích Let it Roll a Pig Fest. Pokaždé předvedl skvělou show, a ačkoli by mohl být otcem většiny návštěvníků parties, na kterých hraje, rozhodně nepatří do starého železa, má stále skvělý kontakt se scénou a při svém hraní nereflektuje jen trendy, ale zachovává si vlastní styl. Aphrodite vystoupí 6. listopadu na akci Junglist Unity v tovární hale Kolbenova, kde se v minulosti odehrálo mnoho povedených mejdanů: za všechny jmenujme tradiční XMassacre a Let It Roll. Stovky milovníků drum'n'bassu si budou moci kromě jump-upového taťky poslechnout i české borce ve složení Pixie, Katcha, P.No a Basetix Unity. A organizátoři slibují ještě jedno zahraniční jméno navíc.

AKCE

22.09.-20.11. Mezinárodní hudební festival Struny podzimu, Praha 09.-16.10. 14. ročník mezinárodního festivalu pohybového divadla: 4+4 dny v pohybu, divadlo Archa, Praha 12.-18.10. Festival bollywoodského filmu 2009, kino Světozor a Velvyslanectví Indické republiky, Praha 24.-31.10. Mezipatra - queer filmový festival, kino Art & Scala, Brno 02.-08.11. Mezipatra - queer filmový festival, kino Lucerna & Světozor, Praha

VÝSTAVY

od 25.09. Tenkrát na východě, Dům U Kamenného zvonu, Praha od 07.10. Zítřek začíná včera, DOX, Praha od 21.10. do 08.11. Jaroslav Krejčí, Novoměstská radnice, Praha do 18.10. Příjemné závislosti. Inscenovaná fotografie 70. let, Moravská galerie – Pražákův palác, Brno

do 09.11. Francouzské reflexe Otakara Kubína / Othona Coubina, Veletržní palác, Praha do 06.12. Georg Baselitz / 1960-2008, Rudolfinum, Praha do 04.01. David Černý: Entropa, DOX, Praha do 10.01. Impressionismus – Wie das Licht auf die Leinwand kam (Jak se světlo dostane na plátno), Albertina, Vídeň

#07.09 Konokultúra

13

Nedělní bohoslužba s kultovní jamajskou kapelou L

ucerna Music Bar ve spolupráci s Beat Promotion a reggae portálem JahMusic.net připravuje další lahůdku pro všechny milovníky jamajského roots reggae. The Congos patří k legendám a průkopníkům svého žánru už od svého prvního alba „Heart of the Congos“ z roku 1977. Známý novinář a expert na reggae Steve Barrow tuto desku přirovnává k zásadním diamantům roots reggae po boku klasik, jako jsou alba „Natty Drese“ (Bob Marley & The Wailers), „Marcus Garvey“ od Burning Speara nebo „Right Time“ od Mighty Diamonds. Není to přehnané tvrzení, protože The Congos tehdy nahráli s Lee Perrym v jeho kingstonském studiu Black Ark skutečně nadčasovou desku, a možná i jednu z nejlepších nahrávek, kterou kdy Lee Perry produkoval. Posviťme si ale více na samotné The Congos, dnes už prošedivělé dědečky, kteří jsou ale stále plní čisté rastafariánské energie a také plní inspirace k novým skladbám. 15. listopadu konečně poprvé (a možná naposledy) navštíví Českou republiku, proto by byl hřích je tu propásnout…

The Congos

Kapelu založili Cedric Myton s Royem "Ashanti" Johnsonem, a později se k nim přidal se svým hlasem i Watty Burnett, kteří dodnes tvoří srdce této skupiny. Cedric Myton vyrůstal v kopcích ve farnosti svaté Kateřiny na Jamajce a jeho kariéra odstartovala koncem 60. let, kdy byl členem Tartans. Ti se věnovali klasickému rock steady a ve své době zazářili hlavně hity jako "Dance All Night" a "Far Beyond the Sun", které nahráli v kultovním studiu Treasure Isle, jehož majitelem byl Duke Reid, který zároveň vlastnil jeden z prvních jamajských soundsystémů. Roy Johnson, rodák z jamajského Hannoveru, začínal zpěvem spirituálů. Později se stal členem Sons of Negus Rase Michaela a díky jeho spolupráci s Lee Perrym se setkal s Mytonem, se kterým později založili The Congos. Dalším členem kapely byl Watty Burnett. Příliš informací o něm, stejně jako o ostatních členech této kapely, není k dispozici. Watty je známý spíše pod přezdívkou "King Burnett". Narodil se počátkem 50. let v Port Antoniu na severu Jamajky, kde i vyrůstal. Byl nejstarším z devíti dětí a zpěvu se učil ve škole a baptistickém kostele, který jeho rodina navštěvovala. K hudbě jej přivedl jeho otec, který hrál na kytaru. S Jimmy Nelsonem založil duo Soul Twins a už ve čtrnácti začal po škole dojíždět do Kingstonu, protože v Port Antoniu nebylo žádné nahrávací studio. Tam se také seznámil s Lee Perrym a ve svých šestnácti pro něj natočil svou první nahrávku. Už v té době prý měl velice silný hlas. Jeho přezdívku, uvedenou výše, mu dal právě Lee Perry, který mu jednou řekl: "mluvíš jako král". Wattymu se však příliš nelíbila a později ji přestal používat. Jeho první sólové album bylo „To Hell and Back“. S The Congos se dal dohromady v Black Ark studiu při práci na již zmíněné klasice „The Heart of the Congos“.

Foto: Growshop.cz Díky spolupráci s Lee Perrym se měli The Congos možnost setkat a pracovat i s dalšími legendami, jako jsou kytarista Ernest Ranglin, bubeník Sly Dunbar nebo "Sticky" Thompson. Ačkoliv po hudební stránce byli vynikající, to, co je opravdu odlišilo od ostatních, byl jejich zpěv. Johnsonův jasný a silný tenor a Mytonova někdy až neskutečná fistule. Díky Perryho produkci získali The Congos kvalifikaci, která neobyčejně zachytila spiritualitu a poselství roots reggae a celé epochy 70. let. Ačkoli mělo toto album na Jamajce pouze průměrné prodeje, například v USA a Velké Británii se z něj zakrátko stalo sběratelsky žádané zboží. Nedlouho po

vydání se Myton a Johnson vydali každý svou cestou, ale ještě než se rozešli, nahráli spolu desku „Congo Ashanti“. Po rozpadu The Congos už ale nedosáhli takového úspěchu, ani neoslovili tolik posluchačů jako v době své spolupráce. Kapela pak fungovala pod názvem Cedric Myton & Congo. V té době vyšly alba „Natty Dread Rise Again“ a „Face the Music“, na kterých spolupracovala i Cedricova žena Yvone. S Wattym pak vydali album „Revival“. Konečně v roce 1990 se kapela reformovala a v roce 2005 vyšlo další výborné album „Give Them the Rights“. O rok později následovalo další album „Cock Mouth Kill Cock“ (vydáno také pod názvem „Feast“), které obsahovalo ke starým „riddimům“ (rozuměj rytmům – anglicky rhythm vyslovováno riddim) nahrané nové vokály. Ve stejném roce, tzn. léta páně 2006, vydali také ve francouzské produkci výborné album „Swinging bridže“ s hity jako “Spiritual Organisation”, "Lost Sheep", "Black Market Babies" nebo "Hills & Valleys". V současné době hrají ve složení Cedric Myton, Roy "Ashanti" Johnson, Watty Burnett a Kenroy Ffyffe. Na bubny je doprovází syn Roye Johnsona. Nenechte si ujít jejich nyabinghi bohoslužbu 15. listopadu v pražském Lucerna Music Baru. Vstupenky jsou do 15.10. za 350 Kč, poté za 450 Kč.

Diskografie: Heart of the Congos (1977) Black Ark Congo Ashanti (1979) Congo Ashanty/CBS Image of Africa (1979) Congo Ashanty/Epic/CBS Face The Music (1981) Go Feet Best Of Congos vol. 1 (1983) Tafari Natty Dread Rise Again (1997) RAS Revival (1998) VP Live at Maritime Hall: San Francisco (2000) 2B1 Lion Treasure (2001) JDC/M10 Give Them the Rights (2005) Young Tree Fisherman Style (2006) Blood and Fire Cock Mouth Kill Cock (2006) Explorer Music also issued as Feast (2006) Kingston Sounds Swinging Bridge (2006) Mediacom/Nocturne

Foto: Growshop.cz

Nepalte konopí

SPÁLENINY Papež Benedikt požehnal čtenářům Konoptika.

Vzkazuje, abyste se polepšili a že nemáte tolik hulit.

Zbyňa & Gonzalezzz Jenom vaporizovat!

KONOkultúra #07.09

14

KULTURNÍ TIPY Léto bylo pro Fast Food Orchestra ve znamení festivalů, ale kromě toho se tahle parta stačila zavřít do studia a natočit své v pořadí páté album s názvem Utsuki. Album bude obsahovat 12–14 písniček z 16 natočených kousků. Fanoušci si jej budou moci zakoupit v říjnovém vydání časopisu Filter. Nepoužité písničky, které se na nosiči neobjeví, se v průběhu roku budou objevovat volně ke stažení na internetu. K nim časem přibudou i další, které se kapela rozhodla průběžně natáčet a dát tak prostor fanouškům, sestavit si do jednoho roku další album. Křest alba proběhne 14. 10. v Lucerna Music Baru za účasti pražské kapely The Spankers a o after párty se postará DJ Robot. Na první koncert k desce bude navazovat growshop, skateshop a represent tour spojené se křtem alba v ostatních větších českých městech. V listopadu se pak kapela chystá na 10denní tour do Itálie, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Řecka a Maďarska. V prosinci pak s novým albem navštíví další města v České republice. Kapela Fast Food Orchestra se zformovala v letech 1994– 96 a od roku 1998 začala aktivně vystupovat po klubech. V roce 2000 kapela vydává své debutové album s názvem "Fugison party" a o dva roky později vychází stylově mnohem vyhraněnější deska "Lastfood". V roce 2004 vychází třetí album s názvem "Mangrooves", které je oproti dvěma předešlým obohaceno o hlas v současné době víceméně stálého hosta, toastera Dr. Karyho. V roce 2008 Fast Food Orchestra vydávají svoji čtvrtou desku "Urban Menu", na které je znát posun k větší stylové rozmanitosti a obohacení zvuku kapely o prvky reggae, dancehallu, ragga, rocksteady, punku, hip hopu, popu nebo breakbeatu. Tato deska vychází i v USA a Japonsku. Fast Food za více než deset let aktivního vystupování se svým repertoárem objeli téměř celou Českou republiku a opakovaně se také objevili na pódiích zahraničních klubů a festivalů. Ku příležitosti vydání své čtvrté desky podnikla kapela čtrnáctidenní koncertní turné po Brazílii a po boku amerických The Toasters také koncertní šňůru po Evropě. Na pódiích se během svého působení objevili po boku kapel jako The Toasters, Pilfers, Hotknives, Panteon Rococo, Slackers, Selecter, The Skatalites nebo Ska-P. Na konci října navštíví Českou republiku poprvé Cassandra Wilson, jedna z největších hvězd jazzové vokální scény. Narodila se v deltě Mississippi a její hudební kořeny tak vytvářejí specifický styl na pomezí jazzu, folku, etna a

blues. Nezaměnitelná barva hlasu a originální a svěží aranže, do kterých halí své vlastní skladby, jazzové standardy či populární evergreeny, jí zajišťují stálou pozici mezi světovou špičkou. Do Prahy zpěvačka přiveze kapelu v čele s kytaristou Marvinem Sewellem a společně představí publiku jazzové standardy z nového alba „Loverly“, které získalo v únoru letošního roku cenu Grammy za nejlepší jazzové vokální album. Na desce jsou zařazeny např. Lover Come Back To Me, The Very Thought Of You či Sleepin‘ Bee, jež měli v repertoáru všichni významní američtí zpěváci a zpěvačky od Nata Kinga Colea po Franka Sinatru a od Billie Holiday po Barbru Streisand. Nechybí však také slavná Wouldn´t It Be Loverly z muzikálu My Fair Lady nebo Til There Was You z muzikálu The Music Man, kterou proslavili Beatles. Svou lásku k blues pak potvrzuje v písních St. James Infirmary či Dust My Broom. A v živém provedení budou skladby jistě ještě větším zážitkem než při poslechu desky. Cassandra Wilson vystoupí v rámci festivalu Struny podzimu v sále Rudolfina 31. října 2009. Avantgardní jazzový trumpetista Nils Pe er Mol vaer přijede v polovině listopadu do Prahy představit svůj nový projekt „Hamada“. Molvaer, rodák z malého norského ostrůvku Sula a absolvent konzervatoře v Trondheimu, spojuje jazz, trip-hop, drum´n´bass a četné samply. Spolupráce s labelem ECM začala již v době jeho působení v nu-jazzové kapele Masqualero a pokračovala i u jeho sólových projektů. Prvním z nich bylo v roce 1998 album „Khmer“, které unikátním způsobem spojovalo elektroniku, house a ambient s jeho trubkou s dusítkem (zvuk ala Miles Davis) a které mu přineslo uznání nejen kritiky, ale také veřejnosti a médií. Získal za ně norskou Grammy, cenu Německé gramofonové kritiky, a znamenalo i průlom v produkci ECM, která historicky poprvé vydala nahrávky z alba na singlech a poté i v remixovavých úpravách. Zatím poslední album Hamada, se kterým Molvaer přijede, vyšlo po čtyřleté pauze a reakce na něj jsou velmi kontrastní – pro někoho je nejtemnějším v jeho diskografii, pro jiného naopak jasnou a zářivou hudbou. Molvaer v  něm použil např. samply terénních nahrávek z hlučných ulic Káhiry či z buddhistického kláštera v mongolském Ulan Bataru. Nils Petter Molvaer vystoupí v paláci Akropolis 13. listopadu 2009.

Konokultúra y b is sponsored

Foto: anonymní grower

#07.09 reportáž

15

B.A.C.: Rady a tipy pro pěstitele

M

ikroorganismy jsou velmi aktivní v živinných roztocích, proto vždy dbejte, abyste organický živný roztok využili během dvou dnů. Potom je u organických živin nutné zálivku namíchat novou.

Pokud neměříte pH vody (u organického pěstování to není potřeba, což je obrovskou výhodou), před dalším pěstováním odeberte pouze svrchní vrstvu média a přidejte novou hlínu nebo kokos. Následně skrze tuto novou vrstvu přimíchejte B.A.C. Funky Fungi. Hlínu a kokos není nutné po každém pěstitelském cyklu překopávat nebo rozrývat. Kořenové prostředí média má zůstat nedotčeno, proto kořeny z předešlé sadby neodstraňujte. Vaší nové výsadbě se bude v tomto médiu skvěle dařit! Jestliže používáte kapilárovou závlahu (tzv. dripper), důkladně je propláchněte vodou s harmonizovaným pH, abyste předešli jejich ucpání nebo ucpání hadiček. Dejte ale pozor, aby se tato voda nedostala do výživového roztoku. Pokud byste se ale rozhodli hodnotu pH přizpůsobit (minerální živiny), budete muset hlínu a kokos při jeho obnovování doplnit o B.A.C. Chalk (křída). Křídu je nutno důkladně promíchat s médiem. Tímto přijdete pouze o kořenové prostředí, které vzniklo předchozím pěstěním. Vždy musíte přidat novou vrstvu hlíny a kokosu. Dále do této nové vrstvy nezapomeňte přidat B.A.C. Funky Fungi. Udržujte teplotu vody mezi 20 a 22°C. Tato teplota zaručí největší obsah kyslíku ve vodě a je to rovněž ideální teplota pro kořeny. Nedoporučujeme používání kapilárových zařízení (drip system) spolu s našimi organickými živinami, jelikož kapiláry se mohou snadno a rychle ucpat, a to zvláště tehdy, není-li pH hodnota vody harmonizována. Jestliže nemáte jinou možnost než kapilárové zařízení použít, zvolte kapiláry větších rozměrů nebo použijte postřikovač (spray pen). Také můžete použít například širší CNL hadičky. Po každém zalévání našimi produkty propláchněte hadičky čistou harmonizovanou vodou (pH 6). Při přípravě živinné nádržky není nutno měřit hodnotu EC, protože organické živiny jsou pevnou součástí organické směsi. Je zbytečné snažit se přesně určit hodnotu EC. Jednoduše se řiďte našim pěstitelským harmonogramem. Vždy ale zkontrolujte vaše rostliny, zda nemají příliš mnoho nebo naopak příliš málo živin. Trvanlivost našich produktů ve velké míře závisí na způsobu jejich skladování. Organické živiny je proto nejlepší skladovat na chladném místě mimo dosah světla. Pokud jsou produkty dobře uskladněny, mohou být používány po dobu delší než jeden rok. Kdyby se lahvový obal vypoulil, znamená to, že obsah uvnitř kvasí, čímž se mění jeho EC. Proto doporučujeme hodnotu EC pro

jistotu pravidelně (tj. jednou týdně) měřit. Stoupne-li hodnota EC, měli byste živin přidávat o trochu méně.

