Řízení projektů v podnikatelské praxi českých podniků Lenka Čechurová ÚVOD Již od starověku lidstvo realizuje projekty, aniž by si uvědomovalo, že tak opravdu činí. Mezi nejznámější projekty napříč stoletími patří egyptské pyramidy, chrámy starověkého Řecka, středověké hrady, válečná tažení, parní stroj nebo letadla. Od dávných dob až do 20. století je řídili architekti, umělci, králové či technici příkladem může být Vitruvius nebo Christopher Wren [16]. Postupem času se postavení dnes nazývaného projektového manažera stále více specifikovalo až do současné podoby. Napříč stoletími byly a stále jsou jeho pozice, znalosti a dovednosti velmi důležité a od jeho práce se odvíjel a stále odvíjí úspěch projektu. V současné době vysoce konkurenčního prostředí je jeho pozice v podniku obzvlášť důležitá, na projekty působí ve všech jeho fázích řada faktorů, které ovlivňují jeho úspěšnost. Je na projektovém manažerovi, aby pomocí různých nástrojů projektového řízení dovedl daný projekt do úspěšného konce. Cílem článku je představit dostupné výzkumy a jejich závěry týkající se řízení projektů v České republice realizované během posledních 10 let. Pozornost se bude zaměřovat zejména na projekty u firem působících v oblasti služeb, pokud takové byly realizovány. Z uvedených výzkumů a odborných textů budou následně formulována tvrzení, o jejichž pravdivosti bude rozhodnuto ve vlastním šetření prezentovaném v druhé části práce. Celkově bude v práci zhodnocen současný stav řízení projektů u malých a středních projektově orientovaných podniků v České republice. V závěru bude na základě zjištěných skutečností nastíněna autorova další výzkumná práce.
1
ŘÍZENÍ PROJEKTŮ V PODNIKATELSKÉ PRAXI V ČESKÉ REPUBLICE
Uplatnění řízení projektů v podnikatelské praxi je v České republice (ČR) pravidelně zkoumáno. Pro účely článku jsou vybrány výzkumy společnosti Ernst & Young, s.r.o. a Univerzity ve Zlíně. Před provedením vlastního šetření byly hledány již realizované výzkumy podobného zaměření. Tedy výzkumy využívání projektového řízení u firem působící v nevýrobním segmentu trhu, čili firem působících ve službách. Z dostupných materiálů byl nalezen pouze jeden výzkum týkající se alespoň částečně využití projektového řízení v podnikatelské činnosti nevýrobních podniků. Další výzkumy byly obecně zaměřené na všechny podniky.
1.1
VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA NEVÝROBNÍ PODNIKY
V ČR byl realizován rozsáhlý výzkum na přelomu let 2003 a 2004, který provedla v rámci mezinárodního projektu Univerzita ve Zlíně. Výzkum byl zaměřen na výrobní i nevýrobní podniky, jejichž hodnocení bylo prezentováno odděleně [11]. Při vyhodnocení výzkumu bylo zjištěno, že projektové řízení není výhradou pouze firem podnikajících ve strojírenském či stavebním průmyslu, jak bylo dříve typické. Právě naopak, řada firem působících ve službách využívá výhod projektového řízení pro realizaci interně i externě zaměřených projektů. V rámci nevýrobního sektoru je dle výzkumu projektové řízení nejčastěji užíváno v podnicích, které poskytují poradenské, zprostředkovatelské, marketingové či pořadatelské služby. Typickými projekty pak u těchto firem jsou projekty obecně marketingové nebo zaměřené pouze na PR či projekty rozvoje organizace. Hojně rozšířené je dále i řízení jednotlivých zakázek jako projektů, zakázky totiž splňují obecné náležitosti projektů – u každé je vypracován harmonogram činností, rozpočet nákladů i zdrojů, zakázka je jedinečná, časově ohraničená apod. Na druhou stranu je ale možné, že společnosti zakázky jako projekty pouze označují, aniž by je podle standardů projektového řízení realizovaly. Právě tento fakt může zkreslovat vypovídací hodnotu závěrů výzkumu. [11] Důležité pro vlastní práci je fakt, že projektové řízení bylo již před téměř 10 lety užíváno i v podnicích, které působí ve službách. Z toho lze usuzovat, že i v současné době existují podniky, které znalostí standardů projektu využívají. Oproti výše uvedenému výzkumu nebudou ve vlastním šetření dotazovány zejména podniky, pro které by mohlo být projektové řízení typické (pořadatelské a marketingové služby), nýbrž budou zastoupeny všechny kategorie služeb viz dále.
