METODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

METODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE Charakteristika plemene Přeštické černostrakaté prase se vyznačuje vynikajícími reprodukčními vlastnostmi, nenáročností a vysokým stupněm přizpůsobivosti a odolnosti na vnější podmínky prostředí. Vyznačuje se středním tělesným rámcem, velmi pevnou (tvrdou) konstitucí a vynikající odolností vůči stresu. Barva je černobílá bez vymezení tělesných partií pro černou a bílou barvu. Typickou plemennou charakteristikou vedle barvy je klopené ucho. Vznik a vývoj plemene Je původním plemenem, vzniklým v západních Čechách, zejména v podhorské oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska Na Plzeňsko byla po roce 1850 dovážena anglická plemena prasat, Yorkshire a Sussex, Linkolnshire, Cornwall a Suffolk, jsou doklady o křížení s prasetem německým, švábsko-hallským, Pravděpodobně se používalo i páření kříženců mezi sebou a příbuzenské plemenitby a tím došlo ke značnému sjednocení typu zvířat. Vytvořily se tak dvě větší místní skupiny - prase přeštické a kralovické. Pro regeneraci přeštického plemene bylo v roce 1952 vybráno přes dvě stě prasnic a šest kanců a využita řada dovezených plemen (mirgorodské, livenské, comwall, berkshire, wessex sattleback a essex). Regenerace byla ukončena v roce 1964 uznáním přeštického prasete za samostatné plemeno a následně bylo započato se zušlechťováním, křížením s plemenem pietrain, poslední import plemeníků Pietrain se uskutečnil v roce 1972. V dalším období se těžištěm šlechtění stala především cílevědomá selekce v uzavřené populaci, doplněná v letech 1980-1983 imigrací několika kanců německého sedlovitého plemene a jednoho kanec plemene Saddleback z Anglie. Z hlediska požadavku producentů jatečných prasat dosahuje méně příznivé úrovně jatečné hodnoty, což je dáno především vyšší vrstvou hřbetního tuku. Z tohoto důvodu v posledních letech dochází k snižování stavu prasnic v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech, snižuje se počet odchovaných plemenných prasniček a kanečků a podíl tohoto plemena na celkové produkci jatečných prasat - finálních hybridů v ČR je pouze 4 %. Způsoby uchování Plemeno je od roku 1996 chováno in situ jako genetický zdroj v uzavřené populaci. S populací 330 až 350 prasnic a 35 až 45 plemenných kanců se pracuje v rámci zpřesňovaného programu pro genetický zdroj, ostatní prasnice v kontrole užitkovosti se podle uvážení jednotlivých chovatelů využívají pro produkční účely jako chovná zvířata. V roce 2005 je v programu zařazeno 7 šlechtitelských chovů. Přeštické černostrakaté plemeno se bude chovat in situ pouze jako genetický zdroj v uzavřené populaci s 330 až 350 prasnicemi a 35 až 45 plemennými kanci. Pouze potomstvo těchto prasnic se bude podílet na obnově populace PC GZ. S tímto rozsahem prasnic se bude pracovat v rámci zpřesňovaného programu pro genetický zdroj, ostatní prasnice v kontrole užitkovosti budou podle uvážení jednotlivých chovatelů využívány pro produkční účely tzn. jako chovná zvířata. Každým rokem bude provedena dlouhodobá kryokonzervace semene u nově zařazených kanců (od každého kance přibližně 50 pejet). 1


Vedení evidence Evidence a výsledky kontroly užitkovosti zvířat budou vedeny v centrální plemenné knize (CPK) u Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze 10 - Uhříněvsi. Kontrolu užitkovosti zajišťují pracovníci oprávněné organizace (CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové). Šlechtitelský program Chovný cíl Užitkovost PC plemene by se neměla výrazně odchýlit od průměrných hodnot vlastností zahrnutých do kontroly užitkovosti (tab. 1, 2). Z dalších vlastností je třeba se zaměřit na typ, konstituci, zevnějšek, odolnost vůči stresu a dlouhověkost. Tab. 1. Znaky reprodukce Znak

x

s

v

Počet živě narozených selat ve vrhu

10,4

2,3

22,12

Počet dochovaných selat ve vrhu v 21 dnech jejich věku

9,3

2,0

21,51

Hmotnost vrhu v 21 dnech (kg)

52,1

12,1

23,22

Mezidobí

171,4

36,1

21,06

Podíl uhynulých selat do 21 dnů z živě narozených (%)

11,0

-

-

x

s

v

526,00

39,00

7,41

Průměrná výška tuku prasniček (cm)