Pěstitelský harmonogram je možné vytvořit pouze pro konkrétní prostředí, jelikož jednotlivé oblasti se mohou výrazně odlišovat. Důležitou roli hraje teplota a vlhkost. Přestože náš vlastní pěstitelský harmonogram má sloužit jako vodítko pro dosažení výpěstků nejvyšší kvality, vaši úrodu si musíte pohlídat sami. Vaše kytky nelžou! Klimatické odlišnosti a změny mají také vliv na způsob zalévání. Dávkování organických živin je následující: přidávejte je jednou až čtyřikrát do týdne. Své výpěstky pozorně sledujte, abyste mohli rozhodnout, zda potřebují více nebo méně živin. V případě jakýchkoli dotazů nám můžete poslat e-mail ([email protected]). Informační leták je ke stažení také na našich webových stránkách www.baconline.nl, kde naleznete i často kladené otázky spolu s odpověďmi na ně. B.A.C. živiny a stimulanty jsou zaručeně organické a jsou kontrolovány a certifikovány Soil Association (www.soilassociation.org), proto můžeme u našich produktů uvádět dobře známé logo EKO. B.A.C. organické živiny obsahují několik druhů cukrů vysoké kvality (melasy a vinasy). Tyto cukry jsou výbornou výživou pro bakterie, jejichž množení posílíte použitím B.A.C. kořenových a květových stimulátorů (B.A.C Root Stimulator/B.A.C. Bloom Stimulator). Používáním organických živin B.A.C. máte jistotu, že symbióza vytvořená našimi stimulátory bude skvěle fungovat. Rozhodli jsme se uvést na trh B.A.C. Funky Fungi, jelikož většina hlíny do květináčů a kokosových substrátů je obvykle dostupná bez přítomnosti mykorhiz. Mykorhizy jsou pro vaše rostliny nezbytně důležité a mají také vliv na dobu, po

kterou je možné používat hlínu ve vašem substrátu. Pouhým přidáním mykorhiz a zajištěním jejich růstu s pomocí B.A.C. stimulantů se stane pěstitelství pro většinu pěstitelů mnohem snadnější a příjemnější. Vaše rostliny rozvinou více kořenů v mnohem kratším čase. Rostliny tak budou odolnější vůči (klimatickým) chybám pěstitele. Houby vytvoří stabilnější životnost půdy a škodlivé houby, jako například phytium či fusarium, budou mít menší šanci rozrůst se. B.A.C. Pro-Active je produktem, který poskytuje všechny vitamíny, které vaše rostliny potřebují. Nejen lidský organismus potřebuje vitamíny, ale potřebují je také rostliny. Je častým jevem, že substrát má vitamínů nedostatek. Bez vitamínů však vaše rostliny nedokáží přežít. Pro-aktivní vitamíny zlepšují růst vašich výpěstků, a to hlavně pokud jde o listy a jejich barvu, což v konečném důsledku vede k lepší fotosyntéze. Přidání různých aminokyselin posiluje imunitu vašich rostlin vůči mnoha druhům půdních chorob. Jednoduše řečeno, tyto přídavky jsou důležitou a nedílnou součástí vašich pěstitelských snah. Všechny B.A.C. produkty jsou vyráběny ze stoprocentně přírodních látek. Případné usazeniny nejsou důvodem k  obavám. Nicméně nezapomeňte jakýkoli B.A.C. produkt před použitím řádně protřepat. Přejeme vám mnoho zábavy s organickým pěstitelstvím! Všechny organické živiny obsahují pouze látky, které jsou povoleny na základě dodatku 11 normy EEC číslo 2092/91 o metodách organického pěstitelství. Produkty jsou schváleny Soil Association. Všechny naše stimulanty spadají do rámce pěstitelských metod SKAL EKO.

INTERVIEW #07.09

16

Viděno očima . . . vrcholového sportovce (hráče amerického fotbalu)

P

Text: Čestmír Uhlík

ři psaní následujícího textu mi neustále vyvstávala otázka, zda-li vrcholoví sportovci, ty celým světem uznávané ikony toho či onoho sportovního odvětví, jsou ještě vůbec svobodné bytosti, které si můžou se svým volným časem a svým soukromím nakládat jako každý běžný občan. Tak například v roce 2008 ovládl olympiádu v Pekingu americký plavec Michael Phelps. Během osmi závodů a během osmi dnů zažil osm velkých triumfů. Nikdo před ním během jedné olympiády nezískal osm zlatých medailí. Fenomenální třiadvacetiletý plavec se stal olympijským rekordmanem. Pár měsíců po tom však čtrnáctinásobný olympijský vítěz Michael Phelps čelil obvinění z kouření marihuany. Stal se terčem kritiky a policejního vyšetřování poté, co britský bulvární list News of the World zveřejnil fotografii z listopadového studentského večírku na Univerzitě Jižní Karolíny. Z ostudy kabát mu ušila média skandalizující jednu jedinou fotku. Na snímku Phelps drží u úst bong. Na stranu amerického plavce se postavil kanadský snowbordista Ross Rebagliati, jenž kvůli užívání marihuany málem přišel o zlato z olympiády. Během her v Naganu totiž našli v jeho těle šestkrát větší množství marihuany, než povolují pravidla, a přišel o zlatou medaili. Tu mu nakonec vrátili, protože látka THC tehdy nebyla považována za doping. Podle osmatřicetiletého Rebagliatiho by bylo něco jiného, kdyby si Phelps dával bong v Disneylandu před dětmi nebo veřejně marihuanu propagoval a navíc je po bongu určitě zdravější. I když je marihuana na seznamu zakázaných látek, nemusí se Phelps obávat disciplinárního trestu. Distanc by mu hrozil jen v případě, že by byl pozitivně testován při závodech. Omluvil se Mezinárodnímu olympijskému výboru za to, že se choval jinak, než se očekává od takové osobnosti. Pro další zkušenosti vrcholvého sportovce s užitím konopí nemusíme chodit daleko a nemám na mysli jen legendu motoristického sportu Tomáše Engeho. Stačí se podívat těsně před start her v Pekingu. U nás se velice propírala zpráva o devatenáctiletém Milanu Andreasovi, mladé medailové naději naší lukostřelby. Kvůli nálezu marihuany při dopingovém testu ho olympijský výbor vyřadil z nominace a možná tak ukončil i jeho další kariéru. O jeho případě jsme podrobněji informovali v jednom z předešlých čísel, Konoptikum 1/08. Andreas se, podobně jako pár měsíců po hrách Phelps, pokorně omluvil. Marihuana je ve sportu zakázána z toho důvodu, že její užívání je neetické a poškozuje zdraví. To je hlavním důvodem pranýřování, ne to, že by podporovala výkonost. A tak se můžeme dostat k těm hvězdám, které vlastně ani nikdy nedokázaly zazářit, i když světla měly na rozdávání. Snad z pýchy či mladické hrdosti a nezlomnosti se můžou některé sportovní naděje vzdát či zříct své další profesionální kariéry, páč nesouhlasí s podmínkami a s tím, jak jsou nastaveny. Tak jsem náhodou potkal člověka, který hrával americký fotbal na naší nejvyšší úrovni. Jak se říká, postavil si hlavu, ale život jde dál a tak jsme měli důvod trošku ho vyzpovídat na téma život, konopí a americký fotbal.

Myslíš teda, že sis postavil jako „revoltující puberťák“ hlavu a nezůstal jsi hrát?

Já jsem fajčil fajčil a nikdy jsem neřešil, že se dostanu do reprezentace. Fajčil jsem dřív, než mě tam vybrali, v Praze, kde jsme měli kemp a tam jsme trénovali. Už když jsem tam byl, tak jsem to omezil, ale prostě jsem to neřešil. Můžeš bez toho klidně být, to není problém, ale v těle už to máš a dlouho, tak jsem se na to vysral.

Kolik ti je let? Dvacet tři.

Popravdě netuším, jak je to s THC jako dopingem, jestli záleží na aktivním množství nebo stačí objevení jakékoliv stopy, ale alkoholici jsou docela ve výhodě...

Jaké je tvé povolání? Pokládka armatury.

A co jsi vystudoval za školu?

V té době jsi už kouřil konopí?

...to jo, chlastat je pohodlnější a taky rozšířenější...a myslím, že ten alkohol je daleko agresivnější, tudíž i účinější. A s tím nejmenším nálezem je to blbé, podobně jako s určením, jaké množství ti může růst na dvorku. Když ti vyrostou dva stromy, sklidíš kilo a půl, které se může posuzovat stejně jako deset malých kytiček v květináči na balkoně, to taky není dané a definované množství.

A vyzkoušel jsi v té době i něco jiného?

A lituješ, žes přestal hrát? Přeci jenom jsi ještě pořád hodně mladý...

Mechanik elektronik, to je střední škola s maturitou.

Jak ses dostal k americkému fotbalu? Právě přes střední školu, hned v prváku. Jasně, taky jsem začínal.

No první cigáro bylo už tak v sedmé třídě, tak ve třinácti, čtrnácti.

A ganju?

Taky tak nějak....byl jsem ještě na základce, ale to bylo jen takové, že sis zaprděl, občas, když se podařilo.

A pěstoval jsi?

Pěstovat jsem začal v sedmnácti...tak nějak.

Americký fotbal u nás není až tak známý sport. Přesto vyvrcholení této soutěže v Americe patří každoročně k nejsledovanějším akcím na světě vůbec. Navíc vznikla spousta různých nových variant sportovních odvětví a s tím jsou zakládány nové svazy a organizace. Můžeš, prosím, stručně přiblížit organizování Ligy amerického fotbalu v České republice?

Chtěl bych se k tomu vrátit, hrál jsem tři čtyři sezóny a moc mě to bavilo. Byl jsem dobrý a šel jsem okamžitě hodně nahoru, ale je to v prdeli, fyzička všechno... Už toho lituju, nečekal jsem, že bych se mohl někdy dostat do reprezentace, mohl jsem poznat svět, minimálně těch čtrnáct dní ve Švédsku, ale měl jsem bobka a nechtěl jsem to riskovat. Některé borce tam vychytali, šli na testy a našli jim THC a vím, že z toho měli spoustu problémů, nejen finančních.

Hrál jsi někdy v rauši nebo prostě „pod vlivem“? Jo jo. (Směje se)

I na něčem jiném?

No na chlastu... Někteří kluci došli ráno z pařby... Ale zhulený jsem hrával hodně a bavilo mě to!!!

A bylo vás víc, kteří jste konzumovali před hrou?

Americký fotbal u nás by mohl být považovaný spíš za záležitost vysokoškoláků, oproti třeba ragby, se kterým je náš sport hodně zaměňovaný, kde už je ta soutěž daleko víc profesionalizovaná. Ragby je u nás už na docela vysoké úrovni a kromě dresů a chráničů a jiného rozměru balónu a jiného hřiště se liší především v tom, že je víc podporované médi a má i víc propracovanou hierarchii soutěže. Když chceš hrát americký fotbal, musíš počítat s tím, že si všechno hradíš sám, hlavně na začátku. Dáš tři tisíce za výstroj, zálohy a členské píspěvky, ze kterých se pak hradí cesty atd. My jsme hrávali první ligu, je tady jen jedna nejvyšší soutěž, v níž má hlavní slovo asi šest klubů, ty jsou takové zásadní.

Jasně! Aby to trenér neviděl, dali jsme brko někde bokem a šli jsme hrát... To bylo super!

Dělali vám tam dopingové zkoušky?

Myslím, že to spíš zpomaluje, než že by to pomáhalo, má to vliv na soustředění, ale ten může být kladný i záporný. Ale hrát zhulený, to baví, hodně!

Tam ještě ne. Až potom, když jsme se dostali do Švédska. V Praze jsme porazili Španělsko, jako Česká republika, a tam už valily zkoušky, tak jsem se na to vykašlal, protože kdyby ti na něco přišli, tak je po všem a ještě všechno dají k úhradě, jen proto, že ti najdou v krvi ganju...

Česká Liga amerického fotbalu má teda antidopingovou zkoušku jen na mezinárodní úrovni?

Promiň, jsem laik a netuším... Ale nedokážu si osobně představit, že bych užil konopí a šel se rozbíhat proti stokilovým buldozerům...! Dokážu si představit příjemnější rauš. Co na tom vidíš?

Nevím, nepřišlo mi to nějak zvláštní nebo složité. Prostě to šlo… Určitě se tahle ,,pohoda´´ dá trávit i příjemnějším způsobem, ale prostě nás to bavilo. Zafoukals a šels dělat, co tě bavilo, a pokud někdo neměl schýzu, nebyl žádný problém.

Je to opravdu doping?

Co si myslíš o tom, že jde o morální princip, pro který je konopí na listině zakázaných prostředků?

Jeden prd jméno člověka může poznamenat, poškodit i na celý život..!!!

Jo jo, a trenéři, když ví, že hulíš, tak tě prostě nestaví, vyhýbají se...

INZERCE

STRANA 15

GROWSHOP pracovní doba: Po-Pá 10 - 19 hod. So 11 - 16 hod.

NEJVĚTŠÍ KUŘÁCKÉ POTŘEBY

stínidlo 2590 Kč

váha digitální 1490 Kč

e-shop: www.specialgrower.cz drtička elektrická350 Kč

zvlhčovačka s membránou 4700 Kč NFT tank 1800 Kč

#07.09

kultúra

17

Bob, víra a hulení Text: Čestmír Uhlík

Ganja a Bob

Příčin a důvodů, proč byla posvátná „bylina“ Cannabis sativa L. uctívána vynikajícím zpěvákem, kytaristou a skladatelem Bobem Nestou Marleyem, největší a nejpopulárnější postavou reggae scény všech časů, je mnoho. Samozřejmě bylo už o této legendě z „třetího světa“ napsáno mnoho, a snad právě se v  tomto textu zaměříme spíše na duchovní rovinu bytí tohoto velikána než životním datům. Bob byl srdečný, upřímný a realistický člověk. K nikomu se nechoval chladně ani nepřístupně, vůbec ne jako hvězda. Možnost kázat o rastafarii, hnutí za osvobození černochů, pro něj byla požehnáním. Tento článek tedy přijměte jako přehled životních příběhů významných kulturně-historických postav v literárním a faktickém kontextu a připomeňme si jejich vliv na osobnost Boba Marleyho. Asi nikdy se nestal moderní hudební styl tak velkým propagačním prostředkem „náboženství“ jako se to podařilo reggae, díky kterému se rastafariánská víra začala šířit do dalších oblastí světa a získávala na popularitě i mezi bílými bratry. Celým světem uznávaný a milovaný král reggae Bob Marley a jeho kapela (Peter Tosh a Bunny Livingston – nejprve vystupovali pod názvem Teenagers, o něco později též jako Wailin' Rudeboys) na rastafariánskou víru přestoupili v roce 1969. Podle některých přístupů musíme zdůraznit, že se jedná spíše o filosofický směr čisté víry stojící na základech nejčistších forem křesťanství, judaismu a učení domorodé kultury, konkrétně staroegyptského mysticismu. Oč jde?

Biblická historie a kořeny Rastafariánství

Popořadě. Začátky se totiž vztahují k biblické historii, do dob, kdy v Jeruzalémě vládl bohatý král Šalamoun, symbol moudrosti. Na dlouho plánovanou návštěvu za ním přijela Makeba, královna ze Sáby. Šalamoun ji z jejího dosavadního náboženství, uctívání slunce v osobě boha Ra, konvertoval na víru Abrahamovu. Po návratu do své říše, zahrnující Egypt, Etiopii a část Persie, zde Makeba zavedla judaismus. Během návštěvy u krále Šalamouna otěhotněla, a tak mu slíbila, že narodí-li se syn, pošle jej k jeho otci pro získání vědomostí. Narodil se princ Menelik a podle slibu putoval za svým otcem do Jeruzaléma. Když pak Menelik odjížděl zpět, byl doprovázen syny Šalamounova kněze. Ten chtěl vědět, zda víra Abrahamova bude v Etiopii dále vzkvétat a bude udržena.

Ganja rozvíjí tvé schopnosti. I vědci by ji měli kouřit. Je dobrá pro meditaci. Měla by být povolená všude na světě. (B. Marley)

Tak se stalo a judaismus tu existoval v nezředěné formě. V srdci rastafariánství tak leží základy judaismu, které přímo vychází z egyptských mystérií obsažených v Egyptské knize mrtvých. Zdrojem judaismu bylo učení Mojžíše zasvěceného do principů egyptských božstev (pro své finální vysvěcení cestoval do Etiopie). Toto učení je obsaženo v prvních pěti knihách Bible. Šestá a sedmá kniha jsou považovány za příliš složité, než aby jejich autorem mohl být Mojžíš sám. Apoštol Pavel však obrátil jednoho z etiopských eunuchů, vysoce postaveného rabína ortodoxní víry judejské na víru křesťanskou, čímž došlo k postupnému převedení celé Etiopie ke křesťanství. Následkem toho vzniká etiopská ortodoxní církev, čistá forma křesťanství, která si uchovává své spojení s judaismem a egptskou minulostí – tedy všechny složky obsažené v rastafariánství. Není liberálnějšího „náboženství“ než rastafariánské. Ortodoxní věřící sice pořádají náboženská shromáždění, tzv. grounations, ale víc než o „náboženství“ se zřejmě jedná o způsob života, jehož vyznavači dodržují různá pravidla v praxi, např. konzumují speciálně složenou stravu, která je v rasta terminologii označována jako tzv. i-tal (čistý, přírodní). Rastafariáni jsou vesměs vegetariáni, zejména výrazně vyloučili vepřové maso. Prase je považováno za nečisté zvíře živící se odpadem a požití jeho masa by způsobilo znečištění organismu a s tím spojené znečistění duše a mysli. Také se nejí predátoři z vodního světa, kteří se živí mršinami. Rasta jídelníček je prostý, čistý a přírodní, žádné chemicky upravované jídlo, zbytečné kořenění a solení, ani uměle upravované tekutiny (jako jsou limonády apod.). Až na výjimku, kterou je konopí, není povoleno ani užívání psychotropních látek, které zkreslují a ničí myšlení a duši (tabák, alkohol apod.). Dále rastové odmítají uzavírání oficiálních sňatků.

literatury, který vznikl kvůli sporu s církví v Římě. Král Jindřich VIII. se prohlásil hlavou církve v Anglii a požadoval, aby se v každém farním kostele v Anglii nacházela Písma v angličtině. Bible se také používala jako slabikář při výuce čtení. Anglický král Jakub I. Stuart (1566–1625) si byl ale vědom nejednotnosti ve své zemi. Na církevním sněmu v Hampton Court roku 1604 (1607) pak dal k novému, revidovanému anglickému vydání Písma své svolení. K tomu byla sestavena redakční komise čítající více než čtyři desítky učenců. Roku 1611 u královského tiskaře Roberta Bakera byla Bible v tomto překladu poprvé vytištěna. V první řadě vycházela z překladu Bible z latiny do angličtiny, jehož autorem byl John Viklef. Angličtina byla ale

Jakubská Bible

Některé myšlenky jsou přeneseny neobvyklou a mnohdy mocně se vzdalující interpretací tzv. Jakubské bible. Málokdo ale tuší, co to vlastně ta Jakubská bible (plným anglickým názvem Authorized King James Version – Schválená verze krále Jakuba) je. Jedná se o jeden z vrcholů anglické

Illu: marker

>>>

kultúra #07.09

18 >>> koncem 14. století teprve vznikajícím a nevytříbeným jazykem, a tak se druhým pilířem stal překlad Williama Tyndalea (1495–1535). Ten věřil, že přímý překlad z řečtiny a hebrejštiny do angličtiny bude přesnější a čtivější než Viklefův. Tyndale přeložil Nový zákon (asi osmdesát procent) a velkou část Starého zákona. Oba pánové měli ale smůlu, neboť církevní hodnostáři se domnívali, že je nevhodné, aby si lidé sami mohli číst a vykládat Bibli, a že její nauka by byla zkažena. Jiní se obávali, že lidé s nezávislým přístupem k Písmům nebudou potřebovat církev a přestanou ji finančně podporovat. V důsledku toho byl Viklef obžalován z kacířství a podle toho s ním bylo jednáno. Poté, co zemřel a byl

význam má při meditacích za účelem lepší koncentrace a oproštění se od rušivých elementů, a tím pomáhá přiblížit se k Jahu (Bohu). Často je také nazývána "rostlinou moudrosti".