1.2
VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE
Na předchozí výzkum navazoval v roce 2006 další, který měl za cíl najít možné scénáře budoucího vývoje projektového řízení v českých firmách. V tomto výzkumu už nebyly odděleny výrobní a nevýrobní podniky, byly zkoumány jako celek. Na základě kvantitativního a kvalitativního šetření bylo zjištěno, že podniky je možné rozdělit do 3 skupin a to na: 1) izolované projektové řízení – tato skupina je nejpočetnější, náleží do ní většina českých podniků. Projektové řízení je užíváno sporadicky, zejména pro interní operativní činnost, není vytvářen tlak na jeho standardizaci, zdokonalování dovedností a kvalifikace pracovníků v rámci podniku. Typickým projektem je např. vývoj nového výrobku či inovace IT. 2) efektivní projektové řízení - je typické pro podniky ve strojírenství a stavebnictví, které používají projektové řízení na základě technické nutnosti řešení zakázek. Tato skupina je výrazně menší oproti první. Projektové řízení je vysoce standardizované a jeho užívání podporuje vrcholový management firmy (spíše na operativní úrovni než na strategické). Na druhou stranu i zde se objevují problémy a konflikty, zejména z důvodu střetu tradičně zakořeněné liniové organizační struktury a nově zaváděné projektové. 3) trhem řízené projektové řízení – je v praxi zastoupeno jen několika málo podniky, zejména v IT průmyslu. Pro tento typ řízení je typická podpora top managementem jak na operativní, tak na strategické úrovni, velmi se dbá na rozvoj kvalifikace projektových managerů a podpory projektové kultury v podniku. Projektové řízení jako takové je považováno za vysoce konkurenceschopný faktor. [10] Na základě výzkumu bylo zjištěno, že možný budoucí scénář leží na pomezí druhého a třetího typu. Jelikož se v době výzkumu většina firem nacházela v první skupině, nelze předpokládat skokové zlepšení až na 3 stupeň, který je z hlediska teorie projektového řízení nejvíce žádoucí.
1.3
VÝZKUM SPOLEČNOSTI ERNST & YOUNG
V ČR probíhají každoročně od roku 2006 výzkumy společnosti Ernst & Young, s.r.o. (E&Y) týkající se praktického uplatnění projektového řízení v českých firmách. Pravidelně se sleduje počet interně realizovaných projektů, dodržování termínů a rozpočtu a jsou identifikovány příčiny neúspěchu typické pro české podniky. Pro výzkum jsou opakovaně vybírány středně velké až velké firmy. I když se vlastní výzkum zaměřuje na malé a střední firmy, mohou být některá fakta získaná tímto výzkumem zajímavá. Od prvního výzkumu do současnosti lze sledovat převážně stabilní vývoj či mírné zlepšování ve většině sledovaných oblastí. Příkladem postupného zlepšování může být fakt, že v roce 2011 se u 77% projektů dařilo dodržet rozpočet i harmonogram [15], což je výrazné zlepšení oproti roku 2007, kdy byla tato úspěšnost 68% [7]. Oproti tomu mezi lety 2008 – 2012 kolísá zaměstnávání skutečného projektového manažera, který je zaměstnáván v průměru v 50% českých firem. Pod pojmem skutečný projektový manažer je myšleno pracovní zařazení na pozici „projektový manažer“. [7, 8, 9] Nejčastější interní projekty jsou po celé sledované období stejné, jsou jimi - modernizace IT, restrukturalizace procesů, snižování nákladů a vývoj či uvedení nového výrobku na trh. Uvedené výzkumy se navzájem doplňují – ze zlínského výzkumu také vyplynuly nejčastější projekty inovace či modernizace IT a vývoj nového výrobku. Pro nevýrobní podniky je pak vedle modernizace IT typický projekt rozšíření sortimentu o nové zboží či službu. V průzkumech