ŘÍZENÉ SPLOUVÁNÍ TEPLÉ VLTAVY V ÚSEKU SOUMARSKÝ MOST MOST U PĚKNÉ

ŘÍZENÉ SPLOUVÁNÍ TEPLÉ VLTAVY V ÚSEKU SOUMARSKÝ MOST – MOST U PĚKNÉ

Předběţné vyhodnocení významnosti vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti („screening report“) Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí MŢP č.j. 630/519/05 ze dne 19.5.2005, prodlouţeno dne 22. prosince 2009 pod č.j. 106398/ENV/09 3194/630/09) Kontakt: GeoVision s. r. o. Částkova 73 326 00 Plzeň tel.: 724 088 651 e-mail: [email protected]

17. října 2011 (úkol č. 11 338 17)

Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné (varianty 2011)

Screening report

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Předmět:

Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné

Zadavatel:

Správa Národního parku Šumava, 1. máje 260, 385 01 Vimperk

Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (rozhodnutí MŢP č.j. 630/519/05 ze dne 19.5.2005, prodlouţeno dne 22. prosince 2009 pod č.j. 106398/ENV/09 3194/630/09) Kontakt: Geo Vision s.r.o., pracoviště Plzeň, Částkova 73, 326 00 Plzeň, tel.: 725 088 651, e-mail: [email protected] Spolupráce: RNDr. Vladimír Zýval – GeoVision s.r.o. Mgr. Ondřej Simon – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. v Praze, v.v.i. Konzultace: Ing. Eva Zelenková, Ing. Tomáš Lorenc, Ing. Jaroslava Ţiţková, Ing. Zdeňka Lelková, Mgr. Jiří Mánek – Správa NP a CHKO Šumava Bohumil Dort Mgr. Tereza Mináriková – AOPK ČR, oddělení záchranných programů Mgr. Ondřej Volf

POUŢITÉ ZKRATKY AOPK ČR EVL IS EIA CHKO MŢP NP(Š) NV PO SAC SCI S NPaCHKO ÚPD VÚV T.G.M. ZOPK ZPV

– Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – evropsky významná lokalita – informační systém EIA – chráněná krajinná oblast – ministerstvo ţivotního prostředí – národní park (Šumava) – nařízení vlády – ptačí oblast – zvláštní oblast ochrany („Special Area of Conservation“) – lokality v zájmu Evropských společenství („Sites of Communities Importance“) – Správa Národního parku a CHKO Šumava – územně plánovací dokumentace – výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění – zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění

Foto na titulní straně: Vltava nad mostem u Pěkné, kde končí úsek řízeného splouvání.

RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

2


Screening report

OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 2 POUŢITÉ ZKRATKY .......................................................................................................................... 2 1. ÚVOD......................................................................................................................................... 4 1.1. Zadání ................................................................................................................................................. 4 1.2. Cíl hodnocení ....................................................................................................................................... 5 1.3. Postup zpracování hodnocení............................................................................................................... 5 2. STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU ...................................................................................................... 7 2.1. Základní údaje o záměru ...................................................................................................................... 7 2.2. Kapacita (rozsah) a varianty záměru: ................................................................................................... 7 2.3. Stručný popis technického a technologického řešení záměru................................................................. 9 2.4. Údaje o vstupech ............................................................................................................................... 26 2.5. Výstupy ............................................................................................................................................. 26 2.6. Možnost kumulace s jinými záměry .................................................................................................... 29 2.7. Možné přeshraniční vlivy.................................................................................................................... 30 3. ÚDAJE O LOKALITÁCH.......................................................................................................... 31 3.1. Identifikace dotčených lokalit............................................................................................................. 31 3.2. Popis dotčených lokalit ...................................................................................................................... 31 3.3. Zdůvodnění identifikace dotčených předmětů ochrany ....................................................................... 33 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITU NATURA 2000................................................ 36 4.1. Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení ..................................................................................... 36 4.2. Hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany ................................................................................... 36 4.3. Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit....................................................................................... 54 4.4. Hodnocení možných kumulativních vlivů ............................................................................................ 56 5. ZÁVĚRY .................................................................................................................................. 59 5.1. Závěr hodnocení ................................................................................................................................ 59 5.2. Doporučovaná opatření k eliminaci či zmírňování vlivů ....................................................................... 60 6. LITERATURA A PODKLADY .................................................................................................. 62 7. PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 64


strana

3


Screening report

1. ÚVOD 1.1.

Zadání

Obsahem předkládané zprávy je předběţné posouzení významnosti vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které má slouţit jako odborný podklad pro vydání stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále téţ jen ZOPK), ve znění pozdějších předpisů (dále téţ „posouzení“ či „hodnocení“, případně „screening report“). Předmětem tohoto předběţného posouzení je záměr „Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné“, respektive nové varianty moţného reţimu splouvání, připravené „pracovní skupinou“ v roce 2011. Nové varianty navazují na stejnojmenný záměr, posuzovaný v roce 2010 (viz informační systém EIA, kód záměru JHC477 – http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp?view=eia_cr). V r. 2010 posouzení záměru podle § 45i ZOPK (Volf 2010) vyplynulo ze stanoviska Správy NP a CHKO Šumava (č.j. SZ NPS 00306/2010/2–NPS 00459/2010 ze dne 15.1.2010), kterým nebyl vyloučen vliv záměru na území EVL Šumava. Stanovisko orgánu ochrany přírody k variantám záměru připraveným v roce 2011 dosud nebylo vydáno; úkolem zpracovatele je zhodnotit, zda lze některou z variant splouvání povaţovat za záměr bez významného negativního vlivu na lokality soustavy Natura 2000. Jako potenciálně dotčená je přitom hodnocena nejen EVL, ale i PO Šumava, neboť některé nové varianty (1-4) počítají mj. se zahájením povoleného splouvání od 15.3., coţ se můţe dotýkat některých ptačích druhů chráněných v PO, zejména tetřívka obecného. K původnímu záměru bylo po proběhnutí procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen proces EIA) Krajským úřadem Jihočeského kraje vydáno závěrečné stanovisko (č.j. KUJCK 11198/2010 OZZL/58/Ma), v němţ je jako jedna z podmínek pro realizaci záměru uvedeno: „Do 1 roku od vydání tohoto stanoviska navrhnout a vyhodnotit takovou variantu, která by zajistila odpovídající ochranu ţivotního prostředí (především stanoviště 3260 Níţinné a horské vodní toky … a populace perlorodky říční) v Teplé Vltavě při maximálním moţném počtu splouvaných lodí na základě kritérií uvedených v práci Kladivová & Simon (2009) *.“ Zpracování naturového posouzení nově připravených variant záměru v roce 2011 zadala Správa NP a CHKO Šumava se sídlem ve Vimperku, zastoupená ředitelem PhDr. Janem Stráským (dále jen „objednatel“ či „oznamovatel“). Varianty 1-4 byly k hodnocení předloţeny v dubnu 2011 (dopis Správy NP a CHKO z 24.4.2011), var. 5 byla na základě předběţných výstupů hodnocení doplněna v září 2011 (dopis Správy NP a CHKO z 19.9.2011). Dílo je u zpracovatele hodnocení (GeoVision s.r.o., Praha, regionální pracoviště Plzeň) vedeno pod číslem úkolu 11 338 17.

*

Plná citace uvedené studie: Monitoring společenstva makrofyt Teplé Vltavy ohroženého splouváním. – VÚV T. G. Masaryka + NP a CHKO Šumava. Monitoring v rozšířené podobě probíhal i v uplynulém roce (Kladivová, Simon & Maciak 2010). Tento materiál nebyl ještě v době zpracování Dokumentace a Posudku EIA pro záměr JHC477 k dispozici. Z veřejného projednání původního záměru pak vzešel požadavek v případě navrhování nových variant zohlednit také tyto aktuální výsledky a využít je pro modelování očekávaných vlivů. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

4


1.2.

Screening report

Cíl hodnocení

Řešené území je součástí evropsky významné lokality CZ0314024 Šumava, zřízené nařízením vlády č. 132/2005 Sb., ve znění NV 371/2009 Sb., a následně rozhodnutím evropské komise ze dne 13.11.2007 schválené v rozšířeném evropském seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (Sites of Community Importance, SCI) pro kontinentální biogeografickou oblast. Celé řešené území je zároveň součástí ptačí oblasti CZ0311041 Šumava, vyhlášené nařízením vlády č. 681/2004 Sb. EVL i PO Šumava jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000, jejíţ právní úprava vychází ze směrnice 92/43/EHS (směrnice o stanovištích) a směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích), které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Cílem předkládaného předběţného posouzení je v souladu s poţadavky článku 6 směrnice o stanovištích (Anonymus 2004) zjistit, zda lze vyloučit významné negativní ovlivnění předmětů ochrany EVL či PO Šumava a narušení celistvosti (integrity) těchto lokalit v důsledku realizace posuzovaného záměru, ať jiţ samostatně, nebo v kombinaci s jinými záměry či koncepcemi. Předběţné posouzení můţe v případě potřeby také nastínit vhodné způsoby eliminace negativních účinků na předměty ochrany a integritu dotčených lokalit soustavy Natura 2000.

1.3.

Postup zpracování hodnocení

Podkladová data, konzultace Jako vstupní data byly nejprve shromáţděny základní dostupné údaje o dotčených lokalitách a o rozšíření předmětů ochrany v těchto územích, respektive v celé České republice (zdroje dat: Správa NP a CHKO Šumava, AOPK ČR, www.natura2000.cz). Podrobnější údaje o stavu lokality, aktuální výskyt předmětů ochrany i moţné vlivy splouvání na ně byly konzultovány jednak se zástupci Správy NP a CHKO Šumava (Ing. Eva Zelenková, Ing. Tomáš Lorenc, Mgr. Jiří Mánek, Ing. Jaroslava Ţiţková ad.), jednak s dalšími znalci dotčených lokalit a odborníky na danou problematiku (Mgr. Ondřej Simon – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Praha, Mgr. Ondřej Volf, Bohumil Dort, Mgr. Tereza Mináriková – AOPK ČR, Praha). Vyuţita byla rovněţ rešerše publikovaných informací o obecných biotopových nárocích některých druhů a o stavu populací vybraných předmětů ochrany (zejména perlorodky říční), připravená při řešení dřívějších naturových hodnocení na zájmové lokalitě. Zásadní význam pro posuzování měly aktualizované studie popisující závislost počtu vodou nesených úlomků vodních makrofyt na počtu lodí a výšce vodního stavu na Teplé Vltavě (Kladivová et al. 2009, 2010, viz téţ Příl. 1). Postup posuzování Jako základní metodický rámec byla respektována Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (MŢP 2007). Významnost vlivů byla hodnocena podle stupnice navrţené v Metodice (Tab. 1), jen s úpravou spočívající v unifikaci hodnocení pozi-


strana

5


Screening report

tivních vlivů (v praxi se jiţ nerozlišuje intenzita případného pozitivního vlivu záměrů, tj. hodnoty +1 a +2, s čímţ počítá i připravovaná novelizace Metodiky hodnocení – MŢP, pers. comm.). Tab. 1. – Stupnice hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Hodnota Termín

Popis vlivu Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je moţné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i zákona) Významný rušivý aţ likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je moţné jej minimalizovat navrţenými zmírňujícími opatřeními.

-2

Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

Záměr nemá ţádný prokazatelný vliv.

+

Pozitivní vliv

Příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Vlastní terénní návštěvy lokality byly prováděny jednak v roce 2010 v rámci posuzování předchozích variant záměru (viz IS EIA, kód JHC477), jednak v létě 2011 (provedeno mj. kontrolní splutí posuzovaného úseku pro ověření některých skutečností). Všechny zjištěné skutečnosti byly konfrontovány se stávajícím stavem biotopů a populací předmětů ochrany a následně byla vyhodnocena významnost jednotlivých dopadů samotného záměru. Moţnosti případných kumulací záměru s dalšími vlivy byly uvaţovány podle dostupných údajů o dalších záměrech v dotčeném území soustavy Natura 2000 (zdrojem byl informační systém EIA – http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp?view=eia_cr, spravovaný Českou informační agenturou pro ţivotní prostředí CENIA); zohledněny byly i některé činnosti probíhající v řešeném území, které zvyšují potenciál vzniku kumulativních dopadů – např. moţné brodění rybářů tokem apod. Po zkušenosti z předchozího posuzování variant záměru a rozdílné interpretace dostupných údajů autorizovanými osobami podle příslušných předpisů (IS EIA JHC477), bylo pro účely tohoto hodnocení nově pouţito objektivizující metody – statistického predikčního modelu (viz Příl. 1), který vychází z vyhodnocení dlouhodobě sledovaných dat o narušování vodního ekosystému splouvajícími vodáky (především zásahy do dna řeky a bentických společenstev). Příslušná metodika VÚV sleduje počty úlomků vodních rostlin v závislosti na intenzitě splouvání a umoţňuje modelování a statisticky podloţenou predikci vlivu navrţeného počtu lodí při zvolené výšce hladiny. Původně byly navrţeny 4 varianty záměru, které však podle modelu vykazovaly riziko významného negativního vlivu. Na základě zpracovatelem navrţených opatření k eliminaci těchto vlivů a doporučení pro dosaţení maximální úrovně předcházení rizik byla navrţena 5. varianta.


strana

6


Screening report

2. STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU 2.1.

Základní údaje o záměru

Název záměru „Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné“ Oznamovatel Správa Národního parku Šumava, 1. máje 260, 385 01 Vimperk Lokalizace záměru Tok Teplé Vltavy (a po soutoku se Studenou Vltavou téţ části Vltavy) v úseku Soumarský Most (ř.km. 389,8) - most u Pěkné (ř.km. 373,5) Kraj: Jihočeský Katastrální území: Volary, Chlum u Volar, Pěkná

Obr. 1. Přehledná mapa s umístěním záměru (řešený úsek Teplé Vltavy, resp. Vltavy je vyznačen šipkami). Mapový podklad http://mapy.cz.

Charakter záměru V rámci výhledové úpravy návštěvního řádu NP Šumava, umoţňující vyhrazení míst pro splouvání jsou navrhovány nové varianty reţimu splouvání sportovními plavidly v dotčeném úseku Teplé Vltavy (resp. Vltavy). Navrţený reţim se u jednotlivých variant mění v parametrech, které nejvíce ovlivňují intenzitu negativních vlivů se splouváním spojených (výška hladiny řeky, při které je moţno splouvat, termín a denní doba splouvání, druh a počet plavidel – viz kap. 2.2 a 2.3).

2.2.

Kapacita (rozsah) a varianty záměru:

Kapacita záměru je dána v jednotlivých variantách povoleným počtem splouvajících lodí při různé výšce vodního stavu na vodočtu Soumarský most. Denní či hodinový limit je zajištěn prostřednictvím internetového rezervačního systému, který je součástí webových stránek Správy NP a CHKO Šumava, nebo přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Podvarianty prvních čtyř variant (označené A, B, příp. C) se liší v přípustnosti vícemístných plavidel (rafty


strana

7


Screening report

apod.) a ve způsobu jejich započítávání nebo nezapočítávání do rezervačního systému. Doplněná 5. varianta se odlišuje mj. povinnou registrací splouvajících za všech vodních stavů. Varianta 1 navrhuje pro stav 50-55 cm limit 40 lodí/den, pro stav 55-61 cm limit 120 lodí/den. Nad 61 cm počet plavidel není omezen. Varianta 2 stanovuje jediný limit: pro stav hladiny 50-55 cm 40 lodí/den, pro stav hladiny nad 55 cm počet plavidel není omezen. Varianta 3 počítá při stavu 50-61 cm limit 90 lodí/den, při stavu > 61 cm počet lodí není omezen. Varianta 4 navrhuje pro stav 50-55 cm limit 60 lodí/den, pro stav 55-61 cm limit 100 lodí/den. Nad 61 cm počet plavidel není omezen. Varianta 5 počítá při stavu 50-61 cm limit 7 lodí/hod, tj. max. 63 lodí/den. Při stavu > 61 cm je počet plavidel omezen na 20 lodí/hod, tj. max. 180 lodí/den (registrace je povinná pro všechny). Jednotlivé varianty v základní podobě (1A, 2A, 3A, 4A, 5) nepočítají se splouváním vícemístných plavidel. Varianty 1-4 však mají dílčí podvarianty označené B a C: ty umoţňují v období prázdnin při stavu vyšším neţ 55 cm vţdy max. 8 vícemístných plavidel denně, přičemţ tato plavidla jsou buď započítávána do rezervačního systému (na příslušný den je sníţen počet volných míst pro kanoe a kajaky, B), případně umoţňují zařazení aţ 8 vícemístných plavidel denně nad rámec rezervačního systému (C). Časové období pro splouvání je ve var. 1-4 navrţeno od 15.3., v doplněné var. 5 je zachováno stávající období od 1.5. Další parametry reţimu splouvání jsou u všech navrţených variant i podvariant téměř totoţné (nástupní, výstupní a odpočinková místa, systém registrací lodí apod.). Bliţší údaje jsou podrobně rozepsány níţe v následujících tabulkách. Na tomto místě je nutno zmínit i „nulovou variantu“, tedy stav, který předchází předpokládanému přijetí (resp. začátku účinnosti) posuzovaného záměru. Aktuálně platný návštěvní řád NP Šumava ve věci splouvání vychází z předchozího procesu posuzování vlivů (IS EIA kód JHC477), upravuje reţim splouvání takto: pro rok 2011 platí při stavu 50-61 cm limit 63 lodí/den, při stavu > 61 cm není počet lodí omezen; pro rok 2012 je stanoven při stavu 50-61 cm denní limit 28 lodí s průvodcem (4 skupiny po 7 lodích), při stavu > 61 cm počet lodí není omezen. Tento reţim (pod názvem „Útlum vodáckých aktivit v úseku Soumarský Most – most u Pěkné a opatření na podporu biotopu perlorodky říční“) vyplynul jako nejpřijatelnější kompromis z postupného hodnocení čtyř variant předloţených v rámci předchozího posuzování. Návštěvní řád, tedy Opatření obecné povahy č. 1/2011, které nabylo účinnosti dne 1. května 2011 a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2012. Po vypršení této doby pak čistě teoreticky připadá v úvahu tzv. „supernulová varianta“ – pokud by návštěvní řád splouvání Teplé Vltavy dále neupravoval, platil by podle § 16, odst. 1 písm. e) ZOPK zákaz provozování vodních sportů mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Takovou variantu však není vhodné vyhodnocovat, neboť se jedná o stav, který na dotčeném toku v nedávné minulosti nikdy nenastal a i do budoucnosti je jeho dosaţení zřejmě zcela nereálné. Výsledná podoba záměru má být zahrnuta do Návštěvního řádu NP Šumava (opatření obecné povahy s předpokládanou platností od 15.3.2012 (var. 1-4), resp. od 1.5. 2012 (var. 5). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

8

Screening report


2.3.

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Registrační systém Registrace lodí - Vodáci mají za povinnost se při splouvání úseku Soumarský Most - Pěkná registrovat. - Počet plavidel je limitován x lodí/den (podle zvolené varianty). - Kaţdé volné místo (= loď) si zájemce rezervuje na jméno pomocí automatického rezervačního systému na internetu nebo telefonicky či osobně u „Správce splouvání“, který elektronickou rezervaci provede za něj. (Jméno registrovaného je ověřeno před vyplutím na Soumarském Mostě na základě předloţeného dokladu totoţnosti.) - Kaţdý účastník je povinen uhradit platbu za registraci. Rezervace na internetu - celý registr rezervací je veden na internetu (základní verze rezervačního systému je součástí webových stránek Správy NP) - kaţdý rezervační den v období 15.3. (resp. 1.5.) – 31.10. má nastaven denní limit. - Při poklesu hladiny pod 55 cm na Soumarském Mostě (v rozmezí 50-55 cm) smí v danou hodinu vyplout vţdy pouze prvních x registrovaných lodí (podle zvolené varianty). Informace pro přihlášeného - po zaregistrování je zobrazena okamţitá zpětná informace: a) potvrzení předběţné registrace + informace o úhradě platby b) omluva – poţadavek nemohl být přijat, poţadované místo obsazeno - registrovaný obdrţí na e-mail stejné informace pro ověření správnosti e-mailu   

registrovaný se informuje o aktuálním stavu výšky hladiny, zda je povoleno splouvání registrovaný se dostaví pro registrační známku v hodině vyplutí a nejpozději 15 min. před následujícím hodinovým termínem pro splouvání (moţnost doplnění uvolněných kapacit pro další zájemce) registrovaný si sám zajistí loď pro splouvání

Platba za registraci - výše platby je 100,- Kč (resp. 200,- Kč ve var. 5) / děti do 6 let zdarma, 7-15 let za 50,- Kč (resp. 100,- Kč ve var. 5) - platba je uhrazena při vyzvednutí registrační známky Registrační známka - registrační známka s pořadovým číslem je vydána před vyplutím. - registrační známka musí být před vyplutím viditelně nalepena na špičku lodi. Kaţdá registrovaná loď vyplouvá na řeku řádně označena. Kontrola - kontrolu dodrţování podmínek zajišťuje stráţ přírody Vzor tabulky volných termínů pro splouvání Editace z tabulky Vybraný termín:

den

hodina

l počet lodí

Příjmení:

*

Jméno: Počet osob: Platba za registraci činí: Pojedu s průvodcem:

l

* děti do 6 let

mládeţ 6-15

* dospělí

*

Kč  Ano

E-mailová adresa:

 Ne * *

Kontaktní telefon:

-

Splouvání s průvodcem var. 1-4: v období 15.3.-31.10. je kaţdý den termín 9:00-10:00 určen pro splouvání s vodáckým průvodcem var. 5: v období 1.5.-31.10. je kaţdý den termín 9:00-10:00 a 13:00-14:00 určen pro splouvání s vodáckým průvodcem zájemci si vyberou průvodce (ano/ne) jiţ při registraci nejpozději se lze přihlásit 24 hodin předem maximální počet lodí s průvodcem je 6 (+ 1 loď průvodce), minimální je 1 loď. průvodce plní výchovnou a osvětovou funkci – informuje o správném způsobu splouvání, cenných společenstvech řeky a okolí. Osoba průvodce - externí pracovník, smluvně vázaný se Správou NPŠ


strana

9


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné, varianta 1A Úsek vyhrazený pro splouvání Soumarský Most – most u Pěkné

Povolené období splouvání 15. 3.31.05. Pá, So, Ne, Sv

Povolená Výška hladiny, při které denní doba je moţno splouvat 1) splouvání 10.00-18.00 50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) 55 cm – 61cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

01. 06.31.10.