Náboženství a dredy

Další tradicí vycházející ze Svatého písma je zákaz vytvoření si na hlavě pleš a oholení si bradky, ke kterému se připojuje dodatek nečesání si a nestříhání si vlasů. S tím souvisí typická vlasová úprava rastafariánů, tedy Natty Dreadlocks, zkráceně dready – neboli naprosto zacuchané vlasy do různě silných copánků. Ty mají i svou symboliku. Jejich nositelé se

Třicátá léta byla na Jamajce dobou sociálního převratu, který s sebou nesl spoustu potyček mezi jamajskými dělníky z polí s cukrovou třtinou a policií. Tato situace dala příčinu k utvoření skupiny několika ostrovanů, kteří chtěli svou mentalitu oddělit od utiskujícího sociálního systému, který je v rasta terminologii nazýván Babylonem. Začali se lokalizovat do východních oblastí Jamajky, kde byly zasazena první semínka rastafariánství ve spojení s knihou Holy Piby, později nazývanou svatý text rastafariánský. Tato kniha byla napsána Robertem Athleyem Rogersem z Anquilly v letech 1913 až 1917. Její četné kopie tištěné věřícími v New Jersey putovaly do Kimberly v jižní Africe, kde

Ganja? Ganja je lékem národů! Když kouříme ganju, přemýšlíme všichni podobně. Když teď přemýšlíme podobně, znamená to, že jsme na stejné vlně. Když jsme na stejné vlně, znamená to, že se sjednocujeme. Někdo říká „nekuřte trávu“. Nechtějí, abychom se sjednotili, a tak říkají „nekuřte trávu“ (smích)... to je fakt! (B. Marley) pohřben, byly jeho kosti vykopány a spáleny. Tyndale byl uškrcen a upálen u kůlu nedaleko Bruselu. Náboženské pronásledování v Anglii pokračovalo i za Jakubova syna Karla. Přibližně ve stejné době vyjmenoval německý kněz a profesor Martin Luther 95 bodů, v nichž byla jeho současná církev na omylu. Ve Švýcarsku vytiskl Ulrich Zwingli 67 článků reforem. Jan Kalvín ve Švýcarsku, John Knox ve Skotsku a mnozí další začali reformaci. I přes existenci novějších překladů je překlad krále Jakuba oficiálně dodnes užíván anglikánskou církví a také mnoha protestantskými církvemi v anglicky mluvících zemích (někteří konzervativci odmítají užívat jakékoli jiné překlady). Jeho velmi archaický jazyk je dnes již obtížně srozumitelný. Ekvivalentem v českém prostředí by mohla být tzv. Bible kralická. Když se v Jakubské bibli píše: „A kouř vystupoval z chřípí jeho...“, je tím samozřejmě myšlena marihuana. Rastafariánství a reggae je na takových interpretacích často založeno a užívání ganji (kayi) čili marihuany patří neodmyslitelně k životu a k doktrínám rastafariánské víry stanovené Svatým písmem. Tato bylina roste na Jamajce volně a je velice, až plevelovitě rozšířena. Kult rastafari ji pojímá jako svatou rostlinu, která je darem krále Šalamouna, protože podle starých rastafariánských pověstí rostla na jeho hrobě. Je užívána jako léčivo (tento význam velice zdůrazňoval Marley, když mu byla objevena v roce 1977 rakovina) i jako potravina. Velký

tak připodobňují ke Lvu Judejskému – Haile Selassimu I. a zároveň tak znázorňují své kořeny. Ve třicátých letech XX. století totiž v Etiopii, jedné ze čtyř tehdejších nezávislých afrických zemí, vládl princ Ras Tafari Makonen, člen etiopského císařského rodu, z dynastického hlediska potomek krále Šalamouna, který po svém nástupu na trůn v roce 1930 přijal jméno Haile Selassie I. a titul Negusa Negast neboli Král Králů. Byl oslavovaný jako statečný bojovník proti fašistické Itálii. Přestože moderní historie jej považuje za jednoho z nejméně osvícených panovníků na africkém kontinentě, byl až do své smrti uctíván na Jamajce jako boží vtělení. Mnoho černých obyvatel žijících v otroctví očekávalo příchod krále, který osvobodí všechny od bezpráví a otroctví. Rastafariáni ho tak začali uznávat za panovníka univerzálního černého státu po celém světě. Jeho zrození předpověděl ve svém proroctví jamajský myslitel Marcus Mosiah Garvey, pod jehož vlivem rastafariánské učení vzniklo. Radikální myslitel Garvey byl vypuzen ze Spojených států a dožil právě na Jamajce. Podle něj je rodnou vlastí amerických černochů Afrika, z níž byli jejich předkové násilím uneseni. Celé snažení černého amerického lidu by proto mělo směřovat k návratu do rodné země, do Afriky. Snil o vybudování celého velkého loďstva, které jednoho dne přijede k americkým břehům a odveze lid zpět do Afriky. Do té doby si černí mají vytvořit svůj vlastní stát po celém světě, který se neohlíží na státy a režimy.

sloužily k obracení dělníků z diamantových dolů na víru. Na Jamajku ji přivezli roku 1925 Charles F. Goodridge a Grace Jankins Garrison. Ve spojení s Piby a Garveyho filozofií se pak z již zmiňovaných odpůrců Babylonu utvořil kult rastafari, jehož členové se shromažďovali v kopcích východní Jamajky, kde žili uzavřeným, asketickým způsobem spjati s uměním a se svým bohem Jahem Rastafarim (s božskou podobu Jeho Císařské Výsosti Haile Selassiho I.). Jeden z prvních představitelů a propagátorů tohoto „náboženství“ Leonard Howell založil centrální tábořiště Pinnacle ležící mezi Kingstonem a Spanish Townem. Možná právě zaujetí pro různé kulty příchozích i minulých mesiášů vedly Howella k tomu, že později začal přesvědčovat své okolí, že nikoliv Haile Selassie je Jah (Bůh), ale on sám. V roce 1954 byl tedy uvržen do domova pro duševně choré a Pinnacle byl uzavřen. Rastamani se pak přesouvali do ghett v západní části Kingstonu, kde okolo roku 1962 docházelo k četným násilným konfliktům s policií. Tyto události plnily Daily Gleaner (jamajský tisk) tučnými titulky. Tím se celý kult velmi rychle přesunul do popředí popularity jamajské kultury, aby pak mohl prostoupit kultury celého světa. Dnes je i u nás k sehnání spousta kvalitní rasta literatury a na internetu je hodně odkazů. Nic ale nenahradí opravdové přesvědčení srdce a duše, jak tomu věřil Bob Marley poháněný svou láskou.

#07.09 KONOPÍ A ZDRAVÍ

19

Bushka Bryndová, 22. září 2009

Z

Fénixův pláč nad lidskou nevědomostí a hamižností

  posledních výzkumůi spojitosti kouření konopí a výskytu rakoviny vyplynula zajímavá fakta, která staví na hlavu argumenty proti užívání konopných drog. Jeho odpůrci totiž o zlé čarodějce marihuaně tvrdí, že způsobuje rakovinu a právě proto je třeba ji občanům zakazovat a jednat s nimi jako se zločinci, pokud si dovolí tuto rostlinu sami pěstovat. Zjistilo se totiž, že dlouhodobé (10–20 let) kouření samotného konopí bez tabáku u uživatelů výrazně – a to o 62 % – snižuje riziko onemocnění rakovinou hlavy a krku (HNSCC). U krátkodobějších uživatelů, kteří pravidelně kouřili konopí alespoň jednou za týden či dva, se riziko snížilo o 48 %. Dokonce i u těch, kteří kouřili konopí společně s tabákem, se mírně snížilo riziko těchto onemocnění. Zajímavé je, že toto riziko se snižovalo daleko více, pokud uživatelé začali kouřit konopí až po dosažení 20 let věku. V  dnešní době, kdy se ukazuje, že pouhá necelá třetina české populace je zdraváii, zatímco zbytek trpí chronickými nemocemi, je negativní postoj ke konopí přímo zločinem proti lidskosti. Počátkem léta tohoto roku časopis Konoptikum uveřejnil řadu článků o konopném výtažku Kanaďana Ricka Simpsonaiii, kterému se také říká „Fénixovy slzy“iv. Je to preparát, který léčí většinu vážných chorob včetně rakoviny. Sama jsem si ho vyrobila a během pěti týdnů jsem si ověřovala jeho léčivý účinek. Výsledkem je mimo jiné i to, že jsem si za tu dobu vyléčila údajně neléčitelný chronický paradentózní zánět, zhubla jsem pět kilo a zlepšil se mi krevní oběh natolik, že mi už při sezení u počítače neotékají nohy a nebolí oči a mohu tedy psát i tento článek. A to jsem brala jen poloviční dávku výtažku, protože jsem neměla dost suroviny pro jeho přípravu. Má to všechno totiž jen jeden háček – surovina pro tento lék je našimi zákony považována za nelegální. Jsem toho nejlepším důkazem, neboť mne vloni okresní soud v Táboře odsoudil ke 2 měsícům vězení (podmíněně) za její pěstovánív. Při tom, co se dnes již všechno ví o léčivých účincích konopí, se člověk musí ptát, proč je stále zakázané? Komu záleží na tom, aby byli lidé udržování ve špatném zdravotním stavu drahými a zdraví škodlivými léky? Komu na tom záleží natolik, že ve jménu svých zisků a osobního prospěchu obětují své spoluobčany a nechají je umírat na choroby, které by se konopím daly buď zcela vyléčit, nebo kontrolovat natolik, aby nebránily normálnímu životu? A jak dlouho si to lidé nechají líbit?

Vědci se v  poslední době už konečně shodují na tom, že u umírněného užívání konopí nebyly prokázány žádné vážnější negativní účinky na lidský organismus. Chceme-li se zeptat, proč je tedy konopí stále zakázané, musíme začít s otázkou, kdo jsou ti, kteří mají co získat z prohibice konopí? Najdeme je především ve farmaceutickém průmyslu a mezi výrobci alkoholických nápojů – právě ti často stojí za financováním proti-marihuanových kampaní. K nim pak můžeme připočítat i některé státní struktury, které by v případě legalizace konopí ztratily vliv nebo by se musely rozpočtově výrazně omezit. A samozřejmě neodpovědné politiky, kteří straší voliče marihuanovým nebezpečím, aby si získali jejich hlasy svým „neohroženým“ postojem k  tomuto problému. V neposlední řadě je to i organizovaný zločin, jehož zisky by legalizací konopí značně poklesly.

Co vše dokážou Fénixovy slzy?

Podle Ricka Simpsona konopný výtažek léčí všechny druhy rakoviny – všude, kde se jedná o zmutované buňky – a celou řadu dalších vážných nemocí (často těch označovaných jako „civilizační“ a postihujících většinou starší lidi). Mezi jinými se jedná o cukrovku, artritidu, chronické bolesti, zánětlivá a vředová onemocnění (včetně úplného vyléčení bércových vředů), roztroušenou sklerózu, kýlu, hemeroidy, migrénu, AIDS, infekce, spáleniny, problémová mateřská znaménka, má neuroprotektivní účinek, podstatně zmírňuje příznaky zeleného zákalu. Začátek léčby výtažkem může doprovázet zrychlení srdečního tepu a snížení krevního tlaku. Léky na regulaci tlaku je při léčbě výtažkem obvykle nutno časem přestat užívat nebo snížit jejich dávku, protože se stanou zbytečnými. Dávky léků proti bolesti je po začátku léčby výtažkem obvykle možno snížit na polovinu s výhledem na jejich úplné odbourání. Při léčbě výtažkem také dochází k  regulaci tělesné váhy pacienta na „správnou“ hodnotu – u silně obézních pacientů se může jednat o úbytek v řádu desítek kilogramů. Nedrží

při tom žádnou dietu, ale přísun kanabinoidů zlepší funkci metabolického systému natolik, že se tělo začne zbavovat přebytečného tuku. Dávkování při vážných chorobách: dávka o velikosti půl rýžového zrnka 4x denně, po 4 dnech zdvojnásobit dávku na celé zrnko a takto ve čtyřdenních periodách zvyšovat dávku tak dlouho, až pacient užívá 1 ml denně. Je nutno přitom dbát na to, aby pacientovi nevadil psychoaktivní účinek výtažku a přizpůsobovat tomu zvyšování dávky. Po ukončení léčby je třeba brát výtažek dál v udržovací dávce pouhých 6–10 ml výtažku ročně. Předávkování výtažkem žádné velké škody nezpůsobí, protože obvykle navodí pouze hluboký spánek, který je sám o sobě součástí léčebného procesu. Z vlastní zkušenosti vím, že na začátku léčebné kúry výtažkem se člověk přibližně hodinu po jeho užití vetřením do dásní začne cítit ospalý, čemuž by se neměl bránit a na chvíli by se měl natáhnout a relaxovat. Tato denní ospalost po pár týdnech zmizí a zůstane jen dobrý spánek v noci. Při léčbě rakoviny kůže Simpson doporučuje místní (topickou) léčbu přiložením náplasti s výtažkem. Po 3 dnech je třeba náplast vyměnit a postup opakovat. Rakovina je obvykle vyléčena do 3 týdnů a nevrací se. Výtažek smíchaný s mastí není podle něj pro léčbu kožních rakovinových projevů vhodný, ale osvědčuje se v rámci prevence jako prostředek k udržení stárnoucí pleti ve zdravé kondici. Pro léčbu rakoviny je třeba výtažek používat neředěný. Pro topickou léčbu lupénky se mu osvědčila tinktura vyrobená z výtažku rozpuštěného v alkoholu. Při léčbě rakoviny plic Simpson doporučuje doplnit vnitřní užívání výtažku vaporizováním výtažku nebo konopí ve vaporizéru.

Konkrétní příklady léčby konopným výtažkem uváděné Rickem Simpsonem

Rick Simpson uvádí ve svém internetovém seminářivi (v angličtině bez českých titulků) následující případy, které jsem doplnila vlastní zkušeností s výtažkem.

>>>

konopí a zdraví #07.09

20 >>> Pacient s hemeroidy, které ho trápily dvacet let, se vyléčil po jediné aplikaci výtažku do řitního otvoru, další pacient se skoliózou páteře a silnými bolestmi přestal cítit bolest a mohl se hýbat jako nikdy předtím po pouhých pěti hodinách od užití výtažku. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že při zánětu křečových žil již dvě hodiny od užití výtažku přestaly bolesti a po dvou dnech léčby byl zánět vyléčený. Pacientovi s  čerstvou cukrovkou po tříměsíčním užívání výtažku bez jakékoliv diety či jiných léků klesl cukr v krvi z 8,3 na 4,2. Podávání konopného výtažku dokáže zregenerovat i tak životně důležitý orgán jako slinivku břišní, a proto léčí i tuto nemoc. Mnozí diabetici zjistili, že zhruba po 6 týdnech užívání výtažku již nepotřebovali brát léky či insulin, protože jejich slinivka začala opět správně fungovat. Sama mám cukrovku typu II a mohu též potvrdit, že mi hodnoty cukru po 4 týdnech užívání výtažku silně poklesly a stabilizují se. Pacientka, která 11 let trpěla revmatoidní artritidou, se zcela uzdravila po 9 týdnech léčby výtažkem (1 ml denně). Zajímavý je případ léčby pacienta s  oboustrannou rakovinou plic a jejich funkcí omezenou na 70 %. Dotyčný se během tří měsíců výtažkem úplně vyléčil, zatímco dál kouřil své dva balíčky cigaret denně. Rakovina zmizela a plíce mu fungovaly opět na 100 %. Sedmnáctiletá pacientka s  terminální leukémií se zcela uzdravila již po pouhém měsíci léčby výtažkem. Za pouhých 31 dní se jí však do sebe podařilo dostat celých 43 gramů výtažku! Pacient s čerstvě diagnostikovanou rakovinou prostaty se vyléčil po dvou a půl měsících užívání výtažku. Slavný badatel v oblasti dějin a využití konopí Jack Herer (70 let), který trpí následky mozkové mrtvice a těžkou cukrovkou s bércovými vředy, po 43 dnech užívání výtažku tvrdil, že se cítí neuvěřitelně lépe a každým dnem léčby se jeho zdravotní stav zlepšoval. Bohužel, jeho celkový zdravotní stav už nebyl v jeho věku nijak dobrý a zcela nedávno, 19. září, Herer dostal srdeční infarkt, který naštěstí přežil.

Proč je konopný výtažek tak účinný lék?

Téměř zázračnou účinnost konopí ve formě výtažku Simpson přisuzuje vysoké koncentraci v  něm obsažených kanabinoidů. Kouření konopí v  jointu nebo dýmce je nejméně efektivním způsobem jeho léčebného využití, protože se při něm využije jen malá část účinných látek. Mnohem výhodnější je používání vaporizéru, kde je možno dosáhnout až 80% účinnosti. Kouření konopí však zdravotně pomáhá jen ve velmi omezeném rozsahu a nedokáže zcela vyléčit jako výtažek. Je tomu tak proto, že kouřením do sebe nedostaneme dostatečně velkou dávku kanabinoidů, aby se mohl projevit jejich plný léčebný účinek. Je třeba si uvědomit, že k výrobě 1 ml výtažku, což je běžná denní dávka, je potřeba 9 gramů silného konopí o potenci kolem 20 % nebo 36 gramů běžného venku pěstovaného konopí, které obvykle dosahuje 5 % THC. Takové množství však každodenně nevykouří ani JXD, i kdyby mu v tom pomáhaly jeho novomanželka a veverka Huli! Podle mých osobních zkušeností s  léčbou konopím má Simpson ohledně jeho kouření pravdu – dokáže povznést náladu a ulevit akutním problémům s  dýcháním, ale neléčí podstatu zdravotních problémů. Také jsem s ním zajedno v otázce přímé úměry koncentrace účinných látek a léčebného účinku. Jasně jsem ji zpozorovala při porovnání účinků mých konopných mastí (cca 0,2 % THC) a extraktu z  palic v konopném oleji (cca 2 % THC), který je značně převyšuje. Ale ani ten se nemůže vyrovnat konopnému výtažku s minimálně 60% obsahem THC, jako jsou Fénixovy slzy. Simpson pro výrobu výtažku na léčbu rakoviny používá odrůdy konopí s obsahem 20 % THC. Obsah THC a dalších kanabinoidů se liší odrůda od odrůdy a léčba různých nemocí vyžaduje jejich rozdílné koncentrace a kombinace.

Co o Fénixových slzách říká věda?

