Řízení a organizace výrobních procesů s podporou IT

Řízení a organizace výrobních procesů s podporou IT 1. Charakteristika výroby a její organizace Výroba, spotřeba, poptávka, směna, trh Výroba - výsledky práce (výrobky a služby) určené ke spotřebě Spotřeba - uspokojování potřeb lidí: • základních - biologických • luxusních Poptávka - po statcích: • volné (běžně dostupné) • vázané (výsledek ekonomické činnosti) Směna - statky ve formě zboží, tj. : • výrobky • služby Trh - realizace směny zboží, kde: • výrobce nabízí - vytváří nabídku zboží • spotřebitel kupuje - vytváří poptávku po zboží výrobě Oba subjekty trhu jsou nuceni provádět volbu: . spotřebitel - dle míry uspokojení a ekonomických možností . výrobce - dle ekonomických možností a schopností Cena - je určována vztahem poptávky a nabídky

Faktory konkurenceschopnosti

Struktura výrobních systémů

Výroba = transformace Výrobní proces = činnost zajišťující transformaci Výrobní faktory = ekonomické zdroje umožňující realizovat transformaci a) Výrobní faktory = (ekonomické zdroje) 1. práce - pracovní síla - lidský kapitál • vzdělání a příprava • podnikatelství ——> podnikatelé ⇒ organizují výrobu ⇒ dělají ekonomická rozhodnutí ⇒ nesou riziko ⇒ iniciují inovace ⇒ objevují trhy a respektují zákony tržního mechanizmu 2. příroda -

půda, výchozí materiál

3. kapitál -

majetek investiční (reálný) majetek oběžný (finanční)

4. rozvoj poznání - technika, technologie, informace, organizace, řízení, aplikace IT (stále rostou) 5. rozvoj vzdělanosti 6. objevování trhu a nových možností spotřeby b) !!!Výrobní proces - (také) činnost, při níž se uskutečňuje soubor pracovních, technologických a přírodních procesů, které mění tvar a jakost vstupního materiálu. Nebo jednodušeji: „Činnost uskutečňující výrobu“ Členění výrobního procesu: • technologický proces – činnost při které dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu operací (např. roztržení papíru které předváděl na přednášce) • přírodní proces • pracovní proces • další procesy (kontrolní, skladovací, manipulační), vesměs netechnologické Příklad: Výroba ozimé pšenice

Technologický proces - dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu. Technologický postup - soubor technologických operací v předepsaném časovém sledu. *

Technologická kázeň - dodržování souboru a sledu operací a zejména technologických parametrů (požadavků), tj.: ⇒ parametry technologické (kvalitativní) změny zpracovávaného materiálu (hloubka, stupeň drobení....) ⇒ parametry spotřeby materiálu (výsevek, dávka) a ztrát ⇒ parametry lhůty a délky trvání (biologické a biologicko-chemické procesy) Technologická kázeň - postup vyplývá z použité: * Technologie - nauka o nejúčelnějším způsobu výroby.

Přírodní proces - kvalitativní změny v důsledku působení (biologických, biologicko-chemických a chemických) vlivů. Tj. jedná se vlastně o "nepoznaný" technologický proces. Ve chvíli kdy tento proces poznáme stane se technologickým. Pracovní proces - vyjadřuje způsob spojení (působení) výrobních faktorů. Sled pracovních operací na jejichž konci je výrobek nebo služba. Dělí se na: * Pracovní operace - elementární časově souvislá část pracovního postupu s vlastním úkolem a definovaným pracovištěm (místo, materiál, pracovník, strojní vybavení, technologické parametry, energie). ⇒ operace technologické ⇒ operace netechnologické (nedochází ke kvalitativním změnám - např. manipulace a doprava) Pracovní operace se dále člení na: ⇒ úsek ⇒ úkon ⇒ pohyb * Pracovní postup - soubor pracovních operací v prostoru a čase, na jehož konci je část nebo celý výrobek. * Pracoviště - místo vybavené výrobním zařízením pro provedení určité pracovní operace nebo skupiny operací.

Definice dalších základních pojmů: * Výrobní (strojní) zařízení - spojení (trvalé i dočasné) stroje nebo nářadí se zdrojem energie, při kterém jako celek může vykonávat užitečnou práci - pracovní operaci: stacionární nebo mobilní ———> soupravy * Stroj - technický prostředek s aktivními pracovními orgány (mobilní nebo stacionární). * Nářadí - technický prostředek bez aktivních pracovních orgánů. * Pracovní linka - seřazení časově a funkčně navazujících pracovišť. * Strojní linka - spojení několika strojních výrobních zařízení, které zajišťují několik na sebe navazujících pracovních operací stejného pracovního postupu; strojní výrobní zařízení na sebe navazuje funkčně, technickým provedením, výkonností a časově. * Mechanizovaný výrobní proces - výrobní proces, při kterém všechny operace zajišťuje strojní výrobní zařízení a práce člověka se omezuje především na řízení strojů a jejich ovládání. * Automatizovaný výrobní proces - výrobní proces, při kterém strojní výrobní zařízení, uspořádané zpravidla do strojních linek, je řízeno pomocí automatizačních prostředků a práce člověka se omezuje pouze na dozor a kontrolu práce mechanizmů. * Kontrolní proces - proces, při kterém dochází ke kontrole kvality výroby a jakosti výrobků.

2. Mechanizovaný výrobní proces Definice, členění, schéma, popis DEF.: Mechanizovaný výrobní proces - výrobní proces, při kterém všechny operace zajišťuje strojní výrobní zařízení a práce člověka se omezuje především na řízení strojů a jejich ovládání. ČLEŇ.: • • •

Z hlediska charakteru technologie jde o výrobní procesy s podstatou: mechanickou (kovovýroba, strojírenská výroba, stavební výroba, doprava, údržba a opravy...) chemickou (výroba barev, pohonných hmot a maziv apod.) biologickou a biologicko-chemickou (zemědělská, lesní, potravinářská výroba, ekologické provozy....)

Z hlediska vztahu výrobního procesu k výrobku rozlišujeme tyto druhy výrob: • • • • •

hlavní - hlavní výrobní proces pomocná - pomocný (obslužný) výrobní proces (např. údržby a opravy) vedlejší - podpora výroby hlavní doplňková - zpravidla zpracování odpadů výroby hlavní přidružená - paralelní s výrobou hlavní

Schéma a popis ?? nevim co to má bejt nic takového se nedělalo:( Charakteristika výroby a výrobních procesů s mechanickou podstatou (strojírenství, opravárenství, přidružená výroba)

Obecná charakteristika • menší pracovní prostor; stroje obvykle stojí a pohybuje se materiál • rozmanitější varianty prostorového uspořádání (struktury) a časové struktury • nezávislost na neovladatelných faktorech • vysoký stupeň: • automatizace • dělby práce - specializace • využití výrobního zařízení a pracovníků - rytmičnost výroby • dobré možnosti řízení jakosti práce a kvality výrobků (dodržování technologické kázně) • kratší inovační cykly, vlastní vývoj, konstrukce a technologická příprava (koncepční činnost) Výrobek nebo obnova (údržba, diagnostika, oprava) • členění na součásti • propracované výrobní (technologické a pracovní) postupy a technicko-hospodářské normy (potřeba času, materiálu, energie, takt a rytmus) • pracovní operace jsou realizovány na pracovištích v souladu s výrobní dokumentací technickou: výrobní výkresy, kusovník, technické podmínky; a technologickou: technologické postupy, TH normy, technologický projekt, technologické výkresy a výkresy speciálního nářadí) • pracoviště tvoří dílny, provozy a výrobní linky Ekonomika • lepší přizpůsobivost trhu, zejm. u malých a středních podniků (včetně přidružené výroby zemědělských aj. podniků) • dokonalejší marketing a volnější tvorba cen (oproti zemědělství) • nutná dlouhodobá i krátkodobá strategie výroby • snažší získávání cizích finančních prostředků a akumulace kapitálu; propracovanější finanční management • motivace pracovníků dle charakteru podniku Technologický a pracovní proces Výrobní proces - (také) činnost, při níž se uskutečňuje soubor pracovních, technologických a přírodních procesů, které mění tvar a jakost vstupního materiálu. Členění výrobního procesu: • technologický proces • přírodní proces • pracovní proces • další procesy (kontrolní, skladovací, manipulační), vesměs netechnologické Technologický proces - dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu. – činnost při které dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu operací (např. roztržení papíru které předváděl na přednášce) Technologický postup - soubor technologických operací v předepsaném časovém sledu. *

Technologická kázeň - dodržování souboru a sledu operací a zejména technologických parametrů (požadavků), tj.: ⇒ parametry technologické (kvalitativní) změny zpracovávaného materiálu (hloubka, stupeň drobení....) ⇒ parametry spotřeby materiálu (výsevek, dávka) a ztrát ⇒ parametry lhůty a délky trvání (biologické a biologicko-chemické procesy)

Technologická kázeň - postup vyplývá z použité: * Technologie - nauka o nejúčelnějším způsobu výroby. Přírodní proces - kvalitativní změny v důsledku působení (biologických, biologicko-chemických a chemických) o "nepoznaný" technologický proces.

vlivů.

Tj.

jedná

se

vlastně

Pracovní proces - vyjadřuje způsob spojení (působení) výrobních faktorů. Sled pracovních operací na jejichž konci je výrobek nebo služba. Dělí se na: * Pracovní operace - elementární časově souvislá část pracovního postupu s vlastním úkolem a definovaným pracovištěm (místo, materiál, pracovník, strojní vybavení, technologické parametry, energie). ⇒ operace technologické ⇒ operace netechnologické (nedochází ke kvalitativním změnám - např. manipulace a doprava) Pracovní operace se dále člení na: ⇒ úsek ⇒ úkon ⇒ pohyb * Pracovní postup - soubor pracovních operací v prostoru a čase, na jehož konci je část nebo celý výrobek. * Pracoviště - místo vybavené výrobním zařízením pro provedení určité pracovní operace nebo skupiny operací. Charakteristika výrobních procesů s mechanickou, chemickou, biologickou a biochemickou podstatou K této otázce na přednášce říkal jen že je výrobní proces hlavní a vedlejší (takže ji asi nepovažuje za důležitou). Z hlediska charakteru technologie jde o výrobní procesy s podstatou: • • •

mechanickou (kovovýroba, strojírenská výroba, stavební výroba, doprava, údržba a opravy...) chemickou (výroba barev, pohonných hmot a maziv apod.) biologickou a biologicko-chemickou (zemědělská, lesní, potravinářská výroba, ekologické provozy....) Z hlediska vztahu výrobního procesu k výrobku rozlišujeme tyto druhy výrob:

• • • • •

hlavní - hlavní výrobní proces pomocná - pomocný (obslužný) výrobní proces (např. údržby a opravy) vedlejší - podpora výroby hlavní doplňková - zpravidla zpracování odpadů výroby hlavní přidružená - paralelní s výrobou hlavní

a) Charakteristika výroby a výrobních procesů v zemědělství

Obecná charakteristika • biologická podstata • časová omezenost a sezónní charakter • vliv počasí aj. neovladatelných faktorů • strukturovanost výroby a časových intervalů • prostorová rozlehlost——>mobilní a stcionární výrobní zařízení (pracoviště) • pomalejší přizpůsobivost změnám trhu • tvorba krajiny a životního prostředí Rostlinná výroba • výroba na pozemcích, honech, blocích • struktura kultur je dána, struktura výroby (výrobní úkol i kapacita) vyplývá z přírodních podmínek • technologické požadavky jsou dány tzv. agrotechnickými požadavky (ATP), z nichž lze odvodit výrobní postupy • na pozemcích jsou vykonávány pracovní operace za pomoci mechanizačních prostředků, pracovníků, základního a pomocného materiálu a PHM • formálním vyjádřením výrobního postupu s následným vyhodnocením jeho realizace jsou tzv. technologické karty pozemku, honu a plodiny Živočišná výroba • struktura výroby vyplývá zpravidla z RV • technologické požadavky jsou dány tzv. zootechnickými požadavky (ZOOTP), z nichž lze odvodit výrobní postupy • existuje provázanost staveb, strojního vybavení a technologie • formálním vyjádřením výrobního postupu s následným vyhodnocením jeho realizace jsou tzv. karty zvířat Mechanizace • mechanizace zpravidla určuje použitou technologii a ta musí respektovat biologickou podstatu • existuje mechanizace mobilní i stacionární, celkově lze hovořit o komplexní mechanizaci a v některých případech o automatizaci • u mechanizace mobilní je důležité sledovat využití, kvalitu práce a náklady; základním prvkem je souprava a mnohdy jsou výrobní procesy realizovány za pomoci strojních linek • při využívání mobilních MP nutno zvažovat výhodnost nákupu vlastních nebo využití služeb; úroveň využití nutno přizpůsobit požadavkům biologického materiálu • pracoviště pro provádění údržeb a oprav tvoří v podniku relativně samostatné útvary, přičemž se jedná o výrobní procesy pomocné, na které je třeba minimalizovat náklady • součástí mechanizačního úseku bývá též úsek materiálně-technického zásobování (MTZ) a sklady náhradních dílů • o MP nebo skladových položkách jsou zpravidla vedeny karty mechanizačních prostředků a skladové katy, které lze využít k organizaci a řízení provozu MP a MTZ Ekonomika • existuje významný vliv přírodních a klimatických podmínek na ekonomický výsledek výroby • zemědělská výroba se pomaleji přizpůsobuje trhu s ohledem na delší výrobní cykly s vysokou setrvačností; tvorba cen je do znační míry diktována odběrateli • z toho vyplývají požadavky na promyšlenou dlouhodobou strategii výroby a finanční management • k motivaci pracovníků jsou ve velké míře využívány vlastnické vztahy a ekonomický pronájem

• základem je účetnictví, kde účet je určitou analogií karet výrobních úseků • problematičtější získávaní cizích finančních zdrojů b) Charakteristika výroby a výrobních procesů s mechanickou podstatou (strojírenství, opravárenství, přidružená výroba) Obecná charakteristika • menší pracovní prostor; stroje obvykle stojí a pohybuje se materiál • rozmanitější varianty prostorového uspořádání (struktury) a časové struktury • nezávislost na neovladatelných faktorech • vysoký stupeň: • automatizace • dělby práce - specializace • využití výrobního zařízení a pracovníků - rytmičnost výroby • dobré možnosti řízení jakosti práce a kvality výrobků (dodržování technologické kázně) • kratší inovační cykly, vlastní vývoj, konstrukce a technologická příprava (koncepční činnost) Výrobek nebo obnova (údržba, diagnostika, oprava) • členění na součásti • propracované výrobní (technologické a pracovní) postupy a technicko-hospodářské normy (potřeba času, materiálu, energie, takt a rytmus) • pracovní operace jsou realizovány na pracovištích v souladu s výrobní dokumentací technickou: výrobní výkresy, kusovník, technické podmínky; a technologickou: technologické postupy, TH normy, technologický projekt, technologické výkresy a výkresy speciálního nářadí) • pracoviště tvoří dílny, provozy a výrobní linky Ekonomika • lepší přizpůsobivost trhu, zejm. u malých a středních podniků (včetně přidružené výroby zemědělských aj. podniků) • dokonalejší marketing a volnější tvorba cen (oproti zemědělství) • nutná dlouhodobá i krátkodobá strategie výroby • snažší získávání cizích finančních prostředků a akumulace kapitálu; propracovanější finanční management • motivace pracovníků dle charakteru podniku c) Mechanizované služby pro: zemědělství, dopravu, komunální sektor, stavebnictví a meliorace Obecná charakteristika • podřízenost zákazníkovi • biologická nebo biologicko-chemická podstata • mechanická podstata Mechanizace • používána zpravidla mobilní mechanizace • apriorní snaha po maximálním využití • jinak viz zemědělství Ekonomika • dle charakteru zákazníka, výnosy jsou tvořeny výkony strojů • ceny prací odvozeny od ročního využití strojů

• zvýšené nároky na obnovu parku mechanizačních prostředků podle dlouhodobé strategie • k motivaci pracovníků je ve velké míře využíván ekonomický pronájem • základem je účetnictví, kde účet je určitou analogií karet MP a skladové karty

3. Charakteristika procesu řízení Proces řízení jako informační působení

Pozn.: Proces řízení je někdy ztotožňován s procesem zpracování informací. Proto je třeba považovat kapitolu zabývající se automatizací procesu řízení a rozhodování za součást základů řízení výrobních procesů, včetně pojmové základny. Fáze a cyklus procesu řízení Jednoduše: Fáze: Plánování – nad 1 rok (taktické do 5 let; strategické 5 a víc)(strategické mají převážně vyspělé firmy kdežto taktické má mít každý podnik) Organizování – do 1 roku (jedná se o přípravu) Operativní řízení – vlastní realizace (v reálném čase do 1 týdne; v delším časovém ontervalu do 1roku) Fáze procesu řízení 1. Plánování - formulace dlouhodobé a střednědobé hospodářské politiky podniku, resp. tvorba cílů podniku v oblasti rozvoje výroby, financí, obchodu, personální práce, informatiky * strategické = prognózovaní (5, 10, 15 let) • předvídání inovačních cyklů • zaměření vývoje a výzkumu

• určení strategie růstu odvětví (vstupy, výstupy, technika a technologie, lidský faktor, finance), dlouhodobá marketingová strategie

Z: Začátek - informační technologie (software), poradenství, bankovnictví, pojištění, telekomunikace, životní prostředí, výroba a prodej bot R: Růst - hardware, životní prostředí, turistika, hračky, ojeté vozy a počítače, sklo D: Dospělost - zemědělství, plastické hmoty, doprava, obchod s uhlím, pivo a potraviny Ús:Ústup - ocel,těžba uhlí a uranu, výroba papíru, výroba aut, zbrojní průmysl, filmový průmysl, textil Út:Útlum - zbrojní průmysl, těžba uranu, elektronika, běžná výpočetní technika * taktické (1 rok, max 3 až 5 let) • předvídání problémů • dlouhodobá stabilita • prohlubování tradice • marketingový a odbytový plán a strategie 2. Organizování (do 1 roku) - soustřeďování výrobních faktorů do soustav, schopných plnit plánované úkoly • • • •

zdokonalování stávající a příprava nové výroby projektování výrobních procesů včetně ekonomických účinků tvorba organizačních a řídících struktur a informačních toků a systémů marketing mix - operativní marketing

3. Operativní řízení - usměrňování všech procesů = realizace výroby včetně prodeje tak, aby byl dodržen cíl: • operativní řízení v delším časovém intervalu (do 1 roku) • řízení v reálném čase

c) Možné další členění fází procesu řízení 1. Koncepční řízení - prognózování, plánování a příprava výroby v delším cyklu, dlouhodobé marketingové studie 2.

