Tabulka 2:
Demokratizace vysokoškols,kého _o vzdělání v ČSSR a rozdělení posluchacu podle studijních oborů v mezinárodním srovnání
Počet vysokos'koldků na 100 000
I
Země
MARIE HULÁKOVÁ
Belgie
Sociologický ústav ČSAV, Praha
Francie
rozvoj a možnost využít vědy ve výrobě obrátily ~zorn?s! ke kvalifikaci a vzdělání. Vyčíslování ekono. k' vy'hodnosti rozšířené 'reprodukce mlC e dl . . pracovní síly a odborné ~va~1fikace v~ ~ k dalšímu posílení praktické a techn:cke orientace vysokých škol. K:?V~y, rus~ průmyslové výroby, její tec?mck~ uro~e, ekonomické rentability a ve~:ck~ch o?Jevů se začaly přibližovat křivkám rust;t počtu vysokoškolsky vzdělaných odborníků
1
Čes
uj ak se na tomto procesu podílelo koslovensko v prvních poválečný~h letech, ukazuje mezinárodní srovnání (V1Z tabulka 1). C V prvních poválečných letec? b~lo. eskoslovensko v počtu vysokoskolaku na v hl ed o počtu Tabul k a 1: P re
Země
I
I *)
I
Rok
Belgie
1950
Francie
1950
Kanada
100000 obyvatel na druhém místě ~e ~v~ tě, za Spojenými státy severoamenckym~. Avšak platilo to pouze pro t?to ?bd~bl. V CSR se projevil na vysokych ~kolach , al způsobeny' tím, že se zapisovaly nav , ' h l do • íky předválečné ktere nemo y roC111 " • 'h ., studovat a zároveň šest valecn~c rocmků prot~že byly v českých zemích p? cel ' dobu okupace vysoké školy uzavreny. ou vysokodě .", h letech, kdy počty . • .• 1' h V poz eJS1C školáků v ostatních prumyslove vyspe yc ich dále stoupaly, v Československu zemlC ..•• , t počet vysokoškoláků klesal. Nejnížší s av zaznamenal školní rok 1950/51, kdy ~~lo na vysokých školách pouze, 3~ 8~~ radných studentů.š To znamena, ze. jích na 100 000 obyvatel připadalo P?uze 316. Kdybychom vzali tato fakta za zaklad, pak
vysokos'koldků
I
I
na 100 000 obyvatel
Vysokoškoláků
550
I
Na 100000 obyvatel
20178
234
138000 (university)
329 (university)
1949
69022
498
~védsko
1950
16906
241
~výcarsko
1950
16501
356
USA
1950
2175000 (odhad)
V. Británie (Anglie, Wales, Skotsko)
1949
103081
210
Bulharsko
1948
35000 (odhad)
493 (odhad)
ČSSR
1947
63073
519
Maďarsko
1949
23703
258
Polsko
1949
96762
396
SSSR
1949
775000 (odhad)
390 (odhad*)
I
Faits et chiffres UNESCO, Parts 1952, str. 27-29.
P Rousseau Dějiny budoucnosti, Praha 1:7) ~~~7, 2~r. 214. 'StMistická ,;očenka republiky Ceskosloven e 1
celkem
1434 (odhad)
I
I
~védsko
~výcarsko USA Velká Británie Bulharsko
ČSSR MaďarSko
Polsko SSSR
ťacces
1964
I
I
tl
polovině 60.
Vysokoškoláků celkem
68513
1964
Kanada Vědeckotechnický
I
Rok
obyvatel
455 III
1963
199 174
1964
61222
1964
30488
1964
4950173
1964
172539
1965
100102
1964
141646
1965
51002
1965
251 864
1964
5 196000
I
let
Na 100000 obyvatel 805 940 1016 794 528 2533 392 1235 1 Oll 510 802
2259*) Statistical Year-book 1965, str. 254, 260, 261, 263-265; Données statistiques comparatives a l'enseignement Supérieur en Europe, MINEUROP/3b, str. 15 a =t . 8
• Prameny:
sur
bychom nebyli na druhém místě, ale na osmém.
uzpůsobí tak, aby mohli všichni dosahovat i nejvyššího vzdělání podle schopností. Tlak na demokratizaci školství vykonávají nejen rostoucí potřeby specialistů pro nejrůznější obory, ale i občané. Jednak se domáhají kvalifikace, která by zajistila všem přiměřené uplatnění v životě, jednak pociťují potřebu vzdělání tím více, čím méně je uspokojuje jejich současná společenská a lidská situace. To platí zejména pro mladou generaci. Z těchto důvodů, bez ohledu na dosavadní tradice školství v jednotlivych zemích, se prosazuje myšlenka jednotné školy na celém světě.3 Vídeňská konference ministrů školství evropských členských států UNESCO v listopadu 1967 došla k závěru, že symptomem této skutečnosti je i fakt, že se ve školských systémech odstraňují tzv. slepé uličky, které znemožňovalyžákům přechod z jednoho stupně nebo typu školy na
K vyraznému růstu počtu vysokoškol_ ských studentů došlo v Ceskoslovensku opět až v šedesátých letech (viz tabulka 2). V polovině šedesátých let jsme se dostali v počtu vysokoškoláků v poměru k počtu obyvatelstva na 5. místo _ za Spojené státy severoamerické, Sovětský svaz, Bulharsko a Kanadu. Přitom je však třeba vidět, že i v ostatních zemích vzrů staly počty vysokoškoláků několikanásob_ ně. V Belgii téměř 3,5krát, ve Francii 3,25krát, ve Švédsku 3,6krát. Rozšiřování vysokoškolského vzdělání ve smyslu sociálním i kulturním vede ke změnám celých školských systémů. N ejbezprostředněji se dotýká školství střed ního, a to ve dvojím směru: demokran, zuje je, neboť dosavadní sociální základna studentů středních škol se rozšiřuje; prostřednictvím středních škol se šíří vzdě jiný.! lanost a kulturnost daleko rychleji, než SOučasné školské problémy, které vy_ tomu bylo kdykoli dříve, protože umožňu vstaly naléhavě s vědeckotechnickým rozje velkému počtu lidí, aby se pomocí povojem a racionalizací řízení, se ohlašovaly znání a kultivace individualizovali. Tyto demokratizační proudy však mohou do už daleko dříve. Byly patrné v období mezi dvěma válkami a zvláště ve třicátých všech důsledků probíhat jen tehdy, jestliletech tohoto století, Tehdy se počal klást že se školství organizačně i obsahově daleko větší důraz na vzdělání praktické
3 O. Pavlik, Problémy školského vzdelavania vo svette sÚéasnej vedeckej a technickej revolúcie
VYd. VúP v Bratislave 1966, str. 12-13. V. PaříZek; Pedagogické prOblémy vzdělávacích soustav, Praha 1967, str. 61-62.
