Milan Vach a kol. Hospodaření na půdě bez chovu zvířat METODIKA PRO PRAXI

Milan Vach a kol.

Hospodaření na půdě bez chovu zvířat METODIKA PRO PRAXI

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

2007

Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení výzkumného záměru MZe 0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-28-7

Milan Vach, Miloslav Javůrek, Josef Šimon, Jan Klír

Hospodaření na půdě bez chovu zvířat

METODIKA PRO PRAXI

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2007

Hospodaření na půdě bez chovu zvířat Tato publikace shrnuje současné znalosti o možnostech hospodaření na půdě bez chovu zvířat s důrazem na potřebné změny v druhové skladbě plodin a další opatření, která jsou nutná provést při tomto způsobu hospodaření. Jde zejména o možnosti a způsoby zajištění vyrovnané bilance organické hmoty v půdě, zvýšení diverzity pěstovaných plodin, uplatnění meziplodin v soustavě hospodaření a využití zjednodušených způsobů zakládání porostů hlavních polních plodin, včetně potřebného mechanizačního vybavení. Podrobně jsou popsány struktury plodin a navržena schémata osevních postupů při hospodaření bez chovu zvířat v jednotlivých výrobních oblastech ČR.

Soil management without animal husbandry This publication includes contemporary knowledge of soil management possibilities without animal husbandry with emphasis on needful revision of variety composition and further measures that are necessary to provide for conversion to this way of farming. There are presented especially the methods of well-balanced organic matter ensuring in soil, growing crop diversity increase, catch crop use in soil management systems and utilization of simplified ways of crop stand establishment including machine accessories. Crop structures are closely described and schemes of crop rotations are proposed for farming without animal husbandry in individual production areas of the Czech Republic.

Oponenti: Prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc. Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. Metodika je určena zemědělcům a zemědělským poradcům Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství MZe, odborem výzkumu, vzdělávání a poradenství pod č.j 696/2008-14130 Ministerstvo zemědělství doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi

OBSAH 1. ÚVOD ……………………………………………………………………………………

4

2. HLAVNÍ ZMĚNY V HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ BEZ CHOVU ZVÍŘAT………. 2.1. Změny v druhové skladbě plodin na orné půdě.…………………………………… 2.2. Absence statkových hnojiv.………………………………………………………...

4 4 5

3. OMEZUJÍCÍ OKOLNOSTI HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ BEZ CHOVU ZVÍŘAT.………………………………………………………………............

5

4. NUTNÁ OPATŘENÍ VEDOUCÍ K ELIMINACI NASTALÝCH ZMĚN PŘI HOSPODAŘENÍ BEZ CHOVU ZVÍŘAT ………………………………............ 4.1. Organické hnojení.…………………………………………………………………. 4.2. Možnosti zvýšení diverzity pěstovaných plodin.…………………………………... 4.3. Pěstování meziplodin……….……….……………………………………………...

6 6 9 10

5. VYUŽITÍ ZJEDNODUŠENÝCH (MINIMALIZAČNÍCH) ZPŮSOBŮ ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ POLNÍCH PLODIN……………………………………… 5.1. Některé zjednodušené a minimalizační způsoby zakládání porostů.………………. 5.2. Strojní vybavení pro zakládání porostů zjednodušenými způsoby…………………

15 16 20

6. PLODINOVÉ STRUKTURY PŘI HOSPODAŘENÍ BEZ CHOVU ZVÍŘAT …….. 6.1. Zemědělská výrobní oblast kukuřičná.…………………………………………….. 6.2. Zemědělská výrobní oblast řepařská.………………………………………………. 6.3. Zemědělská výrobní oblast bramborářská.……………………………………….....

21 21 23 26

7. ZÁVĚR.…………………………………………………………………………………..

28

8. POUŽITÁ LITERATURA.……………………………………………………………..

28

1. ÚVOD V současné době, kdy mnohé zemědělské podniky i farmy omezují chov hospodářských zvířat, především skotu a některé hospodaří zcela bez chovu zvířat a tudíž bez produkce statkových hnojiv živočišného původu, se výrazně mění skladba plodin a tím i celá soustava hospodaření. Došlo k výraznému snížení ploch zejména víceletých i jednoletých pícnin, ale také luskovin a okopanin. Již dříve bylo prokázáno, že ani intenzivní hnojení, ochrana rostlin nebo nejvýkonnější odrůdy při nevhodně zvolené skladbě pěstovaných plodin nezajistí očekávané výnosy, potažmo dobré ekonomické výsledky zemědělského podniku. Aby v důsledku těchto změn nedocházelo ke snižování úrodnosti půdy a poklesu výnosů pěstovaných plodin, je nutné uplatnit inovovanou soustavu hospodaření na půdě, která tyto změny značně eliminuje. Cílem této metodiky je navrhnout v jednotlivých výrobních oblastech ČR nejvhodnější způsoby, jak v podnicích bez chovu zvířat zajistit vyrovnanou bilanci organické hmoty v půdě, zvýšit diverzitu pěstovaných plodin v osevních postupech, uplatnit a rozšířit pěstování meziplodin a využít zjednodušené způsoby zakládání porostů polních plodin, včetně potřebného mechanizačního vybavení. Je nezbytné zajistit pravidelné navracení odebraných živin z půdy a dostatečný přísun organických látek (OL) do půdy. Vzhledem k poklesu stavu hospodářských zvířat v ČR (průměrné zatížení 0,37 DJ.ha-1 z.p.) je ve statkových hnojivech aplikováno odhadem pouze 0,55 t OL v průměru na 1 ha zemědělské půdy, resp. 0,77 t OL v průměru na 1 ha orné půdy. V posledních letech se zvyšuje podíl používání statkových hnojiv rostlinného původu, zejména slámy obilnin, podstatně více se využívá mulč i zařazení meziplodin v osevních postupech. Oproti dřívějším publikacím k této problematice jsou v předložené metodice podány nejnovější informace, týkající se např.dotačního titulu podpory pěstování meziplodin v rámci horizontálního plánu rozvoje venkova, podle nařízení vlády č.79/2007 Sb. 2. HLAVNÍ ZMĚNY V HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ BEZ CHOVU ZVÍŘAT 2.1. Změny v druhové skladbě plodin na orné půdě V zemědělských podnicích s pěstováním plodin i chovem hospodářských zvířat se ve struktuře plodin na orné půdě běžně pohybuje zastoupení jetelovin od 12 do 18 % a jednoletých pícnin (hlavně kukuřice na siláž) kolem 8 %, tj. celkem 20 – 26 %. Při hospodaření bez chovu zvířat dochází ke značné změně ve struktuře plodin tím, že pro tyto krmné plodiny není využití a na jejich plochy se většinou vysévají obilniny a olejniny. Tím klesá podíl zlepšujících plodin v soustavě hospodaření na půdě. Prakticky to znamená, že přicházíme o přísun organických látek (OL) kořenovým systémem, oproti obilninám v průměru u dvouleté vojtěšky asi 5 t OL.ha-1 u jetele lučního 4 t OL.ha-1 a také o zlepšování především fyzikálních vlastností půdy i v podorničních vrstvách, o tzv. biologické zpracování půdy. Z literárních údajů i našich polních pokusů je prokázáno, že hospodaření na půdě bez jetelovin má ročně vyšší nároky na dusík o cca 25-30 kg na 1 ha než při běžném zastoupení jetelovin (10-16 %) v osevním postupu. Zúžený sortiment pěstovaných plodin také omezuje možnosti jejich vhodného střídání. Často pak dochází ke krátkodobé monokultuře obilnin a zvyšuje se zastoupení tzv. zhoršujících plodin v osevním postupu. Takto vzniklé negativní změny v druhové skladbě plodin je třeba řešit uplatněním vhodných náhradních pěstitelských opatření.

4

2.2. Absence statkových hnojiv V zemědělských podnicích s chovem skotu činí střední produkce hnoje v přepočtu na dobytčí jednotku (DJ) zhruba 8 t ročně, tj. asi 1,4 t sušiny organických látek při střední jakosti hnoje s obsahem 39 kg N, 9 kg P a 41 kg K. Absenci hnoje je nutno nahradit využíváním posklizňových zbytků, tj. zejména slámou obilnin, luskovin a řepky olejky a pěstováním meziplodin jak na zelené hnojení, tak případně i jako mulč. Při zaorávce 4 t slámy na ha se půda obohatí zhruba o 3,2 t organických látek, tj. o 14 – 22 kg N, 3-7 kg P a 22-55 kg K. Přísun organických látek do půdy zeleným hnojením ročně kolísá podle druhu pěstovaných meziplodin a průběhu počasí v jednotlivých letech od l,0-3,5 t OL.ha-1. Obsah NPK živin v organické hmotě meziplodin se pohybuje v širokém rozpětí; největší obsahy dusíku vykazují vikvovité plodiny (např. 1 t čerstvé hmoty vikve obsahuje 6-7 kg N). V podnicích s pěstováním cukrovky se používá zaorávka chrástu cukrovky. Např. 10 t řepného chrástu obsahuje průměrně kolem 1,5 t sušiny organických látek, 50 kg N, 5 kg P a 65 kg K. Z dlouhodobých pokusů vyplývá (KLÍR 1997), že po určité době (20-30 let) optimálního hospodaření se v půdě ustálí obsah humusu na úrovni, nad níž je již další zvyšování obtížné a navíc i zbytečné. Naopak při nedostatečném přívodu organických látek do půdy obsah a kvalita humusu v ornici klesá, což se po určité době projeví zhoršením fyzikálních, chemických i biologických vlastností půdy a tím i snížením výnosů plodin. V podnicích s výkrmem prasat lze využít produkci kejdy jak pro přímé hnojení, tak i při zaorávce slámy. Dobrá kejda prasat by měla obsahovat 7,5 % sušiny, 0,4 % N; 0,1 % P; 0,4 % K a 0,1 % Ca. Tímto způsobem lze při kvalifikovaném použití uvedených zdrojů statkových hnojiv kompenzovat chybějící hnůj skotu.

