ČISTOPIS ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA HOŘOVIC listopad 1999
TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel: Městský úřad Hořovice - odbor výstavby a životního prostředí vedoucí odboru: stav. František M a r e k Zpracovatel: Kadlec K.K. Nusle s.r.o., Praha vedoucí odd. urbanismu: Ing.arch. Daniela B i n d e r o v á zodpovědný projektant: Ing.arch. Jan M o u č k a
V Praze v listopadu 1999
2
Čistopis územního plánu města Hořovic OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Aa) Ab) Ac)
Hlavní cíle řešení Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Vyhodnocení splnění zadání (souborného stanoviska)
B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ba) Bb) Bc)
Vymezení řešeného území Základní předpoklady a podmínky vývoje města a ochrany hodnot území Návrh urbanistické koncepce, etapizace
Bd)
Návrh členění území města na funkční plochy a podmínky jejich využití
Be)
Limity využití území Ochranná pásma. Limity pro zátopová území Bf) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Nové zastavitelné plochy. Plochy přestavby současně zastavěného území Bg) Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady Bg1) DOPRAVA Bg2) TECHNICKÉ VYBAVENÍ ÚZEMÍ Bg2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Bg2.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, VYTÁPĚNÍ Bg2.3 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Bg2.4 TELEKOMUNIKACE Bg2.5 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Bh) Plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů Bi) Návrh územního systému ekologické stability Bj) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanačních úprav a veřejně prospěšných opatření - ploch pro rozvoj po r. 2010 a ploch ÚSES Bk) Návrh řešení požadavků civilní ochrany BI) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů Bm) Návrh Ihůt aktualizace
C) ČÍSELNÉ ÚDAJE - TABULKY 1 až 6 D)
ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ Regulativy pro celé území města Regulativy pro současně zastavěné území Regulativy pro centrální zónu města Regulativy pro zastavitelné plochy Regulativy pro plochy po r.2010 a pro plochy ÚSES
E) PŘÍLOHY Ea) Eb) Ec)
Vyhodnocení splnění zadání (ÚHZ) Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (viz samost.svazek) Doklady
3
Čistopis územního plánu města Hořovic TEXTOVÁ ČÁST A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Anotace Předkládaný Čistopis územního plánu (ÚPN) Hořovic je založen na zadání obsaženém v Územně hospodářských zásadách (ÚHZ) a v souborném stanovisku ke Konceptu územního plánu. Územně hospodářské zásady (ÚHZ) města Hořovic, doprovozené urbanistickou studií města, byly Zastupitelstvem města Hořovic pořízeny v září 1996 a následně schváleny. ÚHZ jsou založeny na principu opuštění probíhající radikální přestavby centra města a orientací na jeho rehabilitaci, intensifikaci využití ploch průmyslu a nalezení směrů a odpovídajících ploch pro další rozvoj města. Komplexní urbanistická studie, která ÚHZ doprovázela, obsahovala mj. nástin cílů rozvoje města, nutných předpokladů vytvoření pěší zóny v historickém centru města, rozbor stavu, rozmístění a výhledu hlavních průmyslových podniků. V urbanistické studii z r. 1996 byl proveden rozbor stavu a výhledu vybraných významných tradičních a nových průmyslových podniků v Hořovicích. Zastupitelstvo města Hořovic pořídilo v březnu 1997 urbanistickou studii centra města na úrovni územního plánu zóny. Studie měla za cíl zpřesnit cíle, možnosti a nástroje pro rehabilitaci centra, respektující specifiku města i zamýšlený vznik pěší zóny. Městský úřad pořídil se stejným cílem generel dopravy, proveden byl podrobný průzkumu dopravy, prognóza dopravy v r. 2010, prověřující řadu variant řešení dopravní sítě města. V dubnu 1998 byla urbanistická studie města, která doprovázela ÚHZ, dopracována podle připomínek, se zahrnutím poznatků ze studie centra města, a předložena k projednání jako koncept řešení územního plánu města. Projednání bylo ukončeno souborným stanoviskem, s nímž nadřízený orgán územního plánování Okresní úřad Beroun - vyslovil souhlas a otevřel tak možnost zpracováním čistopisu územního plánu. V předkládaném Čistopisu územního plánu jsou zapracovány připomínky dotčených orgánů státní správy a veřejnosti. Čistopis je zpracován podle předpisů pro územní plánování novelizovaných k 1.7.1998, t.j. novely stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a vyhlášky č.131/1998 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Předkládaný Čistopis ÚPN je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města Hořovic, t.j. Územně hospodářskými zásadami z r. 1996.
Základní údaje Územně plánovací dokumentace: čistopis územního plánu Řešené území: Hořovice, katastrální území: Hořovice, Velká Víska Okresní úřad : Beroun, Politických vězňů 20, 266 01 Beroun Pořizovatel urbanistické studie: Městský úřad Hořovice, odbor výstavby a životního prostředí, ved. František Marek Zpracovatel urbanistické studie: Kadlec K.K.Nusle spol.s r.o., Praha, IČ044847548, vedoucí odd. urbanismu: Ing.arch. Daniela Binderová zodpovědný projektant: Ing.arch.Jan Moučka. Technologie zpracování: počítačová, program Microstation Měřítko hlavních výkresů: 1:5000 Místo uložení: Městský úřad Hořovice
4
Aa) Hlavní cíle řešení Hlavním cílem čistopisu územního plánu je vytvořit nástroj stavebního řádu ve smyslu zákona č. 50 a vyhlášky č.131/1998. Následné schválení územního plánu, jeho vyhlášení a uplatňování v procesu rozvoje města povede ke kladným důsledkům pro město jako celek. Navržené veřejně prospěšné stavby, asanace a opatření mají do r. 2010 za cíl zejména - umožnit vytvoření pěší zóny a tím zkvalitnit životní a kulturní podmínky ve městě - umožnit stavební rozvoj zejm. v bydlení a občanském vybavení - vytvořit předpoklady pro rozvoj i po roce 2010.
Ab) Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Dřívější, již překonaná a tudíž neplatná územně plánovací dokumentace: Politicko - hospodářské a technické zásady (PHTZ) k Územnímu plánu Hořovic z r. 1971, b) Územní plán sídelního útvaru Hořovice, 1973, jehož doba platnosti již skončila. Platná územně plánovací dokumentace Územně hospodářské zásady (ÚHZ) z r. 1996 Územně hospodářské zásady města Hořovic byly schváleny 22.7.1996 pod č.j. Výst.633/96M, na základě souhlasného stanoviska referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Berouně dne 29.5.1996 pod č.j. Výst.13331/96-Pe. Schválené ÚHZ plní, spolu se Souborným stanoviskem ke Konceptu ÚPN, funkci zadání pro zpracování tohoto čistopisu ÚPN (ve smyslu §21 odst.6 Zákona č. 50/1976 Sb). Rozbor splnění ÚHZ je v příloze Ea). Koncept územního plánu z r. 1998 Koncept územního plánu Hořovic vznikl schválením přepracované urbanistické studie z r. 1997, projednané ve smyslu §21 odst.6 Zákona č. 50/1976 Sb. V konceptu územního plánu schváleném v r. 1998 byly ÚHZ respektovány jako zadání. Koncept ÚPN využívá aktuální územně plánovací podklady. V předkládaném čistopisu územního plánu je respektováno Souborné stanovisko ke Konceptu ÚPN, kladně posouzené nadřízeným orgánem územního plánování - Okresním úřadem v Berouně. Aktuální územně plánovací podklady 1) V roce 1996 pořídil Městský úřad Hořovice urbanistickou studii centrální zóny Hořovic, zpracovanou na úrovni podrobnosti regulačního plánu (zpracovatel Kadlec K.K.Nusle s.r.o.Praha). Studie byla využita jako podklad pro předkládaný Čistopis územního plánu Hořovic. 2) V roce 1996 pořídil Městský úřad Hořovice průzkum automobilové dopravy a navazující generel dopravy (zpracovatel Pragoprojekt a VIA Consult Projekt). Tyto územně plánovací podklady obsahují prognózu dopravy k roku 2010, zpracovanou při různých variantách komunikační sítě v souvislosti s vytvořením pěší zóny na Pražské ulici. Podklady byly využity byly využity jako podklad pro Hlukové posouzení zpracované v r. 1998 a pro předkládaný Čistopis územního plánu Hořovic. 3) V roce 1998 byl pořízen v rámci prací na územním plánu elaborát "Hlukové posouzení podklad pro územní plán Hořovic", zhotovitel EKOLA Praha. Tento územně plánovací podklad byl zadán po dohodě s Hygienickou službou Beroun a obsahuje k roku 2010 prognózu hluku od dopravy ve vybraných místech stávající i navrhované komunikační sítě a byl využit v předkládaném čistopisu územního plánu Hořovic.
Ac) Vyhodnocení splnění souborného stanoviska 1) Stanovisko nadřízeného orgánu k návrhu souborného stanoviska ke Konceptu UPN (opis viz kapitola Ec) Stanovisko nadřízeného orgánu Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Berouně jako nadřízený orgán územního plánování vydává toto stanovisko. Čistopis územního plánu Města Hořovic bude zpracován podle přílohy č.2 k vyhlášce č.131/1998 Sb. v souladu se souborným stanoviskem. Budou zde řešeny všechny připomínky a stanoviska orgánů, fyzických a právnických osob. 2) Vyhodnocení splnění Stanoviska pořizovatele ke konceptu ÚPN města Hořovic Souborné stanovisko ukládá (kopie viz kapit. Ec) - upravit návrh připojení komunikace na ulici Luční - splněno - nevést pěší zónu přes ppč. 36/2 do ulice Pražské - splněno - rezervní plochu před nemocnicí rozdělit na část západní (občanská vybavenost) a část východní parkoviště splněno, viz R6 a R10 - zvážit nutnost nové komunikace (pův.znač. R14) - po prověření z hlediska dopravy byla komunikace procházející starou průmyslovou zástavbou v pásmu "B" z čistopisu ÚPN vypuštěna - v lokalitě BD1 ke slepé komunikaci umístit rodinné domy namísto bytových - splněno, v regulativech připuštěna intenzívní zástavba rodinnými domy (nap. řadovými)
5 - prodloužit komunikaci od hřbitova až do Rpet jako místní komunikaci (III.třídy) - splněno - zatím ponechat zahrádkářskou kolonii při výjezdu z Hořovic na Žebrák i po r. 2010 - splněno zmenšením rozsahu rezervní plochy - rozšířit rezervní plochu pro bydlení "ke Hvozdci" západním směrem před nejvyšší nivelizační bod t.j. před Šibeniční kopec - splněno - dle požadavků OHS Beroun ze dne 1.7.1998 ještě provést hlukové posouzení dopravní části konceptu územního plánu před vypracováním jeho návrhu - bylo zpracováno obsáhlé "Hlukové posouzení" odbornou firmou EKOLA a její výsledky byly promítnuty do urbanistické i dopravní části Čistopisu ÚPN. Městské zastupitelstvo Hořovice - zápis Městské zastupitelstvo schvaluje koncept územního plánu po zapracování připomínek, obsažených ve stanovisku MěÚ Hořovice. OHES Beroun Hlukové posouzení bude zpracováno v rámci návrhu územního plánu sídla a to jak v dopravní tak i urbanistické části. Z hygienického hlediska nejsou připomínky. - hlukové posouzení bylo provedeno a bylo využito jako územně plánovací podklad v čistopisu ÚPN. Česká inspekce životního prostředí ČIŽP obl. inspektorát Praha - nejsou připomínky Vojenská ubytovací a stavební správa, Plzeň - je třeba posoudit vztah města a vojenského letiště v severním prostoru - VUSS Plzeň má požadavek na písemné projednání konceptu ÚPN - písemné podklady a hlavní výkres byly zaslány 1. 9. 1998 Obv. báňský úřad v Kladně - nejsou připomínky, v řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor evidovaný v OBÚ v Kladně České dráhy - vyjádření ČD k Územně hospodářským zásadám a Urbanistické studii zůstávají v platnosti, za předpokladu respektování uvedených vyjádření (Stanovisko Českých drah, stav. správa Plzeň, k ÚHZ Hořovice, č.j. 307/96SS z 22.4.1996, nejsou ke konceptu ÚPN připomínky - bylo splněno vymezením rezervní plochy v rozsahu umožňujícím řešit rekonstrukci komunikace Il/114 a komunikace III/1144, ve variantách splňujících požadavky Českých drah na zachování železničního mostu na křížení se silnicí III114 a na mimoúrovňové křížení průtahu silnice II/114 s vlečkou ČKD Hořovice. Středočeská plynárenská 3 - v r. 1998 bude rekonstruována VTL RS zásobující město, o jmenovitém výkonu 2500 m /hod, na výkon 5000 3 m SPT Telecom - nejsou věcné připomínky STE Hlavní správa Praha 2 - předpokládaný celkový nárůst zatížení na úrovni 22 kV je 3260 kVA - do r. 2010 není překročeno - k technickému řešení silových elektrorozvodů v konceptu ÚPN nejsou zásadní připomínky - v dotčeném území se nenachází dálkový sdělovací kabel STE a.s. Připomínky fyzických a právnických osob, návrh na jejich vyřízení p. Jiří Froněk - námitka proti využití části pozemku 36/2 mezi čp. 14 a 882/31 k.ú. Hořovice, jako součásti pěší zóny - bylo respektováno stanovisko OVŽP MěÚ Hořovice nevést pěší zónu přes ppč. 36/2 do ulice Pražské Hrabákovi Jiří a Iva - požadují zařazení parcely č.1249 pro výstavbu rodinného domu - splněno - navrhují uvolnění části pozemku č.1249 v pruhu širokém 10 m podél hranice pozemku č.1248/1, požadují náhradní pozemek - bylo respektováno stanovisko OVŽP MěÚ Hořovice: upravit připojení komunikace na ulici Luční.
B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ba) Vymezení řešeného území Územním plánem je řešeno území města Hořovic, okres Beroun. Území města Hořovic sestává ze dvou katastrálních území - kú Hořovice a kú Velká Víska. Z územně plánovacího hlediska se území Hořovic člení na tři výrazná pásma, odlišující se svou funkcí, charakterem terénu i zástavby: Pásmo "A" - obytné pásmo města jižně od Červeného potoka, obsahující historické centrum města, velkou většinu obytných budov a občanského vybavení. Pásmo "B" - smíšené pásmo, mezi železnicí a Červeným potokem, obsahující původní i některé zcela nové plochy průmyslu, polyfunkční zástavbu pro bydlení i občanské vybavení, skupiny rodinných domů. Krajinné prvky
6 jsou v nivě Červeného potoka - Mlýnský potok, Žákův náhon a Lázeňský rybník. V pásmu B jsou důležitá technická zařízení města, zejm. čistírna odpadních vod. Pásmo "C" - průmyslové pásmo severně od železniční trati obsahuje průmyslové plochy, na které byly v padesátých až osmdesátých letech přemístěny průmyslové závody z pásma "B" Hořovic a vznikly zde i některé nové. Zájmové území Hořovic - širší vztahy Hořovic k okolí Územní plán velkého územního celku zahrnujícího Hořovice není zpracován. Proto jsou v této kapitole rekapitulovány širší vztahy Hořovic k okolí. Pro sousedící obce a některé vzdálenější obce mají Hořovice význam jako - transitní uzel železniční i silniční dopravy - cíl dojížd'ky za obchodem a službami a za prací. Hořovice jako průmyslové město mají vliv na čistotu a stav vodního toku Červený potok. Negativní vlivy na okolní území jsou zejm. z průmyslové zóny (pásma "C" města) na severním okraji Hořovic. Plánovaný východní obchvat Hořovic podstatně zkrátí cestu z dálnice D5 Praha - Rozvadov do Lochovic, Rpet i dalších obcí a do okresu Příbram. Společným zájmem s okolními obcemi je - koordinace při zpracování územně plánovacích podkladů a dokumentace - povodňová ochrana - rozvoj a koordinace dopravní obsluhy - vytvoření regionálních svazků obcí pro využití infrastruktury, občanských zařízení apod. - mnohostranné územní souvislosti má navržený územní systém ekologické stability (ÚSES). Hvozdec - obcí prochází vodovodní přivaděč do Hořovic ze zdroje Valdek (okres Příbram), přes Chaloupky - lesy obou obcí sousedí a navazují - společný je zájem na jejich stavu. Kotopeky - Červený potok prochází Hořovicemi a vstupuje do Kotopek - Tihavy, vliv Hořovic na čistotu toku, povodňová ochrana - vedení elektro VN 22 kV Hořovice Sever prochází kat. územím obce Kotopeky. Osek - vodní tok Červený potok prochází Osekem do Hořovic: vliv na čistotu, povodňová ochrana - koordinace využití nivy Červeného potoka - trafostanice 110 kV/22 kV zásobující Hořovice a vedení elektro VN 22 kV Hořovice Sever je na území Oseka. Podluhy - obcí pochází vodovodní přivaděč pitné vody Želivka pro Hořovice - obec Podluhy je napojena na vodojem Šibeničák v Hořovicích - lesy a vodoteče na území obou obcí sousedí a navazují - společný zájem na jejich stavu - vedení elektro VN 22 kV Hořovice prochází kat. územím obce Podluhy. Rpety - pro Rpety byla v r. 1997-8 zpracovávána urbanistická studie na úrovni konceptu územního plánu, - zlepšení dopravního propojení Rpet na Hořovic a navržení zvýšení kategorie silnice - východní obchvat Hořovic zlepší dostupnost dálnice D5 Praha - Rozvadov ze Rpet, - koordinace funkčního využití ploch podél hranice obou obcí - vodoteče a přírodní prvky na území obou obcí sousedí a navazují - vedení elektro VN 22 kV Hořovice prochází kat. územím obce Rpety. Tlustice - průmyslové zóny Hořovic a Tlustic hraničí, zájem na koordinaci jejich využití a rozvoje, - areál podniku ČKD Hořovice leží na území obou obcí - průmyslové závody na jihu Tlustic jsou napojeny na kanalizaci a ČOV Hořovice, - do Hořovic vedou hlavní trasy elektro a plynovodů - Tlustice jsou napojeny na vodojem Šibeničák v Hořovicích - podél hranice obou obcí je vojenské letiště, které vytváří značné limity rozvoje obou obcí a je zdrojem hluku - silnice mezi oběma obcemi křižuje letiště, doprava po ní může být přerušena z důvodu provozu letiště. Záluží - obcí prochází plynovod zásobující průmyslové závody i město Hořovice Žebrák - v zájmu rozvoje obou obcí je kooperace mezi železniční (Hořovice) a dálniční (Žebrák) dopravou. Vazby na přilehlé území okresu Příbram - jeden ze zdrojů pitné vody pro Hořovice je v lokalitě Valdek na okrese Příbram (poblíž obce Chaloupky)
7 - okresem Příbram pochází vodovodní přivaděč pitné vody Želivka - východní obchvat Hořovic zlepší napojení dálnice D5 Praha - Rozvadov z dálniční křižovatky Žebrák na Jince a Příbram.
Bb) Základní předpoklady a podmínky vývoje města a ochrany hodnot území 1) Rozvojové předpoklady a podmínky Hořovic Polohové podmínky Hořovic jsou v širším prostoru nepochybně příznivé, zejm. poloha na rozvojové ose Praha Beroun - Plzeň, blízkost pražské metropolitní oblasti. V regionálním pohledu však již rozvojové předpoklady tak příznivé nejsou, s výjimkou poměrně stabilní obslužné funkce města vůči zázemí. Okresní město Beroun má jako značně větší město a jako sídlo Okresního úřadu a dalších institucí na úrovni okresu značnou atraktivitu jako cíl vyjížd'ky za občanským vybavením. Dále jsou Beroun a Králův Dvůr spolu se sousedními obcemi i významným cílem vyjížd'ky za prací z Hořovic. Rozvojové výhody Hořovic spočívající v uspořádání města (jasné funkční členění na pásma) jsou jen potenciální a bude je nutné udržet a zvyšovat cílevědomým řízením územního rozvoje. Vnitřní předpoklady rozvoje - sociální a kulturní kvality obyvatelstva, rozmanitost ekonomických činností znamenají potenciální zvýšenou schopnost přizpůsobování lokální ekonomiky celkovým tendencím. REGIONÁLNÍ STŘEDISKOVOST VYBRANÝCH MĚST (1991) Počet obyvatel mikroregionu celkem středisko zázemí Hořovice 25526 6395 1 9131 Beroun+Kr.Dvůr 46274 23396 22878 Příbram 72385 36898 35487 Dobříš 16409 8108 9301 Rokycany 41897 15188 26709 Pozn.: Mikroregiony byly vymezeny podle pohybu za prací (spádu) v r. 1991
index zázemí/ /středisko 2.99 0.98 0.96 1.15 1.76
Důležitá bude výkonnost městské správy, ekonomických subjektů, úroveň součinnosti veřejného a soukromého sektoru, i spolupráce obcí při přípravě a realizaci rozvojových projektů. V bližší perspektivě bude počet obyvatel Hořovic stabilizován, k jeho zvýšení může dojít jen imigrací v souvislosti s výstavbou bytů, spíše ke konci časového horizontu územního plánu. Výhledovou velikost Hořovic k roku 2010 lze odhadnout na 6500-7000 obyvatel, při vytvoření pro stabilizaci současných obyvatel a imigraci nových, zejm. - přípravou nových ploch bydlení v rodinných domech, popř. bytových domech - zvýšením atraktivity a zlepšením dostupnosti obslužných funkcí města (např. realizací pěší zóny, východního obchvatu ap.) - péčí o kvalitu životního prostředí.
8
POPULAČNÍ A STŘEDISKOVÝ VÝZNAM VYBRANÝCH MĚST (1991)
Hořovice Beroun+Kr.Dvůr Králův Dvůr Příbram Dobříš Rokycany
počet obyvatel 6395 18005 5391 36898 8108 15188
prac.přílež. pracovní v nevýr. příležit. sféře 5866 1755 11602 4936 4445 498 23274 10363 4755 1606 8754 4231
index prac. příležitostí 0.92 0.64 0.82 0.63 0.59 0.58
index prac. příležitostí nevýr. sféry 0.27 0.27 0.09 0.28 0.20 0.28
Dopravní napojení města na dálkovou silniční síť se podstatně změnilo vybudováním dálnice D5 Praha Rozvadov. Změnily se vztahy v dojížd'ce za prací, ve výkonu obslužných funkcí města vůči okolí, směry vyjížd'ky z města za prací a občanským vybavením. Důsledkem jsou potřebné změny v dopravním systému uvnitř města. Síť pozemních komunikací bude nutné utvářet tak, aby město jako celek a jeho centrální a obytná část zvlášť byly chráněny před dopravou, která v nich nemá svůj zdroj nebo cíl. V důsledku rekonstrukcí železnice se změní její funkce jako prostředku dojížd'ky za prací, v nákladové dopravě. Změní se potenciál a atraktivita města pro umisťování výrob a skladů s orientací na kombinaci železniční a silniční dopravy. Stavby zlepšující dopravu a snižující její důsledky na životní prostředí jsou zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby, zejm. východní obchvat a podmiňující stavby pro snížení dopravy v centru a pro možnost vzniku pěší zóny na Pražské ulici. Obyvatelé, práce, bydlení Obyvatelé Z údajů o dlouhodobém vývoji vyplývá, že základní tendencí byl nepříliš dynamický, avšak stabilní růst počtu obyvatel Hořovic. V posledních desítiletích byl růst nejvyšší ve dvou etapách - 1950-1970 a dále 1980-1995. Obě období se kryjí s větším rozsahem bytové výstavby - sídlišť na západním okraji města (1950-1970) a na východním okraji města (sídliště Višňovka). K růstu počtu obyvatel města tak dochází v posledních desítiletích pouze imigrací mladých domácností do nových bytů. Z prognóz demografického rozvoje lze očekávat do r. 2010 úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Přírůstek obyvatel migrací je možné očekávat jen v souvislosti s nabídkou příležitostí k bydlení a přípravou odpovídající technické infrastruktury, se zvýšenou rozmanitostí a kvalitou služeb, škol a dalších prvků sociální infrastruktury, s prohloubením velikostní a specializační struktury výrobních podniků. Vývoj obyvatelstva v letech 1970 - 1995 1970 1980 Hořovice celkem 5675 5619 v tom: Historické jádro 1322 Zámek 550
1991 6395
1995 6543
978 1699
S ohledem na výrazný útlum nově zahajované bytové výstavby po r. 1990 lze pak očekávat v podstatě stagnaci dosaženého počtu obyvatel, pokud nedojde k rozsáhlejší bytové výstavbě a nabídce pracovních příležitostí hlavních faktorů které mohou zvýšit imigraci do Hořovic. V Hořovicích je příznivá situace v úrovni vzdělanosti. Z obyvatelstva staršího 15 let dosáhlo v r. 1 991 32,0 % úplného středoškolského vzdělání (průměr Berounska byl 26,5 % a celé ČR 28,4 %). Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 9,7 % obyvatel (Berounsko 5,4 % a celá ČR 8,9 %). Charakteristická byla vysoká národnostní homogenita a vyšší podíl obyvatelstva bez náboženského vyznání. Souhrnně lze podtrhnout nadprůměrnou úroveň Hořovic z hlediska sociálních charakteristik obyvatelstva. Práce Dominantní byl význam průmyslových činností i značný rozsah pohybu za prací charakteristický pro polohu Hořovic v průmyslovém aglomeračním pásu Praha - Beroun - Plzeň (cca 3,5 tisíce dojíždějících a 1,1 tisíce vyjíždějících za prací).