• Accšs a l'enseignement supérieur du point de VUe de ťorigine sociale, économique et cuttureHe des étudiants, UNESCO 1967, MINEUROP/4, str. 6.
nik i v Ceskoslovensku. Jestliže se napriklad ve školním roce 1934/35 přihlašovalo na university 3 296 absolventů středních škol, snížil se je~ich počet v roce 1937/38 na 2 644. Naproti tomu stoupl ve stejných letech počet nově přijatých studentů na technikách z 1 415 na 2 348. 11 Srovnání s prvním poválečným řádným semestrem na vysokých školách v Ceskoslovensku přináší další tabulka.
a technické. 5 Stoupal zaJem o studium na vysokých školách technického směru a o studium přírodních věd na rozdíl od oborů humanitních. Jako příklad můžeme uvést počet absolventů vysokých škol humanitních a technických v Kanadě a poměr posluchačů těchto oborů ve Francii a v předválečném Ceskoslovensku. V Kanadě absolvovalo vysoké školy v roce 1936 celkem 6 699 posluchačů. Studium humaTabulka 3: Rozdělení vysokoškolských posluchačů nitních oborů ukončilo 3 175, studium v ČSR podle studijních oborů v letech 1937{38 aplikovaných věd a inženýrství 564 a stua 1945{46 dium věd přírodních 320 vysokoškoláků. Obory Naproti tomu v roce 1945 z 6928 absolVysokoventů připadalo na obory humanitní 2 949, školáků huma- \ pří:-od?- \ tech· Rok nické celkem vedm na vědy aplikované a inženýrství 757 a nitní na vědy přírodní 422 absolventů." Počet 3157 absolventů vysokých škol se v Kanadě 837 2696 17387 1937{38 od roku 1936 zvýšil jen nepatrně o 3 %' ---Ačkoliv proporce mezi jednotlivými obo10575* 2894 6901 ry nedoznaly výraznějších změn, je patrný \ 1945{46 \ 47365 mírný vzestup počtu absolventů aplikova• statistický zpravodaj 1946, č. 6, str. 205. ných oborů a přírodních věd, zatímco počet studujících obory humanitní poklesl. Celkový počet posluchačů vysokých škol podobnou tendenci vykazuje vývoj povzrostl v Ceskoslovensku o 166 %' Absočtu studentů podle studijních oborů ve lutně i relativně se zvýšil počet studujících Francii. V roce 1936 tam studovalo na přírodovědní a technické obory: z 22,8 % universitách 73 852 posluchačů, z toho v roce 1937/38 na 28,4 Ofo v roce 1945/46. 17221 obory humanitní a II 329 přírodní Stejně jako ve Francii, i v Ceskoslovensku vědy.? Ve školách obdobných našim techpři poklesu relativního podílu studentů nickým vysokým školám studovalo v roce humanitních oboru v globálním počtu vy1936 322 posluchačů hutnictví a 734 stusokoškoláků stouply absolutní počty podovalo inženýrství. 8 V roce 1945 bylo na sluchačů na humanitních oborech. universitách ve Francii zapsáno 97 007 Po druhé světové válce - zvláště provysokoškoláků: z toho na humanitních oborech 21547 a na přírodovědních to, že nástup fašismu a jeho podpora byly považovány za výsledek evropské i svě 28403.9 Hutnictví studovalo v roce 1945 0 tové krize kultury a humanismu - se 354 posluchačů a inženýrství 1136.1 vedly obsáhlé diskuse o prioritě humaPočet vysokoškolských posluchačů ve nitního vzdělání oproti technickému. Francii se zvýšil mezi rokem 1936 a roU nás přerostly v úporné spory mezi pří kem 1945 o 25 155, tj. o 31,2 "l« přičemž vrženci a odpůrci jednotné školy v letech se absolutně i relativně zvýšil počet stu1945-1948. S konečnou platností nebyly dentů přírodních věd (z 11 329, tj. 15,3 % vyřešeny, a ani vyřešeny být nemohou. v roce 1936 na 18403, tj. 18,8 % v roce Stejné otázky, o nichž se diskutovalo ten1945). U humanitních oborů počet poslukrát, se vracejí nejen v souvislosti s dechačů v relativních číslech klesl z 23,4 Ofo mokratizací školství, ale i v obecnější pona 22,1 0/O, i když prakticky se o více než době jako dějinné dilema civilizace a kulo čtyři tisíce zvýšil. tury. Dokonce se zdá, že čím dále pokročí Ve třicátých letech se měnil poměr věda a její využití ve výrobě, tím naléhapočtu studentů nově přijímaných na univější budou tyto otázky. versitách a technikách ve prospěch tech-
I
5 K tomu směřovaly i některé reformy, jako navříklad ve Francií (1937) a v Německu (1936 a 1938). R. K. Bent - H. H. ro-onenbers. Principles ot Secondary Education, 3. vyd., New York
1955, str. 421n. připadal na další obory jako ekono6 Zbytek
I
míka, právo, teologie, umění apod. (Podle: The Canada v ear-boote 1947, str. 292, 293). 7 Annuaíre statistique 1951, paris 1952, str. 61. 'Tamtéž, str. 66. 9 Tamtéž, str 61. 10 TamtéŽ, str. 66. tl Statistický zpravodaj 1946, č, 1, str. 4.
