Jak řešit případné předlužení obcí

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

12/2009 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e - m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 17. R O Č N Í K

Z OBSAHU:

XII. finanční konference

Jak řešit případné předlužení obcí

Z jednání Předsednictva

Meziobecní spolupráce jako obrana proti slučování obcí

Vážené primátorky a starostky, vážení primátoři a starostové, dovolte, abych Vám v závěru roku, stejně tak jako v minulosti, připomněl alespoň velmi stručně hlavní aktivity, které Kancelář našeho Svazu v roce 2009 zajišťovala a kterých jste se buď osobně zúčastnili nebo jste u nich alespoň zaregistrovali potenciální dopad na práci v samotných městech a obcích. O drtivé většině sice v průběhu roku přinesl zmínky náš InS, shrnutí však dává komplexní přehled, představu o objemu svazové práce. Na poli domácím byl rok zahájen obvyklými krajskými setkáními, kterých se zúčastnilo celkem 1207 představitelů obecních samospráv. Jejich program byl standardně zaměřen na aktuální legislativu, ale také na přípravu nadcházejícího Sněmu. V dubnu se uskutečnil mezinárodní veletrh URBIS INVEST a v jeho rámci již XVI. kongres starostů a primátorů. Koncem května se v Karlových Varech konala nejvýznamnější svazová akce – XI. Sněm. Velmi pozitivně na účastníky Sněmu zapůsobily zejména proslovy premiéra Jana Fischera i ministra financí Eduarda Janoty. Ujištění ministra Janoty o splnění svazového požadavku dorovnat obcím I. a II. typu výkon přenesené působnosti o 2 mld. Kč v roce 2010 a o další 2 mld. v roce 2011 pak byly starosty vnímány jako potvrzení úspěšné práce Svazu. Škoda jen, že celkový počet delegátů nedosáhl 50 %, a tudíž nemohlo být schváleno snížení členských svazových příspěvků pro kategorii městysů. Tento úkol proto čeká příští Sněm. Dne 27. července se sešlo vedení Svazu k dalšímu jednání s členy vlády ČR. Pro jednání jsme připravili obsáhlý materiál, který byl vodítkem pro prodiskutování nejzávažnějších témat, včetně poté schválených

návrhů řešení. Poslední významnou akcí byla XII. celostátní finanční konference, o níž se podrobněji dočtete uvnitř zpravodaje. Zvláštní pozornost zasluhují i aktivity, které Kancelář Svazu připravovala v tomto roce v souvislosti s předsednictvím ČR Radě EU. Chronologicky prvou byl URBAN DAY, akce zaměřená na problematiku měst, připravená z iniciativy předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka jako europoslance. Následovalo setkání generálních sekretářů národních asociací sdružených v Radě evropských municipalit a regionů (CEMR) a poté březnový Evropský summit regionů a měst. V dubnu se svazová delegace zúčastnila jednání sněmu CEMR ve švédském Malmö, kde v rámci aktivity LOCAL TRIO podepsala společnou deklaraci s Francouzi a Švédy o důležité roli samospráv. Červnová Evropská konference o sociálních službách výčet předsednických akcí uzavřela. V roce 2009 pokračovala také spolupráce s partnerskými asociacemi. V říjnu se konalo společné jednání předsednictev našeho a slovenského svazu v Uherském Brodě a v listopadu Oldřich Vlasák přijal v Praze reciproční návštěvu nizozemské asociace VNG, o níž se více dozvíte z příspěvku v tomto čísle Informačního servisu.

Vážené primátorky a starostky, vážení primátoři a starostové, zcela jistě si nejenom vy, ale i my v Kanceláři Svazu myslíme, že po tolika letech práce pro samosprávu nás sotva dokáže něco překvapit. Dopad celosvětové hospodářské krize na daňové příjmy obcí je ale přeci jenom šokující. Zvláště proto, že po roce 1989 jsme si navykli na nepřetržitý růst ekonomiky, a tím i daňových příjmů. Tlak Svazu na „spravedlivější přerozdělení“ daní a řešení problémů s nedostatkem financí obecně byly běžnou součástí svazové práce. V letech hojnosti jsme mohli v našem InS přinášet zprávy o dílčích úspěších, kterých jsme na poli finančním vůči státu vybojovali, rok 2009 je však absolutně jiný. Veřejná správa se ocitá na stejné lodi nedostatku. Také stát a kraje nemají z čeho brát, musí šetřit. Ještě více nepříjemné přitom je, že negativní dopady přetrvají až do roku příštího, volebního. Přesto pevně věřím, že i v příštím roce dokážeme pod hlavičkou Svazu společně pokračovat v úspěšné obhajobě zájmů měst a obcí. K tomu všemu si musíme vzájemně popřát mnoho zdaru. Dovolte mi proto závěrem, abych Vám jménem Kanceláře Svazu i jménem svým popřál klidné, příjemné a tedy šťastné Vánoce a na poli pracovním i soukromém vše nejlepší. Jaromír Jech

Aktuality ve zkratce l

Dny malých obcí 3. listopad 2009 Vyškov, 10. listopad 2009 Praha Program Dnů se tradičně skládal z bloků jednotlivých ministerstev. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj seznámili posluchače s aktuálními informacemi týkajícími se Programu obnovy venkova a programu Podpora bydlení. Upozornili, že ministerstvo k 11. listopadu 2009 vyhlašuje podprogramy na rok 2010, v rámci kterých budou poskytovány dotace na podporu regenerace panelových sídlišť, podporu výstavby technické infrastruktury, výstavby podporovaných bytů a oprav domovních olověných rozvodů. Lhůta pro doručení žádostí o dotaci končí 1. února 2010. Zastoupeno bylo pochopitelně také ministerstvo financí. V Praze vystoupil náměstek ministra Bohdan Hejduk. Konstatoval, že daňové příjmy budou letos ve srovnání s rokem 2008 plněny zhruba na 88 %, největší propad se očekává u daně z příjmů právnických osob. Saldo v hospodaření obcí za rok 2009 by mělo činit – 14,7 mld. Kč. Mírné zlepšení ekonomiky lze očekávat v roce 2010, kdy by deficit měl představovat už jen 3,2 mld. Kč. Příští rok bude ale zřejmě pro obce a města z pohledu financování nejdramatičtější. Ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování ministerstva financí Jan Zikl, který byl jedním z hlavních řečníků ve Vyškově, nabádal starosty k obezřetnosti při plánování investičních akcí. Odmítl provedení radikálních změn v rozpočtovém určení daní, které ve svém projevu krátce předtím obhajoval předseda Sdružení místních samospráv Josef Bartoňek. Sdělil, že ministerstvo financí upřednostňuje, stejně jako Svaz měst a obcí, cestu evoluce, nikoli revoluce. Zásadní jednání ohledně RUD budou vedeny až po volbách, přičemž v potaz

bude nutno brát i vývoj finanční a hospodářské situace. Blok ministerstva vnitra byl z velké části věnován aktuálnímu tématu datových schránek a řešení spisové služby na úřadech. Přítomní byli seznámeni s praktickými zkušenostmi statutárního města Kladna a ve Vyškově pak ještě Miroslavou Kašpárkovou informováni o intenzivní spolupráci Svazu na utváření koncepce čerpání finančních prostředků z Integrovaného operačního programu (IOP), konkrétně na výzvě 04, která se týká technologických center obcí s rozšířenou působností. V Praze za Svaz měst a obcí vystoupila Jaroslava Kypetová, která se ve svém příspěvku věnovala nadcházejícím změnám v účetnictví obcí. l

Vesnice roku 2010 8. listopad 2009, Praha V listopadu se sešli vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku i zástupci spolupořádajících institucí na ministerstvu pro místní rozvoj, aby projednali podmínky soutěže pro příští rok. Shodli se na tom, že kritéria, přestože jsou dosti přísná, budou ponechána, vyhovuje i harmonogram soutěže. K víceméně technické úpravě dojde při jmenování členů hodnotitelských komisí, členy by měl jmenovat předseda komise na základě nominace vyhlašovatelů. Krajské komise mají být 10členné, celostátní pak 11členná. Delší diskuse byla vedena ohledně oceňování vítězů. Bylo dojednáno, že zlaté stuhy se budou nově předávat vítězům krajských kol přímo na kraji, při celostátním vyhlašování pak zástupci vítězných obcí obdrží diplom a případně jiné symbolické ocenění. Negativně ale byla vnímána určitá asymetrie při oceňování ostatních stuh. Dvě z nich jsou zvlášť honorovány a mají i celostátního vítěze. Jedná se o zelenou a oranžovou stuhu, kde se prezentují ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. Zuzana Dvořáková z MZe uvedla, že vítěz oranžové stuhy na kraji získává od jejich ministerstva 600 tisíc Kč, vítěz celostátní pak 800 tisíc. Modré a bílé stuhy, za kterými je ale mnohem více usilovné práce, však žádné zvláštní ocenění nemají, ani slavnostní vyhlašování „superstuh“, tedy celostátních vítězů. Přítomní se proto shodli na tom, že se pokusí znovu oslovit resorty kultury a školství, aby se do soutěže zapoji-

ly stejným způsobem a garantovaly modrou a bílou stuhu. Vyhlašování těch nejlepších i mezi stuhami by pak mohlo probíhat rovněž při slavnostním aktu ve vítězné vesnici roku. Určitou jednotnou linii soutěže je třeba udržet také na krajích. V žádném případě však nesmí dojít k tomu, že finance, které na Program dostávají kraje v rámci RUD, budou kráceny. Nesmí docházet také k tomu, že při vyhlašování krajských kol stojí zástupci vyhlašovatelů soutěže v pozadí. V této souvislosti bude osloven předseda Asociace krajů. l

Hrozí nám sucho? Praha, 12. listopadu 2009 Na základě podnětu Svazu a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se Senát na semináři pořádaném Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zabýval tématem „Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii“. Kromě Svazu a SOVAKu byli přizváni odborní prezentující z řad zástupců ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a profesní hydrogeologové. Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce úseku vodního hospodářství MZe, uvedl problematiku sucha do evropského kontextu včetně aplikace zásad EU v ČR. Nejdůležitější dle něho je návrh včasných adaptačních opatření, aplikace principu poptávky a hájení lokalit pro případnou budoucí akumulaci odtoků v nádržích. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Josef Reidingera a Josefa Jandy uvažuje o vytvoření národní koncepce pro zvládání nedostatku vody do r. 2012, zpracování analýzy a návrhu legislativních úprav, vytvoření systému varování před nedostatkem vody ve zdrojích, zpracování technických podkladů a jednotné metodiky pro regionální hydrogeologický průzkum podzemních vod včetně problémů financování a provádění

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. – DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 30. 11. 2009. – MK ČR E 14584 informační servis č. 12/2009 strana 2

těchto projektů, které probíhají jen ve vybraných lokalitách. Vodní zdroje v ČR ve světle projednávané problematiky hodnotil z hydrogeologického hlediska zástupce SOVAKu Zdeněk Herrmann. Kromě názorného předvedení vztahu povrchové a podzemní vody, otázek hydrogeologické rajonizace, udržitelného stavu útvarů podzemních vod zajištěného vyváženým stavem mezi odběry a doplňováním podzemní vody také i on zdůraznil nutnost rebilance přírodních zdrojů podzemních vod a fakt, že veřejné zásobování vodou je jednou ze základních veřejných služeb, která je spjata s veřejným zdravím a neměla by být přerušována. Miroslav Trnka z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně ve své přednášce zhodnotil alarmující aspekty změn klimatu na vodní bilanci v regionu střední Evropy a možné důsledky pro zemědělskou produkci, zejména střídavost dešťů a jejich vydatnost - jinými slovy prší méně často, ale nárazově, což nestačí půda vstřebat. Závěrečné vystoupení náměstkyně primátora Hradec Králové Pavly Finfrlové (Svaz měst a obcí ČR) bylo analýzou, syntézou a zároveň návrhem k hledání řešení problému nedostatku vody ve veřejných vodovodech. Na konkrétním případě situace v aglomeraci Hradec Králové upozornila na možný nedostatek vhodné vody pro zásobovaní obyvatel, realisticky popsala dopady a průvodní jevy takového stavu a formulovala nutná opatření. Na základě následné více než hodinové diskuse k této problematice v závěrečném slovu Ivo Bárek, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu, uvedl, že vzhledem k rozsáhlosti problematiky je nutné připravovat řešení ve spolupráci odborníků, zákonodárců a rovněž Svazu měst a obcí a SOVAKu. Senát bude tuto záležitost i nadále bedlivě sledovat, jelikož sucho je nejméně předvídatelným přírodním jevem, u kterého nelze odhadnout jeho intenzitu, délku a možnosti jeho reálného řešení. l

O Agentuře pro sociální začleňování s Michaelem Kocábem 24. listopad 2009, Praha Členové Předsednictva Svazu spolu s předsedkyní svazové pracovní skupi-

ny pro problematiku sociálního začleňování Ivanou Červinkovou sdělovali Michaelu Kocábovi svoje představy o fungování agentury, která by měla městům a obcím pomoci řešit problematiku sociální inkluze. Záměrem ředitele odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách je snaha učinit z agentury, která je v současnosti odborem Úřadu vlády v kompetenci ministra pro lidská práva, ústřední orgán státní správy na úrovni ministerstva, který by nesl primární odpovědnost za oblast sociálního začleňování a koordinaci dotačních programů. Členové Předsednictva Svazu však odmítají, aby Agentura byla povýšena na úroveň ministerstva a stala se městům a obcím nadřízenou institucí. Dle jejich názoru by měla být obcím odborným partnerem. Doporučovali zařadit

ji pod ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo lépe nechat pod Úřadem vlády. Stát navíc musí mluvit „jedněmi ústy“, není možné, aby jiný názor mělo např. ministerstvo vnitra ve věci samostatné působnosti a jiný agentura. Pro obce je navíc nepřípustné, aby více než jedna instituce mohla samosprávu v rámci jedné působnosti dávat k soudu. Bude-li mít agentura dozorové kompetence v rámci sociálního začleňování, nemůže být městům a obcím dobrým lokálním partnerem. Její podstatou má být odborné poradenství. Jako příklad bylo uvedeno velmi dobré fungování Agentury ochrany přírody a krajiny, která je zřízená ministerstvem životního prostředí jako organizační složka státu a je obcemi respektována, aniž by měla specifické veřejnoprávní nástroje. Michael Kocáb přislíbil, že se s prací této agentury seznámí a zváží, zda by Agentura pro sociální začleňování mohla mít obdobné postavení. Poté bude s představiteli Svazu dále jednat.

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

S KAŽDOU NOVOU INSTITUCÍ SE ZVYŠUJE MNOŽSTVÍ BYROKRACIE Z mnoha důvodů jsme historicky nepodporovali vznik instituce Evropského veřejného ochránce práv. Když však tato instituce existuje, je třeba zajistit její rozumný výkon, činit tak za nejnižší možnou cenu a zejména nezneužívat a uměle nerozšiřovat její pravomoci. V této souvislosti musím konstatovat, že v činnosti Evropského veřejného ochránce práv spatřuji tři velké problémy. Prvním problémem jsou informace. Široká veřejnost v EU totiž neví, že evropský ombudsman existuje, natož aby tušila, co dělá a s čím se na něj může obracet. Fakta jsou v tomto ohledu poměrně jednoznačná. Téměř 90 % zaslaných stížností, které předložili moji spoluobčané z ČR, nespadalo do kompetence evropského ombudsmana. Nejinak tomu je i v jiných členských státech. Podle studie Eurobarometru více než dvě třetiny dotázaných evropskému ombudsmanovi nedůvěřují nebo nejsou schopni na otázku důvěry odpovědět. Evropský parlament proto navrhuje rozsáhlé informační kampaně. Nejsem si však jistý, zda se jedná o správný lék na tuto nemoc. Pro lidi u nás doma je samotná Unie natolik vzdálená a nepřehledná, že pokoušet se, aby porozuměli evropskému ombudsmanovi, je tak poněkud sisyfovské úsilí. Druhým problémem jsou náklady. Každá veřejná instituce něco stojí, s každou novou institucí se zvyšuje množství byrokracie, které musí občané překonávat a ve které se musí umět orientovat. A to platí i u institucí, které mají za cíl s byrokracií bojovat. Je proto potřeba se zamýšlet, zda investované prostředky daňových poplatníků odpovídají kýženým výsledkům. V loňském roce si u evropského veřejného ochránce práv stěžovali občané z ČR jen 66krát. Z celé EU přišlo přibližně 800 případů spadajících do kompetence evropského ombudsmana. Těmito problémy se zabývalo 70 úředníků, daňové poplatníky to stálo 9 milionů EUR. Jeden přípustný případ tak stál více než 10 tisíc EUR. To je podle mého názoru více než hodně. Třetím problémem je subsidiarita. Jako bývalý starosta jsem byl poněkud znepokojen tím, když jsem si přečetl, že jedním z mála případů, kterými se evropský ombudsman zabývá, je územní plán pro oblast Břeclavska v souvislosti s rychlostní komunikací R52. To považuji za naprosto nadbytečné, neboť lokální problémy je třeba v prvé řadě řešit v obcích, nikoliv tady v Bruselu či ve Štrasburku, kde evropský ombudsman sídlí. Chápu, že každá veřejná instituce si najde práci, největším uměním však je agendu uměle nerozšiřovat a úřady naopak omezovat. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 12/2009 strana 3

Informujeme Generální partner XII. celostátní finanční konference

Bude příští rok z hlediska financování obcí příznivější než letošní?

Zda bude rok 2010 pro samosprávu příznivější, se chtěli dozvědět účastníci XII. finanční konference, která se konala ve dnech 23. a 24. listopadu 2009 v Praze. Odpovědět na tuto otázku se snažil náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Podle propočtů ministerstva by do obecních rozpočtů mělo putovat o 15 mld. Kč více než letos. Starostové ale optimistickému výhledu příliš nevěří. Finanční konference byla tradičně rozdělena do pěti bloků. První dva se věnovaly financování obcí v době ekonomické krize, třetí byl zaměřen na problematiku DPH, ve čtvrtém se přednášející spolu s přítomnými delegáty zamýšleli nad tím, zda evropské projekty lze považovat za vítaný zdroj příjmů či spíše za danajský dar, a v posledním bloku se diskutovalo o některých vybraných činnostech obcí, především pak o regulaci sázkových her. Na půdě Prahy přivítal účastníky konference primátor Pavel Bém. Ve svém příspěvku uvedl, že vládní odhad příjmů ze sdílených daní pro rok 2009 se během pouhých 11 měsíců zřítil ze 142 mld. korun na 112, což pro Prahu konkrétně znamená propad v příjmech o 9 mld. korun. Jenom díky tomu, že si koncem roku 2008 připra-

informační servis č. 12/2009 strana 4

vili konzervativnější odhad příjmů a vytvořili si určitý „polštář“, není dnes dopad pro Prahu tak tvrdý. V příjmové stránce rozpočtu města představuje –5,5 mld. korun. I to ale znamená, že Praze chybí osmina jejích daňových příjmů. Příliš optimisticky nelze podle Béma chápat ani současné drobné oživení ekonomiky v Evropě, jelikož je zapříčiněno především masivními státními výdaji. Je třeba počítat také s tím, že špatný stav veřejných financí a rostoucí nezaměstnanost budou reagovat na pokles ekonomické

výkonnosti s jistým zpožděním. Primátor Prahy považuje za velmi nepravděpodobné, že by se Česká republika v horizontu několika nejbližších let vrátila k rychlejšímu ekonomickému růstu. Města a obce budou muset vést boj s déletrvajícím propadem daňových příjmů. Stejně tak jako v soukromém sektoru i ve veřejné sféře ale platí, že nejrychleji se vzpamatuje ten, kdo se příliš nezadlužil. Podle Béma proto nezbývá, než začít s tvrdou debyrokratizací, provozní optimalizací, personálními audity atd. Zákonodárce pak vyzval k tomu, aby nezatěžovali města a obce nesmyslnými zákony, které mají velké dopady na výdajovou stránku municipálních rozpočtů. Jako příklad uvedl tzv. Kuberovu chodníkovou novelu. Primátor Bém věří, že budeli se šeřit všude tam, kde je to možné, má naše země šanci ekonomickou krizi přežít.

