ITÁLIE. Ivana Třosková CzechTrade Itálie - Milán GSM: TEL.:

ITÁLIE Ivana Třosková CzechTrade Itálie - Milán [email protected] GSM: +39 328 36 30 394 TEL.: +39 02 295 32 109 www.czechtrade.cz

AKTUÁLNÍ SITUACE ITÁLIE VČERA, DNES A ZÍTRA Silvio Berlusconi (politická strana: Lid Svobody) IV (2008 – 2011) III (2005 – 2006) II (2001 – 2005) I (1994) Mario Monti (nestraník) 16/11/2011 – 27/4/2013 Enrico Letta (politická strana: Sociální demokraté) 28/4/2013-21/2/2014 Matteo Renzi (politická strana: Sociální demokraté) 22/2/2014 – Poslední politické volby v roce 2013 Příští politické volby v roce 2018

2

Na zahraničních trzích se vyznáme

ITÁLIE vs. ČESKÁ REPUBLIKA

ZÁKLADNÍ DATA

3


DEMOGRAFICKÉ A GEOGRAFICKÉ INFORMACE Itálie -

Populace: Rozloha: Počet regionů: Průměrná délka života: HDP / obyv.: (EUR)

-

Velikost ekonomiky (místo ve světě):

-

Nezaměstnanost: (aktuální) Zaměstnanost:

-

60,7 mil. 301 340 km2 20 82,1 let 31 584 10. místo 11,9 % 11,3 % 56,5 %

Česká republika 10,5 mil. 78 867 km2 14 78,3 let 27 390 26. místo

6,1 % 4,1 % 70,3 %

*Pokud není uvedeno jinak, všechna data k r. 2015 4


DANĚ A HOSPODAŘENÍ Itálie

Česká republika

Zadlužení - stát (% HDP): - domácnosti (% HDP): Výdaje - vládní (% HDP): - na soc. zabezpečení:

132,5 % 90,1 % 51,3 % 28,6 %

57,0 % 68,9 % 42,6 % 20,6 %

-

Příjem státu z daní na obyvatele (EUR): Daňové zatížení (% prac. nákladů):

13 710 48,2 %

5 865 42,6 %

-

DPH – základní sazba: snížená: super snížená:

22,0 % 10,0 % 4,0 %

21,0 % 15,0 % 10,0 %

-

Daň z příjmů FO: Daň z příjmů PO:

23 – 43 % 27,5 %

15,0 % 19,0 %

-

*Pokud není uvedeno jinak, všechny data k r. 2015 5


VZDĚLÁVÁNÍ -

Výdaje vlády na vzdělávaní (% HDP): (na studenta/EUR):

Itálie

Česká republika

3,6 % 6 050

3,7 % 6 330

-

Výdaje vlády na R&D (mil. EUR): (% HDP):

22 401 1,3 %

4 937 2,0 %

-

Výsledky (místo; M/Ž):

23. / 21.

19. / 17.

24. / 24.

16. / 15.

21. / 29.

16. / 17.

62,9 %

65,4 %

-

Přístup k internetu (% domácností):



HOSPODÁŘSTVÍ

-

Česká republika

2,2 % 18,6 % 23,9 % 29,4 % 25,9 %

2,7 % 32,4 % 22,7 % 19,6 % 22,6 %

29,6 % 26,5 %

83,8 % 77,1 %

Ekonomická struktura hospodářství (%) zemědělství / lesnictví / rybolov: průmysl: obch. / dop. / ubyt. / rest. / komunik.: finan. / pojišť. / nemovitosti: ostatní:

-

Itálie

Ekonomická otevřenost (% HDP) Dovoz: Vývoz:



PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA Aktivní italské společnosti: cca 5.000.000 Itálie registruje v rámci Evropy nejvyšší počet podniků na 1 obyvatele (64 firem na 1.000 obyvatel) Průměrný počet zaměstnanců na jednu firmu v Itálii: 3,9 (nejnižší hodnota v EU) DLE VELIKOSTI MIKROPODNIKY (do 10 zaměstnanců) 95,1% aktivních firem 47,2% zaměstnanců 31,4% vytvořené přidané hodnoty

VELKÉ PODNIKY (nad 250 zaměstnanců) cca 1,5% 19,4% zaměstnanců 32,2% vytvořené přidané hodnoty

DLE SEKTORŮ SLUŽBY 76,3% společností 63,8% zaměstnanců 57,3% podíl na přidané hodnotě

PRŮMYSL 10,2% společností 26% zaměstnanců 34,6% podíl na tvorbě přidané hodnoty

ROZDĚLENÍ PODNIKŮ DLE PRÁVNÍ FORMY

VOLBA DODAVATELE

individuální podniky kapitálové společnosti obchodní spol.osob ostatní formy

stejná provincie stejný region jiné regiony zahraniční

8

46,1% 28,0% 25,0% 0,9%

34,9% 33,1% 27,4% 4,6%


NÁKLADY NA PODNIKÁNÍ Itálie 2 390

Česká republika

-

Průměrná hrubá mzda (měsíc/EUR)