Většina dnešních vědců zabývajících se výzkumem kanabinoidů a jejich využitím ve farmaceutických společnostech se dopouští zásadního omylu v tom, že k léčení nemocí přistupuje dílčím způsobem. Pokoušejí se totiž léčit jen některé z projevů homeostatické nerovnováhy organismu prostřednictvím podání vybraných syntetických a pokud možno nepsychoaktivních kanabinoidů, místo aby se snažili dotyčný systém uvést do rovnovážného zdravého stavu pomocí přírodního mixu kanabinoidů obsažených v konopí. Jeden z nejvýznamnějších vědců v oboru výzkumu léčebných účinků kanabinoidů, Dr. Robert Melamede z Coloradské university, však podporuje myšlenku léčby Fénixovými slzami Ricka Simpsonavii. Melamede se v současnosti také zabývá integrací termodynamiky systémů velmi vzdálených od rovnovážného stavu (Ilya Prigoginviii – Nobelova cena za chemii 1977) s biologií života a zdraví. Podle Melameda hrály endokanabinoidy klíčovou roli ve vývoji všech vyšších živočichů včetně člověka. Endokanabinoidový systém zastává postavení jakéhosi „globálního regulátora“ a v  našem těle zajišťuje správnou funkci celé řady životně důležitých systémů a orgánů tím, že je udržuje v rovnováze (homeostáze). Mezi jinými se jedná o systémy, jako jsou příjem potravy, trávení a vyměšování, rozmnožování, regulace a ochrana nervového systému, skeleto-muskulární, endokrinní a kardiovaskulární funkce, spalování tuků a cukrů, imunita. Tento regulační systém našemu organismu také pomáhá vyrovnávat se s fyziologickým, biochemickým i psychickým stresem, kterému je vystavován interakcí se svým okolím. Endokanabinoidy mají i pozitivní vliv na

schopnost člověka učit se novým poznatkům a vyrovnávat se s nimi. V dnešní době se lidé dožívají vyššího věku, takže v daleko větší míře umírají na choroby stáří než naši předci, které zabíjely především infekce. Náš imunitní systém se však nestačil dostatečně rychle přizpůsobit podmínkám života moderního člověka, kdy je ohrožení infekčními chorobami podstatně nižší. Výsledkem je, že jsme ohrožováni volnými radikály, které se s věkem v našem organismu akumulují v důsledku jeho nadměrně zánětlivých reakcí na patogeny. Se stoupajícím věkem se proto zvyšuje počet zánětlivých onemocnění, která se stávají chronickými a vedou ke vzniku vážných chorob. V našem těle vytvořené endokanabinoidy, podobně jako exokanabinoidy získané z konopí, pomáhají vyrovnávat se jak s  vlastní tvorbou volných radikálů, tak s  jejich zvýšeným obsahem v  životním prostředí. Dr. Melamede o tom říká, že endokanabinoidy jsou mazivem života, zatímco volné radikály v něm představují tření. O rakovině Dr. Melamede tvrdí, že pravděpodobně vzniká v našich tělech celkem často, ale zdravý organismus se s ní dokáže vyrovnat. Podle výzkumů prováděných v experimentálním prostředí, kanabinoidy dokážou zastavit růst některých rakovinových nádorů. Velká část současného výzkumu v medicíně se věnuje právě této problematice, snaží se (zatím neúspěšně) vyrobit syntetické léky, které by toto dokázaly, zatímco přírodní lék je k dispozici všude kolem nás. Melamede však varuje před užíváním kanabinoidů ženami, které chtějí otěhotnět nebo si nechat implantovat vajíčko, protože endokanabinoidy (a rovněž i kanabinoidy) brání jeho usazení v děloze. Snižují plodnost i u mužů, je však již prokázané, že jen dočasně. Kanabinoidy by se podle Melameda neměly užívat ani u nemocí, kde je zánětlivá reakce nezbytně nutná pro vyléčení, jako např. u tuberkulózy. Podobný případ je i infekce legionellou, kde se však podle jiných vědců o kanabinoidechix uvažuje jako o perspektivním léku na tuto nemoc vzhledem k jeho antibakteriálním účinkům, především proti bakteriím resistentním na antibiotika. Tyto účinky studoval už v 50. letech tým československých vědců pod vedením profesora Jana Kabelíka, který tehdy představil výsledky svého bádání na konferenci „Konopí jako lék“x na Palackého universitě. Kabelíkova studie je dodnes uznávaná jako velmi významný a ve své komplexnosti dosud nepřekonaný výzkum antibakteriálního působení konopí. V jejím rámci byly předloženy i výsledky léčby tuberkulózy výtažkem z konopného semene v plicním sanatoriu v  Jincíchxi, které dávaly velmi nadějnou perspektivu pro boj s  touto nemocí. Bohužel, veškerý výzkum a vývoj nových léků z konopí byl počátkem 60. let ukončen, protože tehdejší ČSR podepsala dohodu OSN zakazující tuto rostlinu pro veškeré účely včetně léčebných, kterou prosadili Američané. Profesor Lumír O. Hanuš, přední izraelský vědec českého původu a člen jednoho z  nejlepších výzkumných týmů v  oboru kanabinoidů, působící na Hebrejské universitě, se k  výtažku vyjádřil následovně: „Pan Simpson také uvádí, proč je lepší konopí nežli syntetický tetrahydrocannabinol (THC). Samozřejmě THC v rostlině i THC synthetické je jedno a totéž a má izolovaně naprosto stejný účinek. Ovšem THC v rostlině není pouhé THC, nýbrž směs látek, které v kombinaci s THC přispívají k léčebnému účinku (je přece známo ze zelené medicíny, že přípravek z rostliny je účinnější a bezpečnější nežli syntetizovaná pouze aktivní látka).“xii Vědecký výzkum v  oboru léčebného využití kanabinoidů neustále přichází s novými objevy, které vyvracejí jejich údajně zhoubné působení na mozek, jímž se tak rádi ohánějí zastánci prohibice konopí. Dokonce se zjišťuje, že je tomu spíš naopak – konopí totiž mozkové buňky regeneruje! Profesor Xia Zhang a jeho výzkumný tým v oboru neuropsychiatrie na Saskatchewanské universitě v roce 2005 zjistil, že po pravidelném podávání vysoce potentního syntetického kanabinoidu HU-210 myším se u nich projevila neurogeneze – začaly jim růst nové nervové buňky v části mozku označované jako hipocampusxiii. Tento proces je přesným opakem toho, co v mozku způsobují alkohol a tvrdé drogy jako nikotin, heroin nebo kokain. Tato schopnost kanabinoidů regenerovat buňky (nejen nervové) zřejmě vysvětluje i účinnost léčby kanabinoidy v případě roztroušené sklerózy a Crohnovy nemoci. Konopí se také s úspěchem využívá při léčbě alkoholiků a lidí závislých na tvrdých drogách, a nemalou roli v tom hraje jeho regenerační účinek na funkci mozku i dalších tělesných orgánů. Tým španělských vědců na madridské universitě Complutense nedávno pod vedením Dr. Guzmána provedl pokus dokonce na lidechxiv – na dvou pacientech s  mozkovými nádory, jejichž růst se po 14 dnech léčby injekcemi THC přímo do tkáně nádoru zmenšil o 50 %. Pacienti přitom nezaznamenali žádné vedlejší účinky (rozuměj zhulení), které jsou trnem v oku nejen některým lékařům, ale hlavně politikům. Právě toto je často uváděný důvod nepřijatelnosti konopné medicíny – ještě aby se nám pacienti při léčbě cítili dobře! To by to tak hrálo!

Fénixovy slzy jako prevence a místo očkování?

Rick Simpson, který konopným výtažkem léčil již přes 1500 pacientů, doporučuje pravidelné podávání velmi malých množství výtažku nejen dospělým, ale i dětem jako prevenci proti civilizačním chorobám, které dnes postihují čím dál tím mladší ročníky. Osobně se domnívám, že očkování obecně by se mělo omezit jen na některé infekční choroby, kde jsou následky očko-

Foto: anonymní grower vacích látek dlouhodobě známy a již vyzkoušeny, a očkování by mělo probíhat spíše ad hoc než jako celoživotní a celoplošná prevence od útlého dětství. Domnívám se, že místo očkování by se měl dětem každý den preventivně podávat konopný olej vyrobený z konopného semene, který obsahuje životně důležité esenciální mastné kyseliny (tzv. EMK omega 3-6-9). Tyto kyseliny jsou základním stavebním kamenem pro tvorbu endokanabinoidů, které udržují naše zdraví v pořádku a zajišťují adekvátní reakci imunitního systému v  případě infekce. Populace bohatých zemí jich však má chronický nedostatek kvůli nevhodné skladbě stravy, a je tedy třeba dodávat je navíc. Tyto EMK najdeme v hojném množství v oleji lisovaném z konopných semen (tzv. konopný olej), který navíc obsahuje i nepsychoaktivní kanabinoid kanabidiol (CBD) s léčivými účinky. Očkování je hrubým zásahem do fungování imunitního systému, takže organismu způsobuje neoddiskutovatelné škody. Mám za to, že při léčbě většiny nemocí je daleko rozumnější stimulovat imunitní systém pacienta posílením tvorby endokanabinoidů nebo dostatečným přísunem kanabinoidů z konopí. Tyto látky se vážou na stejné receptory jako endokanabinoidy vytvářené naším organismem a podobným způsobem jako ony účinkují v rámci jeho životně důležitých systémů. Z tohoto důvodu rostlinné kanabinoidy posilují funkce imunitního systému, aniž by vyvolaly v těle stres, jako to dělají cizí, chemické látky v klasických lécích. Náš organismus se tak dokáže sám vyrovnat s  infekcí či zánětem, aniž by se vystavoval další zátěži běžně způsobované alopatickými léky. Proto se domnívám, že např. očkování proti chřipce a rakovině děložního hrdlaxv by se mohlo u rizikových skupin daleko vhodněji nahradit preventivním užíváním malých dávek konopného výtažku. Tyto vakcíny jsou díky novým přídavným látkám natolik nebezpečné pro organismus, že je opravdu lepší se jim vyhnout.

Farmaceutický průmysl a konopí

Americké ministerstvo zdravotnictví (Department of Health and Human Services, DC) si už zaregistrovalo desítky patentů na léčebné využití synteticky vyrobených kanabinoidůxvi, zatímco federální úřady USA dále tvrdí, že konopí nemá vůbec žádnou léčebnou hodnotu. Bigpharma, jak se zkráceně říká farmaceutickému průmyslu, má ke konopí už tradičně velmi ambivalentní vztah. Na jedné straně se inspiruje působením kanabinoidů, ale používání konopí jako léku jí nahání hrůzu. Problém je v  tom, že rostlinu nelze patentovat a výroba výtažku z  ní patří k  základním chemickým postupům, takže ji rovněž nejde patentovat, podobně jako by si dnes nikdo nemohl nechat patentovat proces destilace. Jediné, co farmaceutický průmysl zatím dokázal, bylo zneužití principu funkce endokanabinoidového systému při vývoji léků proti civilizačním nemocem. Výmluvným příkladem postoje Bigpharmy vůči konopí je výstražný příběh léků Vioxx proti zánětlivým chorobám a Acomplia proti obezitě (generický název rimonabant). Oba tyto léky fungovaly na principu blokace funkce endokanabinoidového systému a vědci si při jejich vývoji zahráli na opravdové čarodějovy učně. Vioxx zabraňoval produkci enzymu COX1 nutného pro tvorbu endokanabinoidů, které však ochraňují srdce. Na srdeční potíže způsobené tímto „lékem“ zemřelo 20 000 lidí, než byl stáhnut z trhu. Podobný případ se stal s rimonabantem, který měl zablokováním kanabinoidního receptoru snižovat chuť k  jídlu. Problém však byl v tom, že zároveň snižoval i chuť k životu. Zablokováním CB1 receptorů totiž zabránil působení endoanalogu THC anandamidu, jehož název pochází ze sanskrtu, kde znamená „vnitřní štěstí“, což plně odpovídá jeho účinkům na lidskou psychiku. Lék, který vás zhubnul do rakve, byl stažený z trhu až poté, co vyvolal velkou vlnu depresí a sebevražd především u mladých pacientů, kterým byl často předepisován. Na následky léčby konopím zatím ještě nikdo nezemřel a její výsledky jsou v drtivé většině zřetelně lepší než u oficiálních léků na podobné potíže. Proč tedy konopí dál zakazovat? Je opravdu v zájmu občanů České republiky chránit zisky mezinárodních farmaceutických koncernů na úkor svého vlastního zdraví? Je nejvyšší čas zeptat se na to hodně hlasitě těch, kdo v tom mohou něco udělat – zeptat se našich politiků a zákonodárců a dát jim najevo, že nadešel čas legalizace konopí!

#07.09 KONOPÍ A ZDRAVÍ

21

Konopný výtažek jako všelék? Díl první aneb Přežít, nepřežít, přežít, nepřežít?

Paní A (45) (všechna jména byla změněna, věk je udán pouze přibližně) poslali před dvěma měsíci domů umřít s terminální rakovinou jater. „Je nám líto, ale žádnou další léčbu už vám nemůžeme nabídnout.“ Půl hodiny po prvním užití výtažku jí ustaly bolesti. Od té doby odmítá morfinové injekce. Její stav se pronikavě nezlepšuje, ale také ani nezhoršuje. Pan B (37) vyrazil s rodinkou k moři do Španělska. Přes varování ohledně případného nepochopení u celníků si s sebou vzali stříkačku s výtažkem. A rozhodně neprohloupili. Pan B si při potápění rozřízl prostředníček o škebli. Ty jsou známy tím, že na sobě mají různé lidskému tělu nepřející bakterie a jiné mikroorganismy. Do večera mu prostředníček napuchl na dvojnásobek, takže nemohl dát ani prsty k sobě. Děsil se představy, že bude muset za španělskými doktory a něco jim tam vysvětlovat svou plynnou hanáčtinou, případně pražštinou (jinými jazyky totiž nevládne). Inu, co už, namazal a hned věděl, že se tam něco začalo dít. Do rána prst splaskl a otok ze zredukoval na cca centimetrovou bouli u nehtu. Večer opět neodolal a bouli propíchnul – vytekla z ní hromada nevábně vyhlížející a zapáchající tekutiny, k tomu ale taky začal z rány tahat několikacentimetrové vlásečnice bůh ví čeho. Po dvou týdnech je na prstu jen malá jizva. Podle odborníků je to rozhodně neobvyklé. Synovi pana B (10) u moře nafoukalo do ucha, takže ho začínal obtěžovat silný zánět středního ucha. U dětí to mívá rychlý průběh a bolí to jako čert. Máma mu okolí ucha řádně promazala výtažkem, malinko mu mázli i tyčinkou do ucha. Na noc mu dali trochu výtažku – s tím, že se mu asi budou zdát zajímavé sny a že si je má dobře zapamatovat. Přes noc asi zažíval zajímavé stavy, ale reagoval na všechno skvěle a jako by i v polospánku přesně věděl, co po něm máma chce… Do rána bylo opět po bolestech i po zánětu. Vyřízeno. Zkrátka nepřišla ani máma syna pana B (28). Tu zase příšerně rozbolela osmička. Mazala zub výtažkem a bolesti byly snesitelné. Po návratu domů si ji šla nechat vytrhnout a ránu si opět s úspěchem velmi rychle vyléčila výtažkem.

Paní C (36) trpí Crohnovou chorobou (chronický zánět střeva provázený řadou nepříjemností). Oficiální možnosti léčby nejsou příliš slibné, takže se rozhodla pro výtažek. A velmi si jej jako matka dvou hyperaktivních dětí oblíbila. V  hrůze z  toho, co ji s  nimi čeká při patnáctihodinové jízdě autobusem do Chorvatska, se chladnokrevně rozhodla, že jim dá místo Kinedrylu trochu výtažku na čokoládový bonbón. Tak se i stalo. Z raubířů byla ta nejhodnější děcka na světě, koukali z okna, obdivovali západ slunce i východ měsíce, bez keců snědli všechno, co jim máma dala a chtěli ještě… V průběhu dovolené potom jejich otci chodily zábavné sms: „To zrnko před večeří bylo trochu větší. Bzzzz….“ (Pro škarohlídy zde nutno podotknout, že se jednalo o větší výpravu, takže o děti bylo vždy řádně a skvěle postaráno. Ono jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když si máma dá trochu výtažku, nebo nějaký „osvědčený farmaceutický prostředek“ proti úzkosti, je-li třeba?) V průběhu dovolené výtažkem ještě nevídanou rychlostí vyřešili průjmová onemocnění, nachlazení a žaludeční potíže. Paní D (52) má cukrovku již patnáct let. Asi před šesti týdny začala užívat konopný olej s trochou výtažku, dává si ho lžičku ráno a večer. Před dvěma týdny se k ní dostal výtažek. Paní D se moc nelíbí představa, že oslepne a uřežou jí nohy, takže k  léčbě přistupuje aktivně. Prvních několik dnů užívala výtažek podle instrukcí, tj. malá kapička třikrát denně. Pak se jí ale „zdálo, že to nic nedělá“, tak si natáhla na prst asi centimetr výtažku. Ojojoj, to se nachytala. Dobře bylo to, že se k  tomuto experimentu odhodlala v  pátek. Fičela celý víkend. Jenže se okolí styděla říct, že se zhulila jak paprika, protože „ona přece žádné drogy nebere“, takže jenom seděla jako oukropek a rodina kolem ní chodila po špičkách a ptali se: „Co ti je, mami?“ A maminka jen s potutelným úsměvem kuňkala, že nic, že ji mají nechat na pokoji, že je všechno v  pořádku. K  léku tedy získala náležitý respekt… V  úterý potom šla na kontrolu a lékař jí do deníčku červeně napsal nejnižší hodnoty cukru za posledních deset let. Zkonstatoval, že jestli to bude takhle pokračovat, bude z ní tzv. zdravá nemocná…