Úvod k tématům finanční konference přednesl předseda Svazu Oldřich Vlasák. Nejprve se krátce věnoval dopadům hospodářské krize z pohledu Evropy. Konstatoval,

že zatímco u nás krize krátí rozpočty obcí a měst o miliardy korun, situace jinde ve světě je často mnohem dramatičtější. Patrně nejbolestnější ztrátu zaznamenaly obce a města, které přišly o své investice. Kupříkladu ve Velké Británii místní vlády ztratily 1 miliardu euro finančních investic v důsledku bankrotu islandských bank, kde měly uložené volné peníze. O další prostředky v rozpočtech přišly britské obce a města díky nerealizovaným příjmům z úroků. Podobně byly zasaženy místní vlády v Belgii. Kvůli krizi banky Dexia, kde jsou belgické samosprávy akcionáři, zaznamenaly obce pokles hodnoty podílu na trhu a nezískaly očekávané příjmy z dividend. Patrně všude v Evropě přišly obce o daňové příjmy. Např. na Ukrajině, kde přímé daně představují 55 – 70 % příjmů obecních rozpočtů, se výsledný pokles obecních příjmů pro rok 2009 odhaduje až o 35 %. Největším strašákem všech evropských samospráv jsou ale podle Vlasáka zvýšené výdaje. Kvůli vyšší poptávce po sociálních a zdravotních službách, kvůli nutnosti postarat se o lidi bez dostatečných příjmů a občany obcí, kteří přišli o práci, musí místní orgány počítat s vyššími náklady. S cílem dosáhnout úspor se tak často nevyhnou nejen snižování správních nákladů na zaměstnance, ale i propouštění. Omezení se také nevyhnou některé dříve plánované investice, což může mít dlouhodobý dopad na hospodářský růst, protože v Evropské unii regionální a místní vlády vytvářejí 70 % veřejných investic. Evropská komise předpokládá, že hospodářský růst se na náš kontinent vrátí v následujících dvou letech. To však neznamená, že zmizí problémy, které krize způsobila. Do budoucna se má výrazně zvýšit zadlužení, vysoké deficity čekají prakticky na celou Evropu. V evropské sedmadvacítce zůstane navíc vysoká nezaměstnanost, bez práce má být každý desátý práceschopný občan.

V kontextu globální ekonomické krize bude letošní rok z hlediska financování obcí velmi nepříznivý také v České republice. Oldřich Vlasák zdůraznil, že daně z příjmů velmi citlivě reagují na hospodářský vývoj, což opět podporuje dlouholetý požadavek Svazu na rozšíření portfolia o spotřební daně, které meziročně zaznamenaly mnohem menší relativní pokles. Obce také výrazně pocítily dopad Národního protikrizového plánu vlády. Svaz chápe nezbytnost některých vládních protikrizových kroků, ale zdá se, že navrhovatelé jen zřídka berou v úvahu dopad na rozpočty samospráv. Oldřich Vlasák dále upozornil na problematiku dvojnásobného zvýšení daně z nemovitostí, které osobně nepovažuje za příliš šťastné a systémové řešení. S ohledem na celkovou sumu daně ani dvojnásobný růst sazby, který se navíc nevztahuje na všechny pozemky a stavby, nenahradí podle jeho názoru výpadek v důsledku nižšího inkasa daní z příjmů. Otevřel také otázku dotací a připomněl, že zástupci vlády na XI. Sněmu Svazu mimo jiné deklarovali, že podpora investičních akcí na úrovni obcí je vládní prioritou. Za pozitivní ale předseda Vlasák jednoznačně považuje skutečnost, že se Svazu podařilo prosadit zvýšení příspěvku na výkon státní správy. Ze státního rozpočtu byly pro rok 2010 za tímto účelem vyčleněny 2 mld. korun. Jde o konkrétní výsledek dlouhodobého úsilí Svazu, neboť na nedostatečné financování přenesené působnosti poukazují již usnesení několika předchozích sněmů. Upozornil přitom, že zvýšení se nedotýká obcí s rozšířenou působností, a to ani u základních kompetencí. Z návrhu státního rozpočtu vyplývá, že obce i města by v letošním i příštím roce měly hospodařit se schodkem. Oldřich Vlasák připomněl, že v posledních letech byl vykázán přebytek a celkový dluh obcí se již od roku 2005 prakticky nemění, zůstává na úrovni 80 mld. Kč. Srovnáme-li vývoj salda státního rozpočtu, nelze než dovodit, že obce a města hospodaří opravdu odpovědně. Zdůraznil, že většina obcí si vytvořila určité rezervy, z velké části jde ale o peníze určené na spolufinancování projektů podpořených z fondů Evropské unie. Nejedná se o peníze, které by obce mohly a chtěly „projíst“ v běžných výdajích. Čerpání prostředků ze státních

a evropských fondů je pro obce a města zásadní podmínkou pro budování jejich infrastruktury a celkový rozvoj. Systém čerpání prostředků, zejména z evropských fondů, je založen na nutnosti předfinancování projektů žadateli, které jsou často v této souvislosti nuceny brát si úvěry a splácet úroky, jež následně výrazně zatěžují jejich rozpočty. Vhodné by bylo zajistit potřebné prostředky na předfinancování ze strany relevantních ministerstev, stejně tak jako zjednodušení podmínek administrace operačních programů u jednotlivých správců dotačních titulů, aby nedocházelo ke změnám podmínek v průběhu realizace projektů a podobně. Oldřich Vlasák otevřel také problematiku účetnictví, zákona o hazardních hrách (zde zdůraznil požadavek Svazu na zapojení obcí do povolovacích procesů k novým herním technologiím, konkrétně videoloterním terminálům, kterých je v ČR na 40 tisíc, a požadavek na část výnosů ze správních a místních poplatků a z odvodů z výhry) a problematiku odpadového hospodářství (podrobněji viz dále). S velmi zajímavým příspěvkem vystoupil na konferenci Michal Mejstřík, člen bývalé Národní ekonomické rady vlády (NERV), který seznámil účastníky konference s makroekonomickým rámcem hospodaření obcí. V úvodu svého vystoupení připomněl, že podle údajů časopisu the Banker jsou tři současné největší světové banky čínské a dodal, že příští finanční krize nemusí přijít z USA, ale právě z Číny. V souvislosti s úroky státních obligací zmínil, že země, které se nedokázaly vyrovnat s novou situací (např. Ukrajina, pobaltské země), musí nyní platit vysoké sankce ve formě vyšších úrokových sazeb. Křivka ČR se vychýlila pouze v jednom okamžiku. Důvodem byl fakt, že ČR byla analytiky omylem zařazena mezi země, které disponují velkými úsporami v podobě úvěrů v zahraniční měně. Tato mylná hláška vedla v únoru ke zvýšení úrokových sazeb i v České a Slovenské republice. Profesor Mejstřík dále zmínil souvislost fiskálního deficitu a volebního cyklu. Pro

informační servis č. 12/2009 strana 5

ilustraci odlišného vývoje rozpočtů z hlediska tohoto cyklu použil případ Finska, kde ve volebním cyklu nikdy nedošlo k zadlužování. Naopak v Maďarsku vedl každý volební cyklus k propadu dluhu a k nárůstu zadlužování. Česká republika se z hlediska fiskální odpovědnosti pohybuje na půl cesty mezi těmito dvěma zeměmi. Ve spojitosti s výhledem rozpočtování na rok 2011 a 2012 Mejstřík uvedl, že před českými politiky stojí zásadní kroky z hlediska snížení strukturálního salda. V ČR není velká část deficitu ovlivněna pouze současnou recesí, ale dlouhodoběji je určována víceméně předurčenou strukturou příjmů a výdajů. Střednědobý rozpočtový cíl, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU, je omezit strukturální saldo tak, aby strukturální deficit nepřevýšil 1 % HDP. ČR je tohoto povinna dosáhnout nejpozději v roce 2012, na základě navrhovaného nastavení fiskální politiky a výdajových rámců je však pravděpodobné, že tento cíl nebude v roce 2012 naplněn. Z hlediska dlouhodobého výhledu by deficit při nyní nastavené struktuře příjmů a výdajů vyrostl v roce 2060 až na 250 % HDP. V závěru doporučil obcím, aby se intenzivněji zajímaly o tzv. rozpočtově neutrální prostředky, které by výrazněji nezatěžovaly systém národních veřejných financí,

tedy zejména o evropské fondy. Na období let 2007 až 2013 disponuje ČR z prostředků kohezní politiky EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně se rovnající 680 miliardám korun. Na profesora Mejstříka navázal náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Zaměřil se především na přípravu státního rozpočtu ve vztahu k rozpočtům obcí. Ministerstvo financí podle jeho slov předpokládá, že obecní rozpočty by mohly skončit deficitem až 14,7 mld. korun. Je to výrazně horší výsledek než v roce 2008, kdy obecní rozpočty byly ve svém historickém přebytku 15,62 mld. Kč. Hlavním problémem roku 2009 je nepříznivý vývoj daňových příjmů. Největší propady oproti roku 2008 byly zaznamenány především u daně z příjmů právnických osob, fyzických osob, ale i u daně z přidané hodnoty. MF očekává, že úroveň daňových příjmů by měla koncem roku dosáhnout 88 % úrovně roku 2008. Je to odhad, který byl zpracován na základě údajů z poloviny roku 2009 a bude nadále zpřesňován. Deficit

státního rozpočtu by měl v letošním roce přesáhnout výši 170 mld. korun, celkový deficit veřejných rozpočtů by měl dosáhnout výše 6,6 % HDP, což je trojnásobné zhoršení oproti roku 2008. V roce 2010 bude trend deficitního hospodaření pokračovat, deficit v hospodaření obcí by ale měl být již mnohem nižší, a to 3,2 mld. Kč. Státní rozpočet na rok 2010 má schválen deficit 162,7 mld. korun. I v roce 2010 budou nejvýznamnějším zdrojem obecních rozpočtů daňové příjmy, které by dle MF měly dosáhnout zhruba 152,8 mld. Kč, což je o 15 mld. více než letos. Nárůst zohledňuje zejména zvýšení obou sazeb DPH a daně z nemovitostí (viz tabulka č. 1). Náměstek Hejduk však zdůraznil, že se jedná pouze o odhady. Při sestavování rozpočtu obcí doporučil vycházet z úrovně očekávané skutečnosti plnění daňových příjmů v roce letošním. Druhým nejvýraznějším zdrojem pro obce jsou dotace. Úsporná opatření se ale projevují i v této oblasti – nedochází k jejich valorizaci. Celkový objem dotací v návrhu státního rozpočtu činí 50 600 000 000 Kč (další dotace poskytují kraje, EU). Ministerstvo financí odhaduje pro příští rok pokles celkového objemu dotací, které obce do svých rozpočtů získají, což je patrné z tabulky č. 2.

Tabulka č. 1 Vývoj daňových příjmů územních samosprávných celků v roce 2009 a 2010 Očekávaná skutečnost r. 2009

Predikce na r. 2010

obce

obce

Daň z přidané hodnoty

54,1

58,0

Daň z příjmů právnických osob celkem

34,3

36,6

Daň z příjmů právnických osob

28,4

30,8

Daň z příjmů právnických osob plac. kraji a obcemi

5,9

5,8

Daňový příjem

Daň z příjmů fyzických osob celkem

29,1

34,6

Daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba

2,0

2,1

Daň z podnikání celkem

3,0

8,4

0,9

2,5

daň z podnikání - sdílená část výnosů daň z podnikání - 30 % dle místa vzniku Daň ze závislé činnosti celkem daň ze závislé činnosti - sdílená část daň ze závislé činnosti - 1,5 % motivace Daň z nemovitostí

2,1

5,9

24,1

24,1

22,5

22,5

1,6

1,9

6,4

9,6

Správní a místní poplatky

7,7

7,8

Poplatky za znečišťování životního prostředí

6,2

6,2

137,8

152,8

DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM informační servis č. 12/2009 strana 6

Tabulka č. 2 Struktura příjmů a výdajů obcí v letech 2008 až 2010 (v mld. Kč) Skutečnost 2008

Očekávaná skutečnost 2009

Predikce 2010

Daňové příjmy

154,42

139,2

154,3

Nedaňové příjmy

25,74

26,9

28,3

Kapitálové příjmy

15,48

14,2

14,1

Přijaté dotace

74,03

71,5

68,1

269,67

251,8

264,8

179,65

188,0

189,4

Ukazatel

Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Sa ldo

74,40

78,5

78,6

254,05

266,5

268,0

15,62

-14,7

-3,2

Pozn. Daňové příjmy hl. m. Prahy podle § 3odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., kterým jsou definovány daňové příjmy krajů, jsou z důvodu lepší srovnatelnosti zahrnuty mezi obce, nikoli kraje, jak je tomu u daňové predikce. Další část svého vystoupení věnoval náměstek Hejduk financování přenesené působnosti, k jejímuž krytí by měly sloužit: příspěvek na výkon státní správy, správní poplatky

a nahodilé příjmy (pokuty), účelové dotace (SPOD, soc. služby atd.) a vlastní příjmy. Zdůraznil, že příspěvek na výkon státní správy byl pro rok 2010 navýšen o 2 mld. Kč, a to pře-

devším ve prospěch menších obcí. Jedná se o obrovský úspěch Svazu, což potvrdil i další řečník poslanec Vilímec. V r. 2011 by pak měla být prioritně řešena výše úhrady u krajů.

Tabulka č. 3 Krytí přenesené působnosti Obce dle nejvyšší správní role obce

Počet

Podíl 2miliardové kompenzace (v mil.)

Krytí přenesené působnosti v roce 2010

Krytí přenesené působnosti v roce 2007

Obce Obce s matričním úřadem Obce se stavebním úřadem Obce s pověřeným OÚ Obce s rozšířenou působností Brno, Ostrava, Plzeň Praha

5003 622 230 183 202 3 1

591,5 226,6 182,7 259,7 29,6 294,6 415,3

95 % 95 % 95 % 95 % 105 % 95 % 62 %

21 % 41 % 50 % 68 % 105 % 76 % 37 %

Pozn.: Pro obec I. typu činí navýšení v průměru o 118 230 Kč, pro obec s matrikou dalších 364 310 Kč a pro obec se stavebním úřadem ještě 794 350 Kč. Obec, která má matriku i stavební úřad, dostane tedy navíc v průměru o 1 276 890 Kč více.

V návaznosti na informaci o navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti upozornil primátor Dan Jiránek na skutečnost, že fakta o „ziskovosti“ správních poplatků u obcí III. typu již není v době hospodářského poklesu pravdivá. Statutární města a obce s rozšířenou působností získávala nejvíce prostředků z úkonů vztahujících se k registraci vozidel a stavebnímu řízení. V době, kdy trh nových i ojetých automobilů stagnuje a kdy se utlumují stavební práce, výnos z poplatků dramaticky klesá.

Pokles daňových příjmů, snížení správních poplatků a přitom žádný nárůst příspěvku na přenesenou působnost povede všechna statutární města k omezení investic. Navíc je zřejmé, že statutární města již vyčerpala svoje rezervy a spolufinancování v příštích letech budou zajišťovat výhradně za pomoci úvěrů. Činnost rozpočtového výboru ve vztahu k obcím a městům přiblížil ve své přednášce poslanec Vladislav Vilímec. Hned v úvodu přitom vyzvedl dobré hospodaření měst a obcí, které si v době poměrně vysokého ekonomického růstu vytvořily určité úspory, jež nyní sice nepokryjí veškeré výpadky, ale alespoň umožní spolufinancování evropských projektů. Stejně tak jako náměstek Hejduk potvrdil, že ekonomická krize ukázala, že některé typy daní jsou na

pokles výkonnosti ekonomiky citlivější než jiné. Nejcitlivějšími se ukázaly být daně z příjmů fyzických a právnických osob, naopak výraznější výpadky nebyly zaznamenány u DPH a spotřební daně. V situaci, kdy výnosy ze spotřební daně jsou vyšší než výnosy z daně z příjmu fyzických osob, je podle Vilímce načase zintenzivnit jednání směřující k tomu, aby se obce i kraje podílely stejným procentem na výnosu všech daní. K problematice financování výkonu státní správy poznamenal, že dorovnání informační servis č. 12/2009 strana 7

příspěvku považuje za velký úspěch Svazu. Ocenil přitom ale také velice vstřícný postoj Eduarda Janoty. Věří, že ministr dodrží své slovo a v roce 2011 budou prostředky na výkon státní správy posíleny o další 2 miliardy. Vladislav Vilímec připomněl rovněž schválení novely zákona o Úřadu pro za-

Závěrem se dotkl ještě otázky duplicity kontrol obcí ve spojitosti s čerpáním dotací ze státního rozpočtu, které obce v současné době velmi zatěžují. Ocenil aktivitu Svazu měst a obcí v tomto směru a dodal, že rovněž rozpočtový výbor i podvýbor udělá vše proto, aby duplicita byla odstraněna.

stupování státu ve věcech majetkových. Tato drobná novela je z hlediska dopadu na obce velmi významná, neboť zjednodušila převod státního majetku ve správě ÚZSVM na obce. Nadále už nebude potřeba předchozí souhlas ministerstva financí, který byl v mnoha případech neprůchodný.

Tabulka č. 4 Meziroční porovnání celostátního inkasa sdílených daní (v mld. Kč) Název druhu příjmů DPH

DPPO

DPFO zvláštní sazba

DPFO závislá činnost

inkaso k 12. 11. 2008

224,27

149,42

8,93

98,26

inkaso k 13. 11. 2009

216,53

95,50

8,76

95,76

index 2009/2008

0,97

0,64

0,98

0,97

informační servis č. 12/2009 strana 8

Radko Martínek, stejně jako jeho předřečníci, závěrem svého vystoupení zdůraznil, že je třeba začít znovu a důrazně hovořit o zařazení spotřební daně mezi daně sdílené. Dnes je to jediná daň, která státu kompenzuje výpadky v příjmech. A jak podle Martínka čelit dopadům finanční krize? Předně snažit se udržet alespoň minimální investiční aktivity, efektivně využívat prostředky z evropských prostředků, snižovat a zefektivňovat provozní výdaje a přijímat nutná opatření v sociální oblasti.

Za nerealistický považuje hejtman i výhled ministerstva financí na rok 2010. V Pardubickém kraji počítají s tím, že HDP neporoste, nýbrž příští rok ještě klesne o 2 %. Očekávat lze výraznou nezaměstnanost a stavebnictví, od kterého se odvíjejí i další části hospodářství, bude v nejlepším případě stagnovat. Dále se bude snižovat kupní síla obyvatelstva i investiční schopnost obchodních subjektů, příliš tedy nepomůže ani zvýšení sazeb DPH o 1 %. Pozitivní bude, když DPH dosáhne stejného výsledku jako letos.

.UL]HVHSURMHYXMHLYUR]SRþWHFKNUDMĤ 3OQČQtGDĖRYêFKSĜtMPĤ3DUGXELFNpKRNUDMHYURFHD]DMHGQRWOLYpPČVtFH  











WLV.þ

Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje a místopředseda Asociace krajů, v úvodu svého příspěvku předně ujistil, že jejich Asociace hodlá i nadále se Svazem velmi úzce spolupracovat. K financování krajů poznamenal, že na tom jsou o něco lépe než obce, jelikož jejich daňové příjmy představují asi 30 % z celkových příjmů, zatímco u obcí činí daňové příjmy zhruba 60 % z celkových příjmů. O to více jsou ale kraje závislé na dotacích ze státního rozpočtu. Radko Martínek konstatoval, že na nereálný rozpočet upozorňoval již koncem loňského roku a varoval, že podle odhadů ministerstva financí se není možné řídit. Pardubický kraj šel v roce 2009 do rozpočtového provizoria, ušetřil 11 % provozních nákladů a tento rok by měl přečkat bez výraznějších problémů. Hejtman Martínek pak na příkladu Pardubického kraje ukázal, jak byly naplňovány daňové příjmy v jednotlivých měsících v roce 2008 a v roce 2009 (viz graf). Z uvedeného grafu je patrné, že k největšímu propadu došlo až zhruba v polovině roku.