9 Struktura pracovních příležitostí podle ekonomických sektorů Kategorie z toho v ekonomickém sektoru obyrvatelstva Celkem I. zeměd' II průmysl ekonomicky aktivní 3480 204 1735 vyjíždějící za prací 1092 100 505 dojíždějící za prací 3480 109 2044 pracovní příležitosti 5868 213 3274 Pozn: údaje za rok 1991
III služby 1541 487 1327 2381
Pro období do r. 2010 lze očekávat následující hlavní tendence : - výrazný pokles zaměstnanosti ve výrobní sféře (v 11 podnicích v letech 1991-1995 pokles o cca 1200 osob) - výrazný rozvoj nevýrobních aktivit (služeb), zejména v oblasti terciárního a kvaternárního sektoru, což odpovídá světovým trendům a je podporováno i příznivou situací v úrovni vzdělanosti obyvatelstva a stabilizovaným regionálním postavením Hořovic - zachování relativní rovnováhy na trhu práce, vlivem vzájemné kompenzace obou výše uvedených tendencí. Vzhledem ke složitosti problematiky Hořovic jako silně průmyslového města, byl v urbanistické studii z r. 1996 proveden rozbor stavu a výhledu vybraných významných tradičních a nových průmyslových podniků v Hořovicích. Výsledky průzkumu byly promítnuty do ÚHZ, do koncepce technických a zásobovacích sítí města, do celkové prognózy rozvoje Hořovic a do uspořádání pásma "B" města. Důležité dopravní vazby má pro budoucnost města dojížd'ka za prací z okolí, která však v posledním desítiletí značně klesla. Více dojíždějících využívá osobní automobily, dojížd'ka do Hořovic za prací vlakem se do budoucna pravděpodobně nezvýší, může se však zvýšit vyjížd'ka železnicí za prací do vzdálenějšího okolí. V ÚPN se překládá autobusové nádraží z Nám.B.Němcové v pásmu "A" do pásma "B", blíže k pracovištím i železnici. Bydlení Hořovice jsou z hlediska úrovně bydlení na průměrné nebo poněkud nadprůměrné úrovni celé ČR. Průměrná je například situace v kvantitativních charakteristikách: v počtu obyvatel na cenzovou domácnost, v počtu cenzových domácností bez bytu, v podílu rodinných domů, v počtu místností na byt. Mírně nad průměrem ČR a okresu Beroun je většina charakteristik kvalitativních: v podílu bytů postavených po r. 1945, v malém podílu nekvalitních bytů (III. a IV. kategorie), v úrovni technického vybavení bytů (s výjimkou kanalizace). Ve stáří bytového fondu se zde projevují dvě poválečné "vlny" v hromadné bytové výstavbě v urbanistickém obvodě Sídliště (před r.1970) a v obvodě Zámek (sídliště Višňovka po r. 1970). 2) Předpoklady a podmínky ochrany hodnot území V čistopisu ÚPN byl opuštěn částečně realizovaný záměr celkové plošné přestavby (asanace a nové zástavby) centra města, naopak se předpokládá kontinuita vývoje historické části města a vytvářejí se pro ni předpoklady při zachování životnosti města i možnosti zlepšování technické i kulturní úrovně zástavby. Jedno z důležitých opatření se neuskutečnilo - nedošlo k vyhlášení ochranného pásma kolem Nového zámku, jeho obsah byl však co možná respektován (viz kap. Be). Z dochovaných hodnot je nejcennější historické centrum města. Mezi prvky obrazu města, které bude vhodné při stavebním vývoji města chránit, jsou: - charakteristické prostory a celé části centra města, jeho celkový charakter i vybrané jednotlivé prvky panorama města a jeho prvky, místa panoramatických výhledů - vzrostlá zeleň viditelná i z dálkových pohledů (např. na svazích nad Červeným potokem, Dražovka, pod Višňovkou, některá zeleň ve vnitroblocích). Do ochrany obrazu centra města patří dále - zachování výšky zástavby sledující terén města - zachování dosavadních a zpřístupnění nových pohledů na panorama města a jeho významných památek - zachování celkového drobného měřítka zástavby, charakteristického střídání štítové a okapové orientace střech domů, atp. - chránit charakteristické objekty i z konce 19. a z 20. století. I při orientaci na rehabilitaci centra města je záměrem komposičního řešení vytvářet i nové urbanistické hodnoty : - vytvoření kulturního prostředí pro setkávání obyvatel a další centrální funkce města - pěší zóny na Pražské ulici a ploch, vytvořit podmínky i pro její nekonfliktní rozšíření v budoucnu - vytvoření nového veřejného parku pod Novým zámkem - otevření pohledů na panorama obou zámků uvolněním bloku mezi ul.9.května, Smetanovou a Zámeckou, aj
10
Bc) Návrh urbanistické koncepce, etapizace Rozvoj města jako celku v síti osídlení Navrhuje se rozvíjet město jako přirozené spádové centrum okolí a i širšího regionu, jako místo nabídky rozmanitých pracovních příležitostí v dobré dopravní dostupnosti, jako vzdělávací, kulturní a společenské centrum pro jeho obyvatele i pro okolní region. Tomu bude sloužit navržená pěší zóna, plochy pro komerční vybavenost, východní dopravní obchvat a další dopravní stavby, i navržené zastavitelné plochy umožňující stavební rozvoj města. Základem ekonomiky města zůstane i ve výhledu průmysl, přičemž nové investice bez škodlivých vlivů na prostředí je žádoucí orientovat do přestavby ploch pásma "B" zastavěných zchátralým a opuštěným fondem. V zemědělství se předpokládá rozvoj jen intensifikací využití dosavadní rozlohy a jen pokud bude souviset s potřebami odborné výuky, zotavení, tvorby vhodného životního prostředí vč. ÚSES, kultivace krajiny, a zásobování obyvatel města. Nově zastavitelné území města se navrhuje v rozsahu nezbytném pro obnovu fondů a očekávaný mírný rozvoj počtu obyvatel. K záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) dochází jen v malém rozsahu a rozsah pozemků určených k plnění funkce lesa se naopak navrhuje zvětšit. V územním plánu je zachováno členění území Hořovic na tři výrazná pásma, odlišující se přístupem k jejich dalšímu rozvoji: Pásmo "A" - jižně od Červeného potoka, kde historické centrum města se předpokládá rozvíjet jen postupnou rehabilitací a vznikem pěší zóny, obytná území a plochy občanského vybavení se rozšiřují zastavitelnými plochami po obvodu c) zlepšení dopravní situace vznikne vybudováním východního obchvatu. Pásmo "B" - smíšené pásmo mezi železnicí a Červeným potokem, u něhož se předpokládá a) intensifikace využití již souvisle zastavěného území a jen malý plošný rozvoj b) zvýšení rozsahu zeleně a revitalizace přírodních prvků podél Červeného potoka, Mlýnského a Žákova náhonu c) zlepšení dopravní situace Pásmo "C" - průmyslové pásmo severně od železniční trati - nepředpokládá se plošný rozvoj ani větší změny funkčního využití ploch.
Urbanistická kompozice Urbanistická komposice centra města používá princip návratu k historicky vzniklým a osvědčeným principům městského zastavění. Rozvoj městské formy chápe i v četnosti a promíšenosti funkcí bydlišť, vybavení a nezávadných pracovišť. Cílem urbanistické komposice centra města je podporovat dochovanou strukturu a charakter centra - Palackého náměstí jako dominantní administrativní, kulturní i obchodní centrum - Pražská ulice jako promenádní a nákupní prostor, v části u Nového Zámku důraz na veřejné a nevýdělečné služby Přizpůsobování ostatních částí centra města potřebám a měnícím se společenským a ekonomickým podmínkám se předpokládá formou rehabilitace dochovaných hodnotných staveb. Návrh zastavitelných ploch uvnitř centra za cíl podpořit jeho funkce vůči města i regionu. Uplatňováním diferencovaných a pružných regulativů, závazných pro přípravu nových prvků města, bude zajištěna kontinuita a ohleduplnost dalšího vývoje, novostaveb dostaveb a přestaveb k městu i bezprostřednímu okolí. Diferencované architektonické regulativy budou rozpracovány v navazující územně plánovací dokumentaci regulačních plánech, tak aby připouštěly vznik hodnotné architektury a nových charakteristických prvků centra. Rozvoj pásma "A" města Rozvoj historického centra města bude probíhat formou jeho rehabilitace, zejména a) postupnou přeměnou již zastavěných ploch z potřeb a iniciativy jednotlivých vlastníků a investorů, zvl. v prostoru pěší zóny b) přeměnou Pražské ulice na pěší zónu, při respektování dochovaných hodnot a rozšíření veřejné zeleně c) využitím některých dosud extenzívně využitých ploch - pro veřejné a neziskové vybavení (NPZ, rozšíření pěší zóny do vnitrobloku jižně od Pražské ulice) - pro komerční vybavení a nový park (v podzámčí) d) výjimečně také postupným uvolněním od současné zástavby (blok mezi Smetanovou, Zámeckou a 9. května) pro dopravu a nový prostor pro pěší e) výjimečně bude nutné asanovat některé objekty z důvodů dopravy. Hlavní plochy se změnou funkcí v centru města: Pražská ulice v úseku mezi Palackého nám. a Novým zámkem se změní na pěší zónu Blok mezi ulicemi 9.května/Zámecká/Smetanova. Postupné uvolnění bloku od současné zástavby je opatřením ve veřejném zájmu. Na celé ploše bloku je navržen útlum současné funkce, ve výhledu úplné uvolnění bloku, prodloužení Hradební ulice a vytvoření pěší "esplanády". Ta se stane obohacením komposice centra města.
11 Plocha KPZ komerčního občanského vybavení severně od Pražské ulice je určena pro rozvoj nákupní části pěší zóny na sever od Pražské ulice (je zde lepší možnost zásobování a parkování), Plocha NPZ - rozšíření veřejného a neziskového občanského vybavení pěší zóny do vnitrobloku jižně od Pražské ulice je určena pro rozvoj veřejné administrativy a neziskových služeb Plocha NBN na severní straně náměstí B.Němcové je určena pro rozvoj veřejných a neziskových služeb, např. školství. Nové zastavitelné plochy do r. 2010: Územní rozvoj pro výstavbu bytových domů a intenzívní zástavby rodinnými domy (plocha BD) umožní městu plnit mj. sociální program v bydlení. Územní rozvoj pro výstavbu rodinných domů (plochy RD1, RD2, RD3). Využití bude probíhat jako koordinovaná výstavby více vlastníků, ve smyslu §2 odst.1 e) stavebního zákona, po zpracování celkové zastavovací studie. Na přilehlé ploše NHŘ je navrženo hřiště "Kamenná stráň". Územnímu rozvoji veřejného a neziskového občanského vybavení je určena celá řada ploch, největší z nich je plocha NZS, určená pro rozvoj zdravotních a sociálních služeb. Navrhovaný rozsah zastavitelných ploch pro výstavbu bytových a rodinných domů je úměrný současným a budoucím potřebám do r. 2010. Pro výstavbu po r 2010 jsou veřejně prospěšným opatřením rezervovány potřebné plochy Rozvoj pásma "B" - smíšeného území mezi Červeným potokem a železnicí Do současně zastavěného území se navrhuje do r. 2010 přemístit autobusové nádraží (AN) a některé technické a administrativní služby města (plocha NKS). Veřejně prospěšnými opatřeními se rezervují plochy pro parkoviště pro autobusové nádraží a pro nádraží ČD. Navržena je nová zastavitelná plocha "Výsutka" (VS) pro drobný průmysl ve směru na Osek. Rezervována je plocha pro komerční služby ve směru na Žebrák (RS). Rozšíření Tyršovy ulice v případě nové zástavby zlepší dopravní průtahy městem (stavební čáry vzdálené 20 m od břehu Červeného potoka). V zájmu revitalizace nivy Červeného potoka a ozelenění stráně pod nádražím jsou na některých plochách vymezeny na pozemcích zastavitelné plochy přestavby menší než jsou již v současnosti zastavěny. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění a přípravu TUV zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bytové i podnikatelské sféry bude možná po vybudování nové pevné sítě. V navazující územně plánovací dokumentaci (regulačním plánu) bude nutné zpřesnit řešení (vodohospodářské, hygienické, ekologické) revitalizace nivy Červeného potoka a rehabilitace vodního díla Mlýnský a Žákův náhon, Lázeňského rybníka a souvisejícího koupaliště. Intenzifikace využití již souvisle zastavěného území bude probíhat jako koordinovaná akce výstavby více vlastníků, ve smyslu §2 odst.1 e) stavebního zákona, po zpracování celkové zastavovací studie. Rozvoj pásma "C" města Rozvoj se v územním plánu nepředpokládá. Současné plochy průmyslu a pohotovostních bytů mají dostačující technické vybavení. Pro výhledové zlepšení tras komunikací II/114 a III/1144 a jejich křížení se železnicí je rezervována plocha, umožňující najít nejvhodnější projektovou variantu. Navrženy jsou nové plochy určené pro plnění funkce lesa po severní straně trati, po r. 2010 je navrženo rekultivovat a zalesnit rokli nad tratí. Etapizace Rozvoj předpokládaný v čistopisu územního plánu do r. 2010, zejm. zástavba nových ploch, nemusí být v průběhu 15 let naplněn. Může ale také dojít k neočekávanému zvýšení potřeb a možností investovat i možností města investovat do rozšíření městské infrastruktury na zastavitelné plochy, na podmiňující veřejně prospěšné stavby, což by rovněž silně ovlivnilo tempo využití nových ploch. Tyto nejistoty jsou argumentem pro stanovení etapizace rozvoje města. Důvodem pro etapizaci je i potřeba zabránit rozptylu akcí na velké plochy a tím jejich neefektivnímu využití území nebo jeho devastaci.
12 Navržená etapizace: Změny ve využití území jsou rozvrženy do dvou časových horizontů a) do období platnosti územního plánu i;do r. 2010) b) do období po r. 2010 pro které jsou v čistopisu ÚPN rezervovány plochy veřejně prospěšnými opatřeními. Rezervní plochy je možné změnit na zastavitelné změnou územního plánu. Podrobnější etapizaci budou obsahovat regulační plány, popř. bude stanovena při koordinaci využití zastavitelných ploch ve smyslu §2 odst.1 e) stavebního zákona, po zpracování celkové zastavovací studie. Podrobnější etapizace by měla být předmětem Rozvojového programu obce, zpracovaného dle zákona o obcích.
Bd) Návrh členění území města na funkční plochy, podmínky jejich využití Členění celého území města na funkční plochy je na hlavním výkresu č. 3. Z časového hlediska je v legendě hlavního výkresu rozlišováno: a) využití současné, které se v horizontu do r. 2010 nezmění ("stav") b) změna současného využití na využití navržené v horizontu do r. 2010 ("návrh") c) výhledová změna funkčního využití po r. 2010, pro kterou je území rezervováno ("výhled").
1) Typy funkčního využití území Využití současně zastavěného i zastavitelného území se navrhuje následujícími typy funkčních ploch:
Krajinná zóna Vodní toky a plochy Občasné vodní toky, otevřené meliorační kanály Lesy, lesoparky Sady, zahrady, vzrostlá zeleň, veřejná zeleň Veřejná zeleň, hřbitov Louky Pole Chaty umístěné na zemědělském půdním fondu (B) Územní systém ekologické stability
Zastavěné území Rodinné domy Bytové domy nebo intenzívní zástavba rodinnými domy Komerční občanská zařízení Veřejná a nezisková zařízení Smíšená funkce - bydlení /komerční vybavení Sport, tělovýchova, rekreace Chaty v současně zastavěném území (A) Výroba, sklady Technické vybavení území (plochy potřebné pro vodovod, kanalizaci, plyn, elektro, telekomunikace)
Doprava Železnice Silnice Dopravní plochy Pěší zóna.
2) Vymezení hlavních a přípustných činností Jako hlavní jsou označovány činnosti, pro které je plocha určena. Přípustné jsou činnosti, které neruší žádnou z hlavních činností. Vymezení hlavních a přípustných činností bude uvedeno jen u těch typů ploch, kde nejsou zřejmé z jejich názvů, nebo nejsou stanoveny platnými obecnými předpisy (např. pro plochy dopravy). Chaty umístěné na zemědělském půdním fondu i(kategorie B) - plochy sloužící individuální rekreaci, s převážně trvalými objekty (chatové osady) na zemědělském půdním fondu. Chaty na tomto území lze změnit na rodinné domy jen v souladu s územním plánem. Územní systém ekologické stability - plochy rezervované pro zabezpečení ekologické stability území ve smyslu zákona o životním prostředí.
13 Rodinné domy Hlavní činností je trvalé bydlení. Přípustné jsou provozy nerušící bydlení, pokud jsou v souladu s obecně platnými předpisy města Hořovic. Hlavními činnostmi v oblasti tzv. Žižkova je bydlení v rodinných domcích a individuální rekreace. Bytové domy nebo intenzívní zástavba rodinnými domy Na pozemcích bytových domů a intenzívní zástavby rodinnými domy je hlavní a jedině přípustnou činností bydlení a ubytování. Veřejná a nezisková zařízení Hlavními činnostmi na plochách veřejného a neziskového občanského vybavení jsou veřejná správa, zdravotní, sociální, kultovní, nezisková kulturní zařízení apod. Jako vedlejší činnost je přípustné bydlení v bytech. Komerční občanská zařízení Hlavními činnostmi na plochách komerčního občanského vybavení jsou maloobchod, osobní služby, peněžnictví, ubytování a podobná komerční zařízení. Jako vedlejší činnost je přípustné bydlení v bytech. Smíšená funkce - bydlení /komerční vybavení Hlavními činnostmi na těchto plochách je trvalé bydlení v bytech, ubytování a občanská zařízení nerušící bydlení. Výroba, sklady Na území města lze umisťovat jen nové výroby a sklady s více než 100 prac. příležitostmi na 1 ha plochy a to pásma "B'° a "C". Do pásma "B" (severně od Červ. potoka) lze jen výroba a sklady bez vlivů na okolní obytné prostředí. Do pásma "C" lze výroba a sklady bez závažných vlivů na životní prostředí města. Chaty v současně zastavěném území (kategorie A) - plochy individuální rekreace v zastavěném území, chaty a jiné objekty individuální rekreace lze změnit na rodinné domy, pokud splní platné předpisy pro obytné budovy Pěší zóna. Na ploše pěší zóny je přípustný jen pěší provoz, vjezd zásobovacích vozidel jen v určenou dobu. Zřízení pěší zóny bude odpovídat § 65 vyhl. č.99/1989 Sb., bude osazena dopravní značkou D 50a resp. D 50b s vyznačením doby ve které bude umožněn vjezd vozidel zásobování
3) Funkční využití ploch území je dále omezeno limity a regulativy Limity funkčního využití jsou zejm. omezení využití pozemků, vzniklá právními předpisy. Limity jsou uvedeny v kap. Be) a pokud to je možné jsou vyjádřeny ve výkresech (ochranná pásma, zátopové území atp.). Návrh regulativů funkčního využití území je uveden v kapitole D). Regulativy se vztahují k funkčnímu využití, vyznačenému v hlavním výkresu č. 3, popř. k dalším prvkům řešeného území. Obsahem regulativů je omezení ve využití pozemků, zejm. objemu, výšky aj. podmínek jeho zástavby.
Be) Limity využití území 1) Ochranná pásma Pozemní komunikace V extravilánu (mimo souvisle zastavěné území) jsou ochranná pásma pro silnice II. třídy 25 m od osy oboustranně, pro silnice III. třídy 20 m od osy oboustranně. V intravilánu je možno za ochranné pásmo dopravních staveb považovat pásmo dané hlukovou izofonou maximálně přípustné ekvivalentní hladiny hluku, příp. maximálně přípustných exhalačních izolinií. Železnice má ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje. Letiště má ochranná pásma daná vzletovými a přibližovacími rovinami leteckého provozu, jejichž parametry jsou k dispozici u vlastníka plochy letiště. Zásobování vodou a kanalizace Ochranné pásmo je zřizováno pro čistírnu odpadních vod (ČOV), vodojemy, dálkové přivaděče. Zásobování plynem Zákon č. 222/1994 Sb. vytváří podmínky pro spolehlivý a bezpečný provoz plynárenských zařízení. Ochranná pásma jsou definována v §26, s cílem chránit plynárenská zařízení. Bezpečnostní pásma jsou definována v §27 a mají za cíl maximálně omezit následky a negativní vlivy poruch a havárií plynárenských zařízení. Výklad pro ochranná pásma plynárenská zařízení ve správě a majetku GŘ STP a.s. podává směrnice č. 22/1995: Pásma se vymezují vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. V ochranném pásmu nepovolují Středočeské plynárny (STP a.s.) žádné stavební činnosti a úpravy terénu (krytí plynovodů) a realizaci jiných investic, kromě křížení a souběhu s jinými inženýrskými sítěmi.
14 Velikost ochranného pásma plynárenských zařízení: - plynovody a přípojky do DN 200 včetně - plynovody a přípojky nad DN 200 do DN 500 včetně - plynovody a přípojky nad DN 500 - STL a NTL plynovody a přípojky v zastavěném území města - VVTL, VTL a STL regulační stanice Velikost bezpečnostního pásma plynárenských zařízení: - VTL plynovody a přípojky do DN 100 včetně - VTL plynovody a přípojky nad DN 100 do DN 250 včetně - plynovody a přípojky nad DN 250 - VTL regulační stanice - VVTL regulační stanice
4m 8m 12 m 1m 4 m. 15 m 20 m 40 m 10 m 100 - 200 m.
V bezpečnostním pásmu může STP a.s. povolit činnosti a úpravy terénu a realizaci jiných investic, po zvážení rizika a za podmínky opatření k ochraně života, zdraví a majetku osob. Na území Hořovic se vyskytují ochranná pásma pro - VTL plynovody a přípojky do DN 100 včetně - VTL plynovody a přípojky nad DN 100 do DN 250 včetně - VTL regulační stanice - STL a NTL plynovody a přípojky v zastavěném území města. Elektrická zařízení Zákonem č. 222/94 Sbírky byla nově stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro současná zařízení však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů. druh.el. zařízení venkovní vedení 22 kV podzemní vedení elektrická stanice
ochranné pásmo dle z.222/94 7m 1m 20 m
dřívější 10 m od krajního vodiče 1m od krajního kabelu 30 m kolmo na oplocenou nebo na obezděnou hranici objektu
2) Limity pro zátopová území (podle zákona 138/1973 Sb. o vodách) V celém zátopovém území je zakázáno - volně skladovat odplavitelné a škodlivé látky dle dalších ustanovení Zákona o vodách - některé kultury (mj. ovocné sady) - pěstovat některé zemědělské plodiny (kukuřice) - budovat školy, nemocnice a. zdravotní a sociální zařízení, - provádět zemní práce zvyšující původní terén. V aktivním inundačním (zátopovém) území je zakázáno - budovat občanské stavby, průmyslové sklady a závody, stavby CO, zřizovat sila - budovat stavby technického vybavení (včetně ČOV) mimo staveb jejichž provoz souvisí s vodním tokem za podmínky, že neovlivní nepříznivě výšku hladiny při extrémních průtocích popř. že se toto zvýšení současným opatřením vyloučí - zřizovat oplocení či další překážky v proudění. Zátopové území v Hořovicích je vyznačeno na vodohospodářském výkresu.
3) Ochrana památek Památkové ochranné pásmo zámku Hořovice V podkladu, poskytnutém referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu Beroun, bylo ochranné pásmo navrženo v rozsahu: na severu - Višňovka, včetně lesa, na východě - podél silnice, před nemocnici, před farmou školního statku směrem na jih, na jihu - bloky pod Víseckým náměstím, na západě - ul. Jiráskova, Zámecká, Hradební, přes vily k lesu pod Višňovkou. Ochranné pásmo leží na katastr. území Velká Víska a Hořovice. Veškeré podstatné změny po celé ploše ochranného pásma se navrhovalo řídit územním plánem, který bude projednán s orgány státní památkové péče. K vyhlášení ochranného pásma nedošlo.
15 Minulé zásahy dotýkající se ochranného pásma: Výstavbou sídliště Višňovka vznikla velká závada v okolí zámku, velmi rušivě působící i v siluetě města a v samotném zámeckém parku. V čistopisu ÚPN se uvažovaného ochranného pásma zámku Hořovice dotýkají: Hlavní pozitivní prvek představuje východní dopravní obchvat umístěný až za areál nemocnice, kterým se sníží intensita dopravy jižně od zámeckého parku. Pozitivní je i návrh pěší zóny na Pražské ulici a návrh Podzámeckého parku. Nepodařilo však se vytvořit předpoklady pro podstatné snížení dopravy na ulici před samotným Novým Zámkem. V uvažovaném ochranném pásmu Nového zámku je navržena plocha pro rozšíření pěší zóny na jih, a to pro komerční účely. Řešení zástavby je nutno hledat architektonickou soutěží .
Seznam objektů památkově chráněných a v památkovém zájmu 1) Zámek - barokní, poč. 18.stol., 1737 rozšířen, po r. 1853 úpravy 2) Starý zámek - pův. z přelomu 12 a 13. stol., nynější úprava z pol. 18 stol. 3) Kostel Sv. Jiljí - pův. gotický, upraven 1583 (?), r. 1647-87, naposled r. 1747. 4) Býv. klášterní kostel Nejsvětější Trojice - barokní z r. 1674, pravděpodobně C. Lurago 5) Kašna z konce 17. stol., barokní, z býv Koňského trhu v Praze 6) Sloup odsouzenců - pozdně gotický, s renesančním dříkem, kol. 1500 7) Boží muka - z r. 1675 8) Socha sv. Jana Nepomuckého - z r. 1846 9) Socha sv. Rocha 10) Mariánský sloup - z r. 1711 11) Náhrobek řed. Rosenbauma, empirový 12) Býv. Františkánský klášter, č.p. 253 13) Loretánská kaple - barokní z r. 1673 14) Modlitebna církve československé - býv. synagoga z poč. 19.stol. 15) Hřbitovní kaple, barokní 16) Hrobka Vrbnů, klasicistní, poč. 19.stol. 17) Památník odboje, arch.Č.Vořech 18) Sousoší Obětovaný, Fr.Bílek r. 1922
Archeologické památky Mohylové pohřebiště v lese "Háj", 1200 př.n.l. Při zemních a stavebních pracích na území města lze předpokládat archeologické nálezy, tyto dle zák. 22/1958 Sb. je povinností hlásit a umožnit jejich záchranu a vědeckou dokumentaci.
Bf
Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území
Viz také TAB. 1 Plochy zastavitelného území do r. 2010 o výměře nad 0,5 ha Viz také TAB. 4 Bilance nových a přestavbových ploch do r. 2010.