jsou dále zjišťovány i hlavní příčiny neúspěchu projektů. Podle dat z roku 2011 jsou důvodem neúspěšnosti projektů následující příčiny: • změny rozsahu projektu v důsledku vnějších změn (46%), • změny rozsahu projektu kvůli špatnému počátečnímu vymezení (42%), • rozdílné očekávání výstupů z projektu (34%), • nedostatečná podpora ze strany vrcholového managementu firmy (32%), • nedostatečný nebo příliš optimistický rozpočet / plánování (26%). [15] Zajímavá je informace dle aktuálního výzkumu E&Y [12], která uvádí, že nejčastějšími typy neúspěšných projektů, ať už z kteréhokoli z výše uvedených důvodů, jsou právě nejčastější projekty. Konkrétně nejproblematičtější se ukázala restrukturalizace procesů a modernizace IT, které jsou neúspěšné v 39% resp. 36%. Důležitou úlohu v jednotlivých procesech projektového řízení sehrává projektový manažer. Jeho kvalifikace a zkušenosti s řízením projektů ve velké míře ovlivňují úspěšnost celého projektu. Z jeho strany je jednoznačně ovlivnitelný proces plánování projektu, ať už z hlediska plánování sledu projektových činností či plánování rozpočtu. Stejně tak hraje klíčovou úlohu při vlastním vymezení rozsahu projektu a hodnocení rizik projektu. Před nekvalitně vedenými projekty dokonce v roce 2011
varovala Společnost pro projektové řízení (SPŘ). Kvalitu projektů podle ní snižuje zejména nedostatečná odborná kvalifikace projektových manažerů, žádná či nízká úroveň užívané technologie a procesní chyby. [19] V rámci velkých podniků, na které se výzkum E&Y zaměřuje, bylo zjištěno, že každý čtvrtý projektový manažer nemá ve všech případech dostatečné znalosti a zkušenosti s věcnou a odbornou náplní projektu [8]. Firmy si tyto skutečnosti v posledních letech uvědomují, což dokazuje např. skokový nárůst žádostí o certifikaci dle IPMA u SPŘ [18]. Meziročně vzrostl v roce 2011 počet nově certifikovaných projektových manažerů o 72,25%. Pouze vysoce kvalifikovaný projektový manažer ale nemůže zaručit „hladký“ průběh projektu, na tom se podílí celý projektový tým. Výběr členů do projektového týmu je dalším aspektem, který přispívá k úspěšné realizaci projektu. V současné době je vyvíjen tlak na snižování nákladů ve většině podnikatelských aktivit, tedy i v řízení projektů, nejčastěji se projeví ve snížení počtu pracovníků zapojených do projektu. Z tohoto důvodu se jejich výběr stává nesmírně důležitou částí projektu. [12] Pro vlastní výzkum, konkrétně jeho první fázi, bude důležitá zejména kvalifikace projektového manažera, pojetí plánovacího procesu v podnicích a hodnocení rizik projektů. Významnost zaměření se na tato tři hlediska plyne právě z výše uvedených výzkumů.
2
EMPIRICKÝ VÝZKUM
Na základě předchozích výzkumů zlínské univerzity, je možné očekávat praktické využití projektového řízení v podnicích působících ve službách. Ve spojení s prezentovanými výzkumy, studiem odborné literatury a článků jsou naformulována tvrzení, která mají za cíl potvrdit či vyvrátit některé typické praktiky v českých podnicích. Oproti výše uvedeným výzkumům se pozornost zaměří spíše na malé a střední podniky působící pouze ve službách. Malé a střední podniky jsou vybrány zcela záměrně, neboť tvoří 99,84% všech podnikatelských subjektů v ČR. Významně se podílejí na tvorbě HDP, exportu i vytváření pracovních příležitostí, protože zaměstnávají téměř 61% všech pracovníků [14]. Pro vlastní výzkum je důležitá informace právě o nesystematičnosti užívání projektového řízení. Na druhou stranu je výzkum starý 6 let a lze očekávat jistý posun.