OHGHQ

~QRU

EĜH]HQ

GXEHQ

NYČWHQ

þHUYHQ

þHUYHQHF

VUSHQ

]iĜt

ĜtMHQ

OLVWRSDG

SURVLQHF















































0H]LURþQtUR]GtO



















WLV.þ

Daň z nemovitostí – jediný rostoucí příjem obcí Inkaso daně z nemovitostí zaznamená v příštím roce výrazný nárůst. Alena Holmes, ředitelka odboru Legislativa majetkových daní a poplatků z ministerstva financí, shrnula zásadní novely zákona, k nimž došlo v posledních letech. Aplikace místního koeficientu, zrušení osvobození pro novostavby, nedávno schválené zvýšení většiny sazeb však představují celoplošné zvýšení daně. Jak se zvyšuje význam daně, lze očekávat častější dotazy ze strany poplatníků, zejména pak v souvislosti s rozdílnou kvalitou bydlení, ale stejnou výší daně. Ministerstvo financí proto preferuje odlišné zdaňování dle kvality nemovitosti, resp. pozemků. Pracovní návrh vychází z předpokladu, že kvalita nemovitosti (i stavby) výrazně závisí na její poloze. Celý postup nazývá „dle kombinovaných principů“. Princip nové

konstrukce vychází z tzv. mapy daňových základů, která by byla zcela v kompetenci obcí, kdy by postupy a dohled provádělo ministerstvo financí. Základní rozdělení zahrnuje stavební a nestavební pozemky, ale další členění již záleží na zónách stanovených obcí. Při jejich stanovení by obec vycházela z existujících katastrálních map či projektové dokumentace. Kvalita pozemku, a tedy jeho hodnota pro stanovení daňového základu, by měla zohledňovat především kvalitu inženýrských sítí, dopravní dostupnost, druh a využití. První pilotní vytvoření mapy a metodiky k její tvorbě bylo provedeno v obci Kamenice, kde pracovníci MF s obcí testovali konkrétní okolnosti, které ovlivňují kvalitu pozemku. Zároveň se obci podařilo zjistit několik nesouladů mezi právním a faktickým stavem ve svém katastru. Při výpo-

čtech bylo zjištěno, že novým systémem lze dosáhnout spravedlivějšího zdanění ve smyslu vyššího zatížení majitelů pozemků situovaných v centru, resp. s lepší občanskou vybaveností. Zkušební výpočty ve spolupráci s MF provedlo již také město Choceň, dále se počítá např. s obcí Nebužely, Dolní Podluží nebo Nižbor. V diskuzi se znovu otevřela otázka, jak zajistit pro obce plnou informovanost o plnění daňové povinnosti. Starosta Holic Pavel Hladík se domnívá, že finanční úřady nepřistupují ke správě odpovědně a že obce by měly mít možnost nahlížet do daňové evidence. Alena Holmes potvrdila, že chápe požadavek starostů, avšak opět připomněla stávající úpravu zákona o správě daní a poplatků, která neumožňuje sdělovat informace z daňového řízení třetím osobám. Ivan Černý doplnil, že v rámci Finanční komise se diskutovala možnost sdílení informací, které by se vázaly na nemovitost a neobsahovaly údaje o poplatníkovi. Obec by tedy mohla získat seznam katastrálních čísel, za které je daň uhrazena. Následně by takové údaje srovnala s celkovým soupisem svého katastru. Ministerstvo financí bude v nejbližší době s tímto návrhem osloveno. Daň z nemovitostí lze zařadit mezi místní daně, stejně jako současné místní poplatky. Zdeňka Jirásková zdůraznila nejen fiskální, ale také regulační funkci místních poplatků. Obce jako správci místních poplatků mají stejné postavení jako finanční úřady a na to nesmí zapomínat. Ministerstvo financí v roce 2000 předložilo návrh zákona o místních daních, který byl zamítnut až ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Od té doby nebylo žádné politické zadání připravit nové pojetí tohoto finančního zdroje. Proto také na otázku starostky Bělé pod Bezdězem Daniely Pastorkové, jak vidí

budoucnost místních daní, uvedla, že teď záleží hlavně na tlaku zdola, tedy od obcí. Věcně příslušný odbor je připraven snahu obcí podpořit. Nedostatečné příjmy a rostoucí výdaje mohou vyústit v neudržitelné zadlužení jednotlivých obcí. Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programového financování, upozornil, že současná situace na straně příjmů je opravdu výjimečná a že za posledních 11 let obce vždy zaznamenaly pouze meziroční nárůsty daňových příjmů. Upozornil rovněž, že obce v době hospodářského růstu začaly poskytovat řadu služeb, které v období poklesu bude třeba z rozpočtu vyřadit. Problém mohou způsobit také dřívější investice generující velké provozní náklady. Při zjišťování stavu obecních financí doporučil vyplnění tzv. tabulky pravdy, tedy víceletého upřímného výhledu příjmů a výdajů včetně splátek. Závěrem mj. doporučil konzervativní přístup k případnému meziročnímu nárůstu daňových příjmů a také snahu o co nejmenší růst zadlužení. Úvěr představuje jednu z forem spolufinancování evropských projektů. Nabídku služeb Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., představil její generální ředitel

Ladislav Macka. Zajímavým produktem je např. Fond rozvoje měst, který představuje sdružení finančních prostředků veřejného i soukromého sektoru, který svoji konstrukcí vychází z evropské legislativy a má v sobě některé prvky nástroje JESSICA.

informační servis č. 12/2009 strana 9

Jaké je být plátcem DPH? Velká část i menších obcí se v průběhu letošního roku stává plátci DPH, a proto byl problematice daně věnován samostatný blok. Blanka Mattauschová, ředitelka odboru Legislativa nepřímých daní, shrnula důvody změny v definici obratu a dosavadní zkušenosti s aplikací novely zákona. Konkrétní problémy a doporučení s plátcovstvím DPH doplnila Michaela Dostálová, metodička z Finančního ředitelství v Ústí nad Labem. Zdůraznila nutnost rozlišování činností na výkon veřejné správy a ostatní, což má vliv na zdaňování i nárok na odpočet daně na vstupu. Aby určitou aktivitu bylo možné označit za výkon veřejné správy, musí být vykonávána v rámci zvláštního právního režimu platného pro veřejnoprávní subjekty, nikoli za stejných právních podmínek, které platí pro soukromé ekonomické subjekty. Možnostem daňové optimalizace právě prostřednictvím uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu se věnovala daňová poradkyně Olga Holubová. Na otázku, jaké je být plátcem DPH, odpověděla Eva Česáková, tajemnice města Přeštice, které se plátcem stalo k 1. dubnu letošního roku. Z přeštických zkušeností

vyplývá, že obce by měly alespoň v počátcích využít služeb daňového poradce a že by měly zvolit spolehlivého dodavatele účetního softwaru. Město zatím podávalo dvě daňová přiznání a vždy získalo více, než na dani odvedlo. Tajemnice v závěru s nadsázkou uvedla, že se obává, aby se nyní rozhodování o výdajích z obecního rozpočtu nepodřizovalo možnosti či nemožnosti uplatnění DPH na vstupu. S daňovým tématem úzce souvisí problematika účetnictví. S ohledem na připravovanou novelu došlo k rozšíření tohoto bloku o vystoupení Pavla Klimenta ze společnosti KPMG ČR. Kromě obecného rámce reformy a zásadních novinek podtrhl skutečnost, že reforma se dotkne nejen práce účetních, ale také fungování celého úřadu. Na přehledné časové ose uvedl doporučený postup příprav v průběhu celého příštího roku. Jednání k účetnictví stále probíhají, proto se tématu budeme, patrně také ve spolupráci s KPMG ČR, věnovat i nadále.

Odpad je energie, hazard nikoliv Poslední blok se dotýkal dvou témat, která s financemi obcí úzce souvisí – odpady a sázkové hry. Pracovník Odboru odpadů David Horatius představil budoucnost odpadového hospodářství z pohledu ministerstva životního prostředí. Vzhledem ke klesající kapacitě skládek a rovněž k závazkům týkajícím se omezování

množství skládkovaného odpadu dle předpisů Evropské unie je třeba hledat nové způsoby nakládání s komunálním odpadem a podporovat jiné formy využití než jen materiálové (recyklace), např. energetické. Do budoucna se tak počítá s podporou z veřejných finančních zdrojů pro technologie využití odpadů založené na přímém spalování směsných komunálních dopadů či jejich mechanicko-biologické úpravy a následném energetickém využití nadsítné (vysoce energeticky bohaté) frakce. V uplynulých dvou letech byl předložen dvakrát téměř shodný návrh nového zákona o odpadech. V obou případech bylo připomínkové řízení zastaveno pro velký odpor odborné veřejnosti a dotčených subjektů, mj. i měst a obcí zastupovaných Svazem. V současné době jsou zpracovávány Teze rozvoje odpadového hospodářství ve spolupráci se základními partnery v této oblasti, tj. se samosprávami představovanými Svazem měst a obcí a Asociací krajů a dále podnikatelským sektorem zastoupeným Hospodářskou komorou. Tyto Teze by po jejich projednání ve vládě do konce tohoto roku měly sloužit jako základní programový dokument pro tvorbu legislativních i nelegislativních opatření (např. změna Plánu odpadového hospodářství ČR), pro posun

v odpadovém hospodářství ČR směrem k naplnění závazků vůči Evropské unii. Problémy, které obcím způsoboval dosavadní přístup ministerstva financí, zdůraznil ve svém vystoupení Marek Sýkora, člen svazové Komise životního prostředí. Kromě návrhů nového zákona považuje Svaz za problematický rovněž Plán odpadového hospodářství ČR, který je v oblasti komunálních odpadů nereálný. Stanovená hranice 50 % materiálového využití odpadů je nesplnitelná, Svaz navrhuje její snížení na 30 %. Až ministr Ladislav Míko respektoval, že obce, jakožto původci odpadů, musí být součástí přípravy každého návrhu legislativy, která se odpadů dotýká. Démonizování spaloven odpadu a úplný zákaz jejich výstavby označil Sýkora za přežitý přístup. Energetické využití odpadu by mělo být finančně podporováno také v rámci programů Státního fondu životního prostředí. Pomocí dalších ekonomických nástrojů by se skládkování mělo postupně stát nejméně využívaným způsobem likvidace komunálního odpadu. V dlouhém období považuje Sýkora za nezbytné vytvořit především jasnou koncepci odpadového hospodářství, zde by mělo dojít k využití již zpracované Strategie nakládání s odpady, na jejíž přípravě se Svaz výrazně podílel. Starostka Srnojed Eliška Vlašičová se v souvislosti se spalovnami zajímala, jak budou stanovena místa jejich výstavby. David

Horatius uvedl, že ministerstvo stanovuje pouze objem odpadu, který je třeba prostřednictvím spaloven zlikvidovat. Nemůže ani nechce určovat, kde mají spalovny stát. Marek Sýkora v této souvislosti doporučil nehovořit o spalovnách, které u občanů vyvolávají negativní reakce. V případě používání termínu energetické využití odpadu lze dosáhnout kladného přístupu i v případném místním referendu, jak ukázala situace v obci Chotíkov na Plzeňsku.

K tématu, které v poslední době vzbuzuje mnoho diskuzí – povolování hazardních her a loterií, se vyjádřili zástupci obcí, ministerstva financí i provozovatelů. Jaroslava Stachová z Magistrátu hl. m. Prahy upozornila na prudký nárůst videoloterních terminálů. Zatímco v roce 2008 bylo na území hlavního města Prahy ministerstvem financí povoleno 682 kusů interaktivních videoloterních terminálů, k 30. 6. t. r. byl jejich počet zvýšen na 3681, tj. 5 krát. Rovněž počet provozoven těchto terminálů vzrostl 2,5 krát. Od 1. 6. letošního roku přijalo MF opatření, podle něhož provozovatelé technických zařízení, chtějí-li je provozovat v místech, která jsou dotčena obecně závaznou vyhláškou obce regulující provozování výherních hracích přístrojů, musí k žádosti přiložit vyjádření, zda došlo k dohodě s obcí o provozování tohoto technického zařízení. V současnosti není jasné, jaký výsledek toto opatření přinese. MF upozornilo na zmíněné opatření už před jeho účinností, mnoho provozovatelů proto podalo žádost v době před 1. 6. 2009, kdy se souhlas obce nevyžadoval. V řadě heren již dnes fungují prakticky pouze videoloterní terminály, což výrazně snižuje příjem obcí z místních a správních poplatků. Pouze část z povinného odvodu výtěžku se vrací do rozpočtu magistrátu. V případě hl. m. Prahy je navíc velmi patrný problém povolování kasin, o jejich činnosti opět rozhoduje MF. Dle Stachové by obce rozhodně měly mít možnost regulovat hazard na svém území a získávat odpovídající výnosy ze všech forem jeho provozování jakožto jeden z možných příjmů na omezování důsledků této činnosti. Tomáš Zídek, náměstek ministra financí, připustil, že současná legislativa z roku 1990 vyžaduje zásadní změnu. Loterní zákon je postaven na principu nárokovosti povolení k provozování loterií a jiných podobných her. Tento princip je prolomen pouze v případě her, které nejsou v loterním zákoně výslovně upraveny, např. tzv. videoloterní terminály a různá hybridní technická herní zařízení, která je MF zmocněno povolit s tím, že v povolení podrobně stanoví podmínky pro jejich provozování a využije při tom příslušných částí loterního zákona. Souhlasil rovněž s tím, že působnost obcí, jejich

role v procesu povolování loterií a jiných podobných her se v posledních letech stala jedním z klíčových problémů. Náměstek Zídek zastává názor, že věcí státu musí být stanovení základní koncepce, nastavení předpokladů pro vstup do tohoto ekonomického odvětví, podmínek pro provozování her, včetně ekonomického zatížení a kontroly tohoto podnikání. V tomto směru má stát nezastupitelnou úlohu. Na druhé straně ale právě samospráva, která je nejlépe obeznámena s místními podmínkami, by měla mít možnost zásadního slova, zda si přeje či nepřeje mít na svém území ten či onen hazard. Závěrem Tomáš Zídek zmínil současné projednávání věcného zákona o hazardních hrách a loteriích. Za provozovatele stručně promluvil Marek Herman z asociace provozovatelů APKURS. Uvedl, že asociace sdružuje největší společnosti, které mají zájem o stanovení jasných a průhledných pravidel fungování podnikání v loteriích. Společnost nevnímá sportovní sázení jako negativní aktivitu. Negativně je vnímán hazard mladistvých a zejména herny jako rizikové prostředí. Osobně však zná případy, kdy obec zakáže všechny herny až na jedinou, kde se nakonec ukáže, že jejím vlastníkem je manželka některého ze zastupitelů. Na tuto poznámku reagoval starosta Aše Dalibor Blažek. Zdůraznil, že připomínkoval již několik návrhů na právní regulaci hazardních her, ale jeho podněty šly vždy do ztracena. Zkušenosti pohraničního města ukazují, že herny dnes velmi často slouží k legalizaci výnosů z prodeje drog

informační servis č. 12/2009 strana 11

Závěry Účastníci XII. celostátní finanční konference požadují, aby: a)

objem finančních prostředků určených obcím a městům korespondoval s narůstajícím množstvím úkolů, které jsou na samosprávu přenášeny, a již v roce 2011 bylo zavedeno tzv. životní minimum pro obce a města v ČR

b)

pokračovaly odborné diskuze nad budoucností rozpočtového určení daní tak, aby po řádných volbách mohl být předložen návrh nového zákona upravujícího financování obcí a měst

c)

došlo k zahájení prací na novém zákoně o místních daních (včetně daně z nemovitostí), které by tvořily odpovídající finanční zdroj pro rozvoj obcí a měst

d)

nejpozději v roce 2011 došlo ke zvýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti také pro obce III. typu, které zajišťují největší objem přenesené státní správy

e)

finanční zdroje obcí a měst byly posíleny také o objem prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa (tzv. porcování medvěda) a dalších kapitol státního rozpočtu

f)

Ministerstvo financí ČR výrazně posílilo metodickou podporu v oblasti účetnictví

g)

byl vyvíjen trvalý tlak na změnu evropské legislativy, aby DPH hrazená obcemi na projekty v Programu rozvoje venkova patřila mezi uznatelné výdaje

h)

byly obce a města informovány o všech přístupových závazcích, ke kterým se stát zavázal, i o jejich dopadech na obce a města v případě jejich nedodržení

i)

ve státním rozpočtu byly vytvořeny zdroje financování na plnění závazku ze směrnice o čištění městských odpadních vod pro případ, že obce nebudou schopny splnit podmínky pro čerpání finančních prostředků v rámci programů evropských dotací určených na obnovu vodohospodářské infrastruktury

j)

došlo k zjednodušení a zefektivnění postupu při administraci operačních programů ze strany řídících orgánů, zejména pak k urychlení výplaty dotací

k)

dotační tituly byly stanovovány s ohledem na potřeby obcí s cílem zvýšení efektivity formou menšího počtu titulů s větším objemem finančních prostředků

l)

došlo ke zlepšení koordinační úlohy Ministerstva pro místní rozvoj ČR v oblasti administrace a nastavení podmínek operačních programů

m)

města mohla využívat finanční prostředky ze strukturálních fondů na projekty strategického charakteru s využitím moderních digitálních technologií, určených na zefektivnění služeb poskytovaných občanům

n)

došlo k odstranění duplicitních kontrol dotací, a tím nadměrného zatěžování obcí

o)

přijetí takové změny v právním řádu, která umožní městům a obcím účinně regulovat všechny formy hazardních her a sázek na svém území, a rovněž aby jim z jejich provozu náležely příslušné poplatky a odvody

p)

byla provedena změna právní úpravy nakládání s odpady, která umožní energetické využití směsných komunálních odpadů za pomoci prostředků Evropské unie z důvodu snížení množství ukládání odpadů na skládku, a dále aby byla provedena změna zákona o místních poplatcích, která navýší horní hranici na 1250 Kč

q)

vláda ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci pomoci rozpočtům místních a regionálních samospráv v době ekonomické recese zajistily urychleně změnu dotačního programu „Zelená úsporám“ tak, aby bylo možné žádat a čerpat z tohoto programu na úspory energií pro veřejné budovy v majetku obcí, měst a krajů, zejména typu školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče

r)

aby Předsednictvo Svazu uzavřelo s Ministerstvem životního prostředí ČR Memorandum o spolupráci při přípravě nové právní úpravy nakládání s odpady ve vazbě na společně připravené Teze rozvoje odpadového hospodářství České republiky

informační servis č. 12/2009 strana 12

a z majetkové trestné činnosti. Zastupitelstvo města zakázalo výherní hrací automaty, čímž se dobrovolně vzdalo svých příjmů. Ve stejných prostorách se však ihned objevily videoloterní terminály, navíc zákonem dané omezení počtu provozovaných terminálů lze jednoduše obejít rozdělením povolení pro více spolupracujících provozovatelů v jednom stavebním prostoru (místnosti). Domnívá se, že záměr MF změnit systém ve skutečnosti neexistuje, neboť je z pohledu centra či jednotlivých úředníků vyhovující. Pavel Němec, místostarosta města Mohelnice a poslanec PČR, uvedl, že skupina sociálnědemokratických poslanců předložila v tomto týdnu návrh novely loterního zákona, který právě největší problémy současného systému řeší. Zeptal se, jak se bude postupovat v případě, kdy by obec ze zákona měla možnost nepovolit provozování některých forem hazardu, avšak provozovatel by měl k dispozici již dříve vydané desetileté povolení. Náměstek Zídek doporučil zrušení herny jako provozovny, což vyvolalo u starostů mírný údiv, neboť zrušení provozovny není postup dle stavebního zákona. Letošní konference otevřela celou řadu odborných témat. Většině z nich jsme se věnovali v tomto příspěvku, k některým se vrátíme ještě v příštích číslech zpravodaje. připravily Lenka Zgrajová, Jaroslava Kypetová a Jana Koubková