Podobně dopadla i paní E (65). Po přečtení rozhovoru s Rickem Simpsonem se vyčítavě dívala na syna, jak to že jí ten výtažek už dávno nepřinesl, když přece ví, že má silnou cukrovku (dlouhodobě kolem 10,8 nmol/l). Syn si ale dobře pamatoval léta příkoří a plísnění, že jí s tím smrdí v kuchyni a že mu to všechno vyháže z okna a podobné výchovně zaměřené nesmysly. Výtažek tedy mámě dala dcera. Máma je ale samozřejmě hravá, takže klasicky nedodržela doporučené dávkování, takže z  kuchyně na záchod šla „snad půl hodiny a musela si před sebou posouvat židli, aby nespadla“. Dceru to notně polekalo. S  o to větší úlevou ale večer slyšela, že to mámu baví, že si večer dala zas ale míň a že v  léčbě pokračuje. Odměna se dostavila rychle – po deseti dnech pravidelného užívání má hladinu krevního cukru 7,6 a v krvi se podle lékaře objevil aceton, což je znamení změny k  lepšímu. Ptal se jí, jestli nezačala s  nějakými drastickými dietami, pravdivé odpovědi se ale nedočkal… Ach jo. Snad příště… Pan F (48) má nádor na slinivce. Na špatném místě – při operaci by mu museli vzít i kus žlučníku a ještě cosi. Je to chlap jak hora, takže mu po prvních pár zkušenostech, kdy se mu kapka na jeho velikánském prstě nezdála dost veliká a solidně se přešvihnul, doporučili, ať si výtažek raději dává na párátko, že tak bude mít lepší přehled o tom, kolik si dává. Léčbu si velmi užívá, dle vlastních slov mu to dělá nesmírně dobře. Od doby, kdy začal užívat výtažek, nezvrací a netrpí bolestmi břicha. A nádor se nezvětšuje. Za týden jde na onkologické oddělení oznámit, že nehodlá podstoupit nabízenou léčbu a bude se léčit výtažkem. Tak by to mělo být – o způsobu léčby by si měl moci rozhodnout každý sám. Konopí na první dávku výtažku dostal od kamarádů, o víkendu si bude stavět skříň na pěstování a těší se, jak si bude hrát s kytičkami a užívat si luminoterapii (léčbu světlem). Výtažkem se ale nemusí řešit jen smrtelně nebezpečné choroby. Funguje taky skvěle na rány – pan G hodil držku ve tmě na blátě a rozsekl si dlaň o kámen. Vznikla 4 cm dlouhá a půl centimetru hluboká rána. Krvácení během pár minut zastavil konopnou mastí Balcann a zhruba po hodině místo natřel tenkou vrstvou výtažku. Do rána to bylo jako sešité. Pan H (67) strávil celý život ve vysokých vedoucích funkcích. Poslední dobou měl problémy se spaním, třásl se, byl neustále nervózní a podrážděný. Prostě obecně zapšklý. První zkušenosti s výtažkem byly prý poměrně zábavné – když došel na záchod, „musel“ si s obrovským smíchem zavolat manželku, aby mu podržela pindíka. Prý je tato zkušenost zase po létech velmi sblížila…  Nicméně už tu noc se vyspal jako mimino, pochvaloval si, že takhle dobře se už nevyspal, ani nepamatuje. Od té doby se těší dobré duševní pohodě, v  baráku je taky klid, protože tam nikdo neprudí, takže v domě panuje všeobecná spokojenost. Konopný výtažek bohužel nelze legálně zakoupit, prodat ani jinak poskytnout. Požádejte o něj svého lékaře, poslance či senátora a nenechte se odbýt. „Každý má právo na ochranu zdraví.“ Článek 31, Listina základních práv a svobod „Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“ Článek 6, Ústava České republiky Jindřich Bayer & Milan Romsy www.konopnamast.cz

KONOPÍ A ZDRAVÍ #07.09

22

Jak dávkovat konopný výtažek?

Rick Simpson Překlad: Mgr. Jindřich Bayer, www.konopnamast.cz

B

ěžný občan celou léčebnou dávku šedesáti gramů výtažku obvykle spotřebuje během devadesáti dnů. Na začátku léčby doporučuji užívat třikrát denně dávku o velikosti suchého zrnka rýže, tj. přibližně čtvrtinu kapky. Po čtyřech dnech užívání začněte zvyšovat dávky každé čtyři dny až do doby, kdy budete během dvaceti čtyř hodin konzumovat přibližně jeden gram výtažku, tj. třikrát denně cca 1/3 gramu. Gram (tedy o něco méně než mililitr) výtažku denně jsou pacienti obvykle schopni aplikovat během pěti týdnů užívání. Poté na této dávce již mohou zůstat, dokud rakovina nezmizí. Postupným zvyšováním dávky si tělo může pomalu vytvořit toleranci. Slyšel jsem od mnoha lidí, že se při léčbě výtažkem nikdy „nezhulili“ . Každý z nás má na léky rozdílnou toleranci. Nezapomeňte ale, že váha a výška u tolerance na konopný výtažek nehrají příliš velkou roli. Na začátku léčby konopným výtažkem mějte na paměti, že se vám sníží krevní tlak. Berete-li tedy nějaké prášky na snižování tlaku, velmi pravděpodobně je nebudete potřebovat. Bývám rád, když lidé při užívání výtažku zůstávají ve své zóně komfortu. Pravda je ale taková, že čím rychleji výtažek spotřebujete, tím větší budou vaše šance na přežití. Lidé většinou po ukončení léčby užívají výtažek v mnohem omezenější míře. Jako udržovací dávku je dobré využívat během roku šest až deset gramů výtažku. Bývám nerad, když se lidé výtažkem předávkují, i tehdy ale platí, že předávkování výtažkem nijak neškodí. Hlavními vedlejšími účinky tohoto léku jsou spánek a odpočinek, což jsou ale zároveň významné součásti procesu uzdravování. Výtažek vám obvykle přibližně hodinu po užití naznačí, že byste si měli lehnout a odpočívat. S  tímto pocitem ospalosti nebojujte, prostě se natáhněte a nechte se unášet. Únava přes den, k níž při této léčbě někdy dochází, obvykle mizí během měsíce. Pacienti i tak ale v noci velmi dobře spí. Začít vyššími dávkami bych doporučil pouze v  případě, že pacienti chtějí vysadit návykové a nebezpečné léky proti bolesti. Lidé, kteří užívají takové léky, po zahájení léčby konopným výtažkem obvykle redukují dávku prášků proti bolesti na polovinu. Jde o to, aby užívali dostatek výtažku na to, aby se zmírnila bolest a aby se pacientovi pomohlo s  odvykacími příznaky spojenými s  vysazováním těchto

nebezpečných farmaceutických léků. Výtažek snižuje abstinenční příznaky spojené s vysazením takových návykových látek. Lidem říkám, že jednoduše zažijí buď jedno, nebo druhé: buď jim výtažek vyléčí rakovinu, nebo, když už je na léčení příliš pozdě, usnadní cestu na věčnost a umožní aspoň umřít důstojně. Úspěšnost léčby rakoviny konopným výtažkem je velmi vysoká. Mnozí z těch, kteří za mnou přicházejí, již ale jsou příliš poškozeni zdravotnickým systémem a všemi těmi chemoterapiemi, ozařováním atd. Tyto způsoby léčby vyvoláva-

jí dlouhotrvající následky a lidé, kteří je absolvovali, se léčí ze všech nejhůře. Neměli bychom také zapomenout připomenout, že výtažek rejuvenuje životně důležité orgány, např. slinivku. Řada diabetiků již zjistila, že jim po přibližně šesti týdnech užívání výtažku začala znovu fungovat slinivka, takže už si nemusí píchat inzulín. Řádně vyrobený konopný výtažek je bezesporu nejhojivějším prostředkem na této planetě. Jakmile zažijete, co tento lék dokáže, pochopíte, proč konopnou medicínu, stejně jak tomu bylo v historii, nazývám všelékem.

Foto: anonymní grower

#07.09

23

GROWING #07.09

24

Copak asi dělají Fix a Foxi? Pamatujete se? S Fixem a Foxim jsme dělali rozhovor již dříve. To pěstovali výhradně matky a sazenice. Náš redaktor se s nimi náhodou potkal na Cannatrade v Basileji a měl příležitost zeptat se jich, jak se jejich koníček vyvíjí.

Í N Á V O PĚST U X O B I B M O K   V

Konoptikum: Ahoj Fixi, ahoj Foxi, jak je? Foxi: Dobře, dík. Fix: Pohůdka.

Konoptikum: Co vás sem přivádí?

Fix: Musíme okouknout novinky pro zahrádkáře. Poslední dobou se toho dělá hrozně moc. Foxi: A navíc jsme změnili obor.

Konoptikum: Změnili obor? Kristepane. Tvrdé drogy? Alkohol? Nebo snad náboženství?

Foxi: Nic z  toho. Zase děláme kytky. Každej pro sebe, už nikomu nedáváme.

Konoptikum: Jak to, byl stres?

Foxi: Jo i ne. Když jsme si pořídili další clonebox, byly výnosy sazenic čím dál vyšší. A s tím taky stres, ke konci už jsme klonovali skoro nepřetržitě – když bylo padla v  normální práci samozřejmě. Pak jsme si vzpomněli, jak jsme to ze začátku dělali jenom proto, aby kámoši měli sazenice a my na oplátku něco na hulení. No a došlo nám, že jsme to poslední dobou trošku přeháněli. Další myšlenka byla „back to the roots“, což znamená, že jsme se rozhodli zase dělat kytky. Každej pro sebe, jenom pro vlastní potřebu.

Konoptikum: A odkud teď berete sazenice?

Fix: Ty si samozřejmě děláme pořád sami. Ale už jenom pro sebe. Každý jsme si pořídili kombibox od G-Tools. Nebylo to nejlevnější, ale je to geniální kousek. Foxi: S kombiboxem můžeme na 120 x 80 centimetrech pěstovat kytky, klonovat a selektovat. Má to komoru pro kytky na květ (78 x 78 cm), kde svítí 400 wattů, a navíc dva oddělený boxy. Spodní pro sazenice a horní pro jednu dvě matky.

Konoptikum: Takže přece jenom matka?

Fix: Jasně, pod CFL zářivkou se 110 wattama. Úplně to stačí, ze začátku jsem byl po zkušenosti s našima obříma matkama skeptickej, jestli bude stačit světlo. Ale i s jednou matkou bych si mohl nařezat třikrát víc sazenic, než potřebuju. Teoreticky. Prakticky už se mi do toho vůbec nechce.

Konoptikum: A co děláš s přebytky?

Fix: Většinou ořežu matku tak jednou za dva až tři týdny a všechno zelený, co nespotřebuju, tak vyhodím. Sám spo-

třebuju devět sazenic za osm týdnů. Na těch devět nechám vždycky zakořenit 20 až 25 miminek a z nich si vyberu devět nejlepších. Posledně jsem zbylý sazenice prostě píchl do parku. Uvidíme, kdo je kdy najde a sbalí. Ale to jde jenom v dubnu nebo v květnu. Je sice škoda, že spousta potenciálních sazenic jde do smetí, ale už jsme říkali proč. Foxi: Já sem tam dám pár kousků sousedovi, jinak to dělám stejně. Ale jsem strašně rád, že jsem soběstačnej, nejsem závislej na semenech a za nikým nemusím, když si chci zakouřit.

Konoptikum: Můžete našim čtenářům prozradit pár technických detailů ke kombiboxu?

Fix: Jak už jsme říkali, chlazení 400 wattů v komoře pro fázi kvetení, T5CFL zářivky 110 wattů pro matky a 2x18 wattů pro sazenice, prostě paráda. Správný klima zajistí regulovatelnej potrubní ventilátor (240-360 m³/ h), kterej i přes moji počáteční skepsi udržuje i na malej stupeň teplotu ve všech třech komorách pod 27 stupňů.

Konoptikum: Cože?!

Foxi: Přesně to jsme si říkali ze začátku taky, při takový spoustě světla na minimálním prostoru jsme si taky mysleli, že je potřeba větší větrák. Ale kupodivu byla teplota pořád optimální i při 240 m3. Možná je to tím, že kombibox má dvě extra trubky, který tahají čerstvej vzduch jenom zezdola. Bez průvanu přes zipy nebo přes další otvírání, třeba jako u stanů anebo homemade boxů, je podtlak a přívod čerstvýho vzduchu mnohem vyšší. Takže stačí poměrně malej větrák o celkovým výkonu 600 wattů.

Konoptikum: Pěstujete oba stejný modely?

Fix: Jo, tak nějak to dopadlo, máme podobnej vkus. Obě matky jsou Shiva Shanti, ty jsme selektovali ještě na konci našeho sazenicovýho období. Foxi: Takže nás teď čeká takovej growerskej battle. Stejnej box, stejná genetika a stejný hnojiva. To se pak ukáže, kdo to umí líp.

Konoptikum: Podrobnosti, prosím.

Fix: Na matku i na všecko ostatní používám jako médium směs kokosu a perlitu. Na předpěstování a pořádný zakořenění dávám mláďátka na dva tejdny do spodní komory na sazenice pod CFL zářivky. Před kvetením přesazuju dvakrát: když vyndám mladý kytky ze skleníku, dostanou 150ml květináče. Jak za čtyři pět dnů prorostou kořínky, dám je do dvouapůllitrových květináčů a tam je nechám růst ještě tejden při 18 hodinách světla denně. Když už jsou květináče prorostlý kořínkama, je načase přestěhovat je do komory na kvetení. Vždycky vyberu devět nejhezčích sazenic, dám je do šestilitrových květináčů, šoupnu je do boxu a nechám jim první dva dny světlo 18 hodin denně, aby si hezky zvykly. Pak jim dobu osvětlení prodloužím na 12 hodin, aby šly do květu. Prvních 18 dní kvetení používám ještě modrej metalhalogen na fázi růstu. Po něm jsou internodia [části stonku mezi jednotlivými kolínky – pozn. redakce] pěkně silný a krátký. Foxi: Já to v zásadě dělám stejně, akorát že matku mám na hydrosystému  AquaFarm. Oba samozřejmě používáme už dlouho osmoticky čištěnou vodu. Na vodu z kohoutku u nás můžem rovnou zapomenout. Se směsí čištěný a kohoutkový vody máme až o třicet procent vyšší výnosy, i v miniboxu. Fix ještě zapomněl říct, že na hnojení kupujeme Advanced Nutrients. Sice trochu piplačka s mícháním, ale myslím, že se to vyplatí. Po pár letech growingu už člověk ví, co kdy která kytka potřebuje. Pak nemusím přidávat různý živiny ve směsi, ale zvlášť, jak je zrovna třeba. A když zalíváte směsí osmotický a kohoutkový vody jako my, tak je to nejlepší řešení. Více na www.g-tools.nl.

#07.09 GROWING

25

Základ Na velký základ postavíte velký dům Teplota, vlhkost, hnojení a správná zálivka jsou to, co nás čeká v tomto článku. Na špatných základech postavíte špatný dům. Dobré základy a dobré podmínky jsou to, co potřebujete k úspěšnému dosažení cíle. V optimálních pěstebních podmínkách dokáže rostlina sama od sebe rozvinout plný genetický potenciál (chuť, vůně, výnos atd.), aniž byste museli používat moderních hnojiv, stimulátorů a CO2 kontrolorů. Optimální podmínky „Vašeho vesmíru“ si nastavujete sami správnou volbou osvětlení, vzduchotechnikou, zálivkou a jejím nastavením.

Základ: • Správná teplota = optimální pěstební podmínky = výnos a kvalita • Správná vlhkost = optimální pěstební podmínky = výnos, kvalita a chuť • Správná zálivka = optimální příjem živin = výnos, kvalita a chuť Jediným úkolem v celém pěstebním procesu, resp. u pěstování rostlin pod umělým osvětlením, je vytvořit takové podmínky, které nám umožní dosáhnout maximální sklizně a kvality. Při dodržení těchto základní pravidel se nemůže stát, že by rostlina neprojevila svůj plný genetický potenciál (výnos, kvalita). Nemusíte udělat nic jiného, něž vytvořit takové podmínky, kde budete mít optimální teplotu, vlhkost a zálivku. Výběr osvětlení či výkon ventilace je závislý na velikosti místnosti. Se správnou volbou aparatury vám pomohou v každém growshopu.

TEPLOTA

Optimální pěstební teplota je mezi 22–28°C. Správná teplota = zdravý růst i květ.

• Příliš vysoká teplota

• snížit počet lamp, popř. zaměnit 600W za 400W • zvýšit výkon ventilace na maximum • použít klimatizaci, cooltube, Heat-Shield Diffurzer • přidat cirkulační ventilátory

• Příliš nízká teplota

• přizpůsobit výkon ventilace tak, aby byla teplota optimální jak „ve dne“ (když je v pěstírně rozsvíceno), tak „v noci“ (zhasnuto) • použít vytápění (přímotop, podlahové vytápění, klimatizace atd.) • zvýšit počet lamp

Náš tip:

Existuje několik základních vyzkoušených pravidel k udržení správných pěstebních podmínek. Zde je několik z nich (každé vám pomůže ke správné volbě vhodné aparatury):

• na každý 1 W osvětlení potřebuji 1 m3/h odsávání Tato jednoduchá rovnice vám pomůže při výběru vhodného ventilátoru a pachového filtru. Výše výkonu osvětlení mi ukazuje, jak velký odsávací výkon vzduchové soustavy potřebuji.

• jistota, pohodlí a spolehlivost – automatická regulace ventilace typu Fan controller s termostatem, BTC či SPC controlery (od určité teploty zvýší či sníží výkon odtahového ventilátoru)

Jak přitápění, tak i ventilaci doporučujeme připojit na vyzkoušenou regulaci typu Fan controller s termostatem, BTC či SPC controlery. Tato zařízení fungují na jednoduchém principu: „hlídej mi nastavenou teplotu, a jakmile je překročena, zapni mi ventilaci na plný výkon“. Poté, co teplota klesne pod nastavenou hodnotu, sepnou se zpět na původní nastavenou výši výkonu ventilátoru, kterou jsem nastavil jako optimální odsávání v noci, kdy mám vypnuté osvětlení a teplota je nejnižší. Tento druh regulační techniky vám pohodlně a spolehlivě zajistí rovnováhu mezi noční a denní teplotou a je snadno sehnatelný v každém growshopu.

VLHKOST

Optimální vzdušná vlhkost v růstovém období je mezi 70–80 %. V květovém období doporučujeme kvůli plísním a nemocem udržovat vzdušnou vlhkost max na 50 %. Vlhkost vzduchu je důležitá pro každou rostlinu. Dle výše vlhkosti a teploty vzduchu je rostlina schopná odpařovat vodu skrz listy. Na základě podtlaku je pak schopna znovu vodu přijmout skrz kořeny. Optimální vlhkost vzduchu a teplota = optimální příjem vody a živin = výnos a kvalita.

• Příliš vysoká vlhkost

• zvýšit výkon ventilace na plný výkon • použít odvlhčovač • zvýšit počet lamp • přidat cirkulační ventilátory

• Příliš nízká vlhkost

• snížit výkon ventilace dle potřeby • použít zvlhčovač (doporučujeme ultrazvukové nebblery, běžně dostupné ve všech growshopech) • používat rozprašovač

Pro mladé rostlinky a řízky je důležitá vzdušná vlhkost. Jejich vývojové stádium a malý kořenový systém jim neumožňuje při vysokých teplotách a nízké vlhkosti přijmout dostatečné množství vody. To je hlavní příčinou uvadání řízků (klonů) při přesazování.

Náš tip:

V letním období, kdy jsou teploty vyšší a vlhkost nižší, doporučujeme přesazovat řízky (klony) při vypnutém osvětlení. Rostliny mají dostatek času na aklimatizaci a neuvadají.