1,42

0,27

19,01

Podíl libového masa prasniček (%)

54,80

2,80

5,11

Průměrný denní přírůstek kanečků (g)

576,00

42,00

7,29

Průměrná výška tuku kanečků (cm)

1,39

0,26

18,71

Podíl libového masa kanečků (%)

56,30

2,70

4,80

Tab. 2. Znaky z polního testu (test vlastní užitkovosti) Znak Průměrný denní přírůstek prasniček (g)

Údaje v tabulkách jsou převzaty z " Užitkovost prasat v ČR, 1996 ", SCHPČM a ČMSCH s.r.o. Vlastnosti reprodukce byly zhodnoceny u 976 prasnic v KU, vlastnosti v testu vlastní užitkovosti u 2349 prasniček a 276 kanečků.

Kontrola užitkovosti Kontrola užitkovosti (KU) se provádí u znaků reprodukce a znaků výkrmnosti a jatečné hodnoty v polním testu. V rámci KU se provádí hodnocení typu, konstituce a zevnějšku (TKZ). KU se provádí u prasnic, kanců a jejich potomstva v ŠCH GZ zařazených do populace genetických živočišných zdrojů. Prasničky se zařazují do KU počínaje prvním zapuštěním. Kanečci se zařazují do KU zápisem do registru CPK a státního registru plemeníků. V ŠCH GZ orgány veterinární správy provádí kontrolu zdraví prasat a kontrolu dědičnosti zdraví. 2


A. Znaky reprodukce U prasnic v ŠCH GZ se při každém vrhu zjišťuje: - datum zapuštění nebo inseminace prasnic - registr připuštěného kance - datum oprasení - počet všech narozených selat, živých a mrtvých - pohlaví selat - počet struků u selat (L/P) - datum vážení v období 18-24 dnů - počet dochovaných selat ke dni vážení - celková hmotnost vrhu (kg) U kanců se kontroluje plodnost jimi zapuštěných prasnic (počet všech a živě narozených selat). B. Znaky výkrmnosti v polním testu Datum a živá hmotnost prasniček a kanečků v období růstu ve věku 20 až 22 týdnů (nebo ve hmotnosti 70 až 125 kg u prasniček a 80 až 130 kg u kanečků). C. Znaky jatečné hodnoty v polním testu Výška hřbetního tuku (cm) v místě A a výška hřbetního tuku a svalu v místě B u prasniček a kanečků v období růstu ve věku od 20 do 22 týdnů (nebo ve hmotnosti 70 až 125 kg u prasniček a 80 až 130 kg u kanečků). Metodika kontroly užitkovosti A. Metodika kontroly znaků reprodukce Údaje znaků reprodukce zjišťuje chovatel, kontroluje a údaje zasílá do CPK oprávněná organizace. Do 10 dnů po narození vrhu se musí selata označit podle metodických zásad SCHPČM pro označování plemenných prasat ve šlechtitelských chovech. U kanců na inseminační stanici se evidují základní spermatologické ukazatele (objem ejakulátu v ml, koncentrace spermií v mm3, aktivita spermií v %, abnormální spermie v % a celkový počet spermií v mld). B. Metodika kontroly znaků jatečné hodnoty v polním testu 13. Měření prasat ultrazvukem provádí pracovník příslušné oprávněné organizace. Prasata se váží a měří současně. Hmotnost prasat se stanoví s přesností na l kg. Prasata měřená ultrazvukovým přístrojem SONOMARK SM 100M (od 1.7.2001, dříve se používal přístroj PIGLOG 105) musí být čistá a při vlastním měření musí stát přirozeně v korektním postoji. Místa měření (A) a (B) vyznačená na schématu, se vymezí a označí následovně: ve střední hřbetní linii se určí výchozí body měření. Bod (Ao) je na kohoutku kolmo nad výčnělkem kloubu loketního. Bod (Co) je v krajině bederní kolmo nad čéškou. Střed mezi těmito body představuje bod (Bo). Místo měření (A) je ve 3/4 kaudálně mezi místem (Bo) a (Co). Místo měření (B) je ve 3/4 + 3 cm kaudálně mezi místem (Ao) a (Bo). Obě místa měření jsou 7 cm od středu hřbetu. Kůže prasat v místech měření se očistí a natře kontaktním médiem. Měřící hlavice přístroje se přikládá a lehce přitiskne kolmo k povrchu kůže. V místě (A) se měří výška hřbetního tuku, v místě (B) tuku i svalu.