Operativní řízení krátkodobé změny výroby operativní plánování a změnové řízení, reakce na trh, operativní evidence, rozvrhování výroby a realizace výrobních procesů a prodeje

d) Cyklus řízení 1. Informace - k řízení je třeba optimum informací => Subjektivně získané inf. Informační úroveň=———————————————— —> 1 Nutné informace 2. Rozhodnutí • tradiční-deskriptivní-intuitivní (feeling) • lidské vztahy, emoce • osobní impulsy • informace od prodejců • vědecké-normativní (thinking) • fakta • racionální dojmy • vědecké optimalizační metody a výpočty Vždy je nutné kombinovat tradiční a vědecké rozhodnutí. Další dělení je na: Rozhodnutí - Antagonistické (chci poškodit protivníka) - Neantagonistické (nechci…) Nekonfliktní (rozhoduje se pouze jeden člověk) Konfliktní (rozhoduje se více lidí) 3. Motivace => v reálném čase

Úsilí

=>

Výkon

=>

Odměna

=>

Uspokojení

• hmotná - mzda, vlastnické vztahy, pronájem • nehmotná - atraktivnost, důležitost, zvyšování kvalifikace, volnost 4. Kontrola -> koordinace -> regulace • zpětná vazba a následná korekce odchylek od etalonu

Systém řízení výroby z pohledu vnitřních a vnějších vazeb Obecně z pohledu vnitřních vazeb

=

účinnost

b) Obecně z pohledu vnějších vazeb

4. Kapacita výroby a výrobní úkol Rozbor ukazatelů kapacity výroby Základní organizační a plánovací ukazatele kapacity výroby • •

výrobní kapacita (pracnost, časový fond, výkonnost, rytmus, takt) = potenciální výkonnost výrobní úkol (požadovaná výkonnost, takt a rytmus, výrobní dávka)

• •

výrobní spotřeba = spotřeba vstupů výrobní zásoby = rezerva vstupů

a) Výrobní kapacita 1. Definice - maximální možnost produkce určité výrobní jednotky nebo firmy za jednotku času při existujících výrobních faktorech => potenciální výkonnost. ->Nejde o konstantní veličinu, tj. lze ji ovlivňovat: • množstvím a strukturou výrobního zařízení (hodinová výkonnost, rytmus) a velikostí výrobních ploch • časovým fondem výrobního zařízení a pracovníků • pracností pracovních operací, resp. výrobku nebo služby • organizací a operativním řízením • prostorová a časová struktura • formy organizace práce • systém operativního řízení, úroveň automatizace • strukturou výroby (viz optimalizace v kap. koncepční řízení výrobních procesů) 2. Výkonnost strojního výrobního zařízení (primární) – dána pracností - Množství práce s určitou kvalitou vykonané za jednotku času - zpravidla hodinu * Vyplývá z typové skladby a počtu strojního zařízení a je ovlivněna způsobem organizace práce • teoretická výkonnost

Wt - dána parametry stroje

• skutečná výkonnost

Ws = Wt .

τ

τ

součinitel využití času

* Je vztažena k: • jednotce času: h - hodina; sm - směna; d - den, sez - sezóna; r - rok • k velikosti výrobních ploch (měrná plocha na např. 1000 normohodin opravářských zásahů) Druhy výkonností: • • • •

počet ucelených pracovních operací (obrácená hodnota požadovaného času) nebo kusů zpracovaná plocha (ha, m )| zpracovaná hmota (kg, t) zpracovaný objem (m , l, pm ) pm - plnometr • dopravní (km, tkm, počet jízd) • ostatní (bm, hN) hN - normohodina bm - běžný metr Příklady určení hodinové výkonnosti: a. Mobilní stroj na poli

hWt = 0,1 . v . B

[ha/h]

hWt = 0,1 . v . B . h

[t/ha]

hWs = hWt .

τ

v - pracovní rychlost (km/h) B - pracovní záběr (m)

b. Dopravní prostředek nebo cyklicky pracující stroj hWs = G . x

[t/h]

G – množství naloženého materiálu (Nosnost „auta“), x – počet dopr. cyklů za hodinu

nebo hWs = G . x . S

[tkm/h] S - vzdálenost ujetá s nákladem [km]

1 x =———— T dc

- počet cyklů za hodinu

Tdc = Tn + Tj + Tv + Tz G Tn,Tv = ————— hWn,s hWn,s

- čas cyklu v hodinách

- čas nakládání/vykládání v h výkonnost nakladače/vykladače v t/h

Sn + Sx Tj =—————————— - čas jízdy v stř Sn - dráha ujetá s nákladem Sx - dráha ujetá bez nákladu v stř - střední přepravní rychlost G=Q. β

β - souč. využití nosnosti Q -nosnost nebo teoretické množství naloženého materiálu v t c. Stacionární strojní zařízení v zemědělství nebo zpracovatelském průmyslu hWt = zpravidla průchodnost zařízení

α .τ

hWs = hW .

[t/h]

τ - součinitel využití času α - součinitel využití průchodnosti

nebo při dojení m

m - počet dojicích souprav

hWs =—— t

t - čas dojení jedné dojnice

d. Údržbářské nebo opravárenské pracoviště nebo pracoviště v kovovýrobě, strojírenské výrobě apod. Nelze přímo hovořit o výkonnosti, ale o rytmu práce Rp (Rytmus práce je to samý jako výkonnost. Rozdíl je v tom že rytmus práce je na „pásu“ kdežto výkonnost je u mobilních strojů) 1 Rp -> hWs -> ——— Tp Tp - takt pracoviště - časový interval, po němž se opakuje jedna a táž operace nebo skupina operací na pracovišti 3. Časový fond • Pracovníka - počet dní a hodin za rok popř. ve lhůtě • Výrobního zařízení - počet dní a hodin za rok popř. ve lhůtě • Výrobního procesu - v zemědělství počet dní a hodin v agrotechnické lhůtě Pracovník: F = (Dp - Ddov - Dn ) . 8,5 = 1900 h/rok 250 20

7

Výrobní zařízení: • kalendářní časový fond: 365 . 24 = 8760 h/rok • nominální časový fond: • pro jednu směnu:

Fvn1 = 250 . 8,5 = 2125 h/rok

• pro dvě směny:

Fvn2 = 4250 h/rok

• využitelný (efektivní): Fvn - Fpp Fpp Fvef = Fvn - Fpp = Fvn . —————————— = Fvn . (1 - ———) Fvn Fvn Fvef – efektivní časový fond

Fvn – normativní časový fond

Fvef = Fvn . kef kef = 0,9 - 0,95 => Obecně: Fvef

= Dpv . Tsm . nsm . kef

Fpp - plánované prostoje

Dpv - počet pracovních dní ve lhůtě Tsm - počet hodin za směnu nsm - počet směn za den • časový fond procesu: • v zemědělství ATL => Dk

- počet kalendářních dní v ATL Dp = Dk . kp - počet pracovních dní Dp kp =————— - součinitel pracovních Dk dní

• časový fond operace = procesu Fo = Dp . nsm . Tsm

nsm – počet směn; Tsm – délka směny

• využitelný časový fond výrobního zařízení (stroje): Fef

=

∑

{ Fo } i i = 1..m m - počet pracovních operací realizovaných sledovaným strojem

4. Pracnost pracovních operací a celého výrobku • Člověk - suma spotřeby živé práce • Výrobní zařízení - suma dob činnosti technických prostředků Pracnost může být: a. Normovaná (Tnorm ) - výsledek normování v průměrných podmínkách; výsledkem jsou NORMOHODINY (hN ) b. Skutečná (Tsk ) - dosahovaná v konkrétních podmínkách; výsledkem jsou hodiny c. Plánovaná (Tpl ) - normovaná pro určité podmínky (významný plánovací a projekční ukazatel) Pracnost se může týkat: • jedné přesně definované pracovní operace • zpracování určité výrobní dávky = šarže (technologická; manipulační) • měrná souhrnná pracnost (na výrobek, za sezónu.....) 5. Výrobní kapacita (K) = výkonnost za delší časovou jednotku (směnu, den, týden, měsíc, sezónu, rok) = agregovaná výkonnost Obecně: K = Hodinová (jednotková) výkonnost * Časový fond Konkrétně pro jeden stroj nebo pracoviště:

smW = hWs . smT

smT – počet hodin za směnu

dW = hWs . nsm . smT

nsm – počet směn za den

směnová denní

dT = nsm . smT sezW = dW . Dp = hWs . Fo rW =

∑

(sezWi ) = hWs . Fvef

dW – denní výkonnost; Dp – počet pracovních dní sezónní roční

i = 1..o o - počet operací za rok, které může vykonávat sledovaný stroj nebo dtto při: hWs = Rp nebo dle měrné plochy: v m 2 na 1000 hN opravářských zásahů za rok Z výrobní kapacity stroje nebo pracoviště lze pak odvodit celkovou kapacitu dílny nebo podniku. Při jejím výpočtu nutno sladit výrobní kapacitu strojů, pracovišť nebo ploch s kapacitou pracovníků (Kp ): Kp = Počet pracovníků * Časový fond pracovníka b) Výrobní úkol 1. Definice - požadavek na objem výroby-produkce (dílny, strojního zařízení, podniku) za určité časové období. Vlastně jde o požadovanou výkonnost: Naturální: • v jednotkách množství (ha, t, ks, tkm, počet údržeb za čas • v jednotkách pracnosti (hN za čas) Peněžní- v jednotkách peněžních (Kčs za čas) • Dříve: plán + vztahy uvnitř podniku • Dnes: trh + vztahy uvnitř podniku

Rozbor ukazatelů výrobního úkolu Výrobní úkol 1. Definice - požadavek na objem výroby-produkce (dílny, strojního zařízení, podniku) za určité časové období. Vlastně jde o požadovanou výkonnost: Naturální: • v jednotkách množství (ha, t, ks, tkm, počet údržeb za čas • v jednotkách pracnosti (hN za čas) Peněžní- v jednotkách peněžních (Kčs za čas) • Dříve: plán + vztahy uvnitř podniku Dnes: trh + vztahy uvnitř podniku Podobně jako u výrobní kapacity lze též stanovit i výrobní úkol pro pracovníky a stanovit jejich počet. Vychází se přitom ze sumy požadovaných pracností předpokládaných pracovních operací, vyjádřené v normohodinách za čas: Up =

∑

(požadovaných pracností)

Celkový výrobní úkol =

∑

(nx * pracnost x )

Př.: Druh zásahu

Interval Mth

Pracnost hN

DTÚ TÚ 1 TÚ 2 D

po směně 100 200 600

0,8 2 4 8

Počet zásahů za rok při 1200 Mth/rok 200 6 4 2

Roční výrobní úkol hN 160 18 16 16

VÝROBNÍ KAPACITA: 1. Z pohledu pracovníků = Počet pracovníků * Fp 2. Z pohledu výrobních ploch nebo strojního výrobního zařízení Celková plocha / Měrná plocha (např. pro běžné opravy motorů 0,4 - 0,7 m2/1000 hN pracnosti za rok) Výrobní zásoby a spotřeba Výrobní zásoby 1. Definice - ekonomicky přiměřené množství materiálu na skladě nutné ke krytí reálných potřeb mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami. Z toho vyplývá, že hlavním úkolem výrobních

zásob je zabránit, aby nepravidelnosti dodávek surovin pronikly do cílového chování řízeného systému, resp. výrobní zásoby jsou určitým druhem regulátoru. 2. Velikost výrobních zásob * Závisí na: • denní spotřebě - (y) • času mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami – (t) • pojistném faktoru, který vyplývá z nerovnoměrnosti denní spotřeby a času mezi dvěma dodávkami – (pf) * Velikost je znakem též: • technologické vyspělosti • úrovně organizace a řízení v podniku i mimo něj * Orientační výpočet Obr. 11

Zmax - Zp q t Zb =——————————— =——— =—— . y 2 2 2 Zb – množství materiálu nutné ke krytí potřeby mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami y - průměrná denní spotřeba Zp = q . pf pf - pojistný faktor (vyplývá z odchylek t a y (= 0,05 - 0,3) q - průměrná velikost dodávky ve hmotnostních jednotkách Zmax

= Zp + q

Zmax – maximální velikost zásoby ve hmotných jednotkách

JIT – Just in time – Výrobní materiál není skladován ale přímo spotřebováván, je nutné mít spolehlivé dodavatele. Je to využíváno u nejvyspělejších společností (např. automobilek). - Bylo vyvinuto v Toyota Motor Copany - Je to způsob řízení opakované výroby, ve které je pohyb materiálu uskutečňován jen dle bezprostřední potřeby, v co nejmenších výrobních dávkách. - Charakteristické znaky: - Vyhlazený (rovnoměrný) výrobní tok, každá aktivita je koordinována

- Velmi pružný systém reagující na poptávku - Vysoká úroveň kvality - Nízké zásoby - Malé výrobní dávky - Rychlé a levné seřizování - Účelné uspořádání strojů - Preventivní opravy a údržba strojů - Vysoký stupeň spolupráce - Málo dodavatelů ale spolehliví - Tažný systém výrobního toku (výrobek pořád někdo potřebuje) - Tvůrčí systém rozhodování * Zvláštnosti zemědělství Výrobní zásoby mají delší interval • osivo, sadba -> na příští rok • výrobky (brambory, obilí.. -> je spotřebováváno po celý rok • opravárenství - stochastický charakter spotřeby ND * Skladovací proces Výrobní spotřeba (materiál, náhradní díly, nářadí a přípravky) + Výrobní zásoby = Požadavky na skladování, sklady => skladovací proces. Logistika a logistické řízení zásob Logistika – ekonomický postoj, manažerská a tvůrčí koncepce, která vede k přesn alokaci odpovědnosti za všechny pohyby a zásoby použitých materiálů. Předmětem zájmu logistiky je řízení hmotných, ale v širším pojetí též nehmotných (informací) toků mezi podnikatelskými subjekty i v rámci podniku. Alogistický systém lze chápat také jako spojení podnikatele s jeho zákazníky. Logistika – systémový přístup k řešní problému (Heuristika – aplikace lidského rozumu na řešený problém) Předmětem zájmu logistiky jsou též metody vedoucí ke zkracování materiálových toků, optimalizaci zásob a výroby. Metody rozmisťování pracovišť jakož i metoda JIT nebo KABAN (kaban = CZ karta = v tomto případě „dodací list“). Kaban - jde o zavedení vztahu zákazník-dodavatel. Každé pracoviště je zákazníkem i dodavatelem a karta se stává objednávkou i dodacím listem, odebírá se vždy přesně objednaný materiál.

5. Prostorová struktura výrobního procesu Definice a členění - Prostorové uspořádání pracovišť (a strojního výrobního zařízení na nich) - Základní organizační předpoklad k zabezpečení plynulého a rychlého pohybu pracovních předmětů (materiálu) a popř. výrobního zařízení => Materiálový tok: • přímočarost • nejkratší délka a) Způsoby rozmístění pracovišť

1. Individuální - nezávislé na jiných pracovištích (malé opravny, servisní, vývojové a prototypové dílny) 2. Skupinové - seskupení pracovišť uspořádaných buï podle technologie (technologické seskupení) nebo podle výrobního procesu (předmětné seskupení) a.