Pří
hledání odpovědí hraje školství výroli - jednak proto, že je lze v:do~e formovat a jeho prostřednictvím P~SO~lt ~a lidi ve věku, kdy jsou maximalne !m~tupní vnějšímu vlivu, a jednak pro~o, ze s~olstVí je oblastí, která je neu~tal: v mimořádně aktuální interakci se v~eml ostatními oblastmi. Tak tomu bylo vždy, ale v dřívějších společnostech to nebylo t~k závažné a naléhavé jako dnes. ~~ol~kym systémem prolínají problémy sociální, ekonomické, vědecké technické ry~y, polivtického systému, jeh~ moderni~ za cm (což znamená demokratizační) nebo retardační tendence, aspekty pedagogickop~yc~oloogick~ ~ o~ulturní. Čím rychlejší je :,yvoJ" tím větší Je tlak na přizpůsobování skolskeho , li bv systému. Avšak školsky' sysťem, ma- 1. ýt na úrovni soudobého vědeckotechmckeho rozvoje, ekonomického růstu a kulturní~o 'r:okroku, musí být sice systén::~ otevrenym, schopným a ochotným pnJl;nat nejrůznější podněty, ale zároveň systeme~ stabilizovaným a kontinuitním, Obsa}1uJe ve, své náplni i organizaci PTVk~ vseo?ecne, celosvětové a všelidské. Je-li vsak orientován jen na ně, může se ducho:vně odcizit svému prostředí, může ztracet schopnost komunikace s ostatními oblastmi . společenského života • Proto Je V'" ~lvotm, podmínkou organického působení s~ols~eho systému odpovídající humanistický a ~~turní obsah. Právě v něm se n~Jzr:telneJl projevuje vlastní školská tra~lce, 1 zvlá~tno~ti národního vývoje, politického myslem a kulturní zázemí spol v_ nosti v nejširším smyslu. ec z~amn?u
*
*
*
Pro. ško~ký, systém, jeho organizaci, rozvoj a statm podporu je významné že se ,,!e ,vš~ch zemích konstituoval j'a:IDo z:,!as~l sfera národního hospodářství terciarrn . v~e~tor. Roste tím rychleji, čím ~chleJsl Jev.rozvoj vědy a techniky a čím d~le pokročila racionalizace řízení ekonon:lky a státu. U nás představoval terciárm s:ktor v roce 1965 téměř třetinu nár<:dm~o ho~p~~~řství. Avšak v průmyslo ve nejvyspělejších zemích bylo už v roce re~J~c,:<~~a, z B: Levčfk, Vliv
vědeckotechnické
r . meny v obsahu práce a struktury p a sili], Sociologický časopis 1965/2 str 188 9, tab. 1. a 2. ' • a 18covm o
:: Tamtéž, str. 188, tab. 1.
Vue A~;ěs, a .l'.enseign.ement supérieur du point de des étudla~7i'~~~c~~e, économ!que et cultureUe 15 Stejný pr'oblém ře'U' MIN~"y:ROP/4~ 1.967,. str. 28. k
f
on erence
s a v zarr 1962 1 Me=árodní v Moskvě, svota-
vědeckých pracovníků
1962 proc~!o zahrnující terciární sektor daleko VYSSl: v USA to b 10 58 o~ Velké. Británii (1963) 49 %, ~ NSR (~96~e 40 %, ve Francii (1962) 40 %. V svazu pracovalo v nevýrobní sféře 34 o~ oby;atelstva. 12 U nás má do roku 1978 vzrust oterciární sektor o necelá 2 o~ o (z 32,7 Yo v roce 1965 na 344 0 / /0 V roce v. plánovaným' přírůstk 1970) P ti . . ro 1 naSlm Je, terciárního sektoru ke. ~n.~ame a USA daleko vyšší. Ve Velké Británii má stoupnout jeho podíl v roce 19~0 ga 50 % a v USA v roce 1972 na 64 /0. Přesto se Československo řadí dle ekonomicky oby;: tels!va do Jednotlivých ekonomických sekXX. století do sku piny, . ktoru nížv polovině t 1Z pa rr 'Severní Amerika ' Z'apa dní . nI E vropa a Oceáníe.Js
SOVětské~
pr~~ó~a růstu
V~~ o
rozděle.ní V
činného
,
Na růstu terciárního sektoru v Česko slovensku do roku 1970 se ma' nejvýr a znev .. díl Jl ědpo 1 et ' oblast sociální a zdravotní1 pece, 'v ve a a vyzkum, a konečně školství a kult~:a. ,Doposud se o vnitřní struktuře terc~armho sektoru uvažovalo hlavně z hled~sk~ bezprostředního zájmu vědeckotech mckeho rozvoje: poukazovalo se jednak na vze~t~p počtu nejkvalifikovanějších praco~lku v Jednotlivých společnostech a .na rusi; počtu inženýrských a vědecko vyzkumnych pracovníků zvláště To . Je z 1 v., • ce a prirozene. Avšak žádná z úvah o v~ec~otechnické revoluci nepřecházela ;~ cemt,n problémy kultury, osobnosti a hu~amsm~ . v industriální společnosti. JeJl.ch n~lehavost zřetelně vystupuje v sou:'lslosh s potřebami řešit otázky volného ca~u a. duchovního rozvoje jedince i společnosti,