-

Náklady zaměstnavatele:

-

Super hrubá mzda:

-

Nájem kanceláří (1m2/měsíc/EUR):

-

Průměrná cena elektřiny (1kWh/EUR):

0,20

0,14

-

Průměrná cena zem. plynu (1m3/EUR):

0,95

0,57

-

Průměrná cena vody (1m3/EUR):

2,98

2,95 – Praha

51,84 % 3 630

MI - 46,6

950 (Praha: 1177 eur) 34,00 % 1 273

21,5 – Praha



HOSPODÁŘSKÁ SITUACE

MAKROEKONOM. DATA PERSPEKTIVNÍ SEKTORY OBCHODNÍ BILANCE 10


ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÁ DATA Itálie je jednou z největších ekonomik světa (4. ekonomika eurozóny) Druhý nejvyšší státní dluh v eurozóně

Počet daňových poplatníků 41 milionů

Daň z příjmu fyzických osob 23% - 43%

Daň z příjmu právnických osob 27,50%

Daň z přidané hodnoty – DPH 22% - 10% - 4%

Výhled HDP

2015

2016

Italská vláda

0,7

1,2

OECD

0,6

1,0

It.cent.banka

0,5

1,5

UKAZATEL

2011

2012

2013

2014

2015*

NOMINÁLNÍ HDP/OBYV (€)

27 300

26 800

26 500

26 600

26 950

VÝVOJ OBJEMU HDP (%)

0,7

-2,8

-1,7

-0,4

0,8

MÍRA INFLACE (%)

2,7

3,0

1,1

0,2

0,1

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

8,4

10,6

12,2

12,7

11,9

11


HOSPODÁŘSKÁ SITUACE - PŘEHLED •

Italskou ekonomiku zasáhla hospodářská recese ve dvou vlnách: 2008-2009 a 2012-2014

•

Vývoj od roku 2015 potvrzuje, že italská ekonomika se vydává na cestu hospodářského růstu

•

V roce 2015 HDP rostl o 0,8%.

•

K oživení ekonomiky částečně přispěly příznivé makroek. podmínky v podobě poklesu cen energií a kvantitativního uvolňování zahájeného Evropskou centrální bankou.

•

Prognózy italské vlády i mezinárodních institucí předpokládají mírný růst i v příštích letech.

•

Vláda počítá s růstem HDP v roce 2016 ve výši 1,2% a pro další roky ještě mírně vyšším (2017: 1,4%, 2018: 1,5%).

•

Hospodářské oživení však zůstává za evropským průměrem, i za představami vládních ekonomů.

Některé ukazatele a spotřebitelský sentiment nicméně vykazují pozitivní trend: patří mezi ně např. zvýšení průmyslové výroby o 1,7% v roce 2015, stejně jako vývoj v sektorech turistiky či dopravy, naopak již dlouhodobě se s poklesem potýká stavebnictví. Hospodářský růst neprobíhá lineárně a liší se výrazně podle jednotlivých sektorů a regionů.

12


HOSPODÁŘSKÁ SITUACE - REFORMY •

V polovině října 2015 vláda schválila Zákon o stabilitě

•

Ten definuje základní principy novinek zaváděných do rozpočtu na rok 2016 – 2018

•

Počítá se s výdajovým rámcem ve výši 26,5 mld. EUR, který může být navýšen až na 29,5 mld.

•

Zákon o stabilitě předpokládá, že dojde k celkovému snížení daňového břemene, zintenzivní se potírání chudoby a ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, snižování veřejných financí.

Důležité body nového zákona: Zrušení zvýšení spotřební daně a DPH Zrušení daně z první nemovitosti a ze všech zemědělských ploch Zrušení regionální daně z výrobních aktivit, konkrétně se týká zemědělství a rybolovu

Snížení zdanění právnických osob (IRES) o 3,5% ze současných 27,5% od roku 2017 Živnostníci, malé a střední podniky (zvýhodněný daňový režim –uplatnění daň.paušálů) Snížen povinných odvodů u nově přijímaných zaměstnanců (o 40% na 24 měsíců) Daňový bonus na rekonstrukce a renovace budov (odpočet z daně ve výši 50% nákladů) Platby v hotovosti: z povolené sazby 1.000 na 3.000 euro Zjednodušení ve fiskální oblasti – zrychlení vratek DPH firmám 13


PERSPEKTIVNÍ OBORY Automobilový průmysl V Itálii bylo v prvním čtvrtletí tohoto roku vyprodukováno přes 276.000 osobních vozidel (+15%): mimo výroby autobusů zaznamenávají pozitivní trend všechny oddíly automobilového sektoru. Italský trh s vozidly neustále roste a oživuje tak statistiky indikující stagnující spotřebu země. Tento sektor je jedním z nejdůležitějších pro italské hospodářství a jeho výsledky zaznamenávají nejlepší hodnoty v celém zpracovatelském průmyslu. Z dobrých výsledků automobilové výroby ale těží i ostatní průmyslové sektory.