• Pokud je množství rostlin malé, doporučujeme zapíchnout do každého rohu květníku špejle • a přetáhnout přes rostlinky mikrotenový bezbarvý sáček, který funguje na principu skleníku. Mikrotenový sáček umožňuje vytvořit mladé rostlině mikroklima, kde nehrozí uvadnutí a následné oslabení rostliny. Sáček můžete sundat během 3. –4. dne. Rostliny jsou zakořeněné a mohou zdárně pokračovat ve zdravém růstu.

ZÁVLAHA

Ani moc, ani málo. V okamžiku, kdy znovu zaléváte rostliny, by měl být substrát vlhký. Ne mokrý. V letním období, kdy je teplota vyšší a vlhkost nižší, doporučujeme zalévat rostliny častěji. V zimním období rostliny tolik neodpařují vodu, a proto není zapotřebí taková zálivka jako v létě. U hydroponie je zálivka určena dle velikosti a druhu rostliny a podle jejích potřeb.

Náš tip: • Pro efektivní zálivku a postřik doporučujeme produkt GROTEK MEGA WETT, který umožňuje

100% využití postřiku i zálivky. Postřik z rostlin neskape, naopak umožní celoplošné a efektivní smáčení rostlin, kdy je postřik využit na 100 % po celé ploše listu. DOPORUČUJEME! • Objem zálivky je odvislý od velikosti rostliny a její schopnosti přijímat vodu. Malým rostlinám stačí malá zálivka, velké rostliny potřebují větší. Opatrně na přelití! Po přelití jsou rostliny ovadlé a ztrácejí přirozenou zdravou zelenou barvu.

HNOJIVO

Základní pravidlo při hnojení: MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE Většina hnojiv nabízených v growshopech je navrhnuta jako komplexní hnojivo či komplexní hnojící program. Při dodržení návodu výrobce je nepravděpodobné, že by došlo k přehnojení či jakékoliv nerovnováze živin. Pokud aplikujete hnojiva dle návodu, jsou veškerá přehnojení či jiné nedostatky na rostlině způsobeny špatnými pěstebními podmínkami či jiným lidským faktorem (kombinace stejnorodých hnojiv různých značek apod.).

Příklad: Schopnost listů vypařovat vodu je oslabena nízkou okolní teplotou. To má zase za následek, že síla sání, díky níž jsou živiny nasávány skrze kořeny, je nižší. Potřebné živiny tak zůstávají v substrátu; okolí kořenů je pak kyselé. Vyšší stupeň kyselosti snižuje následně funkci kořínků. Důsledkem jsou nechtěná zbarvení rostlin, od tmavě fialové po žlutou až bílou barvu, kroucení listů, ovadání a následné osychání až odumírání samotné rostliny. Doporučujeme zakoupit originální substráty, které obsahují vhodné živiny a jsou tím nejlepším základem pro zdravý růst i květ. Ušetří vám spoustu námahy s mícháním a přípravou nového substrátu, kde těžko dosáhnete potřebné rovnováhy živin. U originálních substrátů máte jistotu kvality a můžete použít hnojiva pouze k přihnojení. Výsledná chuť produktu je mnohem zajímavější!

Náš tip: • Většina nechtěných zbarvení, přehnojení či jiných projevů nerovnováhy živin je způsobena špatným pH v substrátu. Upravujte pH zálivky na 5,8 (zemina i hydroponie). V tomto pH prostředí je rostlina schopna přijmout veškeré živiny. Koupí prověřené aparatury, vyzkoušených a kvalitních hnojiv a substrátů máte jistotu toho nejlepšího základu ke stavbě dobrého a velkého baráku. Vytvořením optimálních pěstebních podmínek vytvoříte takové prostředí, kde je rostlina schopna projevit svůj plný genetický potenciál. Nemusíte udělat nic jiného než vytvořit takové podmínky, kde budete mít optimální teplotu, vlhkost a zálivku.

SPRÁVNÁ TEPLOTA, VLHKOST A ZÁLIVKA = DOBRÝ ZÁKLAD = VÝNOS A KVALITA Pestovani.cz x GetHigh #2

GROWSHOP LITVÍNOV

Pěstování rostlin nejen pod umělým osvětlením, Kuřácké potřeby, Vzduchetnika Kompletní pěstební jednotky, Veškeré zboží na objednávku, Nad 5000 Kč sleva 10%

Poradenství: [email protected] Tel1: 774332652, Tel2: 731782832 Otevírací doba: Po-Pá 9-17h., So 9-12h.

DROGY A FAKTA #07.09

26

USA - jedno zatčení kvůli drogám každých 18 vteřin Zveřejnil: LEAP

Nová data FBI prokazují neúspěch „války proti drogám“ WASHINGTON, D.C. – Skupina policistů a soudců, kteří chtějí legalizovat drogy, poukázala na čísla, která dnes publikovala FBI, jako na důkaz toho, že „válka proti drogám“ je marný boj, který nikdy nelze vyhrát. Podle údajů ze zprávy FBI „Zločinnost v USA“ bylo ve Spojených státech  v  roce 2008 kvůli drogám zatčeno 1 702 537 lidí, tj. jedno zatčení každých 18 sekund. „V současném ekonomickém klimatu si jednoduše nemůžeme dále dovolit zatýkat každou minutu přes tři lidi kvůli prohrané „válce proti drogám“, uvádí Jack Cole, bývalý tajný protidrogový detektiv, který v  současnosti vede organizaci Law Enforcement Against Prohibition (Represe proti prohibici, LEAP). „Kdybychom navíc lega-

ÀÊÂğÃ%ÑÄÊ

Ì%ÉÓÎÓÈÒÞԞÍÀÁÆÍÂÃÁƞÌÃÀ͞ëÑÆÍÎÓ ÀÇÍÎÊ¿ÌÒў¿žÂÍÑÒ¿ÌÃÒÞÂ%ÐÃÉ ÎOǞÌ$ÉÓÎӞ̿ž³¬®®®žÉkžČžÒÐÇÉ͞ÀÇÍÎÊ¿ÌÒÑ ÎOǞÌ$ÉÓÎӞ̿ž¯®¬®®®žÉkžČžËÇÉÇÌӞÀÇÍÎÊ¿ÌÒÑ ÎOǞÌ$ÉÓÎӞ̿ž¯³¬®®®žÉkžČžÔ$ÆӞ¿žÒÐÇÉ͞ÀÇÍÎÊ¿ÌÒÑ

BPL_darek_A6.indd 1

8/7/08 7:30:12 PM

GrowMania Konopí Growshop Hnojívo

Nádražní 7 Praha 5

www.growmania.cz

lizovali a zdanili prodej drog, mohli bychom kromě peněz, které ušetříme tím, že ukončíme tuto krutou politiku zatýkání uživatelů, vytvářet i nové formy zisku.“ LEAP loni v prosinci u ekonoma z Harvardské univerzity objednal studii, podle které by legalizace a regulace drog do americké ekonomiky zápolící s problémy napumpovala 77 miliard dolarů. Podle dnes zveřejněné zprávy FBI, které si můžete přečíst na adrese http://www.fbi.gov/ucr/cius2008/arrests/index. html, bylo 82,3 procent všech zatčených kvůli drogám v roce 2008 zatčeno za pouhé držení drogy a 44,3 procent bylo zatčeno pro držení marihuany.

Cole z  organizace LEAP dále upozornil na nepřímé následky, které často doprovázejí zatčení kvůli drogám: „Ze závislosti se můžete dostat. Z toho, že jste byli odsouzeni, se ale nedostanete nikdy.“ Organizace Represe proti prohibici má třináct tisíc členů, např. policisty, soudce, státní zástupce, vězeňské dozorce a další, kteří by chtěli legalizovat a regulovat veškeré drogy poté, co byli přímo v první linii „války proti drogám“ svědky hororových scén a křivd.

Více informací najdete online na stránkách http://www.CopsSayLegalizeDrugs.com.

#07.09 DROGY A FAKTA

29

Jak se co dělá

Druhý díl – heroin „

Bayerův Heroin. Pošlete objednávku včas – bude o něj velký zájem.“ Inzerát z prvních let dvacátého století nemohl být pravdivější. Než se přišlo na to, co heroin dovede, prodával se deset let jako dětský lék proti kašli. Na rozdíl od marihuany nebo kokainu patří heroin k syntetickým drogám, proto je jeho historie poměrně krátká. Poprvé se jej povedlo syntetizovat v roce 1874 ve Spojeném království, mezi lidi se coby lék dostal na konci devatenáctého století. V roce 1898 dostal svůj dnešní název: německá firma Bayer začala nabízet lahvičky s tekutinou pod názvem Heroin (z německého „heroisch“ – hrdinský) jako kapky proti kašli a nenávykovou náhražku pro závislé na morfinu. Až v roce 1910 Bayer zjistil, jak moc se spletl, a Heroin stáhl. V tom okamžiku už ale droga žila svým vlastním životem. Ti, kdo dřív trpěli chronickými záchvaty kašle, si nyní heroin nemohli vynachválit. Někteří z nich jej dokonce začali vařit podomácku a preventivně brali dál. Základní surovinou pro výrobu heroinu je opium, získávané z makovic. Z opia se syntetizuje morfin, z něj se vaří heroin. Centrum výroby heroinu se tak postupně přestěhovalo do oblastí s dlouhou tradicí výroby opia: na tehdejší Dálný východ. Rozsáhlé nezmapované nebo nepřístupné oblasti, často nejasná politická situace a decentralizace vlády poskytly nelegálnímu byznysu ideální zázemí. Když se v padesátých letech dvacátého století výroba heroinu rozjela naplno, do popředí se dostaly dvě oblasti. Největším vývozem se mohly pochlubit státy Zlatého trojúhelníku, tedy Barma, Laos, Thajsko, Vietnam a čínská provincie Jün-nan. Mírně zaostávaly země Zlatého půlměsíce: Afghánistán, Pákistán a dnešní Írán. Podmínky pro pohodlné pěstování zůstaly podobné, jako tomu bylo ve dvacátých letech – politický chaos se ještě prohloubil a souboj mezi oběma supervelmocemi krizi podpořil. Obě oblasti se geograficky nacházejí na okrajích bývalého Sovětského svazu, který si svou sféru vlivu hlídal velmi žárlivě. Výjimkou z pravidla je pouze Írán, kde chaos řídily Spojené státy. Mezi státy vyvážející heroin se postupně se přidaly také kokainové velmoci, Kolumbie a později Mexiko. Nic to nemění na tom, že drtivá většina produkce světového opia, morfinu i heroinu se odehrává v obou „zlatých“ oblastech. S uklidněním režimů v Zadní Indii (s výjimkou Barmy) a sovětským vpádem do Afghánistánu se však poměr obrátil. Od osmdesátých let jsou zdaleka největším vývozcem drog státy Zlatého půlměsíce a konkrétně Afghánistán. Samotní Afghánci dnes stojí za zhruba devadesáti procenty světového heroinu.

rismus jsou přitom spojené nádoby a ignorovat jedno znamená podporovat druhé. Teroristická organizace al-Káida získává peníze na své fungování převážně z obchodu s drogami. Členové této organizace se přitom nemusí hrabat v písčité půdě afghánského podhůří nebo dusit v opiových výparech v laboratoři. Většina zisků plyne z poskytování ochrany zásilkám drog, které proudí přes al-Káidou střežené hranice do Pákistánu a Tádžikistánu. Tyto zisky se odhadují na desítky milionů dolarů ročně. Dochází ale také k výměnnému obchodu, kdy překupníci vyvažují heroin přímo zbraněmi. Klíčový je pro al-Káidu její největší spojenec, další islamistická organizace Taliban. Ta dnes ovládá nepřehledný severovýchod Afghánistánu a pohraniční oblasti Pákistánu včetně údolí Svát, přezdívaného pro lyžařské středisko Pákistánské Švýcarsko. Na svém teritoriu Taliban udržuje islámské právo šaría v jedné z nejkonzervativnějších (někdo by řekl nejkrutějších) podob. Vede otevřenou válku s oficiální afghánskou i pákistánskou vládou – vzhledem k nepřehledným horám, podpoře místních konzervativních náčelníků a partyzánské strategii úspěšnou.

Návod k Blízkému východu

Zajímavý je pohled na historii Talibánu. V mnohém kopíruje vývoj podobných hnutí na Blízkém východě a napovídá mnohé o smyslu současného dění v této části světa. Celý příběh začíná v roce 1978, kdy se pomocí převratu dostala k moci afghánská komunistická strana. Nedokázala v zemi zajistit stabilitu, a tak o rok později

: Illu

r

rke

ma

Vaření v Afghánistánu

„Hodně lidí je stále zapleteno do pašování drog,“ prohlásil před pěti lety afghánský prezident Hamíd Karzáí. „Do pašování drog jsou možná zapleteni dokonce vládní ministři. Pěstování máku, výroba drog, pašování drog byly v této zemi dlouho převažující způsoby obživy. Teď když se vrací politická stabilita, teď když přes sebou máme naději na lepší budoucnost, se Afghánci od pěstování drog odvracejí. Ale pomalu, velmi pomalu.“ Od té doby se produkce opiátů zvýšila zhruba na dvojnásobek. V zemi, kde polovina obyvatel živoří pod hranicí chudoby, drogy tvoří třetinu národního produktu (a většinu exportu) a vláda nemá pod kontrolou celé rozsáhlé oblasti, se ani nedá nějaké výrazné zlepšení čekat. Opiový, morfiový a heroinový byznys je pevně propleten se všemi úrovněmi státní správy, až po tu nejvyšší. Vláda přitom nemá na boj proti korupci prostředky. Když se pěstitelům máku pokusila nabídnout odměny za to, že osejí pole jinými rostlinami, produkce opia se znatelně snížila; po několika letech marného čekání na vládní podporu se ale místní vrátili k ověřenému máku a opiu. Prostředky chybí také u protidrogových policistů. Ti v Afghánistánu vedou sisyfovskou válku. Když už se jim podaří zadržet člověka zapleteného v pěstování drog, obvykle jej osvobodí další instance, kde je zkrátka vliv heroinu vyšší. Důvod je zřejmý: výrobci a pašeráci drog mohou nabídnout víc peněz, než vláda. Idealistů, ochotných poprat se za čerstvě vzniklou vládu rychle ubývá, většina realistů u policie postupně přešla na druhou stranu. Podle odhadů se v drogovém byznysu pohybuje kolem devadesáti procent afghánských policejních důstojníků. Jeden z nejznámnějších příběhů, dokazující bezmoc afghánských protidrogových, se odehrál v červnu 2004. Elitní antidrogová jednotka s podporou Britů pronikla do kanceláře Sher Muhammed Akhundzady, tehdejšího guvernéra provincie Helmand, podezřelého z obchodu s drogami. V kanceláři objevili devět a půl tuny opia. Pátrání ovšem nevedlo nikam. „Jsou to drogy, zabavené policií,“ obhajoval se Akundzada. „Potřebovali jsme je uložit na bezpečném místě, tedy v mé kanceláři.“

Drogy rovná se terorismus

Práci policie by měly suplovat speciální týmy okupačních jednotek, hlavně Američanů a Britů. Nefunguje to. Jednotky ze Spojených států totiž nemají bojovat proti drogám, ale proti terorismu, Britové jsou na tom podobně. Drogy a tero-

Větší než malé množství víry

Na celé vládě Talibanu je nejzábavnější její vztah k opiu a dalším drogám. Celou dobu (a vlastně dodnes) museli její představitelé řešit zásadní rozpor – Korán drogy zakazuje, přitom jsou hlavním zdrojem příjmů hnutí. Taliban, opírající se o konzervativní islám, mohl jen těžko jít proti Koránu a zároveň zůstat přesvědčivý. Zdánlivě neřešitelné dilema ovšem talibanští ideologové vyřešili šalamounsky: zakázali drogy, které užívají sami Afghánci. Ti jsou věřící, a proto drogy brát nesmí. Nevěřící psi na Západě ať si berou, co chtějí, pokud zaplatí. „Opium je v pořádku, protože jej konzumují bezvěrci ze Západu a ne muslimové nebo Afghánci,“ tvrdí Taliban. V předvečer invaze Spojených států, v roce 2000, se produkce opia v Afghánistánu dostala na tři čtvrtiny produkce celosvětové. Taliban, v tu dobu ovládající téměř kompletní zemi, zakázal pěstování opiového máku. Podle těžko uvěřitelných, ale jediných dostupných čísel, se oproti původním 5 200 hektarům omezilo pěstování máku v celém Afghánistánu na 7 hektarů. Motivace k podobnému činu mohla skutečně být náboženská, ale také ekonomická – snížením produkce Taliban vyhnal ceny drogy vysoko nahoru a mohl začít vyprodávat své sklady, plné zralých makovic. Ať tak nebo tak, jde o jediný rok v historii Afghánistánu, kdy se produkce opiát výrazněji snížila. Pozdější vláda, dosazená mezinárodním společenstvím, nikdy tak úspěšná nebyla.

Hedvábná stezka 21. století

Ale zpět k heroinu. Jeho hlavním odbytištěm je Evropa, ta stojí za třetinou celosvětové spotřeby. O něco lépe jsou na tom Spojené státy, i když tam se poptávka po heroinu začíná mírně snižovat. Naopak k výraznému nárůstu dochází kvůli posilování Číny v jihovýchodní Asii. Další silné heroinové trhy představuje Írán nebo Rusko. Zatímco Spojené státy jsou v drtivé většině zásobeny heroinem z Kolumbie a Mexika, zbytek světa jede na afghánském heroinu. Do Evropy se dostává dvěma cestami: jižní, známou jako Turecká nebo Balkánská, a nově objevenou severní. První z nich funguje od doby, kdy se Afghánci pustili do obchodu s opiem. Vede přes Írán do Turecka a dál na Balkán, případně letecky rovnou do střední a západní Evropy. Až donedávna šlo o víceméně jedinou heroinovou stezku. S radikálním zvýšení produkce heroinu v devadesátých letech vznikla potřeba hledat novou cestu na Západ. Tu uvolnil pád Sovětského svazu. Místo ostře střežené sovětské hranice se nyní otevřela cesta přes středoasijské republiky – Tádžistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Turkmenistán a další -stány. Touto cestou se na evropský trh dostává asi čtvrtina afghánského heroinu. A tady se kruh uzavírá. Hornaté oblasti u hranic s Tádžikistánem dosud kontroluje Taliban, dotovaný obchodem s drogami, díky kterému může nakoupit zbraně a bránit své území, na kterém podporuje obchod s drogami, atakdále.