~ ~spokojování kulturních potřeb vznik~JICICh s demokratizací našeho života a dale n.arůstajících s volným časem a mož~ostml masových sdělovacích prostředků
Je nutno produkovat vysoce kvalifikované a :,zdělané pracovníky, tedy lidi s vysok?s~olským vzděláním. Všem vysokoškolakum ,s~ musí navíc dostat přiměřené kulturní mformace, která umožní snazší dorozumění mezi odborníky.P Kulturní exná k projednáváni problém' t h 'k nsitni.ho vysokoškolského VZ~lá~í.nlck:~eomrkh;:mNahovořil o t m ' elllJonov způsobi' výroby . o , ;;e úplná automauzace na 3-4 hodin ' ze Se d<:nnl pracovní doba zkrátí ';"ěnovat svým ~á~b,f~~~~of~~rYUdOU moci li~é ze v budoucnosti získá čloVěkVi~er;;ln~~ohl~SU, o
o
~~~or~~lO~~~~Yán~vé~o vzděláni
•
•
p~~~
a VYSIO;ilo na P~ěn' Ok l' ~ zahrnovat nejen přípravu 1 u o u, ktere nám ukládá život, arIe má
553 552
Tabulka 6' Rozdělení vysokoškolských posluchačů podle studijních oborů v
T
%.
II
Obory právní a
Rok
Země
společensko-
pedagogické
humanitní
exaktní
technické
7,6
11,6
vědní
I
I
I
36,3
2,1
I
5 1/52
9,4
Francie
5 1/52
26,2
Kanada
50/ 5 1
50,6
Švédsko
1951
45,0
16,4
Švýcarsko
51/52
18,8
27,6
19,0
7,7
USA
49/50
51,4
11,7
11,2
v humanitních oborech
8,5
Velká Británie (Anglie a Wales)
50/ 5 1
47,0
v humanitních oborech
v humanitních oborech
23,0
12,6
21,0
17,9
Belgie
4,4
.
1949
Maďarsko
SSSR
50/51
48,7
I
I
27,8
19,8
12,3
v humanitních oborech
13,0
16,5
27,9
7,1
I
25,7*
• Údaje o ostatních socialistických' zemích. nepřináším~, protože v tabulce 4 jsou pouze celkové vysokoškoláků bez rozlišeni podle studijnich oboru,
počty
Tabulka 7' Rozdélerii vysokoškolských studentů podle studijních oborů v
Země
I
Obory Rok
I Belgie Francie Kanada Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie Bulharsko ČSSR Maďarsko
Polsko SSSR
I
I
%
humanitní
I pedagogické I
8,1 33,4 44,1 49,2 22,5 18,6 46,0 8,2 1,9 7,2 8,2 -
19,0
1963 1964 1964 1964 1964 1963 1964**) 1964 1963 1964 1964 1962/ 63
11,8 1,6 1,1 25,3 2,9 27,2 14,2 9,0 25,8
I
právní a sociální
22,3 20,2 9,7 9,0 25,5 24,4 10,1 14,8 9,8 7,8 22,4 5,3
I
exaktní
I
11,3 30,7 13,7 15,5 , 18,2 12,2 17,1 11,0 1,8 9,0 6,4
I
-
technické
14,0 6,2*) 9,3 11,9 11,4 7,7 17,9 39,5 37,6 28,5 32,5 33,7
, o/ ět me-li všechny studující Grandes Ecoles, • Pro Francii vychází na t~,cr;mc~é obory 6;2 jlO, kPrlPOC e d no ve vysvětlivce k tabulce s absolutmezi nimiž je i 25287 studUJICICh mženyrství, a Je uve e
I
mích socialistického tábora nepřesahuje u poněkud zarážející, že II nás došlo v tomhumanitních oborů počet vysokoškoláků to ohledupDČátkem padesátých let přímo ani v jednom případě 10,0 %, přičemž nejke zlomu, a to nejen v poměru humanitnižší je právě v Ceskoslovensku (1,9 %). ních a tzv. aplikovaných oborů ve proV socialistických zemích studuje exaktní spěch aplikovaných, ale také v tom, že se vědy podstatně menší procento vysokopronikavě snížilo i procento studujících školáků než v zemích kapitalistických. přírodní vědy. Rozsáhlá demokratizace vy_ V uváděných statistikách ze socialistic- sokého školství a změny v celém školkých zemí je Československo i tady se ském systému byly také provázeny úprasvými 1,8 % na posledním místě. V ka- vami učitelského studia, a to vesměs smě pitalistických státech neklesl nikde počet rem od původní myšlenky pokrokových studujících exaktní obory pod 10,0 %, i učitelů obou našich národů, pro něž bylo