3. OMEZUJÍCÍ OKOLNOSTI HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ BEZ CHOVU ZVÍŘAT Zemědělské podniky, které se rozhodují ustoupit od chovu hospodářských zvířat, by měly zvážit omezující okolnosti tohoto způsobu hospodaření na půdě. Při posuzování hlavně přicházejí v úvahu tato kritéria: ƒ zemědělská výrobní oblast ƒ produkční potenciál půdy ƒ stupeň připravenosti podniků na nový způsob hospodaření Zemědělská výrobní oblast kukuřičná a řepařská do značné míry předurčují úspěšnost tohoto systému svými příznivými půdně klimatickými podmínkami, oproti ostatním zemědělským výrobním oblastem. V bramborářské oblasti lze hospodařit bez chovu zvířat jen za předpokladu dobrého produkčního potenciálu půdy. Důležitým hlediskem, který však může omezit realizaci hospodaření bez chovu zvířat a to i ve velmi dobrých stanovištních podmínkách, je nepřipravenost zemědělského podniku na tento způsob hospodaření. Spočívá v nedostatečné akceschopnosti managementu, hlavně operativnosti, ale také v nevhodném technickém vybavení podniku potřebnou mechanizací. Dále je nutno zajistit správnou technologii pěstování plodin a také agrotechnickou kázeň. Jestliže zemědělský podnik podcení tyto omezující okolnosti, může i za kratší časové období (4-5 let) dojít k poklesu výnosů plodin a zhoršení jeho ekonomické situace (VACH – JAVŮREK –ŠIMON 2004).

5

4. NUTNÁ OPATŘENÍ VEDOUCÍ K ELIMINACI NASTALÝCH ZMĚN PŘI HOSPODAŘENÍ BEZ CHOVU ZVÍŘAT Opatření pro pěstování plodin v zemědělských podnicích bez chovu hospodářských zvířat, zejména skotu spočívají především v: ƒ zajištění vyrovnané bilance organické hmoty v půdě ƒ zvýšení diverzity pěstovaných plodin na orné půdě ƒ uplatnění meziplodin v soustavě hospodaření na půdě ƒ využití minimalizačních způsobů zpracování půdy a zakládání porostů plodin 4.1. Organické hnojení Zajištění vyrovnané bilance organické hmoty v půdě pro udržení úrodnosti půdy Na základě dvacetiletých polních pokusů (ŠKARDA 1982) byly odvozeny normativy přísunu sušiny organických látek (OL) do půdy, které by měly v průměru osevního postupu činit 0,35 – 2,8 t OL.ha-1 v závislosti na struktuře pěstovaných plodin (zrniny, jednoleté pícniny, okopaniny, víceleté pícniny) a zrnitostním složení půdy. Podle podílu těchto skupin plodin v osevním postupu a podle druhu půdy jsou stanoveny konkrétní normativy potřeby organických látek, které mají být dodány organickým hnojením do půdy během osevního postupu. Podrobnější údaje o výši normativu jsou uvedeny v „Komplexní metodice výživy rostlin“, kterou zpracovali NEUBERG a kol. (1990). V širším průměru podle druhu půdy a struktury plodin je třeba, aby roční přísun organických látek v průměru osevního postupu činil 1,8 – 2,2 t OL.ha-1. Tuto bilanční metodu je však vhodné doplnit o údaje stávající hladiny organické hmoty v půdě, z nichž je patrné, zda existující stav zásobenosti půdy organickou hmotou je přiměřený, optimální, luxusní nebo nedostatečný (KUBÁT 1999). Rovněž je třeba přihlédnout ke způsobu zpracování půdy, který zejména v poslední době diverzifikuje uvedené normativy (minimalizace a bez zpracování půdy) a ke zhutnění půdy (zejména útlum biologické aktivity půdy, aj.). V zemědělských podnicích bez chovu hospodářských zvířat je nutné výpadek produkce statkových hnojiv živočišného původu nahradit použitím ostatních statkových hnojiv nebo organických hnojiv (např. kompost): a) hnojením slámou b) zeleným hnojením c) kombinací různých druhů statkových hnojiv d) zaorávkou chrástu e) mulčem rostlinných zbytků a) Hnojení slámou Aby použití slámy obilnin a dalších plodin jako statkového hnojiva bylo účinné a srovnatelné s hnojem, je třeba zajistit a dodržet následující hlavní zásady: 1. Druh slámy (obsah živin) Obsah živin ve slámě je závislý především na druhu plodiny a úrovni hnojení, resp. obsahu přístupných živin v půdě. Průměrné hodnoty živin a organické hmoty ve slámě uvádí tab. 1. Kvalita slámy z hnojařského hlediska je dána hlavně poměrem uhlíku a dusíku. Sláma obilnin má tento poměr velmi široký (až 80-90 : 1), kvalitnější je sláma řepky a kukuřice (6080 : 1), nejkvalitnější je sláma luskovin (20-30 : 1). Středně kvalitní hnůj má poměr C:N 20:1.

6

Tab. 1 Průměrné hodnoty obsahu živin v % sušiny a poměr C:N slámy některých plodin (ŠKARDA 1982) Druh slámy pšeničná žitná ječná ovesná kukuřičná řepková luskovinná

N

P

K

Ca

Mg

0,41 0,42 0,48 0,52 0,48 0,56 1,33

0,07 0,10 0,08 0,11 0,17 0,11 0,15

0,71 0,71 1,00 1,41 0,73 0,94 1,66

0,19 0,22 0,23 0,23 0,35 0,83 0,92

0,07 0,07 0,05 0,14 0,16 0,15 0,17

Poměr C:N (N = 1) 80 – 90 75 – 85 70 – 80 60 – 70 60 – 80 60 – 70 20 – 25

2. Drcení a rovnoměrné rozptýlení slámy po povrchu pole Současně vyráběné sklizňové mlátičky jsou vybaveny výkonnými drtiči slámy, které zajišťují její kvalitní rozdrcení. Důležitým požadavkem je rovnoměrné rozptýlení podrcené slámy v celé šířce pracovního záběru sklizňové mlátičky. Je proto třeba věnovat velkou pozornost správnému seřízení drtiče slámy, nastavení usměrňovačů podrcené slámy a rozmetadla plev. Zhoršenou kvalitu rozhozu slámy ovlivňuje boční vítr. Po sklizni kukuřice na zrno (případně slunečnice) je nutno k drcení slámy použít mulčovače. 3. Aplikace vyrovnávací dávky N ke slámě Sláma, zejména obilnin, obsahuje malý podíl dusíku v poměru k uhlíku (C:N = 60-90 : 1), což nestačí pro zdárný rozklad organické hmoty mikroorganismy. Chybějící dusík odebírají mikroorganismy z půdy a při jeho nedostatku se zpomaluje rozklad slámy. Proto je nutné k zúžení širokého poměru C:N dodat potřebný dusík v minerálních, statkových nebo v organických, příp. organominerálních hnojivech. Obvyklá vyrovnávací dávka N činí 10 kg N na 1 t slámy obilnin. Při intenzivním hnojení N k obilnině se na úrodných půdách snižuje dávka až na 5 kg N na 1 t slámy. Půdní mikroflóra při rozkladu využívá dusík především v amonné formě, je proto vhodné aplikovat vyrovnávací dávku dusíku v minerálních hnojivech s amonnou formou, v kejdě nebo močůvce. Z důvodů ovlhčení slámy a zajištění lepšího kontaktu hnojiva se slámou je vhodnější použití kapalných minerálních hnojiv než pevných. V podnicích s chovem prasat je výhodné použití kejdy. V současné době jsou také k dispozici přípravky pro urychlení a zkvalitnění rozkladu slámy, jako např. kapalné organominerální hnojivo UNIFERT–S, BETA-LIQ - upravené výpalky řepné melasy. Možné je aplikovat i neupravené melasové výpalky. Současně s aplikací vyrovnávací dávky dusíku se aplikují fosforečná a draselná hnojiva k následné plodině. Tím se upravuje poměr C:P, což zintenzivňuje mikrobiální činnost. 4. Zapravení slámy do půdy Slámu zapravujeme do půdy co nejdříve po sklizni obilnin nejlépe podmítkou. Včasným zapravením slámy se výrazně omezuje neproduktivní výpar vody z půdy a tím se vytvářejí vhodné vlhkostí podmínky pro její rozklad. Hloubka zapravení slámy do půdy se pohybuje