V návaznosti na jedno z témat finanční konference jsme požádali náměstka ministra financí Petera Chrenka o objasnění některých nejasností ohledně účetnictví Co bude účetní reforma znamenat pro konkrétní obec? Odpověď na tuto otázku závisí na velikosti dané obce. V případě malé obce bude znamenat již prvotní zvážení, jakým způsobem bude obec nadále zajišťovat plnění svých povinností souvisejících s vedením účetnictví. Zjednodušeně řečeno, pokud se účetní jednotka (starosta) rozhodne, že vedení účetnictví obce svěří někomu externě (např. účetní firmě, nebo jiné účetní jednotce), poté starosti s naplněním změn přecházejí na tuto pověřenou osobu. Zároveň je možné na tuto osobu delegovat i povinnosti související s předáváním účetních záznamů do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS). Pokud se účetní jednotka rozhodne zajistit vedení účetnictví prostřednictvím vlastních pracovníků, bude muset zajistit příslušný upgrade účetního software a proškolení účetního pracovníka. V případě větších účetních jednotek bude v technické rovině nezbytné, kromě příslušné změny účetního software, zabezpečit i provázanost s ostatními částmi ekonomického informačního systému účetní jednotky. Zároveň si účetní reforma vyžádá určité organizační změny a změny v oběhu informací (dokladů) uvnitř účetní jednotky. Co mám ke splnění povinností udělat? V případě malé obce je prvotní provedení výše uvedeného rozhodnutí, zda se již nevyplatí zadat vedení účetnictví externímu „účetnímu“. Poté by mělo dojít ke zhodnocení současného toku informací a oběhu dokladů v účetní jednotce a k zajištění včasného předávání informací „účtárně“ s ohledem na účtování na podrozvahových účtech (podmíněná aktiva a podmíněná pasiva) a na používání nových účetních metod. Z tohoto důvodu bude zpravidla nezbytné změnit i příslušné vnitřní předpisy. Samotné účtování je finální fází celého procesu a je nepochybné, že při rozsáhlé změně pravidel se pravděpodobně neobejde bez počátečných obtíží. Ministerstvo financí si je vědomo rozsahu nutných změn a v rámci legislativního procesu provedlo takové úpravy, které umožní účetním jednotkám naplnit povinnosti stanovené zákonem, i když nebudou mít shromážděny všechny rozhodné informace pro účtování o každém konkrétním účetním případu

hned na začátku finančního roku. Jak mám instruovat svého účetního/ zaměstnance/firmu, jež odpovídá za účetnictví obce? V prvé řadě by se měl účetní informovat o změně právních předpisů, tzn. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl změněn zákonem č. 304/2008 Sb., vyhláška č. 383/2009 Sb., technická vyhláška o účetních záznamech a vyhláška č. 410/2009 Sb., která nahrazuje vyhlášku č. 505/2002 Sb. Účetní reforma byla ministerstvem financí rozfázována, aby bylo možné rozložit nové povinnosti účetních jednotek do delšího časového období. V případě obcí je toto rozložení nejširší, a to jak v postupnosti zavádění jednotlivých účetních metod, tak v okamžiku prvního předávání účetních záznamů a finančních údajů do centrálního systému účetních informací státu. Je proto důležité provádět v prvé řadě takové činnosti, které souvisí s přechodem na novou směrnou účtovou osnovu a nové účetní metody (zejména příprava převodového můstku a organizační zajištění zachycení všech účetních případů v souvislosti s účtováním na podrozvahových účtech). Budu s tím mít dodatečné náklady? Žádná reforma, tudíž ani tato účetní, se neobejde bez zvýšené pracovní aktivity v přechodném období. Z tohoto důvodu může být problematické motivovat konkrétní pracovníky při zavádění změn. Na druhou stranu veškeré změny by měly být činěny s ohledem na princip efektivnosti a neměly by být prováděny samoúčelně. Jinými slovy, bude na posouzení každé účetní jednotky (někdy i účetního pracovníka), jak významná je změna v přístupu ke konkrétnímu účetnímu případu a v jakém časovém horizontu bude naplněna. Není pravdou, že všechny změny musí být provedeny a všechny systémy musí být nastaveny k 1. lednu 2010. V prvé řadě budou muset účetní jednotky sestavit účetní závěrku za rok 2009 a teprve poté bude mož-

né doladit konkrétní postupy při vedení účetnictví v roce 2010. Stihnu provést všechny potřebné kroky? Jak již bylo řečeno, potřebné kroky je možné provádět postupně s ohledem na fázování celé účetní reformy a s ohledem na některé „úlevy“ stanovené přechodnými ustanoveními k vyhláškám č. 383/2009 Sb. a č. 410/2009 Sb. Kde se dozvím podrobnější informace? Podrobnější informace účetní jednotky naleznou na internetových stránkách ministerstva financí k Účetní reformě v oblasti veřejných financí: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/ xsl/dane_ucetni_reforma_v_oblasti_vf.html. Na tomto portálu jsou publikovány kromě příslušných právních předpisů též informace o konkrétních aktivitách ministerstva na podporu účetní reformy a zároveň jsou zde prezentovány metodické pomůcky, např. převodový můstek nebo konkrétní modelové postupy účtování a odpovědi na nejčastější otázky, které se budou průběžně aktualizovat tak, jak budou vznikat dotazy při zavádění změn. Své dotazy mohou účetní jednotky směřovat na ministerstvo prostřednictvím emailové adresy: [email protected] Jak mi MF pomůže, pokud něco nebudu vědět, či budu mít problémy? V oblasti metodiky účetnictví veřejného sektoru je ministerstvem zajišťováno, kromě výše uvedeného portálu a lektorské činnosti, sjednocení výkladu na úrovni školitelů a metodiků, kteří provádějí školící činnost napříč všemi dotčenými účetními jednotkami, tedy i obcemi. Ministerstvo financí sice nemůže provádět komplexní odbornou pomoc ve všech konkrétních případech, ale vyvíjí aktivity pro vytvoření a zveřejnění jednotných modelových přístupů k řešení konkrétních problémů. Velmi významným prvkem je též metodická pomoc z úrovně krajů, která je na vysoké odborné úrovni a je formálně i neformálně sjednocována a pravidelně aktualizována. Ministerstvo financí si je vědomo rozsahu změn, jenž účetní reformu provázejí, a z tohoto důvodu je odborná metodická pomoc účetním jednotkám na přelomu roku 2009 a 2010 prioritou. Děkujeme za rozhovor informační servis č. 12/2009 strana 13

Jak řešit případné předlužení obcí? Ministerstvo financí předložilo k diskuzi materiál s názvem „Prevence a možnosti řešení nadměrného zadlužování obcí“. Svaz podporuje vznik metodiky, která by určila postup v případě, že se obec dostane do problémů se splácením svých závazků. Zavádění plošných omezení v podobě koeficientů, maximálních podílů nebo nepřekročitelných hodnot nepovažuje Svaz za vhodný způsob prevence nadměrného zadlužení. Stanovování závazných ukazatelů podněcuje nabídku „inovativních“ finančních produktů, které mohou mít velmi nepřehlednou konstrukci a další skrytá rizika. Struktura ukazatele navíc nikdy nepostihne všechny možné důvody, pro které třeba jen dočasně překročil stanovenou možnost. Je zřejmé, že právě přechod na výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) byl reakcí na nedokonalost původních jednoduše stanovených indikátorů. Skupina ukazatelů by měla sloužit především jako podpůrný prostředek při rozhodování zastupitelstva, zda přijmout další úvěr. Informativní dopisy ministerstva financí, které upozorňují na potenciální problémy, lze rovněž považovat za přínosné. Podporu získávají také úvahy o aplikaci tzv. zlatého pravidla, tedy jednoznačné použití dlouhodobých půjček výhradně na kapitálové výdaje. Schvalování významného zvýšení zadlužení třípětinovou většinou všech zastupitelů však považujeme za nevhodné. Obdobný návrh se již v minulosti několikrát objevil a Svaz vždy upozorňoval

na zbytečnost takového opatření a možné praktické problémy v rozhodovacím procesu zastupitelstva. Ministerstvo dále navrhuje podmiňovat poskytování dotací prohlášením žadatele, že nemá neuhrazené závazky vůči jiným veřejným rozpočtům. Vazba zadlužení na dotace již dnes existuje, neboť prakticky všichni poskytovatelé dotací vyžadují čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči subjektům veřejných financí. Tento návrh lze chápat jako legislativní úpravu dnešní praxe. Ve vztahu k zadlužení však větší riziko existuje v možném vracení dotací z evropských fondů v důsledku nesplnění podmínek udržitelnosti projektů. Svaz zároveň již řadu let prosazuje posílení kontrolní funkce poskytovatele dotace a naopak omezení kontrol ze strany finančních úřadů, které nezřídka vyúsťují v sankce, jež mohou roztočit spirálu zadlužení. Nejde o snížení kontroly ze strany dozorujících orgánů, ale spíše o zdůraznění úlohy a povinností poskytovatele. Hlavní úsilí je nyní třeba věnovat vytvoření mechanismu, jak řešit situaci obcí, které nebudou schopny uhradit své finanční závazky. Úprava bude zde velmi citlivou záležitostí, neboť vždy jde o určité úze-

mí, na kterém stále žijí občané. Volení zastupitelé by měli mít možnost sami navrhnout řešení, jak špatnou finanční situaci řešit. Vytvoření určitého plánu oživení a zveřejnění na úřední desce by mělo být povinné v případě, že kombinace podpůrných ukazatelů vykazuje rizikové hodnoty. V případě, že plán oživení nebude za určitou dobu úspěšný, nastupoval by institut nucené správy. Možnou inspiraci nabízí úprava využívaná na Slovensku. S ohledem na rozpočtové určení daní je zřejmé, že každá obec vždy získá nějaké prostředky na splácení svých dluhů. Zásadní problém však spočívá v délce splácení. Závislost obcí na dotacích, resp. sdílených daních, a malý význam místních daní, u nichž by obce mohly zvyšovat sazby, zde však omezuje využití slovenského příkladu. Svaz chápe záměr ministerstva financí předcházet nadměrnému zadlužení samosprávy, které by případně mohlo mít negativní vliv na zadlužení veřejných financí jako celku. Ačkoliv dluh samosprávy představuje v současné době jen malý podíl celkového zadlužení státu, riziko dnešního právního vakua je zřejmé. Svaz chce i nadále s ministerstvem spolupracovat na přípravě metodiky či legislativy, která však nesmí mít primárně za cíl slučování obcí či omezování jejich samostatnosti. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Jak se vyvíjí spolupráce měst a jejich zázemí? Nejen touto otázkou se zabývali účastníci konference Urbanus 2009, která nesla podtitul „Města a vyvážený rozvoj regionů“. Konala se ve dnech 10. a 11. listopadu v Praze. Za účasti představitelů ministerstev, akademických pracovníků, zástupců asociací místních samospráv i samotných měst a obcí probíhaly diskuse na aktuální témata rozvoje měst, spolupráce s obcemi v jejich zázemí i rozvoje celých regionů. Rozvoj měst je nepochybně úzce spjat s rozvojem jejich nejbližšího zázemí, ale i celých regionů. Města jsou považována za motory růstu regionů a zároveň poskytují mnoho služeb okolním obcím. Nevyhnutelně tak dochází ke vzájemnému ovlivňování mezi městskými a venkovskými oblastmi a proto není možné řešit jejich problémy odděleně. Obce mají možnost vystupovat vůči městům jednotně, jako určité celky, přičemž je zde také nutná otevřenost a přístupnost města vůči spolu-

informační servis č. 12/2009 strana 14

práci s obcemi, ať už se jedná o svazky obcí či místní akční skupiny. Nejprve je tedy třeba zajistit spolupráci v rámci zázemí a potom ji rozvíjet v rámci vzájemných vztahů a partnerství s městem. Existují však i určité bariéry či limity spolupráce mezi městy a jejich zázemím, ať už se jedná o rozdílné cíle rozvoje, rozdílné nástroje či kapacitu jednotlivých partnerů. V českém prostředí se často setkáváme s konkurenčním vztahem mezi městy či

obcemi, což do určité míry znesnadňuje jejich spolupráci. V mnoha případech je tato konkurence posilována např. soutěžením o dotační prostředky. Přechod od konkurence k více partnerským vztahům hraje klíčovou roli při rozvoji vzájemné efektivní spolupráce. S rozvojem zázemí měst souvisí rovněž fenomén suburbanizace, tedy proces, v němž města rozšiřují své území a v některých případech doslova „pohlcují“ nejbližší obce. Města se rozšiřují i do volné krajiny, rozvíjí se nová zástavba, a to jak obytná, tak i komerční. Tento proces je téměř nemožné zastavit, lze ho však do určité míry ovlivnit právě spoluprací města s obcemi v jeho zázemí a nalezením společných cílů rozvoje.

ní, evropské, zdroje Evropské investiční banky či další bankovní produkty). Tento způsob financování je využíván např. ve Velké Británii a mohl by být jednou z variant získávání prostředků pro příští programovací období. V rozvoji měst svou roli hrají rovněž nestátní neziskové organizace (NNO), díky nimž mohou občané využívat široký okruh služeb. Například v sociální oblasti je přínos NNO velmi významný. Města by s NNO měla lépe spolupracovat, přistupovat k nim jako k partnerům a zlepšit tak poskytování služeb pro své občany.

Předseda Svazu Oldřich Vlasák na konferenci zdůraznil roli měst v rozvoji celých regionů.

Současným velmi aktuálním tématem je finanční krize a její dopady na města a obce. Právě na ně totiž krize přímo dopadá a dotýká se především komfortu života jejich obyvatel. Na konferenci rovněž zaznělo, že přílišný optimismus není na místě, protože krize zdaleka nekončí a situace měst se může nadále zhoršovat. Problémem jsou zejména snižující se daňové příjmy. Poučením ze současné krize mohou být některé postupy, které bude možné využívat i do

budoucna, např. úspory ve státní a veřejné správě, větší efektivita a nové přístupy při řešení nových situací a výzev. S tímto souvisí i nové možnosti financování měst s využitím finančních mechanismů typu JESSICA, jejichž užití bude v budoucnu nabývat na významu. Zmíněna byla také možnost inspirovat se využíváním tzv. „match-funding“ – tedy financováním s použitím kombinace více zdrojů (národ-

Co říci na závěr? Konference byla velice zajímavá a zaměřená na aktuální témata, jež často podnítila velmi živou diskusi. Přinesla některé nové pohledy na budoucí možnosti rozvoje měst i jejich zázemí a možnosti reakcí na krizi, jež má na města a obce přímý dopad a jež může ještě nějakou dobu trvat. Pro účastníky představovala tato akce možnost výměny zkušeností a názorů, navázání nových kontaktů a doufejme, že její příští ročník přinese opět zajímavá témata a nové myšlenky. Ing. Barbora Veselá odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

HP ProBook 4510s

když nechcete čekat Cena pro vaši obec: 15 405 Kč včetně DPH

Exkluzivně provedený notebook HP. Vhodný do kanceláře i jako vánoční dárek na doma.

MS Office 2007 Standard

K notebooku nabízíme zvýhodněnou sadu Microsoft Office 2007 Basic spolu s připojením do datové schránky a spisovou službou Lite.

+ napojení na datovou schránku + spisová služba Lite

Office i spisovou službu vám za 381,- Kč vzdáleně nainstalujeme a navíc nabízíme za 988,- Kč zaškolení práce se spisovou službou.

Cena s novým notebookem: 3 999 Kč včetně DPH

Registrujte se s bonusovým kódem ISS121209 a nakupujte v sekci „Města a obce” na novém, moderním portálu.

obec.itdnes.cz

Informace na telefonu 596 152 222 Portál provozuje divize Centrální prodej holdingu AutoCont.

Jak rozšířit stávající kapacity sociálních služeb pro seniory Stárnutí populace se odráží v potřebách obyvatel obcí, které hledají řešení, jak rozšířit stávající kapacity zejména terénních a ambulantních sociálních služeb pro seniory. Některé obce by rády využily část kapacit domů s pečovatelskou službou (DPS) a zřídily v nich například denní či týdenní stacionář pro seniory. To by přispělo k jejich efektivnějšímu využití a vytvoření většího spektra služeb pro seniory s minimální investicí. Obrátili jsme se v této věci na ředitele odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Mgr. Martina Žárského s několika dotazy:

Většina obcí využila pro výstavbu DPS dotace ze státního rozpočtu, a to za určitých podmínek. Peníze tak byly určeny na konkrétní účel, a to nájemní malometrážní byty zvláštního určení. Mohl byste prosím k otázce využití části kapacit domů s pečovatelskou službou pro jiný účel říci, zda je vůbec takovéto řešení možné? Řešení možné je a bylo již v několika případech realizováno. Tato řešení však nelze paušalizovat. Je vždy nezbytné znát konkrétní podmínky a závazky, které se k dotaci na výstavbu bytů zvláštního určení váží. Některé byty vznikaly za doby funkčnosti okresních úřadů, některé později. Je tedy vždy nezbytné znát konkrétní

historii výstavby těchto bytů. V každém případě platí, že MPSV tyto investiční dotace neposkytovalo. Jednalo se buď o okresní úřady (nyní gesce MF) nebo o výstavbu podporovanou ministerstvem pro místní rozvoj. MPSV při řešení požadavků na změnu účelu stavby, a tudíž i dotace, pak k těmto řešením dává stanovisko. Doposud jsme se setkali s případy, kdy stanovisko MPSV bylo vždy pozitivní, protože se jednalo

o kontinuální využití stavby pro účely péče o seniory a tato stanoviska byla rozhodujícími resorty akceptována. Jak by měly obce v případě zájmu o využití části DPS pro účely dalších služeb pro seniory postupovat? Jako první krok je vždy nezbytné inventarizovat historii stavby, a tudíž i dotace, následně vypracovat návrh řešení dalšího využití takového zařízení a společně tyto dokumenty předložit jak poskytovateli dotace, tak i MPSV k vyjádření, zda je možné změnu účelu funkce zařízení povolit. Nabízím, aby se zájemci o provedení takové akce obrátili po pracovní linii na odbor sociálních služeb a podle zjištěných okolností se pokusíme navrhnout konkrétní řešení. Mohl byste uvést příklad(y), kde již bylo takové řešení realizováno? V tomto okamžiku si nedokážu vybavit úplně konkrétní případy, ale platí to, co je uvedeno výše. Děkujeme za rozhovor.

Zohlednění energetické náročnosti starších budov již v rané fázi územního plánování Již před rokem jsme vás informovali o realizaci neobvyklého projektu ENPIRE (projekt energetického a územního plánování na přestavovaných územích). Jedná se o projekt financovaný z komunitárního programu Inteligentní energie pro Evropu, na jehož realizaci se podílí také společnost MEPCO. Projektové téma není v ČR příliš známé, ačkoliv je poměrně detailně sledováno např. v rámci spolupráce Svazu s Radou evropských obcí a regionů (CEMR). Nejen z tohoto důvodu byl celý projekt realizován s podporou výkonného místopředsedy Svazu Jaromíra Jecha.

Projekt ENPIRE byl realizován městy a v prvé řadě pro města. Úkolem projektu bylo mj. vytvořit seznam doporučení a příruček pro místní správu a popsat proces informování, stimulace a regulace energetického navrhování budov v již rané fázi územního plánování. V první fázi projektoví partneři zhodnocovali situaci energetického územního plánování v Evropě, resp. v 7 státech, ze kterých pochází 17 projektových partnerů. Dále byly v rámci projektu vytvořeny příručky a průběhové zprávy pro místní správu, díky kterým se i další města v Ev-

informační servis č. 12/2009 strana 16

ropě mohou inspirovat, jak ke snižování energetické náročnosti budov přistupovat v případě, že jim to jejich země nenařizuje národní legislativou. Všechny dokumenty v anglickém jazyce si můžete volně stáhnout na webu projektu www.enpire.eu. Důležitou aktivitou v projektu ENPIRE byla také realizace tzv. případových místních studií v 7 zemích, mj. i v České republice. Díky projektu bude moci Havířov (prostřednictvím své Městské realitní agentury) energeticky úsporně revitalizovat některé domy vybudované ve stylu socialistického realizmu. Podrobnější popis

místních studií je také k nahlédnutí na webu projektu. Důležité je i srovnání průběhu realizace případové studie v ČR jako jediného projektového partnera z nového členského státu EU s průběhem realizace případové studie ve starších členských státech. Toto srovnání a český příklad dobré praxe tak může být vhodným zdrojem inspirace pro další města nejen v České republice, ale dalších zemích východní a jihovýchodní Evropy. Více informací najdete na webu MEPCO nebo projektu ENPIRE. Štěpánka Litecká MEPCO

Ekonomická situace českých krajů a měst Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje 2009, který je národní modifikací každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších světových měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce. V rámci českého projektu bylo hodnoceno 14 krajů České republiky a 24 nejvýznamnějších českých měst. Studie nabízí porovnání všech krajů a vybraných měst České republiky v oblasti socioekonomické úrovně a v letošním roce nově také v oblasti investiční atraktivnosti, jednoho ze zásadních faktorů regionální konkurenceschopnosti. „Oproti roku 2008 jsme hodnotící index upravili tak, aby reagoval na aktuální zásadní změny v regionálních ekonomikách. Negativní stránkou těchto změn je však omezená možnost komparativní analýzy výsledků z roku 2008 a 2009. Zatímco index 2008 se zaměřoval na dlouhodobý vývoj regionů, současná ekonomická situace nás dovedla k závěru, že pro letošní rok se ve studii MasterCard česká centra rozvoje 2009 soustředíme na krátkodobý vývoj,“ vysvětluje prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr.h.c., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, a dodává: „Krátkodobý vývoj regi-

onů je navíc s ohledem na aktuální překotné ekonomické změny informačně mnohem více atraktivní.“ Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 jednoznačně odráží současný stav v regionálních ekonomikách. Jejím prostřednictvím se dozvídáme o silných, ale i slabých místech krajů a měst. Tyto informace tedy mohou zástupcům samosprávy pomoci objevit skryté rezervy uvnitř regionů a měst, a z tohoto důvodu jsou výsledky studie velmi cenným materiálem.

Nejzajímavější závěry studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 Výjimečné postavení Prahy (1. místo) mezi českými kraji a městy potvrzuje většina makroekonomických ukazatelů. Praha má

navíc velmi pozitivní socioekonomický vliv i na okolní kraje, které jsou na ní navázané. V ekonomice České republiky má specifické postavení, protože vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Podle údajů studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 je úroveň HDP více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru. Praha je lídrem také v oblasti investiční atraktivnosti hodnocených krajů a měst. Na předních místech se většinou objevuje i kraj Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský. Středočeský kraj (52,0 %) se umístil na druhém místě ve srovnání krajů z hlediska socioekonomické úrovně a na pátém místě z hlediska investiční atraktivnosti (56,1 %). Na tuto pozici jej dostalo mimo jiné město náležící do tohoto regionu, Mladá Boleslav, která se umístila v hodnocení investiční atraktivnosti na druhém místě (65,6 %). Plzeňský kraj je z hlediska investiční atraktivnosti považován za druhý nejlépe postavený kraj (58,7 %), hned za Prahou, za kterou zaostává o více než 40 %. Ve srovnání socioekonomické úrovně krajů se

„Zaměřeno na praxi“

MBA POLITOLOGIE A VEŘEJNÁ SPRÁVA – VOLBY 2010 - AKČNÍ PROGR AM PRO K ANDIDÁT Y DO VOLEB 2010 Uvažujete o kandidatuře v rámci voleb 2010? Chcete pro efektivní přípravu udělat maximum? Nebo se jednoduše zajímáte o tuto velice zajímavou oblast? Pak zejména pro Vás je nový dvouletý vzdělávací program MBA určen. Co získáte absolvováním programu • Možnost získat ještě před volbami potřebné znalosti a dovednosti ihned využitelné v praxi (například jak sestavit vlastní kandidátku a volební program, vyhodnotit výsledky předchozích voleb, zorganizovat volební kampaň včetně vhodných volebních materiálů, využít prostředí internetu, atd.) • Praktickou přípravu na vystoupení před veřejností nebo v debatách s protikandidáty • Možnost osvojit si potřebné znalosti a dovednosti pro výkon volené funkce a porozumět zákonitostem komunální, celostátní i evropské politiky a ostatním návaznostem.