Technologické seskupení - skupiny pracovišť uspořádány technologických pracovišť (slévárna, soustružna, kalírna...)

podle

jednotlivých

Výhody: • universálnější, lepší přizpůsobivost a využití kapacity • zaměnitelnost strojů -> snazší odstraňování poruch • jednodušší organizace práce Nevýhody: • dlouhé a křižující se materiálové toky • vyšší výrobní zásoby a spotřeba -> výrobní plocha • náročná mezioperační kontrola jakosti • vyšší náklady na seřízení strojů a na manipulaci b. Předmětné seskupení - skupiny pracovišť uspořádány podle výrobního postupu, tj. seskupení technologicky odlišných pracovišť k výrobě stejných nebo technologicky podobných výrobků, resp. k vykonání technologicky odlišných operací (opravna s proudovým charakterem oprav, sklizňová linka, montážní linka...) Výhody: • zkrácení materiálových toků, snížení počtu manipulačních operací • snížení zásob – viz JIT • zlepšení přehledu o výrobním procesu • nižší náklady a lepší produktivita práce Nevýhody: • těžko se provádějí změny výrobního programu • vyšší nároky na zajištění plynulosti • vysoké nároky na přípravu výroby, údržbu i kontrolu Existují různé úrovně předmětného uspořádání: • neuzavřený výrobní cyklus (výroba polotovaru) • dílny, provozy • výrobní linky • podnik • uzavřený výrobní cyklus (celý výrobek 3. Kombinace 1+2 - výroba finálních produktů, sklizňové práce... Skupinové rozmístění pracovišť Skupinové - seskupení pracovišť uspořádaných buï podle technologie (technologické seskupení) nebo podle výrobního procesu (předmětné seskupení) více viz předchozí otázka Metody optimalizace prostorové struktury výrobního procesu 1. Vlivy - rozmístění pracovišť v prostoru je ovlivněno:

• charakterem výroby * osevní postup * struktura lesa * druh staveniště uspořádání:

=>

výrobního procesu * technologie výroby + * vnitřní vazby

- horizontální - vertikální - kombinované

• umístěním technologických objektů • vnějšími vazbami (na trh) 2. Předmět optimalizace • minimalizace materiálových toků • . vhodná velikost podniku - objem výroby • . vhodná struktura výroby - specializace • . vhodné organizační uspořádání • . vhodné rozmístění pracovišť • horizontální • vertikální • kombinované • maximální využití výrobních ploch Zde nám ještě vyprávěl o tom co je to logistika a heuristika takže by se to tam asi dalo zakomponovat. 3. Metody rozmisťování pracovišť (2 příklady) METODY JEDNODUŠE: - Pro rozmístění objektů v prostoru – metoda těžiště, metoda anulování derivací, metoda výběru minima účelové funkce, metoda Monte Carlo (rozmístim – zjistim zda vyhovuje – vylepšim; tzv metoda „pokus, omyl“) - Pro rozmístění pracovišť v rámci objektu – metoda trojúhelníková, metoda kruhová a. Metoda těžiště - umisťování objektů "na zelené louce"

∑

(wi . xi )

i=1..n xT = ———————— ∑ (wi ) wi - objem manipulace materiálem i mezi i-tým pracovištěm (zpravidla objektem) a umisťovaným objektem n - počet kooperujících pracovišť (objektů)

∑

(wi . yi )

i=1..n yT = ———————— ∑ (wi ) b. Metoda trojúhelníková - umisťování pracovišť v rámci objektu při známých vazbách mezi pracovišti (zejména při předmětném uspořádání) Motto: mezi dvěma body (pracovišti) existuje pouze jedno nejkratší spojení; mezi třemi body je nejkratší spojení tehdy, leží-li ve vrcholech rovnostranného trojúhelníka Postup: 1. Sestavení matice dopravních vztahů mezi pracovišti 2. Sestavení pomocné tabulky významnosti dopravních vztahů 3. Obecné řešení trojúhelníkovou metodou Příklad: 1. Matice dopravních vztahů (obr. 50) A B C D

A X

B 10 X

C 10 100 X

D 30 110 50 X

2. Tabulka významnosti (obr. 51) Pořadí Vazba

1 B D

3. Řešení (obr. 13)

2 B C

3 C D

4 A D

5 A C

6 A B

6. Časová struktura výrobního procesu = Charakterizuje plynulost a časy trvání výrobního procesu • průběžná doba výroby => pracnost, výkonnost - Jak dlouho něco trvá • časové využití pracovníků a strojního výrobního zařízení nebo výrobních ploch => časový fond, využití časového fondu k efektivní práci - Jak je využit čas Průběžná doba výroby Průběžná doba výroby (TPV ) 1. Definice - časový úsek od začátku první operace do konce poslední. Existují dva pohledy: • komplexní - předvýrobní + výrobní cyklus • zaběhlá výroba - výrobní cyklus 2. Analytické a grafické vyjádření Analyticky: T =

∑

(Tto J ) + ∑ (Tnto I ) +

j=1..m

i=1..n

∑

(Tp

K

)

k=1..l

Tto - technologické pracovní operace Tnto - netechnologické pracovní operace Tp - přestávky Graficky: a. Montážní schéma

b. Úsečkový diagram (obr. 15)

3. Zvláštnosti zemědělství, lesnictví a některých služeb mechanizovaných prací (obr. 16)

4. Vlivy působící na zkracování průběžné doby výroby * Pracnost operací * Počet pracovišť a pracovníků (+ kvalifikace) -> výkonnost pracovníků * Technická úroveň strojního výrobního zařízeni a počet -> výkonnost * Organizační uspořádání • vzájemné překrývání a současné vykonávání pracovních operací • rozdělení technologického procesu tak, aby výroba mohla probíhat současně a nezávisle na sobě ==> optimální počet pracovišť Z pohledu překrývání a současného vykonávání jde o: • postupný průběh operací - následující operace probíhá až po skončení operace předcházející (Obr. 17)

—> . dlouhá průběžná doba . velká rozpracovanost . vysoké nároky na plochy . snazší operativní řízení • souběžný průběh operací - dekompozice výrobku na soubor prvků = sestav a paralelní činnost na souběžných pracovištích • smíšený průběh operací - na bočních pracovištích se připravují souběžně prvky a na hlavní lince jsou pak postupným způsobem montovány Příklad: Oprava traktoru 1. Všichni jeden traktor 2. Každý svůj traktor 3. Skupina jeden a další skupina druhý... 4. Specializace po fázích • • • • •

různý počet rozpracovaných strojů různá specializace -> různá pracnost různá výkonnost - kapacita různá průběžná doba různé nároky na organizaci a řízení

5. Rozpracovanost výroby - obecně předměty, které vstoupily do výroby a nacházejí se v procesu přeměn, ale nebyly převzaty jako hotový výrobek - jedná se vlastně o speciální druh výrobních zásob materiálu = zásob rozpracovaných výrobků: . technologická (co se opracovává) . dopravní (na cestě) . obratová (mezi dvěma výkonnostně nesladěnými úseky) - analytické vyjádření rozpracovanosti: Tpv Ro =————— Tv

průběžná doba výrovy [počet] výrobní takt

Časové využití pracovníků a strojního výrobního zařízení Časové využití • pracovníků • strojních výrobních zařízení

analýza a hodnocení stupně využití a strojního výrobního zařízení k produktivní práci

časového

fondu

pracovníků

1. Pracovníci • Struktura času směny (obr. 18)

Neboli: Čas směny = Normovatelný čas (ten kterej se dá předpokládat a měřit) + Nenormovatelný čas (ten kterej se nedá měřit např. začne pršet a mlátička musí přestat sklízet) • Využití pracovníků k práci • musí být vytvořeny organizační předpoklady pro sladění pracnosti a výrobního taktu, tj.: • existuje technologický postup s časovým sledem jednotlivých operací • existuje výrobní takt • existuje pracnost operací => požadavky na počty pracovníků • existují pracovní třídy operací => požadavky na kvalifikaci • možné varianty sladění pracnosti a výrobního taktu:

a. Pracnost operace je menší než výrobní takt (obr. 19)

b. Pracnost je celistvým násobkem výrobního taktu (obr. 20)

c. Pracnost je větší než výrobní takt (obr. 21)

d. Platí 1 nebo 3 a není účelné nebo možné doplnění operaci dle výrobního taktu (obr. 22)

• součinitel časového využití pracovníka • z pohledu struktury času směny

τ

TN

normovatelný čas

= ——— TC

celkový (normovatelný + nenormovatelný čas) TC = TN + TNN

• z pohledu výrobního taktu = vytížení pracoviště

Tpl Kv = ————— Tv

plánovaná pracnost výrobní takt

2. Strojní výrobní zařízení • Využití disponibilního časového fondu Fvef = Fvn . kef = Dp . Tsm . nsm . kef Fvef – skutečná výkonnost; Dp – pracovních dní; Tsm – prodloužené směny a využití času směny; nsm – vícesměnný provoz; kef – koeficient (=0,9 až 0,95) Fvn = Dpv .nsm . smT Prodloužené směny a využití času směny Vícesměnný provoz Vícesměnný provoz • vyšší využití výrobního zařízení • v zemědělství splnění ATL, zlepšení pracovních podmínek v sezónně, lepší kvalita práce • snížení nákladů •

vícesměnný provoz je vhodný za předpokladu že: • výroba je atraktivní - trh ji žádá • existuje časová omezenost například z hlediska ATL (agrotechnických lhůt) • ATL v zemědělství • výkyvy ceny v průběhu roku • dočasná atraktivnost výrobků nebo služeb • existuje vysoký stupeň mechanizace a automatizace • (kapitál materiální)

• co nutno řešit: • v zemědělství - přírodní vlivy - počasí v ATL rozdělení technologického procesu tak, aby výroba mohla probíhat současně a nezávisle na sobě ==> optimální počet pracovišť - viditelnost - svahovitost a kamenitost

• Využití disponibilního časového fondu a. Mobilní stroje (viz ČSN 470120)

b. Výrobní zařízení na údržbářském nebo opravárenském pracovišti nebo na pracovišti v kovovýrobě, strojírenské výrobě apod.

• Součinitelé časového využití - z pohledu struktury času:

T T .... nebo...= T T

τ = 08

1

h

08

c

- z pohledu výrobního taktu

K = v

T T

pl

v

• Skutečná hodinová výkonnost hWs = hW08 = hW1 .

τ

08

při hW1 = hWt Výkonnost a technické výkonové normy Výkonnost strojního výrobního zařízení (primární) – dána pracností - Množství práce s určitou kvalitou vykonané za jednotku času - zpravidla hodinu * Vyplývá z typové skladby a počtu strojního zařízení a je ovlivněna způsobem organizace práce • teoretická výkonnost

Wt - dána parametry stroje

• skutečná výkonnost

Ws = Wt .

* Je vztažena k:

τ

τ

součinitel využití času

• jednotce času: h - hodina; sm - směna; d - den, sez - sezóna; r - rok • k velikosti výrobních ploch (měrná plocha na např. 1000 normohodin opravářských zásahů) Druhy výkonností: • • • •

počet ucelených pracovních operací (obrácená hodnota požadovaného času) nebo kusů zpracovaná plocha (ha, m )| zpracovaná hmota (kg, t) zpracovaný objem (m , l, pm ) pm - plnometr • dopravní (km, tkm, počet jízd) • ostatní (bm, hN) hN - normohodina bm - běžný metr Příklady určení hodinové výkonnosti: a. Mobilní stroj na poli hWt = 0,1 . v . B

[ha/h]

hWt = 0,1 . v . B . h

[t/ha]

hWs = hWt .

τ

v - pracovní rychlost (km/h) B - pracovní záběr (m)

b. Dopravní prostředek nebo cyklicky pracující stroj hWs = G . x

[t/h]

G – množství naloženého materiálu (Nosnost „auta“), x – počet dopr. cyklů za hodinu

nebo hWs = G . x . S

[tkm/h] S - vzdálenost ujetá s nákladem [km]

1 x =———— T dc

- počet cyklů za hodinu

Tdc = Tn + Tj + Tv + Tz G Tn,Tv = ————— hWn,s hWn,s

- čas cyklu v hodinách

- čas nakládání/vykládání v h výkonnost nakladače/vykladače v t/h

Sn + Sx Tj =—————————— - čas jízdy v stř

Sn - dráha ujetá s nákladem Sx - dráha ujetá bez nákladu v stř - střední přepravní rychlost G=Q. β

β - souč. využití nosnosti Q -nosnost nebo teoretické množství naloženého materiálu v t c. Stacionární strojní zařízení v zemědělství nebo zpracovatelském průmyslu hWt = zpravidla průchodnost zařízení

α .τ

hWs = hW .

[t/h]

τ - součinitel využití času α - součinitel využití průchodnosti

nebo při dojení m hWs =—— t

m - počet dojicích souprav t - čas dojení jedné dojnice

d. Údržbářské nebo opravárenské pracoviště nebo pracoviště v kovovýrobě, strojírenské výrobě apod. Nelze přímo hovořit o výkonnosti, ale o rytmu práce Rp (Rytmus práce je to samý jako výkonnost. Rozdíl je v tom že rytmus práce je na „pásu“ kdežto výkonnost je u mobilních strojů) 1 Rp -> hWs -> ——— Tp Tp - takt pracoviště - časový interval, po němž se opakuje jedna a táž operace nebo skupina operací na pracovišti VÝKONOVÉ NORMY - o těch se na přednáškách vůbec nezmínil jenom snad něco takovýho že se normuje práce lidí ale to už je popsáno někde v jiné otázce a nevim jestli právě to má na mysli - v sylabech jsem našel jen totok: Změnové řízení zasahující do koncepce výroby - úpravy výchozího materiálu - výkonové normy - použitá technologie - použité přípravky a nástroje

=>změna struktury výroby nebo vybavenosti výr. faktory

7. Formy organizace výroby a výrobní linky Formy organizace výroby

Formy organizace práce = Řeší vztahy a návaznost pracovišť ve výrobních jednotkách při skupinovém uspořádání (viz prostorová struktura) • fázová forma organizace • skupinová forma organizace • proudová forma organizace • kombinovaná forma organizace

a) Fázová forma organizace = technologické seskupení pracovišť (je nutné pro většinu strojírenských výrob, resp. výrob s mechanickou podstatou) • pracoviště na sebe nenavazují • existuje nepravidelné odvádění výrobků • nelze tvořit linky b) Skupinová forma organizace = předmětné uspořádání pracovišť s částečnou funkční a časovou (výkonnostní) vazbou, tj. např. opravna, výrobna ozubených kol, přidružená kovovýroba (existuje v jistých modifikacích u většiny výrob) • pracoviště na sebe částečně navazují, nikoliv však přesně v daném rytmu • existuje možnost rozmanitějšího výrobního programu • existuje určitá pravidelnost odvádění výrobků (výrobní program se v periodě nebo během výrobní dávky nemění) • lze hovořit o určité formě časově nesladěných linek c) Proudová forma organizace = vyšší forma předmětného uspořádání pracovišť, kdy pracoviště na sebe navazují funkčně, technickým provedením, výkonností a časově, tj. např. montážní linky, výrobní linky potr. průmyslu, strojní linky v zemědělství (existuje u většiny výrob) • výrobek prochází v proudu bez zbytečných prostojů => jsou vytvářeny výrobní linky (obr. 23)

• výrobní proces se pravidelně opakuje • pracoviště (a pracovníci) jsou specializována, tj. lze lépe dodržet technologickou kázeň, lze lépe automatizovat, je zabrán menší prostor.... • nutno zajistit časový soulad obslužných prací, tj. existují vysoké nároky na řízení • Kombinace předchozích forem organizace výroby - zpravidla nečastější případ

Výrobní a strojní linky = charakteristický znak proudové organizace výroby a částečně skupinové a) Základní pojmy Výrobní linka - linka vyrábí uceleně Strojní linka (SL) - linka se podílí na výrobě a je sestavena ze samých strojních výrobních zařízení (nejvíce používány ve venkovských provozech) Definice SL - cílevědomé spojení několika strojních výrobních zařízení, které zajišťují několik na sebe navazujících pracovních operací stejného pracovního postupu. Strojní výrobní zařízení na sebe navazuje funkčně, technickým provedením, výkonností a časově. b) Základní členění 1) Podle vyráběných výrobků: - jednopředmětné (jednoúčelové) - vícepředmětné (víceúčelové) 2) podle způsobu přemisťování zpracovávaného materiálu • mobilní • stacionární • kombinované 3) Podle vazby jednotlivých pracovišť: - synchronně pracující – dokonalé sladění rytmu práce (hodinové výkonnosti), resp. taktu pracoviště nebo skupiny pracovišť a rytmu linky (hodinové výkonnosti linky), resp. taktu celé linky - nesynchronně pracující – každé pracoviště má svůj rytmus, ale v rámci delšího úseku (směna, den) dochází ke sladění (Využívá se tzv. vyrovnávacích zásobníků) - s uvolněnou vazbou – kombinace předchozích • podle způsobu přemisťování zpracovávaného materiálu • mobilní • stacionární • kombinované • podle podílu živé práce • mechanizované (nutné ovládání člověkem) • automatizované c) Struktura SL • z hlediska úseku výrobního procesu (obr. 24)

PO1..3 - pracovní operace úseku PC1..3 - pracoviště realizující PO SVZ1..3 - strojní výrobní zařízení na pracovišti 1..n • prvek linky - strojní výrobní zařízení • článek linky - soubor prvků pro určitou operaci • hlavní - rozhoduje o charakteru SL • nejslabší - rozhoduje o výkonnosti SL c) Výkonnost SL • výkonnost prvků = výkonnost výrobního zařízení (viz výrobní • kapacita) v kombinaci se schopnostmi (výkonností) pracovníků • výkonnost článků hodinová hWč = hWs1 . n n - počet prvků stejného typu v článku nebo hWč =

∑

(hWs i )

i=1..n • výkonnost článků směnová a denní smWč = smW(1) . n smWč =

∑

(smWs i )

dWč = dW(1) dW =

i=1..n

∑

.n

(dWs i )

i=1..n

• výkonnost linky hWl = min hWč j

(podobně směnová a denní)

hWl musí korespondovat s hWpož hWpož - výkonnost požadovaná (viz výrobní úkol)

pokud pracujeme s rytmem - viz např. opravy a údržby, pak: Rl

= Rv Rv - rytmus výroby (výkonnost požadovaná)

Rl = min Rp j

Rp - rytmus pracoviště

1 Rp = ——— Tp

Rl - rytmus (výkonnost) linky

je-li: Tp = Tv

=> OK

Tp < Tv

=> sdružování operací na jednom pracovišti pro jednoho pracovníka

Tp > Tv

=> zřizování paralelních pracovišť Tp m = ————— - počet paralelních Tv pracovišť

d) Organizace práce SL - maximalizace výkonnosti 1. Vazby mezi články, popř. pracovišti nebo skupinou pracovišť • vazba tuhá - synchronizované SL hWč(1) = hWč(2) = hWč(3) = ... resp. Rp(1) = Rp(2) = Rp(3) = .... • vazba volná - nesynchronizované SL • různé hodinové výkonnosti • stejné směnové nebo denní výkonnosti + různé počty hodin práce za den + musí existovat mezisklady (zásobníky) pro tzv. obratové zásoby rozpracované výroby Obr. 25

2. Slaïování výkonnosti mezi články, popř. pracovišti + paralelní řazení prvků v článcích (v zemědělství se jedná o skupinové nasazení) za účelem zajištění požadované výkonnosti • článek hlavní dWpož požadovaná denní výkonnost linky nh = ———————— dWsh(1) dWsh(1) - denní výkonnost jednoho prvku (soupravy, stroje) v článku hlavním • články ostatní • tuhá vazba mezi články hWč(h) no = ———————— hWs(o1)

hodinová výkonnost článku hlavního hodinová výkonnost jednoho prvku (soupravy, stroje) v článku navazujícím na článek hlavní

