Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová
www.kredo.reformy-msmt.cz
Zdroj dat – Životní podmínky • česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European UnionStatistics on Income and Living Conditions)
• v ČR se uskutečňuje od roku 2005
• probíhá ve všech členských zemích EU (28) a dále v Norsku, ve Švýcarsku, v Turecku a na Islandu
• šetření, které zjišťuje údaje o sociální a ekonomické situaci domácností a jejich členů • způsob, kvalita a finanční náročnost bydlení, vybavenost domácnosti • pracovní, hmotné a zdravotní podmínky dospělých osob
• tato data slouží jako podklady pro směřování sociální politiky, resp. hodnocení jejích dopadů 1
Metodika • Kódy nejvyššího dosaženého vzdělání používané v šetření Životní podmínky • 0 – neukončený 1. st. ZŠ • 1 – první stupeň ZŠ
• 2 – druhý stupeň ZŠ • 3 – vyučen(a), nižší střední bez maturity • 4 – úplné střední s maturitou • 5 – nástavbové studium, absolvování dvou nebo více SŠ • 6 – vyšší odborné • 7 – vysokoškolské bakalářské • 8 – vysokoškolské magisterské či inženýrské • 9 – vysokoškolské doktorské
2
Struktura domácností • nejspecifičtější skupinou jsou osoby se základním vzděláním • vysoký podíl domácností jednotlivců – žen (20,2 %) • → nižší průměrná velikost domácnosti (2,5 členů vs. 2,8 členů u ostatních vzdělanostních skupin)
• → vysoký podíl žen v populaci osob se ZŠ vzděláním (73,0 %) • → vyšší podíl starších osob → nejvyšší průměrný (60,9 let) i mediánový (62,0 let) věk
• → vyšší podíl ovdovělých osob (29,5 %)
• vyšší podíl neúplných rodin s dětmi (15,4 %) • ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami osob nižší podíl úplných rodin (58,6%)
• u ostatních vzdělanostních skupin byl v letech 2011–2013 podíl úplných domácností vyšší než 3/4 3
Struktura domácností • vysokoškoláci se vyznačovali • vyšším podílem domácností jednotlivců – mužů (7,0 %) • → nejmladší věková struktura – nejnižší průměrný (45,1 let) i mediánový (42,0 let) věk
• → nejvyšší podíl svobodných osob (24,7 %) • nižším podílem neúplných rodin s dětmi (7,4 %) • → nejnižší podíl rozvedených osob (8,0 %) Úplná rodina
Neúplná rodina
Nerodinná domácnost
Jednotlivec – muž
Jednotlivec – žena
ZŠ
58,6
15,4
1,7
4,1
20,2
SŠ bez mat.
76,6
10,0
0,8
5,9
6,6
SŠ s mat.
76,1
9,7
0,7
5,2
8,3
VOŠ, VŠ
78,8
7,4
0,6
7,0
6,2 4
Bydlení • trend nárůstu bytu v osobním vlastnictví, pokles družstevních bytů a pokles nájemního bydlení
• mezi lety 2005 a 2013 přiblížení struktury osob s VOŠ, VŠ vzděláním a SS s maturitou
• nejvyšší rozdíly mezi osobami se ZŠ vzděláním a ostatními vzdělanostními skupinami 2005
2013
Vlastníci
Nájemci
Ostatní formy
Vlastníci
Nájemci
Ostatní formy
ZŠ
68,8
26,3
4,8
70,8
23,0
6,2
SŠ bez mat.
75,5
21,1
3,4
80,5
16,6
3,0
SŠ s mat.