8.00-20.00

50 cm – 55 cm (vodočet Soumarský most) 55 cm - 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel

Počet plavidel

2)

Nástupní a výstupní místa

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky

nejvýše 40 registrovaných Soumarský Most, plavidel denně most u Pěkné Nejvýše 120 registrovaných plavidel denně neomezen


nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Nejvýše 120 registrovaných plavidel denně neomezen

Odpočinková místa most u Dobré, Chlumský most

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm (resp.57cm) bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace.


strana

10

Screening report


Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné varianta 1B Úsek vyhraPovolené zený pro období splouvání splouvání Soumarský 15. 3.-31.05. Most – most Pá, So, Ne, u Pěkné Sv

01. 06.-30.6.

Povolená denní doba splouvání 10.00-18.00

8.00-20.00

01. 07.-31.08. 8.00-20.00

Výška hladiny, při které je moţno splouvat 1)

Počet plavidel

50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) 55 cm – 61cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)



50 cm – 55 cm (vodočet Soumarský most) 55 cm - 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 50 cm – 55 cm (vodočet Soumarský most) 55 cm - 61 cm (vodočet Soumarský most)

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky


Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 1. 9.-31.10.

8.00-20.00

2)

Druh plavidel


3)

Nástupní a výstupní místa Soumarský Most, most u Pěkné


nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Celkem nejvýše 120 registrovaných plavidel denně, z toho max. 8 vícemístných plavidel denně, nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období Kanoe a kajaky – neomezen Max. 8 vícemístných plavidel denně, celkem nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Nejvýše 120 registrovaných plavidel denně neomezen

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm (resp.57cm) bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úse-


strana

11


Screening report

ku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1.7. do 31.8. výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. V případě, že bude žádosti vyhověno, bude na určený den příslušně snížen počet volných míst v internetovém registračním systému tak, aby nebyl překročen denní limit počtu lodí. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce.


strana

12

Screening report


Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné varianta 1C Úsek vyhrazený pro splouvání Soumarský Most – most u Pěkné

Povolené Povolená Výška hladiny, při které je období denní doba moţno splouvat 1) splouvání splouvání 15. 3.-31.05. 10.00-18.00 50 cm – 55cm (vodočet Pá, So, Ne, Soumarský most) Sv 55 cm – 61cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 01. 06.-30.6. 8.00-20.00 50 cm – 55 cm (vodočet Soumarský most) 55 cm - 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 01. 07.8.00-20.00 50 cm – 55 cm (vodočet 31.08. Soumarský most) 55 cm - 61 cm (vodočet Soumarský most)

Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 1. 9.-31.10.

8.00-20.00


2)

Druh plavidel

Počet plavidel

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost

nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Nejvýše 120 registrovaných plavidel denně, včetně neomezen

3)

pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky



nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Nejvýše 120 registrovaných plavidel denně neomezen nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Celkem nejvýše 120 registrovaných plavidel denně, mimo to max. 8 vícemístných plavidel denně, nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období Kanoe a kajaky – neomezen Max. 8 vícemístných plavidel denně, celkem nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Nejvýše 120 registrovaných plavidel denně neomezen

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm (resp.57cm) bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseRNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

13


Screening report

ku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1.7. do 31.8. výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. V případě, že bude žádosti vyhověno, pojede příslušný počet lodí mimo registrační systém. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce.


strana

14


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 2A Úsek vyhrazený pro splouvání Soumarský Most – most u Pěkné

Povolené období splouvání 15. 3.31.05. Pá, So, Ne, Sv 01.06.31.10.

Povolená Výška hladiny, při které denní doba je moţno splouvat 1) splouvání 10.00-18.00 50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) Nad 55 cm (vodočet Soumarský most) 8.00-20.00 50 cm – 55 cm (vodočet Soumarský most) Nad 55 cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky

Počet plavidel

2)

nejvýše 40 registrovaných plavidel denně neomezen




1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace.


strana

15

Screening report


Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 2B Úsek vyhrazený pro splouvání

Povolené období splouvání Soumarský Most – 15. 3.most u Pěkné 31.05. Pá, So, Ne, Sv 01. 06.30.6. 1. 7.-31.8.

1.9. -31.10.

3)

Povolená Výška hladiny, při které denní doba je moţno splouvat 1) splouvání 10.00–18.00 50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) Nad 55cm (vodočet Soumarský most) 8.00-20.00 50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) Nad 55cm (vodočet Soumarský most) 8.00-20.00 50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) Nad 55cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel

8.00-20.00

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky

50 cm – 55cm (vodočet Soumarský most) Nad 55cm (vodočet Soumarský most)

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost

Počet plavidel

2)




nejvýše 40 registrovaných plavidel denně neomezen nejvýše 40 registrovaných plavidel denně Kanoe a kajaky – neomezen Max. 8 vícemístných plavidel denně, celkem nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období nejvýše 40 registrovaných plavidel denně neomezen

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1.7. do 31.8. výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce.


strana

16


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 3A Úsek vyhrazený pro splouvání

Povolené období splouvání Soumarský Most – 15. 3.most u Pěkné 31.05. Pá, So, Ne, Sv 01. 06.31.10.

Povolená Výška hladiny, při které denní doba je moţno splouvat 1) splouvání 10.00–18.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 8.00-20.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky

Počet plavidel

2)





1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace.


strana

17


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 3B Úsek vyhra- Povolené Povolená Výška hladiny při které zený pro období denní doba je moţno splouvat 1) splouvání splouvání splouvání Soumarský 15. 3.-31.05. 10.00–18.00 50 cm – 61 cm (vodočet Most – most Pá, So, Ne, Soumarský most) u Pěkné Sv Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 01. 06.-30.6. 8.00-20.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 1.7-31.8. 8.00-20.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 1.9-31.10.

8.00-20.00

50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel 3)

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky

Počet plavidel

2)




nejvýše 90 registrovaných plavidel denně neomezen Celkem nejvýše 90 registrovaných plavidel denně, z toho max. 8 vícemístných plavidel denně, nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období Kanoe a kajaky – neomezen Max. 8 vícemístných plavidel denně, celkem nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období nejvýše 90 registrovaných plavidel denně neomezen

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1.7. do 31.8. výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. V případě, že bude žádosti vyhověno, bude na určený den příslušně snížen počet volných míst v internetovém registračním systému tak, aby nebyl překročen denní limit počtu lodí. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce.


strana

18

Screening report


Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 3C Úsek vyhra- Povolené zený pro období splouvání splouvání Soumarský 15.3.-31.05. Most – most Pá, So, Ne, u Pěkné Sv 01.06.-30.6.

1.7.-31.8.

Povolená Výška hladiny, při které denní doba je moţno splouvat 1) splouvání 10.00–18.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 8.00-20.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 8.00-20.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most)

Nad 61 cm (vodočet Soumarský most) 1.9.-31.10.

8.00-20.00

50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel

3)

pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky pouze kanoe a kajaky + vícemístná plavidla na ţádost

Počet plavidel

2)





Celkem nejvýše 90 registrovaných plavidel denně, mimo to max. 8 vícemístných plavidel denně, nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období pouze kanoe a ka- Kanoe a kajaky – neomezen jaky + vícemístná Max. 8 vícemístných plavidel plavidla na ţádost denně, celkem nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období pouze kanoe a ka- nejvýše 90 registrovaných plavijaky del denně pouze kanoe a ka- neomezen jaky

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1. 7. do 31.8. výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. V případě, že bude žádosti vyhověno, pojede příslušný počet lodí mimo registrační systém. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

19


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 4A Úsek vyPovolené obPovolená hrazený dobí splouvání denní doba pro splousplouvání vání Soumarský 15. 3.-31.05. 10.00–18.00 Most – Pá, So, Ne, Sv most u Pěkné

01. 06.-31.10.

8.00-20.00


Druh plavidel

Počet plavidel

2)




50 cm – 55 cm (vodočet Soumarský most) 55cm - 61cm (vodočet Soumarský most) Nad 61cm (vodočet Soumarský most)





1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm (resp.57cm) bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace.


strana

20


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 4B Úsek vyhrazený pro splouvání Soumarský Most – most u Pěkné

2)

Povolené obPovolená dobí splouvání denní doba splouvání 15. 3.-31.05. 10.00–18.00 Pá, So, Ne, Sv


Druh plavidel 3)

Počet plavidel




1. 06.-30.6.

8.00-20.00

8.00-20.00



1. 7.-31.8.


1. 9.-31.10.

8.00-20.00



nejvýše 60 registrovaných plavidel denně Celkem nejvýše 100 registrovaných plavidel denně, z toho max. 8 vícemístných plavidel denně, nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období Nad 61 cm (vodočet pouze kanoe Kanoe a kajaky – neomezen Soumarský most) a kajaky + ví- Max. 8 vícemístných plavicemístná pla- del denně, celkem nejvýše vidla na ţávšak 100 vícemístných pladost videl za období 50 cm – 55 cm (vodočet pouze kanoe nejvýše 60 registrovaných Soumarský most) a kajaky plavidel denně 55 cm - 61 cm (vodočet pouze kanoe Nejvýše 100 registrovaných Soumarský most) a kajaky plavidel denně Nad 61 cm (vodočet pouze kanoe neomezen Soumarský most) a kajaky

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm (resp.57cm) bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

21


Screening report

2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1. 7. do 31.8 výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. V případě, že bude žádosti vyhověno, bude na určený den příslušně snížen počet volných míst v internetovém registračním systému tak, aby nebyl překročen denní limit počtu lodí. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce.


strana

22


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 4C Úsek vyhrazený pro splouvání Soumarský Most – most u Pěkné

2)

Povolené obPovolená dobí splouvání denní doba splouvání 15. 3.-31.05. 10.00–18.00 Pá, So, Ne, Sv


Druh plavidel 3)

Počet plavidel




01. 06.-30.6.

8.00-20.00

8.00-20.00



1. 7.-31.8.


1. 9.-31.10.

8.00-20.00

Nástupní Odpočinková a výstupní mísmísta ta Soumarský Most, most u Dobré, most u Pěkné Chlumský most

nejvýše 60 registrovaných plavidel denně Celkem nejvýše 100 registrovaných plavidel denně, mimo to max. 8 vícemístných plavidel denně, nejvýše však 100 vícemístných plavidel za období Nad 61 cm (vodočet pouze kanoe Kanoe a kajaky – neomezen Soumarský most) a kajaky + ví- Max. 8 vícemístných plavicemístná pla- del denně, celkem nejvýše vidla na ţávšak 100 vícemístných pladost videl za období 50 cm – 55 cm (vodočet pouze kanoe nejvýše 60 registrovaných Soumarský most) a kajaky plavidel denně 55 cm - 61 cm (vodočet pouze kanoe Nejvýše 100 registrovaných Soumarský most) a kajaky plavidel denně Nad 61 cm (vodočet pouze kanoe neomezen Soumarský most) a kajaky

1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm (resp.57cm) bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

23


Screening report

2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Správa NP a CHKO Šumava můţe umoţnit, na základě ţádosti, splouvání omezeného mnoţství vícemístných plavidel s dětmi v období od 1.7. do 31.8. výhradně pro potřeby dětské rekreace, pořádané neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruţeními. Součástí ţádosti musí být doklady jednoznačně určující pořádající organizaci, jméno odpovědné osoby, zastupující pořádající organizaci při splutí, termín splutí a poţadovaný počet plavidel. Ţádost se podává na Správu NP a CHKO Šumava nejpozději 60 dnů před plánovaným termínem splutí. V případě, že bude žádosti vyhověno, pojede příslušný počet lodí mimo registrační systém. Na takto udělené ţádosti se vztahuje případně vyhlášený zákaz splouvání. Správa NP a CHKO Šumava můţe ke skupině lodí přidělit průvodce.


strana

24


Screening report

Tabulka pravidel splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné – varianta 5 Úsek vyhrazený pro splouvání Soumarský Most – most u Pěkné

Povolené Povolená Výška hladiny, při které 1) období denní doba je moţno splouvat splouvání splouvání 1.5. – 31.05. 8.00 – 20.00 50 cm – 61cm (vodočet So, Ne, Soumarský most) svátky Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

pouze kanoe a kajaky

01.06 – 31.10.


8.00 – 20.00 50 cm – 61 cm (vodočet Soumarský most) Nad 61 cm (vodočet Soumarský most)

Druh plavidel



Počet plavidel

2)

nejvýše 7 registrovaných plavidel za hodinu (tj. max. 63 plavidel denně) Nejvýše 20 registrovaných plavidel za hodinu (tj. max. 180 plavidel denně) nejvýše 7 registrovaných plavidel za hodinu (tj. max. 63 plavidel denně) Nejvýše 20 registrovaných plavidel za hodinu (tj. max. 180 plavidel denně)



1) Uvedené výšky hladin jsou vyznačeny ryskami na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8:00 hodin. Při poklesu hladiny pod 52 cm bude vydáno upozornění, ţe následující den můţe nastat stav, kdy nebude moţné příslušný úsek splouvat. 2) Registrace plavidel pro splouvání úseku Soumarský Most – most u Pěkné se provádí prostřednictvím internetového registračního systému nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most (v případě neobsazených míst). Pro kaţdé registrované plavidlo bude před splutím vyhrazeného úseku v nástupním místě Soumarský Most vydána nezaměnitelná registrační známka, kterou se při případné kontrole prokazuje naplnění ustanovení čl. 5 odst. 1 tohoto opatření obecné povahy týkající se registrace. 3) Registrační doby 9:00 –10:00 a 13:00 - 14:00 jsou vyhrazeny pro splouvání s průvodcem.


strana

25


2.4.

Screening report

Údaje o vstupech

Záměr nevyţaduje ţádné podstatné environmentální vstupy (zábor ploch, čerpání vody, těţbu surovin apod.). Co se týká energetických poţadavků či nároků na infrastrukturu, lze uvaţovat pouze nároky na provozování rezervačního systému, které jsou zcela zanedbatelné, případně poněkud zvýšené nároky na lidské zdroje (průvodcovská a informační sluţba). Ani tyto vstupy nejsou z hlediska předmětů ochrany dotčených lokalit relevantní.

2.5.

Výstupy

Z hlediska výstupů nepředstavuje záměr klasický zdroj znečišťování prostředí (splouvání samo o sobě nezpůsobuje např. emise do ovzduší, produkci odpadních vod atd.). Některé ze sloţek přírodního prostředí nicméně mohou být do určité míry dotčeny doprovodnými jevy záměru. V době povoleného splouvání dochází totiţ nevyhnutelně k určitému znečišťování břehů i vody v toku, zvláště v okolí odpočinkových míst – jde jednak o organické znečištění – zvyšování mnoţství ţivin v prostředí v důsledku hygienických potřeb návštěvníků (ruderalizace přírodních biotopů apod.), jednak o produkci odpadů (Simon et al 2007). Dotčené území se nachází v I. zóně NP, kde je ukládání odpadků mimo místa k tomu určená zakázáno. Toto omezení je posádkami lodí víceméně dodrţováno, nicméně přesto je běţné při splouvání pozorovat v toku či na březích odpadky či neţádoucí předměty, ať jiţ došlo k jejich uvolnění do toku záměrně či z nedbalosti (převrácení lodí, nezajištěné či nepřipevněné předměty, obaly, lahve apod.). Uvedený vliv je sice moţno na základě dosavadních zkušeností povaţovat za relativně velmi malý, nicméně rovněţ závisí na intenzitě splouvání a z hlediska dlouhodobé udrţitelnosti tedy není zcela zanedbatelný. Dalším teoretickým výstupem můţe být vyvolaný dopravní ruch – logistické zajištění osob a materiálu, parkování vozidel apod., nicméně v tomto případě se neočekává, ţe by výstup byl relevantní z hlediska dopadů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Klíčový negativní výstup záměru představují mechanické disturbance v toku způsobené pohybem lodí (zásahy do dnových sedimentů a vodní vegetace pádlováním, případně najíţdění samotných lodí na mělčiny). Podstatným neţádoucím výstupem je i hlukové rušení (zvýšená akustická zátěţ v okolí toku), případně také vizuální rušení některých druhů vázaných na tok a nejbliţší okolí. Uvedené výstupy a jimi potenciálně dotčené předměty ochrany jsou podrobněji charakterizovány v následujících odstavcích: Hlukové a vizuální rušení Pohyb vodáků v době splouvání v dotčeném území výrazně zvyšuje hladinu rušení některých ţivočichů vázaných na tok a jeho širší okolí. Akustické rušení na řece můţe nepříznivě dopadat např. na vydru říční, která můţe být nucena se přizpůsobovat (např. měnit úkryty apod.). Intenzivnější splouvání zejména v jarních měsících pak můţe negativně ovlivňovat tok a celkové chování populace tetřívka obecného, pro něhoţ je Vltavský luh zásadním útočištěm (zcela nepochybně


strana

26


Screening report

nejvýznamnější území v rámci celé PO Šumava). Druh je velmi citlivý na přítomnost a pohyb osob v biotopu, faktor rušení tak můţe výrazně zhoršit ţivotní podmínky druhu. Teoreticky připadá v úvahu také chřástal polní, vyskytující se v širším okolí nivy Vltavy, avšak vzhledem k jeho převládající noční aktivitě a časovému rozloţení záměru znatelné ovlivnění nelze reálně očekávat. Rušení vizuální (a do určité míry i mechanické – pohyb pádel) je vlivem působícím hlavně na rybí společenstvo („plašení“ ryb, pohybujících se ve vodě pod loděmi, případně ukrývajících se v porostech makrofyt). V důsledku rušení dochází ke stresovým situacím, ryby jsou nuceny měnit svoje stanoviště, sniţuje se jejich tělesná kondice, při vyšší intenzitě proplouvajících lodí jsou nuceny většinu času přebývat v úkrytech, případně se tak můţe sniţovat i hustota zarybnění. Toto rušení z předmětných druhů EVL přímo zasahuje vranku obecnou, nepřímo pak i perlorodku říční (jejím jediným hostitelem je v podmínkách Šumavy pstruh potoční, který je k vyrušování citlivý). Splouvání je silně koncentrováno v letním období, kdy při reprodukci perlorodek dochází k vypouštění glochidií a jejich následnému uchycování na pstruhy. Při neustálém rušení ryb dochází k zásahu do přirozeného průběhu těchto procesů a ke zmenšení šance na uchycení glochidií na hostitele. Tato šance je obecně nízká i vzhledem k nízké hustotě výskytu perlorodky v toku a omezeným autoreprodukčním schopnostem pstruha obecného; mladá vývojová stadia pstruhů, která se stávají hostiteli glochidií, ovšem nachází optimální biotop (potravní, úkryt) zejména v porostech dnových makrofyt, které se překrývají i s výskyty adultních perlorodek, coţ za přirozených podmínek pravděpodobnost uchycení naopak zvyšuje. Intenzitu rušení lze opět do určité míry vztahovat k počtu projíţdějících lodí. Sledování návštěvnosti bylo předmětem řady vědeckých studií i výzkumů realizovaných Správou NPŠ (např. Rybář & Kotoun 2005, Simon & Kladivová 2006). V posledních letech lze zcela přesné údaje o splouvání získat z internetového rezervačního systému (Diviš et al. 2009, 2010). Mechanické disturbance dna a porostů vodních makrofyt V době povoleného splouvání, zvláště za niţších stavů (cca 50-60 cm na vodočtu Soumarský most) dochází vlivem pohybu lodí, záběrů pádel i občasného pohybu vodáků přímo v řece (brodění při přetahování plavidel přes mělčiny) k relativně častým a intenzívním mechanickým zásahům do koryta Teplé Vltavy. Zasaţeno je prostředí řady specializovaných druhů ţivočichů a rostlin, vytvářejících i v evropském měřítku unikátní, a zároveň velmi zranitelný ekosystém. Probíhají zde různé fáze ţivotního cyklu evropsky významných druhů, které mohou být s ohledem na vzácnost výskytu a citlivost na disturbance výrazně ovlivněné i náhodnými událostmi, např. rozhrnutím sedimentu zásahem pádla či nárazem dna lodi. S ohledem na kvalitu lokality rozhodně nelze tyto zásahy bagatelizovat. Z definovaných dotčených předmětů ochrany je na prostředí dna bezprostředně vázána perlorodka říční a mihule potoční, struktura koryta (úkryty pod kameny) podmiňuje vhodnost prostředí vranky obecné. Zatímco u mihule a vranky hrozí spíše nepřímé vlivy (poškozování náplavů, rušení), v případě perlorodky dokonce můţe docházet k přímému poškození schránek a fyzickému RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