2.1
CÍLE A METODIKA
Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo potvrdit či vyvrátit následující tvrzení: • Malé a střední podniky působící v odvětví služeb užívají projekty při řízení své podnikatelské činnosti. • S velikostí podniku roste i množství realizovaných projektů. • Projekty řídí kvalifikovaní manažeři (certifikát, vzdělání). • Na plánovací proces je kladen důraz. • Firmy jsou si vědomy existencí rizik projektů a monitorují je. Dotazník je rozdělen do 4 částí, z důvodu rozsáhlosti dotazníku byly zjišťovány pouze základní informace o projektech (např. počet projektů, plánování projektů či kvalifikace projektového manažera) tak, aby bylo možné rozhodnout o pravdivosti výše uvedených tvrzení. Detailnější dotazníkové šetření týkající se pouze řízení projektů je v současné době připravováno. Vlastní dotazníkové šetření probíhalo od začátku února, do poloviny dubna roku 2012. Pomocí emailu byly oslovovány firmy z Čech (konkrétně z kraje Plzeňského, Karlovarského, Jihočeského, Středočeského, Ústeckého kraje a z Prahy), celkem bylo rozesláno 5732 emailů, z toho 1991 nebylo doručeno. Ze zbylých 3741 firem dotazník vyplnilo 331 firem, návratnost dotazníku tedy je 5,77% z celkového počtu resp. 8,85% z doručených emailů.
2.2
VYBRANÝ VZOREK FIREM
Z firem, které odpověděly na dotazník, jsou vybrány firmy poskytující služby dle definice ministerstva průmyslu a obchodu [13], konkrétně firmy spadající v klasifikaci NACE do skupin G – N bez K. Výpis názvů vybraných skupin je zobrazen v následující tabulce, ze které je patrný procentní podíl zastoupení dané skupiny ve vzorku. Zúžením na 7 vybraných skupin byl vzorek zmenšen na 217 firem. Bohužel na dotazník nereagovala žádná firma ze skupiny L, z čehož plyne zastoupení pouze 6 skupin.
Tabulka 1 Vybrané skupiny dle klasifikace NACE Rev. 2. skupiny dle NACE Rev. 2.
podíl
G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
52,54%
H - Doprava a skladování I - Ubytování, stravování a pohostinství
12,44% 8,29%
J - Informační a komunikační činnosti
18,89%
L - Činnosti v oblasti nemovitostí
0%
M - Profesní, vědecké a technické činnosti
4,61%
N - Administrativní a podpůrné činnosti
3,23% Zdroj: [5], upraveno autorem, 2012
2.3
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VZORKU
Důležitou informací pro další práci je podíl projektově orientovaných společností na daném vzorku. Tento podíl činí 46,5% (101 z 217 firem), tedy téměř polovina zúčastněných firem užívá projekty při řízení své činnosti. Na základě tohoto výsledku je možné potvrdit první tvrzení, a tedy konstatovat, že projektové řízení je užíváno malými a středními firmami působícími ve službách. Pro další rozbor bude využit vzorek 101 projektově orientovaných firem. Přestože zastoupení podniků ve skupinách není rovnoměrné a u některých skupin (zejména M a N) dotazník vyplnilo jen malé množství firem, je zajímavé sledovat podíl projektově orientovaných podniků v rámci jednotlivých skupin i celkově. Největší zastoupení projektově orientovaných firem mají ve skupině J. I přes ne příliš vysoký počet zúčastněných firem (41) však, ve spojení s výsledky prvního uvedeného výzkumu, lze tuto skupinu označit za typickou, co se užití projektového řízení týče (28 z 41). Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na malé a střední podniky (MSP) dle definice Evropské Komise [4], ty tvoří 87,3% vzorku všech projektově orientovaných firem působících ve službách. Z hlediska právní formy podniku je nečastěji zastoupená společnost s ručením omezeným (60%), dále akciová společnost (20%) a fyzická osoba (15%). Zbylých 5% je rozděleno mezi družstvo, komanditní společnost a veřejnou obchodní společnost. Toto rozdělení přibližně odpovídá reálnému rozložení právních forem podnikání ve vybraných 7 sekcích. Hlavním rozdílem je zastoupení soukromých podnikatelů, kteří představují v praxi většinu [6]. Do dotazníku bylo však záměrně zahrnuto jen malé procento soukromých podnikatelů, protože bylo předpokládáno, že u nich není projektové řízení využíváno. Tento předpoklad se potvrdil, protože z celkového počtu fyzických osob užívá projekty méně než pětina z nich. Pokud se vezmou v úvahu pouze osobní a kapitálové společnosti, jejich podíl je pak rovnocenný s praxí, většina z nich je společnost s ručením omezeným, minimum tvoří družstva a ostatní právní formy.