1) Nové zastavitelné plochy BD BYTOVÉ DOMY za sídlištěm Současné funkční využití: zemědělský půdní fond (ZPF) nízké bonity, meliorace. Nové funkční využití: bytové domy nebo intensivní zástavba rodinnými domy, občanské vybavení základní. Severní svah si vynutí poměrně extenzívní zástavbu. Plochu lze napojit na současné komunikace a infrastrukturu: Plochou prochází hl. vodovodní řad LT 400 z vodojemu Šibeničák. Odkanalizování je možné na existující řady. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. RD1 - RODINNÉ DOMY - "V luhu" Současné funkční využití: ZPF nízké bonity. Nové funkční využití: zástavba rodinnými domy. Severní svah si vyžádá zástavbu na větších pozemcích. Napojení na dopravu je podmíněno výstavbou nové západní komunikace. Lze napojit na současnou infrastrukturu. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. RD2 - RODINNÉ DOMY - "Nad nemocnicí" Plocha jižně od nemocnice, před východním obchvatem, navazuje na již souvisle zastavěné plochy. Nové funkční využití: zástavba rodinnými domy, základní občanské vybavení v přízemcích na pozemcích rodinných domů. Plocha RD2 je pro rodinné bydlení všestranně vhodná. Napojení na regionální dopravu východním obchvatem bude velmi dobré, napojení na město odpovídá okrajové poloze lokality. Napojení na infrastrukturu: Nutno vybudovat nový vodovodní řad z prostoru vodojemu GLIZERDA s propojením na vodovodní síť v Lipové ulici. Odkanalizování na ČOV je možné za předpokladu vybudování nového kanalizačního sběrače (ev. napojením na sběrač od zrušené ČOV nemocnice) do prostoru kanalizační shybky před ČOV. Zásobování
16 elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. RD3 - RODINNÉ DOMY "Na výrovně" Jižně od ul. Valdecké a silnice na Hvozdec, západně od Slunečné ul. Mírný východní svah v sousedství Dražovky, velmi dobré životní prostředí. Napojení na dopravu a městskou infrastrukturu je snadné, lze spádově odkanalizovat, plochou prochází vodovodní řad PE 110 s možností napojení nové zástavby. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. NZS - Zařízení zdravotní a sociální péče na jih od nemocnice. Současné funkční využití: ZPF střední bonity. Nové funkční využití: zařízení zdravotnictví a sociálních apod. služeb, sociální bydlení a ubytování. Plocha je pro uvažované nové funkční využití všestranně vhodná. Napojení na regionální dopravu bude výborné, infrastrukturu lze zajistit za účasti stavebníků. Možnost napojení na vodovodní řad PE 110 v Lipové ulici. Odkanalizování možné společně s plochou RD2. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. NHŘ - veřejné hřiště "Kamenná stráň", pásmo "A" města, pod Šibeničním kopcem, poblíž plochy RD3 a vodáren, svažitý terén k severu neoploceno. KA přírodní areál komerčních služeb - občanské vybavení. Pásmo "A" města. Plocha bude mimo zastavěné území města, nebude vyjímána ze zemědělského půdního fondu. Využití: jezdecký areál nebo jiné komerční zařízení využívající přírodní prostředí bývalého hliníku cihelny. Rozsah zastavitelné plochy je vymezen ve výkresech. Areál nutno izolovat od obytné zástavby zelení, podle způsobu užívání popřípadě vymezit a respektovat pachovou zónu na úkor plochy areálu. VS1 - plocha výroby a skladů "Výsutka". Západní část pásma "B" města. Plocha je mezi Masarykovou ul. a ochranným pásmem železnice, západně od areálu ČSAD. Současné funkční využití: ZPF střední bonity, meliorace. Nevhodné pro bydlení (hluk, exhalace). V okolí smíšená zástavba bydlení/výroba. Nové funkční využití - drobný průmysl a služby. Plochu je možné využít pro lokalizaci nových nezávadných podniků s větším počtem pracovních příležitostí na hektar plochy. Severní část plochy je svažitá k jihu, využitelná pro pomocné provozy průmyslu. Napojení na silniční dopravu vynikající. Napojení na vodovodní řad LT 200. Odkanalizování možné za předpokladu dobudování levobřežního kanalizačního sběrače. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. VS2 - plocha výroby a skladů "K Žebráku" Východní část pásma "B" města. Plocha je při silnice směrem na Žebrák a dálnici, severně od železniční trati. Současné funkční využití: zemědělský půdní fond. Plocha není vhodná pro bydlení (hluk, exhalace). Pro navržené funkční využití - průmysl a služby - má plocha výjimečně dobrou polohu směrem k průmyslové zóně Žebrák a k dálnici Praha - Plzeň. Napojení na železniční i silniční dopravu je vynikající. Napojení na inženýrské sítě bude nutné ověřit v rámci zastavovací studie, s detailní znalostí způsobu využití plochy. Plocha je svažitá k jihu, jižní část plocha je v ochranném pásmu železnice. T1 plocha technického vybavení "Kamenná stráň". Pásmo "A" města, pod Šibeničním kopcem, již v současnosti plochou vedou hlavní vodárenské řady a jejich ochranná pásma, umístit bude možné další technická zařízení.
2) Plochy přestavby již souvisle zastavěného území NPZ - rozšíření pěší zóny do "vnitrobloku" jižně od Pražské ulice - ul. Jiráskova / Pražská / Dr.Holého Uvnitř bloku je poměrně rozsáhlá, extenzívně využitá plocha. Navrhuje se její využití pro rozšíření veřejné a neziskové části pěší zóny o další veřejně administrativní, kulturní, školská aj. zařízení, vyznačující se rozsáhlým stykem s veřejností. Využití této plochy povede ke zvýšení pracovních příležitostí a ke zvýšení významu města umístěním dalších zařízení veřejných služeb. Navrhuje se zachovat budovu děkanství, která se stane charakteristickým prvkem celé zástavby, dále bránu při Pražské ulici a vhodné vzrostlé stromy. Pěší vstupy se předpokládají z ulic Pražské, Jiráskovy, Komenského a z Víseckého náměstí. Ve výkresech jsou vymezeny dílčí zastavitelné plochy. Regulační plán vymezí architektonické regulativy tak, aby se zástavba přizpůsobila okolí s rozvolněnou zástavbou a aby svou výškou nepřekročila hladinu okolních budov NBN - nám. B. Němcové - severní fronta Plocha je na severní straně náměstí B.Němcové, v současnosti je na ní budova mateřské školy, zahrady a individuální garáže. Vzhledem k velmi dobré dopravní dostupnosti připadá v úvahu její využití zejm. pro nezisková zařízení pro širší veřejnost (jazykové školy, rekvalifikace atp.). Využití plochy je možné i etapově. Ve výkresech jsou vymezeny dílčí zastavitelné plochy. NKS - Zařízení komunálních služeb Pásmo "B" města. Plocha mezi Tyršovou ulicí a lesem pod drahou ČSD, nevhodná pro bydlení (hluk, exhalace). Současné funkční využití: extenzívně využité výrobní plochy, bydlení. Nové funkční využití: veřejné služby v rozsahu města i regionu, např. požární ochrana. Plochý terén, napojení na dopravu vynikající - průtah silnic II.tř. č. 114 a 117, blízkost centra města. Možnost napojení na vodovodní řad LT 150 v Tyršově ulici. Odkanalizování
17 možné. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. KPZ - rozšíření pěší zóny na sever - "Podzámčí" Stávající plochy mezi Starým Zámkem a Pražskou ulicí jsou v současnosti málo využité. Navrženo je rozšíření komerční části centra, např. o zařízení služeb, zábavy, stravování, vybraného maloobchodu. Pro zástavbu je ve výkresech vymezena plocha, s regulativy uvedenými v části D). Využití plochy je zejm. z hlediska vzniku pracovních míst a zvýšení atraktivity celého centra. V severní části plochy lze zřídit podzemní parking pro pěší zónu. Plocha má architektonicky velmi citlivou polohu - bude tvořit podnož Starého Zámku, od ulice 9.května se stává součástí siluety obou zámků. Uspořádání vstupů a vjezdů musí reagovat na navrhovaný přilehlý park, architektura musí brát ohled na měřítka historických budov a stát se významnou částí obrazu města a vhodně se integrovat do okolí. Na zástavbu plochy vypsat architektonickou soutěž. K1 - nákupní středisko - pozemek býv. školního statku Současné funkční využití: dvůr školního statku. Stávající dvůr vytváří hygienickou (blízkost nemocnice) i vzhledovou závadu. Nové funkční využití: komerční občanské vybavení (maloobchod a služby) pro potřeby okolní zástavby. K2 - plochy komerčních služeb nad novým autobusovým nádražím Současné funkční využití - extenzívní zástavba, vytvářející vzhledovou závadu. Nové funkční využití: komerční služby spojené s dopravou, maloobchod, stravování. VO - výrobní plochy "na ostrově" Pásmo "B" města, v nivě Červeného potoka, mezi Červeným potokem a Mlýnským náhonem. Současné funkční využití - extenzívní zástavba, vytvářející vzhledovou závadu. Ve výkresech je vymezena dílčí zastavitelná plocha, zbytek bude součástí revitalizace nivy Červeného potoka. VN - plochy výroby a skladování nad nádražím Pásmo "B" města. Nevyužitá plocha vklíněná mezi novější průmyslové areály. Napojení na infrastrukturu bez problémů. PNB - parkoviště na nám. B. Němcové Pásmo "A" města, plocha se uvolní po přemístění autobusového nádraží do pásma "B" města. Plocha má dopravně výhodnou polohu a je v oblasti s nedostatkem parkovišť. AN - Autobusové nádraží Pásmo "B" města. Plocha pro přemístění autobusového nádraží z nám.B.Němcové. Poměrně plochý terén, napojení na dopravu vynikající - u průtahů silnic II.tř. č. 114 a 117, v blízkosti centra města. V sousedství je rezervována plocha pro výhledové parkoviště osobních automobilů.
3) Nové plochy zeleně ZZ - Podzámecký park Stávající plochy mezi Starým Zámkem a Pražskou ulicí jsou v současnosti málo využité. Navrhuje se zde vytvoření poměrně velkého veřejného parku. Park podstatně rozšíří rozsah veřejné zeleně v centru Hořovic a vytvoří nový pěší přístup do pěší zóny ze sídliště Višňovka a od Nového Zámku. Na ploše plánovaného parku je zajímavě modelovaný terén a již v současnosti vzrostlá zeleň. To dává předpoklady pro estetické působení parku již od zřízení pěší zóny. ZBN - park na nám.B.Němcové Pásmo "A" města, plocha se uvolní po přemístění autobusového nádraží do pásma "B" města. Plocha rozšiřuje současnou veřejnou zeleň na náměstí ZN - revitalizace nivy Červeného potoka a Mlýnského a Žákova náhonu Pásmo "B" města, zvýšení rozsahu zeleně a revitalizace přírodních prvků podél Červeného potoka, Mlýnského a Žákova náhonu. ZR - revitalizace břehů Lázeňského rybníka Pásmo "B" města, zvýšení rozsahu zeleně a revitalizace přírodních prvků na východním a západním břehu Lázeňského rybníka. ZL - plochy určené k funkci lesa. podél železnice Pásmo "C" města, pozemky na severní straně ochranného pásma železnice jsou navrženy k plnění funkcí lesa, v souvislosti s rekonstrukcí trati a následnou rekultivací.
18
Bg) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady Bg1) DOPRAVA Zpracoval : ing. Pavel Louda
SILNIČNÍ DOPRAVA a) Dálniční a silniční sít' Z hlediska širších dopravních vztahů má význam blízká poloha města vůči dálnici D5 (tah E50) a dříve silnici č. I/5. Dálnice D5 je budována v souběhu s historickou spojnicí Praha - Plzeň - Řezno a její příprava probíhá takřka 40 let. Před rokem 1989 byla plánována výstavba dálnice v úseku Praha Plzeň do roku 2000 a další pokračování se předpokládalo později. Vyplývalo to z dopravních požadavků, neboť mezi Prahou a Plzní tehdy jezdilo podstatně více vozidel (7 - 10 tisíc denně) než mezi Plzní a Rozvadovem, kde intenzita klesala až na 2 tisíce vozidel denně. Po otevření západní hranice došlo k enormnímu nárůstu dopravy, který nebyla schopna stávající silnice kapacitně zvládnout a došlo proto k rozhodnutí, že dálnice D5 v celé délce má být postavena do roku 1997 a později do roku 1998. Tomu odpovídá i průběh výstavby. Zatímco v letech 1978 - 1989 bylo postaveno celkem 29 km dálnice z Prahy do Zdic, v roce 1993 byl zahájen provoz na obchvatu Rokycan v délce 16 km a celá trasa Praha - Plzeň v délce 70 km byla zprovozněna v roce 1996. Úsek Praha - Rokycany vč. stavby Bavoryně - Mýto byla otevřena v říjnu 1995. Ze zbývajících více než 100 km je zprovozněno 80 km a pouze neujasněnost řešení obchvatu Plzně zabránilo dokončení celého tahu do roku 1998. V rozsahu spádového území města Hořovic jsou na dálnici D5 realizovány mimoúrovňové křižovatky Bavoryně (II/118), Žebrák (II/117), Cerhovice (II/605) a Mýto (III/23210). Dopravní kostrou města jsou průtahy dvou silnic II. třídy, které obě transformují, kromě vnitroměstských a radiálních vztahů, též dopravu tranzitní vůči městské aglomeraci. Silnice č. II/117 (Žebrák, siln. č. II/605 - Hořovice - Komárov - Blovice - Klatovy, siln. č. II/191) Silnice vytváří dopravní údolnicovou páteř města vedenou v podstatě v souběhu s tokem Červeného potoka a napojující Hořovice na trasu dálnice D5 na severu a současně spojující Hořovice s významnými sousedními sídly Komárovem na jihozápadě a Žebrákem na severu. Do tohoto tahu jsou vloženy dopravní vazby vůči Berounu a Praze. Silnice č. II/114 (Cerhovice, siln. č. II/605 - Hořovice - Dobříš - Neveklov - Benešov, siln. č. I/3) Silnice připojuje Hořovice na dálnici D5 ve směru severozápadním na Rokycany a Plzeň. Vyšší dopravní význam včetně dopravního zatížení přebírá tato silnice v jižním průtahu centrální částí města, jižně Červeného potoka. Státní silnice, vedené v rozhodujících délkách jádrem městské aglomerace jsou ve vztahu k městské aglomeraci dopravními radiálami zaústěnými do komunikačního skeletu města a jsou to : Silnice II. třídy č. 117 směr D5, Žebrák, Praha č. 117 směr Komárov č. 114 směr Záluží, Cerhovice, D5 - Plzeň, Tlustice (č. III/1145) č. 114 směr Lochovice, Dobříš Silnice III. třídy č. 1145 směr Tlustice č. 1147 směr Hvozdec č. 11710 směr Tihava, Praskolesy, Bavoryně č. 1149 směr Felbabka, Křešín, Rejkovice (č. II/118) č. 1148 směr Podluhy Ostatní silniční spojky (III. třídy) č. 1143 Na Cintlovce - Záluží (mimo řešené území) č. 11410 Tíhava - Rpety - Felbabka Vnitroměstské silnice (III. třídy) č. 1144 ul. Plzeňská č. 1146 ul. U nádraží.
19
b. Místní komunikace Skelet místních komunikací města Hořovic, které bývalo okresním městem, je nevyhovující jak z hlediska kapacitního, tak z hlediska návrhových prvků tras. Proto se v snažíme řešit disproporci mezi kapacitou stávající sítě a nároky zbytné i nezbytné dopravy ve městě jednak návrhem nových tras, ale i náměty na dopravní opatření v oblasti organizace dopravy. Složitost dopravní problematiky ve městě (zejména IAD, MHD a statická doprava), překračující detail územního plánu si vyžádala řešení dopravy specializovaným dopravním elaborátem "Generelem dopravy" (Pragoprojekt a.s., zprac. ing.Louda 1996). Závěry této práce byly zapracovány též v dopravním řešení předloženém Urbanistickou studií CZ. Generelu dopravy předcházelo provedení dopravních průzkumů, jejich vyhodnocení a následné stanovení výhledových dopravních vztahů (výhledová matice přepravních vztahů) pro navrhovanou dopravní městskou kostru (dopravní model). Takto stanovené výhledové intenzity dopravy byly podkladem pro vyhodnocení správnosti a efektivnosti navrženého dopravního řešení. Posuzovaná základní komunikační výhledová kostra byla v rámci Generelu dopravy navržena v základních čtyřech variantách a dalších čtyřech subvariantách. Základní varianty představují řešení dopravy ve městě k roku 2010 s realizací pěší zóny v ulici Pražské takto : var.č.1 - výstupní komunikace pod starým zámkem var.č.2 - propojení 9.května - Hradební, mostní objekt var.č.3 - propojení Zámecká - Hradební var.č.4 - propojení Zámecká - Hradební + výstupní komunikace. Subvarianty dopravního řešení představovaly polohu "východního obchvatu" vůči městské zástavbě a jeho délku. Na základě multikriteriálního hodnocení s respektováním všech, nejenom dopravních hledisek hodnocení byla v územním plánu aplikována var.č.4, představující trasu "východního obchvatu" v přitažené poloze vůči nemocničnímu areálu a jeho výhledově prodlouženou podobu. Náhrada východozápadního propojení za ul. Pražskou je navržena ulicemi Zámecká, Smetanova, Hradební doplněnými severní částí výstupní komunikace od Společenského domu. b.1. Sběrné komunikace Základní komunikační kostra, jak již bylo zmíněno, je tvořena průtahy silnic II. třídy č. 114 a č. 117. Tyto průtahy jsou značně nehomogenní a vytváří řadu dopravních závad. Dostávají se zejména v prostoru městské centrální zóny do kolizí se stávající zástavbou (např. ul. Pražská) a vedou tranzitní dopravu i dopravu těžkou nákladní centrální zónou města (silnice č. II/114). Silnice č. II/114 prochází městem ulicemi Pražskou, 9. května, Masarykovou (peážní úsek se silnicí č. II/117) a dále ul. Novou do podjezdu pod železniční tratí (nevyhovující podjezdná výška v = 3,60 m). Průtah průmyslovou zónou Na Sklenářce je rovněž kolizní. Na Cintlovce se silnice č. II/114 spojí s ulicí Plzeňskou (č. III/1144). Směr této ulice je vhodnější pro vedení trasy silnice č. II/114 městskou aglomerací v úseku mezi Masarykovou ul. a Cintlovkou než stávající stopa. Plzeňská ulice ovšem v podjezdu pod železnicí má profil umožňující průjezd pouze jednoho vozidla a dále je trasa vedena v nevyhovujících směrových i šířkových parametrech a úrovňově kříží železniční vlečku ČKD Hořovice. Návrh řeší novou trasu s mimoúrovňovým křížením vlečky i železniční tratě v kategorii S 9,5/60 s jednostranným chodníkem pro pěší a přenesení významu silnice č. II/114 do této trasy. Nahrazení nevhodného průběhu trasy silnice č. II/114 městkou centrální zónou je umocněno námětem na vytvoření pěší zóny v ulici Pražské (mezi Palackého nám. a ulicí K nemocnici). Přeložka trasy silnice č. II/114 předpokládá postupnou realizaci trasy "východního obchvatu". V prvé fázi výstavby se bude realizovat úsek mezi ulicí Klostermannovou a K nemocnici. Propojení tohoto úseku ve směru na Žebrák bude provizorně v relaci Klostermannova - Spojovací resp. Tyršova. Trasa východního obchvatu je navržena v kategorii S 7,5/60 resp. MS 8/40. Další sběrnou komunikací ve funkční třídě B 1 dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací je průtah silnice II. třídy č. 117. Tato trasa je v zásadě vůči městskému organismu v nezávadné poloze a rozděluje město na průmyslovou a obytnou zónu. Předpokládáme pouze homogenizaci tahu na kategorii S 9,5/60 resp. MS 9/60. Vhodné je doplnit jízdní pruhy, v místech kde to prostorové podmínky dovolí, parkovacím nebo zastavovacím pruhem. Již nyní je křižovatka ulic Tyršova a Masarykova s intenzivním pohybem chodců a nevhodně umístěnými autobusovými zastávkami dopravně závadným a nebezpečným místem, zejména v dopravních špičkách. Proto na tomto kolizním místě navrhujeme umístění SSZ. Ve výhledu je navržen nový mostní objekt přes Červený potok v poloze ve které propojuje ulice Sv. Čecha a Fügnerovu. Průsečnou pravobřežní křižovatku vytváří jako další její paprsky nábřeží Hynka Šlosara a ulice 9. května. Součástí tohoto řešení je i zaslepení Jungmannovy ulice a její připojení vstřícně ulice Krátké na ulici Sv. Čecha. Kromě homogenizace předpokládáme současně s přeložkou Plzeňské ulice i přeložku Masarykovy ul. v prostoru křižovatky a napřímení trasy. Průtahy silnic III. třídy jsou ve smyslu ČSN 73 6110 v členění místních komunikací dle struktury osídlení a dopravního významu místní komunikace funkční třídy B 2. Jsou to ulice Klostermannova (č. III/11710), Příbramská (č. III/1149), Podlužská a 9. května (č. III/1148), Valdecká (č. III/1147) a po rekonstrukci Plzeňské ul. též tah tvořený ulicemi Novou a Sklenářka, kterou doporučujeme k převedení mezi III. třídy jako č. 1145. Mezi tyto sběrné komunikace je možno přiřadit ještě ul. Nádražní (silnice č. III/1146). Všechny tyto komunikace jsou bez výrazných stavebních úprava jejich případná homogenizace bude vykazovat šířkové hodnoty kategorií MS
20 8/40 resp.S 7,5/60. V šířkové kategorii S 7,5/60 bude rekonstruována místní účelová komunikace Hořovice Rpety, jejíž význam bude posílen i zařazením mezi silnice III.třídy. b.2. Obslužné komunikace Významné obslužné komunikace ve smyslu ČSN 73 6110 jsou komunikace funkční třídy C 1 a C 2, které představují obslužné osy městských útvarů nebo doplňují spojení sběrných komunikací ve stávající a nové zástavbě. Mezi významné obslužné komunikace řadíme ulice : Svatopluka Čecha, Komenského resp. Vrchlického, Dr. Holého, Milinovského (stavební úpravy), Víseckou, K nemocnici a Pod Dražovkou. Z nově navrhovaných komunikací sem budou patřit "západní obchvat", v návaznosti na ulici Sládkovou ze severu a z jihu na ulici Polní a Dolní, jehož realizace je podmíněna novou obytnou výstavbou v tomto sektoru města a "výstupní" komunikace vedená v souběhu s ulicí Na Hořičkách do ulice Hradební. Návrh tras komunikací je veden snahou o nalezení způsobu jak přenést dopravní vztahy zejména tranzitní především mimo Palackého náměstí. Dopravně organizačními opatřeními bude v návaznosti na stavební úpravy vyloučen z centrální zóny průjezd nákladní zbytné dopravy. Již nyní je uplatněn dopravně organizační prvek tím, že město je vyhlášeno zónou se zákazem stání nákladních vozidel. V rámci území centrální zóny je třeba v předstihu před zprovozněním pěší zóny realizovat minimálně šířkové úpravy v ulici Zámecké nebo lépe uvolnit blok mezi ul. Zámeckou, Smetanovou a 9. května, a zobousměrnit ulici Hradební v úseku mezi ulicemi U Remízku a U nemocnice v kategorii MO 8/30. Uzavření Pražské ulice pro automobilovou dopravu je podmíněno zkapacitněním ulice Vrchlického. Ve stykové křižovatce s ulicí Dr. Holého si zkapacitnění vyžaduje demolici dvou obytných domů a zábor pozemku u protilehlého objektu. V navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení a občanskou vybavenost na východním okraji města (RD2) nebo na jeho západním (RD1, RD3, BD) bude komunikační kostra místních obslužných komunikací realizována ve smyslu ČSN 73 61 10 v následujících charakteristických kategoriích: MO 7/40 základní kategorie pro komunikace s nízkou předpokládanou intenzitou provozu MO 8/40 kategorie obslužných komunikací s provozem linkových Abusů MO 12/40 kategorie s parkovacími nebo nouzovými pruhy V navrhovaných obytných zónách typu RD, je v rámci detailního návrhu aplikaci režimu obytných dopravně zklidněných ulic. Tyto lokality jsou charakteristické minimální intenzitou dopravy a nízkopodlažní zástavbou. Nutnou podmínkou bezkolizního provozu automobilů a pěších je nízká jízdní rychlost vozidel projíždějících obytnou ulicí. Tuto podmínku, kromě opatření legislativních je možno podpořit výstavbou směrových šikan a rychlostních prahů s přerozdělením uličního prostoru. tento režim je v CZ volen též v ulicích Dlouhé, Úzké, Nožířské, Smetanově a části ulice Herainovy.
c. Dopravně inženýrské podklady Podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace v oblasti dopravy, zejména tam kde řešení dopravní situace území je pro další vývoj sídelního útvaru určující má být návrh komunikační sítě podložen dopravně inženýrskou studií nebo Generelem dopravy. Proto MěÚ Hořovice zadal v souvislosti se zpracováním územně plánovací dokumentace města Generel dopravy se zaměřením na IAD, hromadnou dopravu, dopravu v klidu, pěší a cyklistickou dopravu i dopravní vybavenost.Součástí Generelu dopravy bylo provedení dopravního průzkumu se zaměřením na intenzitu dopravy v profilech a křižovatkách současného komunikačního skeletu. Ze současné státní databanky hodnot intenzit dopravy bylo použito hodnot celoročních denních průměrných intenzit sestavených na základě celostátního sčítání ÚSH, resp. SSF nyní Ředitelství silnic Praha v roce 1985, 1990 a 1995. Z celostátního sčítání v roce 1995 jsou patrné absolutní profilové hodnoty intenzit na městských průtazích silnic II. třídy a jejich pokles na extravilánových úsecích vůči celostátnímu sčítání z roku 1990. Vývoj intenzit dopravy na sledovaných profilech je dokumentován řadou hodnot intenzit těžkých vozidel a vozidel celkem na základě výsledků celostátních sčítání ÚSH resp. SSF z let 1985 a 1990. Očekávaný růst intenzit dopravy vztažený k návrhovému období územně plánovací dokumentace (rok 2010) lze stanovit orientačně s použitím výhledových koeficientů růstu silniční dopravy s ohledem na druh vozidel a třídu silnice dle ředitelství silnic a dálnic. Intenzity dopravy na vybrané komunikační síti jsou Generelem dopravy předloženy v hodnotách zachycených směrovým dopravním průzkumem v roce 1996 a v hodnotách modelových. To jsou hodnoty intenzit dopravy na sestavených dopravních modelech vybrané komunikační sítě k roku 1996 a pro výhledové varianty komunikační sítě k roku 2010. Kartogramy intenzit dopravy předkládají hodnoty celkových intenzit a intenzit dopravy nákladní. Ve vyhodnocení jednotlivých variant řešení výhledové komunikační sítě jsou tabelární formou zpracována porovnání intenzit na jednotlivých úsecích komunikační sítě (viz Generel dopravy). Růstové koeficienty dopravy použité v prognóze k roku 2010 s ohledem na předpokládaný vývoj demografie území, jeho územní rozvoj a zkušenosti s prognózou dopravy ve městech obdobné velikosti jsou pro osobní dopravu 1,68 a růstový koeficient nákladní dopravy 1,20.