75,6
21,4
3,0
83,6
13,4
2,9
VOŠ, VŠ
76,0
23,0
1,1
84,4
13,4
2,2 5
Bydlení • vysokoškoláci žijí v průměru v největších bytech (90,6 m2, průměrný počet místností 3,8), naopak osoby se základním vzděláním v nejmenších (73,3 m2, průměrný počet místností 3,3)
• čím vyšší vzdělání, tím nižší podíl materiálně deprivovaných osob • nejčastěji si domácnosti nemohly z finančních důvodů dovolit zaplatit neočekávaný výdaj a týdenní dovolenou
• náklady na bydlení se na příjmech domácnosti podílely nejvíce u osob se základním vzděláním (28,4 %), s rostoucím vzděláním se podíl snižoval, u vysokoškoláků dosáhl 21,3 %
• pro osoby se základním vzděláním náklady na bydlení také představovaly subjektivně nejvyšší zátěž
6
Bydlení • Podíly osob podle nejvyššího dosaženého vzdělání a zátěže, jakou představují náklady na bydlení pro rodinný rozpočet, 2011–2013
VOŠ, VŠ
15,4
SŠ s maturitou
70,4
22,9
SŠ bez maturity
14,2
68,4
31,1
ZŠ
63,1
42,6 0%
20% velkou
8,7
5,7
52,4 40%
60% určitou
5,1 80%
100%
žádnou
7
Ekonomická aktivita • Podíl osob (25letých a starších) podle ekonomické aktivity a nejvyššího dosaženého vzdělání, ČR, 2013
VOŠ, VŠ
72,2
2,9
17,0
6,1
pracující
nezaměstnaní SŠ s mat.
64,1
4,0
26,2
4,9 žáci, učni, studenti
SŠ bez mat.
55,8
5,6
35,7
2,8 v důchodu
ZŠ
19,0
0%
13,9
20%
64,3
40%
60%
2,8
80%
na RD, v domácnosti a ostatní ekonomicky neaktivní
100% 8
Příjmy • Průměrný čistý měsíční příjem na osobu podle nejvyššího dosaženého vzdělání, ČR, 2012 20 Čistý peněžní příjem na osobu a měsíc (v tis. Kč)
18,0
15
13,9 11,5
10,4 10
5
0 ZŠ
SŠ bez mat.
SŠ s mat.
VOŠ, VŠ
9
Příjmy • Podíl osob (25letých a starších podle nejvyššího dosaženého vzdělání) podle toho, jak vycházela jejich domácnost s příjmy, ČR, 2013
VOŠ, VŠ
13,6
SŠ s mat.
67,9
24,8
SŠ bez mat.
18,5
65,7
36,7
ZŠ
58,5
49,6 0%
10%
9,5
20%
30%
4,8
46,0 40%
s velkými obtížemi, s obtížemi
50%
60%
70%
4,4 80%
90%
100%
s menšími obtížemi, docela snadno
snadno, velmi snadno
10
Příjmová chudoba • Míra ohrožení příjmovou chudobou osob (25letých a starších) podle nejvyššího dosaženého vzdělání, ČR, 2005 až 2013 Podíl osob ohrožených chudobou (v %)
20
16
12
8
4
0 2005
2006
ZŠ
2007
2008
SŠ bez mat.
2009
2010
SŠ s mat.
2011
2012
2013
VOŠ, VŠ
11
Závěr • • • •
vysokoškoláci žijí nejčastěji ve vlastních bytech nebo domech jejich byty jsou největší co do velikosti i počtu místností vysokoškoláci prakticky netrpí materiálním nedostatkem podíl nákladů na bydlení na příjmu domácnosti je u vysokoškoláků nejnižší, což souvisí spíše s výší jejich příjmu
• i subjektivně pro ně náklady na bydlení představují nejmenší zátěž • s rostoucí úrovní vzdělání se podíl pracujících osob zvyšuje a naopak se snižuje podíl osob nezaměstnaných
• nejvyšší příjem na osobu připadal na vysokoškolsky vzdělané osoby a s klesající úrovní vzdělání se postupně snižoval
• vysokoškoláci vycházejí se svými příjmy subjektivně nejsnáze • s rostoucím vzděláním úroveň příjmové chudoby klesala 12
Děkuji za pozornost!
www.kredo.reformy-msmt.cz
