Antropolingva Praha Volné sdružení přátel kognitivní, kulturní a antropologické lingvistiky
Dny kognitivní lingvistiky 2015 konferenční setkání doktorandů, studentů, jejich učitelů a hostů.
15. a 16. 6. 2015 ABSTRAKTY Mgr. Michaela Lišková Doktorandka ÚČJTK FF UK
Jazykový obraz ženy a muže ve slovníkové exemplifikaci Příspěvek se věnuje jazykovému obrazu ženy a muže ve slovníkové exemplifikaci. Jazykovým obrazem ženy v různých jazycích a/nebo v různých typech textů se zabývaly mj. kvalifikační práce A. Christou, E. Mikulkové, G. Donovové a M. Štumpfa. Na pozadí těchto prací budou posouzeny příklady z rukopisu Akademického slovníku současné češtiny, který vzniká od roku 2012 v oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Slovníková exemplifikace má být typickým a běžným ilustrováním úzu, vykládané sémantiky i funkce slova, což však neznamená, že jsou uváděné příklady bezbarvé, naopak poskytují zajímavé svědectví o myšlení, prožívání a chování ve vztahu k genderu. Mgr. Jana Drengubáková Doktorandka ÚČJTK FF UK
Lexém otec ve spojeních s genitivem (Ke studiu českého stereotypu otce) Příspěvek sleduje výskyt lexému otec ve spojení s následujícím výrazem v genitivu; vychází při tom z analýzy textových dat korpusu syn2010. Lexémem otec bývá označován mj. „muž pečlivě se o někoho nebo o něco starající, někoho nebo něco ochraňující nebo moudře řídící“. SSJČ dále k definici uvádí tato příkladová spojení: byl otcem svých žáků, otcové města, otcové chudých, Otec vlasti, Otec národa. Cílem příspěvku je doložení dalších (nikoli náhodných) spojení tohoto typu a dále pak i dílčí charakteristika kontextů, v nichž se tato spojení obvykle objevují. Sémantická analýza výrazů v genitivu může alespoň nastínit možnou škálu hodnocení osobnosti, která je nazývána otcem (někoho či něčeho), a může tak i potvrdit či vyvrátit domněnku, že jde převážně o hodnocení pozitivní, o kterém svědčí mj. i výše uvedená definice ze SSJČ. Mgr. Petra Klimešová Doktorandka ÚČNK FF UK
Já myslim, že i já vim, já myslím, že určitě jo. Jak v komunikaci užíváme slovesa myšlení Tak jako je proces myšlení výzvou k neurovědnímu zkoumání, výrazy, kterými tento proces zachycujeme a popisujeme, jsou zajímavé pro lingvisty. Tento příspěvek je prvním pokusem
o nahlédnutí do problematiky sloves myšlení a smyslového vnímání vzhledem k jejich běžnému užívání ve spontánní komunikaci. Zdrojem dat jsou nahrávky mluvené češtiny v korpusech řady ORAL. Na základě několika vybraných slovesných výrazů (myslím, mám pocit/dojem, vím a cítím) se podíváme, v jakých funkcích a kontextech se dané výrazy užívají, resp. v jakých kolokacích jsou frekventované. Data z mluvených korpusů zároveň mohou ukázat, že si rozumíme, i v případech, kdy používáme nelogické konstrukcejako myslím, že určitě. Data ukážou i to, jak se při užívání těchto výrazů v dialogu vzájemně ovlivňujeme. PhDr. Natálie Zaněgina Doktorandka ÚČJTK FF UK
Má ruce jako černé diamanty: profily pojmů RUKA/PУКA v přirovnáních Příspěvek se bude věnovat analýze českých а ruských slovních spojení „ruce/руки + jako/как“ + X/X. Ta by měla poukázat k profilům zkoumaných pojmů, které se prostřednictvím této syntaktické konstrukce v každém ze zkoumaných jazyků realizují. Dále se pokusíme ukázat sémantické okruhy, které fungují jako zdrojové oblasti analyzovaných (ustálených i individuálních) přirovnání. Mgr. Veronika Vitkovskaya Doktorandka ÚČJTK FF UK
Ke srovnání vědeckého a naivního obrazu oka v češtině a ruštině V kontextu teorie profilů, jejichž prostřednictvím lze charakterizovat kognitivní strukturu somatických pojmů, se příspěvek soustředí na některé aspekty vědeckého a naivního (lékařského) obrazu oka. Podkladem pro příspěvek budou české a ruské odborné, učební a popularizační texty včetně textů pro předškolní děti. Sledováno bude, jak se se zřetelem k recipientovi obraz oka proměňuje a které profily při tom vystupují do popředí. Bc. Patrik Bulak ÚČJTK a ÚOL FF UK – navazující magisterské studium
Pojmová oblast SPÁNEK a SEN: analýza polysémie vybraných výrazů Příspěvek se zaměřuje na popis sémantického potenciálu výrazů reprezentujících pojmové oblasti SPÁNEK a SEN. Jednotlivé významy vybraných výrazů (spát, sen, zdát se / zdání) budou analyzovány na základě významové klasifikace výkladových slovníků češtiny a sondy do Českého národního korpusu. Přihlíženo bude přitom také k frazeologii. Na základě analýzy autor představí grafické znázornění sémantického potenciálu daných výrazů, a to formou kognitivněsémantické metody radiálních sítí.