21
2 HROMADNÁ DOPRAVA a. Autobusová doprava Vedení autobusových linek je v současné determinováno nevhodně umístěným autobusovým nádražím na náměstí B. Němcové a to zejména linek meziměstských, zajišťujících vůči Hořovicím příměstskou dopravu. Autobusová doprava je ve svých linkách dělena na linky meziměstské, z nichž rozhodný počet má koncovou zastávku v Hořovicích, což dokladuje význam a spádovost města a linky městské dopravy. Autobusové zastávky na území města jsou tří typů : - pro linky městské - pro linky meziměstské - pro linky městské i meziměstské Z vyhodnocení pokrytí obsluhovaného území autobusovou dopravou vychází z hlediska časové dostupnosti zastávek v izochroně pěší chůze 5 minut neekonomicky krátké mezizastávkové vzdálenosti v centru města a naopak nedostatečné pokrytí docházkovou izofonou některých částí města (sídliště Karla Sezimy, Masarykova Kostal). Hořovicemi projíždí, ale v podstatě začíná nebo končí, dle jízdního řádu těchto 20 autobusových linek 21 0101 Hořovice(Cintlovka ČKD) - Příbram 21 0103 Hořovice - Žebrák, Broumy 21 0105 Hořovice - Všeradice - Nesvačily 21 0106 Hořovice - Všeradice 21 0107 Hořovice - Zbiroh 21 0108 Hořovice - Cheznovice 21 0109 Hořovice - Strašice 21 0113 Hořovice - Hvozdec 21 0114 Hořovice - Osek 21 0115 Hořovice - Křešín 21 0116 Hořovice - Dobříš 21 0118 Olešná - Praha 21 0119 Hořovice - Praha 21 0120 Hořovice - Lhotka 21 0121 Hořovice - Beroun - Praha 21 0122 Hořovice - Řevnice 21 0126 Hořovice - Zadní Třebáň 21 0127 Hořovice - Plzeň 22 0031 Kladno - Beroun - Příbram (ČSAD Kladno a.s.) 47 0820 Strašice - Praha (ČSAD INGO TRANS Beroun) Všechny uvedené linky kromě dvou posledně jmenovaných provozuje PROBO TRANS s.r.o. Praha odštěpný závod Hořovice (Masarykova ul.) Městská hromadná doprava kromě výše uvedených linek, které se na jejím zajištění též podílejí je zajišťována především linkami: 21 0123 Hořovice, nemocnice - nám. B. Němcové - žel. stanice 21 0124 Hořovice, Cintlovka - nám. B. Němcové - Podluhy - Rpety 21 0125 Hořovice, Cintlovka - nám. B. Němcové - nemocnice - Praskolesy Trasy a zastávky uvedených linek MHD : linka č. 21 0123 : Nemocnice, U zámku, U hřbitova, Komenského, Vrchlického, nám. B. Němcové, Palackého nám., Valdek I, Valdek II, Letná, žel. stanice linka č. 21 0124 : Cintlovka, Sklenářka I, Harmonika, žel. stanice, Letná, Valdek I, Valdek II, Palackého nám., nám. B. Němcové, U Dražovky, Podluhy, Podluhy (Na drahách), Rpety linka č. 21 0125 : Cintlovka, Sklenářka I, Harmonika, žel. stanice, Letná, Valdek I, Valdek II, Palackého nám., nám. B. Němcové, Vrchlického, Komenského, U hřbitova, U zámku, nemocnice, Kotopeky (Tihava), Kotopeky (Jednota), Praskolesy Zmíněnými autobusovými zastávkami je zajišťována obsluha území města Hořovic a připojených obcí (Podluhy, Rpety, Praskolesy, Kotopeky). Níže uvádíme celkový abecedně řazený seznam autobusových zastávek na území města: - Cihelna - Cintlovka I, II - ČSAD
22 - Harmonika - Komenského, Vrchlického - Letná - nám. B. Němcové - Nemocnice - Palackého nám. - Pila - Sklenářka I, II - U Dražovky - U hřbitova - U nádraží - U zámku - Valdek I, II, III Kromě nevhodně umístěného autobusového nádraží na nám. B. Němcové lze současnému systému hromadné dopravy vytknout krátké mezistaniční vzdálenosti, což dokumentuje i značný překryv pětiminutových izochron pro docházkovou vzdálenost pěších k jednotlivým zastávkám. Cestu k zefektivnění hromadné dopravy lze hledat v optimalizaci linkového vedení, proloženém zejména do převládajících směrů dopravy za prací a koordinaci jízdních řádů městských a meziměstských autobusových linek s jejich případnou integrací. Důležitou součástí fungující městské hromadné dopravy je i vazba na dopravu železniční, kterou jistě zlepší i navrhované přemístění centrálního autobusového nádraží do prostoru mezi ulice Fugnerovu a Novou. V Generelu dopravy oddíl se doporučuje v souvislosti s uzavřením ulice Pražské : - převést trasy linek č. 21 0101, 21 0105, 21 0106, 21 0116, 21 0120 a 47 08 00 do stopy "východního obchvatu" - zřídit zastávku MHD na východním okraji pěší zóny. Pro vedení meziměstských linek jsou v Generelu dopravy vytipovány ulice Komenského a Vrchlického a zejména "východní obchvat". Dle uvedených zásad řešení hromadné dopravy je navržena obousměrná zastávka na východním okraji pěší zóny v prostoru Nového zámku se zálivy podél průjezdné vozovky. Dále byla přesunuta zastávka na Palackého náměstí z prostoru před budovou radnice do polohy před budovu Střední zemědělské školy. Dopravní obsluha MHD navrhovaných zastavitelných ploch se předpokládá linkami vedenými v trasách "východního" i "západního" obchvatu. U plochy RD2 páteřními obslužnými komunikacemi ve vazbě na "východní obchvat" a dále k rekonstrukci navržené silnicí na Rpety.
b. Železniční doprava Hořovicemi prochází dvoukolejná, rychlíková, elektrifikovaná trať č. 170 Praha - Beroun - Plzeň Cheb - Schirning, která je součástí III. železničního koridoru Cheb - Plzeň - Praha - Olomouc - Mosty u Jablunkova. Trať je tedy jedním ze čtyř koridorů, které mají projít radikální přestavbou s cílem homogenizace tratí s návrhovou rychlostí 160 km/hod. dle usnesení vlády č. 287/93 (Zásady modernizace vybrané železniční sítě). V případě III. koridoru se jedná o uvedení tratě do optimalizovaného stavu. Vzhledem k tomu, že ve směru na Plzeň se ve výhledu uvažuje s výstavbou vysokorychlostní tratě nepředpokládá se v úseku Praha - Beroun - Plzeň radikální přestavba tratě. Zahájení modernizace se předpokládá v roce 2004. Optimalizaci tratě řeší Územně technická studie (SUDOP 05.1995) pouze v rámci drážního tělesa v podstatě s návrhovou rychlostí 100 km/hod. Vyšší rychlosti bude dosahováno požitím železničních vozů s výkyvnou skříní. Optimalizací se rozumí souhrn úprav, které zajišťují přechod na traťovou třídu zatížení D4, průchodnost trati pro ložnou míru UIC GC, zvýšení traťových rychlostí do 120 km/hod pokud možno při respektování drážního tělesa. Dále se předpokládá vybavení tratí technologickým zařízením pro zabezpečení provozu a ve vybraných stanicích provedení peronizace nebo poloperonizace. Ve směru na Plzeň je studován koridor pro vysokorychlostní železniční trať na základě společné objednávky MH ČR a MD ČR. V 12/1995 zpracoval SUDOP a. s. Praha "ÚTP Koridory VRT" v ČR, část F Praha - západ, st.hranice. Tato trať je navržena ve dvou variantách. Varianta Z vede přes oblast Berouna zatímco varianta RZ míjí berounskou kotlinu. Obě tyto varianty se v prostoru Hořovic spojují a západně Hořovic se trasa VRT dostává do souběhu s trasou dálnice D 5. O výsledné variantě VRT nebylo doposud rozhodnuto Žst. Hořovice má 6 dopravních kolejí z toho dvě průjezdné, 5 kolejí manipulačních a dále několik kolejí kusých. Stanice je vybavena automatickým staničním zabezpečovacím reléovým zařízením RZZ, na trati je instalován trojzvukový autoblok. Výhybky jsou elektromotorické dálkově ovládané z ústředního stavědla. Vlečky zaústěné do kolejiště žst. Hořovice : - ČKD Hořovice - Buzuluk Komárov - ZNZ Hořovice Nástupiště je vybaveno třemi nástupními hranami u kolejí č. 1, 2 a 3. V rámci optimalizace III. koridoru se předpokládá poloperonizace nástupišť.
23 Frekvence osobních vlaků je 26 párů os.vlaků za 24 hod. z toho 15 párů představují rychlíkové soupravy. Železniční stanicí projede průměrně cca 45 nákladních vlaků za 24 hod.
STATICKÁ DOPRAVA V hodnocení nabídky a potřeb statické dopravy lze hodnotící hlediska vázat na zbytnost a nezbytnost dopravy, jejíž odstavování má návrh řešit. Další hledisko je očekávaná délka parkování resp. odstavování vozidel. V centru města je možno poptávku a délku parkování regulovat zpoplatněním odstavných a parkovacích ploch příp. s uplatněním progresivní sazby. Návrh saturace očekávaných nároků statické dopravy je třeba korigovat prostorovými možnostmi sídelního útvaru nebo centra, ale i záměry na regulaci dopravy v centrální zóně města. Stávající stav řešení nároku statické dopravy v CZ je prezentován především současnou úpravou odstavných ploch na Palackého nám. a na odstavných plochách mezi ulicemi Pražskou a Jiráskovou. Další významnou kapacitou v centrální části je náměstí Svobody. Odstavování vozidel obyvatel je převážně řešeno v garážích obytných domů, řadových garážích, odstavných a parkovacích plochách. U výrobních podniků jsou situovány pro zaměstnance a návštěvníky odstavné a parkovací plochy, vzhledem ke snižujícímu se stavu zaměstnanců dostatečně dimenzované. Vlastním průzkumem statické dopravy byly podchyceny rozhodné kapacity objektů a ploch pro parkování, odstavování a garážování vozidel. Vyhodnocení nabídky a poptávky v jednotlivých částech města s ohledem na výhledový stupeň automobilismu 1 : 3 a docházkové vzdálenosti je náplní Generelu dopravy. Přehled rozhodujících garážovacích a parkovacích kapacit : - řadové garáže ul. Polní 170, ul. Obránců míru 33, ul. 1. máje 23, ul. Jungmannova, sever 16, ul. Jungmannova, jih 26, ul. Masarykova. 18, ul. Herainova 6, ul. Višňová 20, Sklenářka. 14, - odstavné a parkovací plochy Palackého nám., sever 75, Palackého nám. jih. 55, nám. Svobody 40, nám. B. Němcové 10, ul. Kosmonautů. 50, ul. Palachova 15, ul. Na radosti 30, Pražská ul 50, Jiráskova ul 30, U Remízku. 30, ul. Višňová 150, 9. května. 15, Vísecké nám 40, ul. Anýžová 10, Sportovní 15, U zámku (nákladní vozidla) - odstavné a parkovací plochy pro zaměstnance a návštěvníky nemocnice. 70, Masarykova ul. (Kostal CR) 30 Masarykova ul. (Pekárny). 10, Masarykova ul. (VKS Tedom) 25, Klostermanova ul.(plavecký bazén) 20, Fügnerova ul. (ALBA) 40, Zámecká ul. (Tiskárny) 10, U potoka (TJ Hořovice) 50, Harmonika (Bohemia musico) 50, Sklenářka (Transkam) 25,
24 Sklenářka (Obch. tiskárny) 20, Žel. nádraží 20, Na Cintlovce (ČKD) 120, Masarykova ul. (PROBO) 30, Plzeňská ul.(Lesnické služby) 20, nábřeží Hynka Šlosara (Družst. jatka) 20. Další nárok na řešení odstavování vozidel vzniká v souvislosti s návrhem obytných domů na západním okraji města (plocha BD) s celkovou kapacitou 205 b.j., což je i zhruba určeno potřebný počet odstavných a parkovacích stání. Návrh rodinných domů RD1 - RD3 sebou nese i potřebu zajištění odstavných ploch a garáží. Celkový navrhovaný objem je 267 RD. Pokrytí nároků statické dopravy je předpokládáno v rámci objektů RD příp. na stavebním pozemku. Na východním okraji města je navržena dostavba zdravotního a sociálního areálu, jehož součástí je i výstavba 114 b.j Uvedené číslo představuje i kvantitativní nárok statické dopravy, který je třeba v rámci této výstavby pokrýt návrhem odstavných a parkovacích ploch. Kromě uvedených navrhovaných bytových objektů je třeba i v rámci navrhované výstavby objektů komerčního občanského vybavení, veřejného občanského vybavení a objektů výrobních uspokojit nároky statické dopravy ve smyslu čl. 193 - 196 a tab. č.19 ČSN 73 6110 v závislosti na počtu účelových jednotek (počty zaměstnanců, žáků, návštěvníků, místa u stolu atp.), které nejsou v současném stupni zpracování známy. Výhledový stupen automobilizace pro rok 2010 je předpokládán 1 : 3. Další nárok statické dopravy lze očekávat v souvislosti se zvyšováním atraktivity centrální části města. Návrh a posouzení kapacit a nároků statické dopravy je zpracován pro CZ města v urbanistické studii centrální zóny města. Detailně se problematikou statické dopravy zabývá Generel dopravy oddíl "Doprava v klidu a autobusová hromadná doprava". Kromě navrhovaných zásad řešení statické dopravy města a jeho jednotlivých částí se zde doporučuje v souvislosti s uzavřením ulice Pražské situovat nové kapacity parkovacích ploch na okraje pěší zóny. V bilancích nároků statické dopravy jednotlivých urbanistických obvodů dochází Generel dopravy k závěru, že k roku 1 996 byla vytvořena rezerva v nabízené kapacitě parkovacích stání cca 700 míst. Ne tak příznivá je už situace v centrální části města. K roku 2010 předpokládá Generel dopravy disproporci mezi nárokem statické dopravy a kapacitou odstavných a parkovacích stání 760 stání, což představuje deficit cca 28 %. V urbanistické části ÚPN jsou lokalizovány následující kapacity odstavných a parkovacích ploch, jejichž účelem je vyrovnat výše zmíněnou disproporci mezi současnou kapacitou odstavných ploch a garáží a nárokem statické dopravy k roku 2010 : - nám. B. Němcové (jižní část) 100 míst - ul. Smetanova a Hradební 80 míst - plocha před nemocnicí. 180 míst - AN autobusové nádraží, ul. Fugnerova. 200 míst - U lázeňského rybníku 250 míst celkem 810 míst. Uvedený objem navrhovaných parkovacích a odstavných míst pokrývá vyčíslenou disproporci "generelem dopravy", ale ne vždy je možné situovat odstavné a parkovací lokality do dopravních okrsků ve kterých tyto disproporce vznikají. Konkrétně se jedná o následující okrsky a objemy k roku 2010 : 1 - historické jádro 122 2 - zámek 328 3 - u podlužské silnice 80 5 - u cihelny 118 6 - Dražovka. 93 7 - Šibeniční vrch 371
25
PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Pěší a cyklistická doprava má ve velikostní kategorii města jakou jsou Hořovice výrazný podíl v dělbě přepravní práce, zejména v letních měsících. Pěší a cyklistická doprava má charakter převážně účelový (cesta do zaměstnání, nákupy) a dále promenádní a společenský, odbývající se převážně v centrální zklidněné zóně. Rekreační sezónní pěší a cyklistická doprava směřuje do rekreačního zázemí města. Problematická se částečně, vzhledem k velkým výškovým rozdílům ve městě a spádům komunikací, jeví cyklistická doprava. Pěší trasy v zastavěné části města, propojující navzájem funkční zóny města jsou vedeny podél místních komunikací nebo segregovaně. Promenádní a rekreační charakter budou mít trasy vybudované nebo zvýrazněné zkvalitněním povrchu a zvětšením šířkových parametrů podél Červeného potoka s vazbou na pěší trasy ke koupališti, Lázeňskému rybníku, do prostoru "Mezi mlýny", od nemocnice úvozovou cestou na Tíhavu. Rekreační charakter mají trasy napojující lesopark Dražovka s rybníkem Velká Dražovka, jezdecký areál s Cihlářským rybníkem. Radiální pěší trasy směrem vně zastavěné části města navazují na síť turistických tras zpřístupňujících turistické atraktivity v okolí města. Účelové trasy sledují převládající směry do zaměstnání (Sklenářka, Cintlovka), zpřístupňují železniční stanici, propojují železniční stanici a autobusovou zastávku Valdek. V některých obytných zónách je realizováno dopravní zklidnění aplikací režimu "obytné ulice" (U Dražovky, V luhu, Slavíkova, Dlouhá, Nožířská atd.). Jejich doplnění je navrhováno v zónách rodinných domů (viz výše) s nízkou předpokládanou intenzitou dopravy. Navrženo je vybudování pěší zóny v ulici Pražské a to v úseku mezi Palackého nám. a ul. K nemocnici v návaznosti na obytnou ulici Slavíkovu a jihovýchodní okraj Palackého náměstí. Tento záměr se uzavřením Pražské ulice promítne značnou měrou do organizace dopravy ve městě. V realizaci tohoto záměru se musí zohlednit umístění odpovídajících provozů a firem jak z hlediska atraktivity tohoto území, tak i z hlediska zásobování. Zřízení "pěší zóny" bude odpovídat par.65 vyhl. č.99/1989 Sb. osazené dopravní značkou D 50a resp. D 50b s vyznačením doby ve které bude umožněn vjezd vozidel zásobování (podrobněji viz urbanistická studie centrální zóny Hořovic, Kadlec K.K., 6.1997). Cyklistické trasy v rámci sídelního útvaru budou kromě segregovaných pěších tras vedeny po místních komunikacích obslužného charakteru, které svou šířkou a těsnou zástavbou neumožňují intenzivní automobilový provoz. Ze segregovaných pěších tras budou vytipovány ty, které jednak svým vedením odpovídají směrování cest cyklistů a současně svou šířkou umožňují i smíšený provoz cyklistů a pěších v jejich očekávané frekvenci. Vazba na turistické atraktivity v okolí Hořovic je pojata s ohledem na vyšší "akční rádius" cyklistů i na vzdálenější cíle (Brdy, Žebrák, Točník atd.). Pro silniční kola uvažujeme vedení tras s návazností na méně frekventované silnice vedoucí k těmto cílům. Horská kola jsou svou konstrukcí uzpůsobena jízdě v terénu, takže jejich trasy mohou korespondovat s pěšími turistickými trasami. Výběr a realizaci pěších a cyklistických tras bude třeba doplnit o informační systém tras.
LETECKÁ DOPRAVA Mezi Hořovicemi a Tlusticemi je situováno letiště s charakterem letiště neveřejného vnitrostátního. Je zde povoleno provozovat lety školní, výcvikové, sportovní, dopravní, zkušební, ověřovací a lety pro zvláštní účely. Provozovatelem letiště a vlastníkem budov je Aeroklub ČR Hořovice, který zde organizuje seskoky padákem, základní parašutistický výcvik, pilotní výcvik na ultralehkých letadlech a vyhlídkové lety. Vlastníkem plochy je MNO. Proto i dokumentace vzletových a přibližovacích rovin letiště je uložena na VÚS Plzeň. Nadmořská výška letiště je 370 m. K dispozici jsou dvě vzletové a přistávací dráhy : - 07U25R 30 x 1170 m zpevněná asfaltem s únosností 13 000 kg/0,7 Mpa, VPP 200 x 1290 m. Celková délka RWY 07/25 je 2200 m včetně úseku západně silnice č. III/1145, který provozuje pouze MNO. - 07R/25L 60 x 1000 m travnatý povrch s únosností 6 000 kg, v současné době mimo provoz Do přibližovacích a vzletových prostorů zasahují jako překážky: - hrad Točník - tovární komín "Cintlovka" - Otmíčská hora Příletové a odletové tratě nejsou stanoveny, navázaní radiového spojení se složkou AFIS je v okruhu 5 km. Náhradní letiště jsou Příbram, Beroun, Kladno a Rakovník. 2 Letiště je vybaveno 1 nadzemní nádrží "BENCALOR" s výdejním stojanem a hangárem o ploše 720 m . Ze stanoviště AFIS je ovládaná signalizace, kterou se zastavuje provoz na silnici č. III/1145. Nemocniční areál je vybaven heliportem záchranné letecké služby, který je umístěn v jižní části nemocničního areálu.
26
DOPRAVNÍ VYBAVENOST Čerpací stanice pohonných hmot jsou situovány v rámci sídelního útvaru při silnici č. II/117 jednak v ulici Tyršově a nově otevřená ČSPH MERKUR K + K v ulici Masarykově. Na Sklenářce je u ČSPH též mycí linka (Vesna). Další lokalita vhodná pro umístění další ČSPH je při "východním obchvatu". Na Palackého náměstí je umístěna Autoškola (Autoškola a Taxi, Petr Kebort). Další autoškola je umístěna v rámci sportovního areálu TJ Hořovice u Červeného potoka. Ostatní služby motoristům a provozy souvisejícími s dopravou jsou zatím zastoupeny následujícími firmami a pracovišti : - Autoshop Vrbová - Automobilové opravny Praha, závod Hořovice (AVIA) - Technické služby Hořovice - Autoskla Kasík - DOZTR - Boh. Štochl - nákladní doprava - Prodej náhr. dílů Ford, dopr. firma Jan Vlček - Autoshop, prodej náhradních dílů Ženíšek - JS Transport spol. s r. o., mezinár. zasilatelství - ARKE Kamion - Autoservis F. Marek - Areál PROBO, IVECO, DAF servis - VKS spol. s r. o., prodej náhr. dílů AUDI, VW - Autobazar a karosářské díly, Van Welel Intarnational Pro vytvoření a rozvoj kapacit dopravních služeb a vybavenosti jsou v územním plánu vytipovány vhodné plochy pro umístění firem podnikajících v oblasti dopravy. Využití tohoto prostoru je potom závislé na podnikatelské aktivitě.
OCHRANNÁ PÁSMA SILNIC A ŽELEZNIC a) silníce Ochranná pásma v extravilánu i intravilánu měst a obcí mimo souvislé zastavění jsou dána Silničním zákonem č.13/1997 pro jednotlivé třídy silnic a místních komunikací vyskytujících se v řešeném území následovně: II.a III. třídy 15 m od osy oboustranně místní komunikace II.třídy (sběrné B1, B2).15 m od osy oboustranně V intravilánu je možno za ochranné pásmo dopravních staveb považovat pásmo dané hlukovou izofonou max. přípustné ekvivalentní hladiny hluku příp. maximálně přípustných exhalačních izolinií. b) železnice 60 m od osy krajní koleje c) letiště má ochranná pásma daná vzletovými a přibližovacími rovinami leteckého provozu, jejichž parametry jsou k dispozici u vlastníka plochy letiště (MNO).
HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY Posouzení hluku ze silniční dopravy je zpracováno jako samostatný elaborát na základě požadavků OHS Beroun, prezentovaných zápisem ze dne 1.7.1998 (viz doklady). "Hlukové posouzení" zpracovala firma EKOLA v srpnu 1998.
Dopravně inženýrské podklady Pro hlukové posouzení současného stavu byly sestaveny dopravně inženýrské podklady na základě dopravního průzkumu, který byl proveden v rámci "Generelu dopravy" v roce 1996. Pro stanovení výhledových hlukových expozic, které představuje návrhové období územního plánu města rok 2010, jsou stanoveny intenzity celkové a nákladní dopravy na základě prognózy dopravy pro vybranou návrhovou komunikační města na stanovených výpočtových profilech.
Způsob zpracování Posouzení řeší hlukovou situaci pro návrhové období územního plánu města Hořovice rok 2010 a srovnává hlukovou expozici ve vybraných výpočtových profilech se současným stavem. Obsahem je též návrh možných protihlukových opatření a detailní posouzení, ve vybraných lokalitách (nemocnice, školský areál, obytná zástavba v ul. Hradební). Nenahrazuje však hlukové studie, které jsou obsahem dalších stupňů projekčního procesu, ani hlukovou mapu města, která není pro Hořovice zpracována. Výpočty jsou zpracovány na základě "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" (Zpravodaj MZP č.3/1996). Ke konkrétním výpočtům současného a výhledového stavu akustické situace v zájmovém území byla použita verze 4.20 výpočtového programu HLUK+, schválená hlavním hygienikem ČR pro použití v oblasti posuzování hluku ve venkovním prostředí a verze 4.20 programu "HLUK+ pásma" (rovněž založená na novele metodiky pro výpočet hluku silničního provozu z března 1996, která byla uveřejněna v březnu 1996 ve Zpravodaji MŽP ČR č. 3/96). Používání novely metodiky výpočtu hluku ze silniční dopravy bylo schváleno dopisem hlavního hygienika České republiky čj.HEM/510-3272-13.2.9695 ze dne 21.února 1996.