Farmaceutický průmysl Loňskému růstu ekonomiky prospělo především oživení automobilového průmyslu a neustálý rozvoj a růst farmaceutického průmyslu. Ten v posledním roce zaznamenal hned několik pozitivních dat (nárůst produkce o 5%, exportu o 4% a zaměstnanosti o 1%), přičemž samotná produkce dosáhla 30,1 mld. EUR, což je po Německu (32 mld. EUR) druhá nejvyšší hodnota v Evropské unii. Klíčovou roli v tomto růstu sehrává především export, který v roce 2015 představoval 73 % výroby a měl tak největší dopad na vývoz Itálie hned po strojírenském a automobilovém průmyslu.

Nábytkářský průmysl Rok 2015 znamenal obrat ve vývoji sektoru a to především díky expanzivní politice stanovené zákonem o stabilitě (vouchery/bonusy pro nákup nábytku), inflaci, zlepšení reálného disponibilního důchodu a rostoucí důvěře domácností. Růst prodejů v zahraničí a značná stabilita prodejů na domácím trhu tak nakonec vedly i k růstu celkových tržeb průmyslu, který v roce 2015 činil zhruba 1,8%.

Zemědělství a pěstování plodin, elektrotechnika a elektronika, optické produkty, keramika (obkladové materiály) a produkce jízdních kol.

14


OBORY, KTERÝM SE DAŘÍ -

Automobilový průmysl Farmaceutický průmysl

+20,8 % (prodej; 1Q 2016) +5 % (produkce) +4 % (export)

-

Nábytkářský průmysl

+1,8 % (prodej) +2 % (2016)

-

Zemědělství

+7 % (export) 5,4 mld. EUR – hodnota prodejů vína

-

Jízdní kola

+6,6 % (prodej; 2014) +2,1 % (produkce; 2014)

Německo

32 mld. EUR

Itálie

30 mld. EUR

Francie

23 mld. EUR

V. Británie

18 mld. EUR

Španělsko

15 mld. EUR

36 mld. EUR – hodnota exportu Ovoce a zelenina

+11 %

Olivový olej

+10 %

Těstoviny

+9 %

3,5 mld. EUR – hodnota produkce

-

Optika

+12,5 % (produkce)

90 % produkce -> export 25 % světového trhu obstará Itálie Sluneční brýle



+9,6 %

OBCHODNÍ BILANCE ITÁLIE Vývoz Itálie 2015  Evropa 28 (66,5%), Evropa 19 (40,3%), Asie (14,8%), Amerika (11,8%), Afrika (5,1%)  Top 5: Německo (12,3%), Francie (10,3%), Velká Británie (5,4%), Španělsko (4,8%)  ČR: 19 místo (1,2%) v roce 2014, 15. místo (1,2%) v roce 2015, zvýšení objemu Dovoz Itálie 2015:  Evropa 28 (68,4%), Evropa 19 (45,3%), Asie (18,2%), Amerika (6,9%), Afrika (6,0%)  Top 5: Německo (15,4%), Francie (8,7%), Nizozemí (5,6%), Španělsko (5,0%)  ČR: 15 místo (1,4%) v roce 2014, 11. místo v roce 2015 (1,5%) Komoditní struktura – dovozy Itálie 2015

výrobek Mil.eur

Podíl na celk.dovozu %

automobily

24,459

6,6

-25,524

chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku

24,182

6,6

380,292

9,890

ropa

21,411

5,8

390,233

361,002

29,230

léky a farm. přípravky

18,083

4,9

2014

397,996

355,115

42,882

vzácné kovy, neželezné kovy

15,191

4,1

2015 16

413,881

368,715

45,166

zemní plyn

14,274

3,9

Obchodní bilance Itálie celkem

V mil. euro

VÝVOZ ITÁLIE

DOVOZ ITÁLIE

SALDO

2010

337,346

367,390

-30,044

2011

375,904

401,428

2012

390,182

2013

OBCHODNÍ BILANCE – ČR - ITÁLIE        

Itálie patří dlouhodobě k TOP 10 obchodním partnerům ČR Objem vzájemného obchodu trvale roste V roce 2006 ČR poprvé zaznamenala kladné saldo bilance a to zůstává pozitivní V roce 2011 celkový obrat poprvé v historii překonal hranici 9 mld.eur Český vývoz – komoditní struktura SITC 2 V roce 2014 celkový obrat podruhé překročil hranici 9 mld.eur 1. Auta os., vozidla motorová 27 086 263 V korunovém vyjádření se obrat v roce 2014 meziročně zvýšil o 15,4% pro přepravu osob 2. Kancelářské stroje a zařízení 10 596 251 (vývoz + 15,5%, dovoz + 15,2%) k automat. zpracování dat V roce 2015 celkový obrat poprvé v historii překonal hranici 10 mld.eur 3. Stroje a zařízení všeobecně 9 895 264 užívané v průmyslu Českému vývozu do Itálie dominuje položka dopravní prostředky BILATERÁLNÍ OBCHOD ČESKÁ REPUBLIKA - ITÁLIE