7

kolem 15 cm, na lehčích půdách hlouběji. Kvalita zapravení je především závislá na velikosti částic rozdrcené slámy a jejich rovnoměrném rozptýlení po strništi. U minimalizačních technologií při použití talířových kypřičů je potřeba provést opakovaně mělké zpracování půdy (opakovanou podmítkou). Bližší podrobnosti o hnojení slámou jsou uvedeny v zemědělské informaci „Organické hnojení při hospodaření bez živočišné výroby“ (PROCHÁZKOVÁ a kol. 2001). b) Zelené hnojení Meziplodiny využité na zelené hnojení jsou statkovým hnojivem, které obohacuje půdu o organické látky a zlepšuje půdní strukturu. Rozkladem organické hmoty meziplodin se zvyšuje především mikrobiální aktivita půdy. To má příznivý vliv také na fyzikální vlastnosti půdy, čímž stoupá její produkční potenciál. Zelené hnojení rovněž přispívá k harmonizaci dalších hnojařských opatření. Některými plodinami vhodnými na zelené hnojení lze uvolnit P,K, Mg i Ca živiny z méně přístupných forem. V tomto směru dochází k lepšímu zužitkování živin z půdního prostředí. V zemědělských podnicích bez chovu zvířat mají význam především letní strniskové meziplodiny na zelené hnojení. Kromě výše uvedeného účelu přispívají ještě svým příznivým účinkem ke zmírnění negativních dopadů nastalých změn v systému hospodaření. Podrobnější informace o způsobu uplatnění a využití zeleného hnojení uvádí příspěvek „Zelené hnojení a jeho využití v současné rostlinné výrobě“, publikovaný v časopisu Agromagazín (ŠIMON 2000). c) Kombinace různých druhů statkových hnojiv Hnojení slámou v kombinaci s kejdou přichází v úvahu zejména tam, kde zemědělské podniky bez chovu skotu realizují výkrm prasat nebo využívají kejdu vyrobenou jinými subjekty. Kvalitní kejda má úzký poměr C : N, který se pohybuje v rozmezí 5-10 :1. Při aplikaci kejdy na zaorávanou slámu odpadá použití vyrovnávací dávky dusíku z minerálních hnojiv. Celkové příznivé působení kejdy zvyšuje aktivitu mikroorganismů, čímž se výrazně urychluje rozklad slámy v půdě. Dávka kejdy se pohybuje v rozmezí 30-40 t.ha-1, v závislosti na obsahu N v kejdě. Také je možné využití dvojkombinace zapravení slámy s následným výsevem strniskových plodin na zelené hnojení. Úspěch tohoto postupu je závislý zejména na co nejrychlejším založení porostu strniskové meziplodiny, ale také na průběhu počasí, zejména na dostatku dešťových srážek, popř. hnojení dusíkem pro meziplodiny. Dalším vhodným způsobem hnojení je zaorávání slámy obohacené kejdou s následným zasetím strniskových meziplodin na zelené hnojení. Výhodou této trojkombinace je, že kejda urychluje rozklad slámy, dodává živiny pro meziplodiny a tím podporuje jejich růst. Účinnost této trojkombinace, tj. sláma + kejda + zelené hnojení na výnosy plodin a půdní prostředí je zcela srovnatelná s působením kvalitního chlévského hnoje. d) Zaorávka chrástu cukrovky V současné době je již veškerý řepný chrást zapravován do půdy a plní tak roli statkového hnojiva. V 10 t řepného chrástu je obsaženo kolem 1,5 t sušiny, 50 kg N, 5 kg P, 65 kg K, 8 kg Ca a 5 kg Mg. Řepný chrást obsahuje i cukernou složku, která je živným substrátem pro půdní mikroorganismy, čímž lze zdůvodnit zvýšený obsah přístupných živin. Nutným

8

předpokladem pro kvalitní zapravení chrástu do půdy je jeho rovnoměrné rozptýlení po povrchu pozemku ještě v průběhu sklizně cukrovky. V našich pokusech se nejvíce osvědčilo spíše mělké zapravení chrástu do půdy do hloubky cca 15 cm. S narůstající hloubkou zapravení chrástu se posouvá uvolňování dusíku do pozdějších vývojových fází vegetačního období. To může negativně ovlivnit kvalitativní parametry následně pěstovaných plodin, především jarního ječmene. Termín zaorávky řepného chrástu pro jarní ječmen je co nejdříve po sklizni cukrovky. Vzhledem k dobré předplodinové hodnotě cukrovky je možné provést i osev ozimé pšenice, po včasné sklizni cukrovky (nejpozději do 25.10.) Při pěstování sladovnického ječmene se předseťová dávka dusíku v minerálních hnojivech stanoví na základě obsahu N min. v půdě před setím. Po zapravení chrástu cukrovky se sníží stanovená dávka o 20 kg N.ha-1. Její aplikaci ke sladovnickému ječmeni je možné provádět nejpozději do fáze 3. listu. e) Využívání biomasy plodin jako mulče V posledních letech vzrůstá využívání biomasy plodin jako mulče, zejména při pěstování plodin ochrannými způsoby zpracování půdy. Pokryv půdy rostlinnými zbytky plodin nebo umrtvenou nadzemní biomasou meziplodin, tj. mulčem, zlepšuje agrofyzikální a biologické vlastnosti půdy, chrání půdu před erozí a příznivě ovlivňuje i výnosy plodin. Mulč z rostlinných zbytků takto zajišťuje přísun organické hmoty do půdy. V letech s nedostatkem srážek v důležitých fázích vývoje rostlin působí mulč jako ochranný faktor proti úniku vláhy z půdy, což v důsledcích vede k omezení redukce výnosových prvků a k udržení přijatelné výnosové úrovně pěstovaných plodin (JAVŮREK–VACH 2004). O možnostech a způsobech využití mulče je podrobněji pojednáno v další části této metodiky. 4.2. Možnosti zvýšení diverzity pěstovaných plodin V zemědělských podnicích bez chovu hospodářských zvířat je nutné pro udržení produkční schopnosti půd usilovat o maximální diverzitu ve struktuře pěstovaných plodin na orné půdě. To znamená zaměřit se na odstranění jednostranného pěstování obilnin, především pšenice ozimé a ječmene jarního. Podle stanovištních podmínek je třeba vhodně zařazovat osev ječmene ozimého, žita ozimého, případně i tritikale. V současné době jsou k dispozici výnosnější krmné odrůdy nejen ječmene jarního, ale i pšenice ozimé, které je třeba využívat na stanovištích, kde nelze u těchto obilnin dosáhnout jakostních parametrů pro potravinářské využití. Je zapotřebí volit tolerantnější druhy a odrůdy obilnin, které snášejí pozdní výsev (u ozimů i koncem října), jsou tolerantní k méně vhodným předplodinám a mají větší odolnost proti chorobám i proti poléhání. Maximálně je třeba uplatnit luskoviny, olejniny a podle stanovištních podmínek a možnostech odbytu produkce pěstovat i další tržní plodiny jako jsou mák, hořčice bílá, sója, rané brambory, ale i další netradiční plodiny (např. světlice barvířská, pohanka obecná aj.) Nezbytné je také zařazení meziplodin z různých čeledí, jako jsou vikvovité (luskoviny), hvězdnicovité (slunečnice, světlice barvířská), stružkovcovité (svazenka), rdesnovité (pohanka) a dalších, které rovněž obohacují strukturu pěstovaných plodin. Větší pestrostí pěstovaných plodin v osevním postupu se využije jejich kladného působení na výši a kvalitu výnosu a kompenzuje se absence víceletých jetelovin a dalších pícnin v plodinové struktuře.

9

4.3. Pěstování meziplodin Systematicky pěstované meziplodiny jsou důležitým biologickým intenzifikačním faktorem, neboť mají mnohostranný příznivý vliv na půdu, výši a kvalitu produkce rostlinné výroby. Za hlavní přínosy uplatňování meziplodin v soustavě hospodaření na půdě se považují: ¾ přísun organické hmoty do půdy ¾ příznivý vliv na půdní podmínky ¾ přerušovače obilních sledů ¾ odstraňování únavy půdy (alelopatické působení) ¾ posílení antifytopatogenního potenciálu půdy ¾ fytosanitární působení proti chorobám a škůdcům ¾ napomáhání regulaci zaplevelení porostu plodin ¾ omezování znečišťování povrchových a podzemních vod dusičnany Tento mnohostranný užitek meziplodin je třeba využít právě při hospodaření bez chovu hospodářských zvířat, kde může kompenzovat a eliminovat nastalé změny v hospodaření na půdě. Jako příklad lze uvést vliv hořčice bílé na zelené hnojení jako přerušovače v monokultuře ječmene jarního (viz tab. 2). Tab. 2 Vliv hořčice bílé na zelené hnojení na výnosy zrna jarního ječmene (t.ha-1) pěstovaného v monokultuře (STRNAD 1980) Varianta Výnosy zrna ječmene jarního - bez zeleného hnojení - zelené hnojení Zvýšení výnosu zrna ječmene jarního zeleným hnojením (%) x)

Pokusný rok 1977

1978

1979

1980

Průměr let

5,75 6,20

4,88 5,38

4,57 4,21

4,61 5,24

4,95 5,25

107,8

110,2

91,1 x)

113,7

106,1

velmi suchý podzim, zaoráno jen nepatrné množství biomasy hořčice bílé

Aby mohly meziplodiny plnit výše uvedené poslání, musí poskytovat dostatečnou jistotu jejich pěstování a dosahovat požadovanou produkci biomasy, tj. výnosy sušiny biomasy by měly být minimálně 1,5 t.ha-1. Výnosové výsledky některých meziplodin shrnují tab. 3 a 4. Pro realizaci výnosového potenciálu meziplodin je zapotřebí vytvořit potřebné podmínky a zajistit vhodnou pěstební technologii. 4.3.1. Půdně povětrnostní podmínky a výběr vhodných druhů meziplodin Pěstování meziplodin není půdními podmínkami nijak výrazně omezováno. Pouze v oblastech s těžkými nebo naopak velmi lehkými půdami se může tato okolnost promítnout do celkového rozsahu jejich pěstování. Na těžkých půdách je zakládání porostů strniskových meziplodin obtížnější. Rovněž na lehkých půdách, vzhledem k jejich slabé vododržnosti, může být negativně ovlivněno vzcházení, růst a výnos strniskových meziplodin. Proto na stanovištích s extrémními půdními podmínkami je nutno pečlivěji volit jednotlivé druhy meziplodin i způsoby zakládání porostů, které tyto extrémy lépe překonají.