27


Screening report

usmrcování jedinců (zejména mladších, subadultních) nebo k uvolnění do toku. Mechanické zásahy do porostů vodních makrofyt zároveň ohroţují i příznivý stav typu evropského stanoviště 3260 – Níţinné aţ horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion. Jak vyplývá z několikaletého monitoringu Teplé Vltavy, prováděném jiţ od roku 2004 kolektivem VÚV (pro aktuální shrnutí viz práci Simon et al. 2010), je intenzita negativního působení uvedeného faktoru určována četností zásahů do společenstev dna, která je v přímé souvislosti zejména s aktuální výškou vodního sloupce, a dále závisí na počtu projíţdějících lodí. Při větším počtu lodí na řece najednou a výšce hladiny jen několik cm nad limit docházelo běţně k situacím, kdy se vedle sebe plavilo několik lodí. Za takových okolnosti se pak lodě nevejdou do místy úzké proudnice, dochází ke střetům a kolizím, přetahování plavidel a je masivně porušován zákaz vstupování do koryta (Simon & Kladivová 2006). Závaţnost působení je částečně dána i typem plavidel – výrazněji se projevuje vliv mechanických zásahů u vícemístných plavidel typu pramic nebo raftů (větší ponor, horší ovladatelnost, četnější najíţdění na mělčiny, případně i uvíznutí a tím vyvolaná nutnost brodění). V pravidlech pro splouvání, schválených v návštěvním řádu NP v posledních letech, byla proto vícemístná plavidla zcela vyloučena ze splouvání. Se vzrůstajícím počtem lodí lineárně narůstá i intenzita negativního působení. Vyšší vodní stav intenzitu mechanického narušování dnových společenstev naopak průkazně sniţuje; průběh této závislosti však není lineární, nýbrţ zde dochází ke skokové změně při výšce hladiny 61 cm, kde byl zjištěn a statisticky prokázán tzv. bod zlomu (blíţe viz Příl. 1). Zachytit a exaktně popsat korelaci negativního působení mechanického narušování dna na předměty ochrany v důsledku intenzity splouvání je velmi problematické. Přímé měření, např. zjišťování úhynu perlorodek při určité intenzitě splouvání (prostřednictvím počítání rozbitých schránek apod.) je prakticky neproveditelné, bez ohledu na to, ţe by to znamenalo nepřípustný rušivý zásah do jejich vývoje. I veškeré další (aspoň teoreticky) představitelné metody sledování reakce ţivočichů na tyto zásahy se vyznačují neúměrnou technickou, finanční i časovou náročností. Pro indikaci vlivu mechanického narušování dna byla proto kolektivem pracovníků VÚV T.G.M. vyvinuta speciální metoda zaměřená na porovnávání počtu zachycených úlomků vodních makrofyt v době splouvání a mimo ni. Jedná se o jedinou metodu, která poskytuje relativně velmi přesná data o narušení ekosystému vodního toku a zásahu do biotopu sledovaných druhů. Princip spočívá v dlouhodobě opakovaném měření počtu odlomených částí stélek specifické vegetace ponořených makrofyt (případně i jejich sumární délky) na standardizovaných sítech umístěných v toku po stanovený časový interval (pro podrobnosti metody viz např. Simon & Kladivová 2005, 2006, další výsledky téţ Simon et al. 2007, Kladivová & Simon 2009, Kladivová et al. 2010). Jako signální společenstva pro monitoring vlivu návštěvnosti na celý ekosystém byla zvolena submerzní vegetace ponořených vodních makrofyt asociace Myriophylletum alterniflori. Výhodou je, ţe toto signální společenstvo je bentické (přisedlé ke dnu, výška porostů za normálních průtoků dosahuje cca 10 cm nad povrch dna) a prostorově se nalézá mezi místy výskytu dalších benticRNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

28


Screening report

kých společenstev, včetně adultních a subadultních jedinců perlorodky říční (těsně nade dnem) a shora působící disturbance (viz obr. 1b-d v Příl. 1). Z hlediska potřeby získání dostatečného mnoţství dat pro statistické vyhodnocení je významný i fakt, ţe jde o perenilání (vytrvalé) společenstvo, které lze sledovat opakovaně a indikovat tak i dlouhodobé působení. Rostlinná společenstva obecně dobře splňují nároky kladené na signální společenstvo pro vyhodnocování vlivu disturbancí: jsou plošně relativně hojně zastoupena, mají stabilní polohu, nejsou citlivá na běţné výkyvy výšky hladiny a lze přímo měřit jejich ničení i celkovou pokryvnost (Riis 2004, Oharce 2007, Suren 2010). Na Teplé Vltavě navíc hraje nesmírně významnou roli i fakt, ţe se sledované submerzní porosty vyskytují přímo v místech opakovaně prokázaného výskytu kolonií perlorodek (viz např. Dort 2009, 2011), coţ potvrzuje zřetelnou korelaci vlivu na submerzní porosty makrofyt s ovlivňováním biotopu perlorodky. Souvislost mezi počtem úlomků zvolené makrofytní vegetace zvýšeným nad hodnoty přirozeného pozadí a počtem lodí projíţdějících za hodinu sledovaným úsekem ilustruje Obr. 2 a také obrázky v Příl. 1).

Obr. 2. Závislost počtu úlomků na počtu lodí bez ohledu na stav vody (převzato z Kladivová & Simon 2009).

2.6.

Možnost kumulace s jinými záměry

V současné době v povodí Teplé Vltavy probíhají nebo se připravují další záměry evidované v informačním systému EIA vedeném podle zákona č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), který spravuje MŢP a CENIA, Česká informační agentura ţivotního prostředí (dále jen IS EIA - http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp). Koncepce jsou obdobným způsobem vedeny RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

29


Screening report

v informačním systému SEA (http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/prehled.php), nespadají sem však územně plánovací dokumentace, které zpracovatel prostřednictvím webových stránek obcí či dotazem na příslušný stavební úřad (Volary). Zpracovateli jsou k datu provádění tohoto posouzení (červenec 2011) známy následující záměry, lokalizované v blízkosti řešeného území: - Autolakovna Urban s.r.o. Lenora (IS EIA kód JHC225); - Penzion - Chlum u Volar (kód JHC230); - Novostavba bioplynové stanice Vlčí Jámy (kód JHC386); - Obnova lávky Černý kříţ přes Studenou Vltavu (kód JHC199); - Revitalizace trati České Budějovice - Volary (kód JHC348) - Revitalizace provozního zařízení Soumarský most (kód OV2036). (Prověřovány byly správní území obcí do vzdálenosti cca 5 km od záměru: Volary, Stoţec – k.ú. České Ţleby a Radvanovice, Lenora – k.ú. Lenora, Vlčí Jámy a Houţná, obec Horní Vltavice – k.ú. Ţlíbky, obec Stráţný – k.ú. Řasnice). Z koncepcí, které by mohly přímo v dané lokalitě spolupůsobit na předměty ochrany EVL či PO Šumava, jsou zásadní tyto dokumenty: - Územní plán města Volary (nový ÚP schválen Zastupitelstvem města Volary konaným dne 27. 6. 2011 a vydán opatřením obecné povahy č.1/2011; zpracovateli jej poskytl MěÚ Volatry – stavební úřad). Na úrovni územního plánu je zvláště důleţitým aspektem likvidace odpadních vod v případě realizace záměrů na určených lokalitách, neboť kvalita vody v Teplé Vltavě a v jejích přítocích je jedním z klíčových parametrů, ovlivňující ţivotaschopnost některých předmětů ochrany (perlorodka).. - Územní plán obce Lenora (území leţí ve výše poloţené části téhoţ povodí, podle zjištěných skutečností nemá k záměru prokazatelný vztah); - Územní plán obce Stoţec – území zasahuje do Vltavské nivy (zejm. místní část Dobrá), nebyly však zjištěny moţné kumulace (resp. nové záměry navrţené v blízkosti Teplé Vltavy); - připravovaný ÚP Horní Vltavice – podle zjištěných skutečností nemá k záměru vztah. Podle dostupných informací má být novou uvaţovanou aktivitou zpřístupnění Soumarského rašeliniště naučnou stezkou. Záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení a není tedy podchycen na IS EIA; zpracovateli překládaného naturového hodnocení je nicméně záměr znám, protoţe pro Správu NPŠ prováděl předběţné vyhodnocení („screening“) z hlediska moţných vlivů na ţivotní prostředí – viz kap. 4.4. Další konkrétní záměry a činnosti, které připadají v úvahu pro kumulaci neţádoucích vlivů na předměty ochrany či integritu dotčených lokalit, nejsou zpracovateli posouzení podrobněji známy

2.7.

Možné přeshraniční vlivy

Nepředpokládají se přeshraniční vlivy, jiţ samotný charakter záměru víceméně umoţňuje jen působení lokální. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

30


Screening report

3. ÚDAJE O LOKALITÁCH 3.1.

Identifikace dotčených lokalit

Jako záměrem dotčené lokality jsou obecně chápány ty EVL a PO, které: - jsou v přímém územním střetu se záměrem (zábor ploch, změny reliéfu, …), - jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy – sloţkové přenosy (voda, ovzduší, hluk) - jsou ovlivněny v souvislosti s prováděním záměru (rušení předmětů ochrany) - jsou ovlivněny v souvislosti s provozem záměru (hluk, vibrace, …) Záměr se podle výše uvedených kritérií přímo dotýká EVL Šumava a PO Šumava (lokalita záměru se nachází přímo v území EVL a PO). Další lokality se v bliţším okolí nevyskytují, nejblíţe záměru leţí EVL Boletice a PO Boletice, obě jsou však vzdálené více neţ 2 km od konce řešeného úseku Vltavy u Pěkné (viz Příl. 2 k Oznámení). Výše popisované výstupy záměru, způsobující víceméně jen lokální vlivy, se v těchto územích uţ nemohou významněji projevit. Jiné lokality soustavy Natura 2000 tak nebudou dotčeny.

3.2.

Popis dotčených lokalit

Území evropsky významné lokality Šumava se nachází v kontinentální biogeografické oblasti, zahrnuje pohoří na jihozápadě ČR při státní hranici s Rakouskem a Německem. Součástí EVL Šumava je NP Šumava, CHKO Šumava a část biosférické rezervace Šumava. Jedná se o největší evropsky významnou lokalitu v ČR, její celková rozloha podle platného nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění novely NV 371/2009 Sb., je 171.866 ha. Dnešní podoba Šumavy je mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činností člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci České republiky. Ve všech typech biotopů se vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin a ţivočichů a samotná stanoviště mají často jedinečnou přírodní hodnotu. Cenné jsou zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, oligotrofní toky, pralesovité porosty horských smrčin, rašelinných lesů i bučin, ale i druhově bohaté louky i další porosty sekundárního bezlesí (www.natura2000.cz). Z pohledu druhové ochrany je pro soustavu Natura 2000 zvláště důleţitá populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), rysa ostrovida (Lynx lynx), vydry říční (Lutra lutra), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a střevlíka Ménetriesova (Carabus menetriesi). Tito ţivočichové jsou společně s rostinnými druhy hořečkem českým (Gentianella bohemica), srpnatkou fermeţovou (Drepanocladus vernicosus) a s devatenácti typy evropsky významných přírodních stanovišť předměty ochrany EVL Šumava.


strana

31


Screening report

Přehled všech předmětů ochrany EVL uvádí Tab. 2, na základě výše uvedených údajů (kap. 2.5) jsou v tabulce zvýrazněny potenciálně dotčené předměty ochrany. Tab. 2. Předměty ochrany EVL CZ0314024 Šumava. Hvězdičkou (*) jsou označeny prioritní stanoviště a prioritní druhy, tučně jsou zvýrazněny potenciálně dotčené předměty ochrany. Kód

Předmět ochrany EVL Šumava

Přírodní stanoviště Oligotrofní aţ mezotrofní stojaté vody níţinného aţ subalpínského stupně konti3130 nentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Přirozené eutrofní vodní nádrţe s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrochari3150 tion Níţinné aţ horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Calli3260 tricho-Batrachion 4030 Evropská suchá vřesoviště Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých 5130 trávnících Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podloţích v horských oblastech (a 6230* v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Moli6410 nion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva níţin a horského aţ alpínského 6430 stupně Extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio6510 Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové luţní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, 91E0* Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

*

*

Rozloha v EVL (ha)

25,4939 16,9546 58,4778 74,1748 5,6924 842,4379 121,6897 361,0092 142,6415 2760,9788 341,6832 1041,436 137,3183 15525,7992 2569,5871 217,9 3252,7008 185,5267 18258,9689

Ţivočichové mihule potoční (Lampetra planeri) netopýr velký (Myotis myotis) perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) rys ostrovid (Lynx lynx) střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) vranka obecná (Cottus gobio) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) vydra říční (Lutra lutra) Rostliny hořeček český (Gentianella bohemica) srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus)


strana

32


Screening report

Posuzovaným záměrem můţe být dotčena i ptačí oblast Šumava. Zahrnuje celé území NP Šumava a část CHKO Šumava, do níţ přesahuje v širším okolí zájmového území cca mezi Lenorou, Kubovou hutí a Milešicemi (masiv Zátoňská hora - Bobík - Boubín). V celé PO je prokázáno celkem 145 hnízdících druhů ptáků, především se jedná o druhy lesních a lučních biotopů. Předmětem ochrany PO jsou populace vybraných devíti ptačích druhů uvedených v Příloze I směrnice 79/409/EHS. Mezi nejvýznamnější šumavské druhy patří lesní kurovití ptáci, zejména tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Jeho populace na Šumavě je dnes jedinou reprodukceschopnou populací v rámci České republiky a představuje zhruba 90% výskytu v ČR. Dále zde ţije velmi početná populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia), vedle Alp největší ve střední Evropě. Významná je i populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Ve smrčinách přirozeného charakteru hnízdí datlík tříprstý (Picoides tridactylus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Zejména zbytky přirozených smíšených porostů jsou místem hnízdního výskytu datla černého (Dryocopus martius). Význačná je i populace chřástala polního (Crex crex), vázaného výskytem na mozaiku antropogenního bezlesí. Všechny tyto druhy představují předměty ochrany (viz Tab. 3 – potenciálně dotčené druhy jsou jsou v tabulce zvýrazněny). Tab. 3. Předměty ochrany PO CZ0311041 Šumava Ptačí druhy, jež jsou předmětem ochrany PO Šumava čáp černý (Ciconia nigra) datel černý (Dryocopus martius) datlík tříprstý (Picoides tridactylus) chřástal polní (Crex crex) jeřábek lesní (Bonasa bonasia) kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) sýc rousný (Aegolius funereus) tetřev hlušec (Tetrao urogallus) tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

3.3.

Početnost v PO 8-10 hnízdících párů 100-150 hnízdících párů 60-90 hnízdících párů 100-150 hnízdících párů 500-700 hnízdících párů 90-120 hnízdících párů 90-140 hnízdících párů 60-80 tokajících samců 40-50 tokajících samců

Zdůvodnění identifikace dotčených předmětů ochrany

Jako záměrem potenciálně dotčené jsou obecně uvaţovány typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na předmětné lokalitě nebo v její blízkosti, resp. v dosahu ovlivnění záměrem (včetně moţného vyrušování apod.). Tyto předměty ochrany jsou v Tab. 2 a 3 vyznačeny tučně a níţe je uveden jejich popis. Ovlivnění ostatních předmětů ochrany bylo vyloučeno vzhledem k charakteru záměru, který se bezprostředně týká toku Teplé Vltavy. Jako záměrem potenciálně dotčené předměty ochrany jsou uvaţovány: – Z předmětů ochrany EVL přírodní stanoviště 3260 (Níţinné aţ horské vodní toky s vegetací

svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion). Tok Teplé Vltavy v úseku řešeného území hostí cenné porosty vodních makrofyt – stolístku střídavolistého (Myriophyllum alternifoli-


strana

33


Screening report

um), lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans), hvězdošů (Callitriche) a zevarů (Sparganium), lokálně také s rdestem alpským (Potamogeton alpinus) a vodními mechorosty, např. prameničkou obecnou (Fontinalis antipyretica). Ovlivnění lze uvaţovat především v souvislosti s mechanickými disturbancemi dna (hrozí moţné změny pokryvnosti aţ lokální vymizení některých citlivějších druhů). – Mihule potoční (Lampetra planeri) se v řešeném úseku Teplé Vltavy vyskytuje dosti hojně,

v početnosti aţ tisíců jedinců (Chvojková et al. 2007). Larvy mihulí (minohy) prodělávají převáţnou část svého vývoje zahrabány v jemném sedimentu, kde se ţiví detritem, řasami a zbytky rostlin. Dospělé mihule pak vyuţívají úseky toků s písčitým aţ štěrkovitým dnem jako místa tření. Druh můţe být teoreticky ovlivněn zejména mechanickými zásahy do sedimentů dna. – Vranka obecná (Cottus gobio) se vyskytuje v toku Teplé Vltavy velmi hojně (rovněţ v řádu ti-

síců jedinců – Chvojková et al. 2007). Tok pro ni představuje svým členitým štěrkopískovým dnem a vysokou kvalitou vody významnou lokalitu v rámci EVL Šumava. Druh je citlivý na znečištění toků, ale rovněţ se ho mohou dotýkat hrubší zásahy do dnových sedimentů apod. Nejrizikovějším faktorem pro vranku obecnou je v tomto ohledu splouvání raftů. – Vydra říční (Lutra lutra) se ve sledovaném území vyskytuje pravidelně, Vltavský luh je jednou

z jejích nejvýznamnějších lokalit v rámci EVL. Niva Vltavy také představuje důleţitou migrační cestu mezi šumavskými toky a rybničními oblastmi jiţních Čech. Záměrem nebudou poškozeny důleţité biotopy tohoto druhu, předpokládá se však vliv rušení (např. odpočinková místa). – Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) můţe být pro svou citlivost při splouvání lodí

dotčena zejména vlivem mechanických zásahů do dna, a to jak přímým poškozováním jedinců, tak i narušováním sedimentu (moţné uvolnění a odplavování uchycených jedinců) či rušením hostitelských ryb (vazba mladých pstruhů potočních na úkryty v porostech vodních makrofyt). Vzhledem k unikátnímu významu lokality pro tento předmět ochrany, a také k nejaktuálnějším údajům o nově potvrzeném výskytu subadultních perlorodek (Dort 2009a, 2011) a jejich extrémní citlivosti je problematika výskytu a ochrany perlorodky v Teplé Vltavě detailně rozebrána v dalším textu (kap. 4.2.). – Z ptačích druhů chráněných v PO Šumava můţe být dotčen především tetřívek obecný

(Tetrao tetrix), koncentrující se hlavně v přilehlém prostoru rašelinišť Vltavského luhu. Primárním prostředím tetřívka je tundra, v niţších zeměpisných šířkách obývá krajiny podobného charakteru – mozaiky lesů s otevřenými prostory (např. vlhké louky, bývalé vojenské střelnice atd.). Pravidelně a v největším počtu se však vyskytuje na stanovištích primárního bezlesí, na Šumavě tedy zejména na rašeliništích (jednou z klíčových lokalit je přitom Mrtvý luh, rozkládající se právě podél řešeného úseku Vltavy). Druh je poměrně citlivý na vyrušování, zejména v době jarního toku, s nímţ navrţený termín splouvání Teplé Vltavy koliduje přinejmenším ve variantách 1-4 (navrţeno splouvání od 15.3. běţného roku).