V TIS. EUR

VÝVOZ

DOVOZ

OBRAT

SALDO

4. Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 5. Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich. 6. Tabák a tabákové výrobky

8 562 162 6 946 093 6 859 133

2010

4 438 267

3 725 913

8 164 180

712 354

7. Železo a ocel

6 838 636

2011

4 845 550

4 266 650

9 112 200

578 900

6 625 498

2012

4 388 047

4 248 422

8 636 469

139 625

8. Zařízení pro telekomunikace a pro záznam zvuku 9. Různé výrobky

2013

4 417 794

4 330 747

8 748 541

87 047

2014

4 816 018

4 661 523

9 477 541

154 495

10. Kovové výrobky

4 969 288

2015

5 390 094

5 188 047

10 578 141

202 047

17

6 348 608

REGIONY ITÁLIE

DEMOGRAFICKÁ DATA MAKROEKONOMICKÁ OBCHODNÍ BILANCE 18


DEMOGRAFICKÉ A GEOGRAFICKÉ INFORMACE PODROBNĚ   

Počet obyvatel: 60,7 milionů – 4.nejlidnatější stát Evropy Vznik roku 1861 jako království spojením menších států Monarchie nahrazena republikou v roce 1946

20 regionů, 101 okresů (provincií), 8.100 obcí (comune) Asymetrie mezi jednotlivými regiony 5 regionů má statut autonomie Tyto autonomní regiony jsou: - Region Sicílie - Region Sardinie - Region Valle dÁosta - Region Trentino-Alto Adige - Region Friuli-Venezia Giulia Zvláštní postavení autonomních regionů zaručuje určitou samosprávu (administrativní a legislativní). Daňové výhody: Region Friuli-Venezia Giulia nemusí odvádět do státního rozpočtu 60% z vybraných daní, Sicílie rovných 100%, Trentino-Alto Adige 90%. 19


REGIONY PODROBNĚ HDP / obyv. (EUR)

100% = obyvatelé nezaměst. EU průměr

Itálie Lombardia Piemonte Lazio Abruzzo Sicilia Calabria Campania

34 700 27 600 31 400 23 100 17 000 16 000 17 000

10,0 mil. 4,4 mil. 5,9 mil. 1,3 mil. 5,0 mil. 2,0 mil. 5,9 mil.

8,2 % 11,3 % 12,5 % 12,6 % 22,2 % 23,4 % 21,7 %

126 % 100 % 114 % 75 % 62 % 59 % 61 %

47 500 21 200 21 700 19 350

1,3 mil. 1,3 mil. 1,7 mil. 2,4 mil.

2,5 % 5,1 % 5,9 % 7,2 %

173 % 77 % 79 % 70 %

Česká republika Praha Středočeský kraj Jihovýchod Střední Morava / Moravskoslezsko

*Pokud není uvedeno jinak, všechny data k r. 2015 20


ROZDÍL MEZI JEDNOTLIVÝMI REGIONY ITÁLIE POČTY OBYVATEL V ITÁLII V MILIONECH 2014 Severo-západ Severo-východ Střed Jih ostrovy celkem Z toho cizinci rezidenti

téměř 46% obyvatel žije na severu země

16,13 11,65 12,07 14,17 6,76 60,78 4,922

největší regiony z pohledu rozlohy: Sicílie a Piemont nemenší regiony z pohledu rozlohy: Molise, Valle dÁosta nejlidnatější region: Lombardie německy se domluvíte v Trentinu Alto Adige

HDP per capita rok 2013 (poslední dostupné informace) Jižní regiony: Severozápadní regiony: Severovýchodní regiony: Centrální regiony:

17.200 euro ročně 33.500 euro ročně 31.400 euro ročně 29.400 euro ročně

Hrubé roční mzdy per capita (2014 a 2015) 1. Lombardie: 2. Trentino Alto Adige: 19. Basilicata: 20. Kalábrie:

31.179 € (2.600 € měsíčně) 30.803 € (2.566 € měsíčně) 23.876 € (1.989 € měsíčně) 23.465 € (1.955 € měsíčně)

Míra nezaměstnanosti rok 2015 Muži: Ženy: Celkem:

21

11,3% 12,7% 11,9%

severní regiony: centrální regiony: jižní regiony:

8,1% 10,6% 19,4%


ZAHRANIČNÍ OBCHOD ITALSKÝCH REGIONŮ Motorem italské ekonomiky jsou severní regiony = nejvíce otevřeny zahraničnímu obchodu ► DOVOZ ITÁLIE: Více než polovinou (51,2%) se na celkových dovozech Itálie (2015) podílejí tři regiony z dvaceti: Lombardie, Veneto a Emilia Romagna. Naopak šest jižních regionů Itálie se podílí na celkových dovozech Itálie jen ze 7,6%. ► VÝVOZ ITÁLIE: Regiony, které se největší měrou podílely na italských vývozech v roce 2015, jsou: Piemont (+7,0%), Veneto (+5,3%), Emila-Romagna (+4,4%), Lazio (+9,2%) a Lombardie (+1,5%). Sever země se podílí na celkovém exportu Itálie dokonce ze 71,8%. Vývoz Itálie dle geografických oblastí

Geografické oblasti

Miliony €

Váha na celk. 2014/2015 % exportu %

Severozápad

164.401

39,7 %

2,7

Severovýchod

132.807

32,1 %

4,7

Střed

69.108

16,7 %

4,0

Jih

29.068

7,0 %

10,2

Ostrovy

13.272

3,2 %

-7,3

nespecifikováno

5.225

1,3 %

X

Itálie

413.881

100 %

3,8

22

Z České republiky se dovážejí především počítače, automobily, stroje a chemické produkty. Z deseti nejvíce dovážených položek roku 2015 a 2014 z ČR bylo sedm importováno regionem Lombardie, dvě regionem Veneto a jedna regionem Emilia Romagna.


ZAHRANIČNÍ OBCHOD ITALSKÝCH REGIONŮ Dovoz Itálie dle geografických oblastí 2015 - pořadí dle nejvyšších hodnot sestupně Regiony a geografické oblasti

Miliony €

LOMBARDIE

110.387 39.578 30.253 26.748 27.928 20.272 17.500 11.029 8.749 8.350 7.023 6.637 8.420 5.979 3.439 2.261 746 551 356 203 20.530

VENETO EMILIA ROMAGNA LAZIO PIEMONTE TOSKÁNSKO SICÍLIE CAMPANIA PUGLIA LIGURIE MARCHE FRIULI VENEZIA GIULIA SARDÍNIE TRENTINO-ALTO ADIGE ABRUZZO UMBRIE BASILICATA CALABRIA MOLISE VALLE DÁOSTA NESPECIFIKOVÁNO

23

2014 váha na celk. importu % 30,9 11,1 8,5 7,5 7,8 5,7 4,9 3,1 2,5 2,3 2,0 1,9 2,4 1,7 1,0 0,6 0,2 0,2 0,1 0,1 5,8

Miliony € 115.483 41.909 31.354 29.765 29.709 21.335 12.934 12.118 8.657 7.766 7.393 7.063 6.886 6.122 3.817 2.407 2.394 572 561 208 20.263

2015 Váha na celk. dovozu % 31,3 11,4 8,5 8,1 8,1 5,8 3,5 3,3 2,3 2,1 2,0 1,9 1,9 1,7 1,0 0,7 0,6 0,2 0,2 0,1 5,5


51,2%

SHRNUTÍ

CO Z TOHO PLYNE

24


CO Z TOHO PLYNE – ROZDÍL MEZI REGIONY •

Silná diferenciace regionů severu, středu a jihu Itálie

•

Severní regiony na tvorbě národního HDP participují z 55,9%, regiony ve středu země z 21,8% a jih Itálie z 22,2%. Sever země tedy produkuje téměř 56% domácího produktu a zaměstnává téměř polovinu celkové

pracovní síly na apeninském poloostrově. •

Nejvíce aktivními regiony na poli obchodu jsou tři severní regiony (Lombardie, Veneto a Emilia Romagna).

•

Tyto 3 regiony představují 19,5 milionů spotřebitelů a generují více než 50% národních dovozů i vývozů.

•

Je třeba brát zřetel na geografickou strukturu země (velké vzdálenosti od severu na jih související s přepravními náklady a snižováním cenové konkurenceschopnosti výrobků)

•

Jen velmi malý zlomek lokálních společností pokrývá svou distribuční sítí celý apeninský poloostrov. Z tohoto důvodu je v Itálii hluboce zakořeněná role obchodního zástupce.

•

Vzhledem k odlišnosti krajů je také zřejmé, že české výrobky (týká se především spotřebního zboží) nebudou vhodné pro všechny regiony (jiné zvyky, obchodní vazby, apod.), či se setkají se semknutými klastry.

•

Tyto znalosti napomohou českému podnikateli soustředit čas a finance správným směrem.