2.4
POČET PROJEKTŮ
Fakt, že se dotazníkové šetření zaměřuje na MSP, dokazuje i počet realizovaných projektů během 1 roku. Dvě třetiny firem (68,31%) realizují během roku maximálně 10 projektů. Pozornost při vyhodnocování byla také zaměřena na vztah počtu projektů a velikosti podniku s cílem potvrdit či vyvrátit druhé tvrzení. Z výsledků šetření je možné potvrdit druhé tvrzení, že s velikostí podniku roste ve vzorku firem i počet realizovaných projektů. Jak je patrné z následující tabulky, mikro podniky řeší každoročně maximálně 10 projektů ve více než 80% (33 z 41) případů a malé podniky ve více než 67% (25 z 37) případů. Střední a velké firmy dohromady ve více než 52% (12 z 23) realizují každoročně naopak více než 10 projektů. I zde platí omezení v podobě menšího vzorku středních a větších firem.
Tabulka 2 Procentní podíl počtu realizovaných projektů u skupin podniků počet projektů
podniky 1-5
6 - 10
11 - 20
21 a více
mikro
51,22%
29,27%
9,76%
9,76%
malé
37,84%
29,73%
10,81%
21,62%
střední
50,00%
10,00%
20,00%
20,00%
velké
7,69%
30,77%
23,08%
38,46%
celkem
40,59%
27,72%
12,87%
18,81% Zdroj: vlastní zpracování, 2012
2.5
PLÁNOVÁNÍ PROJEKTŮ
V souvislosti s plánováním projektů bude pozornost zaměřena na dvě oblasti, jednak na samotné plánování činností a také na osobu projektového manažera. Zejména kvalifikace projektového manažera ovlivňuje kvalitu a průběh plánovacího procesu. Praxe s řízením projektů totiž nutně neznamená, že daný manažer postupuje podle zásad projektového řízení či je vůbec zná. Potřebné znalosti a kompetente může zaručit certifikace složením zkoušky či vysokoškolské vzdělání se zaměřením na projekty a jejich řízení. Příslušná otázka měla znění, zda mají projektoví manažeři vzdělání v oboru či certifikaci dokazující odbornost např. IPMA. V možnostech odpovědí byly zahrnuty různé varianty dosažené kvalifikace (certifikát, vysokoškolské vzdělání se zaměřením na projektové řízení, kombinace) a také jedna reflektující skutečnost, že projektový manažer vzdělání v oboru nemá a projekty řídí na základě zkušeností z praxe. Na obrázku 1 je zobrazen počet kvalifikovaných projektových manažerů ve smyslu vysokoškolského zaměření, certifikace či jejich kombinace a počet projektových manažerů, které řídí projekty pouze na základě zkušeností z praxe. Obrázek 1 Odbornost projektových manažerů
Zdroj: vlastní zpracování, 2012 Z obrázku je patrné, že s růstem velikosti podniku se kvalifikace projektových manažerů zvyšuje. Celkově je ve vzorku firem různým způsobem kvalifikovaná pouze čtvrtina projektových manažerů. Rizika, která jsou spojena s nedostatečnou kvalifikací projektových manažerů plynoucí z prezentovaných výzkumů, budou zkoumána v následující části. Tedy ještě před rozhodnutím o potvrzení či vyvrácení tvrzení týkající se kvalifikace projektových manažerů, budou zkoumány odpovědi na otázku týkající se procesu plánování, přesněji hloubky plánování činností. Z následujícího obrázku je patrné, že plánovací fáze projektu je ve více než 60% podniků prováděna jen zběžně či vůbec, u malých podniků je to dokonce více než 70%. Otázkou zůstává, zda u firem, které podle jejich slov projekty neplánují, jsou opravdu řízeny projekty či zda je běžná činnost podniku či realizace zakázek za projekty mylně označována. Na druhé straně pečlivě plánuje dílčí činnosti do Ganttova diagramu pouze necelých 15% podniků.