strana

34


Screening report

Záměrem neovlivněné předměty ochrany: – Z předmětů ochrany EVL Šumava lze vyloučit vlivy na většinu evropsky významných typů pří-

rodních stanovišť a druhy které se nevyskytují přímo v toku či v nejbliţším okolí. – Vzhledem k tomu, ţe záměr nepředpokládá zábory ploch ani jiné přímé zásahy mimo zájmové

území nebo dálkové přenosy znečištění, lze jako potenciálně dotčené předměty ochrany s výjimkou makrofytní vegetace horských toků (3260) vyloučit všechna ostatní stanoviště, tj. veškeré typy lesní, luční a travinné vegetace (včetně společenstev vřesovišť a rašelinišť), vegetaci skalních biotopů. i vegetaci stojatých vod. V blízkosti záměru se sice vyskytují např. porosty stanovišť 3150, 6430, 91D0 či 91E0, nicméně nelze předpokládat ţádné vlivy, které by na ně mohly působit v důsledku záměru. – Střevlík Ménetriesův je vázaný především na nenarušené rašelinné biotopy, kde ţije ve vrstvě

ţivého rašeliníku. Ačkoliv pro tento druh stanovená „zvláštní oblast ochrany“ (SAC, oblast vhodná k výskytu, vymezená na základě odborných kritérií) zahrnuje také značnou část Vltavského luhu, lze vyloučit, ţe by stávající rašelinné biotopy v blízkosti toku byly splouváním ovlivněny (viz výše). Dotčeny nemohou být ani populace netopýra velkého a vrápence malého, zejména proto, ţe se zde nenachází ţádné jejich kolonie. Je rovněţ vyloučeno, aby byl záměrem dotčen rys ostrovid, ačkoliv můţe potenciálně v rámci svých teritorií vyuţívat celé širší okolí; rozsah a kvalita jeho důleţitých biotopů (především lesní porosty) v celém širším okolí záměru však zůstanou beze změn, a proto nelze předpokládat ţádný vliv záměru na tento druh. – Lokality, na nichţ roste hořeček český, se nacházejí nejblíţe cca 12 km od dotčeného území

(Zahrádky u Borových lad); výskyty srpnatky fermeţové pak několik desítek km (údolí Křemelné), přičemţ povaha záměru vylučuje jejich ovlivnění. – Z ptačích druhů chráněných v PO Šumava je také chřástal polní (Crex crex) druhem, jehoţ

populace má v blízkém okolí záměru důleţité části svého biotopu (louky ve Vltavském luhu). Stanoviště chřástalů se však nacházejí dále od toku, a vzhledem k jeho převládající noční aktivitě a časovému rozloţení záměru můţe být tento druh ovlivněn jen minimálně. Jiţ v dřívějším hodnocení (Volf 2010) bylo konstatováno, ţe vliv splouvání na tento druh je nulový nebo zanedbatelný (na stupnici významnosti vlivů = hodnota 0, viz téţ Tab. 1) a v následujícím textu (kap. 4) proto jiţ není podrobněji hodnocen. – S výjimkou chřástala a tetřívka jsou ostatní druhy ptačí oblasti zpravidla biotopově vázány na

větší lesní celky (čáp černý, datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek obecný, sýc rousný, tetřev hlušec). Vzhledem k této vazbě jejich výskyt v zájmovém území Vltavského luhu (snad s výjimkou ojedinělých přeletů za potravou) a jejich ovlivnění nelze předpokládat.

Očekávaná významnost skutečných účinků záměru na výše identifikované ovlivněné předměty ochrany je hodnocena v následujících kapitolách.


strana

35


Screening report

4. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITU NATURA 2000 4.1.

Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení

Souhrn podkladů poskytnutých zadavatelem  záměr „Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné“ – 4 varianty (+ dílčí podvarianty) reţimu splouvání, připravené pracovní skupinou Správy NP a CHKO Šumava (dopis Správy NP a CHKO ze dne 22.4.2011), a dodatečně dopracovaná 5. varianta (dopis Správy NP a CHKO ze dne 19.9.2011). 

Studie vyuţitelnosti splavnění Vltavy (Rybář & Kotoun 2005), studie a hodnocení vlivů splouvání Teplé Vltavy na ekosystémy dna (Simon & Kladivová 2006, Kladivová & Simon 2009, 2010) a na vybrané zvláště chráněné druhy ţivočichů (Chvojková et al. 2007, 2008);



aktuální údaje o stavu a výskytu populace perlorodky říční v řešeném úseku Teplé Vltavy (Dort 2009a, b, 2011)



přepočet vodních stavů na vodočtech Chlum, Lenora a Soumarský most (E. Zelenková, Správa NP a CHKO Šumava – 2008)



Vyhodnocení vztahu mezi vodními stavy ve vodoměrných stanicích ČHMÚ Lenora a Chlum na Teplé Vltavě a stanicí NP Šumava Soumarský most (ČHMÚ březen 2011)

Další podklady 

Záchranný program perlorodky říční v ČR (Absolon & Hruška 1999);



data VÚV T.G.M. ze sledování chemických a fyzikálních parametrů perlorodkových toků (http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=6032&parentId=2267&spec=zivocichove )



Modelování počtu úlomků dle variant splouvání Teplé Vltavy pro proces EIA 2011 (výpočet predikčního modelu výzkumného týmu VÚV T.G.M., zpracovaný pro varianty předloţeného záměru viz Příl. 1)



konzultace s pracovníky VÚV T.G.M. ohledně kvality vody v toku Teplé Vltavy a monitoringu počtů úlomků při určité hladině a počtu splouvajících lodí;



informační systémy EIA / SEA (http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/systemy_EIA).

Pro provedení tohoto hodnocení byly uvedené podklady shledány jako dostatečné.

4.2.

Hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany

Moţnost ovlivnění předmětů ochrany EVL Šumava byla shledána u přírodních stanovišť typu 3260 Níţinné aţ horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion a dále u druhů perlorodka říční, mihule potoční, vranka obecná a vydra říční, z předmětů ochrany PO Šumava byl jako dotčený identifikován tetřívek obecný, případně chřástal polní. Ostatní předměty ochrany nejsou s ohledem na jejich výskyt a charakter záměru dále hodnoceny, neboť se na ně vlivy nepředpokládají. Z moţných vlivů záměru na tyto předměty ochrany jsou uvaţovány především výstupy, popsané v kap. 2.5, tedy znečišťování břehů i vody v toku, hlukové a vizuální rušení, a především mechanické disturbance dna a porostů vodních makrofyt. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

36


Screening report

Vlivy na jednotlivé předměty ochrany jsou dále hodnoceny odděleně podle jednotlivých variant: Stanoviště 3260 Níţinné aţ horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Tok Teplé Vltavy v řešeném úseku hostí velmi cenné porosty vodních makrofyt (zpravidla s převahou Myriophyllum alternifolium, Batrachium fluitans, jejichţ vegetativní orgány jsou odolné vůči účinkům proudící vody), dále s několika zástupci rodů Callitriche a Sparganium, lokálně se vyskytují i silně ohroţený rdest alpský (Potamogeton alpinus), případně vodní mechorosty (Fontinalis antipyretica). Porosty byly při mapování biotopů hodnoceny jako biotop V4A. Potenciální ovlivnění lze uvaţovat především v souvislosti s mechanickými disturbancemi dna (hrozí moţné změny pokryvnosti aţ lokální vymizení některých citlivějších druhů). Výskyt společenstva s dominantním Myriophyllum alternifolium je znám jen z Vltavy od Lenory po České Budějovice (Chytrý et al. 2010). V Teplé Vltavě tedy jde o podtyp tohoto stanoviště, jedinečný v rámci EVL Šumava, ale i z hlediska lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i ve střední Evropě. Posuzovaným záměrem můţe být ovlivněno aţ 100 % výskytu stanoviště přítomného v řešeném úseku toku Teplé Vltavy, coţ představuje zhruba 10% celkové rozlohy výskytu v EVL Šumava (jde přitom o unikátní typ, který zřejmě není ve zbývajícím území EVL zastoupen). Sledováním plavených úlomků bylo prokázáno, ţe splouvání způsobuje poškozování porostů makrofyt v Teplé Vltavě, vlivy se zhoršují s vyšším počtem lodí. Významnost dopadu lze hodnotit na základě následujících základních aspektů: 1) vývoj / trend celkové pokryvnosti porostů v toku (nejjednodušší, přímo měřitelná proměnná, závisející ale na více faktorech; samostatně nemá tento údaj dostatečnou vypovídací hodnotu) 2) míra poškozování společenstev splouváním (kterou vyjadřuje nejlépe mnoţství či délka plavených úlomků makrofyt, resp. úlomků uvolněných do toku nad úroveň přirozeného pozadí) 3) kvalita porostů (měřená druhovou bohatostí, zastoupením / pokryvností jednotlivých druhů) Ad 1) Pokryvnost dotčených porostů stanoviště 3260 v toku Teplé Vltavy a horního toku Vltavy je dlouhodobě sledována výzkumným týmem VÚV (Mgr. O. Simon, Ing. V. Kladivová a kol.). Vyhodnocení údajů VÚV z let 2005-2010 (Kladivová et al. 2010) zatím neprokázalo za dobu sledování jednoznačný statisticky signifikantní trend změn pokryvnosti porostů; dílčí výsledky nicméně ukazují, ţe v letech méně intenzivního splouvání řešeného úseku byla pokryvnost porostů vyšší neţ v letech, v nichţ nebylo splouvání regulováno. Grafy na Obr. 3–5 ilustrují, ţe po letech největšího zatíţení řeky vodáky (2001-2006, kdy se počet lodí za sezónu pohyboval v intervalu cca 9.000-12.500), se pokryvnost porostů stanoviště 3260 ve sledovaných profilech Teplé Vltavy v posledních třech letech (2008-2010 cca 4.500-6.000 lodí za sezónu) zvýšila asi o 12 %. Pokryvnost přitom prudce vzrostla mezi sezónami 2007 a 2008, tj. s mírným zpoţděním za poklesem počtu splouvajících lodí. Rozdíl v pokryvnosti mezi lety 2006/2007 a 2010 je pak uţ cca 18 %. V jednotlivých profilech je trend setrvalý nebo stoupající (Kladivová et al. 2009), coţ vylučuje moţnost signifikantního poklesu pokryvnosti (rostlin v současnosti jistě neubývá). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

37

Screening report


Počet lodí v úseku S. Most - Pěkná (r. 1999 - 2010)

4 884

8 720

2 000

4 408

2006

4 000

6 183

12 295

11 284

2005

9 150

6 000

7 674

8 000

8 520

10 000

9 180

11 590

12 000

12 545

14 000

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2007

2008

2009

2010

Obr. 3. Celkový počet splouvajících lodí v řešeném úseku v letech 2005 – 2010 (Kladivová et al. 2010).

Obr. 4. Celková průměrná pokryvnost v období 2005-2007 (vlevo) a v období niţší návštěvnosti 2008-2010, kdy vedle regulace výšky hladiny byl omezen i počtu lodí (vpravo). Převzato z Kladivová et al. (2010). Pokryvnost makrofyt v posledním období roku

celková průměrná pokryvnost

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok

Obr. 5. Celková pokryvnost porostů vodních makrofyt (průměr z 8 transektů) při mapování na konci vegetační sezóny v letech 2005 – 2010 (Kladivová et al. 2010). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

38


Screening report

Ke kolísání pokryvnosti ovšem dochází i během jednotlivých sezón – v hodnocených transektech dochází během léta k proměnlivému poškozování makrofyt, největší pokryvnosti dosahují porosty zpravidla na konci vegetační sezóny, kdy je intenzita splouvání nízká a dochází jiţ k částečné regeneraci. Při zohlednění dynamiky makrofytní vegetace je pak celkem pochopitelné, ţe výrazný pokles intenzity splouvání se kladně projevuje hlavně v následující sezóně. Při častých změnách reţimu splouvání nicméně nelze jednoduše předpovědět závislost pokryvnosti makrofyt na počtu lodí v daném roce. Při posuzování samotné pokryvnosti je navíc nutno zohlednit skutečnost, ţe se v ní odráţí i další faktory (mj. povodňové události, teplota vody apod. – blíţe viz Kladivová et al. 2010), coţ bez porovnání s dalšími údaji dále znesnadňuje interpretaci tohoto údaje. Ad 2) Pro účely hodnocení významnosti vlivů byla jako klíčový parametr zvolena míra disturbance porostů makrofyt, závisející prakticky zcela na pouhých dvou faktorech: intenzitě splouvání (počtu lodí) a vodním stavu. Závislost počtu vodou nesených úlomků vodních makrofyt na počtu lodí a výšce vodního stavu na Teplé Vltavě popisuje predikční model, připravený kolektivem VÚV speciálně pro posuzování moţných reţimů splouvání (viz Příl. 1). Model je zaloţen na robustní datové sadě získané dlouhodobým monitoringem počtu úlomků nesených proudem řeky za různých výšek vodní hladiny a různého počtu lodí v letech 2004-2010. Z této datové sady byly stanoveny také průměrné pozaďové hodnoty nesených úlomků (Obr. 6). Sběr dat pro model je podrobněji popsán např. v publikacích Simon & Kladivová (2005) či Kladivová & Simon (2009). Jiţ z výše uvedených údajů o nápadně niţší celkové pokryvnosti makrofyt v letech intenzivního splouvání je zřejmé, ţe před zavedením regulovaného reţimu (do roku 2007, resp. 2008) byl vliv na předmět ochrany významně negativní, přičemţ se viditelně projevoval po několik let.*

Obr. 6. Průměrné roční pozaďové hodnoty nesených úlomků makrofytní vegetace v Teplé Vltavě v letech 2005 – 2010 (N = 128, vyznačena směrodatná odchylka - Simon et al., VÚV T.G.M. 2011).

*

Pro ilustraci účinků tohoto vlivu: Simon & Kladivová (2005) popisují v roce 2004 při výšce vodního stavu na Soumarském mostě 51 cm a počtu lodí okolo 200/den situaci, kdy počet unášených úlomků rostlin stoupal přibližně s hodinovým zpožděním za počtem lodí a dosáhl celkové délky 400 cm (přechodně až 700 cm) na jedno síto za 10 minut. Při přepočtu průtoku na množství unášených rostlin lze disturbanci vyjádřit také jako 300–1200 metrů celkové délky stélek za hodinu pro celou řeku! RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

39


Screening report

Regulací počtu lodí nepochybně došlo ke sníţení tohoto vlivu; pokryvnost porostů po regeneraci v roce 2008 skokově vzrostla (Obr. 4 a 5). Od roku 2008 zároveň podstatně mírnějšímu narušování odpovídají i uţší rozptyly pozaďových hodnot (Obr. 6). Přesto podle výsledků monitoringu stále dochází k signifikantně zvýšené disturbanci nad hodnoty přirozeného pozadí (tj. oproti stavu bez splouvajících lodí); za niţších vodních stavů (pod cca 61 cm) je tomu tak uţ při relativně velmi nízkém počtu lodí. Predikční model přitom ukazuje, ţe se zvyšováním počtu lodí prudce vzrůstá i disturbance. Naopak i relativně vysoké počty lodí při výši vodního stavu nad 61 cm zvyšují počet úlomků jiţ jen málo. Vyhodnocování počtu úlomků je nejcitlivějším indikátorem příznivého stavu stanoviště z hlediska jeho ochrany a umoţňuje předcházet opětovnému poklesu pokryvnosti porostů vlivem splouvání (přičemţ nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany). Záměr, pro nějţ lze významný vliv bezpečně vyloučit, musí toto riziko s dostatečnou jistotou eliminovat. Ad 3) Ani na základě dosud shromáţděných údajů či výstupů modelu nelze zcela vyloučit riziko postupného zhoršování kvality porostů vlivem splouvání. Lze uvaţovat jednak moţný ústup některých citlivějších či pomaleji rostoucích druhů z popisovaných společenstev (např. silně ohroţeného rdestu alpského, mechorostu prameničky obecné atd.), případně jejich nahrazování konkurenčními druhy (hvězdoš) či dokonce převládnutí druhů nepůvodních (např. aţ invazní vodní mor kanadský)! V takovém případě by významný vliv nastal i při zachování celkové pokryvnosti či jejím nárůstu (na úkor druhů původních). Vzhledem k různé vazbě pokryvnosti jednotlivých druhů na řadu různých faktorů (teplota vody, povodňové události) je obtíţné z dostupných dat tuto vlastnost dotčených porostů samostatně hodnotit. Lze se však oprávněně domnívat, ţe nanejvýš mírné disturbance porostů (viz předchozí bod) nepřinesou ani významný vliv na druhové sloţení. Z výše uvedeného vyplývá, ţe i vzhledem k unikátnosti popisovaných porostů stanoviště 3260 (Níţinné aţ horské vodní toky…) v Teplé Vltavě je nutno zohlednit princip předběţné opatrnosti a vliv na předmět ochrany hodnotit jako významně negativní vţdy, pokud: a) ovlivnění nelze bezpečně vyloučit (hodnota vlivu = 0; v daném případě lze nulový vliv záměru dosáhnout pouze nepovolením splouvání), anebo b) vliv je sice pozorovatelný, avšak s dostatečnou jistotou nevede ke zhoršování stavu předmětu ochrany (jedná se o vliv prokazatelně jen mírně negativní, hodnota = -1). Této podmínce zpravidla vyhovují vodní stavy na Soumarském mostě > 61 cm, kdy jsou účinky splouvání na dno jiţ značně omezeny, případně při niţším stavu velmi nízké počty lodí. V předchozích expertních hodnoceních byla hranice mírného a významného negativního vlivu splouvání (-2) stanovena právě jako výše vodního stavu 61 cm na Soumarském mostě. Na základě statistického vyhodnocení údajů řešitelského týmu VÚV T.G.M. z let 2004-2010 a z nich odvozeného predikčního modelu (viz Příl. 1) je poprvé moţno odlišit závislost počtu plavených úlomků makrofyt na výšce hladiny od závislosti na vlivu počtu splouvajících lodí. To umoţňuje hledat v rámci posuzování záměru konkrétní modelové situace či reţimy s mírným negativním vlivem i za vodních stavů pod 61 cm.


strana

40


Screening report

Pro úplné pochopení problematiky je však nutno znovu zdůraznit, ţe negativní vliv na porosty vodních makrofyt byl predikčním modelem statisticky prokázán u všech hodnocených variant i jejich dílčích podvariant (dokonce i u srovnávací nulové alternativy, tj. stavu schválenému pro rok 2012 = vliv -1), v ţádném uvaţovaném případě není vliv zcela nulový. Jednotlivé modelované situace (vycházející z parametrů předloţených variant) se ovšem vzájemně značně liší v míře očekávaného dopadu na vodní ekosystém (resp. vypočítaném počtu plavených úlomků). V souladu s předchozími expertními odhady předpovídá model nejniţší vlivy na porosty signálních společenstev při výšce hladiny nad 61 cm, a to i za situací, kdy splouvá relativně velký počet lodí (vzhledem k existující datové sadě nicméně se zvyšujícím se hodinovým počtem postupně klesá výpovědní schopnost modelu, resp. roste rozptyl hodnot a nejistota predikce). V reţimu, kdy splouvání probíhá i při niţších stavech, dochází jiţ k výrazně vyšší disturbanci porostů a následné odezvě v podobě počtu plavených úlomků. Po detailní analýze výstupů modelu se však zpracovatel předkládaného naturového hodnocení přiklání k tomu, ţe existují situace, kdy určitý (omezený) počet lodí i při stavu niţším neţ 61 cm způsobí jen mírný negativní vliv na dotčené stanoviště 3260 a při daném reţimu splouvání s dostatečnou jistotou nedojde (ani v budoucnu) ke sníţení pokryvnosti, vitality či kvality (druhové diverzity) porostů. Po zváţení všech údajů a po četných konzultacích s odborníky na dotčené předměty ochrany (E. Zelenková, O. Volf, O. Simon) povaţuje autor za akceptovatelný pouze takový stav, kdy samotný vliv záměru na ekosystém je prokazatelně niţší nebo nanejvýš srovnatelný s vlivy přírodních procesů v toku. V daném případě pak vychází expertně stanovená hranice významnosti vlivu z poměru modelového počtu plavených úlomků vůči reálně zjištěné pozaďové hodnotě, která odpovídá víceméně přirozenému* uvolňování úlomků z porostů makrofyt. Zjednodušeně řečeno, byla-li monitoringem za období 2004-2010 zjištěna dlouhodobá pozaďová hodnota cca 6,46 úlomků na 1 síto / 10 min (viz Obr. 6), lze za ještě mírný (maximálně přípustný) negativní vliv na stanoviště 3260 povaţovat situace aţ do modelem vypočtené průměrné hodnoty odpovídající překročení přirozeného pozadí max. o 100 %, tj. 12,92 úlomku. Tento poměr je ovšem nutno interpretovat velmi opatrně, s přihlédnutím ke směrodatné odchylce vypočtených hodnot a monitoringem zjištěného rozptylu pozaďových hodnot (pásmo nejistoty). Navýšení počtu úlomků makrofyt lze při niţších vodních stavech s pozaďovými hodnotami srovnávat jen při velmi nízkém hodinovém počtu lodí. Např. u modelem předpokládaného působení 40 lodí/den (tj. 4,44 lodě/hod) vyvolaný vliv překračuje o cca 80 % dlouhodobé průměrné pozadí. Při počtu 7 lodí/hod (63 lodí/den) dochází jiţ k překročení hodnot přirozeného pozadí průměrně o 96,4 % (významnost bezprostředních vlivů splouvání se tedy jiţ téměř vyrovnává přirozeným disturbancím v toku), při 8 lodích/hod jiţ vliv splouvání nad přirozenými disturbancemi převaţuje (na-