3


C. Posouzení typu, konstituce a zevnějšku (TKZ) Posouzení TKZ prasat se provádí u mladých zvířat při základním výběru (klasifikaci) a u dospělých zvířat ve ŠCH GZ při bonitaci a na inseminačních stanicích kanců (ISK) při ročních výběrech v tělesné dospělosti, tj. zpravidla ve věku od 24 do 30 měsíců, nejpozději do 36 měsíců věku. Prasnice 14 dní před oprasením a 3 týdny po odstavu se vypouští z hodnocení. Jejich hodnocení se provede v náhradním termínu. Posouzení zvířat provádí zástupce oprávněné organizace a chovatel Při základním výběru se hodnotí soubor vlastností: -zdraví -pohlavní výraz a vyjádření sekundárních pohlavních znaků -počet, rozmístění a kvalita struků (min 7/7) -utváření a funkčnost končetin -tělesný rámec, plemenný a užitkový typ Jedinec je ohodnocen odpovídajícím počtem bodů ze stupnice 1 až 5 podle tabulky 3. Tabulka 3. celkové hodnocení

počet bodů

vysoce nadprůměrný

5

nadprůměrný

4

průměrný

3

podprůměrný

2

vysoce podprůměrný

1

Posouzení dospělých zvířat se provádí jednoduchým lineárním popisem vybraných tělesných partií a znaků -tělesný rámec (formát) - Fo -plemenný a užitkový typ – Ty -pohlavní výraz a vyjádření sekundárních pohlavních znaků – PV -utváření a funkčnost končetin – Ko -rozmístění a kvalita struků – St Každý výše uvedený ukazatel je hodnocen podle stupnice uvedené v tab. l. 4


D. Posouzení citlivosti ke stresu Prasnice a kanci v PCGZ musí mít genotyp v halotanovém lokusu (HAL-lokus, RYR 1.-lokus) NN. E. Posouzení zdraví Zdraví plemenných prasat se hodnotí: -klinickým posouzením -na základě výsledků zdravotních zkoušek -na základě výsledků kontroly dědičnosti zdraví Klinické posouzení je součástí základního hodnocení jedinců a stád. Hodnocení na základě zdravotních zkoušek a kontroly dědičnosti zdraví se provádí podle příslušných veterinárních předpisů. Tvoří podklad pro hodnocení zdravotního statutu stád. Hodnocení užitkovosti Součástí vedení KU je vyhodnocování získaných údajů. Provádí se jednak u jedince, jednotlivých ŠCH GZ a celé populace PC GZ. A. Hodnocení jedince a) hodnocení znaků reprodukce U prasnic se hodnotí tzv. celoživotní užitkovost, tzn. počet vrhů, průměrný počet všech a živě narozených selat, průměrný počet dochovaných selat v 21 dnech jejich věku, průměrná hmotnost vrhu v přepočtu na 21 den věku selat, průměrná doba mezidobí. b) hodnocení znaků výkrmnosti a jatečné hodnoty v polním testu U prasniček se hodnotí průměrný denní přírůstek (g) od narození do ukončení polního testu korigovaný na 90 kg živé hmotnosti, u kanečků na 100 kg živé hmotnosti U prasniček se hodnotí průměrná výška hřbetního tuku (cm) korigovaná na 90 kg živé hmotnosti, u kanečků na 100 kg živé hmotnosti U prasniček a kanečků se hodnotí podíl libového masa korigovaný na 100 kg živé hmotnosti B. Hodnocení ŠCH GZ a populace PC GZ Hodnocení ŠCH GZ a populace PC GZ provádí CPK při SCHPČM dvakrát za rok k 30.6. a k 3l. 12. v sestavách: - analýza ŠCH-srovnatelné hodnoty populace - seznam prasnic plemena PC - seznam kanců plemena PC Selekce a plemenitba K udržení stále stejných průměrných hodnot vlastností v KU u populace PC GZ se používá stabilizační selekce (k plemenitbě se používají jedinci s průměrným vyjádřením vlastnosti, jedinci s extrémně vyjádřenou vlastností se vyřazují)

