Živoucí svět
Živoucí svět slunečnice
čmelák
Rostliny
Ži
Příroda nás obklopuje v podobě znikl živoucího světa tvořeného v i em Z živými organismy. Je to a n t úchvatný svět. vo
Na světě najdeš rozmanité množství rostlin, od nejmenší květinky po největší strom. Vědci se domnívají, že existuje asi 400 000 druhů, ale možná jich je ještě mnohem víc. obří sekvoj
orchidej
Květiny Mnoho rostlin má květy. Ty mohou být opylovány zvířaty, větrem nebo samotnou rostlinou. Z opylovaných květů vzniknou semena, ze kterých vzejdou nové rostliny.
sedmikráska
Houby
Rostliny vytvářejí kyslík, který dýcháme.
4
Rostliny si samy dokážou vyrábět potravu.
Vypadají jako rostliny, ale houby nepatří do živočišné ani rostlinné říše. Přesto jsou živými organismy. Hřiby a muchomůrky patří mezi houby.
Která skupina živočichů je nejpočetnější?
Živoucí svět Živočichové sova
zhruba
Živočišná říše se dělí na obratlovce (zvířata s páteří) a bezobratlé (drobnou havěť).
pře d
2,5
motýl
m
žluna zelená
sup
ard ili
Zvířata s páteří
y le
t.
Obratlovci neboli živočichové s páteří se dělí do pěti tříd. Savci dýchají vzduch. Většinou žijí na souši, ale jsou mezi nimi i vodní tvorové. Ptáci mají opeřená křídla. Umí létat, ale najdou se i výjimky (např. tučňáci). Plazi jsou studenokrevní a teplota jejich těla závisí na okolním prostředí.
klokan
slon
Obojživelníci dokážou žít na souši i ve vodním prostředí. Jsou studenokrevní. můra
Ryby žijí ve sladké vodě nebo v mořích – a některé dokonce mohou obojí střídat. orangutan
tučňák
Na rozdíl od rostlin si zvířata musejí potravu hledat.
labuť
liška
želva
jezevec hlemýžď
hvězdice ropucha
5
Bezobratlí: tvoří 97 procent všech živočišných druhů.
Světové biotopy
Světové biotopy Živočichové a rostliny dokážou přežívat v nejrůznějších prostředích neboli biotopech, od zmrzlé Arktidy až po tropické deštné lesy kolem rovníku. lední medvěd
Polární oblasti Místa v těsném sousedství severního a jižního pólu jsou zmrzlé pouště, ale stačí se posunout o kousek dál a tam v ledových oblastech žije spousta zvířat.
Lesy mírného pásu
opadavý list
V oblastech s mírným podnebím se střídají čtyři roční období: jaro, léto, podzim a zima. V tomto prostředí se daří listnatým stromům, které na zimu opadají.
motýl
Tropické deštné lesy V místech poblíž rovníku je horko a vlhko. Právě tady se nacházejí tropické deštné lesy, plné pestrobarevných rostlin a živočichů. zebra
Travnaté oblasti Existuje 10 800 různých druhů trávy. Široké planiny porostlé trávou přitahují býložravé živočichy a ti zase lákají predátory, jako jsou lvi a gepardi. 6
Co je to biotop?
Světové biotopy Pouště
zmije
Jednu sedminu pevniny na Zemi pokrývají pouště. Na první pohled mohou vypadat nehostinně, ale pouštní rostliny a živočichové znají překvapivé triky, jak přežít. orel
Hory a jeskyně Pohoří tvoří pět procent světové souše. Rostliny a zvířata žijící v horách se musejí umět vyrovnat s řídkým vzduchem, krutou zimou a silným větrem. leknín
Sladká voda Svět je plný sladkovodních jezer, řek a potoků, napájených dešťovou vodou. Tato prostředí přitahují nejrůznější druhy hmyzu a dalších živočichů i rostlin.
Oceány
ryba
Převážnou část Země pokrývají oceány. Ve slané vodě se daří živočichům i některým rostlinám. Většina mořského života se nachází v mělkých vodách a kolem korálových útesů. holub
Města a obce Mnoho rostlin a živočichů se zabydlelo přímo ve městech – od mechů rostoucích na cihlových zdech až po potkany přehrabující se v odpadcích u popelnic. 7
Biotop je místo nebo prostředí, kde žijí určité typy organismů.
Polární oblasti
Kolem pólů Prostředí v oblastech kolem zemských pólů je drsné. Suchozemská zvířata, která tu žijí, jsou teplokrevná. To znamená, že si udržují stálou teplotu, vyšší, než jaká panuje v jejich okolí.
Led ní m
8
edvě d
Studenokrevní živočichové, jako hadi nebo žáby, by u pólů nepřežili. Zmrzli by na kost.
i žijí v
Arktida
Arktida Arktida se rozprostírá kolem severního pólu a většinu jejího území zabírá Severní ledový oceán. Oceán z velké části pokrývá silná vrstva ledu.
Arktidě. Umí
dobř e plava t.
Antarktida
Antarktida Jižní pól leží uprostřed kontinentu zvaného Antarktida. Devadesát osm procent jeho povrchu se ukrývá pod ledem.
lední medvěd
Kolikrát ročně vychází na severním pólu Slunce?
Kolem pólů Led plove!
Kvíz pro zvídavé
Ledovce jsou nestabilní, protože se postupně rozpouštějí do okolní mořské vody.
Ledovce jsou velké kusy plujícího ledu, ale to, co z nich vidíš, je doslova jen špička ledovce. Proto jsou nebezpečné pro lodě.
Prohlédni si všechny stránky o polárních oblastech a zkus uhodnout, co je na těchto obrázcích.
í led obsahuje Polárn sladkou vodu.