*

Ani monitoringem měřená (ranní) pozaďová hodnota není absolutně nezávislá na disturbanci loděmi splouvajícími např. předchozí den. „Víceméně přirozené“ je proto třeba chápat jako „bez prokazatelného přímého působení lidského faktoru“. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

41


Screening report

výšení o 102,5 %). Vypočtený rozptyl očekávaných hodnot (± 1 úlomek) navíc upozorňuje, ţe ze statistického hlediska můţe i při počtu 7 lodí/hod někdy docházet k situacím, jejichţ účinky přirozené pozadí převyšují výrazněji. Jde o spíše nahodilé, ač ne mimořádné vlivy (zejména neznalost či neukázněné chování splouvajících). Vzhledem k regenerační schopnosti porostů stanoviště 3260 však takto občasné vlivy nezpůsobují riziko trvalého poškození předmětu ochrany (coţ neplatí např. pro populaci perlorodky – viz níţe). Záměrně ostrá arbitrární hranice významného vlivu (100 % překročení přirozené situace) se snaţí maximálně zohlednit princip předběţné opatrnosti, na základě dosud shromáţděných znalostí a údajů (zejm. patrné zvyšování pokryvnosti porostů v posledních letech) je ale ve srovnání s dosavadními posudky jiţ značně posunuta směrem k benevolentnějšímu reţimu splouvání. (V analogických situacích lze jako významné chápat i navýšení nějakého indikátoru zatíţení jiţ třeba o 10 či 50 %). Takto stanovené „přípustné“ navýšení je ovšem nutno povaţovat za nepřekročitelné, neboť nad tuto mez se jiţ nejedná o pouhé přičítání mírného či ± rovnocenného lidského vlivu, ale o dominantní antropické působení, překračující aţ násobně přirozené hodnoty, a navíc zesílené nejistotou výpočtu (statistického rozptylu modelovaných hodnot). Při dále rostoucím počtu lodí tak dochází k neúměrnému růstu míry rizika pro předměty ochrany. Při potřebě významný vliv konkrétního záměru či varianty spolehlivě vyloučit (coţ by měl být i hlavní cíl screening reportu) uţ podle expertního názoru zpracovatele nelze nijak zdůvodnit přijatelnost vlivu či rizika, přesahujícího průměrnou intenzitu přirozených disturbancí. Ve variantě 1 lze za akceptovatelnou část navrţeného reţimu povaţovat splouvání při hladině 50-55 cm (limit 40 lodí/den), avšak jen v letním období, kdy lze uvedený počet lodí rozloţit do 9 hodin určených k nástupu splouvání (4,44 lodě/hod). Uţ za hranicí významného negativního vlivu podle uvedených kritérií je však tento reţim při stejné hladině a stejném počtu lodí v jarním období (k nástupu splouvání lze vyuţít jen 5 hodin a hodinový počet lodí tak narůstá na 8, počet úlomků pak přesahuje přirozené pozadí o 102,5 %). Zásadní negativní vliv má však navrţený reţim pro vodní stav 55-61 cm (120 lodí/den), kdy podle modelu dojde k cca 2,35 násobnému (v létě) aţ trojnásobnému (na jaře) překročení pozaďové hodnoty! Při stavu nad 61 cm a „neomezeném“ počtu lodí model předpokládá mírný negativní vliv pouze pro očekávanou střední hodnotu (13,7 lodě/hod). Při maximální uvaţované intenzitě splouvání (47 lodí/hod) sice průměrná hodnota podle modelu nepřevýší dvojnásobek přirozeného pozadí, velký rozptyl vypočtených hodnot (8,55–16,29 úlomku) však jiţ neumoţňuje predikci s potřebnou výpovědní hodnotou a riziko významného vlivu je nepřijatelné. Jako celek má varianta 1 významný negativní vliv (hodnota -2). Varianta 2 umoţňuje neomezené splouvání nad 55 cm a prakticky ve všech situacích představuje neakceptovatelný, významně negativní vliv. Výjimkou je jediný modelový stav, kdy sice počet lodí není regulován, avšak řeku průměrně splouvá jen „střední“ počet lodí (v modelu reprezentování hodnotou 17,7 lodí/hod) a zároveň vodní stav jiţ přesáhne i 61 cm (v dané poloze modelu se nachází change-point). Jako celek má varianta 2 významný negativní vliv (hodnota -2).


strana

42


Screening report

Varianta 3 limituje pro vodní stav 50-61 cm počet lodí na 90/den (10/hod), podle modelu dochází k překročení přirozené hodnoty o cca 115 %. Při stavu nad 61 cm a neomezeném počtu lodí model předpokládá mírný negativní vliv pouze pro očekávanou střední hodnotu (13,7 lodě/hod), při maximální uvaţované intenzitě splouvání však jiţ značný rozptyl vypočtených hodnot (8,55–16,29 úlomku) neumoţňuje predikci s potřebnou výpovědní hodnotou a riziko významného vlivu je tak nepřijatelné. Jako celek má varianta 3 významný negativní vliv (hodnota -2). Ve variantě 4 je při vodním stavu 50-55 cm navrţeno splouvání s limitem 60 lodí/den; při přepočtu na průměrnou hodinovou zátěţ (6,67 lodě/hod) v letním období předpovídá model navýšení počtu úlomků o 6,1 úlomku (coţ je 94,4 % dlouhodobého průměru). Průměrná hodnota je ještě pod úrovní přirozeného pozadí a lze ji povaţovat za teoreticky akceptovatelnou, díky směrodatné odchylce ± 1,03 (zohlednění nejistoty podle principu předběţné opatrnosti) však nelze vyloučit, ţe by v některých případech k překročení pozaďových hodnot mohlo dojít. V praxi by tak bylo nutné ještě dále zmírňovat rizika. V jarním období denní limit 60 lodí znamená zátěţ 12 lodí/hod a vypočtený vliv přesahuje o 127 % hodnoty pozadí. Při počtu 100 lodí/den (navrţeno při vodním stavu 55-61 cm) přesahuje očekávaný vliv pozaďové hodnoty v létě o 121,5 % (a na jaře o 175,8 %). Při stavu nad 61 cm a „neomezeném“ počtu lodí lze stejně jako ve var. 1 předpokládat mírný negativní vliv u modelované střední hodnoty (13,7 lodě/hod), zatímco maximální dosaţená intenzita splouvání (47 lodí/hod) neumoţňuje predikci s potřebnou výpovědní hodnotou a znamená nepřijatelné riziko významného vlivu. Jako celek má varianta 4 významný negativní vliv (hodnota -2). V dílčích podvariantách B a C je vliv splouvání vţdy silnější, neţ v případě základních podvariant A, coţ je dáno umoţněním splouvání vícemístných plavidel. Rafty či pramice jsou na rozdíl od lehkých kanoí či kajaků obtíţněji ovladatelné (zvláště pro začátečnické posádky), coţ zejména za niţších vodních stavů a v podmínkách intenzivně meandrujícího a dosti mělkého toku znamená neúměrné riziko najíţdění na štěrkopískové lavice apod. U těchto plavidel je velice obtíţné zajistit, aby nepůsobily mechanické zásahy do dna i při „střední“ vodě (pod 61 cm je to pak uţ prakticky nemoţné). Důvodem je jednak velký ponor, jednak široký profil lodi, který často neumoţňuje proplout úzkou proudnicí, aniţ by neúměrně rostlo riziko poškození dna a makrofytních společenstev. Varianta 5 navrhuje při hladině 50-61 cm limit 7 registrovaných lodí/hod (max. 63 lodí/den), přičemţ dva hodinové „turnusy“ denně jsou vţdy vyhrazeny jen pro splouvání skupin s průvodcem školeným Správou NPŠ (6+1 loď průvodce). Průvodce má zajistit proplouvání optimální trasy a tím i omezení náhodného mechanického narušování porostů makrofyt. Součástí záměru v této variantě jsou i další opatření, která mají za cíl sniţovat nahodilé vlivy (zejm. zlepšení informovanosti vodáků a vyznačení kritických míst s návodem na jejich šetrné proplutí). Při „neomezeném“ počtu lodí za stavu nad 61 cm jiţ model neumoţňuje predikci s potřebnou výpovědní hodnotou a riziko významného vlivu na stanoviště 3260 by nepřijatelně rostlo (také s ohledem na perlorodku říční – viz dále). Z tohoto důvodu byl v této variantě zaveden i limit při stavu > 61 cm max. 20 lodí/hod. Jako celek má pak varianta 5 na uvedený předmět ochrany pouze mírný negativní vliv (hodnota -1)


strana

43


Screening report

V případě srovnávací „nulové“ varianty není splouvání nad 61 cm omezeno, reţim platný v roce 2011 je limitován při vodním stavu 50-61 cm počtem 63 lodí/den, přičemţ rezervační systém umoţňuje kaţdou hodinu splutí nanejvýš 7 lodím. Pro rok 2012 je splouvání pod 61 cm povoleno splouvání pouze v malých skupinách vedených školeným průvodcem, opět o max. 7 lodích za hodinu (6+1 loď průvodce), přičemţ za den počet lodí nepřesáhne 28. Vliv tohoto reţimu na dotčený typ evropského stanoviště byl v předchozím procesu posuzování vlivů (Volf 2010) vyhodnocen jako mírně negativní při splnění následujících předpokladů: 

Hodinový a denní počet lodí je stanoven tak, aby zásah do ekosystému byl minimální, srovnatelný s pozaďovou hodnotou. Pozn.: z predikčního modelu je zřejmé, ţe za vodního stavu < 61 cm navyšuje vliv průjezdu 7 lodí/hod počet úlomků v toku do míry odpovídající jiţ téměř dvojnásobku přirozeného pozadí; při 8 lodích/hod jiţ antropický vliv převaţuje. 7 lodí je nutno povaţovat za zcela maximální a nepřekročitelný hodinový limit, pokud jde o základní rozlišení mírného a významně negativního vlivu. Vzhledem k očekávanému rozptylu intenzity skutečného působení (± 1 úlomek) je nutné toto „hraniční“ působení dále sniţovat; v dané variantě toho bylo docíleno vyloučením splouvání v určité části dne (polední hodiny) a zejména povinným vedením skupiny vyškoleným průvodcem – viz dále.



Průvodce zajistí proplouvání optimální trasy a omezení vlivu faktoru neukázněného chování vodáků, díky tomu bude potlačeno mechanické narušování dna. Pozn.: lze se oprávněně domnívat, ţe tento aspekt nejvýrazněji napomůţe zmírňovat moţná rizika; při vhodném počtu lodí připadajících na jednoho průvodce lze totiţ jiţ pouhým navedením lodí na nejvhodnější trasu (tj. do proudnice) eliminovat náhodné zásahy do dna a dosáhnout tak snad i niţší disturbance, neţ předpovídá model. Není však jisté, zda lze optimální trasu v plné míře respektovat i při počtu šesti lodí, které by měly průvodce následovat.



Platí zákaz splouvání raftů, které prokazatelně zvyšují významnost vlivů splouvání. Pozn.: hodnocený záměr ve var. 1-4 uvaţuje zařazení aţ 8 vícemístných plavidel / den do rezervačního systému (podvarianty B) či nad jeho rámec (podvarianty C). Je zřejmé, ţe vzhledem k několikanásobně silnějšímu vlivu těchto plavidel nelze jejich splouvání pod 61 cm připustit, mj. proto, ţe by v rámci konkrétního dne či hodiny „vyčerpaly“ přípustný vliv několika dvoumístných lodí.

Podle výstupů predikčního modelu je lze i vliv „nulové“ varianty (reţimu platného pro roky 2011 a 2012) z hlediska vlivu na dotčený typ evropského stanoviště hodnotit jen jako mírně negativní (-1). Při „neomezeném“ splouvání za stavu > 61 cm přetrvává sice riziko občasných silnějších vlivů, avšak díky regenerační schopnosti porostů nehrozí nevratné poškození a významný negativní účinek na stanoviště. Potenciálně ohroţený předmětem ochrany však můţe být perlorodka – viz níţe). Zcela optimální reţim splouvání bez jakéhokoliv průkazného negativního vlivu na stanoviště makrofyt (hodnota vlivu 0) by bylo moţné dosáhnout pouze vyloučením splouvání při stavech pod 61 cm a zároveň omezením počtu lodí i nad tímto stavem. Vliv záměru na stanoviště 3260 je na základě výstupu z predikčního modelu v předloţených variantách 1, 2, 3 a 4 hodnocen jako významně negativní (hodnota -2). Vliv varianty 5 lze na základě uvedených údajů hodnotit jako mírně nepříznivý (hodnota -1). Rovněţ vliv varianty nulové byl vyhodnocen jako jen mírně nepříznivý (hodnota -1). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

44


Screening report

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Perlorodka říční je druhem chladných, čistých a málo úţivných (oligotrofních) vod potoků a menších řek ve vyšších polohách, pramenící na geologickém podloţí s nízkým obsahem vápníku. Jedinci tohoto druhu se ţiví filtrací planktonu a detritu z vody. Reprodukceschopný samec vypouští spermie do toku, samička je při filtraci vody přijímá, čímţ dochází k oplodnění. Z oplozených vajíček se vyvíjejí invazní larvy zvané glochidie, kterých v létě samice vypouští do vody velké mnoţství. Výskyt perlorodky je dále závislý na výskytu pstruha potočního (hlavně mladá vývojová stadia), který je dočasným hostitelem glochidií. V minulosti byl jako hostitelský druh preferován losos atlantský, po vybudování migračních bariér na tocích (např. Vltavská kaskáda, vodní díla na středním a dolním Labi) však losos z Vltavy zcela vymizel a hostitelskou funkci nyní plní výhradně pstruh. Důleţitým faktorem pro výskyt populací perlorodky je mělké štěrkovité dno, hlavně štěrkové lavice a náplavy, na nichţ se uchycují dospělí jedinci. Největší ţivotaschopná populace perlorodky ve střední Evropě (aktuálně cca 20.000 adultních jedinců) se aktuálně vyskytuje v Blanici, kde rovněţ dochází (vedle polopřirozeného odchovu řízeného záchranným programem) k přirozené reprodukci druhu. Zbytková populace perlorodky v EVL Šumava se vyskytuje i ve Zlatém potoce. V ČR kromě Šumavy existují pouze tři další lokality výskytu (Horní Malše, Bystřina a Luţní potok) rovněţ chráněné jako EVL. Výskyt druhu na území ČR shrnuje Obr. 7.

Obr. 7. – Aktuální rozšíření perlorodky říční v ČR. Převzato od AOPK ČR (http://www.biomonitoring.cz).


strana

45


Screening report

Podle expertních odhadů se v Teplé Vltavě mezi profilem Soumarský most a vtokem Volarského potoka dosud roztroušeně vyskytuje nejméně 1.000 jedinců původní populace perlorodek, schopných rozmnoţování (AOPK ČR, Chvojková et al. 2007, 2008). Doba jejich doţívání se v Teplé Vltavě blíţí věku 70 – 80 roků (Dort 2009b). Odhad početnosti populace je postupně zpřesňován, avšak úplnou inventarizaci dosud nebylo moţné provést, neboť monitoringem známých lokalit lze pozorovat prakticky pouze adultní jedince (a i to pouze za optimálních podmínek). Nedostatečně zdokumentovanou část populace však tvoří juvenilní aţ subadultní stadia perlorodek (aţ do věku cca 10-15 let), která ţijí dlouhodobě zahrabána v sedimentu dna. Dorůstající generace pochází jednak z polopřirozeného odchovu (v roce 1998 vysazeno celkem 1180 jedinců s délkou schránky 1 aţ 2 cm), juvenilní stadia pak hlavně z umělé invadace pstruhů glochidiemi (v letech 1999-2003 vstupní invaze cca 830.000 glochidií, do současnosti očekáváno přeţití minimálně několika tisíc jedinců). Část přeţívající adultní populace pochází také ze záchranného přenosu z Křemţského potoka (proveden v roce 1990 v počtu 722 ex.). Při nejnovější inventarizaci v jarních měsících roku 2011 bylo za příznivých podmínek v úseku cca 400 m řeky (z 1370 m do určité míry poznaných a nejperspektivnějších částí z hlediska výskytu perlorodky) nalezeno celkem 228 ks perlorodek (z toho nalezeno jiţ i 14 ks subadultních jedinců vzešlých z polopřirozeného odchovu). Oligotrofní toky jsou na ţiviny velmi chudé, a proto jsou přírodní společenstva osídlující takové prostředí závislá zejména na potravních zdrojích nacházejících se mimo vodní prostředí (zpravidla lesy s kvalitním humusem a extenzivní luční porosty v celém povodí). V úseku Teplé Vltavy od Dobré (ř.km 388) aţ po zaústění Volarského potoka (ř.km 379) se však v současné době nachází zcela ojedinělý vodní biotop, ve kterém můţe docházet k nenarušenému vývojovému cyklu i reprodukci perlorodky říční bez potravní vazby na pozemky v povodí. Díky přítomnosti submerzních porostů vodní vegetace v řešeném úseku a také ve výše poloţených částech toku i přítocích (např. v Řasnici) se zde vyskytuje i velmi kvalitní detrit, jehoţ rozbory ukázaly příznivý obsah vápníku a dobrou úţivnou hodnotu. Tyto poznatky dávají dolnímu úseku Teplé Vltavy mezi všemi středoevropskými lokalitami s perlorodkou říční zcela výjimečné postavení. Výsledky ze srovnávání úţivnosti detritu v Blanici, na Zlatém potoce a v Teplé Vltavě (Dort 2009b) ukazují, ţe poměry pro růst a přeţívání nejmladších stádií perlorodek jsou z celé EVL Šumava nejlepší právě ve Vltavě. Odpovídají tomu i fyzikálně-chemické charakteristiky toku, které jsou pro perlorodku dosud optimálně vhodné a splňují poţadavky záchranného programu perlorodky bez potřeby revitalizačních zásahů v okolí, coţ ilustruje důleţitost Vltavy a potenciál pro úspěšnou přirozenou reprodukci perlorodky říční. Přesto se v kontrolovaném úseku v posledních letech projevuje tendence k zhoršování saprobních poměrů a postupnému zvyšování mineralizace vody (Dort 2009b). Nízká mineralizace, která je v přímé závislosti na obsahu rozpuštěných iontů, je přitom jedním z hlavních kritérií pro výskyt perlorodky říční. Optimální koncentraci rozpuštěných látek v prostředí Teplé Vltavy vyjadřují hodnoty konduktivity (specifické vodivosti) kolem 50 μS/cm, při dalším zvyšování mineralizace a vzrůstu konduktivity nad 60 µS/cm jiţ dochází k narušení biotopu perlorodek (Absolon & Hruška 1999). Důvodem tohoto trendu prostředí je nejspíše kumula-


strana

46


Screening report

tivní působení několika faktorů, např. zimní údrţby (tzv. „solení“) silnic vyšších tříd v povodích perlorodkových toků, případně zvyšující se objem odpadních vod vypouštěných do těchto toků z obcí (O. Simon, pers. comm.). Zvyšování mineralizace a úţivnosti přitom můţe vést mj. ke zrychlování látkové výměny a rychlejšímu růst jedinců, a tím i ke zkrácení průměrného věku (Dort 2009b), případně můţe zvýšený obsah rozpuštěných látek sám o sobě zvyšovat stres prostředí (citliví mohou být zvláště mladí jedinci při delší expozici). Kvalitativní parametry vody v Teplé Vltavě se přitom nachází v některých ukazatelích zvýrazněných v Tab. 4 (viz téţ Simon et al. 2009) jiţ velmi blízko limitů stanovených v záchranném programu perlorodky (Absolon & Hruška 1999). Je třeba zdůraznit, ţe se jedná o průměrné hodnoty (např. zjištěné rozpětí konduktivity kolísá v rozpětí 51–70 S/cm). Tab. 4: Poţadované fyzikální, chemické a biologické charakteristiky biotopu perlorodky říční (podle Absolon & Hruška 1999, AOPK ČR 2007) a jejich srovnání se stávajícím stavem v Teplé Vltavě (data VÚV T.G.M., průměr hodnot z úseku Soumarský most–Volarský p. za období 07/2008–06/2009). sledovaný parametr (jednotky) teplota vody (t, °C) pH (min.) pH (max.) pH (průměrné) konduktivita při 20°C (μS/cm) vápník Ca2+ (mg/l) poměr Mg : Ca celkový fosfor Pcelk. (μg/l) BSK5 (mg/l O2) amonné ionty NH4+ (mg/l) nitráty NO3- (mg/l) chloridy Cl- (mg/l) zákal (j. ZF) saprobní index

optimální hodnoty krátkodobá dle Záchranného programu maxima 0–20 6,0 7,1 6,8 50 (max.60) <8 1: 2,8 aţ 1: 3,2 < 20–35 ≤ 1,5 < 0,1 (voda s vyšším pH a t) < 2,5 < 10

23

stávající stav (průměr hodnot z období 07/2008–06/2009) 8,9

6,9 58,3 ! 3,9 32 ! 0,5 mg/l 6,0 mg/l

0,047 2,3 !