Mgr. Jana Přikrylová Doktorandka ÚČJTK FF UK
Slovil jsem pašíka aneb Jak spolu mluví policisté Příspěvek uvádí do problematiky policejní komunikace, zejména do jejích specifik v závislosti na komunikační situaci a kontextu. Rozlišuje tři typy komunikačních situací – oficiální, polooficiální a neoficiální – a představuje typické rysy komunikace policistů (výraz policista pro potřeby příspěvku zahrnuje jak příslušníky Policie ČR tak obecních a městských policií) v těchto situacích včetně některých stereotypů. Záměrem příspěvku je představit na konkrétních příkladech právě tyto stereotypy a další charakteristické rysy policejní komunikace, a to v kontextu cílů, které policisté v daných typech situací sledují nebo mohou sledovat, přičemž porozumění komunikátu je pouze jedním z nich. Mgr. Jan Huleja Doktorand KČJ PedF UK
Kognitivnělingvistická analýza textů rapové crew Fuerza Arma Náš příspěvek navazuje na loňskou přednášku na Dnech kognitivní lingvistiky, ve které jsme se zaměřili na přerámcování interpretačního schématu český rap a česká ultrapravice. Poukázali jsme zejména na částečné překrytí obou zmíněných konceptů, které stály tradičně daleko od sebe a jejichž (ať už jakákoli) fúze se zdála být protismyslnou. Hlavním tématem nynějšího příspěvku je kognitivně-lingvistická analýza textů ostravské rapové crew Fuerza Arma, která jako první do českého rapu začala souvisle zavlékat ultrapravicové prvky a white-power estetiku. Při prezentaci výsledků naší analýzy se zaměříme zejména na to, o jaká nová témata Fuerza arma obohatila českou rapovou scénu, jak crew profiluje sebe samu a jak se její sebepojetí odráží v jejích textech. doc. PhDr. Irena Vaňková, CSc., Ph.D., ÚJKN FF UK PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D., KČJ PedF UK Mgr. Veronika Čurdová, doktorandka ÚČJTK FF UK
Jazyk, kultura, hodnoty: k mezinárodnímu výzkumu EUROJOS Trojice příspěvků seznámí s východisky, metodami a záměry mezinárodního srovnávacího projektu EUROJOS – Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Dlouhodobý projekt, vedený Jerzym Bartmińským a jeho kolegy z Univerzity Marie Curie-Sklodowské v Lublinu, se zaměřuje na pět pojmů spojených s hodnotami a zkoumá je ve slovanských i dalších evropských jazycích na základě metod kognitivní etnolingvistiky. V českém kontextu se v tomto směru věnujeme pojmům DOMOV, PRÁCE a SVOBODA. Ve třech příspěvcích budou představeny jednak specifické metody zkoumání – analýza systémových, textových a empirických údajů spojených se zkoumanými pojmy, jednak některé výsledky těchto analýz, které mají přispět k rekonstrukci českého jazykového a kulturního obrazu domova, práce a svobody.