25


CO Z TOHO PLYNE – VSTUP NA TRH ► PODNIKATELSKÁ STRUKTURA Italský podnikatelský systém je založený na mikro a malých podnicích. Malé firmy do 9 zaměstnanců tvoří páteř výrobního systému. Z této charakteristiky místního podnikatelského prostředí plyne celá řada specifik: formy podnikání, sdružování se do asociací, dosah pouze na klienty v rámci vlastního regionu, chybějící personál ovládající cizí jazyky, pomalá absorpce inovací, nízká či žádná investice do výzkumu, marketingu, omezený přístup ke kreditu, aj. ► VSTUP NA TRH Je potřeba mít na zřeteli, že Itálie se skládá z dvaceti regionů, které jsou jeden od druhého velmi odlišné. Jen velmi malý zlomek velkých společností pokrývá svou distribuční sítí celý apeninský poloostrov. Vzhledem k odlišnosti jednotlivých regionů je také velmi pravděpodobné, že české výrobky nebudou vhodné pro všechny regiony. Z těchto důvodů je dobré si vytipovat na začátek jeden, dva regiony a organizovat prodej formou výhradního/nevýhradního dovozce či obchodního zástupce. ► PRVNÍ STYK S ITALSKOU SPOLEČNOSTÍ Italové cizí jazyky příliš neovládají. Anglicky hovoří představitelé velkých mezinárodních firem a v některých případech mladší generace. Italská angličtina je ale v mnohých případech velmi rozdílná od běžné „evropské“ angličtiny. Dle průzkumu Eurostat ovládá angličtinu 10% populace, 64% Italů má znalost velmi základní této cizí řeči. Pro první kontakt je italština nezbytná, jelikož i v malých firmách český podnikatel narazí na „filtr“ neboli asistentku, která cizími jazyky nevládne.

26


CO Z TOHO PLYNE – VSTUP NA TRH ► VELKÝ TLAK NA CENU, OBCHODNÍ PODMÍNKY Italové v posledních letech vyvíjejí velký tlak na cenu, hledají levnější dodávky z mimoevropských států či dislokují výrobu mimo apeninský poloostrov. Převažuje italské povědomí o levném českém zboží. Je třeba se na jednání o obchodních podmínkách řádně připravit a nechat si prostor pro slevu! V praxi je velmi běžné, že italské společnosti neuznávají prodejní podmínky českého dodavatele a trvají na vlastních. ► PLATEBNÍ MORÁLKA, ÚMRTNOST FIREM A JEJICH PROVĚŘENÍ PŘED OBCHODNÍM STYKEM Současná platební morálka v Itálii je jedna z nejhorších v zemích EU. V průměru pouze 48% italských společností hradí svým partnerům fakturu v době její splatnosti. Praxe prokázala, že nejdisciplinovanější jsou společnosti především ve finančním sektoru a v zemědělství. Nejhorší morálku vykazují společnosti ve stavebním sektoru, distribuční společnosti, maloobchodníci, zdravotnictví a státní správa. Je třeba si dát největší pozor na společnosti především z jižní části Itálie: region Kampanie (hlavní město Neapol), kde v termínu splatí fakturu jen 35% společností, následovaný regionem Kalábrie a Sicílie. Splatnosti faktur v Itálii: Státní správa 170 dní Privátní sektor 150/90 dní Ze zákona 30/60 dní

27


ZDROJE INFORMACÍ

CO Z TOHO PLYNE

28


ZDROJE INFORMACÍ – DATABÁZE FIREM IT. KOMPASS www.it.kompass.com - Zdarma základní verze - Vyhledávání dle produktů/regionů - Produktové kategorie nejsou příliš podrobné - Výsledkem je velmi základní karta firem

INFOIMPRESE https://www.infoimprese.it - Zdarma - Vyhledávání v databázi obchodního rejstříku - Široké možnosti vyhledávání dle produktů (podrobné) - Výsledkem základní karta o firmách (web, obecný e-mail)

MISTER IMPRESE http://www.misterimprese.it - Zdarma - Typově jako Zlaté stránky - Výsledkem jsou informace o tlf. číslech, adrese, webu - Výsledek není nejpřesnější (produktové zaměření firem)

29

REGISTRO IMPRESE http://www.registroimprese.it -

Obchodní rejstřík firem Základní info zdarma Ostatní informace za poplatek

GUIDA MONACI https://www.guidamonaci.it -

-

Základní verze zdarma Vyhledávání dle sektorů a následně kategorií ATECO, ale je potřeba specifikovat provincii Detailní informace jsou zpoplatněny

COMAS https://www.infocomas.it -

Zpoplatněno Vyhledávání dle produktových kategorií, teritoria, apod. Výsledek: kompletní data z obchodního rejstříku o hledaných společnostech.


AKTUÁLNÍ SITUACE ITÁLIE VČERA, DNES A ZÍTRA JAK NÁS VIDÍ ITALŠTÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

30


Domníváte se, že komunikace – slovem i písmem – s českými podnikateli je obtížná, nebo je lineární a včasná? ►

Nikdy jsem neměl problémy, co se týče komunikace s Čechy. Rozhodně hovoří anglicky lépe než Italové.

►

Velká plynulost komunikace z české strany. Komunikace je jasná a dochvilná (plynulá).