15 0,8

Je nutno zdůraznit, ţe na rozdíl od makrofyt, jejichţ porosty i po občasném mechanickém narušení snadno regenerují, u dlouhověkých perlorodek je jakékoliv poškození schránek fatální. Za nejcitlivější je nutno povaţovat subadultní jedince, kteří se v současnosti jiţ objevují na povrchu dna. Narušováním sedimentu roste riziko moţného uvolnění a odplavování uchycených jedinců, zásahy do porostů vodních makrofyt zintenzivňují i rušení hostitelských ryb a mohou také sniţovat šanci na jejich přirozenou invadaci glochidiemi (vazba mladých pstruhů potočních na úkryty v této vegetaci). Přeţívání a rozmnoţování perlorodek je přitom klíčové pro zajištění stavu z hlediska ochrany druhu a dlouhodobé perspektivy na lokalitě. Právě v kontextu extrémní citlivosti perlorodky jako předmětu ochrany je třeba vedle zajištění dlouhodobě nízké disturbance maximálně zohlednit i potenciální riziko, vyjádřené v predikčním modelu (Příl. 1) pásmem nejistoty čili směrodatnou odchylkou od vypočítané (průměrné) hodnoty počtu úlomků makrofyt. Modelem vypočtená průměrná hodnota je základním ukazatelem dlouhodobého vlivu daného reţimu splouvání. Rozptyl hodnot pak zahrnuje jak příznivější stavy RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

47


Screening report

(např. některé lodi do stanoviště 3260 vůbec nezasáhnou), tak nahodilé hlubší záběry pádlem v porostech makrofyt, ale také zcela neţádoucí excesy (např. dříve dosti běţné hromadné splouvání většího počtu lodí vedle sebe, najíţdění na mělčiny i tím vyvolané brodění vodáků). Takto rozdílné vlivy nelze navzájem „zprůměrovat“. Jde o občasné, ne však ojedinělé, a ze statistického hlediska stále nezanedbatelné působení. (Při statistické hladině p = 0,95 lze směrodatnou odchylku ± 1 chápat tak, ţe v 95 % případů (95 % kvantil) se naměřená hodnota vejde do intervalu ± 1 úlomek od predikované hodnoty). Monitoring makrofytních společenstev za rok 2011 ukázal, ţe tento předpoklad statisticky obecně platí (O. Simon, pers. comm.). Nicméně i v době provádění monitoringu v roce 2011 (probíhal během jedenácti dnů „plné sezóny“ s odpovídajícím vodním stavem) byly zaznamenány situace, indikující rizikový průběh splouvání. Konkrétně docházelo ke kumulování počtu reálně splouvajících lodí oproti registračním systémem předpokládaného víceméně rovnoměrnému rozloţení lodí v průběhu dne. Např. 19.7.2011 byl zaznamenán úhrnný počet 60 lodí / den, z nichţ však 52 projelo monitorovacím profilem (pod ţelezničním mostem) v intervalu pouhých čtyř hodin (od 12:20 do 16:20). Sledování počtu úlomků v tu dobu zaznamenalo také letošní maxima z celé doby monitoringu (mezi 12:50 a 15:20 došlo k nárazovému zvýšení počtu úlomků v toku kolem 20 (max. 42 úlomků) na 1 síto / 10 min. Jedním z moţných vysvětlení teoreticky můţe být nedostatečná kontrola při registraci. Jako pravděpodobnější se však jeví moţnost, ţe osoby registrované v dopoledních hodinách (cca 8:00 – 10:00) po nástupu do lodí splouvání přeruší (např. ještě v prostoru vodáckého tábořiště, kde je mj. moţnost občerstvení), a v další cestě pokračují aţ kolem poledne, souběţně se skupinami zahajujícími v tuto dobu (tomu pak odpovídají hodnoty skutečných průjezdů monitorovacím profilem mezi 12. a 14. hodinou – 17, 14, resp. 10 lodí / hod, které neodpovídají modelovanému reţimu 7 lodí / hod). Je třeba uvést, ţe popsaná situace představuje jednorázové překročení předpokládaných hodnot a v rámci statistického zpracování se vzhledem ke své extrémnosti (leţí mimo 95 % kvantil) neprojeví. Při uvaţování modelového vodního stavu a počtu lodí je ovšem nutno i takové působení (nikoliv hypotetické, ale reálně prokázané a v rámci statistické odchylky stále ještě rizikové) co moţná nejvíce redukovat (viz kap. 5.2). Důleţitým faktorem pro předloţené hodnocení jsou limity statistické průkaznosti modelu. Ty hrají roli v případě původně navrţených situací v reţimu „neomezeného splouvání“ nad určitým vodním stavem. Výpočet očekávaného stavu byl zaloţen hlavně na průměrném hodinovém počtu lodí při daném vodním stavu (13,7 lodí/hod při stavu nad 61 cm, respektive 17,7 lodí/hod nad 55 cm; v tabulce v Příl. 1 označeno jako „STŘED“). Při vodním stavu vyšším neţ 61 cm lze s přihlédnutím k rozptylu výstupních hodnot povaţovat za bezpečně přijatelné (tj. vţdy bez významně negativního vlivu) hodnoty modelované pro 20 lodí/hod! Ovšem jiţ 25 lodí/hod můţe potenciální významný vliv představovat – při malém mnoţství dat a značném rozptylu vstupních hodnot roste směrodatná odchylka (v Příl. 1 označena zkratkou SD), coţ signalizuje příliš veliké riziko, ţe k takovému vlivu můţe dojít). Směrodatná odchylka modelu v tabulce v Příl. 1 se přitom ještě při počtu 20 lodí/hod pohybuje v úzkém rozmezí cca ± 1,29 úlomku; při vyšších počtech pak prud-


strana

48


Screening report

ce roste (25 lodí/hod: 1,66, 30 lodí/hod: 2,17, 40 lodí/hod: 3,13). Vyšší hodnoty (> 40 lodí/hod) se pak jiţ vůbec nedají spolehlivě modelovat (SD od modelované průměrné hodnoty aţ ± 8,8 úlomku). Pro ilustraci moţných extrémních situací v reţimu nijak neomezeného splouvání vyuţito bylo přesto i nejvyššího zaznamenaného hodinového počtu lodí za uvedených šest let monitoringu (47 lodí/hod. při stavu nad 61 cm, resp. 92 lodí/hod. nad 55 cm; v Příl. 1 označeno hodnotou „MAX“) – tyto počty jiţ významný vliv představují prakticky s jistotou. Při hodnocení vlivů v takových podmínkách (zvláště hrozí-li kumulace dalších vlivů) nelze podle principu předběţné opatrnosti připustit ţádný další vliv, který můţe poškodit biotop tak citlivého předmětu ochrany nebo znamená riziko přímého poškozování jedinců druhu. Pro všechny navrţené reţimy splouvání s významným vlivem na stanoviště 3260, resp. s výrazným navýšením disturbancí signálního společenstva vodních makrofyt (var. 1-4) je nutno konstatovat i potenciální významný negativní vliv na perlorodku říční (hodnota -2). Riziko mechanického poškozování jedinců či kolonií je ve variantách 1-4 nepřijatelné zejména s ohledem na větší počet navrţených lodí za vodních stavů 50-61 cm na Soumarském mostu (k poškození můţe dojít i náhodnými zásahy pádel do dna, přetahováním lodí přes mělčiny, poškozováním porostů vodních makrofyt těsně nade dnem, dále dochází k rušení hostitelských stadií pstruha potočního). Potenciální významný vliv můţe mít v těchto variantách i teoreticky neomezený počet lodí, splouvajících při vodním stavu > 61 cm. Varianta 5 navrhuje splouvání při hladině 50-61 cm s limitem 7 max. registrovaných lodí/hod (max. 63 lodí/den). Tento počet podle citovaného modelu způsobuje průměrné (soustavné) navýšení zmíněných disturbancí v úrovni ještě srovnatelné s přirozenými vlivy a je vyhodnocen na základě dosud shromáţděných podkladů jako maximální přijatelný. Pro sníţení rizik jsou v této variantě jiţ zohledněna i opatření na další zmírňování potenciálních občasných neţádoucích vlivů záměru na předmět ochrany: 

Trvalé průvodcování alespoň části skupin lodí (denně 2 skupiny 6+1 loď průvodce). Cílem je opět zajistit omezení náhodného mechanického narušování dna především v místech výskytu perlorodek, zároveň skupiny s průvodcem omezují riziko neţádoucího kumulování většího počtu lodí (spojování skupin registrovaných na různé hodiny zahájení splouvání).



Další opatření omezující nahodilé vlivy – zřízení „vodácké naučné stezky“ a distribuce vodáckého průvodce. Cílem je zlepšení informovanosti vodáků o zajímavostech a kritických místech: chráněná rybí oblast (začátek, konec), doporučení, kudy splouvat (mělčina, odstavený meandr – jeďte vlevo atd.), případně i upozornění na kontrolu dodrţování pravidel a moţné sankce. *



Omezení počtu lodí je navrţeno i za vodního stavu nad 61 cm (max. 20 lodí/hod), čímţ je eliminováno nepřijatelné riziko významného vlivu na perlorodku říční, statisticky hrozící při „neomezeném“ splouvání.

*

Všechna tato opatření byla schválena poradou vedení Správy NP Šumava ze dne 19.9.2011 a zahrnuta jako nedílná součást záměru ve variantě 5, předložené k posouzení. Je nutno brát v úvahu, že tato opatření zřejmě nemohou být součástí návštěvního řádu NP Šumava, který bude vydán opatřením obecné povahy. Dodržování těchto opatření je přitom důležitou podmínkou pro možné vyloučení významného negativního vlivu orgánem ochrany přírody. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

49


Screening report

Nezanedbatelným podkladem pro vyhodnocení var. 5 byly i předběţné výsledky monitoringu společenstev makrofyt v roce 2011. Splouvání při vodním stavu 50-61 cm letos probíhalo v reţimu 63 lodí / den, coţ se blíţí právě návrhu varianty č. 5. Ačkoliv je zřejmé, ţe na základě pozorování z jediné sezóny nelze definitivně prokázat dlouhodobé účinky daného reţimu, podle názoru řešitelů monitoringu (O. Simon, pers. comm.) by letošní data měla postačovat ke zhodnocení mírné zátěţe při středních stavech (tj. 50-61 cm). V tomto reţimu byl v hlavní sezóně 2011 zjištěn průměrný počet cca 11-12 zachycených úlomků na 1 síto / 10 min, coţ je méně, neţ předpovídá model; zároveň je ale nutno zdůraznit, ţe k datu zpracování tohoto screening reportu nebyla vyhodnocena směrodatná odchylka, hodnota přirozeného pozadí, celková pokryvnost porostů a další důleţité parametry celé letošní datové sady. Z uvedených důvodů byl pro var. 5 jako celek vyhodnocen pouze mírný negativní vliv (-1). Monitoring v r. 2011 ale zjistil občasné citelné překračování modelových hodnot (v situacích, kdy došlo ke kumulaci lodí v řešeném úseku toku). Tento fakt potvrzuje nezbytnost dalších opatření, směřovaných k maximálnímu omezení rizik potenciálních významných účinků (viz kap. 5.2). Při hodnocení nulové varianty je nutno vycházet z předpokladu postupného útlumu splouvání (viz Volf 2011), tj. reţim pro rok 2011 není ještě brán jako cílový stav. Tím je původně uvaţovaný reţim pro rok 2012 (při stavu 50-61 cm pouze 28 lodí / den ve 4 skupinách s průvodcem). Vliv v tomto reţimu ani při zohlednění výsledků monitoringu není dlouhodobě významně negativní. Na základě upřesněných údajů a zejména výstupů predikčního modelu však zpracovatel screening reportu i v této variantě konstatuje, ţe hrozí občasné neţádoucí efekty v případě „neomezeného“ splouvání při vyšších stavech > 61 cm (není vyloučeno náhodné mechanické poškození jedinců a tím i populace perlorodky). V tomto reţimu nelze při zohlednění předběţné opatrnosti zcela vyloučit riziko náhodného dosaţení významného vlivu (ač jeho pravděpodobnost není příliš vysoká). Vliv záměru na perlorodku říční v předloţených variantách 1, 2, 3 a 4 je na základě dostupných údajů s vysokou pravděpodobností hodnocen jako významně negativní (hodnota -2). Vliv varianty 5 lze při pouţití stejných kritérií hodnotit jako jen mírně nepříznivý (-1). Vliv varianty nulové byl vyhodnocen jako potenciálně významně nepříznivý (-2), neboť trvá zvýšené riziko (byť jen občasného) poškozování populace při „neomezeném“ splouvání nad 61 cm. Mihule potoční (Lampetra planeri) Teplá Vltava (včetně přítoků) představuje pro mihuli jeden z nejdůleţitějších toků v rámci EVL Šumava (celková početnost v EVL odhadována na statisíce jedinců; v řešeném úseku Teplé Vltavy odhadován v početnosti aţ tisíců jedinců (Chvojková et al. 2007). Larvy mihulí převáţnou část svého vývoje prodělávají zahrabány v jemném sedimentu, kde se ţiví detritem, řasami a zbytky rostlin. Potenciální ovlivnění druhu záměrem lze očekávat hlavně v souvislosti s mechanickými disturbancemi dna v průběhu celého roku (narušování biotopu minoh), vzhledem k navrţené době RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

50


Screening report

povoleného splouvání však nejvýznamnější vlivy hrozí v době tření, kdy dospělci vyuţívají úseky toků s písčitým aţ štěrkovitým dnem jako místa tření. Mihule potoční patří mezi krátkověké druhy, a proto musí ve stabilních populacích kaţdoročně docházet k rozmnoţování. Metodou sledování úlomků makrofyt byl prokázán vliv splouvání na dnová společenstva řeky a potenciálně i na náplavy, které vyuţívá mihule (moţné zásahy pádel, brodění). Je však zřejmé, ţe minohy v náplavech jsou podstatně méně citlivé na mechanické disturbance, neţ porosty makrofyt. Ve studii Chvojková et al. (2007) byl konstatován mírně negativní vliv splouvání v reţimu, který platil před rokem 2009, přičemţ jako zásadní faktor ovlivňující významnost vlivu bylo vyhodnoceno pouţívání raftů. V předchozích expertních posouzeních byla navrţena opatření a limity, jimiţ lze negativní vliv na mihuli zmírnit aţ k hranici prokazatelnosti (tedy bezpečně pod hranici významně negativních vlivů): i.

splouvání při vodním stavu > 45 cm na vodočtu v Lenoře, coţ odpovídá cca (49-)52(55) cm na vodočtu na Soumarském Mostě (viz např. ČHMÚ 2011),

ii.

v období tření mihulí (duben-květen) max. 50 lodí; později max. 500 lodí denně,

iii.

jen kanoe a kajaky, případně max. 10 raftů denně.

Posuzované varianty reţimu splouvání splňují jen podmínky i) a iii): dostatečný vodní stav i nanejvýš nízký počet raftů (max. 8 za den), jejichţ splouvání je cíleno mimo nejcitlivější období (od 1.7. do 31.8.), by měly být splněny i nadále prakticky vţdy. Ve var. 1-4 však dochází k zesílení vlivu splouvání v době tření mihulí (dosud probíhalo jen v květnu s doporučením do 50 lodí denně; nově navrţeno splouvání s různou intenzitou uţ od 15.3.). Ačkoliv citelnější narušování náplavů s minohami lze předpokládat spíše náhodně, při velmi vysoké zátěţi (desítky lodí/hod), můţe právě takovou zátěţ přinést „neomezený“ počet lodí ve var. 2 jiţ při vodním stavu 55 cm! Navíc nelze při masovém splouvání za niţších stavů úplně vyloučit brodění tokem – ve splouvaném úseku toku se nacházejí mělčiny, kde je nutné lodě přetahovat. Právě na jaře, kdy dospělé mihule náplavy opouštějí a dochází k jejich tření, je riziko významného negativního vlivu nesrovnatelně větší a nelze ho eliminovat bez regulace počtu lodí. Splouvání v době tření v kombinaci s neomezeným počtem lodí při stavu 55 cm jiţ znamená významný negativní vliv na tento druh. Reţimy s omezeným počtem lodí při vodním stavu 50-61 cm a situace nad 61 cm lze jiţ povaţovat za jen mírný negativní vliv, neboť k zásahům do náplavů můţe docházet jen ojediněle, coţ populaci minoh v sedimentech nemůţe závaţněji ohrozit. Zcela nejmírnější vliv na mihule však mají var. 5 a nulová varianta, eliminující časné jarní splouvání. Ve variantě 2 je očekáváno podstatně vyšší riziko nepříznivých projevů neţ u ostatních variant, zvláště v situacích, kdy by při stavu 55 cm splouval skutečně „neomezený“ počet lodí v době tření. Vliv var. 2 je hodnocen jako potenciálně významně negativní (-2). Vliv splouvání na mihuli potoční v předloţených variantách 1, 3, 4 a 5 a také ve variantě nulové lze pokládat za mírně nepříznivý (hodnota -1).