5


A. Selekce prasniček a kanečků Selekci prasniček a kanečků provádí chovatel a pracovník oprávněné organizace při základním výběru (klasifikaci). Do chovu (plemenitby) se zařazují prasničky a kanečci odchované přednostně z druhých a dalších vrhů. B. Selekce prasnic a kanců Selekci prasnic a kanců provádí chovatel a pracovník oprávněné organizace při bonitaci, u kanců na IS při ročních výběrech. C. Plemenitba Každá prasnice by měla v PC GZ zanechat jednu dceru. Každý kanec by měl v PC GZ zanechat jednoho syna. V každé genealogické linii (Apolón, Mason, Matěj, Pirát, Pirátek, Sáčko, Sokolík, Sudet, Viskont, Wiskont), by měli působit minimálně 2 kanci. V každém ŠCH GZ by mělo být minimálně 30 prasnic zapsaných v CPK a 3 registrovaní kanci v CPK a státním registru plemeníků. Roční obnova stáda u prasnic by se měla pohybovat do 30%, aby se prasnice v chovu dožívaly vyššího věku. Pro roční obnovu stáda u prasnic a zajištění testace a selekce (polní test) je třeba odchovat na jeden ŠCH GZ 40 až 50 prasniček. Věkové složení prasnic plemenného jádra, resp. rozdělení prasnic podle dosaženého posledního kontrolovaného vrhu k určitému datu (k 31.12.) by mělo být takovéto: prasnice na prvém a druhém vrhu 25 %, na třetím až pátém vrhu 45 %, na šestém a vyšším 30 %. Pro roční obnovu stáda u kanců a zajištění testace a selekce (polní test), je třeba odchovat na jeden ŠCH GZ 3 až 5 kanečků. Věkové složení kanců působících v plemenitbě by se mělo blížit tomuto rozdělení: do dvou let věku 30 %, od dvou do tří let 30 % a od tří let 40 %. Výhled do r. 2010 Z analýzy velikostí chovů, úrovně užitkovosti, věkové struktury prasnic plemenného jádra, využívání inseminace či hybridizace v jednotlivých chovech atd., lze doporučit určité přístupy (strategie) k chovu PC GZ, vedoucí k minimální ekonomické zátěži, tzn. k snížení nákladů. Cílem není zvyšování užitkovosti, ale snížení nákladů na chov genetického zdroje. Využívat výhody stabilizační selekce Dostatečně velká výběrová základna, která je dána počtem čistokrevných vrhů pro výběr zvířat do odchovu (testu vlastní užitkovosti), je u malých multiparních populací předpokladem zamezení negativního projevu selekčního driftu. Při výběru průměrných zvířat do plemenitby, lze výběrovou základnu snížit a selekci provádět u co nejmladších zvířat (zvláště podle typu, konstituce a zevnějšku). Při stabilizační selekci je proto výhodnější přísnější negativní selekce, což znamená, stanovit přísnější kritéria při selekci zvířat do odchovu (u selat ve hmotnosti 20 až 30 kg). Pro chovatele je stabilizační selekce výhodná i v tom, že průměrné jedince může ponechat v chovu a nadprůměrné např. v podílu libového masa či výšce špeku prodat. Zvýšit počet dochovaných selat v 21 dnech jejich věku Mezi charakteristické znaky přeštického černostrakatého plemene prasat patří vynikající reprodukční vlastnosti. I když v chovném cíli se uvádí, že užitkovost plemene by se neměla 6


výrazně odchýlit od průměrných hodnot vlastností zahrnutých do kontroly užitkovosti, je úroveň realizovaných znaků reprodukce výsledkem negativní selekce v daném prostředí, nikoliv záměrnou pozitivní selekcí, při které by se měnil genofond genetického zdroje, jelikož jde o znak s nízkou dědivostí. Z výsledků hodnocení chovů je zřejmé, že zvýšit průměrný počet dochovaných selat v 21 dnech na 10,5 selat ve vrhu u celé populace je reálné. Snižovat počty odchovávaných plemenných zvířat, zvláště prasniček Stabilizační selekce a dlouhověkost prasnic umožňuje snížení počtu odchovávaných zvířat (snížení počtu zvířat v testu vlastní užitkovosti), což jednak snižuje náklady na testaci a jednak zvyšuje počet zvířat (prasniček a vepříků) pro intenzivní výkrm. U prasnic, které nebyly určeny pro odchov příští generace, lze využít k produkci hybridních selat, a to buď s mateřským plemenem pro prodej do rozmnožovacího chovu, kde se využívá jejich skromnosti a nenáročnosti v určitých technologiích chovu, dobré reprodukční schopnosti apod., nebo otcovským plemenem pro výkrm. V tabulce 4 jsou uvedeny počty odchovávaných prasniček a kanečků od roku 1998 do roku 2004. I když počty odchovávaných a klasifikovaných prasniček i kanečků v průběhu let výrazně klesaly, zvyšovala se intenzita selekce. Např. v roce 2004 se odchovalo 600 prasniček do chovu se zařadilo pouze 40 %. Pro stabilizační selekci je intenzita selekce (60 %) zbytečně vysoká. Tab. 4. Počet kanců, prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat v letech 1998 až 2004 Rok