►

My máme pozitivní zkušenost s včasnou komunikací, především co se týče středních firem. U velkých podniků (velké ocelárny) je situace horší.

►

Moje zkušenost je v tomto ohledu pozitivní, komunikace probíhá ve standardní době.

►

Ano, v mém sektoru jsou trochu problémy s rychlými reakcemi ze strany českých podnikatelů (sklářské dodávky).

►

Písemná komunikace je poměrně rychlá a lineární, ve skutečnosti jsou Češi velmi nakloněni písemné komunikaci a ne té telefonické na rozdíl od Italů, kteří snad příliš telefonují. Celkové hodnocení je pozitivní.

VÝSLEDEK: -

31

CELKOVĚ JE DOJEM Z KOMUNIKACE POZITIVNÍ (PRODLEVY VE STROJÍRENSTVÍ U VĚTŠÍCH FIREM) OBČAS STÍŽNOSTI, ŽE SPOLEČNOSTI V ČR MAJÍ VELMI KRÁTKOU PRACOVNÍ DOBU (KONČÍ BRZY)


Domníváte se, že čeští podnikatelé jsou dochvilní a precizní při dodávkách jejich zboží? ►

Bezesporu. Co se týče tohoto aspektu, Češi se naučili dochvilnosti od Němců. Rozhodně i v tomto bodě jsou Češi více dochvilní, než Italové.

►

Rozhodně ano, více než italské společnosti. Řekl bych, že celková přesnost v dodávkách je jednou z charakteristik českého národa a tedy i podnikatelů.

►

Domnívám se, že české společnosti mají standard obchodní bezchybnosti středně-vysoký.

►

Jsou dochvilní, ale možná trochu nedůvěřiví (oprávněně).

►

Pozoroval jsem v dodávkách malou elasticitu českých firem.

►

V zásadě ano, ale někdy dochází ke zpožděním, která jsou ale často způsobená špatným programováním objednávek ze strany Italů. Máme se ještě hodně co učit o tom, jak nastavit strategie organizace objednávání zboží, aby se zabránilo zbytečným nákladům jak časovým, tak finančním.

►

Dle naší zkušenosti ano. Měli jsme problémy s některými dodavateli, ale takové, které se mohou vyskytnout všude. Celkově je ale naše zkušenost pozitivní.

►

Češi jsou všeobecně v dodávkách přesní a dochvilní. Neumějí ale řídit urgentní objednávky, tedy dodávky mimo standard, nebo dodávky v období špičky a pak dodávají pozdě.

VÝSLEDEK: STANDARDNÍ DODÁVKY V POŘÁDKU, U DODÁVEK MIMO STANDARD MALÁ ELASTICITA. 32


Domníváte se, že vztah kvalita-cena českých produktů je optimální/výhodný oproti ostatním evropským partnerům? ► ► ►

Doposud rozhodně ano, česká kvalita je pro italské firmy ještě na zajímavé úrovni. Vztah kvalita/cena je rozhodně jedním z největších výhod českého zboží. Ceny jsou srovnatelné s těmi italskými, ale kvalita je velmi dobrá.

►

Co se týče našich produktů (sektor skla) zjistil jsem, že jsou ceny naprosto v souladu s tím, co najdeme v Itálii. Čekal jsem, vzhledem k české zkušenosti, že naleznu více atraktivní ceny. Testoval jsem ceny mezi 4 českými společnostmi se stejným výrobkem a dvě z nich mají stejné ceny jako italské firmy, jedna společnost o 20% nižší než italské a jedna o 35 % vyšší než italské výrobní společnosti.

►

Hodně záleží na produktu a přidané hodnotě dodavatele, české know-how je rozhodně technicky napřed ve srovnání s ostatními sousedními národy, mají stoleté zkušenosti ve strojírenství, škoda méně výhodných cen oproti blízkému Polsku nebo Slovensku, ale rozdíl mezi cenami českého zboží a italského je ještě stále velký. Rozhodně jsou Češi při jednání o cenách naprosto nepružní a často se naráží při jednání o ceně na tak minimální rozdíly (mezi tím co nabízí dodavatel a co požaduje italský odběratel), že by stálo za to přezkoumat ceny, ale Češi z nabídnuté ceny standardně neustoupí.

►

Co se týče produktů, které nakupujeme my (ocel a jiné slitiny), jsou české ceny srovnatelné s cenami standard v záp. a jižní Evropě. Jsou výhodnější oproti severní Evropě. V některých případech jsou ale IT ceny výhodnější.

►

Dle mých zkušeností jsou české výrobky kvalitní po technické stránce, většinou s konkurenceschopnou cenou. Horší je ale situace, co se týče estetického provedení. Doba vyžaduje jistý estetický cit i pro technické výrobky, respektive alespoň citlivější finální úpravu výrobku (povrchovou úpravu), což je dle mého názoru velkou slabinou českého zboží.