• volná vazba mezi články dWč(h) no = ———————— dWs(o1)

denní výkonnost článku hlavního denní výkonnost jednoho prvku v článku navazujícím na článek hlavní

3. Harmonizace SL • •

optimální průchodnost - ne moc veliká jedna linka, ale lépe více paralelních menších linek (zejm. u procesů v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, dopravě) účelný poměr mezi počty prvků v článcích - vhodné typy a výkonnosti strojů Dopravní prostředky ve strojních linkách

Dopravní proces = nakládání + jízda + vykládání + jízda bez nákladu Doprava a manipulace se podílí 20-25% na celkových nákladech Doprava nic nevyrábí – je to netechnologická operace Členění:

- vnější doprava – mimo podnik - vnitřní doprava

- mezi výrobními jednotkami - ve výrobní jednotce - technologická doprava (součást strojních linek)

Zvláštnosti: - velký počet substrátů s odlišnými vlastnostmi a objemovou hmotností - mnoho typů DP - sezónnost - jednosměrnost

- ekologické požadavky - velký počet ložných operací - rozmanitost pracovních podmínek - návaznost ve strojních linkách Pečlivé řešení technologické dopravy: - nákladní automobily - traktorové dopravní soupravy - velký výběr druhů nástaveb DP Přizpůsobení DP různorodosti materiálů, biologickým, ekologickým a hygienickým požadavkům: - zvyšování využití nosnosti - využití nástaveb a kontejnerů V případě zemědělství: - snižování tlaků na půdu - oddělení silniční a „polní“ dopravy Pečlivé řešení technologické dopravy: - nakládání a vykládání - systém kontejnerizace - systém paletizace - systém speciálních přepravníků Organizace a řízení: - podíl dopravy zajišťované vlastními a najatými DP - optimalizace dopravních tras - optimalizace sestav strojních linek - zainteresovanost a evidence Výkonnost: - množství práce za čas tj. přepravené množství - jednotky t/h (tuny/hodiny); tkm/h (tunokilometry…); jízd/h tkm= tuny * km (s nákladem!!!!) Pro krátké trasy důležitý výkon nakladačů Pro dlouhé trasy je důležitější rychlost vozů

Harmonizace výrobních a strojních linek Harmonizace SL • •

optimální průchodnost - ne moc veliká jedna linka, ale lépe více paralelních menších linek (zejm. u procesů v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, dopravě) účelný poměr mezi počty prvků v článcích - vhodné typy a výkonnosti strojů

8. Hodnocení strojního výrobního zařízení Členění ukazatelů Ukazatele používané při hodnocení strojního výrobního zařízení • Technické • základní technické parametry udávané výrobcem (šířka, výška, rozchod, měrná spotřeba, výkon...........) • Technologické • změna kvality materiálu • spotřeba základního a pomocného materiálu, nářadí, přípravků, náhradních dílů • přípustný odpad, zmetky, ztráty • dodržení lhůty a délky trvání • Energetické • příkon, výkon, bilance • využití výkonu motoru a tahové síly • spotřeba PHM • Ergonomické a ekologické • vlivy na prostředí • náročnost na obsluhu • estetický vzhled • Technicko-ekonomické • výkonnost • struktura využití času • provozní náklady, výnosy a zisk • celkové a měrné investiční náklady • potřeba živé práce • potřeba mechanické energie Technické a Technologické udávají schopnost vykonávat práci („hodnotím výkon stroje“) Technicko-ekonomické udávají důsledky výkonu práce („jestli se to vyplatí resp. kolik vydělám“) Analýza nákladů na provoz stroje Zkuste pochopit ten graf variabilních a fixních nákladů a ceny práce je to nejpodstatnější část celé otázky!! Zbyl kecy jsou jen pro čtenáře poctivce. Provozní náklady, výnosy a zisk 1. Základní vztahy * Pro časový horizont rok:

Zisk = Výnosy - Náklady rZ = rV -

rN

[Kčs/rok]

Výnosy: rV =

∑

(rW . Cp ) i

i=1..o Cp - cena výrobku nebo služby rW - roční výkonnost o - počet druhů výrobků nebo služeb Náklady: rN = rNa+rNú+rNsp+rNg+rNpu+rNžp+rNe+rNo+rNzm+rNpm (+-) rNzp rNa - roční náklady na amortizaci rNú - roční náklady na zúročení vlastního kapitálu rNsp - roční náklady na stálé poplatky (např. pojištění) rNg - roční náklady na garážování rNpu - roční úroky bankovního úvěru rNžp - roční náklady na živou práci rNe - roční náklady na energii rNo - roční náklady na opravy rNzm - roční náklady na základní materiál rNpm - roční náklady na pomocný materiál rNzp - fiktivní náklady na změnu produkce v důsledku různou kvalitu práce stroje Roční náklady fixní:

[Kčs/rok]

rNf = rNa + rNú + rNsp + rNg + rNpu Roční náklady variabilní: rNv = rNžp + rNe + rNo + rNzm + r Npm + - rNzp

Obr. 26

Cena práce * výkonnost=výnosy Variabilní náklady+ fixní náklady

Pozn.: Výpočet roční výkonnosti mobilního energetického prostředku - traktoru: rTe - roční využití v h/rok rWe = rTe . hWs hWs - skutečná výkonnost stroje za traktorem * Pro jednotku práce => jednotkové náklady rN rNf rNv rNf jN = ———— = ———— + ———— = ———— + jNv [Kčs/jedn.prorW rW rW rW dukce n.služby] Obr. 27a

Obr. 27b

2. Rozbor jednotlivých složek nákladů • Odpisy - amortizace • rovnoměrné odpisy a rNa = Csvz . ————— 100

a - odpisová sazba pro: 1. rok další roky Csvz- pořizovací cena stroj.výrobního zařízení

- zrychlené C rNa1 = —————— k1 rNa - odpisy v 1. roce k - koeficient pro 1. rok 2 . Czb(i-1) rNai = —————————————— ki - (i-1) rNai - odpisy v i-tém roce (2. a dalších) Czbi = Csvz -

∑

(rNa j )

j=1..i Podklady pro výpočet nákladů na odpisy: a. Odpisová skupina majetku / doba odepisování 1/4 3/12 2/6 4/20

5/30

b. Příklady zatřídění dle zákona č. 212/92 Sb. Skupina Položka Položka Budovy a haly 5 Energetické a hnací stroje a zařízení z toho dřevěné 4 z toho přenosné a pojízdné Pracovní stroje a zařřízení 2 elektrochem. zdroje

Skupina 4 3 2

z toho stroje pro hnojení a ochranu Trvalé porosty Zvířata Počítačové programy, znalosti a zkušenosti Patenty Inventář

1

Dopravní prostředky

3

1 3 1

z toho os. a dodávk. aut. nákl. aut. traktory

1 2 2

3 2

drobné dopr. prostř. jeřáby

c. Rovnoměrné odepisování (a) pro 1. rok Skupina

(a) pro další roky

1 2 3 4 5

28,6 18,3 8,7 5,2 3,4

14,2 8,5 4,3 2,2 1,4

c. Zrychlené odepisování k1 Skupina

k 2...i...To

1 2 3 4 5

5 7 13 21 31

4 6 12 20 30

(a) pro zvýš. vstupní cenu 25,0 16,7 8,4 5,0 3,4

ki pro zvýš. vstupní cenu 4 6 12 20 30

• Zúročení Csvz ú rNú = ————— . ————— 2 100

2 2

ú - procento zúročení vkladů (8 %)

* Stálé poplatky a pojištění Pojištění havarijní - 0 - % z Csvz (dle dohody majitele s pojišťovnou) Př.: 0,4-4.3 % u souborů strojů 1,0-9,5 % u jednotlivých strojů Zákonné pojištění a poplatky dle vyhlášky • Garážování rNg = Sm . rNm2

Sm - požadovaná garážovací plocha m2 rNm2- roční náklad na m2 gar. plochy

rNm2: • přístřešek • kolna • garáž • dohoda

40 Kčs/m2 rok 80 160

• Splátka úroků z půjček rS . n - VC rNpu = ——————————— To

rS - roční splátky půjčky n - počet let splácení VC - vypůjčená částka rS = VC . Umořovatel

u r=1+ ————— 100

úročitel

v=1/r

odúročitel

1 Umořovatel=————————— n

1-v v.————— 1-v Pozn.: Pokud podnikatel koupil strojní výrobní zařízení ze zisku, je vhodné pro vlastní potřebu započítat do nákladů alikvotní část odvodu ze zisku (možno použít pouze pro interní kalkulaci nákladů jako základu ke stanovení ceny), tj.: Csvz . % odvodu ze zisku ———————————— 100 . To To - doba odepisování • Jednotkové náklady na živou práci

∑

(hNm + příspěvek) i

i=1,2..p jNžp = ————————————————————————— hWs hNm průměrná hodinová mzda příspěvek - na sociální zaj. přepočtený na 1 h (35 % z hrubé mzdy) hNm + příspěvek = cca 50-60 Kčs/h • Jednotkové náklady na energii . Spalovací motory: hQn jNe = —————— . Ckn hWs

hQn - hodinová spotřeba nafty (cca 0,137 P v kW) Ckn - komplexní cena nafty (nafta+alikv.část maziv = 20,00 Kčs/l)

• Elektrická energie

∑

(P )

P - příkon i-tého spotř. i

i=1..n jNe = ————————— . CkWh hWs CkWh - cena jedné kWh (3,0 Kč/kWh) n - počet spotřebičů •

Jednotkové náklady na opravy a údržbu (zjednodušený výpočet) rW rNa jNo = ko(norm) . ———————— . —————— rW(norm) rW rW(norm) - normovaná roční výkonnost ko - koeficient oprav při normované roční výkonnosti (rW(norm), u traktorů 1000 h/rok) rW - skutečná roční výkonnost SVZ

•

Jednotkové náklady na základní a pomocný materiál a na změnu produkce jNzm, jNpm - vyplývají z požité technologie a pracovního postupu jNzp - vyplývají z kvality práce nebo výše ztrát oproti zvolenému standardu, tj,: jNzp =

±Δ

Výroba . Cp

c) Celkové a měrné investiční náklady vztažené k procesu (kterými se SVZ podílí na výrobním procesu) 1. Celkové investiční náklady • Mobilní SVZ nebo SL NI = NIj + NIu + NIe

[Kčs/proces]

NIe - energetický prostředek NIu - universální stroj nebo zařízení NIj - jednoúčelový stroj nebo zařízení NIj = Cj . nj

n

- počet sW - výkonnost SVZ sW nebo SL při NIu = Cu . nu . —————— provádění rW sledovaného výrobního procesu sW NIe = Ce . ne . ——————— rTe - roční využití rTe . hWs mobilního energ. prostředku • Linky, které jsou součástí staveb NI = Csvz + Montáž + Doprava + Zřízení staveniště Csvz - strojní výrobní zařízení nebo strojní linka jako celek umístěná v budově 2. Měrné investiční náklady NI MI = ———— rW

[Kčs/jedn.produkce n.služby z daného procesu]

d) Potřeba živé práce l Lž = ————— hWs

[h/jedn.produkce n.služeb] l - počet pracovníků obsluhy

e) Potřeba mechanické energie

∑

(P )

P - příkon i-tého el.motoru i

i=1..n Ae = —————— hWs

i nebo spotřebiče [kWh/jedn.produkce n. služeb]

Spotřeba živé a mechanické práce Potřeba živé práce l Lž = ————— hWs

[h/jedn.produkce n.služeb] l - počet pracovníků obsluhy

• SL - podle podílu živé práce • mechanizované (nutné ovládání člověkem) • automatizované Pracnost pracovních operací a celého výrobku • Člověk - suma spotřeby živé práce • Výrobní zařízení - suma dob činnosti technických prostředků Vo tý mechanický jsem nic moc nenašel ale všechno se to odvíjí od výrobního úkolu daného trhem. Když máme určité množství práce potřebujeme určitý počet strojů který to zvládnou udělat a k nim obsluhu která zvládne všechny ty stroje obsloužit v určitém počtu směn nebo prostě doby kdy jsou ty lidi v práci aby byl splněn plán (to každém zná☺). Celkové a měrné investiční náklady na stroj vztažené k procesu Celkové a měrné investiční náklady vztažené k procesu (kterými se SVZ podílí na výrobním procesu) 1. Celkové investiční náklady • Mobilní SVZ nebo SL NI = NIj + NIu + NIe

[Kčs/proces] NIe - energetický prostředek NIu - universální stroj nebo zařízení NIj - jednoúčelový stroj nebo zařízení

NIj = Cj . nj

n

- počet sW - výkonnost SVZ sW nebo SL při NIu = Cu . nu . —————— provádění rW sledovaného výrobního procesu sW NIe = Ce . ne . ——————— rTe - roční využití rTe . hWs mobilního energ. prostředku • Linky, které jsou součástí staveb NI = Csvz + Montáž + Doprava + Zřízení staveniště Csvz - strojní výrobní zařízení nebo strojní linka jako celek umístěná v budově 2. Měrné investiční náklady NI MI = ———— rW

[Kčs/jedn.produkce n.služby z daného procesu]

Dopravní prostředek musí být využit min 1500h/rok!!! („Prej to je vyzkoušený,…“ takže spíš náhodný číslo, ale když tomu Kavka věří tak proč ne?!)

9. Výroba a pracovníci Motivační faktory, pyramida potřeb Nevim nikde to není asi bych začal něco jako že každém má jinou hierarchii potřeb ale že všichni chtěj jíst, pít a množit se. Hygiena práce a pracovního prostředí Nevím něco takovýho že je nebezpečné pro lidi dělat na páse pořád to samý že je lepší na to kupit mašinu. Pracovní studie Je v následujícím textu popsána (v bodě „e“)

Pracovníci ve výrobě a) Úvodní poznámky • Práce -> * fyzická * duševní

Výrobní faktor ->

Pracovníci * výkonnost * produktivita * efektivnost

=>vynaložení energie člověka za účelem výroby statků-> je žádoucí energii vynakládat co nejefektivněji Procento duševního zatížení při různých činnostech Úklid Zámečnické práce Řízení auta Vaření

9% 13-20 % 35-65 % 50 %

Počítání peněz

80 %

• Aby pracovníci pracovali co nejlépe (měli vysokou výkonnost), je třeba: • konstrukce strojů a zařízení by měla odpovídat antropometrickým údajům • řešení (uspořádání) pracovišť a staveb by mělo odpovídat požadavkům na hygienu práce • režim práce a odpočinku by měl odpovídat fyziologickým a psychickým zákonitostem lidské činnosti • měl by existovat vhodný systém motivace trvale podněcovaný managementem podniku b) Režim práce a odpočinku ve vztahu k výkonnosti pracovníka • existuje závislost mezi výkonností pracovníka a věkem Obr. 28

15-20 - učení 20-25 - pomocné práce 25-35 - plná pracovní síla 35-45 - nejvyšší výkonnost 45-55 - zkušenosti 55-65 - údržbářské práce • existují výkyvy výkonnosti a odpočinku Obr. 29

65-75 - důchod, příležitostné práce

pracovníka

během

směny

(dne)->

režim

práce

• režim práce a odpočinku během týdne a roku - závisí na charakteru výroby (zemědělství, nepřetržité provozy...) a bývá součástí operativních plánů c) Uspořádání pracoviště včetně konstrukce strojů • pracovní poloha • požadovaná síla do 5O N - vsedě • požadovaná síla 50-100 N - kombinace - optimum • požadovaná síla nad 100 N - vstoje • zorné podmínky • vsedě

Obr. 30

• vstoje + kombinace vsedě, vstoje

Obr. 31

• manipulační prostor - prostorové umístění (obr. 32)

• počet sledovaných v reálném čase

veličin

při

práci

a

náročnost

jejich

=> monitorovací systémy a automatické řízení TP • řešení dalších zařízení majících vliv na výkonnost pracovníků, tj. např.: • sedačka u traktoru • kabina mobilních strojů • schody, zábradlí • umístění nářadí • návaznost pracovišť obsluhovaných jedním pracovníkem • umístění překážek apod. d) Pracovní prostředí • • • • • • • • •

osvětlení barevná úprava hluk vibrace teplo - chlad relativní vlhkost výměna vzduchu a proudění obsah škodlivin ve vzduchu, zejm. kysličníku uhličitého mezní hodnoty zpomalení/zrychlení

vyhodnocování

* Osvětlení (lx = lm/m2) ČSN 360035 • Hrubá práce (většina zemědělských prací, sklady...) 50-100 • Středně jemná práce (náročnější pracoviště..) 100-300 • Jemná práce (čtení, psaní, kancelářeké práce, práce u soustruhu...) 300-1000 • Velmi jemná práce (rýsování..) 500-1500 • Barevná úprava • jako prostředek signalizace • • • • •

červená - stát, výstraha, tlačítka pro zastavení, hasicí přístroje žlutá - pozor překážky, hrany zelená - bezpečí (nouzové východy, místa první pomoci) modrá - informace (kde jsou dílny apod.) oranžová - akutní nebezpečí (výbuch, požár..)