Počet

Produkce prasniček

Produkce kanečků

kanců

prasnic

odchov

klas.

intenzita

odchov

klas.

intenzita

1998

47

293

1083

679

62,7

171

89

52,0

1999

29

232

870

119

26

21,8

261

824

401

48,7

53

17

32,1

376

49,7

50

19

38,0

52

21

40,4

2000 2001

36

264

757

2002

37

265

854

2003

39

237

673

231

34,3

35

15

42,9

2004

37

229

607

242

39,9

29

13

44,8

Maximalizovat dlouhověkost Populace chovaná bez selekčního zisku nevyžaduje zkracování generačního intervalu a tudíž umožňuje nižší obnovu stáda a tudíž zvířata se mohou dožívat vyššího věku. Dlouhověkost prasnic nejen snižuje náklady na sele (běhouna), ale umožňuje odchovávat (vybírat) zvířata do odchovu (plemenitby) od podmínkami prověřených zvířat. Zavést speciální výkrm PC plemeno neobstálo v konkurenci ostatních mateřských plemen (BU a LA) pro nižší zmasilost a vyšší tučnivost, ale ve speciálním výkrmu (odlišném od běžného výkrmu) by bylo vhodné tyto vlastnosti využít. Lze např. použít dvojplemenné křížence (PC x otcovské plemeno) a výkrm provádět do extremně nižší nebo vyšší hmotnosti (v ČR jsou období nedostatku tuku, který se, jako v současné době, musí dovážet). Vyžaduje to však podnikatelskou osobnost, která by takový program koncipovala a dokázala zorganizovat. Bylo by vhodné takový program dopracovat do určitého speciálního masného (uzenářského) výrobku, případně i s návodem přípravy pokrmu. Změna v porážkové hmotnosti (výrazně vyšší nebo výrazně nižší) se může projevit i v kvalitě masa. V současné době při nákupu jatečných prasat podle systému SEUROP se více hledí na 7


kvantitu než na kvalitu. Vyšší kvalita masa je ekonomicky náročnější, závislá na plemenu (PC by tuto podmínku splňovalo), výživě, a to jak co do kvality, tak co do regulace příjmu – zrychlení či zpomalení růstu a zpracování suroviny – masa a tuku. Snížit počet kanců v plemenitbě Současný počet kanců v plemenitbě (35 až 45) byl stanoven z hlediska minimalizace nárůstu příbuznosti v populaci. Je doporučovaná přirozená plemenitba, neboť kanci na ISK by byly málo využíváni a tudíž pro stanici nevýhodní a ekonomický tlak by zákonitě vedl k snížení počtu kanců. Jelikož GZ se zajišťují i kryokonzervací semene (ex situ) naskýtá se možnost využívat zmrazené inseminační dávky i v chovu PC in situ. Předpokladem ovšem je rutinní zvládnutí metody inseminace. V současné době se experimentálně zkouší životaschopnost zmrazených spermií (Kostelec nad Orlicí), ale rutinní využitelnost a počet inseminačních techniků, kteří by tento postup inseminace zajišťovali je v brzké době asi nereálná. Rovněž nejsou propočítány náklady na tento postup inseminace. Omezit test výskytu alely n v lokusu RYR 1 Výskyt recesivní alely n v chovu PC GZ, se v posledních letech podařilo v populaci odstranit. Domnívám se, že lze uvažovat o možnosti provádět testy na genotyp lokusu RYR 1 (Hal - nn) pouze namátkově (např. provádět 30 náhodných vzorků u mladých zvířat za rok). Uchování ex situ Každým rokem bude provedena dlouhodobá kryokonzervace semene u 6 až 8 kanců (od každého kance přibližně 50 pejet). Odpovědnost za realizaci programu Na základě hodnocení jedinců a ŠCH GZ k 31. 12., pracovníci VÚŽV a oprávněné organizace připraví každoročně krátkodobý selekční program a připařovací plán.

Autor metodiky:

RNDr. Jaromír Fiedler, CSc.

Oponenti:

prof. Ing.Václav Matoušek, CSc., doc.Ing. Marie Čechová, CSc.

Metodika byla oponentně projednána Radou GZ dne 18. 10.2006 Metodika schválena dne …………………… Garant NP za MZe

…………………….

Za VÚŽV …………………… dne ……………

8

METODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE

Recommend Documents