10

Tab. 3 Výnosy čerstvé nadzemní biomasy některých meziplodin (BAIER - BAIEROVÁ 1985) Rozpětí produkce čerstvé biomasy (t.ha-1) 8 – 14 8 – 13 8 – 15 7 – 18 12 – 23 12 – 23 13 – 21 12 – 20 12 – 18 7 – 15 12 – 16 10 – 15 10 – 13 10 – 18 8 – 12

Plodina jetel bílý jetel švédský úročník bolhoj tolice dětelová hrách setý peluška vikev setá vikev panonská vikev huňatá řepka olejka řepice ozimá hořčice bílá pohanka obecná slunečnice svazenka vratičolistá

Tab. 4 Výnosy sušiny nadzemní biomasy (t.ha-1) některých strniskových meziplodin na různých stanovištích po obilninách - průměr let 1998 – 2000 (VACH - JAVŮREK 2000) Stanoviště

Plodina

Praha – Ruzyně 1)

Čáslav 2)

Tišice u Všetat 3)

2,15 2,03 1,85

3,02 2,33 2,10

2,71 2,09 2,00

2,12 1,80 1,84

2,57 1,92 1,89

1,80 2,18 1,33

Po pšenici ozimé: hořčice bílá svazenka vratičolistá ředkev olejná Po ječmeni jarním: hořčice bílá svazenka vratičolistá ředkev olejná x)

půdní typ:

x)

1)

hnědozem na spraši (HPJ 10, 11) šedozem na spraši (HPJ 09) 3) regozem na píscích a štěrkopíscích (HPJ 23) 2)

Klimatické podmínky, ale zejména průběh počasí, mají při pěstování především strniskových meziplodin významný vliv jak na jejich růst a vývoj, tak i na konečnou produkci. Podnebí ovlivňuje především délku meziporostního období, resp. délku vegetační doby zejména pro letní, strniskové i ozimé meziplodiny. Dostatečná délka vegetační doby (minimálně 6 - 8 týdnů) je prvořadou podmínkou výnosové jistoty. Vykazuje kladnou korelaci ke srážkám, neboť vytváří dostatečný časový prostor pro jejich přísun. Potřeba dešťových srážek pro uspokojivé výnosy strniskových meziplodin ve středoevropských 11

poměrech se pohybuje mezi 160 – 180 mm a teplota vzduchu, resp. suma průměrných denních teplot by měla činit kolem l 200 0C. V ČR na stanovištích v nižších polohách je k dispozici v době od srpna do konce října v průměru 140-165 mm srážkové vody a suma průměrných teplot vzduchu činí 1 150-1 250 °C. V podhorských oblastech se pak dešťové srážky za stejné období pohybují kolem 200 mm a suma průměrných denních teplot vzduchu je 1000 – 1100 0C. Při dostatečně dlouhé vegetační době jsou v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti tyto požadavky v běžných ročnících zabezpečeny. Na některých stanovištích, zejména v sušších oblastech, nebo na lehčích půdách, lze také využít ozimé meziplodiny, které ještě na jaře vegetují a tvoří biomasu. Lze je využívat především v souvislosti s ochrannými způsoby zakládání porostů do mulče později vysévaných jarních plodin, např. kukuřice a slunečnice. Výběr vhodných druhů (odrůd) meziplodin se zaměřuje především na letní a strniskové, případně ozimé. Při jejich výběru přihlížíme k požadavkům na stanovištní podmínky a k dosahované produkční schopnosti, ale také i k potlačování biotických škodlivých činitelů (např. patogenních mikroorganismů v půdě, živočišných škůdců). Rovněž se zohledňují poznatky s ověřováním meziplodin na různých stanovištích včetně použité agrotechniky, a to jak na základě dosažených výsledků výzkumných ústavů, odrůdových stanic ÚKZÚZ, tak i zemědělské praxe. Přehled současně povolených odrůd plodin našeho i zahraničního šlechtění uvádí „Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky“ vydaný ÚKZÚZ Brno. Běžné druhy plodin používané jako letní a strniskové meziplodiny včetně termínu výsevu, uvádí tab. 5. Tab. 5 Termíny výsevu a výsevky jednotlivých druhů letních a strniskových meziplodin Termíny výsevů letních a strniskových meziplodin (výsevek v kg.ha-1) Druhá polovina července hrách setý (170 – 220) bob obecný (180 – 200) směsky luskovin i se slunečnicí x) x)

První polovina srpna vikev setá (140 – 160) peluška (150 – 180) řepka olejka (10 – 12) směsky slunečnice x) s luskovinami a dalšími plodinami (brukvovité)

Druhá polovina srpna hořčice bílá (15 – 20) svazenka vratičolistá (12 – 15) ředkev olejná (18 – 25) pohanka obecná (50 – 80) různé směsky těchto plodin

volit odrůdy pícninářského charakteru

Pro účely strniskových meziplodin lze dále využít následující druhy plodin: ¾ Hořčice sareptská - snáší pozdní výsev, má mohutný a hluboko sahající kořenový systém, dobře potlačuje plevele, k dispozici jsou odrůdy Vittasso, Opaleska ¾ Řepka jarní - zakořeňuje do hloubky 45 - 85 cm, vytváří velké množství nadzemní biomasy, snáší podzimní mrazíky do -6 oC, výsevek 10-12 kg.ha-1, hodí se do směsek s hořčicí a pohankou, je registrováno 11 odrůd ¾ Světlice barvířská - není náročná na vláhové podmínky, výsevek 25-30 kg.ha-1, povolená odrůda Sabina ¾ Sléz přeslenitý - výsev v polovině srpna v dávce 12-15 kg.ha-1, povolená odrůda Dolina

12

4.3.2. Technologie pěstování meziplodin Základem úspěchu pěstování, zejména strniskových meziplodin, je založení porostu v co nejkratší době po sklizni obilniny při kvalitní přípravě půdy a setí. Založení porostu strniskových meziplodin se diferencuje podle toho, zda půjde o jejich okamžitý výsev po úklidu slámy obilnin, nebo o zapravení slámy s následným výsevem strniskových meziplodin. Po sklizni slámy obilnin lze za předpokladu nízkého strniště, bez hlubších kolejových stop na pozemku po sklizňových strojích a při slabém zaplevelení pozemku, půdu zpracovat na hloubku 10 – 15 cm radličkovými nebo talířovými kypřiči, které jsou opatřeny dalším nářadím pro ošetření oranice - urovnávací talíře, apod. Bezprostředně po takto provedené podmítce může následovat výsev strniskové meziplodiny. K radličkovým nebo talířovým kypřičům je možné připojit i jednoduché secí stroje pro zasetí strniskových meziplodin v jedné pracovní operaci se zpracováním půdy. Kde nejsou splněny výše uvedené podmínky, je třeba k přípravě půdy použít radličný podmítač a k setí je pak nejvhodnější využít secí kombinaci. Pokud se sláma na poli zaorává, je nutné zajistit její kvalitní rozdrcení a rovnoměrné rozprostření po povrchu a po aplikaci vyrovnávací dávky dusíku bezprostřední zapravení do půdy podmítkou na hloubku 10 – 15 cm, s následným urovnáním povrchu půdy a výsevem strniskové meziplodiny. Po zasetí strniskových meziplodin je vhodné pozemek uválet. Hnojení letních a strniskových meziplodin dusíkem Výše dávky dusíkatých hnojiv k těmto meziplodinám je závislá na řadě okolností, zejména na: ƒ stupni úrodnosti půdy ƒ úrovni hnojení N k obilnině a jejímu dosaženému výnosu (obsah reziduálního N v půdě po sklizni) ƒ druhu meziplodiny Podle literárních údajů činí u nevikvovitých plodin dávky N od 30 do 50 kg.ha-1. Na úrodných půdách při vysoké úrovni hnojení N k obilninám (zejména k pšenici ozimé) se hnojení N vynechává, neboť strniskové meziplodiny mají též za úkol snížit obsah (imobilizace) volných nitrátů v půdě a zamezit tak vyplavování N z půdy. Zaorávka biomasy letních a strniskových meziplodin na zelené hnojení Letní a strniskové meziplodiny zaoráváme co nejpozději na podzim. V zimním období se biomasa meziplodin pomalu rozkládá a snižuje se nebezpečí vyplavení dusíku do podzemních vod. Na lehkých půdách se obvykle biomasa zaorává hlouběji do 25 cm, na těžké půdě do 20 cm. Při dobře zapojeném porostu meziplodiny (vyšším nad 50 cm) se doporučuje před zaorávkou jeho uválení kotoučovými válci. Další údaje o využití meziplodin a jejich pěstování uvádí Zemědělská informace: VACH a kol. „Pěstování meziplodin v různých půdně-klimatických podmínkách ČR“ (2005). 4.3.3. Využívání meziplodin k omezování znečištění vod dusičnany V posledních letech je pěstování strniskových meziplodin jedním z opatření, napomáhající omezovat znečištění zejména podzemních vod dusičnany (na venkově pitné vody ve studních). Nespotřebovaný volný dusík v půdě po sklizni obilnin, zejména při použití vyšších dávek dusíkatých hnojiv, je imobilizován produkcí biomasy strniskových meziplodin

13

(viz tab. 6). Výše imobilizace je však závislá na průběhu počasí, především dešťových srážek v období červenec až říjen. To ovlivňuje jak intenzitu vyplavování dusíku z půdy, tak i výši výnosu biomasy strniskových meziplodin. Tab. 6 Výnosy nadzemní sušiny meziplodin (t.ha-1) a obsah NO3 – N na začátku listopadu v půdě po ozimé pšenici v roce 2000 Dávka N k ozimé pšenici ( kg.ha-1) 50 100 150 50 100 150 50 100 150