Kognitivnělingvistické inspirace v didaktice Mgr. Radka Zbořilová ÚJKN FF UK
Kognitivní lingvistika v jazykové výuce neslyšících (Frazeologie a příběh) Příspěvek se zabývá využitím teorií kognitivní lingvistiky z hlediska možné aplikovatelnosti na výuku frazeologie u neslyšících. Frazeologie tvoří podstatnou část jazyka/jazykové komunikace, bez porozumění frazeologii je porozumění jazyku/jazykové komunikaci jen částečné – to souvisí s celkovým porozuměním myšlení a kultuře jazykového společenství. Vzhledem k této provázanosti jazyk – myšlení – kultura – poznávání – chápání může být i pro výuku frazeologie inspirativní kognitivní lingvistika. Její využití v jazykové výuce neslyšících se jeví jako vhodné a důležité, krom jiného i pro „přemýšlení o jazyce“; u neslyšících je totiž metajazyková reflexe zvlášť potřebná. Jako jedno z možných východisek pro „nový přístup“ k výuce frazeologie se nabízí teorie Marka Turnera představená v knize Literární mysl (1996/2005), podle níž je základním principem myšlení příběh. Výklad frazémů pomocí příběhů lze využít jako klíč k porozumění české frazeologii a jejímu teoretickému uchopení. K využití Turnerovy teorie v jazykové výuce neslyšících vybízí krom jiného i skrytá vizuálnost jakýchkoliv příběhů v naší mysli (příběh – scénář – film), která koresponduje s vizuálním jazykem/světem neslyšících. V příspěvku je přihlíženo i k otázce frazeologie v českém znakovém jazyce. Mgr. Zuzana Wildová Doktorandka KČJ PedF UK
Ke konceptualizaci smrti u žáků středních škol: žákovské interpretace výstavy SMRT v Národním muzeu Příspěvek je věnován konceptualizaci smrti v perspektivě středoškoláků, jak se vyjevuje na základě výstavy Smrt, probíhající aktuálně v Národním muzeu. Podle sociologických a psychologických prací i podle autorů výstavy je dnes smrt na jedné straně spíše vytěsňována na okraj společenského vědomí, na straně druhé je v populární kultuře zlehčována (srov. obraz smrti v akčních filmech či počítačových hrách). Cílem této výstavy je připomenout další podoby a stránky, které smrt má. Prostřednictvím dotazníkového šetření realizovaného po zhlédnutí výstavy jsme zjišťovali, jak studenti střední školy výstavu vnímali, a zároveň jak chápou a jazykově uchopují smrt a skutečnosti s ní spojené.
Kognitivní lingvistika a znakové jazyky Bc. Anna Moudrá ÚJKN FF UK, navazující magisterské studium
Metafora VÝKLAD JE CESTA v českém znakovém jazyce Příspěvek vychází z diplomové práce věnované konceptuálnímu schématu CESTA v českém znakovém jazyce. Zaměřuje se na jeden okruh znaků, v nichž je uplatnění tohoto schématu patrné. Jde o znaky, jejichž prostřednictvím se realizuje metafora VÝKLAD JE CESTA. Na jejich příkladu bude vysvětlena jednak podstata ikonicko-metaforického mapování ve znakových jazycích, jednak vztah mezi konceptuálním schématem, metaforou a metaforickým vyjádřením (znakem).
Bc. Karel Redlich ÚJKN FF UK, navazující magisterské studium
NOS ve znakových jazycích Příspěvek shrne poznatky ze srovnávacího studia znaků artikulovaných na nose; bude se zabývat znaky českého znakového jazyka ve srovnání s novozélandským znakovým jazykem. Vymezí sémantické okruhy, do nichž zkoumané znaky náleží, a v logice ikonickometonymického a ikonicko-metaforického mapování se pokusí ukázat profily a subprofily s nosem spojené. V závěru bude poukázáno i ke shodám a rozdílům mezi oběma zkoumanými jazyky. Bc. Denisa Lachmanová, ÚJKN FF UK, navazující magisterské studium Bc. Miroslava Kvasničková, ÚJKN FF UK, navazující magisterské studium Bc. Lucie Břinková, ÚJKN FF UK, navazující magisterské studium
K výzkumu stereotypů v mluvených a znakových jazycích Příspěvek vychází z teorie stereotypu J. Bartmińského a z jeho metodologie, vázané ovšem na povahu jazyků, které se realizují v mluvené a psané podobě (konotace se vyvozují na základě slovníkových a textových dat). Lze nalézt analogické metody, jež by bylo možné aplikovat i na český znakový jazyk (tj. jazyk, který se realizuje vizuálně-motoricky)? Jak rekonstruovat stereotypy fungující např. v komunitě českých Neslyšících, tj. stereotypy, které se projevují v českém znakovém jazyce? Jaké stereotypy to jsou? Autorky v tomto směru realizovaly specifický pilotní výzkum mezi rodilými mluvčími českého znakového jazyka a pokoušejí se hledat na uvedené otázky alespoň náznaky odpovědí. Příspěvek se soustřeďuje na stereotypy národností (Němec) a rodinných rolí (matka, otec, sestra, bratr).