Cesta tam a nikdy zpátky

došlo k vojenské intervenci Sovětů s cílem podepřít komunistickou vládu. Proti nim se postavily konzervativní islámské bojůvky – mudžahedíni – s podporou amerických tajných služeb, Pákistánu a Saúdské Arábie. Mezi nimi, světe div se, Usáma bin Ládin a organizace Maktab al-Khidamat, předchůdce al-Káidy. Kolaps Sovětského svazu znamenal pro mudžahedíny vítězství. Po dlouhém a neúspěšném boji sovětské kolony v roce 1992 konečně opustily Afghánistán. S odchodem společného nepřítele se ovšem naplno rozpoutalo kmenové nepřátelství, dosud křečovitě zadržované. Oficiální vláda nedokázala mudžahedíny z nejrůznějších frakcí udržet na uzdě. Uprostřed tohoto chaosu se někdy v první polovině devadesátých let zformovalo právě hnutí Taliban, složené z konzervativních kazatelů a mudžahedínů. Tvořili jej převážně příslušníci paštunského etnika, čítajícího přes čtyřicet milionů lidí a rozprostřeného přes celý Afghánistán a Pákistán. Taliban, sponzorovaný tradičně Spojenými státy, dokázal v zemi nastolit pořádek. Do roku 2001 se mu podařilo ovládnout většinu afghánského teritoria. Bývalá a dosud mezinárodně uznávaná vláda Afghánistánu pod názvem Severní aliance byla nucena uprchnout do hor na severovýchodě země. Aktuální kapitolu talibanského působení nastartovaly události 11. září 2001. K nim se přihlásila al-Káida a Taliban odmítl spolupracovat se Spojenými státy na vydání teroristů. Výsledkem byla spojenecká invaze do Afghánistánu a svržení Talibanu. Opakoval se proces, typický pro afghánské dějiny: k moci se dostala frakce, dosud se ukrývající v horách (tentokrát Severní aliance), a dosavadní vláda (Taliban) se dostala do ilegality. Její představitelé se ukryli – jak jinak – v hornaté oblasti na severovýchodě země.

Tádžikistán také dobře ilustruje, jaké problémy může heroin přinášet zemi, která nedokáže černý obchod s bílým práškem ukočírovat. Nejchudší sovětská republika si v devadesátých letech prošla krvavou občanskou válkou. Když v roce 1997 válka skončila, zbylo po ní padesát až stotisíc obětí a přes milion uprchlíků. Nastalý chaos dokázali využít překupníci z Afghánistánu k využití severní heroinové cesty. Drobečky z tunových zásilek se dostaly i k místním. „Nebyli jsme připraveni,“ říká generál Nazarov z Agentury pro kontrolu drog. „Nikdy jsme si nedokázali představit, že by v Tádžikistánu mohl být heroin.“ Výsledky heroinu na rozvrácenou zemi byly skutečně děsivé. Ze sedmi milionů obyvatel se dnes počet závislých na heroinu odhaduje na 300 až 400 tisíc, počet nemocných virem HIV v důsledku nákazy špinavou jehlou prudce stoupá. Největší změny doznala tádžická ekonomika, kterou dnes tvoří ze dvou třetin zpracování opia na heroin a pašování drog. Ve společnosti se rozšířila trhlina mezi úzkou vrstvou megabohatých a naprostou většinou ultrachudých. Ti první nijak neskrývají, odkud jejich bohatství pochází – „kolik kilo tě stála nová kára?“ není nijak neobvyklá otázka. Myslí se samozřejmě kila heroinu. Kilo čistého heroinu přitom vychází v Tádžikistánu na přibližně patnáct tisíc amerických dolarů. V Moskvě je jeho cena desetinásobná, v Evropě ještě o kousek vyšší. Průměrná evropská cena jednoho gramu čistého (bílého) heroinu se pohybuje až na sto eurech, ve Spojených státech je to necelých dvě stě dolarů. Gram méně kvalitního hnědého heroinu ale v Evropě lze sehnat za 35 až 40 eur. Když si spočítáte cenu jednoho kilogramu a uvědomíte si, jak snadno se dají pytlíčky bílého prášku pašovat, pochopíte uvažování blízkovýhodních překupníků: když pašovat, tak heroin. Tento článek nechce propagovat drogy ani jejich konzumaci.

z .c m u k i t p o n o .k w ww

propaganja #07.09

30

Zachovejte chladnou hlavu

Termohygrometr od firmy Ventilution O

bzvlášť v letním období se bez téhle věcičky neobejde žádný pěstitel pokojových květin. Termohygrometr vás podrobně a přesně informuje o aktuální teplotě a vlhkosti vzduchu i o průběhu obou hodnot, které jsou pro zdárný růst vašich miláčků tak důležité. Oproti analogovým měřicím přístrojům vás termohygrometr Ventilution okamžitě upozorní, když hodnoty dosáhnou kritického minima nebo maxima, a vy tak můžete okamžitě zareagovat. Termohygrometr od firmy Ventilution se dodává ve dvou provedeních. Standardní varianta bez externích měřáků teploty měří teplotu a vlhkost v  místě přístroje, ukládá do paměti minimální a maximální hodnoty a je tedy vhodný pro menší prostory. Provedení s  externím měřičem teploty měří a ukládá do paměti teplotu a její průběh na dvou místech a je ideální pro větší pěstírny. Vedle osvědčených termohygrometrů dodává Ventilution také řadu dalších výhodných řešení pro přívětivé klima u vás doma.

Všechny výrobky firmy Ventilution a spoustu dalšího koupíte v obchodě Grow In na adrese Kaiserin-Augusta-Allee 29, 10553 Berlin nebo diskrétně jedním kliknutím myši na www.grow-in-berlin.de. Obchodníci se mohou obrátit přímo na centrálu na adrese Flottenstr. 24c, Berlin-Reinickendorf nebo e-mailem na [email protected].

Foto: anonymní grower












08085 AD for c-PDF.indd 1

23-05-2008 14:45:48

#07.09 JINÉ DROGY

31

Co všechno lze (zne)užívat? II. díl

A

neb pojďme se spolu opět podívat do historie i současnosti užívání různých látek, které lidstvo doprovází. V minulém čísle jsme se zaměřili zejména na stimulanty, v tomto vydání se podíváme podrobněji na halucinogeny.

Halucinogeny

Halucinogeny jsou jistě velmi pozoruhodnou skupinou drog, která zahrnuje jak látky čistě přírodní (např. bufotenin, psilocybin a mezkalin), tak látky synteticky vyrobené (např. LSD, DOM, PCP). Patří sem také některé méně známé látky jako muškátový oříšek, kawa-kawa, bulbokapnin, yohimbin, ženšen, harmin a bisterin. U člověka tyto látky vyvolávají změny či poruchy vnímání, emocí, prožívání a následně chování. Velice často bývají také postiženy oblasti myšlení, fantazie, pozornosti. Halucinogeny se neřadí mezi rekreační drogy, jejich efekt je dosti nevypočitatelný. Průběh stavu po intoxikaci velmi závisí na osobnosti uživatele a vnějších podmínkách během intoxikace. Po užití vznikají poměrně často subjektivně nepříjemně pociťované psychické obtíže, pocení, bušení srdce, vzestup krevního tlaku, nevolnost, zvracení. Vyvolané halucinace jsou poměrně zajímavé. Často to bývají barevné vize, bizarní tvary, zjevují se snové krajiny. Smysly jsou zostřené a člověk vnímá pestrou směs tvarů a chutí. Často převládá dojem pochopení či odhalení “pravého účelu” předmětů, člověku vyvstávají nové pohledy na věci, život, svět atd. Riziko při užívání halucinogenů tkví zejména v tom, že se člověk nechá pohltit svou vizí a jedná, jakoby to bylo reálné. Všichni asi známe případy, kdy někdo uvěřil, že může létat, a rozhodl se to vyzkoušet... Dlouhodobá a častá konzumace halucinogenních látek vede ke změnám a posunu hodnot, člověk se začíná vymykat standardním normám chování, hrozí rozvoj silné toxické psychózy.

1. LSD

LSD (neboli kyselina lysergová, resp. diethylamid kyseliny d-lysergové) bylo poprvé vyrobeno v roce 1938. Jeho účinky ale vešly ve známost až v roce 1943, kdy se omylem intoxikoval chemik s touto látkou pracující. LSD je vyráběno syntetizací z alkaloidů obsažených v námelu (houba, která parazituje na obilí). Boom této látky nastal zejména v padesátých letech, kdy se LSD hojně využívalo k léčbě psychiatrických onemocnění a k dalším lékařským a psychologickým pokusům. V  šedesátých letech se látce dostalo velké popularity díky akcím a osvětě Timothy Learyho a hnutí hippies. Leary

jako velký experimentátor a propagátor této látky tvrdil, že lidé se stanou lepšími, pokud budou užívat LSD. Po protidrogové propagandě byla léčba pomocí LSD zakázána a jeho oficiální výroba ustala. Svět byl poté po několik dalších let zásoben českou farmaceutickou firmou Spofa, která LSD nadále vyráběla.1 LSD je látka s  mimořádně silným účinkem na psychiku člověka. Vyvolává stav podobný psychózám. LSD působí tak, že ovlivňuje serotoninové receptory v  mozku. Látka začíná působit do jedné hodiny po podání, nejsilnější účinek se dostavuje cca po 2–3 hodinách a celkové účinky začínají odeznívat po cca 8 hodinách. Vždy je ale nutno přihlédnou k množství podané látky. Účinky LSD jsou patrné již od dávky 50 μg (mikrogram = miliontina gramu). Dávky do 100 μg vyvolávají zpravidla jen euforické stavy a mírně zkreslené vnímání reality. Množství do 250 μg již způsobuje značné odtržení od reality, vznikají stavy podobné psychóze. Vyšší dávky LSD se označují jako psychedelické, kontakt s realitou je úplně porušen, člověk ztrácí orientaci v okolí i v sobě samém. V dnešní době je LSD dostupné zejména formou tripů, tedy malých papírků napuštěných aktivní látkou, jejíž množství v tripu se pohybuje od 30 do 100 μg. Intoxikace se projevuje závratí, nevolností, někdy zvracením. Rozšiřují se zornice, stoupá tlak, tep i teplota těla, nastupuje pocení, vyskytuje se i porušení pohybové koordinace. Po psychické stránce je oslabena kontrola, vůle a kritičnost, časová orientace se ztrácí. Mění se prožívání emocí, většinou převládá euforie. Nastává příliv různých halucinací, jedinec vidí barvy, ohmatává neexistující předměty, líčí snové krajiny, povídá se židlí, má změněné vnímání tělesných proporcí atd. Někteří jedinci mívají po intoxikaci strach ze ztráty svého duševního zdraví, projevuje se úzkost, panika, tento stav je pociťován velice nepříjemně. Užívání LSD není bez rizika. Nevypočitatelný účinek této látky a její síla může velmi překvapit. Největším problémem halucinogenů je možnost tzv. bad tripu. Bad trip je názvem pro velice nepříjemnou intoxikaci – člověku se zjevují hrozivé obrazy, divné hlasy, nastupuje obrovský strach, nezměrná úzkost, člověk má pocity ohrožení života. V takovém stavu pak může být nebezpečný jak sobě, tak okolí. Je dobré mít po ruce někoho, kdo je zkušený a v případě bad tripu vám pomůže se uklidnit a převede vás přes nástrahy. Jako problém se také jeví možnost spuštění dosud skrytého psychického onemocnění pod vlivem LSD. Pokud už jste bad trip

zažili, rozhodně byste v zájmu zachování svého duševního zdraví neměli dále užívat halucinogenní látky. Flashback je další rizikovou věcí, která se vám může přihodit. Jde o návraty stavu intoxikace po časovém odstupu, aniž byste v ten moment látku užili. Flashbacky jsou krátkodobé (sekundy až minuty), jejich intenzita je však shodná se stavem intoxikace. Je jasné, že chytnout flashback v momentě, kdy řídíte auto, není asi to pravé ořechové. Při dlouhodobém užívání může LSD vyvolat mozkové poruchy trvalejšího rázu, somatické poruchy (jako porucha spánku, příjmu potravy a další), genetické poškození (jako genové mutace, chromozomální aberace) nebo funkční poruchy psychiky.2

2. Psilocybin

Psilocybin je přírodní halucinogen obsažený v  některých houbách, jehož účinek je lidstvu znám již několik tisíc let.3 Zejména ve střední a jižní Americe byly halucinogenní houby součástí šamanských obřadů. Psilocybin se nachází v desítkách druhů hub z rodu lysohlávka (Psilocybe). U nás jsou nejznámější zejména lysohlávka česká, modrající a kopinatá. V  porovnání s  LSD je toxicita těchto halucinogenních hub menší, ale rozhodně není zanedbatelná – obsah psilocybinu v těchto houbách se pohybuje okolo 1 %. Psilocybin začíná působit již od dávky okolo 0,5 mg. Průměrná dávka se pohybuje okolo 10 mg, což znamená, že již po snězení několika hub začíná člověk pociťovat příznaky intoxikace. Maximální účinek se dostaví při zkonzumování 10–25 hub. Zde je ale potřeba dát velký pozor, protože člověk nikdy neví, kolik aktivní látky v sobě houby obsahují. Rozdíl je také, jestli jíte malé nebo velké houby. Zkušení uživatelé doporučují začít s menší dávkou a následný stav případně „dokrmovat“. Tento postup je mnohem bezpečnější, než si vzít větší množství a přepálit to – lze tak snadno skončit s otravou. Efekt se obyčejně dostaví do jedné hodiny, záleží na způsobu aplikace. Začátek není moc příjemný – dostavují se pocity neklidu, poruchy koordinace, pocení, bolest žaludku, někdy zvracení. Projevuje se změna vnímání reality, ztrácí se orientace v čase a prostoru. Změněné vnímání reality se projevuje zesíleným vnímáním zvuků a barev, intoxikovaný jinak vnímá obličeje. Dostavuje se pocit euforie, ale může nastat i deprese a podrážděnost. Výsledný stav, jako u užívání všech halucinogenů, je značně závislý na aktuální duševní pohodě

>>>

32

JINÉ DROGY #07.09

>>> a nastavení jedince – nevyplatí se tyto látky užívat, pokud je jedinec v nepohodě. Nejsilnější pocity nastupují cca 1–2 hodiny po aplikaci, po 5–6 hodinách příznaky odeznívají. Rizika užívání lysohlávek jsou stejná jako u LSD – hrozí bad trip, flashbacky a projevení se dosud skrytého psychického onemocnění.

3. Muchomůrka červená

Muchomůrka červená je jedna z našich nejznámějších hub. Jako droga je hojně využívána v  oblastech severovýchodní Asie, na území Sibiře a na Kamčatce. K aplikaci se užívá klobouk houby, který se nakrájí na plátky a usuší na slunci, popř. v troubě. Aktivní halucinogenní látkou v muchomůrce červené je muscimol a muscazon. Dále obsahuje také kyselinu iboteinovou. K  vyvolání účinku postačuje 1 velký klobouk této houby. Stav intoxikace přichází v  rozmezí půl až dvou hodin a trvá okolo 6 hodin. Výsledný stav vypadá jako polospánek s barevnými vizemi. Může se také projevit jako zvýšená aktivita, pocit lehkosti, euforie, pohyblivosti. Psychické vzrušení se stupňuje a projevuje se inkoherentním myšlením, ztrátou kontaktu s okolím, halucinacemi. Muchomůrka vyvolává silný pocit depersonalizace. Riziko užívání muchomůrky spočívá zejména v  tom, že nelze přesně odhadnout dávku a může tak dojít k předávkování a otravě. Při silné otravě existuje riziko poškození mozku, jater, ledvin a srdečního selhání.

4. Mezkalin

Jde o přírodní látku, alkaloid, který se vyskytuje v peyotlu či v některých dalších druzích kaktusu. Jedná se o látku, kterou lidé využívají velmi dlouhou dobu – patří k rituálním a náboženským obřadům indiánů na americkém kontinentě. Bývá používána také k zahnání hladu, žízně, únavy atd.4 Užívá se sušený květ kaktusu peyotl nebo chemicky syntetizovaný mezkalin. Účinek nastupuje do dvou hodin a může trvat i přes deset hodin. Mezkalin vyvolává bohaté zrakové iluze, opojení, odosobnění, poruchy vztahu k okolnímu světu a svému tělu. Někdy má člověk zúžené vědomí, zářivé a

Rulík se připravuje tak, že se namočí na několik dní do alkoholu a potom se odpaří zbývající tekutina. Začít je možné s 200 mg zbylé gumové báze. Rada zní – mějte u sebe přítele, telefon a číslo nemocnice... Průběh intoxikace u těchto látek se projevuje velmi podobně. Nejdříve nastupuje silné omámení, pocity únavy a otupění a následně hluboký spánek doprovázený vizemi a různými druhy halucinací. U rulíku se vykytuje rovněž fáze silného vzrušení, které posléze střídá zmiňovaný spánek.

6. Ketamin

Ketamin je disociativní anestetikum, které má původ v 60. letech 20. století. Většinou se aplikuje intramuskulárně (do svalů) v dávce 2 mg/kg.7 Následný stav polobezvědomí se dostavuje do dvou minut a přetrvává 30–60 minut. Intoxikace se projevuje mizením chutí a vůní, objevují se zážitky oddělení vědomí od těla, chaotické vjemy, Foto: anonymní grower fragmentovanost, zážitky smrti, může se objevit úzkost. Stav následující po intoxikaci je často doprovázen nevolbarevné pseudo-halucinace, vidiny ornamentů, velmi pestností a sníženou schopností pohybu. Ketamin by se neměl rých a kaleidoskopicky se měnících, čichové, chuťové i sexupoužívat s alkoholem, barbituráty a valiem. V současnosti se álně zabarvené halucinace či zhoršené vnímání prostoru. Často a až nutkavě se směje nebo naopak propadá depresi používá veterináři jako anestetikum. a paranoie.5 Mezkalin ve velkých dávkách může poškodit játra a dýchaPříště se podíváme na opiáty a těkavé látky. cí centrum, fyzická závislost však nevzniká. Seznam zdrojů: Encyklopedie psychotropních rostlin (www.biotox.cz/) 5. Durman, rulík, blín6 Historie návykových látek (www.rect.muni.cz/drogy/ Tyto lilkovité, u nás rostoucí rostliny patří rovněž do skupiPOKUS/casti/history.htm) ny halucinogenů a obsahují prudce jedovaté alkaloidy. DurMezinárodní kontrola drog (www.rect.muni.cz/drogy/ man, rulík i blín měly svou úlohu ve středověku, kdy byly POKUS/casti/kontr.htm) součástí různých čarodějných mastí. Halucinace, které vyvoZdravotní ústav (www.zuova.cz) lávají, jsou velmi pohyblivé, objevuje se létání, jízda, otáčeDrogová poradna (www.drogovaporadna.cz/rubrika. ní. Objevuje se touha po pohybu, smích, sluchové a čichové php?rubrika=17) halucinace, tendence k  agresi. Tyto látky vyvolávají těžší Drogy.ezin.cz – informační stránky ohledně drogové proporuchy než LSD. Rulík vám zboří realitu, kontrolovat průblematiky (http://drogy.ezin.cz/pages/crack.html) běh tripu (trvá 24–36 hodin) je nemožné. Zážitky s rulíkem Epress.cz (http://press.xko.cz/6490) vystihuje tento úryvek: „Jeden moment můžete sedět a dívat www.salix.cz se na televizi, a ten další vás najednou vaše mrtvá babička www.otvirak.cz vedle na pohovce požádá o ještě trochu čaje.”