Výhody programu a forma studia • Distanční forma studia, která umožňuje efektivně studovat i velmi časově zaneprázdněným • Praktické tréninky jako součást studia • Výuka a komunikace v českém jazyce • Získání samostatných certifikátů po ukončení prvního a druhého semestru • Možnost získání prestižního manažerského profesního titulu MBA po ukončení celého studia • ZDARMA možnost využití právníka a psychologa v období voleb • Cenová přístupnost studia (v kurzovném jsou již zahrnuty náklady na studijní literaturu, ubytování a stravu na tutoriálech apod.) • Vysoká kvalita tutorů (lektorů v di-

stančním vzdělávání) • A navíc mininotebook ZDARMA Odborný garant programu Tento vzdělávací program je realizován ve spolupráci s Academií Rerum Civilium - Vysokou školou politických a společenských věd v Kolíně a jeho garantem je prorektor PhDr. Vladimír Srb. Kdy program začíná a kde získáte další informace • Program začíná od ledna 2010 a února 2010 • Více informací získáte na:

www.aweducation.eu e-mail:[email protected] tel.: +420 245 009 826.

Plzeňský kraj umístil na čtvrtém místě (47,8 %). Ani hlavní centrum tohoto kraje, Plzeň, si v hodnocení nevedla špatně. Mezi městy posuzovanými podle socioekonomické úrovně obsadila třetí pozici s 47,9 %. Na žebříčku investiční atraktivnosti měst zaujala čtvrtou příčku (57,8 %), přičemž ji od bronzové pozice dělí pouhé 0,3 %. Jihomoravský kraj se na přední místa dostává díky druhé největší metropoli ČR, Brnu. Zatímco v hodnocení krajů podle investiční atraktivnosti se umístil tento region v polovině žebříčku (7. místo s 55,1 %), město Brno dosáhlo na třetí místo (58,1 %), hned za Prahou a Mladou Boleslaví. V oblasti socioekonomické úrovně je Brno dokonce druhé (52,6 %) a Jihomoravský kraj celkově třetí (50,7 %) „Výsledky projektu v letošním roce představují vysoce užiteč-

Kraj 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Olomoucký kraj Vysočina Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Město

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Praha Brno Plzeň Hradec Králové Ostrava Pardubice Mladá Boleslav Olomouc Liberec České Budějovice Zlín Ústí nad Labem Jihlava Karlovy Vary Kladno Znojmo Opava Frýdek-Místek Děčín Teplice Uherské Hradiště Tábor Karviná Most

informační servis č. 12/2009 strana 18

ný výstup pro potřeby regionální politiky, která musí reagovat nejen na dlouhodobé trendy ve vývoji jednotlivých regionů, ale i na výzvy a problémy, které přináší našim regionům, městům a obcím současná hospodářská krize. V tomto směru studie obsahuje velké množství aktuálních a často unikátních informací o krajích a vybraných městech České republiky,“ uvedl RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Analýza měst Praha (1. místo) s hodnotou 95,2 indexního bodu vévodí žebříčku socioekonomicky nejvyspělejších měst ČR. Brno, které se umístilo na druhém místě, za ní zaostává dokonce o více než 42 %. První příčku zís-

socioekonomická úroveň 88,9 % 52,0 % 50,7 % 47,8 % 46,6 % 46,0 % 42,9 % 40,8 % 40,6 % 40,5 % 40,2 % 39,8 % 37,1 % 35,5 % socioekonomická úroveň 95,2 % 52,6 % 47,9 % 44,1 % 43,7 % 41,9 % 41,2 % 39,7 % 39,4 % 39,0 % 37,0 % 36,6 % 35,8 % 34,4 % 33,3 % 29,5 % 28,4 % 27,9 % 27,9 % 27,8 % 27,2 % 26,7 % 26,0 % 24,3 %

kala Praha také v hodnocení atraktivnosti měst pro investory (92,6 %). Ve sledovaných ukazatelích potvrzuje Brno pověst druhého nejvýznamnějšího socioekonomického centra v zemi (52,6 %). V pořadí měst sestaveném na základě jejich investiční atraktivnosti se umístilo na místě třetím (58,1 %). Město Mladá Boleslav se ukázalo být pro ekonomický rozvoj Středočeského kraje nezanedbatelným tahounem. V hodnocení atraktivnosti pro investory se toto město umístilo s 65,6 % hned za hlavním městem Prahou. Ačkoli je Mladá Boleslav neporovnatelně menší než Praha, z hlediska investiční atraktivnosti zaostává za Prahou o pouhých 27 %. Mladá Boleslav přeskočila taková města, jako je Brno, Plzeň, Ostrava a další.

Kraj 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Olomoucký kraj Vysočina Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Město

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Praha Mladá Boleslav Brno Plzeň Hradec Králové Ostrava Pardubice České Budějovice Liberec Olomouc Kladno Ústí nad Labem Zlín Jihlava Karlovy Vary Znojmo Teplice Děčín Opava Frýdek–Místek Most Uherské Hradiště Tábor Karviná

investiční atraktivnost 98,8 % 58,7 % 57,3 % 57,3 % 56,1 % 55,4 % 55,1 % 49,8 % 48,0 % 46,9 % 46,8 % 46,7 % 44,4 % 36,3 % investiční atraktivnost 92,6 % 65,6 % 58,1 % 57,8 % 52,8 % 51,2 % 49,8 % 48,3 % 46,8 % 45,7 % 45,6 % 44,3 % 43,8 % 41,9 % 41,9 % 41,0 % 41,0 % 39,6 % 39,2 % 37,8 % 37,8 % 36,8 % 36,0 % 35,7 %

Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 red. zdroj: Parlament, vláda, samospráva

Činnost Svazu je inspirací i pro zahraničí Předseda Svazu Oldřich Vlasák přivítal dne 29. října 2009 na půdě Svazu jedenáctičlennou delegaci Nizozemského svazu obcí VNG v čele s jeho prezidentkou Annemarie Jorritsmou, starostkou města Almere. Delegace přijela na dvoudenní pracovní cestu s cílem poznat lépe činnost našeho Svazu a jeho služby poskytované obcím ČR. Před rokem takovou studijní cestu absolvovala svazová delegace, která strávila podnětné dny v sídle VNG v Den Haagu (podrobněji viz INS č. 12/2008).

Po úvodních informacích o činnosti Svazu a přehledu aktivit v rámci předsednictví ČR v Radě EU se členové nizozemské delegace dozvěděli o transformačním procesu v ČR po roce 1989, se kterým souvisí také rozsáhlá reforma veřejné správy. Téma přednesl Luboš Průša, ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje a bývalý místopředseda Svazu. Diskutovalo se o trendech ve vývoji místní samosprávy v obou zemích, např. o otázkách decentralizace a přenosu kompetencí. Zde bylo nutno vysvětlit také historické souvislosti vysokého počtu obcí v ČR (v Nizozemí např. proběhla v posledních zhruba sto letech výrazná redukce počtu obcí, a to z 1400 na dnešních 443). Obtížné na pochopení pro naše kolegy z VNG byly zejména otázky přenesené a samostatné působnosti. Aktuální pro obě strany byla debata o dopadech finanční a ekonomické krize na obecní samosprávy, po které následoval blok informací o přípravě pozic a stanovisek Svazu včetně činnosti komisí a pracovních skupin, které se na celém procesu obhajování zájmů obcí intenzivně podílejí. Zde je výrazný rozdíl práce obou organizací: zatímco Svaz má v rámci komisí a pracovních skupin vybudovanou síť aktivně spolupracujících starostů, primátorů, členů zastupitelstev a odborníků z úřadů, VNG se opírá vyloženě o expertní práci svých zaměstnanců a najímaných odborníků, kterými jsou i bývalí politici (přímo ve VNG je zaměstnáno 285 osob, z toho polovina má právní vzdělání, dalších více

než 100 lidí je zaměstnáno v dceřiných organizacích VNG). Následovaly diskuse a porovnání se situací v Nizozemí u vybraných témat z konkrétních oblastí veřejné správy – eGovernmentu a sociální oblasti. Téma elektronizace veřejné správy a projekt datových schránek přednesl člen Komise pro informatiku Předsednictva Svazu a místostarosta městské části Brno-Nový Lískovec Jan Privarčák, za sociální oblast se zúčastnila předsedkyně Sociální komise Radka Soukupová, zastupitelka městské části Praha 11. Delegace VNG, která byla složena jak z volených představitelů, tak vedoucích zaměstnanců kanceláře, se zajímala rovněž o mezinárodní aktivity Svazu včetně komunikace s členskou základnou a o služby, které Svaz svým členům poskytuje. Na mezinárodní scéně jsou obě organizace zapojeny do aktivit Evropské rady municipalit a regionů (CEMR), protřednictvím které jsou obhajovány zájmy samospráv na evropské úrovni. V oblasti vzdělávání byla důležitá výměna zkušeností s procesy zvyšování kvality ve veřejné správě, které prezentovala

Jana Voldánová, projektová manažerka Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR, o. p. s. Závěr dvoudenního setkání patřil diskusi se členy Předsednictva Svazu na aktuální témata ze života obcí, ale i vnímání politiky

očima občanů – voličů. Zúčastnili se jí Dan Jiránek, předseda Komory statutárních měst, Josef Bezdíček, předseda Komory obcí, Alenka Knobová, členka Komory obcí a Pavel Smolka, člen Komory měst. Členové delegace VNG měli možnost při večeři diskutovat i s primátorem hlavního města Prahy Pavlem Bémem a předsedkyní Komise pro zahraniční spolupráci Předsedncitva Svazu Janou Fischerovou, starostkou Havlíčkova Brodu. Delegace VNG byla překvapena rozsáhlostí aktivit při malém počtu zaměstnanců Kanceláře a odjížděla se slovy, že činnost Svazu měst a obcí ČR je pro ni v mnoha ohledem velkou inspirací, především širokým zapojením starostů a členů zastupitelstev obcí do společné činnosti. Mgr. Ingrid Štegmannová vedoucí odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

informační servis č. 12/2009 strana 19

Předsednictvo Svazu jednalo 24. listopadu 2009 v Praze

Ke standardně projednávaným materiálům Předsednictva patřily Stav členské základny (od srpna Svaz zaznamenal dva výstupy a jeden vstup, aktuální počet členů je tedy 2 466) a zpráva o hospodaření Svazu. Hospodaření Svazu bylo zpracováno k 30. září a členům Předsednictva předloženo s podrobným komentářem. Výkonný místopředseda Jech tedy pouze dodal, že schodek rozpočtu bude ke konci roku výrazně nižší, než byl rozpočtován, a to zejména proto, že příjmy od sponzorů na akcích pořádaných Svazem jsou v tomto roce výrazně vyšší, než se očekávalo. Ostatní položky jsou čerpány standardně a nikterak nepřevyšují navrhovaný rozpočet. Předsednictvo materiál vzalo na vědomí, což doporučilo i Radě Svazu. V další části byl projednáván návrh rozpočtu na rok 2010. Jaromír Jech konstatoval, že rozpočet je sestaven jako vyrovnaný s tím, že schodek bude vyrovnán převodem z rezervního fondu Svazu. Hlavním faktorem, který ovlivňuje výši schodku, je předpokládaná finanční participace Svazu na projektu OPLZZ ve výši 3 milionů korun. Finanční prostředky získané z tohoto projektu budou vynaloženy na vydání Příručky pro člena zastupitelstva po volbách v roce 2010 a na další vzdělávání zastupitelů. Dalším faktorem ovlivňujícím schodek rozpočtu je, že v roce 2010 Svaz nebude pořádat krajská setkání ani Sněm a v souvislosti s touto skutečností se očekává i nižší počet případných příjmů z reklam a propagací. Třetím faktorem pak je neuskutečnění některých aktivit v rámci projektu „Moderní přístupy ke vzdělávání představitelů samospráv“ v roce 2009, které budou realizovány až počátkem roku 2010 ve výši 450 000 Kč. Dan Jiránek doporučil, aby v případě, že Svaz neobdrží dotaci na projekt, oslovil v souvislosti s vydáním Příručky sponzory.

informační servis č. 12/2009 strana 20

V následné diskusi byla řešena efektivnost nákladů spojená s provozem kanceláře v Domě samospráv v Bruselu (tyto náklady jsou smluvně vázány na dobu devíti let), dále návštěva francouzských starostů a další zviditelňování Svazu. Předsednictvo poté doporučilo Radě návrh rozpočtu schválit. Předsednictvo bylo také podrobněji seznámeno s již zmiňovaným projektem v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, včetně přípravy Příručky pro člena zastupitelstva. S podáním projektové žádosti Prioritní osy 4 Veřejná správa a veřejné služby souhlasilo. Schváleny byly rovněž předložené změny ve složení komisí a termíny zasedání Předsednictva a Rady v příštím roce. V souvislosti s termíny jednání byli členové Předsednictva upozorněni na to, že veletrh URBIS INVEST se bude tentokrát konat až v květnu. Bylo rozhodnuto, že kongres starostů se v roce 2010 uskuteční v úterý odpoledne, tedy hned po zahájení veletrhu. Předsednictvo projednalo také případnou spolupráci se společností KPMG Česká republika, která nabídla Svazu zajištění celoročního programu školení, vzalo na vědomí informace o dohodě o partnerství Svazu s Českou poštou, s. p., a informace týkající se nabídky ministra životního prostředí Ladislava Mika, který nabídl Svazu formou memoranda spolupráci při přípravě nového zákona o odpadech, a to na základě Tezí rozvoje odpadového hospodářství ČR, které zohledňují zásadní výhrady a návrhy Svazu na problematiku nakládání s odpady. Podepsání tohoto memoranda schválilo. Posledním bodem jednání pak byla diskuze s Michaelem Kocábem o tom, jakou formu by měla mít Agentura pro sociální začleňování (viz aktuality).

Z jednání komor a komisí

vybráno ze zápisů

Kontrolní komise, 2. listopadu 2009, Praha Kontrolní komise projednávala především zprávu o hospodaření Svazu k 30. září 2009. Zprávu uvedl Jaromír Jech. Konstatoval, že schodek rozpočtu bude ke konci roku výrazně nižší, než byl rozpočtován. Hlavním důvodem jsou vyšší příjmy od sponzorů na akce pořádané Svazem, a to především z krajských setkání a XI. Sněmu Svazu. Byla vznesena připomínka k výši nájemného - vyšší čerpání této položky je způsobeno nečekaně vysokou inflací za rok 2008. V případě, že bude tato položka vyčerpána, bude hrazeno z rezervy výkonného místopředsedy. Dalších připomínek Kontrolní komise neměla.

Komise byla dále seznámena s návrhem rozpočtu Svazu na rok 2010 (viz z jednání Předsednictva). Diskuse se vedla ohledně položky cestovních výdajů pro starosty, kteří zastupují Svaz na různých akcích (doporučeno rozpočtovat trojnásobek částky z roku 2009), ohledně položky na semináře a stáže (váže se na získání neinvestiční účelové dotace od MMR na zahraniční aktivity) a o využívání rezervního fondu. Po vzešlých úpravách, které z diskuse vyplynuly, Kontrolní komise doporučila Radě rozpočet na rok 2010 schválit.

Komise pro zahraniční spolupráci, 3. listopadu 2009, Kladno Na svém listopadovém jednání se členové komise zabývali změnami ve složení delegací Svazu do Výboru regionů, CLRAE či COPPEM (Stálý výbor Eurostředomořského partnerství místních a regionálních orgánů), ale i nominacemi zástupců Svazu do pracovních skupin Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci MZV ČR, jíž je Svaz členem. Komise byla informována o vypsané výzvě v rámci Fondu Partnerství, který je součástí Programu švýcarsko-české spolupráce. Hlavním cílem Fondu Partnerství je podpora vzájemné spolupráce a výměny zkušeností mezi švýcarskými a českými subjekty. Jelikož je oprávněným žadatelem i sám Svaz, komise doporučila zvážit podání žádosti Svazu o dotaci na projekt zaměřený na získání zkušeností zástupců

českých samospráv v oblasti veřejné správy ve Švýcarsku. Diskutována byla i budoucnost Programu Evropa pro občany, z kterého lze financovat zahraniční partnerské aktivity měst a obcí. Vzhledem k tomu, že Evropská komise provádí revizi programu a je otevřená jakýmkoliv připomínkám ze strany konečných příjemců, byli členové komise vyzváni k zaslání vlastních připomínek. Na programu jednání byla i Evropská charta za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích, na jejíž přípravě se Svaz podílel spolu s Evropskou radou obcí a regionů. V ČR ji však podepsala jen jedna obec. Členové komise tak doporučili zvýšit informovanost o chartě.

Komora statutárních měst, 5. a 6. listopadu 2009, Pardubice

Členy Komory statutárních měst přivítal v Pardubicích primátor Jaroslav Deml.

Primátoři v listopadu přijeli jednat do Pardubic. Úvodem si vyslechli prezentaci ředitele Dopravního podniku města Pardubic Tomáše Pelikána na téma Slevy jízdného v městských hromadných dopravách a její dopady na tržby dopravních podniků. Slevy jsou v podstatě dvojí – nařízené státem a nařízené objednateli, tedy městy. Podle přítomných by stát měl kompenzovat slevy vycházející z právních předpisů, které města a obce vynakládají smluvním dopravcům v rámci jejich prokazatelné ztráty. V případě velkých měst se jedná o desítky milionů korun.

Velká diskuse se vedla nad dalším tématem – predikcí daňových příjmů. Podle Dana Jiránka, který shromažďuje informace z jednotlivých statutárních měst, dosahuje průměrný propad jejich daňových příjmů 14,6 %. Vzhledem k tomuto propadu města musejí omezovat investice, kulturu, sport a další. Pokud bude trend poklesu pokračovat, hrozí, že přestanou plnit své základní funkce. Bude nutné omezit svícení, městskou hromadnou dopravu, dotace spolkům, sportovním klubům atd. Šetří se i na radnicích. Některá města se rozhodla propouštět, např. Magistrát Ústí nad Labem se zeštíhlil o 43 úředníků, jiná města snižují mzdy,

informační servis č. 12/2009 strana 21

a to většinou o 4 %, Opava dokonce o 5 %. V Pardubicích čekají na výsledky personálního auditu, předběžně se počítá s tím, že jednotlivé odbory budou mít nižší rozpočet o 8 až 25 %. Bude v pravomoci vedoucích odborů, jakou cestu k úsporám zvolí. Necelá třetina statutárních měst si už letos musela také půjčit na doplacení projektů. Obstarat si peníze na kofinancování projektů zatím většinou není problém, města jsou ale nucena splácet úroky z úvěrů. Stát by dle názoru primátorů měl úroky městům hradit, nebo alespoň poskytovat garanci. Při čerpání evropských peněz je třeba klást důraz také na platební kázeň, a to na všech úrovních. V další části byli členové Komory informováni o nových povinnostech, které přinášejí novela zákona o účetnictví a příslušné prováděcí vyhlášky (viz úvodník INS č. 11). Komora bude žádat o stanovení přechodného období, ve kterém by města a obce neměly být penalizovány za případné nedodržení povinností vyplývající ze zaváděných změn. Z podnětu Brna byly projednávány dva návrhy na změny právních předpisů. První se týkal zákona o obecním zřízení, konkrétně vzniku bezdůvodného obohacování. Zákon o obcích demonstrativně definuje pojem ‚veřejné prostranství‘. V současném znění je veřejné prostranství určeno k veřejnému užívání bez ohledu na vlastníka, kterým nemusí být vždy město či obec. V praxi je ale právě toto ustanovení velmi často zdrojem soudních sporů, ve kterých jsou města a obce žalovány o vydání bezdůvodného obohacení na úkor vlastníků. Komora podpořila návrh Brna na změnu zmíněného ustanovení, který explicitně vylučuje možnost, aby vlastníci předmětných nemovitostí mohli města a obce pro vydání bezdůvodného obohacení žalovat. Z doprovodného programu

informační servis č. 12/2009 strana 22

Druhý návrh na legislativní úpravu se týkal zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Města a obce v poslední době čelí řadě žalob, ve kterých jsou zpochybňovány podmínky, za kterých jim byl v průběhu devadesátých let převeden majetek státu. Ve stávajících soudních sporech musí města a obce doložit fyzické hospodaření s tímto majetkem, což velmi často není možné. Současný fenomén zpochybnění zákonného nabytí nemovitostí obcemi a městy je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a s výkladovým stanoviskem Ministerstva financí ČR. Předmětný návrh změny tohoto zákona předpokládá vložení nového ustanovení, a to § 1a), který by znemožňoval napadat přidělení nemovitosti z důvodu nutnosti dokazování práva hospodaření. Komora statutárních měst se tedy rozhodla i tento návrh Brna podporovat. Uvedené návrhy legislativních změn přinesou městům a obcím ČR zejména právní jistotu, která v konečném důsledku kladně ovlivní právní prostředí ČR jako celku. Komora statutárních měst také podpořila usnesení Předsednictva Svazu týkající se vzniku Agentury pro sociální začleňování (viz INS č. 10, str. 19). Na vědomí pak vzala informace o přípravě právních předpisů z oblasti životního prostředí a o přípravě finanční konference. Závěrem se přítomní vyjadřovali ke značení úseků měření rychlosti. Komora statutárních měst zásadně nesouhlasí s povinností městské policie značit úseky měření rychlosti přenosnou dopravní značkou. Toto opatření výrazně omezuje možnost efektivně přispívat k ochraně chodců v silničním provozu. Bude proto žádat Poslaneckou sněmovnu, aby byl tento institut ze zákona o provozu na pozemních komunikacích vypuštěn.