Výnosy sušiny meziplodin (t.ha-1)

Odčerpáno N z půdy výnosem meziplodiny (kg.ha-1) svazenka vratičolistá 1,8 49 2,9 89 ředkev olejná 1,7 43 2,5 81 hořčice bílá 2,9 79 4,6 137

Obsah NO3 - N (mg.kg-1) v hloubce půdy 0 - 30 cm 30 - 60 cm 3,60 6,79 6,05

2,93 4,68 5,06

3,16 3,62 3,94

1,90 2,17 2,10

3,61 4,54 2,97

1,58 3,06 1,83

4.3.4. Podpora pěstování meziplodin Od roku 2004 je pěstování meziplodin podporováno jako jedno z významných agroenvironmentálních opatření. Nejprve v rámci horizontálním plánu rozvoje venkova (HRDP), podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb., následně v rámci programu rozvoje venkova (PRV - EAFRD), podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Hlavním cílem tohoto dotačního titulu je ochrana půdy a životního prostředí. Zejména jde o zpomalení povrchového odtoku vody, omezení vodní a větrné eroze, snížení úniků dusíku do podzemních vod a zvýšení přísunu organické hmoty do půdy. V nařízení vlády č. 79/2007 Sb. jsou stanovena pravidla pěstování meziplodin: a. žadatel o dotaci vyseje v období od 20. června do 20. září samostatně (platí pro meziplodiny uvedené pod č. 8 až 21 v tabulce 7) nebo v období do 31. května současně s osevem plodiny na ochranu vzcházejícího porostu (platí pro meziplodiny uvedené pod č. 1 až 7 v tabulce 7) osivo meziplodiny v alespoň minimálním objemu výsevu na 1 ha, nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva b. žadatel v období od zasetí meziplodiny do 15. února následujícího kalendářního roku nebude porost mechanicky ani chemicky likvidovat nebo omezovat v růstu c. žadatel provede nejdříve 16. února a nejpozději 31. května kalendářního roku následujícího po roce zasetí meziplodiny zapravení porostu do půdy a následné založení porostu hlavní plodiny, nepoužije-li žadatel bezorebnou technologii pro výsev hlavní plodiny.

14

Tab. 7 Meziplodiny zařazené do dotačního titulu dle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. a jejich stanovené minimální výsevní množství Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Meziplodina

Minimální výsev (kg/ha) 12 12 100 40 40 30 + 20 20 20 10 60 40 20 10 30 15 20 120 10 50 50 podle poměrného zastoupení jednotlivých druhů ve směsi

srha laločnatá kostřava červená žito trsnaté (lesní) jílek mnohokvětý jílek jednoletý jílek jednoletý + jílek vytrvalý jílek vytrvalý hořčice bílá svazenka vratičolistá pohanka obecná slunečnice roční ředkev olejná řepka jarní světlice barvířská (saflor) sléz krmný lesknice kanárská peluška (hrách setý rolní) lnička setá lupina žlutá lupina bílá směsi výše uvedených druhů

5. VYUŽITÍ ZJEDNODUŠENÝCH (MINIMALIZAČNÍCH) ZPŮSOBŮ ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ POLNÍCH PLODIN Při pěstování zemědělských plodin především v podnicích bez chovu skotu je třeba při zakládání porostů využívat některé nové zjednodušené způsoby. Tyto zjednodušené způsoby zpracování půdy většinou umožňují oproti konvenčnímu způsobu rychlejší a kvalitnější přípravu seťového lůžka a jsou šetrnější k půdě při jejím obdělávání (spojování pracovních operací, výsev do nezpracované půdy). Ochranné způsoby zpracování půdy umožňují také využití mulče. Účinnost mulče v ochraně půdy se výrazněji projevuje při minimálně 30% pokrytí povrchu půdy rostlinnou biomasou. Mulč je tvořen především ze dvou zdrojů: - z posklizňových zbytků předplodiny - z nadzemní biomasy meziplodin

15

5.1. Některé zjednodušené a minimalizační způsoby zakládání porostů V současné době lze uplatnit celou řadu zjednodušených postupů zakládání porostů v závislosti na půdně-klimatických podmínkách, soustavě hospodaření na půdě, úrovni agrotechniky a vybavení zemědělských podniků potřebnými mechanizačními prostředky. U většiny zjednodušených technologií zakládání porostů plodin tvoří příprava půdy a setí nedílný celek. Bližší podrobnosti uvádí publikace ŠIMON – ŠKODA - HŮLA (1999) „Zakládání porostů hlavních polních plodin novými technologiemi.“ Obilniny K zakládání porostů pšenice ozimé po dobrých předplodinách, jako jsou např. luskoviny nebo řepka, se nabízí několik technologických variant zjednodušených postupů se zapravením posklizňových zbytků slámy do půdy nebo i ponecháním těchto zbytků na povrchu pozemku jako mulč. K zapravení posklizňových zbytků a likvidaci plevelů se po sklizni těchto plodin používají hlavně talířové kypřiče. K založení porostu ozimé pšenice je možné použít secí kombinaci, nebo jiné vhodné secí stroje. U varianty při ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy jako mulč se podle potřeby před setím aplikuje k umrtvení vzešlých plevelů a výdrolu např. herbicid Roundup Biaktiv nebo Rapid a k setí se používají secí stroje pro setí do nezpracované půdy. Po předplodině kukuřici na zrno, případně slunečnici, je nutno pro pšenici ozimou rozdrtit příliš vysoké strniště mulčovačem a rovnoměrně rozptýlit po poli. Seťové lůžko se připravuje talířovým nebo kombinovaným kypřičem. Na nezaplevelených pozemcích a bez hlubších kolejových stop po sklizňové technice je možno ozimou pšenici také vysévat vhodnými secími stroji přímo do nezpracované půdy. Při zakládání porostu pšenice ozimé po okopaninách se převážně jedná o přímý výsev do nezpracované půdy. Před setím stačí použít k urovnání pozemku těžší brány pro dodržení správné hloubky setí. Hlubší kolejové stopy po sklizňových strojích je však třeba urovnat talířovým nebo kombinovaným kypřičem tak, aby nedošlo k nadměrnému prokypření půdy. K setí je možno použít běžné secí stroje. Zakládání porostů ječmene jarního po okopaninách a kukuřici na zrno Po předplodině cukrovce se chrást mělce zapravuje do půdy (cca 15 cm) většinou talířovými kypřiči. Na jaře se uskuteční běžná předseťová příprava půdy a setí ječmene. Při jeho pěstování po bramborách se orba nahrazuje mělkým zpracováním půdy a na jaře se provádí běžná předseťová příprava půdy a setí. Po kukuřici na zrno a po slunečnici může větší množství posklizňových zbytků při vynechání orby vytvářet problémy s dobrým založením porostu. Proto je třeba tyto zbytky rozptýlit drtičem (mulčovačem) po poli a zpracovat půdu vhodnými kypřiči. Na jaře se výsev ječmene provede vhodnými secími stroji pro výsev do nezpracované půdy. Zakládání porostů ječmene jarního po ozimé pšenici V mnoha případech se využívají strniskové meziplodiny - jednak jako přerušovač obilnin v osevním postupu a také jako mulč při ochranném způsobu zpracování půdy. Podle intenzity výskytu ozimých nebo již vzcházejících plevelů je třeba před setím ječmene jarního aplikovat při silnějším zaplevelení neselektivní herbicid (Roundup Biaktiv nebo Rapid), případně provést mechanickou přípravu seťového lůžka vhodnými kypřiči.

16

Kukuřice na zrno V technologickém postupu pěstování kukuřice na zrno s využitím slámy obilních předplodin a strniskových meziplodin na zelené hnojení (náhrada za hnůj) se založení porostu na jaře provádí standardním způsobem. Je také možné uplatnit i variantu ochranného způsobu zpracování půdy (zejména na svažitých pozemcích), kde lze ozimé meziplodiny využít jako mulč, především v sušších podmínkách a při větším nebezpečí vodní eroze. Na jaře před setím je nutné jejich chemické umrtvení (Roundup, Touchdown, Mamba aj.). Výsev se provádí přesnými pneumatickými secími stroji typu Monosem, Becker Aeromat, Kinze, Gaspardo a dalšími. V poslední době se využívají secí stroje na přesné setí do mulče s adaptérem na zapravení minerálních hnojiv (např. John Deere, Max Emerge, nebo Kinze Planters). Hrách setý, příp. sója luštinatá Při zakládání porostu hrachu nebo sóji po obilnině je možno kromě konvenčního způsobu také využít následující postupy: - výsev do mulče vymrzajících strniskových meziplodin - výsev do povrchově zapravených posklizňových zbytků obilnin talířovými kypřiči (částečný mulč) na pozemcích bez víceletých plevelů Jak prokázal BIELEK (1984), hnojení slámou pod leguminózy nemá negativní vliv na vzcházení hrachu, ale dokonce zvyšuje symbiotickou fixaci N. Na jaře před setím do mulče strniskových plodin k likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace, je většinou nutná aplikace Roundupu. Použitím secích strojů do nezpracované půdy se lépe zajišťuje správné uložení osiva hrachu do požadované hloubky. Řepka olejka V posledních letech se kromě konvenčního způsobu zakládání porostu řepky olejky také uplatňují minimalizační postupy. K rozšiřování těchto technologií vedou nejen nižší náklady na založení porostu, ale i na těžších půdách obtížná zpracovatelnost ornice v letním období. Zjednodušené technologie rovněž umožňují dodržet požadavek na správný termín setí (nejpozději do 25. až 31.8). Ten je nezastupitelný z hlediska vytvoření dostatečného kořenového systému (tloušťka kořenového krčku 8-10 mm) a přízemní listové růžice (8-10 pravých listů), což má velký vliv na dobré přezimování a tím i ovlivnění výše výnosu semene řepky. Zjednodušené postupy přípravy půdy pro založení porostu řepky olejky spočívají jen ve zpracování vrchní vrstvy ornice do hloubky 10-12 cm za předpokladu malého množství posklizňových zbytků obilnin (nízké strniště, dokonalý úklid slámy). K povrchovému zpracování půdy ihned po sklizni obilnin je výhodné použít kombinovaný kypřič (šípové radličky + talíře + utužovací válec) nebo talířový kypřič + vláčení. Příprava lůžka pro osivo spočívá v použití kombinátoru s radličkovými branami s následujícím setím se zavláčením. Pokud secí stroj není vybaven zavlačovacími pruty, je lépe využít secí kombinaci, jako např. RAU- Rototiller, či některé další. Při vyšším výdrolu obilnin a výskytu plevelů je třeba na podzim počítat s aplikací graminicidů a dalších herbicidů.