když také tam je možno mezi jednotlivý- v roce 1946 velkým vítězstvím uzákonění mi zeměmi vidět určité výkyvy. Například vysokoškolského vzdělání na universitách. ve Velké Británii došlo ke snížení z 23,0 % Vysoké školství vyspělých kapitalisticna 17,1 % při zvýšení počtu studentů tech- kých států zachovává jistou rovnováhu nických oborů z 12,5 % na 17,9 %. Ve mezi přírodními, technickými a společen Francii však došlo naopak ke zvýšení poč skovědními obory (pod tento hromadný tu vysokoškoláků v přírodovědních obopojem zahrnujeme jak obory humanitní, rech z 19,8 % v roce 1951/52 na 30,7% tak i sociálněvědní, pedagogické a právv roce 1964. Také procenta studujících ní, jak je to u nás obvyklé). Naproti tomu práva a sociální vědy v kapitalistických v zemích socialistického tábora, a zvláště zemích vysoko převyšují jejich podíl v ze- v Ceskoslovensku, je mezi společenskověd mích socialistického tábora (kromě Pol- ními obory a obory technickými velký neska, které se v těchto oborech vyrovná ka- poměr, vesměs v neprospěch prvních. To. pitalistickým zemím). má přirozeně vliv nejen na skladbu nejDocházíme tedy k závěru, že zatímco kvalifikovanější inteligence, ale také na v socialistických zemích převažuje na vy_ způsob, jímž se mohou vysokoškolsky sokých školách procento posluchačů zapsavzdělaní jednotlivci ve společnosti uplatných v technických oborech, v zemích kanit. Jestliže například je už dnes zřejmé, pitalistických převažuje procento studují- že některé sféry technických oborů cích obory humanitní, sociální a přírodo se zasycují a nejde už tolik o zvyšování vědní. Československo se svými 37,6 % vs- počtu nově přijímaných studentů, ale spísokoškoláků na technikách se dostalo před še o kvalitu studia, vyplývá z toho, že Sovětský svaz (33,7 %), za Polsko (39,5 uplatnění v těchto oborech znamená pro procent), a na poslední místo mezi socia- jednotlivce konkurenci. Naproti tomu v listickými zeměmi v počtu studujících hu- oborech humanitních, kde statistiky .ukamanitní a přírodovědní obory. zují nedostatek vysokoškolsky kvalifikoTuto skutečnost konstatovala také kon- vaných pracovníků, je možno společen ference ministrů školství ve Vídni. Po skou potřebu naplňovat bez konkurence a srovnání obsáhlého statistického materiálu dokonce i od požadované kvalifikace uo školství evropských členských států pouštět. UNESCO vyslovila názor, že v "zemích Kvalifikační struktura vysokoškolsky s plánovaným hospodářstvím vedou v poč vzdělané inteligence nutně ovlivňuje kultech studentů zřetelně vysoké školy techturní služby, jejich úroveň a rozsah. Ponické, po nich následují pedagogické ústarovnání počtu vysokoškolsky připravova vy a na posledním místě jsou university. ných odborníků pro jednotlivé sféry spoNaopak, v zemích s volnou ekonomikou lečenského života ukázal, že tato oblast je stojí v čele universitní disciplíny (v roce v Československu až na posledním místě. 1959 83 '%) a počty studentů vysokých škol Přitom i pro Československo platí, že čím pedagogických a technických jsou slabé. 22 vyšší bude využívání vědy a moderní Zvyšující se tempo růstu vysokoškolsky techniky, čím racionálnější bude organikvalifikovaných pracovníků pro vědecko zace, tím rychleji bude růst terciární sektechnický rozvoj a racionální řízení odpotor, tím rychleji budou růst potřeba plyVÍdá vývojové tendenci ve světě. Je však noucí z komplexnosti života a nároky spo-
v'
v
ním;. ~slKborech humanitních jsou
započítáni
22 Acces a Z'enseignement supérieur du point de vue de Z'origine sociaZe, économique et cuZtureZZe des étudiants, UNESCO 1967, MINEUROP!4, str. 3.
také studující pedagogických oboru a práv.