Obrázek 2 Procentní podíl odpovědí týkající se plánování projektu u skupin podniků
Zdroj: vlastní zpracování, 2012 Z obrázku je dále vidět, že s velikostí podniku se snižuje podíl firem, které neplánují projekty vůbec nebo dělají pouze zběžný plán projektu a postupně se zvyšuje podíl těch, které plánují alespoň souhrnné činnosti či vytváří detailní plán projektu. Výše uvedené obrázky naznačují možnou provázanost kvalifikace projektového manažera a plánovacího procesu. Po bližším prozkoumání výsledků je možné říci, že téměř 70% podniků, které uvedli, že jejich projektový manažer má pouze zkušenosti s řízením projektů, své projekty neplánuje či je plánuje jen zběžně. Na základě těchto faktů je možné vyvrátit dvě tvrzení a to, že projekty řídí kvalifikovaní manažeři a že na plánování projektů je kladen důraz.
2.6
RIZIKA PROJEKTŮ
Poslední tvrzení, o kterém je třeba rozhodnout, se týká rizik projektů. Řízení rizik by mělo být nedílnou součástí každého projektu [1], současný stav přístupu k rizikům malých a středních projektově orientovaných firem přibližuje následující obrázek. Obrázek 3
Řízení rizik projektů
Zdroj: vlastní zpracování, 2012 Z obrázku plyne, že výsledky z hlediska uvědomění si existence rizik jsou lepší než výsledky v předchozí části. Více než polovina firem si celkově význam analýzy rizik uvědomuje a rizika u svých projektů alespoň sleduje, je tedy možné poslední tvrzení potvrdit. Na druhou stranu jen necelá čtvrtina firem připravuje plán reakcí na zjištěná rizika. Stejně jako v předchozích obrázcích je i na obrázku 3 patrný trend zvyšování podílu firem, které rizika alespoň hodnotí, s růstem velikosti podniku. V posledních letech společnosti prochází nelehkým obdobím [17], ve většině odvětví se snížil počet zakázek, v jejichž důsledku jsou některé projekty odkládány, pozastaveny či nenávratně zrušeny. Současné podmínky pro podnikání nejsou jednoduché, ale z neúspěchů projektu nelze vinit jen ekonomickou krizi [2, 3]. Podniky by se více než kdy dříve měly věnovat pečlivému plánování projektu a hodnocením rizik projektů a přípravou opatření a plánů pro případ, kdyby rizika nastala. To se, bohužel, v současné době u více než 40% podniků neděje. Zajímavá je provázanost kvalifikace projektového manažera a řízení rizik projektů. Z firem, které rizika projektů neřeší, jich drtivá většina (85,5%, 35 z 41) zaměstnává projektového manažera, který má pouze praxi s řízením projektů. Pokud se zaměříme na firmy, které k tomu ještě zanedbávají plánovací proces, zjistíme, že podíl firem, které nehodnotí rizika projektů, zanedbávají plánovací proces projektů a zaměstnávají projektového manažera pouze s praxí, činí 75,6% (31 z 41).
3
ZÁVĚR
Mezi českými podniky lze najít velké množství těch, kteří svoji podnikatelskou činnost řídí pomocí projektů. Projektové řízení je možné najít i v sektoru služeb, které (jako celek) není pro projekty tak typické. Projektové řízení není výsadou velkých podniků, což dokazují výsledky vlastního kvantitativního výzkumu zaměřeného na malé a střední podniky působící právě ve službách. Nejmenší podniky řeší projekty stejně jako podniky velké, liší se zejména počtem projektů realizovaných za rok a stylem řízení samotných projektů. Právě v řízení projektů lze nalézt největší rozdíly mezi malými a velkými podniky. Zatímco malé podniky spoléhají spíše na operativní řízení projektů, větší podniky se více zaměřují na plánovací proces projektu. Tento fakt plyne i z kvalifikace projektového manažera, která je pro účely výzkumu chápána jako certifikace odbornosti manažera, vysokoškolské vzdělání se zaměřením na projekty či jejich kombinace. S rostoucí odborností projektového manažera ve firmách roste významnost jak plánovacího procesu, tak analýzy rizik projektů. Prezentovaný výzkum je pilotním výzkumem pro další autorovu vědecko-výzkumnou práci. Z důvodu omezeného počtu zúčastněných firem (reprezentativnost vzorku může být zpochybňována) nelze výsledky zobecnit na všechny podniky ve vybraném sektoru. Smyslem pilotního výzkumu byla přibližná analýza současného stavu projektového řízení v malých a středních podnicích působících ve službách, aby na jeho základě mohl být formulován následující výzkum. Z tohoto důvodu prezentovaný výzkum splnil svůj cíl a jeho výsledky budou tvořit základní informace při sestavování následného výzkumu, který se bude do hloubky zabývat projektovými činnostmi s cílem vyhodnotit připravenost českých podniků působících ve službách na implementaci managementu portfolia projektů. Tento výzkum bude realizován na počátku roku 2013.