Kulturní komise, 19. listopadu 2009, Praha Kulturní komise se sešla ke svému zatím druhému jednání. Na pořadu měla zejména problematiku kronik. Povinnost vést kroniku je obci daná zákonem, nicméně chybí zde zákonný postih, pokud tak obec nečiní. Členové komise se proto shodli, že je třeba zviditelnit toto téma a pozitivně obce motivovat – mezi jedním z návrhů bylo i uspořádání soutěže kronikářů a spolupráce se soutěží Vesnice roku. Komise také doporučila Svazu spolupracovat v oblasti dotací na památkovou péči se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, jehož tajemnice Květa Vitvarová Komisi podala velmi obsáhlé informace o možnosti čerpání dotací a o nabídce dotačních titulů. Komise se dále shodla na nutnosti budoucího navázání spolupráce s Komisí pro kulturu a památkovou péči Asociace krajů České republiky.

Iva Vejmelková, garant Komise, Blanka Bendlová, předsedkyně Komise

Vy se ptáte, my odpovídáme Neslučitelnost funkcí Dotaz: Musí zastupitel obce (města), člen rady, který se hlásí do konkurzu na ředitele školy a vyhraje ho, odstoupit ze zastupitelstva města? Jedná se o školu ve stejné obci (městě). Odpověď: V případě potencionálního střetu zájmů člena zastupitelstva obce a ředitele školy je třeba vycházet ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje neslučitelnost funkce člena zastupitelstva. Uvedený zákon nekonstatuje, že by tyto dvě funkce byly navzájem neslučitelné, tj. že by zastupitel obce v případě výkonu funkce ředitele školy měl odstoupit.

Podle § 5, odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, který v uvedeném paragrafu upravuje neslučitelnost funkcí, je funkce člena zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce (nebo do pověřeného obecního úřadu, krajského úřadu nebo finančního úřadu), a to pouze za následujících podmínek: 1) zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce (nebo města); nebo

Odpověď na dotaz je v souladu s právními předpisy platnými ke dni 6. 11. 2009.

2) jedná se o zaměstnance jmenovaného starostou (či primátorem). Obec sice zřizuje školy podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, avšak tyto školy jsou samostatnými právnickými osobami nebo příspěvkovými organizacemi. Z tohoto důvodu je funkce člena zastupitelstva obce slučitelná s funkcí ředitele školy, neboť ředitel školy není zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu této obce, který by vykonával přímo státní správu vztahující se k územní působnosti obce nebo který by byl jmenován starostou, ale je zaměstnancem dané školy. Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Digitalizace televizního vysílání Dotaz: V roce 1979 došlo v k výstavbě několika osmipodlažních domů. V rámci této výstavby došlo k zastínění televizního příjmu v rodinných domcích, které se nacházejí za tímto objektem ( přes komunikaci a řeku). Tato situace byla tehdy vyřešena tzv. převisem nainstalovaným na STA jednoho z těchto nově postavených domů (dům byl vždy ve vlastnictví SBD). Vlastnictví tohoto převisu je dosti pochybné. Tento převis vybudovala firma, která jej převedla hospodářskou smlouvou na státní podnik bytového hospodářství. Pro další osud tohoto zařízení potřebujeme vědět, zda má obec povinnost zajistit příjem televizního signálu pro tyto domky nebo i obecně. V případě, že tuto povinnost má, budeme muset vynaložit nemalé náklady na opravu a úpravu tohoto zařízení. Odpověď: V případě zastínění radioreléové trasy se doporučuje místo zřizování finančně nákladné obchozí trasy, kompenzovat útlum signálu

zvýšením výkonu vysílačů o hodnotu, o kterou byl signál utlumen výstavbou rodinných domků anebo přemístit anténu na místo, odkud by nedocházelo k zastínění. Tyto varianty

řešení lze realizovat prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu, který může kontaktovat jak provozovatele vysílání, tak i operátora vysílací sítě. informační servis č. 12/2009 strana 23

Koncepce rozvoje digitálního vysílání je prováděna na základě nařízení vlády o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu) ze dne 28. dubna 2008. Technický plán přechodu v návaznosti na plán využití rádiového spektra a mezinárodní koordinaci kmitočtů pro zemské digitální vysílání stanoví zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální vysílání, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského analogového televizního vysílání v České republice. Digitální televizní vysílání oproti analogovému televiznímu vysílání je výhodnější v tom, že je sloučeno hned několik televizních programů a šířeno společně, v rámci celku, který má název multiplex. Do multiplexu jsou přidávány rozhlasové programy a různé doplňkové služby, např. specifické služby datového charakteru. Digitální televizní vysílání má řadu výhod, mezi které patří možnost dosáhnout výrazně vyšší kvality příjmu, možnost zavést interaktivitu (např. nakupování on-line, sázení).

davku příslušného provozovatele vysílání nový použitelný rádiový kmitočet pro pokračování analogového vysílání vysílače malého rozsahu. V ostatních případech řeší problematiku vysílačů malého výkonu po dohodě operátor vysílací sítě s provozovatelem příslušného televizního programu. Operátorem vysílací sítě je podnikatel, který zajišťuje, nebo je oprávněn zajišťovat, veřejnou komunikační síť pro zemské digitální vysílání. Provozovatelem vysílání je fyzická nebo právnická osoba, která podniká při zajišťování veřejných komunikačních sítí nebo poskytuje služby elektronických komunikací, za podmínek stanovených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V rámci zajištění provozu digitálního televizního vysílání může uzavřít s vlastníkem nemovitosti, na které je umístěno nebo bude zřízeno vedení veřejné komunikační sítě, písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti. Není-li vlastník dotčené nemovitosti znám nebo je prokazatelně nedosažitelný anebo je vlastnictví nemovitosti sporné, rozhodne

o návrhu provozovatele trasy na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad dle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění). V případě zastínění radioreléové trasy se doporučuje místo zřizování finančně nákladné obchozí trasy, kompenzovat útlum signálu zvýšením výkonu vysílačů o hodnotu, o kterou byl signál utlumen výstavbou rodinných domků anebo přemístit anténu na místo, odkud by nedocházelo k zastínění. Tyto varianty řešení lze realizovat prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu, který může kontaktovat jak provozovatele vysílání, tak i operátora vysílací sítě. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

V případě, že po zahájení zemského digitálního televizního vysílání dojde tímto vysíláním k rušení přidělených rádiových kmitočtů pro navazující analogový vysílač, zajistí Český radiotelekomunikační úřad na základě požaTento dotaz byl zpracován dle platného právního stavu ke dni 18. 11. 2009.

Účast na akcích politické strany Dotaz: Je účast uvolněných členů zastupitelstva města na akcích politické (volební) strany jejich služební nebo osobní aktivitou? S tím souvisí i případné využívání služebního vozidla k výše uvedenému účelu.

Odpověď: Politické strany jsou politické organizace, korporace soukromého práva, které vznikají z vůle občanů, nelze je tedy považovat za sdružení, která by souvisela s výkonem veřejné správy. Z tohoto důvodu nelze chápat akce politických stran z pohledu obce za služební aktivitu a není tedy možné v této souvislosti využívat ani služební vozidlo. Proti uvedenému lze namítnout, že základní funkcí politických stran je spojovat stát a společnost tím, že aktivizují a zapojují občany do správy veřejných záležitostí (z judi-

informační servis č. 12/2009 strana 24

katury NSS, Pst 2/2003 - 69). Politické strany nominují kandidáty do veřejných úřadů vč. obecních či městských zastupitelstev, vyvíjejí aktivity spojené se správou obce a města, opírají se o místní a regionální politiku, usilují o změny v rámci výkonu veřejné správy, o rozvoj města či obce, podporují všeobecné blaho a v neposlední řadě se snaží získat prostřednictvím svých členů podíl na výkonu veřejné správy. Jsou to ale jednotliví členové politických stran, kterým je svěřen výkon daného úřadu nebo určité funkce, nikoliv však samotné politické strany jakožto samostatné na veřejné moci nezávislé subjekty.

Jestliže by se jednalo např. o akci zastupitele města (tj. osoby, jíž je svěřen výkon veřejného úřadu), nebo o jiného veřejného funkcionáře, která bezprostředně souvisí s výkonem jeho funkce, nebylo by pochyb o tom, že se v tomto smyslu jedná o služební aktivitu. Zde je třeba uvést, že vůbec nezáleží na faktu, zda je taková osoba členem nějaké politické strany nebo nikoliv. Avšak v případě akce politické strany (lhostejno, kolik svých členů a jestli vůbec nějaké má daná politická strana v zastupitelstvu) nelze takovou akci považovat za akci osoby, které je svěřen výkon veřejného úřadu, ale za akci subjektu, který se samotným výkonem veřejné správy, s rozvojem města a obecně prospěšnou, na veřejné blaho zaměřenou, činností nemá nic společného. Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co nového ve Sbírce zákonů - listopad 2009 n

Zákon č. 380/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon zavádí do zákona o právu na informace o životním prostředí pojem Geoportál. Jde o informační systém veřejné správy, který je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy, a povinné subjekty jeho prostřednictvím zpřístupňují odpovídající data. Zároveň také vymezuje pravidla pro zpřístupňování těchto dat, a služby související se zpřístupňováním dat v tomto systému. Obce zpřístupňují data, pouze pokud tvorbu těchto dat ukládá zvláštní právní předpis. Datum účinnosti od: 13. listopadu 2009 n

Zákon č. 381/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon je pouze drobnou změnou zákona o ochraně přírody a krajiny. Přináší však jednu novou povinnost obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Těm nově ukládá povinnost vydávat stanoviska ke koncepcím či záměrům, které by mohly samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany, nebo celistvost evropsky významné lokality, nebo ptačí oblasti, dále pak povinnost ukládat kompenzační opatření a informovat o uložených kompenzačních opatřeních ministerstvo životního prostředí. Datum účinnosti od: 2. ledna 2010

n

Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů Tato vyhláška určuje obcím, dobrovolným svazkům obcí a příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi, předávat účetní záznamy dle této vyhlášky do centrálního systému účetních informací státu, a to buď dle ustanovení § 4 této vyhlášky, nebo prostřednictvím krajského úřadu, na jehož území se obec nachází. Datum účinnosti od: 1. ledna 2010 n

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Tato vyhláška je vydaná k provedení ustanovení § 169 o obecných požadavcích na výstavbu, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Datum účinnosti od: 18. listopadu 2009 připravila Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co jsme připomínkovali v listopadu 2009 n

Návrh novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Svaz se domnívá, že navrhované znění nařízení vlády má přes proklamované primární cíle cíl jediný: zvýšením úvazků pedagogických pracovníků dosáhnout finanční úspory. V návrhu není řešena provázanost se stanovením krajských normativů podle vyhlášky č. 495/2005 Sb., o krajských normativech a navrhované úpravy povedou ve svých důsledcích ke změně stanovení průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka, což opět bude mít vliv na snižování počtu úvazků. Dalším sporným bodem je oprávnění ředitele snižovat týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti. Při aplikaci tohoto ustanovení by mohlo docházet k diskriminačnímu přístupu ředitele školy a vzniku nerovného pracovního prostředí. Jak bude ředitel vysvětlovat konkrétnímu učiteli, že mu zvyšuje úvazek z důvodu zvýšení efektivnosti využívání jeho pracovní doby a všem ostatním úvazek ponechá ve stávající výši?

V současné době, kdy se školy potýkají s důsledky finanční krize a je navrhováno snížení platů, je další zvyšování zátěže pedagogických pracovníků nemorální. Povede ke zvyšování neklidu ve školách a nespokojenosti. Navýšení přímé pedagogické činnosti nepovede k zachování kvality výuky, ale spíše ke zhoršení. V době probíhající kurikulární reformy, kdy mnoho učitelů věnuje svůj čas přípravě projektů, které mají škole zajistit lepší fungování ať již materiální, metodické nebo personální, považujeme zvyšování horní hranice rozsahu přímé pedagogické činnosti za nežádoucí. n

Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví požadavky požární bezpečnosti při provozu spotřebičů paliv, komínů a kouřovodů Svaz měst a obcí se ve svých zásadních připomínkách předmětného nařízení vlády zaměřil zejména na technickou a terminologickou část. Do budoucí právní normy navrhl zapracovat rovněž nový odstavec, který určuje konkrétní osobu, která má povinnost oznámit kompetentním orgánům vypalování komína. Tím by mělo dojít k jednoznačnému určení odpovědnosti při případných sankcích.

informační servis č. 12/2009 strana 25

Z EVROPSKÉ LEGISLATIVY n

Rámcová pozice České republiky k návrhu lisabonské strategie po roce 2010 Lisabonská strategie byla členskými státy EU schválena v roce 2000 a jejím cílem bylo učinit z Evropské unie jedno z nejkonkurenčnějších míst světa. Zaměřila se na ty politiky členských států, které nepodléhají společnému legislativnímu postupu (např. hospodářský růst, stabilizace financí, zaměstnanost, sociální věci, výzkum a vývoj apod.). V roce 2005 došlo k její revizi znamenající zúžení cílů a soustředění na růst a zaměstnanost a strategie byla prosazována pod názvem Obnovená lisabonská strategie. V roce 2010 vyprší současné Obnovené lisabonské strategii časový horizont. Proto se už nyní připravuje obsahová a procedurální podoba strategie po roce 2010, jejíž rámec zpracuje Evropská komise a ke které se vyjádří a schválí ji jednotlivé členské státy EU. Návrh Rámcové pozice připravilo Ministerstvo pro evropské záležitosti a původní dokument stanovoval následující priority: stabilní makroekonomické prostředí, ekoefektivní inovativní ekonomika založená na znalostech, vzdělávání, vnitřní trh (podpora podnikání), liberalizace vnitřního trhu, investice do strategické infrastruktury, z oblasti témat mimo EU pak liberalizace světového obchodu, ochrana duševního vlastnictví a přístup ke zdrojům strategických surovin. Dle názoru Svazu v prioritách zcela chyběl současný důraz na trh práce, zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel ČR. Přestože v těchto politikách nemají obce mnoho pravomocí, mají velký dopad do mnoha sfér fungování obcí. Těmi jsou např. poskytování sociální péče, zdravotnictví, sociální služby, bezpečnost a kriminalita apod. V této souvislosti musejí tyto politiky reagovat i na nepříznivé prognózy demografického vývoje v ČR. V tomto smyslu Svaz zaslal své připomínky na Úřad vlády.

Svaz měst a obcí ČR je přidruženým členem pracovního Výboru pro Evropskou unii při Úřadu vlády a z toho titulu má přístup k jednáním a dokumentům připravovaným Českou republikou pro jednání Evropské rady, Rady EU apod. n

Evropský parlament a Rada připravují změnu směrnice o hodnocení energetické náročnosti budov Evropská rada v těchto dnech projednává návrh na změnu směrnice o energetické náročnosti budov, kterou společně schvaluje spolu s Evropským parlamentem. Na základě této směrnice dojde v budoucnu ke změnám administrativy při vyhodnocování energetické náročnosti budov (tzv. energetický průkaz náročnosti), tj. ke změně zákona č. 406/2000. Svaz jednání monitoruje. V případě potřeby se bude snažit znění směrnice ovlivnit v Evropském parlamentu a prostřednictvím Výboru pro EU, který připravuje podklady pro jednání zástupců ČR na jednáních Rady EU. n

Svaz podpořil pozici Rady evropských obcí a regionů ke změně Směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie Směrnice souvisí zejména s větším zavedením odpovědnosti výrobců za jimi produkované výrobky. Má podpořit ekodesign, posílit znovuvyužití a recyklaci výrobků a zahrnout náklady související s dopadem na životní prostředí na výslednou cenu výrobku. Obcí se týká zejména v těch bodech, které stanovují pravidla pro zpětné odběry výrobků. legislativně-právní a vnější odd. Kanceláře Svazu

Ze zahraničí Rozsudky Evropského soudního dvora týkající se veřejných zakázek Ve dnech 28. a 29. listopadu 2009 se v Bruselu konalo jednání pracovní skupiny Rady evropských obcí a regionů (CEMR), zabývající se problematikou veřejných zakázek (Public Procurement) ve vztahu k obcím a regionům. Byl zde představen rozsudek, který rozšířil definici pojmu „veřejná zakázka na práce“. Na jednání pracovní skupiny byl představen rozsudek č. C-220/05 (Jean Auroux a další proti obci Roanne). Jeho význam spočívá zejména v tom, že rozšířil definici pojmu „veřejná zakázka na práce“. ESD posuzoval případ, kdy obec uzavřela smlouvu se společností, která kromě stavebních prací se zavázala pro obec vykonat rovněž další služby. Klíčovým pojmem pro zjištění druhu veřejné zakázky (služby, stavby) je její hlavní předmět. ESD judikoval v bodu 46 zmíněného rozsudku, že hlavní předmět byl v tomto případě „provedením souhrnu činností vedoucích k provedení

informační servis č. 12/2009 strana 26

stavebních prací“. Pro města a obce České republiky má tento rozsudek význam pouze nepřímý, a to v tom smyslu, že podle něj svá stanoviska a nálezy opírá Úřad pro hospodářskou soutěž. V červnu 2009 byl publikován průlomový rozsudek C-480/06, o kterém jsme referovali v červnovém vydání INS. Evropský soudní dvůr tehdy judikoval, že se obce či svazky obcí nemusí řídit podle předpisů o veřejných zakázkách v případě, kdy jsou splněny základní podmínky: obecný ekonomický zájem obce a smluvními

stranami nejsou osoby soukromého, ale jen subjekty veřejného práva – např. jiná obec. Právě v argumentaci Evropského soudního dvora, podpořené rovněž tím, že o zmíněném rozsudku rozhodoval velký senát ESD, jsme spatřili průlom v pohledu na vztah územně samosprávných celků a norem, týkajících se veřejných zakázek. Spornou otázkou však zůstává, jestli lze zmíněný rozsudek vztáhnout na jiné oblasti veřejných úkolů obcí než odpadové hospodářství, v našich podmínkách zejména na dopravu. Tato otázka není dosud zodpovězena. CEMR očekává, že by další průlom v oblasti územně samostatných celků a veřejných zakázek mohl nastat spolu s rozhodnutím ve věci C-451/08 (Helmut Müller GmbH proti Bundesanstalt für

Immobilienaufgaben). Na ESD bylo vzneseno devět předběžných otázek, z nichž považujeme dvě za velmi důležité pro města a obce. Jedná se o otázku č. 1: „Předpokládá veřejná zakázka na stavební práce dle článku 1 odst. 2 písmeno b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (směrnice o veřejných zakázkách), že výkon stavební práce je v předmětném či fyzickém smyslu pořízen pro veřejného zadavatele a že mu bezprostředně hospodářsky prospívá?“ Pokud ESD judikuje, že do režimu veřejných zakázek spadají

pouze ty stavební práce, které přinášejí veřejnému zadavateli (tedy rovněž ÚSC) „hospodářský prospěch“, znamenalo by to posun v chápání veřejných zakázek. Obce by tak dle našeho názoru bez obav z řízení před ÚOHS mohly ve zvýšené míře podporovat např. sociální ekonomiku v oblastech, kde hospodářský prospěch není klíčovou záležitostí. Druhou důležitou otázkou s významem pro města a obce byla otázka č. 3: „Vyžaduje pojem veřejné zakázky na stavební

práce, aby byl podnikatel přímo či nepřímo zavázán k provedení stavebních prací? Musí se jednat o takovou povinnost, jejíž splnění je možné soudně vymáhat?“ V každém případě přinese odpověď ESD rozšíření či zúžení pojmu „veřejná zakázka“, čímž naváže na své předchozí rozhodování v této oblasti. O dalším vývoji v oblasti veřejných zakázek budeme naše čtenáře dále informovat. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Meziobecní spolupráce jako obrana proti slučování obcí Francie a Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejmenší průměrnou velikostí obcí. V obou zemích se tedy nachází velké procento malých obcí, které na straně jedné umožňují aktivnější účast obyvatel na správě území, na straně druhé však obvykle nemají finanční prostředky na zajištění všech kompetencí. Francouzské zkušenosti se státem podporovanou meziobecní spoluprací ukazují vhodné řešení, které by bylo možné využít také u nás. První listopadový týden se uskutečnila studijní cesta dvou desítek členů Komory obcí do regionů Alsasko a Franche-Comté,

Alsasko - Scherwiler

která měla za cíl zjistit konkrétní zkušenosti s více než desetiletou aplikací zákona na podporu meziobecní spolupráce. Za posledních deset let se výrazně změnily kompetence všech stupňů samosprávy. Jestliže u regionů a departementů se jedná o důsledek stále pokračujících převodů z národní úrovně, pak v případě obcí jde především o vznik a rozvoj společenství meziobecní spolupráce. Čeští starostové navštívili tři různá společen-

ství obcí (Communauté de communes), z nichž každé mělo jiný charakter, avšak všude znělo stejné doporučení: spolupráce má smysl a je výhodná, ovšem pouze v případě, že se chcete dohodnout na společných projektech.