Země půlnočního slunce V létě je v polárních oblastech světlo 24 hodin denně, ale v zimě zůstávají ponořené do tmy. Může za to sklon zemské osy a obíhání Země kolem Slunce.
Antarktida obsahuje 70 procent světových zásob sladké vody, přitom je suchá jako poušť.
Staň se expertem... na Antarktidu, str. 14–15 na ledová moře, str. 110–111
9
Jednou – je to dáno sklonem zemské osy a polohou Země vůči Slunci.
Polární oblasti
Život v mrazáku Polární oblasti jsou často ponořené do tmy, bičují je mrazivé větry a padá v nich jen málo srážek. Přežijí tam jen ti nejodolnější. Lední medvědi mají pod kůží silnou vrstvu tuku, která jim pomáhá chránit se před chladem.
Je ti teplo? Tučňáci se k sobě choulí, aby si udrželi teplo. Dospělí a mláďata na kraji houfu nejsou tak dobře chráněni před zimou, proto se po čase vystřídají a jdou se schovat mezi ostatní.
lední medvěd
Polární obři Velká zvířata si udrží teplo delší dobu než malá, proto jsou mnohá arktická zvířata velká. Samec ledního medvěda může mít tělo dlouhé 2,5 metru a vážit 800 kg (0,8 tuny). Aby pižmoni přežili sněhové vánice, prostě si sednou a čekají. Spotřebují tak co nejméně energie.
I když mají lední medvědi bílou srst, jejich kůže je černá.
Pižmoni se podobají skotu, ale ve skutečnosti to jsou kozy!
10
Chodící kožich Pižmoň vypadá jako malý dlouhosrstý bizon. Jeho kožich je údajně osmkrát teplejší než ovčí vlna. Tvoří ho silné chlupy dlouhé jako tvoje paže.
Který druh medvěda je největší?
Život v mrazáku Kvalitní izolace Mnoho polárních zvířat má silný kožich. Sovice sněžní má tak dlouhé peří, že jí ochrání před zimou i nohy a zobák.
sovice sněžní
Bezva kožíšek Polární liška má luxusní kožíšek, který jí na nohou zakrývá i chodidla. Tato liška je v létě tmavá, na zimu si pořizuje bílou srst. Přes léto má plno práce, shání a ukládá si zásoby potravy na zimu. Polštář ve sněhu Teplo si musejí uchovávat nejen živočichové, ale i rostliny. Lomikámen má hodně malých, překrývajících se listů, které dokonale chrání krátké stonky. Pařáty sovice sněžní mají ideální tvar pro chytání lumíků.
Když v červnu taje sníh, lomikámen vstřícnolistý patří mezi první rostliny, které vykvetou.
V po l h c e t s a á l r ních ob panu c, o n je půl r á oku temn e. ale h odně zvířat ji přežij Nejlépe je v podzemí! Lumíci se vyrovnávají se zimou tak, že zůstávají zahrabaní v tunelech pod sněhem, kde hledají a okusují kořínky rostlin. Když se ukážou na zasněženém povrchu, může je snadno chytit číhající sovice sněžní.
Staň se expertem... na další způsoby, jak přežít ve sněhu a ledu, str. 26–27
11
Lední medvěd.
Polární oblasti
Arktická tundra Když se na jaře zamrzlý povrch promění v mozaiku blátivých jezírek a zelených luk, probouzí se arktická tundra k životu. Mořský orel Jezírka v tundře i bohaté mořské pobřeží v létě přitahují řadu ptáků. Orel východní tu patří mezi vrcholové predátory. Mořský orel má velkou sílu, dokáže se střemhlav vrhnout do vody a vytáhnout z ní pořádně velkou rybu.
Nízký profil Arktické rostliny se drží nízko u země.
V zimě má zajíc bílý kožich. Na jaře se mu barva srsti změní na černošedou.
Lišejník je společenství houby a rostliny, které tvoří šupinatou vrstvu na kamenech. Medvědice lékařská slouží koncem léta medvědům jako cenný zdroj potravy.
Hmyz útočí Tundra je zamořena hejny bodavého hmyzu. Kolem sobů se hemží mračna muchniček a komárů, kteří sají jejich krev. Střečci kladou sobům larvy do nozder.
Dryádka má bílé květy; tvarem připomínají satelitní antény a otáčejí se za sluncem. Dutohlávka sobí je chmýřovitý druh lišejníku, který roste mezi jinými rostlinami.
zajíc polární
Suchopýr patří mezi nejběžnější arktické rostliny.
12
Rostou v Arktidě stromy?
Zajícův den Zajíc polární tráví většinu času sháněním potravy – dokonce tolik času, že samice stíhá kojit svoje mláďata jen dvě minuty za celých osmnáct hodin.
Arktická tundra Některá sobí stáda putují dvakrát ročně na vzdálenost 1 200 km.
Sob Tato velká zvířata se v létě živí trávou a malými stromky, v zimě pod sněhem hledají a vyhrabávají mechy a lišejníky. Sob se od ostatní vysoké zvěře liší tím, že parohy mají samci i samice.
Drž se svého stáda Některá stáda sobů pořádají každé léto dlouhou výpravu na sever do tundry, kde spásají nově rašící rostlinky a vyvádějí mláďata. V zimě se stahují na jih. sob polární
Statný samec může v kohoutku měřit až 1,5 metru.
Sobovi se také říká jelen karibu. Půda je v hloubce po celý rok zmrzlá, takže se tu daří jen rostlinám s mělkými kořeny.
Srst má dutá vlákna, což sobům pomáhá udržet si teplo i v mrazu.
13
Ne. Stromy tu nerostou, protože ve věčně zmrzlé půdě nemohou zakořenit.