17

Slunečnice Při zakládání porostu slunečnice po obilninách se na podzim většinou zaorává sláma a vysévají se strniskové meziplodiny na zelené hnojení. Na jaře se při klasické předseťové přípravě půdy používají vhodné kombinátory k prokypření ornice do hloubky 8 cm, s následným výsevem secími stroji Becker, Kinze, Kverneland aj. Je možné rovněž uplatnit i ochranný způsob zpracování půdy s využitím strniskových, příp. ozimých meziplodin jako mulče, zejména na stanovištích ohrožených vodní nebo větrnou erozí. Před setím slunečnice je třeba podle výskytu plevelů a stavu půdy provést jejich chemickou likvidaci nebo přípravu lůžka pro osivo zajistit vířivým kypřičem. Porostům plodin založeným zjednodušenými technologiemi je třeba během vegetace věnovat zvýšenou pozornost. Hlavně jde o regulaci zaplevelení (včas aplikovat účinné herbicidy) a optimalizaci výživného stavu porostů plodin, především dusíkatými hnojivy, při udržení jejich dobrého zdravotního stavu. Za těchto podmínek lze dosáhnout nejen stejné výnosové úrovně plodin jako při konvenčním způsobu pěstování (viz tab. 8), ale i úspory pracovního času a nižší spotřebu pohonných hmot, tzn. ekonomicky efektivnější produkci plodin. Některé příklady porovnání spotřeby nafty a přímých nákladů u konvenčního a zjednodušeného způsobu zakládání porostů polních plodin uvádí tab.9. Tab. 8 Výnosy některých plodin (t.ha-1) při ochranném zpracování půdy s využitím mulče

Plodina pšenice ozimá ječmen jarní

Předplodina

Způsob založení porostu (viz legenda) Konvenční Ochranný

Index k=100%

Zdroj

hrách

6,91

6,99 1)

101

VÚRV Piešťany

sója

5,42

5,78 2)

107

VÚRV Praha

kukuř. na zrno

6,14

5,97 3)

98

VÚRV Piešťany

pšenice ozimá

4,67

4,68 4)

100

VÚRV Praha

7,25

7,00 5)

97

ČZU Praha

kukuř. na zrno obilnina

Legenda: 1) Rozřezání hrachové slámy, částečné zapravení radličkovým kypřičem do půdy, předseťová příprava půdy vířivým kypřičem, setí běžným secím strojem. 2) Rozptýlení sójové slámy na povrchu půdy, výsev přímo do mulče secím strojem John Deere 750. 3) Rozdrcená kukuřičná sláma jako mulč, na jaře setí secím strojem Moore. 4) Úklid slámy, podmítka radličným pluhem, příprava seťového lůžka a výsev strniskové meziplodiny. Na jaře aplikace Roundupu, setí secím strojem John Deere 750. 5) Úklid slámy, hlubší podmítka radličným pluhem, příprava půdy a setí svazenky vratičolisté jako strniskové meziplodiny. Na jaře výsev secím strojem Becker DT do mulče s páskovou aplikací herbicidu.

18

Tab. 9 Porovnání spotřeby nafty a přímých nákladů konvenčního způsobu zakládání porostů plodin se zjednodušenými způsoby Konvenční způsob Zjednodušený způsob Úspora při zjednod. způsobu Plodina

pšenice ozimá

spotřeba přímé nafty náklady (l.ha-1) (Kč.ha-1) 42,0

2 390

45,0

2 510

66,7

3 750 x)

45,0

2 510

39,7 65,7

2 400 3 860 x)

ječmen jarní kukuřice na zrno hrách setý řepka olejka slunečnice

spotřeba nafty (l.ha-1)

přímé náklady (Kč.ha-1)

22,0 (1) 9,8 (2) 24,8 (3) 25,1 (4) 16,5 (5) 46,6 (6) 23,4 (7) 24,8 (8) 23,1 (9) 18,5 (10) 41,3 (11)

1 450 940 1 850 1 730 1 280 2 950 1 660 1 850 1 670 1 465 2 960

přímých nákladů

nafty (l.ha-1) 20,0 32,2 20,2 19,9 28,5 20,1 43,3 20,2 21,9 21,2 24,4

(%) (Kč.ha-1) (%) 48 77 45 44 63 30 85 45 49 53 37

940 1 450 660 780 1 230 800 2 090 650 850 930 1 900

40 61 26 31 49 21 56 26 33 40 49

Legenda : (%) úspora při zjednodušeném způsobu oproti běžnému konvenčnímu způsobu zakládání porostů x) střední orba se zaorávkou hnoje Pozn.: Přímé náklady u obou způsobů založení porostů se mohou zvyšovat se stále rostoucí cenou nafty

Postupy zjednodušeného způsobu založení porostů: 1) podmítka, předseťová příprava půdy s aktivně poháněnými pracovními nástroji spojená se setím 2) přímé setí do nezpracované půdy nebo do mulče 3) podmítka + příprava seťového lůžka, výsev strniskové meziplodiny, na jaře výsev do mulče bez předseťové přípravy půdy (případné zaplevelení umrtvit chemicky) 4) zapravení slámy do půdy opakovaným použitím kypřičů na jaře výsev bez předseťové přípravy (případně zaplevelení umrtvit chemicky) 5) po okopaninách prokypření s urovnáním kolejových stop, na jaře setí bez přípravy půdy vhodnými secími stroji 6) zaorávka slámy hlubší podmítkou, příprava půdy a výsev strniskových meziplodin na zelené hnojení a jeho zaorávka, na jaře předseťová příprava půdy kombinátorem a výsev pneumatickými secími stroji 7) kypření půdy dlátovým kypřičem do hloubky 20 cm, příprava půdy a výsev meziplodiny (strniskové, resp. ozimé) na jaře výsev do mulče meziplodin (ozimé meziplodiny umrtvit chemicky) 8) stejné jako způsob 3 u jarního ječmene, na jaře předseťová příprava půdy vířivým kypřičem, setí 9) zpracování půdy kombinovaným kypřičem, na jaře příprava půdy vířivým kypřičem a setí 10) zpracování půdy radličkovým kypřičem, předseťová příprava půdy vířivým kypřičem, setí 11) kombinovaný kypřič, výsev strniskových meziplodin a jejich zaorávka na zelené hnojení, na jaře předseťová příprava půdy kombinátorem a setí 19

5.2. Strojní vybavení pro zakládání porostů zjednodušenými způsoby Předpokladem pro uplatňování zakládání porostů novými zjednodušenými způsoby je vhodné strojní vybavení v zemědělských podnicích Jedná se o: a) stroje na mělké zpracování půdy po sklizni plodiny b) stroje na zpracování půdy před setím plodin c) secí stroje a) Stroje na mělké zpracování půdy po sklizni plodiny Jsou to především radličkové kypřiče, např. Farmet řada G a GX, Farmet Hurikán HX 600 PSVN, Ostroj Merkur, Lemken, Horsch Tiger, Kuhn Mixter 100 aj., dále talířové kypřiče, jako jsou Amazone BBG Taurus, Dowlands, Rabe aj. Moderní radličkové a talířové kypřiče jsou opatřeny válci různé konstrukce, které nahrazují samostatné operace ošetření zpracované půdy. K těmto strojům je možné připojit jednoduché secí stroje pro zasetí např. strniskových plodin. V současné době jsou na trhu i kombinované kypřiče, kde jsou v přední části umístěny radličkové pracovní orgány, za kterými následuje talířové ústrojí. Tyto stroje lze použít např. pro přípravu půdy pro zakládání porostů strniskových meziplodin. Na trhu je např. k dispozici kombinovaný kypřič Kverneland CLC, který je vhodný pro použití v minimalizačních technologiích i při klasickém zpracování půdy. b) Stroje na zpracování půdy před setím plodin Jedná se o kypřiče s aktivně poháněnými pracovními nástroji: ƒ vířivé kypřiče se svislou osou rotace (např. Amazone, Kverneland, Kuhn, Lely a další) ƒ kypřiče s příčným vodorovně uloženým hřebovým nebo nožovým rotorem (Rau, Dutzi aj.). Kypřiče s aktivně poháněnými pracovními nástroji jsou běžně spojovány se secími stroji do tzv. „secí kombinace“. Na trhu jsou např. k dispozici secí kombinace Kverneland, Accord, Amazone, Rabe, Pöttinger, Terrasem 4 000, Väderstad a mnohé další. Tyto stroje umožňují větší operativnost především při jarní předseťové přípravě půdy a při dodržení agrotechnické lhůty setí. c) Secí stroje Pro zakládání porostů obilnin a dalších zrnin do nezpracované půdy nebo se zvýšeným množstvím rostlinných zbytků (mulče) na povrchu půdy se používají především secí stroje s: ƒ kotoučovými secími botkami, např. John Deere 750 A, aj. ƒ dlátovými botkami, např. Dutzi CP se současnou aplikací minerálních hnojiv ƒ šípovými řeznými radličkami, např. Horsch Concord CO, Horsch Pronto 4DC nebo od tuzemské firmy Farmet BSK 300, 450, 600 a zejména poslední model Farmet Excelent ƒ pro kombinované zpracování půdy a setí jsou prodávány nejnovější stroje Kuhn Fastliner (pracovní záběr 3, 4 a 6 m) a Amazone Cirrus (s pracovním záběrem 8 a 9m). V posledních letech jsou na trhu další stroje, např. Pöttinger, Köckerling AT a Ultima, Väderstad – Rapid A, Great Plants NTA 2000, Roger Maxidrill.