Decentralizace a samospráva na území Francie Dnešní struktura francouzské samosprávy zahrnuje obec, subjekty meziobecní spolupráce, departementy a regiony. Výkon státní správy zajišťují regionální a departementální prefektury, v případě obcí pak starosta. Až do poloviny 20. století Francie představovala velmi centralizovaný stát s nekoncentrovanými departementálními pracovišti. Ačkoliv při vyhlášení V. republiky v roce 1959 byla reforma územní správy považována za jeden z hlavních úkolů, skutečný posun v přípravě reformy územní samosprávy nastal až v 70. letech. Samotné departementy vznikly již v prvních letech Francouzské revoluce, ale po téměř dvou stoletích byly považovány za příliš malé, aby mohly převzít předpokládaný objem decentralizovaných pravomocí.

Neúspěch návrhu zákona z dubna 1969 a referendum, v němž Francouzi odmítli vytvoření regionů, nezabránilo v postupu přípravy vzniku dalšího stupně územních rozpočtů. Zákonem z 5. července 1972 se regiony staly územními veřejnými institucemi, nikoliv zatím stupněm samosprávy, a tedy se značně omezenými pravomocemi. Při formování regionů byla ponechána dosavadní struktura departementů, došlo pouze k jejich seskupení. V některých případech šlo o regiony spíše umělé, které měly zabránit rivalitě mezi stejně významnými městy. V současné době se Francie člení na 26 regionů, 100 departementů a 36 682 obcí. Zákon z 2. března 1982 a související právní normy změnily statut regionů a vytvořily skutečný stupeň územní samosprávy, jenž navíc získal rozsáhlé pravomoci. Od roku 1986 jsou zastupitelé voleni přímou volbou na funkční období 6 let. Od stejného roku zajišťují regionu výstavbu a správu gymnázií a dalších škol sekundárního vzdělávání, již v roce 1984 došlo k převodu pravomocí v oblasti celoživotního vzdělávání a učňovského školství, správy říčních přístavů a říčních cest. Mimo jiné měly regiony zajišťovat rozvoj kulturní činnosti, přírodních parků nebo připravovat regionální plány rozvoje. Od roku 2002 pak regiony odpovídají za organizaci a financování železniční dopravy. Departementy zajišťují kompetence zejména v oblasti sociálních služeb, sociálních dávek a vzdělávání odpovídajícímu druhému stupni základních škol. Kompetence obcí odpovídají těm, které známe v České republice.

Meziobecní spolupráce S ohledem na skutečnost, že 83 % obcí má méně než 1500 obyvatel, se Francie již dlouho snaží řešit negativní důsledky roztříštěnosti území samosprávy. Postupně byly během uplynulého století vyzkoušeny neúspěšné pokusy o násilné či dobrovolné slučování, avšak až podporu meziobecní spolupráce lze označit za úspěšný krok. V průběhu 90. let došlo ke schválení několika právních norem, avšak za skutečný impuls se považuje až zákon č. 99-586 z 12. července 1999, o posílení a zjednodušení meziobecní spolupráce, který se zaměřil především na sdružení aplikující jednotnou sazbu živnostenské daně. Spolupráce mezi obcemi byla samozřejmě možná i dříve, neboť již zákon z března 1890 zavedl tzv. asociační formu spolupráce. Jednalo se o syndikáty, které obce zakládaly ke společnému zajištění jedné činnosti (syndicat intercommunal à vocation unique - SIVU) nebo více služeb (syndicat intercommunal à vocation multiple SIVOM). Tato forma spolupráce nedoznala výrazných změn, avšak s ohledem na nové podmínky se stala méně důležitou. Hlavní přínos zákona, též nazývaného «loi Chevènement» podle bývalého ministra vnitra, spočívá v nastavení parametrů těsnější spolupráce, tedy i na straně příjmů. Text zákona se soustředí na tři základní formy sdružení: communautés urbaines (CU), communautés d‘agglomération (CA) a communautés de communes (CC). Sdružení rozhoduje a jedná pouze v rámci pra-

Tabulka: Počet sdružení meziobecní spolupráce (k 1. lednu daného roku) Typ sdružení Příměstské sdružení (CC) Sdružení (CA)

1972

1980

1988

1992

1996

1999

2000

2004

2009

9

9

9

9

10

12

12

14

16

0

50

155

174

894

1349

1532

2286

2406

aglomerace

Sdružení obcí (CC) Syndikát nové aglomerace District (*)

95

147

9

9

9

9

9

6

5

153

214

318

305

242

-

-

4

5

1

-

-

1235

1680

1846

2461

2601

27,3

34,03

37,06

50,75

56,4

14885

nd

nd

11373

Sdružení měst (*) Počet sdružení

104

156

171

232

Počet obyvatel ve sdruženích (v mil.) SIVU

9289

11664

11967

14596

14614

SIVOM

1243

1980

2076

2478

2221

2165

nd

nd

1467

1216

1454

nd

nd

3063

Smíšené syndikáty

*) Povinně přeměněny na jinou formu před 1. lednem 2002, nd – nedostupný údaj Zdroj: http://www.dgcl.interieur.gouv.fr, informační servis č. 12/2009 strana 28

vomocí, které na něj převedly jednotlivé obce, a pouze na svém území (princip specializace), převedením konkrétních pravomocí obce ztrácejí možnost samostatného rozhodování (princip výjimečnosti). Jedna obec nemůže být členem více než jednoho sdružení aplikujícího jednotné sazby daní (viz dále). Výčet povinných pravomocí se liší pro každý ze tří typů a vždy se dělí na kompetence povinné a dobrovolné. Průměrně je 87,3 % obcí členem nějakého sdružení. Statistiku však ovlivňuje Paříž a její okolí a rovněž zámořská teritoria, která mají zvláštní postavení. V ostatních regionech překračuje podíl sdružených obcí 90 % a např. v regionu Horní Normandie neexistuje nesdružená obec. Tabulka níže zachycuje vývoj meziobecní spolupráce v průběhu téměř 40 let. Ministerstvo vnitra považuje dosavadní průběh meziobecní spolupráce za úspěšný. Je však třeba doplnit, že podpora má formu zvýšených dotací ze státního rozpočtu určených sdružením, což výrazně ovlivnilo, až narušilo, vazby mezi ostatními druhy dotací poskytovaných z centra (viz dále). Zdá se rovněž, že v případě stanovování daňových sazeb vede spolupráce spíše k růstu daňové zátěže. Krátce po vstupu zákona v účinnost navíc vznikla čistě účelová sdružení, proto v návaznosti na zákon ze srpna 2004 musely všechny subjekty meziobecní spolupráce znovu přehodnotit a definovat svůj společný zájem, tedy také svůj statut a kompetence.

Sdružení (společenství) obcí Vznik sdružení se uskutečňuje ve dvou etapách – vymezení území obcí, které mají zájem být členy, a samotné povolení vzniku, jež vydává prefekt svým nařízením. Dohled ze strany státní správy má zajistit, že nově vytvořený subjekt je schopen zajistit povinné i dobrovolné kompetence. Vhodnost navrženého sdružení se neposuzuje s ohledem na výhodnost či nevýhodnost pro jednotlivé obce, ale hlavní podmínkou je jeho přínos pro rozvoj území jako celku. Neexistuje žádné omezení minimálního počtu obyvatel. Prefekt tedy nemusí povolit vznik sdružení nebo naopak může do sdružení začlenit obce, které se původně členy stát nechtěly. V případě nesouhlasu mají obce právo se obrátit na správní soud. Sdružení řídí rada, která se skládá z volených představitelů jednotlivých obcí, jež delegují obecní zastupitelstva. Počet

a rozdělení zástupců záleží na dohodě sdružených obcí. V případě, že se obce nedohodnou, vychází se z počtu obyvatel jednotlivých obcí. V každém případě přísluší každé obci alespoň jeden mandát a žádná z obcí nemůže disponovat nadpoloviční většinou mandátů. Rada volí svého předsedu a místopředsedy. Rozhodnutí ohledně rozsahu kompetencí musí být schválena buď 2/3 hlasů sdružených obcí, reprezentujících současně více než polovinu obyvatel, nebo polovinou hlasů sdru-

žených obcí, reprezentujících současně více než 2/3 obyvatel. Sdružení obcí musí ze zákona zajišťovat dvě, široce definované, povinné kompetence (územní rozvoj a podpora ekonomického rozvoje) a alespoň jednu z následujících pěti: ochrana přírody, bytová politika, údržba místních komunikací, budování, správa a provoz sportovních, kulturních či předškolních zařízení a sociální služby na území obce. Aby sdružení mělo nárok na zvýšenou

všeobecnou provozní dotaci, musí vykonávat alespoň čtyři kompetence. Jedná se zejména o detailnější výčet činností v rámci povinných kompetencí (např. zpracování plánů rozvoje průmyslových zón) a dále pak o odpadové hospodářství, sociální bydlení, budování místních komunikací mezi obcemi. Obce mohou dále dobrovolně převést na společenství prakticky všechny své kompetence. Při zajišťování kompetencí se klade důraz na rovnoměrný rozvoj celého území, zejména s ohledem na zajištění bydlení.

Praktické zkušenosti První z navštívených sdružení Communauté de communes de Maizières-lès-Metz patří mezi historicky nejstarší. Na území, které před 30 lety prošlo výrazným útlumem těžebního a souvisejícího průmyslu, se spolupráce s cílem zajištění dalšího rozvoje ukázala jako nezbytná. Společenství již realizovalo několik podnikatelských či průmyslových zón, z nichž nyní získává daňové prostředky na svůj další rozvoj. Sdružení se skládá ze 14 obcí s celkovým počtem obyvatel 20 tisíc. Ačkoliv největší město reprezentuje více než polovinu obyvatel, má každá ze sdružených obcí v radě 2 hlasy. Sdružení těží ze své polohy v blízkosti nejvýznamnějšího dálničního uzle a investuje zejména do rozvoje průmyslových zón, v nichž nyní pracuje více než 12 tisíc zaměstnanců. Jedná se zejména o logistické a dopravní společnosti, obchodní centra, průmysl reprezentovaný zejména výrobcem dieselových motorů PSA Peugeot Citroën. Novým projektem je Ecoparc Val Euromoselle, který by měl sloužit zejména technologickým firmám a zahrnovat výrazný podíl zeleně.

Jednání v Maizières-lès-Metz

S ohledem na rozsah podnikatelské činnosti není překvapivé, že sdružení aplikuje jednotnou sazbu živnostenské daně (podrobnosti o výpočtu viz dále), jejíž sazba pro rok 2009 činí 8,77 %. Od roku 2004 již sdružení nevyužívá možnosti přirážek k obecním sazbám daně z nemovitostí a daně domovní. Výnosy živnostenské daně tvoří více než třetinu zdrojů sdružení a představují 80 % daňových příjmů rozpočtu. Zajímavá je skutečnost, že třetina výdajů sdružení je určena sdruženým obcím ve formě neúčelové dotace, pro představu uveďme, že v roce 2008 se jednalo o 15,4 mil. euro. Sdružení dále zodpovídá za čištění odpadních vod na svém území, které je rozděleno řekou Moselou. Nacházejí se zde velké čtyři čistírny odpadních vod a více než 11 kilometrů kanalizace. Sdružení má možnost stanovit výši stočného, které pro rok 2009 činí 1,14 euro na m3 spotřebované vody. Mezi další kompetence sdružení patří odpadové hospodářství, čištění silnic a chodníků a také činnosti v oblasti sociální, zejména výstavba a provoz domů pro seniory.

Sídlo sdružení obcí v Maizières-lès-Metz

Zcela jiný charakter má sdružení obcí Val de Villé, které zahrnuje 18 obcí a nachází se v centrálním Alsasku. Sdružení vzniklo na základě fungujícího syndikátu z roku 1963. Horský ráz krajiny, menší nabídka pracovních míst, avšak narůstající urbanizace, ztráta zemědělské půdy v důsledku zalesňování či růst cen stavebních pozemků má vliv také na zajišťované kompetence. Důraz je kladen na trvale udržitelný rozvoj. V rámci kompetencí v oblasti životního prostředí tvoří významnou část zajištění odpovědného řízení vodních zdrojů. Na rozdíl od České republiky zodpovídají za lokální řeky přímo obce, resp. jako zástupci občanů coby majitelů vodních toků. Nutnost zajištění kvalitní vody vychází z evropské směrnice o čištění odpadních vod a sdružení

Návštěva závodu na výrobu dieselových motorů

se podílí na činnosti Lokální vodní komise, která připravuje tzv. plán úpravy a řízení vod. Plán zahrnuje dokonce území tří sdružení, které tvoří povodí řek Giessen a Liepvrette. Schválení plánu se předpokládá v roce 2012 a poté již jednotlivé obce budou muset při své činnosti respektovat omezení a povinnosti daná plánem. Sdružení rovněž provozuje hustou síť předškolního vzdělávání a zajišťuje volnočasové aktivity. Kromě jeslí a zařízení pro děti předškolního věku smluvně zajišťuje síť pedagogicko-zdravotnického personálu (v současnosti 90 pracovníků), který poskytuje určitou formu miniškolek. Sdružení je také partnerem domu dětí a mládeže Vivárium, který nabízí na třicet různých

informační servis č. 12/2009 strana 29

Jednání ve Val de Villé

volnočasových aktivit. Jednu z oblíbených aktivit představuje návštěva místního aquaparku, který provozuje opět sdružení obcí. Důraz na trvale udržitelný rozvoj se zde projevuje nedávnou instalací solárních panelů na střechu bazénu a dodatečné vytápění z vedlejšího kotle na biomasu (dřevní štěpku).

Zdejší sdružení aplikuje speciální živnostenskou daň ve formě přirážky, která se vztahuje pouze na vybrané zóny, a dále využívá možnosti přirážek k sazbám u daně z nemovitostí (pro rok 2009 jde o 4,6 %). Daňové příjmy tvoří pouze pětinu zdrojů, mnohem větší část v rozpočtu představují dotace.

Kombinací obou sdružení představuje Communauté de Communes du Tilleul, které se nachází v sousedství města Belfortu ve stejnojmenném departementu v regionu Franche-Comté. Vzniklo až v roce 1998 a dnes sdružuje 13 obcí se zhruba 4,5 tis. obyvateli. Také toto sdružení zajišťuje kompetence v oblasti odpadních vod, avšak s ohledem na charakter zástavby klade důraz na individuální čištění odpadních vod. Majitele domovních čistíren motivuje rovněž dotací. Sdružení od letošního školního roku také převzalo kompetence v oblasti předškolního vzdělávání a mimoškolní výchovy. S ředitelem sdružení, pracovníkem v zaměstnaneckém poměru, se mj. diskutovala personální poli-

tika a také převody pracovníků související s převody kompetencí z obcí na sdružení. Převody se uskutečňují obvykle společně se mzdovými náklady, na kterých se obec nadále podílí pouze do výše platu, na který měl zaměstnanec nárok k okamžiku převodu kompetencí. Obdobný princip používá sdružení při převodu výnosů z jednotné živnostenské daně. Sdružené obce získávají každoročně částku, které se vzdaly v době převodu výnosu. Rozdíl slouží k financování kompetencí zajišťovaných sdružením. Právě z tohoto důvodu sleduje sdružení s velkými obavami diskuzi kolem případného zrušení živnostenské daně a jejího případného nahrazení jiným zdrojem.

Přivítání v Belfortu

informační servis č. 12/2009 strana 30

Pohled z pevnosti v Belfortu

Plať si svůj odpad Odpadové hospodářství představuje také ve Francii organizačně i finančně náročné odvětví. V centrálním Alsasku systém svozu a zpracování odpadu přesahuje dokonce i hranice společenství. Společnost SMICTOM zajišťuje svoz odpadu pro 120 tisíc obyvatel z 89 obcí patřících do devíti sdružení. Systém je založen na svozu směného odpadu a odpadu určeného k vytřídění. Na rozdíl od České republiky se do žluté nádoby dávají všechny recyklovatelné odpady (papír, plast, tetra-pack i konzervy), šedá nádoba pak slouží na vše ostatní. Svoz skla je zajištěn

Před kompostárnou Smictom

jinou společností. V osmi sběrných dvorech mohou občané zdarma uložit 16 různých surovin, využívání podnikatelskými subjekty je zpoplatněno, neexistuje zde výkup kovů. Směsný odpad se částečně kompostuje, částečně spaluje a částečně ukládá na skládky, která je v provozu od roku 1979 a její kapacita se odhaduje do roku 2012. Také ve Francii provází spalování odpadu určitá démonizace, ovšem na straně druhé již existují departementy, které nemají prostor, kde odpad ukládat. Musí tedy přistoupit na smluvní podmínky společností z vedlejších departementů. Kompostárna přistoupila nedávno na zkvalitňování svého produktu prostřednictvím přidávání bioodpadu (dřeva a trávy). Kompost zdarma rozváží zemědělcům v okolí. Kromě prohlídky skládky, kompostárny, třídící linky a sběrného dvora se starostové zajímali o nový způsob zpoplatňování komunálního odpadu, který společnost od příštího roku zavádí. Poplatek za směsný komunální odpad dle váhy má za cíl podpořit třídění i obecně odpovědnost za vlastní spotřebu. Všechny domy obdrží nové nádoby vybavené čipem, který zajistí informace o počtu svozů a váze kontejneru. Žlutý kontejner bude

před vyprázdněním zkontrolován a v případě, že obsahuje nerecyklovatelný obsah, musí jej pracovníci svozové firmy přelepit a odmítnout. Při častém odmítání nastupuje tzv. odpadový ombudsman, který má zajistit dodatečné informace o třídění. Pokud není sjednána náprava, přistoupí společnost k finančním sankcím.