27 "Hlukové posouzení" bylo zpracováno v těchto fázích: - Měření současného stavu akustické situace na zadaných profilech 4, 7, 10. - Výpočet současného a výhledového stavu akustické situace na 17 profilech - Detailní výpočet stavu současné a výhledové akustické situace pro zadané profily 2, 5, 8. Přehled posuzovaných profilů a způsobů posouzení stavu akustické situace č. Místní určení Výpočet Měření Detail.výpočet 1 Vých. obchvat - sever Ano 2 Vých. obchvat - nemocnice Ano Ano 3 UI. 9. května Ano 4 Pražská ulice Ano Ano 5 Komenského ulice Ano Ano 6 Vrchlického ulice Ano 7 Valdecká ul. - sever Ano Ano 8 Hradební ulice Ano Ano 9 Pražská ul. (II/114) Ano 10 K nemocnici Ano Ano 11 Vých, obchvat - jih Ano 12 Tyršova ulice Ano 13 Masarykova ulice Ano 14 UI. S. Čecha Ano 15 Západní obchvat Ano 16 Valdecká ulice - jih Ano 17 Příbramská ulice Ano Předpokládané limity hluku Předpokládané limity hluku jsou odvozeny z vyhlášky MZ ČSR č. 13/1977 Sb. Pro hodnoty v interiéru platí základní hladina pro den LAz = 40 dB(A), ke které se připočte eventuelní korekce: nemocniční pokoje operační sály (po dobu užívání) lékařské ordinace (po dobu užívání) obytné místnosti
6 - 22 hod. 22 - 6 hod.
6 - 22 hod 22 - 6 hod.
- 5 dB(A) -15 dB(A) - 5 dB(A) + 0 dB(A) + 0 dB(A) -10 dB(A).
Ve venkovním prostoru je základní hodnota hluku ve vzdálenosti 2 m před průčelím objektu LAz = 50 dB(A), ke které se připočte eventuelní korekce: rozsáhlé zdravotnické areály -10 dB(A) rozsáhlé školské areály -5 dB(A) obytné soubory +0 dB(A) *) obytné soubory uvnitř městské zástavby +5 dB(A) *) smíšené zóny +10 dB(A) *) průmyslové zóny +20 dB(A) Pozn.: *) V prostoru bezprostředně navazujícím na území dálnic, silnic I. a II. třídy a hlavních městských komunikací lze využít korekci +10 dB, maximálně pro 15 % bytových jednotek, korekce na noční dobu (22 - 6 hod.) -10 dB
28 Vstupní hodnoty vypočtu Kromě dopravně inženýrských podkladů byly k výpočtu použity další vstupní hodnoty (povrch krytu, stoupání a výpočtové rychlosti) Povrch krytu vozovky byl na každém zadaném profilu, uvažován ve shodě se skutečností, jako asfaltobetonový. Tento kryt má emisní charakteristiky kategorie Aa v tabulce 1.2 novely Metodických pokynů (asfaltobetonový kryt s hodnotou koeficientu F3 rovné 1.0). Stoupání trasy posuzovaných komunikací v příslušné výpočtové situaci odpovídá současnému nebo navrhovanému stavu. Výpočtové rychlosti v jednotlivých výpočtových situacích byly používány v souladu s příslušnými ustanoveními z novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, jimiž se pro nejvýše přípustnou rychlost jízdy 50 km/h stanoví výpočtová rychlost ve výši 45 km/h. V případě, že dopravní podmínky neumožňují (či neumožní) tuto jízdní rychlost, byla při výpočtech použitá nižší hodnota jízdní (a tím i výpočtové) rychlosti. Ta byla rovna 40 km/h. Přehled vstupních parametry výpočtů LAeq Stoupání J.rychlost Profil Intenzita/24 hodiny s v číslo 1998 2010 [%] [km/h ] 1 0/0 1640/95 7 50 2 0/0 1685/163 2 50 3 5519/594 7199/587 7 40 4 5054/517 0/0 5 40 5 315/11 946/31 2 40 6 336/13 974/37 3 40 7 1782/139 1748/104 8 40 8 minimum 4959/326 11 40 9 1396/165 1171 /55 4 50 10 2149/87 2568/71 2 40 11 0/0 697/54 5 40 12 3549/502 6321/556 2 50 13 6641 /675 10789/858 3 50 14 1151/45 1638/84 10 40 15 0/0 572/17 5 40 16 502/33 781/33 3 50 17 1633/198 2085/190 6 50 Komentář k tabulce: Označení ve sloupci intenzit má tento význam: čitatel zlomku označuje celkovou intenzitu dopravy za 24 h, jmenovatel zlomku označuje počet nákladních vozidel z celkového počtu vozidel za 24 hodiny. Výsledky výpočtů a měření akustické situace Výsledky výpočtů současného i výhledového stavu akustické situace na zadaných 17 dopravních profilech jsou uvedeny v následující tabulce 5 "Hlukového posouzení". Tato tabulka obsahuje jednak hodnoty LAeq pro rok 1998 a rok 2010, jednak vzdálenosti izofony o hodnotě LAeq 50 dB od komunikace. Poloha izofony je přitom udávána její průměrnou vzdáleností od osy dopravní cesty. Při detailních výpočtech stavu akustické situace na zadaných profilech 2, 5, 8 byly výpočtové vstupy oproti šesti základním modelům, které byly použity k výpočtům současného a výhledového stavu akustické situace na všech 17 profilech, numericky přesnější. Výpočtová situace v okolí počítaných profilů byla tentokrát reprezentovaná digitalizovaným modelem mapově zachycené situace (současné a výhledové). Výsledky detailních výpočtů současné a výhledové akustické situace pro profily 2, 5, 8 jsou uvedeny v tabulce 6 "Hlukového posouzení". Izofony na přiložených počítačových výstupech byly vždy vypočítány pro celou výpočtovou oblast najednou, a to pro zadanou výšku nad srovnávací rovinou. Ta byla v případě profilu 2 zvolena ve výšce 10,0 nad terénem, ve zbylých dvou případech ve výšce 3,0 m nad terénem. Interpretačně tato skutečnost ale znamená, že skutečná výška izofon nad terénem se liší podle toho, jak vysoko nad srovnávací rovinou se terén v příslušných místech výpočtového území nachází. Z výsledků měření počáteční akustické situace vyplývá, že na každém ze změřených profilů (byly změřeny profily 4, 7 a 10) překračují naměřené hodnoty LAeq v denní době limit základní ekvivalentní hodnoty hluku LAZ 50 dB. Toto překročení oproti základnímu limitu LAZ 50 dB obnáší cca 15 dB (výše překročení se pohybuje od 14,6 na profilu 7 až do hodnoty 15,2 dB na profilu 4).
29 Závěry Možnými protihlukovými ochrannými opatřeními ve všech posuzovaných lokalitách jsou opatření dopravně organizační a technická opatření na objektech. K číselnému nárůstu hodnot LAeq v roce 2010 oproti roku 1998 dochází na profilech 1, 2, 5, 6, 8, 11 a 15. Reálný význam nemají nárůsty na profilech 11 a 15. Ve všech ostatních lokalitách, popsaných zbývajícími profily, dojde v roce 2010 oproti roku 1998 ke zlepšení stavu akustické situace ve venkovním prostředí. Vypočítané hodnoty LAeq v roce 2010 jsou hluboko pod limitem nejvýše přípustné hodnoty LAeq 50 dB, což znamená, že realizací východního obchvatu - jih (profil 11) a západního obchvatu (profil 15) nedojde k překročení požadavků na hygienicky akceptovatelné kvality venkovního prostředí. Poněkud jiná situace je na profilu 1 kde nárůst hodnoty LAeq v roce 2010 na profilu 1, tamní překročení limitní hodnoty LAeq 50 dB o 1,7 dB je sice akusticky nevýznamné a měřením je neprokazatelné (viz třídy přesnosti měření), přesto však zde jde o indikaci, že v této lokalitě dojde ke zhoršení stavu akustické situace ve venkovním prostředí oproti stavu v roce 1998. Avizované zhoršení situace v lokalitě u profilu 1 je ale zcela jistě kompenzovatelné technickými protihlukovými ochrannými opatřeními (např. výstavbou zemního valu či protihlukové clony). Nárůst hodnot LAeq na profilu 6 ve Vrchlického ulici souvisí s nárůstem intenzit dopravy tamtéž téměř na trojnásobek. Tento nárůst je měřením již prokazatelný, přesto ani tam nedojde k významnému zhoršení stavu akustické situace ve venkovním prostředí. Možnými protihlukovými ochrannými opatřeními v této lokalitě jsou jenom technická opatření na objektech, tj. zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oken, resp. výměna existujících oken za okna se zvýšenou vzduchovou neprůzvučností. Situace na profilech číslo 2, 5 a 8 bylo řešeno detailními akustickými výpočty. Z hlediska nárůstu výhledových hodnot LAeq v roce 2010 oproti roku 1998 dochází v těchto profilech k největšímu navýšení hodnot LAeq na profilu 2 (0 17,7 dB), dále pak následuje profil 8 s navýšením 16,0 dB a k nejmenšímu nárůstu dochází na profilu 5 (nárůst LAeq 0,9 dB). Navrhovaným ochranným opatřením u profilu 2 je 3,0 m vysoká protihluková clona o délce 750 metrů. Po její instalaci dojde ve výpočtovém bodě k poklesu LAeq na hodnotu 39,4 dB. U profilu 5 jsou navrhovanými protihlukovými ochrannými opatřeními jenom technická opatření na objektech, která povedou ke zvýšení hodnot vzduchové neprůzvučnosti oken (ať už jejich utěsněním, či výměnou za okna vyšších tříd jakosti zvukové izolace oken - viz ČSN 73 0532). Konkrétní návrh protihlukových ochranných opatření může vycházet z cíleně zadané akustické studie (v současnosti není nic známo o akustických kvalitách vnitřního prostředí objektů v Komenského ulici, ani o vnitřní disposici užívaných objektů). Při navrhovaném dopravním řešení a při zachování současných funkcí objektů v profilu 8 (ulice Hradební) jsou jedinými možnými protihlukovými ochrannými opatřeními pouze opatření na ochranu vnitřního prostředí. Opět jde o zvýšení vzduchové neprůzvučnosti oken a platí totéž co v případě profilu 5. Na základě uvedených výsledků měření, výpočtů a výše uvedených závěrů lze konstatovat, že na území města Hořovice patří k akusticky problémovým záležitostem pouze 3 profily, a sice: Profil 2 - východní obchvat nemocnice Profil 5 - Komenského ulice Profil 8 - Hradební ulice. Navrhovanými protihlukovými ochrannými opatřeními ve venkovním prostředí lze docílit u profilu 2 snížení výhledových hodnot LAeq i pod hodnotu 40 dB. Navrhovaným protihlukovým ochranným opatřením je protihluková clona o výšce 3,0 m a a délce 750 metrů. U profilů 5 a 8 přicházejí v úvahu jako protihluková ochranná opatření pouze technická opatření na objektech. Beze změny v organizaci dopravy je v případech těchto dvou profilů nutno rezignovat na ochranu akustických kvalit venkovního prostředí.
30
Bg2) TECHNICKÉ VYBAVENÍ ÚZEMÍ Bilance a návrh technického vybavení vychází z maximálních předpokládaných potřeb řešeného území. U jednotlivých nových zastavitelných ploch se proto předpokládá maximální počet bytů, rodinných domů, podlažních ploch, při plném využití možností daných v regulativech. Ve skutečnosti tedy může vzniknout potřeba nižší, jestliže bude využití území méně intenzívní. V technických projektech a při ukládání vedení technického vybavení je nutné respektovat minimální odstupy a nejmenší dovolené krytí jednotlivých druhů vedení (viz tabulka) a pravidla umístění vedení ve vztahu k zástavbě a komunikacím, předepisované příslušnými normami. V následujících tabulkách se uvádí údaje použitelné pro těsnou zástavbu v centrální zóně města. NEJMENŠÍ DOVOLENÉ VODOROVNÉ VZDÁLENOSTI VEDENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ v metrech, dle ČSN 73 6110, příl.2, tab.1 a tab. 4 ELE VODA STL NTLL TT stož. zást. ELEKTRO 0,4 0,6 0.4 0,3 0,5 VODA 0.4 0.5 0.5 0.4 0.4 STL PLYN 0,6 0.5 0,4 0,4 NTL PLYN 0,4 0,5 0,4 0.4 1,3 TT SPOJE 0,3 0,4 0,4 0,4 0,3 stožár osvětl. 0,4 0.4 0,4 0,3 zástavba 0.5 1.3 NEJMENŠÍ DOVOLENÉ KRYTÍ ELEKTRO 0,5 až 0,35 metru VODA 1,6 až 1,0 metru STL PLYN 0,8 až 0,6 metru TT SPOJE 0,4 m, místní vedení LEGENDA ELEKTRO = síťové kabely elektro, kateg.3 VODA = vodovodní potrubí STL PLYN = plynovod do 0,3 MPa TT SPOJE = sdělovací kabely stožár veřejného osvětlení, strom v zákrytu se stožárem zástavba = okraj zástavby (plot)
Bg2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zpracoval: Ing. Jiří. Ron Vodní toky a hydrologické poměry Oblast Hořovic leží v povodí Červeného potoka č.pov.1-11-04-030 a potoka Tihavy č. pov. 1-11-04-031. Pro uvedené povodí bylo zpracováno a vytýčeno zátopové území Červeného potoka v říčním kilometru 0,000 18,351 a byla určena hladina Q 100, zpracovatel - Povodí Vltavy a.s. UIČ Plzeň. Z předaných map 1 : 5000 byla zakreslena zátopová oblast do územního plánu. Oblast Hořovic je dostatečně chráněna proti 100-leté vodě. ČOV se nachází v zátopovém území 100-leté vody. Orientační hydrologické údaje dle směrného vodohospodářského plánu pro Červený potok v profilu nad Stroupinským potokem č.pov. 1-11-04-032 : Průměrné srážky 580 mm/rok. 3 Průměrný průtok 0,42 m /s 3 Denní průtoky Q30 1,36 m /s 3 Q355 0,06 m /s 3 Q1let 8,0 m /s 3 Q10let 43,0 m /s 3 Q50let 69,0 m /s 3 Q100let 92,0 m /s.
31
Zásobování pitnou vodou - vodovodní sít' Město Hořovice je zásobováno pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů s vodárenskými objekty Šibeničák, Špejchar a Glizerda. 3 Vodojem Šibeničák 2 x 2000 m - kóta dna 437,0 m.n.m. 3 Vodojem Podlužský 1 x 150 m - kóta dna 450,4 m.n.m. 3 Vodojem Špejchar 2 x 90 m - kóta dna 423,12 m.n.m. 3 Vodojem Glizerda 2 x 250 m - kóta dna 412,72 m.n.m. Po roce 2010 se předpokládá zásobování Hořovic pitnou vodou ze Želivky, Q = 40 I/s. V současné době činí převzatá voda ze Želivky asi 50 % potřeby vody. Vlastní vodní zdroje budou sloužit pro zásobování obcí. Vodovodní síť řešené oblasti kapacitně vyhovuje do roku 2010. Přehled potřeb vody v roce 1996 3 Voda vyrobená 424 000 m 3 Voda převzatá (Želivka) 317 779 m 3 Voda určená k realizaci v Hořovicích 628 833 m 3 Vlastní spotřeba 18 050 m 3 Ztráty 183 415 m Ztráty v % 29,54 % 3 Domácnosti 235 836 m 3 Ostatní 183 532 m 3 Celkem (domácn.+ ostatní) 419 368 m Množství potřeby vody ve srovnání s rokem 1995 zůstává na stejné úrovni.
Kanalizace a čistění odpadních vod Posuzovaná oblast Hořovic má jednotnou kanalizační síť napojenou na městskou ČOV. Výstavba kanalizační sítě a připojení stávajících stok se dokončuje.Levobřežní stoka Červeného potoka není dokončena.Průmyslové závody v této oblasti znečišťují vodu Žákova náhonu a dále Lázeňský rybník a koupaliště.Závody na levém břehu Červeného potoka budou připojeny na prodloužený levobřežní sběrač a tím bude zamezeno znečišťování Žákova náhonu, Lázeňského rybníka a koupaliště. Na prodloužený levobřežný sběrač budou napojeny obce Tlustice a Osek. Pro nově navržené zastavitelné plochy na západní straně města (BD, RD1, RD3) a pro východní zastavitelné plochy města (RD2, NZS atd.) je třeba vypracovat studii na rozšíření kanalizační sítě, která určí způsob odkanalizování - oddílnou - jednotnou síť pro lokality východ - západ. 3 Na stávající ČOV je v současné době napojeno 6500 obyvatel. Průměrné množství odpadní vody 3180 m /den. Denní znečistění 390 kg/den BSK 5. Kapacita ČOV je 12 000 EO. Kapacita ČOV je využívaná cca z 50 %. Z tohoto důvodu nejsou pro producenty odpadních vod stanoveny limity znečištění. Rozvoj oblasti z hlediska čištění odpadních vod je zajištěn. Na ČOV budou napojeny obce Tlustice a Osek. Kanalizační síť a kapacita ČOV vyhoví předpokládanému rozvoji města, který je uvažován v územním plánu. Centrální zóna města ohraničená Červeným potokem mezi mosty ulicí 9.května a Nádražní a dále ulicí Hořičky, Hradební, K nemocnici, Dr.Holého, Komenského, Valdeckou a Čechovou, má stávající vodovodní a kanalizační síť, která vyhovuje současné zástavbě a navrhované přestavbě do r. 2010. Sídliště K. Sezimy lze odkanalizovat výtlačným řadem do navrhované gravitační kanalizace na zastavitelné ploše RD2. ČOV - přítok Počet napojených obyvatel Množství odpadních vod Průměrný průtok Průměr. denní znečištění BSK Průměr. denní znečištění NL Průměr BSK 5
6500 3 3180 m /den 3 132,5 m /h, 5390,4 kg/den 401,1 kg/den 122,8 mg /I
ČOV - odtok Průměr. BSK 5 na odtoku Min. BSK 5 na odtoku Max. BSK 5 na odtoku Průměr. NL na odtoku
19,8 5,2 45,5 14,6
mg/I mg/I mg/I mg/I.
36,8 I/s
32
Připojení zastavitelných ploch a přestaveb do r. 2010 na vodovod a kanalizaci Západní část města BD - lokalitou prochází vodovodní řad Želivka DN 400 mm, který má ochranné pásmo 2 m od kraje potrubí (celkem 4,5 m). K ochrannému pásmu musí být přístup. Připojení na vodovod a kanalizaci je možné na stávající řady. RD1, T1 (technické vybavení) - lokalita hraničí s areálem vodojemu Šibeničák. Prochází jí hlavní vodovodní řad DN 250 mm k vodojemu Špejchar. Ochranné pásmo řadu je celkem 4 m. Z tohoto důvodu je lokalita podmíněně vhodná k souvislé zástavbě. Vodovod a kanalizaci lze napojit na stávající řady. RD3 - vodovod a kanalizaci lze napojit na stávající řady. VS - Výsutka - vodovod lze napojit na stávající vodovodní řad LT 200 mm. Kanalizaci lze napojit na prodloužený levobřežní sběrač. Východní část města Zastavitelné plochy RD2. NZS - zařízení zdravotní a sociální. K1 - nákupní středisko (školní statek;) Vodovod - navrhuje se vybudovat nový vodovodní řad z prostoru vodojemu Glizerda s propojením na stávající vodovodní síť v prostoru Lipové ulice. Kanalizace - navrhuje se vybudovat kanalizační sběrač napojený na kanalizační stoku DN 400 mm v prostoru Hořičky na kótě 332,0 m.n.m. Kapacitu sběrače nutno posoudit včetně oddělovače dešťových vod a shybky. Doporučuje se vypracovat studii odkanalizování ploch RD2 včetně přilehlých rezervních ploch pro bydlení (celkem 24,7 ha) a posouzení jednotné - oddílné kanalizace. KA (přírodní areál komerčních služeb) Vodovod lze napojit na vodovodní řad v prostoru Velká Víska. Kanalizace - odpadní vody nutno přečerpat do navrhované kanalizace v prostoru Velká Víska (RD2).
Bg2.2) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, VYTÁPĚNÍ Vypracoval: Josef Sedláček, SEGAZ Zásobování plynem Město Hořovice je zásobováno zemním plynem, přiváděným z dálkovodu STP pomocí přípojky profilu 150 - VTL ze severozápadní strany. Trasa hlavního přívodu plynu do města vede podél silnice Záluží - Hořovice. Poblíže města má podnik ČKD Hořovice (velkoodběratel) vlastní regulační stanici. Hlavní stanicí pro město Hořovice je velká regulační stanice RS 5000, která má výstupní tlaky středotlak 0,1 MPa a nízkotlak 2,1 kPa. Stanice je situována v ulici Masarykova, západně od nádraží. Plynovodní sítě jsou vedeny převážně směrem do centra města, hlavní potrubí je profilu 315 - STL, které se dále účelově rozvětvuje v ulicích. Nízkotlaký rozvod plynu je proveden převážně jen v oblasti centrální zóny Hořovic a při jihozápadním okraji města, kde jsou převážně bytové zástavby. V části města východní jsou pouze rozvody středotlaké, v dimenzích nejméně profilu 100, což vyhovuje i pro rezervní plochy po r. 2010. Středočeská plynárenská a.s. Praha, má k dispozici Generel plynofikace města Hořovic, avšak je již cca 20 let starý a dosti nepřesný. Plán skutečného provedení plynových rozvodů nebyl k dispozici. V průběhu zpracování byla konzultována současná situace města v zásobování plynem s obchodním úsekem STP Praha (p. Moravec) s tím, že na základě čistopisu ÚPN budou upřesněny výhledové požadavky na plyn do r. 2010 a STP následně na počítači provede revizi starého generelu tak, aby plně vyhověl výhledu plynofikace města. Záměnou plynu za zemní plyn se celý plynový systém města Hořovic značně zkapacitnil, cca o 57 % oproti systému se svítiplynem. Tím se podstatně zlepší i napojovací podmínky pro nové zájemce o plyn a dojde též k snížení zatížení hlavní RS 5000, která se již v současnosti blížila ke kapacitnímu maximu přenosu. Technický stav plynových sítí ve městě je zatím vyhovující, z titulu jejich poruch nejsou zatím žádné problémy. Trasy plynovodů vcelku vyhovují i pro další výhledová napojování objektů, s výjimkou pásma "C" města, kde je vybudován další plynový systém VTL/STL s novou regulační stanicí RS 2000. Slouží převážně pro průmyslové odběry (Hoffman ALBA, Bohemia Musico, Obchodní tiskárny a TRANSKAM Všestary). Ostatní stávající plynové sítě ve městě budou zachovány i nadále s tím, že v okrajových a koncových částech budou účelově doplněny pro plánovanou zástavbu v přilehlých lokalitách. Posilující RS 1200 - systém STL 0,3/STL 0,1 je osazena v ulici Nová. Bilance plynu pro hlavní RS 5000. 3 Vytížení stanice po přepočtu na zemní plyn 1825 m /h vytížení: 37 %. Toto opatření dává do budoucna dobré předpoklady pro nová napojení odběrů.
33 Posouzení možnosti zásobování zemním plynem centrální a obytné části Hořovic (stávající odběry přepočtené na zemní plyn a předpokládané budoucí odběry plynu, údaje v ZP); 3 odběr současný přes RS 5000 1 825 m /h nárůst odběru plynu pro stávající, 3 dosud neplynofikované objekty (odhad) 730 m /h 3 nové navržené lokality do r. 2010 (odhad) RD1 60 m /h 3 RD2 390 m /h 3 3 RD3 245 m /h, bylo 38 RD, 3,5 m /h 3 ostatní vybavenost (odhad) 127 m /h 3 malý průmysl a služby (Výsutka, odhad) 185 m /h 3 podniky východně od Výsutky (odhad) 150 m /h 3 součet výhledu 1157 m /h 3 zvolená rezerva 15 % 174 m /h 3 přepokládaný nárůst do r. 2010 1330 m /h 3 celkový odběr přes RS 5000 do r. 2010 Qh= 2690 m /h vytížení stanice cca 54 % vyhovuje. Poznámka: ostatní průmyslové a další odběry, které se neuskuteční přes městskou RS 5000 nejsou v tomto přehledu uvažovány. STP je vyřizuje formou Palivových základen a maloodběrů.
Vytápění Pro vytápění jsou v současném stavu v městě Hořovicích používány následující paliva: - tuhá paliva cca ze 40 % - topný olej zanedbatelně málo (objekt školy) - zemní plyn cca 57 % - elektřina (zanedbatelné) cca 2 - 3 % Trend vývoje v palivech se zde očekává ve prospěch zemního plynu. STP dělají příslušná opatření, aby rozšiřování odběrů plynu bylo zde dobře možné. Objekty na nových zastavitelných plochách budou řešeny pro vytápění zemním plynem. Odpadní teplo se zde nevyužívá, není totiž prakticky nikde k dispozici. Vliv palivových exhalací na životní prostředí Dosavadní podíl spalování uhlí ve městě působí zatím převážný vznik exhalátů ve městě. Tato skutečnost se však projevuje jen v údolí Červeného potoka, kteréžto údolí není větry řádně provětráváno. Díky výhodné poloze města převážně na kopci, se zde nepříznivé vlivy exhalátů nijak podstatně dosud neprojevily, ani při inverzních situacích v zimě. Plánované výhledové rozšíření plynofikace města Hořovic přinese ve svých důsledcích pronikavé snížení dosavadních exhalací z tuhých paliv. Množství oxidů dusíku NOx se bude vyskytovat v míře zákonných limitů. Měření hodnot 502, NOx a prachu není zatím k dispozici. S přihlédnutím k daným příznivým podmínkám pro rozvoj města Hořovic z titulu plynu a vytápění je možno konstatovat, že tyto části profesí nebudou plánované výstavbě bránit, ani nepřinesou žádné podstatné nepříznivé vlivy pro budoucí životní prostředí ve městě. Důsledky rozšíření zastavěného území města k r. 2010 se v odběrech plynu sice projeví podstatným zvýšením, avšak pouze v daných rámcích kapacitních, jak výše uvedeno. Plynová zařízení a městské rozvody plynu vyhoví po kontrole a doplnění příslušných částí i pro územní rezervy, ve studii uvedené.