LITERATURA [1]
A Guide to the Project Management Body of Knowledge (PMBOK Guide). 4th edition, Newton Square: Project Management Institute, Inc., 2008, 459 s., ISBN 978-1-933890-51-7 [2] CFOworld. Jak řídíme v česku projekty? [online], CFOworld, 22.7.2010, [cit. 2012-06-05]. Dostupné z:
[3] CIO Business world. Pět znaků toho, že se projekt řítí do záhuby [online], CIO Business world, 15.5.2009, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: [4] CzechInvest. Definice MPS [online], CzechInvest, 2012, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: [5] ČSÚ. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) [online], Český statistický úřad, 2012, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: [6] ČSÚ. Organizační statistika [online], Český statistický úřad, 2012, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: [7] Ernst&Young. Motivuje krize projektové manažery k dodržování plánovaných rozpočtů a termínů? [online], Ernst&Young, 15.10.2009 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: [8] Ernst&Young. Průzkum vedení projektů: firmy i veřejný sektor nejčastěji bojují s restrukturalizací procesů a reorganizací [online], Ernst&Young, 19.6.2012 [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: < http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2012_Pruzkum-vedeni-projektu> [9] Ernst&Young. Průzkum vedení projektů: stále více firem zaměstnává specializované projektové manažery [online], Ernst&Young, 18.6.2008, [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: [10] Hrazdilová Bočková, K. Budoucí scénáře českého projektového řízení [online elektronický časopis], E+M Ekonomika a management, 2009, 3, 6-18, ISSN 1212-3609 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: [11] Hrazdilová Bočková, K. Projektový management: Strategie přežití nebo chiméra? [online] IT Systems 1-2/2005, [cit. 2012-06-04]. Dostupné z: [12] Matoušek, J. Projektový management se v důsledku krize radikálně změnil [online], Profit.cz, 22.8.2011, [cit. 2012-06-04]. Dostupné z:
[13] MPO. Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví [online], Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012, [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: [14] Očko, P. Tisková konference VŠE a MPO – Analýza GEM – Příprava nové Koncepce MSP 2014+ [online], Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012, [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: [15] Projectman. Průzkum řízení projektů v ČR 2011. Květen 2011 [online], Projectman.cz, květen 2011, [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: [16] Roebuck, K. Project Portfolio Management (PPM) – Optimizing for Payoff. Emero Pty Limited, 2011, 520 s. ISBN 9781743044292 [17] Singer, M. Finanční krize a ekonomika, pohled do budoucna [online] Česká národní banka, 2011, [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: [18] SPŘ. Certifikace – horký trend českých manažerů [online] Společnost pro projektové řízení Česká republika, 31.5.2012, [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: [19] SPŘ. SPŘ varuje před nekvalitním vedením projektů v České republice [online] Společnost pro projektové řízení Česká republika, 20.9.2011, [cit. 2012-06-02]. Dostupné z:
Adresa autora: Ing. Lenka Čechurová ZČU v Plzni, Fakulta ekonomická, Katedra marketingu, obchodu a služeb [email protected]
PROJECT MANAGEMENT IN PRACTICE OF CZECH COMPANIES Abstract Utilization of project management standards has been significantly increasing not only in companies, in which application of such standards is common. These days it is possible to come across projects in both large and small scale companies as well as companies operating in manufacturing or service sector. Based on surveys held in Czech Republic a questionnaire was formed, which goal was to evaluate present condition of project oriented small and medium enterprises operating in the sector of services. Main focus is dedicated to project manager, planning process and risk analysis. Important results of the research are discussed in the end of the paper.
Key words Project management, project planning, risk analysis
JEL Classification L80, O22