20

Pro přímý výsev velkosemenných plodin (kukuřice, cukrovka) do mulče meziplodin se používají secí stroje Becker DT, Gaspardo, Rau, Kinze a další. Uvedené stroje jsou běžně k dispozici u řady českých prodejců zemědělské techniky, jsou předváděny na výstavách (Agrokomplex, Země živitelka, aj.), na různých akcích pro zemědělskou veřejnost, např. při polních dnech jsou prezentovány ukázky přímo při práci na poli. Novinky jsou často inzerovány v zemědělských odborných časopisech (Zemědělec, Agromagazín, Úroda, Farmář aj.). 6. PLODINOVÉ STRUKTURY PŘI HOSPODAŘENÍ BEZ CHOVU ZVÍŘAT Plodinové struktury musejí především zajišťovat: ¾ nezbytnou pestrost (diverzitu) pěstovaných plodin ¾ požadovaný přísun organické hmoty do půdy; podle druhu půdy a struktury plodin je třeba, aby v průměru osevního postupu činil roční přísun organických látek ve statkových hnojivech 1,8-2,2 t OL.ha-1 ¾ optimální pěstební technologii a dodržování agrotechnické kázně Plodinové struktury rostlinné výroby při hospodaření bez chovu skotu naleznou uplatnění hlavně v našich úrodných oblastech s vysokým produkčním potenciálem půdy (nad 70 bodů), tj.v zemědělské výrobní oblasti kukuřičné a řepařské. 6.1. Zemědělská výrobní oblast kukuřičná Návrh 1. Struktura plodin s výraznou specializací na pěstování kukuřice na zrno PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

30

Ječmen jarní

30

Kukuřice na zrno

40

Možné schéma osevního postupu 1. Kukuřice na zrno se zapravením posklizňových zbytků kypřiči 2. Ozimá pšenice + jarní ječmen + strniskové nebo ozimé meziplodiny 3. Kukuřice na zrno 4. Ječmen jarní 5. Ozimá pšenice se zaorávkou slámy + ozimé meziplodiny

Poznámky: • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 2,2 t.ha-1 • možná variabilita osevních ploch pšenice ozimé a ječmene jarního • 40 % zastoupení meziplodin

21

Návrh 2. Struktura plodin s pěstováním olejnin PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

30 - 35

Ječmen jarní

25 - 30

Kukuřice na zrno

20

Řepka olejka

10

Slunečnice

10

Možné schéma osevního postupu 1. Řepka olejka + slunečnice sláma řepky jako mulč 2. Pšenice ozimá + strniskové meziplodiny na zelené hnojení nebo jako mulč 3. Kukuřice na zrno 4. Pšenice ozimá + ječmen jarní, strniskové meziplodiny 5. Ječmen jarní, zaorávka slámy pod slunečnici

Poznámky: • přísun organických látek do půdy během osevního postupu 2,3 t.ha-1 • možná variabilita osevních ploch pšenice ozimé, ječmene jarního, ale hlavně olejnin (řepka a slunečnice) • 40 % zastoupení meziplodin Návrh 3. Struktura plodin s pěstováním obilnin, luskovin a slunečnice PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

30

Ječmen jarní Kukuřice na zrno Hrách (sója)

30 10

Slunečnice

10

20

Možné schéma osevního postupu 1. Hrách (sója) nebo slunečnice + sláma luskovin jako mulč 2. Pšenice ozimá + strnisková meziplodina 3. Ječmen jarní se zaorávkou slámy + strnisková meziplodina 4. Kukuřice na zrno 5. Pšenice ozimá, ječmen jarní se zaorávkou slámy pod slunečnici + strniskové meziplodiny

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch pšenice ozimé a ječmene jarního a také hrachu (sóji) a slunečnice • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 2,0 t.ha-1 • 10 % zastoupení leguminóz na orné půdě • 50 % zastoupení meziplodin

22

6.2. Zemědělská výrobní oblast řepařská Návrh 1. Struktura plodin s vyšším % pěstování cukrovky PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

20

Ječmen jarní Hrách Řepka olejka

40 6 14

Cukrovka

20

Možné schéma osevního postupu 1. Ječmen jarní se zaorávkou slámy + strniskové meziplodiny na zelené hnojení 2. Cukrovka se zaorávkou chrástu 3. Ječmen jarní 4. Hrách, řepka olejka + mulč slámy (možné částečné zapravení talířovými kypřiči) 5. Pšenice ozimá + jarní meziplodiny pro ječmen

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch pšenice ozimé a ječmene jarního, případně řepky olejky a hrachu • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 1,7 t.ha-1 • 6 % zastoupení leguminóz na orné půdě (případně větší) • 20 % zastoupení meziplodin Návrh 2. Struktura plodin s pěstováním obilnin včetně kukuřice na zrno, luskovin a slunečnice PLODINA Pšenice ozimá Ječmen jarní Kukuřice na zrno

Zastoupení plodin na orné půdě (%) 34 41 12

Hrách (sója)

8

Slunečnice

5

Možné schéma osevního postupu 1. Kukuřice na zrno, slunečnice 2. Ječmen jarní 3. Pšenice ozimá + strnisková meziplodina 4. Ječmen jarní + hrách, sláma jako mulč pro pšenici ozimou 5. Pšenice ozimá se zaorávkou slámy + strniskové meziplodiny 6. Ječmen jarní se zaorávkou slámy + strniskové meziplodiny na zelené hnojení, případně jako mulč

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch hrachu (sóji), slunečnice a kukuřice na zrno • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 1,8 t.ha-1 • 8 % zastoupení leguminóz na orné půdě • 50 % zastoupení meziplodin

23

Návrh 3. Struktura plodin s vysokým podílem luskovin na středně úrodných půdách PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

34

Ječmen jarní Hrách Sója

33 13 20

x)

Navržené schéma osevního postupu 1. Hrách, sója (řepka olejka x) + sláma jako mulč pro pšenici ozimou 2. Pšenice ozimá + strniskové meziplodiny 3. Ječmen jarní se zaorávkou slámy

Je možné pěstování i řepky olejky maximálně do 15%. Řepkovou slámu použít jako částečný mulč mělkým zapravením do půdy talířovými kypřiči.

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch hrachu a sóji, případně řepky olejky • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 2,0 t.ha-1 • 33 % zastoupení leguminóz na orné půdě • možné 33 % zastoupení meziplodin Návrh 4. Struktura plodin s vyšším zastoupením olejnin PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

30

Ječmen jarní Ječmen ozimý Řepka olejka Slunečnice (mák)

28 14 14 14

Navržené schéma osevního postupu 1. Řepka olejka, mulč slámy částečně zapravený talířovými kypřiči 2. Pšenice ozimá + strnisková meziplodina 3. Ječmen jarní, zaorávka slámy 4. Slunečnice (mák) 5. Pšenice ozimá 6. Ječmen ozimý + zaorávka slámy, strnisková meziplodina 7. Ječmen jarní

Poznámky: • přísun organických látek do půdy 1,74 t.ha-1 • možná variabilita osevních ploch slunečnice a máku • 30 % zastoupení meziplodin

24

Návrh 5. Struktura plodin s vyšším pěstováním luskovin a raných brambor na lehčích půdách s možností využití závlahy PLODINA Pšenice ozimá Ječmen ozimý

Zastoupení plodin na orné půdě (%) 25 25

Ječmen jarní

25

Hrách (sója) Brambory rané, košťáloviny, karotka

10 15

Možné schéma osevního postupu 1. Hrách (sója) + zaorávka slámy jako mulč + brambory rané + košťáloviny + karotka 2. Pšenice ozimá, zaorávka slámy + strniskové meziplodiny na zelené hnojení 3. Ječmen jarní 4. Ječmen ozimý se zaorávkou slámy + strniskové meziplodiny jako mulč pro luskoviny

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch hrachu, sóji a raných brambor • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 2,4 t.ha-1 • 10 % zastoupení leguminóz na orné půdě • 35 % zastoupení meziplodin

Návrh 6. Struktura plodin s pěstováním řepky olejky a poloraných brambor na půdách s dobrou úrodností PLODINA

Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Pšenice ozimá

25

Ječmen jarní

25

Ječmen ozimý Řepka olejka Brambory

25 15 10

Možné schéma osevního postupu 1. Brambory, řepka olejka + mělké zapravení řepkové slámy do půdy 2. Pšenice ozimá se zaorávkou slámy + strnisková meziplodina 3. Ječmen jarní 4. Ječmen ozimý se zaorávkou slámy + strnisková meziplodina pro brambory