34
Bg2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zpracoval Ing. Jan Bayerle Stávající stav Město Hořovice i širší oblast je zásobována elektrickou energií z transformovny 110/22 kV Hořovice, osazené transformátory 1 x 40 kVA a 1 x 20 kVA, která je připojena na vedení 110 kV Rokycany - Beroun. Transformovna i vedení 110 kV jsou umístěny mimo katastru Hořovic. Město je napájeno z TR Hořovice venkovními vedeními 22 kV Hořovice Sever a Hořovice Jih, zaústěnými do TS 3747 Nemocnice. Z odboček těchto vedení jsou dále provedeny svody do TS 3582 Sídliště, 4308 ČSD a 3666 2 ČKD. Mezi těmito TS je ve městě realizována kabelová síť 22 kV o jednotném průřezu 120 mm , která je ve stáří cca 15 - 20 let. V současné době je připravována výstavba nové TS v západní části náměstí, která bude připojena kabelovou smyčkou mezi TS 3953 Valdecká a TS 4036 Plzeňka. Síť nízkého napětí je kabelizována zejména v centrální části města a lokalitách sídlištní zástavby, je však do značné míry vlivem stáří kabelů ve špatném technickém stavu. V ostatních částech města jsou provozována venkovní vedení NN. Zejména z důvodu nedostatečných rezerv v sítích NN je ve městě poměrně málo využíváno elektrické vytápění. Návrh Vzhledem k tomu, že na území města bude pro vytápění a přípravu TUV využíván zejména zemní plyn, předpokládáme, že elektrická energie bude využívána pro ostatní energetickou potřebu, pro vytápění pouze jako doplňkové medium. Na tomto základě byly stanoveny jednotkové koeficienty soudobého elektrického zatížení vztažené na TS 22/0,4 kV: U výstavby do r. 2010: bytové domy Sb = 2,5 kVA/b.j. rodinné domy Sb = 4,0 kVA/RD 2 nebytové plochy - dle srovnatelných hodnot pro daný typ zástavby, nebo Sv = 0,025 kVA/m plochy U rezervních ploch pro rozvoj po r. 2010: bydlení/vybavení Sb = 100 kVA/ha komerční vybavení Sv = 150 kVA/ha.
ORIENTAČNÍ BILANCE NÁRŮSTU ELEKTRICKÉHO ZATÍŽENÍ Vzhledem k výkonové rezervě napájecích vedení 22 kV Hořovice Sever a Hořovice Jih bude možno pokrýt budoucí nárůst elektrického zatížení. Nové trafostanice budou převážně zasmyčkovány do stávající kabelové sítě 22 kV. Stanice v okrajových částech města většinou zůstanou připojeny na odbočkách venkovních vedení. Zásobování východního okraje města budou zajišťovat cca 4 nové TS, u kterých je kromě připojení na kabelovou smyčku uvažováno ve 2. etapě i s vybudováním nového kabelového svodu na vedení 22 kV Hořovice Jih. Lze předpokládat, že pro zástavbu bude možno využít i určité výkonové rezervy v připravované TS u ul. Pražské. Pro zástavbu na západním okraji Hořovic se předpokládá výstavba cca tří distribučních stanic zapojených do kabelové sítě, navrhuje se přemístění dosavadního kabelového svodu u TS 3682 Sídliště severním směrem. Pro umístění nových stanic a kabelu 22 kV bude výhodné využít ochranného pásma stávajícího venkovního vedení. Je navrhováno zrušení venkovních stanic č. 3611 Cihelna a 4001 Špejchar. Na okraji nově navrhované zástavby na ploše RD1 bude situována kabelová stanice - náhrada za TS Cihelna, nová kabelová TS bude umístěna v místě stávající TS Špejchar. Zapojení obou stanic je navrhováno zasmyčkováním mezi nový kabelový svod ze stávajícího venkovního vedení a mezi TS 4302 Dražovka. V zóně Výsutka je navrhována jedna TS připojená z venkovního vedení 22 kV. V případě využití rezervních ploch k výstavbě po roce 2010 bude možno zajistit jejich zásobování elektrickou energií. Dle skutečného zatížení území města by event. mohla vyvstat potřeba posílení některého napájecího vedení z TR Hořovice, případně dle vývoje zatížení v celé oblasti potřeba výměny dosavadních transformátorů v TR Hořovice za transformátory o vyšším výkonu.
35
TAB. Bg2.3 ORIENTAČNÍ BILANCE NÁRŮSTU ELEKTRICKÉHO ZATÍŽENÍ plocha
funkce plochy
počet jednotek
kVA
Výstavba do r. 2010 zóna "A" Hořovic východní okraj Hořovic ZS zdravotní a sociální RD 2/I rodinné domy I.etapa KOV1 komerční občanské vybavení RD 2/II rodinné domy II.etapa NOV veřejné občanské vybavení KOV2 komerční občanské vybavení VOV1 zákl.vybavení (školka a.p.) KOV přírodní areál TV1 technické vybavení součet - východní okraj Hořovic
114 b.j. + 11400 m 99 RD 2 5960 m 84 RD 2 4080 m 2 800 m 2 2000 m 2 2500 m 0,2 ha
západní okraj Hořovic RD1 rodinné domy RD3 rodinné domy RD4 rodinné domy BD1 bytové domy BD2 bytové domy TV2 technické vybavení součet - západní okraj Hořovic
38 RD 38 RD 10 RD 82 b.j. 205 b.j. 0,8 ha
polyfunkční zóna "B" Hořovic VS výroba, sklady Výsutka VN2 plochy výroby a služeb k Žebráku KS komunál.služby (přestavba) D autobus.nádraží součet - polyfunkční zóna Hořovic
18000 m 2 4000 m 2 3600 m 2 1000 m
centrální zóna - plochy přestavby KPZ rozš. pěší zóny Podzámčí NPZ rozšíření pěší zóny - vnitroblok NBN veř. a nezisk. zař. B.Němcové součet - centrální zóna
8000 m 2 5800 m 2 1900 m
570 396 150 336 102 20 50 60 40 1724
152 152 40 205 512 100 1161
2
celkové soudobé zatížení na úrovni TS 22/0,4 kV celkové soudobé zatížení na úrovni sítě 22 kV
2
2
450 100 90 20 660
200 145 50 395 3940 3360
Rezervní plochy (pro rozvoj po r. 2010) R3 bydlení/vybavení Za hřištěm R4 před ČOV R5 komerční vybavení R6 bydlení/vybavení R7 bydlení/regionální vybavení R8 bydlení/vybavení celkové soudobé zatížení na úrovni TS 22/0,4 kV celkové soudobé zatížení na úrovni sítě 22 kV
12,2 ha 4,4 ha 5,0 ha 2,7 ha 1,9 ha 9,7 ha
850 675 750 270 190 970 3705 3150
36
Ochranná pásma Zákonem číslo 222/1994 Sb. byla nově stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon 79/1957 Sb.). druh.el. zařízení ochranné pásmo dle z.222/1994 79/1957 venkovní vedení 22 kV 7m 10 m od krajního vodiče podzemní vedení 1m 1m od krajního kabelu elektrická stanice 0m 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu
Bg2.4) TELEKOMUNIKACE Zpracoval Ing. Jan Bayerle Stávající stav Řešeným územím jsou vedeny dálkové kabely ve správě SPT Telecom - Přenosová technika. Jedná se o: - starší metalické kabely č. 23, 63 a 82 v trase Žebrák - Hostomice - Příbram - nový optický kabel č. 171 v trase Komárov - Hořovice - Hostomice Kabely jsou zaústěny do automatické telefonní ústředny umístěné v budově pošty. Širší území spadá do uzlového telefonního obvodu Hořovice. Stávající analogová ATÚ byla rozšířena o digitální část. V současné době má analogová část 2200 účastníků a digitální část 900 účastníků. Analogová část bude v provozu ještě cca do roku 1999, poté bude plně nahrazena digitální ústřednou. Telefonní síť byla v Hořovicích budována v letech 1950 - 1956 a dále postupně rozšiřována až do r.1992. Jedná se o pružnou síť se třemi traťovými rozváděči umístěnými v č.p.92 (za drogerií na náměstí), č.p. 1224 Na Višňovce a v Lidovém domě. Stávající telefonní síť již dožívá a byla zahájena její rekonstrukce na tzv. pevnou síť s kapacitou na 100 % telefonizaci bytové sféry. V 1. etapě byly položeny nové telefonní kabely souběžně s dálkovým optokabelem a dále je prováděna rekonstrukce v oblasti Masarykovy ul., Na Valdeku, Na Letné a ve směru na Hořičky. V budoucnu dojde ke zrušení TR v Lidovém domě. Územím Hořovic nejsou vedeny radioreléové paprsky Českých radiokomunikací. Návrh Veškeré požadavky na telefonizaci nové zástavby v řešeném území, bytové i podnikatelské sféry, budou moci být řešeny. Pro připojení zóny Výsutka se předpokládá využití rezerv stávajících rozvodů. Pro připojení výstavby v západní části města bude možno využít kapacitní rezervy traťového rozváděče v č.p. 92 za drogerií. Výstavbu ve východní části města bude možno připojit z traťového rozváděče v č.p. 1224 a síťových rozváděčů Na Višňovce, neboť se zde vytvořila rezerva cca 600 párů po připojení Praskolesů, Lochovic a dalších obcí přímými kabely z ATÚ. Po vyčerpání uvedených rezerv bude nutno další výstavbu napojit novou pevnou sítí s přímým propojením do digitální ATÚ. V případě potřeby může být tato ústředna technicky bezproblémově dále zkapacitněna. Doporučuje se, aby v nových lokalitách bylo současně s telefonizací uvažováno i s výstavbou kabelové televizní sítě.
Bg2.5) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V Hořovicích je nově otevřená skládka odpadů v lokalitě Hrádek, sloužící pro ukládání veškerých druhů odpadů s výjimkou nebezpečných. Město má zpracovány dokumenty upravující nakládání s odpady na území města.
Bh) Plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů Obvodní báňský úřad v Kladně zjistil, že v řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor evidovaný v OBÚ v Kladně (č.j. 2133/98/630/HOR/VCH z 9.4.1998)35
37
Bi) Návrh územního systému ekologické stability, krajina ÚSES Spravovaným územím města Hořovic neprochází nadregionální ani regionální systém ekologické stability. Projekt místního systému ekologické stability (MSES) nebyl dosud zpracován. V návrhu MSES jsou na území Hořovic obsaženy následující prvky : BC - 29 Dražovka funkční biocentrum kat.území Podluhy a Velká Víska, výměra 3 ha návrh opatření: vyhovuje, upřednostňovat listnáče BC - 30 Šibeniční kopec částečně funkční BC kat.území: Hořovice, kat.č. 925/1, výměra 2,85 ha návrh opatření: změnit postupně skladbu ve prospěch listnáčů BC - 31 Nad stadionem funkční biocentrum kat.území Velká Víska kat.č. 573/1, výměra 3,72 ha návrh opatření: vyhovuje, zdravotní probírka. BC - 32 Tihava funkční biocentrum kat.území Velká Víska, kat.č. 225/1, 225/2, 233, 236, výměra 2,65 ha návrh opatření: potřeba doplnit plochu na 3 ha po ukončení probíhajících zemních úprav (rybník s vodotečí a remízem v polích). Biokoridory BC27 - BC29 - BC32 vodotečí potoka Tihava, funkční BC27 - BC30 při západním obvodu řešeného území, částečně funkční BC30 - BK "Červený potok" (viz pozn.) BK "Červený potok" (viz pozn.) BK "Červený potok" - BC31- u hřiště BK "Červený potok" - BC31- u silnice Poznámky: Biokoridor BK "Červený potok" vedoucí městem a kopírující tok Červeného potoka nebude plně funkční. V zastavěném území je potok regulovaný, a proto bude v tomto úseku sloužit pouze některým vodním živočichům. Biokoridor BC30 - BK "Červený potok" na západním okraji města je umístěn pod elektrické vedení a do jeho ochranného pásma. Tento biokoridor nesmí obsahovat vyšší zeleň bude vhodné ho vést jako luční. Vegetaci bude tvořit trvalé travní porost a rozmístěné keřové patro (nižší druhy).
Krajina V čistopisu ÚPN je věnována pozornost i krajinářskému aspektu města jako celku. Zejm. je zakreslena zeleň podél železniční trati v pásmu "B" města, která se uplatní také v dálkových pohledech z města. Chráněn je lesopark Dražovka, významný pro denní rekreaci obyvatel, chránit je nutné nivu Červeného potoka před znehodnocením stavební činností nad i pod městem. Další hodnotné krajinné prvky jsou na jižním okraji území města, jejich ochrana a rehabilitace je možná jen ve spolupráci se sousedními obcemi Rpety a Podluhy. Součástí krajiny se stane i místní územní systém ekologické stability (ÚSES), v případě jeho realizace po zpracování příslušného projektu. Součástí krajiny je i komerční areál KA (dnešní jízdárna). Aby se zachoval přírodní ráz areálu, je zakreslena jen omezená zastavitelná plocha.
38
Bj) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanačních úprav a veřejně prospěšných opatření 1) Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy Viz také tabulku TAB.2 v kapitole C. Pro realizaci obsahu čistopisu ÚPN jsou nutné do r. 2010 následující kategorie veřejně prospěšných staveb (v souladu s §108 čl.2a stavebního zákona): a) nové veřejné komunikace na zastavitelném území města určeném pro bydlení b) nové a rekonstruované sítě a zařízení technického vybavení nutné na současně zastavěném území města c) nová zařízení veřejného a neziskového občanského vybavení na území města. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY DO R. 2010 1 Východní obchvat silnice č.ll/114 vč. opatření proti hluku 2 Rekonstrukce Hradební a Zámecké ulice 3 Přestavba Pražské ulice na pěší zónu 4 Uliční sít' pro bytové domy za sídlištěm (plocha BD) 5 Uliční sít' pro rodinné domy nad nemocnicí (plocha RD2) 6 Uliční sít' pro rod. domy V luhu (plocha RD1) a Za výrovnou (plocha RD3) 7 Západní okružní ulice, rekonstrukce předmostí u Červeného potoka 8 Nové autobusové nádraží v pásmu "B" města (AN) 9 Parkoviště na nám.B.Němcové (PBN) 11 Rozšíření Tyršovy ulice 12 Rekonstrukce komunikace Hořovice - Rpety na úroveň III.třídy 13 Dokončení levobřežní stoky do ČOV 14 Podzámecký park 15 Park na nám. B. Němcové 16 Veřejně prospěšná asanace - zkapacitnění křižovatky ul. Vrchlického a Holého
2) Veřejně prospěšná opatření Jako veřejně prospěšné opatření je navrženo vymezení a ochrana ploch a) Plochy pro další rozvoj města a plochy (rezervní plochy) b) Plochy pro územní systém ekologické stability (ÚSES).
2.1 Plochy pro rozvoj města po r. 2010 (rezervní plochy) Viz také tabulky v kapitole C: TAB.3 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - rezervní plochy pro zastavění po r. 2010 a územní systém ekologické stability - ÚSES TAB.5 BILANCE PLOCH PRO ROZVOJ MĚSTA PO R. 2010 Rezervní plochy jsou navrženy pro rozvoj bydlení, pro občanské vybavení, pro dopravní stavby, pro technickou infrastrukturu, pro zeleň. Veřejně prospěšné stavby na rezervních plochách budou předmětem řešení územně plánovací dokumentace závazné po r. 2010. Výhledové veřejně prospěšné stavby. které budou na rezervních plochách realizovány, budou zejména: BYDLENÍ R1 rod. domy "Nad nemocnicí", 2. etapa R2 rod. domy "ke Hvozdci" R3 rod. domy u Dražovky R4 rod. domy u mostku na Osek, přestavba stáv. chat na rodinné bydlení OBČANSKÉ VYBAVENÍ R5 komerční vybavení "K Žebráku" R6 nákupní středisko před nemocnicí R7 veřejné a neziskové vybavení U Dražovky R8 veřejné a neziskové vybavení v rámci R1 - "Nad nemocnicí" 2. etapa
39 DOPRAVA R9 komunikace "výstupní" od Společenského domu k ul. Hradební R10 parkoviště před nemocnicí R11 plocha pro varianty přeložky silnice II.tř. č. 114 u Cintlovky R12 varianty pro pokračování východního obchvatu R13 parkoviště pro nádraží ČD R14 parkoviště pro autobusové nádraží R15 postupné uvolnění bloku mezi ul.9. května a Hradební, pro park a novou ulici Hradební ZELEŇ R16 izolační zeleň mezi obytnou zástavbou (R1) a přírodním komerčním areálem (KA) R17 nové plochy určené k plnění funkci lesa, rekultivace rokle nad železnicí. Pro rezervní plochy budou do r. 2010 platit závazné regulativy, navržené v části D) textové části. Regulativy zakazují do r. 2010 zejména stavby a činnosti, které by ztížily nebo znemožnily v budoucnosti funkce, pro které jsou plochy rezervovány. Regulativy pro období po r. 2010 budou navrženy novou územně plánovací dokumentací. Charakteristika rezervních ploch R1 - rodinné domy rod. domy "Nad nemocnicí". 2. etapa. za východním obchvatem Na západě je plocha vymezena východním obchvatem, na východě vedením elektro VN, na jihu ochrannou zelení areálu komerčního občanského vybavení. Jde o největší rezervovanou plochu pro rozvoj bydlení. Plocha je pro rodinné bydlení všestranně vhodná. Hlavní funkcí je bydlení v rodinných domech. Jsou zde rezervovány plochy pro veřejné a neziskové občanské vybavení, komerční zařízení jen v přízemcích při kulatém "náměstí". Celkový charakter jako u zastavitelné plochy RD2. Napojení na regionální dopravu východním obchvatem bude velmi dobré, napojení na město odpovídá okrajové poloze lokality. Napojení na infrastrukturu: Napojení na nový vodovodní řad a kanalizaci vybudovanou do r. 2010 pro zastavitelnou plochu RD2. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. R2 - rodinné domy "ke Hvozdci" Jde o plochu s řadou omezujících podmínek (ochranných pásem vodovodů, elektro) a málo vhodnou i z dalších hledisek. Z těchto důvodů je uvažována až ve výhledu po r. 2010. R3 - rodinné domy u Dražovky Současné funkční využití: ZPF střední bonity, meliorace. Nové funkční využití: rodinné domy. Limit využití území: plochou prochází vodovodní řad PE 110. Předpoklady pro nové využití: velmi vhodné prostředí. Napojení na dopravu je možné napojením na současné komunikace. Napojení na stávající infrastrukturu: Odkanalizování možné společně s plochou RD2. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě. R4 - rodinné domy u mostku na Osek. přestavba současných chat na rodinné domy Pásmo "B" města - západní část. Zástavba vznikne postupnou přestavbou současné chatové osady na zástavbu rodinnými domy. R5 - komerční občanské vybavení "K Žebráku" Pásmo "B" města - východní okraj zastavěného území, na sever od silnice na Praskolesy, jihovýchodně od silnice II/117 na Žebrák a dálnici D5, východně od Konečné ulice (východního obchvatu siln. II/114). Současné funkční využití - ZPF střední bonity. Limity využití - plocha je součástí panoramatu města při příjezdu železnicí a silnicí. Nutnost zajistit ochranu části území proti povodním na úrovni Q100. Převážná část plochy je v ochranném pásmu ČOV, část se nachází v inundačním území Q 30 (třicetileté vody). Hluk z dopravy - silnice, železnice, letiště. Funkční využití je nutné těmto skutečnostem přizpůsobit. Poloha ve vztahu k městu je okrajová - za plánovaným východním obchvatem. Napojení na regionální dopravu vynikající, na infrastrukturu dobré. Nutná je rekonstrukce vodovodní sítě. Odkanalizování do ČOV je možné. R6 - nákupní středisko před nemocnicí Pásmo "A" města. Plocha je severně od nemocnice k silnici na Kotopeky. Současné funkční využití ZPF střední bonity. Blízkost nemocnice si vyžaduje omezení a izolaci činností a zařízení s negativními vlivy na prostředí (exhalace, hluk, otřesy ap.). Funkční využití: komerční občanské vybavení - maloobchod, služby. Území je pro uvažované využití všestranně vhodné, s výbornou dopravní dostupností. Napojení na městskou dopravu spolu s nemocnicí. Možnost napojení na vodovod LT 100. Odkanalizování možné spolu s nemocnicí. R7 - veřejné a neziskové občanské vybavení U Dražovky Současné funkční využití: ZPF střední bonity, meliorace. Nové funkční využití: základní občanské vybavení pro nové plochy zástavby rodinnými domy RD2 a pro východní část současné zástavby města. Limit využití území: plochou prochází vodovodní řad PE 110. Předpoklady pro nové využití: velmi vhodné prostředí. Napojení na dopravu je možné napojením na současné komunikace. Napojení na existující infrastrukturu: Odkanalizování možné společně s plochou RD2. Zásobování elektrickou energií nelimituje využití této plochy, za předpokladu vytápění zejména na bázi zemního plynu. Telefonizace zástavby bude možná po vybudování nové pevné sítě.
40 R8 - veřejné a neziskové vybavení v rámci plochy R1 - "Nad nemocnicí" Základní veřejné a neziskové občanské vybavení plošně souvisí s rezervní plochou R1 rod. domy "Nad nemocnicí". Přiléhá k východnímu obchvatu města a má tudíž vynikající dopravní dostupnost ze silnice II/114. V přízemcích staveb základní komerční občanské vybavení pro plochu R1. R9 - Komunikace "výstupní" od Společenského domu do Hradební Komunikace spojující Nádražní a Hradební ulici zlepší v případě potřeby dostupnost pěší zóny pro individuální dopravu i zásobování. Komunikace začíná novým mostem u Společenského domu a končí vyústěním do Hradební ulice pod Starým Zámkem. Realizace "výstupní" komunikace si vyžádá určité asanace v Nádražní ulici, jinak není uvažovaná trasa zastavěna. Rozsah plochy připouští varianty vyústění komunikace u pěší zóny. R10 - Parkoviště před nemocnicí Pásmo "A" města. Plocha je severně od nemocnice k silnici na Kotopeky. Současné funkční využití ZPF střední bonity. Blízkost nemocnice si vyžaduje omezení a izolaci činnosti a zařízení s negativními vlivy na prostředí (exhalace, hluk, otřesy ap.). Funkční využití: parkoviště v souvislosti s východním obchvatem, z 60 % zatravněné, a případná další dopravní zařízení související s nemocnicí. Napojení na regionální dopravu je vynikající východním obchvatem, napojení na městskou dopravu spolu s nemocnicí. Možnost napojení na vodovod LT 100. Odkanalizování možné spolu s nemocnicí. R11 - Plocha pro varianty severozápadní přeložky silnice II kategorie č. 114 Plocha pro varianty přeložky silnice II.kat. č.114 mezi lokalitami Cintlovka a pásmem "B" města, je vymezena v rozsahu umožňujícím řešení vyhovující požadavkům Českých drah. Přeložka komunikace bude nákladná a nemusí proto dojít k její realizaci do r. 2010, i když její stavba by významně zlepšila propojení Hořovic směrem na dálniční křižovatku Cerhovice, zvl. pro rozměrná vozidla. R12 - Východní obchvat - plocha pro varianty prodloužení Plocha pro prodloužení východního obchvatu na jih. Rozsah plochy připouští různé varianty trasy komunikace. Určena je pro vzdálenější výhled rozvoje města. R13 - Parkoviště pro nádraží ČD Plocha se uvolní přestavbou současné extenzívní zástavby. R14 - Parkoviště pro autobusové nádraží Plocha se uvolní přestavbou současné extenzívní zástavby pod hrází Lázeňského rybníka. R15 - postupné uvolnění bloku mezi ul.9 května a Hradební ul pro park a prodloužení ulice Hradební. Plocha zahrnuje celý blok mezi ulicemi Zámecká, 9. května a Smetanova, ve výhledu je předpokládáno její celkové uvolnění. Nezbytná funkce této plochy je dopravní: na uvolněné ploše bude možné rozšířit ul.9. května a vytvořit přehlednou a kapacitní křižovatku s prodlouženou ulicí Hradební. Na ploše nejsou památkové objekty ani charakteristické objekty obrazu města. Současné objekty nepředstavují větší materiální ani kulturní hodnoty. Uvolněním plochy vznikne také nový cenný městský pěší prostor, navazující na Palackého náměstí a s ojedinělým pohledem na panorama Starého a Nového zámku. R16 - izolační zeleň mezi obytnou zástavbou (R1) a přírodním komerčním areálem (KA) Vzhledem k současné funkci i možným proměnám funkce areálu v budoucnosti se navrhuje izolační zeleň vůči bytové zástavbě R17 - Nové plochy určené k funkci lesa podél rokle nad železnicí Pro nové plochy určené k plnění funkce lesa byly vybrány plochy v rokli severně od dráhy, devastované a vyžadující rekultivaci.
41
2.2 Plochy pro územní systém ekologické stability (ÚSES) Biocentra BC - 29 Dražovka 3,00 ha BC - 30 Šibeniční kopec 2, B5 ha BC - 31 Nad stadionem kat.území Velká Víska kat.č. 573/1, výměra 3,72 ha BC - 32 Tihava kat.území Velká Víska, kat.č. 225/1, 225/2, 233, 236, 2,65 ha Biokoridory BC27 - BC29 - BC32 vodotečí potoka Tihava, funkční BC27 - BC30 při západním obvodu řešeného území, částečně funkční BC30 - BK "Červený potok" (viz pozn.) BK "Červený potok" BK "Červený potok" - BC31- u hřiště BK "Červený potok" - BC31- u silnice Poznámka: Biokoridor BK "Červený potok" vedoucí městem a kopírující tok Červeného potoka nebude plně funkční. V zastavěném území je potok regulovaný, a proto bude v tomto úseku sloužit pouze některým vodním živočichům. Biokoridor BC30 - BK "Červený potok" na západním okraji města je umístěn pod elektrické vedení a do jeho ochranného pásma. Tento biokoridor nesmí obsahovat vyšší zeleň bude vhodné ho vést jako luční. Vegetaci bude tvořit trvalé travní porost a rozmístěné keřové patro (nižší druhy). Popis územního systému ekologické stability (ÚSES) je uveden v kapitole Bi) textové části. Veřejně prospěšnými stavbami na plochách ÚSES se stanou stavby povolené na základě projektu ÚSES, který dosud nebyl zpracován. Pro plochy ÚSES budou do zpracování projektu resp. r. 2010 platit závazné regulativy, zakazující zejména snižovat ekologickou stabilitu těchto ploch.