strana

51


Screening report

Vranka obecná (Cottus gobio) Stanoviště vranky obecné představují malé vodní toky i řeky s členitým štěrkovým nebo štěrkopískovým substrátem a přítomností kamenů, které slouţí jedincům jako základní úkryt. Obdobím rozmnoţování je většinou duben. Jikry kladou vranky ve snůškách pod kameny, kde o ně poté pečuje samec. Početnost v EVL Šumava je odhadována na vyšší desetitisíce jedinů (Chvojková et al. 2008). Šumavská populace je přitom jednou z nejvýznamnějších na území ČR (Hartvich 2000). V Teplé Vltavě se nejvýznamnější úsek pro výskyt vranky obecné nachází hlavně nad Soumarským mostem (včetně přítoku Řasnice), přesto i v posuzovaném úseku je udáván poměrně hojný výskyt (tisíce jedinců, tj. několik % populace v EVL). Za negativní faktor způsobující ovlivnění vranky je obecně povaţováno splouvání raftů, především v úseku Lenora – Soumarský Most, a zejména v kritickém období březen aţ duben (Chvojková et al. 2007). Citovaná studie shledává významně negativní vliv splouvání v reţimu, který platil před rokem 2009 (neomezené počty lodí jiţ při hladině nad 45 cm). Vlivem jsou obdobně jako u mihule či perlorodky mechanické zásahy do dna, především poškozování vrankou obývaných míst pádly vodáků a dny lodí s větším ponorem (zejména raftů), dále sešlapem při brodění. Ve variantách 1-4 je očekáván oproti stávajícímu stavu také zcela nový vliv vyrušování při rozmnoţování. V předloţených variantách lze uvedené vlivy ve větší míře přepokládat jen při vyšší intenzitě splouvajících lodí za stavů cca pod 61 cm (ve var. 1-4, ve var. 2 jiţ od 55 cm). Významnost rizika negativního vlivu přitom roste v kombinaci se splavněním řešeného úseku řeky pro rafty (podvarianty B a C). Nicméně vzhledem k navrţenému počtu vícemístných plavidel (max. 8 lodí za den a max. 100 za celé období od 1.7. do 31.8. běţného roku) lze celkové působení na vranku povaţovat s dostatečnou pravděpodobností za jen mírně negativní (-1). Velmi mírným vlivem se vyznačuje var. 5, případně stávající stav (nulová varianta), kdy s dostatečnou pravděpodobností nedochází k intenzivnějším zásahům do dna a navíc je eliminováno časné jarní splouvání v době tření. Var. 5 předpokládá za niţšího stavu splouvání pouze ve skupinách o max. počtu 7 lodí / hodinu, zčásti provázených školeným průvodcem, coţ zajistí další minimalizaci rušivého vlivu – proplouvání optimální trasou, minimalizaci neukázněného chování vodáků (brodění apod.). Přesto není vliv nulový, neboť i zde přetrvává (byť nepříliš velké) riziko občasných zásahů do dna (i při větším počtu lodí nad 61 cm, coţ potvrzuje i predikční model vlivu na signální společenstva vodních makrofyt). Vliv záměru na vranku obecnou je ve všech posuzovaných variantách hodnocen jako mírně negativní (hodnota -1), relativně nejmenší ze všech předloţených variant je však u var. 5. Rovněţ vliv srovnávací nulové varianty byl vyhodnocen jako mírně negativní (-1). Vydra říční (Lutra lutra) Celé údolí Vltavy aţ po Lipenskou nádrţ představuje jednu z nejvýznamnějších lokalit druhu v rámci EVL Šumava z hlediska pravidelného výskytu a představuje také důleţitou migrační cestu


strana

52


Screening report

mezi šumavskými toky a rybničními oblastmi jiţních Čech. Negativní ovlivnění vydry říční způsobené splouváním řešeného úseku Teplé Vltavy je způsobeno dlouhodobým rušením v denní době (intenzivnější vliv se předpokládá např. v okolí odpočinkových míst). Záměrem nicméně nebudou nijak trvale poškozeny důleţité biotopy tohoto druhu, a také intenzita vlivu akustického a vizuálního rušení vyder splouváním je poměrně nízká (aktivita vyder je převáţně noční). Rušení jedinců (odpočívajících přes den zpravidla v těsné blízkosti toku) můţe nabývat významu spíše v období rozmnoţování, tj. hlavně v jarních a letních měsících (viz např. Chvojková et al. 2007). Všechny nově předkládané varianty předpokládají regulované splouvání a podstatně niţší intenzitu sníţení vlivu rušení, neţ jaká byla před rokem 2009 (tento reţim měl podle dřívějších expertních posudků – Chvojková 2007, 2008) významný negativní vliv. Vzhledem k tomu, ţe u nově navrţených variant přetrvává rušení ve zmenšené, ale nikoliv zanedbatelné míře, je hodnoceno ovlivnění vyder všemi variantami jako mírně negativní vliv (-1). Vlivu splouvání na vydru říční lze pokládat ve všech předloţených variantách za jen mírně nepříznivý (hodnota -1). Rovněţ vliv srovnávací nulové varianty byl vyhodnocen jako mírně nepříznivý (-1). Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Tetřívek obývá mozaiky listnatých, smíšených i jehličnatých lesů a otevřených prostor - světlin, pasek či mokřin. Významná jsou pro něho rašeliniště, vřesoviště, louky či pastviny s roztroušenými remízky, křovinami a hole při horní hranici lesa. V imisemi postiţených horstvech preferují tetřívci rozvolněné smíšené i monokulturní stromové porosty do výšky 1-4 m. Ve všech typech biotopu je důleţité zamokření a hojnost podrostu, zvláště borůvčí, brusinek, vlochyně, klikvy či jiných bobulovin (Hudec et al. 2005a). V ČR se tetřívek aktuálně vyskytuje převáţně v pohraničních horách. Ţije v polygamii, od poloviny března probíhá tok. Hnízdo bývá umístěno v kotlince na zemi, v porostu bylin nebo křovin a náletu. Vejce jsou snášena od května, náhradní snůšky mohou pokračovat aţ do července. Samice poté pečuje o mláďata sama po dobu několika týdnů. Aktuální stav populace v PO ptačí oblasti Šumava za roky 2010-2011 je odhadován na 4050(60) „párů“ tetřívka obecného (Správa NP a CHKO, AOPK ČR). Z výsledků cca 20 let sčítání na 46 tokaništích na celé Šumavě (i mimo vlastní PO) je patrné silné kolísání počtů: 1991: 158 kohoutů, 1996: 265, 1998: 152, 2000: 116 kohoutů (Bürger et al. 2000), v roce 2005 uţ to bylo jen 81 tokajících kohoutů (Hora et al. 2010). V území samotné PO Šumava došlo mezi roky 1998 a 2007 k úbytku počtu tokajících kohoutů ze 71 na 43, tj. o 40 % (Hora et al. 2010)! Ještě významnější úbytek byl prokázán i v PO Boletice, kde ještě v r. 1996 tokalo 68 kohoutů, v r. 2005 však jiţ jen 13-15 (GeoVision & ČSO 2005). V Červeném seznamu je tetřívek zařazen do kategorie EN – ohroţený druh (Šťastný & Bejček 2003).


strana

53


Screening report

Podle výsledků mapování tokajících kohoutků, které pravidelně provádí Správa NPŠ ve spolupráci s ČSO, má niva Vltavy mezi Soumarským mostem a Novou Pecí klíčovou roli pro populaci tetřívka v celé PO. Rašeliniště Mrtvý luh a přilehlé otevřené prostory luk (zejména v okolí Dobré) jsou z hlediska biotopu jednou z mála lokalit na Šumavě, kde lze dlouhodobě zajistit podmínky pro výskyt tetřívka. V rámci celé ptačí oblasti se jedná o klíčové území výskytu druhu, kde se vyskytuje zhruba čtvrtina populace v celé PO Šumava. V nivě Vltavy v záměrem dotčeném úseku je zaznamenáván kaţdoročně (a to včetně údajů z roku 2011) počet 10 aţ 15 kohoutů a zatímco jinde v rámci PO Šumava dochází k poklesu nebo fluktuacím, zůstávají zde počty tetřívků dlouhodobě stabilní. Právě tato okolnost ovšem významně zvyšuje závaţnost případného ovlivnění zdejší populace (z hlediska kvality a zachování ekologických funkcí nenahraditelná část lokality). Tetřívka obecného můţe ovlivnit především rušení, které můţe být vyvoláno oproti stávajícímu stavu splouváním v časném jaře. Ačkoliv hlavní návštěvnická sezóna splouvání je o prázdninách, navrţené splouvání ve variantách 1-4 jiţ od 15.3. (pátky, soboty, neděle a svátky) zásadním způsobem koliduje s obdobím toku tetřívků. Tetřívek tak můţe být ovlivněn zejména hlukem a přítomností osob v blízkosti jeho biotopu. Rušení v době zimování, toku, hnízdění a vyvádění mláďat sniţuje celkovou kondici ptáků, v jeho důsledku se ptáci stahují do větší vzdálenosti od koryta řeky a zmenšuje se plocha tetřívkem vyuţívaná. Je nutno přitom počítat i s faktem, ţe vodáci nezůstávají pouze v lodích, ale ţe při zastávkách apod. vystupují na břehy (a někdy i v rozporu s pravidly splouvání. Posunem povoleného splouvání do poloviny března by bylo zasaţeno nejen období vyvádění mláďat, ale také konec zimování a rozhodující část období toku, případně hnízdění. Vzhledem k významu jádrového území je jakékoliv rušení nutno povaţovat za významný negativní vliv ve všech variantách, zasahujících do období toku, ostatní případy (varianta 5, případně nulová var.) lze hodnotit jako vliv mírně nepříznivý. Vliv splouvání na tetřívka obecného je v předloţených variantách 1, 2, 3 a 4 s ohledem na rušení v období toku v klíčovém území jeho výskytu z hlediska celé PO vyhodnocen jako významně negativní (-2). Ve variantě 5 je díky zachování stávajícího časového reţimu dostatečně zmírněno riziko nepříznivých rušivých projevů. Vliv var. 5 je hodnocen jako mírně nepříznivý (hodnota -1). Rovněţ vliv varianty nulové byl vyhodnocen jako mírně nepříznivý (hodnota -1).

4.3.

Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Termín celistvost EVL a PO je chápán jako udrţení kvality lokality z hlediska naplňování je-

jích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Podle dostupných poznatků (mj. po porovnání záměru


strana

54

Screening report


s výstupy predikčního modelu) je zřejmé, ţe v reţimu variant 1-4 nelze vyloučit významně negativní vlivy splouvání na následující předměty ochrany EVL: stanoviště 3260 (Níţinné aţ horské vodní toky), s velkou pravděpodobností lze očekávat také významný vliv na příznivý stav populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Ve var. 2 kromě toho hrozí významný negativní vliv i na příznivý stav populace mihule potoční (Lampetra planeri). Ve variantách 1-4 je dále konstatován významný negativní vliv i pro tetřívka obecného (Tetrao tetrix) jako předmět ochrany PO Šumava. Na základě uvedených zjištění je ve variantách 1, 2, 3 a 4 konstatován významný negativní vliv záměru i na celistvost EVL Šumava a PO Šumava. V reţimu varianty 5 lze s nejvyšší pravděpodobností vyloučit významný negativní vliv na všechny předměty ochrany EVL i PO Šumava a tím i na celistvost obou dotčených lokalit. V nulové variantě je konstatováno moţné významné ovlivnění perlorodky říční a hrozí tak i potenciální významný negativní vliv na celistvost EVL Šumava (viz Tab. 5). Tab. 5. – Souhrn významnosti očekávaných vlivů na dotčené lokality Natura 2000 a předměty jejich ochrany. Varianta 1

Varianta 2

Varianta 3

Varianta 4

Varianta 5

Varianta „nulová“

stanoviště 3260

-2

-2

-2

-2

-1

-1

perlorodka říční

-2

-2

-2

-2

-1

-2 *

mihule potoční

-1

-2

-1

-1

-1

-1

vranka obecná

-1

-1

-1

-1

-1

-1

vydra říční

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-2 ANO (EVL i PO)

-2 ANO (EVL i PO)

-2 ANO (EVL i PO)

-2 ANO (EVL i PO)

-1

-1 ANO (EVL)

vliv záměru

tetřívek obecný významný vliv na celistvost

NE

* Předloţený screening report se v tomto bodě liší od předchozího hodnocení (Volf 2010), které konstatovalo pouze mírný negativní vliv dané varianty. Jedná se o potenciální dosaţení významného vlivu v reţimu neomezeného splouvání, pravděpodobnost takového působení zřejmě není vysoká, ale ani zcela zanedbatelná.

Srovnání předloţených variant Varianta 1 má významný negativní vliv na 2 předměty ochrany EVL Šumava a 1 předmět ochrany PO Šumava, a tedy i významný vliv na celistvost EVL a PO. Varianta 2 má významný negativní vliv na 3 předměty ochrany EVL Šumava a 1 předmět ochrany PO Šumava, a tedy i významný vliv na celistvost EVL a PO. Celkové působení lze označit za nejhorší (nejvíce nepříznivé) z hlediska dotčených lokalit. Varianta 3 má významný negativní vliv na 2 předměty ochrany EVL Šumava a 1 předmět ochrany PO Šumava, a tedy i významný vliv na celistvost EVL a PO. Varianta 4 má významný negativní vliv na 2 předměty ochrany EVL Šumava a 1 předmět ochrany PO Šumava, a tedy i významný vliv na celistvost EVL a PO. Varianta 5 nemá významný negativní vliv na ţádný předmět ochrany, a tedy ani na celistvost EVL či PO Šumava. Ze všech předloţených variant je její působení nejméně nepříznivé (a


strana

55


Screening report

s ohledem na znění § 45i ZOPK jediné přijatelné). Vzhledem k přetrvávajícímu mírně negativnímu působení na řadu předmětů ochrany ji lze však doporučit pouze za předpokladu, ţe v ní budou zapracována veškerá doporučení a realizována opatření stanovená v kap. 5.2. Tato opatření by měla být mj. podkladem k případnému vydání výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů podle § 56 ZOPK, nemohou však beze zbytku eliminovat veškeré negativní důsledky záměru. U nulové varianty nelze vyloučit významný vliv neomezeného splouvání za stavu > 61 cm na EVL. Naopak reţim splouvání za stavu 50-61 cm pro rok 2012 (28 lodí/den) by byl nejšetrnější pro všechny předměty ochrany; vzhledem k navrţené platnosti záměru od sezóny 2012 však zřejmě tento reţim nebude dodrţen, přestoţe byl schválen jako výsledek předchozího procesu EIA.

4.4.

Hodnocení možných kumulativních vlivů

Splouvání Teplé Vltavy je nesporně jedním z negativních faktorů dlouhodobě ovlivňujících stav celého ekosystému řeky, nikoliv však jediným. Přítomná přírodní stanoviště a populace druhů jsou pod stálým tlakem řady dalších vlivů, které v kumulaci se splouváním činí celý ekosystém velmi zranitelným (ať jiţ se jedná o vlivy nových záměrů či působení stávajících faktorů). Za jednoznačně nejcitlivější sloţku ekosystému je v tomto ohledu nutno povaţovat populaci perlorodky říční. Stávající působení dalších faktorů Přes vysokou kvalitu vody v teplé Vltavě je celý ekosystém dlouhodobě zatěţován znečištěním přítoků, z nichţ nejvýznamněji se na zhoršení kvality vody podílí Volarský potok. Dlouhodobě není znám vliv bývalého průmyslového závodu v Lenoře (sklárna) a případné ekologické zátěţe této lokality na kvalitu vody. V poslední době rovněţ přibývá indicií, ţe negativní účinky (minimálně sezónní) na biotop perlorodky mohou mít také opakovaně prokázané výkyvy kvality vody v toku Teplé Vltavy a zejména jeho přítocích (zvýšená konduktivita a obsah chloridů jako důsledek zimní údrţby komunikací, zejména I/4 a I/39 – vlastní data GeoVision a VÚV – O. Simon, pers. comm.). V důsledku výstavby přehradní nádrţe Lipno, nepříznivých důsledků úprav přítoků Teplé Vltavy v minulosti, a také některých aspektů rybářského hospodaření je v současnosti pozměněno přirozené rybí společenstvo v toku Teplé Vltavy, zejména struktura populace pstruha obecného, včetně omezení autoreprodukčních schopností druhu (Slavík 2009). Přirozená invadace pstruhů glochidiemi perlorodky je tak pravděpodobně omezena, coţ je dáno i nízkou hustotou výskytu perlorodky v toku. Částečné zlepšení by mohla přinést revitalizace přítoků (Jedlového a případně i Ţlebského potoka), která byla opakovaně doporučována (např. Hruška Dort 2009, Volf 2010), avšak dosud k ní nedošlo. Na třech dílčích lokalitách s dlouhodobě známým výskytem kolonií perlorodky je v současnosti vyhlášena chráněná rybí oblast, omezující výkon rybářského práva v evírech Vltava 33 P a Vltava 33 MP – celoroční zákaz vstupu do vody (viz příslušná rozhodnutí S NPaCHKO Šumava ze dne 10.6.1996). Vzhledem k nedostatečným znalostem o moţném výskytu na dalších místech není vyloučeno, ţe můţe dojít k poškozování jedinců při pohybu rybářů v dosud nechráněných úsecích. Existuje i riziko ovlivnění perlorodek úmyslným sběrem či neúmyslným ničením (nevhodně zvolenou metodikou výzkumu její populace, které roste s větší medializací problematiky. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

56


Screening report

Další posuzované záměry v okolí Z hlediska moţných kumulací vlivů s dalšími záměry ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. byly v širším území uvaţovány následující zpracovateli známé záměry, zveřejněné na IS EIA: -

Autolakovna Urban s.r.o. Lenora (IS EIA, kód JHC225);

-

Penzion - Chlum u Volar (IS EIA, kód JHC230);

-

Novostavba bioplynové stanice Vlčí Jámy (IS EIA, kód JHC386);

U jmenovaných záměrů byl orgánem ochrany přírody vyloučen vliv na lokality soustavy Natura 2000 a kumulaci nelze předpokládat. -

Obnova lávky Černý kříţ přes Studenou Vltavu (IS EIA, JHC199);

-

Revitalizace trati České Budějovice - Volary (IS EIA, kód JHC348).

Oba záměry byly hodnoceny z hlediska vlivů na lokality Natura 2000 podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny (Chvojková 2006, Bílek 2007). Z obou hodnocení vyplývá, ţe záměry nezpůsobí významné negativní dopady na předměty ochrany evropsky významné lokality a ptačí oblasti Šumava ani nenaruší integritu uvedených lokalit soustavy Natura 2000 (v případě obnovy lávky Černý kříţ platí toto hodnocení pro předloţenou variantu II). Oba citované záměry mohou mít pouze dočasný a zanedbatelný vliv v době provádění, za zmínku však stojí moţnost kumulace rušivých vlivů na tetřívka obecného (např. dočasné působení stavebních úprav ţelezniční trati + rušení při splouvání ve var. 1-4). Kumulaci lze vyloučit jen při dodrţení zmírňujících opatření dříve hodnocených záměrů a současném výběru varianty posuzovaného splouvání Teplé Vltavy, která nezasahuje do toku tetřívků (var. 5, případně reţim platný pro rok 2012). -

Revitalizace provozního zařízení Soumarský most (IS EIA, kód OV2036)

Záměr předpokládá zrušení všech stávajících stavebních objektů (původně areál zpracování rašeliny těţené na Soumarském rašeliništi) a výstavbu 14 nových apartmánových objektů na samostatných pozemcích. Investiční záměr předpokládá celoroční provoz areálu se souhrnnou ubytovací kapacitou 124 lůţek, s čímţ koresponduje také plánovaná kapacita navrhované čistírny odpadních vod (ČOV s kapacitou pro 100 EO). V příslušném naturovém hodnocení (Bílek 2009b) byl konstatován mírný vliv na lokality soustavy Natura 2000, nicméně jeho kumulaci s účinky splouvání lze spatřovat např. v moţných změnách kvality vody v Teplé Vltavě a jejich případném dopadu na viabilitu populace perlorodky říční (i kdyţ nejspíše jen v havarijních situacích). Záměr podléhá podle závěru zjišťovacího řízení dalšímu hodnocení. Případné významné kumulaci lze předcházet jen zajištěním dostatečné kvality biotopu perlorodky říční (optimální řešení likvidace odpadních vod, nezvyšující zatíţení biotopu v ţádném parametru klíčovém z hlediska poţadavků záchranného programu perlorodky) a současně minimalizací vlivu splouvání. -

Naučná stezka Soumarské rašeliniště (nezahrnuto v IS EIA)

Nově uvaţovanou aktivitou je naučná stezka Soumarské rašeliniště. Investorem a provozovatelem stezky má být Správa NP a CHKO Šumava. Podle provedeného „screeningu“ z hlediska moţných vlivů na ţivotní prostředí (Bílek 2009a) nehrozí ani v tomto případě významné ovlivnění předmětů ochrany EVL či PO Šumava. Podmínkou pro vyloučení moţné kumulace dopadů ve spojení s posuzovaným záměrem je dodrţení předpokládaných podmínek provozování naučné stezky (omezení vstupu mimo letní sezónu, zejména v období toku tetřívků) a výběr varianty splouvání nezasahující do období tetřívků (var. 5, případně nulová varianta).


strana

57


Screening report

Uvaţované (potenciálně spolupůsobící) koncepce -

Územní plán města Volary (ÚP schválen Zastupitelstvem města Volary konaným dne 27. 6. 2011 a vydán opatřením obecné povahy č. 1/2011; poskytl MěÚ Volary – stavební úřad).