• jako psychologický účinek • • • •

červená - vzrušuje zelená - uklidňuje černá - budí dojem vysoké hmotnosti bílá - budí dojem malé hmotnosti

• modrá, fialová - budí dojem chladu • červená, žlutá, oranžová - budí dojem tepla ==> - pro namáhavou fyzickou činnost je vhodná zelená a modrá - pro intenzívní duševní činnost je vhodná červená a žlutá • Hluk • pohoda do 65 dB • škodí nad 80 dB • ohluchnutí a možnost úmrtí nad 150 dB Př.: Traktor způsobuje cca 80 dB

* Vibrace • celé tělo, záda, srdce, páteř • hlava, krk • oči • ruce, paže • břicho • žaludek, ledviny •

4-6 Hz 20-30 Hz 40-100 Hz 2-5 Hz 2-3 Hz 6-8 Hz

• 0,5-1,3 Hz způsobuje mořskou nemoc • Ovzduší • teplota

14-18 C při těžké práci 18-22 při lehké práci • proudění vzduchu do 0,2 m/s • obsah kysličníku uhličitého do 0,01 %

• Zpomalení/zrychlení • do 0,3 m/s

2

e) Pracovní studie • časové • pohybové • silové • Časové pracovní studie Určování pracnosti pracovních operací, tj. základ normování. Vyplývá z nich následně potřeba pracovníků a výrobního zařízení a úkolová mzda. • Pohybové pracovní studie Studie uspořádání pracoviště tak, aby bylo co nejméně neproduktivních pohybů při výkonu pracovní činnosti. • Silové Studie vynakládání energie vzhledem k uspořádání pracoviště a vybavení pracoviště pomocnými prostředky

Příklady vynakládané energie za směnu: Lehká práce Středně těžká práce Těžká práce Velmi těžká práce

do 4000 kJ/směna 4000-6000 kJ/směna 6000-8000 kJ/směna nad 8000 kJ/směna

Potraviny obsahují: 1 l mléka plnotučného 1/2 l piva 12 150 g masa 1 kg chleba

2700 kJ 700 kJ

10. Výroba a prostředí (celá tadle blbost se na přednáškách neřešila) Definice a principy

Základní pojmy Příroda - je všechno to, co je aniž na tom člověk něco měnil Člověk - je součástí přírodních souvislostí, ale jeho existenční způsob se jimi nevyčerpává, tj. existuje svět přírody a kultury. Výroba - z pohledu člověka a přírody znamená: • spotřebu materiálu a energie (čerpání zdrojů) • odpad prvotní a druhotný • znečištění prostředí Prostředí - je vše to, co nás obklopuje Fyzická existence nezávislá na člověku: • voda • vzduch • země Existence závislá na člověku: • práce • odpočinek Vývoj vztahu člověka a přírody Vývoj vztahu člověka a přírody 1. Etapa - převaha přírody nad člověkem • instinkty • reflexy • bezpečný odhad 2. Etapa - agrární fáze lidské historie (až do 18. stol.)

• vyvážený vztah mezi přírodou a kulturním dílem člověka • přirozeně (zdravě, rozumně, správně) a předměty se nenásilnou cestou vrací do přírody

vyrobené

látky

3. Etapa - proniknutí a podmanění přírody k autonomním lidským cílům -> industrializace • do jisté míry nepřirozený vztah • chápání přírody jako zdroje energie a materiálu • nepřirozeně vyrobené látky a předměty se těžko vrací do přírody Založení "Římského klubu" 1968 - Hranice (meze) růstu (1972) - dosažení stavu globální rovnováhy (úroveň 1975, kapitál 1980, spotřeba 1/8 1980, znečištění 1/4 1970) - Strategie přežití (1974) - organický růst, tj. diferencovaný vývoj různých částí světového systému, jehož výsledkem bude vyrovnaný růst celého lidstva - Přetvořit mezinárodní řád (1976) - Konec věku plýtvání (1976) - Cíle pro lidstvo (1977) - Učení nemá hranic (1979) - Třetí svět - tři čtvrtiny světa (1980) - Dialog o bohatství a blahobytu (1980) - Cesty vedoucí k budoucnosti (1980) Z uvedených publikací Římského klubu a celkového vývoje vyplývá, že: • existuje konečnost přírodních zdrojů • existuje vysoký stupeň znečištění životního prostředí a nutnost ochrany • po Černobylu 1986 byla oficiálně uznána existence světové ekologické krize Ekologický management Ekologický management = řešení konfliktu mezi a prostředím

ekonomickým

růstem

a

požadavky

• Ekonomický růst znamená • • • • • •

zisk, rentabilita konkurenceschopnost produktivita volné možnosti spotřeby růst výroby pracovní místa

• Růst výroby znamená • • • •

spotřeba surovin -> těžba a devastace krajiny spotřeba energie -> těžba a devastace krajiny a znečišťování odpady -> devastace krajiny, znečišťování hluk -> škodlivé účinky na člověka

prostředí,

tj.

výrobou

• znečišťování ovzduší, vody a půdy Př.: Zemědělství ČR spotřebovává ročně cca 450.000 t nafty tj.: 29.900 t CO 28.500 t NO

7.900 t HC 3.150 t C x

• porušení rázu a biologické rovnováhy • Požadavky prostředí znamenají • • • • • • •

šetření zdroji surovin a energie zachování přírody a přirozeného života ochrana proti znečišťování vody, vzduchu a půdy odstraňování hluku kontrola odpadů zachování přírodních rezervací a rekreačních oblastí vhodné prostředí na pracovišti a jinde

• Řešení konfliktu mezi ekonomikou (výrobou) a prostředím znamená 1. V nadpodnikové sféře • • • •

zvyšování uvědomění a změna sortimentu potřeb regulace cenou, dotacemi a pokutami regulace zákonem změna sortimentu energetických zdrojů

2. V podnikové sféře • volba a vývoj takových technologií, které: • šetří materiál a energii • mají minimální nebo nulové odpady • neznečišťují vodu a ovzduší • neznečišťují a nedevastují půdu (utužení, znečištění, zaplevelení) • odstraňují hluk a celkově vytváří příjemné pracovní prostředí • vylepšování stávajících technologií a dodržování technologické kázně • regulace a seřízení motorů • respektování principu dostatečnosti • recyklace odpadů jako doplňková nebo vedlejší výroba . např. granule z igelitových pytlů, mycí rampy, čističky vody......) • výroba ekologických výrobků, zejm. potravin, pracích prostředků apod. • motivace lidí (morální a finanční) • Ekologický management nutno respektovat při: • volbě podnikatelského záměru v konkrétní lokalitě • projektu, přípravě a realizaci (operativním řízení) výrobních procesů

11. Předvýrobní etapa a její obsah Prognózování

Prognózování v inovační tvorbě a) Definice Prognózování představuje činnost, při které se na základě zákonitostí vývoje a s pomocí různých metod usuzuje o budoucím stavu daného objektu v určeném budoucím období (5, 10, 15 let). Jedná se o: • • • •

předvídání inovačních cyklů zaměření výzkumu a vývoje určování strategie růstu odvětví -> poptávky trhu předvídání problémů a nečekaných zvratů

b) Přístupy k prognózování (předvídání) 1. Intuitivní - nejsou známy souvislosti 2. Výzkumné - existují vnitřní zákonitosti 3. Cílové - z vytýčených cílů jsou odvozovány změny 4. Zpětnovazebné - prognóza trendů, konfrontace s cíli, korekce postupů c) Metody 1. Delfská = týmová expertiza – „věštění“ 2. Brain storming – „burza nápadů“ 3. Extrapolace časových řad 4. Morfologická – systém práce s dílřími prognózami 5. Rozhodovací stromy 6. Psaní scénářů 7. Simulace vývoje + metody operační analýzy 8. Křížových interakcí d) Příklad prognóz pro zemědělství • vývoj výroby -> nabídky a poptávky • vývoj velikosti a struktury podniků • vývoj změn ve výrobních faktorech • vývoj pracovních postupů • vývoj strojů • vývoj řídících systémů Metody a přístupy • Přístupy: intuitivní, výzkumné, cílové, zpětnovazebné • Metody: morfologická + delfská Spolehlivost prognózy s rostoucí dobou dobou lineárně klesá. (Předpověď počasí na příští rok je míň spolehlivá než ta na zejtřek.) Je důležité mít daný CÍL, TERMÍN a MOTIVACI. Marketingový a odbytový plán

Marketingový a odbytový plán 1. Úvodní poznámky Marketingový plán řeší vazby mezi čtyřmi strategickými proměnnými (viz 4P marketingové struktury řízení): 1. Výrobek nebo služba 2. Cena 3. Místo 4. Propagace

Product Price Place Promotion

Marketingový plán vychází z průzkumu trhu (objevování a zpracovává se na 1 rok s výhledem na 3-5 let. Dává odpověď na tyto otázky: • • • • •

nových

trhů)

v jaké oblasti podnikáte (obchodní plán - co prodávat, finanční plán - příjmy/vydání) jaký je cílový trh jaké jsou odbytové cíle které problémy by mohly zabránit v dosažení těchto cílů jaký je rozpočet na marketing

=> Strategický marketing - patří do oblasti inovací a předvýrobní etapy 2. Postup sestavení a. Rozbor silných a slabých stránek podniku neboli rozbor SWOT: (S)trength - síla - silné stránky podnikatele-podniku (v čem jste dobrý, co jste schopen vyrábět a zlepšovat, kvalifikace, tradice, zahraniční partneři, kapitál, známosti). (W)eakness - slabost - slabé stránky podnikatele-podniku (v čem nejste dobrý, v čem byste potřeboval odbornou pomoc, nedostatek kapitálu, know-how, marketing). (O)pportunities - příležitosti (tradiční odběratelé, mezery na trhu, exportní možnosti). (T)hreats - hrozby (činnost vašich konkurentů, koupěschopnost zákazníků, přírodní podmínky, vnější i vnitřní ekonomická stabilita, platební schopnost odběratelů). b. Rozbor výsledků průzkumu trhu: Popis odbytových možností výrobků nebo služeb: • • • • c.

tradiční i potenciální zákazníci místa prodeje, distribuční a prodejní systém konkurenční výrobky a služby, jejich ceny a úroveň stávající reklama

Rozbor vývojových tendencí a a v oblasti vlastní přípravy výroby:

dosažené

úrovně

v

oblasti

inovační

tvorby

Popis špičkových výrobků nebo služeb ve zvoleném oboru podnikání. Na základě úrovně poznání provedení úvah vývojových tendencí v oblasti inovační tvorby. d. Marketingový plán = znak vyspělosti podniku Musí obsahovat:

a) vytýčení cíle - stanovit, co od svého podniku chcete, jeho hlavní trhy, výrobky nebo služby, tj. obchodní záměr; b) marketingové cíle - pro příští rok a 3-5 let: co, za kolik, kde a jak prodávat, potřebný zisk (např. na splácení půjček, rozšiřování podniku, marketing); c) vlivy, které mohou ovlivnit marketingové cíle - daňový systém, garantované ceny, kvotace výrobků atp. viz SWOT; d) cílové trhy (stručný popis) a možnosti (rozsah trhů, potenciál-koupěschopnost); e) strategie dosažení cílů - jak bojovat s konkurencí, strategie propagace, systém distribuce a prodeje, harmonogram marketingových akcí Odbytový plán = znak růstu podniku Opatření nutná k realizaci marketingové strategie: • návrh sortimentu a množství vyráběných výrobků nebo poskytovaných služeb a jednotkové ceny Příklad: Pro jiné nežli zemědělské podniky Výrobek nebo MJ Cena Vyrob.množství služba 20.. 20.. 20..

Pro zemědělské podniky Plodina|/druh Výměra ha zvířat 20.. 20.. 20..

Tržby 20..

20..

20..

Produkce v t

Tržby v Kčs

20..

20..

20..

20..

20..

20..

• požadavky na změny ve struktuře výrobních faktorů (požadavky na zaměření konstrukční, projektové, technologické, materiálové, organizační, ekonomické a plánovací přípravy)

• struktura a hlavní směry odbytu Odběratelé Název odběratele Množství

Hodnota

Dodavatelé Název odběratele

Hodnota

Množství

• odpovědnost pracovníků, motivace a příprava pracovníků

Metodický postup při sestavení podnikatelského záměru 1. Charakteristika výchozích podmínek (v jakém stavu se podnikatel - podnik nachází). 1.1. Soupis jmění a jeho krytí. 1.2. Struktura výroby a charakteristika výchozích podmínek. 1.3. Dosahované ekonomické výsledky. 2. Sestavení marketingového plánu. 2.1. Rozbor silných a slabých stránek podnikatele-podniku. 2.2. Rozbor výsledků průzkumu trhu. 2.3. Vývojové tendence a dosažená úroveň ve zvoleném oboru podnikání. 2.4. Sestavení marketingového plánu (studie cílů, možností a dosažení cílů). 3. Návrh struktury výroby a výrobních faktorů. 3.1. Návrh struktury výroby (výroba produktů nebo poskytování služeb) a sestavení odbytového plánu. 3.2. Rámcový návrh hlavních výrobních postupů a jejich zajištění strojním výrobním zařízením, pracovními silami, materiálem a energií. 3.3. Výpočet potřeby a struktury strojního výrobního zařízení. 4. Prognóza ekonomických účinků. 4.1. Požadované investiční náklady na realizaci podnikatelského záměru a zdroje financování. 4.2. Hrubá bilance nákladů, výnosů a zisku. 4.3. Rentabilita výroby, kapitálová struktura a platební schopnost. 5. Závěr (stručné shrnutí reálnosti podnikání ve zvoleném oboru a v případě nepříznivých ekonomických ukazatelů nástin možností jejich zlepšení).

12. Optimalizace struktury výroby Východiska a metody Optimalizace struktury výroby • Kombinací výrobních faktorů vzniká křivka výrobních možností (KVM) = agregovaná výrobní kapacita (obr. 35)

• Plné využití kapacit ještě neznamená dosažení maximálního zisku • Zisk = Výnosy - Náklady ==> OPTIMALIZACE - má smysl pouze pro rozmanitější sortiment | výrobků, např. zemědělská výroba ==> Metody • lineární programování • hraniční užitek • kritické výrobní množství = minimální roční výkonnost 1. Lineární programování KVM = matice sazeb a omezení

MAX ZISK = cílová funkce

• zadání Výrobek x1 x2 x3 Kapacity

Dílčí zisk Z1 Z2 Z3

Potřeba Strojů S1 S2 S3 Ks

Lidí L1 L2 L3 K1

Materiálu M1 M2 M3 Km

Energie E1 E2 E3 Ke

• matice Ks >= S1.x1 + S2.x2 + S3.x3 Kl >= L1.x1 + L2.x2 + L3.x3 Km >= M1.x1 + M2.x2 + M3.x3 Ke >= E1.x1 + E2.x2 + E3.x3 x1 >= a; x2 >= b; x3 >= c; a, b, c >= 0 • cílová funkce Z = Z1.x1 + Z2.x2 + Z3.x3 -----> MAX 2. Hraniční užitek = analogie lineárního programování pro jednoduchou strukturu výroby při známém faktorovém vybavení * zadání Výrobek Obiloviny Brambory Kapacity

Dílčí zisk [Kč/ha] 1500 5000

Potřeba [h/ha] 25 100 1600

práce Výměra [ha]

50

* řešení a. Dáme brambory do vyčerpání faktoru, protože mají větší dílčí zisk 1600/100 = 16 ha ---> výnos 80000 Kčs zbyde 34 ha b. Kontrola zaměnitelnosti 1 ha brambor za obiloviny 1 ha brambor = 100 h 5000 Kčs (hraniční úbytek) 4 ha obilovin = 100 h 6000 Kčs (hraniční přínos) ————————————————————————————————— 3 ha rozdíl = 0 1000 Kčs (hraniční zisk) c. Kolik brambor možno zaměnit 34/3 = 11 ha (zaokrouhleno) d. Výsledek optimalizace Výrobek Výměra [ha] Obiloviny Brambory

45 5

Potřeba [h/ha] 1125 500

práce Zisk [Kč] 67500 25000

Celkem

50

1625

92500

Kritické výrobní množství a heuristické metody Kritické výrobní množství + Minimální roční výkonnost, popř. rozhodování o účelnosti koupě Východiska: dtto viz minimální prodej výrobků rVmin rZ = rV - rN ———> 0 tj.: rV = rN * rV = rWmin

. Cp

=>roční výkonnost x cena práce | =>roční produkce x cena výrobku + * rN = rNf + rNv * rWmin . Cp = rNf + rWmin

. jNv

rNf Cp = ———————— + jNv rWmin

rNk rWmin = ——————— Cp - jNv

Vyjádřeno graficky (obr. 39):

A - bod nulového zisku

B - bod ukončení výroby

Protože: rNk = f(Cvz) Cvz - cena výrobního zařízení rNv = f(rNžp,rNe,rNo) = f(Cvz) Cvz = f(rW,Cp)|

Inovace při rozdílných konstantních nákladech (obr. 40):

Obecně - o efektu z inovace lze hovořit tehdy, jestliže je zlepšován poměr mezi vstupy a výstupy, tj.:

Δ Z =Δ V - Δ N > 0 • nebo rozdíl zůstává stejný, ale zlepší se něco jiného (prostředí, menší riziko apod.) Heuristické (iterační) metody: - postupné objevování = = přibližování se k optimálnímu řešení . ručně . automatizovaně Obr. 56

Lineární programování Viz otázka 12; bod 1

13. Podnikatelské strategie se strojovou technikou Formy podnikání se strojovou technikou Motto: Co musí znát podnikatel se strojovou technikou 1) Musí umět zdůvodnit ekonomickou výhodnost/nevýhodnost všech forem vlastnictví stroje (zisk=výnos-náklad) 2) Musí umět spočítat potřebu a navrhnout strukturu celého parku strojů (musí znát stroje nabízené na trhu) 3) Musí znát principy obnovy parku strojů (strategie používání) – Aktivní prodej/Nákup Podnikatelské strategie 1) Rozhodování o účelnosti koupě stroje a strategie používání (krátkodobé 3-4roky; dlouhodobé) 2) Rozhodování o různých formách vlastnictví a financování 3) Výběr nejvhodnějšího stroje 4) Celkové finanční bilancování Rozhodování o účelnosti koupě stroje a strategii používání

!!to chce!!

rW min(t ) =

rNf (t ) Cp − jNv(t )

rWmin – minimální roční využití; rNf

– roční náklady fixní; Cp – cena práce; jNv – jednotkové náklady variabilní Obecně by se dalo říct že čím kratší dobu chceme stroj používat tím víc práce musí udělat za rok. Minimální roční využití stroje ve vazbě na dobu používání jNc(t) = jNf(t) + jNv(t) ≈ Cp

obrázek : Celkové náklady ve funkci doby používání f(t)

Ještě abych to trošku snad vysvětlil po svém: Když si koupíte nové auto a máte ho rok tak jeho cen spadne třeba na polovinu (proto ty křivky tak rychle padaj) ovšem pokud toto auto vlastníte ještě po 18ti letech tak jeho cena každým rokem kleste o pár korun (proto se ty křivky pak vohnou a nepadaj). Pokud tedy kupujete každém rok nový auto tak je to pro vás dražší než když budete držet stále to staré. Protože je to dražší tak si na sebe musí víc vydělat (cena práce CP je stále stejná) a tudíž je třeba aby dělalo víc auto se kterým počítáte na 1 rok než to které bude ve firmě 100let. Vyspělý firmy obnovujou auta častěji než ty nevyspělý. To je asi tak vše. Výpočet ceny služeb mechanizovaných prací

⎛ rNf (t ) ⎞ ⎛ zisk ⎞ Cp = ⎜⎜ + jNv (t ) ⎟⎟ ⋅ ⎜1 + ⎟ rW t min( ) 100 ⎝ ⎠ ⎝ ⎠

zisk cca 15 až 20%

Tuto cenu musíme porovnat s cenou na trhu a tak zjistíme jestli jsme schopni konkurovat.