Bk) Návrh řešení požadavků civilní ochrany Civilní ochrana ČR se řídí usnesením vlády č.126/1993. Podmínky civilní ochrany se Hořovicích odlišují ve třech odlišných pásmech zástavby: pásmo "A" - obytné území, obsahující centrum města se stísněnou zástavbou pásmo "B" - smíšené území, obsahující starší i nové průmyslové závody, promíšené s bydlením, pásmem vede většina průjezdné dopravy městem pásmo "C" - průmyslové, obsahuje novější průmyslové závody, na severu letiště na území Tlustic. Pásma města "A" a "B" jsou oddělena Červeným potokem, náchylným k povodním. Pásma města "B" a "C" jsou oddělena železniční tratí která má být rekonstruována, nádražím a přilehlými zemědělskými sklady. Krajinná část území města je zemědělského charakteru, s menším rozsahem lesa, s výjimkou lesa Dražovka na jižní straně města. Na území města nejsou těžební prostory ani velkosklady hořlavin. Stav území z hlediska ochrany 1) Možná ohrožení a) Záplavy Vymezeno je záplavové území Červeného potoka, z důležitých zařízení města v něm leží čistírna odpadních vod. Zúžené koryto Červeného potoka v husté zástavbě je upraveno na100-letou vodu. Záplavami nad 100-letou vodu jsou ohroženy některé obytné a průmyslové plochy. b) Rozsáhlé požáry apod. katastrofy Zástavba je většinou nízká, kromě sídliště Višňovka. Častý je výskyt zanedbaných nebo opuštěných stavebních fondů, zejm. někdejších průmyslových závodů a skladů. c) Ohrožení činnostmi - silniční doprava: uliční síť města je v historickém centru i na průtazích silnic I.tř. městem stísněná - na okraji území města je polní letiště, letové koridory jsou mimo území Hořovic - železnice - koridor prochází na svahu nad městem - od výroby a skladování - nejsou zde výroby využívající ve větším rozsahu nebezpečné látky nebo technologie. 2) Faktory ovlivňující ochranu a) Dostupnost území pro zásah Špatná dostupnost pro vozidla a techniku je hlavně v historické části města, zvl. na území tzv. Žižkova. Ulice v centru jsou často slepé, nemají dostatečný profil, mají velký spád a jsou nepřehledné V krajinné zóně možnost shromáždění obyvatel poskytuje zejm. les Dražovka, přístupný pro dopravu na východní a západní straně. b) Koncentrace osob a majetku
42 Větší koncentrace osob představují velká pracoviště a školy. Větší koncentrace majetku představuje zejm. kulturní památka - Nový zámek a průmyslové závody vybavené novou technologií. c) Technické vybavení města je nově doplněno středotlakovými rozvody zemního plynu, ostatní sítě jsou někdy zastaralé (kanalizace, telefon). Změny území do r. 2010 obsažené v čistopisu územního plánu (ÚPN) Hořovic a) Zdroje možného ohrožení V ÚPN se nenavrhují plochy a činnosti, které by se staly novými zdroji ohrožení. Ohrožení záplavami se sníží uvolněním a obnovou přírodního charakteru nivy Červeného potoka (zmenšení rozsahu zástavby, zeleň). Ohrožení od silniční dopravy se sníží po výstavbě východního obchvatu silnice II/114. b) Dostupnost území pro zásah Zlepší se po výstavbě východního obchvatu silnice II/114 a západní okružní komunikace. Další zlepšení se uskuteční postupně, uplatněním nových regulačních čar (Tyršova ul. u ČKD), asanacemi úzkých míst na komunikacích ap. Navržené zlepšení komunikací na území tzv. Žižkova zlepší jeho dostupnost pro ochranu osob i majetku. c) Ohrožení osob a majetku Na pěší zóně může dojít ke koncentraci chodců, ale bez ohrožení dopravou, jinde nedochází k místnímu zvýšení koncentrace obyvatel ani majetku. Nová obytná zástavba se předpokládá nízká a v zeleni. Vyhodnocení Změny na území Hořovic, navrhované územním plánem do r. 2010 nepředstavují na žádné části území zhoršení podmínek pro civilní ochranu. Uskutečnění některých veřejně prospěšných opatření navržených v územním plánu bude znamenat zlepšení ochrany osob i majetku (obchvat dopravy na východě města aj.). V čistopisu ÚPN se nenavrhují žádné veřejně prospěšné stavby nebo opatření, které by byly vyvolány potřebami civilní ochrany. Pokud se takové stavby, opatření apod. vyskytnou v průběhu platnosti územního plánu, budou zajištěny dodatečně změnami závazné části nebo úpravami směrné části územního plánu podle §31 stavebního zákona. Řešení požadavků civilní ochrany bylo konsultováno s vedoucím referátu obrany a ochrany Okresního úřadu v Berouně, na základy informativních podkladů předložených zpracovatelem územního plánu. Řešení požadavků civilní ochrany bude vycházet z usnesení vlády č. 126/1996.
Bl) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa .
1) Životní prostředí Ke znečišťování ovzduší dochází malými zdroji (vytápění bytů), středními a velkými zdroji znečištění (ČKD Hořovice - Cintlovka, MUSICO, výtopna sídliště Višňovka), i automobilovou dopravou. Nižší exhalace z výrobních závodů v posledních letech i dokončená plynofikace města mají v současné době příznivý vliv na kvalitu ovzduší. Čistota povrchových vod je v současnosti ovlivněna hlavně průmyslem v Komárově a samotných Hořovicích, město je odkanalizováno do čistírny odpadních vod. Hlavní negativní stránkou životního prostředí v Hořovicích je hluk, exhalace a ohrožení chodců od automobilové dopravy. Další negativní vlivy se mohou projevit v budoucnu při oživení průmyslu, při vyšším užívání letiště v Tlusticích (ve vztahu k sídlišti Cintlovka), při změně charakteru provozu na železnici po její rekonstrukci apod. Některé závady na životním prostředí mohou mít dlouhodobý charakter, pokud nebudou řešeny např. staré zátěže v půdě od průmyslové činnosti. Hluk a exhalace od automobilové dopravy. Z hlediska ochrany před hlukem a exhalacemi z dopravy má kladný vliv poměrně důsledné celkové uspořádání města, když hlavní část obytných a chráněných funkcí je jižně od Červeného potoka v pásmu "A" města a situace se dále zlepší po výstavbě východního obchvatu a zřízení pěší zóny. Nicméně i v pásmech města "B" a "C" jsou roztroušeny starší i nové obytné domy a jsou zde vystaveny nepříznivému prostředí. Obtížné terénní podmínky a současná uliční síť, spolu se záměrem opustit radikální přestavbu města, dávaly jen málo možností k uplatnění zásadních urbanistických principů, jako je - optimalizovat přepravní nároky vhodným rozmístěním funkcí, - racionalizovat přepravní vztahy - rychlostní a silně zatížené komunikace situovat mimo obytné a chráněné zóny - dopravu soustředit do hlavních tras (vzhledem ke stísněné zástavbě není možné bez rozsáhlých demolic) - odvést nákladovou dopravu mimo obytné zóny, zakázat průjezd obytných zón. Zásadnějšími opatřeními obsaženými v návrhu územního plánu jsou zejména - návrh východního obchvatu - zklidnění centrální městské zóny vytvořením možností jejího objezdu na severu a jihu
43 - přeložení autobusového nádraží z obytného pásma "A" do pásma "B" města, kdy v novém umístění bude hluk z provozu autobusového nádraží vzdálen od citlivých zón města, zmenší se podstatně i hluk od vozidel, která k dosavadnímu nádraží vyjížděla silně stoupajícími komunikacemi přes centrum města, sníží se exhalace v citlivém území. - podél zatížených komunikací byly co možná navrženy méně citlivé funkce (polyfunkční zástavba, občanská zařízení) - prevence nové výstavby a dislokace citlivých činností na místa s hlukem přesahujícím normy. Navržená opatření budou velmi kladný vliv na život v historickém centru města, které se na pěší zóně zbaví hluku, exhalací a ohrožení chodců. Některá doplňková detailní opatření bude možné navrhnout v regulačních plánech a v projektech: - vyloučit co možná prudší stoupání (týká se např. rekonstrukce Hradební ulice) - vytvořit bariéry proti šíření hluku (u východního obchvatu, u nemocnice aj.) - oddálit zástavbu od komunikací předepsáním stavebních čar. Další možná jsou opatření v organizaci dopravy - vyloučit z citlivých míst (centra, obytných zón) průjezdnou dopravu (uzavření jen pro dopravní obsluhu). V extrémních případech bude nutné v malých úsecích komunikací přijmout i pasívní opatření na zasažených budovách a prostranstvích, jako je zvýšení stupně izolace místností proti hluku a exhalacím nebo změna funkce budov nebo prostranství na funkce méně citlivé na hluk a exhalace. Prognóza hlukových poměrů v Hořovicích a návrh odpovídajících opatření je obsahem podkladu "Hlukového posouzení", pořízeného Městským úřadem Hořovice, s použitím podkladů od zpracovatele Návrhu ÚPN. Vyhodnocení výsledků "Hlukového posouzení" je obsaženo také v kap. Bg1) DOPRAVA.
SOUČASNÝ A VÝHLEDOVÝ STAV AKUSTICKÉ SITUACE (podle Hlukového posouzení zpracovaného firmou EKOLA v r. 1998) uliční profil hluk hluk izofona 50 LAeq č. název r.1998 r.2010 r.1998 r.2010 1 obchvat - sever 44.6 51.7 55 45 2 obchvat - nemocn 30.3 48.9 27 20 3 9.května 72.8 70.5 25 25 4 Pražská - pěší 66.4 67 5 Komenského 53.3 55.4 13 14 6 Vrchlického 54.2 56.3 12 15 7 Valdecká 65.3 62.0 50 50 8 Hradební 50.6 65.3 11 41 9 Pražská - průtah 61.3 56.1 27 25 10 Višňovka 63.3 61.2 15 12 11 obchvat - jih 27.2 34.0 28 24 12 Tyršova 66.3 64.9 35 26 13 Masarykova 69.7 67.0 50 45 14 Sv.Čecha 63.1 62.5 37 31 15 západní obchvat 29.8 30.3 21 15 16 Valdecká - jih 57.8 55.8 13 10 17 Příbramská 64.7 62.3 22 20
44 Předpokládané limity hluku Předpokládané limity hluku jsou odvozeny z vyhlášky MZ ČSR č. 13/1977 Sb. Ve venkovním prostoru je základní hodnota hluku ve vzdálenosti 2 m před průčelím objektu LAz = 50 dB(A), ke které se připočte eventuelní korekce: rozsáhlé zdravotnické areály -10 dB(A) rozsáhlé školské areály -5 dB(A) obytné soubory +0 dB(A) *) obytné soubory uvnitř městské zástavby +5 dB(A) *) smíšené zóny +10 dB(A) *) průmyslové zóny +20 dB(A). Pozn.: *) V prostoru bezprostředně navazujícím na území dálnic, silnic I. a II. třídy a hlavních městských komunikací lze využít korekci +10 dB, maximálně pro 15 % bytových jednotek. Urbanistické vyhodnocení současného a výhledového stavu Hlukové posouzení zpracované firmou EKOLA přineslo cennou kvantifikaci problému, jaký představuje v Hořovicích hluk v současné době, i ve výhledu k r. 2010, v souvislosti s uzavřením ulice Pražské pro pěší zónu mezi Palackého náměstím a Novým zámkem. Umožňuje tak vzájemné srovnání budoucí situace se současností, jak je obyvatelům města známá z osobní zkušenosti. Z přiložených grafů "Výsledky výpočtů" je zřejmé, že významné a všestranné zlepšení životního prostředí na pěší zóně bude (i za předpokladu stavby východního obchvatu) "vykoupeno" určitým zhoršením v některých jiných částech města. Z prognózovaných zhoršení jsou zvláště závažná zhoršení v místech, kde prognóza překročí hladinu 50 LAeq. Jsou to - Východní obchvat - severní úsek - Komenského ulice - Vrchlického ulice 8 - Hradební ulice. Zhoršení v severním úseku východního obchvatu, podobně jako u nemocnice, lze poměrně snadno a bez velkých nákladů eliminovat. V ostatních případech bude vhodné provést podrobnější rozbory a řešení, které překračují podrobnost územního plánu. Naproti tomu v jiných částech města lze očekávat zlepšení akustické situace. Zejména se výrazně zlepší situace v pěší zóně na Pražské ulici - ze současného výrazně závadného stavu na stav velmi vyhovující v budoucnosti, kdy hluk od dopravy bude omezen na dobu povolenou pro zásobování. Určité zlepšení hlukové situace je také prognózováno v jiných hodnocených ulicích: 3 - ul. 9. května 7 - Valdecká 9 - Pražská ul. za Novým zámkem 10 - sídliště Višňovka 12 - Tyršova ul. 13 - Masarykova ul. 14 - Sv. Čecha 16 - Valdecká jih 17 - Příbramská ul. Hluk od letiště Ve vyjádření k Územně hospodářským zásadám v r. 1996 uvádí Vojenská ubytovací správa "Hygienické poměry, vzniklé působením hluku provozovaných vojenských letadel, nelze v současné době přesně specifikovat. Hlukové studie jsou zpracovávány přednostně na trvale provozovaná letiště. Letiště Hořovice patří do kategorie polních letišť se zpevněným povrchem. U této kategorie bude zadáno zpracování hlukové studie v dalším období. Součástí hlukové studie bude i návrh hlukových pásem hygienické ochrany."
Vliv palivových exhalací na životní prostředí Zdroji znečištění ovzduší v Hořovicích je vytápění a doprava. Dosavadní podíl spalování uhlí ve městě působí zatím převážný vznik exhalátů ve městě. Díky výhodné poloze obytné části města převážně na kopci, se zde nepříznivé vlivy exhalátů nijak podstatně dosud neprojevily, ani při inverzních situacích v zimě. Plánované rozšíření plynofikace města Hořovic přinese ve svých důsledcích pronikavé snížení dosavadních exhalací z tuhých paliv. Množství oxidů dusíku NOx se bude vyskytovat v míře zákonných limitů. Měření hodnot 502, NOx a prachu není zatím k dispozici. S přihlédnutím k daným příznivým podmínkám pro rozvoj města Hořovic v důsledku zavádění plynu je možno konstatovat, že vlivy palivových exhalací nebudou plánované výstavbě bránit, ani nepřinesou žádné podstatné nepříznivé vlivy pro budoucí životní prostředí ve městě.
45
2 Zásady urbanistického řešení ve vztahu na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa Území města Hořovic je značně urbanizované a rozsah zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkce lesa je poměrně malý. V souladu s konsultacemi Referátu životního prostředí OkÚ Beroun se urbanistická studie orientuje na plochy s co možná nižší bonitou půdy a nízkými investicemi do půdy (melioracemi). Na území Hořovic se vyskytují v poměrně značném rozsahu půdy s vysokým stupněm ochrany, zejm. 5.58.00, 5.15.00, 5.47.00, stupeň III. má např. 5.15.13. Zábor těchto půd vyššího stupně ochrany je omezen v ÚPN na minimum, nutné pro nové komunikace, zejm. východní obchvat. Nové zastavitelné plochy pro bydlení a vybavení jsou na plochách s nižším stupněm ochrany, plochám s melioracemi se však nebylo možné zcela vyhnout. Hodnotnější část ZPF obhospodařuje školní statek. Poloha jeho budov a zařízení jeho farmy v blízkosti nemocnice je však pro město nevhodná a ÚPN počítá se změnou funkce na plochy komerčního vybavení. Územní rozvoj, předpokládaný v urbanistické studii, již vycházel z ohledu na zábor zemědělského půdního fondu: a) ve smyslu schválených ÚHZ byl orientován rozvoj města i na přestavbu zastavěného území města rehabilitace centra města, intensifikace pásma "B" města mezi Červ. potokem a železnicí b) z konzultace na Referátu životního prostředí OkÚ Beroun byla odvozena zásada chránit půdu nejvyšší kategorie významně se vyskytující na daném území c) ve smyslu připomínek Státní meliorační správy (ohled na stávající meliorace jako investice do půdy) bylo na západní straně města upuštěno od reservování ploch pro výhledový rozvoj, s ohledem i na to, že tyto plochy nejsou výhodné pro bydlení a občanské stavby. d) není splněn požadavek z projednání ÚHZ na zakreslení plochy pro výrobu mezi mostkem na Osek a zástavbou. Podrobné vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. zpracované podle zvláštních předpisů - viz příloha Eb) v samostatném svazku.
Bm) Návrh lhůt aktualizace Předpokládaná platnost územního plánu je do r. Z010,. po této lhůtě je nutné pořídit ÚPN nový. Podle novelizovaných předpisů (stavebního zákona a §17 vyhl. 131/98 Sb.): - je možné provádět změny závazné části a úpravy směrné části platného územního plánu, které lze dokumentovat ve výkresech, přílohách nebo přepracovaném hlavním výkresu a které nejsou důvodem pro zpracování nového ÚPN již před r. 2010 - k nutnosti zpracovat nový ÚPN již před r. 2010 mohou vést důvody: a) došlo ke zpracování územně plánovací dokumentace velkého územního celku (ÚPD VÚC), přičemž uvedení platného ÚPN Hořovic do souladu s ÚPD VÚC nelze zajistit provedením změn resp. přepracováním hlavního výkresu platného ÚPN b) vlivem změn a úprav ztratil platný ÚPN přehlednost a nemůže být podkladem pro rozhodování, a to i po přepracování hlavního výkresu c) došlo k zásadní změně podmínek za kterých byl zpracován ÚPN, které nelze splnit provedením změn a úprav.
46
C)
ČÍSELNÉ ÚDAJE
Seznam tabulek:
Tab.1
PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ DO R. 2010 o výměře rovné nebo větší než 0,5 ha
Tab.2
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY
Tab.3
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - rezervní plochy pro zastavění po r. 2010 - územní systém ekologické stability - ÚSES
Tab.4 2010
BILANCE NOVÝCH A PŘESTAVBOVÝCH PLOCH DO R.
Tab.5
BILANCE PLOCH PRO ROZVOJ MĚSTA PO R. 2010
Tab.6
CELKOVÉ ÚDAJE
Návrh ÚPN Hořovice PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ DO R. 2010 plocha č. 1
TAB.1 druh funkčního přestavba/ využití /nová plocha 4 5
v˙měra v ha 3
2 A) PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
1 2 3 4
PLOCHY OBYTNÉ ZÁSTAVBY BD bytové domy za sídlištěm RD1 rodinné domy nad nemocnicí 1. etapa RD2 rodinné domy "V luhu" RD3 rodinné domy "Na v˙rovně"
5 6 7 8 9
3,43 1,65 11,22 6,90
ha ha ha ha
A A A A
N N N N
PLOCHY VEŘEJNÝCH A NEKOMERČNÍCH SLUŽEB NZP pěší zóna jih - vnitroblok NBN nám. B.Němcové - sevení strana NZS zařízení zdravotní a sociální NKS zařízení komunálních služeb NHŘ sport a tělov˙chova Kamenná stráň
1,33 0,61 4,00 1,36 2,10
ha ha ha ha ha
B B B B C
P P P+N P N
10 11 12 13
PLOCHY KOMERČNÍCH SLU‘EB KPZ pěší zóna sever - podzámčí KA SK - přírodní areál komerčních služeb K1 nákupní středisko (b˙v.školní statek K2 komerční služby nad autobusov˙m nádražím
0,95 0,63 1,26 0,31
ha ha ha ha
D D D D
P P+N P P
14 15 16 19
PLOCHY VÝROBY A SKLADŮ VS plochy v˙roby a skladů - V˙sutka VO v˙robní plochy na "ostrově" VN1 plochy v˙roby a skladů nad autobusov˙m nádražím VN2 plochy v˙roby a služeb k ebráku
4,48 1,97 1,67 2,63
ha ha ha ha
D D D D
N P N N
17 18
PLOCHY DOPRAVY AN autobusové nádraží PBN parkoviště - Nám.B.Němcové
1,12 0,22
ha ha
B B
P P
20
PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ T1 plocha technického vybavení
0,82 48,66
ha ha
B
N
celkem
ha ha ha ha ha ha
C C C C C
P P P P N
celkem
1,21 0,20 1,59 1,60 7,85 12,45
21 22 23 24 25
B) NOVÉ PLOCHY ZELENĚ ZZ podzámeck˙ park ZBN park na nám.B.Němcové ZN rehabilitace nivy čerrvého a Ml˙nského potoka ZR rehabilitace břehů Lázeńského rybníka ZL plochy určené k funkci lesa, podél železnice
LEGENDA: sloupec 4 - označení druhu funkčního využití (ve smyslu vyhl. 131/1998 Sb., přílohy 6 ) A = převažuje bydlení B = převažují veřejné a nekorční služy a zařízení C = převažuje rekreace D = převažuje podnikání (průmysl, obchod, komerční služby) E = připouští se variabilní, popř. smíšené (polyfunkční) využití sloupec 5 - přestavba / nová plocha P - přestavba nebo změna funkce na současně zastavěném území N - plocha nově zastavitelná do r. 2010
VEŘEJNĚ PROSPĚŚNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY
TAB. 2
VEŘEJNĚ PROSPĚŚNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY DO R. 2010 č.
popis
DOPRAVA 1 V˙chodní obchvat silnice č.ll/114 vč.izolační zeleně a příp. opatření proti hluku 2 Rekonstrukce Hradební a Zámecké ulice, včetně potřebn˙ch protihlukov˙ch opatření 3 Přestavba Pražské ulice na pěší zónu 4 Uliční sít' na ploše BD - bytové domy za sídlištěm 5 Uliční sít' na ploše RD2 - rodinné domy nad nemocnicí 1.etapa 6 Uliční sít' na ploše RD1 V luhu a RD3 Na v˙rovně 7 Západní okružní ulice, včetně předmostí u Červeného potoka 8 AN - autobusové nádraží 9 PBN - parkoviště na nám.B.Němcové 11 Rozšíření Tyršovy ulice v úseku pd Fügnerovy k mostu u Společ. domu 12 Rekonstrukce místní komunikace Hořovice - Rpety na úroveň Ill.třídy
zóna
pozn.
zóna A zóna A zóna A zóna A zóna A zóna A zóna A zóna B zóna A zóna B zóna A
před zřízením pěší zóny v Pražské ulici před zřízením pěší zóny v Pražské ulici
mezi ulicí Tyršovou a Novou po přeložení autobusového nádraží do zóny B
13
TECHNICKÉ VYBAVENÍ Dokončení levobřežní stoky do ČOV
zóna B
14 15
ZELEŇ Podzámeck˙ park 15 Rekonstrukce nám. B. Němcové na veř. zeleň
zóna A zóna A
v souvislosti se zřízením pěší zóny na Pražské po dokončení autobusového nádraží v zóně B
popis
zóna
pozn.
Zkapacitnění křižovatky ul. Vrchlického a Holého
zóna A
Asanační úpravy dvou obytn˙ch domů a pozemku - podmiňující investice před uzavřením Pražské ul. pro pěší zónu
VEŘEJNĚ PROSPĚŚNÉ ASANACE A ASANAČNÍ ÚPRAVY DO R. 2010 č. 16
VEŘEJNĚ PROSPĚŚNÁ OPATŘENÍ A)
B)
RESERVNÍ PLOCHY pro zastavění po r. 2010 označ. popis BYDLENÍ R1 rod. domy "Nad nemocnicí", 2. etapa R2 rod. domy "ke Hvozdci" R3 rod. domy u Dražovky R4 rod. domy u mostku na Osek, přestavba stáv. chat na rodinné bydlení OBČANSKÉ VYBAVENÍ R5 komerční vybavení "K ebráku" R6 nákupní středisko před nemocnicí R7 veřejné a neziskové vybavení U Dražovky R8 veřejné a neziskové vybavení v rámci R1 - "Nad nemocnicí" 2. etapa DOPRAVA R9 komunikace "v˙stupní" od Společenského domu k ul. Hradební R10 parkoviště před nemocnicí R11 plocha pro varianty přeložky silnice Il.tř. č. 114 u Cintlovky R12 v˙chodní obchvat - prodloužení R13 parkoviště pro nádraží Česk˙ch drah R14 parkoviště pro autobusové nádraží R15 postupné uvolnění bloku mezi ul.9.května a Hradební ul. ZELEŇ R16 izolační zeleň mezi plochou R1 a přírodním komečním areálem (KA) R17 nové plochy určené k plnění funkci lesa, rekultivace rokle nad železnicí.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) označ. popis Biocentra BC - 29 Dražovka 3,00 ha , kat. území Podluhy a Velká Víska BC - 30 Śibeniční kopec 2,B5 ha, kat. území Hořovice BC - 31 Nad stadionem kat.území Velká Víska, 3,72 ha BC - 32 Tihava kat.území Velká Víska, 2,65 ha Biokoridory BC27-BC29-BC32 vodotečí potoka Tihava, funkční BC27-BC30 při západním obvodu řešeného území, částečně funkční BK "Červen˙ potok" vč. propojení na BC30 a BC 31 IP - 14 Interakční prvek Dražovka
TAB.3
zóna města
výměra
A - v˙chod A - západ A B
9,11 ha 3,35 0,66 0,72
B A A A
3,40 0,68 0,92 1,21
A A CaB A B B A
0,82 1,35 11,40 2,23 0,61 0,59 0,56
A C
1,08 2,25
pozn. funkční částečně funkční funkční funkční, doplnit na 3 ha funkční částečně funkční částečně funkční funkční
pozn.