Poznámky: • možná variabilita ploch brambor a řepky olejky • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 1,9 t.ha-1 • 50 % zastoupení meziplodin

25

Návrh 7. Struktura plodin s pěstováním hrachu a olejnin PLODINA Pšenice ozimá

Zastoupení plodin na orné půdě (%) 34

Žito ozimé

16

Ječmen jarní

17

Hrách

9

Řepka ozimá Hořčice bílá Mák

16 2 6

Možné schéma osevního postupu 1. Hrách + mulč hrachové slámy, mák 2. Pšenice ozimá se zaorávkou slámy + strnisková meziplodina 3. Ječmen jarní 4. Řepka olejka, hořčice bílá, řepková sláma mělce zapravená talířovými kypřiči 5. Pšenice ozimá 6. Žito ozimé + strnisková meziplodina

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch hrachu a máku • možná variabilita osevních ploch řepky ozimé a hořčice bílé • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 1,5 t.ha-1 • 9 % zastoupení leguminóz na orné půdě • 33 % zastoupení meziplodin

6.3. Zemědělská výrobní oblast bramborářská Návrh 1. Struktura plodin s vysokou specializací na pěstování brambor na půdách s dobrou úrodností

PLODINA Pšenice ozimá

Zastoupení plodin na orné půdě (%) 34

Ječmen jarní

33

Brambory

33

Možné schéma osevního postupu 1. Brambory 2. Pšenice ozimá, ječmen jarní + strnisková meziplodina 3. Ječmen jarní se zaorávkou slámy + strnisková meziplodina na zelené hnojení

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch pšenice ozimé a ječmene jarního podle doby sklizně brambor • přísun organických látek do půdy během osevního postupu je 2,0 t.ha-1 • 66 % zastoupení meziplodin

26

Návrh 2. Struktura plodin s vyšším zastoupením obilnin na půdách s dobrou úrodností Zastoupení plodin na orné půdě (%)

Možné schéma osevního postupu

Pšenice ozimá

30

1. Brambory, řepka ozimá s mělkým zapravením slámy do půdy talířovými kypřiči

Žito ozimé Ječmen jarní Hrách Řepka olejka

5 35 5 15

Brambory

10

PLODINA

2. Pšenice ozimá se zaorávkou slámy + strnisková meziplodina 3. Ječmen jarní, hrách + sláma jako mulč 4. Pšenice ozimá, žito ozimé, ječmen jarní se zaorávkou slámy + strniskové meziplodiny pro brambory

Poznámky: • možná variabilita osevních ploch brambor a řepky olejky • přísun organických látek do půdy během osevního postupu činí 2,1 t.ha-1 • 50 % zastoupení meziplodin Při zavádění uvedených návrhů jednotlivých plodinových struktur je třeba zvažovat dosahované výnosy pěstovaných plodin, cenové relace za produkci a ekonomické parametry pěstebních technologií. Z ekonomického hlediska je nutné zejména u zrnin maximálně využívat zakládání porostů zjednodušenými způsoby. Kromě úspor přímých nákladů jsou tyto způsoby ekonomicky efektivní ve snížení počtu pracovníků, v časově úspornějším zvládnutí pracovních operací při současném dodržení agrotechnické kázně. Tím lze dosáhnout vyšších výnosů plodin a celkově vyšší rentability rostlinné produkce zemědělského podniku či na farmě. V zemědělské výrobní oblasti kukuřičné má pěstování kukuřice na zrno vzhledem k dosahovaným výnosům zrna (7 až 8 t.ha-1), vysoké realizační ceně a dobrým odbytovým podmínkám příznivou perspektivu pro zvyšování její plochy. Rovněž pěstování slunečnice může být u nových výkonných odrůd ekonomicky výhodné s ohledem na růst cen za produkci. V těchto příznivých stanovištních podmínkách teplejších oblastí je třeba také zvažovat i pěstování sóji. V zemědělské výrobní oblasti řepařské jsou vzhledem ke stále vyšší poptávce po obilninách k energetickému i dalšímu nepotravinářskému využití limitujícím faktorem plochy ozimé pšenice, jarního i ozimého ječmene, ozimého žita a také triticale. Plochy cukrovky pro výrobu cukru jsou dány produkčními kvótami EU. Rozšířené plochy pěstování cukrovky by mohly být (stejně jako u brambor) využity pro její zpracování na výrobu bioetanolu, biobutanolu i dalších produktů, tak i pro jejich energetické a nepotravinářské využití. Vzhledem k současné tendenci růstu cen olejnin a očekávanému využití nových pěstebních technologií lze předpokládat i lepší ekonomické výsledky jejich pěstování a tím i reálně vyšší zastoupení ve struktuře plodin. Jde zejména o významnou roli řepky olejky v osevních sledech, ale i dalších olejnin, např. hořčice bílé či máku. Zařazování hrachu setého do plodinových struktur je často neziskové, především s ohledem na kolísající výnosy zrna a nízkým realizačním cenám za produkci. V osevních postupech se však kladně promítá jeho vysoká předplodinová hodnota.

27

V zemědělské výrobní oblasti bramborářské je větší specializace na pěstování brambor závislá jak na dosahovaných výnosech hlíz, tak na zajištění smluvního odbytu a zpeněžení produkce. Vyšší zastoupení obilnin je vhodné doplnit pěstováním řepky olejky či dalších olejnin, příp. luskovin. Tyto uvedené návrhy osevních postupů jsou určitým vodítkem možného zastoupení plodin na orné půdě. Podle stanovištních podmínek, výrobních možností jednotlivých podniků či farem a vývoji cen za jednotlivé komodity je možno uplatnit i další plodinové struktury. 7. ZÁVĚR Závěrem je třeba zdůraznit, že za současných podmínek při hospodaření na půdě bez chovu zvířat má pro zemědělské podniky a farmy zásadní význam správně zvolená skladba pěstovaných plodin, která bude i ekonomicky efektivní. To znamená uplatnit odpovídající plodinové struktury, schopné eliminovat nastalé negativní dopady do hospodaření na půdě a současně zajišťovat efektivnost pěstovaných plodin. Rovněž je důležité správné střídání plodin, umožňující pěstování meziplodin a aplikaci vhodných statkových hnojiv rostlinného původu (zaorávka slámy, zelené hnojení). Podle možnosti zemědělských podniků je třeba maximálně uplatňovat zjednodušené způsoby zakládání porostů polních plodin s využitím moderních mechanizačních prostředků. Současně je třeba inovovat pěstitelská opatření a hledat nové aktivity, které povedou ke zlepšení soustavy hospodaření a prosperitě zemědělských podniků. 8. POUŽITÁ LITERATURA BAIER, J.- BAIEROVÁ, V.: Abeceda výživy rostlin a hnojení. SZN Praha, 1985, 364 s.. BIELEK, P.: Dusík v pôdě a jeho prameny. Nakladatelství Príroda, Bratislava, 1984, 135 s. KLÍR, J.: Setrvalé zemědělství. Stud.Inform., ÚZPI Praha, ř. Rostl.Výr., 1997, č.2, 40 s. KUBÁT, J.: Udržování vyrovnané bilance organické hmoty v půdě. ÚZPI Praha, 1999, 30 s. JAVŮREK, M.- VACH, M.: Vliv půdoochranného založení porostu jarního ječmene na jeho produkci v podmínkách vláhového deficitu. Sborník z konference „Nové poznatky v pěstování, šlechtění a ochraně rostlin“. Brno, 9.-10.11.2004, s. 459-464. NEUBERG, J. a kol.: Komplexní metodika výživy rostlin. ÚVTIZ Praha, 1990, č.1, 320 s. PROCHÁZKOVÁ, B. a kol.: Organické hnojení při hospodaření bez živočišné výroby. Zemědělské informace ÚZPI Praha, 2001, č.14, 29 s. STRNAD, P.: Studium možnosti regenerace půdní úrodnosti jako důsledek jejího jednostranného vyčerpání. Závěr. zpráva VÚRV Praha-Ruzyně, 1980, 58 s. ŠIMON, J.: Zelené hnojení a jeho využití v současné rostlinné výrobě. Agromagazín, 2004, č.3, s.26-29. ŠIMON, J.- ŠKODA, V.- HŮLA, J.: Zakládání porostů hlavních polních plodin novými technologiemi. MZe ČR, Agrospoj Praha, 1999, 78 s. ŠKARDA, M.: Hospodaření s organickými hnojivy. SZN Praha, 1982, 328 s. VACH, M. - JAVŮREK, M.: Využití strniskových meziplodin v ochranných způsobech zpracování půdy. Sborník z konference „Využití různých systémů zpracování půdy při pěstování rostlin“. VÚRV Praha–Ruzyně, 7.-8.6.2000, s.145-148. VACH, M. - JAVŮREK, M.- ŠIMON, J.: Rostlinná výroba bez chovu skotu. Zemědělec, ročník XII., č.27, 28.6.2004, s.24-25. VACH, M. a kol.: Pěstování meziplodin v různých půdně klimatických podmínkách České republiky. Zeměd.. Inform. Praha, ÚZPI 2005, 36 s.

28

Autor:

Ing. Milan Vach, CSc., Ing. Miloslav Javůrek, CSc., Doc. Ing. Josef Šimon, CSc., Ing. Jan Klír, CSc.

Název:

Hospodaření na půdě bez chovu zvířat

Vydal:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Sazba, tisk:

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Náklad:

250 ks

Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autora:

[email protected]

Autor fotografií: Ing. Miloslav Javůrek, CSc. © Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-28-7

Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i. 2007