33


Čeho by se podle Vás měli čeští podnikatelé vyvarovat při obchodních schůzkách s Italy? ►

Nepodobat se tolik Němcům

►

Jednou z priorit italských společností je možnost odložených plateb (dlouhodobá splatnost). V Itálii je to obvyklé. Čeští podnikatelé měli pochopit tento bod a nabídnout odloženou splatnost jako možnost, která může zvýšit/podtrhnout jejich nabídku produktů/služeb.

►

Měli by lépe posuzovat zákazníka, který chce navázat obchodní vztahy, které pro nás pro Italy jsou nepřetržité a ne jako příležitostné vztahy řízené jako vztah ke klientovi v maloobchodní prodejně.

►

Měli by se vyhnout přílišnému psaní…a občas zvednout telefon. V Itálii je lidský vztah a kontakt zásadní pro dobrý průběh businessu. Češi jsou také příliš chladní při obchodních jednáních, ale přisuzuji to „německé škole“ jednání.

►

Myslím si, že v každém obchodním vztahu je základ všeho přesnost, dochvilnost a spolehlivost, což jsou ale nepřirozené charakteristiky latinských a balkánských národů, tedy je potřeba, aby toto čeští podnikatelé měli na zřeteli a snažili se to pochopit. Obecný nedostatek je velmi průměrná znalost angličtiny, zde by se měli Češi zlepšit, vzhledem k tomu, že čeština je velmi těžká a pro nás nepochopitelná.

►

Češi by se měli vyvarovat své tvrdosti ve vyjednávání o obchodních podmínkách, jelikož ne všichni klienti jsou stejní a ne všichni mají stejné potřeby.

VÝSLEDEK: VĚTŠÍ ELASTICITA PŘI VYJEDNÁVÁNÍ, VYHNOUT SE NĚMECKÉMU MODELU JEDNÁNÍ. 34


Naopak co oceňujete na českých podnikatelích během osobních jednání? ► ► ► ► ►

Preciznost a kvalitu. praktičnost a včasnost akce (reakce). Dobrý kulturní rozhled a smysl pro humor Celkovou správnost (korektnost) jednání českých partnerů Schopnost kombinovat technické a ekonomické znalosti s lidským aspektem.

► Češi se mi zdají velmi přátelští a vstřícní. Viděl jsem ale při své návštěvě českých partnerů jednotlivé společnosti trochu zastaralé. Zdálo se mi, že jsem za stoly v ředitelských kancelářích viděl staré funkcionáře oblečené za podnikatele….postrádají touhu inovovat a obnovit jejich společnosti. Neviděl jsem nic nového a inovativního. Mají prospěch ze starého vedení, ale pokud jej nebudou inovovat, neuspějí. Čína vyrábí velmi podobné produkty za třetinové ceny oproti těm českým. ► Na rozdíl od mnoha italských obchodních partnerů nemají problém ukázat detailní cenovou kalkulaci produktů (rozpis nákladů). Jsou velmi rigidní, co se týče trvání na písemných potvrzeních (objednávek), což je ale pozitivní aspekt. ► Oceňujeme především mimořádnou laskavost, na kterou jsme při našich obchodních vztazích s Čechy vždy narazili. Osobně mám několik blízkých přátel mezi Čechy, které vzešli z pracovního vztahu. ► Velmi oceňuji technickou přípravu českých partnerů k tématu, o kterém se hovoří.

35


POZVÁNKA NA SEMINÁŘ FÓRUM ITÁLIE – aktuální ekonomická situace, příležitosti a formy podnikání Dne 28. června 2016 se v Praze – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Program je rozdělen do tří tematických bloků. První blok přednáší Jiří Jílek, vedoucí obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Římě a pojednává o aktuální ekonomické situaci (italské reformy a jejich dopady na ekonomiku). V druhém bloku se účastníci dozvědí rozmanité informace o italském podnikatelském prostředí (zvyky a kulturní rozdíly, obchodní příležitosti) a přednášející je Ivana Třosková, ředitelka zastoupení CzechTrade v Itálii. Poslední blok podrobně nastíní nezbytné předpoklady k založení businessu v Itálii (podnikání pro české právnické osoby v Itálii, založení společnosti a praktické otázky vztahující se k reprezentativní kanceláři, živnostenskému oprávnění, či založení s.r.o., dále pak nastíní otázky příležitostného prodeje v Itálii (veletrhy, apod.) a krátkodobého vysílání pracovníků. Technický blok přednesou pracovníci poradenské společnosti Mazars, a.s. Přihlášky a více informací: http://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/seminar-forum-italie-aktualni-ekonomicka-situace/

36


DĚKUJI ZA POZORNOST

CzechTrade Dittrichova 21 128 00 Praha 2 [email protected] www.czechtrade.cz

ITÁLIE. Ivana Třosková CzechTrade Itálie - Milán GSM: TEL.:

Recommend Documents