(již zastavěné území)
(již zastavěné území) (již zastavěné území) (již zastavěné území)
Návrh ÚPN Hořovice PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ DO R. 2010 Použité zkratky: RD - rodinné domy BD - bytové domy, intensívní zástavby rodinn˙mi domy V... v˙roba, sklady N...veřejné a nekomerční občanská zařízení K...komerční občanská zařízení
TAB.4
počet bytů 2
označení a název plochy 1 PLOCHY OBYTNÉ ZÁSTAVBY BD bytové domy za sídlištěm RD1 rodinné domy nad nemocnicí 1. etapa RD2 rodinné domy "V luhu" RD3 rodinné domy "Na v˙rovně"
podlažní plocha(m2) 3
287 38 112 69
PLOCHY VEŘEJNÝCH A NEKOMERČNÍCH SLU‘EB NZP pěší zóna jih - vnitroblok NBN nám. B.Němcové - sevení strana NZS zařízení zdravotní a sociální NKS zařízení komunálních služeb NHŘ sport a tělov˙chova Kamenná stráň
100
PLOCHY KOMERČNÍCH SLU‘EB KPZ pěší zóna sever - podzámčí KA SK - přírodní areál komerčních služeb K1 nákupní středisko (b˙v.školní statek K2 komerční služby nad autobusov˙m nádražím
4
PLOCHY VÝROBY A SKLADŮ VS plocha v˙roby a skladů - V˙sutka VO v˙robní plocha na "ostrově" VN1 plocha v˙roby a skladů nad autobusov˙m nádražím VN2 plocha v˙roby a služeb - k ebráku
5800 1900 30000 3600 100
počet obyv. 4
660 95 280 173
3,43 1,65 11,22 6,90
ha ha ha ha
200
1,33 0,61 4,00 1,36 2,10
ha ha ha ha ha
0,95 0,63 1,26 0,31
ha ha ha ha
8000 2500 6000 1550
18000 6000 4000 4000
PLOCHY DOPRAVY AN autobusové nádraží PBN parkoviště - Nám.B.Němcové
4,48 ha 1,97 ha 1,67 ha 2,63 ha
1000 0
PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ T1 plocha technického vybavení celkem B) NOVÉ PLOCHY ZELENĚ ZZ podzámeck˙ park ZBN park na nám.B.Němcové ZN rehabilitace nivy čerrvého a Ml˙nského potoka ZR rehabilitace břehů Lázeńského rybníka ZL plochy určené k funkci lesa, podél železnice celkem
610
0 92450 plocha (ha) 1,21 0,20 1,59 1,60 7,25 11,85
plocha území (ha) 5
1418
1,12 0,22
ha ha
0,82 48,66
ha ha
BILANCE PLOCH PRO ROZVOJ MĚSTA PO R. 2010 (rezervní plochy zajištěné veřejně prospěšn˙mi opatřeními)
označ. popis BYDLENÍ R1 rod. domy "Nad nemocnicí", 2. etapa R2 rod. domy "ke Hvozdci" R3 rod. domy u Dražovky R4 rod. domy u mostku na Osek, přestavba stáv. chat na rodinné bydlení OBČANSKÉ VYBAVENÍ R5 komerční vybavení "K ebráku" R6 nákupní středisko před nemocnicí R7 veřejné a neziskové vybavení U Dražovky R8 veřejné a neziskové vybavení v rámci R1 - "Nad nemocnicí" 2. etapa DOPRAVA R9 komunikace "v˙stupní" od Společenského domu k ul. Hradební R10 parkoviště před nemocnicí R11 plocha pro varianty přeložky silnice Il.tř. č. 114 u Cintlovky R12 v˙chodní obchvat - prodloužení R13 parkoviště pro nádraží Česk˙ch drah R14 parkoviště pro autobusové nádraží R15 postupné uvolnění bloku mezi ul.9.května a Smetanovou pro komunikaci a park ZELEŇ R16 izolační zeleň mezi plochou R1 a přírodním komečním areálem (KA) R17 nové plochy určené k plnění funkci lesa, rekultivace rokle nad železnicí. CELKEM
TAB. 5
počet bytů / / rod. domů
nadzemní podl. (m2)
90 34 66 50
počet obyvatel
v˙měra (ha)
207 78 152 115
9,11 3,35 0,66 0,72
ha ha ha ha
3,40 0,68 0,92 1,21
ha ha ha ha
0,82 1,35 11,40 2,23 0,61 0,59 0,56
ha ha ha ha ha ha ha
1,08 2,25
ha ha
40,94
ha
6800 3400 1800 6000
60 60
240
18120
552
CELKOVÉ ÚDAJE
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
TAB. 6
celkem
942,3 ha
SOUČASNĚ ZASTAVÉNÉ ÚZEMÍ z toho: polyfunkční zástavba průmysl v pásmu "A" průmysl v pásmu "C" průmysl v pásmu "B"
celkem
245,8 ha
ZASTAVITELNÉ PLOCHY DO r. 2010
celkem
48,66 ha
celkem
647,84 ha
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
NEZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ R. 2010 z toho: rezervní plochy pro rozvoj do r. 2010 biocentra ÚSES
14,5 3,3 23,9 23
ha ha ha ha
40,94 ha 12,57 ha
47
D) ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ
Regulativy, spolu s nově stanovenými limity využití území, jsou hlavním obsahem obecních vyhlášek, jimiž se stanovuje závazný obsah územních plánů. Závazné regulativy mohou být změněny jen vyhlášením závazných změn územního plánu
Obsah regulativů Regulativy vymezují pro každý typ funkčního využití území hlavní činností, pro které jsou jednotlivé druhy ploch (pozemky) zásadně určeny. Ostatní činnosti jsou přípustné, pokud nenarušují, neomezují nebo nevylučují hlavní činnosti. Regulativy omezují intensitu využití území tím, že stanovují - index Ipp, t.j. maximální poměr mezi plochou všech nadzemních podlaží budov a celkovou výměrou pozemku - koeficient KZ, t.j. maximální podíl plochy zastavěné budovami z celkové výměry pozemku, - maximální počet nadzemních podlaží budov - minimální procento nezpevněných ploch ("zeleně") z celkové výměry pozemku. Hodnoty regulativů Ipp a KZ jsou hodnotami "netto", t.zn. že vyjadřují poměry ploch na úrovni stavebního pozemku (parcely, skupiny parcel), bez započtení plochy veřejných obslužných komunikací. Regulativ Ipp lze vztáhnout na celý soubor pozemků zastavovaných najednou (provést jejich "transfer"). Předepsané hodnoty je možné překročit jen z důvodů prokázaných zastavovací studií (např. u rohových parcel). Regulativy, platnými pro plochy již souvisle zastavěného území, se řídí i zástavba na malých prolukách
1) Regulativy pro celé území města () Mimo již souvisle zastavěné a zastavitelné území lze povolit stavby jen na základě změny územního plánu. () Na plochách veřejně prospěšných staveb nesmí být prováděny žádné stavby, změny kultur nebo činnosti, které by znesnadnily nebo znemožnily jejich veřejně prospěšnou funkci. 2 () Na území města nejsou přípustná maloobchodní zařízení o celkové ploše podlažní 2000 m a větší. () Odstavování všech vozidel potřebných pro činnosti je nutné zajistit na vlastním pozemku provozovatelů. 2 () Na pozemcích o 400 m a větších je nutné zajistit odstavení nejméně dvou osobních vozů (lze i za sebou). () Plochy mimo zastavěné území lze oplocovat, jen pokud to bude povoleno stavebním úřadem. () Rozloha skupin chat a stálých tábořišť mimo zastavěné území města (chaty kategorie B) je neměnná v rozsahu ke dni schválení územního plánu a nesmí zde být povolovány nové hlavní stavby chat. 2 () Chaty na zastavěném území města (chaty kategorie A) s pozemky většími než 400 m lze přestavět na obytné budovy, při dodržení regulativů platných pro plochy rodinných domů. () Umisťování nových chat není na území města povoleno.
2) Regulativy pro současně zastavěné území města () Hlavními činnostmi polyfunkčních ploch je trvalé bydlení v bytech, ubytování, občanská zařízení nerušící bydlení. Na polyfunkčních plochách nejsou přípustné činnosti a stavby, které by rušily kteroukoli z hlavních činnosti. Index Ipp pro bydlení nejméně 0,4, pro občanské vybavení Ipp nejvýše 0,8, celkově nejvýše Ipp=1,2. Maximální počet podlaží přizpůsobit sousedním budovám. () Závody a zařízení s velkými nároky na dopravu a/nebo s méně než 100 zaměstnanci na 1 ha pozemku lze umisťovat výhradně severně od Červeného potoka. Zařízení s negativními vlivy na životní prostředí nebo s méně než 100 zaměstnanci na 1 ha plochy pozemku lze umisťovat jen severně od železniční trati. () Nové budovy a dostavby existujících budov budou respektovat dochovaný obraz obce, zejm. nebudou překračovat výšky okolních budov. Pro stavby v ochranném pásmu památek území lze stanovit při povolení stavby podrobnější architektonické regulativy. () Plochy staveb a areálů chráněných kulturních památek jsou neměnné.
3) Regulativy pro centrální zónu města () Pro centrální zónu města budou v regulačním plánu stanoveny regulativy zástavby (architektonické) určující zejm. stavební čáry a podmínky vztahující se k nim, umístění a výšky budov ve vzájemném vztahu a ve vztahu ke stavebním čarám, podmínky vztahující se k tvaru nebo materiálu budov. () Na území centra nelze umisťovat nová zařízení výroby a skladování s vyššími nároky na nákladovou dopravu.
48 () Na celém území centra města jsou zakázány stavby pro motorismus, nájemní garáže a čerpací stanice pohonných hmot. Garáže jsou povoleny jen na vlastních pozemcích obytných domů a občanských zařízení, v rozsahu nutném pro hlavní funkční využití. () Novostavby, dostavby a úpravy nemovitostí v centrální zóně města musí zlepšovat hygienické, estetické aj. kladné stránky úrovně života jak na daném pozemku a jeho okolí, nesmí rušit panorama města. () Na pozemcích rodinných domů jsou přípustné provozy nerušící bydlení. Index Ipp nesmí překročit 0,6. Koeficient KZ nesmí překročit 0,4. Minimální podíl nezpevněných ploch nesmí být nižší než 40 %. () Na pozemcích bytových domů je přípustné jen bydlení a ubytování. Index Ipp nejvýše 0,8. Koeficient KZ nesmí překročit 0,4. Minimální podíl nezpevněných ploch rodinných domů nesmí být nižší než 25 %. () Jako vedlejší činnost na plochách občanského vybavení je přípustné bydlení v bytech, za předpokladu že Index Ipp nepřekročí 1,2 a koeficient KZ nepřekročí 0,5. () Na plochách veřejné zeleně koeficient podíl nezpevněných ploch nesmí být nižší než 60 % (za zpevněnou plochu se považují i chodníky a hřiště). () Plochy chráněné neveřejné zeleně jsou určeny pro vzrostlou zeleň, podíl nezpevněné plochy nejméně 80 %. () Nové stavby a jakékoli změny současných budov musí být provedeny s ohledem na památkově chráněné objekty a jejích prvky. Na pozemcích v sousedství chráněných památkových objektů zejm. Nového zámku a na Víseckém náměstí jsou přípustné jen činnosti, stavby a zařízení nerušící jejich prostorové působení a hlavní funkce. () Hlavními činnostmi v oblasti tzv. Žižkova je bydlení v rodinných domcích a individuální rekreace. Hlavní zásadou je zachování historických budov a jejich vzájemného umístění. Při stavbě nového domku na pozemku 2 2 do 300 m nutno dodržet objem a tvar dosavadní zástavby, včetně střechy. Na pozemcích o 300 m a větších (i vzniklých sloučením původních pozemků) může stavebník zvolit mezi reprodukováním dosavadního objektu, nebo novostavbou při dodržení všech hygienických požadavků, index Ipp = max 0,45, koeficient KZ = max 0,4, nejvýše přízemí s podkrovím, výška podlaží do 3 m. () Hlavními činnostmi na plochách veřejného a neziskového občanského vybavení jsou veřejná správa, zdravotní, sociální, kultovní, nezisková kulturní apod. zařízení. Index Ipp nesmí překročit 1,2. Koeficient KZ nesmí překročit 0,5. Jako vedlejší činnost je přípustné bydlení v bytech. () Hlavními činnostmi na plochách komerčního občanského vybavení jsou maloobchod, osobní služby, peněžnictví, ubytování a podobná komerční zařízení. Index Ipp nesmí překročit 1,2. Koeficient KZ nesmí překročit 0,5. Jako vedlejší činnost je přípustné bydlení v bytech. () Hlavní činností na plochách veřejné zeleně je pobyt osob a pěší provoz. Přípustné je zemědělské využití, pokud nenarušuje hlavní činnosti. Podíl nezpevněných ploch nesmí být nižší než 0,6 (60 %). Za zpevněnou plochu se považují i chodníky a hřiště.
4) Regulativy pro zastavitelné plochy 2
() Stavební pozemky pro isolované rodinné domy nesmí být menší než 800 m . Index Ipp nesmí překročit 0,3. Koeficient KZ nesmí překročit 0,2 (t.j. 20 % výměry pozemku). Zpevněná plocha nesmí překročit 50 % výměry pozemku. Počet nadzemních podlaží nesmí překročit 2 podlaží. 2 () Stavební pozemky pro intenzívní zástavbu rodinnými domy (řadové apod.) nesmí být menší než 400 m . Index Ipp nesmí překročit 0,6. Koeficient KZ nesmí překročit 0,3, t.j. 30 % výměry pozemku. Zpevněná plocha nesmí překročit 60 % výměry pozemku.Počet nadzemních podlaží nesmí překročit 3 podlaží. () Hlavní činností na plochách pro bytové domy je trvalé bydlení v bytech a ubytování. Index Ipp nesmí překročit 0,8. Koeficient KZ nesmí překročit 0,3. Zpevněná plocha nesmí překročit 40 % výměry pozemku. Počet nadzemních podlaží nesmí překročit 4 podlaží. V přízemcích mohou být nerušící občanská zařízení. () Hlavními činnostmi na plochách veřejného a neziskového občanského vybavení jsou zařízení veřejné správy, zdravotní, sociální, kulturní, kultovní apod. zařízení. Index Ipp nesmí překročit 1,2. Koeficient KZ nesmí překročit 0,5. V přízemcích mohou být nerušící komerční občanská zařízení. () Hlavní činnosti na plochách komerčního občanského vybavení jsou maloobchod, osobní služby, peněžnictví, ubytování apod. komerční zařízení. Při umístění na vlastních pozemcích regulativy nesmí přesahovat hodnoty platné pro sousední funkčně odlišné pozemky. Index Ipp nesmí překročit 1,2. Koeficient KZ nesmí překročit 0,5 (50 % výměry pozemku). () Na plochách pro zařízení zdravotní a sociální (plocha NZS): Ipp=0,4, výšková hladina 2 podlaží, max. výška 4 podlaží () Na plochách pro sport, rekreaci, ve veřejných sadech a parcích zpevněná plocha včetně chodníků a zpevněných hřišť nesmí překročit 30 % výměry pozemku. Převážná část nezpevněných ploch musí být osázena vzrostlou zelení. () Regulativy pro plochy výroby, skladování a pro technického vybavení města se stanoví při povolování staveb individuálně, podle možných vlivů hlavních i vedlejších činností na prostředí. V rámci těchto ploch je možno zřizovat i plochy pro obchod a služby. Výjimečně zde mohou být pohotovostní byty, pokud nevzniknou hygienické závady.
49
5) Regulativy rezervních ploch a ploch ÚSES () Na plochách pro rozvoj města po r. 2010 se zakazují stavby, činnosti a změny, které by ztížily nebo znemožnily v budoucnosti funkce, pro které jsou plochy rezervovány. Povolena je údržba existujících staveb, zařízení a zeleně a jejich úpravy směřující k odstranění hygienických závad. () Hlavními činnostmi na pozemcích bloku mezi ulicemi 9. května/Zámecká/Smetanova jsou z 60 % chodníky a veřejná zeleň, v nutném rozsahu komunikace propojující ul.9.května a ul. Hradební. V období do r. 2010 je na bloku zakázána jakákoli nová zástavba, dosavadní stavby mohou být jen opravovány a v nutné míře doplňovány. () Na plochách územního systému ekologické stability (ÚSES) se zakazuje provádět stavby a jiné změny, které by mohly snižovat ekologickou stabilitu těchto ploch.
50
E) PŘÍLOHY Ea) Vyhodnocení splnění územně hospodářských zásad (ÚHZ) z r. 1996 Zásady rozvoje města jako celku Pro další rozvoj města vymezit nové plochy určené k zastavění a etapizaci jejich využití, výhledové (rezervní) plochy pro územní rozvoj po časovém horizontu 15 let - splněno. Rozvíjet město jako přirozené spádové centrum okolí i širšího regionu, jako místo nabídky rozmanitých pracovních příležitostí v dobré dopravní dostupnosti, jako vzdělávací, kulturní a společenské centrum pro jeho obyvatele i pro okolní region. - vytvoření pěší zóny zajistí tuto zásadu při zachování obrazu města a funkčnosti jeho centra. Opustit záměr celkové plošné přestavby (asanace a nové zástavby) centra města, v územním plánu předpokládat naopak kontinuitu vývoje historické části města. - počítá se s přirozenou obměnou domovního fondu, asanace jsou omezeny na lokální, z důvodu zlepšení dopravy a funkce centra města. V zájmu přizpůsobování města potřebám a měnícím se společenským a ekonomickým podmínkám stanovit pružné regulativy spolu s pevnými limity zabezpečujícími zdravé prostředí pro život - viz regulativy. Nepřipustit zástavbu která by narušila panorama města a prostředí chráněných památek - viz regulativy. Vytvořit územní předpoklady pro další vývoj funkce centra města, pro veřejné, neziskové i komerční stavby nalezeny nové zastavitelné, dopravně dostupné plochy v centru. Řešit dopravu a rozmisťovat další funkce s ohledem na hygienické požadavky týkající se hluku a jeho vlivu na obytnou a ostatní chráněnou zástavbu - vyhodnocen a minimalizován bude zejm. hluk od dopravy. Územní zabezpečení rozvoje V územním plánu centra města stanovit podmínky zabezpečující, aby nedocházelo k jeho vylidnění plošná asanace centra byla opuštěna, ponechány obytné a polyfunkční plochy v centru Vymezit nové plochy využitelné v příštích 15-ti letech pro výstavbu bytů všech druhů, včetně bytů pro sociálně naléhavé případy, umožnit život všech skupin obyvatelstva v přijatelných diferencovaných standardech, s vyrovnanou úrovní bydlení a hygienou bydlení. - vymezeny byly plochy pro rodinné i bytové domy. Vytvořit všeobecné předpoklady pro územní rozvoj sociální péče, tzn. vyčlenění odpovídajících ploch podle urbanistických ukazatelů, ve vhodných lokalitách, včetně reserv. - na ploše NZS Vytvářením vhodných podmínek pro podnikatelské aktivity zvyšovat počet pracovních příležitostí a zlepšovat jejich skladbu z hledisek sociálních skupin - nárůst se předpokládá ve službách. Doprava a technické vybavení města Dopravní síť vyžaduje optimalizaci a doplnění, s cílem vyloučit z centra města průjezdnou dopravu a umožnit tak vznik pěší zóny. Zlepšit propojení východních částí města s centrem. Zakázat vjezd nákladní dopravy do centra a obytné části města - péčí města byly provedeny podrobné průzkumy dopravy a modelovány změny při vzniku pěší zóny, závěry promítnuty do generelu dopravy a konceptu územního plánu. Vytvořením předpokladů pro účinnou hromadnou dopravu předcházet přechodu dojíždějících na individuální, řešit záchytná parkoviště pro individuální dopravu z okolí. Udržovat dobrou dopravní obsluhu bydlišť a pracovišť, vč. odstavných ploch. Přizpůsobovat dopravní řešení i potřebám velkého počtu dojíždějících za prací a za službami do města. - viz generel dopravy Odstraňovat stávající a nezakládat nové bariéry pro pohyb osob se sníženou pohyblivostí, staré lidi a děti, což je významné právě v Hořovicích, které mají výjimečně velkou svažitost ulic, což samo tvoří určitou neodstranitelnou bariéru - je mj. cílem vzniku pěší zóny v centru. Životní prostředí, ochrana přírodních a kulturních hodnot Pro zvýšení obytnosti města realizovat další oblasti dopravního zklidnění - obytné ulice, zóny s omezením rychlosti jízdy - respektováno v dopravním generelu, zvl. v centrální zóně a na nových plochách pro bydlení. Nalézt trasy pro pěší a cyklistickou dopravu.- viz generel dopravy Chránit okolí nemovitých památek a dalšího kulturního a přírodního bohatství města - je mj. cílem vzniku pěší zóny v centru. Pro zdokonalení obrazu krajiny využít prvků místního systému ekologické stability (MSES) - návrh ÚSES se řídí jinými principy. V regulativech předepsat co možná malý podíl zpevněných ploch pozemků ve prospěch zeleně aj. opatření podporujících vsakování a zpomalujících odtok dešťových vod - viz regulativy. Navrhnout vhodnou etapizaci rozvoje - rozsah nových ploch je volen přiměřený velikosti i očekávanému významu Hořovic v regionu, etapizace jejich využití omezí rozptyl ve využití nových ploch. V zájmu rozvoje města vytvářet územní předpoklady i pro stavby komerční, zvl. maloobchodu a služby domácnostem. Preferovat lokalizaci malovýroby, skladů, obchodu a bydlení do polyfunkčních území.Ponechat potřebný manévrovací prostor pro uspokojení potřeb investorů a stavebníků, při současném zajištění veřejných zájmů a podpoře cílů rozvoje města.Vytvořit prostor pro zvýšené uspokojení potřeb drobných stavebníků a domácností při nové výstavbě i modernizaci obytných budov a provozoven - splněno - viz výkres 3 - funkční využití území, v centru vymezeny rozsáhlé polyfunkční plochy, umožňující podle potřeby důraz na výstavbu bytů nebo veřejných a komerčních služeb. Další plochy vymezeny v pásmu "B" a"C" města.
51 Stanovit plochy pro veřejně prospěšné stavby z hlediska současných potřeb, stanovit i způsob jak budou chráněny reservy pro tato zařízení, potřebná v perspektivě přesahující 15 let (např. v dopravě, technickém vybavení) - pro dopravu jsou vymezeny značné výhledové - rezervní plochy (zejm. průtah silnice III114 pod Cintlovkou, "výstupní trasa" od Společenského domu do centra a Hradební ulice, nová ulice v pásmu "B" města, dopravní předpolí nemocnice. Zřízení pěší zóny - rehabilitace nejcennější obchodně - kulturní části centra města je podmíněno zejm. odstraněním průjezdné dopravy z Pražské ulice. Východní obchvat siln.č. II/114 umožní vyloučení průjezdné dopravy ze zastavěného území, zlepšení přístupnosti východní části města (zejm. nemocnice) z okolí. Vyloučení vzniku velkých maloobchodních zařízení (nákupních center) na území celého města podpoří ekonomickou nadějnost pěší zóny - viz regulativy Propojení západní a východní části města si vyžaduje zvýšit propustnost komunikací a křižovatek jižně od Pražské ulice a severně od Dražovky, v okolí Víseckého náměstí a jižně od zámeckého parku - nutné je jen místní rozšíření ulic, jako drobná asanační úprava. Dále si vyžaduje řešení dopravy severně od pěší zóny na Pražské ulici, kdy připadá v úvahu řada variant výhody a důsledky všech variant byly modelovány na základě průzkumů dopravy a hluku Pásmo "B" města Pásmo "B" města mezi Červeným potokem a drahou ČSD je pro město velmi důležité, ale současně nevhodně a extenzívně využité. Přednostně by mělo být využito podniky s větším počtem pracovních příležitostí na jednotku plochy a s pracovními příležitostmi pro ženy. Do pásma "B" města lokalizovat chybějící nebo nová zařízení městské infrastruktury a veřejných služeb, jako je základna požární ochrany, katastrální úřad apod. - vymezeny plochy pro průmysl, plocha NKS pro komunální služby, budovu policie aj. Navrhnout v celém pásmu "B" potřebnou síť komunikací a technického vybavení, tak aby území mohlo postupně přebírat nové funkce. - navrženo posunout stavební čáry komunikace podél Červeného potoka na cca 20 m od hrany nábřežních zdí a rezervovat výhledovou plochu pro přeložku průtahů z Masarykovy ulice. V územním plánu zóny ověřit v zóně aktivit (resp. v celém pásmu "B") možnosti regeneraci přírodních prvků, zpřesnil podmiňující investice a plochy a stavby ve veřejném zájmu. Zvážit možnosti sanace a další funkce Žákovy strouhy vč. Lázeňského rybníka - navrženo novou zástavbu na svahu řešit jako "areály v zeleni", řešení Žákovy strouhy bude předmětem regulačních plánů. Do pásma "B" zahrnout nové autobusové nádraží pro městskou i pro příměstskou dopravu - navrženo nové autobusové nádraží. Jako společná zařízení zlepšit pěší propojení nových pracovišť, nádraží, centra a autobusového nádraží - bude možné až ve výhledu v souvislosti s výhledovým dopravním řešením pásma. Na obytném území města vymezit další oblasti vhodné pro dopravní zklidnění aplikací režimu "obytné ulice" - viz návrh nových ploch. Zajistit územní podmínky vzniku - pěších tras spojujících dopravní uzly a významné lokality města, zejm centrum a pracoviště - viz generel dopravy.
52
Eb) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa - viz samostatný svazek.
Ec) Doklady Doklad č. 1) Stanovisko nadřízeného orgánu ke Konceptu ÚPN (opis) Okresní úřad Beroun, referát regionálního rozvoje, Politických vězňů 20, 266 49 Beroun RR/1474/98-326 z 199808-10 Městský úřad Hořovice, odbor výstavby a životního prostředí Palackého nám.2, 268 01 Hořovice Stanovisko nadřízeného orgánu Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Berouně jako nadřízený orgán územního plánování vydává toto stanovisko. Návrh územního plánu Města Hořovic bude zpracován podle přílohy č.2 k vyhlášce č.131/1998 Sb. a v souladu se souborným stanoviskem. Budou zde řešeny všechny připomínky a stanoviska orgánů, fyzických a právnických osob. S pozdravem Jana Zimová, pověřená vedením referátu regionálního rozvoje Vyřizuje: ing.Šilhavá, tel. 0311/630 230 Doklad č. 2) Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace města Hořovice Městský úřad Hořovice, odbor výstavby a životního prostředí č.j. Výst. 772/98/M z 31.8.1998