559
Iečnosti i jednotlivců na kulturní služby ve volném čase. Ve výhledových materiálech o rozvoji československého školství do roku 19S0 se tyto potřeby sice konstatují, ale konkrétně se ještě nepodařilo je vyčíslit v požadavku na rychlejší rozmach společensko vědního vysokého školstvi.P Humanitní a přírodovědecké vzdělání přirozeně nedávají pouze university. Mohou je poskytovat i vysoké školy technického směru. Avšak pozornost věnovaná této stránce výchovy vysokoškoláků na technikách může být pouze okrajová. Vysoké školy technické také právem kladou větší důraz na předměty společenskovědní než humanitní. Proto stojí za zamyšlení skutečnost, že u nás stále převažuje tendence k absolutnímu růstu studentů vysokých škol technických, s níž se počítá, i nadále. Například do denního studia bylc v roce 1967 nově přijato na vysoké školy 24 503 posluchačů. Z toho na vysoké školy technického směru 12 712, na university S OSI, na pedagogické fakulty 3 460 a na vysoké školy uměleckého směru 250 nových vysokoškoláků.š- To znamená, že na vysoké školy technické přijde 53 ;;/0 všech nově přijatých studentů. I když počítáme se studijní úmrtností, přece jen lze předpokládat, že zhruba po čtyřech letech (tj. v roce 1971) začnou vycházet z vysokých škol absolventi v poměru, v jakém na vysoké školy přišli. Bude se opakovat situace, v níž jsme v současné době. Avšak rozmach terciárního sektoru se nemůže zastavit. Poroste i množství volného času, a s ním i potřeba specíálních kulturních služeb, které mohou na žádoucí úrovni plnit nejlépe odborníci s vysokoškolským humanitním vzděláním. Se zvětšováním fondu volného času, v němž je jedinci dáno na vůli, jak s ním naloží, nesmírně záleží na tom, kdo zaplňuje jeho obsah, kdo řídí masové sdě lovací prostředky, kdo vštěpuje určité postoje a hodnoty a dává jim jistou hierarchii a koneckonců tak neustále působí na volbu lidí. Fakta však ukazují, že jsme výchově odborníků pro tuto oblast věno vali dosud podstatně menší pozornost· než
kapitalistické státy. Nejen jinde, ale hlavně u nás a v celém socialistickém táboře hrozí školským systémům nebezpečí, že si JE: "osedlají" ty sféry, které objevily, že se ve školství skrývají téměř neomezené možnosti pro jejich vlastní záměry a cíle, jak na to upozorňují mj. američtí autoři J. W. Hanson a G. Brembeck.P Tato skutečnost by nás měla přimět k tomu, abychom strukturu vysokých škol a studijních oborů zkoumali také z hlediska potřeb kultury, s níž tvoří školství svébytný komplex. Ten pak může významně ovlivňovat společenskou rovnováhu a do značné míry garantovat nejen technický rozvoj, ale i kulturní pokrok. Vědeckotechnický rozvoj a ekonomický růst jsou jeho nezbytnou podmínkou, avšak nikterak ho nezaručují. Plně uznáváme, že vědeckotechnický rozvoj má své nositele ve vysoce kvalifikovaných odbornících. Dosud jsme však nepochopili, že také společenský a kulturní pokrok vyžaduje velké množství vysoce kvalifikovaných lidí ve speciálních oborech. Jen dlouhodobé a systematické vzdělání v humanitních oborech dává možnost kulturním pracovníkům, učitelům, společenskovědním badatelům a organizátorům kultury rozvíjet demokratizaci našeho kulturního života a řešit na žádoucí úrovni problémy lidských vztahů, citové a estetické výchovy, občanské a lidské odpovědnosti, jakož i vzájemného porozumění a tolerance uvnitř naší země i v mezinárodním měřítku. .
23 V úvaze o rozvoji školství do roku 1980 se o školství hovoří jako o' aktivním mimoekonomickém faktoru vývoje společnosti a v souvtslostí s tím se upozorňuje na to, že "těžiště společenské ho působení školství a jeho hlavní účinky pro vývoj společnosti leží v mimoekonomické oblasti" (str. 3). Při posuzování variant dlouhodobého vývoje školství došlo ministerstvo školství k závěru,
že "rozvoj vysokého školství by neměl vycházet pouze z vývoje kvalifikační struktury, avšak mělo by se přihlížet také ke společenskému významu všeobecného humanistického vysokoškolského vzdě lání" (str. 48). [Materiál: Úvaha o rozvoji škoLstvl do roku 1980, vyd. MS, září 1967.] 24 Tamtéž, str. 45. 25 School. and Society 1965, č. 2269, s. 500.
~60
Pe3IOMe Mapna rYJIaKoBa: )l;eMoKpaTH3aJJ;HlI YHHBCPCIJ-
TeTCKoro očpaaonanna B qexocJIoBaIJ;Koii COIJ;HaJIHCTH1JeCKOU pecnYOJIIJKe H pacnpep:eJIeHHe CJIYmareneň no Y1JeOHblM Cne~HaJIbHOCTlIM B MelRP:YHapOAHOM cpaBHeHHH TlexOCJIOBaKHH B rrepnoň nOJlOBHHe 60-x ner aaHHJla B KOJIH1JeCTBe cryncrrron B cpaBHcHHH C KOJIH'leCTBOM HaCeJIeHHH naroe MeCTO B xnrpe aa CIIIA, CCCP, Bozn-apacá H Hananoň. OAHaKo H B OCTaJIbHblX cTpaHax nonraomroci, KOJlll'leCTBO cTYAeHToB OT SO-x rrer B HeCKOJlbl{O paa. B 28 • enponeňcnax cTpaHax B 3,6 paaa. Y me B nepaon MemAY ABYMH MllpOBblMH BOHHaJl-ID npOHBJIHJIOCb CTpeMJleHHe AeMoKpaTH3HpOnarr, o6pa30BaHHe B COIJ;HaJlbHOM CMbICJle II npn6JIH311Tb ero nOTpe6HocTHM ::JKOHOMHI{ll II pas-
T