Jak dál s financováním? Fungování sdružení souvisí s výnosem živnostenské daně. A právě tato daň prochází již několik let postupnými úpravami, které vedou k poklesu jejího významu. Nyní se hovoří o jejím úplném zrušení. Rozsáhlou skupinu francouzských místních daní lze rozdělit na tři podskupiny: „čtyři staré“, ostatní daňové příjmy a náhrady daňových příjmů. Neodborné, avšak běžně používané označení první skupiny přesně vystihuje charakter nejvýznamnějších místních daní, ať již ve smyslu pozitivním či negativním. Všechny čtyři daně vycházejí z původních příspěvků zavedených již na konci 18. století. V dnešní podobě jde o: • Daň z nemovitostí - staveb (Taxe foncière sur le propriétés bâties - TB) • Daň z nemovitostí - pozemků (Taxe foncière sur le propriétés non-bâties - TNB) • Domovní daň - (Taxe d‘habitation - TH) • Živnostenská daň - (Taxe professionnelle - TP) Způsob stanovení daňového základu má odpovídat ročnímu výnosu z nemovitosti (katastrální nájemní hodnotě), ovšem udržení aktuálnosti se stává stále složitějším. Vymezení hlavních kategorií nemovitostí podle typu jejich využívání bylo provedeno k 1. lednu 1970. Podle daňového zákoníku by mělo docházet k jejich aktualizaci a revizi. Aktualizací se rozumí přizpůsobení kalkulace výnosů z nemovitostí prováděné každé tři roky, které by mělo zohlednit vývoj skutečně hrazeného nájmu. Poslední aktualizace byla provedena v roce 1978 a aplikována roku 1980. V případě daně ze staveb vedla k nárůstu daňových základů o 54 %, v důsledku čehož se sazby snížily o 31 %. Když pak došlo v roce 1984 ke zkrácení doby platnosti některých osvobození, vzrostly hodnoty základů daně o 23 %. Jen tyto dva případy naznačují, jak citlivou

otázkou se stává zamýšlená (a dle zákona povinná) revize základů daně, a částečně vysvětlují, proč dochází k jejímu odkládání. V současnosti je aktualizace zúžena na každoroční stanovení celostátně platných koeficientů, které mají zohlednit vývoj nájemného, resp. inflaci. Revize znamená úplné přehodnocení obsahu tříd nemovitostí a jejich tarifů, k němuž by mělo docházet každých šest let. Teprve v období 1990 až 1992 byla připravena všeobecná revize způsobu výpočtu základů daní, která měla být aplikována nejpozději k 1. 1. 1997. Doprovodné výpočty ukázaly, že by došlo k výrazným a četným změnám mezi kategoriemi poplatníků (za předpokladu neměnného výnosu pro územní rozpočty). Skupina těch, kteří by ztratili (museli by platit více), je mnohem větší než těch, kteří by získali, což je ale s ohledem na „opomenuté“ předchozí revize vcelku logické. Na základě návrhu Výboru místních financí z roku 1996 k avizované revizi nedošlo. O nové revizi se začalo hovořit opět v roce 2008. Od roku 1981 mohou zastupitelstva obcí, departementů, a od roku 1989 i regionů, volit sazby používané na jejich území. Určení sazeb není samozřejmě zcela libovolné. Finanční zákon (zhruba odpovídá českému zákonu o státním rozpočtu, avšak pokrývá širší oblast veřejných financí) stanovuje každý rok horní limity sazeb. Do 31. ledna běžného roku sestavuje finanční úřad sídlící v departementu pro každou obec přehled nejdůležitějších ukazatelů. Jde o výpočet „jistého příjmu“ z každé daně, který se rovná násobku souhrnu základů a sazeb aplikovaných v předchozím roce. Používá se také kategorie „očekávaný příjem“, kdy se základ násobí sazbami navrhovanými pro běžný rok. Koeficient podílu sazeb běžného roku ku sazbám aplikovaným v roce předchozím nesmí překročit určitou hranici stanovenou ve finančním zákoně. Regiony mohou od roku 1989 ukládat přirážky k těmto daním, např. průměrná regionální sazba z domovní daně v roce 2000 činila 1,54 % a daně ze staveb 1,91 %. Departementy pak díky stejnému zmocnění vybíraly průměrně 5,96 %, resp. 8,21 %. S ohledem na kaskádovité zdanění jednoho základu a meziroční změny nepodávají poplatníci daňové přiznání, ale obdrží platební výměr sestavený na základě údajů z různých zdrojů (katastr, poplatník, obec, finanční zákon). Mezi tradiční příjmy lze zařadit ještě daň za odvoz domovního odpadu (Taxe d´enlèvement des ordures ménagères - TEOM). Daň ukládá stupeň samosprávy, který odvoz odpadu zajišťuje - obec, sdružení obcí –

informační servis č. 12/2009 strana 31

a vychází se ze stejného základu jako u čtyřech starých daní, ovšem základ se snižuje na polovinu. Změny v zákonech upravujících místní daně vedly v převážné většině případů ke snížení příjmů municipalit. Omezení zdrojů místních rozpočtů způsobené vnějšími legislativními vlivy se vyrovnává ze státního rozpočtu. V případě zvýšení odčitatelných položek či jinému rozšíření úlev se vláda zavazuje část nebo celý příspěvek, který by jinak musel hradit poplatník, zaplatit obci. Operace se provádí mezi státem a poplatníkem při vyplňování daňového přiznání nebo v okamžiku platby. Příjem municipality není nijak ovlivněn, neboť obdrží objem prostředků odpovídajících osvobození. Prostředky takto získané se považují za výnos čtyř přímých daní, u nichž municipality stanoví sazby. Jedná se o transparentní způsob pro poplatníky i pro obec. Druhý způsob, tedy náhrady v pravém smyslu slova, představují roční příděl prostředků ze státního rozpočtu, které obcím, departementům a regionům vyrovnávají ztráty daňových příjmů vzniklé v důsledku zrušení části daně (ovlivnění základu daně). Způsob poskytování náhrad závisí na rozhodnutích vlády, a tak již municipalita nemá možnost ovlivnit své příjmy. Objem takto získaných příjmů nemá charakter daní zvláště proto, že se nezohledňují změny sazeb jednotlivých daní v následujících letech, ale vývoj je indexován obvykle stejně jako jiné státní dotace. Mizí tak vztah poplatník – municipalita a systém se stává nepřehlednějším. Důvodem v současnosti nejvýraznější změny místních daní je především snaha o podporu zaměstnanosti. Finančním zákonem z roku 1999 bylo rozhodnuto o progresivním pětiletém zrušení části základu živnostenské daně, který se váže na objem vyplacených mezd. Po zrušení části vycházející z objemu

vyplacených mezd je základ živnostenské daně roven hodnotě používaných budov a zařízení. Postupné osvobození má směřovat k podpoře zaměstnanosti, avšak neřeší, vlastně ani nemůže řešit, nerovnoměrné rozmístění výrobních kapacit, které regionální nezaměstnanost vyvolává. Ve svém tříkrálovém projevu v roce 2004 se prezident Chirac, ke značnému překvapení samosprávy, zmínil o záměru nahradit živnostenskou daň jiným zdrojem a přislíbil s okamžitou platností zavedení odčitatelné položky pro investice realizované do června 2005. Následně ustanovená Komise pro reformu živnostenské daně měla navrhnout daň, která neohrozí finanční autonomii samosprávy, bude mít vazbu na ekonomickou aktivitu na daném území, nepřenese daňové břemeno na domácnosti a podpoří rozvoj meziobecní spolupráce. Komise spolupracovala jak se starosty, prefekty a dalšími představiteli samosprávy, tak se soukromým sektorem a univerzitami.

jich sdružením. Dále by mělo dojít k zavedení doplňkového příspěvku (cotisation complémentaire) určeného departementům a regionům, který by vycházel z přidané hodnoty. Z návrhu však vyplývá, že žádný ze stupňů samosprávy nebude oprávněn volit sazby daně, čímž se ze svěřených daní stávají daně pouze sdílené, byť plně. Snížení daňových pravomocí a úvahy o sloučení departementálních a regionálních zastupitelů vede k protestům a manifestacím, ke kterým se aktivně připojuje také departement Belfort. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

V říjnu 2008 oznámil prezident Sarkozy záměr osvobodit od živnostenské daně všechny nové investice. S odkazem na ekonomickou krizi a snahu udržet ve Francii podnikatele je zrušení živnostenské daně navrženo jako součást státního rozpočtu na rok 2010 (ve Francii lze zákonem o státním rozpočtu měnit i jiné zákony). Chybějící příjem by měl být nahrazen tzv. místním příspěvkem z podnikání (cotisation locale d‘activité), určePřed radnicí v Ay sur Mosselle ným obcím, resp. je-

Vývoj problematiky veřejných zakázek a služeb z pohledu EU Ve dnech 28. a 29. října 2009 se v Bruselu v sídle Rady evropských měst a regionů (CEMR) konala schůzka Pracovní skupiny pro veřejné služby a veřejné zakázky. Tato skupina jednala o aktuálních problémech v této oblasti z pohledu Evropské unie.

Pracovní skupiny se zúčastnili zástupci národních asociací téměř ze všech zemí Evropy. Vystoupila řada zajímavých hostů z řad odborníků i zástupců evropských institucí – Evropské komise a Evropského parlamentu.

informační servis č. 12/2009 strana 32

Významným bodem jednání byla směrnice o pozdních platbách, která by mohla mít nepříznivý dopad na obce a města a jejich finance. Tato směrnice stanovuje pro orgány veřejné moci (a tedy i města a obce) přísnější režim pro řešení pozdních

plateb – např. stanovuje šibeniční lhůtu 30 dní na úhradu platby, a zároveň obsahuje oprávnění vymáhat kromě paušální náhrady za pozdní platbu ještě částku 5 % z částky plus ještě navíc úroky z prodlení právě na orgánech veřejné moci. Toto opatření zhodnotila Evropská rada měst a regionů (CEMR) jako nespravedlivé a pro hospodaření měst a obcí téměř likvidační. Pracovní skupina proto podpořila prohlášení Evropské rady měst a regionů, se kterým vedoucí této pracovní skupiny,

Angelika Poth-Mögele, vystoupila 4. listopadu 2009 na slyšení v Evropském parlamentu. Všechny národní asociace jsou v této problematice za jedno a bojují za prosazení zásadních změn v připravované směrnici. Evropská komise bude o směrnici znovu jednat na přelomu listopadu a prosince 2009. Doufejme, že argumenty Rady evropských měst a regionů bude brát v potaz a že v předmětné směrnici dojde k mnohým změnám ve prospěch měst a obcí. Druhý den se v rámci pracovní skupiny jednalo o problematice veřejných zakázek a veřejného majetku. Diskutována byla především aktuální judikatura Evropského soudního dvora v problematice veřejných zakázek. Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Z jednání Výboru pro demokracii a vládnutí Rady evropských obcí a regionů 18. listopad 2009 Seminář o důvěře Co ovlivňuje důvěru občanů ve vládu? Mohou místní a regionální zastupitelé evropským a národním institucím ukázat, jak si udržet důvěru voličů? Tyto a mnohé další otázky stojí za přípravou semináře o důvěře občanů ve vlády evropských zemí. V reakci na evropskou debatu o demokratickém deficitu a ztrátě důvěry v politiky připravuje tento seminář Rada evropských obcí a regionů. Chce tak reagovat na rostoucí propast mezi politiky a občany. Na programu by měla být témata zaměřená na etiku politiků, jejich integritu, proč občané ztrácejí o politiku a volby zájem apod. Studie o právním postavení zastupitelů ze zemí sdružených v CEMR Také vás již někdy napadlo, jaká pravidla platí pro zastupitele například v Polsku? Nebo jak moc se liší volební kampaně v Británii a u nás? Abyste si mohli na tyto otázky odpovědět, připravuje Rada evropských obcí a regionů studii o právním postavení zastupitelů ze zemí sdružených v Radě. Pokud by vás některá oblast specificky zajímala a byli byste rádi, aby byla ve studii zhodnocena (například jak to je s odměňováním zastupitelů v jiných zemích nebo zda pro zastupitelstva existují kvóty pro minimální zastoupení žen), můžete se obrátit na Kancelář Svazu s námětem, který bude Radě tlumočen. Z Rady Evropy: Deklarace z Utrechtu Ministři zemí Rady Evropy odpovědní za místní a krajské samosprávy, kteří se v rámci Rady Evropy setkávají jednou za dva roky, se dne 17. listopadu 2009 sešli v Utrechtu. Výsledkem jejich jednání byl podpis Deklarace, jejímiž hlavními tématy se stalo řízení finanční/ekonomické krize, nízká míra demokratické participace ve veřejném životě na místní a regionální

úrovni a zvýšení organizační efektivity vládnutí na místní a krajské úrovni. Rada Evropy podporuje kvalitní dobrou správu Kromě toho, že je důraz na kvalitu významným nástrojem propagace v soukromé sféře, stává se stále důležitější i ve veřejné správě. Ze zákona je daná kvalita sociálních služeb a její sledování, ve zdravotních službách se o kvalitě dlouhodobě diskutuje. Mnohé obce se rozhodly podstoupit testování svých úřadů za účelem získání značky kvality ISO. K trendu prohlubování kvality se připojila i Rada Evropy svým projektem Strategie a vládnutí na místní úrovni. Rada Evropy definovala 12 principů dobrého vládnutí jako metu, po jejímž dosažení mohou obce těch zemí, které se ke strategii připojily, získat tzv. Evropskou značku kvality. Velkou roli při jejím oceňování hrají národní asociace místních samospráv. Dosavadními realizátory strategie jsou Bulharsko, Norsko, Španělsko, Belgie (regiony Brusel a Wallonie), Itálie, Nizozemí, Rumunsko a Ukrajina. Zájem o účast ve strategii dále vyjádřily Rakousko, Belgie (region Flandry), Maďarsko a Slovensko. Česká republika se ke strategii nepřipojila, resp. neprojevila zájem o účast. Studie o dopadu finanční a ekonomická krize na místní samosprávy v Evropě Rada evropských obcí a regionů sestavila v pořadí už druhou studii o dopadech krize na místní samosprávy v Evropě. Z této studie a ze studie Rady Evropy a organizace Open Society Institute lze vyvodit, že obce mají díky krizi nižší autonomii, jejich pozice se oslabila a hrozí jim větší centralizace. Dále studie upozorňuje na větší množství regulatorních překážek aktivit samospráv a větší kontrola ze strany státu. Rada též upozorňuje na teritoriální reformy, které s sebou krize přináší. Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

informační servis č. 12/2009 strana 33

Města a obce hledají partnera v ČR Město Vertou, Francie Počet obyvatel: 20 000 Geografická poloha: Vertou se nachází 7 km jihozápadně od Nante, v regionu Západní Loira (Pays-de-la-Loire) lemujícím pobřeží Atlantického oceánu. Charakteristika: V okolí města se nachází vinice, na kterých se tradičně pěstuje zejména odrůda Muskadet. Vertou není jen příjemné vinařské město, má i dynamicky se rozvíjející industriální zónu, která sdružuje téměř 100 podniků. Město je dobře dostupné, v jeho blízkosti se nachází letiště Nante. Existující partnerství: švýcarské město Morges (10 km od Lausanne) Kontakt: Jana Kopřivová, Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze, tel: 251 171 706, email: [email protected]. fr, web: http://www.mairie-vertou.fr/ Obec Colletorto, Itálie Počet obyvatel: 2 500 Geografická poloha: Obec Colletorto se nachází v jihovýchodní části italského regionu Molise. Leží zhruba 50 km směrem do vnitrozemí od přímořského letoviska Termoli, tedy od jaderského

pobřeží, a zhruba 55 km od hlavního města regionu, Campobasso. Charakteristika: Hospodářství této obce se soustředí kolem pěstování oliv a produkce olivového oleje, a to už po staletí. Kontakt: Mr. Marco Verna, Via Marconi 184 - 86044 – Colletorto (CB) Italy, tel.: 0039 349 5702421, fax.: 0039 0874 730125, email: [email protected] Obec Groß Rodensleben, Německo Počet obyvatel: 1 100 Geografická poloha: Obec se nachází v centrální části Německa. Leží zhruba 20 km od hlavního města Sasko-Anhaltska, Magdeburku. Charakteristika: 5 zemědělských podniků, 1 průmyslový podnik, 1 mateřská školka, 1 fotbalový spolek. Obec nemá žádného partnera v zahraničí. Ráda by navázala partnerství s obcí srovnatelné velikosti. Kontakt: Jürgen Wichert, starosta, tel : 039206 52403 nebo 039206 44730 V případě navázání partnerství prosíme o informaci na e-mailovou adresu [email protected].

Hradec Králové navázal kontakt s americkým městem Berwyn Dne 26. října 2009 proběhlo na půdě Svazu setkání zástupců Hradce Králové a amerického města Berwyn. Toto setkání zprostředkovala Kancelář Svazu a napomohla tak rozvoji možné budoucí spolupráce mezi oběma městy. Za Hradec Králové byli na setkání přítomni náměstek primátora Ing. Martin Soukup a zástupkyně oddělení vnějších vztahů Mgr. Věra Kouřimová. Americké město Berwyn zastupoval radní Theodore J. Polashek. Berwyn je zhruba 60 tisícové město, které se nachází ve státě Illinois v těsné blízkosti Chicaga. Jedná se o město s významným podílem obyvatel pocházejících z Čech, což dokládá i příjmení radního, který přijel na toto setkání. Theodore Polashek má velmi vřelý vztah k České republice, a to nejen v souvislosti s původem svých předků. Zdůraznil zejména bohatost české kultury a mnohasetletou historii, jejíž stopy lze nacházet právě v českých městech a obcích. Zmínil také, že tyto aspekty jsou pro mnohé Američany něco,

informační servis č. 12/2009 strana 34

čemu se obdivují a co z pochopitelných důvodů sami ve své zemi nenacházejí. Na setkání Polashek vyjádřil velký zájem o partnerství konkrétně právě s městem Hradec Králové. Ve městě Berwyn se v současné době připravuje projekt výstavby českého kulturního centra, centra umění a funguje zde např. i organizace, která podporuje podnikatele. Nabízí se možnost, že právě na těchto činnostech by obě

města mohla spolupracovat. V oblastech kultury, školství či zdravotnictví by mohly např. probíhat výměny zástupců obou měst. Spolupráce by mohla být úspěšná rovněž v cestovním ruchu.

a zastupitelstvo Hradce Králové. Podle Ing. Soukupa by vzájemná spolupráce měla nejprve zřejmě formu deklarace o spolupráci a teprve v budoucnu by se mohlo uvažovat o smlouvě o partnerství.

V současné době probíhá komunikace mezi představiteli Hradce Králové a Berwynu a bude se upřesňovat možné zaměření případné budoucí spolupráce. Zástupci americké strany by začátkem roku 2010 měli navštívit Hradec Králové a jednání budou dále pokračovat. Podobu možné spolupráce musí nejprve projednat rada

V každém případě se jedná o velice zajímavou příležitost jak pro českou, tak i americkou stranu, například proto, že partnerství s městem „za velkou louží“ nejsou v ČR příliš častá. Ing. Barbora Veselá odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Výzvy • nabídky • oznámení n V Ý Z VA

K předkládání žádostí o poskytnutí dotace na rok 2010 z programu POV Ministerstvo pro místní rozvoj 11. listopadu zveřejnilo výzvu k předkládání žádostí o poskytnutí dotace z Programu podpory venkova. Výzva byla vyhlášena podle Zásad programu pro poskytování dotací v roce 2010, a to Rozhodnutím ministra dne 30. října 2009. Termín ukončení příjmu žádostí byl stanoven na 1. února 2010.

Žádosti podané v rámci této výzvy musí být zpracovány dle Zásad programu zveřejněných na webové adrese: http://www.mmr. cz. Elektronickou žádost o poskytnutí dotace najdete na webové adrese http://www3.mmr.cz/zad. Další podrobnosti (včetně kontaktní osoby) najdete na stránkách MMR www.mmr.cz.

n V Ý Z VA

K předkládání žádostí v rámci Fondu Partnerství (Program švýcarsko-české spolupráce) Ode dne 26. října 2009 je možné podávat žádosti o granty v rámci Fondu Partnerství, jež je součástí Programu švýcarsko-české spolupráce. Jedná se o doplňkový program ke strukturálním fondům, národním zdrojům či Finančním mechanismům EHP/Norska. Mezi podporované aktivity patří asistence švýcarských expertů při přenosu a výměně zkušeností mezi partnerskými subjekty v ČR, semináře či workshopy v ČR a ve Švýcarsku, studijní cesty a doplňkové aktivity (vybavení, materiál, související drobné stavební práce). Žádat o granty mohou zástupci státní a veřejné správy (samosprávy), školy a univerzity, nevládní neziskové organizace, další subjekty působící ve veřejném zájmu a dále profesní komory, svazy, asociace a sociální partneři. Jedná se o průběžnou výzvu a žádosti je tedy možné podávat až do konce doby trvání Fondu

Partnerství (tj. červen 2013; žádosti budou přijímány do 25. listopadu 2012) nebo do vyčerpání alokovaných prostředků. Partnerskou organizací musí být švýcarský subjekt. Žádosti budou vypracovány v češtině a rozpočet bude uveden v CZK. Pokud je financování zajištěno z veřejných zdrojů (státního, regionálních nebo místních rozpočtů), může grant dosáhnout výše max. 85 % celkových oprávněných nákladů projektu a výše spolufinancování bude minimálně 15 %. Celkové náklady na projekt budou od 170 000 Kč do max. 4,3 milionu Kč. Podrobnější informace o výzvě a také např. o možnosti hledání švýcarského partnera naleznete na www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ eu_fond_partnerstvi.html nebo na www.smocr.cz.

n NABÍDKA

Prodáme hasičské auto Obec Kamýk nad Vltavou prodá cisternovou stříkačku Škoda 706 RTHP CAS 25, rok výroby 1976, objem cisterny 3,7 m3, počet míst k sezení 4. Cena dohodou. Auto je ve velmi dobrém technickém stavu. Informace na telefonu 602 145 100.

informační servis č. 12/2009 strana 35

ČSOB vám poradí jak na to Úvěry patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším zdrojům financování běžných a především investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů. ČSOB nabízí klientům z komunální sféry komplexní portfolio produktů, které jim zajistí financování přizpůsobené jejich potřebám a finančním tokům. Individuální přístup k řešení každého případu a využití dotačních titulů České republiky a Evropské unie jsou pro naše klienty zárukou, že získají optimální skladbu finančních prostředků potřebných pro financování rozvojových projektů v komunálním sektoru.

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Infolinka 800 300 300