Na úrovni územního plánu je důleţitým aspektem likvidace odpadních vod v případě realizace záměrů na určených lokalitách, neboť kvalita vody v Teplé Vltavě a v jejích přítocích je jedním z klíčových parametrů, ovlivňující ţivotaschopnost předmětů ochrany (perlorodka). V těsné blízkosti řešeného záměru se nachází např. lokalita výše zmíněného záměru „Revitalizace provozního zařízení Soumarský most“, označená v ÚP Volary jako OV1 (určené vyuţití: občanská vybavenost, s ohledem na výše uvedené zde lze předpokládat apartmánové bydlení), z dalších návrhů mohou spolupůsobit např. lokality SO101, B98, BI2, B4; zaústění odpadních z nich je moţné očekávat do Jedlového potoka, který přitéká do Teplé Vltavy v místech výskytu populace perlorodky říční. Většina návrhových lokalit, u nichţ se předpokládá zaústění OV splaškovou kanalizací do centrální čistírny a následně do Volarského potoka, jiţ bezprostředně neovlivní stávající výskyt druhu. Případné kumulaci lze předcházet jen zajištěním řešení odpadních vod, které neovlivní kvalitu biotopu perlorodky říční a současně minimalizací vlivu splouvání. - Územní plán obce Lenora (území leţí ve výše poloţené části téhoţ povodí, podle zjištěných skutečností nemá k záměru prokazatelný vztah); - Územní plán obce Stoţec – území zasahuje do Vltavské nivy (zejm. místní část Dobrá), nebyly však zjištěny moţné kumulace (resp. nové záměry navrţené v blízkosti Teplé Vltavy); - Připravovaný ÚP Horní Vltavice – podle dosud známých údajů bude ve vztahu k dotčeným předmětům ochrany EVL jedním z hlavních aspektů této koncepce (v rámci vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území) řešení likvidace odpadních vod. Je nutno uvaţovat kumulace zejména v otázce očekávaného nárůstu objemu odpadních vod, coţ je enormně důleţité pro zachování kvality vody v toku a tím i pro udrţení perspektivy populace perlorodky říční. Hodnocený záměr splouvání Teplé Vltavy má ve variantách 1-4 významně negativní vliv sám o sobě, tento vliv je kumulací s dalšími vlivy ještě dále zhoršován. Jako jediná předloţená varianta bez významného negativního vlivu byla vyhodnocena varianta 5. Díky preventivním opatřením zahrnutým v navrţeném reţimu této „kompromisní“ varianty (v návštěvním řádu bude stanoven maximální hodinový limit počtu lodí, omezení hromadění lodí v toku zavedením splouvání některých skupin jen s průvodcem, limitování dosud „neomezeného“ počtu lodí) bude působení záměru zmírněno dostatečně hluboko pod hranici významného vlivu. Na základě těchto předpokladů lze důvodně očekávat, ţe působení záměru nebude kumulativními vlivy zhoršeno aţ na úroveň významných negativních účinků. Na základě dostupných informací hodnotitel konstatuje, ţe významné kumulativní negativní dopady záměru „Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné“ (tzn. i ve spojení s dalšími vlivy, záměry a koncepcemi) lze ze všech navrhovaných reţimů s dostatečnou pravděpodobností vyloučit pouze v případě výběru varianty 5. Pro dosaţení maximální jistoty a v zájmu dalšího zlepšování stavu předmětů ochrany (zvláště podmínek výskytu perlorodky říční) je nicméně velmi vhodné přijetí dalších opatření, která jsou navrţena nad rámec návštěvního řádu a předloţené podoby záměru. Veškerá opatření jsou uvedena v kap. 5.2. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

58


Screening report

5. ZÁVĚRY 5.1.

Závěr hodnocení

Záměr „Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné“ má v předloţených variantách 1-4 (včetně podvariant A, B, C) významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany EVL Šumava – perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a stanoviště 3260 Níţinné aţ horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion; ve variantě 2 (podvarianty 2A, 2B) má záměr navíc významný negativní vliv i na stav předmětu ochrany mihule potoční (Lampetra planeri). Záměr má ve všech těchto variantách významný negativní vliv i na celistvost EVL Šumava. Kromě toho jsou v jednotlivých variantách hodnoceny mírné negativní vlivy i na některé další předměty ochrany EVL Šumava – mihuli potoční (Lampetra planeri), vranku obecnou (Cottus gobio) či vydru říční (Lutra lutra). Záměr dále ve variantách 1-4 má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany ptačí oblasti Šumava – tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a tedy i významný negativní vliv na celistvost této lokality.

Záměr „Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné“ v předloţené variantě 5 nemá významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany evropsky významné lokality Šumava ani ptačí oblasti Šumava. Záměr zároveň v této variantě nemá významný negativní vliv na celistvost EVL a PO Šumava. I v této variantě je však průkazně potvrzen nenulový dopad splouvání na vodní ekosystém, který je na základě dalších údajů moţno interpretovat jako mírný negativní vliv na předměty ochrany EVL Šumava – stanoviště 3260 (Níţinné aţ horské vodní toky…), perlorodku říční (Margaritifera margaritifera), mihuli potoční (Lampetra planeri), vranku obecnou (Cottus gobio), vydru říční (Lutra lutra), a dále na předmět ochrany PO Šumava – tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Jako srovnávací („nulová“) alternativa záměru byl zvaţován i stav schválený v současně platném návštěvním řádu NP Šumava pro sezóny 2011 a 2012 (vycházející ze závěrů procesu EIA a naturového hodnocení, uskutečněného v loňském roce – viz Volf 2010). Po vyhodnocení takto uvaţované „nulové“ varianty na základě nejaktuálnějších podkladů (monitoringu uskutečněného v sezóně 2011 a predikčního modelu – viz Příl. 1) lze konstatovat následující: v této variantě nehrozí významné negativní ovlivňování porostů vodních makrofyt (stanoviště 3260), avšak nelze bezpečně vyloučit občasné poškozování populace perlorodky říční (a tím ani významný vliv na tento předmět ochrany). Toto zvýšené riziko se týká výhradně situací při stavu nad 61 cm, umoţňujících neomezené splouvání. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

59


Screening report

Zcela bez negativního vlivu na lokality soustavy Natura 2000 (hodnota vlivu = 0) by byla pouze zcela hypotetická „supernulová“ varianta (tedy nepřijetí ţádného záměru, který by v dalších letech umoţňoval vyhrazení předmětného úseku toku ke splouvání).

5.2.

Doporučovaná opatření k eliminaci či zmírňování vlivů

Pro čtyři původně předloţené varianty (var. 1-4) byl vyhodnocen významný negativní vliv na lokality Natura 2000 ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Takový záměr není dle odst. 9 a 10 § 45i zákona moţno schválit (resp. lze pouze v určených případech). Proto bylo nutno záměr upravit tak, aby zcela prokazatelně nedocházelo k nadměrnému poškozování dotčených předmětů ochrany a celistvosti lokalit. Na základě původně doporučených preventivních opatření k eliminaci významného vlivu byla Správou NP a CHKO Šumava připravena varianta 5, jejíţ základní podoba umoţňuje stanovit očekávaný vliv záměru s dostatečnou pravděpodobností jiţ pod hranicí významnosti. Tím není dotčena povinnost dalšího všemoţného zmírňování neţádoucích účinků, coţ je mj. dáno potřebou nepřipustit významné kumulativní účinky a v neposlední řadě vyplývá i ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů podle „národní“ legislativy. I zde však přetrvává mírný (málo významný) negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000. Dodrţování zmírňujících opatření tak můţe být důleţité i pro získání případné výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ţivočichů podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. Udělení výjimek by v kaţdém případě mělo být podmíněno respektováním maximální opatrnosti, zejména s ohledem na unikátnost (z celostátního i celoevropského hlediska) výskytu kriticky ohroţené perlorodky říční, ale i na výskyt dalších druhů. Níţe doporučená opatření maximálně zohledňují poţadavky záchranného programu perlorodky i novějších studií, které se stavem vltavské populace perlorodky zabývají (Absolon & Hruška 1999, Hruška 2001, Dort 2009b). Ve variantě 5, která by měla být následně schválena jako součást návštěvního řádu, jsou uţ zapracovány tyto zásadní poţadavky pro vyloučení významného vlivu: 

Vedle maximálního denního počtu je především stanoven hodinový limit splouvajících lodí, který je v současnosti hlavním kritériem, podle něhoţ lze modelovat vlivy na říční ekosystém (viz Příl. 1). Toto omezení (max. 7 lodí / hod při stavech 50-61 cm) bude závaznou součástí návštěvního řádu a bez dalšího hodnocení nelze připustit změny tohoto systému. Je zřejmé, ţe při eventuelní změně posuzovaného reţimu (např. směrem k navýšení limitů v určitých hodinách dne na úkor jiných částí dne, kdy např. hodinový limit není naplňován) by přechodně docházelo k vlivům větším, neţ které předloţený predikční model umoţňuje povaţovat za málo významné. Při intenzitě splouvání nad tento limit (jiţ při počtu 8 lodí/hod) prokazatelně převaţuje negativní vliv splouvání nad vlivy přirozených procesů v toku; vyšší počet i jen v některých hodinách je nutno povaţovat za významný negativní vliv na předmět ochrany (vzhledem k absenci jiných údajů či studií nelze tento vliv spolehlivě vyloučit). Zároveň je nutno dbát na skutečné dodrţování nástupní doby, aby v toku nedocházelo ke kumulaci plavidel (viz níţe).


strana

60


Screening report



Při akceptování var. 5 a dvou hodin denně vyhrazených pro splouvání s průvodcem (9.0010.00 a 13.00-14.00) doporučuje zpracovatel posunout první termín splouvání s průvodcem aţ na 10.00-11.00, tedy upravit navrţené termíny tak, aby se skupiny lodí střídaly podle schématu 7-7-(6+P)-7-7-(6+P)-7-7-7 (2 x bez průvodce - 1 x s průvodcem - 2 x bez průvodce - 1 x s průvodcem - 3 x bez průvodce). Rovnoměrnější zařazení průvodcovaných skupin by mělo přispět k plynulému rozloţení zátěţe (předpoklad, ţe skupina s průvodcem nebude „čekat“ na další lodě a i v případě náhodného setkání s další skupinou zajistí průvodce dodrţení optimální trasy a nepoškození cenných společenstev). Cílem je co nejvíce redukovat potenciálně rizikové situace, kdy i při splouvání neprůvodcovaných skupin dochází ke kumulaci lodí v toku, hlavně v poledních hodinách (moţný důsledek „občerstvování“ ranních skupin). Tato skutečnost byla monitoringem potvrzena i v roce 2011, přičemţ zřetelně koreluje s prudkým navýšením počtu plavených úlomků vodních makrofyt. Ideálním řešením by bylo průvodcování všech skupin (případně aspoň střídavé splouvání skupin průvodcovaných × bez průvodce po hodině); podle vyjádření Správy NP a CHKO Šumava je však (z technických a provozně ekonomických důvodů) prakticky nemoţné takový reţim realizovat. Je tedy nutné alespoň maximálně vyuţít očekávaný regulační přínos průvodců a nepřipustit splouvání většího počtu lodí bez průvodce za sebou (max. dvě skupiny po sobě). Výjimkou jsou odpolední hodiny (14.00-17.00), kdy se s ohledem na obvyklou dobu splouvání uţ nepředpokládá další zdrţování vodáků na trase.



Nadále monitorovat účinky splouvání na porosty vodních makrofyt a na celý ekosystém (včetně vyhodnocení rozdílu mezi vlivem neprůvodcovaných lodí a skupin s průvodcem, efektu „vodácké naučné stezky“, distribuce vodáckého průvodce apod.). Teprve na základě pokračujícího monitoringu lze verifikovat předpoklady predikčního modelu a ověřit účinnost výše uvedených opatření navrţených pro eliminaci nahodilých vlivů (např. hromadění lodí).



Dále je nutno pokračovat v inventarizaci populace perlorodky říční v Teplé Vltavě a sledovat její rozšíření (včetně subadultních jedinců nově se etablujících v povrchové vrstvě náplavů).



V souladu s cíli záchranného programu pro perlorodku říční je ţádoucí výhledově uvaţovat o rozšíření CHRO na celý posuzovaný úsek rybářských revírů Vltava 33 P a Vltava 33 MP, kde jsou podmínky pro výskyt perlorodky perspektivní (zejména podaří-li se v následujících letech prokázat výskyt mladých perlorodek i mimo dosud známé lokality).



Na základě odborných studií (Hruška 2003, Dort 2009) je nutno i nad rámec návštěvního řádu poţadovat řešení následujících opatření pro podporu populace a posílení přirozené reprodukce perlorodek v Teplé Vltavě: - zahájit projekt revitalizace přítoků vhodných pro podporu populací pstruhů potočních a perlorodky říční (Jedlový potok);



-

zahájit projekt na zlepšení čištění odpadních vod vypouštěných do Volarského potoka;

-

zahájit umělou invadaci pstruhů autochtonní populací perlorodek a jejich vypouštění do úseku Teplé Vltavy Soumarský Most – Dobrá (předpokládá posouzení, projektování a následnou realizaci odchovného a reprodukčního prvku).

Z pozice orgánu ochrany přírody by měla Správa NP a CHKO Šumava rovněţ sledovat a důsledně vyhodnocovat další potenciální příspěvky ke kumulaci vlivů na příznivý stav biotopu perlorodek (např. funkčnost a dodrţování provozního řádu stávajících čistíren odpadních vod, případně poţadavky na nové ČOV plánované v rámci rozvoje obcí v dotčeném povodí, vliv zimní údrţby („solení“) silnic v povodí atd.


strana

61


Screening report

6. LITERATURA A PODKLADY Pouţitá literatura ABSOLON K. & HRUŠKA J. (1999): Záchranný program druhu perlorodka říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) v České republice. – AOPK ČR, Praha, 15 s. ANONYMUS (2004): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000. Metodická příručka k ustanovením článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS. – Planeta 1/2004, MŢP, Praha. AOPK ČR (2007): Obecné charakteristiky předmětů ochrany v rizikových chráněných územích a návrhy hodnot indikačních parametrů a managementových opatření. Skupina: korýši a měkkýši AOPK ČR (2009): Stanovisko AOPK ČR z 26.2.2009 „Ochrana perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na Teplé Vltavě“ BERAN L. (2002): Vodní měkkýši České Republiky - rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohroţení a ochrana, červený seznam. – Sborn. přírodověd. klubu, Uher. Hradiště, Suppl. 10, 258 pp. BÍLEK O. (2007): Revitalizace ţelezniční trati České Budějovice – Volary. Posouzení významnosti vlivů záměru na lokality soustavy NATURA 2000. – GeoVision Plzeň. IS EIA, kód JHC348. BÍLEK O. (2009a): Naučná stezka Soumarské rašeliniště. Screeningový dotazník. – GeoVision Plzeň, depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. BÍLEK O. (2009b): Revitalizace provozního zařízení Soumarský most. Hodnocení významnosti vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti („naturové hodnocení“). GeoVision Plzeň. – IS EIA, kód OV2036. BÖHM M. (2008): Výsledky průzkumu adultní populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera /L./) ve vybraném úseku Vltavy a Teplé Vltavy ř. km 370,45 –390,00. depon. in AOPK ČR. BÜRGER P., ČERVENÝ J. & BUFKA L. (2000): Vývoj početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix) na Šumavě. In: Málková P. [ed.] Sborník příspěvků z mezinár. konf. „Tetřevovití (Tetraonidae) na přelomu tisíciletí“, Č. Budějovice 2000, pp. 82-89. – LF ČZU, Praha. ČHMÚ (2011): Vyhodnocení vztahu mezi vodními stavy ve vodoměrných stanicích ČHMÚ Lenora a Chlum na Teplé Vltavě a stanicí NP Šumava Soumarský most. – depon. in Správa NP a CHKO Šumava. DIVIŠ A. et al. (2009): Splouvání Teplé Vltavy – vyhodnocení sezóny 2009. – depon. in Správa NP Šumava. DIVIŠ A. et al. (2010): Splouvání Teplé Vltavy – základní data v r. 2010. – depon. in Správa NP Šumava. DORT B. (2009a): Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera L.) v horním toku Teplé Vltavy. – Ms., depon. in Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. DORT B. (2009b): Závěrečná zpráva ze srovnávání úţivnosti detritu metodou bioindikace pomocí juvenilních stádií perlorodky říční v řece Blanici, Zlatém potoce a Teplé Vltavě (rok 2009). – Ms., depon. in Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. DORT B. (2011): Inventarizace početnosti perlorodky v Teplé Vltavě - průběţná zpráva. – Ms., depon. in Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. GEOVISION & ČSO (2005): Ptačí oblast Boletice. Výsledky sčítání ptačích druhů v letech 2001-2005. – Ms., depon. in MŢP, Praha. HRUŠKA J. & VOLF O. (2003): 20 let výzkumu a aktivní ochrany perlorodky říční v ČR. I. a II. část. – Ochrana přírody 58 č. 6: 168 – 171, Ochrana přírody 58 č. 7: 197 – 200. HRUŠKA J. (1995): Program Margaritifera. – Záchrana genofondu oligotrofních vod v ČR metodou aktivní ochrany biotopu a populace perlorodky říční - výsledná zpráva za období 1993-1994. Ms., depon. in AOPK, Praha, 108 s. HRUŠKA J. (2000): Strategy of the Czech Action Plan for oligotrophic drainage area with the occurrence of the freshwater pearl mussel and possibilites of cross-border cooperation. – In: Die Flussperlmuschel in Europa: Bestandssituation und Schutzmassnahmen Ergebnisse des Kongresses vom 16.-18.10.2000 in Hof. Wassereirtschaftsamt Hof.: 201–203. HRUŠKA J. (2007): Záchrana perlorodky říční v Národním parku Šumava (in litt.) HRUŠKA J. (2008): Poznámky ke zprávě „Výsledky průzkumu adultní populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.) ve vybraném úseku Vltavy a Teplé Vltavy ř. km 370,45 –390,00“ HUDEC K., ŠŤASTNÝ K. et al. (2005): Fauna ČR. Ptáci – Aves 2/I, 2/II, Academia, Praha. CHVOJKOVÁ E. (2006): Obnova lávky Černý kříţ přes Studenou Vltavu. Posouzení významnosti vlivů záměru na lokality soustavy NATURA 2000. – IS EIA, kód (JHC199), Správa NP a CHKO Šumava.


strana

62


Screening report

CHVOJKOVÁ E., DUŠEK J. & VOLF O. (2008): Doplnění hodnocení vlivů splouvání Teplé Vltavy na vybrané zvláště chráněné ţivočichy na základě výstupů jednání z ledna a února 2008. CHVOJKOVÁ E., VOLF O. & DUŠEK J. (2007): Splouvání Teplé Vltavy - hodnocení vlivů na vybrané zvláště chráněné ţivočichy. – Depon. in. Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. & LUSTYK P. [eds](2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – AOPK ČR, Praha. KLADIVOVÁ V. & SIMON O. (2009): Monitoring společenstva makrofyt Teplé Vltavy ohroţeného splouváním. – depon. in VÚV T.G.M. a NP Šumava. KLADIVOVÁ V., SIMON O. & MACIAK M. (2010): Monitoring společenstva makrofyt Teplé Vltavy ohroţeného splouváním a vybraných chemických a fyzikálních parametrů. – VÚV T.G.M. a NP Šumava, depon. in. Správa NPaCHKO Šumava, Vimperk. MŢP (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů. – Věstník MŢP, roč. XVII, částka 11: 1–23 (listopad 2007). RYBÁŘ M. & KOTOUN M. (2005): Studie vyuţitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava. – KP projekt, Č. Budějovice. Depon in. Správa NP Šumava, Vimperk. SIMON O. & KLADIVOVÁ V. (2005): Studie vlivu splouvání v I. zóně Březina a Vltavský luh - 2004. – depon in. VUV T.G.M., Praha. SIMON O. & KLADIVOVÁ V. (2006): Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy. – depon in. Správa NP Šumava, Vimperk, 28 s. SIMON O., KLADIVOVÁ V., SVOBODOVÁ J., HRUŠKA J., VEJMELKOVÁ J. & BÍLÝ M. (2007): Ochrana oligotrofních povodí s perspektivními lokalitami výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR. – In: Příroda 25: 11-27. SLAVÍK O. (2009): Zjištění stavu přirozené reprodukce ryb v oblasti Vltavského luhu. – VÚV T.G.M., Praha. depon in. Správa NP Šumava. ŠKAPEC L. a kol. 1992: Červená kniha ohroţených a vzácných druhů rostlin a ţivočichů. - 3 Bezobratlí, Príroda, Bratislava, 160 s. ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. (2003): Červený seznam ptáků České republiky. – Příroda, Praha, 22: 95–120. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 2001-03. Aventinum Praha. VOLF O. (2010): Splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most - most u Pěkné. Hodnocení vlivů podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. – IS EIA, kód JHC477. ZELENKOVÁ E. (2008): Přepočet vodních stavů. – Správa NP Šumava

Internet – informační server Natura 2000 (http://www.natura2000.cz) – stránka záchranných programů ohroţených druhů (http://www.zachranneprogramy.cz) – www.biomonitoring.cz – monitoring a hodnocení stavu z hlediska ochrany evropsky významných typů přírodních stanovišť z přílohy I a druhů z příloh II, IV a V Směrnice o stanovištích – oficiální stránka Správy národního parku Šumava (http://www.npsumava.cz)

Právní předpisy – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů, ve znění pozdějších předpisů – nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů – nařízení vlády č. 681/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Šumava – Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků, včetně příloh – Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, včetně příloh – Rozhodnutí Správy NP Šumava č.j. 51Vi/1098/96 ze dne 10.6.1996 o omezení výkonu rybářského práva na části rybářského revíru Vltava 33 P (celoroční zákaz vstupu do vody). – Prohlášení Správy NP Šumava č.j. 51Vi/1097/96 ze dne 10.6.1996 části rybářského revíru Vltava 33 MP za chráněnou rybí oblast a rozhodnutí o omezení výkonu rybářského práva na části rybářského revíru. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

63


Screening report

7. PŘÍLOHY Příloha 1. Modelování počtu úlomků dle variant splouvání Teplé Vltavy pro proces EIA 2011 (Mgr. Ondřej Simon, Mgr. Matúš Maciak M.Sc., Ing. Věra Kladivová; červenec-srpen 2011). Příloha 2. Přehledná mapa širšího okolí záměru (měřítko 1 : 50 000).


strana

64

ŘÍZENÉ SPLOUVÁNÍ TEPLÉ VLTAVY V ÚSEKU SOUMARSKÝ MOST MOST U PĚKNÉ

Recommend Documents