BllTHH nayxn II TeXHIIKII. 06e np06JIeMbI 60JIblIlIIHCTBO CTpau peuraer BBeAeUlleM erranoň lIlKOzna, B KOTOpOň: HC1JeaaIOT TaK Ha3. CJIerrLIe rrepeYJlKll B lIlKOJIbHoň: CHCTeMe Ha HH3111IIX CTerreHHX lIlI{oJI II YCTpaHeHlIeM COIJ;lIaJIbHbIX II ::JKOHOMII'leCKIIX čapr.ep TI AOCTyne B BblCIIIHe Y'le6Hble 3aBeACHIm AJIH ,u;cTeii H3 COIJ;IIaJIbHO CJIa6llIIIX CJIOeB. IToCJIe sropoň MlIpOBOii BOň:Hbl paanrrnre HaYKII H TeXHIIKII H COIJ;lIaJIbHOnOJIIITII'l8CHaH 06CTaHOBKa yrJIy6HJHl Hanop 06ru;8CTBa II rpaaman Ha AeMOI,paTII3aIJ;IIIO lllKOJIbHOrO A8JIa. Y rrOMHHYTOC pa3BIITIl8 npOHBIIJIOCb BpOCT8 rJI06aJIbHOrO ROJIII'l8CTBa cnyrnarerreň BbICllllIX Y'le6HbIX aaBeA8HIIii, a rarorco B CTpYKType BHAOB BbIClIlHX Y'l86HbIX 3aBc,u;8HIIň: II Y'lC6HbIX Cne~IIaJIbHOcT8ň:. OAHaIW MCiEAY OTA8JIbHbl:\lH CTpaHaMII II crpaHa:\IH npIIHaAJICmaru;HMH H pa3JIII'lHbIM rrOJIIITH'leCHHM CHCT8MaM Cyru;8CTBYCT 3Ha'lHTeJIbHaH pa3HIIIJ;a. '" ROJIII'I8CTBO CJIYlIlaT8JI8ň: TeXHII'leCHHX crreIJ;lIaJIbHOcTeň: B CTpaHax COrrlIaJIIICTII'leCKOrO JIar8pH ,u;OCTIlra8T rrO'lTII 1JTO 30-40%, M8m,u;y T8M KaK B HaIIHTaJIHCTII'l8CKIIX crpauax H8 rrp8BLImaer Aam8 18 % rJI06aJIbHOrO KOJIII'leCTBa. Bo
pLIDHOCTb II paBHOB8ClI8 MeiRAY T8XHn'lOCKHMH, eCT8CTB8HHorraY'lHLIMH II rY:\IaHUbl:\IH cncrnrarrsHOCTHMII. B Tl8xOCJIOBaKIIlI Ha060pOT TeXHII'l8CKII8· Crr8IJ;lIaJIbHOCTII nOAaBIIJIH OCTUJIbHr,Ie crreIJ;lIaJIbHOCTII. STO BJIlIH8T nOTOM H Ha COCTOHHlle caxoň HBaJIHlplIIJ;lIpOBaHHoň: IIHT8JIJIlIl'OHIJ;nlI, cneAOBaTeJIbHO II Ha Ka'I8CTBO I'YJIbTypHbIX cJIym6. Ilpotpeccaonansnaa CTpYKTypa YHnBcpclIT8THblX KBaJIII
Summary Marie Huláková: Democratization of tbe University Education in Czecboslovakia and Divísíon of Students accordiug to Branehes of Studíes in International Comparison As to the proportíon of undergraduates in the tota1 population, Czechoslovakia occupíed, in the first half of the síxtíes, the fifth place in the world - after the USA, the Soviet Union, Bulgaría and Canada. Since the fifties, however, the number of undergraduates multiplied also in other countries: in twenty eight European countries it increased 3 times, As early as the inter-war period, the endeavour to dernocratize education in the social sense and to approximate it both to the needs of economícs and to the development ať science and technique could be
56t
observed, In the majority of countríes both these problems are solved by introducing the uniform school which eliminates the so-called blind alleys of the school system occurring in the lower school grades, and by removing the social and cconomic barrlers which children comíng from the socially weaker strata have to overcome. The post-war development of science and technique as well as the socíally political situation intensified the socíal pressure in favour of the democratization of the school system. This became manifest in the growth of the global number of undergraduates as well as in the structure of the typesof uníversities and technical instítutes and of the branches of studies. Among the separate countries as well as among countríes having diverse political systems there are; however, considerable differences. The number of undergraduates studyíng technical branches in the socialist countries ranges from almost 30% to almost 40%, while in the capitalist states their proportion has not exceeded 18% of the globál numbers. In France their percentnge ís conspicuously low. In the socialíst countries the number of undergraduates studyíng humanístíc branches in no case exceeds 10'% and it is in Czechoslovakia, where it is lowest - 1.9%. In contrast to this, the percentage of undergraduates studying the humanistic branches in capitalist states is ion most cases high: in the USA it is 18,6%, which - wíth the exception of Belgíurn admitting 8.1% represents the lowest proportion among the compared countries. Exact scíences are studíed by a substantíally lower percerrtage of undergraduates in the socialistic countries than in the capitalist countries. Even here, however, Czechoslovakia with iiJs 1.8% occupies the last pIace. Nowhere in the capitalist countries did the number of undergraduates studying exact branches of science drop beneath 100/0' Also the proportion of students studying law and social sciences in the caJI)italist countries exceeds their proportion in the socialist countries (except Poland). In the socialist states the percentage af undergraduates studying technical branches predominates. whereas in the capitalist countries it ls the percentage of undergraduates studying humanistic branches, natural science and social science that is dominant. With its 37.6% af technical students Czechoslovakia has got before the USSR (37.7%) and behind Poland (39.5'%); 'however, even among socialist countries it occupies the last place with regard to the number of undergraduates studying humanistic and natural sciences.