14. Výpočet potřeby a struktury strojního výrobního zařízení Kritéria používaná při volbě strojního výrobního zařízení Ukazatele používané při hodnocení strojního výrobního zařízení

• Technické • základní technické parametry udávané výrobcem (šířka, výška, rozchod, měrná spotřeba, výkon...........) • Technologické • změna kvality materiálu • spotřeba základního a pomocného materiálu, nářadí, přípravků, náhradních dílů • přípustný odpad, zmetky, ztráty • dodržení lhůty a délky trvání • Energetické • příkon, výkon, bilance • využití výkonu motoru a tahové síly • spotřeba PHM • Ergonomické a ekologické • vlivy na prostředí • náročnost na obsluhu • estetický vzhled • Technicko-ekonomické • výkonnost • struktura využití času • provozní náklady, výnosy a zisk • celkové a měrné investiční náklady • potřeba živé práce • potřeba mechanické energie Technické a Technologické udávají schopnost vykonávat práci („hodnotím výkon stroje“) Technicko-ekonomické udávají důsledky výkonu práce („jestli se to vyplatí resp. kolik vydělám“)

Kritéria pro volbu strojního výrobního zařízení = technicko - - ekonomické aspekty inovační tvorby =>Vhodnost typu a výkonnost strojního výrobního zařízení k provádění určité pracovní operace nebo skupiny operací Vychází z: • technologických požadavků definovaných ve výrobním postupu • předběžné stanovení správné velikosti a výkonnostní třídy s ohledem na: • druh pracovní operace • rozměrovou charakteristiku výrobků • volba vhodného stupně funkční vybavenosti strojního výrobního zařízení, tj.:

• •

•

jednoúčelové x universální stupeň mechanizace nebo automatizace výrobní operace i pomocných činností • kvalita práce • volba z hlediska • energetické náročnosti • prostředí pro obsluhu • ekologických aspektů • požadavků na obsluhu, seřízení, údržbu a spolehlivost požadavků na ekonomickou efektivnost • kritické výrobní množství • optimalizace lhůty provedení • výběr nejvhodnějšího postupu a strojního výrobního zařízení

Metody multikriteriálního a grafického porovnání strojů Kritéria (subjektivní)

• • • •

design, technické řešení prostředí, ergonomické vlastnosti ekologické aspekty plnění technologických požadavků

===> * MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ VARIANT => objektivní kritéria (výpočet) => subjektivní kritéria (od expertů) Problém se rozpadá na dvě části: I. Stanovení významnosti kritérií II. Hodnocení variant návrhů • prosté hodnocení • hodnotová analýza I. Stanovení významnosti kritérií 1. Metoda pořadí - každý expert přiřadí každému kritériu pořadí významnosti K/E E1 E2 . . Ei . . K1 . Kj Pij Km K - kritérium E - expert P - pořadí aj =

∑

(Pij )

i=1..n

S=

∑

(aj)

j=1..m j

En

aj a1 . . . am

aj VKj = 1 - ———— S

VK - významnost (váha) kritéria v intervalu <0,1>

2. Metoda známkování - podobné jako ad 1, místo pořadí přidělovány body z předem určeného intervalu Pij —> počet bodů II. Hodnocení variant návrhů a. Prosté hodnocení 1. Metoda dílčích pořadí - součet dílčích pořadí (lze po- užít, jsou-li kritéria přibližně stejně významná) K/VN K1 . Kj Km bi

VN1

VN2

.

.

VNi

.

.

Vnn

.

.

bn

Pij

b1

.

.

.

.

VN(opt) = min (b i )

i <1,v> - počet variant návrhu

i bi =

∑

(Pij)

j=1..m Pij - dílčí pořadí j-tého kritéria (j <1,m>) i-té varianty návrhu 2. Vážená bodovací metoda - obodování kritérií a součet bodů vynásobíme vahou (významností) kritéria, zjištěnou v bodě I.) Postup:

• určení bodovací tabulky - vazba mezi body a intervalem hodnoty kritéria • obodování každého kritéria u každé varianty návrhu Pij - počet bodů j-tého kritéria u i-té varianty • určení celkové významnosti i-té varianty návrhu CVi = ∑ (Pij . VKj) j=1..m VKj - viz např. metoda pořadí

• - určení pořadí variant a optimální varianty návrhu VN(opt) = max (CVi ) i 3. Metoda PATTERN (Planning Assistance Through Technical

Evolution of Relevance Numbers) = pomoc v plánování prostřednictvím vyhodnocování relativních hodnot významnosti čísel Příklad:

K1

Varianty Váhy E - 514 Claas Mega 108 významnosti VKj Opr. koef. / Srovn. Opr. Srovn. Parametr ukazatel koef. / ukazatel Parametr 0,10 2,22/1,0 0,22 1/0,45 0,10

K2

0,70

1,09/1200

0,76

1/1100

K3

0,10

1/4950

0,10

1,115500 0,11

K4

0,10

1,5/20

0,15 1,23

1/30

Kritéria K 1,2...m

Potřeba živé práce Přímé jedn. náklady Měrné invest. náklady Subj. kritérium Výsledek

0,70

0,10 1,01

Postup: • vypočet skutečných hodnot objektivních kritérií a obodování subjektivních kritérií a jejich zapsání do tabulky jako parametry (param.) • nalazení nejhorší varianty parametru pro každé kritérium a opravnému koeficientu (Opr.k.) se přiřadí 1 • vypočet ostatních opravných koeficientů z podílu parametrů vůči nejhorší variantě tak, aby byly větší než nejhorší varianta, tj. větší než 1 • výpočet nebo návrh váhy významnosti každého kritéria VKj • výpočet srovnávacích ukazatelů Srovn.ukaz. = VKj . Opr.k.

• sloupcový součet srovnávacích ukazatelů pro každou variantu a výběr optimální varianty návrhu VN(opt)

= min ( ∑ (Srovn.ukaz. j )) i

i

j=1..m

b. Hodnotová analýza (detailně viz samostatná 6. kapitola) Posouzení ex-post za účelem srovnání + všeobecné zlepšení cílové varianty (zvoleného objektu) s využitím systémového přístupu a metod podporujících tvůrčí myšlení Hodnotové inženýrství - aplikace přístupů a metod hodnotové analýzy ex-ante, tj. při tvorbě nového výrobku

Metody výpočtu potřeby strojů Výpočet potřeby a struktury strojního výrobního zařízení (SVZ) dvě skupiny metod

1. normativní 2. podrobné

1. Metoda normativní n=N.

∑

(Rozsahu všech prací)

N - normativ (statistický průměr):

• • • •

ks/jedn.rozsahu pracovníků/jedn.rozsahu m2 výrobních ploch/1000 hN rozsahu výkonnost v určitém časovém horizontu

∑ pak

(U)

n =——————— rW

• poměr mezi dvěma typy • podíl určitého typu ze skupiny stejného druhu Postup výpočtu:

• zjištění výchozích podkladů • rozsahy prací • stávající SVZ a pracovníci • výrobní výsledky • používané výrobní (pracovní a technologické) postupy • posouzení normativů • výpočet počtu: • SVZ podle typů (strojů, nářadí, energetických a dopravních prostředků) • pracovníků podle kvalifikace

2. Metoda podrobná (obr. 44)

Wpož n = ————— Ws1

výkonnost požadovaná skutečná výkonnost jednoho SVZ

a. Pracovní operace v zemědělství, lesnictví, dopravě, stavebnictví a komunálních službách vykonávané zpravidla mobilními stroji v podmínkách časové omezenosti pracovních operací (zpravidla mobilní SVZ) Wpož

= dWpož

U = ———— Dp

Ws1 = dW = f(technické a exploatační parametry stroje, nářadí, soupravy) n SVZ

U = ———————— Dp . dW

(počet strojů ≈ počet pracovníků)

b. Pracovní operace ve strojírenství, kovovýrobě, dřevovýrobě, opravárenských podnicích (zpravidla stacionární SVZ)

údržbářských a

• úzká vazba mezi výrobním postupem, výrobním zařízením a stavbou = výrobními plochami • menší vliv časové omezenosti = delší časový horizont výroby • na pracovišti pracovníka může být větší počet typů SVZ ==> odlišný postup stanovení potřeby a struktury SVZ a pracovních sil SVZ: Wpož

1 = Rv = ———— Tvef

Ws1 = hWs1

n SVZ

Rv = —————— hWs1

Rv n = —————— pracovišť Rp

nebo

Pracovníci na pracovišti: np

Tpl = ————— Tvef

+ korekce a slučování operací)

Pracovníci celkem:

∑

(pracností)

n p = ———————————— Fp Postup výpočtu:

• zjištění výchozích podkladů • rozsahy prací • lhůty provedení • vybavenost SVZ a pracovníky a systém využívání • výrobní výsledky • používané výrobní (pracovní a technologické postupy) • volba vhodných výrobních = pracovních postupů • pořadí a počet pracovních operací • technologické aj. požadavky • volba struktury = typové skladby SVZ vč. varianty služeb a leasingu • výpočet počtu SVZ a pracovních sil • sestavení grafů nasazení (potřeby) • SVZ podle typů • pracovních sil podle kvalifikace • další grafy (potřeby energie, PH apod.)

Obr. 45

• stanovení ekonomických počtů SVZ a pracovních sil • energetické a dopravní prostředky a obsluha mobilních strojů - v grafu potřeby jsou prováděny vodorovné řezy a jsou zjišťovány celkové náklady jako součet nákladů na vlastní SVZ nebo PS a zapůjčené SVZ nebo brigádníky, tj.: SVZ: rNp = (rNf . n + jNv . rT) + Cp . rT př vlastní vypůjčené Pracovníci: rNžp = rNsp . n sp + hNpp . rTpp pp - přechodní pracovníci sp - stálí pracovníci

• stroje a nářadí (nebo výrobní úseky)

∑

(Rozsahů práce v daném časovém úseku)

n e = ————————————————————— rWmin

• stanovení skutečných počtů • u kterých byl počítán ekonomický počet ne > ns

----> n e

ne < ns

----> kompromis

• u kterých nebyl počítán n e • zpravidla n <---- n s • nebo další kritéria (normativní metoda, organizační uspořádání) • u výroby s mechanickou podstatou • jeden pracovník obsluhuje více pracovišť nebo SVZ ==> sdružování více pracovních operací v rámci jednoho nebo více taktů • vykonávání více podobných operací na jednom pracovišti (stejným SVZ)

Plán obnovy parku strojů

• obnova parku MP • výběr MP a výpočet potřeby • technicko-ekonomické úvahy • rozhodování o nákupu, vrakování a odprodeji NEVIM, nedělalo se to a sylabech je tohle a par dalších nesmyslů

15. Analýza citlivosti a rizika v podnikání se strojovou technikou (Tohle přednášel slovák takže si to každej přeložte po svém.) Definice a používané metody Analýza operačného priestoru stanovenie BODU ZVRATU - bod, v ktorom sa výnosy z projektu vyrovnajú vynaloženým nákladom, stanovenie OPERAČNÉHO PRIESTORU - priestoru, v ktorom je projekt ziskový a neziskový.

(BOD ZVRATU - bod, v ktorom sa výnosy z projektu vyrovnajú vynaloženým nákladom) Podmienka stanovenia bodu zvratu :

CP . rW

s

= jN s v . rW

s

+ rN s k

Analýza citlivosti stanovenie „citlivosti“ posudzovaného javu na zmeny parametrov z ktorých sa skladá, výsledkom je analýza jednotlivých parametrov

Analýza rizika stanovenie hodnoty „pravdepodobnosti“ s akou možno v analyzovanom projekte počítať s úspechom, stanovenie hodnoty „rizika“, s akým treba počítať pri realizácii analyzovaného projektu. Princíp stavby algoritmu analýzy rizika 1/ výber parametrov zmien, 2/ stanovenie charakteristiky rozdelenia jednotlivých parametrov zmeny, 3/ generovanie hodnôt jednotlivých parametrov zmeny, 4/ výpočet dostatočného počtu variant riešenia,

5/ štatistické spracovanie výsledkov variant riešenia : základná štatistika, frekvenčná krivka rozdelenia, distribučná krivka rozdelenia,

• • •

6/ interpretácia výsledkov

Analýza citlivosti při podnikání se strojovou technikou viz výše Analýza rizik při podnikání se strojovou technikou viz výše

16. Řízení technického rozvoje v podniku Definice a používané metody ????? o

Ekonomika technického rozvoje

o

Hodnotová analýza

?????

Hodnotová analýza (Value Analysis) Soubor metod a pracovních postupů, jejichž cílem je všestranné zdokonalení zvoleného objektu, tj. max. výstup při min vstupu (USA: Lawrence D. Miles 1947) a) Co je to hodnota

• užitná hodnota (Use Value) - vlastnosti, funkční parametry a kvalitativní znaky výrobku, kterými plní na určité úrovni potřeby uživatele • hodnota osobní obliby (Easteem Value) - vlastnosti, které u spotřebitele vyvolávají dojem, že výrobek chce vlastnit (přitažlivost výrobku) • nákladová hodnota (Cost Value) • směnná hodnota (Exchange Value) b) Co charakterizuje hodnotovou analýzu

• • • • • •

objekt, který má být zdokonalován analýza funkční analýza nákladová komplexní kritérium efektivnosti týmová práce variantní řešení

c) Cíl hodnotové analýzy Všestranné zdokonalování zvoleného objektu, tj. komplexního kritéria efektivnosti = Poměrné Efektivní Hodnoty - PEH

∑

(Fij)

i=1..n

Fij - stupeň plnění funkcí objektu

PEHj =———————————— = (max) N - náklady na zajištění ∑ (Nij) i=1..n

ij funkcí objektu i = 1,2,...,n - funkce j = 0,1,2,...,m - varianta 0 = současný stav

Není řešena pouze nákladová hodnota, ale též ostatní ===> konkurenceschopnost d) Metodický postup 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Výběr objektu - dle hlavních problémů Analýza funkcí objektu - které a jejich úroveň Analýza nákladů - výrobní + provozní náklady na zajištění funkcí objektu Tvorba návrhů - která jiná řešení se mohou uplatnit Hodnocení návrhů - výpočet PEH pro všechny varianty Výběr optimální varianty Projekt optimální varianty a jeho schválení - konkrétní řešení a náklady Realizační opatření - časový postup realizace, zajištění zdrojů, motivace a zodpovědnost

e) Nejčastější objekty hodnotové analýzy

• • • • • •

výrobky a technologie jejich výroby výrobní základna dopravní a skladovací procesy zásobovací a odbytové činnosti jakost a její řízení řízení podnikových činností

f) Metody výběru objektu 1. Dotazníkové metody (soupis problémů, jejich obodování a vyhodnocení 2. Využití prognostické metody "strom významnosti" 3. Metoda ABC Obr. 50

g) Metoda analýzy funkcí objektu

• inventarizace funkcí objektu

• členění funkcí a identifikace významu • hlavní - proč se vyrábí • vedlejší - pozitivní - podpora hlavních • negativní - nežádoucí • neužitečné - nepotřebné • hodnocení funkcí (určení váhy významnosti a stupně plnění) • váha významnosti - viz metody hodnocení významnosti kritérií • stupeň plnění (objektivní nebo subjektivní hodnocení) • nominální - vyhovuje/nevyhovuje • ordinální - bodové ohodnocení stupně plnění • kardinální -poměr plnění funkcí k nějakému standardu • multikriteriální porovnání - nejčastěji metoda PATTERN h) Metoda analýzy nákladů • kalkulace nákladů na výrobu • kalkulace nákladů na provoz i) Metody tvorby návrhů = tvůrčího myšlení • metody intuitivního myšlení (Feeling) • metody normativního myšlení (Thinking) Zásady: 1. Vyhýbej se zevšeobecňování 2. Používej informace jen z nejlepších zdrojů 3. Zavrhni, tvoř a zdokonaluj 4. Odhaluj a odstraňuj překážky 5. Používej kritérium "Utratil bych takto své peníze?" Metody: 1. Induktivní - shromažďování informací a zkušeností, vytváření vhodného prostředí, kladení tvůrčích otázek v očekávání, že nás něco napadne 2. Brainstorming - zvýšení účinnosti tvůrčího myšlení 3. Systematické tvůrčí myšlení - zkoumání jevů od dnešní úrovně do budoucnosti s využitím všech exaktních nástrojů, zejm. metod: • analogie - aplikace známých principů z jiných oborů • srovnávání funkcí - kopírování a obcházení patentů • agregace - spojování pracovních funkcí (viz např. kombinátor v zemědělství) • dimensování typu: - přidat/ubrat • prodloužit/zkrátit • zvětšit/zmenšit • ..... • kinematické obrácení - záměna funkcí prvků řešení

17. Operativní plánování výrobních procesů Definice a používané metody = Postupné rozpracovávání výrobních úkolů (zakázky, odbyt, zásobovací činnost) stanovených souhrnně zpravidla na:

• roční období pro výrobní jednotku jako celek • ucelené kratší období než 1 rok ———> lhůtové plánování pro dílčí úkoly s určením objemu, místa a lhůt výroby

• lhůta závisí na: • typu a charakteru výroby • průběžné době výroby • předstihu požadavku zákazníků (trhu) • předstihu na zajištění materiálových aj. vstupů •

—>čtvrtletí, měsíc, dekáda, týden, sezóna, den = reálný čas, (vyjimečně i rok)

• lhůtový plán + výrobní postup = ETALON výroby • součástí operativního plánování je též zpřesňování (etalonu), kontrola a koordinace na základě operativní evidence —> blízkost k řízení v reálném čase Roční plány (výroby, odbytu, zásobovací činnosti, výrobní spotřeby, marketing mix) Roční plány

• výroba a odbyt v naturálním a finančním vyjádření • operativní marketingový a odbytový plán • výrobní úkol v naturálním a finančním vyjádření • zásobování (potřeba materiálu a energie) • plán vybraných ukazatelů výrobních faktorů (zejm. strojní výrobní zařízení a pracovní síly) 1. Roční plán výroby a odbytu = Taktický marketing (dílčí marketingové cíle) —> MARKETING MIX (kombinace marketingových proměnných tak, aby bylo dosaženo marketingových cílů) Kontrolovatelné proměnné marketingového mixu * výrobkový mix (V) * cenový mix (C) * komunikační mix (K) * distribuční mix (D)

Nekontrolovatelné proměnné marketingového mixu * příroda * národní hospodářství, * obor podnikání * kupní chování * chování konkurence * právní řád

* Marketingový mix = zakázkové, poptávkové a nabídkové řízení (V) - co vyrábět a kolik v daném roce ==> Roční plán výroby Minimální prodej výrobků nebo služeb rZ = rV - rN —> 0 je při: rV = rNf + rNv rV - rNv = rNf

při: rV - rNv = rV . k rNv - podíl variabilních nákladů z výnosů rNk rV = —————— k rNv (C) - jaké ceny ===> Momentální stav poptávky, nabídky, nákladů a vnějších vlivů Obr. 52

(D) - místo prodeje ==> Správné produkty nebo služby na správném místě (D) - distribuce ===> Přímá - přímo výrobce Nepřímá - prostřednictvím obchodní organizace Kombinace (K) - podněcování ===>Osobní prodej - podněcování prodavače Reklama Publicita Podpora prodeje - výstavy, předvádění, výuka (K) - průzkum ===> Struktura prodeje - místa, zákazníci, distribuční systém Prodej - co je žádáno, systém prodeje Existující výrobky a balení Systém reklamy * Příklad formálního zpracování plánu výroby a odbytu 1. Roční plán výroby Druh výroby Měr. /služeb jedn.