#07.09 REPORTÁŽ

Vymyšlený příběh

Jedno odpoledne, když sedíte u své oblíbené venezuelské telenovely, zazvoní telefon. „Hovořte.“ „Unesli jsme vašeho syna,“ ozve se na druhé straně. „Já snad zpanikařím, co mám dělat?“ reagujete. „Nevolejte policii, jinak vašeho syna zabijeme,“ dává instrukce hlas na druhé straně. „Chceme 3000 pesos (5000 CZK). Za hodinu s nimi budete v telefonní budce na Plaza Garibaldi. Pokud nevyhovíte, váš syn zemře.“ Poté hovor končí. Vy, samozřejmě ve stresu, jako první zavoláte synovi na mobil. Volaný účastník je ale dočasně nedostupný. Nedá se nic dělat, nebudete riskovat synův život. Vezmete ze šuplíku peníze a ve stanovenou dobu je přinesete na určené místo. Tam si je od vás vezme maskovaná osoba a sdělí vám, že váš syn bude do večera doma. Následně zmizí v davu. Přijdete domů, odevzdaně si sednete do křesla a čekáte. Přibližně za hodinu a půl přijede váš syn. Vesele si píská nápěv letošního hitu letní sezóny. Vrhnete se mu kolem krku, líbáte ho na tvář a na krk. „Tak tě pustili! Neudělali ti nic? Jsi v pořádku??“ Váš syn na vás kouká přinejmenším nechápavě: „Ano, z práce mě pustili a nic mi neudělali,“ odpoví. „Ti únosci přece! Kde tě drželi?“ „Ale mami, mě nikdo neunesl. Právě jsem přijel z práce. Dneska mě pěkně seřval šéf.“ „Ale……..já jsem právě za tebe zaplatila 3000 výkupné!!!!“ Tato situace, ať se zdá jakkoliv přitažená za vlasy, je reálná a v Mexiku poměrně běžná. Dotyčný člověk se totiž stal obětí tzv. virtuálního únosu.

Virtuální únos

Únosy se s  jistou mírou nadsázky dají označit jako po fotbale druhý nejoblíbenější mexický sport. Jen za rok 2008 bylo nahlášeno přibližně 50 000 případů, přičemž vzhledem k  tradiční nedůvěře obyvatelstva v  bezpečnostní složky je ohlášen jen každý třetí únos. Při takovémto množství bylo už pravděpodobně nezáživné provádět stále dokola ten samý postup. Mimo to bylo

33

Mexické okénko aneb nechte se unést… riziko krachu celé akce poměrně velké a tresty vysoké. Proto se začaly vyvíjet nové, sofistikovanější druhy únosů. Jedním z  nich je právě zmiňovaný virtuální únos. Princip akce je založen na myšlence nikoho neunést a dostat za to co nejrychleji uměřenou sumu peněz. Celý postup je následující. Únosci převlečení za průzkumníky veřejného mínění si na ulici mezi kolemjdoucími vytipují svou oběť. Přistoupí k  ní a pod záminkou sběru dat nebo zařazení do slosování o zajímavé ceny vylákají o dotyčném citlivé údaje. Dotazovaná osoba je následně sledována, dokud se nedostane na nějaké místo, kde je omezená možnost komunikace. Zpravidla zde není telefonní signál. V tu chvíli celá akce začíná. Únosci zavolají na číslo, které jim tazatel poskytnul a předstírají únos. Vzhledem k  tomu, že čas na získání peněz je omezený, požadovaná částka musí být do takové výše, aby ji vydíraná oběť mohla dát dohromady během krátké chvíle. Zpravidla do hodiny. Dalším způsobem, jak provést virtuální únos, je krádež mobilního telefonu. Zatímco v České republice nás při této události nejvíce zajímá, jak opět získat ztracený seznam kontaktů, pro  Mexičana je to důvod k  mnohem vážnějším obavám. Zloděj totiž neběží do nonstop výkupny mobilů, ale jednoduše zavolá na kontakt s  názvem „mama“ nebo „papa“, oznámí, že jejich děcko bylo uneseno a dále již postupuje stejně jako v  předchozím případě.

>>>

REPORTÁŽ #07.09

34 >>> Proto naprostá většina Mexičanů používá pro kontakty svých příbuzných různé přezdívky.

Je libo express…?

Hektické tempo, které se stalo symbolem naší doby, se promítlo nejen do našeho rodinného, společenského a profesního života. Držet krok se současnými trendy nezapomněli ani únosci. Tzv. únos express je v tomto ohledu specifickým produktem. Celá akce zpravidla proběhne během několika hodin. Únosci, většinou mladíci mezi 17–25 lety, si náhodně vytipují osobu. Většinou ale dají přednost člověku luxusně oblečenému, ověnčenému zlatými řetízky, prsteny atd. Lákavá je také například samotná dáma v autě. S uneseným pak jezdí po městě a volají příbuzným, požadujíce výkupné. Podobně jako při virtuálním únosu nepožadují žádné vysoké částky. Cílem je získat peníze maximálně během jednoho dne, protože nemají pro oběť zajištěné místo na přenocování a situace by se příliš zkomplikovala. Tento typ únosu je v současnosti „nejoblíbenější“ a vede žebříček četnosti případů s číslem 500 měsíčně jen v hlavním městě Mexico city. V  době mobilních telefonů a kreditních karet se express únos rozšířil ještě o jednu podskupinu. Ta spočívá v tom, že únosci nevolají příbuzným uneseného, ale využijí například jeho kreditní karty. Oběť je v tomto případě dovezena k bankomatu a nucena vybrat takové množství peněž, jaké dovolí denní limit na kartě. Objevily se i situace, kdy jsou oběti nuceny vypisovat šeky či nakupovat luxusní zboží. Malý denní limit kreditních karet pak pravděpodobně způsobil, že se z  některých únosů express stávají únosy na více dní. Oběť je zadržována třeba až týden, přičemž podniká každý den krátké výlety k bankomatu, kde vždy vybere částku stanovenou denním limitem, a je opět odvezena do svého přechodného bydliště. Toto se opakuje, dokud jsou na účtu finance. V tomto případě se však být milionářem nevyplácí.

Únos udáním

O poznání prozaičtější je tzv. únos udáním. Neliší se prakticky od klasického únosu, akorát za něj nemusíte děkovat blbé náhodě, ale svému sousedovi, kolegovi z  práce nebo příbuznému, kterému jste se buď znelíbili, chce se vám pomstít nebo si z vás jen udělat dobrý den. V tomto případě vám blízký člověk sám dá tip únoscům, sdělí jim o vás všechny detaily, především každodenní zvyky, a proto se může stát, že vás únosci přepadnou nad ránem během cesty domů z restaurace. Dále je postup stejný jako v případě klasického únosu. Malá útěcha spočívá v  tom, že část zaplaceného výkupného můžete požadovat zpět po osobě, která vás udala a zcela jistě nějaký podíl dostala. Tedy pokud se vám ji podaří vypátrat.

Improvizovaný únos

Tento druh únosu je specifický hlavně tím, že není nijak dopředu naplánován, ani co se týče oběti, požadované částky či způsobu vymáhání. Typické je pro něj chaotické chování nezkušených únosců s nízkým vzděláním. Jednoduše by se z něj mohl stát poměrně veselý zážitek, nebýt zmatečného zacházení únosců se střelnými zbraněmi.

Autoúnos

Pokud máte pocit, že vám okolí nevěnuje dostatečnou pozornost, nebo pokud si myslíte, že byste v  práci měli dostat přidáno, je autoúnos jedním z možných řešení. Postupuje se následovně. Odjedete na místo, kde vás nikdo z příbuzných či známých nenajde, a zavoláte domů. Musíte vše dobře nacvičit, aby vaše historka, že vás unesli a že vám vyhrožují zabitím, pokud nedostanou výkupné, byla uvěřitelná. Musíte si také připravit odpovědi na vtíravé otázky jak je možné, že můžete telefonovat, když máte svázané ruce, proč nevolají únosci ale vy, proč s  nimi nemohou mluvit a proč si požadovanou částku převezmete vy a ne oni. Zásadně se také nedoporučuje volat příbuzným, protože peníze, které byste touto cestou získali by pocházely stejně z vašeho účtu. To už je lepší dojít do bankomatu. Je také vhodné rozumně zvolit požadovanou částku a ujistit se, že by za vás byl vůbec někdo výkupné ochoten zaplatit. Vzhledem ke zmíněným nevýhodám autoúnosu se doporučuje spíše dětem a mladistvým, kteří již vyčerpali všechny ostatní způsoby, jak z rodičů vymámit peníze na vysněnou hračku.

Únos věcí

Pokud je únosce slabší povahy nebo nevalné fyzické konstituce, takže nemá žaludek na to někoho zadržovat, nebo hrozí, že by ho unesený zbil, je zde možnost využít únosu věcí a vyžadovat za jejich vrácení od majitele finanční obnos. Nejčastěji unášené věci jsou auta, nebo předměty, které mají pro majitele vysokou duševní hodnotu (sbírka známek, fotoalbum po babičce atd.). I zde je ale třeba najít rozumný poměr mezi hodnotou unesené věci a velikostí výkupného. Za 15 let starého Favorita vám těžko někdo něco dá.

Profil únosce aneb s kým máte tu čest

Případy únosů, kdy je strůjcem jeden člověk, se stávají jen velmi zřídka. Ve většině případů za nimi stojí organizovaná skupina, která má svá vnitřní pravidla, hierarchii a přesně daný postup. „Špinavou práci“, tedy únos a následné věznění oběti, vykonávají nejníže postavení členové, kterým nepřísluší žádné rozhodovací pravomoci a spojuje je především jedno – omezená mozková kapacita. Architekty celého

únosu jsou pak lidé relativně inteligentní s  manažerskými schopnostmi. Ti mají na starosti plánování a vyjednávání. Správný únosce by tedy měl být především psychicky velmi odolný nebo v  ideálním případě vykazovat psychopatické poruchy. Neměl by pociťovat žádné emoce ve vztahu k  oběti. Na rozdíl od zlodějů, vrahů a jiných kriminálních živlů, kteří oběť ihned po dokonání činu opustí, musí únosce vydržet kontakt s rukojmím dny, někdy i týdny a v krajních případech i měsíce. Po celou dobu musí vidět svou oběť psychicky a fyzicky strádat, a přesto nesmí opustit svou roli. Již to vyžaduje velkou dávku resistence, nulovou empatii a chladný kalkul. I přesto však se lidé hlídající oběť na stráži střídají, aby bylo omezeno jejich identifikování se s  pozicí uneseného, což by mohlo celou akci pokazit. Vezmeme-li v potaz klasické únosce, ti jednají jen zřídka na základě momentální pohnutky. Pracují většinou podle detailně promyšlených plánů, do kterých jsou zahrnuty všechny možnosti provedení i případná rizika dopadení policií. Svou oběť dlouhodobě sledují, zejména její každodenní zvyky (cesta do práce, nakupování, časy příjezdů a odjezdů atd.). Následně zaútočí v nejvhodnější okamžik. V  případě individuálních únosců existují dva odlišné typy. První typ jsou psychicky narušení lidé, kteří své činy páchají na základě nějaké pohnutky, politického přesvědčení, momentální finanční krize nebo i pocitu méněcennosti a nepochopení okolím. Zpravidla také nemívají žádnou kriminální historii. Otázka zda někoho unést, či neunést je u nich vzhledem k  požadovaným cílům sekundární. Jejich strategie není příliš promyšlená a hlavně nedokážou „odlidštit“ svou oběť. Jsou tedy vysoce náchylní k přejímání jejích pocitů. Vnímají, že unesený je člověk, který se bojí a na kterého doma čeká manžel/manželka a děti. Svou roli únosce tedy plní za cenu velkého psychického vypětí a tyto únosy často skončí neúspěchem. Únosci také většinou nejsou schopni násilí a to i v případě, že se oběť snaží utéci nebo pokud dojde na záchranou akci. Druhá skupina jsou trénovaní lidé bez jakékoliv empatie. Jsou schopni svou oběť držet v  nelidských podmínkách a k dosažení svých cílů neváhají svou oběť fyzicky napadnout, případně zabít. Na druhou stranu ale dokonale znají mentalitu uneseného a dokážou psychologicky využít jeho slabostí a manipulovat s ním různými způsoby k dosažení požadovaného výsledku. Všechny jejich kroky a emoce jsou řízeny racionálním kalkulem sledujícím jediný cíl – získat požadované výkupné. Po ukončení celé akce nenese pachatel, na rozdíl od oběti, žádné psychologické následky.

Pravdivý příběh

Jedu v autě vyzvednout svou dceru z narozeninového večírku u kamarádky. Je lehce po půlnoci a provoz v hlavním měs-

>>>

#07.09 REPORTÁŽ >>> tě začíná konečně řídnout. Vypadá to dobře. Do hodiny bych mohl být zpátky doma. Jedu v klidu. Ani rychle, ani pomalu, sleduji cestu a poslouchám hudbu. V  tom si všimnu, že se za mě zařadilo policejní auto. Chvíli mě sleduje, následně rychle předjíždí a rozsvěcí majáčky. Brzdí a dává mi pokyn, abych zastavil. Učiním tak a během pár desítek metrů oba stojíme. Z policejního vozu vystoupí uniformovaný policista a blíží se ke mně. Stahuji okénko a sleduji ho přicházet. Něco se mi nezdá. Mám pocit, že tu něco není v  pořádku. Když policista přijde k  autu, pozdraví a žádá si doklady. Jezdím podle předpisů, nemám s tím tedy žádný problém a doklady předkládám. Policista si je v krátkosti prohlédne a vrací. „Pane, toto auto je hlášeno jako kradené,“ říká najednou. Jeho věta mě překvapila. „Toto auto vlastním již 8 let, a když jsem ho kupoval, bylo nové,“ reaguji. „Jak jste mohl vidět z dokumentace, je napsané na mé jméno,“ dodávám. Čím dál více mi ale připadá na policistovi něco zvláštního. „Mohu vás požádat o váš služební průkaz, prosím?“ V  tom policista vytahuje zbraň a přikládá mi ji k hlavě se slovy: „Tohle je můj průkaz a teď vystup z auta a vlez do kufru!“ Paralyzován a neschopen slova vystupuji z  auta a dle příkazů lezu do kufru. Ještě předtím mi je odebrán mobil. Následuje asi hodinová cesta. Ta hodina mi ale připadá jako věčnost. Stále přemýšlím. Kam mě vezou? Co chtějí? Zabijou mě? Uvidím ještě někdy svou ženu? Své děti? Z úvah mě vytrhl zvuk otevírání kufru. Dva muži mě vytáhli ven. Prošacovali mě, probrali peněženku, peníze a kreditní karty si vzali, zbytek zahodili. „Jaký je PIN k těm kartám?“ následoval dotaz. Já, i když je znám nazpaměť, jsem si nyní za boha nemohl vzpomenout. To už jsem ale ucítil prudkou bolest v břiše a spadl jsem na zem. Následoval úder do obličeje. „Ten PIN!!“ stupňoval se hlas. „Nevím, nemůžu si vzpomenout,“ křičel jsem. Následovala sprcha ran a kopanců. „Víme, kde bydlíš! Zabijeme celou tvoji rodinu! Ten PIN!!!“ Přísahám, že kdybych si vzpomněl, řekl bych jim ho. Teď jsem ale sotva věděl, jak se jmenuji. „Přísahám, že opravdu nevím!!! Zapomněl jsem to!!! Nechte mě být!!!“ prosil jsem v zoufalství. Poté následovalo další kolo ran a kopanců. Nemohl jsem popadnout dech. Únosci mě sebrali, naložili opět do kufru a jeli jsme. Jeli jsme poměrně dlouho a podle pohybů auta jsem vycítil, že jedeme serpentinami někam do kopce. Pravděpodobně za město. Po

35 chvíli auto opět zastavilo. Otevřel se kufr a celá scéna se opakovala. Výhrůžky a bití. Stresem a bolestí jsem byl již téměř v bezvědomí. Když únosci usoudili, že si na PIN pravděpodobně nevzpomenu, dotáhli mě k jámě nedaleko silnice. „Skoč tam,“ poručil mi jeden. „To snad ne! Tak to je konec!“ říkal jsem si v duchu. Takhle se mafie zbavuje svých obětí. Člověk vždycky na pár dnů zmizí, a pak je jeho tělo nalezeno někde v  jámě v kopcích na okraji města. „Nezabíjejte mě!! Mám 5 dětí!! Prosím!! Nezabíjejte mě!!“ Skočil jsem do jámy a doufal v zázrak. „Půl hodiny tu zůstaň a ani se nehni,“ řekl jeden z nich. Poté nasedli do aut a odjeli. Seděl jsem v jámě a hlavou se mi neustále honily myšlenky. „Co teď,“ říkal jsem si. „Pravděpodobně jsem přežil, ale co teď??“ Po nějaké době jsem vylezl. Netušil jsem vůbec, kde jsem. Byl jsem bez auta, peněz, telefonu. Neměl jsem nic. S třesoucími se koleny jsem se pomalu vydal po cestě z kopce do centra. Naštěstí jsem odchytl

taxikáře a jel jsem vyzvednout dceru. Když jsem celý bledý zvonil na zvonek u dceřiny kamarádky, vyběhla a vyčítavě se na mě podívala: „Tati, kde jsi byl?? Už jsem tu poslední, všichni odešli.“ „Pojď, pojedeme domů,“ zašeptal jsem. Měl jsem teď jediné přání. Být doma. Nasedli jsme do taxíku a pomalu jsme směřovali k domovu. Pokud si myslíte, že měla událost nějakou dohru, případně nějaký happyend, tak jste na omylu. Případ byl samozřejmě druhý den oznámen na policii. Usměvavý příslušník sepsal protokol, kýval hlavou a řekl: „Pane, doufám, že nepředpokládáte, že vaši únosci budou někdy dopadeni.“ „Asi ne,“ odvětil jsem. A měl jsem svatou pravdu.