562
The rate of the íncrease in the globál nurnbers of students in Czechoslovakia corresponds to the developmental tendencies in the world. In the fifties, however, the proportion in the nurnbers of undergraduates studying the humanistic and the so-called appl ied branches was reversed, Also the percentage of undergraduates studying natural science greatly decreased. The capitalist states, however, show a certain continuity and balance in the proportions of undergraduates studying these branches. In contrast to this, in Czechoslovakia the technical branches removed alI the others ínto the backgrourid. This fact influences the structure of the most qualified intelhgentsia and consequently also the quality of cultural services. T'he branch structure of the workers wíth university qualification does not correspond even to the contemporary needs; much less does it correspond to the needs of the further development of the tertiary sector, where, in accordance wíth the prospective plan, the preference of social and medical servíces, science, the educational system and culture should be realized by 19080. The one-sided emphasís on the study of applied branches which has prevailed in Czeehoslovakia already for a number nf years testifies to the fact that in managing university education, narrowly economíc views endarigering the further scientific, economic and cultural development of the Czechoslovak society have gained the upper hand. This also makes it impossible for the young generation to get sufficiently acquainted with the humanistic cultural heritage of both the universal and the national Intellectual and cultural traditions. The democratization of uníversítíes and technical institutes and of the school system in generacI that is taking place in Czechoslovakia would never be completed, should it not also become a starting-point of the democratization of the whole culture. The bearers of the scientific-technical .development are the highly qualified experts of the respective branches; generalIy speaking, the bearers of the social and cultural development are the members of the creative and artistic intelligentsia and the highly qualified people working in specialized oultural branches. Only long-term and systematic education enables the teachers, socialscientific researchers and cultural organizers to develop the democratization of culture which includes the cultivation of social and human relations, the understanding of culture and 'of the i'ncreasing need of culture in the widest strata, free creative work, toleration, personal responsibility and the general individualization of the socialist citizens.
T
__i
Sociológia
V
systéme riadenia
Naše storočie vchádza do dejín ako storokybernetizovanej techniky, fungovania vysokoproduktívnych výrobných sil, revolučných vedeckých objavov a prevratných sociálnych zmíen. V zhode s futurológmi vyslovujeme názor, že je to storočie, v ktorom veda nielen triumfuje, ale dosiahnutými výsledkami si vytvára pozíciu dominujúceho postavenia v ďalšom rozvoji l'udskej společností. Považujeme to za dósledok p6sobenia celej štruktúry ekonomických, kultúrnych, sociálnych a politických činiteřov, tiež nie v poslednej rade ako d6sledok zmien, ktoré vyvolali revolúciu vo vede, vytvorili kategóríu vedeckotechnickej revolúcie. Hybatel'om a nositel'om spomenutých procesov sú Iudia angažovaní v inštitucionalizovaných a neinštitucionalizovaných spoločenských skupinách efektívnych sociálnych systémov. čie
Vedeckotechnická revolúcia, jeden z faktorov společenského pokroku
K. Marx v období nerozvinutej kapitalistickej industriálnej spoločnosti vys10vil názor, že tvorente bohatstva na základe velkopriemyslu stáva sa menej závislým na dÍžke pracovnej doby a množstve nutnej práce, než na takých činiteroch, akými sú celková úroveň vedy, stupeň rozvinutia technológie a uplatnenie tejto vedy vo vÝI'Obe.1 História fungovania vyspelých industriálnych sociálnych systémov, hlavne v druhej polovici nášho storočia, potvrdzuje trvajúcu pravdu Marxových slov. Dnes človek pomocou modernej vedy dok()[la1ejšie poznáva zákony prírody, sociálnych pospolitostí a myslenia. Má lepšie možnosti vytvárať optimá1ne podmtenky pre uspokojovanie stále rastúcich materiálnych,sociálnych a kultúmych potrieb. Najrozvinutejšie industriá1ne spoločnosti vstupujú vo svojom ďalšom vývoji do
VILIAM LESCHNITZKÝ
epochy vedeckotechnickej revolúcie, která zpósobuje nielen kvalitatívne zmeny v totalite života týchto společností, ale ovplyvňuje tiež sociá1ne systémy nižšej úrovne. Veda ako výrobná sila stavia do služieb Iudstva doteraz nevyužívané sily prírody, pomáha konštruovaf sústavy strojov na principe autoregulácie, nachádza nové zdroje energie a vytvára také druhy materiálov, které v prírode nejestvujú. Intenzívny vstup vedy do výroby určuje rozvoj techniky, kvalitatívne mení ekonomiku, dosahujerastúce úspory času na jednotku výroby, podmieňuje socíálnu oblasť života rudí a tiež ďalší rozvoj vedy. Úloha vedy v súčasnej kapitalistickej a socialistickej industriálnej spoločnosti dostala sa do takého štádia, že je [edným z určujúcích faktorov spoločenského pokroku. Vzťah vedy, techniky a výroby vytvoril novú kvalitu objektívneho determinovania v ekonomike, čo vyjadrujeme tézou: Rozvoj výroby závisí predovšetkým na rozvoji a výsledkoch vedy. V dnešných vyspelých industriálnych spoločnos tiach vo vzťahu spoloČI1osť - veda technika - výroba fungují nové determinanty a nastorujú praktické a teoretické otázky týkajúce sa úlohy a miesta prírodných i spo10čenských vied vrozvojí súčasnej a budúcej spoločnosti.2
Kritika administratívno-direktívneho systému riadenia zo sociologického aspektu Analýza nášho dotera;jšieho systému riadenia ukazuje, že v extenzívnej forme štátnej ekonomiky bol jednostranne zd6razňovaný význam riadenia technickoekonomických faktorov, riadenie výrobcov, rudí, nestálo v centre pozornosti, boli zanedbané a likvidované niektoré spoločenské a prírodné vedy - sociológia, sociálna psyohológia, kybernetika a ďalšie. Výsledky týchto vied dosahované v bur-
1 K. Marx, úryvky z rukopisu Náčrt politickej ekonómie, Nová mysl číslo 6/1956, 481. o týchto problémoch píše R. Richta a kolektiv, Civilizace na rozcestí, Svoboda, 2 Podrobnejšie Praha 1966.
563