Cena Roční objem Tržby v Kčs výroby 20.. 20.. 20.. 19.. 20.. 20..

Celkem + propočet předpokádané rentability a bilance nákladů, výnosů a zisku, bilance mzdových prostředků a motivační nástroje (viz kap. V: prognózování ekonomických účinků)

2. Struktura a hlavní směry odbytu (zpřesnění pro rok ...) Odběratelé Název odběratele Množství Hodnota

Dodavatelé Název odběratele

Množství

Hodnota

2. Operativní plánování zásobovací činnosti (MTZ) Objem výroby ==> Výrobní spotřeba - za rok, čtvrtletí, měsíc, sezónu, mezi dvěma dodávkami • materiálu • paliva a energie • (odpad, ztráty, informace) => Výrobní zásoby ==> Výrobní dodávky => Úkoly operativního plánování zásobovací činnosti

• propočet spotřeby jednotlivých položek materiálu • udržování potřebné normy zásob na úrovní průměrné běžné zásoby Zb -> zajišťování očekávané zásoby k počátku plánovacího období • propočet potřeby dodávek jednotlivých položek materiálu • kontrola zajištění jednotlivých položek materiálu * Propočet spotřeby jednotlivých položek materiálu _ • - východiska pro výpočet: Z , Z , Z (viz kap. III max p b výrobní zásoby) • - jak jsou zásoby počítány: x Metody normování výrobní spotřeby (propočtově - analytické, zkušebně-laboratorní, typových reprezentantů, analogie k podobnému výrobku, statistické) jsou používány pouze jako východiska při navrhování výroby ==> převažně je používán:

• • • •

kvalifikovaný odhad sumarizace dílčích požadavků (nejsou-li podklady o spotřebě) mini/maxi metoda statisticko-matematické (zpravidla na základě sledování extrémních hodnot, indexní metoda)

* Propočet potřeby dodávek jednotlivých položek materiálu Potřeba dodávek = Pojistná zásoba Zp + Spotřeba materiálu q za časový úsek - Počáteční zásoba nebo = Max - Min

po

odstranění

—> výpis pro nákupčího 3. Roční plán vybraných ukazatelů výrobních faktorů UKAZATELE: - výchozí - charakterizující výrobní faktory • základní = technické (techn.parametry SVZ; věk a kvalifikace PS; druh, fyzikálně-mech. vlastnosti materiálu, užitkovost zvířat, úrodnost půdy) • exploatační (výkonnost, využití SVZ a PS; ztráty, změna kvality na čase) • ekonomické (cena, výnos, náklady) - charakterizující požadované a dosahované účinky (jednotkové náklady, měrné investiční náklady, rentabilita, produktivita, využití výrobních ploch, hospodárnost) Ukazatele nutné k operativnímu řízení:

• • • • •

využití (ha, t, tkm, km, m3, ks, hN, 0ha) spotřeba (PHM, náhradních dílů) náklady (mzdové, PHM, péče a opravy) výnosy mzdy pracovníků - bilance mzdových prostředků

—>ETALON pro sledování a vyhodnocování provozu SVZ a pro technicko-ekonomické rozbory Lhůtové plány Lhůtové plány a bilance

• Zpřesnění ročního plánu (propočet výroby podle jednotlivých výrobků nebo služeb) po stránce: • technologické (kvalita, lhůta, spotřeba) • technické (stroje a zařízení) • organizační (dávky, lhůty zadávání, motivace PS) • ekonomické (výkonnost, náklady, výnosy....) • a jeho transformace na plán zadávané výroby v ekonomických dávkách podle potřebných lhůt. Bilance kapacitní (výkonnostní), pracovních sil, výnosů/nákladů/zisku a MTZ. • Existuje značná variabilita ve vztahu k charakteru výroby: • zemědělská výroba - sezónní plány • ostatní výroby - lhůtové plány pro: • nepřetržité procesy • přetržité procesy se stálým a pravidelně se opakujícím sortimentem • přetržité procesy vycházející ze zakázek (zakázková výroba) • jednorázové projekty 1. Sezónní plány • jarní práce • podzimní práce • žňové práce

• sklizeň pícnin • plán posezónních oprav a využití pracovníků v zimním období * Metodický postup • Analýza okamžitých pracovních podmínek • Sestavení plánu • Příprava pracovníků • Zpřesnění ekonomických podmínek a bilance

• Analýza okamžitých pracovních podmínek • agrotechnický plán • připravenost mechanizačních prostředků, skladů, meziskladů, posklizňových linek • připravenost pracovních sil • připravenost odběratelů • Sestavení sezónního plánu • upřesnění pracovních postupů • vzorový postup + konkrétní podmínky • prověření smluvních závazků • sestavení souprav a strojních linek a stanovení jejich počtu • časový režim práce (normální nebo prodloužené směny, počet směn) • sestavení souprav a strojních linek • prověření výkonnostní bilance • stanovení způsobu a rozsahu zajištění mechanizačních a pracovníků • péče o techniku a běžné opravy během sezóny • péče o pracovníky • upřesnění harmonogramu nasazení • postup prací • nasazení MP a pracovníků

prostředků

• Příprava pracovníků • vytvoření pracovních kolektivů • projednání plánu a motivačních nástrojů • Zpřesnění ekonomických podmínek a bilance • zpřesnění ekonomických podmínek • upřesnění cen prací • upřesnění výkupních cen • motivační nástroje • tradiční - pracovník vykonává práci a dostává mzdu • ekonomický pronájem • částečný - mzda závislá na rozdílu mezi fakturací a náklady • - MP ve vlastnictví podniku • plný - mzda závislá na rozdílu mezi fakturací • prací a náklady a rozdílu mezi dvěma odhady ceny MP • MP odprodán a pracovník ponechán v • zaměstnaneckém poměru • vyčíslení bilancí • výkonnostní (přebytek práce nebo kapacit)

prací

• • • •

pracovních sil (přebytek práce nebo kapacit) (odhad) výnosů/nákladů/zisku MTZ (materiál, PHM, elektrická energie) mzdové náklady

2. Lhůtové plány založené na principu zakázkové výroby - přetržité procesy

• mechanizované služby • údržbářské a servisní služby, běžné opravy • přidružená výroba dle zakázek * Zakázka - nahodilý, popř. v určitém časovém horizontu se opakující požadavek na výrobu

• nahodilé zakázky: servis, BO, některé druhy mechanizovaných služeb, nárazové požadavky na výrobu ND apod. • opakující se zakázky: mechanizované služby sezónního charakteru, posezónní opravy, údržby, pravidelně se opakující výroby bez předem známého rozsahu Příklad zakázky Pracovní Číslo operace

Zákazník

Rozsah

Termín

Cena MJ

Celkem

Komplexní požadavek na práci + speciální požadavky (kvalita, vzhled aj.) —> generování požadavků na práci SVZ a PS pro: • nahodilé zákazníky • stálé zákazníky

• Uspokojování zakázek = lhůtový plán = HRUBÝ ROZVRH 1. Pracovní postup - postupový graf (viz Havlíček 1989, str. 513) • operace • norma času - pracnost - čas trvání • časový fond SVZ/pracoviště a pracovníka • vazby - průběh operací • průběžná doba 2. Přiřazení SVZ a PS k pracovním operacím v prostoru (stroj, dílna, pracovník) a čase (časový harmonogram) v souladu s pracovním postupem při: • neomezeném počtu SVZ a PS = výpočet potřeby • omezeném počtu SVZ a PS • přiřazení SVZ a PS k pracovním operacím • sestavení grafu potřeby = technické počty • vyčíslení rozdílů • organizační opatření • hledání dalších zakázek • korekce, posun termínů, změna časového režimu, • využití přechodné práce

3. Harmonogram průběhu zakázek - obr. 53 Úsečkový graf (viz též Havlíček 1989, str. 517):

Síťový graf (CPM, PERT): (vhodné pro zakázky ve stavebnictví a v údržbě ve velkých podnicích) • určení kritické cesty • určení časových rezerv • převedení síťového grafu na harmonogram - úsečkový graf (levý nebo pravý rozvrh) Obr. 54

(0) (0) t = max {t + y } - nejdříve možný začátek j i ij t

(1) (1) = max {t + y } - nejpozději přípustný i j ij konec

Kritická cesta při: (1) (0) R= t -t =0 i i i

resp. R = 0 - časová rezerj va uzlu

Časové rezervy a harmonogram:

Obr. 55

(0) (1) R =t -t -y N j i ij (1) (0) R =t -t -y c j i ij (0) (0) R =t -t -y v j i ij

(1) (1) R =t -t -y z j i ij

Heuristické (iterační) metody: - postupné objevování = = přibližování se k optimálnímu řešení . ručně . automatizovaně Obr. 56

4. Sestavení lhůtových bilancí a dalších ukazatelů

•

dtto sezónní plány (MP, PS, MTZ, výnosy, náklady, zisk, mzdy)

* Příklad rozvrhu mechanizovaných prací v mechanizačním středisku pro zemědělství I. Definice pracovních operací a disponibilních MP a PS II. Ruční sestavení strojních linek III. Automatizované sestavení strojních linek IV.Výpočet • bilance pracovních operací • sestavy linek • bilance MP, PS, PH a nákladů PracoVýkonPrac. oper. Nákla- FaktuPracnost viště/stroj nost dy race č. % Lh Sh + další údaje: • • • •

.....

spotřeba PHM spotřeba ZM a PM počet pracovníků termín nasazení a počet hodin práce denně

2. Lhůtové plány pro nepřetržité procesy

• sériová výroba ve strojírenství • proudová výroba v chemických a biochemických (potravinářských) provozech • proudové opravy ve specializovaných opravnách * Jde o stanovení:

• denní objem výroby s ohledem na nutné přestávky (opravy, údržba, seřízení) • časový sled přísunu materiálu

• časový sled odsunu hotových výrobků a odpadu * Metody:

• podle rytmu odvádění 1 R v = ————— Tvef • plynulé denní odvádění výrobků a přísun materiálu • stabilní sériová výroba - proudová forma • plán je etalonem zpravidla na kratší období (den až měsíc) ==> kontrola a korekce odchylek od etalonu • podle periodických dávek a při standardním plánu • sériově-rytmická výroba v pravidelně se opakujících dávkách • zadávání a odvádění je prováděno v menších dávkách, které nepřesahují 24 h a tvoří násobek nebo podíl týdne • ===> montáž v pravidelně se opakujících sériích nebo linky s výrobou v sériích, tj. skupinová forma organizace práce • operativní plán obsahuje: • za jakou dobu se opakuje celý objem práce na pracovištích • kdy se zadávají a odvádějí jednotlivé součásti • průběžná doba dávek • kdy a kde jsou prováděny pracovní operace a jak dlouho • neexistují poruchy ve výrobě • podle předstihů • sériová výroba pro menší a střední série • rozčlenění výrobních procesů podle fází výroby; fázím výroby jsou přiřazeny předstihy zadávání tak, aby byl splněn plán odvádění finálních výrobků • operativní plán obsahuje: • termíny zadávání a odvádění dávek podle jednotlivých fází výroby vzhledem k potřebě montáže • lhůtový rozvrh zatížení pracovišť • podle zásob rozpracované výroby • sériově-rytmická výroba s možnými poruchami v pravidelnosti • pro jednotlivé součásti je stanovena norma zásob rozpracované výroby, které jsou pravidelně doplňovány • operativní plán obsahuje: • měsíční úkoly provozů a dílen stanovené na základě skutečného stavu zásob rozpracovaných výrobků s normativy zásob a potřebou montáže • lhůtové - měsíční zatížení pracovišť a potřeba pracovních sil a jejich bilance

18. Operativní evidence a změnové řízení Definice a používané metody

Operativní evidence

Sledování průběhu výroby nebo zajišťování služeb ve hmotných jednotkách a v časovém a hodnotovém vyjádření s vyčíslením odchylek od etalonu (lhůtového nebo ročního plánu) => Jedná se o nástroj kontroly plnění operativního plánu. a) Úkoly * Sběr prvotních dat o: • výrobě a odbytu v naturálních a finančních jednotkách • spotřebě materiálu a energie • využití SVZ • aktivitě pracovníků • nákladech v požadované struktuře * Vyhodnocení plnění operativního plánu • ročního plánu výroby a odbytu -> marketingového a odbytového plánu • lhůtového plánu a bilancí • MTZ • vybraných ukazatelů výrobních faktorů Dnes vesměs prováděno s využitím počítačů:

• obecné subsystémy • fakturace -> odbyt, marketing • MTZ - sklady a zásoby • účetnictví • výkaznictví • speciální subsystémy • sledování a vyhodnocování provozu mobilních MP a pracovníků (podnikatelé nabízejí službu prací MP) • hodnocení plnění ročního a lhůtového plánu (výrobci produktů)

b) Obecné subsystémy 1. Fakturace = prvotní data pro účetnictví

• • • •

přijaté faktury -> nákup zboží a služeb vystavené faktury -> výnosy z prodeje komunikace s bankou -> vedení účtů a vystavování příkazů příprava účetních dokladů pro účetnictví (náklady/tržby)

2. MTZ = prvotní data pro účetnictví, evidence a řízení skladů

• pohyb zásob (spotřeba-náklady, nákup, převod, stav) • obrátkovost • výkaz skladu, výpis pro nákupčího 3. Účetnictví = sledování výroby a hospodářského výsledku, prodeje/tržeb, nákladů, výkonů

• • • • • • •

vedení deníku účetnictví vedení hlavní knihy zpracování výsledovky vedení saldokonto tržby realizace-odbyt-výnosy zpracování zakázek

4. Výkaznictví = souhrnné přehledy o hospodaření a finančních tocích

• výsledovka (bilance nákladů a výnosů - zisku a daní) • rozvaha (bilance aktiv a pasiv) • plnění předepsaných fondů

c) Speciální subsystémy (v aplikaci na mobilní MP) - obr. 57

1. Sledování a vyhodnocování provozu mobilních MP a aktivity pracovníků

• • •

vedení kartotéky MP - vesměs základní ukazatele nutné k obnově sledování provozních ukazatelů o MP - využití-fakturace -výnosy, spotřeba, náklady (hodnocení operativního plánu podnikatele s technikou) sledování aktivity pracovníků (obsluhy) - fakturace, náklady, hrubá mzda

Analýza systému Vyplývá z ukazatelů: • výchozí • charakterizující výrobní činitele • charakterizující dosažené a požadované účinky MP a PS • nutné k obnově parku MP • vybrané technické (základní) ukazatele • doba odepisování a strategie odpisů • pořizovací cena • rok pořízení • relativní doba provozu • další normativy • nutné k operativnímu řízení • využití+fakturace=výnosy • spotřeba

• náklady • mzdy pracovníků Možné přístupy k řešení: • tradiční - pracovník vykonává práci s MP za mzdu v zaměstnaneckém poměru • částečný nebo ekonomický pronájem • soukromé podnikání Postup při tvorbě systému počítačového sledování a hodnocení = kartotéka MP Obr. 58

* Filosofie tradičního přístupu

• pokud možno vše sledovat a vyhodnocovat • pracovník dostává mzdu za práci v k úspoře nákladů

plné

výši

a

je

hmotně

motivován

Výstupní informace: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Aktivita pracovníků (vykonaná práce a hrubé mzdy) Přehled normované spotřeby PH podle strojů a práce Rozbor využití a spotřeby PH Přehled vykonané práce Podklady pro fakturaci Rozbor nákladů a výnosů Rozvrh TU Výpis karet zejm. pro potřeby nákupu, a komunikace s ostatními moduly systému

Jednotka využití:

• • • • •

hodina motohodina normohodina spotřeba PH průměrný ha

vyřazování

a

prodeje

MP

• skutečně odpracované rozsahy prací Struktura nákladů a výnosů: • náklady - mzda obsluhy • PHM • péče a opravy • u cizích • vlastní • mzdy opravářů • náhradní díly • výnosy - fakturace * Filosofie ekonomického pronájmu

• sledovat nezbytně nutné údaje pro ekonomickou efektivnost MP a pracovníka • pracovník dostává zálohovou mzdu; rozdíl mezi fakturací a náklady je podkladem pro vyúčtování mzdy po účetní uzávěrce Výstupní informace: 1. Účet pracovníka a stroje • fakturace (rozsah * cena práce) • náklady včetně odpisů, zúročení a poplatků • výnosy = fakturace-náklady 2. Sumář nákladů, fakturace a výnosů • podle pracovníků • podle strojů 3. Vývoj spotřeby PHM a nákladů na PHM • podle strojů • podle pracovníků 4. Aktivita pracovníků a hrubé mzdy 5. Doporučení TÚ 6. Výpis karet zejm. pro potřeby nákupu, a komunikace s ostatními moduly systému

vyřazování

* Zvláštnosti systému sledování a vyhodnocování dopravních prostředků - nákladních automobilů Co znamená Transport Management

• • • • •

umístění dopravních závodů systém objednávání a přistavování systém nakládání a vykládání optimalizace dopravních tras kontrola a evidence • tachografy • dokumentace • palivový kupón • palubní deník • stazka • technický průkaz

a

prodeje

MP

Zvláštnosti: 1. Velké objemy práce 2. V zemědělství • velký počet substrátů (odlišné vlastnosti a objemová hmotnost od 40 do 1100 kg/m3) • mnoho typů DP • sezónnost • jednosměrnost • biologické požadavky • značný rozsah ložných operací • rozmanitost pracovních podmínek 3. Specifické ukazatele • dříve vyplývaly z předpisů • min roční využití (1500-1600 h/rok) • min využití jízd a ložného prostoru 60 % • fakturace dle TR4 • statistika dle výkazu D6T24 (dle druhů dopravních prostředků evidence t, tkm, km s nákladem, čas jízdy, čas nakládání a vykládání, tonážní dny, přepravené substráty) • dnes vyplývají z požadavků na efektivnost a z dopravních předpisů +—> NUTNO VYHODNOCOVAT Záznam o výkonu a provozu vozidla ——> Ukazatele ke sledování: • co je převáženo a kolik • čím je nakládáno/vykládáno a jaká je náročnost • ujeté km: celkem, s nákladem, po silnici, v terénu • počet jízd s nákladem • struktura času (jízda, nakl./vykl., prostoje: čekání, závady, přestávky, ostatní)

Operativní evidence výroby a výrobních faktorů, kritéria a ukazatele Rozbor nejdůležitějších ukazatelů a. Pro využití vozového parku:

• vozový den - den, kdy je vozidlo v evidenčním stavu • vozový den: • v provozu - vozidlo vyjelo • v opravě - vozidlo je v opravě • v prostoji- není práce • využití dopravního parku: Suma vozových dní v provozu = ——————————————— Suma vozových dní celkem +—> stejným způsobem jsou počítány tzv. tonážní dny = vozový den * nosnost

• evidenční stav vozidel v období D Suma vozových dnů v období D = ———————————————— D

b. Pro využití dopravního prostředku

• tuny, kilometry (L), kilometry s nákladem (Ln) tuny * Ln • tkm = ———————— počet jízd Ln • % využití jízd = ————— . 100 L tkm . 100 • % využití nosnosti = —————————— km s nákl. * nosnost tkm • průměrná přepravní vzdálenost = —————— tuny

km celkem • průměrná technická rychlost = ———————— hodiny jízdy

• dopravní výkonnost G/tc . . c. Pro ekonomiku dopravního prostředku • fakturace • náklady • výnos (zisk) vozidla = fakturace - náklady výnos vozidla . 100 • nákladová rentabilita = ——————————— náklady na provoz • hrubé mzdy Výstupní informace používané k operativnímu řízení dopravy a. Opis stazky a výpis mzdového dokladu (podíl z fakturace a z ušetřených nákladů) b. Využití vozidel a vozového parku • výkony (t, tkm, km, km s nákl.) • struktura času • přepravené substráty • tonážní a vozové dny • využití jízd a nosnosti c. Hrubé mzdy pracovníků d. Dodržení norem spotřeby PH (+- 10 %) e. Fakturace • pro cizí podle auta, pracovníka • vnitropodniková závodu f. Náklady/výnosy, podíl odměn z ušetřených nákladů g. Roční sumární sestavy (mzdy, výkony, náklady, fakturace) Odlišnosti v datové základně

• • • •

číselník substrátů faktury matriční soubor vleků adresář odběratelů aj. pomocné soubory (ceník, normativy)

2. Hodnocení plnění ročního a lhůtového plánu výroby - výrobků

• bilance vyrobeného množství v naturálním a hodnotovém vyjádření - výroba + odchylky • bilance množství výrobků převzatých technickou kontrolou a zmetky - výrobky k prodeji + odchylky • bilance spotřebovaného materiálu - spotřeba + odchylky • zmetková hlášení • odpracované hodiny a prostoje pracovníků a strojů Příklad hodnocení v zemědělství

postupu

mechanizovaných

prací

a

pohybu

materiálu

==> Zpravidla v průběhu sezóny (sklizňových prací) je žádoucí provádět vyhodnocení plnění sezónního plánu = = hrubého rozvrhu + postup mechanizovaných prací, při kterých | nedochází k pohybu materiálu hlášení postupu | prací - plnění harmonogramu postupu prací, výkony | mechanizačních prostředků a strojních linek + postup sklizňových prací - zpracování vážního deníku - plnění harmonogramu postupu, hrubá výroba RV, výkony MP a SL, výkaz skladu a stáje

Změnové řízení

Změnové řízení - atribut strojírenské výroby ==>

Soubor činností souvisejících s dodatečnou úpravou technologické a konstrukční dokumentace (viz popis v kap. V.) po jejím dokončení, popř. i po započetí výroby a činností vyvolaných změnami na trhu.

Změnové řízení zasahující do koncepce výroby - úpravy výchozího materiálu - výkonové normy - použitá technologie - použité přípravky a nástroje

=>změna struktury výroby nebo vybavenosti výr. faktory

Změnové řízení zasahující do operativních plánů

• dohnat zpoždění výroby - změna organizace práce • dočasné přesuny při poruchách a haváriích • změny vyvolané zvenčí (neplnění závazků) Evidence a vyhodnocení změn

• původci nebo viníci změn • ekonomické vyhodnocení (náklady, výkonnost, jakost, organizační zlepšení, ale též ztráty)

19. Řízení výrobních procesů v reálném čase ==>Realizace výrobních - technologických procesů tak, aby bylo dosaženo plánovaných cílů. Přitom je rytmus řízení=cyklus řízení přizpůsoben rytmu, který vyžaduje řízený proces. Principy dispečerského systému řízení Dispečerský systém řízení = institucionalizace (organizační rámec) řízení v reálném čase prostřednictvím člověka 1. Vývojové etapy a úkoly: a. Běžný dispečink • sběr informací evidenčního charakteru = svodná hlášení

• zajištění spojení b. Dispečerská služba • ad 1 • kvantitativní kontrola plnění hrubého nebo jemného rozvrhu • koordinace vybraných činností c. Dispečerský systém • ad 2 • tvorba etalonu = hrubého rozvrhu = lhůtového plánu = harmonogramu • příprava rozhodnutí = jemného rozvrhu • vydání rozhodnutí a jeho realizace 2. Technické zajištění: a. Prostředky pro přenos informací • radiotelefónní síť • telefon, fax • počítačová síť a internet • vnější paměťová média a záznamníky b. Prostředky pro zpracování informací • podnikový server • dislokované provozní PC propojené v síti • mikropočítačové řídící systémy a vyhodnocovací jednotky c. Prostředky pro zobrazování informací • tiskárna, obrazovka • dispoziční tabule • mapa • signalizační zařízení d. Prostředky pro objektivizaci vstupních dat • doklad, hlášení, záznamník, vnější paměťové médium • agrolaboratoř, mikrometeorologická ústředna...... 3. Dispečerská dokumentace: a. Roční a lhůtový plán - hrubý rozvrh b. Podklady k řešení rozhodovacích situací • programy pro automatizované zpracování technologických karet c. Záznamníky (záznamy o změnovém řízení apod.) d. Provozní řád = pravidla = harmonogram činnosti dispečerů a manažerů • pravidelné relace předem dohodnuté struktury informací • dispečerské porady Řízení provozu strojů s využitím technologie GPS Automatizované a plodiny

zpracování

technologické

katry

- řízení výrobních procesů a výroby na pozemcích v reálném čase . posuzování stavu porostu . rozbory půdy . prognózy vývoje chorob a škůdců a vývoje dusíku v půdě . realizace pracovních operací | + tradičním přístupem + integrovaným a počítačem podporovaným přístupem

pozemku,

honu

Tradiční přístup:

Obr. 59

Integrovaný a počítačem podporovaný přístup s využitím technologie DGPS: Obr. 60

• času, operací • materiálu a energie • operativní evidence a rozbory • evidence živin, zaplevelení, škůdců, chorob, použitých pesticidů a hnojiv, výsledků biologické kontroly, realizovaných pracovních operací, spotřeby materiálu, výnosů a nákladů • rozbor nákladů, výnosů a zisku = vyhodnocení výrobního etalonu (lhůtových a ročního plánu) • příprava výroby na pozemcích • generování osevního plánu, výrobního postupu a plánování ročních výrobních ukazatelů • sestavení lhůtových (sezónních) plánů (materiál, práce MP a PS, energie, hnojení, ochrana) Obr. 61

Řídící systémy a strategie pro řízení technologických procesů v reálném čase ??? Automatizované řízení technologických s průmyslovým charakterem výroby

procesů

v

podniku

• řízení výroby • příprava montážních modifikací nebo receptur • rozvrhování pracovních operací k pracovištím a pracovníkům • vyhodnocování průběhu výroby s vazbou na: • řízení materiálových toků a zásob • jakost • korekci odchylek od etalonu • operativní evidence • výroba-odbyt-výnosy • spotřeba materiálu a energie • náklady • využití výrobního zařízení • výsledky kontroly jakosti • realizované pracovní operace • zisk a rentabilita • roční a lhůtové plánování a bilancování • roční plán výroby a odbytu • operativní plán zásobovací činnosti • lhůtový plán výroby - kapacitní a lhůtové bilance pracovišť, požadavky na kooperace • zpracování výrobních podkladů • systém navážení materiálu, nářadí a přípravků • technická příprava výroby • normy a kalkulace • sestavování kusovníků • technologická a konstrukční příprava

20. Informační technologie v řízení provozu strojního výrobního zařízení

Informační technologie pro oblast strojové techniky na bázi internetu Nevim Systémy pro optimalizaci struktury výroby, hodnocení výrobních technologií a využití strojů Optimalizace struktury výroby

• Kombinací výrobních faktorů vzniká křivka výrobních možností (KVM) = agregovaná výrobní kapacita (obr. 35)

• Plné využití kapacit ještě neznamená dosažení maximálního zisku • Zisk = Výnosy - Náklady ==> OPTIMALIZACE - má smysl pouze pro rozmanitější sortiment | výrobků, např. zemědělská výroba ==> Metody • lineární programování • hraniční užitek • kritické výrobní množství = minimální roční výkonnost Hodnocení výrobních technologií Nevim co sem patří protožeto nikde není takže si myslim že by se dalo použít multikriteriálního hodnocení variant technologií, ale je to jen můj návrh MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ VARIANT => objektivní kritéria (výpočet) => subjektivní kritéria (od expertů) Problém se rozpadá na dvě části: III. Stanovení významnosti kritérií IV.Hodnocení variant návrhů • prosté hodnocení • hodnotová analýza Hodnocení využití strojů Tím je nejspíš myšleno jak dokážeme využít výkon stroje, takže asi zase tohle.. Strojní výrobní zařízení

• Využití disponibilního časového fondu

Fvef = Fvn . kef = Dp . Tsm . nsm . kef Fvef – skutečná výkonnost; Dp – pracovních dní; Tsm – prodloužené směny a využití času směny; nsm – vícesměnný provoz; kef – koeficient (=0,9 až 0,95) Fvn = Dpv .nsm . smT Prodloužené směny a využití času směny Vícesměnný provoz Vícesměnný provoz • vyšší využití výrobního zařízení • v zemědělství splnění ATL, zlepšení pracovních podmínek v sezónně, lepší kvalita práce • snížení nákladů

• vícesměnný provoz je vhodný za předpokladu že: • výroba je atraktivní - trh ji žádá • existuje časová omezenost například z hlediska ATL (agrotechnických lhůt) • ATL v zemědělství • výkyvy ceny v průběhu roku • dočasná atraktivnost výrobků nebo služeb • existuje vysoký stupeň mechanizace a automatizace • (kapitál materiální) • co nutno řešit: • v zemědělství - přírodní vlivy - počasí v ATL rozdělení technologického procesu tak, aby výroba mohla probíhat současně a nezávisle na sobě ==> optimální počet pracovišť - viditelnost - svahovitost a kamenitost

• Využití disponibilního časového fondu a. Mobilní stroje (viz ČSN 470120)

b. Výrobní zařízení na údržbářském nebo opravárenském pracovišti nebo na pracovišti v kovovýrobě, strojírenské výrobě apod.

• Součinitelé časového využití - z pohledu struktury času:

T T .... nebo...= T T

τ = 08

1

h

08

c

- z pohledu výrobního taktu

K = v

T T

pl

v

• Skutečná hodinová výkonnost hWs = hW08 = hW1 .

τ

08

při hW1 = hWt Výkonnost a technické výkonové normy Výkonnost strojního výrobního zařízení (primární) – dána pracností - Množství práce s určitou kvalitou vykonané za jednotku času - zpravidla hodinu * Vyplývá z typové skladby a počtu strojního zařízení a je ovlivněna způsobem organizace práce

• teoretická výkonnost

Wt - dána parametry stroje

• skutečná výkonnost

Ws = Wt .

* Je vztažena k:

τ

τ

součinitel využití času

• jednotce času: h - hodina; sm - směna; d - den, sez - sezóna; r - rok • k velikosti výrobních ploch (měrná plocha na např. 1000 normohodin opravářských zásahů) Druhy výkonností:

• • • •

počet ucelených pracovních operací (obrácená hodnota požadovaného času) nebo kusů zpracovaná plocha (ha, m )| zpracovaná hmota (kg, t) zpracovaný objem (m , l, pm ) pm - plnometr • dopravní (km, tkm, počet jízd) • ostatní (bm, hN) hN - normohodina bm - běžný metr Příklady určení hodinové výkonnosti: a. Mobilní stroj na poli hWt = 0,1 . v . B

[ha/h]

hWt = 0,1 . v . B . h

[t/ha]

hWs = hWt .

τ

v - pracovní rychlost (km/h) B - pracovní záběr (m)

b. Dopravní prostředek nebo cyklicky pracující stroj hWs = G . x

[t/h]

G – množství naloženého materiálu (Nosnost „auta“), x – počet dopr. cyklů za hodinu

nebo hWs = G . x . S

[tkm/h] S - vzdálenost ujetá s nákladem [km]

1 x =———— T dc

- počet cyklů za hodinu

Tdc = Tn + Tj + Tv + Tz G Tn,Tv = ————— hWn,s hWn,s

- čas cyklu v hodinách

- čas nakládání/vykládání v h výkonnost nakladače/vykladače v t/h

Sn + Sx Tj =—————————— - čas jízdy v stř

Sn - dráha ujetá s nákladem Sx - dráha ujetá bez nákladu v stř - střední přepravní rychlost G=Q. β

β - souč. využití nosnosti Q -nosnost nebo teoretické množství naloženého materiálu v t c. Stacionární strojní zařízení v zemědělství nebo zpracovatelském průmyslu hWt = zpravidla průchodnost zařízení

α .τ

hWs = hW .

[t/h]

τ - součinitel využití času α - součinitel využití průchodnosti

nebo při dojení m hWs =—— t

m - počet dojicích souprav t - čas dojení jedné dojnice

d. Údržbářské nebo opravárenské pracoviště nebo pracoviště v kovovýrobě, strojírenské výrobě apod. Nelze přímo hovořit o výkonnosti, ale o rytmu práce Rp (Rytmus práce je to samý jako výkonnost. Rozdíl je v tom že rytmus práce je na „pásu“ kdežto výkonnost je u mobilních strojů) 1 Rp -> hWs -> ——— Tp Tp - takt pracoviště - časový interval, po němž se opakuje jedna a táž operace nebo skupina operací na pracovišti VÝKONOVÉ NORMY - o těch se na přednáškách vůbec nezmínil jenom snad něco takovýho že se normuje práce lidí ale to už je popsáno někde v jiné otázce a nevim jestli právě to má na mysli - v sylabech jsem našel jen totok: Změnové řízení zasahující do koncepce výroby - úpravy výchozího materiálu - výkonové normy - použitá technologie - použité přípravky a nástroje

=>změna struktury výroby nebo vybavenosti výr. faktory

Systémy pro sledování a hodnocení provozu strojů 1. Sledování a vyhodnocování provozu mobilních MP a aktivity pracovníků

• • •

vedení kartotéky MP - vesměs základní ukazatele nutné k obnově sledování provozních ukazatelů o MP - využití-fakturace -výnosy, spotřeba, náklady (hodnocení operativního plánu podnikatele s technikou) sledování aktivity pracovníků (obsluhy) - fakturace, náklady, hrubá mzda

Nic víc jsem nevymyslel! Některý otázky jsou fakt prdelní! Přeji hodně štěstí!